09

2009

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

02/09

stavebnictví časopis

MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

podlahové konstrukce

s tavba roku: Regiocentrum Královéhradeckého kraje Fórum českého stavebnictví www.casopisstavebnictvi.cz

Plánujte s námi!

Zvýrazněné téma: Energeticky úsporné stavění Reklamní partner:

14. mezinárodní stavební veletrh Hlavní mediální partner:

10. mezinárodní veletrh technických zařízení budov

21.–25. 4. 2009

Brno – Výstaviště www.stavebniveletrhybrno.cz Mediální partneři: 

ČASOPIS PRO TEPELNOU TECHNIKU A INSTALACE ®

Cena 40 Kč

CECH TOPENÁŘŮ A INSTALATÉRŮ ČR – AUTORIZOVANÉ SPOLEČENSTVO

®

Vážení čtenáři,

náhlá, nečekaná a lehce absurdní smrt architekta Jana Kaplického se musela nějakým způsobem dotknout každého, kdo se pohybuje v  oblasti stavebnictví. Koneckonců se dotkla i mnoha lidí mimo stavební svět, jelikož se z  architekta, žijícího ve Velké Británii, stala od zveřejnění jeho vítězného návrhu budovy Národní knihovny na Letné plnohodnotná česká celebrita. A to se všemi pozitivy i negativy, která tento společenský status obnáší. Díky vlně popularity, která sice pěnila více tahanicemi okolo realizace a nerealizace návrhu budovy Národní knihovny a Kaplického intimními vztahy, se v České republice rozpoutala diskuze o (nejen) české architektuře a politickoekonomických faktorech ovlivňujících výstavbu. Tato diskuze, jež se pohybovala na různých úrovních odbornosti i neodbornosti, což ovšem není až tak podstatné, skončila (prozatím) pro mě osobně skličujícím dojmem. Většina lidí s  možností rozho dovat o budoucnosti architektonických návrhů je konzervativní až ustrašená. Těžko říct, jak se tento postoj kryje s míněním „lidu“, ale jedno si troufnu tvrdit: v dohledné době nevznikne v  České republice (v dobrém slova smyslu) monument moderní architektury, který by reprezentoval počátek jedenadvacátého století. Přeji si, abych se mýlil, ale Kaplického smrt je pro mě metaforou toho, že demonstraci možností nakonec utne „vyšší

moc“ právě před vykročením z pouhé možnosti. Na obálce časopisu je krásná fotografie repasované historické podlahy v  Nostickém paláci. Je to samosebou odkaz na tematickou část únorového čísla, která je zaměřena na podlahové konstrukce. Tento stavební segment se může zdát v porovnání s ostatními částmi projektových dokumentací staveb jako minoritní. A je to tak trochu pravda. Na druhou stranu, nejvíce stížností, reklamací a soudních posudků v  oblasti bytové výstavby se týká právě podlah! To okamžitě vyvolává otázku, zdali to není důsledek jakési samozřejmosti či druhořadosti problematiky podlahových konstrukcí. Proto je publikace odborných textů na toto téma naprosto legitimní. K  únorovému číslu Stavebnictví vychází další z řady speciálů – tematických příloh, tentokrát zaměřený na montované domy. Obsah tohoto speciálu byl vytvořen ve spolupráci se členy Asociace dodavatelů montovaných domů a zahrnuje odborné články stejně jako prezentace nejnovějších produktů v oblasti montovaných domů. Tento druh výstavby, pohříchu v drtivé většině jen bytové, je v  prostředí České republiky stále poměrně málo využíván. Vzhledem k  drtivé převaze výchozího materiálu u montovaných domů – dřeva – je jejich malá oblíbenost celkem záhadou, protože na nedostatek lesů si Čechy ani Morava stěžovat nemohou. Přitom mnohokrát omleté rčení, že v jednoduchosti je síla, v případě montovaných domů na bázi dřeva velmi často platí.

inzerce

editorial

Hodně štěstí přeje

Jan Táborský šéfredaktor [email protected] stavebnictví 02/09

3

obsah

02/09

únor

2009

stavebnictví časopis

11–17

3 editorial 4 obsah

5 aktuality 8 Architekt Jan Kaplický (*1937–†2009) 18 Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe: mimořádný projekt je stále aktuální stavba roku 11 Úřad v pivovaru

Proměny zdevastovaného pivovaru „Byla to stavba, která vás potká jednou, možná dvakrát za život,” shodli se projetkoví manažeři z firmy Skanska. Kromě náročné rekonstrukce museli řešit i zapeklitou konzervaci archeologických nálezů.

speciál

management 20 Změna uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku téma: podlahové konstrukce 23 Podlahy – současná situace a nové trendy 28 Nové znění normy ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení 33 Podlahy v polyfunkčním domě L’Ocelot 36 Poruchy betonových průmyslových podlah a možnosti jejich sanace 4 2 Restaurování historických podlah budovy Nostického paláce v Praze 46 Geometrická přesnost podlah 49 Vysušování zdiva vzduchovými systémy: Podpodlahové sanační dutinové systémy kauza soudního znalce 58 Pád střechy kina v Bruntále zatížené sloupcem vody

Příloha Montované domy Ve spolupráci s Asociací dodavatelů montovaných domů vznikla příloha únorového čísla s tematikou montovaných domů – staveb, které jsou na českém trhu stále mírně podceňované.

58–61

systémy 62 K tvorbě environmentálních plánů v přípravě staveb cena IAČR 66 Cena Inženýrské akademie České republiky za rok 2008 68 infoservis 70 numerikon 72 firemní blok 74 v příštím čísle

Havárie střechy bruntálského kina Konstrukce střechy bruntálského kina nevydržela nápor vodního sloupce, který ji zatěžoval. A to i přesto, že podle projektové dokumentace měla být dimenzována na podstatně větší zátěž.

4

stavebnictví 02/09

foto na titulní straně: interiér Nostického paláce, Tomáš Malý

aktuality

text a foto: redakce

Bienále Industriální stopy 2009 Koncentrovaný a mnohovrstevnatý program nabídne letošní, v pořadí již páté bienále Industriální stopy naplánované na 8. až 14. října. V  hlavním centru bienále – v pražském Ekotechnickém muzeu – se bude konat jednodenní od borná konference věnovaná průmyslov ým technologiím. I na dalších místech v  Praze se uskuteční výstavy a zároveň program performing arts, o nějž se postarají pořadatelé zavedeného festivalu 4+4 dny v pohybu. „Oproti poslednímu ročníku 2 0 0 7, kd y j s m e d o Č e s ké re p u b lik y p ř i ve d li n ej v ě t š í kapacity průmyslové archeolo gie, bud eme letos mén ě akademič tí. Společně s  organizátory z  dalších měst se chceme zaměřit na konkrétní příklady konverze industriální architek tur y i ukázk y mož ností využití těchto objektů,“ konstatuje Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT (VCPD), jež je společně s  Kolegiem pro technické památky ČK AIT, Č SSI a Národním památko v ým ústavem zakladatelem a úspěšným pořadatelem bienále Industriální stopy. Svatopluk Zídek z  Kolegia pro te c h n i c ké p a m á t k y, j e d e n z  pr ů ko pní k ů o c hrany pr ů myslové architektury v  České republice, považuje za největší úspěch bienále rozšíření do dalších měst, a to i mimo tradiční partnery akce. „Kromě Prahy, Kladna a Ostravy pracujeme na programu v Ústí nad Labem, na Jablonecku a Liberecku, ve Zlíně a v  Žatci. Je možné, že počet míst se ještě rozroste.“

Personální změny ve Skanska CS

Pořadatelé Industriálních stop už nyní mohou oznámit několik programov ých tipů. Patří k  nim například pokračování nesmírně úspěšné publikační řady Industriálních průvodců. Po Praze a Libereckém kraji renomovaní auto ř i z  VC P D zmapovali dochované, p ře stavěné i stržené průmyslové objekty v  ústeckém regionu. Známé je rovněž téma jed nodenní konference v  Eko technickém muzeu. Zástup ci v ybraných fakult Č V U T a Národního technického muzea budou diskutovat o technologiích, strojích a dalších nedílných a nezřídka přehlí žených součástech průmyslových staveb. K velice oblíbené nabídce Industriálních stop, které v  roce 20 07 př ilákaly na 26 tisíc návštěvníků, patří kulturní a společenské akce v  autentických prostorách industriálních staveb. Letos se publikum může těšit například na vizuálně atraktivní a interaktivní projekty v rámci festivalu 4+4 dny v  pohybu. Výmluvný název pak ponese výstava „Co jsme si zbořili“, na které VCPD přiblíží nenávratně ztracené skvosty průmyslové architektury v posledních deseti letech. Výstavu doplní přednášk y a exkurze. Veškeré programové detaily budou průběžně zveřejňovány na www.industrialnistopy.cz. 5. bienále se koná za přímé finanční podpory Mezinárodního visegrádského fondu. ■

Skupina Skanska v České a Slovenské republice mění klíčové manažery. Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Skanska DS se od 1. ledna 2009 stal Michal Reiter (vlevo). Nového předsedu představenstva a generálního ředitele má od téhož data také Skanska Reality, stal se jím Björn Mattsson (vpravo). Oba se také současně stali členy představenstva mateřské společnosti Skanska CS. Michal Reiter, dosavadní ředitel Direkce Morava, nahradil dosavadního generálního ředitele Josefa Hájka a obchodního ře-

ditele Milana Matzenauera, kteří ze skupiny Skanska odcházejí. Michal Reiter se od téhož data stal předsedou představenstva Skanska DS a členem představenstva Skanska CS. Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Skanska Reality a členem představenstva Skanska CS se od 1. ledna 2009 stal Björn Mattsson, který přichází z  obdobné funkce ve Skanska Residential Development Nordic. Petr Fanta, dosavadní generální ředitel Skanska Reality, ze skupiny Skanska odešel k 31. lednu 2009. ■

inzerce

[:ajsinýn:] tak se vyslovuje revoluční technologie zateplování

REVOLUČNÍ TECHNOLOGIE ZATEPLOVÁNÍ klasická izolace

tepelná izolace Icynene®

neuvěřitelně rychlá aplikace

snižuje spotřebu energie na vytápění až o 50 % zamezuje kondenzaci vlhkosti zabraňuje vzniku nebezpečných plísní funguje jako vzduchová bariéra akusticky izoluje stavby extrémně rychlá ap apli aplikace lika kace ce

www.zazracnapena.cz

Navštivte nás na veletrhu

DŘEVOSTAVBY 2009

PVA, Praha - Letňany, 26.2. - 1.3. 2009

hala 2, stánek číslo 2B28

TVmag_inz_90,5x125mm

LIKO-S, a.s. Slavkov u Brna tel.: 544 22 11 11 e-mail: [email protected] stavebnictví 02/09

5

Územní rozhodnutí pro stavbu CITY EPOQUE RESIDENCE Společnost ECM Real Estate Investments A. G. získala územní rozhodnutí pro stavbu luxusní rezidenční budovy CITY EPOQUE, která je součástí projektu CITY na Pankrácké pláni v Praze. Územní rozhodnutí již nabylo právní moci a není proti němu odvolání. CITY EPOQUE je s výškou 104 m výjimečným projektem, a to nejen svým vzhledem. Stavba bude mít celkem 30 pater a nabídne široký výběr exkluzivního bydlení, jehož společným znakem bude luxus, prostor, světlo, výhled a v neposlední řadě i bezpečnost. V objektu vznikne 153 moderních bytových jednotek od malých studií až po velkoprostorové mezonetové byty, jejichž cena se pohybuje v závislosti na výšce podlaží a vybavení. Plánovaný standard vybavení bude odpovídat moderním trendům pro bydlení nejvyšší kvality. Budoucí uživatelé budou moci,

mimo jiné, dálkově ovládat světla, nastavovat rolety či regulovat topení. Samozřejmostí je centrální recepce s 24hodinovou ostrahou, bezpečnostní kamerový systém a protipožární opatření. K dispozici budou podzemní garážová stání s  úložnými prostory v  blízkosti každého automobilu. V budově je rovněž navrženo privátní sportovně relaxační centrum s  fitness, saunou a plaveckým bazénem. Architektem budovy je Radan Hubička, který je například autorem bytového domu XY v  Praze Na Hřebenkách nebo villy Juárezova v Praze-Bubenči. Stavební práce rezidenčního projektu CITY EPOQUE budou zahájeny ihned po obdržení stavebního povolení, jež se očekává ve 4. čtvrtletí letošního roku. Dokončení stavby se předpokládá v roce 2012, přičemž stavební náklady se odhadují na částku 1,5 mld. Kč. ■

PSJ postaví zastupitelský úřad v Brazílii PSJ, a.s., provede pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR rekonstrukci Zastupitelského úřadu ČR v  Brasílii. Zakázka v hlavním městě Brazílie představuje v  pořadí již třinácté ve l v y s l a n e c t v í re a l izov a n é pod značkou PS J a zároveň vstup na pát ý kontinent po Evropě, Asii, Africe a Severní Americe. „Kontrakt jsme získali na základě vítězství ve veřejné soutěži v  konkurenci dalších pěti

6

stavebnictví 02/09

stavebních společností, a to na základě nejnižší nabídkové ceny 90 milionů korun. Termín realizace byl stanoven od 16. ledna do 5. září 2009. Záměrem ministerstva je provést celkovou rekonstrukci zastupitelského úřadu s výrazným nav ý š ením k valit y provozu a s modernizací interiérů budovy,“ uvedl projektový manažer Divize export PSJ, a.s., Ing. Jaroslav Řičánek. „Stejně jako v Nairobi budeme odkázáni na

dopravu materiálů či technologií námořními kontejnery. Ty budou na místo určení cestovat zhruba jeden a půl až dva měsíce, což nás staví před nutnost do nejmenších detailů dopředu domyslet každý transpor t a maximálně se tak vyvarovat případné absence nezbytných prvků nebo materiálů. Zvláště když hodláme provést většinu stavebních a řemeslných prací s využitím vlastních kapacit či českých řemeslníků.“ Česká ambasáda se nachází v jižním zastupitelském sektoru m ě st a Brasí lia. N áv rh nového urbanistického řešení vychází ze změny způsobu užívání hlavní budovy a související úpravy přístupu do areálu. Zatímco původně sloužil tento d voupodlažní objek t s  plo chou střechou pouze k bydlení a byl umístěn v nejzazší části s p o l e č n é h o č e s ko - s l ove n -

s ké h o p o ze m k u , n y n í p l n í i funkci administrativní. Přístup k němu však nebyl optimální, tudíž u příjezdové komunikace vyroste menší vstupní objekt s  oddělením víz a s vrátnicí. Z funkč ní ho hlediska bude hlavní atriová budova zastupitelstva rozdělena na severní trakt s administrativní a diplomatickou funkcí a jižní trakt s funkcí oby tno,u nabízející čtyři byty a dvě garsoniéry. Atrium s okrasným bazénkem bude nadále sloužit, jak obytné, tak administrativní části, a bude v něm umístěno technické zázemí objektu. Architektonické řešení rekonstrukce vychází z maximálního respektu k původní vrcholně modernistické stavbě z 60. let minulého století. Snahou bude zachovat a znovu obnovit původní estetické kvality objektu. ■

BAU 2009: krize se výrazně neprojevila, obavy trvají Ve dnech 12. až 15. ledna 2009 se konal na Výstavišti Neue Messe v Mnichově hlavní evropský stavební veletrh BAU, věnovaný letos podle sloganu „Future Building“ budoucnosti stavebnictví. V sedmnácti pavilonech, rozdělených podle typu stavebních materiálů a oborových témat, se představilo 1924 firem na 180 000 m². Mezi vystavovateli bylo rovněž několik firem působících na území České republiky, které chtějí uspět v tvrdé konkurenci evropského trhu. Jejich manažeři se víceméně shodli, že hospodářská krize se na samotném veletrhu dramaticky neprojevila, což ale neznamená přítomnost či blízký příchod recese. „Na Bau pravidelně vystavujeme již od roku 1992, kdy jsme se stali součástí evropské skupiny výrobců Liapor. Letos jsme zaznamenali zájem především o tepelně izolační tvarovky Liapor SL pro obvodové stěny a o protihlukové stěny Liadur. Pokles na německém trhu ale pociťujeme již několik let. Je zaviněný pokračující recesí s propadem stavební výroby,“ konstatoval Pavel

Bursík, vedoucí střediska marketing, obchod Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. „Veletrhu jsme se zúčastnili podruhé a zájem o naše výrobky byl veliký. Naše produkce představuje hlavně okna a dveře pro nízkoenergetické a pasivní domy a po sortimentu tohoto druhu je velká poptávka. Nicméně je jasné, že v Německu v současné době určitě k propadu poptávky dochází,“ řekl Tomáš Kunert, jednatel společnosti TTK CZ, s.r.o. „My v  zásadě pokles poptávky nepociťujeme,“ mínil naopak Vít Šidlák, marketingový manažer firmy Kronospan CR, spol. s  r.o. „Zákazníci jsou spíše náročnější v  požadavcích na kvalitu, výhody jednotlivých produktů, rychlost dodávek, kvalitu služeb apod. Vzhledem k  velké konkurenci je boj o zákazníka těžší,“ dodal s tím, že na stánku firmy Kronospan byl zájem hlavně o OSB desky, o HPL kompaktní desky a parapety i laminované dřevotřískové desky. Firma Wild Stone s.r.o. byla jako jediná z dotázaných letos na BAU

poprvé. „Účast považujeme za úspěšnou. Zájem o výrobky naší firmy, která se zabývá výrobou

a prodejem obkladových kamenů, byl příjemným překvapením. Co se týká hodnocení současné situace na německém stavebním trhu, tak na něj právě vstupujeme, a proto je pro nás těžké hodnotit,“ sdělil zástupce Wild Stone Tomáš Jirák. Každopádně všichni oslovení se shodli na tom, že se příštího ročníku veletrhu BAU hodlají opět zúčastnit. ■

EuroSkills – olympiáda pro mladé řemeslníky Chronický nedostatek kvalifikované pracovní síly ohrožuje rozvoj a stabilizaci sektoru drobného a malého podnikání, pro který je charakteristický vysoký podíl řemeslné práce. V  září 2007 Hospodářská komora ČR získala oficiální souhlas od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR ke zřízení Národního centra CzechSkills při HK ČR, které mělo za úkol zajišťovat národní soutěže mladých řemeslníků v  odborných dovednostech a iniciovat národní soutěže a vysílat vítěze na mezinárodní soutěže EuroSkills. Zároveň se Česká republika prostřednictvím HK ČR stala členem organizace

ESPO (European Skills Promotion Organization), která mezinárodní soutěže pořádá. Už více než padesát let symbolizují vrchol nejvyšší kvality odborného výcviku olympiády dovedností, oficiálně nazývané WorldSkills. Každé dva roky se stovky mladých, perspektivních lidí z celého světa shromáždí v doprovodu svých „trenérů“, odborníků v  daném oboru, aby veřejnosti prezentovali své dovednosti. Na základě výběru z regionálních a národních soutěží, které jsou pořádané ve více než 45 zemích, představují tito mladí lidé tu nejlepší odbornou úroveň mezi svými vrstevníky. EuroSkills navazují na tradici celosvětových WorldSkills, odlišnost

je zejména v důrazu na týmovou spolupráci. Česká republika se dosud mezinárodních soutěží takového formátu jako WorldSkills nezúčastnila. To se změnilo s konáním soutěže EuroSkills 2008. Národní centrum CzechSkills při HK ČR zaregistrovalo 30 soutěžících a jednoho náhradníka na soutěž EuroSkills 2008, která se konala v září v  Rotterdamu. Více než čtyřicet tisíc návštěvníků mělo možnost živě spatřit dovednostní soutěže v akci a současně se i zúčastnit různých interaktivních ukázek a názorných předvedení. Událost EuroSkills je založena na konceptu vidím, provádím a informuji. Celkem se soutěží zúčastnilo více než 415 soutěžících

a soutěžilo se ve 49 profesích. Členové české výpravy soutěžili například v  oborech Instalatér, Elektrikář, Mechanik chladicích zařízení, Truhlář, Malíř, Tesař, Klempíř, Zedník, Obkladač nebo Dopravní stavitelství. Úspěchy mladých řemeslníků ze stavebních oborů: čtvrté místo získal instalatér Marek Kalinko ze Střední školy polytechnické Brno a čtvrté místo získal klempí ř Petr Sadílek z týmu Stavba domku ze SOŠ a SOU Hradec Králové. Další čtvrté místo získal tým z  Dopravního stavitelství, Václav Kabourek a Jan Vintr ze společnosti Eurovia Services, Stavby silnic a železnic. ■ stavebnictví 02/09

7

Architekt Jan Kaplický (*1937–†2009) Jan Kaplický se do povědomí široké veřejnosti dostal díky neobvyklému návrhu nové Národní knihovny v Praze. Zeleným blobem či chobotnicí rozdělil český národ na dva tábory. První skupina návrh odsuzuje, druhá v něm vidí zajímavé architektonické řešení a zpestření Letenské pláně. Kaplický si přál, aby v Česku bylo postaveno jeho dílo, ale namísto toho se setkal s  nesouhlasem a nelibostí. Jediným odkazem Kaplického tvorby v  rodné zemi tak zůstává dům s ateliérem pro F. Dvořáka v Praze z roku 1967. Jan Kaplický se narodil 18. dubna 1937 v  Praze. Poměrně rychle si vybral zaměření své budoucí kariéry –  architekturu a design. Domácí prostředí mu naprosto vyhovovalo, oba rodiče byli umělci, svého talentovaného syna podporovali. Zásadní vliv na něj měl otec Josef, který živil rodinu jako malíř, sochař a architekt. Jakmile vzal mladý Jan tužku do ruky, bylo jasné, že připraví učitele o mnoho energie. Přeučit ho z leváka na praváka se jim nikdy nepodařilo, naopak přispělo k pozoruhodné  dovednosti. Jan Kaplický dokázal v  krizových situacích vzít tužky do levé i pravé ruky a současně kreslit. V  roce 1956 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v  Praze. V období studia svůj talent rozvíjel například i módními návrhy pro studentky. U plavek se přednostně inspiroval minimalizmem.

Cesta do Velké Británie Po ruské okupaci odcestoval Jan Kaplický do Londýna. Střet s volností, ale zároveň nedůvěřivostí k přistěhovalcům znamenal období mizerných platů. Měl však štěstí, kam přišel, tam během krátké chvíle přesvědčil kolegy i zaměstnavatele o svém nesporném talentu. Za zmínku stojí působení v ateliéru Renza Piana

8

stavebnictví 02/09

a Richarda Rodgerse, s nimiž se podílel na realizaci Centre Georges Pompidou v Paříži. Ale touha po vlastním ateliéru byla mnohem větší. Spolu s Davidem Nixonem založili v roce 1979 společnost Future Systems. V  následujícím desetiletém období publikovali množství prací, absolvovali přednášky a výstavy, čímž se Future Systems a zvláště Kaplický dostali do povědo mí odborné veřejnosti. Zájem o spolupráci dokonce projevil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), pro který Kaplický navrhl například skládací stůl přizpůsobený k  používání v prostředí s nulovou gravitací. Přestože Kaplický vyrůstal v prostředí českého funkcionalizmu, tak tímto slohem se nikdy ovlivnit nenechal. Nápady hledal na jiných místech. „Příroda i lidské tělo nezná rovné křivky,“ neuznával Kaplický strohost a účelovost funkcionalizmu. Kaplický ve svých plánech prosazoval tzv. organickou architekturu bez rovných čar a přímek. V  roce 1989 vstoupila do týmu Future Systems Amanda Levete, která se stala jeho pracovní i na nějaký čas životní partnerkou. S  jejím příchodem nastalo období úspěchů. Přibývaly zakázky a ocenění. Vítězství v  architektonických soutěžích sice nadále unikalo, ale druhá a třetí místa bohatě stačila k upoutání pozornosti. Dům Hauer & King v Londýně, postavený v  roce 1992, patří mezi první významné realizace Future Systems. Schodiště čtyřpodlažního domu je umístěno kolmo ke vstupu, čímž se získaly prostory navíc pro obytné míst-

nosti. Dojem křehké stavby budí fasáda, která je tvořená z luxferů. V řadové zástavbě si domu Hauer & King nelze nevšimnout.

Vrchol kariéry Zásadní zvrat v  působení Jana Kaplického a Future Systems se stal v  roce 1994. Zatímco mnozí jeho vrstevníci přemýšleli o klidném prožití stáří, Kaplický naopak zvyšoval své nasazení. Plovoucím mostem pro pěší v  Docklands dokázal, že profesionalitu a zároveň pokrokovost staveb si dokáže udržet i v pokročilém věku. Most je vybudován z  prefabrikovaných dílů. Tento systém Kaplický koneckonců vždy upřednostňoval. Lehká ocelová konstrukce stojí na čtyřech pěnou vyplněných pontonech, ukotvených v  betonových pilotách. Noční pohled na most je díky jeho zelené barvě impozantní, pravidelně rozmístěné osvět-

lení vytváří nepřehlédnutelnou spojku mezi oběma břehy.

Nejlepší i nejhorší stavba Za další významnou zakázku Jana Kaplického lze považovat tiskové centrum NatWest Media Centre na kriketovém stadionu Lord’s Cricket Club v Londýně. Centrum připomíná periskop s  výhledem na celé hřiště. Jedná se o poloskořepinovou budovu vyrobenou z hliníkových  prefabrikátů, každý z dílů o rozměrech 3x20 m váží až 6 t. Hladkého a lesklého povrchu se dosáhlo precizním přebroušením a bílým nátěrem. „Oko nad stadionem“ stojí na dvou betonových pilířích, které ve svém nitru ukrývají schodiště a výtahy. Přední část budovy je zasklená laminátovým tvrzeným sklem v úhlu 25°. Kaplický se tím chtěl vyvarovat případným odleskům slunce a zabezpečit ojedinělý výhled na hrací plochu. Po

skončení životnosti tiskového centra by mělo být možné až 80 % budovy recyklovat. Za realizaci, která ovšem dvojnásobně překročila původní rozpočet, získal Kaplický prestižní britskou cenu za architekturu Stirling Prize. Za zmínku určitě stojí i květinářství Wild at Heart v  Londýně. Jednoduchý bílý interiér s květinami zapuštěnými do různě tvarovaných polic se ale nedochoval. Snad nejznámější Kaplického stavba stojí v Birminghamu, jedná se o obchodní centrum Selfridges z  roku 2003. To, podobně jako v České republice Národní knihovna, přitáhlo obrovskou pozornost laiků i odborníků a v  Británii se postaralo o solidní mediální rozruch (naštěstí pro Kaplického tentokrát až po realizaci stavby). Po boku novogotického kostela utváří Selfridges kontrast mezi minulostí a budoucností stavebnictví a architektury. Oblým tvarům dominuje pozoruhodná fasáda z anionizovaného hliníku, jednotlivé tabule jsou připevněny na betonovém skeletu a odrážejí světlo. Každé patro nese rukopis jiného architekta z Future Systems, proto je interiér jedinečný stejně jako exteriér. Novodobou architekturu, buď lidé milují, nebo ji nenávidí. V lepším případě si na nezvyklé dílo uprostřed historické zástavby zvyknou. V  Birminghamu si však lidé na šest let staré obchodní centrum zatím nezvykli, Kaplického Selfridges bylo zvoleno nejhorší stavbou Velké Británie. V současné době probíhá realizace muzea Enza Ferrariho v Modeně. O první spolupráci s  nejslavnější automobilkou světa se ale nejedná. V roce 2001 navrhl ateliér Future Systems veletržní stánek pro automobilové značky Ferrari a Maserati. Základním požadavkem byla převaha červené barvy za předpokladu, že stejně zbarvené vozy vyniknou. O tři roky později se Jan Kaplický zúčastnil architektonické soutěže na zmiňované muzeum. Projekt zvítězil a v  letošním roce by měla být stavba dokončena. Muzeum Enza Ferrariho, kde najdou trvalé útočiště vozy a závodní monoposty Maserati, nepobuřuje, naopak se velmi těžko hledá negativní názor na v zemi zapuštěný odkaz italské značky. Vstup do muzea je orientován přes zakřivenou

▲ Tiskové centrum NatWest Media Centre znamenalo prestižní britskou cenu za architekturu Stirling Prize

▲ Nepochopený kontrast: obchodní dům Selfridges vedle novogotického kostela znamenal „ocenění“ za nejhorší stavbu Velké Británie

skleněnou stěnu, která návštěvníkům nabídne dokonalý přehled o rozmístění exponátů. Přístup denního světla zajišťují střešní světlíky. Kaplický ve fázi projektování nevycházel z přírody, nýbrž přímo z vozu Maserati. Celkový pohled na vizualizaci silně připomíná „vytrhnutou“ kapotu z padesát let starého monopostu formule 1.

Enzo Ferrari Muzeum je tak poslední stavbou, jejíhož realizování se Jan Kaplický dožil. Ačkoliv byl především architektem a designérem, který navrhoval „do šuplíku“, každou uskutečněnou stavbou vzbudil ohlas. Možná se Česká republika nakonec dočká a v Českých Budějovicích vyroste koncertní a kongresové centrum Antonína

Dvořáka. Možná se dostane i na Národní knihovnu, ale zde stojí návrh nejen proti silným soupeřům z  oboru, ale hlavně proti silným soupeřům z politického prostředí, pro něž by paradoxně křivé, pokroucené a zahnuté linky měly být relativně přirozenými tvary. ■ Aleš Sirný, 4stav.cz stavebnictví 02/09

9

inzerce

Energetické úspory na Stavebních veletrzích Brno Energetický průkaz a energetický štítek budovy by měl sloužit pro jednoduché, průhledné a pochopitelné hodnocení budovy z hlediska jejích potřeb energií. Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňují porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelně technických a energetických vlastností, a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění. Dům hodnotí podle potřeby energie na vytápění v přepočtu na m2.

láře) a grafického znázornění energetické náročnosti budovy. Transparentním způsobem tak ukáže celkové množství energie dodané do budovy za rok při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením. Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy.

„Oba dokumenty by měli zpracovávat odborníci v oblasti energetiky budov, aby výpočty respektovaly české i evropské vyhlášky a normy,“ doporučuje P. Zemene ze Sdružení EPS a dodává: „Energetický štítek je velmi přehledný dokument, je okamžitě srozumitelný i pro naprostého laika a jako takový bude v budoucnu při prokázání energetické náročnosti stále důležitější.“

Stupeň energetické náročnosti STN (%) Klasifikace energetické náročnosti budov Slovní vyjádření klasifikace budovy ≤ 40 A mimořádně úsporná ≤ 60 B velmi úsporná ≤ 80 C úsporná ≤100 D vyhovující ≤120 E nevyhovující ≤150 F výrazně nevyhovující >150 G mimořádně nevyhovující

Průkaz, štítek a co dál Každý, stávající i budoucí, vlastník budovy by měl vědět, že počínaje lednem 2009 musí mít jeho budova průkaz energetické náročnosti (dále jen průkaz ENB). V současné době existují dva dokumenty, které bývají s tímto novým průkazem ENB zaměňovány: energetický průkaz budovy podle § 9 vyhlášky č. 291/2001 Sb., který je povinný a měl by být vždy součástí dokumentace pro stavební povolení. V druhém případě se jedná o energetický štítek a protokol podle ČSN 73 0540. Ten je graficky podobný průkazu ENB, ovšem zahrnuje pouze tepelně technické vlastnosti budovy a hodnotí pouze potřebu energie na vytápění pomocí celkové měrné roční potřeby tepla na vytápění, a navíc nejde o povinnou součást stavební dokumentace. Stručně – v současné době existují dva dokumenty, z nichž energetický průkaz budovy přestává platit 31. 12. 2008. Od 1. ledna 2009 bude plně nahrazen průkazem ENB, který se skládá z protokolu (ve formě vyplněného formu-

Je pochopitelné, že zejména dřevěné stavby mají ty nejvyšší ambice na kategorii A v hodnoticí škále energetických štítků, nicméně pro stavby z kategorie rodinných domů a menších obytných staveb (pod 1000 m2 plochy) tato povinnost nenastává. Přesto již samotný fakt, že v souvislosti s ekologií staveb se o nich hovoří, pomáhá trendu k preferování ekologických kritérií drobných stavebníků bez ohledu na legislativu a na to, že pro ně je tato cesta „nepovinná“. Loňská OUVERTURA Stavebních veletrhů Brno 2008 navíc poukázala na výrazný krajinotvorný efekt a tématem „Dřevěné stavby určují ráz české a moravské krajiny“ předznamenala dnes již nezanedbatelný proud ekologického stavění. Rovněž oslavy 10 let brněnského Stavebního centra EDEN 3000 se nesly v podobném duchu a služby Stavebního poradenského centra v pavilonu V nebo Informačního a poradenského centra Cechu topenářů a instalatérů ČR v pavilonu F patří k tomu, co laikům i odborníkům poskytuje jako „přidanou hodnotu“ vrcholová akce tuzemského stavebnictví.

plochou než 1000 m2 a při prodeji a nájmu budov.

Jakou máte ledničku? „Áčko“? Dokonce A+! A pračku? A – co dům? Že je to nesmysl, že domy nejsou takhle značené? Ale ano, jsou – tedy, už brzy budou! Přinejmenším ty nově realizované. Je to logické vyústění trendu sjednocování tuzemských předpisů s  legislativou Evropské unie. Nutnost řešit situaci změn klimatu dala EU najevo jasnými legislativními pravidly, na něž Česká republika reagovala vyhláškou č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, která navazuje na směrnice Evropského parlamentu a Rady EPBD. Kritéria nastavená vyhláškou definují podmínky zařazení objektu do energetické třídy a vymezují parametry pro vnější i vnitřní zateplení objektů. Od 29. 3. 2006 platí zákon číslo 177/2006, který novelizuje zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a v červnu tohoto roku byla přijata prováděcí vyhláška číslo 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Ovšem kdo žil až dosud v představě, že pouhým zateplením budovy uspoří spoustu energie a že to stačí, aby budova odpovídala normám a byla dobře prodejná, mýlil se. Vyhláška o energetické náročnosti budov jde mnohem dál. Energetický štítek budovy klasifikuje objekty do sedmi kategorií od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). „Štítek“ se vztahuje ke splnění požadovaných hodnot srovnávacích ukazatelů tepelně technických vlastností budovy a jejích konstrukcí, podmiňujících plnění požadavků na tepelnou ochranu a nízkou energetickou náročnost budovy. Druhým nástrojem je energetický štítek obálky budovy. S účinností od 1. 1. 2009 se oba štítky stanou povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov, rekonstrukcích objektů s větší podlahovou 10

stavebnictví 02/09

stavba roku

text: Ing. arch. Jiří Dařbuján

foto: Tomáš Malý, Ondřej Polák, archiv autora byl komplex rozšířen výstavbou haly lahvovny a dalšími přístavbami, které porušily původní půdorys bloku budov. Výroba byla ukončena po neúspěšné privatizaci koncem 20. století. V roce 2004 se lokalita, která se mezitím stala „černou dírou“ města, nabízela vhodnou polohou i předpokládanou kapacitou užitné plochy jako možné sídlo správních orgánů Královéhradeckého kraje. Problém financování velké stavby byl vyřešen (na základě ověřovacích bilančních studií) leasingem, poskytnutým na dvacet let finanční společností, kdy se nájemné započítává do ceny stavby.

Popis areálu Regiocentra

▲ Bývalé sušicí věže pivovaru se staly výraznou dominantou Regiocentra (panoramatická fotografie)

Úřad v pivovaru Areál Regiocentra Nový pivovar, sídla správy Královéhradeckého kraje, vznikl přestavbou pivovaru, situovaného uprostřed nejstarší zástavby města Hradce Králové nad soutokem Labe a Orlice. V původním komplexu se nacházely měšťanské domy s právem várečným i pozdější přístavby a přestavby, související s technologií výroby piva.

Rekonstrukce historických budov byla doplněna novou zástavbou, dotvářející areál jako správní a společenské centrum. Zachování archeologických reliktů naznačuje možnosti kompromisního řešení pro budoucí výzkum.

Historie stavby Pivovar zahájil výrobu v první polovině  19. století. Kolem roku 1970

Areál pivovaru, postavený na vyvýšeném terénu, představoval uzavřený komplex nesourodých budov na ploše 1 ha. Využitím prostoru uvnitř zástavby, po sanaci staveb z 20. století, vzniklo nové náměstí. Ostatní budovy byly rekonstruovány, ubourány nebo dostavěny. Zdůrazněna byla silueta původního pivovaru, budově sídla správy Královéhradeckého kraje dominují dvě bývalé sušicí věže. Celý areál má čtyři podzemní a pět nadzemních podlaží. Součástí komplexu se stala i původní vodárenská věž pivovaru, která byla znovu dostavěna a slouží jako zásoba vody pro hašení v případě požáru. V nových budovách našla, kromě správy kraje, svoje místo i katedra výtvarné výchovy Univerzity Hradec Králové s  multifunkčním sálem a terasou pro venkovní instalace, dále restaurace a další komerční plochy. Důležitou součástí areálu jsou čtyřpatrové podzemní garáže, které využívají různých úrovní terénu. Vjezd do garáží je umožněn z úrovně 4. PP dvěma vjezdy, z ulice Čs. armády a ulice Komenského. Z  garáží lze přímo projít do vstupní haly hlavní budovy správy kraje. Hala je zapuštěna v 1. PP a její půdorys zasahuje pod náměstí. Ve vstupní hale je centrála informačního systému areálu, podatelna, galerie výtvarného umění s  venkovním atriem a stálou instalací soch hradeckého sochaře Vladimíra Preclíka, malý pivovar a relikt zachovalé stavebnictví 02/09

11

▲ Virtuální prohlídka vstupní haly Regiocentra na www.casopisstavebnictvi.cz

části gotického základu opevnění, zakomponovaný do interiéru. Ze vstupní  haly je možné se dostat do všech administrativních budov areálu. Jednotlivé budovy i vnitřní prostory jsou díky různé době vzniku velmi rozmanité, takže náměstí, přesto že je nové, působí přirozeně jako historicky rostlé. Po celou dobu zpracovávání projektové dokumentace i realizace stavby probíhaly konzultace s  orgány památkové péče o možnostech zásahů do historických staveb a o tvarech nově

navržených budov. Nově přistavěna byla nástavba 4. NP hejtmanství. Zcela nová je víceúčelová budova, podzemní parking se vstupní halou pod celou plochou náměstí a nové schodiště na terasách.

Umělecké instalace a připomenutí historie Vstupní hala hejtmanství je schodištěm spojena s hlavním vstupem,

▼ Jižní schodiště se světelnou a zvukovou instalací Zpívající stromy

jenž ve své konstrukci reflektuje historii pivovaru. Na nosnou konstrukci vstupu byly použity stávající pivovarnické litinové sloupy. Tento vstupní pavilon je ozdoben velkoplošnými grafickými polepy – graficky upravenými dobovými fotografiemi, nalezenými ve státním archivu, které zachycují poetiku původního pivovaru i jeho interiérů. Autorkami tohoto výtvarného díla jsou akad. mal. Milada Gabrielová a Ing. arch. Helena Dařbujánová. Nové náměstí se stalo živou součástí města, umožňující nové propojení jeho částí. K  Regiocentru vedou dvě venkovní schodiště – ze západní strany historické schodiště Kozinka a z jižní strany schodiště po terasách, které vzniklo na místě bývalé trafostanice. Terasy se staly prostorem

pro svébytné umělecké dílo – světelnou a zvukovou instalaci Zpívající stromy. U vstupů na schodiště jsou umístěna čidla, která zaznamenávají pohyb a aktivují světelnou instalaci a hudbu z reproduktorů, umístěných do stěn teras. Hudba byla komponována speciálně pro tento účel, jako hudební nástroj jsou symbolicky použity pivní lahve. Dalším výrazovým prostředkem je barevné světlo, které způsobuje plastické změny prostoru. Autorkou této instalace je MgA. Jana Matějková. Důležitou součástí stavby areálu, ovlivňující náklady i dobu výstavby, byly výsledky archeologického výzkumu a zachování alespoň části nálezů. Součástí areálu se neplánovaně stal sarkofág o rozměrech 6x6x2,5 m se zbytky jílového valu z  období před 5000 lety a gotická parkánová bašta, která se stala součástí interiéru vstupní haly. Zajištění sarkofágu a jeho zachování „in situ“, jež bylo podmínkou památkových orgánů, bylo technicky velmi náročné a nesmírně finančně nákladné a jen budoucí generace zhodnotí, zda vynaložené prostředky byly účelné. ■ Základní údaje o stavbě Investor: Immorent ČR, s.r.o. Projektant: 3Q PROJECT, a.s., Hradec Králové Architektonická část: Ing. arch. Pavel Tušl, Ing. arch. Jiří Dařbuján, Ing. arch. Helena Dařbujánová, Ing. arch. Miloslav Dědek Stavební část: Ing. Bohuslav Říčař, Ing. Miroslav Stehno Statika: Ing. František Futera, Ing. Milan Mužík Generální zhotovitel: Skanska CZ a.s. Projektový manažer: Ing. Martin Krumnikl Výrobní příprava: Ing. Marian Martynek Hlavní uživatel: Krajský úřad Královéhradeckého kraje Celkové náklady: 1,48 miliardy Kč (leasing) Doba realizace: 04/2004–10/2007

12

stavebnictví 02/09

Archeologické nálezy v Regiocentru KHK Hradecký měšťanský pivovar (založený roku 1844) se stavebně formoval v několika etapách. Z původního jádra (měšťan ské domy a věž horní městské hradby, bývalá vodárenská věž a městská sladovna) se pivovar během druhé poloviny 19. a ve 20. století dále rozšiřoval východním a především západním směrem (ležácké sklepy, nová sladovna, varna, sila a další). Po ukončení výroby v  pivovaru na konci 20. století byla po předběžné geologické sondáži roku 2004 realizována první etapa záchranného archeologického v ýzkumu v  prostoru nádvoří pivovaru. Na základě výsledků přistoupilo Muzeum východních Čech v Hradci Králové ve spolupráci se stavebníkem i dalšími organizacemi k  v ypracování strategie postupu archeologického výzkumu a možné záchrany

alespoň vybraných částí původního terénu. V  prostoru pivovaru byla, mimo jiné, nalezena parkánová bašta podkovovitého půdorysu, jejíž poloha i podoba odpovídá historickým vyobrazením. Podle zlomků keramiky nalezených v  základovém vkopu pro zeď i podle vzhledu a charakteru zdiva lze předpokládat její vybudování ve druhé polovině 15. či na počátku 16. století. Na ploše bývalého pivovarského nádvoří však byla většina nálezů výrazně starších a pocházela z pravěku. Již v té době bylo návrší osídleno a podél svého obvodu opatřeno opevněním ze dřeva a hlíny. Z  něho se dodnes dochovalo pod mladšími navážkami a sídlištními situacemi mohutné valové těleso. Podle keramických nálezů lze toto opevnění datovat do mladší doby bronzové (zhruba

kolem roku 1000 př. n. l.). Na bázi celé situace se dokonce objevily nálezy keramiky z období staršího eneolitu (pozdní doba kamenná, cca 3500 př. n. l.) včetně žlábku (snad palisády), což potvrzuje, že hradecké návrší bylo opevněné již v tomto období. Celková šířka odkryté pravěké hradby činila cca 4–6 m, lze však předpokládat, že vlivem recentních narušení (stavba lahvovny atd.) se zdaleka nedochovala celá. Dochovaná výška tělesa pravěkého opevnění byla 2–3 m a ani v  tomto případě se zcela jistě nejedná o původní rozměr, neboť z prostoru pivovarského nádvoří téměř zcela chybí doklady o využití pravěkého opevnění v  raném středověku, jak je známe z jiných částí okraje návrší. I to bylo zaviněno odtěžením příslušných částí terénu již v období středověku či raného novověku.

Již v průběhu výzkumných prací se ukázalo, že odkryté nálezy jsou natolik významné a neopakovatelné, že je nutné alespoň jejich části zachovat v původní poloze pro další generace. Jednání všech zainteresovaných stran byla komplikovaná a výsledné řešení bylo technicky i finančně náročné. Prvním zachovaným nálezem je blok cca 6x6 m obsahující části pravěkého valového opevnění z mladší doby bronzové. V tomto případě přímá prezentace nebyla možná, a proto byl vybraný vzorek uzavřen do železobetonového sarkofágu, kde zůstane uchován. Druhý zachovaný nález, část středověké bašty, mohou návštěvníci Regiocentra zhlédnout mezi recepcí a garážemi. ■ Mgr. Radek Bláha Muzeum východních Čech v Hradci Králové

▲ Rozlehlé náměstí Regiocentra je novým městotvorným prvkem Hradce Králové

▲ Jednací síň Rady Královéhradeckého kraje

▼ Grafické polepy na novostavbě vstupního pavilonu vycházejí z dobových fotografií a spolu s původními litinovými sloupy evokují poetiku pivovaru

▼ Schodiště ze skla a kovu před sálem zastupitelů Královéhradeckého kraje je svébytným uměleckým prvkem

stavebnictví 02/09

13

▲ Pohled na zachovanou část pivovaru a novou víceúčelovou budovu

▼ Řezopohled areálem Regiocentra – podélný řez

14

stavebnictví 02/09

▼ Řezopohled areálem Regiocentra – příčný řez

stavebnictví 02/09

15

6

1

8 5

4 2 3

7

▲ Pohled na Regiocentrum po přestavbě: 1 – restaurace, multifunkční budova s komerčními prostorami; 2 – správa KHK; 3 – univerzitní budova; 4 – pavilon vstupu do správy KHK; 5 – kancelářské a komerční prostory; 6 – vodárenská věž; 7 – schodiště s instalací Zpívající stromy; 8 – nové Pivovarské náměstí ▼ Půdorys areálu pivovaru s přístavbami ve 20. století, které byly při přestavbě ubourány (demolice značeny žlutě)

16

stavebnictví 02/09

Konzervace valu znamenala evropský stavební unikát i značné vícenáklady „Přestavba bývalého pivovaru v Hradci Králové na administrativní centrum byla realizace, která vás potká jednou nebo dvakrát za život,“ shodují se projektoví manažeři Ing. Marian Martynek a Martin Krumnikl ze závodu Morava společnosti Skanska CZ. „Museli jsme řešit možné i nemožné komplikace.“ Průběh realizace komplexní přestavby areálu bývalého královéhradeckého pivovaru, skládajícího se z mnoha budov různého stáří a různého stupně opotřebení (areál nebyl pět let využívaný), své obtíže s  narušením časového harmonogramu prací a prodražením stavby generoval především kvůli  tomu, že se nachází v památkově chráněné zóně. Realizace přestavby pivovaru na administrativní centrum Královéhradeckého kraje začala v únoru roku 2004. Po několika měsících ji částečně přerušil téměř rok trvající archeologický průzkum, který měl za výsledek

velké množství cenných artefaktů, ale také několik velkých změn v dalším postupu stavby. Dva podstatné archeologické nálezy totiž byly zbytky bašty parkánových hradeb z  konce patnáctého století a hlavně zbytky jílového valu o rozměrech cca 6x6 m staré zhruba pět tisíc let. Rozhodnutí krajského památkového úřadu zachovat tento val pro výzkum příštích generací formou absolutní konzervace v betonovém sarkofágu o rozměrech 6x6x2,5 m bylo pro stavbaře poněkud nepochopitelné. Val byl totiž podle projektové dokumentace situován v  1. PP a 1. mezaninu a zasahoval tak vstupní halu a především pod ní umístěné čtyřpatrové podzemní garáže. To znamenalo zajistit val tak, aby v  podstatě „visel“ v obestavěném prostoru. „Hledali jsme po Evropě, zdali někdo takový problém již řešil, ale nakonec jsme museli ve spolupráci s  projektanty z ateliéru

3Q PROJECT vymyslet unikátní řešení šité přesně na míru královéhradecké stavby,“ vzpomíná Martin Krumnikl. Před zahájením prací byly zachovávané artefakty zalité do vyztuženého betonu, tak aby při následných probíhajících pracích nedošlo k jejich poškození. Podle návrhu projektantů byly nejdříve kolem celého pravěkého valu navrtány mikropiloty o  délce 14–16 m, následně se pod valem těsně vedle sebe protlačily ocelové trubky o průměru 300 mm, do nichž byly instalovány I profily, které byly zality cementovým mlékem. Takto zajištěný val se pak hornickým způsobem poddoloval, konstrukce mikropilot byla zavětrována a nakonec odbagrována zemina do hloubky 4. PP. Rozpadnutí monolitu bylo zabráněno spřažením „nosných“ mikropilot ocelovým věncem. Po zhotovení základové desky a vybudování čtyř pater garáží

byla celá ocelová konstrukce rozřezána a odstraněna. Stejným způsobem stavbaři postupovali i v případě středověké parkánové bašty, která ovšem nebyla, na rozdíl od valu, uzavřena do betonového sarkofágu. Po ošetření konzervační technikou byla bašta zakomponována do interiéru tak, že je zčásti vizuálně přístupná skleněnou stěnou, za níž je udržována stálá teplota i vlhkost vzduchu. „Hradecká konzer vace valu ‚in situ’ je podle mého soudu evropským stavebním unikátem,“ míní Marian Martynek. „Nicméně celá akce vedla k  zásadnímu prodloužení doby výstavby a s  tím byla samozřejmě spojená kompletní reorganizace práce. Co se týká vícenákladů zapříčiněných konzervací historických artefaktů, tak v případě nepřímých nákladů jde o desítky milionů korun. Přímé náklady pak činí zhruba dvacet milionů korun.“ ■

▲ řez tělesem pravěkého valového opevnění, šipka ukazuje na svislý otisk čelní dřevěné stěny

▲ V současnosti je val dokonale ukryt, nachází se v prostoru za cihlovou stěnou

▼ Fotografie z průběhu konzervace valového opevnění. Vlevo betonový sarkofág se zbytky valu, vpravo konstrukce pro konzervaci zbytků parkánové bašty.

▼ Část nálezu bašty parkánových hradeb je na rozdíl od pravěkého valu vizuálně přístupná návštěvníkům

stavebnictví 02/09

17

aktuality

text: Hana Dušková

foto: Plavba a vodní cesty o.p.s.

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe: mimořádný projekt je stále aktuální plavidel není pří liš v ysok ý. V současné době jsou v provozu tisíce plavidel tohoto druhu. Velké námořní „Gas Carriers” naloží zpravidla okolo 150 000 m 3 zkapalněného plynu (množství ekvivalentní téměř 100 mil. m 3 plynu). Běžné říční nebo říčněnámořní lodě používané na Rýně či v  USA naloží asi 4000 m 3 , tj. asi 2,5 mil. m 3 paliva v plynném stavu. Výhodou přeprav y plynu po moř i a vodních cestách ve srovnání s  plynovody je velká flexibilita, umožňující širokou Výhodnost vybudování a využí- nejen plynovody, ale také vodní diverzifikaci zdrojů a operativní vání moderního propojení Duna- dopravou, a to jak po moři, tak předcházení krizovým situacím. j–Odra–Labe se ukazuje nejen po vnitrozemsk ých vodních Pro Českou republiku to znamev  oblasti zajištění dostupnosti cestách. Plyn se přepravuje ná napojení na dunajskou vodní levné a výkonné dopravy pro zásadně v kapalném stavu při cestu prostřednictvím pr vní export a import plynu, ropy, ale teplotě –164 o C. Tím se jeho etapy D–O–L, která je navržei a dalších surovin. Tímto způso- objem zmen ší š estsetkrát. na v bezprostřední vzdálenosti bem by mohl být zabezpečen Výhodou plavidel je, ve srov- od kapacitních podzemních promyšlený a kontinuální rozvoj nání s pozemními dopravními zásobníků plynu na Slovensku sítě vodních cest EU, a to při prostředky, možnost vestavění (Záhorie-Láb) a v oblasti Hoplném respektování požadavků mimořádně velkých izolova - donína (Kostice, Tvrdonice). na zlepšení životního prostředí ných nádrží (příznivější poměr V této oblasti by tedy mohl být mezi objemem a povrchem při- plyn výhodně skladován nebo v dotčené oblasti – viz obr. 2. spívá k  udržení nízké teploty). převáděn do distribuční sítě. K témuž účelu se př ipouští Přísun je možný přes rumunurčitý „odparek”, který je ener- ský přístav Konstanca (např. Náhradní zdroj zemního plynu pro ČR geticky využit k pohonu lodi. z Alžírska, Austrálie, ze zdrojů Specifická hmotnost zkapalně- v arabsk ých st átech) neb o D álková p ře p r ava zemní h o ného plynu je nízká (0,45 t/m 3 ), přes nizozemský Rotterdam. plynu se může uskutečňovat takže ponor specializovaných Představitelný je překlad z námořních lodí v uve▼ Obr. 1. Mapa trasy vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe s etapami a variantami dených námořních přístavech do lodí říčních, stejně tak jako využití říčněnámořních lodí, které by se mohly uplatnit hlavně na Dunaji při přepravě z  bliž ších zdrojů (Alžírsko, Perský záliv) a mohly by být konstruovány tak, aby naložily až téměř 20 000 m 3 zkapalněného plynu.

Krize dodávky plynu do Evropy na počátku roku 2009 – ale nejen ona – znovu připomněla, jak je důležité, aby Evropa a zejména Česká republika měla k dispozici dostatečně diverzifikované dopravní cesty a tím i zdroje surovin a odbytiště výrobků. V takových situacích je zvláště patrný český handicap, kterým je nedostupnost moře, resp. špatné spojení s nejvýznamnějšími evropskými přístavy, které jiným vnitrokontinentálním oblastem poskytují kvalitní vodní cesty.

18

stavebnictví 02/09

Voda se stává strategickou surovinou Pro funkci vodohospodářskou je vodní koridor D–O–L velmi významný ve třech oblastech: ■ protipovodňová ochrana přilehlých území a rozsáhlých průmyslových a městských oblastí; ■ udržení vody v krajině. Pozitivní vodohospodářská bilance vodního koridoru D–O–L se nejvýrazněji projeví v oblastech jižní a střední Moravy. Obecně se však dá říci, že vodní koridor D–O–L zajistí, aby „ani kapka“ vody neodtekla z české části povodí Morav y, Odry a Labe nad ústím Vltavy; ■ p řečerpávání vody. Vodní koridor D – O –L pomocí reverzibilních čerpacích stanic na jednotlivých plavebních stupních umožní přečerpávat vodu z jediného vodního zdroje ve střední Evropě, tj. z řeky Dunaje. Tato praxe je ověřena na průplavu Dunaj–Mohan, kde se přečerpává 21 m 3 /s. V budoucnu lze očekávat obchodování s vodou z Dunaje jako obchodování s emisemi nebo přidělování rozhlaso vých frekvencí či televizních kanálů. Jako varování může v sou č asné plynové krizi sloužit vyprodaná produkce norského plynu na dvacet let dopředu.

Energetická funkce vodního koridoru Energetická funkce vodního koridoru D – O –L je přínosem obnovitelné elektrické energie v průtočných i přečerpávacích elektrárnách a svou pohotovostí například může okamžitě krýt

▲ Obr. 2. Propojená soustava transevropských vodních cest a stávajících i plánovaných plynovodů. Schematická mapa hlavních transevropských vodních cest a plynovodů včetně budovaného průplavu Seina-sever a plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Plánovaný plynovod Nabucco ze střední Asie do Vídně přesně kopíruje existující říčně námořní trasu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko.

pravidelný výpadek větrných a solárních elektráren.

Existence koridoru a zaměstnanost v Evropské unii Jeden z účinných prostředků k obnovení hospodářské stability ve všech zemích světa a ve všech historických epochách byla výstavba veřejných staveb. Mezi nimi vždy dominovaly infrastrukturní stavby, tj. silnice, železnice a vodní cesty. Příznivý vliv výstavby i provozu vodního koridoru D–O–L na zaměstnanost v Evropské unii vynikne zvláště v současném období začínající hospodářské recese (moderní „hladová zeď“). Podle zvoleného scénáře výstavby lze počítat s 39 600 pracovními místy po dobu 27 let, nebo se 79 200 pracovními místy po dobu 14 let.

