07 CELKOVÝ SEZNAM PŘÍLOH: B VÝKRESOVÁ ČÁST

ÚP LUKAVICE – PRŮZKUMY A ROZBORY

Ú Z E M N Í

P L Á N

O B C E

LUKAVICE PRŮZKUMY A ROZBORY

___________________________________________________________________

z.č. 2 / 099 / 07

A – TEXTOVÁ ČÁST

CELKOVÝ SEZNAM PŘÍLOH: A – TEXTOVÁ ČÁST B – VÝKRESOVÁ ČÁST - Výkres limitů využití území vč. záměrů na provedení změn v území

1 : 10 000

- Výkres problémů k řešení vč. znázornění hodnot území …….…

1 : 10 000

- Výkres stávajícího funkčního využití …….………………………….

1 : 10 000

_______________________________________________________________________________ A – PROJEKT Pardubice . 02 / 2008

1


Obsah: A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................. 3 A.1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ........................................................................................................................... 3 A.2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPP A ÚPD A KONCEPTU ŘEŠENÍ NEBO NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ....................................................................................................................... 3

B. PRŮZKUMY A ROZBORY .............................................................................................. 4 B.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE ......................................................... 4 B.2 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........................................................................................................................... 4 B.2.1 Geomorfologie, geografie .......................................................................................................... 4 B.2.2 Geologie, hydrogeologie ............................................................................................................ 5 B.2.3 Pedologie ................................................................................................................................... 7 B.2.4 Hydrologie.................................................................................................................................. 7 B.2.5 Klimatologie ............................................................................................................................... 8 B.3 OCHRANNÁ PÁSMA.............................................................................................................................. 8 B.4 DEMOGRAFIE.................................................................................................................................... 11 B.4.1 Počet obyvatel stávající ........................................................................................................... 11 B.4.2 Bytový fond stávající ............................................................................................................... 12 B.5 URBANISTICKÁ KONCEPCE................................................................................................................. 13 5.1 Širší vztahy .................................................................................................................................. 13 5.2 Kulturní a stavební hodnoty území.............................................................................................. 13 5.3 Urbanistická a architektonická struktura ..................................................................................... 20 B.6 OBČANSKÁ VYBAVENOST.................................................................................................................. 22 B.7 DOPRAVA ......................................................................................................................................... 24 7.1 Širší vztahy v řešeném území ..................................................................................................... 24 7.2 Železniční doprava ...................................................................................................................... 25 7.3 Silniční doprava........................................................................................................................... 25 7.4 Pěší a cyklisté ............................................................................................................................. 26 7.7 Doprava v klidu............................................................................................................................ 27 7.8 Dopravní zařízení ........................................................................................................................ 27 7.9 Ochranná pásma......................................................................................................................... 28 B.8 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ..................................................................................................................... 28 8.1 Vodní toky a plochy .................................................................................................................... 28 8.2 Vodovod ..................................................................................................................................... 30 8.3 Kanalizace.................................................................................................................................. 31 B.9 ELEKTROROZVODY .......................................................................................................................... 33 B.10 SPOJE............................................................................................................................................. 34 B.11 PLYNOVODY .................................................................................................................................... 35 B.12 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ .............................................................................................................. 36 B.13 VÝROBA A TĚŽBA............................................................................................................................. 39 13.1 Průmyslová výroba................................................................................................................... 39 13.2 Zemědělská výroba .................................................................................................................. 40 13.3 Těžba ....................................................................................................................................... 40 B.14 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................ 41 B.16 OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ ......................................................................................................... 45 B.17 ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 46

2


A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název obce Okres Objednatel akce Zpracovatel akce

: Lukavice : Chrudim : Obec Lukavice : Ing. arch. Petr Kopecký A - PROJEKT, Jiráskova 1275, Pardubice

Datum zpracování : Průzkumy a rozbory - únor 2008

A.1. Hlavní cíle řešení Hlavními cíli je stanovení rozvojových ploch především pro bytovou výstavbu v obci a posouzení návazné občanské a technické vybavenosti a dopravy podle aktuálních požadavků, potřeb a možností v území. Je třeba určit kriteria pro možný rozvoj a navrhnout urbanistické a funkční řešení katastrálního území obce, jež bude podkladem pro koordinaci činností v řešeném území.

A.2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené ÚPP a ÚPD a konceptu řešení nebo návrhu územního plánu obce Pro obec Lukavice (vč. místních částí Lukavička, Výsonín, Vížky, Radochlín a Loučky) byly dosud z územně plánovacích podkladů zpracovány US Lukavice – úprava středu obce (Drupos Pardubice 9/89), SPVRD Lukavice (Drupos Pardubice 3/83 a 12/85), US Žumberk – Vížky (SURPMO Praha 2/92), US Výsonín (ing.arch.Češka – Projekce 8/92) a US Lukavice (ing. arch. Petr Kopecký 3/2000). Tato dokumentace zastarala jak po stránce obsahové (zejména nové požadavky na obytná území, aktuální stav inženýrských sítí, atd.), tak formální (zpracovaní na starších mapových podkladech, potřeba zpracovat dokumentaci digitálně dle platné legislativy, apod.). Pro zpracování akce byly k dispozici následující podklady: - rastrová digitální data map evidence nemovitostí a pozemkového katastru - základní mapy 1 : 10 000 - rastrová digitální data map - US Lukavice (ing. arch. Petr Kopecký 3/2000) - Generel ÚSES map. list 13-44-03 (Agroprojekt Vys. Mýto) - Generel míst. SES map. list 13-42-23 (Atelier sad. a kraj. tvorby Baladová – Kulová) - digitální data tras stávajících rozvodů plynu (VČP HK 2006) - digitální data PD vodovodu - digitální data (situace) PD splaškové kanalizace (ing. M. Bažant, Mediumprojekt 2008)

3


B. PRŮZKUMY A ROZBORY B.1.

Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce

Řešené území je vymezeno třemi katastrálními územími – Lukavice, Výsonín a Vížky - o celkové rozloze 944 ha. Hranice řešeného území je vyznačena v grafické části ve výkrese limitů i stávajícího funkčního využití území.

