09. Onemocnění končetin skotu Efektivní odchov telat Reportáže z našich farem Funkční úprava paznehtů Obnovení certifikátů výroby

Informační magazín 2/09 Onemocnění končetin skotu Efektivní odchov telat Reportáže z našich farem Funkční úprava paznehtů Obnovení certifikátů výroby

krátké zprávy

Ve víru mléčné krize Tlak na další snižování nákladů a následné balancování na hraně kvality krmné dávky je časté dilema chovatelů zvláště vysokoprodukčních krav. Mléčná krize je neúprosná a záporná rentabilita si u farmářů vybírá svou daň. Ekonomika výroby mléka, výživa ale hlavně ekonomické dopady špatně seškrtané krmné dávky, především na zdravotní stav, byly nosným tématem dvou seminářů, které jsme uspořádali v Zárybničné Lhotě u Tábora a ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi 11. a 19. června 2009. Po skončení druhého semináře ve výzkumném ústavu pokračovala odborná diskuse na jeho farmě skotu v Netlukách s výkladem používané technologie chovu a výživy, kterou zajišťuje VVS. Neformální část debaty se pak odvíjela u rožněného masa.

Řešením musí být odpovídající a okamžitý zásah odpovědných státních a bruselských orgánů tak, jak se realizuje v jiných chovatelsky vyspělých státech unie. Chceme rovné podmínky v EU, hlásal jeden z transparentů, který zemědělci přinesli na Sněžku.

Že je česká veřejnost vnímavá na tyto problémy, dokazuje i zájem ostatních turistů během výstupu. Pokud dopustíme likvidaci českého skotu, nebudou české děti vědět, jak vypadá kráva, zaznívalo v diskusi demonstrativního pochodu. Právě účast dětí některých účastníků měla potvrdit zájem o budoucnost našeho zemědělství.

Výstup na Sněžku V sobotu, 23. května 2009 chovatelé krav demonstrativně vystoupili na nejvyšší horu České republiky, aby poukázali na likvidační výkupní ceny zemědělců a nesrovnatelné podmínky podnikání v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. Pochod, z podnětu VVS, začal na Pomezních Boudách výstupem na Sněžku, zpět pak pokračoval přes Růžovou horu do Malé Úpy. Všichni účastníci pochodu potvrdili, že současné realizační ceny mléka jsou likvidační pro všechny chovatele. Nad vážností situace se shodli všichni napříč republikou, představitel vysokoužitkového chovu ZP Ostřetín, a.s Vladimír Zoubek, velkého podniku ZD Dolany Aleš Vodička či rodinné farmy Jiří Pour.

Na vrcholu hory si demonstranti symbolicky připili v batohu doneseným českým mlékem za záchranu našich chovů dojného skotu a za vyšší spotřebu mléčných výrobků, pocházející z mléka od českých chovatelů. Také citáty typu „Pijte české mléko“ nebo „Záruka zdraví je česká kráva, špičkové mléko a sýry nám dává“ bezesporu zaujaly ostatní turisty. Zemědělci rozdali i několik triček s tématem demonstrace. Nebylo také těžké vysvětlovat souvislosti s produkcí a spotřebou českého mléka. Běžně je totiž česká veřejnost spíše masírována negativní kampaní proti zemědělcům. Spojení výstupu demonstrantů na Sněžku a témata záchrany českých chovů krav bylo zajímavé nejenom kolejdoucí, ale i některá média, díky zprávám ČTK.

Chovatelský balíček

Aktuálně, rychle, pravidelně, stručně, pohodlně VVS poskytuje svým zákazníkům v moderní elektronické formě:

aktuality v chovu skotu ekonomické informace regulace trhu s mlékem

výživa a welfare objemná krmiva veterina v praxi

Zašlete svoje kontakty včetně e-mailové adresy na [email protected]

2 3

VVS Cup - 4. ročník Sportovní klání chovatelů skotu V dnešní době je třeba stále více utužovat týmového ducha a výdrž, proto nebylo od věci uspořádat již 4. ročník VVS CUP. Nutno říci, že se velmi vydařil. V šesti individuálních i kolektivních sportech se předvedli představitelé farem skotu a dodavatelských firem, tradičně ve sportovním areálu Srbsko, snad poslední teplý a slunečný den letošního října. Od rána jsme se potili na sportovištích, večer doplňovali ztracené kalorie a tekutiny. Vítězům gratulujeme, uznání patří všem, co vytrvali až do pozdního odpoledne.

Úvodník Vážení chovatelé, je to již rok, kdy se v loňském listopadu propadla cena na 7,13 Kč/l. Dnes je výkupní cena mléka ještě o více jak korunu nižší. V resortu chovu skotu se důsledky dlouhodobé krize pociťují všude. Snižují se materiálové a osobní náklady, omezují se investice a opravy, šetří se kde se dá. Nepoměr ale vidím v tom, že pokles velkoobchodních a spotřebitelských cen nastal v řádech jednotek procent, propad cen výrobních je v řádu již desítek procent. Hrubá zemědělská produkce tak bude letos nejnižší od vzniku České republiky. Co je ale špatně? Zvyšuje se závislost na dotacích obecně. Na druhou stranu, na řešení mléčné krize bohužel český rozpočet nepamatuje, stejně tak jako na plné dorovnání přímých plateb. Souboj národních rozpočtů unie se tedy vyostří. Nedávný příslib Komise 280 mil. Euro, je zanedbatelná částka. Vzhledem k množství různých summitů a porad na řešení krize a dosaženého výsledku mi přijde trefné citovat jedno staré české přísloví: „dalo se hovno v tanec a ještě si boky podepřelo“. Klíčové však je, že na světových trzích roste cena hlavních mlékárenských komodit a růst realizačních cen mléka zaznamenávají němečtí a další producenti. Jde o to, aby nyní i naše mlékárny umožnily přežít svým dodavatelům, respektive chovu dojnic. V tomto čísle našeho časopisu se dozvíte zajímavé informace k důležitým, přesto často opomíjeným tématům. Je to péče o nohy a efektivní odchov telat. Reportáže z našich chovů doplní různé události ze života VVS u nás i v zahraničí. Dozvíte se, že jsme obnovili certifikáty ISO a HACCP. V oblasti zájmových chovů se zaměřujeme nejen na spárkatou zvěř, ale také na výživu koní, pro které dodáváme minerálně vitamínová krmiva v různých fázích zátěže. Vážení chovatelé, přejme si pro závěr letošního roku a celý příští rok dobrou formu. Budeme ji potřebovat tak jako tak... Držme se Jiří Burdych

Představujeme Ing. Tereza Šnapková, loňský absolvent University Pardubice, si v současnosti vedle obchodní činnosti pro VVS doplňuje vzdělání postgraduálním studiem k tématu kvality potravin. Ve své současné pozici obchodního zástupce VVS, prodeje minerálních krmiv Premin® pro koně v zájmovém chovu všech kategorií a v různých fázi zátěže vychází z dlouholeté praxe ošetřovatele a jezdce dostihových koní u nás a ve Velké Británii. Naše poznatky a zkušenosti v oblasti výživy koní mohou tak oslovit jak chovatele a trenéry, tak i všechny, kteří spojili s koňmi svůj život.

krátké zprávy ze světa

Výstava Brno

Ostřetín s bioplynkou V září roku 2009 se dostalo po několikaměsíčním zkušebním provoze ke slavnostnímu otevření nové bioplynové stanice v ZS Ostřetín, a.s.

VVS se tradičně účastnila Národní výstavy hospodářských zvířat, tentokrát již v Brně.

Výstava Radešínská Svratka

Přední čeští chovatelé Jiří Zelenka a Vladimír Kaplan v diskusi nad budoucností chovu skotu.

Náměstek ředitele SZIF a předseda ZS Ostřetín, a.s., spolu s představiteli kraje, banky a elektr. závodu při slavnostním otevírání bioplynové stanice.

VVS se účastnila známé chovatelské výstavy v Radešínské Svratce, kde společně se Svazem chovatelů českého strakatého skotu sebraly stovky podpisů návštěvníků za záchranu chovů dojnic.

Vladimír Kaplan vysvětluje provoz bioplynové stanice.

4 5

V rakouském Štýrsku Nemoci končetin jsou častou příčinou předčasného vyřazení krav z chovu. Pro jejich eliminaci odborníci doporučují pravidelnou prevenci a včasné ošetření akutního problému. Pro usnadnění těchto zákroků používají chovatelé rozmanité systémy. Proto jsme zajeli spolu s českými a slovenskými chovateli za výrobcem velice efektivních fixačních klecí do firmy Rosensteiner.

Nápoj se podává k energetickému posílení dojnic po otelení a na stabilizaci bachorových funkcí. V případě potřeby je možné aplikovat i další dny po otelení. Nápoj je možné aplikovat vždy, když dojde k dysfunkci bachoru.

VÝHODY: Dotace pohotové energie dojnicím po otelení

Firma funguje už 27 let, Andreas Rosensteiner začínal pouze se svou ženou a nyní už ve společnosti zaměstnává 22 pracovníků. „Stěžejními prvky naší firmy jsou inovace, vývoj a zpětná vazba,“ přibližuje Rosensteiner filosofii podnikání. Nezbytná je podle jeho slov také spolupráce s dalšími podniky v regionu a moderní vybavení továrny. Ve steinbašské továrně se vyrobí přibližně dvě klece za den. „Při zavádění nového výrobku na trh se prototyp vyrobí ručně, s minimálním podílem strojové práce. Po úspěšném testování v provozu se zahájí jeho výroba,“ uvádí majitel společnosti. Převzato z NCH (redakčně kráceno)

Vysoký obsah glukoplastických látek podporující glukoneogenezy Zabraňuje vzniku ketóz Snižuje výskyt indigescí bachorového obsahu, dilatací a dislokací slezu Podpora energetického a minerálního metabolismu Vytvoření podmínek pro obnovení bachorové mikroflóry a fermentačních funkcí Snížení výskytu poporodních paréz Stimulace bachorových funkcí Rychlejší nástup maximálního příjmu krmiv Optimální tvorba mikrobiálního proteinu BALENÍ: Pytle 25 kg; Sáčky 0,5 kg

inzerce efektivní odchov telat

Snap Top FIXAČNÍ KLEC NA OŠETŘOVÁNÍ PAZNEHTŮ A VETERINÁRNÍ ÚKONY

BEZPEČNÉ A ERGONOMICKÉ PRO ZVÍŘATA A ČLOVĚKA

Optimální funkce pro profesionální použití: Nejlepší způsob předního fixování „Headgate“ dokáže zachytit i „divoká“ zvířata – manuálně nebo automaticky. Moderní rolovací zajišťovací popruhy umožňují i pomalé uvolňování po dobu plné zátěže. Řešení zdvihání zadních končetin dvěma navijáky dávají ošetřovateli možnost pracovat dvěma způsoby. Fixační klec Snap Top je navíc uzavřená a velmi masivní. Tak je možné bezpečně ošetřovat i velmi neklidná zvířata.

Technická data Typ: fixační klec Snap Top Vnější rozměry (mm): 2170/1400/1950 (d/š/v) Vnitřní rozměry (mm): 1950/700/1700 (d/š/v) Určené pro zvířata: 300-900 kg živé hmotnosti (pro býky jsou větší rozměry) Hmotnost klece: 460 kg Vnější povrch: pozinkovaný , záchytné zařízení lakované

Sériová výbava Základní rám celopozinkovaný Záchytné zařízení Headgate ovládané ručně nebo automaticky Zařízení na fixaci předních končetin výsuvné do strany – pravé i levé Dvojstupňové fixování zadních končetin Zabezpečovací prvky Jistící popruhy (hrudní s navijákem, kolenní a stehenní řetěz v ochranném pouzdře) Návod na použití Protismyková hygienická podlaha Levá a pravá boční zábrana - sklopná

Doplňkové příslušenství Elektrický naviják na zadní končetinu 500 kg 3 bodové zařízení na tahání Ruční transportní zařízení Kolečka s osou Tenzometrická čidla s displejem Gumová matrace Snap Topp 0,685 x 2,10 x 10mm Doplňkové příslušenství je možné objednat hned nebo i dodatečně (jednoduchá montáž)

6 7

Kvalitní stádo s dobrým odchovem telat Zemědělské družstvo Pluhův Žďár je významným subjektem nejen regionu jižních Čech. Hospodaří v nadmořské výšce 480 metrů na výměře 2150 hektarů zemědělské půdy v 7 katastrálních územích. Na 1750 hektarů orné půdy pěstují zejména obiloviny, řepku, kukuřici, mák a brambory. Na 400 hektarech jsou trvalé travní porosty. Hlavním odvětvím je chov dojeného skotu, jehož stádo dojnic čítá v současné době 550 kusů českého strakatého skotu a 320 kusů plemene Holštýn.

