09

2009

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

10/09

stavebnictví časopis

MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

oprava a obnova staveb

dva roky dálničního tunelu Sitina k auza soudního znalce: havárie podhledu v ZŠ v Litovli www.casopisstavebnictvi.cz

Podzim je tady

Frontrock MAX E

ING

ENE RGY

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v  ČR zveřejnil na konci září v ýsledky v ý voje stavebního průmyslu v  první polovině roku 2009 a hlavně připojil tři prognózy ekonomického vývoje tohoto odvětví. Prognózy jsou označené jako Optimisticko-realistická, Restriktivní a Katastrofická. Kromě růstu HDP v  nich zásadní roli hraje ochota státu investovat do dopravní a bytové infrastruktury. Nejbližší roky samozřejmě budou ve znamení kolize přijetí „udržitelného“ rozpočtu s „udržitelnými“ státními investicemi, přičemž bude záviset na tom, jaká politická reprezentace bude v příštím roce sestavovat vládu. Na druhou stranu jsou k dispozici finance v rámci programu Zelená úsporám a „nově“ v  rámci programu Nový panel. Čerpání těchto peněz zatím zůstává daleko za očekáváním přes veškeré změkčovací změny těchto dotačních akcí. Občas prostě není lehké peníze ušetřit, ale ani utratit. Krátké historické intermezzo – citace ze Zakládací listiny Nového města pražského vydané Karlem IV.: Chceme a nařizujeme, aby všichni i každý zvláště, kteří budou chtít v  tomto městě sídliti, do měsíce po tom, co jim bylo přiděleno městiště a podíl půdy nebo dílec, začali budovati a stavěti tak důkladně, aby mohli od osmnácti měsíců od doby toho přidělení v  řečených staveních bydliti a zdržovati se. O těch, kdo by toho nedbali, ustanovujeme, aby byli trestáni rozhodčím trestem našeho soudu.

České království se v  polovině čtrnáctého století sice zdaleka nenacházelo v  hospodářské recesi, ale tento císařský příspěvek ukazuje, že s dostatkem a nedostatkem finančních prostředků přímo souvisí dostatek a nedostatek politické vůle k jejich (ne) využití. Sestoupím z obecné roviny úvah přímo na stránky říjnového čísla a musím s potěšením konstatovat, že se pomalu ale jistě rozbíhá autorská spolupráce se členy Slovenské komory stavebních inženýrů. Články, samozřejmě ve slovenštině, popisují jednu z  největších dopravních staveb na Slovensku za posledních deset let – bratislavský tunel Sitina, respektive projekt opravy a obnovy historických budov Univerzitní knihovny, situované rovněž ve slovenské metropoli. Vzhledem k  iniciativě slovenských kolegů očekávám jejich pravidelnou účast při vytváření obsahu časopisu Stavebnictví. Do časopisu se rovněž vrací rubrika Kauza soudního znalce. Autor v  ní popisuje mediálně populární havárii podhledu v základní škole v  Litovli a dochází ke klasickému závěru, totiž že havárii skoro vždy zapříčiní souběh okolností, z  nichž některé ovlivnit lze a některé ne. Nicméně já bych rád oslovil soudní znalce v  oblasti stavebnictví, aby se pokusili ovlivnit četnost článků v rubrice Kauza soudního znalce a nabídli nám své příspěvky ke zveřejnění – chyby některých z nás znamenají kvalitu ostatních. Pokud o nich ovšem víme.

SAV

Vážení čtenáři,

inzerce

editorial

NOVÁ fasádní deska z kamenné vlny • Nejlepší tepelněizolační vlastnosti • Dvouvrstvá deska nové generace s vyztuženou horní vrstvou • Zachovaná prodyšnost stěn • Ideální pro nízkoenergetické stavby • AKCE: hmoždinky ZDARMA

(do 31. 10. 09)

Hodně štěstí přeje

Využijte speciálních dotovaných cen, volejte přímo obchodnímu zástupci! Kontakt na obchodního zástupce naleznete na www.rockwool.cz, více informací získáte také na zelené lince 800 161 161.

Jan Táborský šéfredaktor [email protected] stavebnictví 10/09

3

obsah

10/09

říjen

2009

stavebnictví časopis

10–14

3 editorial 4 obsah

5 aktuality stavba roku 8 Stavba roku 2009 – velké finále 10 Banka s puncem devatenáctého století

Moderní banka z devatenáctého století Historická budova České spořitelny v pražské Rytířské ulici byla v minulosti i muzeem revolučního hnutí Klementa Gottwalda. Rekonstrukce ukončená v roce 2008 jí dodala zpět punc bankovního domu.

speciál

Zelená úsporám a projektanti IV Zateplování historických a památkově chráněných staveb je jedním z nejsložitějších projektantských úkolů v programu Zelená úsporám. Například funkcionalisté se na energetické potřeby budov příliš neohlíželi.

realizace 16 Diaľničný tunel Sitina v Bratislave po dvoch rokoch prevádzky téma: oprava a obnova staveb 22 Péče o klášterní areál v Emauzích Ing. Martin Maršík 30 Obnova a revitalizácia historických budov Univerzitnej knižnice v Bratislave doc. akad. arch. Ing. arch. Ján M. Bahna, doc. Ing. arch. Vladimír Šimkovič, Ph.D. 37 Vysušování zdiva vzduchovými systémy: sanace obvodových zdí a obnova fasád Ing. Michael Balík, CSc. 4 4 Závěsné konzolové lešení v centru Prahy Jan Strakoš 46 Stavební ruch a památková péče na konci prvního desetiletí nového století Ing. Václav Jandáček systémy 48 Modelování postupu výstavby a fáze přípravy a řízení realizace staveb kauza soudního znalce 54 Havárie podhledu v učebně základní školy v Litovli

62–65 58 svět stavbařů 62 infoservis 6 5 firemní blok 66 v příštím čísle

Havárie podhledu se šťastným koncem Souběh příliš mnoha negativních okolností stojí za mediálně známým případem havárie podhledů v základní škole v Litovli. Nicméně hlavními příčinami této havárie bylo počasí a úspory na nesprávném místě.

4

stavebnictví 10/09

Co se nevešlo: Kompletní statistické a prognostické analýzy SPS v ČR najdete na www.casopisstavebnictvi.cz

foto na titulní straně: budova České spořitelny v Rytířské ulici, Tomáš Malý

aktuality

Mezinárodní ocenění pro stanici metra Střížkov Evropská asociace ocelových konstrukcí (ECCS) oceňuje každé dva roky významné stavby z  oblasti ocelových konstrukcí v  rámci jednotlivých členských zemí. V  letošním roce vybrala mezinárodní porota soutěže Steel Design Awards mezi devatenáct vítězných staveb i jednu z  České republiky, kterou do soutěže nominovala Česká asociace ocelových konstrukcí. Konkrétně to byla stavba stanice metra Střížkov v Praze, jejímž investorem byl Dopravní podnik hlavního města Prahy, architektem Ing. arch. Patrik Kotas, generálním projektantem Metroprojekt Praha a.s. a projektantem ocelové konstrukce Excon, a.s. Ocelovou konstrukci vyrobily společnosti Metrostav a.s.– divize 7 (generální dodavatel), Excon Steel, a.s. a Vítkovice Power Engineering, a.s. Slavnostní ceremoniál, který je považován za největší událost

v  oboru ocelových konstrukcí, proběhl 17. září ve španělské Barceloně. Střížkov se objevil ve společnosti takových staveb jako je například Koncertní hala v  Kodani, Evropský soudní dvůr v  Luxemburgu, Terminál 2E na letišti Charlese de Gaulla v Paříži, stadion Letzigrund v Curychu, Centrální kurt ve Wimbledonu nebo Swedbank stadion v Malmö. Hlavním posláním soutěže je zviditelnění a celková propagace staveb z  oceli a oceněné projekty jsou posuzovány podle jejich přínosu pro obor ocelových konstrukcí, tedy nezávisle na jejich velikosti, původu, množství použité oceli či jiných podobných kritériích. V předchozích ročnících soutěže bylo již oceněno několik českých staveb, například Sazka (O2) Aréna v  Praze, Mariánský most v Ústí nad Labem, lávka pro pěší přes dálnici D 8 s  názvem Kočičí oči nebo budova Jihomoravské plynárenské v Brně.

Stanice metra Střížkov je svou koncepcí unikátní v rámci celé sítě pražského metra. Nejobtížnějším úkolem z  hlediska projektového řešení ocelové konstrukce bylo aplikovat vizi architekta z hlediska statické analýzy a vyrobitelnosti konstrukce. Zastřešení stanice má základní rozměry 160x42 m při maximální výšce konstrukce

20 m nad terénem. Nosná konstrukce sestává ze dvou hlavních oblouků, které se vzájemně kříží na začátku a konci stanice. Oblouky jsou vzájemně spojeny třemi spojovacími prvky a je na nich zavěšena celá konstrukce zastřešení. Stavba byla detailně popsána v časopise Stavebnictví 09/08. ■

inzerce

...A VYHRAJTE ZDIVO NA CELÝ DŮM! Se stavebním materiálem QPOR zvládnete při stavbě vašeho rodinného domu vše od A po Zeď. Levně, rychle a jednoduše. A stejně lehce můžete získat zdivo na celý dům! Stačí se zapojit do soutěže a poslat nám fotografii hrubé stavby, na kterou viditelným způsobem napíšete slogan LIDÉ ZDĚTE! Více informací o soutěži najdete na www.lidezdete.cz. infolinka:

800 900 366 www.lidezdete.cz

stavebnictví 10/09

5

Vzniká nadační fond pro oběti nehod ve stavebnictví V průměru tři pracovní nehody na sto zaměstnanců činí ze stavebnictví jednu z nejrizikovějších oblastí lidské činnosti. Situace se výrazně zlepšuje, přesto tento údaj za posledních šest let sledování poukazuje na skutečnost, že ve stavebnictví dochází ke zhruba dvojnásobku nehod, než je celorepublikový průměr. Přitom, jak dokládají výsledky společnosti Skanska CS, a.s., to nemusí být pravidlem. V této firmě byl ve sledovaném období počet pracovních nehod třetinový a byl i výrazně pod celorepublikovým průměrem. „Bezpečnosti na staveništích věnujeme velkou pozornost

a jsme rádi, že tato naše aktivita přináší v ýsledky,“ konstatuje Dan Ťok, generální ředitel a předseda představenst va Skanska CS, a.s. Od roku 2004 je Skanska v počtu nehod pod celorepublikovým průměrem, a výrazně tak snižuje

rok počet nehod na 100 Stavebnictví ČR zaměstnanců počet nehod na 100 Průměr ČR zaměstnanců počet nehod na 100 Skanska zaměstnanců

i průměr nehod, k nimž dochází ve stavebnictví. „I proto Skanska každoročně pořádá celosvětovou akci Týden bezpečnosti, týden pro život,“ říká Dan Ťok. Způsob, jak zvyšovat bezpečnost na stavbách, je přitom v  principu jednoduchý. Jde o důsledné dodržování bezpečnostních předpisů. „Pak by byl teoreticky počet nehod nulov ý. Největším nebezpe čím pro zaměstnance je rutina a podceňování rizik.“ Všichni zaměstnanci ve společnosti procházejí bezpečnostním školením, denně jsou při rozdělování úkolů upozorňováni na

2003

2004

2005

2006

2007

2008

průměr

3,43

3,38

3,22

3,19

2,92

1,85

3,00

1,87

1,86

1,85

1,83

1,68

1,56

1,78

2,09

1,55

0,68

0,80

0,65

0,55

1,05

rizika a dodržování předpisů je důsledně kontrolováno a vyžadováno. Všichni pracovníci jsou navíc na eliminaci nehod finančně motivováni. A Skanska chce jít ještě dál. Jak dokládají statistiky, k  většině smrtelných nehod dochází na stavbách, které zajišťují subdodavatelé společnosti. „Současná právní úprava nám však neumožňuje osobní kontrolu a vynucování bezpečnostních předpisů u subdodavatelů. A ani nám neumožňuje zavést do smluvních vztahů s dodavateli smluvní pokuty za nehody, k  nimž dojde,“ up ozor ňuje Dan Ťok. „Apelujeme proto na zákonodárce, aby provedli legislativní změnu, jež tato pravidla změní a umožní nám v yužít našeho bezpečnostního knowhow i na těch částech staveb, které provozují naši subdodavatelé. Dlouhodobé statistiky i zkušenosti ze zahraničí dokazují, že je náš postup správný. Věříme proto, že tato legislativní změna přispěje k  výraznému snížení nehod, ochrání životy a zdraví řady zaměstnanců ve stavebnictví.“

▲ Počet nehod na 100 zaměstnanců v ČR

rok nehody vlastní

smrtelné nehody nehody

subdodavatelé

smrtelné nehody

2003

2004

2005

2006

2007

2008

140

104

48

59

46

38

0

0

1

0

0

0

20

19

40

29

16

11

1

2

3

1

1

3

▲ Nehody a smrtelné nehody Skanska CS a jejích subdodavatelů ▼ Den otevřených dveří na stavbě R 513: v druhé polovině září otevřela Skanska CS, a.s. veřejnosti sledovanou stavbu pražského silničního okruhu. V současnosti pokračují stavební práce pokládkou cementobetonové vozovky. Ve stísněných prostorách tunelu jí betonáři denně udělají až 300 m. Značně pokročily i práce na mostě přes Vltavu, kde se nyní dokončuje nosná konstrukce levého mostu (viz foto).

6

stavebnictví 10/09

Nadační fond pro oběti nehod I když Skanska dlouhodobě pracuje na eliminaci nehod ve stavebnictví, je zřejmé, že jim nelze zcela zamezit. Proto tato stavební společnost vyzývá všechny významné hráče ve stavebnictví, aby se připojili k  ojedinělé iniciativě – vzniku nadačního fondu, který by poskytoval pomoc obětem pracovního úrazu. „Věříme, že tato naše aktivita přispěje ke vzniku nezávislého nadačního fondu, do něhož budou stavební společnosti přispívat a který poskytne cílenou pomoc obětem pracovních úrazů – lidem, kterým se ve vteřině změní život. A k tomu mnohdy víc než finanční prostředky přispěje psychosociální, posttraumatická, lékařská či právní pomoc,“ zdůrazňuje generální ředitel a předseda představenstva Skanska CS, a.s. ■

Zbavte se všeho nepodstatného

Geberit je znám především jako výrobce špičkových zdravotně technických instalací. Naše předstěnové systémy pro závěsné zařizovací předměty diskrétně skryjí potrubí a nádržky ve stěně a umožní tak moderní pojetí interiéru koupelen. Jediné, co zůstává po instalaci předstěnových prvků Geberit vidět, je ovládací tlačítko. Stylové a nepřehlédnutelné. www.geberit.cz

stavebnictví 10/09

7

stavba roku

text: redakce

foto: Tomáš Malý, redakce

▲ Stavba roku – Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Stavba roku 2009 – velké finále Pět nejlepších staveb dokončených v roce 2008 a 2009 bylo poslední den v září v paláci Žofín oceněno titulem Stavba roku. Letošní soutěž tak trochu odráží hospodářskou situaci ve stavebnictví. Ne že by zúčastněným a výhercům chyběla kvalita, ale je vidět úbytek investičně velkorysých staveb. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové Vyjádření poroty: Titul Stavba roku 2009 je udělen za vytvoření stavby nevšedního architektonického řešení se zřetelem ke způsobu práce s pohledovým betonem a k vnitřnímu prostorovému uspořádání. Jde asi o nejvýraznější stavbu v  rámci finálové pětky. Využití pohledového betonu je na české

poměry unikátní (více o této stavbě časopis Stavebnictví 09/09). B y t ov ý d ů m N a To p o l c e v Praze Vyjádření poroty: Titul Stavba roku 2009 je udělen za vytvoření obytné stavby zajímavě vstupující do rozmanité starší zástavby se zřetelem k  dispozičnímu řešení a kvalitě stavebních prací ve všech úrovních. Bytový dům z  osvědčené dílny Šafer Hájek architekti, spíše střídmý než okázalý. City Park Jihlava Vyjádření poroty: Titul Stavba roku 2009 je udělen za architek-

▼ Stavba roku – Bytový dům Na Topolce v Praze

8

stavebnictví 10/09

tonické řešení nákupního centra v těsném sousedství historického jádra se zřetelem k nápaditému pojetí pěti fasád a vytvoření biokoridoru. Nákupní centra se po administrativních budovách pomalu stávají architektonicky i konstrukčně zajímavými stavbami – corten, beton, sklo – to všechno autoři využili pro jihlavský CITY PARK. Nové spojení Praha Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží – Libeň, Vysočany, Holešovice Vyjádření poroty: Titul Stavba roku 2009 je udělen za realizaci kolejové stavby, jež zásadním způsobem modernizuje železniční dopravu v Praze se zřetelem k charakteristickému architektonickému řešení. Je tak trochu povinností zahrnout do oceněných dopravní stavbu a Nové spojení je svým rozsahem ▼ Stavba roku – City Park Jihlava

i důležitostí letos bezkonkurenční. Navíc stavba obdržela Cenu státního fondu dopravní infrastruktury. Classic 7 Business Park – I. etapa, Praha Vyjádření poroty: Titul Stavba roku 2009 je udělen za proměnu historické technické stavby v ojedinělý soubor kancelářských staveb se zřetelem k  citlivému a nápaditému využití původních konstrukcí a stavebních detailů. Konverze historických průmyslových staveb je jednou z nejlepších cest jak využít pozemkového fondu ve velkých městech. Pražský Classic 7 má navíc ojedinělý park. ■

▲ Stavba roku – Nové spojení Praha Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží – Libeň, Vysočany, Holešovice

▲ Stavba roku – Classic 7 Business Park – I. etapa, Praha

▲ Cena předsedy Senátu Parlamentu ČR: Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum Fabrika, Svitavy

▲ Cena Státního fondu životního prostředí ČR za infrastrukturu a Cena primátora hl. m. Prahy: Národní technická knihovna v Praze

▲ Cena Státního fondu životního prostředí ČR za energetickou úspornost: Rodinný dům v Heřmanově Městci

▲ Cena Státního fondu rozvoje bydlení: Bytový areál Nové Měcholupy

▼ Cena Development News Awards: L´Ocelot, polyfunkční dům, Praha

▼ Cena veřejnosti: Rodinný dům The Bird

stavebnictví 10/09

9

stavba roku

text: Mgr. arch. Gabriela Kaprálová

foto: Vasil Stanko

▲ Exteriér rekonstruované budovy České spořitelny v Rytířské ulici

Banka s puncem devatenáctého století Rekonstrukce neorenesančního památkově chráněného paláce v Rytířské ulici v Praze byla jednou z nejrozsáhlejších v rámci České republiky. Zadání investora – České spořitelny, a.s. – znělo: skloubit modernizaci bankovního provozu jedné z nejkrásnějších poboček s maximální snahou o zachování historické autenticity.

Historie ■ Budova Městské spořitelny pražské, dnes České spořitelny, a.s., byla postavena na místě kotců (společných prodejních míst řemeslníků a obchodníků) v letech 1891–1894 podle návrhů architektů Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Byla navržena v  novorenesančním slohu, ve stylu vlašské renesance, s akcentem na sgrafitovou, malířskou a sochařskou výzdobu.

10

stavebnictví 10/09

■ V roce 1926 byla pod budovou vybudována dvě patra podzemních trezorů. ■ V roce 1931 byla došlo k přestavbě, doplnění o nástavbu 3. NP a přemostění s  budovou Rytířská 31. ■ V  roce 1953 prošla budova spoř itelny stavebními úpra vami z  důvodu změny využití pro Muzeum revolučního hnutí K l e m e nt a G ot t w a l d a . Tato rekonstrukce byla provede na formou účelové přestavby bez respektování původ -

ních uměleckých hodnot, ale i dispozic jednotlivých podlaží. Některé konstrukční zásahy z   této d o by j s o u n ev r at n é a nebyly ani zdokumentovány p ro p ř í p a d né reko nstr ukc e dobového stavu. ■ V  roce 1989 bylo muzeum zrušeno. Objekt byl v  rámci privatizace navrácen nástupci Městské spořitelny pražské – České spořitelně, a.s. ■ V  letech 19 9 0 –19 93 byla stavba zpětně rekonstruována pro svůj původní účel, tedy pro potřeby banky. ■ Objekt je zapsán v Operativním seznamu nemovitých kulturních památek hlavního města Prahy po R. č. Ú. s. 1 – 285 a nachází se na území Pražské památkové rezervace, která je zapsána na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Je tedy chráněn ve smyslu ustanovení zákona č. 20/87 Sb. o státní památ-

kové péči a ve znění novely č. 242/92 Sb. ■ 20 0 5 – 20 0 8: generální rekonstrukce, rozložená do tří etap.

Stav budovy před rekonstrukcí Budova České spořitelny je samostatně stojící stavba na rohu Rytířské, Melantrichovy a Havelské ulice. Byla postavena na principu středové převýšené dvorany se světlíkem obestavěné vnějšími trakty s  kancelářskými prostory. Kompozice má jednotnou koncepci, a to jak v exteriéru, tak v interiéru ve stylu české novorenesance. Stavba má pět nadzemních a dvě podzemní podlaží. Základní dispoziční dělení osově souměrného objektu je v  obou směrech třítraktové.

▲ Kavárna v 2. NP

V  principu je budova vertikálně rozdělena na velkoryse pojaté prostory (s  bohatou výzdobou) v 1. NP a především v 2. NP, navazující na dvoranu – nejvýznamnější část budovy, na kancelářské prostory v  horních podlažích a na zázemí v podzemních podlažích. Významnou součástí stavby vedle dvorany je dodatečně vybudovaný mramorový sál v přemostění mezi „mateřskou“ a sousední budovou. Budova je zděná, stropní konstrukce ve  spodních podlažích mají zděné klenby s násypy, od stropní konstrukce nad 1. NP jsou klenby dřevěné trámové, místně kombinované s hlavními nosníky ocelovými, zejména v mladší dostavbě 3. NP. Kvůli pozdějším stavebním úpravám při změnách funkčního řešení byly některé konstrukční prvky doplňovány konstrukcemi železobetonovými, případně kombinovanými s ocelovými válcovanými nosníky, jako například vkládaná podlaží sociálního zářízení okolo postranního schodiště a výtahu. Krov je dřevěný a konstrukce světlíku ocelová. Část nosných konstrukcí a obklad fasády je z pískovce. Můstek je kombinací zděných a železobetonových konstrukcí. Budova má bohatou malířskou a sochařskou výzdobu v interiéru i exteriéru. Na výzdobu byly použity kvalitní materiály – různé druhy mramorů, žul a umělý kámen.

V první polovině tohoto desetiletí už stávající stav budovy neodpovídal provozním ani technickým standardům podle současných norem a předpisů, ani představám investora o funkci finanční organizace. Také předcházející stavební zásahy nebyly vždy v souladu s původním záměrem stavitelů, ani s  charakterem významného historického objektu. Cílem rekonstrukce bylo proto funkční, estetické a technické zhodnocení budovy tak, aby v budoucnosti plnila nároky významné bankovní organizace. Základní cíle rekonstrukce ■ zhodnocení kulturního dědictví předků odbornou obnovou významné kulturní památky; ■ nové funkční uspořádání provozu, maximálně zhodnocující všechny provozy budovy (zkvalitnění klientského a pracovního prostředí); ■ vytvoření skutečné reprezentativní stavby České spořitelny; ■ použití inteligentních a ekologických technologií snižujících provozní náklady budovy.

I. a II. etapa rekonstrukce Hlavním tématem prvních dvou etap byla (09/2005 –10/2006) celková renovace fasád a na-

světlení paláce, skládající se z obnovy kamenného pláště budovy z  hořického pískovce, restaurátorských prací na sochařské výzdobě, repase historických oken a zámečnických prvků. Fasáda neorenesančního paláce byla nasvícena lineárním xenonovým světlem, které je tak subtilní, že je na fasádě stěží postřehnutelné. Méně efektní součástí těchto etap rekonstrukce byla sanace vlhkého obvodového zdiva v  suterénu, zasaženého povodní v roce 2002.

III. etapa rekonstrukce (11/2007–12/2008) – interiér Svislé nosné konstrukce Rekonstrukce svislé nosné konstrukce se skládala z dozdívek z  plných cihel v  místech úprav ostění dveřních otvorů a případné vložené ocelové stojky z válcovaných nosníků, použité k podepření hlavního ocelového průvlaku v  nové stropní konstrukci nad trafostanicí (1. PP). Svislé prvky, u nichž byla investorem předepsána požadovaná bezpečnostní třída, jsou z  cihelných tvarovek Porotherm 30 P+D. Jde o stěny oddělující prostor běžně přístupný veřejnosti a vlastní prostor

banky (veřejná část bankomatů, předěl mezi vstupem do galerie a bankou, zázemím galerie a technologickou místností banky). Vodorovné nosné konstrukce Úpravy vodorovných nosných konstrukcí byly navrženy v  místech stavebních úprav stropů a otvorů. Jako nosné prvky se použily ocelové profily. Úpravy byly následující: ■ nový strop nad trafostanicí – z  důvodu zpřístupnění nově zřízené samoobslužné zóny bankomatů pro zdravotně postižené bylo nutné provést snížení výšky podlahy 1. NP. Stávající pole klenby bylo vybouráno a nahrazeno trámov ým stropem z  ocelov ých válcovaných profilů. Vlastní nosnou konstrukci podlahy tvoří železobetonová deska celkové tloušťky 110 mm vybetonovaná do trapézového plechu 60 mm; ■ z   důvodu rozšíření prostor pro schodiště do galerie, bylo odstraněno schodiště a demontována stávající rozpěrná konstrukce, navržená z  ocelových profilů při původním řešení vstupního schodiště do galerie. Zajištění otvoru tvoří nyní rozpěrný rám pro zachycení vodorovných sil z  paty klenby v prostoru galerie. stavebnictví 10/09

11

▲ Archivní fotografie interiéru budovy krátce po jejím otevření ▼ Stejný pohled po poslední rekonstrukci budovy z roku 2008

12

stavebnictví 10/09

2 2

2

3

1

11

10

3

7

2

1 2

2

2

2

2

5

6

2

4

2 2

12

1

9

2

8

2

2

▲ Řez A-A: 1 – komunikace; 2 – zázemí; 3 – hala; 4 – vchod; 5 – hygienické zázemí; 6 – konferenční sál; 7 – pracoviště pobočky; 8 – hotovostní přepážky; 9 – kavárna; 10 – expart center; 11 – Erste private banking; 12 – zázemí zaměstnanců

▼ Půdorys 2. NP: 1 – komunikace; 2 – technické zázemí; 3 – hygienické zázemí; 4 – konferenční sál; 5 – firemní poradenství; 6 – privátní poradenství; 7 – kavárna; 8 – expart center; 9 – hala

3

6

1

6

1 7

8

9

4 2

8

5

1 2

5

stavebnictví 10/09

13

Úpravy povrchů Podlahy Suterénní prostory technického zázemí byly pokryty betonovými mazaninami, podlahy jsou místně vyspraveny. V  prostoru galerie a zázemí galerie původní podlahy (dřevěná parketová a PVC) nahradila keramická velkoformátová podlaha. V přízemí ve vstupních prostorách byla opravena původní keramická slinutá dlažba. V  novém prostoru bankomatu se repasovala původní kamenná mozaiková podlaha, která byla v průběhu rekonstrukce odkryta pod násypem a nepůvodní podlahou. V prostorách chodeb a v pokladní hale, bezprostředně navazujících na recepční halu, jsou podlahy z betonové mazaniny z Terraza. Vzor je inspirován symbolikou tzv. „penízků“, která se objevuje v původní dekoraci interiéru paláce. Původní historické podlahy v  prvním patře – kamenná mozaika, bohatě zdobená převážně rostlinnými motivy ve dvoraně a nové kavárně a mramorová šachovnicová dlažba v novém konferenčním sále – byly v rámci restaurátorských prací odborně opraveny. Povrchy stěn Omítky v částech dotčených rekonstrukcí jsou nově ze štukové omítky. V  částech se štukatérskou a malířskou výzdobou se opravily výzdoby a malby v rámci restaurátorských prací. Stěny byly před rekonstrukcí vymalované na bílo a nepřirozeně kontrastovaly s  bohatou malířskou výzdobou stropů. Optické odtržení stěn od stropů nahradila nová výmalba stěn vápennou malbou podle restaurátorského průzkumu v tónech převážně béžových. Ve velkém konferenčním sále byla převážná část stěn obložena původním kamenným obkladem z leštěného mramoru, který byl odborně vyspraven v  rámci restaurátorských prací. Truhlářské výrobky Truhlářské výrobky tvoří výplně otvorů s  přidruženými komponenty (okna a výlohy, dveře, parapety, kryty radiátorů/fanco-

14

stavebnictví 10/09

ilů), atypický vestavěný nábytek a mobilní nábytek. Okna byla kompletně repasována v  rámci odborné restaurátorské obnovy včetně opravy a doplnění parapetů a úpravy krytů radiátorů/ fancoilů pro potřeby provozu nové technologie topení a chlazení. Ve 2. NP se původní okna po obou stranách ochozu dvorany nahradila věrnou replikou s  vyšší požární odolností. Převážná část dveří musela být restaurátorsky opravena a upravena podle požadavků požární ochrany. Nové dřevěné dveře jsou navrženy bezfalcové tak, aby co nejvíce splynuly se stěnou a nekonkurovaly bohaté zdobnosti původních dveří.

Restaurátorské práce Předmětem restaurátorských prací bylo zlacení, štuková výzdoba, malby celých stěn i lokální opravy (například lunety ve vstupním vestibulu, cvikly ve dvoraně atd.), původní kamenné mozaiky, keramické dlažby, kamenné prvky z přírodního i umělého kamene, sochařská výzdoba, původní zámečnické prvky, vybraná původní svítidla, skleněné prvky, vnitřní okna, dveře a parapety. Rozsah prací vycházel z restaurátorského průzkumu a v průběhu stavby byl doplněn o nové nálezy: kamennou mozaiku v prostoru samoobslužné zóny bankomatu, malbu lunety – portréty věrozvěstů Cyrila a Metoděje v  přízemí od neznámého autora, dekorativní figurální malby v 1. NP z dílny Václava Maška, odkrytí původních lunet u recepční haly s žánrovými figurálními výjevy od stejného autora a přemístění novějších lunet Mikoláše Alše do prostor pokladen v přízemí. Restaurátorské práce, které probíhaly v  rámci komplexní rekonstrukce paláce, byly nejrozsáhlejší od dob vlastnictví této budovy Českou spořitelnou, a.s. a znamenají zhodnocení této významné pražské památky.