B.2

Přírodní podmínky B.2.1 Geomorfologie, geografie

Obec Lukavice leží ve střední části okresu Chrudim cca 8 km jihovýchodně od Chrudimi, resp. 4 km jihovýchodně od Slatiňan. Nachází se východně komunikace první třídy I/37 Chrudim – Nasavrky –Žďár n.S. po obou stranách silnice třetí třídy 35817 Lukavice – Lukavička Žumberk, resp. 35814 Bítovany – Lukavice – I/37, které z hlavní komunikace I/37 odbočují. K obci náleží i místní části Lukavička – těsně navazuje na Lukavice z jihovýchodu; Výsonín – jihozápadně od Lukavic ve vzdálenosti cca 1,5 km; Vížky – jižně cca 2 km od centra Lukavic; Radochlín – jižně cca 2,5 km; Loučky – jižně cca 3 km. Geomorfologické zatřídění řešeného území je podle Zeměpisného lexikonu ČSR následující : Nejsevernější část území je zařazena následovně: systém hercynský podsystém hercynská pohoří provincie Česká vysočina subprovincie Česká tabule oblast Východočeská tabule celek Svitavská pahorkatina podcelek Chrudimská tabule okrsek Hrochotýnecká tabule Reliéf tohoto území lze celkově charakterizovat jako slabě rozčleněný, erozněakumulační. Dominantním prvkem reliéfu jsou strukturně denudační plošiny na křídových segmentech, často s relikty pleistocenních říčních teras a sprašovým pokryvem. Tabule je rozčleněna mělce zaříznutými vodními toky, u Chrudimky je vyvinuta údolní niva. Zbývající část řešeného území je poměrně výrazně oddělená terénním zdvihem JZ Slatiňan a je zařazena takto: systém hercynský podsystém hercynská pohoří provincie Česká vysočina Česko-moravská soustava subprovincie -

4


oblast celek podcelek okrsek -

Českomoravská vrchovina Železné hory Sečská vrchovina Kameničská vrchovina (Z) a Skutečská pahorkatina (V)

Jedná se o blok zemské kůry, nakloněný jednostranným výzdvihem podél železnohorského zlomu. Tím je dán příkrý svah Železných hor, který se nachází na zlomovém pásu i mírný sklon území k SV. Reliéf území má erozní charakter, místy strukturně podmíněný (suky odolnějších prvohorních břidlic). Geomorfologický reliéf odpovídá hercynským a starším vrásno – zlomovým strukturám Českého masívu. Terénní reliéf je zvlněný , na severu území klesá k údolí pravostranného přítoku Chrudimky, v západní části klesá ke Křižanovické vodní nádrži, zvýšená střední část řešeného území na jihu klesá do údolí Kvíteckého potoka. Rozsah nadmořských výšek v řešeném území se pohybuje od 290 – 395 m n.m. Z celkové výměry katastrů 944 ha činí zemědělská půda 616 ha, z toho : orná půda 491 ha, zahrady 32 ha, sady 9 ha, trvalé travní porosty 84 ha, dále lesní půda 231 ha, vodní plochy 18 ha, zastavěné plochy 18 ha a ostatní plochy 61 ha.

B.2.2 Geologie, hydrogeologie Řešené území z hlediska geologického patří v předkvartérních regionálněgeologických jednotkách do území české křídové pánve a nasavrckého masívu. V kvartérních regionálně-geologických jednotkách patří do oblasti nížin nejsevernější část území a do oblasti pahorkatin zbývající část území. V geologické stavbě území lze rozlišit několik strukturních pater. Zasahuje mladší paleozoikum, lukavická skupina a starší paleozoikum, prvohorní, druhohorní a čtvrtohorní geologické útvary. Okolí Lukavice jsou pískovce, porfyrtoidy lukavického typu, dále též porfyroidy trpišovské, felzitický křemenný porfyr, diluviální hlíny a jílovité písky se štěrkem, paleoandezity a křižanovická biotická žula. Geologický průzkum pro účely této akce nebyl samostatně zpracován. Vzhledem k zástavbě v obci se dají předpokládat pro jednoduché stavby (rodinné domky, drobnější objekty občanské vybavenosti) geologicky vhodné podmínky. Před zahájením rozsáhlejších nebo složitějších staveb je třeba provést na místě stavby geologický průzkum základových podmínek. Jižně od Lukavic, resp. východně od Vížek se nachází CHLÚ a dobývací prostor Vížky stavebního kamene pro organizaci Silnice a.s., Hradec Králové. V řešeném území se nachází několik poddolovaných území po těžbě nerud. Rozsahově největší je v obci Lukavice a zaujímá historický střed obce a pokračuje SSZ ke komunikaci I.tř. a je klasifikováno jako nebezpečné. Dalšími poddolovanými územími jsou poddolovaná území s nízkým nebezpečím, a to Výsonín – Skalka – Jahodnice – Lukavička, s málo pravděpodobnými projevy na povrch (č.1342005