Vodní koridor v kontextu Evropské unie ■ Česká republika je jedinou zemí z 27 států EU, která není přímo nebo nepřímo spojena kvalitní vodní cestou s mořem. ■ Na území České republiky leží nejnižší místo mezi rozvodím Dunaje a Odry – Moravská brána. ■ Jde o jeden z nejvýznamnějších evropských projektů, který chybí k dokončení propojené sítě evropských vodních cest. ■ Po roce 2013 bude mít Česká republika možnost čerpat z fondu Evropské unie pouze na velké nadnárodní projekty. Pro projekt vodního koridoru je vhodný Fond soudržnosti EU, který může poskytnout až 85 % z investičních nákladů (pro vodní koridor D–O–L se tyto náklady odhadují na 8,9 miliard eur). Hypoteticky to znamená mož-

▲ Obr. 3. Menší říčně-námořní loď na přepravu 2 500 m3 kapalného plynu, tj. 1 500 000 m3 plynu.

nost čerpání až 266 miliard Kč, přičemž náklady prvních etap Dunaj–Hodonín–Přerov nepřesáhnou 1,66 miliardy eur/rok po dobu deseti let, tj. 0,16 miliardy eur/rok – a z toho pouze 15 % ze státního rozpočtu, tj. 24 milionů eur/rok. ■ V současné době Česká republika předsedá Evropské unii,

a je tedy nejvhodnější doba tento mimořádně významný evropský projekt začít v  rámci návrhu Usnesení vlády ČR o Politice územního rozvoje České republiky s EU projednávat. Zpracováno na základě podkladů společnosti Plavba a vodní cesty o.p.s. ■ stavebnictví 02/09

19

management

text: Ing. Petr Vrbka, RTS, a.s.

Změna uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku V minulém ročníku časopisu Stavebnictví jsme se několikrát zabývali za pomoci odborníků ze společnosti RTS, a.s., problematikou veřejných zakázek. Tento příspěvek je dalším pokračováním tohoto „nekonečného“ tématu. V  praxi bý vá většina smluv o dí lo na provedení stavby následně upravována dodatk y ke s m l o u v ě, k te ré ř e š í nejč astěji aspekt y věcné, časové nebo cenové, v yplývající z  podmínek provádění stavby. Obě strany, Zhotovitel a Objednatel, tak napravují a aktualizují smluvní vztah podle skutečných podmínek, jež v době sjednání smlouvy většinou známy nebyly, vyskytly se z  objektivních příčin nebo z jiných  důvodů na jedné či druhé smluvní straně. Uzavření dodatku je projevem svo bodné vůle obou smluvních stran změnit některé z  práv či povinností v  původně uzavřené smlouvě a víceméně do jejich obchodního vztahu by neměl nikdo nijak (snad s výjimkou soudu) zasahovat. Jak je však tomu u veřejného zadavatele, kdy smlouva vznikla jako výsledek zadávacího řízení v hospodářské soutěži dodavatelů? Donedávna byla i taková změna smlouvy o dí lo považována za zcela obvyklou v případě, kdy je vyvolána objektivními příčinami, např. pozdějším př idělením finančních prostředků, pozdějším než předpokládaným vydáním stavebního povolení, p o p ř í p a d ě n e o č e k á v a ný m i a neovlivnitelnými cenovými v ýk y v y na trhu (viz prudk ý okamžit ý vzestup cen oceli v  roce 2006, popř. extrémní nárůst cen pohonných hmot). Smlouva o dílo na dodávku stavby byla uzavřena za určitých podmínek, a pokud se

20

stavebnictví 02/09

tyto podmínky z objektivních příčin výrazně změní, pak by měla smlouva na tyto změny reagovat a dodatkem sjednat, jak se změní na základě no v ých skutečností. Obchodní vztah není založen na principu, kdy by jedna strana měla na druhé „v ydělat“, ale má jít o vyvážený vztah obou smluvních stran, kd y za k valitně a vč as odvedenou práci by měla být zaplacena přiměřená cena. Takto to vypadá logicky jasně, ale v současné době se začínají objevovat pochybnosti, zda veřejný zadavatel, tedy ten, kdo hradí stavbu z veřejných prostředků, má v  takovém případě (změna smlouvy) právo na svobodnou vůli.

Obecné úvahy k uzavření dodatku Každá smlouva na veřejnou z a k á z k u ( s n a d s   v ý j i m ko u smluv na veřejné zakázk y malého rozsahu) je v ýsled kem zadávacího řízení, kde do d avatelé p ředklád ají své n a b í d k y, ze j m é n a c e n o v é , k teré odpovídají zadávacím podmínkám. Za předem, pro všechny shodně, nastavených podmínek zpracují svoji cenovou, popřípadě časovou kalkulaci, vypracují návrh smlouv y a p ře dloží je z ad avateli k  posouzení a v yhodnocení. Zadavatel si vybere nejvhodnější nabídku, která nejlépe s p l nil a z a d áv a c í p o d m í nk y a nabídla nejvhodnější hodnoty, a uzavře smlouvu. Nastane-li

zm ě na p o dmínek , za nichž byla smlouva uzavřena, zdálo by se logické, že dodatkem se takov ý stav napraví. Přesto nelze nemít na paměti některé poměrně zvláštní, ale právně asi možné, názory Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které jsou prezentovány v Rozhodnutí R087/2007/0214942/2007/310-Hr ze dne 20. srpna 2007: K   a rg u m e nt a c i d o d av a te l e uvádím, že Úřad v napadeném rozh o d nu t í n e ř í k á , že  k a ž d ý d o d atek ke  sm l o u v ě je novou smlouvou, ostatně takov ý názor by nebyl právně obhajitelný. Úřad vnímá dodatky k smlouvě v souladu s  obecnou právní teorií jako dodatečnou dohodu smluv ních stran, k terou se mění původní smluvní vztah a  ten je nutno nadále interpretovat pouze ve znění předmětného dodatku. Pokud je tedy dodatkem změněn obsah původně uzavřené smlouv y, je nutno na  ni  od okamžiku podpisu dodatku nahlí žet ohledně jejího působení do  budoucna tak, jako by od  počátku byla uzavřena ve  znění modifiko vaném dodatkem. Uzavřením dodatku se tak proces rea lizace veřejné zakázky vrací do  okamžiku před uzavřením smlouvy na  plnění předmětu veřejné zakázky, a je proto třeba znovu posoudit znění takto změněné smlouvy v intencích § 66 odst. 2 zákona, tedy zda je v souladu se zadáním a vybranou nabídkou. Ta kov á to te o ret i c k á ú v a h a prakticky zcela vylučuje uzav ření d o d atku n a ve řejnou z a k á zk u , p roto ž e j a k á ko l i v d o d ate č n á d o ho d a , by ť by m ěnila jen systém p ředání a převzetí díla či jinou „smluv-

ně nevýznamnou“ dohodu, je v rozporu s původními zadávacími podmínkami. V  této souvislosti znovu je třeba zdůraznit, že ustanovení §  66  odst.  2  zákona nelze posuzovat pouze z  pohledu časové souvztažnosti jednotlivých kroků zadavatele, tedy že  je zadavatel tímto ustano vením vázán pouze v okamžiku uzavření smlouvy na plnění p ředm ětu veřejné zakázk y, kter ý bezprostředně časově n av a z u j e n a   c e l ý z a d áv a c í proces a uzavírá jej. Povinnost zadavatele uzav řít smlouvu v souladu se zadáním a vybranou nabídkou je nutno chápat funkč n ě, te d y že  p o  celou d o bu re aliz ace ve řejné z a kázky musí být tato smlouva v  souladu s  původními zadávacími podmínkami a podanou v í t ě z n o u n a b í d ko u , j i n ý m i slovy že veřejná zakázka musí být realizována za podmínek, které byly sjednány v  rámci zadávacího řízení (zveřejně ním zadávacích podmínek a  podáním vybrané nabídky), a  nikoliv za  podmínek, které budou v  pr ů b ě hu realizace veřejné zakázky zadavatelem libovolně a svévolně měněny. O p a č ný v ý k l a d us t an ovení § 66 odst. 2 zákona by zásadn í m z p ů s o b e m z p o c hy b n i l smysl celého zadávacího řízení a potažmo zákona, neboť by umožňoval stranám smlouvy na  plnění předmětu veřejné zakázky měnit formou dodatků podmínky, za kterých byla zakázka zadána, a  v ýsledk y zadávacího řízení by se tak fakticky staly pro zadavatele zcela nezávazné. Zde jde v názoru ÚOHS ještě dál, možná právně správně, ale logicky naprosto bez ohledu na povahu, rozsah a charakter plnění veřejné zakázky. Př i vlastní realizaci veřejné zakázky může z  objektivních příčin, nezávisle na vůli stran nastat mnoho okolností, které si přímo v y žadují změnu smlouvy, ale podle výše citovaného veřejná zakázka musí

být realizována za podmínek, které byly sjednány v  rámci zadávacího řízení (zveřejně ním zadávacích podmínek a  podáním vybrané nabídky), a  nikoliv za  podmínek, které budou v  pr ů b ě hu realizace veřejné zakázky zadavatelem libovolně a svévolně měněny. Pak by nikdy nemohlo dojít ke změně této smlouvy jinak než novým zadávacím řízením. To je samozřejmě holý nesmysl. Je pravda, že smluvní volnost stran umožňuje zneužití ustanovení § 82 zákona v tom, že by mohlo dojít k  účelov ým změnám smluv na veřejnou zakázku, ale ani tento před poklad nemůže bý t důvo dem zákazu změny obchodní smlouvy, pokud to objektivní okolnosti vyžadují.

Změna rozsahu předmětu veřejné zakázky Často, kvůli systému veřej ného investování v České republice, je zadavatel zejména z   č a s ov ýc h d ů vo d ů n u c e n z a d áv a t ve ř ej n o u z ak á zk u , u níž nemá naprostou jisto tu, že k  její úhrad ě o b dr ží finanční prostředk y. Takov ý stav není nijak v ýjimečný a zadavatelé jej řeší tak, že do zadávacích podmínek vkládají klauzuli, kterou sdělují všem d o d av a te l ů m , ž e re a l iz a c e zadávané veřejné zakázk y je podmíněna přidělením finan č ních prostředků, aby každý dodavatel mohl zvážit riziko, zda do tak to nejisté zakázky jít, či nikoliv. Obezřetnější zadavatel pak v obchodních podmínkách podmiňuje účinnost smlouvy přidělením finančních prostředků. V mnoha případech však zadavatelé kalkulují i s rizikem, že nabídkové ceny všech dodavatelů p řekro č í množ st ví p ř id ě le ných finančních prostředků a toto případné zvýšení nad rámec výše dotace by musel zadavatel hradit z  vlastních prostředků, k teré v  mnoha případech nemá. V  zadání si

tedy zadavatel pro tyto případy vyhrazuje právo na omezení roz s ahu p ř e d m ě tu ve řejn é zakázk y (díla) a obdobně si t akové právo definuje jako obchodní (smluvní) podmínku. Pomineme-li naprosto nepo chopitelnou možnost systému veřejných investic, že umožňuje zadávat i veřejné zakázky, kde doposud není s  určitostí rozhodnuto o přidělení finančních prostředků, musíme brát v  úvahu i možnou modifikaci jednotlivých dotačních titulů, tedy snížení či dokonce zrušení dotace vlivem neočekávaných objektivních okolností. Zd álo by se te d y správ né, že se zadavatel chrání před úč inností smlouv y, na její ž úhradu nemá peníze, nebo pokud se chrání před možným finančním problémem formulací na sní žení rozsahu díla (samozřejmě o ucelenou část, která nebude bránit užívání dalších částí díla). Všichni do davatelé vědí o této podmínce předem a je na jejich vůli, zda nabídku na takovou veřejnou zakázku podají, či ne. Bohužel existují i právní názory, které t akov ý p o s tu p p ov a ž u j í z a postup v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách (citac e z  R ozh o d nu tí p ře d se d y Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže R /167/2007/022 2 9 0 8 / 2 0 0 7/ 31- K K ze d n e 6 . prosince 20 07 ): Jakmile zadavatel zjistil, že z  důvodu nedostatku finanč ních pro středků nemůže předmět veřejné zakázky realizovat vůbec nebo nikoliv v  tom rozsahu, s jakým počítal při jejím zadání, je na místě, aby zadávací řízení na tuto nerealizovatelnou veřejnou zakázku ještě před uzavřením smlouvy zrušil a poté vyhlásil nové zadávací řízení na nově vymezený předmět plnění. Podobně jako orgán dohledu tedy nemohu než trvat na tom, že změna předmětu plnění oproti zadání veřejné zakázky a vybrané nabídce je nepřípustná, a to s  odkazem na § 66 odstavec 2 zákona (zákon č. 40/20 04 Sb., o veřejných zakázkách,

a o b d o b n ě § 8 2 o d st a v e c 2 záko n a č. 137/ 2 0 0 6 S b., o veřejných zakázkách – pozn. autora), podle nějž zadavatel uz av ře p í s e m n o u s m l o u vu s vybraným uchazečem v souladu se zadáním a vybranou nabídkou.

p o r u s  v í tě zn o u n a b í d ko u . Tak by se d alo p ok ra č ovat i v jiných oblastech smlouvy.

Takov ýto závěr jasně v yluču je možnost zadavatele mě nit, by ť jen zč ásti, předmět plnění veřejné zakázk y, a to jak co do množst ví, tak co do k valit y. Nelze totiž, než souhlasit s názorem předse dy ÚOHS obsaženým v další č ásti citovaného rozhod nutí, že nelze jednozna č ně prokázat, že na změněný (k vantit ativn ě č i k valit ativ ně) předmět nemohl podat v ýhodnější nabídku jiný do d a v a t e l . N e l z e t a ké t e n t o závěr asi moc paušalizovat, p roto že ka žd ou z akázku je třeba posuzovat individuálně ve všech souvislostech, ale odůvodnění v ýše popsa né je jasné a jednoznač né. Celý šetřený případ byl zkreslen dalšími vadami, k teré konstatoval ÚO H S , ale z  obecného hlediska lze v y vodit jasný závěr: změna p ř e d m ě tu ve ř ejn é z ak á zk y je dodatkem ke smlouvě ne přípustná, pokud není prove dena v souladu se zákonem. Přitom jak zúžení, tak rozšíření předmětu veřejné zakázky je změnou a takový dodatek v ždy je v rozporu s původní mi zadávacími podmínkami. Stejně se chová i změna č asu plnění. Nikdo nemůže v yloučit, že někter ý dodava tel namítne, že kdyby stavbu mohl realizovat později, na bídl by jinou, možná že i nižší cenu. Upravit dodatkem č as pln ě ní je p o dle tohoto názoru ve stejném rozporu se zákonem jako úprava rozsahu díla. L ze tedy i k ní v ztáhnout závěr učiněný ve v ýše popsaném rozhodnutí? Zcela jistě, protože realizace veřejné zakázk y v jiném než původně avizovaném čase je v rozporu s původními zadá vacími podmínkami i v  roz-

Na celou problematiku je potřeba pohlí žet z  hlediska logiky (právo je bohužel někdy k logice hluché) a smyslu změny smlouvy. Změny smlouvy neovlivňující žádnou z rozhodných okolností a nezvýhodňující dodavatele proti původním zadávacím podmínkám jsou zcela jistě přípustné a nemají žádný vztah k zákonu o veřejných zakázkách. Jakmile však změna smlouvy mění některá ustanovení ve prospěch do davatele nebo mění některé ze smluvních ujednání, které bylo předmětem hodnocení n a b í d ek , p ak j d e o zm ě nu podstatnou a taková změna je p o suzován a j ako zm ě n a nepřípustná bez provedení nového zadávacího řízení. Ale ani takové konstatování nemůže být jednoznačné, a to zejména v případech, kdy: ■ z měna, by ť podstatná, je v y volána objek tivní okol ností bez vlivu zadavatele nebo d o d a v a t e l e ( n a p ř. změna času plnění v důsledku vyšší moci); ■ z měna je předvídána v uzavřené smlouvě (obchodní podmínky, na jejichž základě smlouva vznikla, byly pro všechny dodavatele shod né) a sml o u v a v y m ezu je princip uplatnění této změ ny (např. vývoj ceny vlivem inflace, změna subdodavatele apod.).

Podstatné a nepodstatné změny smlouvy

Tak to komplikovaný v ýklad neposkytuje zadavateli žád nou právní jistotu v tom, jaký dodatek může, či nemůže bez obav uzavřít. Evropské a asi i české právní prostředí v oblasti veřejných zakázek bude spíše nakloněno zákazu změn smluv na veřejné zakázky, takže zadavatelům nezbývá, než se tomuto názoru přizpůsobit stavebnictví 02/09

21

a v y v í jet m a x im ální sn ahu minimalizovat změny smluv. Bohužel nikdo zatím nesdělil ani nenaznačil, co s uzavřenou s m l o u vo u , u ní ž z a d av ate l chce podstatně změnit její obsah. Modelová může bý t n a p ř í k l a d s i t u a c e , kd y z a davatel v  dobré ví ře uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky, ale v průběhu realizace z jakýchkoliv důvodů pozbyl č ást finan č ních prostředků n a její úhr a du. L o g ické by bylo, aby smlouvu v takovém případě změnil, změnil rozsah předmětu smlouvy a případně i č as provedení a možná i jiné náležitosti smlouvy tak, aby realizoval zakázku v takovém rozsahu, který odpovídá jeho finančním možnostem (samozřejmě za předpokladu, že částečné plnění je smysluplné). Takováto změna je však změnou podstatnou a byla by – posuzováno podle současných názorů – změnou nepřípustnou, protože nelze vyloučit, že na menší zakázku by se přihlásilo podstatně více soutěžitelů, a nelze vyloučit, že by výhodnější nabídku podal někdo jiný. Realizace takto prove d ené zm ě ny by m ě la bý t tedy provedena nov ým zadávacím řízením. Co však s původní smlouvou? Nebude mít odstoupení od ní ekonomicky negativnější dopad na zadavatele? I tyto aspekty by m ě ly bý t p ředm ětem úvah a rozh o d ov á ní , zd a z m ě nu smlouvy provést, či nikoliv.

Vztah dodatku ke smlouvě Jednou z povinností zadavatele v  rámci zadání veřejné zakázky je vymezení obchodních podmínek. Pomineme-li tento jednostranný diktát zadavatelů, jejichž obchodní podmínky mají hodně daleko k zásadám poctivého obchodního styku, tak i ve Všeobecných obchodních podmínkách v ydaných pod záštitou Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, které m ají snahu v y jád ř it rov no -

22

stavebnictví 02/09

právný vztah dvou smluvních stran, jsou definovány možnosti změny smlouvy, tedy jak rozšíření, tak snížení předmětu smlouv y, nebo je definován princip změny času realizace. Pokud některá z  podmínek, obchodními podmínkami definovaná, nastane, pak by měly smluvní strany dále pokračovat podle těchto obchodních podmínek a smlouvu změnit, protože se na tom na počátku dohodly v  souladu s  pod mínkami zadávací ho ř ízení. Ta ko v ý d o d a te k b y n e m ě l bý t v  rozp oru s  p ů vo dními zadávacími podmínkami ani s  vítěznou nabídkou, protože ta to ve svém návrhu smlouvy předpokládala a umožňovala. Co má pak přednost? Ustano vení uzavřené smlouvy, nebo zákon o veřejných zakázkách popsaný ve výše uvedeném odůvodnění?

Co dál? Není úmyslem tohoto člán ku kritizovat nebo negovat rozhodnutí ÚOHS či jeho p ře d se d y, ale jd e o sn ahu najít pro všechny přijatelné, logické a smysluplné řešení. Postavit kteroukoliv rozsáhlejší stavbu bez jakékoliv změny původních podmínek je skoro nemožné. Bát se uzavřít jakýkoliv dodatek ke smlouvě jenom proto, že by tím zadavatel mohl porušit původní zadávací podmínky, je nesmyslné. Jeli změna smlouv y v y volána objektivními příčinami (např. prodloužení lhůt y v ýstavby vlivem extrémně nepříznivých klimatických podmínek, kdy n e b y l o m o ž n é z   te c h n o l o gického hlediska pokračovat v provádění), pak by měly mít obě smluvní strany svobodnou možnost uzavřít dodatek ke smlouvě i z a p řed p okladu, že to bude mít vliv na cenu dí la (jsou - li objek tivně jiné podmínk y, může bý t objektivně i jiná cena, protože nemá být záměrem objednatele „vydělat“ na zhotoviteli). Pouze svévolné změny, jasně

a jednoznačně zmírňující pro dodavatele původní podmínky zadání, by mohly a měly být předmětem zkoumání, ale kdo z  nás je tím „pomazaným“, který dokáže odlišit svévolné od objektivního? Bylo by vhodné vyvolat diskuzi na téma dodatků ke smlouvám, protože jde o jev zcela běžný a v budoucnu by se pro mnohé mohl stát předmětem zby te č nýc h ko m p lik a c í. J e třeba najít jasné a jednoznač né řešení, které však nemůže být v  tom, že by se dodatky uzavírat nesměly.

Pravomoc ÚOHS Je otázkou, zda je vůbec Úřad p r o o c h r a n u h o s p o d á ř s ké s o u tě že o p r áv n ě n v yd áv at k   d o d a t k ů m ke s m l o u v á m svá rozhodnutí, zda je vůbec oprávněn přezkoumávat po stup zadavatelů při uzavírání dodatků ke smlouvám. Úřad vykonává dohled nad dodržováním zákona (§ 112), zákon upravuje postupy při zadávání zakázek (§ 1), zadáváním zakázek se rozumí závazný postup zadavatele v  zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do doby uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení (§ 17 písmeno m). Lze se tedy poměrně logicky dobrat k závěru, že postup zadavatele po uzavření smlouvy již není v pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (tím samozřejmě není dotčeno právo kontroly jiných kontrolních orgánů podle zvláštních právních předpisů). Proti tomuto závěru však stojí názor předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prezentovaný v  Rozhodnutí R087/2007/0214 9 42 / 20 07/ 310 - Hr ze dne 20. srpna 2007: Současně je nutno zdůraznit, že  pravomoc Ú řadu přezkoumávat úkony zadavatele v průběhu zadávacího procesu, tedy do okamžiku uzavření smlouvy na  plnění p řed mětu veřejné zakázky, nelze chápat a  vnímat pouze

ve smyslu časové souslednosti jednotlivých kroků zadavatele, ale je třeba chápat je funkčně. Pokud tedy nějaký úkon smluvních stran (zadavatele a  vybraného uchazeče), který je u č iněn p o  uzavření této smlouvy, ale svými právními účinky mění obsah právních úkonů zadavatele, které spadají do  působnosti zákona, a  tedy právní poměry stran tzv. „vrací v  čase“ do  okamžiku před uzavření smlouvy na  plnění předmětu veřejné zakázky (jako například uzavřením dodatku ke  smlouvě, který mění některou z podstatných částí této smlouvy), pak je bezpochyby dána pravomoc Úřadu takový dodatečný úkon zadavatele a dodavatele přezkoumat z pohledu jeho souladu se zákonem, konkrétně s ustanovením §  66  odst.  2  zákona. Opačný výklad by byl obcházením účelu zákona, neboť strany smlouvy by mohly učinit veškeré úkony v  rámci zadávacího řízení řádně a  v  souladu se zákonem, a  po  uzavření smlouvy tuto dodatkem změnit bez jakékoliv vázanosti zadávacími podmínkami. Pokud totiž zákon akcentuje transparentní a  nediskriminační stanovení podmínek zadání veřejné zakázky, činí tak bezpochyby nejen proto, aby v souladu s těmito pravidly byla uzavřena smlouva na  plnění předmětu veřejné zakázky, ale především proto, aby v souladu s  těmito pravidly byla veřejná zakázka následně fakticky realizována. Nelze se proto dovolávat absolutní smluvní svobody stran soukromoprávního aktu – smlouvy, neboť tato smluvní svoboda je modifikována povinností zadavatele realizovat veřejnou zakázku v souladu se zákonem. Z citovaného lze tedy dovodit, že do pravomoci kontroly orgánu dohledu spadá i uzavírání dodatků, a zejména možná kontrola toho, zda odpovídají původním zadávacím podmínkám (obdobně se k dodatkům vyjadřují i evropské kontrolní orgány). ■

podlahové konstrukce

text: Jiří Dohnálek, Petr Tůma

foto: archiv autora

Podlahy – současná situace a nové trendy Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc. (*1948) Vedoucí odd. stavebních materiálů na Kloknerově ústavu ČVUT v Praze. Od roku 2006 pořádá jako odborný garant konferenci „PODLAHY“. E-mail: [email protected] Spoluautor: Ing. Petr Tůma, Ph.D. E-mail: [email protected]

Podlahové konstrukce jsou konstrukčním prvkem, na který je kladeno nepochybně největší spektrum funkčních požadavků – jejich povrchová úprava musí plnit estetické požadavky, staticky zatížené nosné podkladní souvrství musí zajišťovat dlouhodobou stabilitu a funkčnost v daném objektu či místnosti. Vývoj za posledních patnáct let mnohonásobně zvětšil spektrum materiálů jak pro nášlapné vrstvy, tak vrstvy podkladní. Výrazně se zvýšila i variabilita zatěžovacích stavů, ať již u podlah bytových staveb nebo občanské či průmyslové výstavby. Používání typových skladeb, často prosazovaných v 70. a 80. letech minulého století, je za tohoto stavu prakticky vyloučené. Podlahová konstrukce významně ovlivňuje provozní pohodu v budově i její celkově vnímané vnitřní prostředí. Pro architekta je dominantním prvkem nášlapná vrstva, a to jak z hlediska materiálového, tak z hlediska povrchové struktury, barevnosti i estetického působení. Již v této fázi však může být významně ovlivněna také celková funkčnost, provozuschopnost i finální vzhled. Výběr materiálu totiž musí nezbytně zohledňovat i mechanické zatížení podlahy, potřebnou protiskluznost povrchu i jeho čistitelnost. Pokud je tedy materiál volen výhradně s ohledem na jeho estetické působení, je často výsledkem situace zcela opačná. Například když je u podzemních garáží nášlapná vrstva tvořena světlým odstínem a struktura současně odpovídá potřebám protiskluznosti, dochází prakticky okamžitě po zahájení provozu k takovému znečišťování povrchu, které vyžaduje buď velmi intenzivní a časté čištění, nebo je po krátkém čase vzhled nášlapné vrstvy z estetického hlediska velmi problematický. V tomto případě se tedy osvědčuje volit odstíny tmavší, na nichž stopy pneumatik budou méně výrazné či zcela nepatrné. Případné světlé barevné odlišení jednotlivých podlaží je možné bez problémů realizovat nátěry stěn, které nejsou provozem nijak podstatněji atakovány. Pro běžného projektanta je podlahová konstrukce obvykle méně významným prvkem, který je často ve výkresové dokumentaci charakterizován pouze skladbou s uvedením tlouštěk jednotlivých vrstev, bez jejich přesnější materiálové specifikace. V technické

zprávě pak obvykle bývá podlahám věnována jen minimální pozornost. Projektová dokumentace by přitom měla řešit řadu detailů, jež následně mohou vyvolávat problémy, které podlahovou konstrukci mohou značně znehodnocovat. Při návrhu skladby a tlouštěk jednotlivých vrstev je nezbytné uvažovat s geometrickými tolerancemi, aby i v případě nepříznivých odchylek nebyla tloušťka například podkladních vrstev zmenšena pod únosnou mez. Podobně je nezbytné řešit v projektové dokumentaci také uložení prvků a rozvodů technického zařízení budov. Návrh musí vzít v úvahu jejich časté křížení, aby se v těchto místech nepřijatelně nezeslabila tloušťka nosných vrstev. Projektová dokumentace by měla také obsahovat rozmístění dilatačních a smršťovacích spár v podlahových vrstvách, jejich úpravu i požadavky na rovinnost podkladních vrstev. V platné normě jsou uvedena kritéria pouze pro nášlapné vrstvy. S tím souvisí i posouzení, zda standardní technologie pokládky podkladních vrstev může předepsané odchylky od rovinnosti splnit. V případě průmyslových podlah je nezbytné i statické posouzení na základě znalosti vnějšího užitného zatížení a kvality podkladních vrstev. Z hlediska dodavatele jsou podlahy v bytové a občanské výstavbě prakticky vždy vázány na dva různé subdodavatele. Obvykle jedna z firem provádí tepelné, resp. zvukové izolační vrstvy a vrstvu nosnou, jiný subdodavatel pak provádí pokládku vrstev nášlapných. Je pravidlem, že kvalita podkladních nosných vrstev není většinou nijak kontrolována, a to jak z hlediska dosažených mechanických vlastností, tak i z hlediska rovinnosti. Při pokládce nášlapných vrstev pak následně dochází k velmi častým sporům, zda má podklad vyhovující, či nevyhovující parametry. Z pohledu investora patří mezi hlavní kritéria zakázky cena a termíny. Představa, že při jakémkoliv stlačení ceny budou užitné vlastnosti podlahové konstrukce zejména z dlouhodobého hlediska vždy zachovány, je jistě iluzorní. Přesto je z pochopitelných důvodů prioritní vždy diskuze o ceně. Z hlediska termínů je situace často ještě absurdnější. Návrh tyto otázky obvykle neřeší a harmonogramy prací nerealisticky kalkulují s takovou rychlostí zrání cementobetonových či anhydritových podkladních vrstev, která není při jakékoliv snaze dodavatele splnitelná. Proto často dochází ke kladení nášlapných vrstev na ne zcela ideálně vyzrálé či vyschlé podklady, a následné reklamace jsou tedy zcela logické. Při provádění a dokončování podlahových konstrukcí dochází na stavbě k souběhu mnoha profesí a pro provádění podlah, tj. jejich ošetřování i zrání, jsou vytvořeny ty nejhorší možné podmínky. Velmi často dochází k tomu, že čerstvě položená keramická či teracová dlažba bývá prakticky vzápětí intenzivně zatěžována, i když by zrání a ošetřování mělo probíhat v klidu minimálně několik dnů. Z hlediska soudního znalce jsou podlahové konstrukce prvkem, který bývá nejčastěji reklamován – ať již z důvodů estetických, či provozních. Tato situace je zcela pochopitelná, uvážíme-li množství hledisek, která se při návrhu, výběru materiálů, technologií i vlastní realizaci podlahové konstrukce prolínají V této složité hře technických požadavků i vztahů mezi jednotlivými účastníky výstavby hraje samozřejmě významnou roli i často akcentovaný lidský činitel. O výsledku nerozho duje jenom brilantní návrh či použití kvalitních materiálů, ale i kvalitní realizace, dodržení technologických postupů i prosté řemeslné poctivosti. Přitom se nejedná vždy o rutinní práci. stavebnictví 02/09

23

▲ Ukázky užití kamenné mozaiky k výzdobě podlah

Při kladení keramické dlažby s prvky o rozměru 100x100 mm je situace nepochybně zcela jiná než př i kladení dlažby s dlaždicemi s půdorysnými rozměry 600x600 mm či většími. Často se i identická podlahová konstrukce realizuje v různorodých teplotních a vlhkostních podmínkách, v jiném souběhu profesí a s jinými termínovými požadavky. Profesionalita a solidnost dodavatele tak často vyžaduje, aby některá navrhovaná řešení či požadavky byly odmítnuty, protože v dané konfiguraci okolností by s jistotou vedly k následným problémům. Podlahové konstrukce by proto měly být vnímány jako náročná disciplína, která vyžaduje od všech zúčastněných profesionalitu a pochopení pro technické i časové možnosti použitých materiálů i používaných technologií.

Skladba podlahy v občanské a bytové výstavbě Podlahu nelze vnímat pouze jako povrchovou tzv. nášlapnou vrstvu, ale jako souvrství, které vcelku zajišťuje širokou škálu vlastností. Od dlouhodobé trvanlivosti, snadné čistitelnosti, bezpečnosti provozu na povrchu, až po akustické a tepelně izolační vlastnosti. V případě občanské a bytové výstavby se obvykle jedná o plovoucí podlahy, kdy je na stropní konstrukci položena lehká a relativně měkká vrstva, jež je překryta tuhou nosnou vrstvou (např. cementovou nebo anhydritovou mazaninou, montovanými deskami apod.). Povrch je pak tvořen nášlapnou vrstvou, zvolenou s ohledem na využití interiéru. Kromě plovoucích podlah byly v dřívější době, ze-

24

stavebnictví 02/09

jména v panelových domech, využívány tzv. nulové podlahy, které jsou tvořeny pásy PVC a tenkou měkkou podložkou, položenou přímo na nosné konstrukci. Na druhé straně v poslední době, zejména ve spojení s výstavbou komerčních kancelářských prostor, došlo k rozšíření využití zdvojených podlah, kde je nosná vrstva podlahy uložena na podložky. Vzniklý prostor je pak využíván pro nejrůznější rozvody, které jsou tak přístupné prakticky na libovolném místě. Při návrhu podlahy je třeba myslet na její statickou únosnost, tj. na mechanické vlastnosti a tloušťku nosné vrstvy. Zde si je třeba uvědomit, že čím stlačitelnější je podklad nosné vrstvy, tím větší tloušťku, resp. lepší mechanické vlastnosti, musí nosná vrstva mít. Při provádění je třeba si uvědomit, že o únosnosti, resp. o vzniku trhlin v podlaze rozhoduje její nejslabší místo. V případě, že je podlahová konstrukce součástí konstrukce oddělující interiér od vnějšího prostředí (např. podlaha na terénu nebo podlaha na stropní konstrukci nad nevytápěnými prostory apod.), musí celá oddělující konstrukce splňovat požadavky na tepelný odpor a na prevenci kondenzace vodní páry v konstrukci. Důležitým tepelně technickým parametrem v místnostech s trvalým pobytem osob je tepelná jímavost podlahy. Tento parametr popisuje rychlost odnímání tepla z chodidla a je dominantně závislý na tepelné vodivosti nášlapné vrstvy. Podle něj lze podlahy rozdělit na velmi teplé, teplé, méně teplé a studené. Obdobně jako v případě tepelně technických vlastností je třeba k  podlahové konstrukci přistupovat i při hodnocení akustických vlastností, tj. zohlednit podlahovou konstrukci jako součást zvukově dělící konstrukce. Zde se sledují dva nezávislé parametry:

vzduchová neprůzvučnost a kročejová neprůzvučnost. Vzduchová neprůzvučnost závisí zejména na plošné hmotnosti dělicí konstrukce, případně ji lze vylepšit pomocí zvukově izolačního podhledu. Kročejová neprůzvučnost, tj. neprůzvučnost konstrukce proti hluku vznikajícímu chůzí nebo jinými rázy, naopak na plošné hmotnosti oddělující konstrukce závislá není. Tento parametr se zajišťuje oddělením nášlapné vrstvy podlahy (a s ní spojených tuhých vrstev) od ostatních konstrukcí (stropní konstrukce, stěny, prostupy apod.) zvukově izolačním materiálem, který je relativně měkký a špatně vede zvuk. Z  hlediska uživatele podlahové konstrukce jsou velmi důležité vlastnosti povrchu. Kromě vzhledu podlahy je to zejména skluznost, která je přímo parametrem bezpečnosti pohybu po podlaze, a dále odolnost proti bodovému namáhání a tvrdost povrchu, které souvisejí s odolností nášlapné vrstvy. Tvrdost povrchu je třeba volit v závislosti na typu použité nášlapné vrstvy a na předpokládaném provozu na podlaze podle specifikace výrobce nášlapné vrstvy. Kromě výše uvedených vlastností musí celá podlahová konstrukce splňovat hygienické požadavky, tj. nesmí být zdrojem škodlivin v interiéru. Dále musí splňovat požadavky na odolnost proti biologickým vlivům (nesmí docházet k růstu plísní, napadení hmyzem nebo jinými živočichy apod.), odolnost proti chemickým vlivům (vzájemný kontakt materiálů nesmí vyvolávat nepříznivé chemické změny a podlaha musí odolávat agresivním látkám, které na ni budou působit) a musí být odolná proti vodě a vlhkosti, případně musí být přístup vody či vlhkosti vyloučen nebo omezen. V  některých případech je vhodné bránit pronikání vodní páry stropem pomocí parotěsné zábrany. Některé materiály jsou citlivé na vlhkost podkladu (např. materiály na bázi dřeva, epoxidové pryskyřice, PVC a další).

▲ ▼ Ukázky užití kamenné mozaiky k výzdobě podlah

Rovinnost povrchu Je třeba rozlišovat mezi pojmy „rovinnost povrchu“ a „místní rovinnost povrchu“. V případě rovinnosti povrchu se sledují odchylky výškové úrovně náhodně vybraných bodů skutečně provedené podlahy od výškové úrovně definované v projektové dokumentaci. Tento parametr je důležitý zejména pro návaznost podlahy na okolní konstrukce, např. dveře. Maximální dovolené odchylky od rovinnosti nášlapné vrstvy je třeba stanovit v návrhu podlahy, a to v závislosti na konkrétních podmínkách. Pro omezení možných sporů je doporučeno rovněž definovat maximální odchylky od rovinnosti povrchu pro ostatní vrstvy, zejména pro povrchy, kde na sebe budou navazovat dodávky různých firem. V praxi často dochází k tomu, že na nosnou vrstvu tvořenou cementovým nebo anhydritovým potěrem zbude pouze několik málo centimetrů, které nemohou zajistit dostatečnou únosnost podlahy. Při užívání, v lepším případě již během stavby, pak dochází k překročení únosnosti nosné vrstvy a ke vzniku trhlin v podlaze. V  případě místní rovinnosti povrchu se sledují odchylky povrchu podlahy od proložené úsečky reprezentované dvou metrovou latí. Tento parametr nevypovídá nic o tom, v  jaké výškové úrovni byl povrch podlahy proveden, ale je důležitý pro provoz na podlaze a komfort jejího používání. Návrh podlahy by měl dále obsahovat požadavky na mezní odchylky místní rovinnosti i pro ostatní vrstvy podlahy. Tyto hodnoty je třeba stanovit v  závislosti na požadavcích výše položené vrstvy na podklad. Pokud zamýšlenou technologií není možné dosáhnout rovinnosti potřebné pro správné položení následné vrstvy, je třeba v návrhu podlahy počítat s vyrovnávací vrstvou. stavebnictví 02/09

25

smršťování horního a dolního povrchu desky, které má za následek tzv. zkroucení desek. To se obvykle projevuje nadzdvižením rohů desky, méně často jejich zanořením do podkladu, nebo nadzdvižením střední oblasti.

Průmyslové podlahy Průmyslová podlaha je definována jako podlahová konstrukce, která je zatížena rovnoměrným zatížením větším než 5 kN/m2, nebo pohyblivým zatížením (manipulačními prostředky), jejichž celková hmotnost je větší než 2000 kg. Průmyslové podlahy jsou většinou tvořeny železobetonovou nosnou deskou vyztuženou buď klasickou výztuží, nebo pomocí drátků, a nášlapnou vrstvou zajišťující odolnost povrchu. Neopomenutelné jsou rovněž vlastnosti podloží. ▲ Ukázky užití kamenné mozaiky k výzdobě podlah

Třetím parametrem popisujícím rovinnost podlahy je mezní rozdíl rovinnosti nášlapné vrstvy v  dilatační nebo smršťovací spáře. Stanovení tohoto parametru má za cíl vyloučit nerovnosti nášlapné vrstvy, v nichž by hrozilo zakopnutí uživatele podlahy.

Dilatační a smršťovací spáry v podlahách občanské a bytové výstavby V případě spár v podlaze je nutné rozlišovat na spáry smršťovací, které umožňují, aby proběhly přirozené objemové změny materiálů (zejména betonu), a spáry dilatační, které umožňují teplotní dilataci jednotlivých konstrukčních celků, buď pouze podlahy, nebo celé konstrukce. Dilatační spáry musí zajistit volnost pohybu po celou dobu životnosti konstrukce. Spáry pouze v podlahách se provádí po obvodu místnosti, kde zajišťují obvykle rovněž funkci izolace proti přenosu kročejového zvuku. V případě velkých prostor je třeba postupovat podle příslušných materiálových norem, v případě betonu podle ČSN EN 1992 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí a podlahu rozdělit na dilatační celky. V případě využití podlahového topení je nutné dilatační spárou oddělit vytápěnou část podlahy od nevytápěné a dilatační spára musí být provedena i v  místě dilatační spáry v konstrukci, na níž je podlaha uložena. V těchto spárách se obvykle osazují speciální kovové profily, které zabraňují olamování hran spáry a vnitřní prostor se vyplní trvale pružným materiálem. Na rozdíl od dilatačních spár mají smršťovací spáry dočasnou funkci. Je třeba je provádět zejména u monolitických vrstev na bázi cementu (cementové potěry, litá teraca apod.). Rastr smršťovacích spár se obvykle provádí pravoúhlý. Poměr stran obdélníku by neměl být větší než 1:2,5. V případě nevyztužených cementových potěrů by delší strana obdélníku smršťovacího pole neměla být větší než čtyřicetinásobek tloušťky vrstvy cementového potěru. Řezání smršťovacích spár se doporučuje provést do 24 hodin od zamíchání směsi. Vzdálenost smršťovacích spár lze zvětšit dostatečným vyztužením potěru. Naopak smršťování jemnozrnných materiálů (maximální zrno kameniva 4 mm a menší) je obvykle větší než u tradičních hrubších materiálů, a smršťovací spáry je tedy třeba provádět v hustším rastru. Po odeznění smršťování je vhodné smršťovací spáry vyplnit tuhou zálivkou. Při větší vzdálenosti smršťovacích spár nebo při použití směsi vykazující větší smršťování je potřeba věnovat pozornost i rozdílnému

26

stavebnictví 02/09

Skladba průmyslové podlahy V návrhu podlahy se musí specifikovat tloušťky a kvality jednotlivých vrstev. Nosná vrstva (prakticky vždy betonová deska) musí být navržena na základě statického výpočtu a musí být zřetelně uvedeno, na jaké zatížení je navržena. V případě pohyblivého zatížení musí být k dispozici zatěžovací schéma dopravního prostředku a hodnoty kolových sil, včetně průměru kol a typu materiálu kol. Pro statické posouzení musí být známy deformační vlastnosti podloží v celé aktivní zóně sedání, případně tyto vlastnosti musí být v návrhu podlahy definovány jako požadavky na úpravu podloží. Nášlapnou vrstvu podlahy je třeba posoudit na lokální únosnost porovnáním pevnosti v tlaku s kontaktním napětím pod koly dopravních prostředků, které budou na podlaze provozovány. Kontaktní napětí pod koly nesmí překročit pevnost použitého materiálu v tlaku, v případě nášlapných vrstev s nižším modulem pružnosti (např. PVC, textilní podlahoviny apod.) musí být kontaktní napětí menší než 40 % pevnosti nášlapné vrstvy v tlaku, aby toto zatížení nevyvolávalo trvalou deformaci nášlapné vrstvy. Obdobně jako u podlah v občanské a bytové výstavbě je třeba splnit hygienické požadavky a požadavky na odolnost proti biologickým a chemickým vlivům a samozřejmě před nanášením citlivých materiálů věnovat pozornost vlhkosti podkladu.

Dilatační a smršťovací spáry v průmyslové podlaze Základní rozdíl mezi smršťovacími a dilatačními spárami a základní požadavky na jejich návrh byly popsány. U průmyslových podlah je třeba vyřešit ještě způsob přenosu posouvajících sil mezi jednotlivými dilatačními úseky. To se obvykle řeší vložením kluzných trnů nebo jiných kluzných prvků, které zasahují do betonové desky na obou stranách dilatační spáry. Smršťovací spár y se ve většině případů provádí řezáním. U průmyslových podlah, kde případné trhliny obvykle představují závažnější provozní závadu a zůstanou vizuálně patrné i na opravené podlaze, se tyto spáry obvykle navrhují v  maximální vzdálenosti, která je třicetinásobkem tloušťky nosné betonové desky, maximálně 6 m. Poměr stran smršťovacího pole by neměl přesáhnout 1:1,5. Případná větší vzdálenost smršťovacích spár musí být podložena výsledky statického výpočtu. Lze ji dosáhnout opět pomocí většího vyztužení desky. Ve výjimečných případech se ve světě používají směsi s kompenzovaným smršťováním.

Návrh podlahy by měl definovat jak polohu a způsob řešení dilatačních spár, tak i polohu, hloubku prořezu a způsob řešení (kdy a jak vyplnit, ponechat nevyplněné apod.) smršťovacích spár. Při návrhu podlah s vysokou intenzitou provozu manipulačních prostředků je třeba vzít v úvahu, že požadavky na rovinnost v oblasti spár musí být výrazně vyšší. Jakékoliv nerovnosti zde totiž při pojezdu vyvolávají doplňující dynamické účinky, které mohou podlahu v těchto oblastech poškodit. To se v plné míře týká i spár mezi betonovými nebo keramickými dlaždicemi.

Eliminace kročejového hluku Nové trendy lze zaznamenat i v oblastech návrhu a provádění podlahových konstrukcí. V současnosti se v zahraničí mimořádně akcentuje eliminace kročejového hluku, tedy všech akustických mostů, kterými mohou být z podlahy, ale i ze schodišť přenášeny zvuky a otřesy do okolních prostor. Ukazuje se, že i u exkluzivně vybavených bytů a precizně provedených staveb může kročejový hluk mimořádně negativně ovlivňovat životní pohodu a problematizovat využívání jinak exkluzivních prostor.

Nové trendy Podobně jako v ostatních oblastech stavebnictví, dochází i v oblasti podlahových konstrukcí, a to jak pokud se týče materiálů, tak technologií, k postupným inovacím, které jsou často málo postřehnutelné, ale přesto jsou významným pokrokem z hlediska těch užitných vlastností, jež nejsou na první pohled patrné.

Asfaltové mazaniny Novinkou v tuzemských podmínkách jsou nepochybně asfaltové mazaniny, resp. asfaltová teraca, která se dlouhodobě a s úspěchem využívají v sousedním Německu. Pojivem je bitumen, jehož obsah ve směsi se pohybuje mezi 7 až 10 váhovými procenty, plnivem pak minerální moučka, písek a zejména pak kamenná drť v různých zrnitostech, obvykle od 2 do 11 mm. Jejich mechanické vlastnosti jsou charakterizovány především třídou tvrdosti. Mají překvapivě velmi dobrou požární odolnost, jsou prakticky nehořlavé a odolné proti jiskrám při svařování nebo žhavým nedopalkům. Po vychladnutí mají konečnou pevnost. Jsou zcela vodotěsné, nenasákavé a v podstatě parotěsné. Neposkytují žádné prostory pro mikroby, bakterie nebo hmyz. Mají vysoký elektrický odpor. Jsou odolné proti většině kyselin, louhů i posypovým solím. Povrch nepráší a nepotřebuje téměř žádné ošetřování. Jejich aplikaci v exteriéru umožňuje výborná mrazuvzdornost. Asfaltové mazaniny neobsahují žádné fenoly a dehty a na základě provedených odborných posudků v SRN neobsahují měřitelné zdraví škodlivé výpary a jsou zdravotně nezávadné. Používají se jak při rekonstrukci starých budov, tak i v reprezentativních prodejních či společenských prostorách. Prvním příkladem jejich aplikace ve větším rozsahu v ČR jsou prostory nově dokončené Národní technické knihovny v Praze 6 – Dejvicích, jejichž otevření pro veřejnost se připravuje v tomto roce.

Izolační materiály z lisovaných anorganických práškových hmot Další nenápadnou, ale přesto velmi významnou inovací je používání izolačních materiálů z lisovaných anorganických práškových hmot, jejichž izolační vlastnosti se významně zlepší odsátím – vakuováním vzduchu. Tepelná vodivost těchto materiálů je na úrovni 0,005 W/m2K. Tloušťka vakuové desky se tak v běžné podlahové konstrukci může pohybovat na úrovni 23 mm. Předností těchto vakuovaných izolačních panelů v podlahových konstrukcích je i mimořádné zlepšení kročejového hluku. Formáty těchto izolačních desek se pohybují obvykle v intervalu 1000x600 mm až 500x300 mm. Desky mohou být buď nalepeny na podkladovou konstrukci nebo na ní volně položeny. Je zcela zřejmé, že panely se nesmějí řezat ani vrtat.

Sledování vlivu podlahových konstrukcí na životní prostředí ve vnitřních prostorách Dalším trendem je sledování vlivu podlahových konstrukcí na životní prostředí ve vnitřních prostorách. V současnosti se výběr nášlapných vrstev řídí celou řadou faktorů, ale otázku uvolňování škodlivých látek z nášlapných vrstev do ovzduší prakticky nikdo neposuzuje. Zkouškami v zahraničí bylo identifikováno až 900 prchavých organických látek, které se vyskytují v bytových prostorách v důsledku jejich uvolňování ze stavebních materiálů. Bylo prokázáno, že podlahové konstrukce jsou významným zdrojem chemického znečištění v budovách. Současná úroveň chemického znečištění produkovaného podlahovými konstrukcemi je vzhledem na vliv uvolňovaných látek velmi znepokojivá. Výrobci materiálů pro nášlapné vrstvy, projektanti i dodavatelé podlahových konstrukcí by proto měli i tento aspekt vnímat jako do budoucna velmi závažný. Z uvedeného nástinu je patrné, že podlahové konstrukce jsou živým, stále se vyvíjejícím oborem, který vyžaduje od všech zúčastněných sledování odborných informací a novinek. V žádném případě se nejedná o rigidní obor, v němž lze bez pečlivé analýzy aktuálních požadavků stavebníka opakovat „dlouhodobě osvědčená“ řešení. ■

english synopsis Floors – Current Situation and New Trends

Floor constructions represent a construction element that needs to fulfil the widest spectrum of functional requirements – their surface finish must be aesthetical, the statically loaded load-bearing bed must provide for long-term stability and functionality in the given building or room. The development of the past fifteen years has multiplied the spectrum of materials both for the walking surface and for the floor beds.

klíčová slova: podlahové konstrukce, dilatační a smršťovací spáry podlah, rovinnost povrchu podlah

keywords: floor constructions, dilation and shrinkage floor joints, floor surface planarity

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc. Ústav technologie stavebních hmot a dílců Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně stavebnictví 02/09

27

podlahové konstrukce

text: Jiří Dohnálek, Petr Tůma

Nové znění normy ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc. (*1948) Vedoucí odd. stavebních materiálů na Kloknerově ústavu ČVUT v Praze. Od roku 2006 pořádá jako odborný garant konferenci „PODLAHY“. E-mail: [email protected] Spoluautor: Ing. Petr Tůma, Ph.D. E-mail: [email protected]

EN, na které je odkazováno tak, aby ustanovení revidované normy nebyla v žádném případě v rozporu s těmito dokumenty. Do normy je zapracován i odkaz na změnu Z3 ČSN EN 206-1, která vyšla v tomto roce, atd. Autoři se domnívají, že nová norma významně posunuje možnosti projektantů i realizátorů navrhovat a provádět podlahové konstrukce podle nejaktuálnějších kritérií a s minimem závad. Revidovány, resp. aktualizovány, byly i zkušební postupy, které jsou pro kontrolu kvality dokončených podlahových konstrukcí nezbytné.

Nejpodstatnější změny v novém znění normy Příspěvek představuje nové znění ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení, platné od 1. srpna 2008 a jeho hlavní odlišnosti oproti starému znění. Norma ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení je v praxi velmi využívaná, avšak její znění z roku 1994 bylo již zastaralé a v některých pasážích dokonce nepoužitelné. Proto se Český normalizační institut rozhodl zařadit do plánu normalizace její revizi ve vztahu k základním ČSN a EN, technickým předpisům a současným technickým požadavkům. S žádostí o její vypracování v loňském roce oslovil České vysoké učení technické v Praze a Kloknerův ústav. Práce na revizi normy navázaly na již provedený rozborový úkol, který analyzoval znění z  roku 1994, a to především ve vztahu k  současným platným českým normám a k harmonizovaným normám evropským. Kromě rozborového úkolu, který byl řešen Ing. Marií Jurajdovou z ITC Zlín, autoři vycházeli především z vlastních odborných zkušeností a dlouhodobých kontaktů s odborníky z oblasti podlah. V tomto směru si vytkli za cíl především v aktualizovaném znění normy upravit formulace v následujících oblastech: ■ reálně vymezit kritéria na rovinnost podlahových konstrukcí; ■ p řesně definovat metodiku zjišťování rovinnosti podlahových konstrukcí; ■ definovat požadavky na mechanické vlastnosti nosných vrstev podlah v návaznosti na platné harmonizované normy; ■ zreálnit hodnoty vlhkosti podkladních vrstev, požadované při pokládce nášlapných vrstev; ■ poskytnout projektantům vodítko při návrhu tloušťky nosné podlahové vrstvy; ■ nově doplnit partii týkající se tzv. průmyslových podlah, která nebyla ve stávající normě vůbec pojednána. Vzhledem k tomu, že se materiálová základna v oblasti podlahových konstrukcí i její různorodost rychle rozvíjí, odvisí kvalita aktualizované normy i od co nejúplnějšího připomínkování návrhů normy nejširším spektrem odborníků jak z okruhu projektantů, tak i dodavatelů. Předkládaná norma prošla mnohastupňovým připomínkováním a oponenturou odborníků, kteří se pohybují v různých materiálových oblastech (dřevěné podlahy, betonové podlahy, plastové povrchy podlah. Byly prověřeny všechny ČSN, resp. harmonizované ČSN

28

stavebnictví 02/09

Předmět normy Předmět normy byl nově přeformulován, a to takto: Tato norma stanovuje požadavky pro navrhování, provádění a zkoušení podlah ve stavebních objektech. Norma rozlišuje dva druhy podlah: podlahy v bytové a občanské výstavbě a průmyslové podlahy. Norma se nevztahuje na nemovité kulturní památky a na objekty pro ustájení zvířat. Norma nezohledňuje specifické požadavky sportovních činností na podlahy. Z definice předmětu normy je zřejmé, že největší změnou je rozšíření normy o problematiku průmyslových podlah. Ta nebyla v předchozím znění ČSN 74 4505 vůbec zohledněna. Termíny a definice Kapitola Termíny a definice je důležitou součástí každé normy. Měla by zajistit, aby terminologii použitou v normě chápali všichni její uživatelé stejně, a bylo tak minimalizováno riziko nedorozumění v  důsledku špatného pochopení textu. Nejdůležitějšími změnami oproti verzi z roku 1994 je zavedení termínu průmyslová podlaha, definování pojmu podlahový potěr (podlahová mazanina) a rozdělení spár v podlaze na smršťovací a dilatační. Nová ČSN 74 4505 rozděluje podlahy na dva druhy. Kapitola 5 se věnuje podlahám v  bytové a občanské výstavbě, kapitola 6 pak podlahám průmyslovým. Rozlišení, do které z nich spadá konkrétní podlaha, je specifikováno právě v  definici pojmu průmyslová podlaha, která uvádí: Průmyslová podlaha je podlahovou konstrukcí, která je zatížena rovnoměrným zatížením větším než 5 kN/m2, nebo pohyblivým zatížením – manipulačními prostředky, jejichž celková hmotnost je větší než 2000 kg. Průmyslovou podlahou je i konstrukce se zvláštními požadavky na odolnost proti obrusu, kontaktnímu namáhání, chemickému působení, a to i v  případě, že zatížení je menší než výše uvedené hodnoty. Ostatní podlahy pak spadají do kategorie podlah v bytové a občanské výstavbě. Na oba názvy druhů podlah je tedy třeba se dívat jako na obvyklé umístění podlahy, kritériem pro rozdělení je zatížení. Může nastat situace, že například podlaha v kuchyni pro hromadné stravování bude muset mít větší únosnost než 2000 kg/m2 a bude muset být navržena a provedena podle ustanovení pro průmyslové podlahy. Z připomínek, které autorům v rámci jednotlivých kol přípravy textu normy došly, bylo zřejmé, že pojmy podlahový potěr a podlahová mazanina, či konkrétně cementový potěr a betonová mazanina,

nejsou v povědomí odborné veřejnosti významově pevně ukotveny. Na základě zkušeností z připomínkových řízení i z vlastní praxe a rozhovorů s lidmi z oboru se autoři domnívají, že pojmy podlahový potěr a podlahová mazanina jsou synonyma, která technicky nic neříkají o vlastnostech příslušných vrstev ani o technologii jejich pokládky. To potvrzují například i technické slovníky, které při překladu do němčiny oba termíny překládají jako Estrich, do angličtiny jako screed. V  případě spár v  podlaze je třeba rozlišovat na spáry smršťovací, které umožňují, aby proběhly přirozené objemové změny materiálů (zejména betonu), a spáry dilatační, které umožňují teplotní dilataci jednotlivých konstrukčních celků, buď pouze podlahy, nebo celé konstrukce. Dilatační spáry musí zajistit volnost pohybu po celou dobu životnosti konstrukce. Obvykle se osazují speciálními kovovými profily, které zabraňují olamování hran, a vnitřní prostor se vyplní trvale pružným materiálem. Na rozdíl od nich mají smršťovací spáry pouze dočasnou funkci, je třeba je provádět zejména u monolitických vrstev na bázi cementu (cementové potěry, litá teraca apod.) a po odeznění smršťování je vhodné tyto spáry vyplnit tuhou zálivkou. Technické požadavky Tak jako celá norma, doznala i tato kapitola významné změny. Rozsah příspěvku nedovoluje věnovat se všem technickým parametrům, celkem jich je v kapitole 4 popsáno osmnáct. V následujícím textu jsou proto zmíněny ty, které autoři považují za nejdůležitější. První dva odstavce se týkají vzhledu podlahy, tedy parametru, který je častým předmětem sporů. Zde je řešen případný vznik trhlin, který je obecně považován za nepřípustnou vadu. Výjimkou jsou betonové podlahy, v  jejichž případě se norma odkazuje na základní normy pro navrhování betonových konstrukcí ČSN 73 1201 Navrhování betonových konstrukcí a ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Při postupu například podle ČSN 73 1201 je třeba definovat příslušnou kategorii požadavku na odolnost proti trhlinám. Pokud tento parametr není v  zadání uveden, lze využít rozdělení popsané v  ČSN 73 1201, které postupuje podle použité výztuže, a tedy podle nebezpečnosti jejího napadení korozí. Pro jednotlivé kategorie jsou definovány příslušné limitní šířky trhlin. Pro dimenzování je zároveň uvedeno, při jakých kombinacích zatížení je třeba je posuzovat. V  odstavci Stálobarevnost je reflektována přirozená vlastnost dřeva měnit svůj odstín pod vlivem osvětlení, respektive oslunění. Při nerovnoměrném osvětlení může dojít k nerovnoměrné změně barevného odstínu dřevěných podlah. Další dva odstavce se věnují rovinnosti povrchu vrstvy a místní rovinnosti povrchu. Zde je nutné upozornit, že se jedná o dvě rozdílné vlastnosti, které mají jak rozdílný vliv na užívání podlahy, tak i odlišný způsob zkoušení. Autoři by chtěli zvláště poděkovat Ing. Šandovi z firmy Gefos a doc. Matějkovi, kteří významně přispěli k textu těchto odstavců a příslušných odstavců z kapitoly Zkoušení. V  případě rovinnosti povrchu se sledují odchylky výškové úrovně náhodně vybraných bodů skutečně provedené podlahy od výškové úrovně definované v projektu. Tento parametr je důležitý zejména pro návaznost podlahy na okolní konstrukce, např. dveře. Maximální dovolené odchylky od rovinnosti nášlapné vrstvy je třeba stanovit v návrhu podlahy, a to v závislosti na konkrétních podmínkách. Pro omezení možných sporů doporučujeme rovněž definovat maximální odchylky od rovinnosti povrchu pro ostatní vrstvy, zejména pro povrchy, kde na sebe budou navazovat dodávky různých firem. V praxi často dochází k tomu, že na nosnou vrstvu tvořenou cementovým nebo anhydritovým potěrem zbude pouze několik málo centimetrů, které nemohou zajistit dostatečnou únosnost podlahy. Při užívání, v lepším případě již během stavby, pak dochází k překročení únosnosti nosné vrstvy a ke vzniku trhlin v podlaze.