Provoz budovy Nově navržené funkční uspořádání je přehledné a maximálně zhodno-

cuje všechny prostory budovy. Úsek plateb v hotovosti je situován v přízemí a navazuje bezprostředně na počítárnu peněz. Dále jsou v přízemí situovány poradenské služby retailového bankovnictví. Samoobslužná zóna bankomatu byla přesunuta na nároží Rytířské a Melantrichovy ulice a je viditelná z Václavského náměstí. Galerie v suterénu má nový vstup přímo z ulice, je nezávislá na otevíracích hodinách pobočky. S novým zázemím poskytuje důstojné místo pro výstavy a společenské akce. V 1. NP vznikl systém tzv. „otevřeného velkoplošného prostranství“ poradenských pracovišť (privátní a firemní poradci, Expart centre). Budova získává větší škálu využití zejména multifunkčním použitím „mramorového sálu“ v 1. NP jako konferenčního prostoru s přilehlou kavárnou, která bude sloužit i jako zázemí pro catering. V  2. NP je podle nového standardu upraven prostor ERSTE Private Banking pro VIP klientelu. Dále se v něm nachází malý konferenční sál včetně zázemí pro oba konferenční sály, kanceláře a zázemí pobočky. Ve 3. NP jsou situovány kanceláře Komerčního a Developerského centra a kanceláře IT oddělení. Ve 4. podlaží – částečné půdní nástavbě – se nachází technologická část chlazení a sklady. Technologie Nově navržený systém TZB je inteligentní a ekologický. Hlavní filozofie návrhů systému techniky prostředí (vzduchotechnika, klimatizace, topení a chlazení) vychází z myšlenky „zelené budovy“ v  podmínkách

památkově chráněného objektu. Vybrané systémy působí nadčasově a garantují funkčnost v časovém horizontu 15 let a maximálně umožňují hospodaření energií. Zvláště pak využívají odpadního tepla, které vzniká v  budově při jejím provozu. Komponenty jsou navrženy převážně z  materiálů s  možností ekologické likvidace. Viditelné koncové prvky technologií jsou vkomponovány do budovy tak, aby nerušily původní historický interiér paláce. Systémy a technologie jsou elektronicky řízeny a regulovány v duchu „inteligentní budovy“. Nové technologie jsou implantovány do historické budovy tak, aby nerušili její vzhled. Většina z nich je neviditelná, skrytá ve zdech, podlahách a stropech. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Rekonstrukce paláce v Rytířské 29 Investor: Česká spořitelna, a.s. Technický dozor investora: SINRECO, spol. s r.o. Generální projektant: ASGK Design s.r.o. Hlavní architekt: Gabriela Kaprálová Generální dodavatel: Konstruktiva Branko, a.s. Manažer stavby: Vratislav Pixa Stavbyvedoucí: Jiří Hluchý Čistá podlahová plocha: 6500 m² Realizace: 09/2005–12/2008

▲ ▼ Virtuální prohlídky z budovy České spořitelny najdete na www.casopisstavebnictvi.cz

www.portadoors.cz

inzerce

Podzim je tady

Multirock

Airrock ND

Komprimovaná deska Multirock • • • •

Ideální do šikmých střech Vhodná do trámových stropů Hydrofobizovaná v celém objemu Výborné tepelněizolační vlastnosti

Akustická deska Airrock ND

PORTA DOORS

Váš partner v investicích Bližší informace o dostupnosti našich výrobků obdržíte na číslech: Holovousy Svartes: 493 620 210, [email protected] Mladá Boleslav MB - interiéry, Michal Brzobohatý: 326 726 333, [email protected] Praha Atex Planá: 224 253 010, [email protected] Darte: 283 893 630-3, [email protected] Rovel Cz: 725 832 995, [email protected] Woodcote ČR: 226 539 146, [email protected] Porta KMI Poland +48 58 6778 100, [email protected]

• Ideální do provětrávaných fasád • Vhodná do dělicích příček či nadkrokevního systému TOPROCK • Výborná zvuková pohltivost • Vynikající tepelněizolační vlastnosti

Využijte speciálních dotovaných cen, volejte přímo obchodnímu zástupci! Kontakt na obchodního zástupce naleznete na www.rockwool.cz, více informací získáte také na zelené lince 800 161 161.

stavebnictví 10/09

15

realizace

text: Ing. Miloslav Frankovský, Ing. Viktória Chomová

foto: archiv autorů

▲ Letecký pohľad na južný portál tunela

Diaľničný tunel Sitina v Bratislave po dvoch rokoch prevádzky Pred viac ako dvomi rokmi bol v hlavnom meste Slovenska do prevádzky uvedený tunel Sitina dľžky 1,5 km na diaľničnom úseku D 2 Lamačská cesta – Staré grunty. Príspevok popisuje históriu prípravy a výstavby tunela, jeho technické parametre a tiež zhrňuje pozitívne skúsenosti z prvých dvoch rokov jeho prevádzky. Bratislava ako hlavné mesto Slovenskej republiky, ležiace na rozhraní štyroch krajín, nemala dlhodobo riešený prejazd tranzitnej doprav y cez mesto. K tomuto problému sa zač alo ak tívne pristupovať až

16

stavebnictví 10/09

v 90. rokoch minulého storočia, kedy sa prioritou stalo vybudovanie obchvatu mesta, ktorý tvoria diaľničné ťahy D 1 a  D 2. Tento obchvat sa okamžite po dobudovaní stal nosným prvkom dopravnej infraštruktúry v  Bra-

tislave. Posledným úsekom na diaľničnom ťahu D 2 a  zároveň posledným úsekom na vnútornom diaľničnom okruhu mesta bol diaľničný úsek D 2 Bratislava, Lamačská cesta – Staré grunty. Jeho nosným objektom je dvojrúrový, takmer 1,5 km dlhý tunel Sitina. Uvedením tohto diaľničného úseku do prevádzky v roku 2007 sa dopravne odľahčila jedna z  najzaťaženejších križovatiek v  Bratislave a  na Slovensku – križovatka Patrónka a výrazne sa zjednodušila dopravná situácia v  západnej časti mesta. Počet vozidiel prechádzajúci cez tunel Sitina dnes prekonáva prognózy

dopravných inžinierov a  presahuje hodnotu 20 000 vozidiel za 24 hodín v jednom smere.

História prípravy projektu Projekt diaľničného prepojenia sa v rôznych štúdiách objavoval už od roku 1963 ako pokračovanie tzv. brnianskej diaľnice. V  roku 1990 sa pri spracovaní Generálneho dopravného plánu hlavného mesta Bratislava ukázalo ako nevyhnutné okamžité dobudovanie vnútorného diaľničného okruhu Bratislavy,

pozostávajúceho z  úsekov D 1 a D 2 na území hlavného mesta, a dlhodobá príprava vonkajšieho diaľničného okruhu, ktorý bude tvoriť úplný obchvat Bratislavy a  najbližšieho okolia. Slovenská správa ciest a  neskôr Národná diaľničná spoločnosť na základe týchto záverov začala s prípravou štyroch stavieb, z ktorých okruh pozostával. Ako najkomplikovanejšie sa javilo spojenie diaľnice D 2 v úseku Lamačská cesta – Mlynská dolina. Dopravoprojekt, a.s., spracoval v  roku 1996 technickú štúdiu, s 9 variantmi trasovania, z  toho 3 tunelové, ktoré boli predmetom multikriteriálneho hodnotenia v procese EIA. Ako najvýhodnejší bol vyhodnotený variant J s tunelom Sitina dľžky cca 1,3 km. Pre realizáciu tohto variantu hovorilo najmä to, že jeho zásah do rekreačných zón mesta – lesoparku Železná studnička a  zoologickej záhrady, ako aj celkového výzoru Mlynskej doliny bol najmenší. Zároveň umožňoval síce komplikovanú, ale kontinuálnu dopravu počas každej etapy realizácie stavby a  v  neposlednej rade nezasahoval priamo križovatku Patrónka a umožnil jej ďalší rozvoj ako mestskej križovatky. Pre variant J bola v  roku 1998 spoločnosťou Terraprojekt, a.s spracovaná dokumentácia pre územné rozhodnutie (DÚR). V tejto etape bol tunel Sitina predľžený o cca 200 m úsek v areáli Slovenskej akademie vied (SAV), čím sa chránia vedecko-výskumné pracoviská SAV pred priamym pôsobením dopravy. V roku 1999 začal Dopravoprojekt, a.s., spracovávať dokumentáciu pre stavebné povolenie a  následne dokumentáciu pre výber zhotoviteľa pre diaľničný úsek D 2 Bratislava, Lamačská cesta – Staré grunty. Množstvo záujmov, ktoré sa stretáva v tomto území spôsobilo, že územné i stavebné konanie trvalo niekoľko rokov a stavebné povolenie bolo vydané až v roku 2003. Keďže sa stavba nachádza na území mesta, nebolo jedno duché nájsť vhodný koridor, ktorý by bol prijatý ako konsenzus všetkých strán a  záujmov v  danej lokalite. Poloha úse-

Teoretická hrana výrubu Primárne ostenie (striekaný betón) Geotextília Plošná izolácia z PVC resp. PE fólie min. 2 mm Sekundárne ostenie (B30)

Cementobetónový kryt 60 mm Betónový obrubník Kanál pre káble Filtrační betón Drenáž medziľahlej izolácie PVC DN200

▲ Vzorový priečny rez tunela Sitina bez spodnej klenby

Teoretická hrana výrubu Primárne ostenie (striekaný betón) Geotextília Plošná izolácia z PVC resp. PE fólie min. 2 mm Sekundárne ostenie (B30)

Cementobetónový kryt 60 mm Betónový obrubník Kanál pre káble Filtrační betón Drenáž medziľahlej izolácie PVC DN200

▲ Vzorový priečny rez tunela Sitina so spodnou klenbou

ku diaľnice v  intraviláne mesta  v blízkosti rekreačnej zóny zoologickej záhrady a  areálu SAV, s množstvom vedeckých pracovísk, ktoré môžu byť ovplyvnené blízkosťou budovanej a následne prevádzkovanej diaľnice si vyžadovala riešenie špecifických problémov. Prvým bola dôsledná príprava monitoringu zložiek životného prostredia a seizmického monitoringu. Monitoring účinkov

hluku, vibrácii a emisii na okolité prostredie viedol k návrhom opatrení, ktoré sa realizovali počas výstavby – úprava pracovného času a harmonogramu prác tak, aby sa dopad prác na realizácii diaľnice a  najmä raziacich prác na výstavbe tunela na okolie minimalizoval. Špeciálnu pozornosť bolo nutné venovať výskumným ústavom SAV. Taktiež bol citlivo zvažované dopady hluku a  emisii diaľnice po

uvedení do prevádzky. Ako protihlukové opatrenie bolo prijaté predľženie hľbenej časti tunela s  umiestnením portálov tunela pred areálom SAV a  systém protihlukových stien za výjazdom z tunela v Mlynskej doline, v blízkosti ZOO. Podmienky rozptylu emisii v  ovzduší sú v  Bratislave vďaka geografickej polohe a mikroklíme pomerne dobré, preto po zvážení všetkých okolností nebolo potrebné pristúpiť k realizácii stavebnictví 10/09

17

ďalších opatrení pre zlepšenie rozptylu. Druhým problémom, s  ktorým sa potýkal už projektant, následne aj stavba, bola logistika výstavby a  zabezpečenie plynulosti verejnej dopravy. Stavba prebiehala v mnohých miestach na dopravne vysoko zaťažených komunikáciách, kde bolo nutné niekoľkonásobné presmerovanie verejnej dopravy a v každej etape zaručenie výjazdu staveniskovej dopravy od obidvoch portálov tunela a  zo stavenísk objektov nachádzajúcich sa v  trasách pôvodných komunikácií.

Základné technické údaje o stavbě

▲ Južný portál tunela Sitina v Mlynskej doline pred otvorením ▼ Severný portál tunela na vjazde do Bratislavy v smere od Brna

18

stavebnictví 10/09

Tunel Sitina je tvorený dvomi tunelovými rúrami s jednosmernou premávkou, pričom v  prípade uzatvorenia jednej tunelovej rúry môže byť doprava vedená obojsmerne cez druhú tunelovú rúru. Situovanie oboch portálov, výškové a smerové vedenie trasy boli determinované umiestnením tunela v  podmienkach existujúceho využitia územia a zástavby, s  nevyhnutnou minimalizáciou negatívnych vplyvov na životné prostredie. Obe tunelové rúry sú rozdelené na úseky budované razením a hľbené úseky budované v otvorenej stavebnej jame pri oboch portáloch, ktoré boli následne zasypané. Dôvodom pre vybudovanie viac než 200 m dlhého hľbeného úseku v  areáli SAV, vedeného prakticky po povrchu a následne zasypaného, je ochrana pred negatívnymi účinkami dopravy (hluk, emisie). Razené tunelové rúry je možno navyše rozdeliť na úseky budované so spodnou klenbou v  menej priaznivých geologických podmienkach a úseky bez spodnej klenby v podmienkach vo všeobecnosti priaznivejších. Podiel úsekov tunela so spodnou klenbou je približne 13 % z celkovej dľžky razených tunelových rúr, pričom sú situované najmä v priportálových úsekoch a  v  tektonických poruchových zónach.

Úsek tunela

Západná tunelová rúra

Východná tunelová rúra

Hľbený tunel v areáli SAV

201 m

216 m

Razený tunel

1189 m

1159 m

50 m

40 m

1440 m

1415 m

Hľbený tunel pri južnom portáli Celkom

▲ Tab.1. Tunelové úseky podľa technológie výstavby

Geologické pomery Tunel Sitina bol razený v  prevažne granitoidných horninách pahorku Sitina nachádzajúceho sa na kontakte Malých Karpát a Lamačského prielomu. Podstatnou charakteristikou masívu bola jeho nerovnorodosť, podmienená prítomnosťou tektonických porúch rôzneho charakteru v celej dlžke tunela. V blízkosti tektonických porúch boli horniny silne alterované, miestami intenzívne mylonitizované, tvoriace masu zloženú zo zmesi ílových minerálov a  úlomkov alterovaných hornín. Okrem granitoidných hornín sa v trase tunela vyskytovali aj polohy metamorfovaných hornín, veľmi často intenzívne mylonitizovaných. Dominantným typom metamorfovaných hornín boli biotitické pararuly. Horninový masív sa počas razenia javil ako pomerne suchý, podzemná voda v  ňom bola najmä zrážkového pôvodu, viazaná na polohy zvetraných zón hornín. Dôležitým faktorom pre razenie bola tiež pomerne malá výška nadložia tunela, nadobúdajúca hodnoty od 4 do 32 m. Nízke nadložie výšky do 12 m sa okrem priportálových úsekov nachádzalo aj v dvoch lokálnych depresiách v  trase tunela. V  úsekoch s nízkym nadložím nebolo možné uvažovať s vytvorením horninovej klenby nad výrubom, ale naopak, s  plným zaťažením konštrukcie ostenia tunela nadložím.

Postup výstavby a konštrukčné riešenie tunela Vo výberovom konaní na zhotoviteľa stavby, ktoré sa konalo

v druhej polovici roku 2002, bolo spomedzi troch súťažiacich ako víťaz vybrané japonsko-české konzorcium Taisei Corporation – Skanska DS. Najnáročnejšími objektmi diaľničného úseku dĺžky 3,3 km boli mimoúrovňové križovatky a najmä tunel Sitina. Stavebné práce sa začali v  lete roku 2003 vybudovaním tunelových portálov na juhu v Mlynskej

doline ako aj na severe v  areáli Slovenskej akadémie vied. Obe tunelové rúry sa začali raziť od južného portálu v Mlynskej doline na konci roku 2003, v nasledujúcom roku sa začalo raziť aj na dvoch pracoviskách od severného portálu. V marci 2005 bola prerazená ako prvá západná tunelová rúra a v máji 2005 východná tunelová rúra.

inzerce

ČSOB – profesionální partner pro autorizované inženýry a techniky Na základě detailního průzkumu potřeb autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se ČSOB rozhodla přidat další výhody k již existujícímu programu připravenému speciálně pro tuto skupinu klientů. Jde především o nové možnosti v rámci zvýhodněného bankovního konta, sloužícího k zajištění každodenního platebního styku a zhodnocení volných finančních prostředků. Další oblastí je provozní a investiční financování. Vše je samozřejmě přizpůsobeno individuálním požadavkům a potřebám autorizovaných inženýrů a techniků. Firemní konto ČSOB s výhodami pro autorizované inženýry a techniky nabízí nulový poplatek za příchozí tuzemské platby. Prostřednictvím kvalifikovaného certifikátu, který obdržíte společně s elektronickým bankovnictvím vedeným v rámci konta zdarma, můžete snadno komunikovat s katastrálními úřady, úřady státní správy a samosprávy i dalšími institucemi. Uspoříte tak nejen drahocenný čas, ale i nemalé finanční částky, které musíte zaplatit například při osobním podání dokumentů na úřadech. Firemní konto ČSOB navíc disponuje zvýhodněným úročením, které není závislé na výši aktuálního zůstatku na účtu. Při založení konta poskytneme autorizovaným inženýrům a technikům i další zvýhodnění pro zhodnocení volných finančních prostředků. Kromě bezplatného zřízení a vedení ČSOB Spořicího účtu máte navíc možnost získat i zvýšení úrokové sazby o 0,5 % p. a.

Pro zajištění financování provozu kanceláře umožníme členům profesní komory povolené přečerpání účtu (kontokorent) až do výše jednoho milionu korun s ojedinělou úrokovou sazbou na českém trhu. V rámci specializovaného Programu pro autorizované inženýry a techniky jsme také značně zjednodušili postup banky při vyřizování úvěrové žádosti. Výši limitu posoudíme pouze na základě tří faktur vystavených za vaše služby. Vše potřebné vyřídíme během velmi krátké doby přímo v pobočce. Hlavní výhodou Programu pro autorizované inženýry a techniky je možnost poskytnutí finančních prostředků i těm, kteří se svou profesí teprve začínají. Plně postačuje členství v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě po dobu alespoň šesti měsíců. Potřebujete-li finanční prostředky na pokrytí investic do movitého majetku (například nákupu vozu), zajistíme vše potřebné prostřednictvím společnosti ČSOB Leasing, a to přímo v pobočce banky v rámci jediné schůzky. Zajistíme také veškeré vaše požadavky týkající se pojištění prostřednictvím ČSOB Pojišťovny. V případě zájmu o detailní informace neváhejte navštívit jakoukoli pobočku ČSOB. Sami se tak přesvědčíte, jaké výhody vám Program pro autorizované inženýry a techniky může přinést.

www.csob.cz Člen skupiny KBC

Casopis_Stavebnictvi_PR_SME_Inzenyri_125x185.indd 1

Infolinka 800 300 300

stavebnictví 10/09 4/8/09 5:03:23 PM 19

ru. Počet dopravných nehôd v tuneli za rok 2008 bol 6, celkový počet iných udalostí so zastavením vozidla v tuneli (porucha vozidla, vozidlo bez PHM a podobne) bol 155. Stavbe tunela Sitina sa dostalo aj profesionálneho ocenenia vo forme hlavnej ceny v súťaži Stavba roku 2008. Jednoznačný prínos inžinierskej stavby a zlepšeniu podmienok v západnej zóne Bratislavy ocenili všetci členovia komisie zloženej z väčšej časti z architektov. Okrem hlavnej ceny stavba získala aj cenu primátora Bratislavy a cenu Slovenskej komory stavebných inžinierov za najlepšie projektové riešenie. ■ ▲ Dopravný priestor tunela Sitina

Razenie prebiehalo v súlade s princípmi Novej rakúskej tunelovacej metódy. Výrub bol vertikálne členený na kalotu, stupeň, prípadne aj spodnú klenbu. Primárne ostenie zo striekaného betónu bolo realizované v  hrúbkach od 150 do 250 mm s vystužením jednou alebo dvomi vrstvami oceľových sietí a priehradovými oceľovými skružami. Ďalším prvkom bolo systematické radiálne kotvenie výrubu SN kotvami dľžky 4 a 6 m. Stabilita stropu bola zabezpečovaná predháňanými ihlami a IBO kotvami dĺžky 4 až 8 m. V  priportálových úsekoch s  nízkym nadložím bolo zvolené riešenie s ochranou čela a stropu výrubu dáždnikom z  mikropilót dľžky 12 m nad klenbou tunela. Definitívne ostenie razeného tunela má hrúbku 300 mm, resp. 350 mm v  núdzových zálivoch.

Hľbené tunely majú hrúbku ostenia 450 až 600 mm. Štandardná dľžka blokov sekundárneho ostenia je 10 m, bloky atypickej dľžky boli na prechodoch razených a hľbených úsekov. Výstuž defintívneho ostenia bola navrhnutá na základe výsledkov statických výpočtov, pri ktorých bolo jedným z predpokladov, že definitívne ostenie prenesie len časť celkového zaťaženia od masívu a časť zostane prenášaná primárnym ostením. Vystužené bloky ostenia razeného tunela boli realizované v priportálových úsekoch s nízkym nadložím, v úsekoch, kde došlo k výrazným deformačným prejavom, prípadne ku lokálnym kolapsom stability stropu výrubu, ďalej v núdzových zálivoch a v blokoch s napojením priečnych únikových prepojení. Celkový počet 56 plne vystužených blokov predstavuje cca

▼ Mesačné a  priemerné denné intenzity dopravy v  roku 2008 pre obe tunelové rúry 800 000

25 000

20 000

600 000 500 000

15 000

400 000 10 000

300 000 200 000

5 000

100 000 0

1

2

3

Východná rúra mesačné intenzity

20

4

5

6 7 8 9 mesiace 2008 Západná rúra Východná rúra mesačné intenzity denné intenzity

stavebnictví 10/09

10

11

12

Západná rúra denné intenzity

0

denná intenzita dopravy

mesačná intenzita dopravy

700 000

24 % dľžky razených úsekov tunelových rúr.

Skúsenosti z prevádzky tunela Diaľničný úsek Lamačská cesta – Staré Grunty bol uvedený do prevádzky po 4 rokoch výstavby v  júni 2007. Prakticky od prvého dňa na seba stiahla diaľnica s tunelom veľký podiel vnútromestskej i tranzitnej dopravy, čím sa výrazne odľahčila najmä križovatka Patrónka a  súvisiace vnútromestské komunikačné ťahy. Priemerná denná intenzita dopravy za rok 2008 dosiahla hodnotu 41 173 vozidiel spolu pre oba smery, čiže 20 587 vozidiel na jednu tunelovú rúru. Množstvo ťažkej nákladnej dopravy je 3073 na jednu tunelovú rúru, čo predstavuje 14,9 %. Je možné konštatovať, že intenzity dopravy prevyšujú prognózované množstvá, ale naopak podiel nákladnej dopravy je nižší než bol predpoklad (dopravná prognóza z roku 2001 predpokladala intenzitu 16 040 vozidiel na jeden smer pri podiele nákladnej dopravy 19 %). V ročnom súčte to znamená, že križovatka Patrónka je odľahčená približne o 15 miliónov prejazdov vozidiel. Maximálne množstvá v dopravne najzaťaženejších dňoch v  týždni (štvrtok, piatok) presahujú 27 000 vozidiel v jednej rúre. Pozitívnou správou je, že počas prevádzky tunela zatiaľ nedošlo k požia-

Autoři článku: Ing. Miloslav Frankovský, Terraprojekt a.s., vedúci oddelenia tunelov; Ing. Viktória Chomová, Dopravoprojekt, a.s., riaditeľka divízie Bratislava I. Základné technické parametre tunela Dopravný priestor 7,5x4,8 m Plocha výrubu: 79–98 m2 Dľžka tunela: 1440 m Núdzové zálivy: 1 záliv dľžky 40 m v každej tunelovej rúre Priečne prepojenia: 4 pre osoby, 1 pre príjazd záchranných jednotiek SOS výklenky: každých 150 m Požiarne výklenky: každých 90 m Vetranie tunelových rúr: pozdľžne Základné údaje o stavbe Názov: Diaľnica D 2 v Bratislave Lamačská cesta – Staré grunty Investor: Národná diaľničná spoločnosť a.s. Projektant stavby: Dopravoprojekt, a.s. Zhotoviteľ: Joint Venture Taisei Corporation – Skanska DS, a.s. Stavbyvedúci: Mr. Toshihiko Aoki Realizačný projekt: Terraprojekt, a.s.

inzerce

kvalita profesionalita odpovědnost

Stali jsme se oficiálním dodavatelem zateplovacích systémů v programu Zelená úsporám To protože nám na životním prostředí záleží jako vám. SMP CZ, a. s.

Vsaďte na silného partnera a ušetřete až 40 % nákladů na energie!

Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6

www.smp.cz

Knauf Praha, s. r. o. Mladoboleslavská 949, 197 00 Praha 9 Tel.: 272 110 111 | Fax: 272 110 301 E-mail: [email protected] | www.knauf.cz SERVIS HOTLINE 844 600 600

stavebnictví 10/09

21

22

stavebnictví 10/09

oprava a obnova staveb

text: Martin Maršík

foto: Tomáš Malý, autor

▲ Klášterní areál v Emauzích, současný stav

Péče o klášterní areál v Emauzích Ing. Martin Maršík (*1970) Absolvoval ČVUT v Praze, Fakultu stavební, obor Pozemní stavby. Je členem ČKAIT. Do roku 2003 pracoval v projektovém ateliéru MURUS v oblasti obnovy památek, v současnosti je spolumajitelem realizační firmy FAS MANINY s.r.o. zaměřené na klempířské a pokrývačské práce, která je zakládajícím členem Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů. E-mail: [email protected]

Klášter beuronských benediktinů u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Emauzích (Na Slovanech) byl založen císařem Karlem IV. s cílem vybudovat v Praze řadu významných sakrálních staveb a církevních institucí. V současnosti je zde na vysoké odborné úrovni realizována systematická obnova celé stavby.

Stručná stavební historie kláštera Klášter měl dále naplnit přání papeže Klimenta VI., aby byli v  českých zemích soustředěni slovanští mniši rozptýlení ze Slavonie, kteří by v Čechách konali bohoslužbu v jazyce srozumitelném domácímu lidu. 14. prosince 1347 byl vykonán zakládací akt. První stavební fáze včetně skriptoria, jež zřídil Karel IV., byla realizována do roku 1356, včetně malířské výzdoby. Kolem roku 1360 byl namalován mimořádně významný freskový cyklus na vnějších zdech ambitu, jenž je dnes přístupný veřejnosti. V roce 1372 byl slavnostně posvěcen halový trojlodní kostel s pětibokým presbytářem, který tvoří jádro konventu. Klášter byl po vpádu Pasovských roku 1611 vydrancován. V roce 1613 byly opraveny krovy a pokračovala další obnova. Po přerušení stavebních prací nechali roku 1636 benediktini pokrýt střechu prejzy. Neobvyklá krytina byla v té době všeobecně obdivována. Ve 40. letech 17. století proběhly výrazné barokní úpravy kostela včetně zvýšení budov. Podle odborné literatury neměl nově zřízený refektář v jižním křídle v Čechách obdoby. V letech 1708–1720 došlo k největším stavebním úpravám, kdy bylo dokončeno dvojvěžové průčelí s cibulovými střechami a štítem mezi stavebnictví 10/09

23

▲ V současnosti se opravuje sanktusová věž kostela – výměna břidlicové krytiny a částečná výměna měděných klempířských prvků

▲ V rámci opravy sanktusové věže se pracuje také na sanaci betonu ▼ Původní  dřevěné lůžko nadřímsového žlabu bylo zničeno dřevokaznou houbou (foto: autor článku)

24

stavebnictví 10/09

▼ Realizace opravy nadřímsového žlabu (foto: autor článku)

věžemi s mariánskou sochou v nice. Během josefínských reforem počet řeholníků klesal a stavební činnost ochabla. Větší stavební práce týkající se provozu kláštera spadají do období 1841–1846. Nicméně počet řeholníků se i nadále snižoval a zdálo se, že klášter přirozenou cestou zanikne. V roce 1880 však někdejší slovanský klášter převzali řeholníci z Beuronu, vyhnaní z domovského kláštera, mezi nimiž působila řada významných umělců. V té době byla zahájena historizující renovace konventu. V  roce 1885 byly novogoticky upraveny věže a později rozšířeny budovy před západním průčelím. Roku 1919 byl klášter zkonfiskován, ale roku 1922 soudním rozhodnutím opět vrácen beuronům. Již od 19. století probíhala asanace oblasti Podskalí, kde vznikaly nové činžovní domy. Mezi nimi byl vynechán prostor tak, aby umožňoval průhled od Vltavy ke klášteru. Urbanisticky mimořádně zdařilé řešení prostoru mezi klášterem a Vltavou navrhl architekt Bohumil Hypšman, který se ujal i dlouho zamýšlené dostavby konventního areálu v jeho západní části. Vznikla tak dvě nová novoklasicistní křídla před západním průčelím kostela, která uzavřela druhé nádvoří kláštera. Za druhé světové války byl klášter zkonfiskován Němci. Dne 14. února 1945 byly budovy kláštera a zejména kostel těžce poškozeny při angloamerickém náletu na Prahu. Budovy konventu vyhořely až na klenby přízemí. Klenba kostela se ze dvou třetin zřítila, severní věž byla zničena zcela, jižní vyhořela. Ihned po náletu se zahájily opravy poškozených fresek. Rekonstrukcí budov opatství byl pověřen profesor Oldřich Štefan, jenž navrhl hmotově pozměnit západní průčelí tak, aby při zachování tradičního rozvržení dvou průčelních věží byla zdůrazněna dominanta kláštera, která u neogotických věží po Hypšmanově úpravě Podskalí nebyla tak výrazná. V roce 1950 byl násilně potlačen řeholní život kláštera. Areál kláštera se však musel staticky zajistit. Toho se ujal statik Bedřich Hacar, který navrhl dodnes pozoruhodné řešení železobetonových kleneb a železobetonových příhradových vazníků střech. Střešní plášť tvoří železobetonové prefabrikované desky kryté prejzy. Dořešení západního průčelí podle návrhu Oldřicha Štefana již nebylo politicky průchodné, neboť zdůrazňovalo sakrální význam objektu. Ten v té době již sloužil Akademii věd a jako kožní klinika. Byla tedy vypsána soutěž na úpravu západního průčelí, z  níž vzešla realizace dnes známých věží – dvou zkřížených trojúhelných konvexních stěn podle návrhu architekta F. M. Černého. Unikátní dostavba spojující architekturu gotickou s moderním tvaroslovím byla dokončena roku 1968. Avšak rekonstrukce klášterních budov zcela dokončena nebyla.