5


Výsonín-Skalka, 1342007 Výsonín, 1342004 Lukavice, 1342009 Lukavice-Lukavička, 1342008 Lukavice-Jahodnice) . Za zmínku stojí historie poddolovaného území v Lukavici (odvodňovací štoly pyritových dolů jsou chráněnými památkami): „První písemný doklad o dolování a zpracování pyritu v Lukavici pochází z 12.12.1609 – těžař Michal Urban. Další zpráva je z první poloviny 17. století. Změna politické situace po bitvě na Bílé hoře, třicetiletá válka znemožnila obnovu těžby. V roce 1703 dochází k novému pronájmu pražskému těžařstvu, provoz byl rychle obnoven, ale po třech letech dochází opět k soudním sporům, které se vlekly 34 let. Teprve až od roku 1754 se dá mluvit o skutečném rozvoji těžby. V roce 1755 byla provedena revize stávajícího stavu, proveden návrh na další postup a zhotovena první mapka zdejších dolů. Podle dochované zprávy byly tehdy přístupné tři šachty – hlavní těžní jáma „Svatého Bartoloměje“, hluboká 20m, jáma „U správcova domu“ v místě šachty „Svatého Vavřince“, hluboká 12 m a jáma „U kovárny“, hluboká 16 m. Těžba se sice zvyšuje, ale zůstává na primitivní úrovni, následkem dochází k zatopení dolů. V roce 1759 opět přijíždí do Lukavice Alexius de Adda a opět sepisuje novou zprávu s dalším doporučeným postupem. Přes nejasnosti obsažené v této zprávě (v místě ,kde původně uvádí šachtu „U správcova domu“ píše nyní o hloubení nové jámy „Svatého Jana“, která má nahradit zatopenou šachtu „Svatého Bartoloměje“) je jistý další úspěšný rozvoj a v 60. letech 18. století je založena nová šachta „Vilemína“, zpřístupňující jižní část revíru. K největšímu rozmachu dochází koncem 18. století. Všechny zdejší šachty jsou propojeny a ložisko je rozfáráno do hloubky 80 m, dále je vyražena asi 1,5 km dlouhá odvodňovací štola „Karl-Vincenc“, ústící SZ od obce k údolí Chrudimky. Počátkem 19. století je dosaženo téměř stometrové hloubky, ve 30. letech 19. století je ložisko dobýváno již do 200 metrů hloubky. Hlavní šachta „Svatého Bartoloměje“ (šachta ve středu obce pod obecním úřadem) dosáhla 110 m. V této době je provoz chemické továrny závislý hlavně na místní těžbě. Postupně však vzrůstají náklady a odbytová krize počátkem 60. let vynutí omezení těžby. Problémy působí zatopení nejhlubších obzorů, agresivní prostředí kyselých důlních vod. Od 70. let 19.století je možno pozorovat výrazné oddělování dolu a zvyšování autonomie továrny, které do té doby tvořily jeden hospodářský celek. Nastává postupný pokles produkce pyritu a důl přestává být rentabilní. K definitivnímu ukončení těžby dochází v roce 1892. Začátkem 50. let 20.století dochází k novému průzkumu zdejšího ložiska. Od r.1953 dochází k báňskému ověřování, zmáhání šachet označených jako Lš I, II, III, IV. Práce byly však ukončeny vesměs téhož roku a vyhodnoceny jako negativní. Od roku 1954 nebyl v Lukavici prováděn žádný další hornický průzkum.“ (převzato z práce „Rozsah starých báňských děl v okolí obce Lukavice“ – Geofond ČR, Kutná Hora 1995). Radonový průzkum nebyl v rámci této akce dle smlouvy s objednatelem pro řešené území zpracován. Je proto nutné před zahájením vlastní výstavby provést v jednotlivých lokalitách radonový průzkum a podle jeho výsledku případně navrhnout příslušná opatření, v nejkrajnějším případě v lokalitě neprovádět bytovou či občanskou výstavbu a nahradit ji funkcí nebytovou. Dle webových stránek Krajského úřadu Pardubice vyplývá, že v jižní polovině řešeného území se nachází radiometricky anomální území se středním (zahrnuje území severně od Vížek – jižní až jihovýchodní část katastru Lukavice,

6


severovýchodní až jihozápadní část katastru Vížek, obec Vížky a jižní část obce Radochlín) i nejvyšším radonovým zatížením (zahrnuje území severozápadní část katastru Vížek a jihovýchodní část katastru Výsonín, dále pak jihovýchodní až východní část katastru Vížky). V řešeném území se nevyskytuje území ohrožené sesuvem ani jiná svahová deformace.

B.2.3 Pedologie Na vzniku jednotlivých genetických půdních představitelů mají rozhodující vliv přírodní podmínky, především pak vlastnosti půdotvorných substrátů a dále reliéf terénu, klimatické podmínky a poměry hydrologické. Vzhledem k rozdílnému charakteru terénu jsou zastoupeny různé genetické typy půd. V nejsevernější části řešeného území se vyskytují půdy rendziny středně těžké až těžké, severní část řešeného území zaujímají kvalitní půdy – hnědozemě. V nivě Chrudimky jsou zastoupeny nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry. V nejvýše položených, většinou zalesněných partiích s vyššími srážkami se vyskytují podzolové půdy na různých substrátech.