Kompletní mléčná krmná směs pro telata Podávání mléčné krmné směsi namísto nativního mléka má kromě značného ekonomického efektu klíčový význam v zamezení přenosu infekčních onemocnění v podobě paratuberkulózy, BVD, infekční mastitidy apod. Skot je soustředěn do 4 středisek – Pluhův Žďár, Klenov, Mostečný a Jižná. V Klenově, a také v obci Jižná jsou ustájeny jalovice. V Mostečném mají potom na starosti 140 telat. Býčci jsou po odstavu prodáváni, v chovu zůstávají pouze jalovičky pro obnovu stáda. Přímo ve Žďáru je mimo starší zástavbu nově vybudovaná moderní stáj pro 530 dojnic s 8 roboty Astronaut Lely 3, dokončená v roce 2006. Tato vzdušná, bezstelivová, volná stáj má boxové ustájení a lehací boxy jsou vybaveny gumovými matracemi. Ve hnojných chodbách jsou nainstalovány shrnovací lopaty. Součástí jsou také 4 nové žlaby na objemnou píci. Změna technologie měla významný vliv na užitkovost, kvalitu mléka, zdravotní stav zvířat i reprodukci. Je však nutné pro tento systém chovu vychovat stádo, což bude trvat 3-5 let, říká předseda Ing. Karel Bednář. Velkou pozornost věnují péči o telata. Do 56. dne odchovávají telata ve venkovních individuálních boxech. Krmena jsou startérem a mléčnou náhražkou Multimilk s nízkým obsahem vlákniny, v zimě potom přechází na kvalitnější Multimilk Premium s vysokým obsahem sušeného mléka, tuku, NL a vitamínů. Efektivní odchov telat dává dobrý základ výborných produkčních ukazatelů krav. Podle hlavního zootechnika Zdeňka Tomšů dosahuje mléčná užitkovost dojnic holštýnského plemene 9300 kg mléka ročně při obsahu tuku 3,81 % a bílkoviny 3,36. U strakatého stáda je pak užitkovost 7 300 kg mléka s parametry okolo 4,00 % tuku a 3,43 % bílkovin. Co se ale podle předsedy Karla Bednáře podařilo především? „Postavit dobré hospodaření na zemědělské prvovýrobě bez pomoci přidružené výroby“, uvedl na závěr.

VÝHODY: vysoký obsah mléčných složek vynikající rozpustnost s minimální sedimentací Emulsizym® - unikátní systém bioaktivních peptidů a mastných kyselin se středním řetězcem zvyšující stravitelnost proteinů a tuků a zajišťující antimikrobiální účinek v gastrointestinálním traktu velmi nízký obsah vlákniny vyšší příjem

telata

Efektivní odchov telat Telata představují budoucnost každé mléčné farmy, geneticky nejcennější zvířata na farmě jsou právě telata. Jsou však zároveň i nejrizikovější kategorií vyžadující nejvyšší péči. Základní podmínkou pro další zdravý vývoj telete je porod do čistého prostředí bez stresu, osušení, dezinfekce pupku MVDr. Jiří Davídek silným roztokem jódu, přesun do soukromý veterinární lékař individuálního kotce nebo boudy Krásná Hora a napojení dostatečným množstvím mleziva o známé kvalitě nejpozději do 2 hodin po narození. V žádném případě by nemělo dojít k porodům do znečištěného prostředí, aby nedošlo ke kontaktu telete se znečištěnou podestýlkou, a ve které by byla telata ponechána dlouhou dobu nebo aby tele začalo pít přímo od krávy, protože nevíme kolik mleziva tele vypilo a ani nejsme schopni zajistit čistotu struků, ze kterých tele pije. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou můžeme pro tele po porodu udělat je včasné a dostatečné napojení kvalitním mlezivem, čímž myslíme vždy mlezivo z prvního nádoje. Zde narážíme na první úskalí. Jedním je včasnost, protože s postupujícím časem klesá prostupnost velkých proteinových molekul přes stěnu střevní. Pokud napojíme tele mlezivem do jedné hodiny po narození, je efektivita absorpce imunoglobulinů 36%, po napojení za 12 hodin klesá absorpce na 17% a po 24 hodinách je prakticky nulová. Rychlost, s jakou bude tele poprvé napojeno na mnoha farmách rozhoduje o jeho šanci zdárně přežít odchov. Zvláště u stájí bez nočního hlídače pak dostane mnoho telat první napití pozdě nebo spontánně pije od matky, přičemž u 25-40% těchto telat není pasivní transfer protilátek dostatečný. Druhým problémem je snižující se kvalita mleziva s rostoucí dojivostí krav. U stád s vysokou užitkovostí se může stát, že nebude dost kvalitního mleziva pro první napojení telat. Pak je nutné zvýšit množství podaného mleziva v prvních hodinách po narození, protože množství vstřebaných imunoglobulinů nezávisí na jejich koncentraci v mlezivu, ale na absolutním množství, které tele zkonzumuje. Zde máme dvě možnosti, buď opakované časté napájení menším množstvím mleziva (1,5-2l) v kratších intervalech během prvního dne, nebo silové napojení velkým množstvím (4 litry) za použití sondy. Pro napájení mlezivem je však nutné dodržovat zásady hygieny a to nejen u napájecích pomůcek, ale i při získávání a skladování mleziva. Stejné mechanismy, které umožňují průnik imunoglobulinů ze střeva přímo do krve, umožní i průnik patogenů, pokud jsou v mlezivu přítomny. Znečištěné nádoby, ve kterých je mlezivo skladováno nebo kontaminace mleziva při dojení, může být příčinou vážných zdravotních problémů brzy po porodu. Pokud chceme zkontrolovat, jak ošetřovatelé telata napájí, nebo pokud chceme ověřit jaký způsob napájení a jaké množství mleziva je v prvním nápoji na naší farmě nejvhodnější (zavedení standardizovaných postupů) můžeme využít buď přímé měření imunoglobulinů krve, krevního séra, nebo stanovení celkového proteinu. Stanovení celkového proteinu je výrazně levnější a poskytne nám dostatečně věrohodnou informaci o situaci na farmě. Navíc stanovení celkového proteinu nám provedou ve většině humánních nemocnic, kde mají biochemickou laboratoř, není

tedy nutno posílat vzorky na veterinární ústavy. Pokud si koupíme na farmu odstředivku a refraktometr s kalibrací na měření celkového proteinu, jsme schopni si tento test provést sami. Vzorky krve musíme odebrat mezi 2-5 dnem stáří telete, ne později, pak se již hodnoty imunoglobulinů a celkového proteinu začínají rozcházet. Princip metody spočívá v tom, že telata se rodí nejen bez imunoglobulinů, ale i s velmi nízkou hladinou celkového proteinu. Množství jak imunoglobulinů, tak i celkového proteinu po napití odráží v prvních dnech života množství protilátek získané z mleziva a oba sledované parametry jsou k sobě do určité míry v přímé úměře. Ukazatel dobrého napojení mlezivem je dán hodnotou 55g/l celkového proteinu krevního séra. Nižší hladina signalizuje problémy při péči o telata a vyšší riziko onemocnění. Pravidelným měřením celkového proteinu můžeme dát i základ pro objektivní odměňování lidí, a zároveň tak zvýšit i jejich motivaci pro dobrou péči o telata. Po celé období odchovu telat je nezbytné dodržovat základní pravidla hygieny. Zvláště v podmínkách teletníků je chybou ustájit mladá telata ve stejné budově se staršími telaty tak, aby s nimi měla přímý kontakt, nebo kontakt přes uličku, protože se zvyšuje riziko přenosu patogenů ze starších na mladší, zvláště původců respiračních onemocnění. Mlezivo krmíme telatům obvykle 3 dny, a potom přecházíme na mléko nebo mléčnou náhražku. Krmení mléka i mléčné náhražky přináší své výhody, ale i rizika a nevýhody. Telata krmená plnotučným mlékem rychleji rostou, tento způsob krmení je však nejdražší. Pokud krmíme zbytkové mléko, pak existuje riziko přenosu patogenů. Proto se doporučuje zbytkové mléko pasterizovat. Dalším problémem krmení zbytkového mléka je denní kolísání množství mléka a jeho nutričních parametrů. Pokud chce chovatel zkrmit zbytkové mléko, pak je lépe krmit ho kategoriím, u kterých představuje nejnižší riziko, tedy býkům určeným k výkrmu. Mléčná náhražka odstraňuje riziko přenosu patogenů, pokud je správně připravena a pokud nedojde k sekundární kontaminaci. Je také levnější než plnotučné mléko. Vyžaduje však vyšší péči při přípravě, dodržení teploty, koncentrace a homogenity zamíchání. Mezi mléčnými náhražkami existují velké rozdíly v kvalitě použitých surovin a tím i v ceně. Levnější mléčné náhražky obsahují větší množství komponent rostlinného původu a mají zpravidla i vyšší obsah vlákniny. Využitelnost proteinů rostlinného původu je u malých telat nižší a například i u sojového proteinu ošetřeného na snížení antinutričních faktorů může být využití pouze 90% v porovnání se stejným množstvím proteinů živočišného původu. Mezi různými produkty pak můžou být velké rozdíly ve využitelnosti živin i při jejich stejném deklarovaném obsahu. Mléčné náhražky o nízké kvalitě se často také špatně rozpouštějí a „žmolkují“, čímž se zhoršuje využitelnost živin a zvyšuje riziko zdravotních problémů. Z hlediska ekonomiky je v odchovu výhodnější použití dražších, ale kvalitnějších produktů, protože takto krmená telata výrazně lépe rostou a jsou zdravější, čímž klesají náklady na léčbu. Použití levné mléčné náhražky pak může být nákladově nejdražší rozhodnutí managementu.

8 9

Ledviny telete krmeného levnou mléčnou náhražkou a plnotučným mlékem.

Kvalita mléčné náhražky je důležitá i u telat krmených krmným automatem, protože tato telata jsou ustájena ve skupinách obvykle již od stáří 10 dnů a skupiny bývají často věkově heterogenní. Většinou se jedná o kontinuální stáje bez možnosti skutečně efektivní dezinfekce. Nevýhodou je i nemožnost sledování příjmu startéru individuálních telat, odstav se proto provádí na základě věku a kondice zvířat. Riziko šíření nákazy je vyšší i přes možnost snadné medikace, nejohroženější skupinou jsou právě nejmladší naskladněná telata. Kvalitní mléčná náhražka zajistí dobrou kondici i těchto telat a může výrazně přispět k nižšímu výskytu infekčních onemocnění nebo k snadnější rekonvalescenci nemocných kusů. Krmení mlékem 2x denně u telat v individuálních boxech obvykle stačí v období od jara do podzimu, v zimních měsících je však energetická potřeba výrazně vyšší, proto je nutno zvýšit příjem krmiva až o 50%. Lépe než zvýšením množství napájeného mléka při napájení 2x denně je zařadit třetí dávku mléka, tedy mezi ranní a odpolední napájení přidat jedno v poledne. Tím lze zabránit velkému příjmu živin v jedné dávce, snížit riziko trávicích problémů, předejít vyššímu riziku průjmů, snížit riziko nedokonalého natrávení a vstřebání živin ve střevě, a tak omezit možnost namnožení patogenní mikroflóry ve střevě, ať se již jedná o Escherichia coli, nebo Clostridium perfringens. Dobrý a známý příjem startéru je nezbytný předpoklad pro bezproblémový odstav a další rychlý růst telat. Ve startérové výživě panuje mnoho mýtů, které chovateli, pokud se jich drží, velmi komplikují život. Startér nemá rozvoj bachoru stimulovat mechanicky (tedy škrábáním), ale chemicky a to tvorbou těkavých mastných kyselin. Nejefektivnější je pak kyselina máselná, následuje kyselina propionová a nejméně efektivní je kyselina octová. Zatímco kyselina máselná a propionová vznikají při fermentaci cukrů a škrobů, kyselina octová je hlavní produkt fermentace vlákniny. Přidávat seno do startéru nebo ke startéru ještě před odstavem jde proti smyslu rychlé adaptace na příjem krmiva, protože nezajistí dostatečný rozvoj bachoru a tím i vstřebávání živin v raném věku telete. Startér musí být kvalitní a zároveň chutný. Startér bychom měli začít podávat ihned po ukončení napájení mlezivem, tedy po třetím dnu stáří telete. Startér podáváme v malých dávkách, a pro lepší návyk můžeme použít několik jednoduchých triků. Jedním je nasypat trochu startéru do nádoby na mléko po jeho vypití, telata se obvykle snaží pokračovat v pití. Pokud v nádobě něco naleznou, začnou

startér ochotněji přijímat. Druhou možností je dát po vypití mléka na jeho místo nádobu se startérem, opět většinou zvítězí hlad a zvědavost a telata velmi rychle startér začnou žrát. Startér musí být stále čerstvý, nikdy nesmí zůstat v nádobě déle než 24 hodin. Pravidelná denní výměna startéru za nový je první nezbytnou podmínkou dobrého příjmu startéru, navíc nám zajišťuje, že budeme mít přehled o tom, kolik ho telata přijímají. Pro monitoring spotřeby startéru doporučuji tento postup : všechny boxy opatříme tabulkou, na které uvedeme datum narození telete. Odvážíme odměrku se startérem, aby bylo známo, do jaké výše dosahuje startér. Pokud je ho v nádobě 300g, tuto výši v nádobě označíme. Každý den vyměníme telatům startér za čerstvý, nespotřebované zbytky dáme starším již odstaveným telatům. Pokud tele spotřebuje cca 300 gramů startéru, udělá ošetřovatel na tabulce čáru. Pokud konzumuje tele 600g, uděláme další čáru a krmíme mléko jen 1x denně a to i v zimě. Při konzumaci 900 g startéru tele můžeme odstavit.