Práce na obnově kláštera po roce 1990 V roce 1990 byl klášter navrácen původnímu vlastníku – benediktinskému řádu. Stav klášterních budov byl velmi neutěšený, proto staronový vlastník začal s jejich rozsáhlou a postupnou stavební obnovou. Dlažby První etapu stavebních prací určily skromné finanční možnosti. Kostel byl vyklizen a zbaven suti. V roce 1993 se položila dlažba v kostele. Byla použita betonová dlažba získaná při likvidaci z premonstrátského kostela na Strahově, zbytek dlažby byl doplněn. Kostel sloužil jako výstavní prostor a postupně se shromažďovaly prostředky na opravy. Podle finančních možností se počítalo s výměnou dlažby z této první stavební etapy. V presbytáři a závěrech bočních lodí již byla nově položena dlažba mramorová. Omítky a malby V roce 1996 se zahájilo doplňování omítek jižní a severní lodi kostela, jež byly v padesátých letech nesmyslně odstraněny. Omítky jsou nově vápenné štukové v  přirozené okrové barvě písku. Za-

▲ Pohled na opravovanou sanktusovou věž kostela

chovalé omítky byly vyspraveny, trhliny vyspárovány. Nástěnné malby kostela znázorňující Korunování Panny Marie, scénu Úmrtí sv. Benedikta, sv. Benedikta v doprovodu andělů a světce se svou sestrou Scholastikou byly značně poškozené. Ty byly v roce 1997 restaurovány. Obnovovány byly i erby a medailony v klenbě hlavní lodi. Po konzultaci s památkovým dozorem se restaurovaly dochované zbytky beuronské výzdoby šablonami a chybějící části byly doplněny. U edikuly byla odstraněna beuronská přemalba a obnovena dochovaná raně barokní polychromie na kletovaných omítkách. V letech 2002–2004 byla restaurována výmalba na varhanní kruchtě, která je typickým projevem beuronské školy. Je provedena na vápenné omítce patrně s příměsí sádry. Jedná se o malbu secco, patrně klihovou nebo kaseinovou temperu. Největším objevem je však bezesporu nález fragmentu gotické malby odkrytého při restaurování raně barokní edikuly. Autorství malby bylo přiřazeno dílně okruhu Mistra Theodorika. Fragment byl restaurován v letech 1994–1995. Kamenické práce Současně s  omítkami interiéru kostela probíhaly kamenické práce spočívající v  doplnění střední římsy a podokenních parapetů a obnově dříve zazděného okna objeveného při průzkumech. Okenní kružby byly očištěny, u jednoho okna byla po dohodě s památkáři kružba doplněna. Zvětralé opukové pruty oken byly doplněny. Původní, náletem nezničená kamenná žebra se kamenicky opravila dotmelením, ojediněle výměnou jednotlivých kamenů. Poválečná železobetonová žebra kleneb lodí kostela byla povrchově upravena umělým kamenem. Některá žebra se vybetonovala tak, že nebylo nutné jejich povrch doplnit umělým kamenem a byly provedeny pouze barevné korekce. U opěrných pilířů byl kámen očištěn, díry po pekování a po kotvách plynového vedení se doplnily umělým kamenem. Chybějící části poválečných železobetonových pilířů dostavebnictví 10/09

25

▲ Pozinkovaná drážková krytina západního křídla Hypšmanovy dostavby dodatečně překrytá živicí byla odstraněna. Nově bylo zhotoveno bednění na spádových klínech s výplní liaporem. Nová krytina je drážková z mědi (foto: autor článku).

▲ Železobetonová římsa západního průčelí kostela se zakryla olověným plechem tzv. francouzským způsobem krytí, tedy napojením plechů přes dubové lišty (foto: autor článku)

▲ V místech prejzové krytiny je dožilá malta a prejzy jsou uvolněné (foto: autor článku)

▼ Uvolněné prejzy v místech střešní krytiny (foto: autor článku)

▼ Prejzová střešní krytina po výměně (foto: autor článku)

26

stavebnictví 10/09

plnily kamenné obklady z pískovce, jinde byl povrch opatřen umělým kamenem, případně byla použita kombinace obou technologií. Vnitřní část severního portálu byla restaurována. U gotického sedile, jednoho z mála autentických, sochařsky zpracovaných detailů původního kostela, se restaurátorsky odstranily druhotné nátěry, kámen byl zpevněn, nevhodné vysprávky odstraněny a doplněny drobné části. Plastická retuš byla provedena měkkým minerálním tmelem bez použití armatur. Dolní část sloupku se vsadila nově z opuky. Barevná lazura zatím realizována nebyla. Západní průčelí Samostatnou kapitolu v  obnově kláštera v 90. letech představuje obnova západního průčelí, s  jehož podobou z  padesátých let se komunita řeholníků z pochopitelných důvodů nemohla sžít. Proto byl vypracován projekt na rehabilitaci západního průčelí, který byl podroben dlouhotrvající odborné debatě. Špatně technicky řešený vstupní portál s železnými výplňovými dveřmi z doby reálného socializmu se odstranil byl obnoven západní portál z období před válkou. Na fasádu se vrátily restaurované plastiky sv. Petra a Pavla, do portálu byla navrácena beuronská mozaika Krista a dochované železné dveře. Pokrývačské a klempířské práce Již v roce 1983 byl vydán havarijní výměr na střechy kláštera. Proto se klášterní komunita po navrácení majetku rozhodla postupně opravit všechny střechy. Prakticky všude, kde je prejzová střešní krytina, je dožilá malta a prejzy jsou uvolněné. Místy je dožilá i samotná krytina. Tam, kde je z větší části krytina (střep) vyhovující, se překládá částečnou výměnou poškozené krytiny. Tam, kde je krytina ve větším rozsahu poškozena, probíhá její kompletní výměna. Prejzy jsou nad železobetonovými střechami původních křídel kláštera a lodí kostela zavěšeny na dřevěné latě. Původně byly zavěšeny přímo na nabetonované latě, ale rozměr současné krytiny neodpovídá rozteči těchto nabetonávek. Zajímavostí jsou starší hřebenáče mimořádných rozměrů, dochované v půdě. Nad jižním křídlem západního nádvoří byla v roce 2002 kompletně vyměněna krytina z bobrovek. Nově byly zhotoveny vikýře vycházející typologicky z tvaru vikýřů starších klášterních budov pro případné využití podkroví v budoucnu. Železobetonová římsa západního průčelí kostela byla silně navětralá. Po dohodě s památkovým dohledem se zakryla olověným plechem tzv. francouzským způsobem krytí, tedy napojením plechů přes dubové lišty. Starší olověná krytina teras pod železobetonovými věžemi již neplnila svou hydroizolační funkci. Plechy byly napojeny falcováním s podložkou z ocelových pásků. Plech byl popraskaný, nebyla zajištěna dilatace a sklon terasy byl nedostatečný, pásky byly silně zkorodované. Zatékající voda způsobovala degradaci betonu terasy a korozi výztuže. Provizorní oprava proběhla v minulosti překrytím olověného plechu živičnou krytinou. Toto opatření ale nebylo dostatečné. V roce 2009 se celé souvrství odstranilo a vzhledem k nedostatečnému spádu terasy a nemožnosti dilatovat případnou olověnou krytinu byla nově položena hydroizolace z PVC a terasa kryta dlažbou. U západního křídla Hypšmanovy dostavby šlo mírně korigovat nedostatečné spády. Pozinkovaná drážková krytina, dodatečně překrytá živicí, byla odstraněna. Nově bylo zhotoveno bednění na spádových klínech s výplní liaporem. Skladba střechy se zachovala jako jednoplášťová vzhledem k nutnosti zachování původních detailů říms. Krytina je drážková z mědi. Upraveny byly některé detaily, které zvýšily spolehlivost krytiny (těsnicí pásky v  drážkách, zapuštěné úžlabí). Zachovaly se výtvarně působivé autentické detaily masky nadřímsového žlabu včetně vertikálního členění drážkami. Původně dřevěné lůžko žlabu, zničené dřevokaznou houbou, bylo nahrazeno

▲ Prejzy jsou nad železobetonovými střechami původních křídel kláštera a lodí kostela zavěšeny na dřevěné latě

měděnými háky. V současnosti se realizuje oprava sanktusové věže kostela s výměnou břidlicové krytiny a částečnou výměnou měděných klempířských prvků. Sanace betonových konstrukcí Železobetonové konstrukce střech kláštera a věže kostela jsou bezesporu pozoruhodné nejen z  hlediska architektonického, ale i konstrukčního a technologického. Před majitelem stojí závažný úkol sanace betonových konstrukcí způsobem, který zajistí nejen jejich funkci statickou, ale i estetickou. Nezbytné je zachovat zejména barevnost a strukturu povrchu. V  nedávné minulosti byly vypracovány odborné expertizy na sanaci betonu obou věží. V současné době v rámci opravy sanktusové věže probíhá i sanace betonu. Průzkumem se zjistilo, že železobetonová sanktusová věž je z litého betonu běžné šedé barvy. Toto nosné jádro bylo obaleno výztuží z rabicového pletiva a opatřeno vrstvou cca 3–10 mm cementové malty, jejíž okrový odstín byl dán charakterem kameniva. Tato vrstva ve větší míře odpadává a je popraskaná. Obnaženo je i železobetonové jádro a místy je i konstrukční výztuž narušena korozí. Nedostatečné je propojení výztuže sloupků lucerny s podkladní betonovou deskou. Odstraňují se nesoudržné vrstvy. Nosné jádro bude zpevněno mokrocementy a vyspraveno sanačními betony. Povrch bude opatřen krycí vrstvou, tvořenou vybranou směsí kameniva a cementů s vysokými pevnostmi. Tato vrstva byla navržena stavebnictví 10/09

27

▲ ▼ Řešení  železobetonových kleneb a železobetonových příhradových vazníků střech navrhl v roce 1950 statik Bedřich Hacar ▼ Poválečná železobetonová žebra kleneb lodí kostela byla povrchově upravena úmělým kamenem

28

stavebnictví 10/09

a odzkoušena na vzorcích s požadavkem vysoké pevnosti, trvanlivosti a zachování původního odstínu a struktury.

Závěrem Z výše uvedeného vyplývá, že péče o areál zanedbaný v dobách před rokem 1990, je technologicky i ekonomicky velmi náročná. Zahrnuje řadu stavebních i uměleckých profesí. Vyžaduje hluboké znalosti stavební i znalosti požadavků památkové péče. Klášter je složitou infrastrukturou i z  hlediska provozu, kdy jeho část tvoří klausura řeholníků, část slouží plastické klinice, část je pronajímána pro potřeby administrativní. V areálu je rovněž jídelna pro sociálně slabé spoluobčany. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že s minimem administrativního zázemí probíhá prakticky z vlastních prostředků financovaná systematická a na vysoké odborné úrovni prováděná obnova celého kláštera. Tyto práce jistě budou pokračovat i v dalších letech – například rehabilitace klášterních zahrad, dokončení oprav střech, sanace betonových konstrukcí. Dovolím si zmínit vynikající spolupráci památkového dozoru architekta Ondřeje Ševců se správci kláštera panem Milanem Herianem a panem Karlem Švejdou, kterému tímto děkuji za poskytnutí informací o obnově kláštera, které tvoří podstatnou část tohoto článku. ■ Použitá literatura: [1] Vlček, P., Sommer, P., Foltýn, D.: Encyklopedie českých klášterů (Libri 1997) [2] Benešovská, K., Kubínová, K.: Emauzy, benediktýnský klášter Na Slovanech v srdci Prahy (Academia 2007) ▲ Zatékající voda způsobovala degradaci betonu terasy a korozi výztuže. V roce 2009 byla nově provedena hydroizolace z PVC a terasa kryta dlažbou.

english synopsis Care of Historical Monument of the Benedictine Abbey in Emauzy

▼ Železobetonové konstrukce střech kláštera a věže kostela jsou pozoruhodné z hlediska architektonického i konstrukčního a technologického. Před majitelem stojí závažný úkol jejich sanace způsobem, který zajistí nejen jejich funkci statickou, ale i estetickou.

The monastery was founded by the king and later emperor Charles IV to the honour of Virgin Mary, St. Jerome, Cyril and Metoděj, Vojtěch and Prokop in 1347–1419. In 1990, the premises were returned to the Benedictine Order in restitution, and the Order has been residing here ever since. The article presents the building history, building systems of each part of the premises and technological procedures of the renovation thereof in terms of the approach to the existing building materials.

klíčová slova: Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, klášter Emauzy v Praze, betonové krovy, břidlicová střešní krytina, klenba hlavní lodi, barokní portál, gotické klenby, kamenická výzdoba konzol a svorníků

keywords: Virgin Mary and St. Jerome Benedictine Abbey in Emauzy, Emauzy Monastery in Prague, concrete trusses, slate roofing, main nave vault, baroque portal, gothic vaults, stoneware decoration of the brackets and vault keys

▼ Virtuální  prohlídku podkroví kláštěra najdete na www.casopisstavebnictvi.cz

stavebnictví 10/09

29

oprava a obnova staveb

text: Ján Bahna, Vladimír Šimkovič

foto: archiv autorů

▲ Stavba 3 – pohľad cez Lisztovu záhradu na Hrad

Obnova a revitalizácia historických budov Univerzitnej knižnice v Bratislave Doc. akad. arch. Ing. arch. Ján M. Bahna (*1944) Vyštudoval arrchitektúru na SVŠT a Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave. Od 1971 do 1990 pôsobil v Štátnom projektovom ústave obchodu, od r. 1990 ako docent a mim. profesor vedie na VŠVU ateliér architektúry, súčasne pracuje vo vlastnom AA ateliéri architektúry. Je prezidentom Spolku architektov Slovenska. E-mail: [email protected] Doc. Ing. arch. Vladimír Šimkovič, Ph.D. (*1953) Vyštudoval FA STU v Bratislave v roku 1977. Pracoval v Stavoprojekte Bratislava v ateliéri F. Milučkého, od r. 1990 ako samostatný a neskôr autorizovaný architekt. Súčasne je od roku 1997 zamestnaný aj na Fakulte architektúry v Bratislave. Venuje sa problematike knižníc a rekonštrukcií historických objektov. E–mail: [email protected]

30

stavebnictví 10/09

Univerzitná knižnica v Bratislave (UKB) je najstaršia a najnavštevovanejšia vedecká knižnica v Slovenskej republike. Vznikla v roku 1919 ako Knižnica Univerzity Komenského. Súbežne so svojím akademickým poslaním plnila funkciu národnej knižnice. Od roku 1954 je samostatnou vedeckou knižnicou a slúži širokej verejnosti. Zriaďovateľom UKB je Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky. Knižničný fond 2,4 mil. knižničných jednotiek sa uchováva vo viacerých historických objektoch v Bratislave a aj mimo územia hlavného mesta. Knižničné fondy UKB sú nielen kultúrnym dedičstvom, ale aj pokladnicou obrovského dokumentárneho bohatstva. Jedna zo vzácnych zbierok, tzv. Bašagičova knižnica, je na zozname svetového dokumentárneho dedičstva UNESCO – Memory of the World. Dôležité je zabezpečiť ochranu tohto a ďalších historických knižných fondov v podobe vzácnych rukopisov a tlačí. Budovy UKB sú pamiatkovo chránenými objektmi. V  ústrednom zozname nehnuteľných kultúrnych pamiatok je objekt Kláštora klarisiek na Klariskej ul. č. 5, evidovaný pod č. 81/1, objekt Paláca Uhorskej kráľovskej komory na Michalskej ul. č. 1 pod č. 99/1 a objekt Paláca L. de Pauliho na Ventúrskej ul. č. 11 pod č. 46/1.

UKB získala barokové paláce uhorskej kráľovskej komor y a Palác L. de Pauliho v  polovici 50. rokov. Prvý bol účelovo adaptovaný na potreby knižnice v  rokoch 1955 –1956, druhý v  rokoch 1966 –1969. Schátralý stav všetkých troch budov si naliehavo vyžadoval rozsiahlu stavebnú obnovu. Zastaralé boli hlavne všetky vedenia inžinierskych sietí vrátane hlavnej kotolne. Adaptácie   uskutočnené pred niekoľkými desaťročiam boli iba čiastkové a dnes už nevyhovovali všetkým potrebám a úlohám modernej knižnično-informačnej ustanovizne.

Projekt MKKC UKB realizovala projekt Multifunkčné kultúrne a knižničné centrum – Obnova a  revitalizácia historických budov Univerzitnej knižnice v Bratislave (ďalej len MKKC), ktorý bol financovaný rovnakým dielom z  pôžičky z  Rozvojovej banky Rady Európy (RBRE) a  zo štátneho rozpočtu SR. Stavba MKKC bola rozdelená na tri čiastkové stavby: ■ Stavba 1: Kláštor Klarisiek, Klariská ul. č. 3–5; ■ Stavba 2: Palác uhorskej kráľovskej komory, Michalská ul. č. 1, Ventúrska ul. č. 13, Palác L. de Pauliho, Ventúrska ul. č. 11; ■ Stavba 2: Podzemné sklady, Nové sklady, Lisztov pavilón a Lisztova záhrada, Ventúrska ul. č. 11. Pred začatím prác sa v  marci 2001 previedol predbežný statický prieskum vo všetkých objektoch Univerzitnej knižnice. Pre prieskum

a hodnotenie jednotlivých nosných konštrukcií sa použila metodika Znaleckého štandardu pre posudzovanie technického stavu domu, bytov a nebytových priestorov, ktorú v roku 1993 vypracoval Technický a skúšobný ústav stavebný. Prieskum bol podľa tejto metodiky vykonaný na úrovni Technická prehliadka – I. stupeň. Súbežne s prieskumom vykonala  Drevárska fakulta vo Zvolene podrobný prieskum biotického poškodenia dreva krovov všetkých objektov. Veľmi dôležitou súčasťou vstupných údajov bol podrobný inžinierskogeologický prieskum.

Stavba 1: Kláštor Klarisiek Kláštor Klarisiek (Klariseum) na Klariskej ulici č. 5 bol pôvodne stredoveký kláštor cisterciánskeho rádu z 13. storočia, neskôr kláštor európskej ženskej rehole klarisiek. Po jeho zrušení roku 1782 v budove sídlila Kráľovská právnická akadémia (1784–1850), katolícke gymnázium (1786–1908), neskôr budova slúžila na rôzne iné účely. Roku 1914 sa budova stala sídlom knižnice Alžbetínskej univerzity a roku 1919 sídlom dnešnej Univerzitnej knižnice. UKB v budove Klarisea je koncipovaná ako prezenčná knižnica. Na prízemí obnovenej budovy je Kancelária Rady Európy, ako aj viacúčelová konferenčná sála, nová vrátnica, bufet a vybudovaný výťah umožňujúci debarierizáciu objektu. Na prvom poschodí je sústredený konzervačný fond slovacikálnej literatúry ochraňovaný podľa zákona o povinnom výtlačku, v chodbových priestoroch bude uložený generálny lístkový katalóg knižnice. Špecializované študijné priestory slovacikálnej literatúry umožnia aj čiastočný voľný výber, avšak bez

▼ Celková situácia – vizualizácia

stavebnictví 10/09

31

▲ Pohľad z Ventúrskej ulice na De Paulyho palác a Palác Uhorskej kráľovskej komory, v pozadí Michalská brána ▼ Palác Uhorskej kráľovskej komory

možnosti absenčnej výpožičky archívnych výtlačkov. Na 1. poschodie sa z Lisztovho pavilónu presťahoval hudobný kabinet knižnice. Na 2. poschodí sú v klimatizovaných skladoch a v študovniach s osobitným režimom ochrany sústredené vzácne historické knižničné fondy, ktoré boli z priestorových dôvodov rozptýlené v neklimatizovaných a nedostatočne ochraňovaných skladoch. Aj prevažná časť historických knižničných fondov je voľne prístupná, pričom najcennejšie z nich sú k dispozícii v podobe digitálnych kópií z dátových serverov, vo výstavných priestoroch a trezorových vitrínach. V budove sú aj pracoviská retrospektívnej bibliografie a reštaurátorská dielňa. Objekt ako celok neprešiel výraznejšími stavebnými úpravami, ktoré by menili jeho základné charakteristiky. Najväčšími stavebnými zásahmi do objektu je len kompletná oprava strešného plášťa, vybudovanie nového výťahu v rámci debarierizácie objektu a zasklenie prízemia. Budovu bolo potrebné sanovať, odvlhčili sa základy a suterénne priestory. Ostatné nadzemné a podzemné časti budovy zostali bez väčších stavebných zásahov a zmenili sa len v menšej miere v súvislosti s novým využitím. Prevádzky sú vybavené modernými informačnými a komunikačnými technológiami. Verejnosť vstupuje do objektu pôvodným hlavným vchodom, novú úpravu si vyžiadal priestor nádvoria. V januári 2002 sa informácie o stave nosných konštrukcií v objekte Klariská 3–5 rozšírili o výsledky doplňujúceho statického prieskumu drevených stropov, na základe sond do podlahových vrstiev nad stropmi najvyššieho podlažia (všetky ostatné stropy v  objekte sú murované klenbové). Zo štyroch krídiel objektu je západné krídlo prestropené drevenými trámovými stropmi, ostatné tri krídla stropmi povalovými. Pri sanácii drevenej konštrukcie krovu sme postupovali v  zmysle záverov znaleckého posudku biotického poškodenia dreva krovov objektov: – z  konštrukcie krovu sa odstránili závažne poškodené drevené prvky (resp. časti prvkov); – povalový priestor sa vyčistil od zvyškov infikovaného dreva; – dôkladne sa očistili pôvodné, v objekte ponechávané prvky od prachu a rôznych nečistôt; – vykonala sa výmena alebo oprava poškodených prvkov; – novo zabudované drevo, ako aj drevo ponechávaných prvkov krovu sa chemicky ošetrilo. Na záver realizácie sme vydali Osvedčenie o statickej spôsobilosti nosnej konštrukcie krovu, v ktorom sme užívateľa objektu upozornili na potrebu vykonávania periodickej kontroly drevenej nosnej konštrukcie krovu v intervale cca 3 rokov (podľa STN 73 2810). Drevené stropy nad najvyšším podlažím boli taktiež predmetom sanácie. Stropy nad tromi krídlami boli zosilnené spriahnutím s nadbetónovanou doskou hr. 60 mm, takže podľa STN 73 1701 – Navrhovanie drevených stavebných konštrukcií vyhovujú posúdeniu podľa medzných stavov I. i II. skupiny (t.j. únosnosť i priehyb).

Stavba 2: Palác Uhorskej kráľovskej komory, Palác Leopolda de Pauliho Palác Uhorskej kráľovskej komory Palác Uhorskej kráľovskej komory (uhorského snemu) na Michalskej ul. č. 1 a Ventúrskej ul. č. 13, dielo architekta G. B. Martinelliho, bol postavený v roce 1753–1756. Na začiatku 19. storočia bola budova adaptovaná pre uhorský snem. Uhorské stavy a rady tu zasadali v rokoch 1802–1848. Ako poslanci na jeho pôde vystupovali významní slovenskí kultúrni a politickí dejatelia Ľudovít Štúr a Štefan Moyzes. V tejto budove boli roku 1848 odhlasované revolučné zákony o zrušení poddanstva na území Uhorska.

32

stavebnictví 10/09

V budove Paláca bývalej Uhorskej kráľovskej komory na Michalskej ul. č. 1 je na prízemí zriadený dispečing (velín), výstavná sieň, ako aj nový výťah. Turistická atraktívnosť objektu sa pre návštevníkov zvýši tým, že sa im umožní nahliadnuť aj do pôvodných rokovacích priestorov uhorského snemu (ktoré boli už koncom 19. storočia prestavané), kde im bude toto historické obdobie pripomínať aj zamýšľaná stála tematická výstava. Stavebné úpravy ďalších podlaží umožnili racionálnejšie usporiadanie jednotlivých prevádzok. Technologické linky spracovania dokumentov (periodík, kníh apod.) sú lokalizované v tomto objekte tak, aby na ne organicky nadväzovali priestory pre používateľov v objekte Paláca L. de Pauliho (študijné miesta s voľným výberom periodík, kníh apod.). Na 1. poschodí sú dve veľké študovne s osobitným zameraním na spoločenské a prírodné vedy. Niektoré pracoviská knižnice, napr. riaditeľstvo, útvary ekonomiky a prevádzky, je možné cez zónu voľného vstupu navštíviť bez obmedzenia. V komplexe oboch budov sa nachádzal technologický unikát – dopravník kníh, prevedený v 60. rokoch ako jediný svojho druhu v Československu. Používal sa až do roku 2002 ako hlavná prevádzková kostra knižnice a  bol sústavne udržiavaný. Keďže nebolo možné zaručiť jeho funkčnosť na celé návrhové obdobie, musel byť demontovaný a funkčne nahradený sústavou výťahov. Palác Leopolda de Pauliho Palác Leopolda de Pauliho na Ventúrskej ul. č. 11 bol postavený v rokoch 1775–1776 podľa plánov a pod vedením F. K. Römischa na mieste neskorostredovekej kráľovskej kúrie. Je to rozsiahla trojposchodová budova s pavlačovým nádvorím s bohatými rokokovými mrežami. Súčasťou objektu Paláca Leopolda de Pauliho je rokokový záhradný pavilón z 18. storočia, v ktorom roku 1820 koncertoval Franz Liszt. Hlavný vchod do knižnice je pre používateľov nie ako v minulosti na Ventúrskej ul. č. 13, ale v objekte Paláca L. de Pauliho na Ventúrskej ul. č. 11. Šatňa je umiestnená do suterénu. Tu je zriadená z priestorov doterajšej kotolne aj nová konferenčná miestnosť pre 120 návštevníkov s  potrebným sociálnym zázemím. Priestory na prízemí budovy majú charakter voľne prístupnej zóny s kontrolným vstupným bodom. Úplne nové dispozičné riešenie vstupných, výpožičných a oddychových priestorov knižnice vzniklo architektonicky atraktívnym prestropením (presklením) barokového nádvoria paláca, z  ktorého je možný bezbariérový prechod do ďalších knižničných priestorov. V priestoroch nádvoria je umiestnený centrálny dispečing knižnice (informačný, konzultantský a kontrolný pult). Rekonštrukcia objektu Paláca L. de Pauliho je zameraná na vybudovanie knižničného a informačného „supermaketu“ s voľným výberom literatúry a s rozšíreným počtom študijných miest vybavených modernou informačnou a komunikačnou technikou. Palác uhorskej kráľovskej komory sa vzhľadom na svoju pamiatkovú hodnotu a zachovalosť historických detailov a konštrukcií (drevené stropy a unikátny krov) upravuje len v miere nevyhnutnej podobe pre jeho optimálne fungovanie v rámci nových prevádzkových súvislostí (sanácia fyzického stavu, opravy, výmena rozvodov inžinierskych sietí a nové vedenia slaboprúdov). Stavebné zásahy do de Pauliho paláca sú závažnejšie už aj preto, lebo bol pri predchádzajúcej rekonštrukcii podstatnejšie prestavaný (vybúrané hlavné barokové schodište, všetky stropy, celé jedno krídlo a podkrovie sú novostavbou zo železobetónu). Z hľadiska bezpečnostných predpisov bolo nutné premiestniť plynovú kotolňu so strojovňou vzduchotechniky zo suterénu do podkrovia na 4. NP paláca L. de Pauliho. Do bývalého priestoru strojovne dopravníka kníh sa umiestnila strojovňa VZT. Veľké požiarne zaťaženie objektu si vyžiadalo vybudovanie nového únikového schodiska a zrušenie skladu kníh na 4. NP na Ventúrskej č. 11. Ponechanie skladov v pries-

▲ Večerné nasvetlenie prestrešeného nádvoria v de Pauliho paláci s vloženým recepčným objektom

toroch paláca neumožnilo uplatniť moderné technológie likvidovania požiarov (ktoré sa uplatňujú v podzemných skladoch). Na prízemí a na  1. poschodí sa predpokladajú občerstvovacie a reštauračné priestory, čím sa zvýši sociálny „komfort“ návštevníkov aj v čase predľženej prevádzky knižnice. Prestropilo (presklilo) sa barokové nádvorie v  objekte de Pauliho paláca, kde sa pre verejnosť vytvorí ťažiskový vstupný priestor do knižnice. Vykonala sa sanácia budovy (hydroizolačné práce v 1. PP, odvlhčenie skladov, oprava statických porúch, výmena strešného plášťa, nové nátery, maľovanie, podlahy. Rekonštruovali sa vnútorné rozvody inžinierskych sietí (vodovod, kanalizácia, silnoprúd, slaboprúd, vykurovanie), ako aj nové technické zariadenia (kotolňa, výťahy, počítačová sieť, požiarna a bezpečnostná signalizácia, elektronické, zabezpečenie kníh, vzduchotechnika). Z  konštukčného hľadiska ako podklad pre vypracovanie projektovej dokumentácie slúžil znalecký posudok biotického poškodenia krovu, na základe ktorého bol krov sanovaný obdobným spôsobom ako v  objekte susedných „Klarisiek“. Okrem toho sme mali pre vypracovanie projektu statiky k dispozícii výsledky dvoch stupňov prieskumov: technickej obhliadky a sondážneho prieskumu do drevených stropov. Nosnou časťou projektu statiky bolo statické zabezpečenie vstavby komunikačného výťahu, galérie v študovni a zastrešenia nádvoria svetlíkom. Projekt okrem toho riešil podchytenie nových otvorov, ktoré boli navrhnuté v  súvislosti s  uvoľnením dispozície, ktorá mala zabezpečiť voľnejší pohyb medzi jednotlivými študovňami. stavebnictví 10/09

33

▲ Konštrukcia prestrešenia nádvoria v de Pauliho paláci

Nosná konštrukcia prekrytia nádvoria je tvorená primárnymi rámami z oceľových profilov I 100, na ktoré sú priečne uložené jäklové profily. Na ne sú prichytená ľahká priesvitná krytina Lexan. Oceľové rámy sú prikotvené do jestvujúcich murovaných stien pomocou tmelených kotiev HILTI. Všetky oceľové prvky sú povrchovo upravené pozinkovaním. V mieste pôvodných študovní sa realizovala vstavba galérii, na ktorých sú umiestnené regály s knihami. Nosnú konštrukciu galérie tvorí oceľový rošt s primárnymi nosníkmi I 220 a priečne uloženými sekundárnymi nosníkmi I 140. Primárne nosníky sú na jednej strane kotvené do jestvujúcej steny a na druhej sú nosníky podoprené oceľovými rúrami Ø 194/8. Oceľová rúra je v úrovni stropu kotvená na roznášací profil HEB100. Tento bol zaliaty do lokálnej nadbetonávky klenby. Pôvodná konštrukcia klenby bola s nadbetonávkou spriahnutá pomocou oceľových trnov Ø R12. Nad oceľovým roštom bola vyhotovená betónová doska hr. 70 mm. V časti nad 4. NP sa vyskytovali stropy s nadmerným priehybom, pozorovateľným voľným okom. Na základe výsledkov sondážneho prieskumu a  následného statického posúdenia sme konštatovali, že stropy vyhovujú posúdeniu podľa medzných stavov I. skupiny (na únosnosť), ale nevyhoveli posúdeniu podľa medzných stavov II. skupiny (na priehyb).