B.2.4 Hydrologie Dle hydrologického členění ČR řešené území náleží do povodí Labe 1 – 00 – 00, dílčího povodí 1 – 03 – 03 Chrudimka a celkem 3 povodí čtvrtého řádu : 1 – 03 – 03 – 033 Chrudimka 1 – 03 – 03 – 096 Ležák 1 – 03 – 03 – 031 Chrudimka Z hlediska hydrologických poměrů území náleží do povodí středního Labe a do povodí Chrudimky. Hydrogeologicky se jedná o rajóny 653 (Kutnohorské krystalinikum a Železné hory), 431 (Chrudimská křída). Ústředním recipientem Chrudimka s pravostranným přítokem a Ležák s levostranným přítokem Kvíteckým potokem. Oba tyto recipienty protékají po hranicích řešeného území. Hydrologickou síť doplňují meliorační svodnice bez významnějšího vlastního povodí. Část západní hranice řešeného území tvoří vodní nádrž Křižanovice II. Ve východní části řešeného území se nachází vybudovaná nádrž – rybník při vodním toku Ležák, dále v obci Lukavice je Prádelný rybník (na jeho přítoku v lesích jsou další dva rybníčky), v lesích jižní části katastru Výsonína se nachází rybník Zaháj a další dva rybníky – Loučecký a Nový - se nacházejí v jižní části řešeného území. Značná část pozemků je meliorována.

7


Koryta toků jsou převážně přirozená a ekologicky hodnotná. Toky mají charakter potoční až bystřinný s poměrně vysokou samočisticí schopností. Úpravy toků, pokud jsou provedeny jsou staršího data a potřebují rekonstrukci. Vzhledem k charakteru území (podhůří Železných hor) nedoporučují se stavební úpravy koryt toků z krajinářských a hydrologických důvodů.

B.2.5 Klimatologie Řešené území se nachází v mírně teplé oblasti (MT10), rajón MT10 je definován dlouhým létem, teplým, mírně suchým, přechodné období krátké, mírně teplé jaro a podzim, zima krátká, mírně teplá, velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické charakteristiky: počet letních dnů počet dnů s prům. teplotou 10°C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrný počet dnů se srážkami +1mm srážkový úhrn za vegetační období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

MT10 40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -2 - -3 17 - 18 100 - 120 400 - 450 200 - 250 50 - 60 120 - 150 40 - 50

Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7-7,5°C, pr ůměrný roční úhrn srážek 550-650mm, s přibývající intenzitou směrem k Železným horám.

B.3

Ochranná pásma

Jihozápadní okraj řešeném území spadá do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné hory (totožné území náleží také do krajinné památkové zóny Slatiňansko-Slavicko stanovené Vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb. s účinností od 1.8.1996), rovněž do jihozápadního okraje řešeného území zasahuje přírodní rezervace Strádovské Peklo, při jihovýchodním okraji řeš. území leží významný krajinný prvek (VKP) Kvítecký potok registrovaný dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Poznámka: Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části přírody může za významný krajinný prvek vyhlásit příslušný městský úřad a to procesem tzv. registrace významného krajinného prvku.

Západně centra Lukavic je památný strom – dub letní. Vřešeném území se nenachází evropsky významná lokalita ani ptačí oblast soustavy Natura 2000.

8


Východně od Vížek se nachází CHLÚ a dobývací prostor Vížky stavebního kamene pro organizaci Silnice a.s., Hradec Králové. V řešeném území se nachází několik poddolovaných území po těžbě nerud. Rozsahově největší je v obci Lukavice a zaujímá historický střed obce a pokračuje SSZ ke komunikaci I.tř. a je klasifikováno jako nebezpečné. Dalšími poddolovanými územími jsou poddolovaná území s nízkým nebezpečím, a to Výsonín – Skalka – Jahodnice – Lukavička, s málo pravděpodobnými projevy na povrch (dle vyjádření Geofondu č.1342005 Výsonín-Skalka, 1342007 Výsonín, 1342004 Lukavice, 1342009 Lukavice-Lukavička, 1342008 Lukavice-Jahodnice) . V jižní polovině řešeného území se nachází radiometricky anomální území se středním (zahrnuje území severně od Vížek – jižní až jihovýchodní část katastru Lukavice, severovýchodní až jihozápadní část katastru Vížek, obec Vížky a jižní část obce Radochlín) i nejvyšším radonovým zatížením (zahrnuje území severozápadní část katastru Vížek a jihovýchodní část katastru Výsonín, dále pak jihovýchodní až východní část katastru Vížky). V řešeném území se nevyskytuje území ohrožené sesuvem ani jiná svahová deformace. Do území nezasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Dle zákona je podél lesních pozemků stanoveno ochranné pásmo lesa v šíři 50 m, přičemž lesní pozemky se vyskytují zejména v jihozápadní části řešeného území. Dle dostupných informací se v severozápadním okraji katastru Lukavic vyskytují území se starými ekologickými zátěžemi. Z hlediska ochrany archeologických památek se jedná o území s archeologickými nálezy. Stavebníci jsou proto povinni podle § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů oznámit svůj záměr při zásazích do půdního profilu již od doby příprav Archeologickému ústavu AV ČR. Z pásem hygienické ochrany a ochranných pásem inženýrských sítí se v řešeném území vyskytují: - ochranné pásmo komunikací - I. a III. třídy – 50 resp.15 m od osy vozovky, - ochranná pásma elektro: - vrchní primární vedení 35 kV – 10 m od krajního vodiče u stávajícího vedení, příp. 7 m pro nová zařízení ( dle zák. č. 222 z r. 1995). - trafostanice VN/NN stožárová – pro stávající zařízení 10 m od oplocení nebo zdi, příp. 7 m pro nová zařízení - ochranné pásmo plynovodů : - VTL plynovody – 8 resp. od vnějšího obrysu u profilu 500 mm a 4 m u profilu 200 mm.