V případě místní rovinnosti povrchu se sledují dva parametry. Prvním je odchylka povrchu podlahy od proložené úsečky reprezentované dvoumetrovou latí (viz tabulka 1). Tento parametr nevypovídá nic o tom, v jaké výškové úrovni byl povrch podlahy proveden, ale je důležitý pro provoz na podlaze a komfort jejího používání. Druhým pak je požadavek na mezní rozdíl rovinnosti nášlapné vrstvy v dilatační nebo smršťovací spáře a ve spárách mezi dlaždicemi (viz tabulka 2). Stanovení tohoto parametru má za cíl vyloučit nerovnosti nášlapné vrstvy podlahy, ve kterých by hrozilo zakopnutí uživatele podlahy, případně drncání přepravních prostředků, které by způsobovalo nadměrné namáhání hran. Oba tyto parametry byly předmětem mnoha připomínek, které se lišily zejména podle přístupu autora připomínky buď ze strany dodavatele podlahy, nebo ze strany zákazníka. Autoři dokonce obdrželi zcela opačné připomínky (příliš benevoletní/příliš přísné) od pracovníků jedné větší firmy. Je vhodné, aby návrh podlahy obsahoval požadavky na oba parametry místní rovinnosti i pro ostatní vrstvy podlahy. Tyto hodnoty je třeba stanovit v závislosti na požadavcích výše položené vrstvy na podklad. Pokud zamýšlenou technologií není možné dosáhnout rovinnosti potřebné pro správné položení následné vrstvy, je třeba v návrhu podlahy počítat s vyrovnávací vrstvou. Typ podlahy Mezní odchylka Podlahy v  místnostech pro trvalý pohyb osob (byty, kanceláře, nemocniční pokoje, kulturní 2 mm zařízení, obchody, komunikace uvnitř objektu apod.) Ostatní místnosti 3 mm Výrobní a skladovací haly 5 mm ▲ Tab. 1. Mezní odchylky místní rovinnosti nášlapné vrstvy

Typy podlah Mezní rozdíl Podlahy v  místnostech pro trvalý pohyb osob (byty, kanceláře, nemocniční pokoje, kulturní 2 mm zařízení, obchody, komunikace uvnitř objektu apod.) Ostatní místnosti 2 mm Výrobní a skladovací haly 2 mm ▲ Tab. 2. Mezní rozdíly ve výškové úrovni nášlapné vrstvy v dilatační nebo smršťovací spáře a mezní rozdíly ve výškové úrovni hran sousedních dlaždic

Předepsaná tloušťka mm 10 15 20 25 30 35 40 45 50 60 70 80

Tloušťka vrstvy potěru mm Nejmenší hodnota Průměr ≥a ≥ 10 ≥a ≥ 15 ≥ 15 ≥ 20 ≥ 20 ≥ 25 ≥ 25 ≥ 30 ≥ 30 ≥ 35 ≥ 30 ≥ 40 ≥ 35 ≥ 45 ≥ 40 ≥ 50 ≥ 45 ≥ 60 ≥ 50 ≥ 70 ≥ 60 ≥ 80 ≥ předepsaná >80b ≥a tloušťka a Musí být odsouhlaseno projektantem podle konkrétních podmínek b U cementových potěrů by měly být vzaty v úvahu zásady technologie betonu vedené v ČSN EN 206-1 ▲ Tab. 3. Dovolené odchylky od projektem předepsané tloušťky vrstvy potěru

stavebnictví 02/09

29

Neméně zajímavá a důležitá je specifikace parametrů Tloušťka vrstvy potěru a Mechanická odolnost a stabilita, které jsou významné pro statickou únosnost nosné vrstvy podlahy. Pro tloušťku vrstvy potěru definuje spodní mez skutečného provedení tabulka (viz tab. 3), horní mez pak je omezena 120 % tloušťky předepsané v návrhu podlahy. Zde je třeba si uvědomit, že podlahový potěr je relativně těžký konstrukční prvek. Proto je při případném zvětšení tloušťky třeba posoudit statickou únosnost konstrukce, která podlahu nese. Zcela nově formulovaný je odstavec týkající se skluznosti. V částech budov, které jsou veřejně přístupné, platí přísnější požadavky, uvnitř bytů a pobytových místností pak požadavky méně přísné (viz tab. 4). Důležité je, že požadované hodnoty musí být splněny i při běžném zašpinění podlahy při provozu budovy nebo u vlhké podlahy.

Součinitel smykového tření Výkyv kyvadla Úhel kluzu

Veřejné prostory

Byty a pobytové místnosti

≥ 0,5

≥ 0,3

≥ 40 ≥ 10°

≥ 30 ≥ 6°

▲ Tab. 4. Požadavky na skluznost podlah

V souvislosti s technickými parametry je třeba odkázat na kapitolu 7, která má název Zkoušení a obsahuje buď odkazy na příslušné zkušební normy, nebo popis zkušebních metod pro stanovení velikosti příslušných parametrů. To je velmi důležité, protože jiné zkušební postupy mohou vést k jiným výsledkům (viz například problematika stanovování vlhkosti).

Podlahy v bytové a občanské výstavbě Podlahy popisované v kapitole 5 normy jsou prakticky vždy podlahy plovoucí, kdy je nosná vrstva uložena na relativně měkké vrstvě tepelné nebo zvukové izolace. Kapitola je rozdělena na dvě části vztahující se k návrhu podlahy a k jejímu provádění. V první části, jsou předepsány skutečnosti, které návrh podlahy musí specifikovat, a to: a) p  odmínky úspěšné funkce podlahy po dobu její předpokládané životnosti; b) s kladbu podlahové konstrukce, tj. jednotlivé vrstvy, jejich tloušťky, kvalitu, popřípadě i složení vrstev a pracovní postupy pro jejich zhotovení. Skladba podlahové konstrukce musí být navržena tak, aby podlaha splňovala požadavky, které jsou na ni kladeny, i v případě, že bude vyrobena s nepříznivými odchylkami tlouštěk vrstev; c) rozmístění dilatačních a smršťovacích spár v podlaze, nebo v jejích vrstvách, a jejich úpravu; d) řešení dilatačních spár nosné konstrukce, které prochází podlahou. Dilatační spára musí umožnit pohyb nosné konstrukce;

Materiál potěru Litý potěr na bázi síranu vápenatého Potěr na bázi síranu vápenatého Cementový potěr nevyztužený

Třída pevnosti v tahu za ohybu podle ČSN EN 13813

Plošné zatížení ≤ 2,0 kN/m2

F4 F5 F7 F4 F5 F7 F4 F5 F7

≥ 35 ≥ 30 ≥ 30 ≥ 45 ≥ 40 ≥ 35 ≥ 45 ≥ 40 ≥ 35

e) řešení prostupů podlahou (prostupy potrubí, technologických zařízení apod.); f) napojení podlahy na stěnu; g) způsob uložení prvků a rozvodů technického zařízení budov umístěných do podlahové konstrukce; h) požadavky na místní rovinnost povrchu podlahových vrstev (ne nášlapné vrstvy). Požadavky musí vycházet z požadavků následné vrstvy na podklad. Pokud požadavky na podklad nejsou technologií spodní vrstvy splnitelné, musí být mezi tyto vrstvy vložena vyrovnávací vrstva. Body a, b, c, d, e, g jsou prakticky totožné s požadavky původní normy z roku 1994. Nově byly přidány body f, h. Za zdůraznění stojí zejména bod h, protože místní rovinnost povrchu jednotlivých vrstev je častým předmětem sporů na stavbě a zároveň má konkrétní finanční dopad v nutnosti provádět vyrovnávací vrstvu. Vzhledem k tomu, že norma nemůže postihnout celou škálu individuálních podmínek na stavbě, ani zahrnout požadavky všech vrstev na podklad, je povinnost předepsat požadavky kladena na autora návrhu podlahy, tedy obvykle projektanta. Předpokládá se, že to bude osoba, která bude nejlépe obeznámena s konkrétními požadavky stavby i použitých materiálů a technologií. Doporučeno je definování ještě následujících dvou bodů: ■ požadavky na místní rovinnost povrchu nášlapné vrstvy, pokud jsou přísnější než požadavky uvedené v normě; ■ požadavky na rovinnost povrchu jednotlivých vrstev podlahy a její dovolenou odchylku. Dobrou pomůckou pro navrhování potěrů může být tabulka uvádějící nejmenší návrhové tloušťky plovoucích potěrů (viz tab. 5). Z  vlastních zkušeností však autoři doporučují uvedené hodnoty považovat za naprosto minimální. Spolehlivé konstrukce lze takto provést pouze při kvalitní a velmi pečlivé pokládce, kdy je tloušťka potěru opravdu dodržena a zároveň vlastnosti materiálu odpovídají požadované třídě v celé tloušťce vrstvy. V praxi se bohužel velmi často stává, že dobře zhutněný je pouze povrch potěru a hlouběji je potěr relativně mezerovitý. Pak potěr není dostatečně únosný a riziko vzniku poruch je velké. Druhá část, Provádění, definuje požadavky na firmu provádějící pokládku podlahy nebo některých jejích vrstev. Nová je povinnost sepsat při převzetí staveniště zápis obsahující alespoň údaje jako rovinnost podkladu, tloušťky zadávaných vrstev a rovinnost a místní rovinnost povrchu nejvyšší prováděné vrstvy. Mezi požadavky na provádění podlahy patří i vytvoření rastru smršťovacích spár ve vrstvách z materiálů podléhajících smršťování. Tyto spáry jsou preventivním opatřením proti vzniku smršťovacích trhlin a zhotovují se buď pomocí bednění, nebo dodatečným nařezáním (nutno provést ještě před vznikem poruch, tj. u cementových potěrů obvykle do Předepsaná tloušťka potěru Plošné zatížení Plošné zatížení ≤ 4,0 kN/m2 ≤ 3,0 kN/m2 Bodové zatížení Bodové zatížení ≤ 2,0 kN ≤ 3,0 kN ≥ 50 ≥ 60 ≥ 45 ≥ 50 ≥ 40 ≥ 45 ≥ 65 ≥ 70 ≥ 55 ≥ 60 ≥ 50 ≥ 55 ≥ 65 ≥ 70 ≥ 55 ≥ 60 ≥ 50 ≥ 55

Plošné zatížení ≤ 5,0 kN/m2 Bodové zatížení ≤ 4,0 kN ≥ 65 ≥ 55 ≥ 50 ≥ 75 ≥ 65 ≥ 60 ≥ 75 ≥ 65 ≥ 60

▲ Tab. 5. Nejmenší návrhové tloušťky plovoucích potěrů při stlačitelnosti podkladních vrstev ≤ 3 mm (≤ 5 mm pro plošné zatížení ≤ 2 kN/m2 a ≤ 3 kN/m2)

30

stavebnictví 02/09

24 hodin). Dobře se osvědčilo pravidlo požadující pro obvyklé nevyztužené cementové potěry vzdálenost smršťovacích spár maximálně třiceti- až čtyřicetinásobek tloušťky vrstvy. Vytvořením smršťovacích spár samozřejmě není dotčena potřeba ošetřování potěru. Předepsána je zde nejvyšší dovolená vlhkost podkladu pro pokládku běžných nášlapných vrstev, a to pro cementový potěr a pro potěr na bázi síranu vápenatého (viz tab. 6). Tyto požadavky byly výrazně přepracovány. Oproti normě z  roku 1994 byly opraveny chybné hodnoty pro cementový potěr pod dlažbu a pro anhydritové potěry a doplněny byly požadavky pro lité podlahoviny a textilie. Hodnoty pro cementový potěr lze použít i pro vrstvy ze standardního betonu. Pokud je součástí podlahy systém vytápění, je třeba požadavky uvedené v tabulce snížit. Nášlapná vrstva Kamenná nebo keramická dlažba Lité podlahoviny na bázi cementu Syntetické lité podlahoviny Paropropustná textilie PVC, linoleum, guma, korek Dřevěné podlahy, parkety, laminátové podlahoviny

Cementový potěr

Potěr na bázi síranu vápenatého

5,0 %

0,5 %

5,0 %

Nelze provádět

4,0 % 5,0 % 3,5 %

0,5 % 1,0 % 0,5 %

2,5 %

0,5 %

▲ Tab. 6. Nejvyšší dovolená vlhkost cementového potěru nebo potěru na bázi síranu vápenatého v hmotnostních % v době pokládky nášlapné vrstvy

V části Provádění jsou uvedeny ještě požadavky na výsledky kontrolních zkoušek kvality provedeného podlahového potěru pro nejčastěji používané třídy. Protože rozhodujícím parametrem těchto potěrů je třída pevnosti v  tahu za ohybu F, jsou požadavky vztaženy právě k tomuto parametru. Jeho dodatečné zkoušení není snadné, zejména pro obtížnost odebírání vzorků potěru pro výrobu zkušebních těles (trámků 40x40x160 mm). Proto jsou v kapitole Technické požadavky uvedeny požadavky na výsledky alternativních zkoušek pevnosti v tahu povrchových vrstev pro cementové potěry. U třídy pevnosti F4 musí být průměrná hodnota pevnosti v tahu povrchových vrstev větší než 1,25 MPa, u třídy F5 větší než 1,75 MPa a u třídy F7 větší než 2,25 MPa. Tyto alternativní zkoušky doporučujeme doplnit o sondu pro ověření kvality zhutnění vrstvy potěru v jejích spodních partiích.

Průmyslové podlahy Problematika průmyslových podlah nebyla v předcházejícím znění ČSN 74 4505 vůbec zmíněna. Text článku 6 – Průmyslové podlahy v novém znění ČSN 74 4505 je zcela nový a vychází jak ze zkušeností zpracovatelů normy, tak z řady konzultací s odborníky, kteří se této oblasti dlouhodobě věnují. Zpracovatelé normy by zvláště chtěli poděkovat Ing. Novotné z firmy Panbex a Ing. Fárovi z firmy Coming, kteří významně přispěli jak připomínkami, tak i oponenturou celého textu této kapitoly. Tak, jako v řadě předcházejících článků normy i v kapitole Průmyslové podlahy, se v připomínkách střetávaly různé názory, které prosazovaly změkčení, resp. zpřísnění některých kritérií. Zpracovatelé normy považují za zcela zásadní článek 6.1.2, ve kterém je přesně definováno, co musí návrh průmyslové podlahy obsahovat. V projektové dokumentaci minulých let se velmi často zjišťuje, že návrhu průmyslové podlahy je věnována jen minimální pozornost a její standardní statický návrh je spíše výjimečný. Velmi často je tloušťka i kvalita betonu nosné podlahové desky navrhována intuitivně, velmi často zcela chybí požadavky na míru zhutnění

podloží. Za významné aspekty, které musí obsahovat projektová dokumentace, je třeba považovat: ■ požadavky na úpravu a vyplnění smršťovacích spár po dokončení podlahové konstrukce; ■ vzdálenost a hloubku prořezu smršťovacích spár; ■ polohu a konstrukční řešení dilatačních spár; ■ způsob přenosu posouvajících sil mezi jednotlivými dilatačními úseky. Právě improvizace v těchto výše uvedených bodech vede velmi často k poruchám, které jsou předmětem reklamací ihned po dokončení podlahové konstrukce nebo krátce po zahájení provozu. Norma zřetelně upozorňuje, že: požadavky na rovinnost povrchu nášlapné vrstvy mohou být stanoveny přísněji než v tabulkách 1 a 2  ČSN 74 4505. Dále je třeba upozornit na významný požadavek, kdy v článku 6.1.4 se požaduje u průmyslových podlah s vyšší intenzitou pohybu manipulačních prostředků nebo pohybu dopravních prostředků s vyššími kolovými tlaky porovnání kontaktního napětí pod koly dopravních prostředků s pevností v tlaku povrchových vrstev. Požadovaná vzdálenost smršťovacích spár je uvedena v článku 6.1.9 jako třicetinásobek tloušťky nosné betonové desky, největší vzdálenost smršťovacích spár se pak připouští 6 m. Je častou realitou, že řezané smršťovací spáry jsou prováděny pouze v osách svislých nosných prvků, i když k tomu není žádný racionální ani estetický důvod. V případě použití větších vzdáleností mezi svislými podporami je tak často vzdálenost řezaných smršťovacích spár na úrovni devět a více metrů, což zákonitě vede ke vzniku nežádoucích smršťovacích trhlin v mezilehlých oblastech, které jsou příčinou oprávněných reklamací. V kapitole 6.2 se uvádějí základní požadavky na provádění a ošetřování betonových podlahových desek, zdůrazňuje se, že betonová směs, použitá pro nosnou podlahovou desku, musí být uložena vždy do počátku tuhnutí. Upozorňuje se na nezbytnost ošetřování, které musí omezit rychlý odpar záměsové vody a na včasné provedení řezaných smršťovacích spár. V kapitole 6.3 jsou stručně charakterizovány požadavky na povrchové úpravy, a to tvořené jednak bezespárými syntetickými podlahovinami, jako jsou nátěry, lité a stěrkové podlahoviny, polymermaltové a polymerbetonové podlahoviny, dále pak tzv. minerální vsypy. U syntetických podlahovin má zásadní význam požadavek na vlhkost podkladu. Její hodnota není obecně definována a odkazuje se zcela přirozeně na požadavky výrobce podlahoviny. Dále se upozorňuje, že u syntetických podlahovin z polymerových směsí a polymermalt se připouští mírný rozdíl odstínů při navazování jednotlivých dávek směsí. Současně se upozorňuje, že tyto nášlapné vrstvy si mohou zachovat svou barevnost pouze při pravidelném čištění v intervalech a způsobem předepsanými výrobcem nátěrů, že trvalý provoz dopravních prostředků s gumovými pneumatikami může vést v některých partiích k trvalému znečištění těchto podlahovin, což nelze považovat v daném případě za jejich vadu. V případě minerálních vsypů je uveden explicitní požadavek na tloušťku minimálně 1,5 mm. To odpovídá minimální spotřebě minerálního vsypu cca 3 kg/m2. Obrusné vrstvy menších tlouštěk již nemohou dlouhodobě plnit svoji funkci a deklarovat takto provedenou podlahovou konstrukci jako podlahu s minerálním vsypem by bylo nekorektní. Velmi podstatným ustanovením je konstatování, že: nejednotnost barevného odstínu povrchu je přirozenou vlastností minerálních vsypů a není pokládána za funkční vadu díla. Právě tato okolnost je velmi často reklamována a u mnoha investorů i projektantů vzniká na základě předkládaných malých referenčních vzorků dojem, že výsledný odstín betonové podlahy s minerálním vsypem bude zcela jednotný, a často je snaha zařazovat požadovaný odstín i do barevného vzorníku podle RAL. To je pochopitelně s ohledem na povahu používaných cementů i kameniva zcela nereálné. Odstíny cementů, které jsou významnou pigmentační složkou minerálního vsypu, jsou totiž významně závislé na řadě okolností, mimo jiné obsahu oxidu železitého v surovině používané pro výrobu cementu. Vzhledem k tomu, že i v relativně homogenním stavebnictví 02/09

31

surovinovém ložisku obsah těchto složek kolísá, nemůže být barevný odstín cementu stejného výrobce i stejné třídy zcela identický. Podobně častým zdrojem reklamací je i vznik jemné sítě mikrotrhlin (tzv. fajáns, krakeláž, crazing) ve vrstvě minerálního vsypu. Norma v  čl. 6.3.3 zřetelně uvádí, že výskyt těchto trhlin s  šířkou do 0,1 mm je přirozenou vlastností vsypových povrchů a není funkční ani estetickou vadou. V závěru tohoto článku se upozorňuje, že povrch betonové desky s minerálním vsypem vždy obsahuje určité množství otevřených pórů, proto je jeho čistitelnost částečně omezena, i když jeho povrch velmi často působí jako zcela hutný a uzavřený.

Zkoušení V kapitole 7 Zkoušení je celkem uvedeno dvacetři funkčních parametrů, které lze u podlahových konstrukcí ověřovat. Jedná se o množinu vizuálních i fyzikálně mechanických parametrů, při jejichž stanovení je převážně odkazováno na platné ČSN, resp. harmonizované ČSN EN. Jsou to: ■ charakteristika viditelného povrchu; ■ stálobarevnost; ■ rovinnost vrstvy; ■ místní rovinnost vrstvy; ■ přímost spár; ■ tloušťka vrstvy; ■ pevnost v tlaku a pevnost v tahu za ohybu; ■ pevnost v tahu povrchových vrstev; ■ přídržnost povrchové úpravy; ■ odolnost proti dlouhodobě působícímu statickému zatížení; ■ tvrdost povrchu; ■ odolnost proti opotřebení; ■ tepelný odpor, tepelná jímavost, difuze a kondenzace; ■ vlhkost; ■ nasákavost; ■ vzduchová a kročejová neprůzvučnost; ■ činitel odrazu světla; ■ lesk plochy; ■ odolnost proti biologickým vlivům; ■ elektrické a magnetické vlastnosti; ■ reakce na oheň; ■ požární odolnost; ■ skluznost. Významná změna se týká zejména měření místní rovinnosti vrstvy, což je velmi často reklamovaný parametr. Podle článku 7.4 se odchylky místní rovinnosti stanovují pomocí dvoumetrové latě, na jejichž koncích jsou podložky o výšce 20 mm o půdorysné ploše 10x10 mm. Pomocí posuvného měřítka se změří maximální a minimální vzdálenost mezi povrchem vrstvy a spodním lícem latě. Plocha kontaktu mezi měřítkem a vrstvou je čtvercová o rozměrech 10x10 mm. Minimální a maximální odchylky se stanovují odečtením hodnoty 20 mm (výška koncových podložek latě) od změřených hodnot. Požaduje se nejméně pět měření na každých 100 m2. Zcela nově v  článku 7.7 definuje norma požadavky na stanovení pevnosti v tlaku a pevnosti v tahu za ohybu. Dosud je pravidlem, že v bytové a občanské výstavbě není kvalita podlahových potěrů prakticky vůbec kontrolována. To samozřejmě nijak nestimuluje dodavatele k  dodržování elementárních technologických zásad a výsledkem jsou potěry, které svými mechanickými vlastnostmi oproti parametrům deklarovaným výrobcem potěrové směsi jsou na třetinové, maximálně poloviční úrovni. Norma proto požaduje, aby při zhotovování podlahových potěrů na každých 100 m2 byla zhotovena jedna sada zkušebních těles podle ČSN EN 13 892-2. Při betonáži

32

stavebnictví 02/09

průmyslových podlah se požaduje zhotovení jedné kontrolní krychle o hraně 150 mm na každých 250 m3 uložené betonové směsi. Nově je zavedena v článku 7.8 i metoda měření pevnosti v tahu povrchových vrstev tzv. odtrhovými zkouškami, a to podle ČSN 73 2577. Stanovení vlhkosti podle článku 7.14 se požaduje gravimetrickou metodou podle ČSN EN ISO 12 570 a použití jiné metody je možné pouze v případě, pokud je prokázáno, že vede ke stejným výsledkům jako tato metoda. Pro informaci se v článku uvádí orientační přepočet mezi gravimetrickou a karbidovou metodou. Řada výše uváděných kvalitových parametrů je stanovována s menší frekvencí a vyžaduje speciální zkušební postupy. Typickým příkladem je např. měření skluznosti (článek 7.23). Po řadě konzultací se specialistkou v této oblasti Ing. Kotorovou z TZÚS Plzeň byla nakonec v normě ponechána pouze velmi obecná formulace, a to, že: skluznost se zkouší podle zkušebních metod uvedených v příslušných normách pro jednotlivé výrobkové skupiny. Jakákoliv podrobnější specifikace by popisovanou normu nežádoucím způsobem komplikovala.

Celkové závěry a další perspektiva Provedená revize ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení se snažila promítnout do nového znění jak poznatky a zkušenosti zpracovatelů normy, tak i širokého spektra odborníků, kteří znění normy v  jednotlivých fázích připomínkovali. Díky elektronické korespondenci dostalo příležitost vyjádřit své stanovisko více než 300 jednotlivců zastupujících široké spektrum dodavatelských i projekčních firem. Z pochopitelných důvodů norma nemohla zabíhat do podrobností, např. pokud se týče cementových či anhydritových potěrů, nebo podrobně rozebírat jednotlivé zkušební metody. Norma si klade za cíl být obecným vodítkem pro projektovou i dodavatelskou sféru tak, aby eliminovala nejpodstatnější pochybení při projektování a provádění podlahových konstrukcí. Zpracovatelé očekávají připomínky i konstruktivní kritiku a jsou připraveni po třech letech zpracovat revizi těch ustanovení, která se ukážou jako nepřesná nebo jejichž požadavky se ukážou jako příliš měkké či naopak přísné. Zpracovatelé normy děkují všem, kteří se podíleli na vzniku nového znění ČSN 74 4505, a zejména pak Ing. Syrové z ČNI, která svými zkušenostmi a průběžným kontaktem s autory přispěla ke vzniku normy podstatným dílem. ■

english synopsis New Wording of ČSN 74 4505 Standard Floors – Common Provisions

The article introduces the new wording of ČSN 74 4505 standard on Floors – Common Provisions, and the main differences in comparison to the previous wording. The performed revision of the standard tries to reflect in the new wording knowledge and experience of both the authors of the standard and a wide range of experts commenting on the standard in the individual stages of its preparation.

klíčová slova: norma ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení, pochozí povrchy, toleranční limit

keywords: ČSN 74 4505 standard – Floors – Common Provisions, walking surfaces, limit tolerance

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc. Ústav technologie stavebních hmot a dílců Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně

podlahové konstrukce

text: Martin Procházka

foto: archiv autora

Podlahy v polyfunkčním domě L’Ocelot Ing. Martin Procházka (*1975) Po absolvování středního odborného učiliště v oboru Truhlář a nástavbového studia s maturitou vystudoval MZLU Brno. V současné době je ředitelem společnosti Dřevovýroba Podzimek s.r.o. E-mail: [email protected]

Polyfunkční dům L’Ocelot se nachází v blízkosti říčky Rokytky v nově navrženém parku, který je součástí území Zelený ostrov, nově vznikajícího v okolí O2 areny. Budova zaujme pozorovatele již na první pohled svojí netradiční architekturou a především výraznou barevnou fasádou na jižní straně. Další překvapení nabízejí zbylé tři strany, jejichž opláštění tvoří pláty ze speciální oceli, které se zcela záměrně nechaly zkorodovat, čímž se vytvořily zajímavé fasádní obrazce. Vnitřek budovy tvoří téměř šedesát nadstandardních bytových jednotek různých velikostí a dispozičních řešení, včetně bytů mezonetových a střešních ateliérů. Součástí domu je malá kavárna-restaurace a podzemní garážové stání. Byly-li v případě fasády použity netradiční materiály, pak v interiéru se naopak ve velké míře využil tradiční přírodní materiál – dřevo, které dominovalo při pokládce dřevěných podlah.

■ terasová prkna MASSARANDUBA 21x145 mm a nosné hranoly 42x70 mm ANGELIM PEDRA.

Technologický postup montáže dřevěných podlah ■ Příprava podkladu – anhydritu přebroušením (odstranění nečistot a mastné vrstvy na povrchu, která brání nasákavosti penetrace a přilnavosti lepidla) brusným papírem zrnitosti 16 (tato zrnitost je velmi důležitá a doporučena jako jediná správná) a následné penetrování tohoto podkladu penetrací Uzin PE 317 (pod jednosložkové lepidlo) nebo Uzin PE 420 (pod dvousložkové lepidlo). ■ Celoplošné lepení dřevěných palubek nebo platíček průmyslové mozaiky jednosložkovým lepidlem Uzin MK 73 (použito pro dub) nebo dvousložkovým lepidlem Uzin MK 92 S Dunkel (použito pro exotické dřeviny) nepravidelně na tzv. volný řemen. Velmi důležité bylo zachovat u stěn a navazujících konstrukcí dilatační spáru min. 15 mm. U podlahových topných konvektorů byly podlahy čistě dořezávány s přiznanou spárou cca 5 mm. Tato spára byla vyplněna dilatačním korkem. ■ Broušení podlah a celoplošné tmelení podlah směsí tmelu Pallmann UNI-KITT s brusným prachem. Pro finální broušení byly použity tříkotoučové brusky Lägler TRIO. ■ Povrch se upravil jednosložkovým olejem Pallmann SOYABASE PLUS. Olej byl nanesen jednokotoučovou bruskou a rozleštěn tzv. padováním. Díky oleji, na rozdíl od laku, mají zejména dubové podlahy teplý „medový“ odstín, který časem ještě dozraje. Olej navíc poskytuje dřevěné podlaze prodyšný povrch. ■ Poslední fází byla montáž a kompletace soklových lišt, přechodových lišt a podle potřeby a požadavků tmelení akrylovými tmely v barvě dřeva (např. u soklových lišt ve styku s podlahou apod.).

Dřevěné podlahy v polyfunkčním domě L’Ocelot Dřevěné podlahy a terasy (decking) jsou použity v budově L’Ocelot na celkové ploše téměř 4000 m². Podle pokynů a výběru projektanta, Ing. arch. Petra Suskeho, byl výběr jednotlivých dřevin a rozměrů podlahových prvků následující: ■ průmyslová mozaika, DUB 15x280x280 mm; ■ průmyslová mozaika, IPÉ 15x280x280 mm; ■ průmyslová mozaika, MASSARANDUBA 15x280x280 mm; ■ průmyslová mozaika JATOBA 15x280x280 mm; ■ palubky DUB 22x56x300–1400 mm, kvalita RUSTIKAL, tzn. barevně netříděné dřevo s přirozenou kresbou, s rostlými suky a s bělí; ▼ Polyfunkční dům L'Ocelot se zajímavou skladbou fasád

Technologický postup montáže dřevěných teras Pro terasy byla vybrána na základě doporučení a zkušeností dodavatele brazilská dřevina Massaranduba, která je pro tento účel léty ověřena a je příznivá jak cenově, tak i svými vlastnostmi. Montáž dřevěných venkovních teras tzv. deckingu (resp. jejich kotvení) je možné provést několika způsoby, z  nichž nejspolehlivější je kotvení terasových prken přiznanými nerezovými vruty rozměru např. 5x50 mm do podkladního nosného roštu. Nehrozí tak nebezpečí odtržení prken od hranolů (ketré je reálné např. při použití nejrůznějších skrytých plastových prvků). Ideálním postupem je také kotvení nosných hranolů napevno do podkladu (betonových patek, ocelové pozinkované konstrukce apod. Zabrání se tak nežádoucím tvarovým změnám terasy při pracování a kroucení dřeva vlivem klimatických změn) v kombinaci s  pryžovými podložkami, které mohou být vkládány mezi podklad a nosný hranol. Dalším možným způsobem je tzv. volné ložení dřevěné terasy do kačírku. Právě tento postup byl zvolen v budově L’Ocelot. Vlastní postup montáže dřevěných teras ■ Vyrovnání podkladu (kačírkového lože) na vyhovující rovinnost, tzn. s max. odchylkou 2 mm/2 bm. ■ Formátování a uložení nosných hranolů s rozestupem cca 500 mm (tato vzdálenost jednotlivých hranolů závisí na rozměru, resp. průřezu terasových prken. Obecně platí čím tenčí a užší terasové prkno, tím menší rozestup hranolů). stavebnictví 02/09

33

■ Formátování a kotvení terasových prken do hranolů přiznanými nerezovými vruty skrz z pohledové strany. Mezi jednotlivými prkny byly ponechány mezery cca 8 mm. ■ Dřevěné terasy nebyly záměrně napuštěny žádnou nátěrovou hmotou, aby tak bylo docíleno vlivem povětrnosti typické našedlé patiny. Je samozřejmě možné dřevo napustit např. teakovým olejem, tento proces šednutí se tak zpomalí. ■ Základní údaje o stavbě Název: Polyfunkční dům L’Ocelot Místo: Ocelářská ulice, Praha 9 Investor: L’Ocelot, a.s. Projektant: SEA Architekt s.r.o. Generální dodavatel: Podzimek a synové s.r.o. Dodavatel dřevěných podlah a teras: Dřevovýroba Podzimek s.r.o. Dodavatel chemie pro pokládku dřevěných podlah: UZIN s.r.o. Termín výstavby: 11/2006–05/2008

▼ Interiér: palubky DUB

▼ Interiér: průmyslová mozaika Ipé (detail)

34

stavebnictví 02/09

english synopsis Floor Constructions of Poly-Functional Building of L’Ocelot

The interiors of the residential house L’Ocelot make extensive use of traditional natural materials such as timber dominating in wooden floor laying. Wooden floors and decks cover the total area of nearly 4.000 m² in the house. Following the recommendation of the supplier the decks have been covered with Brazilian timber called Massaranduba, time-tested and showing convenient price and property setting. The article describes interior floor laying and deck building.

klíčová slova: bytový dům L‘Ocelot, podlahy dřevěné, terasy dřevěné, montáž podlah, dřeviny exotické

keywords: poly-functional house L’Ocelot, wooden floors, wooden decks, floor assembly, exotic timber

▼ Interiér: průmyslová mozaika Ipé (celek)

VZT My

L P

My L

L P

P

My

My

L

L P

P My

L P P

My L

▲ Exteriér: brazilská dřevina Massaranduba (detail)

P

▼ Exteriér: brazilská dřevina Massaranduba (celek)

My L

▲ Půdorys typického nadzemního podlaží ▼ Příčný řez budovou L’Ocelot

stavebnictví 02/09

35

podlahové konstrukce

text: Vítězslav Vacek

foto: archiv autora

Poruchy betonových průmyslových podlah a možnosti jejich sanace Ing. Vítězslav Vacek, CSc. (*1963) Absolvent FSv ČVUT Praha – obor Pozemní stavby se specializací na technologie a provádění staveb, 1988–1993 vědecká příprava v Kloknerově ústavu ČVUT Praha – nauka o nekovových materiálech a stavebních hmotách, 1993–1994 Chladicí věže Praha a.s. – divize REKO. V současné době je vedoucím technické přípravy CSI group a.s. E-mail: [email protected]

S hospodářským rozvojem předchozích let byla spojena velká poptávka po průmyslových podlahách. Vzhledem k příznivému poměru ceny a užitných parametrů se velmi často jednalo o podlahy betonové. Příspěvek se zabývá analýzou příčin vzniku některých opakujících se typických poruch těchto podlah a představuje možnosti jejich sanací. Průmyslové provozy lehké i středně těžké výroby a skladování velmi často vystačí s  obyčejnou betonovou podlahou. Těžká výroba již obvykle potřebuje podlahy speciální, i když zpravidla pouze lokálně – ve vazbě na technologii výroby. Zvláštním případem je pak oblast chemické výroby, kde často obyčejný beton dostatečně nevyhovuje. Jinou skupinou je např. náročná výroba elektroniky s požadavky na antistatické vlastnosti, potravinářské provozy, nemocnice apod. s vysokými nároky na čistotu provozu. Samostatnou skupinou jsou hromadné garáže. Betonová podlaha je většinou použita jako primárně konstrukční část i v provozech, kdy beton jako materiál svými vlastnostmi nestačí, a je pak následně opatřena dalšími vrstvami, tvořenými stěrkami, nátěry, speciálními dlažbami apod., tzn. obrusnými, resp. nášlapnými vrstvami, nebo jsou provedeny úpravy odpovídající požadovaným parametrům daného prostředí. Z hlediska místních podmínek lze podlahy členit na novostavby a opravy nebo rekonstrukce, resp. výměny podlahy v prostorách se stejným nebo nově odlišným využitím. Z konstrukčního hlediska je základním členěním rozdělení podlah na desky na terénu, nejčastěji u výrobních či skladovacích hal, a podlah vícepodlažních budov, kde je často podlaha již přímo upraveným povrchem stropu, např. hromadné garáže, nebo některé vertikálně řazené průmyslové technologie.

Návrh průmyslové podlahy Průmyslová betonová podlaha je svou funkcí velmi důležitou částí stavby, neboť její stav bezprostředně ovlivňuje provoz (např. výroby nebo skladování), kterému má sloužit. Jejímu návrhu je tedy třeba věnovat potřebnou pozornost, protože zdánlivá úspora ve stavebních

36

stavebnictví 02/09

nákladech může přinést citelné provozní ztráty. Návrh průmyslové podlahy by měl mít na zřeteli bezpečné přenesení zatížení z povrchu do podzákladí při zachování tvaru, tj. omezené deformaci. Pro splnění této funkce je třeba docílit spolupůsobení vlastní horní obrusné vrstvy s vrstvami podkladními dostatečně plynulou změnou tuhosti souvrství. Mimo zatížení pojezdem a skladovaným materiálem je u průmyslových podlah významný účinek tzv. nesilových zatížení (zejména od změny teploty a vlhkosti) a v této souvislosti i interakce s  vlastní konstrukcí haly nad podlahou (obr. 1, 2). Nedořešení těchto detailů, resp. nesplnění předpokladů návrhu se během provozu často projeví významnými poruchami. Základním úkolem projektanta je vyřešit všechny detaily a návaznosti, protože – jak kdysi řekl jeden z nestorů českého stavitelství profesor Hruban: „Betonová konstrukce je kvalitní, když je kvalitní v  každém provedeném detailu.“ Což platí dodnes a bez výjimky i u průmyslových podlah. Následující část příspěvku je zaměřena na dva hlavní typy betonových podlah. Prvním z  nich jsou drátkobetonové podlahy skladovacích a výrobních hal, druhým pak nulové podlahy hromadných parkovacích garáží.

Drátkobetonové podlahy skladovacích a výrobních hal Širší rozvoj použití drátkobetonu pro průmyslové podlahy u nás začal v devadesátých letech minulého století. K jeho výhodám patří snadná realizace s možností dopravy čerstvé směsi čerpadly a větší odolnost proti vzniku, ale hlavně rozvoji trhlin než u prostého betonu. Drátkobeton v obvyklém provedení nemá ohybovou únosnost oboustranně vyztužené desky, ale v řadě aplikací svými parametry postačuje. Jeho realizace s minimem betonářské výztuže – obvykle jen dovyztužení některých detailů rovnými pruty nebo svařovanými sítěmi – je rychlá a jednoduchá. Jelikož jsou skladové podlahy často vystaveny velkému obrusu tvrdými koly manipulační techniky, uzavírá se povrch podlahy při hlazení abrazi odolnou vrstvičkou vsypu. Pro eliminaci trhlin od smrštění se hotová podlaha v prvních 24 hodinách po dokončení nařeže jalovými řezy. Pokud se tak učiní vzhledem k podmínkám hydratace betonu pozdě, vznikne první porucha – ve formě tzv. divoké trhliny. K rozvoji trhlin přispívá rovněž nedokonalé ošetřování hotové podlahy v době zrání. Zde je dobré připomenout, že trhlina v  betonu je přirozená a nevyhnutelná. Ovlivnit je možné jejich rozdělení – četnost a šířku. Z hlediska mechanického chování i trvanlivosti podlahy je lépe dosáhnout většího počtu malých trhlin, něž několika velkých, které by byly výraznou nehomogenitou celé podlahové konstrukce. Při realizaci tenkých desek do tl. 150 mm, ale stává se to i u desek tl. až 200 mm, vznikají při následném vysychání miskovité deformace jednotlivých nařezaných čtverců, které se projevují zvednutím rohů. Ty jsou pak obvykle ulomeny při pojezdu vozíků, a vzniknou tak charakteristické trhliny. Jakákoliv nerovnost takto provozovaných podlah se při přejezdu vozíků stává potenciálním zdrojem výtluku. Nejčastěji

se tak děje u spáry s  nestejnou výškou obou navazujících ploch, nebo u pracovní spáry s vloženým ocelovým prvkem, vytvářejícím lokální skokovou změnu tuhosti. Údery tvrdých kol těžkých vozíků pak svým dynamickým účinkem nejprve odlomí hranu spáry, ale postupně vytvářejí plošně rozsáhlý výtluk (obr. 6, 7). Pokud je podlaha špatně navržena – dimenzována ve vazbě na podloží, nebo je provozována pod vyšším zatížením, než bylo uvažováno při návrhu (těžší vozíky, větší skladovaná zátěž apod.), může dojít i k její celkové destrukci, jak ukazují obr. 3–7. Trhliny a jalové řezy by měly být upraveny tak, aby při přejezdu kola vozíku přenášela spára vzájemně účinky zatížení do sousedních desek. Tento stav nenastává, pokud jsou spáry ponechány volné – odlamují se hrany, nebo pokud je výplň příliš poddajná – např. PU nebo akrylátový tmel (obr. 9). Renomovaní výrobci dodávají k tomuto účelu speciální semirigidní zálivky, které na prudkou změnu zatížení reagují jako tvrdý materiál, ale na pomalejší účinky, např. od změny teploty, reagují elasticky. Analogicky je tedy možné vyplnit jak řezy předem připravené, tak dodatečně provedené v místě divoké trhliny. Taková oprava je úspěšná u běžných trhlin, nikoli u významných konstrukčních poruch, třeba nad rozhraním podloží, na styku výrazně rozdílně zatížených oblastí apod. Plošná porucha je v omezeném rozsahu opravitelná lokálním vybouráním a novou betonáží příslušného pole. Pro lokální výtluky je možné k náhradě rozdrceného materiálu použít speciálních sanačních hmot na cementové nebo polymerem modifikované bázi, určených k opravě pojížděných ploch. Jejich volba je obtížná v tom, že oprava by se měla svými vlastnostmi co nejvíce blížit okolní podlaze. Zvolíme-li materiál málo pevný, bude se porucha zanedlouho opakovat v témže místě. Pokud vybereme materiál příliš pevný, objeví se postupně poruchy před a za opraveným místem a nastane jev označovaný někdy jako stěhování výtluků. Pokud podlaha provoznímu zatížení neodpovídá a dochází k její destrukci (obr. 3, 4), je na místě ji vybourat a provést nově, včetně potřebné úpravy podloží a změny dimenzí drátkobetonové desky. Krátkodobě je možné provoz zajistit provizorním položením plechů na poškozená místa, ale i tlusté plechy se postupně deformují a jsou překážkou pro malá kola vozíků (obr. 8).

▲ Obr. 1. Garáž za provozu v zimě – trhlina v nátěru

▲ Obr. 2. Totéž místo – detail průsaku zespodu

Bezespáré podlahy z válcovaného betonu a polymerem modifikované vrchní vrstvy Velmi podobným typem podlah jsou tzv. bezespáré podlahy z válcovaného betonu a polymerem modifikované vrchní vrstvy. Ani tyto betonové podlahy nejsou objemově stálé. Ačkoli spáry na počátku nemají, postupně se v nich vytvoří trhliny v linii oslabení – jako jsou pracovní spáry, řady sloupů apod. Ty se potom v průběhu času rozšiřují a postupně si vyžádají opravu. Zprvu je to jen zalití řezu, později, když se dále rozestupují, je někdy snaha je spojovat sponami (obr. 10). Sponkování těchto podlah pomocí kramliček je problémem, protože spony není do čeho chytit – modifikovaná vrstva je tlustá jen asi 30 mm a válcovaný beton pod ní má malou pevnost. Někteří zhotovitelé tedy místo spon používají jenom prutu zalitého v drážce. Taková oprava pohyb často nezastaví a je nutné přistoupit k  radikálnějšímu zásahu ve větší šířce opravy (obr. 11). Výběr vhodného materiálu a návrh tvaru průřezu zde patří do rukou odborníka, který předem zhodnotí konkrétní situaci a její vývoj. Kvalitní oprava trhlin podlahy je provozní nutností, protože jinak dochází ke zvýšeným nákladům na opravy kol manipulační techniky (obr. 12). Provozní zatížení zejména skladových podlah obrusem je poměrně intenzivní, a tak by těmto podlahám měla být věnována také potřebná údržba. Pokud přesto časem dojde k odbroušení vsypové vrstvy chránící podlahu proti abrazi, je možné ji nahradit tenkou

▲ Obr. 3. Rozlámaná drátkobetonová podlaha ve vjezdu skladu ▼ Obr. 4. Rozlámaná drátkobetonová podlaha pod rampou

stavebnictví 02/09

37

▲ Obr. 5. Detail rozvoje lomové poruchy drátkobetonové desky

▲ Obr. 6. Plošný rozvoj poškození rozlámané drátkobetonové desky

▲ Obr. 7. Odlomené rohy drátkobetonové desky a rozvoj výtluku

▲ Obr. 8. Nouzová oprava položením plechu

▲ Obr. 9. Odlamování hran spáry vyplněné pružným tmelem

▲ Obr. 10. Oprava trhliny bezespáré podlahy sponkou a zalitím

▼ Obr. 11. Druhá fáze opravy ve větší šířce

▼ Obr. 12. Trhliny v podlaze vedou ke značným škodám na podvozcích

38

stavebnictví 02/09

▲ Obr. 13. Třetí fáze opravy opět ve větší šířce

▲ Obr. 14. Poškození podlahy pootočením malé betonové patky

▲ Obr. 15. Poškození podlahy u paty ocelového sloupu

▲ Obr. 16. Charakteristické trhlinky betonové podlahy v ploše

polymerní stěrkou s vysoce odolným plnivem, podobným původnímu vsypu. Uvedené poruchy a způsoby jejich oprav jsou uplatnitelné nejen u podlah novějších, ale v přiměřené míře i u podlah starých. Jestliže není stará betonová podlaha příliš polámána na drobné elementy nebo silně kontaminována, ale má i do větší hloubky letitým provozem narušený povrch, je možné uvažovat – pokud to dovoluje světlá výška a návaznost na další části stavby – o její opravě novým přebetonováním. Nová vrstva může být se stávající podlahou svázána, nebo může být navržena jako separovaná. Výběr z těchto možností je věcí hodnocení projektanta, který zváží všechny místní podmínky. Pokud by byla nová betonová vrstva příliš tlustá, je za předpokladu funkční hydroizolace možné provést opravu povrchu tenčí, vícevrstvou stěrkou na polymerní bázi. Jestliže by stará podlaha byla příliš poškozena a nebylo by ji možné přebetonovat nebo by docházelo ke zvýšení provozního zatížení, pak je obvykle třeba starou betonovou desku odstranit a realizovat celou podlahu nově. Zhodnocení možnosti opravy v porovnání s novou podlahou je často velmi složité a nezřídka bývá komplikovanost provedení, cena a časová náročnost opravy tak vysoká, že se jeví rychlejší a levnější provést podlahu novou, na kvalitativně lepší úrovni. Praktické zkušenosti ukazují, že opravit se vyplatí jen podlahu v poměrně slušném stavu, popř. poškozenou lokálně, nebo tam, kde si to vynucují provozní omezení – možnost krátké odstávky, nepřístupnost apod.

Většinou se jedná o vícepodlažní budovy, kde k  parkování slouží základová deska, mezistropy a často i střecha. Některé parkovací domy založené jinak než na desce mají – podobně jako výše uvedené haly – spodní podlahu na terénu. Posledních zhruba deset let je již i v  ČR výstavba hromadných garáží poměrně intenzivní. Většinou jde o železobetonové monolitické, nebo prefabrikované, ale zpravidla o kombinované systémy konstrukcí. Často jsou to spodní – podzemní podlaží hotelů, bank, administrativních a obchodních center, ale také pouze garážové objekty s  podzemními, nadzemními podlažími a pojížděnou střechou. Tyto podlahy jsou převážně navrhovány jako nulové, tzn. že jde přímo o zahlazený povrch nosné železobetonové konstrukce, bez dalších vyrovnávacích, roznášecích a podobných podkladních vrstev. Určitě progresivní zjednodušení skladby svislého řezu stropu přispívá k  jeho odlehčení o balastní podlahové vrstvy, ale přináší i nové nároky na kvalitu a způsob provádění betonářských prací a ochranu betonové konstrukce v sekundárním smyslu. Jedná se o tuhost konstrukcí, jejich průhyb, sklon povrchu atd. Podlaží těchto objektů jsou vertikálně propojena rampami nebo nákladními výtahy. Půdorysně jde o celky malé i značně rozlehlé. Charakteristickým zatížením garážových prostor je kromě vlastní tíhy a účinků dopravy – cyklického pohyblivého zatížení, i expozice mokrým procesům, především v souvislosti s chemickými rozmrazovacími látkami a sněhem, někdy i prudkým změnám teplot při nedostatečně regulovaném větrání. Jejich společným jmenovatelem je úplná absence, nebo existence jen provozně nedostatečného systému odvodnění. Investoři obvykle společně s projektanty předpokládají strojní úklid, který je však reálně prováděn s dostatečnou intenzitou jen v menšině malých staveb.

Podlahy hromadných parkovacích garáží Druhým charakteristickým, v současnosti často frekventovaným typem betonových průmyslových podlah jsou hromadné garáže.

stavebnictví 02/09

39

▲ Obr. 17. Dokončený stěrkový systém podlahy včetně vodorovného dopravního značení

▲ Obr. 18. Paprskovité trhliny okolo styku podlahy se svislými konstrukcemi

▲ Obr. 19. Zesilující pásek membrány na pohyblivé trhlině – spáře

▼ Obr. 20. Příprava betonového podkladu brokováním

▼ Obr. 21. Tmelení smršťovacích trhlin a spár

40

stavebnictví 02/09

Z  hlediska opotřebení povrchu abrazí je situace poněkud lepší než u shora uvedených hal, protože podvozky aut jsou opatřeny pneumatikami. Podcenění uvedených fenoménů ve spojení s nevhodným a technicky nepochopitelným uplatňováním normových kritérií mezních šířek trhlin (pro vnitřní prostory budov) ve vodorovných konstrukcích takových budov vede ke vzniku typické, systematicky se opakující poruchy – protékání vody a vodných roztoků stropními konstrukcemi shora dolů. První problémy se projeví poškozením laku dole parkujících vozidel vápenatými výluhy, ale jsou těsně následovány i korozí výztuže, a tedy mnohem nebezpečnějšími důsledky pro samotnou nosnou funkci konstrukce. Koroze ocelové výztuže působením agresivních vodných roztoků je poměrně intenzivní (obr. 22). U několika zahraničních staveb již dokonce došlo ke zřícení takto poškozených stropů garáží. Samotná betonová podlaha garáží tedy není schopna plnit všechny potřebné funkce. Proto se železobetonová konstrukce doplňuje systémem přímo pojížděné izolace. Jedná se o tenkou pružnou vrstvu, odolnou proti vodě, rozmrazovacím látkám a provozním náplním vozidel, která plní funkci podlahy ve smyslu jejího vzhledu, barevnosti, neskluznosti apod., ale hlavně také ochrannou funkci ve vztahu k nosné železobetonové konstrukci. Toho je dosaženo především řešením všech detailů a vyvedením stěrkového systému na soklík svislých konstrukcí, čímž je vytvořena mělká ochranná vana, schopná pružně přenést všechny deformace nosné konstrukce. Ochranný systém pojížděné izolace není pouhým barevným nátěrem, ale musí mít schopnost bez porušení těsnosti překlenout pohyblivé trhlinky. Málo pružný a příliš tenký nátěrový systém nelze úspěšně opravit. Dále musí mít i potřebnou mechanickou odolnost a samozřejmě i přídržnost k podkladu. Bez těchto vlastností není možné dosáhnout potřebné funkčnosti ani životnosti podlahy. Kromě plošné mozaiky drobných trhlin jsou na železobetonových konstrukcích typické i trhliny od vázaného smrštění (obr. 18), které správně navržený systém pojížděné izolace ošetří již předem, podobně jako pracovní spáry (obr. 19). Kvalitní systém přímo pojížděné izolace podlahy garáží je tvořen vrstvou penetrace, pružnou hydroizolační membránou, obrusnou vrstvou s  pískovým vsypem a uzavíracím nátěrem. Na závěr je hotová podlaha zpravidla doplněna ještě systémem vodorovného dopravního značení (obr. 17). Příprava podkladu se obvykle děje brokováním s odsáváním prachu (obr. 20). V této fázi se odhalí síť trhlin, dříve skrytých cementovým šlemem z  hlazení, která se před provedením stěrkového systému opraví pružným tmelem (obr. 21). Pokud se projeví nějaké vady garážových stěrkových podlah, opravy se zpravidla provedou opakováním technologického postupu, jako v případě první realizace. Příčinami poruch mohou být chyby při aplikaci, nejčastěji nedodržení aplikačních podmínek (teplota, vlhkost), ale i vady materiálu a v neposlední řadě i poruchy nosné železobetonové konstrukce spojené se sedáním, dotvarováním nebo malou tuhostí stropů. Pokud je příčinou poruchy změna předpokládaného chování konstrukce, je zpravidla nutné upravit lokálně celý systém, aby respektoval nový stav a mohl opět zajistit všechny, tedy i ochranné funkce podlahy.