Stavba 3: Podzemné sklady, Nové sklady, Rekonštrukcia Lisztovho pavilónu, Úprava Lisztovej záhrady

▲ Vložený recepčný objekt v prestrešenom nádvorí ▼ Sedenie vo vloženom recepčnom objekte

34

stavebnictví 10/09

Vzhľadom na neustály rast knižničného fondu a súčasné uvoľnenie kvalitných uličných priestorov barokových palácov od skladu kníh sa knižné sklady umiestnili do podzemia v  tzv. Lisztovej záhrade rozšírením existujúcich suterénnych priestorov o novostavbu podzemných skladov. Situovanie skladov do podzemia je analogické s historickými objektmi národných knižníc v  mestských centrách v  zahraničí. Nové podzemné skladové priestory sú napojené na existujúci objekt Nových skladov a na modifikovaný systém dopravy kníh. Vybudovanie podzemných skladov si vyžiadalo aj pamiatkovými orgánmi požadovanú novú koncepciu a rekonštrukciu Lisztovej záhrady, ktorej sa prinavrátil náznak pôvodného barokového charakteru. Záhrada sa spolu s Lisztovým pavilónom bude využívať najmä na rôzne kultúrne aktivity (napr. koncerty, výstavy, letná čitáreň apod.). Súčasne sa z kapacitných dôvodov muselo pristúpiť k asanácii pôvodných Nových skladov zo 60. rokov 20. storočia, ktoré únosnosťou nevyhovovali novým skladovým technológiám (kompaktné regále). Boli nahradené novostavbou v  pôvodnej hmote s  racionálnejším vnútorným usporiadaním. Podzemné sklady bolo nutné požiarne chrániť, klimatizovať a napojiť na systém dopravníkov fungujúci v Nových skladoch. V podzemí sa vybudovali skladové priestory s minimálnymi výškami, ktoré budú postupne zariadené kompaktnými knižnými regálmi. Po realizácii tohoto objektu sa do Nových skladov a Podzemných skladov premiestnil knižničný fond z likvidovaných doterajších skladových priestorov. Podzemné sklady a Nové sklady sú po skončení rekonštrukcie hlavnými skladovými priestormi knižnice. Zároveň sa v týchto priestoroch, a to v závislosti od rozsahu doplňovania knižných fondov, vytvorí rezerva potrebná na skladovanie nových prírastkov v budúcnosti. Zo statického hľadiska výstavbe nového objektu skladov predchádzalo statické posúdenie nosných konštrukcií tzv. Nových skladov. Pôvodný návrh pre sklad kníh uvažoval s rekonštrukciou Nových skladov (vystavaných v 60. rokoch) a výstavbou nových podzemných skladov v centre Lisztovej záhrady. Nakoľko v  rámci archeologických prác v  mieste pôvodne navrhovaných objektov boli zistené významné archeologické

2009

Příloha časopisu Stavebnictví 10/09

stavebnictví časopis

l á i c e sp

www.casopisstavebnictvi.cz

Zelená úsporám a projektanti IV

Zelená úsporám a projektanti IV Novinky a praktické uplatnění programu Zelená úsporám Ministerstvo životního prostředí vydalo Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice MŽP č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí v rámci programu Zelená úsporám. Dodatek nabyl účinnosti dnem 1. září 2009. Z obsahu Dodatku č. 1 uvádíme nejdůležitější ustanovení. Do Přílohy č. I/2 Podmínky poskytování podpory v jednotlivých oblastech se na konec části A.1 Celkové zateplení doplňuje text: U projektů na zateplení bytových domů postavených v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených v Příloze č. 1 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění pozdějších předpisů, je v yžadováno stanovisko poradenských a informačních středisek (PIS) zřízených podle ust. § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 299/2001 Sb. PIS ověří splnění podmínek stanovených v ustanovení § 3 odst 1, odst. 2, odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., (program Nový panel). V Příloze č. I/3 Zásady a podmínky poskytování finančních prostředků z Fondu, v části 1. Základní pravidla se upravuje znění bodu 9 takto: Stavebně technické posouzení budovy požadované u bytových domů se dokládá posudkem zpracovaným autorizovanou osobou v oboru pozemních staveb, technika prostředí staveb nebo statiky a dynamiky staveb a má nejméně 5 let praxe ve výstavbě nebo projektování domů a jejich změn. Pokud toto stavebně technické posouzení doporučí provedení sanace statiky a opravu vnějšího pláště budovy, vlastník domu je povinen provést veškerá doporučená opatření, která jsou nutná

2

speciál 10/09

pro kvalitní realizaci podpořeného opatření. Do Přílohy I se doplňuje Příloha č. I/13 Podmínky poskytování podpory na zateplování panelových bytových domů v oblasti podpory A.1. Příloha č. I/13 uvádí shodně s výše citovanou úpravou Přílohy I/2 požadavek na předložení stanoviska PIS u projektů na zateplení panelových bytových domů deklarující splnění podmínek stanovených v ustanovení § 3 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., (program Nový panel). Za účelem propojení programů Zelená úsporám a Nový panel byla uzavřena písemná Dohoda mezi MŽP a MMR o sladění vazby mezi podporou zateplování panelových bytových domů a Dohoda mezi SFRB a SFŽP o postupu při poskytování podpor v rámci programu Nový panel a Zelená úsporám na zateplování panelových bytových domů. Dohody stanoví: ■ Na projekty zateplení panelových bytových domů bude poskytnuta podpora z programu Zelená úsporám pouze za předpokladu, že investor předloží stanovisko PIS deklarující splnění příslušných podmínek nařízení vlády č. 299/2001 Sb. ■ Program Zelená úsporám bude pro zateplení panelových bytových domů otevřen pouze v oblasti A.1 (komplexní zateplení). O dotaci nebude možno žádat v oblasti A.2 (dílčí zateplení). ■ Ověření podmínek programu Zelená úsporám pro podporu v oblasti A.1, tj. dosažení měrné roční potřeby tepla na vytápění 55, resp. 20 kWh/m2 podlahové plochy podle úrovně dotace a 40% snížení této hodnoty oproti

stavu před realizací zateplení, bude provádět SFŽP. ■ SFŽP se bude podílet v přiměřeném rozsahu na úhradě části nákladů na vypracování stanoviska k poskytnutí podpory na celkové zateplení v těch případech, v nichž žadatel o dotaci z programu Zelená úsporám nevyužije žádné z forem podpory v programu Nový panel. ■ SFŽP a SFRB zřizují ke dni 1. září 2009 společnou metodickou komisi. Jejím úkolem bude posuzování případných nesrovnalostí v souvislosti s vydáváním stanovisek. Závěry budou mít charakter doporučení. V praxi mohou způsobovat problémy některé rozdílné podmínky v programech Zelená úsporám a Nový panel. Patří k nim např. definice žadatele o podporu. V případě programu Zelená úsporám mohou být žadatelem vlastníci a stavebníci budov určených k bydlení, a to jak fyzické osoby tak právnické osoby. Žadatelem o podporu může být pouze osoba podléhající daňové povinnosti podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů (a to i vlastníci uvedení v § 9 tohoto zákona – Osvobození od daně). Tato definice je obsažena ve Směrnici MŽP č. 9/2009, Příloha č. I/3 Zásady a podmínky poskytování finančních prostředků z Fondu. Naproti tomu v programu Nový panel může podporu získat fyzická nebo právnická osoba která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu nebo bytu nebo nebytového prostoru podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. V domě, ve kterém vzniká společenství vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů, může podporu získat i tato právnická osoba. (Viz § 3 nařízení vlády č. 299/2001 Sb.).

Společenství vlastníků jednotek tak v případě programu Nový panel může žádat o podporu přímo, jako právnická osoba. V případě programu Zelená úsporám musí žádat společně všichni vlastníci jednotlivých bytů. Každý program používá jinou definici podlahové plochy. Program Zelená úsporám definuje podlahovou plochu v Příloze č. I/1 shodně se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, jako celkovou vnitřní podlahovou plochu všech podlaží budovy vymezenou vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobývaných sklepů, a oddělených nevytápěných prostor, tj. jako vytápěnou plochu všech podlaží budovy, včetně příček. K tomu poznámku: program Zelená úsporám ve stejné příloze definuje rodinný dům a bytový dům, v těchto definicích se rovněž používá termín podlahové plochy. Tyto definice byly převzaty ze stavebních předpisů, které definují podlahovou plochu odlišně. Nařízení vlády č. 299/2001 Sb., požaduje doložení dokladu o podlahové ploše bytů v domě, na jehož opravu nebo modernizaci bude poskytnut úvěr v § 3 odst. 4, aniž by termín podlahová plocha blíže specifikoval nebo požadavek doplnil odkazem na jiný právní předpis. Paragraf 4 odst. 3 tohoto nařízení vlády obsahuje ustanovení, že podpora se vztahuje na úvěr nebo jeho část, jehož výše nepřekročí částku 5500 Kč na 1 m² podlahové plochy bytů. U termínu podlahová plocha je tu uveden odkaz na poznámku pod čarou, která odkazuje na zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o vlastnictví bytů definuje podlahovou plochu v § 2 písm. j) takto: Podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu se rozumí podlahová plocha všech místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu. ■ Autorka: Marie Báčová Česká Komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Zelená úsporám a projektanti IV

Zelená úsporám a památkově chráněné stavby Od letošního roku mají majitelé staveb pro bydlení možnost získat nezanedbatelný příspěvek při vyhovění několika podmínkám pro stavební úpravy domů. Podmínky jsou stanoveny s ohledem na úsporu tepla a týkají se zlepšení tepelně izolačních vlastností staveb, úspor energie na vytápění a provozu domů s využitím odpadního tepla a tepla z obnovitelných zdrojů. Tato iniciativa byla vyvolána snahou o omezení spotřeby energie, zejména v zimním období. Energetická otázka zajištění vhodného prostředí v budovách je v posledních sto letech velmi důležitým faktorem při jejich navrhování. Vytápění budov a popřípadě i ohřev teplé vody v posledním století mnohonásobně zvýšil podíl bytového fondu na spotřebě energie v zemích, které mají vyšší životní nároky. Od pradávna se získání energie stalo klíčovým bodem rozvoje nebo naopak stagnace či zániku civilizací. Nemusíme však chodit až do dob vzdálených. Ve druhé polovině 18. století došlo patrně k jedné z největších novověkých energetických krizí. Ve střední Evropě se začal projevovat nedostatek palivového dřeva, a tak se se stoupajícími nároky na vytápění budov asi poprvé v širším měřítku projevila snaha o úsporu tepla nebo snaha o hledání nových zdrojů tepelné energie. Stavitelství reagovalo rychlým osazením vnějších křídel oken (okna byla do té doby vybavena jen jednou rovinou zasklení). Rovněž se začaly měnit dispozice staveb a způsob jejich vytápění. Tento trend nebyl opuštěn ani po nalezení dalšího paliva, kamenného uhlí, a zavedení této novinky do vytápění budov. Zachován byl princip dvojitých oken, dispozic s oddělením místností od komunikací buď předsíněmi nebo dvojitými dveřmi a otopnými soustavami na nové palivo. Stavby však byly zřizovány jako masivní s poměrně silnými zdmi, schopnými akumulace

tepla, a tedy obyvatelnými jak v letním, tak v zimním období. Samozřejmě že nároky na kvalitu vnitřního prostředí byly nižší než dnes, topení v jedné obytné místnosti nebo jen v místnosti, kde se topilo pro vaření, bylo samozřejmostí. Nakonec v historických dobách nikdo nepředepisoval teploty pro vnitřní prostředí místností podobné teplotám dnes požadovaným, nikdo nevyžadoval, aby se tepelná pohoda udržovala v době, kdy v místnostech nikdo nepobýval. Musíme si uvědomit, že do začátku 20. století byla i strojní zařízení omezena spotřebou energie. Nebyla to sice již doba, kdy mlýn o výkonu 3 a 6 kW byl největším strojem v celém okolí, nicméně i výkony strojů v průmyslu a dopravě byly úměrné možnosti opatřit je energetickým zdrojem. V občanském životě se ani po zavedení elektrické energie neobjevuje její spotřeba pro tepelné aparáty nebo silové účely a příkon elektrizované zemědělské usedlosti nepřesáhl příkon dnešní automatické pračky.

Doba velkých spotřeb energií Současná míra spotřeby energie má své kořeny v době zřizování komfortních bytů s možností spotřeby tepla a teplé vody ze zdrojů, které již nevyžadují přímé spalování tuhých paliv na místech spotřeby. Možnosti dodávky plynu, dálkového tepla, nebo alespoň tepla z centrálního topení, byly posléze doplněny

spotřebou tepla z elektrické sítě. Tento rozvoj je podobný rozvoji doprav y, kdy v dnešní době v rozvinutých zemích připadá na dva oby vatele automobil s motorem o v ýkonu kolem 50 kW, který je jen z části měněn na mechanickou energii nutnou k pohybu, většina energie je bez dalšího využití vychlazena do vzduchu. Podobně se chovalo dvacáté století i k energiím pro topení a ohřev vody. Optimizmus moderní architektury, která odlehčuje stavby, a tím uvolňuje dispozice, měl však negativní dopad na obvodové konstrukce. Zdivo postavené z dutých tvarovek minimální tloušťky a špatná izolace střech byla sice zatím v y važována poměrně slušně zpracovanými okny a dveřmi, schopnými snížit spotřebu tepla lépe než následně vyráběná okna zdvojená. Stavby z dob technického pokroku jsou vš ak největší spotřebitelé tepla na vytápění a tam, kde byly stavby opatřeny velkoplošnými výplněmi otvorů, jsou ztráty ještě větší.

Poválečná výstavba typových staveb Typová výstavba dále ustoupila z požadavků na tepelné izolace a provedení částí staveb ovlivňujících spotřebu tepla. Neregulovatelné soustavy topení vedly k plýtvání teplem; špatně izolované panely, kde se izolace zredukovala na vrstvy menší než 50 mm a nekvalitní provedení detailů, se spojily s větším množstvím hmot nepříliš ověřených, zejména v oboru lehkých betonů. Ani stavby postavené svépomocí nebyly ve své kvalitě lepší, nedostatek stavebních materiálů vedl k užívání domácky vyrobených prvků, mnohdy z odpadních hmot. Konec dvacátého století zastihl naše země silně vyčerpané nezájmem o stavby již postavené

a špatnou kvalitou masově realizovaných staveb. Dluh, který byl založen při vypuknutí druhé světové války, narůstal a lze říci, že mnohde ještě narůstá. Lehkovážnost v nakládání s energiemi, podpořená nezájmem o stavební fond státu, měst a obcí, nebyla ani v posledních dvaceti letech překonána. Můžeme říci, že byl zastaven pád, ale zlepšení situace nastává pomalu a z  lokálního hlediska nerovnoměrně. Politická nevůle k narovnání bytového trhu a přebujelé dotování velkých skupin obyvatel – potenciálních voličů, vedla k ne ře š ení mnohých problémů spojených s údržbou a zlepšováním technické kvality budov.

Památkově chráněné stavby Vše popsané platí i pro budovy, které jsou kulturními památkami nebo se nacházejí v památkových rezervacích a památkových zónách. Nemůžeme se nechat odradit vlnou „fasádizmu“, kdy dům s venkovní opravenou fasádou pokládáme za dům v dobrém stavu. Na budovy je třeba nahlížet jako na celky, které mají splnit určený účel. Možnost získání větších fi nančních prostředků na opravy a zlepšení technických kvalit domů jistě přiláká i vlastníky domů chráněných podle zákona o státní památkové péči (zákon č. 20/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zde však nastává problém, či spíše křížení dvou zájmů státu, které zasahují do vlastnických práv. Ochrana památky je samozřejmě omezením práv vlastnických z důvodu zákonné ochrany, jež je veřejným zájmem. Jde tedy o celospolečenskou dohodu, a ta vlastníka omezuje a není mu v současném právním systému kompenzována. I pro stavby nezapsané v seznamu kulturních památek je možné speciál 10/09

3

Zelená úsporám a projektanti IV omezení vlastnick ých práv, jsou - li sou č ástí památkové rezer vace, památkové zóny, nebo se nacházejí v ochranném pásmu kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Vzhled a použité materiály na vnějším povrchu fasády a střech nemohou být libovolně měněny a měly by se přizpůsobit zásadám pro dané místo vytčeným. To je požadavek, který není podpořen finanční kompenzací pro vlastníka, nebo je vlastník podporován tam, kde je pochopen zájem obce či státu. Na takovouto podporu však není právní nárok, a proto je umisťována tam, kde se očekává největší ovlivnění skupin voličů. Jde tedy vesměs o rozhodnutí politická, nikoliv odborná a ochranná. Nyní však nastává situace, kdy stát podporuje akci na snížení spotřeby tepla, která se u budov zakládá na přidání vnější tepelné izolace, na výměně oken a úpravě či novém způsobu vytápění. U památkově chráněných staveb však vzniká problém. Tepelná izolace přidaná z vnější strany změní charakter budovy, musí dojít i ke změnám členění fasády a případně mohou pod vrstvami izolací zmizet články fasády. Stejně tak i výměna oken nenávratně změní výraz budovy a zejména při užití oken z levnějších materiálů neodpovídají proporce rámů a členění příčlí původnímu stavu. To, že se změní i způsob otevírání oken a jejich poloha vzhledem ke špaletě a rovině fasády, je také nenávratnou negativní změnou. Nastal proto okamžik, kdy se odborná složka památkové péče dostává do rozporu se snahami o dotování úprav zvyšujících úspory energie. Málo informovaní nebo neinformovaní majitelé nemovitostí se dostávají do slepé uličky, kdy požadují odborné vyjádření k zamýšleným stavebním úpravám a výsledkem je zamítavé vyjádření pracovníků památkové péče. Jaké jsou možnosti a případné ústupky z pozice památkové péče?

4

speciál 10/09

Tepelná ochrana budov vs. ochrana památek Pokud se otázka týká zesílení izolací, je možné postupovat v hierarchii přidáním izolace tam, kde to není estetickou závadou a kde není porušována fasáda s architektonickou strukturou a články. Rovněž vložení izolací do dutin konstrukcí nebude asi v zásadě na závadu, pokud nebudou zničeny další vrstvy, které mají památkovou hodnotu. Zesílení izolací v prostorách sklepů a nepodsklepených přízemí je rovněž řešením. Možnost vložení izolací z vnitřních prostor je v našich končinách odmítána techniky a patrně i památkáři. Nebezpečím je změna poloh kondenzačních oblastí v konstrukci a nebezpečí nenávratných změn dřevěných konstrukcí uzavřených do takového systému. Nicméně tato cesta by měla být nadále zkoumána a mohlo by být nalezeno řešení, které spolu s regulací proudění vzduchu v budově bude technicky schůdné. Druhá oblast – okna a jejich kvalita – může paradoxně znamenat prostor pro nová řešení. Většina historických budov má okna dvojitá, kde je vnitřní prostor určitou klimatickou výhodou. Přidání dvojskel do roviny výhodné z hlediska tepelného i památkového není ani u starších oken nepřekonatelným problémem. Těmto úpravám, které jsou repasemi stávajících oken a změnami jejich tepelných oblastí, se však většina dodavatelů úporně brání, a rovněž majitelé nemovitostí mají dojem, že životnost oken je již naplněna a že je nahradí materiálem novým s dlouhodobou životností. Mnohdy je až při vysazování oken a bourání dřevěných špalet zřejmé, že jejich stav nebyl nijak tragický a že by repase byla možná. Posledním prostorem pro zlepšení tepelných vlastností je zlepšení vlastností stávajících hmot v konstrukci památkové stavby. Jde vesměs o různé metody snížení vlhkosti a změny

větrání dutin a prostor se zvýšenou vlhkostí. Rovněž i způsob vytápění a případná rekuperace tepla může být uplatněna i u staveb památkově chráněných, stejně tak i úpravy dispozic, které budovu rozdělí na zóny s různými vnitřními teplotami.

tepelně nejméně vyhovující. Jejich problémy se budou dále prohlu b ovat a mohou vést i k celkovému nenávratnému zneho dnocení st av by. Tato oblast musí být sledována jak stavebními inženýry a techniky, tak pracovníky památkové péče, a musí být hledána řešení, která budovu uchovají pro další léta.

Vytvoření metodiky Pro rozhodování o budovách s památkovou ochranou bude nutné vytvořit metodiku, která by vymezovala možnosti a podmínky pro dosažení úspor energie při provozu těchto budov. Musí být nalezena taková řešení, která nesníží hodnotu památky a nepoškodí samu památku. Část památkově chráněného stavebního fondu bude shledána neschopná energetických úprav. Ty to budov y lze provozovat nadále, ale jejich energetický režim nebude odpovídat stále se zvyšujícím požadavkům předpisů na omezení spotřeby energií. Jejich množství bude závislé na možnostech finančních. Největší skupinu budou tvořit budovy s možností jen částečné úpravy. Tyto budovy dosáhnou mírného zlepšení energetické spotřeby, ale opět nedosáhnou parametrů pro budovy plně upravené s ohledem na nové energetické požadavky. Pokusíme-li se problém shrnout a najít oblasti, které jsou pro řešení nejožehavější, lze asi konstatovat, že úpravy starších budov s členitými fasádami a dobovými okenními výplněmi nebudou požadovány ani jejich vlastníky. Zde dojde ke shodě s odborníky v oblasti památkové péče asi nejsnáze a zlepšení budou napřena tam, kde to neovlivní památkové hodnoty stavby. Za nejohroženější budovy lze pak pokládat stavby v památkových zónách z doby, kdy se tvary budov zjednodušovaly. Změna vnějších povrchů a výměna poměrně jednoduchých okenních a dveřních výplní se zdá být snadným úkolem, nicméně tyto změny mohou být pro památku zničující. Na druhé straně jsou však tyto stavby

Závěr Problematika památkové ochrany a současného zlepšení tepelné a energetické kvality budovy jsou do jisté míry protiklady a nalezení vhodných technických a památkov ých řešení bude mnohdy obtížné až nemožné. Není možné se plně vrátit do tepelných a energetických poměrů minulosti, a stejně tak není možné na stavby vzniklé před desetiletími či dokonce staletími klást požadavky dnešní doby. Nebylo by dobré, kdyby se památková péče dostala do negativního světla kvůli svým požadavkům na striktní ponechání budov v původním stavu. Na druhé straně však není ani možné ponechat památkově chráněné stavby bez jakékoliv ochrany před nedomyšlenými stavebními úpravami pro nové energetické koncepce. Po kud se pokusíme nahlédnout do časů budoucích, můžeme s jistotou předpokládat, že nelze počítat s velkým energetickým zázrakem, který by znamenal opětovné ignorování spotře by energie v budovách. Čeká nás patrně doba, kdy budeme muset oželet část našich energetických nároků na budovy a jejich provoz. Může nastat situace, kdy bude opětovně budova vytápěna jen tam, kde se žije, a nároky na bazény, sauny a obrovité koupelny budou silně omezeny jen pro malé skupiny osob s nejvyššími příjmy. Pak by nepomohlo ani překotné zničení památkově chráněných domů uspěchanými úpravami v rámci už trochu pozapomenuté akce Zelená úsporám. ■ Autor: Ing. Václav Jandáček

Zelená úsporám a projektanti IV

Dodatečné tepelné izolace jako ochrana historických budov Dodatečné tepelné izolace (tzv. zateplování budov) je stále chápáno jako způsob šetření nákladů na vytápění. Toto pojetí je jednoduché, logické, a protože peníze jsou motorem dnešní doby, tak i praktické jako přesvědčovací argument. často si bohužel ani odborná veřejnost neuvědomuje, že dodatečná tepelná izolace je především ochranou domu před další destrukcí a dále pak ochranou mikroklimatu, respektive klimatvornou součástí budovy. Lidé často nedomýšlejí technické a fyzikální důsledky změn, které se v každém domě udály za posledních padesát let, a bojují za „nezateplování“ budov. Mezi obhájce tohoto názoru bohužel patří i někteří ochránci památek, architekti i osoby bez specializovaného vzdělání angažující se v ochraně památek. Neuvědomují si, že tento přístup k zachování stávajícího stavu budovy může vést k mnohem větším škodám, než je tzv. poničení stavby zateplením. V  následujícím textu se zaměřím na technické řešení tohoto problému. Toto je vždy nutné konzultovat s  pracovníky památkové péče a vždy je třeba si vzájemně vysvětlit důvody, které vedou buď k technickému návrhu na zateplení, a nebo naopak k zachování stávajícího

stavu budovy. Následovat by mělo takové řešení, které bude pro všechny přijatelné.

Historická paralela Při správném návrhu zateplení a dalších stavebních úprav dům téměř nezmění vzhled, bude však kvalitně tepelně izolován. U domů památkově chráně ných (domy zapsané do seznamu kulturních památek, domy v památkových rezervacích nebo v památkových zónách) je třeba navrhnout každý detail tak, aby byly zachovány jejich proporce a původní podoba. Stávající omítky dokáží velmi dobře napodobit klasické vápenné štukové omítky i další používané povrchové úpravy; jistě je lepší pohled na omítku

připomínající tu původní, než na omítku, která je z větší části opadaná. Při řešení problému je také nutné si uvědomit, že každé technické řešení má i finanční stránku, kterou musí někdo vyřešit. Pokud majitel domu nebude mít finanční prostředky na jeho opravu podle představ pracovníků památkové péče, musí dům nechat chátrat a jen doufat, že k ukončení jeho životnosti dojde až za delší dobu. Lehce odbočím od tématu: Při opravách budov z  počátku 18. století a starších se velmi často stává, že se na stropě pod omítkou, popřípadě pod podbitím, najde vrstva nádherně malovaných prken, které dříve tvořily strop. Vždy je na takové stavbě radost pracovat (mně se to stalo jednou při opravách protivínského zámku), protože se člověk dostane k nádherným malbám, které dají stropu po ošetření restaurátory neopakovatelný vzhled. Položme si však otázku, kde se pod omítkou vzaly krásné malby, a proč byly zaomítnuty, popřípadě proč byly dokonce překryty ještě jedním podbitím. Důvod je jednoduchý – v  polovině 18. století císařovna Marie Terezie vydala požární řády, které zakazovaly ve  městech v  interiérech budov spalné materiály.

Musely být opatřeny nehořlavou povrchovou úpravou, tedy omítnutím. Samozřejmě, že tím došlo k poškození maleb, které se po jejich znovuobjevení musí pracně restaurovat. Ovšem pokud by nebyly omítnuty, pravděpodobně by se poškodily podstatně více, pokud by dokonce nezmizely. Obdobné je to nyní se zateplováním domů. Samozřejmě netvrdím, že by se všechny domy měly zateplit na straně exteriéru, zrušit štuky a udělat z  nich nevzhledné krabice bez proporcí. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že zateplení chrání domy před jejich zničením. Důvodů, proč je třeba starší budovy chránit dodatečnými tepelnými izolacemi, je několik. Na prvním místě můžeme jmenovat tepelně vlhkostní poměry, na druhém místě dilatační pohyby vyvolané teplotním namáháním. Je jasné, že dřívější znalosti tepelně vlhkostní problematiky byly menší. Majitel budovy bohužel často nemá finanční prostředky na komplexní obnovu, která zlepší tepelně -vlhkostní parametr y domu a přitom bude přijatelná i z  hlediska památkové péče. V mnoha případech lze brát dodatečné zateplení jako zakonzervování stávajícího stavu do doby, kdy budou na komplexní obnovu

inzerce

speciál 10/09

5

Zelená úsporám a projektanti IV peníze. Přitom to může být i se stejným odstupem, s  jakým se dnes restaurují staré malované stropy, což je 250 let.

a za druhé byla stavba neustále intenzivně provětrávána.