9


-

STL plynovody a přípojky v zastav. území obce 1 m od obrysu na obě strany, 2 x 4 m měřeno kolmo na obrys vedení mimo zastavěné území

Ochranné pásmo - zemědělských objektů v zemědělských areálech nebylo vyhlášeno. Podrobněji viz kapitola B.13 Výroba.

10


B.4

Demografie B.4.1 Počet obyvatel stávající

Základním podkladem pro zpracování této stati jsou údaje z publikace Obce v číslech, okres Chrudim (ČSÚ 1991) a výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, převzaté z webových stránek Českého statistického úřadu : Obec Lukavice měla v následujících letech tento počet obyvatel : Rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

1996

2001

2006

1 034

1 066

1 037

881

833

800

749

679

749

753

845

Počet obyvatel

Z tabulky je zřejmé, že pro období po 2. světové válce je příznačný prakticky neustálý úbytek obyvatel. V posledních letech se vývoj počtu obyvatel podařilo nejen stabilizovat, ale dochází i k nárůstu. Proto lze předpokládat v nejbližších letech obdobnou tendenci. V roce (2001) činil podíl mužů 379 (50,3 %) a žen 374 (49,7 %). V roce 2001 mělo obyvatelstvo obce Lukavice následující věkovou strukturu: Věkové

0-4

5-14

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-64

65-74

Rozmezí

75+

Celkem

nezj.

Počet obyvatel

372

94

52

122

103

129

84

33

54

45

753

Z tohoto počtu bylo 17,4 % obyvatel v předproduktivním věku (0-14), 65,1 % v produktivním věku (15-59) a 17,5 % obyvatel ve věku poproduktivním (60 a více). Skladba ekonomicky aktivních obyvatel podle odvětví : Zemědělství, lesnictví, rybolov

28

Průmysl

106

Stavebnictví

35

Obchod, opravy motorových vozidel

38

Doprava, pošty a telekomunikace

33

Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

16

Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnost

35

Ekonomicky aktivní celkem

381

Obyvatelstvo celkem

753

11


Skladba obyvatelstva podle vyjížďky do zaměstnání : Vyjíždějící do zaměstnání

296

v rámci obce

22

v rámci okresu

217

v rámci kraje

21

do jiného kraje

16

Vyjíždějící do zaměstnání denně mimo obec

224

Žáci vyjíždějící denně mimo obec

70

Ekonomická aktivita obyvatel se realizuje převážně mimo obec především v sekundární sféře hospodářství a obec je z tohoto pohledu sídelním útvarem obytným. V obci a blízkém okolí je malý počet pracovních příležitostí (viz vyjížďka do zaměstnání). Na druhé straně má obec poměrně kvalitní životní prostředí, přičemž vzrůstá zájem o stavební parcely v kvalitnějším životním prostředí v blízkosti větších měst. Výhodou Lukavice je blízkost města Chrudim (8 km) a Slatiňan (4km), které jsou ve vyjížďce za prací i za běžnými službami dominantní. Proto se zejména za předpokladu vzniku nových pracovních příležitostí dá předpokládat reálný zájem o navržené stavební parcely a plochy pro podnikatelské aktivity. Nutným předpokladem pro eventuelní větší výstavbu je dobudování infrastruktury (především kanalizace a ČOV).

B.4.2 Bytový fond stávající Základním podkladem pro zpracování této stati jsou výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, převzaté z webových stránek Českého statistického úřadu. V obci bylo v následujících letech trvale obydlených domů: 1930 1950 (trvale obydl.+neobydl.)

Trvale obydl.domy Počet RD Trvale obydl. byty Objekty indiv. rekreace z toho vyčl. rekr. chalupy

182 -

212 -

1970 1991 1996 (pouze trvale obydlené)

2001

195 180 198 -

212 209 237

195 192 211 -

195 190 211 96 1

Stav bytového fondu je převážně průměrný, v místních částech někdy až podprůměrný. Většina domů je buď ve vyhovujícím stavu nebo jsou schopny modernizací, rekonstrukcí či realizací půdních vestaveb apod. V území nejsou požadavky na plošné asanační zásahy. Z hlediska sídelního potenciálu však Lukavice má vedle trvalého bydlení i bydlení občasné v rámci individuální rekreace.

12


B.5

Urbanistická koncepce 5.1 Širší vztahy

Lukavice leží ve střední části okresu Chrudim cca 8 km jihovýchodně od Chrudimi, resp. 4 km jihovýchodně od Slatiňan. Nachází se východně komunikace první třídy I/37 Chrudim – Nasavrky –Žďár n.S. po obou stranách silnice třetí třídy 35817 Lukavice – Lukavička Žumberk, resp. 35814 Bítovany – Lukavice – I/37, které z hlavní komunikace I/37 odbočují. K obci náleží i místní části Lukavička – těsně navazuje na Lukavice z jihovýchodu; Výsonín – jihozápadně od Lukavic ve vzdálenosti cca 1,5 km; Vížky – jižně cca 2 km od centra Lukavic; Radochlín – jižně cca 2,5 km; Loučky – jižně cca 3 km. Terénní řešeného území je zvlněný, na severu území klesá k údolí pravostranného přítoku Chrudimky, v západní části klesá ke Křižanovické vodní nádrži, zvýšená střední část řešeného území na jihu klesá do údolí Kvíteckého potoka. Rozsah nadmořských výšek v řešeném území se pohybuje od 290 – 395 m n.m. Z hlediska státní správy spadá obec Lukavice do působnosti Krajského úřadu Pardubického kraje a Městského úřadu Chrudim. Nejužší vazby jak co se týče občanské vybavenosti, tak dojížďky do zaměstnání má obec na blízké Slatiňany a Chrudim. Nejbližšími okolními obcemi (sousedními katastry) jsou: Slatňany (cca 4 km severně), Orel (cca 4 km severovýchodně), Bítovany (cca 2 km severovýchodně), Žumberk (cca 2 km jihovýchodně), Nasavrky (cca 6 km jihozápadně), Svídnice (cca 3 km západně).