Druhou nezbytnou podmínkou je celodenní přístup k vodě. Přítomnost dostatečného množství vody v bachoru je nezbytnou podmínkou pro fermentaci krmiva v bachoru. Voda musí být k dispozici v zimě, i když mrzne. Samozřejmě ji pak nenecháváme v nádobách přes noc, ale po každém krmení nalijeme telatům teplou vodu do kbelíků a před koncem večerní směny ji vylijeme. Novou metodou odchovu je program intenzivního růstu telat. V tomto programu se využívá mléčná náhražka o vyšším obsahu proteinu (25-30%) a nižším obsahu tuku (15-18%), jejíž množství stoupá se stářím telete obvykle až do věku 28 dní, pak dochází k postupnému snižování příjmu a návyku na startér. Odstav se provádí obvykle mezi 42-49 dnem v závislosti na spotřebě startéru, který je též parametrově lepší než obvyklé startéry. Výhodou této metody je intenzivní růst telat od narození, menší nemocnost a šance pro dřívější připuštění jalovic. Nevýhodou je vyšší cena. Rizikem je, že pokud nejsou jalovice dále dobře krmeny, může být celý prvotní náskok v růstu a tím i možný finanční zisk ztracen. Dalším kritickým obdobím pro život telete je odstav. Prvním důležitým rozhodnutím je, jaké kriterium pro odstav zvolíme. Můžeme se rozhodnout pro odstav na základě věku telete, což musíme podstoupit u telat krmených krmnými automaty, nebo na základě spotřeby startéru. Druhá možnost je jednoznačně lepší, protože telata odstavujeme na základě jejich adaptace na příjem pevného krmiva. pokračování na další straně

telata zdravotní stav

pokračování ze strany 9

Tele můžeme úspěšně odstavit při spotřebě 700-900g startéru na den, není nutné čekat, až sežerou 1,5-2,5 kg, jak se ještě stále tvrdošíjně traduje v mnoha publikacích nebo mezi chovateli. Za příznivých podmínek můžeme tedy odstavit telata bez závažnějších rizik velmi brzy. Problémy však nastanou, pokud nám telata onemocní. Jak bychom měli v tomto případě postupovat? Na prvním místě je prevence-čisté porodní boxy, okamžité oddělení telete od matky a napojení mlezivem již bylo zmiňováno. Pokud známe nejčastější původce onemocnění na farmě, můžeme proti nim vakcinovat. V případě průjmů, které většinou nastupují rychle po porodu je nutno vakcinovat již krávy stojící na sucho, aby bylo v mlezivu dostatek protilátek specifických pro patogeny přítomné na farmě. Efektivnost vakcinace musíme zajistit tak, že tele opravdu vypije dostatečné množství mleziva včas, neznamená to však, že mu bude podáno dostatečné množství. Mlezivo se do něj musí dostat byť i nuceným napájením. V případě respiračních onemocnění, která většinou nastupují později, je často nutné vakcinovat telata tak, aby měla dostatek protilátek ve věku 1měsíce, kdy obvykle dochází k propuknutí onemocnění, pokud však onemocní již velmi mladá telata, můžeme vakcinovat březí krávy podobně jako proti původcům průjmových onemocnění. Pokud již dojde k onemocnění, je potřeba ihned zahájit léčbu zaměřenou na hlavní klinické příznaky. U průjmů je prvotním úkolem zvládnout dehydrataci. Léčba antibiotik je v těchto případech jen doplňkem. Teleti musíme zajistit normální příjem živin a navíc mu musíme dodat takové množství tekutin a minerálů, abychom zcela doplnili ztrátu způsobenou průjmem. Základní chybou, která se stále tvrdošíjně udržuje, je vysazení mléka pokud podáváme rehydratační roztoky. Pokud takto postupujeme, výrazně tak tele ochuzujeme o živiny, zvláště proteiny, které v boji s onemocněním nutně potřebuje, a snižujeme tak šanci na jeho rychlé uzdravení. Celý problém spočívá v tom, že většina rehydratačních roztoků obsahuje bikarbonát ve funkci pufru, a jako náhradu bikarbonátu ztráceného při průjmech. Bikarbonát však zabraňuje vysrážení a tím i strávení jedné důležité bílkoviny mléka- kaseinu- ve slezu. Pokud však k vysrážení došlo, bikarbonát již negativně nepůsobí. Pokud tedy napájíme zbytkovým mlékem, musíme počkat alespoň 4 hodiny po napojení, a teprve potom podat rehydratační roztok. Pokud však napájíme mléčnou náhražkou, její hlavní zdroj proteinu je syrovátka, tedy tekutina zbylá po vysrážení kaseinu při výrobě sýrů, rehydratační roztoky nepředstavují žádný problém. Nejlepší způsob, jak dostat do telete dostatek tekutin je časté napájení, kdy po každém napojení mlékem následuje v krátkém časovém odstupu napojení rehydratačním roztokem (v létě napájení 4x denně, v zimě 5-6x dle stavu dehydratace). Průjmující telata pijí velmi málo. Nestačí tedy roztoky telatům pouze předložit. Pro přežití je důležité že telata musí všechny podávané nápoje vypít, je tedy často nutno použít nucené napájení sondou. Takto lze do telat dostat daleko větší množství tekutin, než při intravenosní aplikaci. Pokud bychom chtěli dostat stejné množství tekutin intravenosně, museli bychom použít dlouhodobou infuzi rehydratačních roztoků, na kterou není většina farem vybavena a zvláště

v zimě je tato metoda neproveditelná. Perorální rehydratací však můžeme eliminovat úhyny z důvodu průjmů na minimum. Respirační onemocnění propukají obvykle později než gastroenteritidy. Pro prevenci respiračních onemocnění platí obecná pravidla dobré ošetřovatelské péče, čistoty, správné výživy a minimalizace stresu, která platí pro odchov telat obecně. Rizikem je ustájení starších telat ve stejné budově s novorozenými telaty a s telaty před odstavem, pokud se začne šířit infekce v teletníku, starší telata většinou nákazu překonají, ale mohou šířit patogeny na mladá telata. Zvláště v starších teletnících může k šíření respiračních onemocnění přispívat špatná ventilace. Respirační onemocnění většinou začínají jako virosa (BVD,BRSV,PI3, Adenoviry), jejímž následkem se v plicích uplatní sekundární bakteriální mikroflora (Manheimia haemolytica, Pasteurella multocida, Haemophylus somnis), která je hlavní příčinou úhynu telat. Včasné podání mleziva zůstává hlavní preventivní metodou, její význam je však časově omezený. Při poklesu pasivní imunity (obvykle okolo 4 týdnů stáží telat) roste riziko onemocnění, zvláště pokud jsou telata v tomto období přesunována nebo pokud dochází ke změně krmiva (náhrada startéru za levnější krmnou směs). Pokud propukne klinické onemocnění, je nutné okamžitě nasadit účinnou léčbu antibiotiky, a případně i nesteroidními antiflogistiky. Další možností je metafylaxe, tedy plošná aplikace antibiotik všem vnímavým zvířatům ještě před nástupem klinických příznaků, pokud tedy začíná větší množství telat v teletníku kašlat, je dobré aplikovat antibiotika i těm telatům, která jsou ještě klinicky zdravá. Lze předpokládat, že s velkou pravděpodobností onemocní. V poslední době se na mnoha chovech začíná šířit onemocnění, jehož původce je Mycoplasma bovis. Toto onemocnění je charakteristické těžkými bronchopneumoniemi, které se často projeví klinicky až při závažném poškození plic telete. Spolu se zápaly plic se občas vyskytuje onemocnění kloubů a v některých případech i zánět středního ucha, který se klinicky manifestuje tím, že telata nosí hlavu na stranu. U dospělých krav se zároveň zvyšuje riziko mastitid obvykle těžkého průběhu na které nezabírá léčba, případně zmetání. Pokud se mykoplasmy v chovu vyskytují, pak musíme u telat volit léčbu antibiotiky, která nepůsobí na buněčnou stěnu. Peniciliny všech generací jsou zcela neúčinné. Léčba musí být zahájena včas a musí trvat alespoň 10 dní. Další nemocí, pro jejíž šíření je rozhodující péče o telata, je paratuberkulosa. Zde platí dvojnásobně důraz na čistotu prostředí porodny, protože telata do 1 měsíce stáří jsou nejcitlivější kategorií z hlediska přenosu nákazy. Důležitým preventivním opatřením je nepřipustit pití z vemene krav na porodně, napájení mlezivem jen od zdravých krav (seroligicky negativních) a zákaz zkrmování směsného mleziva a mléka. Tímto postupem jsme schopni zamezit šíření nákazy ve stádě, a spolu s brakací infikovaných zvířat postupně stádo ozdravit. Odchov telat do značné míry rozhoduje o dalším rozvoji farmy a její ziskovosti. Pokud je dobře zvládnut, umožní efektivnější obměnu stáda a může zvýšit zisk farmy prodejem přebytečných jalovic. Pokud jej nezvládneme, brakace stáda může být daleko obtížnější a případný nákup nových zvířat může nejen nepříznivě ovlivnit zisk farmy, ale i výrazně zhoršit nákazovou situaci stáda. Věnujme mu proto minimálně stejnou pozornost, jakou věnujeme kravám.