Tepelně-vlhkostní problematika

Změny tepelně-vlhkostních podmínek stavby Opět se vrátím k  dřívějším časům, protože se změnou doby se měnily požadavky na užívání staveb pro bydlení, nároky na pohodlí, a v  souvislosti s  tím i mikroklima v  budovách. Představme si, jak dříve vypadal život v klasickém měšťanském domě. Nemusíme jít daleko, stačí do první poloviny 20. století či ještě pozdější doby. V bytech se vařilo každý den na kamnech, jako palivo sloužilo dřevo. V  zimě se pak kamny i vytápělo, v  chudších domech dřevem, v  bohatších dřevem a uhlím. Všechno palivo se muselo koupit, nanosit do bytů, skladovat a starat se o ně. Proto se s ním šetřilo a vytápělo se na nezbytně nutnou teplotu. Chyběl také centrální rozvod tepla, a tak se topilo pouze v těch místnostech, kde to bylo nutné. Tento způsob užívání ovlivňoval stavební konstrukci. Zaprvé konstrukce nebyly tak prohřáté jako dnes

Jak bylo výše řečeno, stavba byla v  minulosti více větrána, neboť vzduch v místnosti sloužil procesu hoření v  kamnech, načež byl komínem odváděn ven, a naopak dovnitř byl netěsnostmi v  oknech a dveřích nasáván do místnosti vzduch z  exteriéru. Protože vzduch v  exteriéru má výrazně méně vody – vztaženo k  absolutním hodnotám, tj. uváděno v  gramech vody na m3 vzduchu (viz tabulku 1) – má jinou relativní vlhkost i jiný rosný bod (teplota, při níž dochází ke kondenzaci vodní páry). Pokud bychom výpočtově předpokládali, že vzduch v  místnosti má 25% relativní vlhkost vzduchu, což je v zimním období běžně dosažitelná hodnota při intenzivním větrání, je teplota rosného bodu 0,2 °C. Znamená to, že povrch konstrukce může být poměrně chladný, a přesto na něm nedochází ke kondenzaci vodní páry. Pokud však větrání omezíme například tím, že lokální kamna odstraníme a místo nich dáme etážové vytápění, nebo dokonce exteriér

Teplota vzduchu θ Relativní vlhkost vzduchu φe Obsah vody Částečný tlak vodní páry pd Rosný bod

–15 °C 84 % 1,16 g/m3 vzduchu 139 Pa

▲ Obr. 1. Ukázka možného směru pronikání vodní páry do dřevěného trámového stropu

vytápění elektrickými akumulačními kamny (oboje se ve velkém měřítku dělo kolem 70. let minulého století), dojde ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu, často i nad normové vlastnosti vzduchu v obytných prostorách. Nicméně pokud se podíváme v tabulce na hodnoty vzduchu v interiéru, zjistíme, že teplota rosného bodu je 10,2 °C. Je logické, že po „pouhé změně způsobu vytápění“ začne vodní pára kondenzovat tam, kde doposud nekondenzovala. Pokud je tomu tak na povrchu stěny, začne zde růst plíseň. Pokud k tomu však někde uvnitř konstrukce, kde je dřevo, začne dřevo podléhat hnilobět. Běžně jsou u staveb nejvíce ohroženy dřevěné stropy a dále okenní konstrukce, kde dochází obvykle

interiér intenzivní větrání 21 °C 25 % 4,68 g/m3 vzduchu 621 Pa 0,2 °C

interiér normální větrání 21 °C 50 % 9,15 g/m3 vzduchu 1243 Pa 10,2 °C

▲ Tab. 1. Porovnání vlastností vzduchu o různých parametrech ▼ Tab. 2. Nejnižší povrchové teploty na trámu a na zdivu jsou patrné z následující tabulky 01

Umístění zateplení v interiéru Bez zateplení Bez zateplení ocelový nosník Zateplení stěny v horním podlaží – tl. 50 mm Zateplení stěny ve spodním podlaží – tl. 50 mm Zateplení celé stěny – tl. 50 mm Zateplení stěny vč. stropu – tl. 50 mm Zateplení stěny v horním podlaží – tl. 100 mm Zateplení stěny ve spodním podlaží – tl. 100 mm Zateplení celé stěny – tl. 100 mm Zateplení stěny vč. stropu – tl. 100 mm

6

speciál 10/09

Nejnižší povrchová teplota [°C] na zdivu na trámu –2,55 +1,55 +3,04 +14,29 –5,16 –2,55 –6,00 –2,99 –7,63 –5,03 –9,36 –7,25 –5,73 –3,28 –6,95 –4,28 –8,85 –6,59 –10,65 –9,03

k  hnilobě ve styku okenního rámu se stěnou. Obě místa jsou skrytá zrakům, a tak strop vypadá bezproblémově až do té doby, než se začne výrazně prohýbat, a nebo dokonce spadne. Okno je také dlouhý čas v pořádku, obzvláště když jsou obnovovány nátěry, ale může se stát, že jednoho dne vypadne z  rámu pant držící křídlo. Tyto závěry lze dokumentovat výpočty, kdy jsme simulovali průběh teplot ve stropním trámu osazeném v kapse klasického zdiva z plných pálených cihel. Výpočty jsme prováděli s  uvažováním různého způsobu zateplení z  interiéru. Varianta A znamená svislé zateplení stěny v  horní místnosti, varianta B svislé zateplení stěny v  dolní místnosti, varianta C svislé zateplení stěny v  horní i dolní místnosti a varianta D svislé zateplení stěny v  horní i dolní místnosti a zateplení stropu zespodu. Varianta 1 a 2 jsou různá uvažování součinitele přestupu tepla a číslo uvedené u variant A, B, C a D pak označuje tloušťku uvažované tepelné izolace v centimetrech. Z grafů je patrné, že pouze bez vnitřního zateplení je teplota povrchu trámu mírně nad +0 °C (přesněji to je +1,55 °C), tedy mírně nad teplotou rosného bodu při velmi suchém vzduchu v interiéru. Při zvýšení relativní vlhkosti vzduchu v interiéru dojde téměř okamžitě ke kondenzaci vodní páry na dřevěném trámu se všemi negativními důsledky. Může dojít i k napadení dřevěného stropního trámu dřevomorkou, což je katastrofa pro každý dům.

Zelená úsporám a projektanti IV mnoha směry, u oken se jedná o pracné řešení s  nejistým výsledkem.)

Dilatační pohyby vyvolané teplotním namáháním

▲ Graf 1. Průběh teplot v linii 1, tedy na povrchu dřevěného stropního trámu

▲ Graf 2. Průběh teplot v linii 2, tedy na povrchu kapsy ve zdivu

Jaké je řešení? Možností je několik: ■ zůstat u klasického vytápění lokálními topidly (nereálné); ■ z a te p l i t b u d ov u z ve n k u , a tím zvýšit teplotu dřevěného prvku. (Z hlediska stavební konstrukce ideální řešení, bohužel často z  jiných důvodů

nereálné – pro vnější povrchové úpravy a vzhled stavby, památkovou ochranu. Nejde o ochranu domu jako celku, ale pouze o ochranu jeho vnějšího vzhledu.); ■ z výšit přívod tepla do inkriminovaného místa, například nahrazením konce trámu oce-

▲ Obr. 2. Vizualizace průběhu teplot ve stropním trámu ve zdivu s  vyznačením linií, na kterých jsme provedli graf průběhu teplot. (pozn.: řez je veden středem dřevěného trámu).

lovým prvkem, vedením rozvodů ústředního vytápění kolem zhlaví trámů, topným kabelem apod. (První řešení je necitlivé k domu – část konstrukce je nahrazena ocelí, navíc znamená bourání podlah a stropů, druhé řešení předpokládá vědomé užívání domu.); ■ intenzivní větrání inkriminovaného místa (lze akceptovat pouze u významných památek, neboť jde o nákladné řešení, které navíc vyžaduje vědomé užívání stavby); ■ u oken je pak možné parotěsně utěsnit vnitřní povrch okenního rámu a napojení na zdivo. (To je u stropních trámů nereálné, neboť do mezistropního prostoru může vnikat vodní pára

Dilatační pohyby vyvolané teplotním namáháním vznikají tam, kde dochází k cyklickému kolísání teplot. U budov jde o obvodový plášť, jehož konstrukce má uvnitř téměř konstantní teplotu, a tak k těmto dilatačním pohybům nedochází. Na obr. 3 je termogram funkcionalistické fasády. Jsou na něm patrné liniové tepelné mosty v  úrovni nadpraží oken. Ty pak mají za následek trhliny v obvodovém plášti, který je ve viditelném spektru na obr. 4. U funkcionalistických staveb dochází k rozdílnému teplotnímu namáhání železobetonového skeletu a vyzdívky. Dochází tak k  trhlinám oddělujícím vyzdívky od nosné konstrukce se všemi důsledky. Již jednou vytvořená spára vede ke kondenzaci vodní páry v  ní, k následnému růstu plísní a k  dalším stavebním poruchám. Dokumentuje to obr. 5, na kterém je funkcionalistický dům v Praze. Funkcionalistické stavby se také začaly rozcházet se Stavebním řádem Rakouska-Uherska, kde se, mimo jiné, pravilo (§ 47 zákona 40 z. z. ze dne 10. dubna 1886,

inzerce

speciál 10/09

7

Zelená úsporám a projektanti IV

▲ Obr. 3. Na termogramu jsou patrné liniové tepelné mosty v nadpraží oken. Důsledkem jsou trhliny v obvodovém plášti.

hled na stejné místo je pak na obr. 8. Z toho pak vyplývají poruchy, které provázejí funkcionalistické železobetonové stavby, ale se kterými se u zděných staveb nesetkáváme. Poznámka na okraj: Z předpisu pro sílu zdiva vycházely i první československé normy o tepelných izolacích a až do roku 1979 zeď postavená podle rakousko-uherského stavebního řádu splňovala požadavky na tepelné izolace.

Závěr

▲ Obr. 4. Rozdílné teplotní namáhání železobetonového skeletu a vyzdívky. Důsledkem jsou trhliny oddělující vyzdívky od nosné konstrukce.

▲ Obr. 5. Termogram ukazuje horší tepelně izolační vlastnosti železobetonových funkcionalistických staveb v porovnání se staršími domy postavenými klasickou technologií

kráceno): Pro obytné budovy s obvyklými dřevěnými stropy platí obecné pravidlo, že když pokoje nejsou hlubší než 6,5 m, hlavní zdi nemají být slabší než 1½ cihly, tj. 450 mm. Hlavní zdi z kamene

lomového buďtež v tomto případě zřízeny 600 mm silné. Železobeton má výrazně vyšší pevnost než zdivo cihelné či kamenné, a proto se začaly používat subtilnější stavební konstrukce,

a tím i slabší vyzdívky. To vedlo k  tomu, že funkcionalistické stavby mají často horší tepelně izolační vlastnosti než dříve postavené domy. Dokumentuje to termogram na obr. 7. Reálný po-

Kontakt pro projektanty: Ing. Jiří Tichý projektový manažer Tel.: 518 389 576 Fax: 518 389 510 Mobil: 774 773 811 E-mail: [email protected]

8

speciál 10/09

Vhodně navržené tepelné izolace a vhodné tepelně-vlhkostní řešení stavby jako celek může pomoci ochránit stavbu před devastací, a tím ji zachovat pro budoucí generace. Spolupráce stavebního fyzika, projektanta, pracovníka památkové péče a investora může vést k nalezení optimálního řešení, které bude vhodné pro stavbu, realizovatelné pro dodavatele, cenově přijatelné pro investora, a přitom bude respektovat zachování kulturního dědictví. Nerespektování stavební fyziky a vlivu tepelně vlhkostního režimu stavby v reálných současných podmínkách užívání může vést k nevratným škodám na stavbách. Jak se již v minulosti ukázalo, toto nerespektování fyzikálních zákonů vede k nevratné destrukci staveb. Důkazem je mnoho stropů v celé republice, kde došlo a dochází například k uhnití zhlaví stropních trámů. (Jeden konkrétní příklad za všechny: Domy rekonstruované v roce 1988 v ulici M. Cibulkové v Praze.) ■ Autor: Ing. Roman Šubrt, energetický auditor a předseda sdružení Energy Condulting, www.e-c.cz RI OKNA, a.s. Úkolky č.p. 1055 696 81 Bzenec Tel.: 518 389 511 Fax: 518 389 510 www.ri-okna.cz www.ri-zelenausporam.cz Seznam výrobků a technologií ZÚ: Plastová okna a dveře SALAMANDER Plastová okna a dveře ALUPLAST Hliníkové systémy HUECK-HARTMANN

NOVÉ SKLADY

LISZTOV PAVILÓN

▲ 3. stavba – rez A-A Novými skladmi a Lisztovou záhradou

▼ Riešenie 3. stavby – Lisztova záhrada a pavilón, Nové sklady: 1 – Gaštan; 2 – Palác Leopolda de Pauliho, Ventúrska 11; 3 – Lisztova záhrada; 4 – Lisztov pavilón; 5 – Pawlovnia; 6 – prekladisko

A 1

2 4 3 5

6 stavebnictví 10/09

35

A

podlažiami objektu je zabezpečené dvojramenným železobetónovým schodiskom, ktoré je uložené do železobetónových stien. Záverom možno konštatovať, že prevedené zásahy boli vlastne „rekonštrukciou rekonštrukcie“, prevedenej v polovici 20. storočia, pretože sa týkali presne totožného rozsahu objektov. Kým prvá bola realizovaná postupne asi 15 rokov, súčasná trvala asi 4 roky. Veríme, že realizovaná obnova prispela významnou mierou k súčasnému oživeniu jej činnosti. ■

▲ Zachované schodište v Paláci Uhorskej královskej komory

nálezy, riešenie muselo byť zmenené. Upustilo sa od realizácie podzemných skladov v centre Lisztovej záhrady. Tento zámer nahradili dva nové objekty – dvojpodlažná podzemná stavba situovaná pozdľž objektu Stavby 2 – Ventúrska 11 a novostavba s dvoma podzemnými podlažiami a štyrmi nadzemnými podlažiami, umiestnená na mieste bývalých Nových skladov. Nároky na nové úžitkové zaťaženie objektu niekoľkonásobne prevyšovali hodnotu, na ktorú boli nosné konštrukcie pri výstavbe nadimenzované (pôvodné variabilné zaťaženie 7,0 kN/m2), investorom požadované variabilné zaťaženie 16,0 kN/m2. Preto sa po technickom a ekonomickom vyhodnotení možnej sanácie pôvodných skladov pristúpilo k návrhu odstránenia pôvodných nosných konštrukcií a ich nahradenie novými, schopnými zabezpečovať dostatočnú mechanickú odolnosť a stabilitu objektu. V rámci dočasného výkopu predstihového archeologického prieskumu bola zhotovená pažiaca konštrukcia kotvenou mikropilótovou stenou. Zabezpečenie základov susedných objektov (mikropilótami) bolo predmetom samostatnej zložky projektovej dokumentácie, ktorú vypracovali projektanti z  VÚIS-ZAKLADANIE STAVIEB, s.r.o. Pred začatím výkopových prác a počas celej doby výstavby sme v projekte požadovali zabezpečiť monitoring okolitých stavieb vykonávaním merania výškových deformácií metódou veľmi presnej nivelácie, čo však nebolo prevedené. Vykonal sa však podrobný pasport stavu susedných objektov, takže prípadné reklamácie susedov boli minimalizované. Nakoľko základové pomery sú v  tejto oblasti veľmi zložité, bolo potrebné uvažovať s  vytvorením zhutneného štrkového vankúša minimálnej hrúbky 300 mm. Vzhľadom na najhoršiu, t.j. III. geotechnickú kategóriu v zmysle STN 73 1001 – základová pôda pod plošnými základmi, spodnú stavbu tvorí uzavretá „základová krabica“ – steny votknuté do základovej dosky. Obvodové steny tejto „krabice“ sú monolitické hr. 250 mm. Nadzemný objekt je založený na základovej doske hr. 600 mm, ktorej hrúbka je v mieste stredových stľpov zväčšená na hr. 900 mm. Podzemný objekt je založený na základovej doske hr. 400 mm. Obidva objekty skladov sú konštrukčne riešené ako dvojtrakt. Zvislý nosný systém je tvorený obvodovými železobetónovými monolitickými stenami hrúbky 250 mm a vnútornými monolitickými stľpmi. Vodorovné nosné prvky sú v  skladových priestoroch navrhnuté ako monolitický železobetónový trámový strop, v komunikačných priestoroch železobetónová monolitická doska. Komunikačné prepojenie medzi jednotlivými

36

stavebnictví 10/09

Základné údaje o stavbe Názov stavby: Multifunkčné kultúrne a  knižničné centrum – Obnova a  revitalizácia historických budov Univerzitnej knižnice v Bratislave Miesto stavby: Michalská 1, Ventúrska 11, 13, Klariská 3, 5, Bratislava Investor: Univerzitná knižnica Bratislava, Zastúpený: PhDr. T. Trgiňa, generálny riaditeľ Technický dozor: Ing. I. Hamar Projektant: AA ateliér architektúry doc. akad. arch. Ing. arch. J. Bahna Autori: doc. akad. arch. Ing. arch. J. Bahna Ing. arch. V. Šimkovič, Ph.D. Statika: Ing. V. Kohút VZT: doc. Ing. M. Székyová, Ph.D. Projekt: 2001–2003 Realizácia: 2002–2006 Dodávateľ: HORNEX a.s. Hlavný stavbyvedúci: Ing. R. Kubala Počet uchovávaných kníh: asi 2,3 mil. Počet čitateľských miest: 570 Úžitková plocha: 21 000 m2 Obostavaný priestor: 110 000 m3 Náklady: asi 530 mil. Sk (bez interiéru a vybavenia)

english synopsis Renovation and Restoration of Historical Buildings of the University Library Bratislava The University Library in Bratislava (UKB) is the oldest and most visited scientific library in the Slovak Republic. It was established as the Komenský University Library in 1919. The UKB buildings are protected as historical monuments. The UKB completed the project „Multifunction Cultural and Library Centre – Renovation and Restoration of Historical Buildings of the University Library Bratislava“. The MKKC project was divided into three parts: Monastery of the Poor Clares, Klariská street 3–5; Hungarian Royal Chamber Palace, de Pauly´s Palace and Underground Deposits, New Deposits, Liszt Pavilion and Liszt Garden.

klíčová slova: Univerzitná knižnica v Bratislave (UKB), Kláštor Klarisek, Palác uhorskej kráľovskej komory, Palác Leopolda de Pauliho, Lisztov pavilón, Lisztova záhrada

keywords: The University Library Bratislava (UKB), Monastery of the Poor Clares, Hungarian Royal Chamber Palace, de Pauly´s Palace, Liszt Pavilion, Liszt Garden

odborné posouzení článku: Ing. Jozef Ďurďa autorizovaný inžinier

oprava a obnova staveb

text: Michael Balík

grafické podklady: autor

▲ 1. Budovy jsou tvořeny několika Jsou situovány ▲ Obr. Fasády bývalýchbývalého koníren vpivovaru Malé pevnosti v Terezíně. Stavobjekty. po obnově v roce 2008.v terénním spádu tak, že úroveň 1. NP se stává částečným suterénem. Vlhkost se projevuje v celém rozsahu obvodů a téměř u všech nosných zdí klasickými vlhkostními mapami.

Vysušování zdiva vzduchovými systémy: Podpodlahové sanační sanace obvodových zdídutinové a obnovasystémy fasád Ing.Michael MichaelBalík, Balík, CSc. (*1943) Ing. CSc. (*1943) Vystudoval Stavební Stavebnífakultu fakultuČVUT ČVUT Vystudoval Je majitelem majitelemateliéru ateliérupro pronávrhy návrhy v Praze. Je zdiva,ochrany ochranyfasád fasádaavšech všech sanace zdiva, souvisejících vlivů, vlivů,autor autorsedmi sedmiodborných odborsouvisejících ných publikací v daném Předseda publikací v daném oboru.oboru. Předseda odborné společnosti společnostipro proodvlhčování odvlhčování staveb ČSSI. ČSSI. Je Jeexpertem expertemČeského Českého egyptologického egyptologickéhoústavu ústavuFFUK. FFUK. E-mail: [email protected] [email protected]

V úvodu malého seriálu o odvlhčování budov (č.úvodu 03/08) bylo konstatováno, že žádné dodatečné V seriálu o odvlhčování budov (č. 03/08) opatření není účinné samostatně – vždy se jedná bylo konstatováno, že žádné dodatečné o kombinace několika V minulém díle seriopatření není účinnémetod. samostatně – vždy álujedná (č. 02/09) byla popisována metoda vysušování se o kombinace několika metod. zdiva vzduchovými systémy na návrhu podpodlahového sanačního dutinového systému. V tomto článku je představen návrh sanace obvodových zdí a obnova fasád na příkladu historické stavby bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně.

Cílem těchto úprav je snížení vlhkosti zdiva tak, aby nebyl nadále Návrh sanace obvodových zdíprostor a obnova fasád zhoršován stav vnitřního prostředí daných a nepokračovala bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně degradace stavebního materiálu. V neposlední řadě se jedná o úpravy povrchového vzhledu ploch Rozlehlý památkově přízemní dům uzavírá od výchozdiva. Přestože jsouchráněný předmětem předkládaného článku úpravy du ústřední prostranství pevnosti. Délka obdélné budovy je cca dodatečné, je třeba konstatovat, že právě systémy vzduchových 160 m bývaly a šířka prováděny 12 m. V  hmotové skladbě je sdům řešenvýstavbou. na boční úprav často i současně původní křídla ccajedním 5 m a střední část, zvýšenou cca 1,8 oblíbenosti. m. Budova To je výšky možná z důvodů jejich velké oobecné je završena střechou a povzduch, kratšíchaobvodových stranách Dutiny, ve sedlovou kterých se pohybuje tím podporuje difuzi trojúhelníkovými štíty. Plocha střechy je dále členěna požárními vlhkosti z ploch zdiva, bývaly často přirozenou součástí historicštítovými stěnami mezi jednotlivými částmi budovy a další požární kých staveb. stěnou v každé části. Fasády jsou tvořeny vystupujícím plochým soklem, plastickým bosováním v nárožních a lesénami podpírajícími krajní linie střední Historické vzduchové sanační úpravy části a poměrně výraznou římsu. Sokl je sestaven z pískovcových silných a z malé části budovány z cihel (šancovek). je posazená Byly-li desek vzduchové úpravy spolu seŘímsa stavbou, jako její na plochém vystupujícím vlysu. konstrukční součást, znamená to, že podmínky stavby a opatrnost V  ose budovy je mohutný kamenný portál průchodu a fasády jsou členěny řadou oken a dveří různých velikostí ve štukových a kamenných plochých ostěních. Střední stavebnictví část má 02/09 nadstaveno49 podkrovní patro. Plastické řešení fasád je různé – u východní např. chybí vertikální plastické prvky, římsy jsou zjednodušeny atd. Naopak, více členěné jsou obě průčelí „krátká“, tj. severní a jižní, se zazděnými kamennými stavebnictví 10/09

37

▲ Fasády bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně. Stav před obnovou.

portály. Střední část budovy je v interiéru klenutá valenými klenbami, boční křídla jsou plochostropá.

Historie stavby

▲ ▼ Fasády bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně. Stav před obnovou.

Budova byla vystavěna současně se stavbou pevnosti v 80. letech 18. století. Objekt jednozačně prokazuje architektonické a konstrukční prvky, které lze do této doby časově zařadit. Budova je vyzděna, a to včetně vnitřních požárních štítů, z  šancovních cihel formátu 320/160/80 mm. Z původního řešení fasád se dochovaly všechny kamenné portály, dále ostění oken (zvláště severní části domu) a ostění dveří s nadsvětlíkem. Budova sloužila pro ustájení koní. V křídlech byly stáje pro jezdecké a patrně i tažné koně vozatajstva. Interiéry křídel budovy byly v této době patrně nečleněné a byly přístupné portály ve štítových obvodových zdech. Sokl ostění, bosování, pilastry a římsy jsou provedeny dokonale zpracovanou zahlazenou maltou. Ostatní plochy jsou nahozeny maltou s hrubou kropenatou povrchovou strukturou. Omítka byla nanesena jako jednovrstvá, avšak na spodní tzv. polírskou vrstvu. Fasády byly opatřeny barevným nátěrem, stejně tak jako všechny ostatní prvky fasád, tj. dveře, okna a mříže. Budova byla vcelku opravena koncem 19. století. Po zřízení policejního vězení na počátku okupace byla provedena rozsáhlá adaptace stavby, zaměřená na interiérové úpravy především severního křídla. Zde byly zřízeny nové tzv. prominentní cely a kinosál. V následném období bylo realizováno několik dílčích úprav.

Stavebně technický stav před obnovou Omítky Omítky ve spodní části fasád byly značně zdevastovaný. Hlavní římsa byla v relativně dobrém stavu, bez větších poškození. Omítky trpěly především vysokou vlhkostí a salinitou, která je však u hospodářských budov s ustájením zvířat přirozeným jevem. Tuto skutečnost bylo nutné vzít na zřetel jako charakteristickou součást těchto historických hospodářských budov. Původní velmi kvalitní omítka, dochovaná především v horních partiích fasád, byla v relativně dobrém stavu. Kamenné prvky Původní pískovcové prvky tvoří sokl budovy, ostění portálů a dochované ostění původních oken a dveří. Ostění byla v některých případech povrchově abradovaná, a to výrazně u soklových desek a výjimečně u ostění. Dále se projevila různá mechanická poškození vzniklá většinou již v minulosti. Tyto poruchy byly ošetřeny maltovými plombami.

38

stavebnictví 10/09

Sanace obvodového zdiva Na základě výsledků průzkumů vlhkosti a salinity, celkové analýzy a charakteristiky stavebního stavu byla navržena kombinace těchto sanačních úprav: ■ v ybudování venkovního vzduchového kanálu pasivně provětrávaného a odvodněného podél celého obvodu budovy; ■ realizace tzv. chemických clon v určených omezených úsecích, zvláště podle názoru projektanta trvale zavlhčovaných vodou do zdiva vzlínající z podzákladí.

pasovních ploch měla odpovídat původním omítkám, dochovaným v horní části fasád. Štuková ostění z nastavené malty z období okupace byla opravena ve shodné technologii. Degradované úseky omítky a omítkové kry z  nastavené malty byly odstraněny a zdivo do mírné hloubky cca 10 mm odspárováno. Méně degradované úseky omítky, které šly po

Chemické clony nebyly ze strany zástupců památkové péče přijaty a všichni účastníci realizace obnovy fasád počítají s  eventuálními budoucími omezenými poruchami omítek. Vzduchový kanál byl vybudován v celém rozsahu. Je tvořen ohraničením pracovního výkopu při fasádách cihelnou zídkou. Ta je samostatně založena. Dno kanálu má funkci drenáže, která je také do skladby dna vložena. Zastropení kanálku je provedeno z betonových desek PZD. Konečnou úpravou bylo položení čedičové dlažby z nalezených valounů v dané lokalitě. Dílčí problémy konstrukce kanálku například ve vazbě na kamenný sokl, ve spádech vzhledem k terénním možnostem atd., byly řešeny v rámci KD stavby. Vzduchový kanál je pasivně provětráván. Výdechové otvory jsou situovány pod římsou a propojeny svislými zateplovanými rýhami. Součástí tohoto řešení jsou i plošné terénní úpravy a související stavebně-architektonické detaily při vstupech.

Návrh řešení oprav fasád Fasády Zásadou, formulovanou zástupci památkové péče, bylo rekonstruovat fasády do podoby z doby okupace s respektováním původní technologie. Povrchová struktura hlazených ploch a hrubě hozených ▼

 Realizace navržené sanace (mimo infúzních clon) – vzduchový kanál, jeho odvodnění, výdechy pod římsu fasád, zakrytí a příprava pro kladení čedičové dlažby

stavebnictví 10/09

39

Fasáda jižní

▲ Rozborové návrhy obnovy části fasád – s vytipováním prvků, které budou zachovány, opraveny, event. provedeny kopie ▼ Schéma rozsahu poruch zdiva z hlediska vlhkosti s měřením hmotnostní vlhkosti

40

stavebnictví 10/09

Fasáda východní

▼ Návrh sanace severní části – půdorys se zakreslením, řez A-A’

stavebnictví 10/09

41

▲ ▼ Detaily  návrhu sanace obvodových zdí – půdorysy a řez s konstrukcí vzduchového kanálu a infúzních clon

zpevnění ponechat, jsou konzervovány vápennou vodou, aplikovanou v 30–50 cyklech (podle potřeby). Malta pro rekonstruované úseky fasád V předchozí části projektu uvažoval autor o použití vnitřně hydrofobizovaných omítek v soklové části fasád (nejméně v úsecích silně zavlhčovaných). Tento návrh nebyl z  hlediska památkové ochrany přijat a nebyl realizován a je třeba počítat s budoucími lokálními poruchami vlivem vlhkosti. Byla uplatněna varianta, která respektuje technologii omítek historických a která je náhradním řešením v soklové části a na ostatních porušených plochách: Malta byla připravována na místě ze čtyř dílů husté vápenné kaše, dvanácti dílů určeného písku a jednoho dílu cementu (nebo jiné hydraulické složky). Malta byla dokonale promíchána a před použitím uležená. Po nanesení byla jednovrstvá omítka chráněna proti účinkům slunečního záření a při zrání opakovaně vlhčena vodou. Technologie nových omítek pasivních ploch byly upřesněny na základě klasického a granulačního průzkumu vzorku odebraného z místa původní omítky z konce 18. století. Respektování původního složení malty, resp. frakce a typů písku, je základním předpokladem k docílení stejné povrchové struktury. Profilované části fasád byly opraveny podle původního stavu. Opravená místa jsou zatažena do líce okolní původní omítky. Původní nátěry omítek byly sejmuty jen v nejnutnějším rozsahu (pouze uvolněné úseky). Nový nátěr na bázi vápna, nanesený po vyzrání oprav omítky, byl opatřen povlaky v barevnosti z doby okupace, ověřené průzkumem i na jiných pevnostních stavbách. Aktivné plochy jsou hnědočervená, pasivní plochy okrovočervené. Shodné barevné nátěry jsou i na povrchu všech kamenických prvků. Kamenné prvky Původní pískovcový sokl ostění portálů a dochované ostění oken a dveří se ošetřily restaurátorskými postupy. Na jejich opravu byly zpracovány restaurátorské záměry, které byly v předstihu předloženy k vydání závazného stanoviska.

42

stavebnictví 10/09

▲ Fasády bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně. Stav po obnově v roce 2008.

Chybějící části kamenných prvků byly doplněny maltou a povrch kamene opatřen krycím vápenným nátěrem. Přitom jsou v maximálně možném rozsahu zachovány vrstvy původních polychromií.

Celkové hodnocení provedené sanace z hlediska projektanta Projektant (autor článku) považuje tuto realizaci za výjimečně zdařilou i přes to, že nemohla být provedena v celé úplnosti (vypuštění chemických clon a původně navržené technologie omítek). Práce byly realizovány pod dozorem a metodickým vedením zástupce památkové péče a projektanta a na kontrolních dnech byly modifikovány vzhledem ke skutečnostem nalezeným na stavbě. Realizace může být bezesporu drobným příkladem opravy památkově chráněného objektu s použitím historických technologií a vynikající úzké spolupráce zástupce památkové péče s projektantem a investorem. ■ ▼ Fasády bývalých koníren v Malé pevnosti v Terezíně. Stav po obnově v roce 2008.