▲ Obr. 23. Dokončený garážový dům

Závěr Betonové průmyslové podlahy jsou samostatnou částí konstrukce se specifickými užitnými parametry, jejichž dosažení je podmíněno správným návrhem i provedením, ve vazbě na podklad i další okolní konstrukce. Mají životnost limitovanou intenzitou provozu a kvalitou prováděné údržby. Současné betonové podlahy jsou, především v logistických centrech, poměrně hodně zatěžované, ale při odpovídající péči a včasné opravě mohou sloužit svému účelu velmi dlouho. Za použití moderních sanačních technologií je opravitelná prakticky každá porucha betonové podlahy, avšak někdy taková oprava nemusí být cenově rentabilní. ■

english synopsis Defects of Industrial Floors and Options of their Rehabilitation

The article deals with analysis of causes of selected repeated typical defects of these floors and introduces options of their rehabilitation. Industrial concrete floors form a separate part of the building construction with specific utility parameters whose achievement is conditioned by appropriate design and its implementation in relation to the floor bed and surrounding constructions. The life of industrial floors is limited by intensity of traffic and quality of maintenance. Modern rehabilitation technologies are able to repair virtually any damage to concrete flooring but sometimes the repair may be inconvenient from the cost point of view.

klíčová slova: podlahy betonové průmyslové, poruchy podlah betonových, podlahy hromadných parkovacích garáží, podlahy skladovacích a výrobních hal

keywords: industrial concrete floors, defects of concrete floors, floors in parking garages, floors in warehouses and manufacturing halls

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc. Vedoucí katedry technologie staveb Fakulty stavební ČVUT v Praze

▼O  br. 22. Schéma rozvoje koroze výztuže na trhlině

stavebnictví 02/09

41

42

stavebnictví 02/09

podlahové konstrukce

text: Martin Procházka

foto: Tomáš Malý, archiv autora

Restaurování historických podlah budovy Nostického paláce v Praze Ing. Martin Procházka (*1975) Po absolvování středního odborného učiliště v oboru Truhlář a nástavbového studia s maturitou vystudoval MZLU Brno. V současné době je ředitelem společnosti Dřevovýroba Podzimek s.r.o. E-mail: [email protected]

Budova Nostického paláce, dnešního sídla Ministerstva kultury ČR, byla postavena jako barokní novostavba v šedesátých letech 17. století a slohová kritika připisuje tuto stavbu Franceskovi Carattimu. Rekonstrukce paláce představovala plnou rehabilitaci prostorové struktury a dochovaných interiérů. Významnou část rozsahu díla tvořily, po  předchozím důkladném průzkumu, nejrůznější restaurátorské práce včetně restaurování původních podlah. V  polovině roku 2002, kdy byla rekonstrukce prostor Nostického paláce téměř před dokončením, se při letní povodni vylila z  břehů řeka Vltava. V srpnu 2002 byl tak suterén Nostického paláce zatopen v celé výšce, přízemí bylo zaplaveno zhruba do výše 0,6 m. Vzhledem k faktu, že všechny podlahy v suterénu a v přízemí byly vystaveny dlouhodobému působení vody v důsledku záplav, došlo u postižených dřevěných podlah k jejich nabobtnání, radikální změně rozměrů a k jejich vydutí a zvlnění. Protože je proces bobtnání a vysychání dřeva nereverzibilní, nebylo možné docílit původního rozměru dřevěných segmentů ani po případném vysušení na vyhovující hodnotu (cca 9 %). Proto byla oprava formou repase na místě zamítnuta. Byl zvolen radikální postup. Stávající dřevěné podlahy byly demontovány, podkladní vrstvy vysušeny a následně položeny nové dřevěné podlahy. Nezbytnou součástí těchto oprav byla i výměna podkladních tesařských podpodlah včetně vložení nových izolačních materiálů (ty nebylo rovněž možné na místě vysušit). Vzhledem k historické hodnotě paláce, který je zapsán jako nemovitá kulturní památka č. 1-847, byly veškeré práce prováděny pod přímým dohledem pracovníků Národního památkového ústavu a  zvláštní komise ustanovené Ministerstvem kultury ČR. V roce 2003 byla tato stavba oceněna titulem Stavba roku. Obecně lze říci, že rekonstrukce podlah byla, stejně jako řada jiných činností prováděných při rekonstrukci Nostického paláce, časově, technologicky a po odborné stránce velice náročná a také permanentně sledovaná a kontrolovaná všemi zúčastněnými subjekty (investor, generální dodavatel, Národní památkový ústav atd.). Celkem bylo restaurováno cca 3000 m² dřevěných podlah v šesti

podlažích. Jednalo se o několik typů a vzorů dřevěných podlah ve dvou kvalitách (Výběr a Standard) a v provedení celomasívní 19 mm nebo sendvič 22 mm: ■ čtverce Vídeň – dub, smrk; ■ čtverce Dvojitý Kříž – dub; ■ čtverce Chotkův palác – dub, modřín; ■ palubky dub 19x60x800 mm, 21x100x1000 mm, 21x100/200x1500–3000 mm; ■ bordury; ■ repase původních intarzovaných parket. Celý průběh restaurování dřevěných podlah tvořilo celkem šest na sebe navazujících a vzájemně propojených procesů.

Restaurátorský záměr Stav dřevěných podlah před restaurováním Z převážné většiny byly parketové čtverce a ostatní dřevěné podlahy ve velmi špatném stavu, tzn. znečištěné, uvolněné, popraskané, poškrábané, pera a drážky rozlámané, okraje rozšlapané, chyběly některé části čtverců. Přibližně 20 % parket bylo původně vyrobeno z měkkého dřeva a nášlapná vrstva byla velmi opotřebená. Postup restaurování ■ Nejdříve byla provedena tzv. Pasportizace – technická inventura stavu (fotodokumentace a výkresová dokumentace). Fotodokumentace zachycovala: – směr kladení jednotlivých segmentů podlah; – nutné detaily; – návaznost na ostatní místnosti; – označení jednotlivých segmentů čísly. ■ Následovalo vypracování výkresové dokumentace, jež zobrazovala: – osy založení parket; – přesné rozměry jednotlivých segmentů; – směr kladení; – nutné detaily; – očíslování jednotlivých segmentů podlah. Pro potřebu nezaměnitelné identifikace byly jednotlivé parkety v každé místnosti označeny zároveň číslem a písmenem. ■ Třetí fází restaurátorských prací byla demontáž – opatrné oddělení jednotlivých segmentů od slepé podlahy a očíslování segmentů – každý segment byl trvale označen raznicí. Zajištění celistvosti segmentů vhodným způsobem (lepicí páskou, provázkem apod.). Pokud nebylo možné segment udržet v celku, byly jednotlivé části uloženy do pytlů s příslušným číslem. ■ Čtvrtým krokem byla doprava a uskladnění. Po převozu do dílen zhotovitele byly segmenty uskladněny v klimatizovaných skladech. stavebnictví 02/09

43

▲ Vzkaz truhláře z roku 1899 svým budoucím kolegům

▲ Stav parketové mozaiky před její repasí

▲ Parketová mozaika reprezentativního sálu Nostického paláce po rekonstrukci ▼ Parketová mozaika reprezentativního sálu Nostického paláce po rekonstrukci (detail)

▲ Provizorní uskladnění dochovaných parket ▼ Podlaha po odkrytí parket

44

stavebnictví 02/09

■ Následovaly samotné restaurátorské práce. Jednotlivé segmenty byly rozděleny na opravitelné a neopravitelné. Z neopravitelných čtverců se použitelné části využily jako materiál k doplnění opravitelných čtverců. Každý opravitelný čtverec byl rozebrán a restaurován tak, aby nedošlo k záměně jednotlivých parket ve čtvercích – v průběhu restaurátorských prací byly označené čtverce pohromadě, přičemž byla dodržována tato pravidla: byla-li poškozena hrana parkety, byla tato poškozená hrana ořezána (úbytek cca 3 %) a nahrazena nákližkem ze stejné dřeviny (důležitá byla hustota dřeva a směr probíhajících vláken). Přednostně bylo použito dřevo z nepoužitelných parket. Jednotlivé parkety byly spojeny buď prolepením v drážce a peru, nebo byly k sobě přisponkovány z rubové části segmentu. V případě, že nebyla poškozena obvodová hrana parkety, se formátování neprovádělo. U jednotlivých prvků byly drážky po obvodu očištěny a podle potřeby znovu prořezány. Části vícevrstvých čtverců, které nezůstaly přilepené v celé ploše ke střední vrstvě, byly vyměněny a řádně přilepeny. Chybějící části se nahrazovaly stejnou dřevinou. Spáry mezi jednotlivými ▲ Detail skladby parketové mozaiky v reprezentativním sále Nostického paláce lamelami čtverců byly tmeleny pouze do šířky 1 mm. Pokud měla spára rozměr větší než 3 mm, byla vyšpánována tak, aby byla zachována dřevina Investor: Ministerstvo kultury ČR i kresba vzoru (špičky ve špánách musely navazovat, některé špány byly Generální dodavatel: Metrostav a.s., Divize 9 retušovány tónovaným olejem). Doplněné a opravené segmenty čtverců Projektant: Architektonický ateliér Pavly Kupky, byly zpětně sesazeny a tloušťkově egalizovány broušením. Ing. arch. Pavel Kupka Dodavatel dřevěných podlah: ■ Finální fází restaurátorských prací byla montáž. Jednotlivé zrestau Dřevovýroba Podzimek s.r.o. rované segmenty byly dopraveny na stavbu před montáží minimálně Doba výstavby: 09/1998–03/2003 dva týdny, aby došlo k aklimatizaci podlahy. Segmenty se kladly zpět ve stejném spárořezu podle vypracované dokumentace. Nově vyrobené Užitečné odkazy http://www.metrostav.cz/cz/reference/referencni_stavby/ segmenty byly umístěny v jednotlivých místnostech tak, aby jejich www.podzimek.cz/drevovyroba rozmístění co nejméně narušovalo výsledný dojem. V každém případě bylo jejich rozmístění konzultováno jak s pracovníkem autorského dozoru projektanta, tak s pracovníkem Pražského ústavu památkové péče. Skladby podlah byly v jednotlivých místnostech různé. Zrestaurované segmenty byly pokládány buď přímo na beton, stávající hrubou podlahu (prkenný záklop v kombinaci s kročejovou izolací), nebo na novou podpodlahu tvořenou dvěma vrstvami laťovek nebo OSB desek v kombinaci Conservation of Historic Floors s pryžovými podložkami. Segmenty dřevěné podlahy se k podkladu in Nostic Palace in Prague lepily a přistřelovaly sponami (45°) nebo přibíjely hřebíky k prknům The building of the former Nostic Palace, now the seat of the Ministry of Culture of the Czech Republic, was built as a Baroque new development slepé podlahy. Pokud se jednotlivé segmenty lišily a vznikla mezi nimi in 1660s. The reconstruction of the palace required full rehabilitation of spára větší než 3 mm, byla spára vyšpánována. Spáry menší než 3 mm the spatial structure and the preserved interiors. A significant proportion byly ponechány. Po položení došlo k přebroušení parket a k celoplošof the work was represented by various conservation works based of nému zatmelení některých podlah. Přitom byly respektovány určité profound preliminary survey, including conservation of the original floonerovnosti vzniklé dlouhodobým užíváním parket. Po přebroušení byly ring of the building. In the middle of 2002, when the reconstruction of dřevěné podlahy ve dvou vrstvách olejovány. Některé plochy se musely Nostic Palace was nearly finished, the building was extensively damaged with flood, especially the basement and the ground floor. i po přebroušení, vzhledem k enormním zbytkům hydrovosku, vymýt a vydrátkovat teplou vodou s přidáním sody a teprve poté bylo možné klíčová slova: dokončit olejování. Na závěr byly instalovány dřevěné soklové lišty. ■

english synopsis

Základní údaje o stavbě Název: Rekonstrukce a rehabilitace Nostického paláce, Praha 1, Maltézské nám. 1/471

Nostický palác v Praze, rekonstrukce, podlahy dřevěné, restaurace historických podlah, repase dřevěných parket

keywords: Nostic Palace in Prague, renewal, wooden floors, conservation of historic flooring, wooden parquet restoration

stavebnictví 02/09

45

podlahové konstrukce

text: Zdeněk Matějka

Geometrická přesnost podlah Doc. Ing. Zdeněk Matějka, DrSc. (*1935) Absolvent VUT Brno, postgraduální studium VŠE Praha, výzkumný pracovník ve Výzkumném a vývojovém ústavu SZ Praha, vědecký pracovník v Prognostickém ústavu ČSAV Praha. Od roku 1991 má vlastní poradenskou kancelář. Předseda technické normalizační komise TNK 24 Geometrická přesnost staveb. E-mail: [email protected]

Jednou z významných vlastností, které ovlivňují výslednou jakost budov a jejich jednotlivých částí během užívání, je přesnost geometrických parametrů, zjednodušeně označovaná jako geometrická přesnost staveb (někdy je tato problematika zúženě popisována jako tolerance ve stavebnictví). Hodnoty přesnosti geometrických parametrů (rozměrů, tvarů, orientace), jejich odchylky a tolerance ovlivňují spotřebu materiálů a práce během zhotovení, mají vliv na potřebu a rozsah oprav a údržby budov a tím i na jejich životnost. Geometrická přesnost a systém jejího zabezpečení Základním předpokladem, ze kterého celý systém zabezpečení geometrické přesnosti vychází, je znalost požadavků na výslednou geometrickou přesnost (jaká musí být přesnost geometrických parametrů na dokončeném objektu a proč), která umožní plnění potřebných funkcí během celé požadované doby životnosti (z hlediska spolehlivosti, bezpečnosti, trvanlivosti, slučitelnosti – sestavitelnosti – zhotovitelnosti, estetiky atd.). Měly by být známy tzv. funkční geometrické parametry a jejich mezní hodnoty. Pokud na stavbě budou u těchto vybraných geometrických parametrů skutečné odchylky nebo tolerance větší než předepsané, dojde k neplnění výsledné funkce, bude docházet k poruchám, snížení předpokládané životnosti, nutnosti neplánovaných oprav, výměn částí atd. Čím vyšší (přísnější) jsou požadavky na funkční parametry, tím se zužují realizační možnosti. Při zajištění zhotovitelnosti musí být zváženy možnosti realizačních procesů, tj. přesnost použitých dílů a dílců, prvků, přesnost postupů vytyčení, rozměření, osazení, uložení atd. na staveništi, musí být tedy zodpovězena otázka, jakým způsobem bude výsledné přesnosti dosaženo. Určí se tzv. technologické geometrické parametry výrobků, vytyčení, rozměření, osazení včetně mezních odchylek nebo tolerancí. Vzájemné sladění požadavků a možností je obsahem metod optimalizačního procesu při navrhování, včetně výpočtu geometrické přesnosti. Zásadou je, aby návrhy přesnosti geometrických parametrů, od nichž je odvislá výsledná funkce, stejně jako návrhy přesnosti geometrických parametrů, jež jsou výsledkem procesů při zhotovení, byly navrženy tak, aby mohly být pro-

46

stavebnictví 02/09

kázány při kontrole měřením s určenou přesností měření. Nemá praktický význam navrhovat přesnost takových geometrických parametrů, které nedokážeme při realizaci měřit, vyhodnotit a porovnat s návrhem. Čím je stavba složitější a kde na výslednou přesnost působí více vlivů, tím se zvyšuje význam kvalitního návrhu geometrické přesnosti. Poznatky ze současné praxe bohužel ukazují, že posouzení nebo výpočet geometrické přesnosti je vzácnou výjimkou.

Navrhování přesnosti, zajištění v realizačních procesech, kontrola a hodnocení Není úmyslem autora zbytečně zvýrazňovat význam navrhování a posuzování staveb z hlediska geometrické přesnosti, tedy stanovení odchylek rozměrů, tvarů a orientace konstrukcí. Je však vhodné položit si otázku, proč se stále opakují určité problémy, když je k dispozici souhrn podkladů, které mohou být nástrojem pro předcházení nepřesnostem. Je nutné se zmínit o normativních podkladech, nebo lépe o výkladu norem. V praxi je bohužel často zdůrazňována buď „nezávaznost ČSN“, nebo se naopak berou jako závazné i hodnoty informativních příloh norem, snad i bez předchozího čtení patřičné normy. Pokud se týká norem geometrické přesnosti ve stavebnictví, při přejímání norem ISO byla často zjišťována jejich metodická podoba. Lze konstatovat, že pokud by některé ze soustavy norem geometrické přesnosti, zejména norma pro navrhování (ČSN 73 0205 Navrhování geometrické přesnosti) byla použita jen jako metodika, celá řada problémů by se nevyskytla. Přitom k systému norem byla vydána i metodická pomůcka [1]. V této souvislosti bývá mnohdy diskutována absence výkladu nebo komentářů k normám. Pro navrhování geometrické přesnosti je k dispozici citovaná norma ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě – Navrhování geometrické přesnosti (březen 1995). Tato norma je pokládána za nejdůležitější normu celého souboru. Obsahuje základní charakteristiky přesnosti, funkční požadavky, schéma návrhu, zásady pro navrhování při výchozím odhadu i podrobném návrhu přesnosti, zásady výpočtu přesnosti. Zvýrazňuje význam kritických parametrů. Obsahuje ustanovení o předpisování kontroly přesnosti a dokumentaci požadavků na přesnost. Informativní příloha pak uvádí doporučené hodnoty funkčních charakteristik přesnosti (mezní odchylky) a druhá informativní příloha obsahuje metodické principy výpočtu přesnosti. Konstrukční řešení (dispozice, tvar a materiál dílců, styků a spojů, postup a technologie provádění) je podle normy třeba navrhnout tak, aby se pokud možno omezil nepříznivý vliv nepřesností a odchylek při výrobě, vytyčování a realizaci, popř. aby se snížil nepříznivý vliv objemových změn. Z tohoto hlediska je účelné při návrhu usilovat o: ■ co nejmenší počet kritických parametrů; ■ určení intervalů funkčních tolerancí vyhovujícím funkčním požadavkům; ■ zvážení možnosti navazujících konstrukcí (technologická zařízení ad.); ■ navržení nezbytně nutného počtu kontrol; ■ m ožnosti vzájemného vyrovnávání spár, styků (rektifikace) a návazností. Pro navrhování geometrické přesnosti se podle ČSN 73 0205 rozlišují tři možné postupy: ■ Geometrická přesnost se nenavrhuje; zde jde o konstrukce, u nichž se nevyskytují žádné kritické geometrické parametry, nebo konstrukce, jejichž přesnost je prověřena na předchozích analogických stavbách.

■ Je zpracován výchozí odhad přesnosti, jehož cílem je prověřit technologické možnosti dosažení požadované přesnosti omezeného počtu kritických geometrických parametrů, v projektové dokumentaci je navržen přiměřený rozsah kontrol. ■ Je řešen podrobný návrh přesnosti, pří kterém se požadovaná přesnost ověřuje u všech kritických parametrů, předepisuje se způsob kontroly (plán kontrol) včetně metod hodnocení výsledků a metrologického zabezpečení provádění kontrol. Při návrhu je nutné zvážit nejen s jakou přesností (jednotlivých rozměrů, případně tvarů) vstoupí do procesu na staveništi dílce a výrobky zhotovené předem, jaká bude přesnost vlastních procesů na staveništi, ale i jaká bude přesnost přístrojů a pomůcek, které budou použity při vytyčování, rozměřování a osazování.

Nejčastější konzultované vady na stavbách Největší množství dotazů a expertiz k problematice geometrické přesnosti se týká zejména monolitických betonových konstrukcí, detailů osazování výplní, vestavěných konstrukcí, rovinnosti podlah, schodišť atd. Vyplývá z nich absence povědomí o významu geometrické přesnosti, mnohdy i neznalost dostupných podkladů pro řešení této problematiky, často i zcela laxní přístup k  technické normalizaci nejen daného oboru. Dochází pak, zejména při přejímce prací a konstrukcí, ke zcela zbytečným sporům mezi smluvními partnery, případně k  dodatečným, zpravidla účelovým výkladům normativních ustanovení. Bohužel nízké povědomí o oboru geometrické přesnosti je dáno i tím, že se tato problematika až na výjimky prakticky nepřednáší ani na středních a vysokých školách. Je podceňována skutečnost, že nemá praktický význam navrhovat přesnost takových geometrických parametrů, které nedokážeme při realizaci měřit, vyhodnotit a porovnat s návrhem. V současné době užívání automatizace výpočtů, aplikace interaktivního projektování a dalších metod se předpokládá, že optimalizační proces projektování je zvládán a zvýšená pozornost pak může být věnována kontrole. Je ovšem nutné tento předpoklad v  projektové i realizační praxi skutečně naplnit. Naprosto ojediněle je přijat v praxi fakt, že geometrický parametr, ať funkční, nebo technologický, je náhodnou veličinou, která může být popsána charakteristikami přesnosti. V celém systému zabezpečení geometrické přesnosti od projektu s výpočtem až po kontrolu a hodnocení může být využíván aparát počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky. Skutečné (dosažené, naměřené) hodnoty by pak mohly být zpracovány statistickou analýzou a mohly být použity pro statistickou přejímku a u opakovaných procesů pro statistickou regulaci. S rostoucími požadavky na finální jakost staveb je častým předmětem sporů posuzování rovinnosti povrchů, zejména podlah. Problémy nastávají již v různém výkladu terminologie. V ČSN ISO 1803 (73 0201) Pozemní stavby – Tolerance – Vyjadřování přesnosti rozměrů – Zásady a názvosloví jsou definovány: ■ odchylka přímosti – algebraické rozdíly mezi skutečnou polohou skupiny vybraných bodů na čáře a přímkou proloženou dvěma body na této čáře; ■ odchylka povrchu – algebraické rozdíly mezi skutečnou polohou skupiny určených bodů na skutečném povrchu a body na předepsaném povrchu; ■ odchylka rovinnosti – algebraické rozdíly mezi skutečnou polohou vybraných bodů na povrchu rovinné plochy a odpovídajícími body na referenční rovině. Norma ČSN 73 0202 Geometrická přesnost ve výstavbě – Základní ustanovení používá pro vyjádření odchylky přímosti, rovinnosti (případně kruhovitosti) termíny:

■ odchylka od obalového geometrického útvaru – jako největší skutečná kolmá vzdálenost mezi obalovým geometrickým útvarem a skutečným profilem nebo plochou ve vztažné délce nebo ve vztažné ploše, stanovené kolmo k obalovému geometrickému útvaru; ■ odchylka od referenčního geometrického útvaru – jako skutečná kolmá vzdálenost mezi referenčním geometrickým útvarem a skutečným profilem nebo skutečnou plochou v určeném místě ve vztažné délce nebo vztažné ploše stanovená kolmo k referenčnímu geometrickému útvaru. Referenčním útvarem je stanovený geometrický útvar (přímka, rovina, případně kružnice a další), který prochází smluveným bodem nebo body skutečných profilů či ploch určeným směrem, nebo přiléhá ke skutečnému profilu (skutečnému povrchu plochy), nebo vyrovnává skutečný profil (skutečnou plochu), po případě je definován obecně z hlediska metodiky měření nebo výpočtu. Z hlediska měření rovinnosti jsou rozlišovány metody pro celkovou a místní rovinnost podle ČSN 73 0212-3 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3: Pozemní stavební objekty. Doporučené normativní hodnoty celkové i místní rovinnosti uvádí již citovaná ČSN 73 0205 v informativní příloze. V normě jsou rozlišeny odchylky celkové rovinnosti pro podlahy budov pro pobyt osob nejen v bytových prostorách, ale i v pracovnách, jednacích místnostech budov občanského vybavení, společenských prostorách a pro podlahy k nim vedoucí, jako chodby, vstupní haly a další. Mezní odchylky rovinnosti podlah s dokončeným povrchem jsou pak udány pro intervaly rozměrů (větší rozměr měřené plochy) v metrech [2]. Pro doplnění lze uvést, že v ČSN 73 0210-2 Geometrická přesnost ve výstavbě – Podmínky provádění, Část 2: Přesnost monolitických betonových konstrukcí jsou uvedeny informativní hodnoty celkové i místní rovinnosti nedokončených povrchů stěn a stropů, pro vyšší nároky je zde odvolávka na stanovení podle funkčních nároků. Pro betonové konstrukce je odchylka rovinnosti (pro povrch bez a ve styku s  bedněním) a přímosti uváděna i v evropské normě ČSN EN 13670-1 (73 2400) Provádění betonových konstrukcí, Část 1: Společná ustanovení. Je třeba znovu připomenout zásadu, že navrhovány (předepisovány) by měly být takové parametry a odchylky, které mohou být prokázány při kontrole měřením s určenou přesností měření. Zejména jde o význam měření navržených malých odchylek geometrických parametrů. Charakteristikou přesnosti kontroly geometrických parametrů je mezní odchylka kontroly podle ČSN 73 0212-1 Geometrická přesnost ve výstavbě – Kontrola přesnosti, Část 1: Základní ustanovení. Hodnota pro kontrolu přesnosti se odvozuje buď od předepsané tolerance, nebo (není-li předepsána), na základě směrodatné odchylky kontrolního měření. Norma stanovuje přesnost těchto kontrol, přičemž charakteristikou přesnosti kontroly geometrických parametrů je mezní odchylka kontroly δxmet, která se stanovuje dvěma způsoby: ■ v případě, že je předepsána tolerance Δx kontrolovaného parametru, pak pro hodnotu mezní odchylky kontroly platí δxmet = 0,2 ∆x; ■ v případě, že není předepsána tolerance, se hodnota mezní odchylky stanovuje na základě směrodatné odchylky kontrolního měření σxmet δxmet = tσx,met, kde t = 2 se použije u jednoduchých a snadno kontrolovatelných geometrických parametrů, kde lze zanedbat systematické odchylky, t = 2,5 se použije u parametrů obtížněji kontrolovatelných, t = 3 se použije při měření za nepříznivých podmínek a při obtížném vyloučení systematických odchylek. Je-li například předepsána tolerance ∆x = 2,0 mm, pak mezní odchylka kontroly bude δxmet = 0,2x2,0 = 0,4 mm. Poznámka: u vytyčení vodorovné roviny směrodatná odchylka σxmet závisí na typu nivelačního přístroje a může být 1 až 3 mm. Zvlášť je nutné dbát na přesnost přístrojů a pomůcek na staveništi. stavebnictví 02/09

47

Vliv geometrické přesnosti na podlahové konstrukce Ze systémového pojetí zabezpečení geometrické přesnosti může být jakost finální podlahy (zejména rovinnost), pokládána za jeden z vyžadovaných funkčních geometrických parametrů, který zejména u náročných interiérů zasluhuje vysokou pozornost (vodotěsné povrchové úpravy podlah v mokrých provozech patří v oblasti vnitřních stavebních součástí dokonce mezi skupiny pro technické posuzování v nařízení Evropského parlamentu a rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh). V praxi, zejména projektové, bohužel v mnoha případech nejsou zváženy vlivy, které na přesnost podlah působí, je podceňován souhrn vlivů od vytyčení, provedení nosné konstrukce, případně dalších návazných konstrukcí. Přesnost podlah bývá uvažována bez vazby na další parametry, které ji ovlivňují. Je tudíž posuzován (navrhován) výsledný detail bez vazby na celek – v případě podlah například kvalita nášlapné vrstvy. Přitom základem je úroveň nosného podkladu (stropu apod.), která ovlivňuje výběr vyrovnávacích vrstev (stěrkové, vyrovnávací, vyhlazující a samonivelační i mazaninové hmoty). Výšková úroveň stropu je dále ovlivněna vytyčením a technologiemi provedení nosné konstrukce budovy. Příkladem mohou být odchylky konstrukčních výšek podlaží. Ty se v současné praxi pohybují v intervalu ±5 až ±30 (40) mm (tolerance od 10 do 60–80 mm). Pokud je při provádění hrubé stavby vyrovnávána výška podlaží podle maximální výškové úrovně, dochází ke zvyšování výšky podlaží a problémům u dalších konstrukčních prvků. Doporučené hodnoty norem (uvažme pro výšku do 4 m) uvádějí mezní odchylky ve výškových rozměrech: ■ ČSN 73 0205 (funkční odchylka ve výšce) ±25 mm; ■ ČSN 73 0210-2 (monolit – výška podlaží) ±15 mm; ■ ČSN EN 13670-1 (monolit, závazná) ±20 mm. Poznámka k ČSN EN: tolerance výškové polohy se vztahují k sekundárním přímkám výškovým, např. k vynesenému váhorysu. Každý požadavek na sekundární přímky se musí stanovit v projektové dokumentaci. Dalším příkladem může být schodiště. Skutečně dosažené hodnoty odchylek ve výšce způsobují problémy při vyrovnání úrovně podlahy mezi podestou, případně mezipodestou a prvním nebo posledním stupněm schodiště a následně potíže při vyrovnání podlah. Při vyrovnávání nepřesností horního líce stropní desky (rovinnosti, tloušťky) při provádění podlahových konstrukcí (je použita „technologická extremalizace“) dochází i ke zmenšení světlých výšek podlaží (finálního geometrického parametru na stavbě) s vlivem na návazné konstrukce vnitřního vybavení. Z naměřených (dosažených) hodnot odchylek světlé výšky podlaží na dokončených stavbách, které se v současné době pohybují zpravidla od –25 do +25 mm, lze usuzovat nejen o kvalitě podhledu stropů, ale i podlahových konstrukcí. Z posudků, dotazů i diskuzí na seminářích vyplývá, že významným vlivem na geometrickou přesnost konstrukcí je právě citované podcenění nebo neřešení této problematiky při navrhování, jehož příčinou je zčásti buď neznalost, nebo přehlížení, opomenutí či osobitý výklad norem. S tím souvisí i neúplnost nebo chyby ve specifikacích při vzniku obchodního vztahu. Největší množství dotazů a expertiz k problematice geometrické přesnosti se týkalo v posledním období (2007–2008) zejména monolitických betonových konstrukcí. Z výsledků měření na provedených a prováděných objektech je rozpětí dosahovaných odchylek některých vybraných parametrů pro informaci uvedeno v tab. 1. Je nutné upozornit na skutečnost, že na jednotlivých stavbách hodnoty uvedených geometrických parametrů nejsou všechny v  minimálních hodnotách. Neplatí, že pokud je vzdálenost líců stěn (a) s odchylkami ±5 mm, je dosahována i konstrukční výška s odchylkami ±3 mm. Nelze tudíž podle jednoho parametru usuzovat o jakosti celé konstrukce. Lze konstatovat, že v delším časovém období je zvyšování přesnosti evidentní, nikoliv však dostačující. Dosahované odchylky uvedených vybraných

48

stavebnictví 02/09

Parametr a) vzdálenosti líců stěn b) excentricita c) uložení nosníků a stropů d) konstrukční výška e) celková svislost e) rovinnost celková f) svislost dílců (sloupů, stěn)

Odchylky ± mm ±5–30 ±5–25 ±6–25 ±3–30 (40) ±5–40 ±3–30 ±1,5–10

▲ Tab. 1. Dosahované odchylky vybraných funkčních geometrických parametrů

geometrických parametrů mají pak vliv na detaily osazování návazných konstrukcí (výplní, vestavěných konstrukcí), samozřejmě i podlah. Mimo uvedené vybrané parametry jsou ještě další, které se vyskytly jako problematické, i když pro ně nejsou k dispozici naměřené hodnoty v delších časových řadách. Jedná se o průhyb, pravoúhlost a vodorovnost. Je zřejmé, že s ohledem na provádění následných podlahových konstrukcí jsou významné zejména parametry d) konstrukční výška a e) celková rovinnost horních povrchů stropů. Nelze opomenout ani průhyb a odchylky vodorovnosti a sklonu. Pro přesnost podlahových konstrukcí se stále opakují zejména problémy při navrhování a prokazování rovinnosti a vodorovnosti.

Závěr Pro řešení problémů nejen geometrické přesnosti podlah jsou nutné tyto okruhy opatření: ■ v normalizační činnosti posoudit znovu vazby mezi normami návazných oborů; ■ k některým vybraným normám vydat pro praxi pomůcky (dřívější komentáře) nebo doplnit stávající vydávané, zejména pro projektování; ■ vydat pro praxi metodiky měření; ■ pokračovat dále v doplňování dalšího celoživotního vzdělávání. ■ Použité literatura [1] Matějka, Z., Šanda, V.: Přesnost geometrických parametrů ve výstavbě. ČKAIT IP 5 2006 [2] Matějka, Z.: Vliv geometrické přesnosti na jakost podlah. In: Podlahy 2006, sborník příspěvků [3] Matějka, Z.: Parametry geometrické přesnosti podlah. In: Podlahy 2007, sborník příspěvků [4 ] Matějka, Z.: Požadavky na geometrickou přesnost. Obkladač. Středisko celoživotního vzdělávání Horní Bříza 2007-07-26 [5 ] Matějka, Z.: Geometrická přesnost ve výstavbě – analýza příčin a důsledků na přesnost podlah. In: PODLAHY 2008, sborník příspěvků

english synopsis Geometric Accuracy of Floors and System of Its Assurance

Accuracy of geometrical parameters is one of the significant properties affecting the resulting quality of buildings and their parts and quality of their utilisation. The accuracy values of geometrical parameters (dimensions, shapes and orientation), their tolerances etc. affect material consumption during construction, as well as the scope of subsequent repairs and maintenance, in effect affecting the overall life of the buildings.

klíčová slova: přesnost geometrických parametrů, geometrická přesnost podlah, podlahové konstrukce

keywords: accuracy of geometrical parameters, geometric accuracy of floors, floor constructions, security

odborné posouzení článku: Ing. Václav Šanda GEFOS a.s. Praha

podlahové konstrukce

text: Michael Balík

foto: archiv autora

▲ Obr. 1. Budovy bývalého pivovaru jsou tvořeny několika objekty. Jsou situovány v terénním spádu tak, že úroveň 1. NP se stává částečným suterénem. Vlhkost se projevuje v celém rozsahu obvodů a téměř u všech nosných zdí klasickými vlhkostními mapami.

Vysušování zdiva vzduchovými systémy: Podpodlahové sanační dutinové systémy Ing. Michael Balík, CSc. (*1943) Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze. Je majitelem ateliéru pro návrhy sanace zdiva, ochrany fasád a všech souvisejících vlivů, autor sedmi odborných publikací v daném oboru. Předseda odborné společnosti pro odvlhčování staveb ČSSI. Je expertem Českého egyptologického ústavu FFUK. E-mail: [email protected]

V úvodu seriálu o odvlhčování budov (č. 03/08) bylo konstatováno, že žádné dodatečné opatření není účinné samostatně – vždy se jedná o kombinace několika metod.

Cílem těchto úprav je snížení vlhkosti zdiva tak, aby nebyl nadále zhoršován stav vnitřního prostředí daných prostor a nepokračovala degradace stavebního materiálu. V neposlední řadě se jedná o úpravy povrchového vzhledu ploch zdiva. Přestože jsou předmětem předkládaného článku úpravy dodatečné, je třeba konstatovat, že právě systémy vzduchových úprav bývaly prováděny často i současně s původní výstavbou. To je možná jedním z  důvodů jejich velké obecné oblíbenosti. Dutiny, ve kterých se pohybuje vzduch, a tím podporuje difuzi vlhkosti z ploch zdiva, bývaly často přirozenou součástí historických staveb.

Historické vzduchové sanační úpravy Byly-li vzduchové úpravy budovány spolu se stavbou, jako její konstrukční součást, znamená to, že podmínky stavby a opatrnost stavebnictví 02/09

49

■ nahrazen novým řešením s tím, že původní bude po opravě sloužit jako exponát technického řešení minulosti; ■ doplněn tak, aby se zvýšila jeho funkčnost a zároveň nebyla porušena jeho podstata. Nebude-li třeba chránit dřívější vzduchové opatření, anebo to již nelze, vzniká volný prostor pro návrh vhodné metody, která může znamenat i celkové zrušení pro dnešní stav nevyhovujícího odvlhčovacího opatření. Může však také znamenat pouze jeho dílčí konstrukční úpravy. Taková řešení jsou obvyklá u domů z konce 19. století a pozdějších, u nichž se téměř zásadně budovaly podlahové dutinové systémy. Ty se však vesměs celé nedochovaly a často jsou ještě cestami šíření mikrobiologických škůdců.

Druhy vzduchových sanačních metod Základními principy těchto historicky nejstarších doložených opatření jsou: ■ zvětšení plochy, ze které může difundovat vodní pára do atmosféry; ■ podepření tohoto procesu prouděním (zajištěním výškovými nebo tepelnými rozdíly).

▲ Obr. 2. Jižní průčelí je tvořeno srostlicí budov z několika časových údobí a má výrazně průmyslový charakter

stavitele vyžadovaly tuto úpravu vzhledem k vlastnostem staveniště. V současnosti je tedy třeba posoudit, jak dalece se tyto podmínky změnily – pravidlem bývá, že jsou horší než v době výstavby. Vliv blízkých vozovek a neprodyšných chodníků se často kombinuje s  vlivem nevhodných stavebních opatření i přímých zásahů do vzduchových systémů.

Obvyklý nález ■ Porušené rozvody vzduchu dodatečným zazděním. Tyto starší úpravy jsou svědectvím o nepochopení původního systému. ■ Dodatečně provedené vstupy do dutin pro potřeby instalací, nových otvorů apod. ■ Difuzně neprodyšné povlaky, obklady, sokly, povrchy chodníků a zejména dvorů. Tyto úpravy poruší systém podstatným snížením možnosti vydýchávání vlhkosti z povrchů stěn a podlah. Při zhodnocení nálezů z  hlediska technického je nutné vycházet z posouzení historicko-památkového. Často je nalezený vzduchový systém chráněn i přes jeho nefunkčnost.

Možná řešení Obecně je možné dřívější opatření respektovat a použít k odvlhčení současnému. Po posouzení, zda je toto řešení vhodné z  hlediska technického, je třeba dále posoudit jeho účinnost pro současný stav zdiva a pro současné využití. Nebude-li vyhovovat daný historický systém, může být:

50

stavebnictví 02/09

Vhodné odvětrávací systémy jsou budovány jako: ■ Dutina v interiéru s přívodem i odvodem vzduchu do atmosféry. Může být spojena s „dutinovým soklem“ (je třeba počítat s  dílčí změnou mikroklimatu z hlediska tepelně technického). ■ Vzduchová dutina pod úrovní terénu. V případě rozdílných nivelet částečně nebo v celé výšce s přívodem vzduchu z interiéru. Řešení je vhodné za předpokladu odvodu vzduchu do atmosféry. Dno kanálku se doporučuje odvodnit, strop budovat ve spádu od stavby, se zamezením průniku dešťové vody. Tyto metody nejsou zásadně vhodné v oblastech s výskytem volné podzemní vody. ■ Soklové části s využitím „vzduchové dutiny“. Velmi časté řešení, jehož účinnost je znásobena eventuálním propojením s interiéry. Tato úprava je doporučená v co nejširším rozsahu. ▼ Obr. 3. Stávající stav objektů bývalého pivovaru

■ Celodutinové podlahy s  pasivním prouděním vzduchu pomocí „vdechových“ a „výdechových“ otvorů.

Hodnocení vzduchových metod obecně ■ Vzduchové metody jsou zásadními stavebními opatřeními a vyžadují obvykle zásahy do konstrukcí podlah, terénů, soklové části zdiva atd. ■ Jejich účinnost je individuální. I velmi radikální systém např. podpodlahových dutin propojených vdechy a výdechy s  atmosférou dokáže snížit hmotnostní vlhkosti ve zdivu (cca 400–600 mm nad podlahami a v hloubce cca 40 mm) o max. 2,5–3 %. ■ Pokud jsou dutiny aplikovány v interiérech, znamená to omezení provozu (je třeba prostory vyklidit). V exteriéru se musí počítat s nutnou pracovní plochou (zábor). ■ Vzduchová opatření jsou z hlediska metodiky památkové ochrany vhodná, navazují na systémy historické, často však vyžadují zásadní zásahy do zdiva (omezeními bývají např. chráněné podlahy, dlažby, sokly atd). Velmi vhodné je takto ošetřovat například režné zdivo, plochy s malbami a freskami (tam, kde vlhkost nepřesáhne 6 %). V  následujících dílech seriálu budou jednotlivé úpravy postupně popisovány, vždy na  příkladech projektů nebo realizací, většinou obnov památkově chráněných staveb.

Návrh podpodlahového dutinového systému budovy bývalého pivovaru v Jindřichově Hradci Nejúčinnějším druhem dodatečných sanačních úprav, které využívají proudění vzduchu – nejlépe pasivního, jsou celoplošné dutiny pod podlahami. Jistým problémem, který komplikuje takovéto sanační návrhy, je potřeba tyto dutiny „zprovoznit“, tj. navrhnout systém

▲ Obr. 5. Detail obnoveného sousedního objektu a nosné zdi pivovaru

▼O  br. 4. Rozsáhlé interiéry v 1. NP, klenby stažené do kamenných pilířů. Obvodové zdi jsou v celém rozsahu poškozované vlhkostí, často až do výšky celého podlaží.

stavebnictví 02/09

51

▲ Obr. 6. Analýza poruch zdiva v úrovni 1. PP. Barevně jsou vyznačeny kategorie poruch, které vycházejí z měření hmotnostní vlhkosti a salinity. Místa měření jsou zvýrazněna.

▼ Obr. 7. Schématický návrh sanačního opatření v úrovni 1. PP

52

stavebnictví 02/09

▲O  br. 8. Výdechový otvor – trasa proudění vzduchu v návaznosti na plošnou dutinu pod podlahami s vytvořením potřebného výškového rozdílu a s kombinací s instalací minusové elektrody systému mírné elektroosmózy

▲ Obr. 9. Výdechové otvory z prostoru pod podlahami, které využívají parapetů oken

▼O  br. 10. Přímé vyústění podpodlahové dutiny, jako nádechový otvor, v kombinaci s minusovou elektrodou systému mírné elektroosmózy

▼ Obr. 11. Otvory pro vstup vzduchu do podpodlahového systému situované v interiéru

stavebnictví 02/09

53

▲ Obr. 12. Varianta 1 – Skladba podlahy pro větší zatížení, s tepelnou izolací a ještě další, pojistnou hydroizolací. Ve skladbě jsou využity dva nosné prvky, tj. systém IPT desek s betonem a další betonová deska s vloženou ocelovou sítí. ▼ Obr. 13. Varianta 3 – Skladba podlahy s plošnou dutinou bez tepelné izolace

vdechových a výdechových otvorů. Tento systém je účinný za předpokladu, že se využijí výškové rozdíly podlah a nivelet terénů, a s ohledem na tepelně technické vlastnosti zdiva. Návrhy výšky vzduchové mezery, vzdálenosti nasávacích a výdechových otvorů a jejich dimenze jsou dány celkovou plochou daného prostoru, jeho kubaturou a zejména potřebami budoucího využití. Předmětem tohoto článku nejsou výpočty, autor se soustředil na reálný příklad sanačního návrhu. Budova bývalého pivovaru je historickou srostlicí starších objektů situovaných v podhradí, v severním terénním zářezu. Na straně západní je stavba umístěna vysoko nad terénem při řece. Úrovně jednotlivých podlaží jsou tedy navzájem relativně komplikované. Například suterén v úrovni –4,4 m je, z hlediska nástupu od jihu, přízemím. Do jihozápadní části dispozice zabíhá další objekt, který není předmětem řešení. Budova je v současnosti opuštěna a její stav byl z hlediska stavebního ovlivněn změnami způsobu jejího využívání v minulosti. Prováděné stavební úpravy (betonové podlahy, různé základy, difuzně tvrdé omítky atd.) měly negativní dopad na stav konstrukcí. Budova také trpí dlouhodobým neudržováním a vandalizmem – dešťové svody, blízké okolí stavby apod.

54

stavebnictví 02/09

Zdivo je zavlhlé zejména při obvodě na jihu a na straně východní, tj. ve spádu do ulice. K této situaci je třeba přiřadit poruchy na straně severní, tj. na zdivu hluboko pod terénem.

Podklady pro sanační návrh Základními podklady, které obsahovaly výchozí informace pro sanační návrhy jsou: ■ projektová dokumentace návrhu obnovy; ■ vlastní šetření na místě a konzultace s autory architektonickostavební části projektu; ■ předchozí stavebně technické průzkumy; ■ nejdůležitější informace však byly obsaženy ve výsledcích – protokolech o měření vlhkosti a salinity a zkušenosti s účinností navržených metod u budov srovnatelného stáří, lokalizovaných v podobném prostředí. Měření hmotnostní vlhkosti prokázalo vysoké a velmi vysoké hodnoty v označených oblastech (viz obr. 7) a vysoké obsahy vodorozpustných solí, zejména dusičnanů a chloridů v oblasti východního a severního obvodu

▲ Obr. 15. Realizace plošné dutiny s využitím IPT desek ▼ Obr. 16. Jednotlivé desky jsou kladeny na zhutněné štěrkové lože nebo na jalovou betonovou vrstvu tak, aby byla umožněna přiměřená difuze vlhkosti ze spodních vrstev. Desky jsou spojovány „sešíváním“ (v případě použití ještě další hydroizolace) nebo svařováním horkým vzduchem. Dutinové prvky se zalévají betonem a tím vzniká nosná deska. Její dimenze je dána zatížením podlahy – viz varianty skladeb.

▲ Obr. 14. Varianta 2 – Skladba podlahy pro běžné zatížení, ve které se počítá s utěsněním proti vlhkosti samotnými IPT deskami a s jejich přiměřenými nosnými vlastnostmi ve spolupůsobení s betonem. Vložená tepelná izolace je chráněna parozábranami.

stavby. Vysoký obsah síranů je ve všech měřených vzorcích. Jedná se tedy o dlouhodobé poškozování zdiva vlivem živočišných produktů, zimní údržby nejbližšího okolí budovy a vlastnostmi zdicího materiálu. K vysokému zasolení v oblasti dusičnanů rozhodně přispělo i využívání budovy v minulosti, zejména skladování zemědělských chemickým materiálů apod.

Základní příčiny poruch Základní příčinou poruch zdiva z hlediska vlhkosti je: ■ voda vzlínající do zdiva z podzákladí (pravděpodobně relativně vysoká hladina náhlé spodní vody – jev, při kterém se po vydatných deštích hladina spodní vody dočasně zvýší); ■ voda, která se kumuluje v nejbližším okolí a druhotně do zdiva vzlíná; ■ v ysoká salinita.

Návrhy sanačního opatření Návrhy sanačního opatření jsou přímo odvozeny z kvalifikace poruch a z  potřeb budoucího provozu. Při jejich volbě bylo nutné počítat stavebnictví 02/09

55

s památkovou ochranou nejenom budov jako celku, ale i z hlediska historických materiálů. Metody úprav tedy musely být šetrné. Byla zvolena kombinace dvou základních úprav a doplňující povrchové opatření aplikací sanačních omítek. Základní sanační metodou, která zajistí dílčí vysušení nosného zdiva, je vybudování dutiny ve skladbě pod podlahami. Další úpravou, kterou lze kvalifikovat jako druhou metodu základní, je aplikace systému mírné elektroosmózy na určené části nosného zdiva – zejména obvodového, viz obr. 8. Podpodlahová dutina bude vdechovými a výdechovými otvory propojena s  atmosférou. Vdechové otvory budou řešeny dvakrát zalomenou drážkou. Budou umístěny v interiérech suterénů ve výšce 150 mm nad úrovní podlahy. Výdechové otvory budou umístěny do fasád ve výšce 600 mm nad úrovní terénu a budou mít srovnatelné parametry s otvory vdechovými. Otvory budou opatřeny ochrannými mřížkami. Skladba navrženého IPT systému: ■ beton B20 se sítí; ■ hydroizolační fólie; ■ tepelná podlahová izolace, extrudovaný polystyren PSB-S-25; ■ betonový potěr B15; ■ IPT desky; ■ geotextilie 300 g/m2; ■ z hutněný štěrkopískový podsyp. Na  obrázcích charakteristických řezů (obr. 9–11) jsou uvedeny jednotlivé typy vdechových a výdechových otvorů v návaznosti na podpodlahovou dutinu. Na obr. 12–14 jsou uvedeny skladby navrženého systému s  ohledem na budoucí využití – zatížení podlah v jednotlivých prostorech.

Zhodnocení navržených sanačních úprav Navržené řešení je kombinací historicky snad nejstarších úprav – vzduchových a metody novodobé – mírné elektroosmózy. Obě tato opatření jsou z hlediska památkové péče, tj. ochrany samotné stavby a jejích historických konstrukcí, velmi šetrná. Při budování vzduchových opatření – podpodlahové dutiny se však nelze obejít bez nutných otvorů, vdechových a výdechových, které se objeví na fasádách. Autor návrhu a tohoto článku není příznivcem vytvářením tzv. falešných svodů, které nahrazují vysekávání drážek v historickém zdivu. Svoji roli zde hrají nepříznivé tepelné vlastnosti a podmínky v různých časových obdobích. Celoplošná dutina zajistí účinné odvětrání vody,

která difunduje z podzákladí, snížení vlhkosti zdiva je dílčí – částečné, avšak trvalé. Kritické vlhkosti (ne však pronikání volné vody) zajišťuje v daném případě elektroosmóza a sanační omítky. V dalším díle seriálu o odvlhčování budov bude představeno řešení systémem podélných vzduchových dutin na příkladu sanace obvodových zdí a obnovy fasád budovy bývalých koníren v Malé pevnosti NKP Terezín. ■ Základní údaje o projektu Architektonicko-stavební část: VSP – projekt v.o.s. Část sanace: Ing. Michael Balík, CSc.

english synopsis Masonry Drying with Air Systems: Under-Floor Rehabilitation Cavity Systems

No additional measure for de-humidifying of walls is effective alone – all measures are combinations of several different methods. The purpose is to reduce humidity of masonry for minimisation of worsening of interior environment and continuing degradation of construction materials. The most effective type of additional rehabilitation measures making use of air flow is represented by floor-wide cavities under the floor. There is a problem making these rehabilitation designs more complicated and that is how to make these cavities “operational”, i.e. how to design a system of air intakes and outlets. This system is effective on condition of utilisation of elevation differences between individual floors and ground levels and thermal technical properties of the masonry. The application of this method is presented through an example of a designed under-floor cavity system in the building of the former brewery in Jindřichův Hradec.

klíčová slova: dodatečné sanace zdiva, podpodlahové sanační dutinové systémy

keywords: additional rehabilitation of masonry, under-floor rehabilitation cavity systems

odborné posouzení článku: doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D. Fakulta stavební, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

inzerce

Výrobce podlahov ých roštů všech typů • lávky, plošiny, • schodiště, • spirálová schodiště • speciální architektonické • aplikace P OVRCHOV É ÚPR AV Y DLE P OŽ ADAVK Ů Z ÁK A ZNÍK Ů. T ECHNICK É P OR ADENS T V Í A SERV I S . Lichtgit ter C Z spol . s r.o., U Lékár ny 1, 735 35 Hor ní Suchá, Tel .: 596 496 511, Fa x: 596 496 538, 39

56

stavebnictví 02/09

inzerce

Fórum Českého stavebnictví 2009 – Jsme vůbec připraveni na energeticky úsporné stavění? Stavebnictví v  Evropě i v  České republice čekají v příštích letech výrazné změny. Nedostatek energií a jejich zdražová2 0 0 9 ní bude mít vliv na změny v  přípravě i realizaci staveb, které v současné době spotřebovávají 40 % vyrobené elektrické energie a tepla. Všechny vyspělé evropské země se připravují na nové způsoby stavění, které zaručují podstatné snížení spotřeby energií při provozu budov. Pro dosažení nízkoenergetického stavění existují v  zemích EU vládní programy, jsou vydávány zákony vytyčující nové principy stavění. Nejdále jsou tyto programy ve Francii, Velké Británii, Švédsku, Německu a jiných zemích. V  České republice se státní správa tímto problémem prakticky vůbec nezabývá, a je proto nejvyšší čas rozpoutat diskusi na všech úrovních. Novému způsobu stavění se budou muset přizpůsobit všichni

zainteresovaní, ať již jde o stavební společnosti, developery, výrobce stavebních materiálů a dodavatele technologií. Společnost Blue Events a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR si Vás společně dovolují srdečně pozvat dne 4. 3. 2009 do pražského hotelu Olympik Artemis na 5. ročník úspěšného odborného setkání významných zástupců českého stavebnictví pod názvem Fórum českého stavebnictví 2009, které se zaměří na klíčové téma „udržitelného stavění“ velmi detailně a pozitivně. Mezi klíčové příspěvky velice pestrého programu bude bezpochyby patřit prezentace aktuálního výzkumu reakcí na novou situaci v době globálních krizí, kterou pod názvem „Energeticky úsporné stavby – móda, uvědomělý trend nebo neodbytná realita?“ představí auditoriu v úvodní části fóra Radovan Mužík z výzkumné agentury INCOMA Research nebo případová studie na téma energická efektivnost a obchod-

ní příležitosti v rámci pojmu Sustainable Construction, jež ve společném příspěvku odprezentují výkonný ředitel, Knauf Insulation Eastern Europe, pan Dominique Bossan spolu s Kai Stefan Schoberem, který je partnerem společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Poodkrytí jednoho z možných nových prodejních kanálů a dalších synergických příležitostí pro stavební a dodavatelské společnosti bude jedním z lákadel prezentace „S energií (on-line) k novým zákazníkům“ společnosti E.ON Česká republika. Kromě těchto a dalších témat bude vůbec poprvé odpolední blok rozvržen do dvou paralelních sekcí zaměřených na materiály pro nízkoenergetické stavění, resp. jeho celkovou realizaci, čímž se otevírá prostor pro hlubší diskuze v odborných skupinách. V  případě zájmu o bližší informace o přípravách projektu se můžete obrátit na adresu [email protected] nebo tel. +420 603 252 703, informace o průběhu předchozích ročníků získáte na adrese www.construction21.cz.

inzerce

Kompozitní materiál pro venkovní plochy Společnost Deceuninck vyvinula nový unikátní materiál Twinson®, který v  sobě spojuje kvalitativní vlastnosti dřeva a PVC. Materiál lze využít jak pro projekty teras, venkovních pochozích ploch, tak i pro venkovní obklady. Kompozitní materiál Twinson vznikl spojením borovicového dřeva a polymeru PVC. Kombinuje tak nejlepší vlastnosti obou materiálů – díky PVC je vysoce pevný, voděvzdorný, odolný vůči hnilobě a hmyzu a nezarůstá mechem. Padesátiprocentní podíl dřeva Twinsonu zase dává přirozený vzhled. Široké použití materiálu Twinson jak pro vnější, tak pro vnitřní aplikace, stejně jako zajímavé možnosti jeho modelování do nejrůznějších geometrických tvarů přinášejí do přípravy projektů novou zajímavou alternativu tvrdým dřevům. Velkou předností materiálu Twinson jsou nízké nároky na údržbu venkovní plochy bez potřeby každoročního olejování a preparace. Díky neklouzavému povrchu je také vhodným obkladovým materiálem pro okraje bazénů.

Autoři projektů jistě ocení i barevnou škálu odstínů, ve kterých je materiál nabízen. Vybrat si mohou z mandlově béžové, olivově zelené, meruňkově hnědé, lískově hnědé, kůrově hnědé, drnově hnědé, lékořicově černé a kamenně šedé. Každý si tedy může zvolit vhodný odstín tak, aby dokonale ladil s okolním prostředím.

kou absorbci vody (0,3–0,5 % po 24 hodinách podle EN 317) a patří do nejlepší třídy životnosti (třída 1 podle EN 350). Více informací naleznete také na www.deceuninck.cz.