5.2 Kulturní a stavební hodnoty území První písemné zprávy o obci Lukavice jsou dle publikace "Obce v číslech okres Chrudim" (vydané Českým statistickým úřadem) z roku 1312 (o Lukavičce rovněž z roku 1312, o Výsonínu z r. 1438, o Vížkách z r. 1487, o Radochlínu z r. 1494 a o Loučkách rovněž z r. 1494). V obci doporučujeme věnovat zvláštní pozornost nemovitostem lidové architektury určující regionální ráz obce, historickému půdorysu a panoramatu sídla. Z hlediska ochrany archeologických památek se jedná o území s archeologickými nálezy. Stavebníci jsou proto povinni podle § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů oznámit svůj záměr při zásazích do půdního profilu již od doby příprav Archeologickému ústavu AV ČR. Do řešeného území zasahuje okraj Krajinné památkové zóny SlatiňanskoSlavicko prohlášené Vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb. s účinností od 1.8.1996. její hranice byla zakreslena do výkresové části.

13


V obci jsou dle webových stránek Národního památkového ústavu následující registrované nemovité kulturní památky: -

-

ev. č. 38435/6-4624 Lukavice - odvodňovací štola pyritových dolů (která vychází z prostoru bývalého ředitelství lukavických pyritových dolů z 2. pol. 18. století - dnešní budova OÚ - podél silnice III. třídy směrem severozápadním k toku Chrudimky ev. č. 50881/6-6049 Loučky - zemědělský dům a oplocení č.p. 3 ev. č. 42249/6-4970 Výsonín - tvrziště „Kočičí hrádek“ při komunikaci Lukavička – Žumberk ev. č. 17130/6-904 Výsonín – hrad Strádov, zřícenina při pravém břehu Chrudimky

Podkladem k dalším údajům byly webové stránky obce: Lukavice „Podle ústního podání stávala tvrz na ostrohu nad potokem Holetínkou jihovýchodně od Lukavice. Ostroh spadá na třech stranách strmě do údolí potoka a jen na západě je v úrovni okolního terénu. Dodnes je toto místo nazýváno Hrádek. Hrádek je okrouhlý a je obklopen valem a příkopem. Na západní straně je dvojitý příkop a val. Zbytky zdiva se nepodařilo nalézt. Pro značnou rozlohu Hrádku nelze ani vyloučit, že v těchto místech mohlo být i prehistorické nebo hradištní opevnění podstatně starší. Je možné, že tuto tvrz později nahradila jiná, která stála ve vsi Velké Lukavici v místě zvaném Na hrádku. Lukavice se poprvé připomíná v listině z roku 1312. Z roku 1318 pochází zmínka o Radslavovi z Lukavice. V období 14. a 15. století je jméno Lukavice spojeno s rodem vladyků z Lukavice. Ti se aktivně účastnili politického života země a ves drželi nejméně do roku 1494. První zprávy o nich máme ze 14. století: Jiří Lukavský z Lukavice (zemřel 1361) měl syny Heřmana a Haška. Lukavičtí Hašek, Jan starší, Jan mladší a Půta roku 1415 zpečetili stížný list proti upálení mistra Jana Husa, roku 1440 se Čáslavského sjezdu účastnili Jan, Jan Šilhavý a Hašek. Roku 1448 se Hašek a jeden z Janů objevuje v řadách vojska Jiřího z Poděbrad při dobytí Prahy. Lukavici držel ještě v letech 1484 a 1494 blíže neurčený Jan Lukavský, ale nedlouho poté ji prodal. První zpráva o lukavické tvrzi je z roku 1494, kdy jí Vladislav II. Jagelonský, který ji získal od Kateřiny z Adršpachu, daroval spolu s dvorem, obcí Velká Lukavice a dalšími šesti vesnicemi Čeňkovi Kunovi z Kunštátu. Roku 1509, když už tvrz patřila Janu Janovskému ze Soutic, který ji připojil ke svému žumbereckému panství, přepadl tvrz a celé panství zemský škůdce Jiří Býchorský. Lukavickou tvrz vypálil a při požáru zahynulo 9 lidí. Tvrz však byla nejspíš brzy obnovena, protože při prodeji žumbereckého panství roku 1510 Mikuláši Trčkovi z Lípy není zmínka o jejím poškození. V držení Trčků ztrácí tvrz na významu, jelikož přestala sloužit jako centrum samostatného statku a rychle pustla. V roce 1529 připadla Janovským ze Soutic a byla připojena ke statku Orel společně s Kunčím, Radochlínem, Vížkami a Loučkami. V té době je tvrz uváděna již jako pustá a naposledy je zmiňována roku 1616. Po Alšově smrti 1552 převzal orelské zboží jeho mladší syn Jan Janovský, který dosáhl úřadu krajského hejtmana. Zemřel v roce 1574 na tuberkulózu, pozůstalé Janovy sestry prodaly orelské zboží svému švagru Janu Kekulovi ze Stradonic, ten rozšířil statky o zboží strádovské a nasavrcké (1585), takže Lukavice i Lukavička byly