10 11

Onemocnění paznehtů skotu Onemocnění končetin, zvláště paznehtů, jsou jedním z nejzávažnějších zdravotních problémů v chovu dojnic. Vedle poruch plodnosti a mastitid jsou nejčastější příčinou předčasného vyřazování dojnic z chovu. Velice významný je tento zdravotní problém u vysokoprodukčních MVDr. Ing. Martin Matějíček dojnic holštýnského plemene. veterinární a výživářský poradce Výskyt onemocnění končetin VVS Verměřovice spol. s r.o. v chovatelsky vyspělých zemích se pohybuje na úrovni 5 – 7 % z ustájených zvířat. Ve většině našich chovů je výskyt klinických forem onemocnění končetin značně vyšší, v problémových chovech dosahuje incidence onemocnění paznehtů 30 – 70 % dojnic. Nejčastěji se vyskytuje v první třetině laktace. Onemocnění končetin jsou polyfaktoriálního původu, na jejich vzniku se podílí řada aspektů – genetická predispozice, technologie ustájení, zoohygienické podmínky ustájení, výživa, poruchy metabolismu, úroveň ošetřovatelské, zootechnické a veterinární péče. V komplexu onemocnění končetin dojnic vyvolaných nedostatečnou výživou a metabolickými poruchami se setkáváme s onemocněním skeletu, kosterní svaloviny, kůže a paznehtů. Vliv výživy a poruch metabolismu na vznik jednotlivých onemocnění je různý, působí predispozičně nebo je jejich vliv výraznější až rozhodující. Na paznehtech se můžeme setkat s několika diagnózami. K jejich stanovení ve většině případů stačí klinické vyšetření. U závažných případů je vhodné ho doplnit rentgenologickým vyšetřením. Onemocnění paznehtů, způsobující kulhání skotu, jsou záněty kůže v blízkosti paznehtu a záněty škáry paznehtí – laminitida. Třetí skupinu onemocnění tvoří porušení kvality rohového pouzdra. Tyto změny vznikají jako následek subklinické laminitidy a nezpůsobují kulhání. Záněty kůže prstu:

Záněty škáry paznehtní:

Porušení kvality rohového pouzdra:

Dermatitis digitalis, interdigitalis Nekrobacilóza Tylom Chodidlový vřed Hnisavě volná stěna Nekróza špičky paznehtu Hnisavě dvojité chodidlo Eroze patek Volná stěna Rohové dvojité chodidlo Krváceniny v chodidlové rohovině Žluté zbarvení chodidlové rohoviny Rozštěp a trhlina rohového pouzdra

Tylom pravidelně umístěný

Zánětlivá onemocnění kůže se podle příčiny, která je vyvolává, nazývají infekční onemocnění prstu. Vyjímku tvoří tylom, který vzniká následkem chronického proliferativního zánětu kůže v meziprstí bez účasti infekce. Dermatitis digitalis a interdigitalis (Mortellaro, jahoda) Dermatitis digitalis je bolestivé onemocnění kůže prstu skotu, které se manifestuje různým stupněm kulhání. Jedná se o ohraničený zánět kůže, pro který je charakteristické obnažení epidermis, bez výrazného otoku a bez tendence k hojení. Nejčastěji jsou postiženy prvotelky černostrakatých plemen po zařazení do produkční stáje. U starších krav a u plemen červenostrakatých a masných, je výskyt výrazně nižší. Dále se setkáváme s tímto onemocněním častěji v chovech s volným ustájením než ve vazných stájích. Na výskyt má vliv i roční období, protože se více případů objevuje na jaře a na podzim. Z 90 % se lokalizuje na pánevních končetinách, nejčastěji na plantární straně v kožní řase mezi patkami. Vyjímkou není výskyt na dorzální straně kůže prstu. Pokud se tento zánět typického charakteru objeví v meziprstí, jedná se o dermatitis interdigitalis. Příčina vzniku dermatitis digitalis je polyfaktoriálního původu, které se skoro výlučně vyskytuje u ustájeného skotu, jen sporadicky u skotu na pastvě. Významnou úlohu v etiologii tohoto onemocnění hrají bakteriální agens – zárodky Spirochety z rodu Treponema. Nález bakterií šroubovitého vzhledu v histologických řezech z lézí a odpovídavost na antibiotickou terapii potvrzuje bakteriální etiologii. Důležitou roli hrají také bakterie ze skupiny Bacteroides a jiné anaerobní bakterie. Mnoha dalšími původci jsou ubikvitární komenzálové. Podmínkou rozvoje infekce povrchové vrstvy kůže jsou pouhým okem neviditelné mikrotraumata. Na vzniku onemocnění se také významnou měrou podílí technologie ustájení, úroveň stájové zoohygieny, velikost stáda, přeplnění stáje, vlhko, špatně prováděná korektura paznehtů, velikost lehacích boxů a kvalita krmné dávky. Zajímavá je otázka odolnosti imunitního systému zvířat a výskytu tohoto onemocnění. Je nesporné, že imunitní stav je kromě jiného podmíněn obsahem některých složek v krmné dávce především zinku, mědi, selenu a vitaminu A a E. Častější výskyt ve stáji s rošty ukazuje na vznik onemocnění sekundárně po kontaminaci mikrotraumat kůže. Klinické příznaky jsou vyjádřeny různou intenzitou kulhání, dojnice přešlapují, vylehčují postiženou končetinu nebo nastupují na špičku paznehtů. Zvířata s chronickými změnami nekulhají. Dermatitis digitalis se vyskytuje ve třech formách. První je vyjádřena hyperemií, serózní exudací a zježením srsti – piloerekcí. Druhá forma se nazývá akutní erozivní, setkáváme se s ní nejčastěji a je lehce terapeuticky zvládnutelná. Tyto léze připomínají povrch jahody, jsou kruhovitého nebo oválného tvaru, jeden až pět centimetrů v průměru, snadno krvácející,

Tylom jednostranný stěnový pokračování na další straně

zdravotní stav

pokračování ze strany 11

ostře ohraničené a na dotyk velice bolestivé. Dermatitis digitalis způsobuje dlouhodobé našlapování na špičku paznehtu, které vede k přeúhlování a ke vzniku tupoúhlého až špalkovitého paznehtu. Třetí forma je chronická papilomatózní nebo proliferativní, při které dochází k růstu až 10 mm dlouhých papil. V této fázi vývoje onemocnění ustupují příznaky zánětu, léze nekrvácejí, jsou nebolestivé a začínají se oddělovat od zdravé kůže světlým epiteliálním lemem. Jejich léčba spočívá v seříznutí léze, dezinfekci a přiložení obvazu. Léčbu lze provádět jak individuální lokální terapií dezinfekčními a antibiotickými preparáty, tak hromadnými koupelemi končetin v dezinfekčních, případně antibiotických roztocích. Rozhodnutí, zda přistoupíme k té či oné léčbě, provádíme na základě intenzity postižení stáda. Individuální terapie se provádí většinou současně s pravidelnou úpravou paznehtů. Významnou předností této formy terapie je léčba pouze postižených zvířat. Nejdříve je nezbytné lézi a její okolí důkladně omýt a osušit. Dále se nanášejí různé druhy přípravků – antibiotické spreje (Pederipra, Alamycin, Tetrasol), antibiotické tablety (Gynobiotik, Metricyclin), síran měďnatý a zinečnatý, lotagen a dehet. Aplikace antibiotických sprejů by měla být provedena dvakrát v rozmezí 30 sekund, zvíře by pak mělo po ošetření stát 30 minut na suché podlaze, aby se umožnilo působení přípravku. Kontrola by měla následovat za 5 – 7 dní, případně by měla být aplikace zopakována. Rozsáhlé, bolestivé a papilomatózní léze by měly být ošetřeny chirurgicky. Tento způsob ošetření spočívá v seškrabu nebo excizi zánětem postižené tkáně. Chirurgicky obnažená škára musí být ošetřena antibiotiky nebo dezinfekčním roztokem a obvázána. Sejmutí obvazu a případné další ošetření by mělo následovat zhruba za 3 dny. Pokud přistoupíme k hromadné léčbě formou koupelí, je nezbytné umístění rohoží, van a bazénů za dojírnou, aby nedocházelo ke kontaminaci mléka. Roztok by měl dosahovat minimálně výšky paznehtků. Dojnice by měly vstupovat do koupele s čistými končetinami a setrvat v něm nejlépe 15 - 20 minut. Po opuštění koupele by měly dojnice minimálně 30 minut stát na suché čisté podlaze, aby bylo umožněno působení přípravku. Nejčastěji používané přípravky pro hromadné koupele je síran měďnatý v koncentraci 5 – 10 %, síran zinečnatý 10 – 20 % a formalín 3 – 10 %. Podmínkou působení roztoku formalínu je teplota lázně minimálně 13 0C. V ojedinělých případech vysoké incidence výskytu těchto onemocnění se používají roztoky antibiotik – oxytetracyklin v dávce 1 – 6 g/l, případně linkomycin a spektinomycin 0,3 – 1 g/l dvakrát denně po dobu tří dnů. Pro snížení incidence výskytu a jako nejvhodnější prevence je kromě pravidelných dezinfekčních koupelí vhodná také úprava krmných dávek a zlepšení stájové hygieny. Meziprstní nekrobacilóza ( interdigitální flegmóna ) Zatímco u dermatitis digitalis a interdigitalis se jedná o povrchový zánět kůže, nekrobacilóza je akutně nebo perakutně probíhající zánět počínající na kůži v meziprstí, který se ale velmi rychle šíří do hlubokých struktur meziprstí končetiny. Dojnice postižené nekrobacilózou vykazují většinou změny celkového zdravotního stavu, dochází k vzestupu tělesné teploty, přestávají přijímat krmivo a mléčná užitkovost se výrazně snižuje. Vzniklý stav na končetině se označuje také jako panaritium. Onemocnění je charakterizováno značným otokem celé dolní části končetiny v oblasti korunky, spěnky a enormní bolestivostí. Typické je vystavování postižené končetiny, dojnice drží končetinu mírně

dopředu a špička paznehtu je buď úplně ve vzduchu nebo se jen zlehka dotýká země. Z počátku onemocnění je v meziprstí patrné výrazné zarudnutí kůže, za 2 – 3 dny již dochází k hlubokému nekrotickému rozpadu meziprstních tkání. V meziprstí se pak nachází silně zapáchající mazlavá hmota. Po jejím odstranění se objeví nekrotická kůže a rozpad tkáně do hloubky, nezřídka dochází k rozšíření infekce na klouby, šlachy a někdy až na kosti prstu. Příčinou vzniku je infekce anaerobními bakteriemi Bacteroides malaninogenicus a Fusobacterium necrophorum. Bakterie rodu Bacteroides nejdříve proniká do kůže, vyvolává zde mírnou formu zánětu a usnadňuje tak průnik bakterie rodu Fusobacterium, která způsobuje vlastní rozvoj těžké nekroticky probíhající infekce. Výskyt tohoto onemocnění v chovech skotu bývá sporadický, ale může postihovat v podobě nákazy 30 – 50 % zvířat ve stádě. Pokud onemocnění probíhá bez včasného terapeutického zásahu, prognóza se stává dubiózní až nepříznivá. Zvíře silně vyhubne a končí na nutné porážce nebo v ojedinělých případech při rozvoji septikémie úhynem. Predispozičními faktory jsou špatná zoohygiena, přílišná vlhkost vede ke změkčování rohoviny a k tvorbě trhlin v kůži meziprstí, které se stávají vstupní branou infekce patogenů obsažených ve výkalech. Dalším faktorem neblaze se projevujícím na rozvoji tohoto onemocnění je úroveň péče o paznehty. Přerostlé paznehty vedou ke vzniku mikrotrhlin v kůži meziprstí a přispívají ke vzniku onemocnění, protože se zde v nahromaděné nečistotě snadněji rozvine bakteriální infekce. V neposlední řadě má na rozvoj onemocnění vliv celkového zdravotního stavu zvířete. Výrazné chyby ve výživě a dietetice vedou k metabolickým poruchám a ty k poškození imunitního systému zvířat. Onemocnění vyžaduje okamžité zahájení terapie. Nezbytné je současné celkové podání antibiotik – penicilin, cefalosporiny, tetracykliny nebo makrolidy doplněné o aplikaci nesteroidních antiflogistik a lokální ošetření meziprstí spočívající v odstranění nekrotických tkání, v aplikaci dezinfekčních a antibiotických prostředků a založení krycího obvazu. V případech včasného zahájení léčby vetšinou ustoupí příznaky zánětu a kulhání do 3 – 4 dnů. U komplikovaných případů, kdy jsou postiženy hlubší tkáně paznehtu, je možné provést odborný chirurgický zákrok – amputaci prstu nebo resekci šlach. Základním preventivním opatřením je vyloučit zavlečení nákazy do chovu nákupem zvířat s neznámou nákazovou situací. U každého prověřeného nákupu zvířat je nezbytné provést měsíční karanténu s opakovaným klinickým vyšetřením paznehtů, provést funkční úpravu paznehtů včetně preventivních dezinfekčních koupelí. K významným preventivním opatřením dále patří zajištění co nejlepších zoohygienických podmínek ustájení, pokud je to provozně možné, dát vysokobřezím zvířatům v období zaprahlosti možnost přístupu do výběhů nebo na pastvu. Je nezbytné zvířatům zajistit vyváženou krmnou dávku s dostatkem minerálních látek a vitaminů. Dále je třeba provádět pravidelně důkladné ošetřování paznehtů s kontrolou meziprstní štěrbiny a preventivní koupele končetin v dezinfekčních roztocích.