Základní údaje o stavbě Stavba: Terezín, Malá pevnost – obj. bývalých koníren – fasády Investor: Památník Terezín Projektant: Ing. Michael Balík, CSc. Dodavatel: S-Bau s.r.o., Památník Terezín Památkový dohled a spolupráce s projektantem: NPÚ – Ing. arch. Zdeněk Chudárek

english synopsis Masonry Drying by Using Air Systems Rehabilitation of Outside Walls and Renovation of Facades

The introduction of a small series dealing with the dehumidification of buildings (No. 03/08) said that no additional measure can be efficient by itself – it is always a combination of several procedures. In the last part of the series (No. 02/09) there was a description of a masonry drying procedure by using air systems given on the example of a under-floor rehabilitation cavity system, and this article presents rehabilitation of outside walls and renovation of facades on the example of a historical building of former horse stables in the Small Fortress in Terezín.

klíčová slova: sanace vlhkého zdiva, vzduchové sanační systémy, Malá pevnost v Terezíně

keywords: rehabilitation of damp masonry, air rehabilitation systems, Small Fortress Terezín

odborné posouzení článku: doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D. Fakulta stavební, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

stavebnictví 10/09

43

oprava a obnova staveb

text: Jan Strakoš

foto: archiv autora

Závěsné konzolové lešení v centru Prahy Jan Strakoš (*1970) Závěsným konzolovým lešením a kotvením se zabývá 10 let. Je jeden z mála odborníků v této problematice v Čechách a na Slovensku. Jeho práci bylo možné vidět na Pražském hradě, Staroměstské radnici, Týnském chrámu atd. Je odborně způsobilá osoba pro DSK. Je také v představenstvu ČMKL, o.s. E-mail: [email protected]

V nedávné době bylo možné na několika významných historických stavbách v centru Prahy, a nejen tam, vidět unikátní typ lešení, které upoutalo již na první pohled. Toto variabilní závěsné konzolové lešení, které je určeno především pro montážní a údržbové práce na střechách a věžích, je k těmto památkovým stavbám maximálně ohleduplné. Kostel Matky Boží před Týnem Pro obnovu stavby bylo použito závěsné konzolové lešení s kotvením pomocí chemických kotev. Tato varianta byla zvolena z  důvodu minimálního zásahu do obvodového pláště, který je tvořen historicky cennými kamennými kvádry. Montáž lešení se skládala z několika navazujících kroků. Prvním a zároveň jedním z nejtěžších úkonů, byla vlastní manipulace lešení na kamenný ochoz Týnské věže, umístěný ve výšce cca 60 m. Pro etapu přesunu materiálu se využil manipulační otvor ve stropní části hlavní lodi chrámu. Elektrickým vrátkem byly vlastní konzoly s ostatním materiálem šetrně vytahovány na půdní meziprostor chrámové lodi, další část přesunu byla řešena vnitřkem věže, po prudkém točitém dřevěném schodišti. Montáž lešení mohou provádět jen speciálně vyškolení výškoví pracovníci. Ve výšce cca 60 m je největším nepřítelem těchto speciálních prací počasí, zejména vítr. Pro kotvení lešení se využívaly pouze spáry mezi jednotlivými kamennými bloky. Do vyvrtaných otvorů průměru 28 mm a délky 300 mm se vpravila speciální chemická malta, do které se následně šroubovitě zasunulo pevnostní ocelové pouzdro s vnitřním i venkovním závitem. Jednotlivé kotvy byly od sebe vzdáleny cca 2 m (podle velikosti kamenných bloků). Po vytvrzení malty se s ohledem na počasí do vnitřního závitu osadila pevnostní tyč průměru 12 mm s přídavným DIN okem. Každá kotva byla testována tahovou zkouškou na výtažnou sílu 13 kN. Při použití tohoto typu kotvení je třeba se ujistit, zda je kotva správně osazena. Do takto připravených kotev se dále uchycují již vlastní konzoly lešení (obr. 1). Podlážka je tvořena fošnami délky 3 m, které jsou z hlediska bezpečnosti práce a vlastní povahy stavby přiraženy až k obvodovému plášti věže (obr. 2). Zábradlí

44

stavebnictví 10/09

▲ Obr. 1. Pro obnovu stavby kostela Matky Boží před Týnem bylo použito závěsné konzolové lešení s kotvením pomocí chemických kotev

bylo vysoké 2 m a v  místě, kde prolézali kameníci z  ochozu přes žebřík na lešení, mělo výšku 3 m. V tomto případě bylo zábradlí navíc speciálně uchyceno za kamenný ochoz. Na takto postavené lešení se na podlážku pokládá ještě geotextilie a na zábradlí lešenářská síťovina proti propadu stavebního materiálu. Na předávacím protokolu zákazníkovi bylo udáno povolené zatížení závěsného konzolového lešení 0.75 kN.m -2 (tj. cca 2 pracovníci + 40 kg materiálu na jedno pole délky 2 bm). Samozřejmostí, a to nejen u této stavby, je odborná prohlídka lešení po 14 dnech nebo při velkých klimatických změnách.

Budova Staroměstské radnice a pražského orloje Jedním s  největších překážek na této stavbě byla rozpadající se prejzová střecha a nemožnost celkového uzavření prostoru pod stavbou po dobu několika dní. Muselo být tudíž upuštěno od standardní montáže lešení výškovými pracovníky na laně. Po domluvě s  investorem se montážní práce mohly provádět z vysokozdvižné plošiny, která eliminovala možnost pádu střeš▼ Obr. 2. Podlážka lešení byla tvořena fošnami délky 3 m, které byly přiraženy až k obvodovému plášti věže

▲ Obr. 3. Kotvy byly osazovány s největší opatrností, protože těsně pod kotvicím bodem byly na fasádě vyobrazeny staré erby

ní krytiny na zem. Turisté, kteří se pohybovali pod stavbou a v jejím okolí, tak nebyli nijak ohroženi a omezeni v prohlídce souvisejících památek. Samotné montážní práce probíhaly dva dny, od 5 hodin ráno do 10. hodiny dopolední. Déle je nebylo umožněno realizovat z  důvodu otevření radnice pro veřejnost a pro objednané svatební obřady. Při kotvení lešení byly použity chemické kotvy, které byly od sebe vzdáleny cca 2 m. Samotné vrtání a osazování kotev se provádělo s největší opatrností, protože těsně pod kotvicím bodem byly vyobrazeny staré erby a v jejich okolí byla na zdivu zaznamenána historie jejich oprav a další specifika (obr. 3). Do takto osazených kotev už nebylo složité uchytit jednotlivé konzoly lešení, na něž byla následně pokládána podlaha a zábradlí. V tomto případě bylo použito dvoumetrové zábradlí, které bylo přikryto lešenářskou sítí. Taktéž dřevěná podlaha byla zabalena do geotextilie, aby se zabránilo pádu zdiva nebo střešní krytiny. Takto postavené lešení pak mělo garantovanou nosnost 0,75 kN.m -2. ■

english synopsis Cradle Bracket Scaffold in Downtown Prague

Recently, a unique type of scaffold has been used in the renovation of several important historical monuments in downtown Prague and elsewhere, drawing attention at first sight. The cradle bracket scaffold is original and highly variable. Featuring technical perfection and variable use it is also very friendly to the building where it is used.

klíčová slova: závěsné konzolové lešení, Kostel Matky Boží před Týnem, Staroměstská radnice, kotvení lešení, chemické kotvy

keywords: cradle bracket scaffold, Church of Our Lady in front of Týn, Old Town Hall, scaffold anchoring, chemical anchors

inzerce

STAVEBNÍ CENTRUM EDEN 3000 B r n o

–

V ý s t a v i š t ě

» vzorové montované domy (dřevostavby a jiné konstrukce) » bazény, zastřešení, zimní zahrady » ploty, dlažby, prvky zahradní architektury » ukázkové úpravy okolí domů » » »

vzorkovna stavebních materiálů prodejna odborné literatury konferenční prostory

Výhodná poloha v západní části brněnského výstaviště přímo u dálničního přivaděče D1 (Brno-západ). Parkoviště pro zákazníky Otevřeno denně od 10 do 18 hodin mimo 24. 12.–2. 1.

» » »

odborné poradenství vzdělávací semináře hospůdka B10

Národní stavební centrum, s.r.o., Bauerova 10, 603 00 Brno tel.: 541 152 861, 541 159 464 – pro vystavovatele tel.: 541 152 515 – pro návštěvníky e-mail: [email protected]

www.stavebnicentrum.cz www.stavebniliteratura.cz stavebnictví 10/09

45

oprava a obnova staveb

text: Václav Jandáček

foto: archiv autora

Stavební ruch a památková péče na konci prvního desetiletí nového století Ing. Václav Jandáček (*1952) Absolvent FSv ČVUT (1975). Stavební inženýr, samostatně činný v oboru statika stavebních konstrukcí, rekonstrukce památek a dějiny stavitelství. Od roku 1991 vlastní statická kancelář. Člen Klubu Za starou Prahu, České společnosti pro dějiny věd a techniky, Společnosti pro mechaniku. E-mail: [email protected]

Památková péče a stavební ruch jsou ve své činnosti dlouhodobě spojeny. Památková péče v České republice je zorganizována na odborné úrovni systémem pracovišť Národního památkového ústavu (NPÚ) a jeho generálního ředitelství. Pracovníci NPÚ vydávají odborná vyjádření, která jsou podkladem pro vydání závazného stanoviska odborů památkové péče pověřených obcí. Na přípravě nového zákona o státní památkové péči se mnoho nepokročilo. Byl sice zpracován jeho věcný záměr, který byl diskutován odbornou skupinou na Ministerstvu kultury ČR, ale poslední rok se o jeho osudu příliš nehovoří. Jednou ze změn by mělo být právě odstoupení od povinného odborného vyjádření NPÚ pro všechny stavební zásahy a nově realizované stavby. Odborné stanovisko by se vypracovávalo pouze v případě, že bude památkovým odborem pověřené obce vyžádáno. Takovéto opatření by mohlo snížit množství formálních vyjádření k nepodstatným úpravám, kterými je NPÚ zavalován, ale na druhou stranu může vést k případům, kdy pověřená obec některé zásahy podcení.

Vztahy mezi odborníky na památkovou péči a účastníky stavebního ruchu Vztahy mezi odborníky na památkovou péči a účastníky stavebního ruchu jsou při stavebním řízení často základem problémů. Nové hospodářské poměry kladou na investory při vlastní realizaci investic velký tlak. Investiční tlaky se projevují zejména v centrech velkých měst, kde je snaha o zvětšení objemů stávajících objektů, ať už nástavbami a přístavbami nebo jejich výměnou za nové stavby většího objemu. Nedostatek parcel ve městech a památkových rezervacích a zónách je neustále konfrontován s požadavky ochrany a zachování památek jako hodnot pro další generace. Všechny tyto zmiňované skutečnosti vytvářejí obtížné podmínky pro projektanty a techniky, kteří se na přípravě investic podílejí. Rovněž vstup investorů, které zajímá jen krátkodobý výsledek nebo rychlý prodej dokončené investice, nijak nepomáhá klidné situaci. Také zadání korporativních investorů, obcí a státu se mnohdy přibližují

46

stavebnictví 10/09

k zadáním komerčních investorů, a tak jsou ohroženy další památkové hodnoty. Často ještě není odstraněno dlouhodobé zanedbávání údržby staveb v druhé polovině dvacátého století a je jakousi skrytou zátěží, která s  časem narůstá, a to zejména v lokalitách méně ekonomicky zajímavých. I dlouholeté spory o nemovitý majetek vytvářejí pro ničení či znehodnocování památek prostor, a tak seznamy ohrožených památek narůstají a pokles jejich položek tvoří spíše památky zcela devastované a odepsané. Na druhé straně jsou v oblasti práce památkové péče a stavební činnosti patrné i kladné výsledky. Nelze nepřiznat, že se tvář českých měst změnila k lepšímu a že byly mnohé památky odborně opraveny nebo zrestaurovány. Poměrně velká skupina odborníků v oboru restaurování různých druhů materiálů, vesměs s  dobrým výtvarným vzděláním a dovedností, je podporou při restaurování celých staveb. I dovednost stavebních firem se postupně zlepšuje a rukodělná práce je udržována na slušné úrovni. Je však nutné přiznat, že stále více řemeslných prací je třeba svěřovat osobám z oboru restaurování, a to i tam, kde se jedná o běžné řemeslné dovednosti, které však u mnohých řemeslníků scházejí. Na některých památkách už můžeme pozorovat i jev, který lze označit jako přílišnou restaurátorskou pozornost, která vede k opakovanému restaurování stále novějšími prostředky, i za cenu úbytku hmotné podstaty původního díla. Pro stavebního inženýra je v oblasti památkové péče ve stavebním ruchu důležité zejména zachování podmínek pro přijatelná materiálová a konstrukční řešení. Spolupráce s památkářem by se měla odvíjet na vysoké odborné úrovni a měla by být hledána shoda mezi podmínkami technickými a podmínkami památkové péče. V současné době se spolupráce s NPÚ jeví jako dosti nerovnoměrná. Odborná úroveň pracovníků je sice vesměs dobrá a jsou mezi nimi skutečné osobnosti oboru, nicméně při běžné spolupráci se jeví jako problematické nesystémové rozhodování o jednotlivých projektech. Za největší komplikaci lze označit nejednotnost rozhodnutí a změny názorů při projednávání projektových dokumentací. Od konzultace po vydání odborného posouzení se názory překvapivě mění a celý proces se protahuje. Tato skutečnost nemusí být jen výsledkem špatné orientace v problému nebo osobní náladovosti odborníka, který se předmětem rozhodnutí zabývá. Již sama podstata památkové péče je ve stavebním řízení jediným článkem, který má subjektivní charakter. Často je kritizováno tvrzení, že každý památkový případ je individuální, a není tedy možné uplatňovat dané typové řešení. Je pravda, že pestrost památkové problematiky je velká a rozhodování o památce je vždy ovlivněno velkou měrou subjektivních pocitů. Stejně jako u začlenění nové stavby do historického prostředí je památkové péče jediným úřadem, který zasahuje v rámci oblasti estetiky a vkusu. Tato oblast nemůže mít jednoduše daná objektivní pravidla, a míra subjektivního rozhodování je tak u významných nebo rozporuplných řešení omezována vytvářením poradních sborů a komisí, které mají nejednotnost památkových a estetických názorů vyrovnat, je to však možné jen u malého počtu řešených problémů. Prostor daný památkové péči je tedy kolbištěm nejen ochranářských snah, ale také estetických názorů. Pracovníci památkového ústavu jsou pod tlakem odborných zásad a nezpronevěření se ochraně památek, ale na druhé straně i pod tlakem na výkon rozhodování a jeho nekonfliktnost. Druhým momentem je různé předchozí vzdělání památkářů. Najdeme

mezi nimi dvě velké skupiny, jednu s humanitním vzděláním na různých filozofických fakultách, a druhou pak na školách zaměřených na architekturu a v menší míře i na stavitelství. To se může projevit i na přístupu  a vyjádření k  daným problémům. Skupina první si není příliš jistá v otázkách technických či materiálových a jedná podle převzatých šablon nebo informací z  restaurátorského světa, které mechanicky přenáší i do stavební činnosti. Druhá skupina se pak může nechat strhnout k vkládání latentních tvůrčích názorů do předložených projektů. Setkání s  praktikujícím projektantem nebo architektem, který preferuje vlastní invenční názor, se pak může stát místem konfliktu nebo neporozumění. Odkládání řešení nebo vyžadování dalších variant práci zdržuje a konečnému výsledku mnoho nepřidá. Určitou nevýhodou je i nepochopení předložené projektové dokumentace. Důvodem může být nejen nedostatek času k jejímu prostudování, ale i neznalost technické problematiky a záměru technického řešení. Vyjádření odborníka je pak nejednoznačné a může být vysvětlováno několika způsoby. Konflikt se posléze přenáší do dalšího stupně projektové dokumentace, pokud je vyžadováno jeho předložení, nebo, což je nejhorší, vzniká až při realizaci, kdy odborný památkář pochopí skutečný obsah projektu a sezná situaci za nepřípustnou. Samozřejmě, jsou i případy, kdy je naopak projektová dokumentace nejasná a nejsou řešeny problémy, které se tak objeví až při realizaci. To je způsobeno nedostatečností průzkumů, ať již stavebně technických nebo stavebně historických. V této oblasti rovněž vznikají problémy – snaha o postižení hodnoty objektu průzkumem nemůže být nikdy stoprocentní, rovněž interpretace průzkumu je rozdílná, podle případné specializace zpracovatele. To, že je vypracování stavebně historických průzkumů činností nezávislou na způsobilosti zpracovatele, vede k tomu, že jejich úroveň značně kolísá a nutí účastníky stavebního procesu k jejich doplňování a rozšiřování. Je obecným jevem, že průzkumy zpracovávají mnohdy pracovníci NPÚ, což by mělo zaručit odbornost a potřebnou hloubku zpracování. Nicméně je otázkou, jestli je možné oddělit práci pro investora od práce pro odbornou instituci hájící obecný zájem. Zbývá dodat, do jaké míry je odborná činnost památkové péče vystavena vnějším tlakům, vesměs společenského nebo politického charakteru. Nejvyšší tlak lze bezesporu očekávat z prostředí pověřených obcí a různých rovin státní správy. Tomu se neubrání žádná společnost, důležitá je však míra tlaku a jeho důslednost. Pokud tyto tlaky překonají určitou míru, stává se z nich nepsaná zvyklost a součást klientského systému. Takový jev je však zcela mimo odborné a stavovské roviny a vstupuje do politického uspořádání společenství občanů. Mnohokrát bývá zmiňována i korupce a personální ovlivňování. To jsou jevy, které se objevují, a nelze je zcela vymýtit v  žádné lidské společnosti. Je možné jejich omezení, nicméně lze předpokládat, že v odborné rovině památkové péče není korupce příliš častým jevem, její doložení je však nesmírně obtížné až nemožné už kvůli tomu, že může mít charakter osobních výhod, nebo výměny služeb za protislužby. Co je pro účastníka stavebního ruchu mnohdy nepříjemné, jsou také nepříliš dobré osobní vztahy na některých pracovištích NPÚ. Stav je podmíněn shromážděním odborníků, kteří jsou individualitami, nebo se sami za individuality pokládají a tomu odpovídá jejich jednání. Není výjimkou snižování významu hodnoty práce jiných, vytváření umělých rozporů a diskuzí, které jsou vedeny nekorektně a se záměrem se zviditelnit. Přidá-li se k tomu i mediální zájem, je založen problém, který může trvat po léta. Za nepříliš kvalitní lze pokládat i vztah Ministerstva kultury ČR k jím řízenému pracovišti a dále pak i vztah k pověřeným obcím. Většina osobních a osobně motivovaných problémů je nekonstruktivní a znehodnocuje dlouholetou dobrou praci v oboru. Rovněž změny ve vedení NPÚ v  posledních deseti letech nevytvořily dlouhodobě konstruktivní poměry, které by se promítly do jeho práce.

▲ Restaurování Informačního centra Klubu Za starou Prahu

Jako každý obor i památková péče se rozvíjí a mění. Názory lze pozorovat i po jednotlivých generacích a jejich platnost má určitou životnost. Rozhodnutí a doporučení z doby před čtyřiceti lety jsou dnes nepřijatelná, nicméně názor, že současná doba dělá vše optimálně a nebude nalezena cesta, jak věci dělat lépe, je nepřijatelný. Každý z účastníků procesu by si měl uvědomit časovou omezenost dnešních postupů a názorů na restaurování a opravy staveb. Nikdo ze spolupracujících na restaurování či opravě stavby nebo na vložení stavby nové do historického prostředí, by neměl podlehnout klamné iluzi, že jím navržené řešení je optimem pro dlouhé časy a je ukončením stavebního vývoje objektu. Stavba je organizmus nesmírně složitý a její ochrana se může v čase silně lišit. Měly by proto být voleny prostředky vratné a odstranitelné, které v případě překonání dnešního řešení stavbu nijak neznehodnotí nebo nezničí část dodnes dochované hmotné podstaty.

Závěr Nechci na závěr tohoto článku vidět v  práci stavebního inženýra jen negativní jevy nebo překážky. Vztahy k  odborníkům v  oboru památkové péče nebyly u techniků nikdy extrémně vyhrocené a snahou bylo nalezení shody. Možná je to tím, že technik jedná vždy střízlivěji a nepokládá se za individualitu, která světu přináší myšlenku, jež musí každého ohromit a strhnout. To pak u individuality protistrany budí protitlak a dochází ke konfliktu. Pokud si můžeme něco přát v oblasti spolupráce s památkovou péčí, je to tedy více prostoru k prvotním rozhodnutím a více souvislého rozhodování. Pro dobro věci by rovněž bylo nepodléhání dobovým výkyvům a módním tvrzením s nízkou životností. ■

english synopsis Building Activities and Care of Historical Monuments at the End of the First Decade of the New Century

One of the amendments to the new Historical Monuments Act should be the annulment of the obligatory expert reports issued by the NPÚ for all building interventions and newly built buildings. Expert opinions would thus only be drawn up upon request of the Care of Historical Monuments Department of the authorised municipality.

klíčová slova: památková péče, Národní památkový ústav (NPÚ), památkový zákon, stavební řízení

keywords: care of Historical Monuments, National Heritage Institute (NPÚ), Historical Monuments Act, building proceedings

stavebnictví 10/09

47

systémy

text: prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc.

Modelování postupu výstavby a fáze přípravy a řízení realizace staveb V knize [3] a stručně v článcích [2] a [4] jsou popsány principy modelování postupu výstavby pomocí počítačového systému založeného na metodě stavebně technologického síťového grafu. Systém je schopen velmi rychle a poměrně přesně vytvářet základní dokumenty stavebně technologické dokumentace [7], tj. technologický rozbor (normál), rozpočet, harmonogram, popř. časoprostorový graf, síťový graf, operativní a finanční plán, grafy potřeby různých technologických i ekonomických zdrojů v čase i kontrolní a zkušební plán [1]. Na základě modelových vstupních údajů mů že dodavatel též provádět i rozvahu zařazení předpokládané dodávky z hlediska disponibilních zdrojů v čase pro celý výrobní program podniku. Systém má možnost upřesňovat výše uvedené dokumenty podle výrobní kalkulace a sledovat skutečný postup provádění stavby pomocí operativní evidence, obvykle přímo propojené na účetní agendu podniku. Pro rychlé modelování je k dispozici pravidelně půlročně aktualizovaná databáze objektivizovaných dat o dílčích stavebních procesech a jejich kontrolách kvality a soustava typových postupů stavebních prací na různých druzích objektů, tzv. typových síťových grafů, které jsou modifikovatelné podle prostorové struktury skutečného objektu. Do počítačového modelu realizace stavby je možné zadávat jakékoli činnosti (druhy stavebních prací, provozní soubory, projekční a investorské činnosti atp.). Využívání předem připravených typových síťových grafů a databází však práci při modelování postupu výstavby urychluje. Oproti systémům, které tyto možnosti nemají a kde je nutné každý model postupu

48

stavebnictví 10/09

výstavby vytvořit postupným zadáváním všech činností a vazeb síťového grafu, doby činností, potřebných zdrojů atp., se využitím systému užívajícího stavebně technologických síťových grafů práce urychluje více než dvacetkrát. Výsledné dokumenty, které jsou obvykle vytvářené v technologické struktuře dílčích stavebních procesů, jsou velmi vhodné pro řízení stavby z úrovně stavbyvedoucího, pro vyšší řídicí orgány dodavatele nebo investorské řízení jsou však někdy příliš podrobné. Proto byl vyvinut postup, kter ý umožňuje t y to podrobné dokumenty agregovat do jiné technologické struktury a vytvářet výstupy vhodné i pro jiné uživatele, kteří řídí realizaci stavby z jiné, obvykle vyšší úrovně řízení. Programové vybavení je schopno po případné interaktivní úpravě všech údajů v modelu postupu výstavby v agregované úrovni automatizovaně vytvářet typové síťové grafy, ve kterých jsou obsaženy agregované procesy. Je možné rovněž automatizovaně doplňovat databázi normativních údajů v procesech vyšší technologické struktury, která je k systému vytvořena a která má stejnou strukturu jako

databáze normativních údajů o dílčích stavebních procesech. Tímto způsobem jsou vytvářeny stručné dokumenty, které však neztrácejí přesnost, neboť jsou podloženy podrobným modelem realizace výstavby v technologické struktuře dílčích stavebních procesů.

Agregace do etapových procesů V síťových grafech zmíněného systému vytvořených v technologické struktuře dílčích procesů (pracovních čet) je u každého procesu zadáno přiřazení do technologické etapy: 0. zemní práce a bourání; 1. zakládání; 2. hrubá spodní stavba; 3. hrubá vrchní stavba; 4. střecha; 5. hrubé vnitřní konstrukce; 6. omítky a potěry; 7. podlahy, povrchy a technologie; 8. vnitřní komp l et a c e; 9 . v n ě j š í ú p r av y ; 10. rezerva, přejímky. Princip agregace dílčích stavebních procesů do etapových procesů je schématicky znázorněn v obrázku 1. V časoprostorovém grafu jsou číslicemi označeny jednotlivé dílčí stavební procesy patřící do stejného etapového procesu. Například etapový proces zemních prací může obsahovat následující dílčí procesy: přípravné a přidružené práce, skrývku ornice, hloubené vykopávky strojní, ruční vykopávky, odvoz zeminy a úpravu podloží základové spáry. Potom je možné etapový proces znázornit tučně vyznačeným kosodélníkem (obrázek 1), přičemž dobou rozvinutí etapového procesu T’ se rozumí časový interval mezi začátkem prvního dílčího procesu a začátkem posledního dílčího procesu v příslušném procesu etapovém a dobou etapového procesu t i je časový interval

mezi začátkem prvního dílčího procesu a koncem posledního dílčího procesu v příslušném procesu etapovém. Jelikož při výpočtu termínů začátků a konců dílčích stavebních procesů pomocí síťových grafů vycházejí tzv. nejdříve možné a nejpozději přípustné termíny, proto i takto navrženou agregaci je možné provádět pomocí těchto druhů termínů a počítat rezervy agregovaných procesů. Při agregaci dílčích procesů do etapových je potřeba určitým způsobem upravovat některé položky věty o procesu v souboru modelu postupu výstavby. Některé položky se podle příslušnosti dílčích procesů do etapového procesu sčítají, jiné se upravují podle určitého výchozího předpokladu. Název procesu se vytváří automaticky a je v něm zahrnuto jméno etapy a případně číslo JKSO příslušného objektu. Upřesnění názvu, což je vlastně označení objektu, se přebírá z dílčích procesů. Za měrnou jednotkou všech agregovaných procesů je považováno tisíc Kč (TKč). Norma času a produktivita práce se vypočítá pro etapový proces na základě agregace (součtu) pracnosti a cen dílčích procesů do etapov ých z celkové pracnosti a celkov ých cen, popřípadě z objemu v TKč pro etapový proces, a z počtu pracovníků. Počet pracovníků N e v eta povém procesu je vypočítán v á že ný m p r ů m ě re m p o d l e vzorce (1), ve kterém N d je počet pracovníků v dílčím procesu, td je doba dílčího procesu a te je doba etapového procesu. Součet se provádí přes všechny dílčí stavební procesy, které do etapového procesu patří.



[pracovníků]

(1)

Objem prací v etapovém procesu je nasčítán z cen dílčích procesů v TKč, rovněž tak rozpočtová cena etapového procesu. Obě hodnoty jsou stejné. Směnnost se předpokládá hodnotou 1, rovněž tak počet souběžných čet. Součinitel napětí norem v % pro příslušný etapový proces se vypočítá po skončení agregace příslušné etapy podělením součtu normové pracnosti součtem skutečné pracnosti všech dílčích procesů, které do etapového procesu vstupují. Doba rozvinutí etapového procesu T’ se při agregaci dílčích procesů počítá jako rozdíl termínů startu dílčího procesu, který do etapového procesu vstoupí nejpozději, a startu prvního dílčího procesu v etapovém procesu, anebo jako rozdíl termínů konce dílčího procesu, který v etapovém procesu skončí nejpozději, a konce prvního dílčího procesu v procesu etapovém, viz obrázek 1. Jako doba rozvinutí T’ se určuje nižší hodnota ze dvou výše uvedených hodnot. Nejdříve možné a nejpozději přípustné termíny startů etapových procesů se vypočítají jako minimum příslušné hodnoty ze všech dílčích procesů, které do

etapového procesu vstupují. Nejdříve možné a nejpozději přípustné termíny konců etapových procesů se vypočtou jako maximum příslušných hodnot ze všech dílčích procesů, jež do etapového vstupují. Rozdíl mezi nejpozději přípustnými a nejdříve možnými termíny etapového procesu udává celkovou rezervu etapového procesu. Z nejdříve možných termínů konců a startů etapových procesů se vypočte doba etapového procesu te jako jejich rozdíl, jak pro původní, tak i pro aktualizovanou verzi výstavby. Vazby mezi etapovými procesy na objektu jsou určovány pomocí dohodnutých vazeb podle tabulky 7.1 v [3]. Jedná-li se o síťový graf stavby, jsou vazby mezi objekty určovány mezi 0. etapami nebo první následující jako proudové a mezi 10. etapami nebo první předcházející též jako proudové. Pomocí těchto uvedených předpokladů je možné podrobné síťové grafy zpracované v technologické struktuře dílčích procesů (pracovních čet) počítačem agregovat do technologické struktury etapových procesů, které slouží jako přehledné dokument y,

zejména pro vyšší řídicí útvary stavebních firem, popřípadě jako podklady pro nabídkové řízení, viz [5], [6]. Tato technologická struktura je také vhodná pro časový plán pro projekt organizace výstavby, jakožto součásti dokumentace pro stavební řízení. Do těchto dokumentů, přestože jsou stručné, je ještě dostatečně technologicky „vidět“, mohou proto i částečně sloužit pro řízení stavby, i když ne již v takové přesnosti jako dokumenty zpracované v technologické struktuře dílčích procesů. Příklad tiskové sestavy harmonogramu postupu výstavby průmyslové haly agregovaného do etapových procesů je na obrázku 2.