14


součástí poměrně velkého panství. To se ovšem rozdrobilo po Kekulově smrti roku 1589. Nejstarší Kekulova dcera Anna, manželka Jindřicha Kunaty Dobřenského, musela jako věno vydat své mladší sestře Barboře Lukavici, Kunčí a část Orle. Tím se takřka na sto let pomyslně rozdělily cesty Lukavice Velké a Malé. Do osudů orelského panství s Lukavičkou významě zasáhla třicetiletá válka. Zboží převzal Karel Kunata Dobřenský (1625). Karel Kunata padl roku 1647 poblíže Valů, když chtěl potrestat loupeživé císařské vojáky, takže majetek převzala do správy jeho manželka Žofie z Třibřich a také Jaroslav st. Kunata Dobřenský. Historie rodu Dobřenských a statku Orel se tím pomalu uzavírá. Majetku se ujal roku 1657 Kunata Lev a po 11 letech jeho bratr Václav Kryštof Dobřenský, jenž v době selských nepokojů v letech 1680 - 1683 zastával úřad krajského hejtmana. S ním vymřel roku 1683 rod po meči. Statek Orel i s Lukavičkou připadl Václavovým sestrám Markétě, Františce a Elišce Lukrécii, které 12. května 1683 toto dědictví (orelskou tvrz, vsi Orel, Lukavičku, Vížky, Loučky a Radochlín, dále kostel sv. Jiří a zpustlý kostelíček Navštívení P. Marie v Orli, dvůr, pivovar, chmelnice, zahrady a ovčín) prodaly za 32 000 zlatých rýnských Rudolfovi Václavovi hraběti ze Schönfeldu na Schönwaldu a Seči. Menší část vsi Orel s Kunčím a Lukavicí byla po roce 1589 v držení Barbory, dcery Jana Kekuleho. Později se domohl tohoto zboží Albrecht Kekule ze Stradonic. Ten odkázal celé panství svému strýci Vilému Divišovi Kekulemu avšak pro jeho nepřátelský postoj vůči císaři Ferdinandu II byl majetek v pobělohorské době zkonfiskován a odprodán. Majitelem se stal roku 1623 František de Couriers rytmistr v císařském Ferdinandově vojsku. Když zemřel František de Couriers a zemřel i jeho jediný jeho syn František, zdědila všechen majetek vdova Rosina, jež se znovu provdala za Rudolfa Václava hraběte ze Schönfeldu. Po Rudolfovi dědí Lukavici a Lukavičku kromě jiného, Josef František ze Schönfeldu jenž velkorysými nákupy okolních statků založil rozsáhlé nasavrcké panství. Po smrti Josefa Františeka ze Schönfeldu v roce 1737, se jeho dcera Kateřina, dědička značného majetku, vdala za Jana Adama z Auerspergu, držitele panství žlebského. Celistvost takto vzniklého ohromného panství trvala až na změny při pozemkové reformě po I. světové válce prakticky až do roku 1945. Vybrané zajímavé události z kroniky Lukavice od roku 1947: 29. června 1947 oslavila strana čsl. sociálně demokratická 40. výročí založení organizace strany. Této oslavy se zúčastnil ministr průmyslu Bohumil Laušman. Na tehdejší dobu byla tato slavnost neobyčejná tím, že za doby lístkového systému bylo připraveno nebývalé pohostinství. Bez lístků byly podávány párky, gulášová polévka a sladké pečivo po domácnostech pečené. Při této oslavě byla otevřena hornická výstava k 250 výročí dolování v Lukavici. Léto 1947. Je strašné sucho, katastrofální neúroda. Rok 1948. Na výzvu Kl. Gottwalda byl i v naší obci ustanoven AVNF. 30. května 1948 se konaly volby do Národního shromáždění v budově obecné školy. Představitelé Národní fronty se dohodli na společné kandidátce. Rok 1949 byl rokem, kdy byla zahájena naše 1. pětiletka. MNV v Lukavici zařadil na 1. rok Pětiletky zřízení místního rozhlasu v obci, pokračování v opravách školy, údržba obecních cest. V měsíci srpnu 1949 byl dán do provozu místní rozhlas v obci Lukavice. Celkový náklad na toto zařízení činil 83 925 Kč.