12 13

Meziprstní mozol ( tylom, limax ) Mozol vzniká zmnožením vazivové tkáně v meziprstním prostoru. Často se vyskytuje u starších a těžších zvířat zejména na pánevních končetinách. Interdigitální tylom vzniká chronickým drážděním měkkých tkání v meziprstí. Tato proliferace vzniká geneticky podmíněnou slabostí vazivové tkáně meziprstí nebo jako důsledek chybné úpravy paznehtů, případně chronické laminitidy. Existují dvě formy – pravidelně umístěný tylom a jednostranný stěnový mozol. Pravidelně umístěný tylom je podmíněn geneticky nebo opakovaným seřezáváním vnitřní nosné stěny při úpravě paznehtů. Tento typ mozolu, pokud není spojen s kulháním, je jen kosmetickou vadou. Prevencí jeho vzniku je funkční úprava paznehtů. Častěji se vyskytuje stěnový mozol spolu s chodidlovým vředem jako následek chronické laminitidy. Objevuje se na vnitřní straně vnějšího paznehtu. Prevencí je opět úprava paznehtů s odlehčením postiženého paznehtu. Tylomy, které jsou infikovány, nebo které způsobují bolestivost a kulhání, musejí být chirurgicky odstraněny. Onemocnění paznehtů u krav je v současné době vážným zdravotním i ekonomickým problémem ve většině chovů dojnic v ČR. Řešení této problematiky vyžaduje komplexní přístup zahrnující kvalitní plemenářskou, chovatelskou a veterinární péči, kvalitní technologické a dobré zoohygienické podmínky, adekvátní úroveň výživy a krmení zvířat a tím minimalizování poruch metabolismu.

C16

Lodestar ® C16

Volné mastné kyseliny palmového oleje

z našich farem

V Uhříněvsi u krav Výzkumný ústav v Praze Uhříněvsi jistě není třeba nijak zdlouhavě představovat. V oblasti chovu skotu, a nejen skotu, je toto zařízení bezesporu pojmem. Právě do Uhříněvsi, respektive na farmu v Netlukách, míří i kroky studentů České zemědělské univerzity a středních zemědělských škol, aby zde konfrontovali své nabyté teoretické znalosti s praxí.

K nadstandardnímu vybavení stájí patří automatické přihrnování krmiva. Denně se přihrnuje šestkrát.

V Uhříněvsi se zdaleka nezabývají pouze chovem skotu, ať už dojeného nebo masného, ale chovají zde také prasata, koně, jeleny a králíky. Mluvíme-li o skotu, nesmíme rozhodně opomenout i stádo 14-ti českých červinek, které zde chovají v rámci zachování genových zdrojů. Chovají zde více jak 200 dojnic, jak českého strakatého plemene, tak i holštýnského. Holštýnky tvoří přibližně dvě třetiny stáda. Na farmě v Netlukách jsou zvířata ustájena v celkem pěti volných stájích s boxovým ustájením. Takovéto uspořádání je ideální především pro účely výzkumu, kdy je třeba pro jednotlivé experimenty zajistit skupiny dojnic vybrané podle požadovaných ukazatelů a ustájené ve stejných podmínkách. Narozená telata jsou ustájena klasicky ve venkovních individuálních boxech. Aktuálně jsou telala umisťována do čtyřech různých typů individuálních boxů. Vliv těchto rozdílných technologií na prospívání telat je předmětem jednoho z právě probíhajících experimentů. Odstavená telata ustájená ve skupinách v teletníku si již zvykají na volná boxová lože. Dodržuje se zde totiž technologická návaznost pro všechny kategorie skotu. Pokud jde o výživu, spolupracuje výzkumný ústav dlouhodobě se společností VVS Verměřovice, která je dodavatelem minerálních doplňků pro skot. „V úvodu naší spolupráce jsme se obraceli v oblasti výživy na konzultanta VVS Ing. Martina Harsu. Před přibližně dvěma lety jej vystřídal Petr Šafra MgA“, uvedl hlavní zootechnik Ing. Vladimír Němeček. Složení krmné dávky se odvíjí od skupiny dojnic, kterým je určena. Dvě z celkem čtyř připravovaných krmných dávek jsou určeny pro dojnice v první a druhé fázi laktace, další krmná dávka je připravována pro krávy před otelením a poslední je pro dojnice do 21 dní po otelení. Telata jsou do dvou měsíců věku krmeny neokyseleným kravským mlékem a začínají si již zvykat na starter.

Ve dvou měsících věku jsou odstavena a krmena senem a starterem, do kterého se později přimíchává oves. Ve čtyřeh až pěti měsících přechází telata na směsnou krmnou dávku. Směsná krmná dávka pro skot je založena především na kukuřičné siláži, vojtěškové senáži, LKS, slámě, lučním a vojtěškovém senu a vlastních obilovinách. Nechybí samozřejmě minerální krmné doplňky. Díky snaze snížit náklady na výrobu mléka výrazně omezili v krmné dávce sóju. Tím došlo k poklesu užitkovosti dojnic. U českého strakatého stáda je aktuální užitkovost 7253 kg mléka o obsahu tuku 3,86 % a bílkovin 3,43 %. Holštýnské dojnice dojí 9453 kg mléka s obsahem tuku 3,66 % a 3,23 % bílkovin. Mléko je od dojnic získáváno dvakrát denně v autotandemové dojírně o počtu stání 2 x 5 s AFI systémem. Dojnice jsou po každém dojení také váženy. Mléko dodávají z Netluk do mlékárny Müller aktuálně za cenu 5,82 Kč za litr mléka. Přestože v současné situaci v českém zemědělství bylo množství podniků donuceno přistoupit k radikálním opatřením, a dokonce i snižování stavů skotu, výzkumný ústav zatím naštěstí k takovýmto krokům přistoupit nemusel. Do výzkumu ať už technologií, krmiv nebo dalších oblastí chovu zvířat je třeba stále prostředky investovat a posouvat tento obor stále kupředu.

K pokusům lze využít i tenzometrické váhy pro přesnou kontrolu příjmu krmiva.

Stádo českých červinek chovají na farmě jako genetickou rezervu

14 15

Černé i červené krávy pohromadě Kromě chovu skotu s produkcí mléka se v Obratani věnují i pěstování brambor jak průmyslových, tak i sadbových. Ve stáji pro dojnice jsou k vidění černostrakaté holštýnské dojnice, ale zatím stále i červenostrakaté dojnice. Agria Obrataň, ZOD vznikla v roce 1993. V nadmořské výšce přes 600 metrů obhospodařují okolo 1550 hektarů zemědělské půdy. Přibližně na 100 hektarech pěstují jetelotravní směsky pro výrobu senáží, na stejné výměře bob na senáž, z tříset hektarů trvalých travních porostů sklízejí hmotu rovněž na senáž a na 170 hektarech pěstují kukuřici na siláž. Kromě obilovin a krmných plodin pro skot pěstují v Obratani průmyslové i sadbové brambory, které prodávají nejen zpracovatelům v České republice, ale i v zahraničí.

Procento zabřezávání je vyšší u českých strak (51%) ve srovnání s holštýnskými dojnicemi (46,2%). Inseminační dávky pro dojnice nakupují obrataňští od společnosti ABS. Poměrně nedávno se rozhodli pro převodné křížení českého strakatého plemene holštýnským. Červenostrakatých dojnic tedy bude ve stádě k vidění stále méně.

Výživářský konzulent je v Obratani Ing. Miroslav Kozák. Na snímku se hlavním zootechnikem Zdeňkem Cimbůrkem a faremní zootechničkou

Holštýnské dojnice mají užitkovost přes 9000 litrů mléka

Ve stájích přímo ve středisku v Obratani je ustájeno téměř pětset kusů dojnic a telata do odstavu. Ve středisku Cetoraz nedaleko Obrataně je chováno 280 kusů býků ve výkrmu, 300 jalovic a 280 telat. Veškeré stáje pro skot mají volné ustájení se stlaným provozem. Vykrmení býci jsou přes odbytové družstvo prodáváni na české nebo zahraniční porážky. Holštýnské dojnice se, pokud jde o ukazatele dojení, pohybují s užitkovostí v průměru okolo 9000 kilogramů mléka o obsahu tuku 3,70 % a bílkovin 3,30 %. Dojnice českého strakatého plemene dojí průměrně 7150 kg mléka. V paralelní side by side dojírně s počtem míst 2 x 11 jsou krávy dojeny dvakrát denně. Na dojírně obslouží dojnice na směně 3 lidé, z toho dva dojí a jeden nahání. V minulosti uvažovali podle slov hlavního zootechnika Zdeňka Cimbůrka i o dojení třikrát denně. Po zkušenostech okolních podniků, kde se dojnice o přibližně stejné užitkovosti dojily třikrát denně, od tohoto řešení upustili. Vyprodukované mléko zpeněžují v mlékárně Madeta prostřednictvím MHD JIH Tábor. Aktuální srpnová cena, za kterou z Obrataně mléko prodávali, činila 5,81 Kč za litr. Denní dodávka do mlékárny se pohybuje okolo 11 tisíc litrů. Reprodukční ukazatele stáda se pohybují kolem průměru populace jdnotlivých plemen. U holštýnských krav je na zabřeznutí potřeba v průměru 1,9 inseminačních dávek, zatímco u českých strakatých dojnic 1,8. Servis perioda holštýnek je 124 dní, u červenostrakatých dojnic 97 dní.

Při výrobě konzervovaných krmiv si dávají obrataňští záležet. Veškerou sklizenou hmotu silážují do jam. Pouze v loňském roce využili pro CCM kukuřici silážní vaky. V oblasti výživy zahájilo ZOD Agria Obrataň spolupráci se společností VVS Verměřovice počátkem roku 2009. Konzultační a poradenské služby Ing. Miroslava Kozáka z VVS Verměřovice využívají především pro přípravu krmné dávky pro dojnice. Do směsi přidávají doj v Obratani minerální premix, chráněný tuk v podobě přípravku Formafat, glycerol a pro skupinu suchostojných speciální minerální směs.

Telata po odstavu jsou ustájena ve středisku v Cetorazi

„V našem podniku panuje dobrá spolupráce mezi rostlinnou a živočešnou výrobou“, řekl hlavní zootechnik Zdeněk Cimbůrek. „A to přesto nebo právě proto, že předseda družstva Jaroslav Bezděk, je profesí agronom“, doplnil Cimbůrek.

z našich farem

Hospodařit na okraji Prahy není jednoduché Pozemky obdělávané akciovou společností ZEA Světice, která sídlí nedaleko Říčan u Prahy, se rozkládají na katastru 30 obcí. Vzhledem k blízkosti hlavního města a stavebnímu boomu, který v této oblasti panuje, se rozloha pozemků pro zemědělské využití rok od roku zmenšuje. ZEA Světice a.s. hospodaří aktuálně na výměře 1700 hektarů, v průměrné nadmořské výšce 400 – 500 metrů nad mořem. „Hospodaříme v podstatě 20 kilometrů od Václaváku“, říká s trochou nadsázky Ing, Jaroslav Švec, ředitel společnosti. Díky vyšší nadmořské výšce zde po zimě poměrně dlouho leží sníh, do polí se tedy dá s technikou vyjet o poznání později než v jiných oblastech. Půda je zde navíc dost kamenitá, proto je nutné investovat často do obnovy opotřebované techniky. Část rostlinné produkce je podřízena chovu skotu a nutnosti zajistit dostatečné množství krmiv pro stádo dojnic. Na 900 až 1000 hektarech pěstují obiloviny, na 300 hektarech řepku a na zbytku výměry krmné plodiny kukuřici, vojtěšku, jetelotravní směsi a mák. Jelikož smlouvy na pronájem pozemků jsou zde v okolí Prahy pouze krátkodobé, nelze na pozemcích založit trvalé travní porosty. Vzhledem k situaci, která dlouhodobě panuje v oblasti chovu prasat, se rozhodli ve Světicích letos definitivně s chovem prasat skončit. Z živočišné výroby se tedy specializují na chov dojnic. Stádo holštýnského skotu čítá kolem 500 kusů, z toho asi 300 kusů dojnic. Dojnice jsou ustájeny na volno ve stáji v Tehovci, jalovice a březí jalovice jsou ustájeny v odchovně mladého skotu v Doubku. Z původního kravína vznikla rekonstrukcí porodna s kotci pro individuální telení. Všechna zvířata jsou ustájena na volno v boxech. Narozené jalovičky jdou z venkovních individuálních boxů ve věku tří měsíců do odchovny v Doubku, kde jsou až do období před porodem. Poté se přesouvají do Tehovce. V Tehovci je instalována paralelní dojírna s rychlým odchodem od společnosti Boumatic o počtu stání 2 x 10 s automatickým snímáním strukových násadců po skončení dojení. Dojí zde dvakrát denně. V loňském roce činila denní užitkovost 19 kg mléka, zatímco letos je to již 20,5 kg. Tržnost mléka je 92,7 %. Dlouhodobě se zde ve Světicích potýkají s vysoký počtem somatických buněk.