Agregace do procesů stupně rozestavěnosti Jsou-li i dokumenty zpracované v technologické struktuře technologických etap příliš podrobné, lze je dále agregovat do struktury stupňů rozestavěnosti. Stupně rozestavěnosti rozeznáváme obvykle čtyři. I. stupeň rozestavěnosti – spodní stavba – zahrnuje technologické etapy 0–2. II. stupeň – vrchní stavba a střecha – zahrnuje 3. a 4. technologickou etapu. III. stupeň rozestavěnosti – hrubé vnitřní konstrukce a práce – obsahuje 5.–7. technologickou etapu a poslední IV. stupeň – do-

▲ Obr. 1. Princip agregace dílčích stavebních procesů do etapových procesů

▲ Obr.  2. Příklad agregace do etapových procesů

stavebnictví 10/09

49

končovací práce – zahrnuje 8.–10. technologickou etapu. Základní podmínky pro agregaci procesů popsané v předchozí kapitole (Agregace do etapových procesů) zůstávají v podstatě v platnosti s některými změnami popsanými v [3]. Tato úroveň agregace je již poměrně značná a zvolená technologická struktura znemožňuje mít přehled potřebný pro řízení stavby. Procesy stupně rozestavěnosti vycházejí po agregaci poměrně velmi dlouhé a obvykle obsahují ještě rezervy. Tato úroveň agregace může někdy sloužit i pro „žádoucí zatemnění“ skutečné situace na staveništi.

Agregace do objektových procesů Základní podmínky pro agregaci procesů uvedené v části  Agregace do etapov ých procesů zůstávají v platnosti prakticky všechny, až na podmínky tvorby vazeb v agregovaném síťovém grafu. Objektovému procesu se přiřazují výše uvedeným způsobem všechny procesy dílčí, etapové nebo procesy stupně rozestavěnosti, které náleží určitému objektu. Doba, doba rozvinutí, celková rezerva a termíny objektového procesu se vypočítávají jako v části Agregace do etapových procesů, avšak ze všech procesů, které do objektového procesu vstupují. Sledovaný objektový proces je vždy navázán na bezprostředně předcházející objektový proces částečnou vazbou začátek – začátek, viz [3], přičemž součinitel částečné vazby f v procentech se automaticky vypočte ze známých termínů začátků a dob vázaných objektových procesů. Tento stupeň agregace slouží pro tvorbu velmi stručných přehledů. Je zejména vhodný u stavebně technologické analýzy rozsáhlých projektů s vysokým počtem objektových procesů pro přehledný a stručný výstup. Poskytuje totiž přehled o součtech zdrojů, tj. ceny, pracnosti, nákladů, materiálů atp. pro jednotlivé objekty, které jsou součástí projektu.

50

stavebnictví 10/09

Takto agregovaný harmonogram a časoprostorový graf jsou stručné, avšak poskytují uživatelům na vrcholové úrovni řízení dostatečný přehled o plánovaném postupu výstavby. Příklad tiskové sestavy harmonogramu v technologické struktuře objektových procesů je uveden na obrázku 3.

Agregace do řemeslných oborů Tento typ agregace umožňuje vytvářet agregované základní dokumenty přípravy staveb ve struktuře skupin stavebních dílů u prací HSV a řemeslných oborů u prací PSV. Struktura se tedy shoduje s rozpočtovou metodikou pro rekapitulaci rozpočtových položek v rozpočtu. Většina uživatelů tuto strukturu zná a je na ni zvyklá. Při agregaci se název procesu obvykle přebírá z databáze skupin stavebních dílů a řemeslných oborů. Pokud však do agregované činnosti vstupuje pouze jeden dílčí stavební proces z podrobného síťového grafu, přebírá se pro agregovanou činnost název dílčího stavebního procesu. Doba, doba rozvinutí a termíny agregovaného procesu se vypočítávají jako v Agregaci do procesů stupně rozestavěnosti, tj. ze všech dílčích procesů, které do agregovaného procesu vstupují, vazby se určují stejně. Příklad obrazovky harmonogramu agregovaného do řemeslných oborů je uveden na obr. 4. Červeně jsou vyznačeny kritické činnosti, zeleně činnosti s časovou rezervou, jež je znázorněna přerušovanou čarou. Je v něm vidět, že řada agregovaných činností je poměrně dlouhých. Je to způsobeno tím, že některé dílčí procesy příslušného řemeslného oboru jsou prováděny například v počátečních technologických etapách (0 –2) spodní stavby, další, které patří do téhož řemeslného oboru, jsou však prováděny v dokončovacích pracích. Při agregaci pak tyto dílčí procesy splynou do jedné agregované činnosti, která trvá od počátku první dílčí činnosti patřící do agre-

gované až do konce poslední dílčí činností, která do agregované patří také. Pokud by je uživatel chtěl rozlišit, může jim v podrobném síťovém grafu zadat jiná jména dodavatelů a při agregaci do řemeslných oborů zaškrtnout možnost rozlišování dodavatelů u procesů HSV a PSV.

Agregace podle činností dodavatelů Tento typ agregace umožňuje vytvářet agregované základní dokumenty přípravy staveb ve struktuře prací jednotlivých dodavatelů. Pokud u dílčích procesů podrobné stavebně technologické dokumentace není zadáno jméno dodavatele, proces se přiřadí podle svého druhu vedoucímu dodavateli HSV nebo vedoucímu dodavateli PSV. Název procesu se obvykle vytváří automaticky jakožto práce určitého dodavatele s jeho označením. Pokud však do agregované činnosti vstupuje pouze jeden dílčí stavební proces z podrobného síťového grafu, přebírá se pro agregovanou činnost název dílčího stavebního procesu. Ostatní podrobné předpoklady této agregace jsou uvedeny v dodatku knihy [3]. Tento stupeň agregace se využije zejména při inženýrském systému řízení stavby, kdy se koordinuje práce jednotlivých subdodavatelů.

Agregace do činností podle vlastní definice Tento typ agregace umožňuje uživateli nadefinovat si vlastní skladbu agregovaných činností, například podle požadavků investora nebo vlastních zvyklostí. Jak je podrobně popsáno v dodatku knihy [3], uživatel si definuje index agregované činnosti, její název a upřesnění. Poté interaktivně určí, které činnosti podrobného modelu postupu výstavby budou agregovány do příslušných agregovaných činností. Je však možné využít i automatizovaných agregací do procesů uvedených výše, které jsou předem defino-

vané, a ty pak následně upravit podle vlastní definice, viz obr. 5, kde byl přidán po automatickém návrhu agregace do etapových procesů ještě proces vzduchotechniky, do kterého budou vloženy dílčí stavební procesy v pravé části formuláře. Návrh vlastní agregace je možné uložit do souboru a později jej dále užívat. Agregace se jinak provádí podle obdobných podmínek, jako v předchozích kapitolách, včetně výpočtu vazeb. Při tisku harmonogramu si uživatel může určit, jaké procesy vyžaduje pro tisk jen v agregované technologické struktuře a u kterých se ještě požaduje vytištění podrobné technologické struktury, viz obrázek 6, kde je uveden příklad tiskové sestavy harmonogramu etapových procesů. U procesu vzduchotechniky jsou zde vidět i podrobné dílčí stavební procesy. Agregované činnosti jsou zvýrazněny na nejdříve možných termínech začátků a konců a jsou vypsány kurzívou.

Příklady využití Velmi zajímavým příkladem využití uvedeného přístupu pro přípravu a řízení staveb byla r e ko n s t r u k c e P r ů m y s l o v é a stavební banky (Promstrojbank) na Něvském prospektu v Petrohradu. Tento projekt začal v roce 2001 a byl dokončen na přelomu jara a léta 2003. Tato budova, která byla postavena koncem 18. století, vyhořela v roce 1993. Dokumenty pro investora byly zobrazeny v technologické struktuře etapových a objektových procesů, avšak vlastní model pro řízení postupu rekonstrukce byl vytvořen v technologické struktuře dílčích stavebních procesů a z hlediska prostorové struktury byl hlavní objekt členěn do úseků o ploše cca třetiny podlaží. Byl tak vytvořen velmi podrobný model, kdy se jednotlivé úseky rekonstrukce řadily do dvou paralelních proudů. V tomto případě bylo rozhodující zejména zahájení výstavby a provedení spodní stavby, dále hrubé vrchní stavby. Ta je celá nová až

na obvodové a některé nosné zdi a kompletně nového zastřešení. Ve stavebně technologické dokumentaci se respektovaly i podmínky klimatické, které mohou mít v této oblasti velmi nepříznivý vliv na provádění stavby, zejména v zimním období.

Dalším příkladem využití popsaného přístupu zpracování modelů postupu výstavby byla výstavba 1. etapy víceúčelového centra Zelený ostrov v Praze – Vysočanech. Součástí tohoto projektu byla i výstavba Sazka arény (dnes O2 arény). Tento přístup byl užit

pro zpracování časového plánu pro projekt organizace výstavby, jenž se stal součástí dokumentace pro stavební povolení. Součástí tohoto projektu, sestávajícího ze tří staveb, bylo více než 40 objektů včetně objektů zařízení staveniště. Pro vytvoření co nej-

přesnějšího časového plánu pro projekt organizace výstavby byl proto sestaven podrobný síťový graf, jakožto model provádění stavby v technologické struktuře dílčích stavebních procesů, který měl přes 2900 činností. Tento podrobný síťový graf se

▲ Obr. 3. Příklad agregace do objektových procesů ▼ Obr. 4. Harmonogram činností agregovaných do řemeslných oborů

stavebnictví 10/09

51

však pochopitelně nestal součástí dokumentace projektu organizace výstavby. Pro tento účel byl podrobný model agregován do technologické struktury etapových procesů, které dostatečně podrobně znázorňují časový průběh provádění jednotlivých staveb pro účely stavebního řízení a výběrového řízení na dodavatele jednotlivých částí stavby. Velmi stručný harmonogram prací byl dále získán agregací do procesů stupně rozestavěnosti (pro hlavní pozemní objekty) a objektových procesů pro ostatní objekty. Pochopitelně analýza počtu pracovníků pro návrh zařízení staveniště a další analýza nákladů a materiálových zdrojů v čase, která však již není součástí projektu organizace výstavby, byla prováděna dle podrobného modelu postupu výstavby. Popsané programové vybavení lze v provozovat v rámci zmíněného systému [3] na mikropočítačích kompatibilních s IBM PC pod operačními systémy MS Windows 95/98/NT/2000/XP/Vista. K provozu je zapotřebí harddisku s volným

prostorem min. 25 MB a tiskárny, popřípadě plotteru. ■ Odborné posouzení: prof. Ing. František Musil Stavební fakulta VUT Brno Použitá literatura: [1] Gašparík, J.: Manažérstvo kvality v stavebníctve, Vydavateľstvo Jaga group, v. o. s., Bratislava 1999, ISBN 80-88905-13-3 [2] Jarský, Č.: On Modeling of the Building Process by a Computer Expert System, proceedings of the 8th International Conference on Computing in Civil and Building Engineering 2000, Stanford University, Stanford, California, USA, ASCE Reston VA 2000, ISBN 0-7844-0513-1 [3] Jarský, Č.: Automatizovaná příprava a řízení realizace staveb, CONTEC Kralupy n. Vlt. 2000, ISBN 80-238-5384-8 [4] Jarský, Č.: K počítačovému modelování realizace výstavby pro investory a dodavatele, Časopis Stavebnictví č. 08/2008,

▼ Obr. 6. Harmonogram agregovaný do činností definovaných uživatelem

52

stavebnictví 10/09

str. 74–77, EXPO DATA spol. s.r.o. Brno, ISSN 1802-2030 [5] Kozlovská, M.: Integrovaný prístup k riadeniu času, nákladov a kvality vo výstavbovom procese, Conference Proceedings of International Confererence on Developments in Building Technology, Slovak Technical University Bratislava 2001, ISBN 80-227-1572-7

[6] Makýš, P.: Časový plán výstavby a jeho možnosti. Stavebné materiály, ročník 2006, č. 4, str. 22–23, ISSN 1336-7617 [7] Musil, F.: Příprava a řízení výrobních procesů – podmínka snižování nákladů na stavbu, Sborník příspěvků XI. mezinárodní vědecké konference, sekce č. 13, SvF VUT Brno 1999, ISBN 80-214-1445-6

▲ Obr. 5. Uživatelská definice agregovaných činností

inzerce

Geberit AquaClean – WC, které Vás očistí vodou Očista těla pomocí vody je nyní možná také na toaletě. Výrobce sanitární techniky Geberit je přesvědčen, že na evropských toaletách probíhá kulturní revoluce. „Chceme být hnací silou této kulturní přeměny“, říká Albert Baehny, výkonný ředitel koncernu Geberit. Své sprchovací toalety proto Geberit přizpůsobil současným trendům, rozšířil sortiment výrobků a uvedl je na trh pod novým názvem Geberit AquaClean. Představte si tento výjev: Mladá žena se brzy ráno chystá v koupelně na dlouhý pracovní den. Masíruje si celé tělo a vlasy suchým froté ručníkem a nakonec si suchým hadříkem čistí zuby. Nepoužije přitom ani kapku vody! Zní to absurdně. Na evropských toaletách je to ale už po staletí každodenní realita. Čistíme se po použití WC suchým papírem, místo toho, abychom použili zcela přirozeně – vodu! Je to opravdu zarážející, protože voda je považována prakticky na celém světě za hlavní zdroj čistoty. Geberit je přesvědčen, že očista vodou se prosadí i na toaletách. To, co je již dávno běžné v Japonsku a Finsku, se jistě rozšíří i u nás. Co se týče intimní hygieny, je Česká republika stále ještě rozvojová země. Po použití WC používáme většinou papír, i když je zřejmé, že očista vodou je mnohem jemnější a důkladnější. Geberit AquaClean nabízí 6 modelů, od základních po luxusní. Některé z nich jsou vylepšenými verzemi svých předchůdců, známých pod jménem Balena. Geberit AquaClean existuje ve dvou provedeních – buď jako sedátko, které lze připevnit na jakoukoliv běžnou toaletu, nebo jako kompletní zařízení včetně závěsné klozetové mísy.

fén pro jemné osušení. Pro očistu citlivých intimních oblastí žen může být zvolena Lady sprcha. Sprchový proud jemně masíruje citlivou anální oblast a působí tak blahodárně na činnost střev. Během sprchování se proud vody postupně ochlazuje, což osvěžuje a podporuje krevní oběh. Geberit AquaClean tak nejenom přispívá k pocitu čistoty a svěžesti, ale pomáhá také předcházet možným zdravotním problémům v oblasti konečníku. ▼ Základní  model Geberit AquaClean ve formě sedátka je možné připevnit

na stávající WC mísu

Geberit AquaClean hýčká své majitele mnoha příjemnými funkcemi. Po dosednutí na toaletu aktivujete odsávání pachů přímo z WC mísy. Zmáčknutím tlačítka po použití WC spustíte teplou sprchu s možností masážního či oscilačního proudu a následně

stavebnictví 10/09

53

kauza soudního znalce

text: Ing. Jaromír Vrba, CSc.

Havárie podhledu v učebně základní školy v Litovli Při velkých poryvech větru došlo 30. října loňského roku v litovelské základní škole ve Vítězné ulici k pádu konstrukce stropního podhledu. Díky včasnému zásahu vyučující učitelky (havárie se stala v dopoledních hodinách) byly děti ze třídy odvedeny včas a nedošlo k žádnému zranění. Policie vyšetřování zastavila, trestný čin nebyl prokázán. Podhled ve všech prostorách nejvyššího podlaží je již obnoven, je posílen a výuka již od konce ledna pokračuje. Autor článku byl pověřen Policií ČR k vypracování znaleckého posudku příčin pádu podhledu, později byly vyžádány ještě dva další posudky. Jako ve velké většině havárií ve stavebnictví nebyl pád podhledu zapříčiněn jedinou okolností a jednalo se o souběh několika příčin. Článek na tyto okolnosti upozorňuje s možná neskromným přáním, aby při  dalších stavebních realizacích pod hledů pod půdními prostor y byly alespoň některé příčiny, ovlivnitelné lidským faktorem, vyloučeny.

Situování školy a konstrukční řešení Základní škola v Litovli byla postavena před šesti lety na nábřeží řeky Moravy formou monobloku sestávajícího z několika křídel (obr. 1). Pavilo ny učeben byly řešeny jako trojtrakty se střední chodbou a učebnami po obou stranách chodby. V  příčném směru činila osová vzdálenost sloupů skeletu učebnového trojtraktu 7,2+3,6+7,2 m, v  podélném směru pak 6 m. Stropy jsou monolitické lokálně podepřené desk y, zastropení nad nej vyšším podlažím bylo řešeno

54

stavebnictví 10/09

úsporněji pomocí sádrokartonových podhledů, zavěšených na dřevěné vazníky GANG-NAIL orientované v  příčném směru (obr. 2 a 9). Jejich osová vzdálenost byla v průměru 1,2 m. Kromě sádrokartonových podhledů byl ve významné části plochy učeben ještě zabudován další podhled s cílem útlumu zvuku. Střecha byla konstruována jako větraná se dvěma průběžnými štěrbinami tloušťky 10,0 mm po celém obvodu křídla pavilonu učeben (obr. 5). Podhledy se zavěsily na vazníky pomocí pružinových páskových závěsů na ocelov ých t yčích profilu 4,0 mm a délk y př ibližně 400 mm včetně nastavovací tyče (obr. 8). Na podhledu byla navržena tepelná izolace tloušťky 160 mm. Projektová dokumentace stavby přesně nespecifikovala konkrétního v ýrob ce podhledu, určovala pouze skladbu jednotliv ých vrstev. V  rámci statického posouzení podhledu bylo v  projektové dokumentaci vypočteno jeho vertikální zatížení v  klidovém (statickém) stavu. To bylo zadáno jako přitížení spodního pásu vazníků pro zpracování výrobní dokumentace, jejíž návrh i zhotovení se předpokládalo v  rámci subdodávky hlavního zhotovitele stavby.

Realizace stavby V  předmětné části podhledu byl zabudován systém složený z různých komponent zřejmě proto, že byl výrazně cenově levnější než kompletizované systémy renomovaných firem. Statický návrh vazníků respektoval přitížení podhledem. Oproti navrhovanému řešení však byla odlišně zhotovena odvětraná střešní konstrukce, která mimo dvou průběžných štěrbin tloušťky 10 mm uvedených v  projektové dokumentaci obsahovala také další průběžnou mezeru o šířce 80 mm – z důvodu splnění požadavku normy ČSN 731901 – Navrhování střech z hlediska potřebného otvoru u okapu (obr. 6). Tato okolnost významným způsobem změnila statické působení větru uvnitř půdního prostoru z  hlediska dimenzování podhledu. Plocha projektovou dokumentací navržených průběžných otvorů ve stěně byla menší než 5 % celé plochy stěny a v  takovém případě se otvory, ve smyslu tabulky 21, poř. č. 1, 2, 3, normy ČSN 730035 – Zatížení stavebních konstrukcí (1986), zanedbávají ve výpočtu působení účinků větru. Rozšíření mezery o dalších 80 mm již ale znamenalo, že plocha otvorů přesáhla zmíněných 5 %. V tom případě se stěna považuje již za propustnou a v půdním prostoru se musí počítat se střídavým účinkem větru součinitelem Cw = ±0,2 až ±0,7. Podhled tak může být přitěžován tlakem větru shora dolů, ale i sáním větru směrem od podhledu nahoru. S touto okolností nebylo v návrhu střešních konstrukcí počítáno.

Anomálie související s datem havárie V  den, kdy došlo k  pádu podhledu, byl zaznamenán prudký

foto: archiv autora jihov ýchodní vítr umocněný polohou školy v blízkosti otevřeného koryta řeky Moravy. Hydrometeorologick ý ústav dodal hodnoty rychlosti větru v = 21,2 m/sec. Taková rychlost větru je již ve smyslu Beaufortovy anemometrické stupnice [1] vnímána jako vichřice. Vítr vnikl do střechy přes učebnu č. 3142 (kde došlo následně k  pádu podhledu) otevřenými čtyřmi spodními částmi oken p řes ne d okonale utě sn ě ný podhled – o čemž svědčí natočení lamel žaluzií před okny na fasádě (obr. 4). Bohužel, tento den se prováděla v  jiné učebně v  rohu na diagonále učebnového pavilonu výměna oken (obr. 1), a byl tudíž během dopoledne otevřený otvor ve fasádě o ploše více než 6 m 2. V této učebně sice nebyli žáci, byla mimo provoz, ale otvor v y t voř il na závětrné straně pavilonu učeben vhodné podmínky pro sání větru. Vítr tedy proudil okny z učebny č. 3142 přes netěsný podhled (spoje rohoží tepelné izolace nebyly dokonale přelepeny) do půdního prostoru, po diagonále pak opět přes netěsný podhled do učebny s vyměňovanými okny a odtud sáním ven (obr. 3). Do půdy se však vítr dostával také zmíněnými zvětšenými štěrbinami u římsy. Tuto hypotézu potvrdilo také zjištění, že byla v půdním prostoru ze vzduchotechnických rozvodů stržena tepelná izolace a rohože byly natočeny a nadzvednut y ve směru diagonály.

Příčiny pádu podhledu Statický výpočet zpracovaný v  rámci znaleckého posudku prokázal, že pružinové závěsy nebyly při střídavém zatíže ní větrem schopny odolávat vzniklému sání. Tenké ocelové tyče o průměru 4,0 mm o délce 4 0 0 mm nebyly dostatečně odolné z  hlediska vzpěru. Obloukové upínací pouzdro pružinových závěsů z páskové oceli bylo konstrukčně řešeno

▲ Obr. 1. Pohled na učebnový pavilon školy, tlustá šipka ukazuje směr působení větru na učebnu č. 3142, tenká šipka pak učebnu, kde se prováděla výměna oken

pro statické zatížení působící shora, nikoliv pro zatížení opačného směru způsobeného sáním. Významnou příčinou bylo působení větru. I přesto, že v  minulosti škola odolala výraznějším větrovým zátěžím, jihovýchodní vítr v  kombinaci s  v ýměnou oken v  u č ebně uzavřené pro výuku zásadně přispěl ke vzniku havarijního stavu. Rozšíření otvorů pro větranou střechu u okapu (římsy) nebylo z  hlediska statického také vhodné, protože v těchto oblastech se vždy účinky větru násobí a proud vzduchu se tedy zrychlil. Otázku v ýznamu v ýměny oken, hrající značnou roli ve zrychlování vzdušného proudu, si podle názoru autora posudku investor neuvědomil. Netušil, jaké v  tomto smyslu mohou vzniknout souvislosti s propojením návětrné i závětrné strany fasád přes půdní prostor. Každému uživateli rodinného domu či bytu je sice známo, že při vichřici musí zavřít protilehlá okna, jinak se minimálně p oru ší zasklení, pracov níci malé firmy, provádějící výměnu oken, však nemohli tušit, že trojtrakt může přes půdu působit pro vzdušný proud jako spojité prostředí.

▼ Obr. 2. Příčný řez učebnovým pavilonem

stavebnictví 10/09

55

▲ Obr. 3. Nasávání větru do učebny 3142 a šipka vyjadřuje směr toku větru v půdním prostoru po diagonále pavilonu

Otázka zvětšení štěrbiny po celém obvodu u římsy je rovněž zajímavá. Nepodařilo se zjistit, kdo byl iniciátorem této, oproti projektové d o k u m e nt a c i rozdílné, sta vební úprav y, protože sta vební dení k y již nebyly nalezeny. Z  praxe je známo, že projektanti, kteří tuto problematiku řeší, v  řadě přípa dů své kolegy statiky neupozorní na existenci těchto otvorů, a změna statického zatí žení ted y není často ve statickém  náv r hu ře š en a . Stejně tak stavbyvedoucí a technický

▼ Obr. 4. Natočené lamely žaluzií dokumentují směr působení větru a jeho nasávání do učebny a půdního prostoru

56

stavebnictví 10/09

dozor investorů nebývají úplně důslední v  zápisech změn do stavebních deníků.

Závěr Pád stropního podhledu byl značně medializován a veřejností vnímán negativně. Často byly kladeny otázk y, jak je vůbec možné, že u poměrně nové školy k  takové poruše došlo. Snad se v  článku po dař ilo souvislosti vedoucí k  havárii v ysvětlit, nicméně jedna okolnost této havárie je podstatná a obecně rozšířená – šetření investičních prostředků, ke kterému jsou ú č astníci v ýstav by tla č eni. I v tomto projektu bylo z porovnání projektové dokumentace předkládané ke stavebnímu řízení a realizační projektové dokumentace patrné, že byl na snížení investičních prostředků v ytvářen tlak. Mimo jiné v dokumentaci pro stavební povolení byly ještě uvedeny podhledy osvě d č eného v ý robce, v dokumentaci pro realizaci stavby již použití tohoto systému závazné nebylo. Pro to se užil skládaný podhled,

▲ Obr. 5. Projektovou dokumentací určené štěrbiny o šířce 10 mm pod římsou

▲ Obr. 6. Další průběžná štěrbina o šířce 80 mm nebyla v projektové dokumentaci

▲ Obr. 7. Spadlý podhled v učebně 3142

▲ Obr. 8. Detail pružného závěsu a „CD“ profilu

k te r ý z ř e j m ě n e v y h o v o v a l všem požadavkům. Nev yhovoval nejspí še ani z hlediska požárního, ale tato záležitost pravděpodobně při kolaudačním procesu zjištěna nebyla, protože závěsy byly překryty izolací, nebyly vizuálně kontrolovatelné a v návrhu uvedeny nebyly, tak detailní položky se totiž v dokumentaci pro provedení stavby nemusí specifikovat. Pokud by byl užit systém podhledu od jednoho výrobce, s největší pravděpodobností by byl rozpor odhalen. Návody na jejich užívání totiž upozorňují na statické souvislosti. Samostatným problémem je pak případné použití podhledů renomovaných firem se závěsy, které plní i požadavky na střídavé tlakové a tahové za-

tížení větrem a plní také požadavky z hlediska požární odolnosti. Jejich cena by v  tomto případě byla tak v ysoká, že by se vyrovnala ceně stropní monolitické konstrukce. Úspora při tomto řešení podhledů může tedy být „fiktivní“. Tento přístup „úsporného“ řešení nejvyšší stropní konstrukce je navíc poměrně běžným jevem u by tov ých a ob č ansk ých s t ave b , p roto z m í n i l a u to r tyto souvislosti jako poučení p ro i nve s to r y, p ro j e k t a nt y a zhotovitele staveb při dalších realizacích. ■

▼ Obr. 9. Pohled na dřevěné vazníky a visící pružné závěsy

Použitá literatura: [1] T ichý, M. a kol.: Technický průvodce 45 – Zatížení stavebních konstrukcí, SNTL Praha (1987) stavebnictví 10/09

57

svět stavbařů

text a foto: redakce

Svět po krizi podle SPS v ČR Svět po krizi bude podstatně jiný než svět dosavadní. Proto se i stavebnictví musí výrazně změnit. Tímto heslem začali představitelé Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR svoji podzimní tiskovou konferenci. SPS v ČR zpracoval a v ydal v roce 2007 publikaci Strategie – vize stavebnictví do roku 2015. S ohledem na krizové změny v  české i celosvětové ekonomice v posledních dvou letech bylo třeba provést její podstatnou aktualizaci. Krize prokázala nezbytnost kvalifikované strategie. Firmy, které mají kvalifikovanou strategii zpracovanou a umějí strategicky řídit, dokáží krizi překonat. Nejlepší z

nich si dokonce svou pozici posílí. Mnoho českých firem však žádnou strategii vůbec nemá, a proto jsou krizí překvapeny, nevědí, jak na ni reagovat, nebo reagují opožděně. Úkolem kvalifikované strategie v 21. století je připravit podnik na všechny variant y budoucnosti, které s vysokou pravděpodobností mohou nastat. I za cenu velkého rizika byly zpracovány tři pravděpodobné

Varianta restriktivní

scénáře vývoje české ekonomiky. Z nich vycházejí úvahy o vývoji českého stavebnictví a nakonec doporučení určitých strategických cílů a strategických operací.

Vývoj probíhá podobně jako u varianty optimisticko-realistické. Rozpočtové výdaje na investice však podléhají striktním rozpočtovým omezením. Velké státní a krajské investice se nezahajují a některé se zmrazují. Domácí soukromé investice se zahajují jen v omezené míře.

Varianta optimisticko-realistická Předpokládá trvající pokles HDP, v průběhu roku 2010 počátek stabilizace, HDP zůstává na úrovni roku 2009. Od roku 2011 mírný růst HDP o 2–3 %. Z  úrovně rozpočtu státu a krajů jsou přidělovány „přiměřené“ prostředky pro investiční výstavu, opravy a údržbu i za cenu vysokého rozpočtového deficitu.

Varianta katastrofická Pokles HDP pokračuje v  letech 2010, 2011 a 2012. Poté následuje stabilizace a mírný růst. Restriktivní rozpočtová politika pokračuje. Soukromé investice i nadále stagnují. Více informací na www.casopisstavebnictvi.cz. ■

▼ Prognóza vývoje podle jednotlivých variant scénáře vývoje; *předpoklad k 31. 12. 2009

Varianta

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoj stavební produkce Optimisticko-realistická

mld. Kč

 

index k roku 2008

Restriktivní

mld. Kč

 

index k roku 2008

Katastrofická

mld. Kč

 

index k roku 2008

536,6

493,6

466,8

493,6

525,8

1,00

0,92

0,87

0,92

0,98

536,6

477,5

429,3

445,4

472,2

1,00

0,89

0,80

0,83

0,88

536,6

456,1

402,4

402,4

402,4

1,00

0,85

0,75

0,75

0,75

Snížení stavební produkce oproti roku 2008 Optimisticko-realistická

mld. Kč

 

-42,9

-69,8

-42,9

-10,7

Restriktivní

mld. Kč

 

-59,0

-107,3

-91,2

-64,4

Katastrofická

mld. Kč

 

-80,5

-134,1

-134,1

-134,1

Dopady na zaměstnanost v ČR Optimisticko-realistická

počet prac. míst (tis.)

 

-129,5*

-210,7

-129,5

-32,55

Restriktivní

počet prac. míst (tis.)

 

-178,15*

-324,1

-275,45

-194,6

Katastrofická

počet prac. míst (tis.)

 

-243,25*

-405,3

-405,3

-405,3

Z toho dopady na zaměstnanost ve stavebnictví Optimisticko-realistická

počet prac. míst (tis.)