Materiál Twinson je stoprocentně recyklovatelný a borovicové dřevo, které je součástí materiálu, má původ v trvale obnovovaných lesích a nikoliv v  ohrožených deštných pralesech, jako je tomu u exotických tvrdých dřev. Díky své kvalitě, trvanlivosti a pevnosti je materiál Twinson vynikající alternativou tvrdým exotickým dřevům a architektům a projektantům přináší nejen svobodu tvorby, ale také spokojené zákazníky. Technické vlastnosti materiálu Materiál Twinson vyniká svým extrémně nízkým lineárním rozpínáním (0,023mm/m.°C, podle ISO 11359-2) a omezeným ohybem (E-modul: 4500–6000N/mm, podle EN 310). Terasy z materiálu Twinson vykazují velmi nízstavebnictví 02/09

57

kauza soudního znalce

text: Ing. Jaromír Vrba, CSc.

Pád střechy kina v Bruntále zatížené sloupcem vody Na podzim roku 2007 došlo ke zřícení části střechy bruntálského kina. V tu dobu na ní byl sloupec vody výšky až 350 mm. Vazníky byly sedlovitého tvaru, sloupec vody byl pouze na jedné straně sedla. Dvě hodiny po okamžiku pádu střechy se mělo promítat představení pro děti. V tomto smyslu lze hovoř it o štěstí, že nedošlo ke zraněním ani ztrátám lidských životů. I hmotné škody jsou ale vždy nevítanou záležitostí. Zprávu o příčinách pádu [1] vypracoval Ing. Alois Novotný. Autor tohoto příspěvku byl požádán o statickou analýzu problematiky.

Konstrukční systém objektu a střechy Sálová část budovy byla postavena ze systému MS-OB-HAL. Šlo o skeletov ý systém s  plochými deskov ými prů vlaky šíře 1200 mm a výšky 250 mm a čtvercovými sloupy

400x400 mm vzájemně pro pojenými svařenou výztuží tzv. Čapkovými styky, v  té době hojně užívanými. To vytvářelo podélné rámy schopné přenášet i vodorovné silové účinky. Osová vzdálenost v příčném směru haly činila 15,6 m, zde byla příčná tuhost zajištěna plnými štítovými nebo vnitřními stěnami. Ve směru podélném byly sloupy v osových roztečích 6 m. Systém byl již počátkem sedmdesátých let minulého století vyhlášen závazným typovým podkladem, realizován byl podle verze platné od roku 1983. Zastřešení pro MS-OB-HAL bylo zpracováno ve variantách. Pro ostravskou oblast se užívaly štíhlé ocelové vazníky tvaru

▼ Obr. 1. Axonometrie soustavy MS-OB (sken původního schématu)

58

stavebnictví 02/09

trojúhelníka v  příčném řezu, pro olomouckou oblast byly používány rovinné plnostěnné vazníky s kartitovou stojinou (materiálová varianta dříve užívaná spíše pro zemědělské objekty; kartit, jinak také pertinax je tvrzený papír). Tyto vazníky, vyvinuté prof. Ing. Josefem Berkou, CSc., ze Stavební fakulty VUT Brno, které nevynikaly příliš vysokým estetickým účinkem, a proto ve stavbách občanské vybavenosti byly vždy opatřovány podhledy, byly použity na stavbě bruntálského kina. Vazníky sedlového tvaru se pokládaly v  osové vzdálenosti 2,4 m. Nekryly se tedy pravidelně s roztečí sloupů při užití modulu 6 m. Vlastní sál kina nebyl řešen jako solitérní hala, ale byl zakomponován do zbylé části objektu ze systému MS-OB, a to bez dilatace, to byla jedna z variant řešení systému MSOB-HAL, kdy vynecháním některých řad sloupů a průvlaků základního systému MS-OB se vzniklý volný prostor přestřešil systémem MS-OB-HAL. Charakteristické obrázky nosných konstrukcí obou systémů jsou zřejmé

foto: archiv autora z obr. 1 a 2. Sálová část vyčnívala nad zbylou část stavby, obr. 3. Sál byl navržen se zvýšenými požadavky na akustiku prostoru, proto byly i na stěnách obkladové materiály a boční stěny sálu byly v některých místech dvojité se vzduchovou mezerou. Návrh byl vypracován v  roce 1985 a vzápětí se stavba realizovala. Sedm vazníků střechy tedy havarovalo po více než dvacetiletém zabudování do stavby.

Statický systém střechy Kartitové vazníky byly v  systému osazeny se statickou  funkcí jednoduchých prostých nosníků, které měly v  uložení na průvlaky oslabený ozub, obr. 4. V podélném směru byly řádným způsobem ztuženy ve smyslu požadavků platného typového podkladu. V  krajních polích se umístila větrová ztužidla. Vodorovné zatížení ve střešní rovině bylo v  podélném směru přenášeno do železobetonových rámů a v příčném směru do ztužujících stěn. Zatížení bylo stanoveno podle verze zatěžovací normy ČSN 73 0035 z roku 1976. Bruntál byl zařazen do IV. sněhového pásma, ovšem typový podklad byl vypracován pro třetí sněhové pásmo. Statickým posouzením se však ověřilo, že vazníky vyhovovaly při dané projektované skladbě vrstev střechy i podhledu i pro čtvrté sněhové pásmo. Zvláštností řešení bylo, že byť vazníky měly sedlový tvar, architekt zvolil zvýšení atik u obvodu nástavbou (obr. 9), aby docílil architektonického účinku podle své představy. To znamenalo vytvoření určitého „vanovitého“ prostoru v oblasti mezi zvýšenými atikami. V nejnižších místech tohoto „vanovitého“ prostoru se pak umístily střešní vpusti. Jak ukazuje obr. 3, vedle kina stála vzrostlá lípa, vyšší než střecha kina. Ta byla při výstavbě zachována. Jak dokumentuje obr. 7, spadané listí často zaplňovalo prostory kolem vpustí. Časem se vpusti na straně blízké lípě zcela zacpaly a srážková voda začala zůstávat na střeše. Po

▲ Obr. 2. Charakteristická skladba střechy MS-OB-HAL (sken původního schématu)

pádu střešních vazníků zůstaly na atice stopy po vodním sloupci, jehož výše dosáhla 350 mm. Je překvapivé, že v  okolí kina jsou vyšší panelové domy, zrcadlící se hladina vody na střeše musela být dlouhodobě viditelná. Vodní sloupec vznikl pouze na jedné straně sedlové střechy, druhá byla bez vody. Je také podivné, že nikdo ze strany majitele budovy střechu ani občas neprohlédl. Prověřen byl i tento nesymetrický zatěžovací stav vazníku zatíženého jednostranně sloupcem vody s  ustupující výškou vody podle zvětšující se sedlovité výšky vazníku k jeho středové ose. Výpočet prokázal,

že vazníky v  bezvadném stavu mají dostatečnou mechanickou odolnost a stabilitu i pro tento zatěžovací případ.

Příčiny pádu vazníků Statický výpočet prokázal, že vazníky by odolaly nejen zatížení vodním nesymetricky působícím sloupcem, ale vyhověly by i všem dalším zatěžovacím stavům. Navíc také překonaly značné přetížení velkou vrstvou sněhu tuhé zimy v  roce 2006. K usmyknutí krajní části vazníku došlo těsně za úložným

ozubem v  jeho plné v ýšce, a to přibližně pod úhlem 45°, kolmo na probí hající hlavní tahová napětí. Rozbor spadlých vazníků ukázal, že tyto nebyly v yrobeny podle platného typového podkladu, byť tento podklad byl pro všechny účastníky stavebního procesu závazný. V  místě uložení vazníku na průvlak předepisoval typový podklad trojitou stojinu z  kartitu v  tloušťkách 10 mm (obr. 8). Ve spadlých vaznících bylo zjištěno, že vnější stojiny z  kartitu mají tloušťku pouze 8 mm a střední kartitová stojina byla nahrazena překližkou. Ta ovšem byla postupně zcela

degradována prostoupivší vlhkostí. D řev ní hm ot a i p ře kližková stojina se rozpadly a ztratily jakoukoliv smyko vou únosnost. Za této okol nosti činilo smykové napětí při zatěžovacím stavu sloupcem vody dvou zbylých krajních kartitových stojin 192 % v ýpo č tové hodnot y. Vnitřní prostor mezi kartitovými stojinami byl dlouhodobě dotován vlhkostí s problematickým odvodem, protože boční kartitové stojiny byly pro odvod vlhkosti směrem ven téměř neprostupné. Postupné zatékání vody do prostoru okolo vpustí či jinými netěsnostmi nebylo pozoro vatelné, voda zatékala dále i do vzduchové mezery mezi dvojité stěny. Jak dokumentuje obr. 6, ve vnitřním prostoru uložení ozubů havárie vazníků byla dřevní hmota zcela degradována. Příčinou byl, mimo zatékání vody z povrchu střechy, zřejmě i vliv vlhkosti vzniklé z ne zcela dokonalého stavebně -fyzikální ho působení střešní kon strukce. Autor předběžného posouzení [1] vytýkal nevhodný tvar střechy pro horské území a řadu dalších menších pochybení všech partnerů výstavby. Autor tohoto článku byl zaměstnán v době vypracování projektu i realizace stavby v  projekto v é m ú s t a v u a b y l v e l m i dobře seznámen s technologií MS - OB - HAL i MS - OB. Za těchto okolností autor tohoto textu souhlasí s  názorem, že některá drobnější pochybe ní mohla být v  projektovém i stavebním procesu objevena a řešena jinak. Nicméně pou žívání t y p ov ých p o dklad ů bylo v  době realizace stavby zcela závazné a prosazení individuálního konstrukčního systému, například se stavebně a funkčně vhodnějším tvarem střechy tzv. „komplexní bytové výstavby“, bylo téměř neprůchodné (pokud se nejednalo o zcela unikátní st av bu ve zvlášť politicky exponované lokalitě). Dominantní příčinou pádu vazníků byla tedy ztráta smykové únosnosti oslabených stojin stavebnictví 02/09

59

▲ Obr. 3. Pohled na část kinosálu s blízkou vzrostlou lípou

▲ Obr. 4. Detail uložení vazníku na průvlak

▲ Obr. 5. Pohled na havarovaný vazník s oslabeným ozubem na okraji

▲ Obr. 6. Detail degradované dřevní hmoty uvnitř vazníku

Náhrada střední kartitové stojiny dřevěnou překližkou nebyla šťastným řešením. Zhotovitelská firma vazníků již neexistuje, v prvé polovině devadesátých let minulého století zanikla, nelze tedy dohledat příčiny změny výroby vazníků v jejich uložení.

Závěr

▲O  br. 7. Detail spadaného listí ke střešní vpusti

vazníků v oblasti jejich uložení. Na stavbě nemohlo být zjištěno ani technickým dozorem investora, ani stavbyvedoucím,

60

stavebnictví 02/09

ani autorským dozorem pro jektanta, že vazníky byly vyrobeny odlišně od požadavků závazného typového podkladu.

Část kina opět slouží veřejným účelům (tzv. malé kino). Autor předběžného posudku [1] doporučoval realizaci jiného tvaru střechy, zabudování vazníků na bázi betonu. Investor se ale rozhodl k  obnově „dřevěné verze“ vazníků a ponechání původního architektonického

vzhledu. Nebylo to zcela jistě jednoduché rozhodnutí, protože například změna tvaru střechy vytvoří úplně jiné požadavky na odvody srážkových vod, což vyžaduje budování nových přípojek. Ovšem architektonické začlenění budovy do okolí s významným blízkým kostelíkem nelze opominout. Je možné tedy přijmout i tuto variantu řešení a jen doufat, že údržbě a kontrole budovy bude věnována jiná péče než v předchozím období. ■ Použitá literatura [1] N ovotný, A .: P ředb ěžné určení příčin pádu střešní konstrukce objek tu kino CENTRUM v  Bruntále (09/2007)

▲ Obr. 8. Výkres okraje vazníku (sken původního schématu)

▲ Obr. 10. Průběh ohybového momentu a posouvající síly – zatěžovací stav stálé zatížení + jednostranné vodním sloupcem

▼ Obr. 9. Dílčí řez vazníků s nadstavbou atik (sken původního schématu)

inzerce

stavebnictví 02/09

61

systémy

text: prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc.

K tvorbě environmentálních plánů v přípravě staveb Předložený příspěvek popisuje koncepci, algoritmus a programové vybavení pro sledování agendy vlivu stavební činnosti na životní prostředí pomocí mikropočítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování a tím na proces přípravy stavby. Toto řešení se může stát u stavebních dodavatelských firem součástí systému pro řízení životního prostředí – EMS (Environmental Management System) a celou agendu zrychlit a zjednodušit. Dále jsou uvedeny první výsledky práce autorů dosažené v této oblasti. Impulsem k této činnosti byl fakt, že nikde v České republice doposud není systematicky řešena problematika automatizovaného zpracování agendy EMS pro konkrétní stavby.

Úvod Po vstupu do Evropské unie Česká republika přebírá evropské normy. Následkem toho jsou stále přísnější požadavky na zpracování agend přípravy jednotlivých staveb. To znamená, že každá stavba musí být během své realizace řízena a spravována podle dokumentů, daných jednak zvyklostmi užívanými u dané stavební firmy, jednak požadavky stavebníka (investora) a dále respektováním norem ISO (základní doklady stavebně technologické dokumentace, včetně síťového grafu a časového plánu, plánu jakosti – kontrolního a zkušebního plánu atd.) i vzhledem k vlivům stavební činnosti na životní prostředí. Řízení a vedení staveb podle principů projektového řízení s respektováním stavebně technologických zásad může být efektivnější a rychlejší než doposud. K zprogresivnění přípravy a řízení staveb pomáhají automa-

62

stavebnictví 02/09

tizované systémy, např. [2], [8]. Pomocí programových systémů odpadá mnoho práce kolem vytváření těchto dokumentů a tím se veškerá příprava staveb výrazně urychluje a zpřesňuje. Různé agendy se však vytvářejí mnohdy ručně, kdy ve větších firmách existují specializovaní pracovníci, kteří problematiku těchto agend mají na starosti. Tím dochází ke zbytečnému opakovanému zadávání relevantních dat. Některé agendy, jako např. i agenda vlivu stavební činnosti na životní prostředí, se dosud zpracovává ručně, jen pomocí kupř. obecných počítačových programů, např. Excel, bez respektování údajů a zásad vyplývajících z ostatních dokumentů přípravy staveb. V  článku je dále představena koncepce, algoritmus a programové vybavení pro řešení agendy vlivu stavební činnosti na životní prostředí pomocí mikropočítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování a tím na proces přípravy stavby. Předložené řešení se může stát u stavebních dodavatelských firem součástí systému pro řízení životního prostředí (EMS) a celou agendu zrychlí a zjednoduší.

Návaznost environmentálních plánů na přípravu staveb Z každodenní zkušenosti z práce na staveništi lze konstatovat, že prakticky každý stavební proces

prováděný pracovní četou má určitý negativní vliv na životní prostředí. Mnohé procesy jsou hlučné, jiné pracovní čety pracují s jedovatými látkami, další produkují poměrně značné množství odpadu. Proto je třeba, aby agenda řešení vlivu stavební činnosti na životní prostředí byla řešena v přímé návaznosti na práci jednotlivých pracovních čet – tj. v technologické struktuře dílčích stavebních procesů a s přihlédnutím k normě ČSN EN ISO 14001:2005 [5], která tuto agendu vymezuje a zastřešuje. Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na systém environmentálního managementu, které mají organizaci umožnit přípravu a zavedení systému environmentálního managementu a která může být použita pro certifikaci systému. Ze základních dokumentů příprav y staveb zobrazuje sled stavebních prací v technologické struktuře dílčích stavebních procesů technologický rozbor, někdy nazývaný technologický normál [4]. Technologické rozbory v požadované technologické struktuře jsou při automatizovaném zpracování jedním z výstupů vypočteného stavebně technologického síťového grafu [2], u kterého je již k dispozici i sestavená databáze dílčích stavebních procesů s nejdůležitějšími údaji o normě času, ceně, produktivitě, nákladových a jiných zdrojích, počtu pracovníků a technologických přestávkách. Součástí zmíněného systému se v minulých letech stala i pracovní oblast tvorby kontrolních a zkušebních plánů – plánů jakosti [3], [1], [7]. Automatizované zpracování těchto dokumentů v přímé návaznosti na stavebně technologický síťový graf vytvořený v technologické struktuře dílčích stavebních procesů umož-

nila databáze kontrol a zkoušek vlastností produktů, které jsou vyráběny jednotlivými pracovními četami, a specializovaný program nejen pro údržbu této databáze, ale i pro vlastní tvorbu kontrolních a zkušebních plánů, harmonogramů provádění zkoušek a kontrol kvality a operativní evidenci skutečně provedených kontrol. Podobná koncepce byla zvolena i pro řešení agendy vlivu stavební činnosti na životní prostředí pomocí počítače. Jak se ukazuje v praxi, řada stavebních procesů má stejný nebo velmi podobný vliv na životní prostředí. Proto bylo nutné nejprve sestavit tzv. registr environmentálních aspektů (environmentální aspekt – prvek činností nebo výrobků nebo služeb organizace, který může ovlivňovat životní prostředí; vyjádřením důsledku je pak environmentální dopad – jakákoliv změna v  životním prostředí, ať příznivá či nepříznivá, která zcela nebo částečně vyplývá z environmentálních aspektů organizace) jako soupis karet, na kterých jsou uvedeny nejdůležitější vlastnosti těchto aspektů, zejména nejvýznamnější polutanty, jejich limitní hodnoty, odpovědnost za znečištění životního prostředí konkrétním aspektem a návrh prevence a opatření k likvidaci negativního vlivu na životní prostředí. U každého aspektu v tomto registru je též provedeno ohodnocení závažnosti environmentálního aspektu pomocí několika vytipovaných hledisek. Na základě sestaveného registru environmentálních aspektů pak byla sestavena databáze environmentálních aspektů, ve které jsou uvedeny konkrétní aspekty působící na životní prostředí u jednotlivých dílčích stavebních procesů. Tato databáze je vytvořena podobně jako databáze kontrol pro tvorbu kontrolních a zkušebních plánů [2], [3], v přímé návaznosti na již výše zmíněnou databázi činností, která obsahuje údaje o dílčích stavebních procesech. V databázi environmentálních aspektů je ke každému stavebnímu procesu připojeno několik nejdůležitějších

environmentálních aspektů, kterými tento stavební proces nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Tyto konkrétní aspekty mohou (ale nemusejí) být součástí registru environmentálních aspektů. Do databáze je možné vkládat i vlivy, které nejsou uvedeny v registru. Následně byl sestaven algoritmus a vyvinut program, který v návaznosti na konkrétní stavebně technologický síťový graf jakožto model postupu výstavby konkrétní stavby vytvořený v technologické struktuře dílčích stavebních procesů umožňuje podle databáze environmentálních aspektů automatizovaně sestavit tzv. environmentální plán. Jde o plán opatření k omezení negativního působení environmentálních aspektů vztahujících se ke stavebním procesům, které jsou součástí síťového grafu. Tím byla agenda přípravy staveb doplněna o složku environmentální,

která ke každému stavebnímu procesu prováděnému pracovní četou co možná nejpodrobněji stanoví požadavky na třídění, likvidaci a označení odpadů, limity emisí a ochranu ovzduší, hodnoty hluku a prašnosti a s tím spojená opatření, vypouštění látek do vody, kontaminaci půdy, preventivní a následná opatření, postupy při haváriích, zásady manipulace včetně ochranných pomůcek, zásady skladování i zakázané záležitosti.

Registr a databáze environmentálních aspektů Registr environmentálních aspektů je soupis vlivů na životní prostředí, které se mohou u stavebních činností vyskytovat, společně s vyhodnocením závažnosti a návrhem prevence

a opatření k co nejširší likvidaci negativního působení tohoto vlivu na životní prostředí. Tento registr byl vytvořen ve spolupráci s a. s. VOKD Ostrava [6], která je držitelkou certifikátu podle ČSN EN ISO 14001:2005. Data uvedená v registru vycházejí z předešlé výzkumné činnosti na reálných stavbách a z následně vytvořených podkladů jmenované firmy. Příklad části soupisu environmentálních aspektů v registru je uveden na obr. 1. Aspekty jsou seřazeny podle číselného kódu, mohou být také řazeny podle abecedy. U jednotlivých aspektů je uvedena jejich celková závažnost, vypočtená součtem závažností určených podle jednotlivých hledisek, viz dále, a nejdůležitější polutanty. Na obr. 2 je vidět karta registru jednotlivého environmentálního aspektu společně se všemi údaji, které se vyskytují ve větě o environmentálním aspek-

tu. Kritérií včetně ohodnocení jejich závažnosti může být až 10, v našem případě je určeno 8 kritérií vycházejících ze zkušeností a. s. VOKD Ostrava. Kritéria i ohodnocení jejich závažnosti si však každý uživatel může stanovit sám podle svých potřeb s přihlédnutím k normě [5]. V databázi environmentálních aspektů jsou již jednotlivé vlivy působící na životní prostředí, včetně jejich vlastností a ohodnocení jejich závažnosti, přiřazeny dílčím stavebním procesům z databáze činností. Databáze se v prvním stadiu vytvoří s prázdnými větami pro všechny dílčí stavební procesy z databáze činností. Při každé úpravě nebo aktualizaci se po potvrzení připojené databáze činností provede zkontrolování úplnosti databáze environmentálních aspektů. Při této kontrole se doplňuje prostor pro environmentální aspekty případných nových procesů

▲ Obr. 1. Část registru environmentálních aspektů

▲O  br. 2. Karta registru environmentálních aspektů

▼O  br. 3. Věta databáze environmentálních aspektů – 1. část

▼ Obr. 4. Věta databáze environmentálních aspektů – 2. část

stavebnictví 02/09

63

▲ Obr. 6. Listování vytvořeným environmentálním plánem

▲ Obr. 5. Formulář věty environmentálního plánu

z  databáze činností a environmentální aspekty procesů, které se již v databázi činností nevyskytují, se automaticky vypouštějí. O případném doplnění databáze systém uživatele informuje. Ke každému stavebnímu procesu z databáze činností je možno určit více environmentálních aspektů. První část věty databáze environmentálních aspektů je vidět na obr. 3. Z obr. 2 a 3 je vidět úzkou návaznost dat registru a databáze environmentálních aspektů. Nejdůležitějšími údaji jsou kód a název environmentálního aspektu, zařízení, kde se může vyskytovat, nejvýznamnější polutanty a dopad na životní prostředí, údaje o odpovědné osobě za negativní vliv na životní prostředí, doklad, který by se měl vytvářet, údaje o předpisech a způsobu řízení aspektu a údaje o kontrole a její četnosti a návrhu opatření. Druhá část věty databáze environmentálních aspektů zahrnuje data o vyhodnocení závažnosti aspektu, obr. 4. Zde jsou kritéria závažnosti působení environmentálního aspektu převzatá z registru ještě doplněna o váhy jednotlivých kritérií, jež si uživatel může určit. Databáze je ještě doplněna údaji pro výpočet termínu první evidence či kontroly působení environmentálního aspektu u příslušné stavební činnosti a pro výpočet počtu kontrol jeho působení v průběhu stavebního procesu. Pokud si uživatel vytvoří

64

stavebnictví 02/09

přímo v databázi údaje o environmentálním aspektu, který ještě v registru environmentálních aspektů není, je možno jej do registru automatizovaně vložit.

Programové vybavení pro tvorbu environmentálního plánu Program pro tvorbu environmentálního plánu jakožto plánu opatření k omezení negativního působení environmentálních aspektů vztahujících se ke stavebním procesům, které jsou součástí síťového grafu – modelu postupu výstavby, pracuje podobně jako program pro tvorbu kontrolních a zkušebních plánů, který je součástí automatizovaného systému přípravy staveb [2]. Jeho výstupem je vlastní environmentální plán, dále harmonogram kontrol a evidence působení jednotlivých environmentálních aspektů plynoucích ze stavebních činností a operativní evidence provedených kontrol. Algoritmus tvorby environmentálního plánu se v současné době ve spolupráci se stavebními podniky dolaďuje tak, aby vyhovoval potřebám praxe a respektoval přitom nejen ČSN [5], ale i poznatky získané z české i zahraniční literatury [9], [10]. Na základě zpracovaného modelu postupu realizace výstavby lze prakticky okamžitě automatizovaně vytvořit i environmentální plán

pro sledování, řízení a omezení negativních vlivů stavební výroby na životní prostředí (skupina norem ISO 14000). Tento dokument obsahuje nejen soupis stavebních činností a environmentální aspekty, ale i nejvýznamnější polutanty, údaje o předpisech, podle nichž se kontrola environmentálního aspektu provádí, zodpovědnou osobu, nutné doklady o provedené kontrole, počet a termíny prováděných zkoušek a další důležité údaje. Princip automatizované tvorby environmentálních plánů spočívá v postupném výběru environmentálních aspektů příslušných stavebních procesů, které jsou obsaženy v technologickém normálu a síťovém grafu, z databáze environmentálních aspektů, výpočtu termínů a počtu jejich kontrol v průběhu stavebního procesu a sestavení souboru environmentálního plánu. Kontroly environmentálních aspektů procesů, které nejsou obsaženy v databázi, avšak jsou součástí síťového grafu, je možné zadat interaktivně přes klávesnici vyplněním formuláře o kontrole environmentálních aspektů, obr. 5, kde je uvedena věta environmentálního plánu týkající se aspektu ostatních odpadů u základů (bez ohodnocení významnosti, které je na další záložce). Je samozřejmě žádoucí, aby uživatel zkontroloval prvotní automaticky vytvořený dokument a popřípadě vyřadil kontroly aspektů, které se při výstavbě daného objektu nevyskytují. Při hromadném vypouštění lze dát příkaz k vypuštění všech kontrol, které obsahují v předmětu kontroly zadaný řetězec (např.

hluk), popř. všech nenaplněných environmentálních aspektů. Listování automatizovaně podle síťového grafu vytvořeným environmentálním plánem je znázorněno na obr. 6. Právě sledovaná kontrola je v listování zvýrazněna. Šedivě jsou vypsány environmentální aspekty činností s nulovou dobou. Pokud již byla provedena evidence některých kontrol, na světle modrém pozadí jsou kontroly, u kterých jsou již všechny kontroly zaevidovány, na červeném pozadí jsou aspekty, u kterých má poslední provedená evidovaná kontrola nevyhovující výsledek, na žlutém pozadí jsou aspekty, u kterých jsou již některé kontroly zaevidovány. Vytvořený environmentální plán obsahuje návrh kontrol aspektů i činností, které jsou obsaženy v síťovém grafu, ale mají nulový objem, nulovou cenu, a tudíž i nulovou dobu. Kontroly těchto environmentálních aspektů však pochopitelně nejsou součástí výstupních sestav. Výpis části environmentálního plánu na obrazovce je na obr. 7. Červeně jsou zobrazeny kontroly environmentálních aspektů kritických činností, zeleně kontroly environmentálních aspektů u činností s časovou rezervou. V takovémto výpisu jsou uvedeny již kontroly environmentálních aspektů pouze těch činností, které mají nenulové trvání a skutečně se v průběhu stavby vyskytují. Lze volit, zda budou zobrazeny kontroly a jejich četnost, polutanty nebo potřebná opatření či jiné údaje. V průběhu výstavby jsou všechny doklady stavebně technologické dokumentace velmi

snadno aktualizovatelné podle skutečně dosažené úrovně dokončení částí stavebního díla. Při zpoždění je možné automatizovaně vypočítat opatření, které je třeba zavést, aby původní termín ukončení realizace stavby byl dodržen. Podle aktualizace termínů procesů ze síťového grafu se současně automaticky aktualizují i termíny příslušných kontrol v evironmentálním plánu.

Operativní evidence a časový plán V  programu pro tvorbu environmentálních plánů je také možno provádět evidenci kontrol environmentálních aspektů. Ta se zadává v editačním formuláři, obr. 5, na záložce Evidence kontrol. V hlavním poli této záložky je vidět přehled již evidovaných kontrol, jež byly k příslušnému environmentálnímu aspektu provedeny. Je vypsáno číslo kontroly, její termín, zkrácený popis, výsledek a pracovník, který výsledek kontroly převzal. Na bílém pozadí jsou zobrazeny kontroly, jejichž výsledek je vyhovující, na žlutém jsou ty, které vyhověly částečně, na červeném jsou zkoušky s  nevyhovujícím výsledkem. Vlastní evidence kontroly se zadává ve formuláři na obr. 8, který nabízí expertním způsobem vytvořené znění údajů o provedené zkoušce, přičemž uživatel může provádět jakékoli úpravy. Číslo dokladu je implicitně odvozeno z indexu činnosti, čísla pořadí environmentálního aspektu u činnosti a čísla kontroly příslušného aspektu. Popis kontroly je odvozen z environmentálního aspektu, polutantů

a předpisů, podle kterých se kontrola má provádět. Automatizovaně vytvořené vyjádření stavebníka (investora) je Bez připomínek, výsledek zkoušky Vyhovuje. Pokud jsou tyto údaje v pořádku, uživatel pouze vyplní jméno pracovníka, který kontrolu provedl, prověřil a převzal (zástupce investora). Stisknutím tlačítka OK a tisk dokladu se zadaná evidence zkontroluje, řádně se uloží a vytiskne se doklad o kontrole. Po vytištění tohoto dokladu se automaticky zablokuje vytištěná evidence kontroly, takže ji potom již nelze upravovat nebo vypouštět. Zablokování evidence kontroly environmentálního aspektu lze odblokovat pouze po zadání zvláštního hesla. Při tvorbě environmentálního plánu se automaticky vypočítávají podle modelu postupu výstavby i plánované termíny kontrol environmentálních aspektů. Systém registruje i evidované kontroly v čase. Lze tak vykreslovat časový plán a průběh evidovaných kontrol, které jsou barevně odlišeny. Plánovaný, popř. aktualizovaný průběh činnosti je podkreslen obdélníkovými úsečkami. Plánované kontroly environmentálních aspektů kritických činností jsou vyznačeny silnějšími svislými čárkami červeně, zeleně jsou zobrazeny plánované kontroly u činností s časovou rezervou. Evidované kontroly, které vyhovují, jsou zobrazeny zeleně, nevyhovující kontroly jsou zobrazeny červeně. Pokud proběhly již všechny požadované kontroly a poslední kontrola má vyhovující výsledek, jsou veškeré evidované kontroly zobrazeny světle modře. Časový plán kontrol je možno nejen prohlí-

▼ Obr. 7. Výpis části kontrolního a zkušebního plánu na obrazovce

žet na obrazovce, ale i tisknout na tiskárně či kreslit na plotteru.

Závěr Předložený příspěvek představil koncepci a algoritmus řešení agendy vlivu stavební činnosti na životní prostředí pomocí mikropočítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování a tím na proces přípravy stavby. Toto řešení se může stát u stavebních dodavatelských firem součástí systému pro řízení životního prostředí a celou agendu zrychlit a zjednodušit. Dále jsou uvedeny první výsledky dosažené v této oblasti, a to program pro t vorbu a údr žbu registru environmentálních aspektů a jejich databáze, jakožto datových základen pro automatizovanou tvorbu environmentálních plánů a program pro tvorbu vlastních environmentálních plánů, harmonogramů kontrol environmentálních aspektů a jejich operativní evidence. Tato problematika zatím u nás ani ve světě nebyla řešena v přímé návaznosti na přípravu staveb, a proto lze očekávat značný význam i zájem o využití výsledných programových produktů zejména u zhotovitelů staveb, neboť se tato agenda stává podle ČSN EN ISO 14001:2005 nedílnou součástí přípravy staveb. ■ Použitá literatura [1] Gašparík, J.: Manažérstvo kvality v stavebníctve, Vydavatelstvo Jaga Group Bratislava 1999, ISBN 80-88905-13-3

[2] Jarský, Č.: Automatizovaná příprava a řízení realizace staveb, CONTEC Kralupy n. Vlt., 2000 [3] Jarský, Č.: Tvorba kontrolního a zkušebního plánu dle modelu realizace stavby, Střechy, fasády, izolace č. I/2007, Nakladatelství MISE s. r. o. Ostrava, ISSN 1212-0111 [4] Jarský, Č., Musil, F., Svoboda, P., Lízal, P., Motyčka, V., Černý, J.: Příprava a realizace staveb, Akademické nakladatelství CERM s. r. o. Brno 2003 [5] K o l e k t i v : Č S N E N I S O 14001:2005 Systémy environmentálního managementu – Požadavky s  návodem pro použití [6] Kolektiv: Technicko-organizační opatření – EMS, Podnikové směrnice VOKD, a.s, Ostrava 2001 [7] Kozlovská, M., Mesároš, F., Čepelová, A.: Ako úspešně riadiť malú stavebnú firmu, Eurostav spol. s r. o. Bratislava, 2003 [8] Makýš, P.: Metodika tvorby časového plánu výstavby pri zohľadnení vplyvu pracovného prostredia, sborník přednášek 11. sekce VII. vědecké konferencie s medzinárodnou účasťou pri príležitosti 25. výročia založenia Stavebnej fakulty a 50. výročia založenia Technickej univerzity v Košiciach, SvF TU Košice 2002 [9] Welford, R., Gouldson A.: Environmetální řízení a strategické podnikání, Grada Praha 1997 [10] Wesel, H: Reference materials for environmetal analysis, 2002

▼O  br. 8. Evidence kontroly environmentálního aspektu

stavebnictví 02/09

65

cena IAČR

text: prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., FEng.

foto: Milan Kalný, Pontex, s.r.o.

▲ Most přes Labe na silnici I/38 – Nymburk obchvat

Cena Inženýrské akademie České republiky za rok 2008 K ocenění vynikajícího realizovaného technického díla a významného přínosu k rozvoji inženýrského výzkumu v České republice zřídila Inženýrská akademie České republiky Cenu Inženýrské akademie České republiky. Cena se od roku 1997 každoročně uděluje domácím i zahraničním osobnostem a týmům za vynikající výsledek tvůrčí práce, od jehož první realizace nebo publikování neuplynulo více než pět let. Cenu lze udělit ve dvou kategoriích: ■ z a vynikající technický projekt; ■ z a vynikající přínos k rozvoji inženýrského výzkumu. Rada Inženýrské akademie České republiky rozhodla za rok 2008 udělit čestné uznání v kategorii za vynikající technický projekt autorskému kolektivu pracovníků SMP CZ, a.s., a Pontex, s.r.o. (Ing. Vladimír Brejcha, Ing. Antonín Brnušák, Alexandr Herzán, Ing. Milan Kalný,

66

stavebnictví 02/09

Ing. Václav Kvasnička, Ing. Pavel Němec) za vynikající technický projekt: Silnice I/38 – Nymburk obchvat, SO 202 – Most přes Labe. Silnice I/38 je velmi frekventovanou a zatíženou komunikací, která umožňuje dopravní propojení v severojižním směru od Znojma až k České Lípě. Do vybudování první etapy obchvatu Nymburka byla vedena veškerá doprava (včetně těžké kamionové) přes starý most v Nymburce a dále přes centrum města směrem na Mladou Boleslav. Trasa nového obchvatu se Nymburku vyhýbá a nová komunikace kříží tok řeky Labe v prostoru východně od města směrem k Poděbradům. Celá trasa obchvatu je vedena

v rovinatém území středního Polabí, které je intenzivně zemědělsky obhospodařované. Výraznou linii zde vytvářejí břehové porosty podél koryta Labe. Jedná se převážně o aleje listnatých stromů výšky 20 až 25 m.

Umístění mostní konstrukce Podmínkou pro řešení bylo překročení celého koryta řeky jediným polem při zachování potahových stezek po obou březích. Vzhledem k  požadavku, aby v  korytě řeky nebyly umístěny pilíře, má hlavní pole mostu rekordní rozpětí 132  m. Záměrem bylo navrhnout přemostění, které by esteticky vhodným způsobem umožnilo překonat splavné koryto řeky Labe a nevytvořilo i při rozpětí hlavního pole 132  m výraznou dominantu celému okolí. Limitující výškou byla tedy výška přiléhajících břehových

porostů. Navazující estakády přemosťují celou inundaci řeky. Silnice překračuje řeku v rovinatém území, a aby byla co nejvíce omezena výška přiléhajících násypových těles komunikace, které v ploché krajině podél řeky tvoří pohledovou bariéru, byla pro přemostění zvolena štíhlá zavěšená konstrukce s minimální stavební výškou. Umístění mostu je navrženo tak, aby respektovalo i možnou úpravu břehových čar při budoucí úpravě koryta řeky na vnitřním oblouku. Mostní konstrukce má deset polí s rozpětími 35+4x41+132+4x41+35  m. Celková délka nosné konstrukce mostu je 531,60 m. Most převádí silnici I. třídy v šířkovém uspořádání S 11,5. Na návodní straně je navržen revizní chodník se šířkou 0,75 m, na povodní straně je u hlavního pole nad řekou navržen veřejný chodník se šířkou 1,50 m, který u pylonů přechází do revizního chodníku. Přístup na veřejný chodník je umožněn po samostatných ocelových schodištích umístěných u hlavních pilířů.

Popis mostní konstrukce Mostní konstrukce je založena hlubinně na vrtaných pilotách průměru

1200 mm. Spodní stavbu tvoří členěné pilíře, hlavní pilíře mostu pod pylony jsou navrženy jako masivní. Výška značně zatížených pylonů o velké štíhlosti (λ = 79) je cca 16 m nad povrchem mostovky. Opěry jsou navrženy ve tvaru úložných prahů podporovaných pilotami. S výjimkou 52 m dlouhé části hlavního pole nad korytem Labe je navrhovaná konstrukce z předpjatého betonu s ekonomickým a efektivním dvoutrámovým průřezem. Výška betonového průřezu je standardně 2,30 m, v místech hlavních pilířů se výška zvyšuje na 3,50 m. Ve střední části hlavního pole je navržen spřažený ocelobetonový průřez s cílem maximálně odlehčit konstrukci hlavního pole a zároveň opticky navázat na betonový dvoutrámový průřez. Ocelová konstrukce je proto navržena ze dvou uzavřených komorových nosníků. Celková výška spřaženého průřezu je 2,30 m, aby korespondovala s výškou betonové dvoutrámové konstrukce – štíhlost nosné konstrukce (poměr výška/ rozpětí: 1/57,4) je značná. Závěsy jsou sdruženy do skupin po třech závěsech, kotvených ve vzdálenosti cca 40 m od pylonu. Tím bylo dosaženo jejich lepší účinnosti oproti velkému počtu více skloněných závěsů. Malé skupiny soustředěných závěsů tvoří mj. také menší překážku pro hejna tažných ptáků ve významném biokoridoru podél řeky Labe. Návrh subtilních pylonů vetknutých do nosné konstrukce má za následek optické odlehčení konstrukce. Pro zavěšení je použit systém závěsů DynaGrip firmy DSI. Kotvy jsou typu DynaGrip C55 osazené 48 lany Ø 15,70  mm St 1670/1860. Závěsy se napínají a rektifikují na jejich dolním konci. Na vybraných závěsech jsou osazeny snímače umožňující sledování napětí v  lanech. V hlavách pylonů jsou závěsy zakotveny do ocelových kotevních komor, které jsou osazeny na hlavách betonových dříků pylonů. Kotevní komory jsou následně z boků obetonovány. Kotevní komory mají revizní vstup umožňující kontrolu závěsů. Pro zachycení tahových sil jsou břehové pilíře, nad kterými jsou zakotveny do nosné konstrukce zpětné závěsy, navrženy ve formě ocelových kyvných stojek,

▲ Závěrečná fáze – montáž nosné konstrukce

▲ Montáž vnitřní ocelové části hlavního pole délky 52 m, která byla přivezena pod most na soulodí

aby byl umožněn – kromě přenosu tahových sil – i dilatační pohyb konstrukce.

Proces výstavby Výstavba betonové nosné konstrukce probíhala po etapách na pevné skruži. Po dokončení betonové konstrukce byly instalovány závěsy, které vyvěšovaly části konstrukce vykonzolované do prostoru nad řeku. Unikátní byla montáž vnitřní ocelové části hlavního pole délky 52 m, která byla přivezena pod most na soulodí a přímo z lodi byla pomocí hydraulicky ovládaných lanových závěsů vyzvednuta na své definitivní místo. Následně byla ocelová konstrukce přivařena k  ocelovým zárodkům zabetonovaným a připnutým k  betonové konstrukci. Po přivaření vloženého

pole byla provedena rektifikace závěsů. Poslední rektifikace závěsů byla provedena po vybetonování spřažené desky. Po dokončení nosné konstrukce bylo vybudováno mostní příslušenství. Použití hybridní konstrukce bylo progresivním technickým řešením, kde je kombinováno použití předpjatého betonu s ocelí. Ocel je v  konstrukci použita v  těch místech, kde dochází k  jejímu optimálnímu využití jak z hlediska únosnosti, tak hmotnosti. Vložená ocelová vnitřní část hlavního pole vedla ke snížení sil v  závěsech a umožnila efektivní a rychlou výstavbu hlavního pole nad řekou. Dalšími částmi konstrukce, kde bylo využito materiálových vlastností oceli, jsou kotevní přípravky závěsů v  hlavách pylonů a kyvné ocelové stojky v místech zakotvení zpětných závěsů. Jedná

se o zavěšenou mostní konstrukci s  největším rozpětím mostního pole v  České republice (132  m). Použitá technologie umožnila vyšší využití kvalitní a drahé předpínací oceli (materiál je využit místo na 45 % meze pevnosti až na cca 55 % meze pevnosti, tj. ekonomičtější využití materiálu o 22 %). Pro zavěšenou konstrukci byl poprvé v  České republice použit systém dvou rovin závěsů, který přispívá ke zvýšené tuhosti konstrukce a více tlumí torzní kmitání. Chování konstrukce bylo po jejím dokončení ověřeno statickou a dynamickou zkouškou – obě zkoušky prokázaly velmi dobrou shodu s teoretickými výpočty. Vzhledem k  významu mostu byla velká pozornost věnována i celkovému architektonickému ztvárnění, na které se podílel prof. akad. arch. Petr Keil. ■ stavebnictví 02/09

67

infoservis Veletrhy a výstavy

E-mail: [email protected]

6.–8. 2. 2009 MODERNÍ BYDLENÍ A ZAHRADA Výstava pro dům a zahradu Pardubice, ČEZ aréna, Sukova třída 1735 E-mail: [email protected] www.arenapce.cz/cs/kalendarakci/vystavy-a-veletrhy

18.–19. 2. 2009 STAVÍME – BYDLÍME BŘECLAV Stavební výstava pro Břeclavsko a Pálavu Hodonín, Dům kultury Horní Valy E-mail: [email protected] www.omnis.cz

8.–10. 2. 2009 STAVITEL 2009 15. národní výstava stavebních materiálů, technologií a realitních kanceláří Lysá nad Labem, Výstaviště, Masarykova 1727 E-mail: [email protected]

24.–27. 2. 2009 KIEVBUILD 2009 Mezinárodní výstava stavebnictví a architektury Ukrajina, Kijev, International Exhibition Centre (IEC), Brovarskaya ul. E-mail: [email protected] www.kievbuild.com

11.–12. 2. 2009 STAVÍME – BYDLÍME KROMĚŘÍŽ Stavební výstava na počátku stavební sezony pro oblast jižní Hané Kroměříž, Dům kultury E-mail: [email protected] www.omnis.cz 11.–14. 2. 2009      STŘECHY – PLÁŠTĚ – IZOLACE 2009 18. ročník odborného stavebního veletrhu Ostrava, Výstaviště Černá louka

střešních konstrukcí a dřevovýroby Praha 9, PVA Letňany E-mail: [email protected] 26. 2. – 1. 3. 2009 NOVÝ BYT A DŮM 15. mezinárodní veletrh staveb a stavebních úprav Praha 9, PVA Letňany E-mail: [email protected] www.novybytadum.cz 4.–5. 3. 2009 STAVÍME – BYDLÍME TŘEBÍČ VI. ročník stavební výstavy na Vysočině Třebíč, Městské kulturní středisko FÓRUM Masarykovo náměstí 12 E-mail: [email protected]

26.–28. 2. 2009      PANELOVÝ DŮM A BYT 2009 Výstava materiálů, výrobků, technologií a služeb pro revitalizaci panelových domů Společně s výstavou OKNA – DVEŘE – SCHODY Praha 7, Výstaviště Holešovice E-mail: [email protected]

5.–8. 3. 2009 FOR FAMILY Soubor veletrhů pro bydlení, rodinu a volný čas Praha 9, PVA Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forfamily.cz

26. 2. – 1. 3. 2009 DŘEVOSTAVBY 4. mezinárodní veletrh dřevěných staveb,

5.–8. 3. 2009 FOR HABITAT 2009 16. veletrh bydlení nábytku, vybavení interiérů a bazénů

Praha 9, PVA Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forfamily.cz 5.–8. 3. 2009 FOR GARDEN 2009 3. veletrh zahradní architektury, nábytku a techniky Praha 9, PVA Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forgarden.cz Odborné semináře a konference 10. 2. 2009 Stavební technologie, systémy pro hrubou stavbu, technologie stavební chemie Odborný seminář Seminář je zařazen do celoživotního vzdělávání členů ČKAIT Jihlava, hotel Gustav Mahler, Křížová 4 E-mail: [email protected] www.psmcz.cz/php?page=plan. seminaru 12. 2. 2009 Střešní konstrukce a zateplení střešních plášťů Odborný seminář Hradec Králové, hotel Černigov, Riegrovo náměstí 1494/4 E-mail: [email protected]

Soutěž STAVBA VYSOČINY 2008 Soutěž STAVBA VYSOČINY se stala jedinečnou příležitostí, jak prezentovat svoji práci a zároveň se setkat i utkat se svými kolegy i konkurenty. Za šest let soutěže se podařilo prezentovat a propagovat 129 realizací a zhodnotit vynaložené úsilí při přípravě podkladů, které si mj. na internetových stránkách soutěže prohlédne více než 80 000 čtenářů ročně. Věříme, že i letos bude tato tradiční akce pro řadu investorů, architektů, projektantů, řemeslníků a stavebních firem přitažlivá. Stavební sdružení Vysočina o.s., kraj Vysočina a krajské pobočky Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a České

68

stavebnictví 02/09

komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vyhlásily pravidla pro sedmý ročník této největší přehlídky architektonických, stavebních a řemeslných realizací v  kraji Vysočina. Do aktuálního ročníku, který zaštítil hejtman kraje Jiří Běhounek, mohou investoři, projektanti, architekti nebo stavební firmy př ihlásit své realizace, které byly dány do provozu nebo zkolaudovány na území kraje Vysočina v  období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008. V o d b or né č ásti m ů že bý t v jednotlivých kategoriích (Stavby občanské vybavenosti; Stavby určené k  bydlení; Stavby

dopravní inženýrské a vodohospodářské; Stavby technologické a pro průmysl; Rekonstrukce a obnova) za vítězství porotou udělen titul PRESTIŽNÍ STAVBA VYSOČINY 2008 a Čestné uznání za místo druhé. Ze všech přihlášených staveb laická veřejnost vybere a sms hlasováním rozhodne  o udělení titulu CENA VEŘEJNOSTI – STAVBA VYSOČINY 2008. V rámci celé soutěže bude  udělena CENA HEJTMANA a CENA ČASO PISU STAVEBNICTVÍ. Letošní novinkou je možnost zhotovitele stavby nominovat jednoho ze svých subdodavatelů, který se zasloužil o výjimečné technické, konstrukční, řemeslné provedení

nebo montáž náročné technologie,  na titul ZLATÉ RUCE – STAVBA VYSOČINY 2008.    Pro zájemce, kteří se chtějí pochlubit svojí realizací, je na webových stránkách www. stavbavysociny.cz připraven komplexní informační servis, včetně zjednodušeného postupu pro přihlášení „krok za krokem“. Uzávěrka pro přihlášení a předání soutěžních podkladů je stanovena na 27. dubna 2009. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 3. června na zámku ve Velkém Meziříčí. ■

12. 2. 2009 Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb Seminář Praha 2, Dům ČKAIT, Sokolská 15 E-mail: [email protected], [email protected] 12. 2. 2009 Činnost technického dozoru Odborný seminář Součást celoživotního vzdělávání členů ČKAIT Studio AXIS Praha 9, Lisabonská 4 E-mail: [email protected] 16.–19. 2. 2009 AutoCAD a AutoCAD LT: základy Certifikované školení Praha 8, NICOM, Zenklova 32/28 E-mail: [email protected] 17. 2. 2009 Kontrolní a prověřovací činnost technického dozoru sta-

vebníka (TDS) při provádění vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů Seminář Praha 2, Dům ČKAIT, Sokolská 15 E-mail: [email protected], [email protected] 19. 2. 2009 Dřevěné podlahy – závady a jejich řešení Odborný seminář Studio AXIS Praha 9, Lisabonská 4 E-mail: [email protected] 19. 2. 2009 Rodinný dům energetické úrovně od A do Z s energetickým štítkem budovy Odborně technický seminář. Součást celoživotního vzdělávání členů ČKAIT Ústí nad Labem, hotel Vladimír, Masarykova 36 E-mail: [email protected] 26. 2. 2009 Klempířské prvky – navrhování a realizace Odborný seminář

Stavitelé na plese 2009 Společenský večer pro stavaře, architekty, jejich přátele i klienty se i letos koná v sobotu 14. března 2009 od 19 hodin v sále KD Semilasso v Brně – Králově Poli. Pořadateli jsou Národní stavební centrum, Spolek absolventů stavební fakulty VUT v  Brně

(SABFAST) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Hraje orchestr Městského divadla Brno. Rezervace vstupenek na tel.: 541 152 787 nebo na nsc @stavebnicentrum.cz.  Další informace naleznete na www.stavebnicentrum.cz. ■

Součást celoživotního vzdělávání členů ČKAIT Studio AXIS Praha 9, Lisabonská 4 E-mail: [email protected] 10. 3. 2009 Vady, poruchy, mimořádná zatížení a sanace nosné kon-

strukce panelových budov + prezentace firem Seminář Praha 2, Dům ČKAIT, Sokolská 15 E-mail: [email protected], [email protected]

Stavba roku 2008 Zlínského kraje Další ročník soutěže Stavba roku Zlínského kraje oficiálně vyhlásili pořadatelé ze SPS v ČR, ČKAIT a ČKA na svém listopadovém zasedání. Soutěž si za svých šest ročníků získala zvučné jméno mezi stavební veřejností. A tak je předpoklad, že i do toho sedmého, který byl oficiálně zahájen 1. prosince, bude přihlášeno velké množství staveb. Soutěžící stavby budou rozděleny do sedmi kategorií. I letos budou soutěžit o nejvyšší ocenění Grand prix architekta Pavla Nováka, o tituly Stavba roku 2008, o Cenu hejtmana

Zlínského kraje a o Cenu novinářů. Součástí akce je soutěž o Studentskou práci roku, do které se pravidelně zapojují studenti středních průmyslových škol. Ocenění získají i studenti SOŠ, pokud budou výborně reprezentovat Zlínský kraj v  mezinárodní soutěži učňů stavebních oborů. Termín podání přihlášek do sedmého ročníku soutěže Stavba roku je do 15. března 2009. Výsledky budou vyhlášeny na gala večeru v  květnu příštího roku. Přihlášky ke stažení je možné nalézt také na www. casopisstavebnictvi.cz. ■

Callida: vzdělávací kurzy Firma Callida, s.r.o., připravila na první polovinu roku 2009 téměř třicet nových termínů oblíbených vzdělávacích kurzů. Uživatelům oceňovacího systému euroCALC jsou určené kurzy v šesti různých úrovních znalostí, počínaje dvěma základními, třemi speciálními a jedním pro správce systému. Všechny vzdělávací kurzy jsou

vedeny interaktivní formou s  důrazem na konkrétní příklady a na praktické pracovní postupy. Tento způsob výuky umožňuje všem účastníkům, aby si z  kurzu odnesli maximum užitečných a praktických informací, které budou schopni okamžitě aplikovat ve své práci rozpočtáře nebo kalkulanta. Více na www.callida.cz. ■

inzerce

stavebnictví 02/09

69

numerikon

text: Ing. Petra Cuřínová

Stavebnictví v listopadu 2008 Celková stavební produkce klesla v listopadu 2008 meziročně ve stálých cenách o 5,6 %. Pokud vyloučíme vliv pracovních dní (v listopadu 2008 bylo o tři pracovní dny méně), snížil se objem stavební produkce o 2,2 %. Vývoj stavební produkce i nadále ovlivňoval růst inženýrského stavitelství, ale jeho tempo ve srovnání s předchozím měsícem zpomalilo. Pokračoval pokles produkce pozemního stavitelství. Očistí-li se objem stavební produkce od vlivu sezonních a náhodných faktorů, získají se také meziměsíčně srovnatelné údaje: v listopadu 2008 byla stavební produkce reálně o 0,2 % nižší než v říjnu stejného roku. Trend stavební výroby se meziměsíčně nezměnil. Stavební práce podle dodavatelských smluv klesly v listopadu 2008 u podniků s 20 a více zaměstnanci ve stálých cenách o 6,4 % oproti listopadu 2007. Nová výstavba, rekonstrukce a  modernizace zaznamenaly meziroční pokles o 5,6 % a těžiště spočívalo zejména v inženýrském stavitelství, kde stavební produkce vzrostla o 3,2 %. Práce v pozem▼ Rozklad časové řady stavební produkce v období 01/2007–11/2008

70

stavebnictví 02/09

ním stavitelství již několikátý měsíc v řadě poklesly, a to o 12,5 %. Také stavební práce na opravách a údržbě zaznamenaly meziroční snížení (o 6,3 %). Značný pokles stavební výroby byl opět vykázán na pracích v zahraničí – jejich objem se meziročně snížil o 24,1 %. Ve struktuře stavebních podniků podle počtu zaměstnanců byl v lednu až listopadu zaznamenán nárůst stavební produkce ve všech velikostních skupinách. Nejrychleji rostla stavební produkce malých podniků do 50 zaměstnanců, a to meziročně o 1,4 %. Středně velké podniky (od 50 do 249 zaměstnanců) zvýšily objem stavební produkce o něco pomaleji – o 0,4 %. Nejpomalejší tempo růstu stavební produkce bylo zaznamenáno u velkých stavebních podniků nad 250 zaměstnanců, které dodaly pouze o zanedbatelných 0,1 % více stavebních prací než ve stejném období roku 2007. Zásluhu na tomto výsledku má zejména propad objemu stavebních prací v kategorii největších podniků nad tisíc zaměstnanců (–7,3 %).

Zaměstnanost a mzdy Počet zaměstnanců ve stavebních firmách, které měly 20 a více zaměstnanců, vzrostl v listopadu 2008 o 0,1 % proti listopadu roku 2007. Průměrná nominální měsíční mzda zaměstnanců byla 27 988 Kč a meziročně se zvýšila o 10,2 % (reálná mzda vzrostla o 5,6 %). Průměrná hodinová mzda byla 196 Kč a proti stejnému období 2007 byla vyšší o 21,7 %. Produktivita práce na jednoho zaměstnance se snížila o 6,6 % a na jednu odpracovanou hodinu se zvýšila o 3,2 %. Vzhledem k nižšímu počtu pracovních dní bylo odpracováno o 9,3 % méně hodin. Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci v lednu až listopadu 2008 pracovalo 158,9 tisíc osob, což je o 0,5 % méně než ve stejném období roku 2007. Tento pokles způsobil úbytek manuálně pracujících ve stavebních firmách – z celkového počtu zaměstnanců jich bylo 99,0 tisíc (–1,2 %). Naopak počet THP vzrostl o 0,8 % na 59,9 tisíc osob. Vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých kategoriích byl značně rozdílný. Velké rozdíly ve vývoji počtu zaměstnanců byly i v členění podle OKEČ. V pozemním a inženýrském stavitelství pracovalo 126,5 tisíce zaměstnanců (–1,5  %), na stavebních montážích 18,0 tisíce osob (+1,9 %) a na dokončovací stavební činnosti 5,8 tisíce zaměstnanců (+5,5  %). Průměrná nominální mzda se ve stavebnictví zvýšila o 11,0 % na 24 162 Kč. Mzda se zvýšila jak manuálně pracujícím (19 346 Kč), tak i THP (32 119 Kč). V pozemním a inženýrském stavitelství vzrostla průměrná mzda o 11,3  % na 24  650  Kč, na  stavebních montážních pracích na 23 838 Kč (+10,3 %) a na dokončovací stavební činnosti na 20 015 Kč (+10,4 %). ■

inzerce

Účinné a trvalé zušlechtění betonových podlah – ASHFORD FORMULA

Projektanti často dokážou zázraky: pozdě schválený projekt s omezeným rozpočtem je dokončen včas a v dobré kvalitě. Ale „kouzla” začínají u průmyslových podlah. Ty totiž patří k nejnáročnějším částem všech objektů, protože jsou jak ve fázi výstavby, tak i užívání vystaveny nevypočitatelnému zatížení. Chyby projektu nebo provedení vedou k nadměrným dodatečným nákladům, včetně soudních jednání. Proto se projektatnům vždy doporučuje, aby využívali takových pracovních operací, při nichž mají rizikové faktory – jako člověk, materiál a podmínky na staveništi – co nejmenší vliv na výsledek. Zahraniční odborníci se v minulosti soustředili na zlepšování vlastností betonu použitím silikátů. Před šedesáti lety byla vyvinuta metoda chemického zhutňování betonu anorganickým silikátem pod obchodním názvem ASHFORD FORMULA (AF). Tento produkt vyrábí dodnes firma Curecrete v Utahu, USA, a byl již s úspěchem aplikován na stamilionech čtverečních metrů podlah. Pozornost projektanta při výběru materiálu pro zhutnění povrchu se odvděčí robustní a ekologickou podlahou s neobvykle dlouhou dobou životnosti. Jak působí AF je bezbarvá, netoxická, nevznětlivá a nehořlavá kapalina, která proniká do hloubky 3–5 mm betonu a zdicích materiálů, které chrání, konzervuje a zpevňuje. Účinku dociluje penetrací a spojením komponentů betonu do jedné pevné hmoty. Nejedná se tedy o další nátěr, impregnaci nebo další vrstvu.