Kryté jámy na senáž bohužel nejsou průjezdné, což znemožňuje jejich důsledné udusání v celé ploše.

Pokud jde o výživu, spolupracují ve Světicích s VVS Verměřovice, odkud berou speciálně míchanou minerální směs na míru požadavků chovu, uvedla konzultantka VVS Verměřovice Ing. Jana Hojgrová. V nedávné době došlo vzhledem ke hledání úspor ke úpravě složení krmné dávky. Původně tvořilo krmnou dávku až ze 70 % nakupované obilí, zatímco dnes je to jen okolo 30 %. To samozřejmě znamená značné úspory a nižší náklady na litr vyrobeného mléka. Pokud jde o výrobu objemných krmiv, silážují ve Světicích do vítkovických silážních věží. Kvalita konečného produktu je dobrá, nevýhodou ovšem je vybírání frézami, díky kterým je hmota velmi jemná. Senáže jsou uchovávány ve dvou krytých žlabech, které nejsou průjezdné, což znemožňuje důkladné udusání hmoty v celém rozsahu jámy. Poměrně problematická je i výroba dostatečného množství kvalitního sena. V krmné dávce se tak kromě něj objevuje i krmná sláma. Současné podmínky v zemědělství nejsou pro nikoho růžové, ale i přesto je v mnoha podnicích čím se chlubit. „Ve Světicích se nám v posledních letech podařilo přestavět kravín, dobudovat polní hnojiště a zrekonstruovat dojírnu a to i přes nepříznivé podmínky dané místem podnikání“, uvedl na závěr naší návštěvy Ing. Jaroslav Švec.

Telata do odstavu jsou ustájena v indviduálních boxech v Tehovci, poté se přesouvají do střediska Doubek.

K dojení používají v Tehovci paralelní dojírnu s rychlým odchodem.

16 17

Dobré zdraví dojnic je to nejdůležitější Od roku 1994 působí v uničovském okrese Družstvo Agroben Střelice. Podnik se zaměřuje na tři hlavní oblasti a sice na rostlinnou výrobu, chov dojeného skotu a služby. Družstvo Střelice vzniklo 2. května 1994 delimitací původního zemědělského družstva Červenka. Družstvo obhospodařuje pozemky ležící v katastrech Benkov, Střelice a Uničov. Průměrná nadmořská výška, ve které se pozemky nachází, je kolem 230 metrů nad mořem. Většinu výměry zaujímají obiloviny, které jsou osety na více než 50 % půdy, krmné plodiny jsou přibližně na 20 %, na více než 10 % jsou brambory, které zde pěstují cíleně pro výrobce hranolků.

Střelice: Ing. Josef Snopek (vlevo) společně s hlavním zootechnikem Karlem Havlíčkem s napětím očekávají, jak se projeví používání čiroku ve výživě

Počátek chovu dojnic ve Střelickém družstvu spočívá v nákupu 35 vysokobřezích jalovic holštýnského plemene. Toto zákoadní stádo, které bylo nakoupeno v německém Osnabrücku, sloužilo k překřižování původního českého strakatého plemene. V současné době čítá stádo dojnic v průměru 220 kusů. Dojnice jsou ustájeny na volno ve stáji se lehacími boxy. Porodna a část stáje určená pro dojnice ve fázi rozdoje je vybavena kotci, kde jsou dojnice ve skupinách rovněž na volno. Hluboká podestýlka se zde z důvodu lepšího komfortu vyhrnuje jedenkrát za tři dny. Průměrná užitkovost stáda činila v loňském roce 9300 kg mléka, zatímco letošní výsledky ze sprna vykazují nárůst užitkovosti o 200 kg. A to i přes to, že se v rámci úspor v podniku rozhodli pro úpravu krmné dávky tak, aby náklady na krmení a tím na výrobu mléka byly co nejnižší. Tím došlo i k poklesu aktuální užitkovosti, přesto ale dle srpnové uzávěrky dojí průměrně 9500 kg mléka. Mléko pocházející ze střelického družstva obsahuje v průměru 3,50 % bílkovin a 3,30 % tuku. Podle slov hlavního zootechnika Karla Havlíčka zde s obsahem tuku v mléce bojují. S mírným poklesem dojivost se ale obsah složek v mléce zvýšil. Tandemová dojírna z roku 1994 o počtu stání 2 x 5 je od firmy Gasconne Melot.

Úpravy krmné dávky se odrazili bohužel i v úrovni reprodukčních ukazatelů. Přestože kvalita vstupních krmiv zústala nezměněna, pozorují nyní ve Střelicích díky snížení energie v KD u dojnic více cyst. Po první inseminaci v loňském roce zabřezlo 34,5 % dojnic, zatímco letos je to 32 %. Inseminační index je 2,4 ID na zabřezlou dojnici, inseminačni interval je 72 dní a servis perioda 118 dní. V rámci úspor přestali ve Střelicích přidávat do krmné dávky dojnicím by-pass bílkovinu a omezili i by-pass tuky. Změnila se skladba minerálních doplňků tak, aby KD dávka byla v rámci možností co nejlevnější. Zachován zůstal glycerin jako zdroj pohotové energie. Řepkou byla částečně nahrazena dříve používaná soja. S VVS Verměřovice začlo zemědělské družstvo v oblasti výživy spolupracovat v polovině roku 2007. Spokojenost panuje na obou stranách. ... VVS si pochvaluje především pečlivou a zodpovědnou práci všech zaměstnanců, kteří pracují v živočišné výrobě. Rozbory namíchané krmné dávky ukázaly naprostou shodu v obsahu živin s původní vypočtenou krmnou dávkou. Díky perfektnímu a preciznímu přístupu, jak k výrobě krmné dávky, tak i k produkci krmiv jako takových, nepřijdete ve stáji do styku s nekvalitním zaplísněným nebo druhotně fermentovaným krmivem. To vše se samozřejmě zobrazí i v konečném produkutu, tedy mléku. Letos poprvé sklízeli ve Střelicích súdánskou trávu neboli čirok. Netrpělivě tak očekávají, zda a jak se projeví použití tohoto krmiva na užitkovosti ale i ekonomice výroby mléka. Sklizená hmota této energetické plodiny dosahuje krmných hodnot kukuřičné siláže. Má velký obsah stravitelné vlákniny, sklízí se třikrát do roka a snáší i suchá stanoviště. Pokud se všechny tyto výhody potvrdí i ve zlepšení ekonomiky výroby mléka, nebude jistě nic stát v cestě pěstování této netradiční plodiny i v příštím roce, jak shodně potvrdili předseda družstva Zdeněk Bureš a hlavní zootechnik Karel Havlíček.

Střelice 2: Původní stádo 35 holštýnských jalovic bylo nakoupeno v Německu

zájmové chovy

Kvalifikace na Velkou Pardubickou V sobotu 22.8.2009 jsme se účastnili na dostihovém závodišti Pardubice v rámci III. kvalifikace na Velkou Pardubickou šestého dostihu v pořadí. První dokončil s výrokem VELMI LEHCE o deset délek zkušený BREMEN PLAN(POL) ze stáje Nýznerov a lotu trenéra Radka Holčáka, vedený šampionem žokejem Josefem Bartošem. Zbytek pole se stal pouze statickou kulisou pro tohoto polského odchovance. Druhý dokončil O`KEY(POL) s žokejem Jaroslavem Myškou, třetí proběhl cílem s odstupem třinácti délek od vítěze kůň českého chovu VODORYS s Lukášem Sloupem v sedle. Dále se na tabuli vešli WAVELIGHT LASER(GER) a BARYON. Naší cenu PREMIN, steeplechase crosscountry IV. kategorie pro 5leté a starší koně na 4000 m jsme tedy předali vítezům.

minerálně - vitamínové krmivo pro koně v zájmovém chovu

minerální krmivo určené pro koně ve vysoké sportovní, pracovní i dostihové zátěži

minerální krmivo určené pro koně v nižší a střední zátěži

minerální krmivo určené pro koně v klidovém režimu nebo nízké zátěži

minerální krmivo určené pro kojící a březí klisny

Na překážce bojují s číslem 5 Baryon, s číslem 7 Elasia a pozdější vítěz ceny Premin Bremen Plan s žokejem Josefem Bartošem

minerální krmivo určené pro rostoucí hříbata

minerální krmivo určené pro zlepšení tvrdosti a pevnosti kopyta

Ředitel VVS Verměřovice Ing. Válav Brynda předává pohár majiteli stáje Nýznerov, trenérovi Radku Holčákovi a žokejovi Josefu Bartošovi

Bremen Plan si dobíhá pro vítězství za podpory značky Premin

V osmém dostihu dne, Ceně společnosti Lázně Bohdaneč, a.s., steeplechase crosscountry IV. kategorie pro 4leté koně na 4000 m, startoval pod barvami stáje VVS čtyřletý valach, černý hnědák KOREKTOR(POL). Trenérka Hana Kabelková ho nesedlala pro zkušeného žokeje Dušana Andrése. Bohužel KOREKTOR(POL) musel být v závěru dostihu zadržen pro náhlou zdravotní indispozici. Mezi prvním a druhým dostihem sobotního odpoledne byl vložen dostih neregistrovaných koní pro juniory na 400 m. Stáj VVS reprezentoval Jan Faltus na koni GISLAN. Ve svém teprve druhém životním startu obsadil Jan výborné první místo v konkurenci ostřílených a pravidelných účastníků pony ligy (na záběru z cílové rovinky se soupeřkou Veronikou Novákovou) . Gratulujeme a všem účastníkům dostihového provozu přejeme obligátně „ať to běhá“.

minerální krmivo určené pro dostihové koně v plné zátěži jako prevence proti krvácení

www.premin.cz

18 19

Minerální krmiva a srnčí zvěř Pro zvyšování chovné a trofejové kvality má zásadní význam u srnčí zvěře kromě běžných chovatelských opatření, také použití minerálních doplňkových krmiv. Je to opatření prakticky ověřené v poslední době v řadě honiteb, kdy při zachování správného postupu jsou výsledky průkazné. Aplikace minerálních doplňkových krmiv v jadrném krmivu má dvojí význam. Jednak včasností přikrmování jadrnými krmivy a to již od konce léta se zajistí, aby si srnčí zvěř vytvořila zásoby tuku (až o hmotnosti 3 kg) a deponovaným tukem si vytvořila podmínky pro snazší přečkání zimního období. Jednak je souběžným podáváním minerálních doplňků podpořeno vytvoření zásob vápníku v kostře pro parožení a podpora růstu kostry mladé zvěře. Vzhledem k obsahu všech dalších potřebných minerálií (fosfor, sodík, hořčík) a stopových prvků (měď, mangan, zinek, jód, kobalt, selen) je podpořena optimální fyziologie srnčí zvěře, podpořen vývoj plodů a následně kladení silných srnčat a jejich další postnatální vývoj, tvorba kvalitního mleziva a mléka u srn. Doplňkovými minerálními krmivy s obsahem vitamínu A, D3 a E se podporuje a zvyšuje využití minerálií a zesilují růstové faktory. V podstatě aplikací minerálních doplňkových krmiv jen plnohodnotně doplňujeme srnčí zvěři vše, co jí v dnešních honitbách často chybí. V praxi byla aplikace doplňkových minerálních krmiv ověřena, v poslední době v mnoha honitbách již bývá často používána minerální doplňková krmiva řady Premin Spárkatá Zvěř. V každé honitbě by mělo být zajištěno v rámci péče odpovídajícím způsobem přikrmování srnčí zvěře jadrnými krmivy, především v podzimním období, a to minimálně až do konce kalendářního roku a nejlépe podle finančních možností a zájmu uživatele honitby až do přechodu na přirozenou zelenou pastvu v jarním období. Podle finančních možností daného subjektu by mohla být doplňkem přikrmování aplikace minerálních doplňkových krmiv do předkládaného jadrného krmiva v ověřené 4% koncentraci. Aplikace minerálních doplňků v jadrných krmivech probíhá ve sledovaných honitbách několika způsoby : A). Prováděna plošně po celé honitbě v krmných dávkách přibližně 20 dkg jadrného krmiva s mineráliemi na kus a den po dobu 180 dnů v období říjen až březen. B). Prováděna plošně po celé honitbě s vyložením jadrného krmiva s mineráliemi v množství, co si zvěř sama vezme, obvykle opět po dobu 180 dnů, nebo s vyložením jadrného krmiva od začátku září do konce kalendářního roku, až poloviny ledna a následným přikrmováním jen vojtěškou a letninou, při trvalém celoročním vyložení minerálií u krmelců a v slaniscích. C). Prováděna plošně v celé honitbě se základní krmnou dávkou jadrného krmiva a souběžně ve vybraných částech honitby nebo v souvislejší lokalitě s kvalitní srnčí zvěří v množství co si zvěř sama vezme. D). Dalším možným způsobem je plošné přikrmování základní dávkou v celé honitbě a jen ve vybraných částech honitby v množství co si zvěř vezme. A v částech honitby, kde je zvěř méně kvalitní se provádí zvýšený a nekompromisní ohniskový odstřel průběrné srnčí zvěře, která nedosahuje žádoucí kvality. Do těchto uvolněných míst se rozšiřuje především mladší, a podle předpokladu i nadprůměrně založená srnčí zvěř obojího pohlaví z navazující lokality. Ověřená spotřeba jadrného krmiva s mineráliemi při aplikaci základní dávky po dobu 180 dnů je průměrně 0,26 dkg na jeden kus srnčí zvěře a den a celkové průměrné spotřebě na