463

-37,0*

-60,2

-37,0

-9,3

Restriktivní

počet prac. míst (tis.)

463

-50,9*

-92,6

-78,7

-55,6

Katastrofická

počet prac. míst (tis.)

463

-69,5*

-115,8

-115,8

-115,8

Z toho dopady do státního rozpočtu, fondu zaměstnanosti, sociálního a zdravotního pojištění Optimisticko realistická

mld. Kč

 

-23,6

-38,4

-23,6

-5,9

Restriktivní

mld. Kč

 

-32,5

-59,0

-50,2

-35,4

Katastrofická

mld. Kč

 

-44,3

-73,8

-73,8

-73,8

58

stavebnictví 10/09

Sdružení stavebních firem Ústeckého kraje Není obvyklé, aby se redaktoři časopisu Stavebnictví přímo účastnili jednání regionálních poboček Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Jaroslav Tvrzský, regionální manažer Sdružení stavebních firem Ústeckého kraje a oblastní manažer SPS v ČR v Ústeckém kraji, spolu s předsedou pobočky Martinem Doksanským se však rozhodli představit činnost pobočky osobně. Výsledkem setkání je krátká beseda s členy výboru, která vystihuje situaci ve Sdružení a přináší i regionální pohled na činnost svazu. Jaroslav Tvrzský Rádi bychom využili časopisu, který považujeme za svůj, k vyjádření našich názorů. Názorů otevřených a nepřibarvovaných na růžovo. Martin Doksanský (SMP CZ, a.s.) Sdružení stavebních firem Ústeckého kraje má v  současnosti dvacet sedm firem, které působí v ústeckém regionu. Firmy podnikají ve všech bývalých okresech kraje. Tomu odpovídá i složení zástupců ve výboru. Profesně jsou ve Sdružení zastoupeny firmy postihující  celé spektrum stavebnictví od projektantů přes výrobce stavebních hmot po stavební firmy různého zaměření. Mezi námi jsou relativně velké stavební společnosti, zastoupené svými místními divizemi, nebo naopak střední a malé firmy místního významu. Nepatříme sice mezi největší regionální sdružení v ČR, ale náš podíl na realizaci staveb v rámci území kraje je nepřehlédnutelný. Za dobu působení Sdružení jsme se navzájem poznali a snažíme se kultivovat vzájemné pracovní kontakty. Jaroslav Tvrzský Organizujeme semináře podle potřeb firem, pořádáme pro členy návštěvy zajímavých staveb. V červnu 2009 jsme například navštívili tři úseky stavby Pražského okruhu–most přes údolí Berounky Lahovice-Slivenec, ocelový most přes Lochkovské údolí a dvoupruhový tunel Lochkov-Radotín.

Martin Doksanský Kromě aktivit uvnitř Sdružení spolupracujeme s  partnerskými organizacemi, jako je ČKAIT, Krajská hospodářská komora, SSI v ČR, ale také se školami, orgány kraje a především s  vedením Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. V nejbližší době například při organizaci Dnů stavitelství a architektury. Jeden z našich zástupců je rovněž členem Expertní skupiny svazu pro malé firmy. Časopis Stavebnictví Takže všechno je v  nejlepším pořádku. Jaroslav Tvrzský To bohužel není. Například se nám nedaří zvyšovat počet členů Sdružení. Některé oslovené firmy se ptají, co členstvím ve Sdružení mohou získat, jaké výhody jim můžeme poskytnout a naší argumentaci přijímají pouze částečně s tím, že by očekávali více. Ladislav Červený (Vodohospodářská stavební společnost, s.r.o.) Týká se to konkrétně třeba schůze Expertní skupiny pro malé a střední podnikání v  letošním roce, které jsem se jako zástupce Sdružení zúčastnil. Nechci zabíhat do podrobností, ale vrátil jsem se zklamaný. Skutečné problémy firem naší velikosti se na setkání neřešily. Martin Doksanský Střední a menší firmy očekávají od členství ve Svazu zavedení stavov-

ského statutu a od vedení Svazu chtějí intenzivnější snahu o kultivaci vztahů mezi jeho členy. Přitom jestli se něco v posledních letech v ústeckém kraji v rámci činnosti Sdružení opravdu zlepšuje, tak je to právě vzájemná komunikace mezi firmami organizovanými ve Sdružení. Kromě osobních kontaktů a četnější spolupráce jde také například o tlak na zlepšení kázně při proplácení faktur subdodavatelům. Vladislav Milerski (Horák, Stavební a obchodní společnost, s.r.o) Velké stavební firmy mají někdy tendenci odkládat proplacení faktury na období, které je pro ně nejvýhodnější, bez ohledu na termíny splatnosti. Luboš Tomášek (Viamont DSP a.s.) Tady bych se trochu ohradil. Naše firma se počítá mezi ty větší, ale snažíme se vždy chovat k  subdodavatelům slušně. Bohužel, někdy narážíme na problém zpožďování plateb investora, kterým je často stát. Martin Doksanský Jednání se státní správou je nezastupitelnou úlohou vedení Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Nedovedu si představit, jak by se chovali třeba lékaři nebo soudci, kdyby dostali zaplaceno se zpožděním například tří měsíců. A ve stavebnictví je to přitom téměř norma. Jaroslav Tvrzský V  lednu jsme podali návrh na řadu aktivit Svazu, které by měly směřovat k  utlumení dopadů finanční a ekonomické krize na členské organizace. Kromě jiného naši členové navrhovali, aby byly zavázány členské firmy SPS při zadávání subdodavatelských zakázek v regionech alespoň zčásti poptávat ostatní členy Sdružení. Naším požadavkem rovněž bylo, aby byli získáváni noví pracovníci ve stavebních firmách důsledně z řad českých

pracovníků volných na trhu práce po rekvalifikaci z  jiných oborů, kde ztratili zaměstnání, a koordinovat přitom činnost zejména se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou ČR a dalšími partnerskými organizacemi, kterých se problematika týká. Ve vztahu ke státní správě prosazovat zkrácení splatnosti faktur ze všech investičních zdrojů do třiceti dnů, včetně stanovení obecně platných sankcí (aby byly státem penalizovány částky, které nebudou podle platných pravidel proplaceny) a aby Svaz důsledně odolával tlakům na zvyšování mezd v rámci kolektivního vyjednávání. Pavel Juračka (Chládek & Tintěra, a.s.) Měl by se zvýšit tlak na zlepšení postavení českého stavebnictví. Nepochybujeme však, že při neexistenci zastřešujícího orgánu pro stavebnictví ve státní správě, kdy je obor součástí agendy několika ministerstev a ve skutečnosti chybí partneři pro jednání, je funkce vedoucích představitelů Svazu nesmírně obtížná. Luboš Tomášek O jejich nezastupitelnosti svědčí skutečnost, že problematiku stavebnictví, včetně statistických dat poklesu nebo vzestupu jednotlivých oblastí stavební výroby většinou komentuje pro ČT a ČR prezident SPS v ČR Václav M at yá š nebo generální ředitel Miloslav Mašek, nikoliv představitel nějakého ministerstva. Martin Doksanský Představitelé Svazu jsou zkušení manažeři, kteří většinou velmi dobře znají naše podmínky v praxi a prosazují naše zájmy. Patrně se shodneme na tom, že pokud by se situace ve stavebnictví nadále zhoršovala, formy přesvědčování politiků by musely být i ostřejší. V tom má vedení SPS v ČR naši jednoznačnou podporu. ■ stavebnictví 10/09

59

Ocenění pro projektanta letišť Konfokální mikroskopie

Rada podvýboru pro vědu, vý- bou expertní činnost do Iráku, zkum, letectví a kosmonautiku kde probíhalo významné rozšíření při Hospodářském výboru Posla- letiště BIA (Bagdad International necké sněmovny Parlamentu ČR Airport). Z tohoto období lze zmínit udělovala v  září ceny Osobnost i další návrhy letišť zpracované pod českého letectví a Osobnost jeho vedením (v Karibské oblasti, české kosmonautiky. Středním východě a v Africe). Zmínka o této události je v časopi- V současnosti je Alois Nikodem se Stavebnictví proto, že ocenění odborným konzultantem v  proOsobnost českého letectví bylo jektové inženýrsko obchodní uděleno architektu Aloisi Ni- firmě NIKODEM A PARTNER, kodemovi. Ten je autorem nebo spol. s r.o. ■ spoluautorem řady návrhů, generelních řešení a projektů téměř všech civilních letišť na území České republiky, zejména pak letišť Praha-Ruzyně, Brno -Tuřany a Ostrava-Mošnov, včetně vojenských l et i š ť o p e r a č ní c h a záložních. Vzhledem k jeho vysoké odbornosti byl v roce 1979 se spolupracovníky vyslán na dlouhodo- ▲ Alois Nikodem (vpravo) přebírá ocenění inzerce

60

stavebnictví 10/09

na Stavební fakultě VUT V  červnu letošního roku byl do výukových laboratoří na Ústavu fyziky Fakulty stavební VUT v Brně nainstalován nový konfokální mikroskop Olympus Lext OLS 3100, který v  současné době patří mezi špičkové konfokální mikroskopy zaměřené na práce v materiálovém inženýrství. Tato více než dvoumilionová investice byla z  převážné míry financována z Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT (projekt 1108/2009) a menší měrou Fakultou stavební VUT (vnitřní grantový systém, projekt Výuková laboratoř konfokální mikroskopie). Zatímco u běžných optických přístrojů (fotoaparátů a kamer) se dosahuje co největší hloubky ostrosti při zobrazování, u konfokálního mikroskopu je tomu právě naopak: snahou je

dosáhnout co nejmenší hloubky ostrosti. Dosahuje se toho zařazením konfokální clonky do optické dráhy mikroskopu těsně před detektor. Clonka odstraní paprsky, které nepřicházejí z  roviny zaostření, a v ýsledný obraz obsahu je pouze ostré body vzorku a ostatní (nezaostřené) chybí. Když se postupně vzdaluje objek tiv od povrchu v zorku a současně se exponují a ukládají snímky, vzniká série ostr ých optick ých řezů („vrstevnic“), ze kterých lze digitálně rekonstruovat povrchový reliéf vzorku. Jakmile je tento trojrozměrný digitální reliéf vytvořen, lze softwarově provádět nejrůznější analýzu povrchu, čehož se hojně využívá např. při průmyslovém testování kvality výrobků. ■

říjen 2009

Pozitivní ZPRÁVY

ZE světa ZATEPLOVÁNÍ Izolace šikmé střechy

Kolik ušetříte díky izolacím Rockwool?

Izolace střechy

11 %

Izolace venkovních stěn

Pokud rekonstruujeme celý dům, je zateplení střechy jeho nezbytnou součástí, zároveň lze půdní prostory připravit pro nové bydlení. Pro kvalitní zateplení střechy platí zásada: minimální tepelné ztráty bez kondenzace vodní páry v tepelné izolaci a pod krytinou.

Šikmou střechu můžeme zateplit třemi základními způsoby: 1

Zateplení mezi a pod krokvemi – Airrock LD nebo Airrock ND

2

Zateplení mezi, pod a nad krokvemi – Airrock LD nebo Airrock ND

3

Zateplení nad krokvemi systémem TOPROCK – Airrock LD nebo Airrock ND

30 %

12 %

Rozvody tepla

6% Izolace podlahy

Situace před zateplením vysoké účty za energii pocit chladu v zimě nadměrné přehřívání v létě nadměrný hluk výskyt plísní

Situace po zateplení snížení spotřeby energie až o 50 % vytvoření podmínek tepelné pohody, zvýšení vnitřní povrchové teploty zpomalení ochlazování místností eliminace pronikání hluku

Zateplení vnějších stěn Při zateplování staveb, resp. jejich obvodového pláště (fasády) musí být důraz kladen na pečlivé řešení detailů (zateplení ostění, nadpraží, soklů a podobně), u objektů s nedokonalou hydroizolací spodní stavby může snížení prostupnosti obvodové stěny vést až ke kondenzaci vodních par, výskytu plísní nebo dokonce alergiím. Proto je třeba věnovat velkou pozornost právě „dýchání“ použité izolace. Kvalitní kamenná vlna je díky své propustnosti jedním z nejvhodnějších materiálů pro vnější zateplení rekonstruovaných objektů. Zateplení rodinných domů se v drtivé většině děje tzv. kontaktním způsobem ETICS. Již zkratka

samotná (External Thermal Insulation Composite Systems) vyjadřuje, že se jedná o ucelený systém. Nejdůležitější částí jsou desky z kamenné vlny. Deska může mít dokonce vyztuženou horní vrstvu, čímž je zajištěna vysoká odolnost fasády proti mechanickému poškození. Pro každý typ desky je pak třeba rozlišit pracovní postup vč. kotvení a použitých hmoždinek. I samotná příprava podkladu patří mezi důležité technologické operace a právě u rekonstrukcí je třeba věnovat pečlivý dohled na přípravné stavební práce ještě před samotným nalepením desek. Komplexní realizace fasády má mnohá odborná specifika a je potřeba rozlišovat případ od případu. Proto doporučujeme svěřit zateplení fasády odborné firmě. A jeden reálný příklad z praxe: v Brně byl v roce 2005 zateplen bytový dům. Když po pěti topných sezónách spočítali náklady na vytápění a porovnali je s relevantními údaji před zateplením, vyšla jim v průběhu těchto pěti „zateplených“ let celková úspora více než 2 mil. Kč!

Pozor na rosný bod! LÉTO

+60 °C

+30 °C

te (vnější teplota)

ti (vnitřní teplota) +20 °C

–13 °C –15 °C

ZIMA V létě může teplota na povrchu fasády dosáhnout až 60 °C!

Pokud zateplíte „dýchající konstrukci“ neprodyšným izolantem, může se Vám stát, že se ve stěně bude srážet voda a vzniknou plísně.

Více informací získáte na www.rockwool.cz stavebnictví 10/09

61

infoservis Veletrhy a výstavy 13.–16. 10 2009 INTERLIFT 2009 Mezinárodní veletrh výtahů a zdvihací techniky Německo, Augsburg, Messezentrum Augsburg E-mail: [email protected] www.interlift.de 13.–18. 10. 2009 AMBIENTA 2009 36. záhřebský podzimní veletrh nábytku a interiérů Chorvatsko, Záhřeb, World Trade Center Zagreb Avenija Dubrovník 15 E-mail: [email protected] 18.–21. 10. 2009 INTERBUILD 2009 Veletrh stavebnictví Velká Británie, Birmingham, NEC E-mail: [email protected] www.interbuild.com 20.–23. 10. 2009 CERAMITEC Mezinárodní veletrh strojů, zařízení, vybavení a technologií pro průmysl keramiky a práškovou metalurgii Německo, Mnichov, Nové výstaviště E-mail: [email protected] www.ceramitec.de 22. 10. 2009 Art & interior¹º 10. ročník komplexu výběrových výstav inzerce

62

stavebnictví 10/09

moderního designu nábytku, osvětlení a bytových doplňků Praha 7, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47 E-mail: [email protected]

28.–31. 10. 2009 SAIE 2009 45. stavební veletrh Itálie, Boloňa, Bolgna Fiere E-mail: [email protected] www.saie.bognafiere.it

22.–25. 10. 2009 BAUCON YAPEX 2009 17. stavební veletrh Turecko, Antalya, Antalya Expo Center E-mail: [email protected] www.bauconyapex.com

28.–31. 10. 2009 AQUANALE 2009 Mezinárodní veletrh saun a bazénů Německo, Kolín nad Rýnem, Výstaviště, Messeplatz 1, E-mail: [email protected]

27.–30. 10. 2009 ENTSORGA – ENTECO 2009 Mezinárodní veletrh pro Komunální služby a ochranu životního prostředí Německo, Kolín nad Rýnem, Výstaviště Kolín, Messeplatz 1 E-mail: [email protected] www.entsorga.com 28.–30. 10. 2009 EFA 2009 Veletrh techniky a elektrotechniky budov, klimatizace a automatizace Německo, Lipsko, Výstaviště Lipsko E-mail: [email protected] www.efa.messe.com 28.–30. 10. 2009 SHKG LEIPZIG 2009 Veletrh sanity, topení, klimatizace a automatizace vybavení budov Německo, Lipsko, Výstaviště Lipsko Messezentrum E-mail: [email protected] www.efa.messe.com

1.–4. 11. 2009 MEUBELLBEURS 2009 Mezinárodní veletrh nábytku Belgie, Brusel, Brussels ExpoHeysel E-mail: [email protected] www.salondumeuble.be 2.–7. 11. 2009 BATIMAT 2009 27. ročník mezinárodního stavebního veletrhu, Francie, Paříž, Porte de Versailles (jižní výstaviště) E-mail: [email protected] www.batimat.cz 20.–14. 11. 200 PROWOOD 3. ročník veletrhu dřeva, dřevěných výrobků, dřevoobráběcích strojů, nástrojů a nářadí Belgie, Gent, Flanders Expo E-mail: [email protected] www.prowood-fair.be

Odborné semináře a konference 9.–10. 10. 2009 Průmyslové dědictví: ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry Konference Praha 6, Papírenská 6, Stará kanalizační čistírna (Ekotechnické muzeum) E-mail: [email protected] 12.–14. 10. 2009 AutoCAD LT – pokročilí Školení Praha 3, Domažlická 1053/15 E-mail: [email protected] 12.–15.10. 2009 AutoCAD a AutoCAD LT – základní kurz Certifikované školení Praha 8, NICOM, Zenklova 32/28 E-mail: [email protected] 13. 10. 2009 Multikomfortní dům s podporou státních dotací Celostátní odborný seminář Seminář je hodnocen jedním bodem v rámci programu celoživotního vzdělávání členů ČKAIT Ústí nad Labem, Hotel Vladimír, Masarykova 36 E-mail: [email protected] 13. 10. 2009 Materiály pro dřevostavbu Odborný seminář Praha 8, Hotel Čechie, U Sluncové 618 E-mail: [email protected]

13. 10. 2009 Novela katastrálního zákona Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 4 E-mail: [email protected] 13. 10. 2009 Datové schránky pro pokročilé Konference Praha 4, TOP Hotel Praha, Blažimská 1781/4 E-mail: [email protected] www.dataschranky.cz 14. 10. 2009 Real Estate Market – Autumn 2009 8.ročník mezinárodní konference Praha 4, Corinthia hotel Praha Kongresová 1 E-mail: [email protected] www.stavebni-forum.cz/ rem2009/autumn 14. 10. 2009 Bezpečnost práce na stavbě Odborný seminář

Praha 9, Lisabonská 4 E-mail: [email protected] 14. 10. 2009 Ve světě stavebních zakázek aneb Jak řešit stavební rozpočty Seminář Olomouc, Hotel Hesperia, Brněnská 55 E-mail: [email protected] 15. 10. 2009 Fasády a fasádní konstrukce Odborný seminář Zlín, Interhotel Moskva, Náměstí Práce 2517 E-mail: [email protected] 20.–21. 10. 2009 Otvorové výplně stavebních konstrukcí IV. ročník celostátního odborného semináře Hradec Králové, Konferenční centrum ALDIS Eliščino nábřeží 375 E-mail: [email protected]

21. 10. 2009 Stavební zákon – část Stavební řád Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 4 E-mail: [email protected] 3.– 4. 11. 2009 Sanace a rekonstrukce staveb 2009 Odborná konference, zaměřená především na sanace betonových konstrukcí, uplatňování progresivních trendů v sanacích staveb a obnovu historických staveb Praha 6, Thákurova 550/1 Masarykova kolej, Kongresový sál E-mail: [email protected] www.wta.cz

Pavilon P Brno Dne 29. 10. 2009 se bude konat v Brně Den otevřených dveří v rámci Dnů stavitelství a architektury pořádaný SPS v ČR (potažmo JmSS ) JMK a BVV a.s. Zájemcům budou zpřístupněny stavby – administrativní a školicí centrum KrÚ JMK Brno, Cejl a především pavilon P na brněnském výstavišti. Otevírací hodiny: Administrativní a školicí centrum – od 12.00 do 16.00 Pavilon P – o d 10.0 0 do 14.00. ■

10.– 11. 11. 2009 Regenerace bytového fondu Celostátní odborná konference Hradec Králové, Konferenční centrum ALDIS Eliščino nábřeží 375 E-mail: [email protected]

inzerce

stavebnictví 10/09

63

Navrhování a provádění dřevěných konstrukcí Seminář pořádaný expertní skupinou SPS v ČR pro jakost a technickou politiku, Moravskoslezským dřevařským klastrem a Fakultou stavební VŠB-TU Ostrava. Seminář se uskuteční ve čtvrtek 22. 10. od 10.00 do 15.00 na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava.

Předseda přípravného výboru je doc. Ing. Alois Materna, CSc., MBA. Pozvánka s podrobným programem se jmény přednášejících bude zveřejněna na internetových stránkách SPS v ČR a ČKAIT. ■

▲ Do výuky jsou zařazovány odborné exkurze studentů na probíhající stavby

Fakulta stavební VUT v Brně zohledňuje potřeby firem Rozvoj stavebních vědních disciplín, konstrukcí a technologií je v posledních desetiletích doprovázen také rozvojem výpočetní techniky, informačních toků a analýz. S  tím je úzce spjata snadnější možnost modelování variantních řešení a optimalizace složek i stavebně technologické přípravy a realizace staveb. Rozvinul se vědní obor technologie staveb, který se zabývá v systémovém pojetí specifikací, analýzou a řešením optimálních stavebně technologických hledisek při navrhování a realizaci stavebního díla. Začíná již v přípravě územně plánovací a projektové dokumentace, kdy se vytyčují a upřesňují zásady návrhu budoucí stavby a určují se její funkce i podmínky jakostního provedení. V  návaznosti na postupnou inovaci výuky Stavební fakulty

VUT a předmětů technologie staveb v  akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programech byl ve spolupráci s některými stavebními společnostmi připraven, vědeckou radou fakulty schválen a posléze v  roce 2007 na MŠMT akreditován nový studijní obor Realizace staveb. Obor je včleněn do třísemestrálního magisterského studijního programu Stavební inženýrství. Je určen především pro absolventy čtyřletého bakalářského studijního programu Stavební inženýrství, a to zejména absolventům oborů Pozemní stavby, Konstrukce a dopravní stavby a Vodní hospodářství a vodní stavby. Studium prvního ročníku nového oboru bylo poprvé zahájeno v akademickém roce 2008/2009. ■

inzerce

Program Zelená úsporám ve světle Odborné způsobilosti firmy provádějící zateplení budov kontaktními zateplovacími systémy Za skvělou stavbou pečlivá firma Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu investic do energetických úspor při rekonstrukcích a v novostavbách. Cílem programu Zelená úsporám je zajistit realizaci opatření vedoucích k úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech. Zaměření programu proto vyžaduje využití takových materiálů, výrobků a zařízení a zároveň poskytovaných služeb, které zajistí dosažení cílů programu a environmentálních přínosů pro společnost a zároveň budou zárukou kvality pro realizátory projektů. Proto je správné, že v  rámci programu je možné podpořit pouze výrobky, zařízení

64

stavebnictví 10/09

a technologie uvedené v Seznamu výrobků a technologií a také služby firem v Seznamu odborných dodavatelů uvedených. Mnohem důležitější je však to, aby kvalita jak ve výrobcích, tak v provedení byla skutečnou kvalitou, aby certifikáty kvalitu skutečně garantovaly. Je proto správné, že kvalita provádění zateplování bude sledována od samého počátku, tzn. od podání žádosti, jak Státní fond životního prostředí ČR na svých webových stránkách slibuje. V  oblasti provádění zateplování existuje řada dokumentů, které lze k  zapsání do seznamu odborných dodavatelů předložit. Ale pouze Osvědčením o odborné způsobilosti firem provádějících zateplení budov kontaktními zateplovacími systémy (Osvědčení pro provádění ETICS) vydané nezávislým a nestranným Technickým a zkušebním ústavem stavebním v  Praze s.p. může žadatel doložit snadno ověřitelným způsobem svoji odbornou způsobilost, ověřenou nezávislou autoritou. Protože Systém osvědčování je vytvořen tak, aby ručil, že držitelé osvědčení budou práce provádět po celou dobu realizace zakázky správným způsobem, bude zajímavé v budoucnu sledovat

výsledky kontrol, které bude autorizovaná osoba na stavbách provádět. Platnost uděleného osvědčení je časově omezená. Osvědčení vydané při první žádosti po počátečním auditu platí nejvýše 3 roky od data vydání při plnění předem stanovených podmínek platnosti. V průběhu platnosti uděleného osvědčení je držitel osvědčení povinen oznamovat zahájení všech prací, na něž se osvědčení vztahuje, s přesnou adresou stavby a kontaktními údaji. Na základě těchto oznámení zvolí TZÚS rozestavěnou stavbu nebo stavby, kde vykoná kontrolní audit, přičemž opět bude zjišťovat úroveň prací a dodržování podmínek uděleného osvědčení. Kontrolní audity budou prováděny namátkově nejméně 1x ročně v průběhu platnosti osvědčení. Program Zelená úsporám se tak, vedle energetických úspor a ekologických přínosů, stává i příležitostí k  prověření a zvýšení kvality v oboru zateplování a revitalizace staveb. Aleš Kocourek KASTEN spol. s r.o. www.kasten.cz

firemní blok

Prodejní servis Terramet Brno byl v září uveden do provozu 10. září 2009 byly Modřice u Brna svědkem významné události. Za přítomnosti mnoha významných hostů z řad státní správy, hospodářské sféry, novinářů a zahraničních hostů zde byla úderem 11. hodiny slavnostně přestřižena páska nově vybudované pobočky společnosti Terramet v ČR. Firma Terramet patří již déle než osmnáct let mezi nejvýznamnější dovozce stavebních strojů na český trh. Je výhradním dovozcem stavebních strojů značky JCB, vysokozdvižných vozíků Nissan, generátorů a vibrační techniky JCB Vibromax. Důležitost události podtrhli svou účastí výkonný ředitel společnosti JCB, pan Matthew Taylor, dále majitel společnosti Terra, pan Egon Zwinger, oba jednatelé společnosti Terramet, pan Ing. Zdeněk Chyba a pan Ing. František Novotný. Význam celé akce podpořil svojí

účastí primátor města Brna, pan Roman Onderka. Krátce poté, co si hosté připili na úspěch nové pobočky, se účastníci akce vydali na prohlídku nových prostor Terrametu. Řada přítomných zákazníků ocenila moderní, nadstandardní zázemí objektu, který si v ničem nezadá s  pražskou centrálou Terrametu otevřenou před pěti lety. I zde jsou zákazníkům k dispozici prostorné servisní dílny, sklady náhradních dílů, odstavné plochy a také nové prostory pro administrativu, obchod a jednání s klienty. Po krátkých projevech zástupců společnosti JCB, společnosti Terra a Terrametu se ve venkovních prostorách areálu nové pobočky uskutečnil tanec strojů JCB. Tanec předvedli angličtí strojníci firmy JCB, kteří jsou skutečnými mistry svého oboru.

Po ukončení tance strojů si mohli účastníci akce vyměnit své zkušenosti s využitím strojů JCB při bohatém občerstvení, které jim firma Terramet připravila z  typicky moravských specialit. Pracovní část dne dále pokračovala tiskovou konferencí. Zde měli novináři jedinečnou možnost položit své otázky přímo klíčovým manažerům zosobňujícím v současné době značku JCB u nás doma i v  zahraničí. K  dispozici jim byli Mathew Taylor – výkonný ředitel JCB, dále Egon Zwinger – majitel společnosti Terra a jednatel společnosti Terramet s.r.o. – pan Ing. František Novotný. Ke zdárnému průběhu celé akce přispělo i krásné počasí. Pro příznivce značky JCB a zákazníky firmy Terramet je však mnohem důležitější fakt, že dnem 10. září 2009 získají díky novému provoznímu zázemí firmy služby na

mnohem vyšší kvalitativní úrovni, než tomu bylo doposud. ■ Základní údaje o stavbě Zastavěná plocha nadzemní části: 1898 m² Obestavěný prostor: 12 329 m³ Parkovací místa: 34 vozidel Termín realizace: 08/2008–06/2009 Celkový finanční objem: cca 80 mil. Kč Investor stavby: Terramet, spol. s r.o. Architektonický návrh a generální projektant: ATREA spol. s r.o. Dodavatel stavby: Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost, s.r.o. Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Jiří Pásek

stavebnictví 10/09

65

v příštím čísle

11/09

listopad

2009

stavebnictví časopis

Listopadové číslo časopisu je zaměřeno na oblast informačních technologií ve stavebnictví. Příspěvky se budou věnovat řešením snižování provozní energetické náročnosti budov systémům inteligentního řízení nebo konkrétním realizacím mapujícím systémy řízení osvětlení vnitřních a veřejných prostor. Nebudou chybět trendy v oblasti jejich navrhování a rozvoje.

Ročník III Číslo: 10/2009 Cena: 68 Kč vč. DPH

Čislo 11/09 vychází 6. listopadu

předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 5 4 4 Kč včetně DPH, balného a poštovného Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR

Kontakt pro zaslání edičních plánů 2009 a 2010 v tištěné nebo elektronické podobě: Mgr. Darja Slavíková tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

66

stavebnictví 10/09

Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz Obchodní ředitel vydavatelství: Milan Kunčák Tel.: +420 541 152 565 E-mail: [email protected] Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Mobil: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Mobil: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktorka odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzerce: Jana Jaskulková Tel.: +420 541 159 369 E-mail: [email protected] Lucie Kopecká Tel.: +420 541 159 368 E-mail: [email protected] Darja Slavíková Tel.: +420 541 159 437 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D. Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected] Předplatné: Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o. Náklad: 31 300 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300509 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

stačí už jen KLIKNOUT ... e

s h

o

p

.

l

i

a

p

o

r .

c

z

Společnost Lias Vintířov spustila na svých webových stránkách zcela nový e-shop, naplněný produkty vynikající kvality za velmi lákavé ceny. Nyní je nákup stavebního materiálu ještě jednodušší a bližší Vám všem, kteří chcete bydlet ve zdravém prostředí z přírodního materiálu, vynikající tepelnou i zvukově izolační schopností.

w

w

w .

l

i

a

p

o

r .

c

z

Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 357 44 Vintířov, tel.: +420 352 324 444 fax: +420 352 324 499 e-mail: [email protected]