AF chemickou reakcí s portlandským cementem vytváří velmi tvrdý, krystalický a integrální povrch betonové desky. Ten se stává neprodleně bezprašný, neodlupuje se, je uzavřený a utěsněný proti vnikání vody a chemikálií. Zároveň ale umožňuje dýchání betonu. Beton si při normální údržbě a péči zachovává tyto vlastnosti po celou dobu životnosti betonu. Vliv na nový beton Curing – schopnost zadržovat vodu u čerstvě položeného betonu, zlepšení o 25–30 %. Odolnost vůči obrusu – podle Böhma DIN 52108 navýšení o více než 30 %, ošetřená podlaha vyhovuje zařazení do třídy A podle DIN 1100 – podlahy s jemným a tvrdým plnidlem. Nepropustnost podle DIN 1045 – pro beton vysoce odolný vodě a silným chemikáliím je maximální přípustná hodnota průniku 30 mm. Po ošetření AF naměřena hodnota průniku pouze 7 mm. Mrazuvzdornost ve slaném roztoku DIN 1045 – přijatelná hodnota po 28 cyklech je stanovena na 1500 g/m3, průměrná hodnota vzorků s AF po 32 cyklech byla pouze 177,3 g/m3. Bezprašnost – záruka 20 let bezprašného betonu. Povrch betonu s typickým našedlým leskem usnadňuje a snižuje náklady na čištění, údržbu. Chemicky rezistentní – proti veškerým přírodním tukům, olejům, benzinu, mazivům, uhlovodíkům, hydraulickým kapalinám, alkoholům atd.

chcete tvrdý a dokonalý povrch s věčným leskem. Ekonomika Za velmi rozumnou cenu majitel dostává garantovanou a trvanlivou kvalitu, dodavatel stavby časovou úsporu pro další stavební dokončovací práce. Po dohlazení povrchu desky a její pochůznosti proces penetrace trvá 4 hodiny a po dalších 2 hodinách je deska použitelná pro další postup prací v limitech pevnosti desky. Reference v ČR a SR Výrobní haly HYUNDAI Nošovice, AISIN Písek, DONALDSON Klášterec, ENGEL Kaplice, KEY TECH Č. Budějovice, IWN Kysucké Nové Město, DENSO Liberec, TOYOTA TSUSHO Liberec, ZS Děčín, IKEA Brno a Praha a další… Emzet s.r.o. Výhradní distributor pro ČR a Slovensko Ing. Zdeněk Kašpar Ing. Jiří Zedníček www.emzet.cz

Projektové a praktické použití Ashford Formula slouží dokonalému povrchu betonové desky na desítky let. Průmyslové haly, garáže, sportovní stadiony, potravinářský průmysl, hangáry, parkoviště, venkovní rampy, prodejní haly a plochy atd. ... všude tam, kde

stavebnictví 02/09

71

firemní blok

POROTHERM DŮM – bydlení s energetickým štítkem Ceny energií jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících výběr budoucího bydlení. Jejich role je obzvláště patrná při výstavbě rodinných domů. Odráží se nejen na volbě celkového systému vytápění, zvoleného média, ale zejména na výběru materiálu, z  něhož bude dům postaven. Energetický štítek, který udává spotřebu energie, dnes přitom nemají jen elektrospotřebiče, ale i domy. V případě programu POROTHERM DŮM Wienerberger lze získat informace o energetické náročnosti obálky budovy u všech jedenácti vlastních typových domů tohoto programu. Prokličkovat složitým systémem technických informací a vybrat vhodné materiály pro stavbu bývá pro běžného stavebníka velmi náročné. Správnou volbou jednotlivých stavebních prvků je však možné náklady za energie na topení významně a především dlouhodobě ušetřit. Sta-

vebníkům, kteří si plánují pořídit bydlení z POROTHERMU, nabízí významnou pomoc Katalog programu výstavby rodinných domů POROTHERM DŮM 08/09. Vlastní typové domy programu POROTHERM DŮM, kterých je v Katalogu hned jedenáct, jsou vybaveny energetickými štítky obálky budovy vypočítanými vždy přesně podle typu projektu a použitého druhu cihel POROTHERM. V  rámci zveřejněných hodnot jsou přitom zohledněny všechny konstrukce, které se na této obálce (celé vnější ploše domu – zdivu, oknech, dveřích, střeše, podlaze) podílejí. Obálky budovy u vlastních typových domů programu POROTHERM DŮM dosahují podle jednotlivých projektů hodnot B (úsporné) nebo C1 (vyhovující doporučené úrovni). Pro stavebníky, kteří se rozhodnou pro výstavbu domu z jiného materiálu, než jaký je uvažován v projektu, je určen POROmetr.

Speciální on-line kalkulačka na www.POROmetr.cz umožňuje po zadání typu domu, zvolení druhu materiálu a velikosti plochy vnějších stěn domu, a to bez plochy oken a dveří, snadno zjistit náklady na vytápění a poskytne také přehled o vlastní energetické náročnosti domu. Výhodou tohoto on-line nástroje jsou vždy aktuální údaje o ce-

Produktové novinky společnosti Hörmann Společnost Hörmann, přední výrobce garážových a dveřních systémů, představila na mezinárodním stavebním veletrhu BAU 2009, mimo jiné, tři nové renolitové fólie pro atraktivní design sekčních vrat, nový robustnější pohon posuvných bran LineaMatic H a dále inovovanou řadu ocelových a hliníkových vchodových dveří ThermoPro. Vzhledem ke stále se zvyšujícím požadavkům na design sekčních garážových vrat uvedla společnost Hörmann novou povrchovou úpravu Micrograin (viz foto) s prolisem velmi jemné drážky a tři nové druhy renolitových fólií. Rozšířená

72

stavebnictví 02/09

škála odstínů umožňuje docílit dokonalého souladu s okny, vchodovými dveřmi a dalšími stavebními prvky. K dosažení elegantního vzhledu garážových vrat lze dále nově zvolit povrch Titan Metallic opticky shodný s barevným odstínem Antracit CH 703. Pro robustní vjezdové brány vyvinula společnost Hörmann pohon s označením LineaMatic H. Nový typ umožňuje pohodlně ovládat brány až do šíře 10 000 mm, výšky 3000 mm a hmotnosti 800 kg. Dodává se včetně pomocných pastorků pro snadnější montáž a nouzového akumulátoru pro případ výpadku proudu. Novinkou

pro posuvné brány užívané v průmyslové sféře představuje pohon STA 400, který je určen zejména pro velmi frekventované brány do šíře 17 000 mm, výšky 3000 mm a hmotnosti 2500 kg. Zajímavé tepelněizolační vlastnosti nabízí nová řada vchodových dveří ThermoPro. Díky použití kombinace oceli a hliníku volně navazuje na osvědčenou řadu ThermoLine. Ve spojení s  hliníkovou zárubní s  přerušeným tepelným mostem dosahují dveře koeficientu tepelné vodivosti U = 1,1 W/m²K. K zajištění vysoké bezpečnosti jsou vybaveny osmibodovým zamykáním. Pro rok 2009 připravila společnost Hörmann zajímavou prodejní akci Vrata a dveře roku. V jejím rámci budou od 1. března nabízeny vybrané motivy vchodových dveří a sekčních vrat s  pohonem za zvýhodněné ceny. Jedinečnost akce podtrhuje celoevropský rozsah konání. ■

nách plynu, který je uvažován jako médium pro vytápění v klasickém kotli na zemní plyn. Kromě typových projektů má navíc stavebník možnost si vypočítat náklady na vytápění i u zcela individuálních domů (přízemní dům a dům s podkrovím). I zde si přitom může vybírat z nabídky materiálu vhodného pro obvodovou stěnu. ■

Rigips na veletrhu Dřevostavby 2009 Společnost Rigips, s.r.o., zve své partnery na 4. mezinárodní veletrh Dřevostavby 2009, který se koná ve dnech 26. února – 1. března 2009 v areálu PVA Letňany v Praze. Na stánku Rigips v  Hale 2, č. A21 bude představován řez dřevěnou sendvičovou konstrukcí ve skutečných rozměrech. Spolu se  šesti partnerskými firmami bude prezentováno přibližně deset konstrukcí různých skladeb obvodových stěn dřevostaveb, včetně difuzně otevřené konstrukce Rigips-diffuwall®. Návštěvníci budou moci vidět názorné ukázky únosnosti sádrovláknitých desek Rigidur. Široké veřejnosti budou také předvedeny vybrané skladby podlah Rigidur, které byly koncem loňského roku nově odzkoušeny ve zkušebně CSI Zlín. ■

Renault Trucks – mimořádná nabídka financování Ztížený přístup ke  komerčnímu financování dopravní techniky je jeden z  faktorů zpomalující se obměny a rozvoje parku nákladních vozidel na českém i slovenském trhu. Renault Trucks reaguje na potřeby dopravců nabídkou zvýhodněného finančního leasingu nov ých vozidel, která byla připravena ve spolupráci s  Renault Trucks Financial Services a je platná do konce března 2009. Nové akční financování je výhodné ve třech klíčových parametrech: – dostupnost širokému spektru dopravních firem; – flexibilita podmínek a snížené úročení již od 3,0 %; – v ý b ě rem ze d vou variant finančního zvýhodnění v  zá-

vislosti na konkrétních potřebách zákazníka.

Renault Trucks pro kamionovou dopravu (Magnum, Premium Route), distribuční dopravu (Premium Distribution, Midlum) a pro stavební nebo speciální aplikace (Kerax, Premium Lander) s tím, že Renault Trucks zajistí pro své klienty mimořádně krátké dodací lhůty na vybraná vozidla. ■

(pojištění odpovědnosti z  provozu vozidla i havarijní pojištění) a prodlouženou záruku vozidla v délce až 36 měsíců. Využití zvýhodněného finančního leasingu je možné na vozidla

■ Varianta bez akontace – finanční leasing s akontací 0 % je ideální volba pro zákazníky, kteří upřednostňují rovnoměrnou výši splátek po celou dobu financování nového vozidla. Finanční leasing je v  takovém případě rozložen na 60 rovnoměrných měsíčních splátek. ■ Tři první měsíční leasingové splátky zdarma – vhodné řešení pro dopravce, kteří potřebují uvolnit prostředky pro podnikání a snížit fixní náklady v začátku provozu vozidla. Zákazník získá v  obou případech snížené sazby pojistného

Společnost 3M přichází na český trh s  komplexní řadou lepidel Rite-Lok. Lepidla Rite-Lok nacházejí široký záběr uplatnění v nejrůznějších oblastech průmyslu. Navíc odborníci z  3M nabízí svým zákazníkům jak kompletní poradenství, tak i nepostradatelný servis. Díky inovativním technologiím a kvalitě má značka Rite-Lok již řadu let dominantní postavení na evropském trhu lepidel. Řada produktů Rite-Lok obsahuje kyanoakrylátová lepidla, anaerobní lepidla, konstrukční lepidla a lepidla vytvrzovaná ultrafialovým zářením. Kyanoakrylátová lepidla 3M Rite-Lok Tato jednosložková lepidla se velmi snadno a rychle nanášejí, neobsahují rozpouštědla a jsou velmi pevná v  tahu a smyku. Rite-Lok nabízí také verze pro porézní a obtížně lepitelné povrchy. Kyanoakryláty Rite-Lok lepí mnoho různých podkladů a lze je snadno dávkovat ručním nebo

automatizovaným vybavením. Kyanoakrylátová lepidla Rite-Lok dokáží lepit kovy, plasty, dřevo, keramiku, pryž a kompozitní materiály. Konstrukční lepidla 3M RiteLok Konstrukční lepidla Rite - Lok slučují rychlé vytvrzování s vysokou pevností v tahu, ve smyku a při odtrhování, aby se dosáhlo maximální provozní účinnosti. Používají se k vytváření trvalých, opakovaně zatěžovaných spojů. Konstrukční lepidla Rite - Lok umožňují spojovat odlišné materiály a tak spolehlivě nahrazují pájení, matice se šrouby, nýty a další tradiční způsoby mechanického spojování. Pokrývají čelní plochy lepených součástí a rovnoměrně rozkládají zatížení na celý spoj, čímž se eliminuje soustředěné namáhání a zvyšuje se odolnost proti vibracím. Lepidla vytvrzovaná ultrafialovým zářením 3M Rite-Lok

Tato jednosložková lepidla jsou vysoce účinná a polymerují působením ultrafialového záření. Lepidla jsou čirá, velmi pevná a rychle tuhnoucí. Zároveň umožňují řízené vytvrzování při pokojové teplotě. Lepidla RiteLok vytvrzovaná UV zářením je vhodné používat k lepení většiny kombinací skla, kovů a plastů, v nichž alespoň jeden povrch propouští UV záření. Využití najdou zejména při  potahování, lepení, zapouzdřování, laminování a zalévání.

inzerce

Nová řada průmyslových lepidel 3M

Anaerobní lepidla 3M RiteLok Anaerobní lepidla Rite-Lok jsou velmi účinná jednosložková lepidla, která se vytvrzují bez přítomnosti vzduchu a v  přítomnosti kovových součástí. Anaerobní lepidla Rite-Lok jsou vhodná k zajišťování a utěsňování závitů, utěsňování potrubních a hydraulických spojek, přidržování válcových součástí či vytváření plochých těsnění. ■ stavebnictví 02/09

73

2009

Příloha časopisu Stavebnictví 02/09

stavebnictví časopis

l á i c e sp

montované domy www.casopisstavebnictvi.cz

rychlé a ECOlogické

editorial Te c h n o l o g i e s t a v e b n ě ko n s t r u kč n í c h s y s té m ů na bázi dřeva jsou rozšířeny po celé zeměkouli – odolávají karibským hurikánům, vzdorují mrazivým severským zimám, vydrží přívaly sněhu v  kanad ských podmínkách, vytvářejí pohodu domovů v anglických plískanicích a jsou i d o s t ate č n ě seizmi c k y odolné japonským země třesením… Člověk si po celé generace uvědomuje přednosti této suroviny a na základě  úvah o možném bu doucím celkovém v y těžení materiálů, které jsou v  přírodě neobnovitelné, v y tváří systémy jejího plánovaného obno vování. Současná situace ekonomické recese vyvolává snahu hledat nové ekonomicky efektivní stavební technologie a motivuje k  inovacím stávajících postupů realizace staveb. Vede k vytváření kvalitních, vysoce přesných stavebních systémů, snižujících provozní náklady, schopných následných recyklací bez ekologických zátěží. Týmy architektů, projektantů a stavebních konstruktérů si v  poslední době uvědomují, že budoucnost v  tomto směru zajišťuje právě využití dřeva v prefabrikovaných sendvičových systémech. Je jisté, že v současné epoše dřevo plně konkurovat stavebním konstrukcím na bázi betonových a zdicích technologií nebude. Současné možnosti zpracování, zvýšení životnosti a kombinace s materiály zvyšujícími požární odolnost objektů dřevěné výstavby však staví tuto surovinu jako stavební materiál do nové role. I když jsou tyto trendy v České republice zatím naplňovány jen pozvolna, přesto existují dlouhodobě snahy rozvoj využití dřeva v národním hospodářství podpořit. Souvisejí s vysokými zásobami využitelné hmoty a nadnárodními investicemi do zpracovatelských kapacit, které produkují velké objemy stavebních profilů, vyvážených do zahraničí. A právě pokles spotřeby dřeva na celosvětov ých tr zích v y volává snahy o využití tohoto potenciálu v tuzemsku. Současné průměrné zastoupení staveb na bázi dřeva v oblasti bytové výstavby je na stavebním trhu v České republice tří- až pětiprocentní, což není v rovnováze s průměrnými dvaceti procenty v zemích západní Evropy. Zajímavé je srovnání se zeměmi bývalého východního bloku, kde je v  tomto směru i přes počínající rozvoj bytové výstavby a hledání levných a kvalitních stavebních systémů situace obdobná, ne-li horší než v České republice. Tak jako v České republice bylo i v těchto zemích dřevo strategickou surovinou, která přinášela potřebné devizové prostředky, a proto rozvoj systémů efektivnějšího využití nebyl podporován tak, jako ve vyspělých západních zemích. Veřejnost v  sobě kódovala předsudk y, které se nyní marketinkově obtí žně odbourávají. Nastupující generace si již začíná uvědomovat negativní dopady masivního využívání neobnovitelných surovin a pozvolna se rozvíjejí snahy o vyšší zastoupení dřeva zejména v bytové výstavbě. Při volbě stavebního systému vyvstává základní otázka: Jsou stavby na bázi prefabrikace dřeva konkurenceschopné a hlavně

finančně atraktivní pro investory a developery? Při odpovědi na tuto otázku je třeba vzít v úvahu tyto skutečnosti: ■n  áklady na založení stavby jsou nižší, vzhledem k nižší váze celé konstrukce. Výhodné je stavět tam, kde jsou složité základové podmínky; ■ z   celkové zastavěné plochy lze vytěžit vyšší podlahovou plochu, vzhledem k nižší tloušťce obvodového skeletu; ■ s oučasné technologie umožňují dosahovat srovnatelných parametrů se zděnými systémy v  oblasti utlumení hluku, požární odolnosti a pevnosti. Vzhledem k  dokonale izo lujícím systémům jsou v ysoce překročeny energetické parametry; ■ s ystémy prefabrikace dřeva jsou vnímány jako suché, umožňující celoroční výstavbu, zrychlené montážní postupy a vytěsnění mokrých procesů ze stavby (spotřeba vody v celkovém procesu je sedmkrát nižší); ■ t echnologické postupy nezatěžují staveniště dlouhodobými přesuny materiálu a stavebních činností; ■ r ychlost výstavby umožňuje investorům rychlou obrátku vloženého kapitálu, snižuje náklady s financováním z cizích zdrojů; ■ v zhledem k velmi přesné tovární výrobě panelových dílů je stavba provedena s vysokou montážní kvalitou; ■ p o dožití stavby lze provést zásadní repasi nebo demolici s následným ekologickým využitím všech jejích částí; ■ r ealizované dílo je prováděno v cenově srovnatelných ekonomických parametrech se zdicími technologiemi. V úvahách o vyšším využití dřeva ve stavebních technologiích sehrávají výraznou roli argumenty zásob dřevní hmoty. Ze statistických podkladů je však zřejmé, že dosažení dvacetiprocentního zastoupení technologií dřeva ve výstavbě neovlivní zalesnění naší země negativně. ■

Ing. Jiří Pohloudek, předseda Asociace dodavatelů montovaných domů

stavebnictví speciál

3

obsah

3 Editorial 6 Perspektivy dřevěného stavění 10 Požární odolnost dřevostaveb 14 Materiály pro dřevostavby 16 Výběr dřevostavby podle technologie její výroby a montáže 20 Ekologické dřevostavby s použitím desek OSB SUPERFINISH® ECO 22 Dřevařský průmysl v České republice 24 Vícepodlažní domy na bázi dřeva: zkušenosti z České republiky a Německa 26 Nové skladby podlahových konstrukcí ze sádrovláknitých desek Rigidur 28 Asociace dodavatelů montovaných domů – historie a současná činnost 29 Firmy ADMD 32 Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha, s.p. (VVÚD) 34 Program střešních nástaveb SOLTAG 36 Získání výhodné hypotéky v době krize 40 Soutěž Dřevěný dům 2008 4 2 Dřevostavby a marketing Příloha časopisu Stavebnictví č. 02/09 Montované domy, vydáno ve spolupráci s Asociací dodavatelů montovaných domů. Samostatně neprodejné. Ročník III Číslo: 02/2009 Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz Obchodní ředitel vydavatelství: Milan Kunčák Tel.: +420 541 152 565 E-mail: [email protected] Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Obchodní zástupce: Michal Brádek Mobil: +420 602 233 475 E-mail: [email protected]

4

stavebnictví speciál

Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach Tel.: +420 541 159 357 E-mail: [email protected] Jazyková korektura: Mgr. Vilém Kmuníček Inzerce: Mgr. Darja Slavíková Tel.: +420 541 159 437 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné: Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o. Náklad: 32 000 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 9771802203005+12 © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o.

Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

inzerce

Stavby

Projekce

Naší činností je trading, zprostředkování a realizace staveb založených na lepeném dřevěném skeletu, za použití nejmodernějších dřevomateriálů s užitnými vlastnostmi a s kvalitou pro 21. století.

Nabízíme zdarma vypracování první vstupní projektové studie dřevěného skeletu jakékoliv stavby na bázi BSH. Nabízíme vypracování všech stupňů projektů včetně vlastní statiky, dodávky nosných dílců.

Stavby s duší dřeva

Stavby s lidským rozměrem

CECOLEGNO, s.r.o., V Tůních 11, Praha 2

|

+420 296 208 071

www.cecolegno.com

|

|

[email protected]

inzerce

$ECENTRÉLNÓ¬SYSTÏM ĚÓZENÏHO¬VčTRÉNÓ S¬REKUPERACÓ

0ROĊ¬KONTROLOVANÏ VčTRÉNÓ¬

OCHRANA PROTI¬PLÓSNÓM

OMEZENÓ ALERGIÓ

PRACH¬¬HLUK ZģSTÉVAJÓ¬VENKU

ÞSPORA¬ENERGIE NA¬VYTÉPčNÓ

EKONSTRUKCE

¬NOVOSTAVBY¬¬s¬¬R VHODNϬPRO¬¬ s¬ ¬s¬¬KANCELÉęE

WWWINVENTERCZ

¬ ¬

s¬¬DOMY¬¬s¬¬BYTY¬ LOVϬPOKOJE s¬¬ÝKOLKY¬¬s¬¬HOTE

! ).6%.4¬SRO ,IPOVɬ ¬¬¬¬(ORAäĥOVICE TEL¬¬¬ ¬E MAIL¬INFO INVENTERCZ

stavebnictví speciál

5

montované domy

text: doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc.

foto: archiv autora

Perspektivy dřevěného stavění Demografové předpovídají do roku 2050 růst počtu obyvatel Země z dnešních cca 6,7 na 9 miliard. Energetici v této a dalších souvislostech odhadují meziroční přírůstky energie o cca 1,9 % a zvýšení její produkce na dvojnásobek.

Potenciál energetických úspor V sousedních evropských zemích mírného pásma je podíl dřeva na bytové výstavbě většinou mezi 15 až 30 %, v severním pásmu kolem 80 % a má trvale stoupající tendenci – obr. 1. Hlavními cíli pro jsou v období cca deseti let:

6

stavebnictví speciál

N

e ěm

cko návie di an Sk

An

glie

ko ko ns ots o k p S Ja

US

A

ČR

▲ Obr. 1. Podíl dřeva na bytové výstavbě ve vybraných zemích (%) Hmotnost

snížení hmotnosti o cca 130 t tuny silikátová varianta 170 t x dřevěná varianta 20 t 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 í y y n vo ž k y S K D o ž e í t k y í t k c i h l b e to s t a t n d ře k li oh m o om l. n. p ře r. r o že ko ne mi

Spotřeba výrobní energie

úspora cca 80 MWh MWh silikátová varianta 1113MWh x dřevěná varianta 33MWh 60 50 40 30 20 10 0 . y y n í o y e y ítk cihl beto statndřev kližk SK Dhož mítk . mat o o oj om l. o on. p ře r. r p že e s k n mi OC

▲ Obr. 2. Srovnání hmotnosti a spotřeby výrobní energie pro nadzemní část obytného domu – bytové jednotky 150 m2 užitné plochy

Emise CO2 vztažené k nadzemní části konstrukce hodnoceného bytu 150 m2 CO2 (tuny)

+ Výroba en. – Fotosyntéza

▲ Obr. 3. Srovnání emisí CO2 silikátové a dřevěné varianty stejné bytové jednotky ▼ Obr. 4. Komplexní environmentální hodnocení čtyřpodlažního bytového domu ve variantách nosné konstrukce – betonový skelet, příčné cihelné stěny, těžký dřevěný skelet – kanadský environmentální program ATHENA, zpracoval L. Krov bytový pavlačový dům – beton

bytový pavlačový dům – dřevo

bytový pavlačový dům – zdivo

Procenta

Geologové zdůrazňují omezenost neobnovitelných surovinových zdrojů, klimatologové varují před katastrofálními důsledky globálního oteplování především kvůli růstu množství CO2 v atmosféře. I za předpokladu, že jsou tyto prognózy maximalistické, snad i přehnané, mohla by být jejich ignorace zhoubná. Pochopení těchto a dalších rizik pro kvalitu života na Zemi vede ke kulturnějšímu a skromnějšímu životnímu stylu, což je za současných podmínek diktátu globální ekonomiky pozitivním trendem. Již v roce 1999 přijaly členské země EU Amsterodamskou smlouvu, která požaduje integraci environmentálních kritérií do hospodářské politiky všech základních sektorů. Je v ní také definován požadavek trvale udržitelného rozvoje, jako dlouhodobého zachování přírodních zdrojů a statků.V současnosti je v rámci EU projednáván environmentální program, který do roku 2020 požaduje snížení emisí CO2 a dosažení energetických úspor o 20 % a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů rovněž o 20 %. V České republice završila třísetstránkovou zprávou svoji činnost Nezávislá energetická komise pod vedením profesora Václava Pačese, která mimo jiné hodnotí energetické úspory do roku 2030 jako větší zdroj, než je energie z obnovitelných zdrojů. V sektoru českého stavebnictví představuje varianta rozvoje dřevěného stavění jeden z největších energeticko-ekologických a ekonomických potenciálů. Česká republika má vzhledem k vysoké (34%) zalesněnosti území k roční těžbě 15–17 mil. m3 dřeva a exportu kulatiny a řeziva kolem 4 mil. m3 všechny surovinové předpoklady k  rozvoji dřevěného stavění. Dále navrhovaný rozvoj by vyžadoval spotřebu dřeva mezi 250 000 až 300 000 m3 ročně a je také v souladu se zájmy rozvoje hospodářských lesů a dřevozpracovatelského průmyslu. V kontrastu s poměrně rozsáhlou publicitou však realizace staveb ze dřeva trvale stagnuje a v případě bytové výstavby, kde je materiálově-technologická struktura statisticky sledována, se pohybuje kolem 3 %. Příčiny stagnace mají kořeny v relativně nedávné minulosti. Stavební řády až do roku 1946 zakazovaly ve městech stavbu dřevěných budov, v období 1952 až 1970 státní programy na úsporu dřeva vedly až k zákazům jeho užití ve stavebnictví, požární norma platná do roku 1996 povolovala pouze výstavbu dvoupodlažních dřevěných rodinných domů atd. Na průmyslových i vysokých školách byla po desetiletí věnována dřevěným stavbám jen minimální pozornost. Navíc realizace často provizorních dřevěných chat a nekvalitních rodinných domů na bázi dřevotřískových desek vytvořily v české uživatelské i odborné veřejnosti nedůvěru v dřevěné stavění a architekturu.

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Použitá primární energie

Množství tuhých odpadů

Relativní hodnota znečištění vzduchu

Relativní hodnota znečištění vody

Vliv na Vážené globální množství oteplování použitých zdrojů

■ Zvýšit podíl dřevěné bytové výstavby na 20–25 %, tj. cca 10 000 bytů ročně, spolu s intenzivním rozvojem občanských, zvláště veřejných budov. ■ úspora výrobní energie na jednu bytovou jednotku (150 m2 užitné pl.) bude 80 MWh ve srovnání se zděnou variantou s železobetonovými stropy (obr. 2) a bude mít se zahrnutím rozvoje dřevěné občanské výstavby roční potenciál výrobních energetických úspor cca 1 000 000 MWh. Každý dřevěný dům může být snadno navržen jako nízkoenergetický (úspora na vytápění 4 MWh ročně) jen s cca 5% navýšením nákladů. Tento potenciál mají i jiné materiálové varianty, proto zde není rozváděn.

▲ Obr. 5. Německo, Mnichov 1996 – čtyřpodlažní bytový dům, americký projekt

Srovnání energetických úspor a nákladů na výstavbu „čisté“ energetiky Nezpochybnitelný je z politických i ekologických důvodů souběžný rozvoj energetiky na bázi obnovitelných zdrojů, zvláště větru a slunce, který má však v současnosti mimořádně vysoké investiční náklady. Jejich až neúnosná výše je zřejmá při srovnání s reálnými energetickými úsporami, jak je tomu v případě úspor výrobní energie při realizaci dřevěných budov. Na základě údajů o dosud instalovaných větrných (např. Jindřichovice pod Smrkem – roční výkon cca 1600 MWh – investice cca 62 mil. Kč) a fotovoltaických (např. Dubňany – roční výkon cca 2200 MWh – investice cca 230 mil. Kč) elektrárnách lze konstatovat, že každoroční výstavba cca 20, resp. 27 výše uvedených bytových jednotek uspoří stejné množství výrobní energie, jako je roční energetický výkon uvedené větrné, resp. fotovoltaické elektrárny. Investiční náklady na roční úspory této energie jsou však nulové, v případě větrné elektrárny cca 38 000 Kč/1 MWh, v případě fotovoltaické cca 102 000 Kč/1 MWh ročního výkonu. Nevím, jakou životnost těchto elektráren energetici předpokládají. ČEZ zamýšlí investovat v příštích patnácti letech cca 20 mld. Kč do větrných elektráren. Nově připravovaná fotovoltaická elektrárna s výkonem 2,5 MW má mít investiční náklady cca 320 mil. Kč. Současné dotace MPO do těchto zařízení jsou 2 mld. Kč, do roku 2013 se mají zvýšit na 6 mld. Kč. Intenzivní rozvoj dřevěného stavění má potenciál úspor desítek miliard Kč do energetických investic, které by bylo možné využít zčásti na jeho podporu a zčásti na rozvoj „čisté“ energetiky. Budou mít odpovědné instituce zájem na dosažení těchto úspor?

▲ Obr. 6. Švédsko, Vöxje 1998 – Nordic Wood Program čtyř- a pětipodlažní domy

Snížení emisí CO2 a další ekologické efekty V závislosti na energetických zdrojích představuje výroba 1 MWh 0,4 t (zemní plyn) až 0,9 t (uhlí) emisí kysličníku uhličitého. Při hodnotě 0,7 t a zahrnutí CO2, který je vázán v zabudovaném dřevě, je roční potenciál snížení emisí CO2 asi 1,2 mil. t – obr. 3. Při realizaci evropského prodeje povolenek v ceně 25 eur za 1 t (předpokládá se růst až na 50 eur) jde o hodnotu cca 750 mil. Kč. ■ Omezení těžby a dopravy neobnovitelných silikátových surovin cca o 1,5 mil. t (kamenivo, cihlářské hlíny, slínky atd.) a s tím spojená ochrana přírody a krajiny. ■ Omezení silniční nákladní přepravy cca o 60 mil. tkm ročně – v důsledku snížení hmotnosti bytu cca o 150 t – obr. 2, při průměrné přepravní vzdálenosti 40 km. ■ Nižší nároky na skládkování odpadu po skončení životnosti cca o 2 mil. t a otevřená možnost recyklace nebo energetického využití dřeva. ■ Cca sedmkrát menší spotřeba, resp. znečištění vod, v důsledku skutečnosti, že dřevěné stavění od těžby dřeva až po výstavbu domů je suchá technologie – obr. 4. V grafu je uvedeno i komplexní ekologické hodnocení pavlačového bytového domu ve variantách beton, cihelné zdivo a dřevo, podle kanadského environmentálního softwaru ATHENA. Dřevěná

▲ Obr. 7. Anglie, Bristol 2004 – obytné sídlo šestipatrových bytových domů s dřevěným skeletem, cihelnými obklady a omítkami na fasádě ▼ Obr. 8. Londýn, Hackney 2008 – bytový dům s nosnou konstrukcí z masivních lepených dřevěných desek (těsně před dokončením)

stavebnictví speciál

7

varianta je ze všech hledisek nejefektivnější. Také náklady jsou příznivé – o 30 % nižší než betonová a o 5 % nižší než cihelná varianta.

Vývoj a růst výstavby středněpodlažních budov – čtyř až osmi podlaží

▲ Obr. 9. V. Bílek, B. Rákosník 1997 – projekt čtyřpodlažního bytového domu (PFS)

▲ Obr. 10. RD Rýmařov – 2006, 38 bytových domů v Chýni

▲ Obr. 11. Kloubový styčník se styčníkovou ocelovou deskou – V. Bílek a kol. ▼ Obr. 12. Osmipodlažní bytový dům s dřevěným skeletem (projekt 2008, Bílek – Peukert)

Jde o jednu ze základních motivací rozvoje dřevěného stavění a architektury nejen v Evropě, ale i v Japonsku a Severní Americe. Dřevěnou výstavbu nelze omezovat na jedno- a dvoupodlažní rodinné domy, jak je tomu v současnosti v České republice (458 bytů v rodinných a 45 v bytových, převážně třípodlažních domech – 2006). Jde o program, který vyžaduje komplexní řešení z hledisek sociálně-kulturních, urbanisticko-architektonických, funkčních, technických (zvláště prostorová tuhost a požární odolnost) a ekonomických. V Evropě (Německo, Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Rakousko, Velká Británie, Itálie) bylo v minulých dvanácti letech na základě vládních nebo developerských programů postaveno několik desítek demonstračních obytných sídel s několika tisíci byty, převážně se třemi- až pětipodlažními dřevěnými bytovými domy, obr. 5 a 6. Většinou byla aplikována konstrukce z lehkého skeletu s tradiční architekturou, která vědomě navazuje na okolní zástavbu. Zvláště viditelný je tento záměr v Anglii a ve Skotsku, kde obvodové stěny jsou na exteriéru často obloženy cihlami nebo omítnuty, obr. 7. Z tradiční architektury zcela vybočuje hranol devítipodlažního bytového domu v londýnském Hackney, který je současnou nejvyšší dřevěnou budovou světa, obr. 8 (vyšší je čínská Sakya pagoda v Yingxian z roku 1056 – cca 60 m a japonská buddhistická svatyně Dai butsu den v  Naře z  roku 1684 – 49 m). Všechny uvedené programy měly a mají značný vliv na kvantitativní růst a různorodost dřevěného stavění. Zvláště úspěšný je britský program Timber Frame 2000, na jehož základě podíl dřevěných budov v Anglii vzrostl na cca 20 % a ve Skotsku na cca 70 %. Nutno poznamenat, že Velká Británie má zalesnění pouze 10 % a velké množství dřeva dováží. Pokud jde o Českou republiku, již v roce 1997 vypracovala firma Omnisystem návrhy tří- a čtyřpodlažních bytových domů s nosnou konstrukcí z lehkého dřevěného skeletu podle principů Platform Frame System (PFS) – obr. 9. Projekty nebyly realizovány. Programově se výstavbě třípodlažních domů věnuje od roku 2000 RD Rýmařov, obr. 10. V Králově Dvoře byly se státní dotací v roce 2002 postaveny čtyři třípodlažní bytové domy jako kompletní kanadská dodávka dřevěných prvků pro staveništní realizaci PFS. Před několika lety se začalo pracovat na aplikaci těžkých dřevěných skeletů pro středněpodlažní budovy a v současnosti byly s finanční podporou GAČR (Projekt č. 103/07/0514 Vícepodlažní dřevěné budovy) uskutečněny statické zkoušky několika variant styčníků – obr. 11 – a zpracovány studie, resp. projekty několika bytových i veřejných budov. Řešitelé jsou připraveni spolupracovat s vhodnými investory, developery a realizačními firmami a předat jim potřebné podklady. Program výstavby dřevěných bytových a občanských budov Zároveň po projednání a s podporou představitelů profesních (ČKAIT, ČSSI), akademických (ČVUT Praha, VŠB–TU Ostrava, VŠLZ Brno) a realizačních (Asociace dodavatelů montovaných domů) organizací bude kompetentním ministerstvům předán návrh na vypracování a realizaci rozvojového Programu výstavby dřevěných bytových a občanských budov. Cílem Programu je demonstrovat uživatelské i odborné veřejnosti výše uvedené možnosti a přednosti dřevěného stavění a architektury, komplexně je vyhodnotit a iniciovat podstatně vyšší zájem o dřevěnou výstavbu. Podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách www.forarch.cz. ■ Doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc. OMNISYSTEM

8

stavebnictví speciál

inzerce

STŘEŠNÍ KONSTRUKCE STAVBY PRO PRŮMYSL, OBCHOD, SPORT A ZEMĚDĚLSTVÍ LEPENÉ PRVKY NÍZKOENERGETICKÉ RODINNÉ DOMY BYTOVÉ DOMY Obchodní centrum v Praze Černokostelecká 143, 108 00 Praha 10 tel.: 281 000 111, [email protected] Výrobní závod v Chanovicích Chanovice 102, 341 01 Horažďovice tel.: 376 535 111, [email protected]

w w w. h a a s - f e r t i g b a u . c z

stavebnictví speciál

9

montované domy

text: doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.

foto: archiv autora

Požární odolnost dřevostaveb Zajímavé je, že roční těžba dřeva na obyvatele je v České republice a v USA přibližně stejná. V USA však dřevostavby zcela dominují bytové výstavbě. V zájmu širšího využití dřeva ve stavebnictví v ČR bude především třeba překonat zkreslené představy veřejnosti o dřevu jako stavebním materiálu. Vzorem pro ČR může být mimo jiné země i Velká Británie, která ačkoliv má vlastní zdroje dřeva malé, ho v bytové výstavbě používá v  neuvěřitelně velkém rozsahu. Ve Skotsku představují domy na bázi dřeva přibližně 70 % a v Anglii přibližně 25 % bytové výstavby. V zájmu ověření předpokladů pro větší využití dřeva v bytové výstavbě byl ve Velké Británii proveden rozsáhlý výzkum především požární odolnosti vícepodlažních budov na bázi dřeva, která je u těchto staveb klíčovou otázkou.

Výzkum požární odolnosti vícepodlažních budov na bázi dřeva Zkoušky požární odolnosti dřevěné konstrukce vícepodlažní budovy se uskutečnily v rámci projektu Timber Frame 2000 (TF 2000). Na šestipodlažním lehkém skeletu obytné budovy systému Platform frame, viz obr. 1 a 2, byly kromě požárních zkoušek provedeny i zkoušky celistvosti při nárazu vozidla a při výbuchu. Popis experimentální budovy Na každém patře byly navrženy čtyři byty. Každý byt měl obývací pokoj a halu, dvě ložnice, kuchyň a koupelnu s WC. V budově byla výtahová šachta a dřevěné schodiště. ▼ Obr. 1. Celkový pohled na experimentální budovu

▲ Obr. 2. Část severní fasády po požárních zkouškách

Vnější nosné stěny budovy tvořil plášť ze dvou vrstev sádrových desek tloušťky 12,5 mm a z OSB desek tloušťky 9 mm. Na stěnové sloupky stěny rozměru 38/89 mm bylo použito řezivo třídy pevnosti C16. Vzdálenost sloupků od sebe byla 600 mm. Prostor mezi sloupky byl vyplněn tepelnou izolací z minerálních vláken. Před vnějšími nosnými stěnami ve vzdálenosti 60  mm byla vyzděna cihelná obezdívka z lícového zdiva. Vnitřní nosné stěny byly stejného provedení jako vnější nosné stěny. Plášť vnitřní nenosné stěny tvořila pouze jedna vrstva sádrových desek tloušťky 12,5  mm. Stěny mezi byty byly zdvojeny a mezera mezi nimi byla vyplněna tepelnou izolací. Stropní konstrukce byla uzavřena podhledem ze dvou sádrových desek tloušťky 12,5 mm. Stropnice rozměru 38/225 mm byly navrženy z řeziva třídy pevnosti C16. Vzdálenost stropnic od sebe byla 600 mm a mezi nimi byla uložena tepelná izolace. Na stropnicích byl proveden záklop z OSB desky tloušťky 15  mm, na kterém spočívala tepelná izolace tloušťky 25  mm,

10

stavebnictví speciál

sádrová deska tloušťky 19  mm a  dřevotřísková deska tloušťky 18 mm. Jednotlivé místnosti stavby byly pro věrohodnost zkoušky plně kompletovány (obr. 3). Hlavním cílem zkoušek na objektu TF 2000 bylo zjistit chování vícepodlažní dřevostavby vystavené velkému požárnímu zatížení, viz obr. 4 a 5.

Zkouška požárního úseku Jednotlivé požární úseky byly testovány na požární odolnost 60 minut. Požár byl založen v  obývací části bytu s  tím, že plně rozvinutý požár nastal přibližně po 24 minutách. Aby se vytvořily co nejlepší podmínky pro plně rozvinutý požár, byla v  kuchyni rozbita okenní tabule. To se stalo v  21. minutě a 30. sekundě od založení požáru. Maximální teploty v  bytě pak dosáhly přibližně 1000 ºC a zůstaly na této výši do ukončení zkoušky v 64. minutě od jejího zahájení. Maximální teploty uvnitř mezery mezi zdvojenými požárně dělicími stěnami se pohybovaly pod 100 ºC vyjma lokálních míst, kde dřevěné prvky byly po určitou dobu vystaveny požáru.

▲ Obr. 4. Plně rozvinutý požár bytu

▼ Obr. 3. Interiér budovy před požárem

▼ Obr. 5. Interiér po šedesátiminutovém požáru

stavebnictví speciál

11

Výsledky zkoušek konstrukce budovy v rámci celého požárního úseku potvrdily výsledky získané normovými zkouškami na jednotlivých konstrukčních dílcích. Výsledky požární zkoušky ukázaly, že podmínky při požáru v obývacím pokoji bytu představovaly expozici přibližně o 10 % náročnější než představuje šedesátiminutová požární zkouška konstrukčních dílců. Zkouška ukázala, že dřevěná kostra budovy splňuje funkční požadavky z hledisek šíření požáru uvnitř budovy a zachování konstrukční celistvosti.

Požární zkouška schodiště Dřevěné schodiště TF 2000 bylo uchyceno do stěn, které měly dřevěnou kostru. Na počátku zkoušky byly definovány požadavky na jeho užitné vlastnosti při požáru. Schodiště muselo být funkční pro zásah hasičů po počáteční evakuaci obyvatel bezprostředně ohrožených požárem a pro následnou evakuaci dalších obyvatel bytů, kterým bylo předtím doporučeno, aby zůstali ve svých bytech. Schodiště TF 2000 bylo navrženo se speciální netoxickou povrchovou protipožární ochranou a jednotlivé stupně měly zespodu sádrovou desku o tloušťce 12,5 mm. Po založení požáru došlo k jeho rychlému rozšíření. Požár trval přibližně 31 minut. Potom se požární zatížení zmenšilo a zůstalo jen pár ložisek žhavého popela. Celou dobu bylo schodiště pod dohledem hasičů, kteří však nezasáhli. Pro ověření funkčnosti schodiště potom hasiči v plné výzbroji schodiště použili a vystoupili po něm do vyšších pater. Navržené schodiště při výše uvedených požadavcích potvrdilo spolehlivost při požáru. inzerce

12

stavebnictví speciál

Hlavní poznatky Během zkoušek byla ověřena požární odolnost dřevostavby 60 minut a byly získány poznatky z oblasti konstrukční celistvosti a šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky. Požární zatížení v požárním úseku bylo realistické, a tak byly získány objektivní poznatky o šíření požáru ve vícepodlažním lehkém skeletu. Potvrzena byla požární odolnost dřevěného schodiště. Výsledky zkoušek TF 2000 se promítly do legislativy. V současnosti je možné ve Velké Britanii používat hořlavé materiály v konstrukcích požárně dělicích stěn a vnějších stěn až do výšky 18 m, místo dřívějších 11 m. Projekt TF 2000 potvrdil, že u vícepodlažních dřevostaveb je třeba věnovat pozornost přípojům plášťů ze sádrových, zejména vícevrstvých desek. Každá vrstva musí být připojena samostatně. Nedodržení těchto postupů vede ke snížení požární odolnosti konstrukce. V dutinách vnějšího pláště budovy se musí navrhovat požární zarážky, aby se zabránilo šíření požáru a narušení celistvosti pláště. Zvýšenou pozornost je také třeba věnovat šíření požáru po fasádě budovy okny a dalšími otvory. ■ Poděkování Tento příspěvek byl zpracován za podpory výzkumného záměru ČVUT v Praze MSM 6840770005 Udržitelná výstavba. Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební

Konstrukční dřevo – KVH

KLENK

Stavět lépe s

braniborskou borovicí

To nejlepší pro moderní dřevěné konstrukce Architekti, inženýři a profesionálové v oblasti dřevěných konstrukcí – např.

Výrobní sortiment Konstrukční dřevo

tesařské závody, konstruktéři nebo výrobci dřevostaveb – všichni vědomě

Konstrukční masivní dřevo

využívají brandenburské borovice ve svůj prospěch. Splňují tím ty nejvyšší

Hranoly duo/trio

požadavky na moderní stavby s využitím dřeva, např. u dřevěných rámových konstrukcí, skeletových konstrukcí, konstrukcí z dřevěných tabulí, jakož i u konstrukčních staveb všeho druhu. Výhodou konstrukčního dřeva ( KVH) z braniborské borovice je zejména:

Vazby Styčníkové desky s trny Řezivo Hoblované řezivo Profilované dřevo

•

Mimořádná rozměrová stálost – a následkem toho i tvarová stálost

Zahradní dřevo

•

Extrémní zatížitelnost – díky vysoké hustotě stabilní a bezpečné

Desky z masivního dřeva

•

Maximální trvanlivost – díky dlouhodobé přirozené rezistenci

Bednící systémy

•

Trvale hospodárné – díky vysoké výkonnosti ve všech procesech

Špalky lisovaného dřeva

KLENK HOLZ AG I Eugen-Klenk-Str. 2-4 I D-74420 Oberrot I Tel.: +49 7977 72-189 I Vás poradce : Ivo Alexander, Mobil: +420 602331753 [email protected] I www.klenk.com

stavebnictví speciál

13

montované domy

text: Ing. Daniel Čabrada

foto: M.T.A. s.r.o., Praha

Materiály pro dřevostavby Výběr a použití stavebních materiálů významně ovlivňuje kvalitu a životnost celé stavby. Cílem článku je představit materiálovou základnu vhodnou pro realizace zejména v oblasti dřevěného stavění. Konstrukce rámové dřevostavby Dřevo má výborné protipožární a mechanicko-fyzikální vlastnosti, ale jeho určitou nevýhodou je poměrně velká změna objemu vlivem změny vlhkosti. Zásadním požadavkem tedy je, aby řezivo bylo před zabudováním do stavby dobře vysušené a aklimatizované s okolním prostředím. V současnosti se již u většiny systémů dřevostaveb nepoužívá klasické rostlé řezivo, ale je nahrazováno konstrukčním masivním dřevem, tzv. KVH, což je vysušené a kvalitativně vytříděné řezivo, délkově nastavované lepeným zubovým spojem, jež vykazuje mnohem větší rozměrovou stabilitu a díky ohoblovanému povrchu se sraženými hranami i větší protipožární odolnost. Vzhledem k tomu, že dřevo je v současné konstrukci dřevostavby největším tepelným mostem, začínají se s rozvojem nízkoenergetických a pasivních domů se zvýšenou tloušťkou tepelných izolací čím dál více uplatňovat lepené I-nosníky na bázi dřeva (např. STEICO

▲ Obr. 1. I-nosníky STEICO joist

joist, wall, obr. 1). Tento prvek je aglomerovaným materiálem, takže vyniká především velkou rozměrovou stabilitou, nízkou váhou a tvoří minimální tepelné mosty díky tenkému, avšak staticky dostačujícímu profilu stojiny. Většinu stěnových systémů dřevostaveb je nutné zavětrovat, aby se zajistila dostatečná prostorová tuhost konstrukce. K tomu se využívají především OSB desky, sádrovláknité desky a tvrdé vláknité desky typu DHF, které mají výbornou ztužující schopnost a současně jsou difuzně otevřené pro vnější opláštění stěn dřevostaveb a ztužující záklopy střešních konstrukcí pod tvrdou krytinou. Velkou výhodou OSB desek je, že jsou velmi dobře zpracovatelné, houževnaté

14

stavebnictví speciál

a zároveň mají poměrně vysoký difúzní odpor. Mohou tedy sloužit i jako kvalitní parobrzdná vrstva.

Základní směry v přístupu k izolacím dřevostaveb U dřevostaveb navržených v nízkoenergetických či pasivních standardech tvoří izolační systémy velmi důležitou součást stavby. Tyto systémy rozlišujeme na difuzně uzavřené a difuzně otevřené. Difuzně uzavřené systémy zabraňují průchodu vodních par konstrukcí. Je tedy potřeba vytvořit dokonalou parotěsnou vrstvu v  interiéru stavby. U parotěsné fólie (např. Isocell airstop VAP) je nutno důkladně přelepit a utěsnit všechny spáry a spoje (např. Isocell Airstop flex). Pokud je parotěsná vrstva dobře provedená, zajišťuje i vzduchotěsnost vnitřní obálky stavby a snižuje tím i tepelné ztráty. Pod parotěsnou vrstvu je pro zajištění plošného ztužení stěn montována deska OSB. V následné vrstvě, směrem do exteriéru, bývají jako výplňové izolace mezi nosné stěnové sloupky použity minerální, skelné či dřevovláknité izolace. Následně bývá celá stavba opláštěná opět OSB nebo sádrovláknitými deskami, které stavbu ztuží z venkovní strany a zároveň vytvoří pevný podklad pro fasádní zateplovací systémy tvořené nejčastěji polystyrenovými nebo minerálními izolacemi. Konstrukční skladby složené z více různorodých materiálů jsou však funkčně i technologicky poměrně náročné. Současný trend konstrukcí dřevostaveb směřuje k materiálově jednoduché, maximálně ekologické, tepelně úsporné a konstrukčně přirozené skladbě stěn a střech – tzv. difuzně otevřenému systému (obr. 2). Tento systém počítá s regulovaným obousměrným průchodem par konstrukcí. Jednotlivé izolační vrstvy jsou navrženy tak, aby difuzní odpor směrem do exteriéru klesal a tím byl zajištěn snadný prostup par konstrukcí, aniž by došlo k případné kondenzaci vlhkosti uvnitř izolačních částí konstrukcí, která pak může být příčinou plísní a hnilob. Velmi dobře se uplatňují izolace na bázi přírodních materiálů – jako je dřevo, konopí, len atd. Stavba pak přirozeně „dýchá“. U tohoto systému je potřeba vytvořit vzduchotěsnou vrstvu, která bude tvořit zároveň i vrstvu parobrzdnou. K tomu je opět vhodná vrstva OSB desek, nebo lze použít speciálně impregnovanou celulózovou fólii (např. Isocell Öko-natur). Tato vrstva nebrání přístupu par do konstrukce, ▼ Obr. 2. Skladba difuzně otevřené stěny s provětrávanou fasádou (instalační mezera, OSB deska, STEICO flex, STEICO universal, latě, dřevěný obklad)

▲ Obr. 3. Dřevovláknitá izolace STEICO flex

ale zajišťuje, aby mohly vodní páry bezpečně vydifundovat z konstrukce do exteriéru i za extrémních podmínek. Vše musí být opět důkladně utěsněno kvalitními parotěsnými páskami. Jako výplňové izolace mezi sloupky a krokvemi jsou velmi vhodné dřevovláknité izolace (např. STEICO flex – obr. 3, STEICO canaflex, Termolen), které jsou vysoce paropropustné, mají velkou sorpční schopnost a schopnost akumulovat vlhkost, čímž výrazně přispívají k zamezení možnosti kondenzace vodních par v  konstrukci. Další výhodou dřevovláknitých izolací je vysoká schopnost akumulace tepla (díky vysoké měrné specifické tepelné kapacitě, která je cca třikrát vyšší, než mají současně běžně používané tepelněizolační materiály na bázi kamene a skla). Tato vlastnost přispívá hlavně k zamezení přehřívání interiéru v létě, což se nejvíce projevuje v podkrovních obytných prostorech. V grafu 1 je uvedeno srovnání průběhu teplot v podkroví při užití dřevovláknité izolace STEICO flex a běžné minerální izolace, při zachování stejných tlouštěk materiálů (za stejných venkovních teplotních podmínek). Je patrné, že výkyvy teplot v interiéru při užití

▲ Graf 1. Modrá – venkovní teplota; žlutá – teplota v interiéru podkroví izolovaném minerální vatou; zelená – teplota v interiéru podkroví izolovaném dřevovláknitými izolacemi

dřevovláknité izolace jsou minimální a izolace dokonce přes den tzv. mírně chladí a v noci mírně přihřívají. Stavbu je také nutné opláštit paropropustnou vrstvou. K  tomuto účelu se používají u provětrávaných fasád difuzně propustné dřevovláknité desky (např. STEICO universal, special, Formline DHF, DFF) nebo fasádní difuzní fólie (např. Isocell Silano, Stamisol), které slouží zároveň jako pojistná hydroizolace a vzduchotěsná obálka stavby pod tzv. provětrávané, většinou dřevěné fasády z palubek, modřínových profilů nebo dřevěných deskových materiálů. U kontaktních zateplovacích fasádních systémů se především užívají dřevovláknité izolace (např. STEICO protect), na které se pak přímo aplikují difuzně propustné omítkové systémy. ■ Ing. Daniel Čabrada M.T.A. s.r.o., Praha

inzerce

Dodávky materiálů pro dřevostavby • osb • konstrukční • deskové • izolační • spojovací • těsnicí materiály

www.osb.cz infoline: 283 893 426

Pod Pekárnami 7 190 00 Praha 9 tel./fax: 283 892 427 e-mail: [email protected]

stavebnictví speciál

15

montované domy

text: Ing. Ladislav Kubů, Ing. arch. Petr Vala

foto: ATRIUM, s. r. o. , Avanta Systeme spol. s r. o.

Výběr dřevostavby podle technologie její výroby a montáže Rozvoj stavebních technologií vnímáme kolem sebe téměř na každém kroku. Prioritami zakázek v oblasti rodinných a bytových domů již nebývají jen mnohdy krátkozraké co nejnižší pořizovací náklady, ale také dlouhodobější ekonomické horizonty, jako například: rychlost výstavby, hledisko budoucích výrazných úspor energií na provoz domu i například možnosti poměrně jednoduché změny stavební a prostorové dispozice stávajícího domu podle potřeb jeho původních nebo budoucích uživatelů. U osvícených zadavatelů jsou rozhodujícími také hlediska celkové energetické bilance pořízení a provozu stavby se zahrnutím energie potřebné pro výrobu stavebních komponentů a posléze i jejich likvidaci. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že i dům se pod vlivem rostoucího konzumu a možností lidské společnosti stává do určité míry spotřebním zbožím a podle toho lze na jeho hodnotu a užitné vlastnosti včetně možnosti jejich změn v průběhu životnosti stavby pohlížet. Z těchto důvodů stále více investorů volí technologii vrstvených konstrukcí, jejichž nosnou konstrukci tvoří dřevěné prvky, které jsou jako jedny z mála schopny na výše zmíněná často protichůdná kritéria velmi pružně reagovat.