jeden kus srnčí zvěře a krmnou sezónu 47 kg. Z 1 q minerálního doplňkového krmiva se připraví 25 q jadrného krmiva s mineráliemi, což je množství pro více než 50 ks na celé krmné období v délce 180 dnů. S poněkud vyšší spotřebou je třeba počítat z toho důvodu, že minerální doplňkové krmivo je zchutněno větším množstvím mletého anýzu, a je tudíž pro zvěř mimořádně atraktivní. Jadrné krmivo bychom měli mít pro přikrmování k dispozici v každém případě a v každé honitbě. A je jen na každém uživateli honitby, zda chce do zkvalitnění srnčí zvěře něco navíc investovat v mineráliích v jadrném krmivu. Je nesporné, že lze tímto způsobem dosáhnout zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře a rozvoje kvality celé místní populace. Vše má však jisté problémy a je potřeba dodržovat striktně některé zásady. Především zvýšit rozsah a kvalitu průběrného odstřelu srnčí zvěře, především srn a srnčat. Neboť při tomto způsobu přikrmování dochází k zvýšenému přežívání i té nejslabší zvěře, zvláště je-li v souběhu zlepšován její zdravotní stav léčbou parazitóz. Výsledkem péče by neměl být nárůst početnosti srnčí zvěře veškeré kvality, jak by se to také mohlo stát při nedostatečném rozsahu průběrného odstřelu. vybráno ze statí Ctibora Babičky, Jiřího Hanáka a Martina Knápka

Minerální krmiva pro spárkatou zvěř

zdraví

Zdravie paznechtov a funkčná úprava Časté návštevy chovov a rozhovory s farmármi ma neustále presviedčajú, že problémy s paznechtami v mliečnych stádach hovädzieho dobytka sú veľmi aktuálne. Záujem o túto problematiku neustále rastie a chovatelia si sami uvedomujú váhu jej a dôsledkov na ekonoIng. Roman Mokráň miku fariem. Toto sa zdá byť (VVS SK) pozitívny fakt a optimisticky by sme mohli veriť, že je to už dosť veľa na to, aby sa v oblasti zdravia končatín niečo udialo. Vlastné presvedčenie a skúsenosť mi však hovoria, že uvedomiť si zďaleka nestačí. Otázkou zostáva, čo všetko sme vo veci skutočne urobili. Áno, časy, keď na farmy nezavítal paznechtár ani 2 krát do roka sú, dúfajme, nenávratne preč! Ale je aj toto dosť? Názory farmárov na to, čo stačí a ktoré postupy sú správne, už nie sú také jednoznačné. Snažil som sa teda skontaktovať s odborníkom, ktorý je medzinárodne uznávaný a nie je len teoretikov, ale úpravu paznechtov vykonáva aj prakticky a ročne mu prejde „cez ruky“ tisíce dojníc.

Zdravotný stav paznechtov a chovateľské podmienky Skôr, ako sa začneme zaoberať zdravotným stavom paznechtov je dobré si uvedomiť, v akých podmienkach dobytok chováme. Vo voľnej prírode dobytok žije na mäkkej poddajnej pôde. Má dostatok čerstvého vzduchu. Hierarchia v stáde je ustálená, k zmenám v postavení jedincov dochádza pozvoľne. Relatívne konštantná je aj potrava, ktorú zvieratá prijímajú. Kvalita pastvy sa nemení výrazne zo dňa na deň, ale k zmenám dochádza počas dlhších období. V prírode produkuje krava oveľa menej mlieka, ako kultúrne plemená, ale celé množstvo patrí teľaťu. Do takýchto podmienok sa dobytok vyvinul. Naproti tomu stoja chovateľské podmienky - tvrdé podlahy a maštalná mikroklíma, časté presuny medzi skupinami zvierat, nevhodné ležiskové boxy, výrazné zmeny v kŕmnej dávke, skorý odstav teliat atď. Šľachtenie dobytka prinieslo aj výrazné anatomické zmeny. Divé formy (napr. bizón) majú hmotnosť tela prenesenú prevažne na predné končatiny. U mliečnych plemien dobytka je tomu presne naopak, väčšiu hmotnosť preberajú zadné končatiny. Toto všetko sa musí odraziť aj na zdravotnom stave končatín. Paznechty sú ako biologický tachograf. Je možné z nich veľa zistiť. Ryhy na stene paznechtov znamenajú, že krava prekonala nejaké problematické obdobie. Mohla to byť výrazná zmena v kŕmení, alebo niektoré z vnútorných ochorení (mastitída). Typicky konkávna stena (prehnutý paznecht) je dôsledkom chronickej laminitídy, ktorá vzniká aj pri dlhodobom prekyselení bachora (bachorové acidózy) alebo príjme zdravotne závadných krmív. Zranenia v oblasti paznechtov poukazujú na nevhodné riešenie ustajňovacích priestorov alebo preháňacích uličiek. Z paznechtov je možné teda čítať. Dobrý ošetrovateľ paznechtov alebo

poradca by sa mal správať podobne, ako lekársky detektív. Znamená to nielen zistiť problém, ale aj vyhľadať príčinu jeho vzniku. O každom defekte na paznechtoch je možné napísať samostatný článok. Tentokrát však pozornosť venujme tomu, čo má s vyššie spomenutým úprava paznechtov.

Mgr. Michael Hulek patrí k popredným rakúskym a európskym špecialistom a zdravotným stavom paznechtov sa intenzívne zaoberá od roku 1.992. Je členom viacerých medzinárodných inštitúcií zaoberajúcich sa zdravím dobytka a tiež manažuje farmu v Bulharsku s ca. 2.000 ks dojníc. Nasledujúce informácie sú aj z jeho zdrojov.

Funkčná úprava paznechtov (FÚP) „Nikdy sme nerobili úpravu paznechtov tak často, ako teraz a napriek tomu nám to výrazne pozitívne výsledky neprinieslo“, zaznelo z úst nejedného manažéra farmy. Možno ako zamestanec poradenskej firmy by som mal začať pochybovať o vlastnej schopnosti vyhľadať skutočný problém. Prečo v danom chove teda kravy naďalej krívajú, hrbia sa v stoji alebo pri pohybe, idú menej často k válovu a chôdza im spôsobuje bolesť...? Sklamaný manažér sa po neúspešnom pokuse vyriešiť situáciu pravdepodobne obráti na hľadanie nedostatku niektorého prvku v kŕmnej dávke alebo na niečo úplne iné. Keď sa však zameráme na samotný zákrok úpravy paznechtov, prídeme na to, že „paznechtár“ na danej farme pod úpravou rozumie skrátenie, resp. zbrúsenie paznechtov uhlovou brúskou a pri práci vôbec nepoužíva paznechtárske nože. Keď už je použitý nôž, častokrát len na intuitívne odstránenie poškodenej rohoviny alebo krvnej podliatiny. Pekne obviazaná končatina kravy, ktorá opúšťa fixačnú klietku, je znamením, že v tomto prípade bola vynaložená snaha o liečenie. Čo je vlastne nevyhnutné spraviť a čo je len „kozmetický doplnok?“. Tak poďme po poriadku a vráťme sa k vplyvom, ktoré zdravie paznechtov ovplyvňujú - teda ku genetike, ustajneniu, výžive, látkovej výmene, spôsobe chovu a ostatným. Úprava paznechtov zohráva medzi nimi veľmi dôležitú úlohu. Celosvetovo je za najsprávnejšiu považovaná metóda úpravy paznechtov podľa pána Ravena (tzv. holandská metóda) nazývaná aj „funkčná úprava paznechtov“. Novinka? Postup je približne tak starý ako ja (ťahám na 37 rok). Teda dosť času na jej preverenie.

20 21

Princípy FÚP O funkčnej úprave hovoríme preto, lebo ošetrenie týmto spôsobom je zamerané predovšetkým na obnovenie prirodzenej funkčnosti paznechtu, ktorá bola neprirodzenými podmienkami, v ktorých zvieratá chováme, zmenená. Žiaľ, oproti obyčajnému skráteniu (zbrúseniu) paznechtov je o niečo náročnejšia na čas, posúdenie a zručnosti.

a v konečnom dôsledku kleslo percento dermatitíd na tomto mieste. Odstránenie voľnej rohoviny v oblasti pätky sa robí z podobných dôvodov – vytvoriť čo najhoršie podmienky pre hnilobné baktérie.

Čo teda konkrétne chceme FÚP dosiahnuť? - rovnomerné rozdelenie hmotnosti v paznechtovom páre. Oba paznechty by mali byť preto – pokiaľ je to možné – rovnako dlhé a vysoké - presunúť hmotnosť do predných 2/3 chodidla - vytvoriť čo najväčšiu nášľapnú plochu chodidla a tak minimalizovať tlak na cm2

Každý krok FÚP má presné pravidlá. Ich nedodržaním sa môžeme dopustiť rôznych chýb. Vytvorenie strechovitej nášľapnej plochy vedie k dráždeniu v oblasti medzi paznechtami a uvoľňovaniu väzov. Misky na nesprávnom mieste môžu skôr vredy zapríčiniť, ako im zamedziť. Poranenie špičky spôsobené jej prílišným zbrúsením vedie až k infikovaniu kosti a dni života dojnice sú týmto spočítané. Naša spoločnosť svojim zákazníkom poskytuje aj poradenstvo v oblasti manažmentu zdravotného stavu končatín. A to nielen radami, ale aj praktickými ukážkami. Do nášho „doplnkového“ sortimentu sme zaradili aj fixačné klietky, ktoré spĺňajú prísne kritéria, ktoré na toto zariadenie kladie moderný chovateľ. Veríme, že takto sme prispeli k ľahšej dostupnosti „sofistikovanejšej“ klietky pre českého a slovenského zákazníka. V ďaľšom čísle VVS Info prinesieme niektoré praktické informácie o ochoreniach paznechtov.

Prevedenie FÚP FÚP sa vykonáva v piatich krokoch: 1. menší paznecht je skrátený na správnu dĺžku a je stabilizovaný (ponecháva sa min. 0,5 cm viditeľnej hrúbky chodidla)

2. väčší paznecht je prispôsobený tak, aby oba paznechty tvorili rovnú došľapovú plochu, ktorá zviera so stredovou osou paznechtovej kosti uhol 90 stupňov

...ale aj uškodiť!

Fixační klece

na ošetření paznehtů a veterinární úkony 3. je obrezaná medzipaznechtová štrbina a stenčená oblasť pod úponom povrchového ohýbača končatiny (misky).

4. defekty a zmeny sú odstránené veľkoplošným odľahčením

5. je odstránená voľná rohovina v oblasti pätkovej časti (v okolí „vankúšikov“)

Paznechtár môže pomôcť... Efektov, ktoré nám prináša FÚP je viacero. Po správnom prevedení FÚP je spravidla už na prvý pohľad viditeľné zlepšenie. Na zadných končatinách sa posudzuje napr. tzv. food scoore. Uhol, ktorý zviera medzipaznechtová štrbina a pozdĺžna os tela by mal byť po zákroku badateľne menší. Vytvorenie „misiek“ zabezpečuje odľahčenie najviac exponovanej plochy chodidla (pod úponom šľachy ohýbača) a výrazne znižuje výskyt vredov. Správnym preuhlením končatiny dosiahneme aj to, že oblasť pätky najmä v mieste prechodu rohoviny na kožu je vyššia a infekčný tlak na toto miesto nie je taký vysoký. Ďaľšou snahou FÚP je vyčistenie medzipaznechtovej štrbiny. Jej neopracovanie vedie k vzniku tylómov. Priestor musí byť zrezaný tak, aby sa tam nezdržovali výkaly a nečistota

Top 5 byla vyvinuta předními odborníky na funkční úpravu paznehtů. Umožňuje každému ošetřovateli paznehtů si zvolit vlastní metodu práce, bez ohledu na to, zda pracuje s nožem, bruskou či bez upevnění spodní části nohy. Fixace nohy umožňuje dostat paznehty do optimální polohy pro práci ošetřovatele.