Technologie výroby a montáže dřevostaveb U stavebníků, kteří se rozhodnou pro realizaci dřevostavby, jejímž principem je sendvičová konstrukce, se každý výrobce velmi často setkává s dotazem: Jaký je rozdíl mezi technologií realizace dřevostavby paneláží a staveništní montáží domu? Tedy mezi technologií výroby hlavních prvků konstrukce dřevostavby z hotových, předvyrobených panelů (stěnových, stropních, ev. střešních) tzv. paneláží a systémem výroby a současně montáže dřevostavby tzv. staveništní montáží, tj. výroby všech konstrukcí hrubé stavby přímo na místě konečné stavby. U obou technologií článek vychází ze společného principu tzv. rámového konstrukčního systému, odvozeného od amerického systému Two by Four, s úspěchem využívaného v  převážné většině konstrukcí dřevostaveb jak v  zemích Evropy, tak v ČR.

Paneláž Jedná se o předvýrobu prvků stěn, stropů, ev. střešních konstrukcí v  hale se zdvihací nebo otáčecí technikou pro obracení plošných prvků (panelů) během výroby. Technologický postup:

16

stavebnictví speciál

▼ Montáž rodinného domu technologií paneláže

■ s ušené hoblované konstrukční řezivo, případně lepené KVH nebo lepené dřevěné I nosníky; ■ plošné ztužení velkoformátovými deskami OSB nebo sádrovláknitými deskami; ■ příprava částí konstrukce na budoucí spínání panelů na stavbě; ■ uložení tepelných izolací do stěn, veškerých instalačních rozvodů („zatrubkování“ chrániček nebo přímé instalace uvnitř sendviče); ■ parotěsná fólie (v difuzně uzavřených konstrukcích) a opláštění druhé strany panelu deskovými materiály na bázi dřeva nebo sádrovlákna podle typu konstrukce a požadavků na funkci konstrukce; ■ převoz velkorozměrových plošných prvků a následné sestavení předchystaných dílců pomocí těžké techniky na připravené základové desce; ■ řemeslné dokončení domu na staveništi podle míry prefabrikace.

kompletace instalací (ZTI, elektro, topení, VZT, plynu), kompletace zařizovacích předmětů, atd. I když každý dodavatel může mít rozdílné dimenze a tím parametry konstrukcí, není rozdíl v technologiích ani stavebních procesech, ale pouze v použitých komponentech, které může každý výrobce přizpůsobit požadavkům objednatele či stavební fyziky. Jistě, rozdíl může být v kvalitě prováděného díla, ale ten není způsoben ▼ Výstavba rodinného domu technologií staveništní montáže

Staveništní montáž Jedná se o výrobu plošných prvků domu z dodaných dílčích materiálů na stavbu (obvodových i vnitřních, stropů i střechy) přímo na připravené základové desce nebo stropní konstrukci přízemí domu. Technologický postup: ■ konstrukční řezivo sušené hoblované, případně lepené KVH nebo lepené dřevěné I nosníky; ■ plošné ztužení velkoformátovými deskami OSB, DHF nebo sádrovláknitými deskami; ■ kompletace nosné kostry stěn s následným vztyčením a osazením, většinou bez mechanizace za využití jejich současného vzájemného vázání a prostorového ztužení včětně následné montáže stropních a střešních konstrukcí; ■ dokončení vnější obálky domu; ■ uzavření stavby proti povětrnosti (osazení výplní otvorů, krytiny a klempířských prvků, fasády; ■ teprve poté vyplnění stěn tepelnou izolací, celoplošné zadělání parotěsnou fólií z vnitřní strany (u difuzně uzavřené konstrukce) či parobrzdou z velkoformátových desek OSB (u difuzně otevřených konstrukcí); ■ následuje montáž vnitřních pohledových velkoformátových desek (sádrokarton, sádrovlákno) na různou formu přídavných roštů, přičemž instalace jsou souběžně rozváděny v prostoru mezi vnitřní deskou a nosnou konstrukcí; ■ kompletace podlah, obkladů, vnitřní truhlářské prvky, kompletace zařizovacích předmětů. Oba postupy mají své pro a proti. Je třeba zdůraznit, že cíl by měl být v obou případech, při řádně zvládnutém procesu výstavby se všemi detaily, téměř identický. Ke  zjištění, že odlišné jsou především technologické procesy, nikoli výsledný produkt, je třebva přidat další podstatné tvrzení, že o kvalitě každého objektu rozhoduje především kvalita přípravného procesu (návrh, příprava materiálu, logistika), předvýroba dílců (u paneláže), a zejména završení celého procesu, tj. montáž na staveništi. Tedy technická a organizační vyspělost firmy. Ale ani špičkový montér nedokáže provést kvalitní stavbu, pokud dostane na stavbu špatně vyrobené nebo nekvalitní dílce. Ale zároveň i špičkový montér musí postupovat podle jednotných správně navržených technických detailů a podléhat technickému a kontrolnímu zázemí firmy. Každá prefabrikace vyžaduje dokončení stavby na staveništi v návaznosti na kompletaci panelů – např. krytina včetně klempířských prvků, mnohdy celé střešní konstrukce, fasáda, obklady, dlažby,

stavebnictví speciál

17

rozdílnou technologií, ale výše zmíněným přístupem k realizaci, kvalitě personálu a nastavení vnitřních kontrolních mechanizmů. Pro správné posouzení a výběr dané technologie jsou nezbytná jasně stanovená kritéria – priority, které pomohou zvolit vhodnější cestu k realizaci domu (charakter či dostupnost pozemku pro stavební mechanizmy, možnosti financování, potřebná lhůta realizace, potřeba improvizace během realizace, volba samostatného dokončení stavby, atd.).

Porovnání obou technologií Porovnání obou technologií lze posoudit jejich splněním některých zvolených kritérií. (Pozn.: A – paneláž; B – staveništní montáž; slovo výroba v dalším textu zahrnuje produkci panelovou i staveništní.) Přístupnost pozemku A – použití těžkých mechanizmů, přeprava velkých dílců, nemožnost efektivní montáže na hůře přístupných místech. B – možnost překládky materiálu na menší mechanizmy, možnost ruční manipulace. Možná dostupnost i na hůře přístupná staveniště. Řízená kontrola produkce (certifikace) A – zákonem předepsaná certifikace a tím vytvoření předpokladu řádně dozorované kvality výroby (u členů ADMD povinnost certifikace podle Dokumentu národní kvality), možnost zjednodušeného dohledu ze strany certifikačního orgánu (v jednom místě, bez dohledu montáže na staveništi), možnosti centrálního skladování materiálu „pod střechou“, jednodušší logistika. B – nepovinná certifikace výroby (u členů ADMD povinná certifikace podle Dokumentu národní kvality, který jako jediný svého druhu řeší staveništní montáž). U ostatních povinnost používat certifikované materiály. Menší potřeba technologického zázemí, složitější logistika při zásobování jednotlivých staveb materiálem, náročnější zajištění materiálu na stavbě proti povětrnosti (vyváženo  možností pozdějšího uzavření dřevěných prvků do konstrukce). Kontrolovatelnost výroby/produktu (klientem) A – výjimečné případy kontroly na výrobní lince, výrobní závod často daleko od místa montáže, obtížně řešitelná kontrola klientem všech komponentů ve výrobní hale během výroby. Povinná certifikace dává předpoklad dodržení technologických postupů a kvality použitých materiálů. Na stavbě již uzavřený panel. B – průběžná kontrolovatelnost konstrukcí, kvality materiálů a postupu výroby přímo na staveništi. U členů Asociace dodavatelů montovaných domů povinná certifikace dává předpoklad dodržení technologických postupů a kvality použitých materiálů. Na stavbě postupně kompletované a zaklápěné konstrukce. Rychlost výstavby A – výrobní linky mívají velkou kapacitu produkce. Do dodací lhůty nutno počítat dobu výroby v hale a následné montáže. Doba výroby v hale je velmi individuální podle jednotlivých firem – od jednoho týdne až cca do tří týdnů. Rychlá montáž hrubé stavby na staveništi (cca jeden až dva týdny). Menší závislost na počasí. Rychlost výstavby určuje doba kompletace a dokončení na stavbě. B – rychlost výstavby je závislá na technické erudici montážních skupin (odborných řemeslníků). Kapacita výroby je limitována kapacitou montáží na stavbě. Rychlost montáže hrubé stavby – cca do čtyř týdnů.

18

stavebnictví speciál

Pro A i B – termín dodání stavby je vždy limitován rychlostí dodávky atypických strategických materiálů a vytížením kapacity výroby. Platební kalendář A – větší díl rozpracování stavby v hale před montáží na staveništi nutno pokrýt vyšším finančním podílem z celkové ceny – nutno řešit vyššími zálohovými platbami, nebo přefinancováním dodavatelem. B – průběžné financování bez nutnosti větších záloh s nižší mírou přefinancování dodavatelem. Pro A i B – velmi individuální podle jednotlivých firem. Flexibilita vůči individuálním požadavkům zákazníka (originalita) A – vysoký stupeň prefabrikace a výrobní technologie pro sériovou výrobu, přináší razantnější nárůst ceny dodávky v přímé úměře k atypickému řešení či architektonické náročnosti stavby. Výchozím bodem jsou u většiny firem typové domy s možností změny za vyšších finančních nákladů. U některých zavedení modulového systému panelů ovlivňuje variabilitu dispozičních řešení. B – vysoká flexibilita a možnost reagovat na individuální požadavky zákazníka i na měnící se požadavky trhu. Produkce bez omezení modulovou řadou a většinou bez typových staveb. Přílišné a časté odchylky od zavedených postupů snižují kapacitu produkce. Přizpůsobivost na změny během výroby A – vysoký stupeň prefabrikace, včetně přesného trasování rozvodů instalací uvnitř panelů, téměř znemožňuje provádění konstrukčních změn hotových panelů za přijatelných nákladů a vyžaduje rozhodnutí investora o přesném umístění zařizovacích předmětů domu již ve fázi projektového zpracování. Neplatí u všech dodavatelů, např. konstrukce s předstěnou montovanou na staveništi jsou variabilnější pro změny instalací. B – změna nosné konstrukce během výroby není žádoucí, ale je vzhledem k otevřenosti konstrukce možná za přijatelných nákladů (souvisí s výše zmíněnou flexibilitou konstrukce). Rozvody instalací mimo nosné konstrukce hrubé stavby umožňují definitivní rozhodnutí o jejich umístění většinou i po dokončení hrubé stavby (mimo VZT a páteřní rozvody ZTI), případně korekce umístění zařizovacích předmětů (elektro, ZTI, topení) většinou s minimálními nároky na zvýšení nákladů.

Závěr Z uvedeného je patrné, že rozhodnutí o vhodnosti technologie výroby dřevostaveb je závislé na ryze individuálním stanovení priorit – kritérií pro jejich výběr a na jejich pravdivém zodpovězení. Je třeba si rovněž uvědomit, že prefabrikovaný panel neznamená nic jiného, než pouze přípravu části stavby předem ve výrobním závodě. Značná část stavby se uskutečňuje u obou typů standardním a společným postupem běžné stavby, dokonce nezávisle na tom, zda jde o dřevostavbu, či třeba stavbu zděnou! Rozdíly pak nejsou, ani pokud jde o provoz a údržbu. V obou případech je možné setkat se s dobrou kvalitou, stejně tak jako horší, tedy jako všude jinde. Porovnávat panelovou a staveništní montáž produkce dřevostaveb znamená tedy porovnávat pouze velice malou část celého procesu a neměly by být stavěny proti sobě. ■ Ing. Ladislav Kubů M.T.A., s. r. o., Praha Ing. arch. Petr Vala Avanta Systeme spol. s. r. o.

Dřevostavby se systémy Rigips Komplexní systém stavebních prvků pro montované dřevostavby  Nosné i vnitřní stěnové konstrukce  Zateplení fasády s polystyrenem  Zateplení spodní stavby  Sádrokartonové systémy a podhledy  Sádrové omítky a stěrky  Minerální tepelné izolace

Centrum technické podpory Rigips tel.: 296 411 800; mob.: 724 600 800 e-mail: [email protected]; www.rigips.cz

inzerce

114-08_RIG_inz_DREVOSTAVBY_210x147_v1.indd 1

10.9.2008 17:12:55

ATRIUM, s.r.o.

vzorový dům Galaxy a obchodní oddělení

2/


(

$

75,80

*

75

1(5

E N E R G I EO LO U <
&21

P O D KO N T R

U CÍ G EN ER AC E IN VE ST IC E PR O BU D O

L i p ová 10 0 0 341 01 H o r a ž ďov i c e te l . : 376 512 0 87 te l . , f a x : 376 512 0 8 6 e - m a i l : m a r ke t i n g @ a t r i u m . c z

ATRIUM, s.r.o.

v z o rov ý d ů m Te r r a v B r n ě Eden 3000 v z o rov ý d ů m č . 13 B a u e rova 10 603 00 Brno te l . , f a x : 541 15 9 471 - 2 e-mail: [email protected]

ATRIUM, s.r.o.

vzorový dům Tendence v Průhonicích Ku n r a t i c k á u l i c e 9 0 4 252 43 Průhonice te l . : 2 6 1 0 9 0 1 0 5 e-mail: [email protected] V z o rové d o m y o tev ře n y : Po - N e 10 - 18 h o d i n

www.atrium.cz

VÁŠ SPOLEHLIVÝ PARTNER PŘI STAVBĚ DOMU - JIŽ 16 LET !

stavebnictví speciál

19

montované domy

text: Ing. Jan Kníže

grafické podklady: KRONOSPAN CR

Ekologické dřevostavby s použitím desek OSB SUPERFINISH® ECO Při navrhování a realizaci staveb začátku 21. století je nutné, kromě architektonického a inženýrského přístupu, vytvářet rovnováhu mezi zvyšujícími se nároky na kvalitu životního prostředí, ekonomickým rozvojem a eko- logickými kritérii s přihlédnutím k trvale udržitelnému rozvoji. Trvale udržitelným rozvojem máme na mysli dlouhodobé zachování přírodních statků a služeb pro příští generace. Cestou k tomuto cíli je, mimo jiné, úsilí o maximální využití obnovitelných zdrojů, mezi které právě dřevo bezpochyby patří. Stavby s použitím dřeva a materiálů na jeho bázi se pro nové tisíciletí stávají v tomto smyslu ekologickými stavbami s velkou perspektivou. Pokud budeme dřevostavby chápat jako vyjádření životní filozofie, jejímž projevem je snaha o maximální užití obnovitelných, energeticky nenáročných a ohleduplných materiálů na bázi dřevní hmoty, je vhodným řešením použití desek OSB SUPERFINISH® ECO, které jsou z 95 % tvořeny z přírodního dřeva. Jejich užívání je z ekologického hlediska významným přínosem životnímu prostředí zejména z následujících důvodů: ■ jsou vyráběny z obnovitelných surovinových zdrojů dřeva pocházejícího převážně z certifikovaných lesů PEFC, respektujících zásady trvalého ekologického obhospodařování lesů; ■ dochází ke snížení škodlivých emisí zvláště CO2 uskladněním v biomase; ■ v yužití dřevní suroviny při výrobě je 100%. Vytříděný materiál nesplňující přísné kvalitativní požadavky výroby OSB desek je využíván při výrobě dřevotřískových desek, aniž by se ztratila energie vložená do vysušení třísek. Dřevní prach se využívá jako obnovitelné palivo stejně jako kůra; ■ desky OSB SUPERFINISH® ECO jsou 100% recyklovatelné; ■ díky železniční vlečce závodu je velký podíl dřeva přepravován nákladními vlaky; ■ dochází ke snížení ekologické zátěže během přepravy materiálů, snížení spotřeby energie na zhotovení budovy a energie na provoz budovy, kde konstrukce dřevěných budov umožňuje využívat přiměřenou tloušťku stěn při vysokých tepelně izolačních nárocích. Při porovnání s masivním dřevem je zřejmé, že desky OSB SUPERFINISH® ECO mají oproti rostlému dřevu řadu výhod, jako například: větší fyzikální i designovou homogenitu, nižší anizotropii a vyšší rozměrovou stabilitou v rovině desky. U rostlého dřeva může být pevnost ve směru vláken až čtyřicetkrát větší než pevnost ve směru kolmém na vlákna (poměr anizotropie tedy činí až 40:1). OSB desky mají v důsledku třívrstvé skladby velkoplošných

20

stavebnictví speciál

třísek tento poměr jen 2:1 až 3:1. Díky velkoplošným třískám a jejich střídavé orientaci v  jednotlivých vrstvách je únosnost OSB desek v ploše desky mnohem vyšší, a to jak ve srovnání s masivním dřevem, tak i s jinými deskovými materiály na bázi dřeva (dřevotřískové, cementotřískové nebo dřevovláknité), na bázi sádry apod. Kombinací masivního dřeva jako liniového prvku (sloupy, trámy apod.) a desek OSB SUPERFINISH ® ECO se dosahuje prostorově tuhé konstrukce, která je schopna přenášet veškerá zatížení působící na nosnou konstrukci dřevostaveb. OSB SUPERFINISH ® ECO se tak stává základním plošným materiálem moderních dřevostaveb – tj. staveb s dřevěným rámem. Pro výrobu velkoplošných OSB desek obecně je třeba příslušná dřevní surovina, lepidlo (pryskyřice) a hydrofobizační materiál (parafin) sloužící jako ochrana třísek proti vlhkosti. V Evropě je nejčastěji využíváno jehličnatého dřeva (zejména borovice a smrk) a jako lepidla jednotlivých třísek jsou v současné době používány pryskyřice fenol-formaldehydové (PF), močovino-formaldehydové (UF), melamin-močovino-formaldehydové (MUF) nebo polyuretanové (MDI). Mezi základní suroviny pro výrobu desek OSB SUPERFINISH® ECO patří zejména smrkové dřevo ve formě kulatiny, parafinová emulze a pojiva na bázi polyuretanové pryskyřice (MDI). MDI pojivo neobsahuje formaldehyd (HCHO), proto je měřitelný obsah formaldehydu

emitujícího z  desek nutné přičítat přírodní formě formaldehydu, vyskytujícího se pouze v použité dřevní hmotě. Empiricky se při měření dosahuje hodnot nižších než hodnoty 0,02 ppm HCHO stanovené komorovou metodou podle EU norem. V porovnání s emisní třídou E1 se dosahuje méně než je pětina současného stanoveného maximálního limitu. Dosažení těchto hodnot je doloženo zkušebními protokoly nezávislých výzkumných institucí.

Stanovení emisních limitů tzv. VOC látek (Volatile Organic Compounds) V  současné době jsou kladeny vysoké nároky na úsporu energií pro vytápění a provoz staveb. S úsporou energií jsou úzce spojeny termíny zateplování a vzduchotěsnost. Výzkumné instituce uvádějí, že současný Evropan tráví ve vnitřním uzavřeném prostoru až 90 % svého času. Při kombinaci těchto pojmů je zřejmé, že požadavky na vnitřní prostředí budov a na kvalitu ovzduší se zvyšují a budou zvyšovat i nadále. Jedním z možných hodnocení vnitřního prostředí je stanovení emisních limitů tzv. VOC látek (Volatile Organic Compounds – těkavých organických sloučenin) emitujících z použitých materiálů do uzavřeného prostoru. Evropská nařízení se o VOC látkách zmiňují, jejich hodnocení a limity však v rámci EU ještě nejsou jednotné. Nicméně v některých státech EU již existují doporučující směrnice, upravující limity těchto látek i způsob jejich hodnocení. Jedním z nich je i německý výbor AgBB, hodnotící podle tzv. AgBB schématu. U desek OSB SUPERFINISH ® ECO je snížení emisí formaldehydu1 velmi znatelné.

Zlepšení emisních parametrů zejména u desek OSB SUPERFINISH® BAU ECO (OSB/4) Tyto OSB desky, vyráběné pouze ze smrkového dřeva, podrobila Vývojová a zkušební laboratoř dřevařské technologie (EPH) Drážďany stavebně-dozorčí zkoušce podle schématu AgBB, která obsahuje zdravotní hodnocení emisí VOC látek. Výsledky ukázaly, že použitím 100% smrkového dřeva k výrobě OSB SUPERFINISH® BAU ECO je již po sedmi dnech dosahováno následujících výhod oproti deskám vyráběným převážně ze dřeva borového: ■ cca o 60 % nižší emise všech těkavých organických sloučenin (TVOC); ■ cca o 50 % nižší emise terpenů; ■ cca o 50 % nižší emise pachově intenzivních aldehydů. Cílená volba smrkového dřeva, která se vyznačuje nízkými emisemi VOC látek, jako terpenů, organických kyselin a aldehydů, a tím splnění přísných kritérií AgBB, je dalším krokem ve splnění vysokých požadavků kladených na stavební výrobky pro ekologické stavby a k podstatnému zlepšení kvality ovzduší interiérů a tím i k ochraně zdraví všech uživatelů. Zjištěné údaje byly prezentovány s velkým ohlasem široké veřejnosti, stavebních firem i výzkumných institucí zabývajících se ekologickými materiály na veletrhu BAU 2009 v lednu v Mnichově. Desky OSB SUPERFINISH® ECO splňují náročné ekologické požadavky po celý svůj životní cyklus (výroba, užití, likvidace), čímž splňují i ty nejpřísnější současné nároky na kvalitu bydlení a ochranu životního 1

prostředí. Tyto desky se tak stávají plnohodnotným materiálem, vhodným i pro veškeré aplikace v interiérech a nábytkářském průmyslu. Šíří sortimentu nabízeného v kvalitě OSB SUPERFINISH® ECO je tak významně přispíváno k propagaci ekologicky ohleduplných staveb.

Použití desek OSB SUPERFINISH® ECO v konstrukcích s dřevěným rámem Moderní dřevostavby musí svým konstrukčním řešením obstát stejným požadavkům, jako musí splňovat masivní silikátové stavby. Správným konstrukčním řešením a pečlivým provedením lze zajistit stejné i vyšší hodnoty, které jsou kladeny na statiku, tepelnou ochranu, akustiku, ochranu proti požáru, zdravotní nezávadnost a ekologickou ohleduplnost. Pro snadnou a rychlou orientaci architektů, projektantů a stavebních firem při možných aplikacích OSB desek byl vydán Technický katalog OSB SUPERFINISH® ECO, který zahrnuje stručný stavební lexikon nabízející jednoduchou orientaci ve stavební fyzice dřevěných domů a zejména doporučené skladby stavebních konstrukcí z těchto desek. V uvedených 34 detailech je nabízeno 112 variant různých typů skladeb obvodového pláště, jakož i vnitřních a dělicích skladeb konstrukcí stěn a stropů. U každé konstrukce jsou uvedeny jak její komponenty v konkrétních tloušťkách, tak stavebně technické parametry (tepelný odpor, vzduchová, popř. kročejová neprůvzdušnost a požární odolnost) pro získání základní představy o tom, která varianta je vhodná pro zamýšlené použití a její vliv na parametry konstrukce. Údaje jsou podloženy hodnotami získanými vlastním měřením ve zkušebních laboratořích i již známými dříve měřenými údaji těchto konstrukcí v zemích EU. Během 1. čtvrtletí letošního roku bude dále uveřejněna nová verze katalogu, rozšířená o detaily ověřených konstrukčních styků jednotlivých skladeb konstrukcí (stěna – strop, stěna – střecha, apod.). V případě zájmu lze získat další informace na www.kronospan.cz nebo tištěné katalogy zasláním e-mailu na [email protected]. ■ Ing. Jan Kníže KRONOSPAN CR, spol. s r. o.

Formaldehyd je klasifikován jako VVOC látka (velmi těkavá organická sloučenina).

stavebnictví speciál

21

montované domy

text: doc. Dr. Ing. Petr Horáček

Dřevařský průmysl v České republice Lesní hospodářství staví v České republice na dlouholeté tradici, stejně jako navazující dřevařský průmysl, který využívá jeho surovinovou základnu. Dřevařský průmysl si díky jeho významu v oblasti produkce, zaměstnanosti a dalším souvisejícím efektům jistě zaslouží v rámci zpracovatelského odvětví pozornost. Firmy podnikající v dřevařském oboru nepůsobí izolovaně, ale operují v prostředí, které je externě ovlivňuje. Kromě účinků působících na většinu podnikatelských subjektů obdobně existuje řada dalších vazeb, možností a omezení, které jsou pro dřevařský obor od oborů ostatních odlišné. Jedním ze zásadních je fakt, že základní surovinou, se kterou je ve výrobním cyklu pracováno, je dřevo. Jeho unikátnost spočívá především v tom, že je proces jeho získávání (těžby) ve většině civilizovaného světa určitým způsobem regulován. Těžební možnosti ČR se odvíjejí od disponibilní zásoby dřevní hmoty v lesích. Nárůst celkových zásob je od roku 2005 doprovázen stabilním růstem realizovaných těžeb. Mezi roky 2006 a 2007 došlo k nárůstu těžby tuzemské dřevní suroviny o 4,7 %. Tento růst byl způsoben také těžbou dřeva v důsledku likvidace větrné kalamity. Konkrétní vývoj těžby a zásob dřeva je uveden v tabulkách 1 a 2.

Sektor Oddíl 15 DA 16 17 DB 18

Název oddílu Výroba potravin a nápojů Zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl

DC

19

Kožedělný průmysl

DD

20

DF

23

Dřevozpracující průmysl Výroba vlákniny, papíru a lepenky Papírenský a polygraVydavatelství, tisk a reprofický průmysl dukce zvukových a obrazových nahrávek Koksování a rafinérské zpracování ropy

DG

24

Chemický a farmaceutický průmysl

DH

25

Gumárenský a plastikářský průmysl

DI

26

Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot Výroba kovů včetně hutního Výroba kovů a kovodělzpracování ných výrobků Kovodělný průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů Výroba elektrických a přístrojů Výroba rádiových, televiz- a optických přístrojů ních a spojovacích zařízení Zdravotnická technika, měřicí přístroje, optika Výroba dvoustopých motoVýroba dopravních rových vozidel Výroba ostatních doprav- prostředků ních zařízení Nábytek a ostatní zpracovaZpracovatelský prů telský průmysl mysl jinde neuvedený Úprava druhotných surovin

21 DE

22

27

DJ

28 29

DK

30 31

DL

32

Zpracovatelské procesy a struktura výroby průmyslu v ČR

33

Zpracovatelské procesy používané v dřevařském průmyslu zahrnují široké spektrum rozličných aktivit. Základní struktura používaná v dřevařském průmyslu vychází z Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) platné do 31. 12. 2007. Ta byla shodná s doposud platnou mezinárodní klasifikací NACE Rev. 1 a zpracovatelský průmysl dělila na 14 subsekcí, 23 oddílů a dále podrobněji na 103 skupin. Základní přehled rozdělení zpracovatelského průmyslu podle OKEČ je uveden v tab. 3. S účinností od 1. 1. 2008 byla zavedena nová Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), Rev. 2. Sortiment

Rok

Jehličnatá

Průmysl Průmysl potravinářský a tabákový Textilní a oděvní průmysl

34

DM

35

DN

36 37

▲ Tab. 3. Rozdělení zpracovatelského průmyslu podle OKEČ (platné do 31. 12. 2007). Zdroj: vlastní zpracování podle ČSÚ a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, 2006.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

12,85

12,68

13,01

13,66

13,92

13,88

16,12

17,28

Listnatá

1,59

1,69

1,53

1,48

1,68

1,63

1,56

1,23

Celkem

14,44

14,37

14,54

15,14

15,60

15,51

17,68

18,51

1,41

1,41

1,43

1,48

1,53

1,52

1,72

1,79

5,48

5,45

5,50

5,73

5,90

5,86

6,67

6,98

na 1 ha Celkem lesní půdy na 1 obyvatele

▲ Tab. 1. Vývoj těžby dřeva v ČR (mil. m3, na 1 ha lesní půdy a 1 obyvatele – m3). Zdroj: vlastní zpracování podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2007 a ČSÚ.

Rok

1930

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2007

Celkové zásoby dřeva

307

322

348

445

536

564

630,5

672,9

▲T  ab. 2. Vývoj zásob dřeva v ČR (mil. m3). Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2007.

22

stavebnictví speciál

DB 2,2

DA 9,2

DC 0,2

DD 3,1

DE 4

DF 3 DG 5,1

DN 3,6

DH 6,5

DM 18

Produkt

DI 4,7

Jehličnatá kulatina*

DL 14,9

DJ 16,1

DK 9,2

▲ Podíly sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v  roce 2006 (%) 3,4 % – Produkce dřevěných obalů

7,4 % – Produkce jiných dřevařských kromě nábytku

28,8 % – Produkce pilařská a impregnace dřeva

45,9 % – Produkce stavebně truhlářská a tesařská

14,5 % – Produkce dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků

Listnatá kulatina*

Jehličnaté řezivo

uk

od

Pr

t

Řezivo

Pilařská Ochrany dřeva Dýh, překližek a aglomerovaných materiálů

Dřevěných obalů

Výroba Dovoz

Vývoz

Spotřeba

2002

7 580

372

1 566

6 386

2003

8 208

307

2 155

6 360

2004

8 061

425

1 933

6 553

2005

7 722

767

1 960

6 529

2006

9 355

865

1 794

8 426

2002

493

82

13

562

2003

517

120

27

610

2004

627

125

26

726

2005

540

160

50

650

2006

486

180

60

606

2002

3 500

248

1 394

2 354

2003

3 502

256

1 413

2 345

2004

3 648

270

1 568

2 350

2005

3 730

380

1 710

2 400

2006

4 830

355

1 943

3 242

2002

300

130

54

376

2003

303

113

41

375

2004

292

136

48

380

2005

273

155

48

380

2006

250

152

57

345

uk

od

Pr

ce

▲ Struktura výroby dřevařského průmyslu za rok 2007

Rok

Impregnace a sušení řeziva Překližka, laťovka, dýha, DTD, DVD, MDF a OSB desky Dřevěné bedny, přepravní skříně, palety, sudy, kádě

Jiných dřevařských výrobků (kromě nábytku) Stavebně truhlářská a tesařská

Dřevěné nástroje, obrub, násad, stolní a kuchyňské náčiní Okna, dveře, zárubně, parkety, prvky pro mont. domy, apod.

▲ Pyramida tvorby přidané hodnoty výroby

Stávající struktura výroby zahrnuje z téměř jedné třetiny pilařské zpracování a necelá polovina je zastoupena stavebně truhlářskou výrobou. Podle předběžných výsledků bylo mezi roky 2006 a 2007 dosaženo nárůstu pouze u pilařské produkce (o 2,1 %) a u výroby dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků (o 0,7 %). Ostatní výroby zaznamenaly pokles. Dosažená struktura výroby je z hlediska orientace na konkurenceschopné výrobky a výrobky s vyšší přidanou hodnotou dlouhodobě nevhodná. Vysoká míra exportu minimálně finalizované výroby pocházející z  pilařského zpracování odvádí pozitivní synergetické efekty mimo ČR a regiony. Meziprodukty, které jsou dále zpracovávány v  zahraničí, nás zbavují možnosti zhodnotit tuzemskou

Listnaté řezivo

▲ Tab. 4. Hodnoty dovozu a vývozu u vybraných komodit (tis. m 3 ). Zdroj: vlastní zpracování podle údajů Ministerstva zemědělství ČR, ČSÚ, Eurostat. *Včetně tyčoviny a doloviny.

surovinu v  jednotlivých regionech se setrváváním souvisejících ekonomických, sociálních i ekologických pozitivních efektů. Vyšší úroveň zpracování s sebou přináší potřebu vyšší profesní náročnosti, odrážející se v poptávce po kvalifikované pracovní síle. Nevhodnou strukturu vývozů, ve kterých převažuje minimálně upravená kulatina, lze vysledovat v tab. 4. Ze strategických důvodů by cílem pro toto odvětví mělo být nalezení kvalitativně i kvantitativně nejlepšího využití veškerého vytěženého a zpracovávaného dříví ve prospěch krajiny původu přírodního zdroje. To zahrnuje také snahu o co nejvyšší úroveň zpracování (přidání hodnoty) dřevní komodity v tuzemských zpracovatelských kapacitách. Každá další aktivita přidávající hodnotu zpracovávanému meziproduktu, resp. konečnému výrobku, umožňuje získat vyšší užitek ze stejného vstupního zdroje (dřevní suroviny). ■ Doc. Dr. Ing. Petr Horáček Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně

stavebnictví speciál

23

montované domy

text: Dipl.-Ing. Jaroslav Benák

foto: Xella Trockenbau-Systeme

Vícepodlažní domy na bázi dřeva: zkušenosti z České republiky a Německa Rodinné domy postavené na bázi dřevěné rámové konstrukce se již staly v České republice samozřejmostí. U výstavby vícepodlažních domů, která má například ve Skandinávii a Severní Americe dlouhou tradici a zažívá v posledních letech velký rozmach na britských ostrovech nebo v sousedním Německu, je v ČR v tomto směru vývoj opožděn. Důvody je nutné hledat především v  požadavcích na požární ochranu staveb – za nimi se skrývá strach z možného šíření požáru konstrukčními dutinami a obava z pozdějšího selhání nosné konstrukce v důsledku skrytého doutnání. Moderní dřevostavby se však v dnešní době skládají z kvalitních materiálů a tuzemské i zahraniční zkušenosti potvrzují, že vyhovují nejpřísnějším požadavkům na požární ochranu, statiku, zvukovou a tepelnou izolaci či ochranu proti vlhkosti. Tak například opláštění deskovými materiály na bázi sádry chrání čelní stranu nosné dřevěné konstrukce před vzplanutím. Z  boční strany je konstrukce chráněná nehořlavými izolacemi. Konstrukce jsou vzduchotěsné a celkově vyplněné nehořlavým izolačním materiálem pro zamezení případného šíření požáru dutinami. Dalším velkým problémem je zastaralost českých návrhových norem, které s konstrukcemi na bázi dřeva počítají jen okrajově. Přestože konstrukce vykazují vysokou požární odolnost (až REI 120), lze jich využít k  ochraně proti požáru jen minimálně. Je to dáno hlavně zatříděním konstrukcí z hlediska požární odolnosti a reakce na oheň, které se používá pouze v České republice a na Slovensku. Evropa takovéto zatřídění nemá a nezná. Podle předsedy Asociace dodavatelů montovaných domů jsou v ČR vícepodlažní dřevostavby díky rigiditě norem a silnému vlivu výrobců klasických stavebních materiálů trvale diskriminovány. Ze dřeva se v Česku nyní staví stále jen asi čtyři až pět procent všech rodinných domů, což je podstatně méně než například v některých zemích západní Evropy. V poslední době je naděje, že bude diskriminující požadavek na druh konstrukce (DP1) nahrazen požadavkem na stanovení doby vznícení nosné dřevěné konstrukce vložením termočlánků mezi jednotlivé vrstvy. Při požární zkoušce se tak získá obraz o chování celé skladby konstrukce.

Podmínky pro výstavbu dřevostaveb v Německu Zkušenosti z Německa potvrzují výhody vícepodlažních bytových domů na bázi dřeva. V rámci rozsáhlého výzkumného a vývojového projektu bylo prokázáno, že náročné požárně technické bezpečnostní normy

24

stavebnictví speciál

lze zajistit i u vícepodlažních bytových domů na bázi dřeva. Od nové formulace nařízení pro vzorové stavby (MBO) 2002 je budovy na bázi dřeva možné zařadit až do třídy budov 4. Tato třída zahrnuje budovy střední výšky, které se vyznačují výškou podlahy nejvyššího podlaží s  obytnými prostorami až 13 m a plochou užitných jednotek do 400 m². Tím lze v  rozsáhlém měřítku využít přednosti dřevěné panelové konstrukce a vysoký stupeň prefabrikace při optimálních podmínkách ve výrobě: krátkou montážní dobu a rychlou možnost využití, nízkou vlastní hmotnost při vysoké nosnosti a trvanlivosti za předpokladu, že je dřevěná nosná konstrukce opatřena účinnou požární ochranou, vykazující minimálně 60 minut (K60) podle EN 13501-2. Mimo to musí být použity výlučně nehořlavé izolační materiály. Účinné požárně technické opláštění nosné konstrukce lze provést pomocí sádrovláknitých desek. Čerstvým příkladem dobré spolupráce výrobce, projektantů a místních orgánů státní správy je budova E3 – první dřevostavba obytného domu s 22 m vysokou nosnou konstrukcí, která byla realizována v  berlínské městské čtvrti Prenzlauer Berg. Protože předpisy stavebního řádu se v Německu doposud takovouto stavbou nezabývaly, byl návrh posuzován podle současných evropských norem. Při navrhování a schvalování této sedmipodlažní budovy byla centrálním tématem požární ochrana. Již na začátku projektu vypracovala společnost Dehne, Kruse Brandschutzingenieure GmbH & Co. KG celist vou koncepci požární ochrany, kterou v  návrhu nosné konstrukce zohlednil prof. Julius Natterer. Na základě přípravných prací, intenzivního sladění a včasného odsouhlasení krajským úřadem Berlin-Pankow tak byli architekti schopni svůj avantgardní návrh prosadit. Základním prvkem návrhu požární ochrany jsou velmi krátké únikové cesty a významné zvýšení požární odolnosti nosných dílů dřevostavby díky celistvému požárnímu opláštění (zapouzdření) sádrovláknitými deskami Fermacell. Vnitřní a vnější opláštění nosné konstrukce tak splňuje kritéria požadované třídy opláštění K60 (v případě požáru zabraňuje minimálně 60 minut vznícení dřevěné nosné konstrukce). Požárně technické vlastnosti sádrovláknitých desek Fermacell, a tím dosažení účinné požární ochrany opláštění, byly prokázány ve spolupráci s výzkumným a zkušebním ústavem stavebních hmot MfPA Leipzig. Aplikace ucelených požárních koncepcí ukazuje, že vícepodlažní dřevostavba představuje komplexní a realizovatelný objekt. Podstatná je úzká souhra a komunikace mezi projektantem, prováděcí firmou a schvalujícím správním orgánem během všech stavebních prací. Sádrovláknité desky Fermacell nabízejí dřevostavbám i do budoucna komplexní řešení témat požární ochrany, statiky, zvukové izolace, ochrany před vlhkostí a tepelné ochrany. ■ Dipl.-Ing. Jaroslav Benák Xella Trockenbau-Systeme GmbH, org. složka

▲ Budova E3 – dřevostavba obytného domu s 22 m vysokou nosnou konstrukcí, která byla realizována v berlínské městské čtvrti Prenzlauer Berg

stavebnictví speciál

25

montované domy

text: Jiří Provázek

Grafické podklady: Rigips, s.r.o.

Nové skladby podlahových konstrukcí ze sádrovláknitých desek Rigidur Výstavba nízkoenergetických a pasivních domů vyžaduje stále vyšší nároky na řešení tepelných izolací. Požadavky na kvalitní zateplení se netýkají jen stěn a střech, ale také podlah. Kromě tepelné izolace podlah na základové desce je třeba pamatovat i na zvukovou izolaci podlah ve vyšších podlažích budov, kde je nutné skladbou podlahy řešit kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost. Tyto skladby bývá náročné optimálně navrhnout především u dřevostaveb.

Suché podlahy Rigidur Společnost Rigips, s.r.o., přichází na trh s novým, vyzkoušeným řešením skladeb podlah ze sádrovláknitých desek Rigidur. Jedná se o nosné konstrukční desky vyrobené ze sádry, papírových vláken a dalších přísad, lisované pod vysokým tlakem. Mají výborné mechanické, akustické a protipožární vlastnosti. Suché podlahy Rigidur jsou plovoucí podlahy, kdy je tuhá smontovaná podlahová deska složená z dílců od podkladní konstrukce oddělena pružnou mezivrstvou ze suchého podsypu, polystyrenu, minerálních izolací či dřevovláknitých desek. Podlahový dílec je složen vždy ze dvou vrstev sádrovláknitých desek Rigidur o rozměrech 0,5x1,5 m navzájem k sobě slepených, sesponkovaných a přesazených na koso o 50 mm. Podlahy Rigidur jsou vhodné do bytových i občanských staveb. Používají se v novostavbách, ale hlavně jsou ideální pro rekonstrukce a sanace, Č.

Skladba konstrukce

zejména ve střešních nástavbách a půdních vestavbách. Malá hmotnost a nízká výška konstrukce je k tomuto využití přímo předurčuje. Podlahy je možno provádět jak na betonový podklad, tak i na dřevěné trámové stropy. Lze s nimi snadno upravit i nerovnosti. Suché podlahy vyhovují náročným požadavkům na zvukovou a tepelnou izolaci a mají vynikající vlastnosti z hlediska požární odolnosti. Díky absenci mokrých procesů při realizaci nabízejí rychlé, čisté a snadné řešení suchou cestou. Podlahy ze sádrovláknitých desek Rigidur mají vysokou tvrdost a pevnost povrchu. Vydrží vysoké bodové zatížení, aniž by byly nutné dodatečné úpravy povrchu. Suché podlahy jsou ihned pochůzné. Po vytvrzení lepidla, cca po 24 hodinách, je možné podlahy uzavřít podlahovými krytinami. Přinášejí tedy značné zrychlení stavebních postupů. ■ Podlahy Rigidur v kombinaci s pěnovým polystyrenem EPS Rigidur, jehož tloušťka může být až 250 mm, jsou určeny pro zajištění tepelné izolace na základové desce. ■ Skladby podlah ze sádrovláknitých podlahových dílců Rigidur s dřevovláknitými deskami různých objemových hmotností a případně s betonovými dlaždicemi jsou určeny pro vyšší podlaží budov. Tyto skladby jsou navrženy tak, aby podstatně zlepšily hodnoty vzduchové a kročejové neprůzvučnosti, které jsou požadovány v normě ČSN 73 0532 o ochraně proti hluku v budovách (např. i pro stropní konstrukce v bytových domech).

Mechanické a akustické zkoušky Společnost Rigips provedla v říjnu 2008 mechanické a akustické zkoušky nových skladeb podlah ze sádrovláknitých desek Rigidur ve zkušebně

Vzduchová neprůzvučnost

Kročejová neprůzvučnost

Zlepšení kročejové neprůzvučnosti podlahou

1

Rigidur E 20 mm Hofatex Therm 40 mm dřevěný strop č. 1

Rw = 56 dB

Ln,w = 61 dB

∆Lt,1,w = 10 dB

2

Rigidur E 20 mm Hofaplat Silent 6 mm beton. dlaždice 45 mm Hofafloor 20 mm dřevěný strop č. 1

Rw = 60 dB

Ln,w = 56 dB

∆Lt,1,w = 15 dB

3

Rigidur E 20 mm Hofafloor 20 mm beton. dlaždice 45 mm Hofaplat Silent 6 mm dřevěný strop č. 1

Rw = 62 dB

Ln,w = 54 dB

∆Lt,1,w = 17 dB

4

Rigidur E 20 mm Hofaplat Natur 2x20 mm dřevěný strop č. 1

Rw = 57 dB

Ln,w = 61 dB

∆Lt,1,w = 10 dB

5

Rigidur E 20 mm Hofaplat Natur 3x20 mm dřevěný strop č. 1

Rw = 58 dB

Ln,w = 60 dB

∆Lt,1,w = 11 dB

▲ Tab. 1. Přehled výsledků akustických zkoušek podlah Poznámka 1: Akustika byla měřena na dřevěném trámovém referenčním stropě. Skladba stropu shora: 1. deska OSB tl. 22 mm; 2. stropní dřevěný trám 120x180 mm; 3. minerální vlna Rockwool Domrock tl. 100 mm; 4. dřevěná lať 48x24 mm; 5. sádrovláknitá deska Rigidur tl. 10 mm. Poznámka 2: Rigidur E 20 – podlahový dílec ze sádrovláknitých desek Rigidur tl. 20 mm; Hofatex – 160 kg/m3, Hofafloor – 160 kg/m3, Hofaplat – 230 kg/m3 – druhy dřevovláknitých desek rozdílné objemové hmotnosti.

26

stavebnictví speciál

Vnitřní nosná stěna

Vnitřní nosná stěna Okraj. izolač. pásek

Okraj. izolač. pásek

Podlaha Rigidur E 20 tloušťka 20 mm

Podlaha Rigidur E 20 tloušťka 20 mm

EPS Rigidur 200 tloušťka 250 mm

Dřevovláknitá deska objem. hm. 160 kg/m3 tloušťka 40 mm Dřevěný záklop (např. OSB)

Hydroizolace

Stropní trám Základová betonová deska

Dřevěný rošt

Vnitřní nosná stěna

Deska Rigidur (SDK)

Okraj. izolač. pásek Podlaha Rigidur E20 tloušťka 20 mm EPS Rigidur 200 tloušťka 200 mm

Skladba č. 1 Vnitřní nosná stěna

Okraj. izolač. pásek

Deska Rigidur tloušťka 10 mm Vyrovnávací podsyp Rigips

Podlaha Rigidur E 20 tloušťka 20 mm Dřevovláknitá deska objem. hm. 230 kg/m3 tloušťka 6 mm

Hydroizolace

Betonové dlaždice tloušťka 45 mm Dřevovláknitá deska objem. hm. 160 kg/m3 tloušťka 20 mm

Základová betonová deska

Dřevěný záklop (např. OSB)

▲ Schémata vybraných skladeb podlah Rigidur určených na základovou desku

CSI ve Zlíně. Akustické zkoušky prověřovaly vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost různých sestav podlah Rigidur na vzorovém dřevěném stropě. Mechanické zkoušky měřily soustředěné bodové zatížení a plošné rovnoměrné zatížení na 1 m2 podlahy. Tyto testy byly doplněny orientačním výpočtem součinitele prostupu tepla podlahou Rigidur. Výsledky akustických i mechanických zkoušek dosáhly vynikajících hodnot. Kombinace skladeb podlah s betonovými dlaždicemi na dřevěném stropě přinesly největší zlepšení hodnot kročejové i vzduchové neprůzvučnosti. V kombinaci č. 3 (viz tab. 1) bylo zvýšení kročejového útlumu dokonce až o 17 dB. Je zajímavé, že pouhá výměna vrstev betonových dlaždic a dřevovláknitých desek dokázala způsobit zlepšení kročejové neprůzvučnosti o 2 dB (kombinace č. 2 a č. 3). Takovéto skladby podlah se dají s výhodou použít v rodinných domech a bytech bez obav, že by nesplnily normové požadavky na akustiku. Mechanické zkoušky se prováděly podle ČSN EN 13810-1 (zkouška soustředěným zatížením) a podle ČSN EN 12431 (zkouška stlačení podlahy rovnoměrným zatížením). Při měření soustředěného bodového zatížení se působí na podlahu kruhovou plochou o průměru 25 mm při různém tlaku. Při plošném rovnoměrném zatížení se podlaha stlačuje silou 8 kN/m2. Konstrukce podlah jsou pak podle naměřených hodnot vhodné pro prostory zařazené dle normy ČSN EN 1991-1-1 do různých kategorií použití s označením A až D (např. A – obytné plochy v domech, lůžkové pokoje v hotelích a nemocnicích, kuchyně a toalety; B – kancelářské plochy; C1 – školy, restaurace; C2 – kina, divadla, konferenční sály; C3 – muzea, výstavní síně; C5 – koncertní síně, sportovní haly; D1 – plochy v obchodech). ■ Všechny skladby podlah obstály ve zkouškách plošného zatížení. ■ V testech soustředěného zatížení při tlaku 1,3 kN vyhověly požadavkům na maximální průhyb konstrukce podlah s pružnou mezivrstvou z elastifikovaného polystyrenu EPS Rigifloor tl. 20 mm, extrudovaného polystyrenu Roofmate SL tl. 200 mm na železobetonovém stropě a všechny skladby podlah s dřevovláknitými deskami na dřevěném stropě. Tyto konstrukce vyhověly požadavkům pro prostory kategorie zatížení A a B. ■ V testech soustředěného zatížení při tlaku 2,6 kN vyhověly normovým požadavkům skladby podlah s pěnovým polystyrenem EPS

Stropní trám

Dřevěný rošt Deska Rigidur (SDK)

Skladba č. 2 Vnitřní nosná stěna

Okraj. izolač. pásek Podlaha Rigidur E 20 tloušťka 20 mm Dřevovláknitá deska objem. hm. 160 kg/m3 tloušťka 20 mm Betonové dlaždice tloušťka 45 mm Dřevovláknitá deska objem. hm. 230 kg/m3 tloušťka 6 mm Dřevěný záklop (např. OSB) Stropní trám

Dřevěný rošt Deska Rigidur (SDK)

Skladba č. 3 ▲ Schémata vybraných skladeb podlah Rigidur na dřevěném stropě

Rigidur 100 tl. 100 mm, EPS Rigidur 150 tl. 150 mm, EPS Rigidur 200 tl. až do 250 mm na železobetonovém stropě. Tyto konstrukce jsou určeny do prostor s kategorií zatížení A až D1 (kromě C4). ■ Jiří Provázek Produktový manažer systémů Rigidur, Rigips, s.r.o. stavebnictví speciál

27

montované domy

text: Ing. Jiří Pohloudek

Asociace dodavatelů montovaných domů – historie a současná činnost Stavební export v rámci EU Vzhledem k  tomu, že se toto odvětví významně prosadilo v  oblasti exportu, byla Asociace zapojena do řešení problematiky stavebních exportů v rámci Evropské unie. Postupně je včleňována do Evropského svazu montovaných domů a jednoznačně se přihlásila ke kvalitativním zásadám členů tohoto svazu.

ADMD vznikla v roce 2000 při Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Sdružuje výrobce montovaných staveb bytové a občanské vybavenosti. Je dnes vnímána jako nejsilnější představitel dřevařsko-stavební lobby. První roky činnosti byly zaměřeny na úsilí zviditelnit stavební technologie na bázi dřeva přes projekt Dřevo 3000 s cílem jasně si říci o rovnoprávné postavení v rámci stavebních technologií. ADMD je respektovaným partnerem orgánů státní správy, s nimiž řeší problematiku zvýšení objemu dřeva do stavebnictví.

Propagace staveb na bázi dřeva Základním úkolem ADMD je prosazování staveb na bázi dřeva a celková popularizace technologií konstrukcí z dřevní hmoty. Asociace dodavatelů montovaných domů se snaží posílit postavení dřevní suroviny v rámci právních předpisů, v nichž jsou nyní vlastnosti dřeva na základě přežitých argumentů minulých dob podceněny.

Vnitřní struktura ADMD Ve vnitřní struktuře ADMD pracuje skupina technická a marketinková. Snaha zvýšit účinnost Asociace v rámci firem ČR naráží částečně na problém začleňování nových členů. Panují zde jisté obavy z utlačování menších firem většími, z přílišné náročnosti národního systému kvality, překážkou je v některých případech také slabá profesionalita firemního zázemí.

Obchodní partneři ADMD Obchodním partnerem ADMD se může stát výrobce materiálů, technologického zařízení a nářadí pro montované stavby nebo také dodavatel materiálů včetně technicko-informačního servisu, který projeví zájem o partnerství s ADMD a který již po určitou dobu dodává materiál, zařízení či služby minimálně dvěma členům Asociace. Tito členové se za partnera zaručují. Asociace dodavatelů montovaných domů však také uvítá odborné partnery, kterými se mohou stát např. významné osobnosti, vysoké, střední, učňovské nebo základní školy. Dále pak výzkumné ústavy, certifikovaná pracoviště, odborné skupiny, sdružení, atd. Podmínky pro přijetí jak obchodních, tak i odborných partnerů naleznete na webových stránkách www.admd.cz.

Kultivace podnikatelského prostředí Významnou aktivitou ADMD je kultivování podnikatelského prostředí v této oblasti. Vzhledem k tomu, že v rámci českých zákonů a technických norem jsou technologie na bázi dřeva posuzovány jen z pohledu stavebních specifik, bez ohledu na specifika suroviny, připravila Asociace z popudu evropských struktur národní systém zabezpečení kvality (jakosti) pro tento segment stavebnictví. Je nutné skloubit potřeby stavebních předpisů s potřebami dřevařských předpisů a zvýšit odpovědnost firem za kvalitní produkt.

Příprava odborníků Důležitou činností ADMD je zvyšování tlaku na školské systémy a na vědecko-výzkumnou bázi vysokých škol – ať již dřevařských, nebo stavebních. Je nezbytné připravovat odborníky, kteří posunou danou technologii v celém sektoru stavebnictví na potřebnou úroveň.

28

stavebnictví speciál

Zájemci o členství v ADMD Není jednoduché vytvořit asociaci firem, které si na trhu velmi ostře konkurují. Každá firma si však uvědomuje, že je nutné nastolit společná pravidla nabídky po stránce technických parametrů a etiky podnikání, závazná pro všechny členy. Tržní prostředí se vyčistí od firem, které nebudou schopné tyto zásady dodržovat, a v důsledku toho se zvýší prestiž této technologie u zákazníků. Asociace zve mezi sebe firmy, které cítí obdobné problémy. Nechce být exkluzivním klubem silných, ale má zájem mít v řadách každého, kdo umožní rozvoj technologie montovaných staveb na bázi lehké prefabrikace. Silní si uvědomují své místo tahounů a ti slabší určitě nebudou jen přihlížet. ADMD nemá ambice vyřešit všechny problémy najednou, je však důležité je pojmenovat a být důslední. ■ Ing. Jiří Pohloudek předseda ADMD

firmy ADMD

ADMD prosazuje objekty na bázi dřeva a popularizuje technologie konstrukcí z dřevní hmoty. Hájí a uplatňuje společné i specifické zájmy svých členů v oblasti legislativy, normotvorby, státní správy a zabezpečuje pro ně služby v oblasti poradenství, propagační a vzdělávací.

ASOCIACE DODAVATELŮ MONTOVANÝCH DOMŮ (ADMD) Centrum vzorových domů EDEN 3000 Brno – Výstaviště Bauerova 10, 603 00 Brno Tel.: +420 733 506 525 Fax: +420 541 159 484 E-mail: [email protected] www.admd.cz

ATRIUM, s. r. o. Lipová 1000 341 01 Horažďovice Tel.: +420 376 512 087 Fax: +420 376 512 086 D O M Y N O V É G E N E R A C E E-mail: [email protected] s 15letou tradicí. Nízkoenergetic- www.atrium.cz ké montované domy na bázi dřevostavby. Vysoká kvalita služeb a vybavení „ALL INCLUSIVE“ plus koncept ZDRAVÉHO BYDLENÍ v  základní ceně. Rychlá výstavba, dlouhodobé záruky a garance pevné ceny.

Výroba a montáž nízkoenergetických a pasivních dřevostaveb podle individuálních i katalogových projektů. Realizace rodinných domů, bytových domů, půdních nástaveb a komerčních staveb. Certifikovaná kvalita.

Realizace rodinných domů. Developerské projekty. Projektování staveb. Inženýrská činnost. Finanční servis.

ALFAHAUS s.r.o. Na Vápenkách 453 391 55 Chýnov Tel.: +420 381 210 863 Fax: +420 381 210 862 Mob.: +420 731 890 818, +420 731 890 819 E-mail: [email protected] www.alfahaus.cz Společnost se specializuje na výrobu nízkoenergetických dřevostaveb, zejména rodinných domů, bytových domů, nástaveb a komerčních staveb.

– renomovaná stavební firma se sedmnáctiletou praxí – k valitní certifikované materiály a výroba – nízká úvodní záloha, finanční flexibilita – f akturace podle prostavěné skutečnosti – vlastní projekční kancelář

Avanta Systeme spol. s r.o. Horova 62 616 00 Brno Tel./fax: +420 541 240 525 E-mail: [email protected] www.avanta.cz

BAJULUS s. r. o. Lidická 37 602 00 Brno Tel.: +420 549 212 628 Fax: +420 549 212 629 E-mail: [email protected] www.bajulus.cz

AWIK House Production, s.r.o. Holušická 3 148 00 Praha 4 – Chodov Tel.: +420 272 910 329 Fax: +420 274 007 213 E-mail: [email protected] www.awik.cz Naše firma se zabývá výstavbou rodinných domů na bázi dřeva  po celé České republice. Výstavbu provádíme „Na klíč“, nebo v různých stupních rozestavěnosti.