Vybavení -

Varianty: - Basic - Komfort - Professional

Kompletní základný rám, pozinkovaný Pogumovaná podložka – hygienická, protiskluzová Kompletní zařízení na fixaci hlavy Naviják na přední nohu, výkyv vlevo a vpravo Kladka na zdvižení zadní nohy Držák spodní části nohy s bezpečnostní klikou Zabezpečovací prvky (hrudní popruhy, lano na fixaci kolen a stehen) 3-bodový transportní závěs Univerzální sprej - 1 dóza Elektrické zdvižení zadní nohy 500 kg, zábrana proti vystoupení (varianta Komfort a Professionell) Bočnice, servisní rameno s osvětlením (varianta Professionell)

ze zahraničí výroba ve VVS

Východiska z krize?

V Belgii u obchodních partnerů

Konference s mezinárodní účastí v maďarském městečku Harkany, nazvaná Hledáme východiska z krize pomocí spolupráce, poskytla ucelený obrázek o celosvětové krizi, a to nejen v zemědělství. Zazněly na ní slova jako: „Řešení problému mléka je věcí vlád a Evropské unie. S hospodářským růstem Asie do budoucna vzroste spotřeba živočišných produktů, a tím i krmiv.“ VVS na ní aktivně participovala.

V polovině září se čtyřčlenná delegace VVS zůčastnila oslavy 55. narozenin firmy Nukamel, dlouhodobého partnera VVS v oblasti mléčných náhražek a krmných emulgátorů. Událost probíhala ve stylovém prostředí starého přístavu ve výjimečně prosluněných belgických Antverpách. Odborné přednášky i slavnostní večer byly vtipně moderovány zkušeným komunikátorem, který více než sto delegátů z více jak čtyřiceti zemí pěti kontinentů neustále udržoval ve střehu. Odbornou část zahájil ředitel a spolumajitel Nukamelu Jan Druyts, který provedl posluchače dlouhou a pestrou historií firmy. Ta se začala psát v roce 1954 v závodě Wessanen nedaleko nizozemského Koog Aan De Zaan. Wessanen vyvinul jako první řadu plnohodnotných mléčných náhražek pro hospodářská zvířata se značkou Nukamel. Od té doby se firma zaměřila na tyto produkty tolik potřebné pro úspěšný odchov telat a jalovic a postupně expandovala do mnoha zemí Evropy, Asie a Latinské Ameriky. V závěru poděkoval všem za dlouhodobou spolupráci a podporu. Další příspěvek se týkal nutričních výhod ingrediencí založených na mléčných složkách, zejména proteinech, o kterých zajímavě hovořil zástupce výzkumného institutu NIZO René Floris. Proteinovým izolátům ze syrovátkové frakce jako jsou např. různé peptidy, laktoglobuliny či Lactoferrin, patří budoucnost a stanou se dříve či později nedílnou součástí funkčních potravin. Neméně zajímavým a všemi delegáty očekávaným příspěvkem, bylo vystoupení Mariny Rebello, analytičky Rabobank, která patří k nejlépe ohodnoceným finančním institucím působícím v globálním agrobyznysu. Všichni se těšili na analýzu globálního trhu s mlékem, jež se zejména pro evropské farmáře od listopadu 2008 nevyvíjí příznivě. Výsledkem jsou ztrátové výkupní ceny mléka v mnoha zemích… Marina Rebello však potvrdila nastávající obrat ve světové poptávce po sušených mléčných produktech, kde zejména Čína se vrací ke své rostoucí spotřebě mléčných produktů přerušené melaminovou aférou z léta minulého roku. V prvních dvou kvartálech roku 2009 se import sušeného mléka do Číny výrazně zvýšil. Tato poptávka odčerpává zasoby v EU a tato situace velice brzo vyústí ve zvýšení výkupních cen. Otázkou zůstává jak veliké zvýšení to bude a zda bude stačit k tomu, aby mléčné farmy zase začaly svým majitelů a investorům vydělávat. V závěru bylo konstatováno, že ceny mléka, jako i celý mléčný trh, budou v blízké budoucnosti velice volatilní…. Z přednášek ještě stojí za zmínku příspěvek Yvana Dejaeghera, generálního ředitele BEMEFA, belgického úřadu pro kontrolu krmivářů. Popsal jak několik výrazných afér (dioxiny, PCB) v belgickém krmivářském průmyslu „přispělo“ k vytvoření sofistikovaného systému vzorkování a kontroly. Ta zajišťuje v současnosti vysokou míru bezpečnosti potravin vyprodukovaných na území Belgického království. Nedílnou součástí události byly neformální setkání a diskuse mezi jednotlivými účastníky. Ty se odehrávaly v prostorách bývalé přístavní budovy, na lodi při projížďce antverpským přístavem či v hotelovém lobby baru. Většina delegátů si tuto příležitost nenechala ujít.

zástupce VVS pan Jan Záhora diskutuje s ministrem zemědělství státu Dakota panem Williamem Evenem

Ze zámoří přijeli do Harkány farmáři a zástupci sdružení produkujících sóju, ale i vládní úředníci ze čtyř států centrálního USA – největší světové oblasti pěstování sóji. Z jejich přednášek vyplynulo, že krize s mlékem a odbytem většiny zemědělských komodit silně zasahuje i USA, a proto hledají nové obchodní partnery, nová odbytiště pro americkou sóju. „Jsme připraveni navázat nová partnerství s Evropou,“ bylo hlavní poselství proslovu Patty Judge, zástupkyně guvernéra státu Iowa. Wiliam Even, ministr zemědělství Jižní Dakoty, kromě představení své země jako srdce USA a významného producenta kukuřice a sóji prohlásil: „Potraviny jsou důležitou strategickou komoditou, tržní rovnováha je otázkou politiky. Trh s potravinami potřebuje státní dozor. Některé země se však vrhnou do regulací a propadnou druhému extrému. Přeregulovaný trh také není naším cílem. Myslím, že je pro Evropu důležité, aby se dále pracovalo na společné zemědělské politice, ale přitom Evropa nesmí zapomenout na historii.“ Ministr Even je sám farmářem a s rodinou obdělává 400 ha, chová dojený a masný skot. V prezentaci zdůraznil úlohu rodiny a pokračování farmářské tradice. „Zachování půdy a vody v krajině je základem další existence,“ dodal Even. Podle prognóz Dr. Józsefa Poppa bude hospodářská recese trvat do roku 2010 až 2011, méně optimistické předpovědi uvádějí pro konec krize až rok 2013. Populace Země by měla vzrůst do roku 2025 na osm miliard lidí, a tak bude potřeba zvýšit globální produkci potravin o padesát procent. Růst poptávky po potravinách se předpokládá asi 1,2 % ročně. Rovněž s hospodářským růstem Asie (o 5 až 6 % ročně) vzroste spotřeba živočišných produktů, a tím i krmiv. S výrobou biopaliv roste poptávka po půdě – Dr. Popp předpokládá, že po recesi boj o pozemky opět přijde. Některé státy, jako jsou Jižní Korea, Čína, Saudská Arábie, Japonsko, Libye, Malajsie, Indie a další, již z důvodů potravinové bezpečnosti nakupují nebo si dlouhodobě pronajímají půdu v dalších částech světa. Jižní Korea třeba kupuje půdu v Súdánu a na Madagaskaru. Saudská Arábie v Indonésii, Čína na Filipínách, Japonci skupují půdu v USA a v Brazílii a Libye na Ukrajině.

22 23

Obnovení platnosti certifikátu ISO a certifikace HACCP Ve dnech 5. a 6. srpna 2009 jsme prošli certifikační kontrolou, kterou uskutečnila firma Lloyd´s Register Quality Assurance Limited, se kterou spolupracujeme již od roku 2000. V úterý 5. srpna tohoto roku proběhla recertifikace dle normy ISO 9001:2008, ČSN ISO Ing. Ondřej Faltus 9001:2009, která se koná vždy vedoucí výroby VVS jednou za tři roky. V průběhu tříleté platnosti certifikátu se provádějí pravidelné roční kontroly pod auditorem výše uvedené společnosti. Při jednotlivých kontrolách jsou vždy posuzovány činnosti všech kapitol, které norma ISO zmiňuje. Jsou to: Marketing a poradenství; Zpracování zakázky, receptury a plánování výroby; Nákup a skladování surovin; Výroba; Skladování a expedice; Plánování a kontrola kvality; Řízení lidských zdrojů; Údržba; Metrologie; Řízení dokumentů a SW a DDD. Platnost certifikátu jsme kontrolou obnovili a ještě navíc jsme si ho letos rozšířili o poradenství. Celý název je „Výroba doplňkových krmiv a premixů pro zvířata a poradenství ve výživě zvířat“. 6. srpna 2009 v naší společnosti proběhla certifikace systému HACCP (Hazard analysis critical and control points), který již máme dlouho zaveden a je také povinný pro výrobu krmiv. Využili jsme příležitosti certifikace a s pomocí auditora firmy ProMG jsme ho zrevidovali a rozšířili o některá další preventivní kontrolní opatření. Systém ISO je zaměřen na celý systém fungování společnosti, HACCP se věnuje jednotlivým výrobním krokům. Největší důraz při výrobě našich produktů klademe na následující činnosti. Příjem surovin a skladování probíhá podle předem schváleného plánu nákupu a skladování. Veškeré nakoupené suroviny označujeme vlastní identifikací pomocí čárových „BAR“ kódů. Tímto způsobem označení sledujeme pohyb jednotlivých surovin ve firmě a v jednotlivých výrobcích. Stejným způsobem značíme i hotové výrobky. Při následné expedici ukládáme informace o vyskladněných výrobcích k jednotlivým dodacím listům. Díky výše uvedenému způsobu identifikace splňujeme beze zbytku povinnost zákona o krmivech o vysledovatelnosti krmiv. Dalším důležitým krokem je při přípravě výroby navažování doplňkových látek, jako jsou vitamíny, stopové prvky, enzymy, kvasinky atd. Jejich navažování probíhá vždy dopředu před vlastní výrobou a každý den před uvolněním této navážky pro výrobu provádíme pravidelné detailní kontroly, aby všechny látky byly správně podle jednotlivých receptur naváženy. Následnou činností je vlastní výroba, při které probíhá vážení krmných surovin, jejich doprava do homogenizérů, dávkování doplňkových látek a míchání. Celý výrobní proces řídí software od firmy Tebis Pardubice, který řídí a sleduje jednotlivé výrobní kroky. Samozřejmostí je pravidelná kontrola čistoty a funkčnosti jednotlivých strojů a zařízení pracovníky firmy.

Posledním krokem při výrobě výrobků je správné balení a označování. Naše produkty ukládáme do pytlů s mikrotenovou vložkou s pěti barevnými variacemi, které mnozí naši zákazníci využívají pro rychlejší identifikace druhů výrobků na svých farmách. Jsme také schopni připravit na přání pytle s hmotnostmi už od 10 kg a pro tento účel jsme zavedli menší rozměr pytlů. Čím dál oblíbenější variantou se stává balení výrobků do velkoobjemových vaků, které je také samozřejmě levnější. Výše uvedené jednotlivé kroky a mnohé další jsou součástí systému HACCP s názvem certifikátu „Managament systému bezpečnosti potravin (HACCP) pro výrobu doplňkových krmiv a premixů pro zvířata“ podle standardu Codex Alimentarius Annex to CAC/RCP 1-1969 (Rev.4-2003). Veškeré činnosti, které provádíme při produkci našich výrobků jsou v souladu se zákonem o krmivech, normou ISO, HACCP a dalšími souvisejícími národními a evropskými předpisy a jsou předpokladem pro zajištění výroby bezpečných a kvalitních krmiv.

Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s.r.o. 561 52 Verměřovice 225 Redakční a grafické práce MediaBros s.r.o. číslo 2/2009 dáno do tisku 10. 10. 2009, MK ČR E 17828