BAU EXPORT, a.s. Hybernská 1009/24 110 00 PRAHA 1 Tel.: +420 602 667 508, +420 773 921 681, +420 608 681 075, +420 222 125 310 E-mail: recepce.hybernska@ bauexport.cz www.bauexport.cz

BR PROGRESS s.r.o. Tyršova 733 269 01 Rakovník Tel./fax: +420 313 516 144 Mob.: +420 608 111 425 E-mail: [email protected] www.brprogress.cz Nabízíme komplexní systém výstavby rodinných domů od v ýběru pozemků, projektů, vyřízení stavebního povolení, pomoc při financování až po kolaudaci. stavebnictví speciál

29

COMMODUM, spol. s r.o. Valašská Bystřice 225 756 27 Valašská Bystřice Tel.: +420 571 646 430 Fax: +420 571 646 335 E-mail: [email protected] www.commodum.cz

Realizace nízkoenergetických dřevostaveb po celé České republice. Montované rodinné domy nové generace.

Dřevostavby – ekonomické, nízkoenergetické rodinné domy na klíč, pasivní domy, montované dřevěné rodinné domy a stavby. Typové projekty dřevěných nízkoenergetick ých rodinných domů na klíč. Stavíme levné typové dřevěné montované rodinné domy a stavby.

DOMY D.N.E.S. s.r.o. Komenského nám. 141 674 01 Třebíč Tel./fax: +420 568 841 104 Mob.: +420 724 461 084 E-mail: [email protected] www.domy-dnes.cz

ELK, a.s. Strkovská 297 391 11 Planá nad Lužnicí Tel.: +420 381 604 101 Fax: +420 381 604 102 E-mail: [email protected] www.elk.cz

Výroba rodinných montovaných dřevostaveb, výroba oken ze dřeva, plastu a dřevo-hliníku.

■ v ýrobce stavebního systému pro nízkoenergetické a pasivní domy ■ dodavatel dřevostaveb rodinných a obytných domů ■ d odavatel materiálů pro dřevostavby

Společnost vyvíjí, vyrábí, dodává a montuje nízkoenergetické dřevostavby rodinných domů a průmyslových objektů. Je významným konstruktérem a výrobcem prefabrikovaných panelů a standardizovaných komponentů.

Před zahájením výstavby nabízí firma GESTO Products smluvním zákazníkům bezplatné individuální konzultace k technickému řešení stavby, prohlídku stavebního pozemku a osazení objektu do terénu. Dále pak vypracování rozpočtu pro dokladování hypotečních úvěrů a vypracování projektové dokumentace pro stavební účely.

HAAS FERTIGBAU, spol. s r.o. Obchodní centrum Praha Černokostelecká 143 108 00 Praha 10 Tel.: +420 281 000 111 Fax: +420 281 000 880 E-mail: [email protected] www.haas-fertigbau.cz Výstavba nízkoenergetických rodinných domů – dřevostaveb, bytových domů, halových a střešních konstrukcí. Výroba dřevěných lepených prvků.

30

stavebnictví speciál

CZECH PAN s. r.o. Čsl. letců 786 407 47 Varnsdorf Tel.: +420 412 384 912 Fax: +420 412 384 915 E-mail: [email protected] www.czechpan.cz

Ecomodula s.r.o. Za Pazdernou 1498 397 01 Písek Tel.: +420 382 212 685 Fax: +420 382 212 492  Mob.: +420 775 223 046 E-mail: [email protected] www.ecomodula.com

GESTO Products s.r.o. Na Švadlačkách 478 392 01  Soběslav II Tel.: +420 381 522 707 Fax: +420 381 522 707 E-mail: [email protected] www.gestopro.cz

H.L.C. spol. s r. o. Brněnská 3610 695 03 Hodonín Tel.: +420 518 321 083 Fax: +420 518 346 462 Mob.: +420 608 380 100 E-mail: [email protected] www.hlc.cz

Výroba a montáž nízkoenergetických, pasivních a ekologických domů na bázi lehkých dřevěných konstrukcí

MS HAUS s.r.o. M. Majerové 606/39a 500 11 Hradec Králové – Třebeš Tel.: +420 495 272 415 Fax: +420 495 260 273 Mob.: +420 603 158 582 E-mail: [email protected] www.ms-haus.cz

Lexus House, s.r.o. Jamnická 348 Frýdek-Místek, 738 01 Tel.: +420 800 900 810 Fax: +420 558 639 687 www.lexus-house.com Výroba a montáž RD: ■ 850 typů RD ■ vlastní projekční studio ■ projekt RD zdarma ■ energetický průkaz zdarma ■ cenové nabídky zdarma ■ developerské projekty

Projekce, výroba a montáž nízkoenergetických dřevostaveb panelového systému, zejména rodinných domů.

PALIS Plzeň, spol. s r.o. Kokořov 24 330 11 Třemošná Tel.: +420 377 915 317, +420 377 915 233 Fax: +420 377 915 306 Mob.: +420 602 421 992 E-mail: [email protected] www.palis.cz

MS Holding Příbram a.s. Zdabořská 583 261 01 Příbram V Tel.: +420 326 531 888 Fax: +420 326 531 853 Mob.: +420 731 562 873 E-mail: [email protected] www.msholding.cz

Dřevostavby s difuzně otevřenou konstrukcí podle individuálních návrhů.

Individuální nízkoenergetické stavby.

RD AUDO, spol. s r.o. 28. pluku 9/624 101 00 Praha 10 obchodní oddělení: Čs. armády 347 684 01 Slavkov u Brna Tel./fax: 544 227 316 E-mail: [email protected] www.rdaudo.cz

Výroba montovaných rodinných a bytových domů – dřevostaveb.

Výroba a montáž dřevostaveb – nízkoenergetických rodinných domů na klíč, splňujících veškeré nároky kladené na moderní způsob bydlení. Realizace prefabrikovaných rodinných a bytových domů, objektů občanské vybavenosti. Do měsíce postavíme dům na Vašem pozemku.

VARIO VILA s.r.o. Šumperská 1350 783 91 Uničov Tel.: +420 587 439 831 Fax: +420 587 439 827 E-mail: [email protected] www.variovila.cz Výroba a montáž rodinných domů na klíč, pasivních a nízkoenergetických domů ze sendvičov ých panelů, střešních vazníkových i klasických konstrukcí.

RD Rýmařov s. r. o. 8. května 1191/45 795 01 Rýmařov Tel.: +420 554 252 111, +420 554 252 130 Fax: +420 554 252 333 E-mail: [email protected] www.rdrymarov.cz

VS DOMY a.s. Štěpánská 385 755 01 Vsetín Tel.: +420 571 411 131 Fax: +420 571 424 181 E-mail: [email protected] www.vsdomy.com

Ekologické a energeticky úsporné montované rodinné domy na klíč, dřevostavby. Projekce, výstavba, realizace. stavebnictví speciál

31

montované domy

text: Stanislav Müller, DiS.

foto: VVÚD Praha, s.p.

Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha, s.p. (VVÚD) Dřevařský ústav se specializuje na oblast certifikace a zkušebnictví stavebních výrobků na bázi dřeva. Klienty jsou výrobci a dodavatelé prvků dřevostaveb, zejména otvorových výplní, podlahovin, impregnačních prostředků, nátěrových hmot, lepidel, konstrukčních desek, stavebního dřeva a dřevěných rámových stavebních soustav. Historie VVÚD Podnik pod názvem Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s.p., byl založen v roce 1958. Od svého vzniku působil jako výzkumná a vývojová základna pro potřeby dřevařského průmyslu a řešil úkoly například v oblastech konstrukcí strojů, dřevostaveb, vývoje stavebně truhlářských výrobků, sušení dřeva, ochrany dřeva, pilařských technologií a zajišťování prototypové výroby. Většina těchto oborů však průběhu devadesátých let postupně zanikala.

Současná úloha VVÚD V současné době se podnik zabývá zejména zkušebnictvím a certifikací. Podnik sestává z několika úseků: ■ v ýrobková zkušební laboratoř v  Březnici se zabývá zkoušením ochranných prostředků na dřevo a stavebně-truhlářskými výrobky; ■ f yzikální a chemická laboratoř v Praze se zabývá testováním dřevařských materiálů a drobných výrobků. Dále se zabývá také diagnostikou dřevostaveb (Blower Door Test, termokamera atd.); ■ certifikační orgán pro výrobky č. 3075 provádí mj. odborný dohled nad dodržováním kvality dřevostaveb členské základny ADMD a výrobou deskových materiálů; ■ autorizovaná osoba č. 222 se zabývá certifikací stavebních výrobků v rámci ČR; ■ notifikovaná osoba č. 1393 se věnuje certifikaci stavebních výrobků v rámci EU; ■ V VÚD je zapsán v seznamu ústavů pro znaleckou činnost. Přestože VVÚD nepatří mezi velké podniky, v  oblasti posuzování shody a testování hraje na trhu důležitou roli díky své specializaci na oblast dřeva a dřevařských výrobků. Je navíc jedinou autorizovanou osobou v České republice, která poskytuje kompletní nabídku služeb při posuzování shody deskových materiálů a chemických prostředků. Dřevařský ústav spolupracuje s celou řadou významných organizací a institucí. V České republice to jsou zejména Nadace dřevo pro

32

stavebnictví speciál

život, Asociace dodavatelů montovaných domů, Moravskoslezský dřevařský klastr, České vysoké učení technické v Praze nebo veletrh Dřevostavby, jehož je odborným garantem, aj. V rámci Evropské unie se úspěšně rozvíjí i spolupráce se zahraničními zkušebnami působícími v téže oblasti. Vedle dlouholeté spolupráce s MPA Stuttgart a HV Austria se v posledních letech podařilo navázat spolupráci také s instituty v Braunschweigu, Rosenheimu, Berlíně a Drážďanech. Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha, s.p., rozvíjí kromě dosud popsaných činností aktivity také v dalších, souvisejících oblastech: ■ zástupci VVÚD jsou členy technických normalizačních komisí a spolupracují při tvorbě českých a evropských norem a jejich zavádění do praxe; ■ odborníci v jednotlivých oblastech se aktivně podílejí na přednáškové, publikační a informační činnosti; ■ zástupci VVÚD jsou členy vědecké rady Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze a zkušebních komisí při státních závěrečných bakalářských zkouškách vysokých škol dřevařského zaměření a závěrečných zkouškách odborných dřevařských učilišť.

Kvalita dřevostaveb v ČR Nedůvěra investorů V praxi se stále setkáváme s nedůvěrou investorů vůči dřevostavbě jako technologii pro stavbu rodinných domů. Informovanost a osvěta v této oblasti za posledních několik let výrazně pokročila, často však přetrvává nedůvěra k realizačním firmám. Řada investorů se chce často v neopodstatněné míře podílet na vlastní kontrole provádění stavby. Objevují se i investoři, kteří kupují dřevostavby pouze ve formě hrubé stavby a veškeré další práce vykonávají sami, případně si najímají řemeslníky. Zde je potřeba zdůraznit, že stavba dřevostavby je podstatně náročnější na poměrně velmi specifické znalosti a dovednosti realizační firmy než je tomu například u zděných staveb. Pokud stavebník, třebaže nadmíru zručný, nemá dostatek znalostí z oboru dřevostaveb, může nevědomě způsobit velmi závažné problémy. Příkladem může být třeba provedení parozábrany, tedy stavebního prvku, který má regulovat prostup vlhkosti obvodovým pláštěm budovy, případně mu zamezovat. Pokud tato vrstva není provedena jako celistvá, bez vhodného vzájemného pospojování a vyřešení prostupů, její funkce je významně degradována. Tato závada může zásadně ovlivnit životnost celé konstrukce. Pokud dřevostavbu realizuje společnost, která získala značku kvality ADMD, není důvod k obavám. Všechny důležité fáze montáže dřevostavby jsou sledovány. Tyto společnosti mají dostatek informací a jimi prováděné technologické postupy výrazně zamezují vzniku možných závad.

Dokument národní kvality ADMD iniciovala ve spolupráci s Dřevařským ústavem vznik dokumentu, který definuje kvalitu dřevostaveb. Členové ADMD se zavázali k dodržování a respektování pravidel uvedených v tomto Dokumentu národní kvality (DNK). Každý člen tedy (po uplynutí přechodového období) absolvuje u Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského certifikační proces. Značka kvality Členové ADMD, kteří splňují požadavky certifikace podle DNK, získávají právo prezentovat svá díla pod značkou kvality ADMD. Tato značka si klade za cíl zpřehlednit orientaci potenciálním investorům. Je to jakýsi maják, který říká: ten, kdo je oprávněn užívat tuto značku, je prověřován nezávislým certifikačním orgánem Dřevařského ústavu, vytváří kvalitní díla a není důvod k obavám z riskantní investice. Kontroly kvality Každý člen ADMD, který získal oprávnění k užívání značky kvality DNK, splňuje jak základní požadavky stanovené zákonem, tak i řadu konkrétních požavků specifických pro technologii dřevěného stavění. Aby byl minimalizován prostor pro vznik nekvalitních staveb, jsou sledovány jednotlivé fáze plánování, výroby a montáže. Ve fázi plánování je kladen důraz na výběr vhodných materiálů a sestavení kvalitních konstrukčních skladeb. Ve fázi realizace se kontroluje dodržování technologických postupů a konstrukčních zásad. Příkladem je provedení testu průvzdušnosti (Blower Door Test). Všichni členové ADMD se zavázali k provádění tohoto testu u každého zrealizovaného pasivního a nízkoenergetického domu.

▲ Termokamera odhalí skryté tepelné mosty. červená a žlutá místa značí úniky tepla.

Doporučení potenciálním investorům Při výběru dodavatele dřevostavby je důležité sledovat několik významných aspektů. Jedním z nich je statut dodavatelské společnosti. Společnost, která je členem ADMD, zřetelně ukazuje veřejnosti, že se aktivně staví k obavám investorů. Každá z těchto společností na vlastní žádost absolvuje certifikační proces, při kterém nezávislá společnost (certifikační orgán Dřevařského ústavu) prověřuje rozsáhlou řadu kritérií ovlivňujících kvalitu jimi prováděných staveb. Otevřeně přistupují na jednoduché pravidlo: pokud nesplní přísné požadavky certifikace, nejen že nezískají možnost používání značky kvality ADMD, ale musejí se také vzdát členství v  této organizaci. Vznikl zde tedy obdobný mechanizmus, který dříve praktikovaly oborové cechy a který byl bohužel postupem času zapomenut. ■ Stanislav Müller, DiS. VVÚD Praha, s.p.

inzerce

stavebnictví speciál

33

montované domy

text: Milan Hodina

foto: VELUX Česká republika, s.r.o.

Program střešních nástaveb SOLTAG Adaptace stávajících obytných budov za účelem minimalizace tepelných ztrát, schopnost vyrobit dostatek energie pro vlastní provoz a zajistit tak CO2 neutrální bilanci stavby. Taková byla vize, kterou se společnosti VELUX spolu s dalšími partnery podařilo v roce 2005 realizovat v Dánsku v rámci výzkumného projektu Demohouse. Vzorový dům SOLTAG byl představen v několika evropských zemích, včetně České republiky, kde zaznamenal velký ohlas. Projekt SOLTAG velmi zaujal především bytová družstva řešící otázku adaptace panelového bytového fondu, jak z hlediska dílčího řešení prefabrikovaného energeticky úsporného konceptu, tak komplexním pojetím. Tento zájem vedl společnost VELUX Česká republika, s.r.o., k představení varianty aplikovatelné v podmínkách ČR.

Udržitelné moderní bydlení budoucnosti Koncept SOLTAG je ukázkou udržitelného bydlení budoucnosti. Reaguje na neustále se zpřísňující právní předpisy, kterými se státy Evropské unie snaží omezovat emise CO2 a celkově snižovat spotřebu energie ve stavebnictví. Vzorový dům je navržen jako dvojice prefabrikovaných modulů, jež tvoří nástavbu na bytové domy z 60.–70. let. Lze si je ale představit i jako samostatně stojící nebo řadové rodinné domy. Moderní energetický systém je navržen tak, aby bylo možno dům zásobovat energií pouze z vlastních zdrojů, nezávisle na okolí. Toho je dosaženo využitím solárních článků a panelů ve střeše integrovaného systému pro ohřev vzduchu a příslušné orientaci stavby vůči světovým stranám. Solární články pokrývají plochu 3,5 m2, ale pro jejich instalaci lze využít i dalších 14 m2, což je poté dostačující pro zajištění nulové roční energetické bilance. Takto získaná energie je využita pro nezávislé podlahové vytápění a provoz větrací jednotky se systémem rekuperace tepla, ventilátorů a tepelného čerpadla. Díky otevřené konstrukci sedlové střechy vzniká v interiéru atraktivní obytný prostor. Umístění a rozměry okenních otvorů byly voleny s ohledem na co nejlepší výhled. Velmi důležitou roli hrál i pečlivý návrh kvalitního denního osvětlení. Vysoko umístěná střešní okna přivádějí do interiéru maximum denního světla, které je rovnoměrně rozptýleno a odraženo povrchem vnitřních stěn. Na jižní straně instalovaná okna umožňují maximální využití tepelných zisků ze slunečního záření, na straně severní naopak okna vykazují vysokou izolační schopnost. Základem nástavby je rámová konstrukce, která tvoří zároveň podporu pro venkovní terasu na severní straně stavby a pro balkon po celé délce strany jižní. Střešní konstrukce sestává z ocelového rámu s dřevěnými latěmi. Součástí dokonale vzduchotěsného pláště je vrstva tepelné izolace tl. 350 mm ve stěnách a tl. 400 mm ve střeše. Stavebnicová střecha s integrovaným systémem ohřevu vzduchu, jehož vrchní plášť tvoří zinkový plech, má svislé drážky, vhodné pro osazení střešních oken, solárních panelů a solárních článků.

34

stavebnictví speciál

Celé řešení umožňuje díky automaticky řízeným aktivním prvkům maximální využití všech tepelných zisků a zajištění dokonalého vnitřního mikroklimatu.

Koncept SOLTAG v podmínkách ČR Program střešních nástaveb, který představuje VELUX Česká republika, s.r.o., na koncept SOLTAG navazuje. Maximálně zohledňuje lokální podmínky, jako je například orientace stávajících bytových domů. Ta je v ČR obvykle západo-východní, zatímco původní koncept SOLTAG byl orientován severo-jižně. Velký důraz je kladen na maximální variabilitu systému, díky které lze flexibilně reagovat na konkrétní objekt určený pro nástavbu.

Konstrukční řešení Konstrukční a technologické řešení je založeno na principu stavebního systému, který v České republice i dalších zemích Evropy úspěšně používá společnost RD Rýmařov, s.r.o., a který umožňuje co nejvíce se přiblížit původní myšlence konceptu SOLTAG, tedy systému prostorové nebo plošné prefabrikace a lehké konstrukce s  dobrými tepelně izolačními vlastnostmi. Nosnou konstrukci nástavby tvoří dřevěná rámová konstrukce vyplněná izolací, která je uzavřena moderními velkoplošnými materiály. Celek vykazuje výborné tepelně technické parametry na úrovni nízkoenergetických staveb. Výhodou využití lehkého konstrukčního systému, který se však vyznačuje výbornými statickými parametry, je minimální zatížení nosného systému stávající budovy střešní nástavbou. Díky použitému systému velkoplošné prefabrikace je navíc realizace hrubé stavby velmi rychlá a minimálně omezuje obyvatele stávajícího domu. Materiálové řešení střešního pláště umožňuje přizpůsobit se konkrétním podmínkám a požadavkům v dané lokalitě. Titanzinkový plech, použitý na původním konceptu SOLTAG, může být nahrazen materiálem cembrit. Podle zadání a finančních možností investora lze do projektu zakomponovat nejmodernější technologie a při jejich vzájemné kombinaci realizovat inteligentní, ekologické a zdravé moderní bydlení.

Výhody systémové prefabrikace při rekonstrukci budov Koncept střešní nástavby SOLTAG byl zařazen do mezinárodního projektu ANNEX 50 – Obnova bytového fondu za využití prefabrikovaných systémů, jehož řešiteli jsou v České republice společnost ENVIROS, s.r.o., a VUT v Brně. Cílem tohoto projektu je zhodnocení výhod a možností prefabrikace při obnově stávajících obytných budov, zlepšení kvality a zrychlení realizace opatření vedoucích k dosažení nízkoenergetického standardu. Projekt navazuje na trendy v přístupu ke snižování energetické náročnosti budov ve státech západní Evropy, kde jsou velké naděje vkládány právě do prefabrikovaných systémů, snižování energetické náročnosti starších budov na úroveň nové výstavby a maximální prodloužení fyzické a morální životnosti objektu s důrazem na sociálně-kulturní hledisko vlivu budov na lidskou psychiku. Hmatatelným výstupem projektu, který byl zahájen počátkem roku 2007 a bude ukončen v polovině roku 2010, by mělo být převedení

▲P  ro materiálové řešení střešního pláště původního konceptu SOLTAG je použit titanzinkový plech

▲ Titanzinkový plech může být nahrazen materiálem cembrit

dosažených znalostí do realizace pilotních projektů v zemích, které se účastní jeho řešení. V České republice se projekt zaměřuje především na nižší prefabrikované bytové domy, známé jako dvouletky či pětiletky, které byly v uplynulých letech při obnově bytového fondu opomíjeny, a to i přesto, že jsou starší než panelová výstavba. Zařazení konceptu SOLTAG do tohoto projektu by mělo nabídnout možnost moderního způsobu obnovy bytových domů, kde realizace střešních nástaveb může výrazně pomoci financování obnovy stávajících pater. Využití systémové prefabrikace přináší také nemalé výhody obyvatelům center měst či lokalit určených k bydlení, neboť zrychlení a zefektivnění průběhu obnovy představuje menší zátěž pro místní obyvatele. Projekt SOLTAG je

příkladem moderního a udržitelného způsobu bydlení, využívajícího nejnovější poznatky a technologie pro snižování energetické náročnosti budov. Zároveň je ukázkou uplatnění systémové prefabrikace při obnově stávajících obytných budov, která má velké výhody ve zrychlení a zefektivnění průběhu rekonstrukce a ve zlepšení kvality práce při realizaci. Nabízí možnost optimalizace prefabrikovaných dílců s vylepšenými tepelně technickými vlastnostmi, integrovanými nejnovějšími technologiemi a v neposlední řadě s nižšími výrobními náklady díky možnosti opakovatelnosti řešení. ■ Milan Hodina VELUX Česká republika, s.r.o.

inzerce

Moderní řešení střešních nástaveb Přednosti střešní nástavby pro investory: • Moderní architektura • Rychlá výstavba na principu plošné prefabrikace • Použití moderních technologií za účelem dosažení úspor energie • Z prodeje bytů v nástavbě získáte prostředky na opravy stávajícího domu Více na www.velux.cz/inspirace/soltag

inz soltag 185x125.indd 1

stavebnictví speciál 13.11.2008 11:17:1835

montované domy

text: Ing. Zdeněk Sluka

Získání výhodné hypotéky v době krize Hypoteční krize, která má kořeny v rizikových hypotékách poskytnutých především v USA, postupně přerostla v globální finanční krizi a jedna ekonomika za druhou hlásí vstup do recese. Krize se tak postupně začíná dotýkat každého z nás. A to tím spíše, pokud uvažujeme o financování nového bydlení. Banky výrazně změnily svůj postoj k poskytování úvěrů z několika důvodů. Jednak obtížněji získávají zdroje na financování hypoték, jednak manažeři nejsou pod takovým tlakem získat tržní podíl, ať to stojí cokoli. Naopak přijímají opatření ke snížení rizika poskytovaných úvěrů pro banku. V praxi to znamená opatrnější oceňování nemovitostí, omezení poskytování 100% hypoték nebo hypoték bez prokazování příjmů. Rostou také nároky na bonitu klienta.

Výběr vhodného hypotečního produktu Na trhu dnes existují stovky různých hypotečních produktů a jejich variant. Následující přehled popisuje typické varianty podle potřeb klienta. ■ Flexibilní hypotéka Řada bank umožňuje u svých hypotečních produktů vyšší flexibilitu než u běžné hypotéky. Jde například o možnost změny výše splátek v průběhu splácení úvěru nebo jednorázové splacení části úvěru. Rozdíly jsou mimo jiné v ceně, kterou banka požaduje za větší pružnost. ■ Hypotéka bez příjmů Pokud nechcete nebo nemůžete prokazovat vaše příjmy, můžete využít hypotéku bez příjmů. Nevýhodou je v tomto případě vyšší úroková sazba. Hypotéku bez příjmů také nezískáte na celou cenu nemovitosti. ■ Hypotéka s životním pojištěním Životní a jiná příjmová pojištění uzavřená k hypotéce snižují rizika finančních problémů v nenadálých případech. Pokud je vám ale nabízena kombinace hypotéky s kapitálovým nebo investičním pojištěním, je pro vás nevýhodná. Tyto produkty jsou velmi atraktivní pro jejich prodejce, ale ne pro vás jako klienta. Jakkoli vypadají předkládané výpočty zajímavě, ve skutečnosti zaplatíte o stovky tisíc víc. ■ Hypotéka s bilančním mechanizmem Máte vlastní peníze nebo očekáváte v blízké době větší částku? Může jít o případ, kdy stavíte dům a po přestěhování chcete prodat váš byt. V takovém

případě můžete využít hypotéku s bilančním účtem. Vaše vlastní peníze uložíte na účet banky, která vám poskytla hypotéku, a banka vám bude úročit jen rozdíl mezi poskytnutým úvěrem a zůstatkem vašeho účtu. Snížíte tak náklady na váš úvěr. Výhoda oproti jednorázovému splacení úvěru spočívá v tom, že vaše peníze máte kdykoli k dispozici a můžete je v případě potřeby použít. ■ Hypotéka pro podnikatele Máte-li příjmy jako podnikatel, vybírejte banky, které umí vyhodnotit obraty vašeho podnikání. Můžete tak získat vyšší úvěr než při prokazování příjmů podle daňového přiznání. ■ Hypotéky pro klienty se záznamem v registru Stále více klientů má záznam v kreditním registru. Zvláště v případě splácení více úvěrů a kreditních karet může dojít ke zpoždění splátek. Získat hypotéku je pro takového klienta obtížnější, ale nikoli nemožné. Přístup jednotlivých bank v tomto případě se velmi liší. Další možností jsou nebankovní poskytovatelé úvěru. ■ Spočítejte si veškeré náklady stavby Jednoznačně nejvýznamnější částku nákladů představují samotné prostředky na koupi nebo výstavbu nemovitosti. Nepodceňujte ale vedlejší náklady, které snadno mohou přesáhnout sto tisíc korun (viz tab. 1). Počítejte proto vždy s určitou rezervou vlastních prostředků a vezměte si raději větší hypotéku, protože většinu vedlejších nákladů nelze hradit z hypotečního úvěru. ■ Kolik máte vlastních prostředků? Před žádostí o hypotéku si ujasněte, kolik máte k dispozici vlastních peněz. Nemusí to být jen úspory na vašem účtu, ale také třeba stavební spoření nebo půjčka od rodičů či příbuzných. Přestože na trhu stále existují banky poskytující 100% hypotéky, nemusíte dostat úvěr na celou kupní cenu nemovitosti. 100% hypotéka totiž znamená, že dostanete úvěr až do výše zástavní hodnoty nemovitosti (což je v podstatě tržní cena nemovitosti stanovená odhadcem). Ta se v mnoha případech nemusí rovnat kupní ceně nebo nákladům na výstavbu nemovitosti. Čím více vlastních prostředků použijete, tím je úvěr pro banku méně rizikový a můžete získat lepší úrokovou sazbu. I když takto podmíněné rozdíly v sazbách nejsou nijak dramatické, vyplatí se nad tím přemýšlet. Můžete ale uvažovat i obráceně a vzít si vyšší hypotéku. Vlastní prostředky pak můžete investovat. Vyplatí se to, pokud výnosy investic převýší úrokové náklady na hypoteční úvěr. ■ Jaké příjmy můžete prokázat? Prokázání vašich příjmů, tedy schopnosti úvěr splácet, je jedním z kroků, kterými se banka snaží snížit riziko nesplácení úvěru. Jednodušší prokazování příjmů mají zaměstnanci, ale i tam se banky liší v tom, zda požadují jen potvrzení o příjmech, nebo výplatní pásky, a kolik měsíců zpětně. To je zvlášť

Náklady Provize realitní kanceláři v případě koupě (lze zahrnout do hypotečního úvěru pouze v případě, že je součástí ceny nemovitosti) Poplatek za vyřízení hypotečního úvěru (u některých bank lze zahrnout do úvěru) Poplatek za odhad nemovitosti Poplatky za ověřování, katastrální úřad Pojištění nemovitosti potřebné pro hypotéku (roční pojistné) Zaměření rozestavěné stavby (v případě výstavby) Dohlídka odhadce a poplatek za čerpání úvěru (za každé čerpání v případě výstavby) ▲ Tab. 1. Příklady některých vedlejších nákladů při koupi nebo výstavbě nemovitosti

36

stavebnictví speciál

Odhad výše cca 5 % z ceny nemovitosti (například pozemku) cca 0,8–1 % z úvěru 2 000–10 000 Kč podle typu nemovitosti cca 1 000 Kč cca 3 000–5 000 Kč podle ceny nemovitosti 5 000–10 000 Kč cca 1 500 Kč

Dejte si mě k ledu Jsem vaše Flexibilní hypotéka • možnost zvýšení či snížení splátek • přerušení splácení až na 3 měsíce

Až

400 000 Kč na cokoli

stavebnictví speciál

37

důležité v případě, že se váš příjem v poslední době změnil, či pokud máte významnou složku příjmů formou bonusů a prémií. Podnikatelé (OSVČ) prokazují své příjmy prostřednictvím daňového přiznání. Nemáte-li dostatečné zisky, nemusí být vše ztraceno. Řada bank akceptuje i dostatečný obrat v případě, že nejste ve ztrátě. Nechcete-li prokazovat žádné příjmy, můžete využít nabídky hypotéky bez příjmů. Počítejte však s vyšší úrokovou sazbou a opatrnějším přístupem bank, které vám v takové případě půjčí zhruba polovinu ceny nemovitosti. ■ Jaká je vaše úvěrová historie? V České republice v současné době existují tři registry, které evidují platební historii klientů bank, nebankovních poskytovatelů půjček, leasingových společností, ale i mobilních operátorů. Nejznámější je Bankovní registr klientských informací (BRKI), který sdružuje informace od většiny českých bank. Banky při schvalování úvěrů zohledňují informace z registrů stále více. Jedním z důvodů je, že za dobu svého fungování registry shromáždily skutečně značné množství pro banky klíčových informací o platební morálce klientů. Druhým důvodem je zjednodušování procesu schvalování úvěru, méně potřebných dokumentů a další změny ve prospěch klienta. Výpis z registru BRKI je podrobný přehled úvěrových angažovaností klienta za poslední čtyři roky. ■ Nepřeceňujte orientační informace Závazkem poskytnutí úvěru ze strany banky je až podepsaná úvěrová smlouva. Dokonce i nabídky některých bank, že nejdříve schválí hypotéku, a pak si klient může vybrat nemovitost, jsou pouze detailnějším prověřením bonity klienta. Může ještě nastat mnoho důvodů pro neposkytnutí úvěru na straně vybrané nemovitosti (nedostatečná zástavní hodnota apod.). Klient se však již bance zavázal, a tak patrně nezbude než hledat jinou nemovitost, případně vstřícnější banku i za cenu sankcí spojených s vypořádáním původního závazku. ■ Nesrovnávejte úvěry pouze podle úrokové sazby Většina klientů se snaží získat co nejvýhodnější úrokovou sazbu. Na tom není nic špatného, kdyby se jednalo o sazbu, která zahrnuje veškeré vedlejší náklady úvěru (tzv. RPSN, známou ze spotřebitelských půjček). Hypoteční banky však nemají povinnost uvádět RPSN a zveřejňují nominální úrokové sazby. Běžný klient pak navštíví svého hypotečního makléře s tím, že mu jeho banka nabídla sazbu 4,99 % a zda může u makléře dostat alespoň 4,98 %. Je pravděpodobné, že může dostat ještě výhodnější sazbu, ale hlavní problém tkví v tom, že pouhou sazbu nelze takto porovnat. Zmíněný úvěr za 4,98 % může být totiž ve skutečnosti dražší než úvěr za 4,99 %. O celkové ceně úvěru totiž rozhodují také poplatky (poplatek za zpracování úvěru, za čerpání, odhad, vedení účtu a podobně). Některé banky také počítají kalendářní rok jako 360 dnů a to opět zkresluje možnost srovnání. Dobrý makléř by měl klientovi předložit srovnání efektivního úroku, tedy skutečných nákladů, nikoli pouze nominálních sazeb. ■ Nesrovnávejte úvěry podle toho, kolik „přeplatíte“ Typickou chybou porovnávání úvěrů je výpočet, o kolik zaplatíme navíc oproti částce úvěru. Pokud takto srovnáváme dva úvěry se stejnou dobou splatnosti, je to ještě přijatelné. Postavíme-li ale proti sobě úvěr na 20 let a úvěr na 30 let, vyjde nám, že u třicetiletého úvěru přeplatíme o hodně víc. Znamená to, že si nemáme brát úvěr na 30 let, protože je o hodně dražší? Důvodem, proč takové srovnání není k ničemu, je časová cena peněz. Měsíční splátka například 10 000 Kč znamená dnes něco jiného než za 20 či 30 let. Navíc vzít si dnes úvěr na 30 let neznamená, že jej skutečně budeme 30 let splácet. Znamená to jen, že úvěr na počátku splácíme pomaleji. Odměnou za to je nižší měsíční splátka. Pokud prokážeme dostatečnou disciplínu a peníze, které nám zbudou, budeme uvážlivě investovat, můžeme původně

38

stavebnictví speciál

třicetiletý úvěr splatit za 18 let a tím proti dvacetiletému úvěru ušetřit dva roky splácení. ■ Obezřetně volte dobu fixace úrokových sazeb Jedním z parametrů hypotečního úvěru, jehož volba je na klientovi, je období, po které banka garantuje fixní úrokovou sazbu. Zároveň však zpravidla během této doby klient nesmí splatit předčasně úvěr (ani jeho část) pod hrozbou významných sankcí. Kratší období fixace zároveň znamená nižší úrokovou sazbu, protože se banka nemusí zavázat na delší dobu. Riziko změny úrokové sazby po skončení fixace však nese klient. Jaké tedy volit období fixace úrokových sazeb? Před časem byla velmi oblíbená nejkratší doba 1 rok zřejmě proto, že se banky předháněly v cenových nabídkách a ve svých reklamních kampaních lákaly na nejnižší možné sazby, beztak pod úrovní jejich rentability. Mezitím však došlo k nárůstu úrokových sazeb na trhu a řada klientů procitla, když splátka dvoumiliónového úvěru narostla po roce o více než 2000 Kč měsíčně. Nyní již máme zkušenost s rostoucími úrokovými sazbami, a tak se i zájem klientů přesouvá k větší jistotě delších fixací (3 nebo 5 let, případně i více). Jediným rozumným důvodem pro volbu velmi krátké fixace proto zůstává případ, kdy skutečně chceme úvěr nebo jeho významnou část po roce splatit. I v případě delších fixací lze za určitých podmínek s bankami domluvit možnost mimořádných splátek úvěru a získat tak vyšší míru flexibility. ■ Dobře si přečtěte úvěrové smlouvy Před podpisem úvěrových smluv je třeba si je dobře přečíst. Nezřídka se stává, že úvěrová smlouva obsahuje nepřesné údaje o klientovi či nemovitosti. Aby schválení úvěru bylo jednoduché, dávají banky řadu podmínek do smlouvy jako takzvanou podmínku čerpání úvěru. ■ Správně nastavte čerpání hypotéky Při financování výstavby rodinného domu probíhá zpravidla postupné čerpání schváleného úvěru. Nesmíme zapomenout, že banka ve většině případů povolí vyčerpat jen částku, která odpovídá aktuální hodnotě rozestavěné nemovitosti. Splátkové kalendáře některých stavebních firem a developerů neodpovídají tomuto požadavku. V takových případech může docházet ke zpoždění plateb ze strany klienta a následné penalizaci nebo přinejmenším zhoršení vztahu mezi klientem a dodavatelem. ■ Využijte služby hypotečního makléře V mnoha vyspělých zemích se pro hypotéku nechodí do banky, ale k makléři. Má to své důvody. Hypotéka je stále jeden z nejkomplikovanějších finančních produktů. Klient, který hypotéku vyřizuje často jen jednou či dvakrát v životě, může využít služeb poradců, kteří mu pomohou vybrat vhodnou banku, vyjednají pro něj výhodnější podmínky a postarají se o potřebnou administrativu. Význam poradenství v době krize roste, protože se snižuje dostupnost hypotečních úvěrů a zvyšují se rozdíly mezi nabídkami jednotlivých bank. Úspora díky promyšlenému řešení financování tak často dosahuje i stovky tisíc korun. ■ Speciální produkty pro financování výstavby montovaných domů SOPHIA FINANCE vytvořila ve spolupráci s Asociací dodavatelů montovaných domů, jejími členskými firmami a předními českými bankami inovativní produkty s výhodami pro klienty, kteří se rozhodnou pořídit montovaný dům. K tradičním výhodám přesnosti výroby a rychlosti výstavby tak klient navíc získá výhodné podmínky úvěrů a zdarma servis profesionálů v oblasti financí. ■ Ing. Zdeněk Sluka ředitel společnosti SOPHIA FINANCE, s.r.o.

inzerce

inzerce

Dopřejte své střeše záruku na 33 let

TONDACH all inclusive

Jsme si jisti vysokou kvalitou svých výrobků, a proto se střechou TONDACH nyní získáte 33 let plné záruky na materiál a služby. Stačí pokrýt svoji střechu krytinou TONDACH, střechu si zaregistrovat, a plnou záruku TONDACH all inclusive máte pod střechou. Více informací na www.tondach.cz

stavebnictví speciál

39

montované domy

text: Ing. Jan Řezáč

foto: archiv Nadace dřevo pro život

Soutěž Dřevěný dům 2008 V letošním roce se konal II. ročník soutěže Dřevěný dům, jejímž cílem je podpořit realizaci staveb na bázi dřeva jako jediného běžně po- užívaného tuzemského obnovitelného stavebního materiálu. Dalším cílem soutěže je umožnit zejména mladší nastupující generaci architektů a inženýrů konfrontaci názorů a představ o moderní dřevostavbě pro bydlení v rámci udržitelného rozvoje a stavění a nabídnout kvalitní, soutěží „auditované“ domy pro různé cílové skupiny veřejnosti a stavebníků. Soutěž Dřevěný dům 2008 vyhlásila Nadace dřevo pro život společně s Ministerstvem zemědělství ČR a Českou komorou architektů. Hlavním cílem soutěže, která je otevřena pro široké spektrum uchazečů: architekty, stavební inženýry, studenty a ostatní zájemce se zkušenostmi v  navrhování dřevostaveb, je podpora výstavby moderních dřevostaveb na území České republiky a vytvoření databáze kvalitních návrhů nízkoenergetických domů, a jejich následná nabídka veřejnosti.

Hodnocení poroty 1. cena – kategorie Rodinný dům – autoři: Ondřej Chybík, doc. Ing. Josef Chybík, CSc. Výborný, přesvědčivý, architektonicky brilantní, skvěle prezentovaný návrh, integrující všechny předpoklady kvalitního nízkoenergetického rodinného domu se stáním pro auto, zapuštěným pod úrovní terénu pod domem. Respektuje regionální tvarosloví. Dům je situován v ose zadaného pozemku, orientovaného delší osou ve směru sever–jih. Jednoduchá kompaktní hmota krytá sedlovou střechou svědčí o znalostech a poučeném přístupu k problematice energeticky úsporných staveb. Zaujme přehledná racionální dispozice, se zajímavými průhledy, v níž porota spatřuje moderní odkaz na Raumplan architekta Adolfa Loose. Dobře navržené detaily (s jedinou výhradou – řešení detailu u římsy sedlové střechy, který by jistě dalším vývojem doznal podstatných změn). Dům by byl realizován, vzhledem k rozvrhu v několika úrovních, ve vyšší cenové relaci. Pro dobře situované klienty by se mohl stát variantou atraktivního, energeticky úsporného bydlení v souladu s evropskými trendy. Z hlediska hodnocení znalců návrh přesvědčivě splňuje limity kladené na nízkoenergetické domy.

Soutěž byla vypsána ve dvou kategoriích: ■ Nízkoenergetický „dřevěný“ rodinný dům ■ Nízkoenergetický „dřevěný“ bytový dům

Poslání soutěže Výsledky byly vyhlášeny 23. dubna 2008 v  rámci Mezinárodního stavebního veletrhu IBF v Brně. Soutěže se zúčastnilo 180 autorů se 79 soutěžními pracemi. Celkem bylo oceněno třináct návrhů v kategorii Rodinný dům a tři návrhy v kategorii Bytový dům a byly rozděleny odměny ve výši 1,2 mil. Kč. V kategorii Bytový dům byla udělena pouze dvě třetí místa. Novinkou tohoto ročníku soutěže bylo veřejné internetové hlasování (anketa) o nejhezčí soutěžní návrh. „Do soutěže Dřevěný dům 2008 o nejlepší návrhy dřevostaveb rodinného domu se v  letošním roce přihlásilo 63 návrhů a v  kategorii Bytový dům soutěžilo 16 přihlášených návrhů. Porota se spolu s přizvanými znalci shodla na názoru, že výtvarná i technická kvalita soutěžních prací o 100 % převyšuje úroveň dosaženou v prvním ročníku. To je dobrá zpráva pro všechny investory, kteří uvažují o stavbě moderní dřevostavby. Je tu již množství týmů, které si kvalifikovaně poradí nejen s  dřevostavbou, ale i s  jejím nízkoenergetickým řešením. Zejména konstrukční detaily byly u celé řady návrhů navrženy naprosto profesionálně,“ uvedl předseda hodnoticí poroty soutěže Ing. arch. Josef Smola. „Soutěž Dřevěný dům 2008 je jednou z forem, jak účelně oslovit nejenom vlastní soutěžící architekty, ale i širokou veřejnost a vzbudit její zájem o praktické využívání dřeva. Proto jsme rádi, že se náš podnik stal opět generálním partnerem soutěže,“ zhodnotil poslání soutěže Ing. Jiří Novák, generální ředitel společnosti Lesy ČR.

40

stavebnictví speciál

2. cena – kategorie Rodinný dům – autoři: Martin Příhoda, Stanislav Kučera, Dagmar Donaťáková Komplexní přístup a přesvědčivá prezentace autorů k  návrhu nízkoenergetické dřevěné stavby. Atraktivní převýšená hmota architektonicky pozoruhodného, jednoduchého domu, krytého

sedlovou střechou bez přesahu. Zvolená koncepce demonstruje využití všech principů nízkoenergetických domů, a to na nikoliv optimálním pozemku. Dům je situován u severozápadní hranice pozemku orientovaného delší osou ve směru západ–východ. Dispoziční řešení je čisté a přehledné, možná s diskutabilním prvkem vloženého příčného schodiště. Škoda jen, že není využito prostoru krovu pro obytné účely. Konstrukce obvodového pláště je navržena z žebříků z  lepeného dřeva. Vyniká dobře zpracovanými detaily. Problematicky se může jevit pouze skladba střechy. Autorem předložený návrh má všechny předpoklady cenově dostupného nízkoenergetického domu, který s přehledem obstál i při hodnocení znalců z hlediska stavební fyziky. 3. cena – kategorie Rodinný dům – autoři: Petr Kasl, Michal Fischer Rodinný dům je situován při severozápadní hranici zadaného pozemku orientovaného delší osou ve směru sever–jih. Lapidární, architektonicky čistá „dřevěná krabice“ s odděleným prostorem pro parkování. Přehledně řešená úsporná dispozice dřevěného rodinného domu pro mladou čtyřčlennou rodinu i s ohledem na světové strany a situování na pozemku. Diskutabilní je pouze vstup do koupelny ze zádveří. Jižní průčelí orientované do zahrady je správně stíněno přesahy střechy v rámci zvoleného architektonického konceptu. Poučené je řešení detailů s výhradou nevhodné polohy oken v líci pláště, která vede k  tepelným mostům. Návrh provětrávané laťované fasády a problematického uzavírání výklopných částí u relativně malého domu povede k  prodražení investice. Kvalitní komplexní řešení svědčí o dosažení nízkoenergetického standardu.

domu. Investiční náklady by byly přiměřené. Jedná se o kompaktní, relativně úsporné řešení. 3. cena – kategorie Bytový dům – autoři: Jiří Prokeš, Jiří Mach Jednoduchá, střízlivá, kompaktní třípodlažní hmota pavlačového domu s plochou střechou porotu zaujala. Betonová spodní stavba využitá pro otevřená stání pro auta a úložné prostory bytů v kombinaci s vrchní dřevostavbou o šesti bytech je správně zvoleným modelem pro tento typologický druh. Problematická je absence zádveří jako tepelného filtru. Z hlediska užívání dispozice se dále jeví jako diskutabilní u menších bytů přístupnost jediné toalety pouze přes ložnici rodičů. Řešení některých detailů z hlediska tepelných mostů a požadovaných vrstev tepelné izolace je nedůsledné. Nicméně celkové parametry obálky domu nízkoenergetickou úroveň bezpečně plní a svědčí o dosažitelnosti nízkoenergetického standardu.

Přihlášené soutěžní práce v kategorii Nízkoenergetický Bytový dům prokázaly svými parametry, že návrh dřevěného bytového domu patří k velmi náročným úkolům. 3. cena – kategorie Bytový dům – autoři: Štěpán Děnge, Jakub Děnge, Jana Stopková Porotu tento návrh domu na louce dílčím způsobem oslovil. Řeší bytový dům jako barevnou linku, komponovanou z jednotlivých schodišťových sekcí o šesti bytech, která může sledovat průběh vrstevnic terénu a jejich zalomení. Hmota domu je zastřešena nízkou sedlovou střechou a oživena nepravidelným rytmem oken a zapuštěných lodžií na jižním průčelí. Parkování je v suterénu v otevřených přístřešcích, doplněných o skladové prostory pro jednotlivé byty. Autor využívá rozdílné úrovně terénu. Byty mají jednoduchou, přehlednou, tepelně zónovanou, standardní dispozici. Škoda, že pro pohodu bydlení není využito rovněž prostoru podkroví. Z hlediska energetické náročnosti jsou problematické zapuštěné lodžie, které zvětšují ochlazovanou obálku domu a komplikují konstrukci. Zvolené konstrukční řešení a skladba nosných prvků zhoršuje tepelně technické vlastnosti

Novinkou bylo otevření soutěže návrhům ze zemí Evropské unie, kde tato nabídka oslovila nejvíce architekty ze Slovenska. Velká část oceněných a odměněných prací byla zpracována studenty, či absolventy brněnské fakulty architektury, kde se výuce této oblasti staveb po léta věnují. Při porovnání obou kategorií porota konstatovala, že návrhy rodinných domů byly – stejně jako v I. ročníku soutěže – v obecné rovině výrazně lépe zvládnuty než návrhy domů bytových. Svým způsobem je to pochopitelné, vzhledem k české tradici. Bytové dřevěné domy představují řádově náročnější a v praxi pro architekta méně frekventovaný úkol. Aby se mohla Česká republika v tomto směru zařadit po bok vyspělých evropských zemí, kde se významné množství staveb bytových, školských nebo sportovních realizuje právě ze dřeva, bude nezbytné více podpořit výuku této problematiky. ■ Ing. Jan Řezáč Ředitel Nadace dřevo pro život

stavebnictví speciál

41

montované domy

text: Ing. Rudolf Böhm

Dřevostavby a marketing Ohlédneme-li se za posledním desetiletím, na první pohled nepozorujeme u staveb na bázi dřeva žádný velký posun ve způsobech prezentace. Opak je ale pravdou. Zejména v posledních letech výrazně přibylo erudovaných, informovaných zájemců, kteří se přestali domnívat, že dřevostavba je chata, v níž nelze trvale bydlet. Zásluhu na tom má mnoho faktorů, ať už je to působení populárních i odborných časopisů, marketingové postupy samotných výrobců, stále se zvyšující množství internetových portálů i rapidně se zvyšující hlad zájemců samotných, kteří nečekají na pasivně nabízenou informaci, ale pod tlakem zvyšujících se cen energií sami hledají. Dřevostavby se objevují jako zvláštní kategorie na veletrzích a třetím rokem je na oblast staveb na bázi dřeva také zaměřen samostatný veletrh. Třebaže počty nově postavených domů na bázi dřeva jsou v ČR ve srovnání se světem stále velmi nízké, vzestupný trend je patrný a kopíruje nárůst popularity těchto staveb známý ze zemí západní Evropy zhruba před patnácti lety.

Předváděcí domy Předváděcí domy slouží k předvádění. To však znamená, že ještě slouží k jinému účelu, buď jako kanceláře, nebo v nich někdo bydlí. Snad nejhorší varianta je, když v  předváděcím domě přímo bydlí prodejce. Pořízení domu i pozemku přijde na stejné peníze jako u domu vzorového, souběžným užíváním pro jiný účel se jeho další provoz jeví alespoň opticky jako stravitelnější. V každém případě však návštěva zájemců nevyvolává ty nejlepší pocity…

Ukázkové domy Ukázkové domy slouží (obdobně jako domy vzorové) k inspiraci budoucích vlastníků. Staví se ale jako součást developersky budovaného sídliště rodinných domů, ukazují se zájemcům o dům přímo v lokalitě a nakonec jsou prodány jako poslední v řadě. „Ukázková životnost“ těchto staveb je tedy velmi omezená. Jejich ekonomická efektivita je však největší. Ukázkové domy v ČR jsou však doménou developerů, budujících domy klasickými technologiemi. Podobná situace je pak u ukázkových bytů.

Centra vzorových domů

Vzorové domy Jednou z cest k jistému oslovení zájemce a jeho získání k tomu, aby si pořídil pro své bydlení dřevostavbu, je jeho návštěva ve vzorovém domě. I tento nástroj si získává místo na slunci jen velmi zvolna, i zde má veřejnost výrazně bohatší možnosti než před pár lety. Věnujme se ukázkovým či vzorovým domům poněkud podrobněji. I když se to na první pohled nezdá, lze vnímat mírné významové rozdíly mezi pojmy dům vzorový, ukázkový či předváděcí. Vzorový dům slouží jako vzorek. Tedy příklad produktu, jenž je zpravidla reprezentantem výrobní řady. Bývá trochu uměle zařízen nábytkem a dalšími interiérovými doplňky, neslouží k trvalému bydlení a jedna z místností předstírá svým zařízením pracovnu a slouží jako kancelář prodejce, který je přítomen v  pracovní době, někdy i o víkendech. Vzorové domy stávají buď poblíž výrobního závodu, nebo někde osamoceně či ve specializovaných výstavách vzorových domů. Pozice u továrny je výhodná pro rychlý přenos poznatků od zákazníků k uplatnění ve výrobě nebo, což je také důležité, k tomu, aby si zákazník zároveň udělal dojem o serióznosti výrobce. Samostatně stojící vzorové domy stávají, obdobně jako domy poblíž továren, na pozemku, který zpravidla patří výrobci. Kromě pořizovacích nákladů na pozemek, jeho zasíťování, komunikace atd. stojí nemalé prostředky propagace, která na mnohdy odlehlá místa pozve odpovídající počet zájemců. Rovněž pro zákazníky není příliš pohodlné cestovat křížem krážem za jednotlivými, po celé zemi rozestřenými vzorovými domy.

Jen v blízkosti našich hranic mohou zájemci navštívit jedenáct zaběhnutých stálých výstav vzorových domů. To největší je nedaleko Vídně, Fertighauspark Blaue Lagune předvádí devadesát (!) vzorových domů prakticky všech evropských firem, které v oboru něco znamenají. Další, menší výstavy jsou ve Vídni-Oberlaa, v Linci, St. Pöltenu, v Salzburku, v Německu pak v Mnichově, Norimberku, Drážďanech, Lipsku, Erfurtu a jižně od Berlína. Vzdálenější jsou další centra, například ve Frankfurtu, Wuppertalu, Stuttgartu, u Hannoveru a v rakouském Klagenfurtu. To svědčí o skutečnosti, že montované domy se skutečně nejlépe prodávají přímým kontaktem se zákazníkem. Českým zájemcům slouží již deset let Centrum vzorových domů jako součást Stavebního centra EDEN 3000 na brněnském Výstavišti. Dnes předvádí deset domů, další je ve výstavbě a firma Haas Fertigbau jej jako svůj druhý dům v centru otevře k letošním Stavebním veletrhům. Dřevostavby jsou reprezentovány dále vzorovými domy firem Elk (2 domy), RD Rýmařov a Atrium. Roční návštěvnost přesahuje 130 000 zájemců, což je mimo jiné jedním z důvodů, proč nyní projevují zájem i další výrobci z řad zahraničních firem, hledajících uplatnění na českém trhu. EDEN 3000 je i domovskou adresou sekretariátu Asociace dodavatelů montovaných domů, což snad může být do budoucna i impulzem k tomu, aby i další její členové překonali váhání a přiblížili se svým budoucím zákazníkům způsobem, který je efektivní a ve světě vyzkoušený. ■ Ing. Rudolf Böhm ředitel Národního stavebního centra

Stavební centrum EDEN 3000 Centrum vzorových domů Brno – Výstaviště, Bauerova 10, 603 00 Brno tel.: + 420 541 152 515, fax: +420 541 159 484, e-mail: [email protected], www.stavebnicentrum.cz domy 42 ■ vzorové stavebnictví speciál■ vzorkovna stavebních materiálů ■ semináře ■ odborná literatura ■ zahraniční exkurze ■ vzdělávání

v příštím čísle

03/09

březen

2009

stavebnictví časopis

Téma březnového čísla časopisu je věnováno oblasti statiky, dynamiky a spolehlivosti stavebních konstrukcí. Příspěvky uvedou jak příklady energeticky a materiálově efektivních řešení staveb, tak jejich degradace vlivem prostředí a zatížení a představí technologie sanací jednotliv ých typů nosných konstrukcí a možnosti jejich zesilování.

Ročník III Číslo: 02/2009 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

Číslo 03/09 vychází 6. března

předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %):

544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

Rozměr

Cena

Na zrcadlo

Na spad (ořez)

1/1 strany

185x254 mm

(210x297 mm)

59 000 Kč

1/2 strany na šířku

185x125 mm

(210x147 mm)

29 900 Kč

1/2 strany na výšku

90x254 mm

(103x297 mm)

29 900 Kč

1/2 strany – editorial

90x254 mm

(103x297 mm)

32 900 Kč

1/3 strany na šířku

185x82 mm

(210x104 mm)

19 900 Kč

1/4 strany na šířku

185x61 mm

Nelze

14 900 Kč

1/4 strany na výšku

43x254 mm

Nelze

14 900 Kč

1/8 strany na výšku

43x125 mm

Nelze

7 400 Kč

2. a 3. strana obálky

185x254 mm

(210x297 mm)

63 000 Kč

4. strana obálky

185x254 mm

(210x297 mm)

74 000 Kč

1/1 strana PR článek

43 000 Kč

1/2 strana PR článek

21 900 Kč

Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Mgr. Darja Slavíková tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

74

stavebnictví 02/09

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Obchodní zástupce: Michal Brádek Mobil: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová

inzerce Formát

Obchodní ředitel vydavatelství: Milan Kunčák Tel.: +420 541 152 565 E-mail: [email protected]

Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach Tel.: +420 541 159 357 E-mail: [email protected] Jazyková korektura: Mgr. Vilém Kmuníček Inzerce: Mgr. Darja Slavíková Tel.: +420 541 159 437 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné: Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o. Náklad: 31 300 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300501 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.