15


Rok 1950. K zahájení školního roku odeslalo žactvo a učitelský sbor dopisy Kanceláři prezidenta republiky, vládě republiky, Ministerstvu školství, KV KSČ Pardubice, ÚV KSČ - Praha a OV - KSČ - Chrudim, v nichž slibují svědomitou práci a plnění všech úkolů na ně kladených. Rok 1952. Práce s obnovou dolování trvaly asi od roku 1947, kdy bylo započato s geofysikálním měřením do roku 1953. Celkem bylo zde zaměstnáno na 250 lidí, z toho bylo asi 20 horníků z Mostecka. Zaměstnání tu hledali také ti, kteří byli dáni k dispozici úřadu práce z akce „70 tisíc“, která měla ozdravit přebujelý úřednický systém, lidé nespolehliví a tak tu byli zaměstnanci ze všech koutů naší země, lidé různých povolání i různých charakterů. Ženy byly zaměstnány při obsluze vrtáků. V obou hostincích bylo denně veselo, výdělky byly značné. K zlepšení zásobování obyvatelstva zřídilo Lidové spotřební družstvo v obvodech okresu obchodní střediska s názvem Selpo. V naší obci bylo toto středisko zřízeno 1. března 1953. V naší obci už více než rok probíhá přesvědčovací akce zemědělců pro jejich vstup do Jednotného zemědělského družstva. V řadě obcí našeho okresu již družstevníci na zelených lánech společně hospodaří. V 1. pololetí 1953 zřízen okrsek SNB. MNV přidělil k tomuto účelu úřadovnu v 1. poschodí budovy zámku. K 1. červnu 1953 byla provedena měnová reforma. Zásady jejího provádění byly následující: každý občan naší vlasti si vyměnil za 300 Kčs staré měny 60 Kčs v nových penězích, tj. v poměru 1 : 5. Ostatní peníze v hotovostech se měnily v poměru 1 : 50. Vklady obyvatelstva vložené u peněžních ústavů a nepřesahujících částku 10 000 Kčs se mění v poměru 1 : 5. ostatní vklady, které tuto výši přesahují se mění 1 : 50. Od tohoto dne t. j. 1.6. se ruší potravinové lístky, šatenky, lístky na mýdlo, tabačenky, odběrné poukazy na obuv i ostatní textilie, které byly těmito odběrnými poukazy vázány a zavádí se volný prodej veškerého zboží. A tak nyní více než po deseti letech můžeme opět volně nakupovat. Rok 1954. Žáci zdejší školy již po několik let sbírají léčivé rostliny a umísťují se v okresních i krajských soutěžích na čelních místech. V letošním roce se škola umístila v krajské soutěži na 1. místě a tak získala zvukový promítací přístroj značky Almo. Z výtěžku sběru rostlin, který žáci věnovali škole byl zakoupen pro školu gramofon na obyčejné i dlouhohrající desky. Plán sběru bylin byl školou splněna na 991%. Rok 1955. Osvětová beseda zajistila pro naši obec pravidelné zájezdy putovního kina. Putovní kino promítá pravidelně dvakrát měsíčně vždy dva celovečerní filmy. Účast na těchto filmových představeních je velmi dobrá a činí v průměru 120 návštěvníků. 24.1.1956 bylo v naší obci založeno JZD IV. typu. Družstvo začínalo hospodařit na výměře jen kolem 50 ha, což představovalo slabou šestinu zemědělské půdy v katastru. Rok 1957. V budově zámku byla zřízena dětská poradna. Do poradny, která je každých čtrnáct dní dojíždí dětská lékařka. A tak odpadá našim maminkám nepohodlné cestování do jiné obce k pravidelným zdravotním prohlídkám. Rok 1959. Na pestré a veselé besídce k MDŽ předal předseda MNV matkám, které vychovali více než pět dětí čestný odznak „Mateřství“. Paní Žemličková, která vychovala 11 dětí, byla vyznamenána na ONV. Provádí se generální oprava školy, je odpracováno mnoho brigádnických hodin. V obci byly zahájeny agrotechnické úpravy katastru, byly rozorány meze a vytvořeny větší lány pozemků, které vyhovují nastupující mechanizaci. Soukromé pozemky byly vyděleny na okraj aby nenarušovaly hony. JZD započalo se stavbou čtyřřadového moderního kravína, ve kterém bude 16


možné ustájit 170 dojnic. Na výstavbě se zavázali občané odpracovat 2397 brigádnických hodin. Místní JZD bylo počátkem roku 1960 sloučeno s JZD Výsonín. Nové sloučené družstvo nese název „JZD Rozkvět“. Sloučené JZD bude hospodařit na celkové výměře 420 ha. Dochází k sloučení obcí Lukavice a Výsonína v jeden územní i politický celek. Spotřební družstvo Jednota zahájilo generální opravu hostince „Na křižovatce“. Rok 1962. Státní spořitelna Chrudim zrušila se souhlasem MNV v Lukavici svou pobočku s dřívějším názvem Kampelička. V obci byla zřízena Krajskou správou spojů Pardubice automatická telefonní ústředna pro padesát účastníků. V obci Lukavice bylo pokračováno v budování kanalizace a spolu s JZD na úpravách vozovek. Rok 1963. Prodejna textilu nevykazuje stanovenou produktivitu ani na polodenní pracovní dobu a proto zástupci vedení Jednoty navrhli její uzavření. Rada MNV tento návrh schválila. Daleko horší problém byl postaven před radu MNV v souvislosti s druhou prodejnou „Potraviny“. V této prodejně se vyskytli pilousi. Na společné schůzi rady spolu se zástupci složek Národní fronty a Jednoty bylo rozhodnuto přemístit prodejnu potravin dočasně do sálu hostince u Kopeckých. Tím byla znemožněna až dosud velmi dobrá činnost Tělocvičné jednoty Sokol, která přišla o tělocvičnu. Provedení desinfekce v objektu u Kohotů se nemohlo omezit jen na prostory prodejny ale bylo nutné rozšířit hubení pilousů na celý půdní prostor, kde bylo jejich semeniště. Tento náročný úkol nebylo možno splnit i proto, že by nebyla zaručena záruka jejich dalšího výskytu. Řešení tohoto problému zůstalo na mrtvém bodě. Rok 1964. „Sedm statečných“ pod tímto titulkem uvedla čsl. televize Praha ve sportovním vysílání „Kamera chválí“ ukázku nácviku spartakiádních sedmi cvičenců mužů z Lukavice, kteří se připravují na CS 1965 v Praze. Proč právě tento název? Tělocvičná jednota Sokol v Lukavici přišla o svou tělocvičnu spotřební deružstvo Jednota tam totiž zatím přestěhovalo svoji prodejnu potravin, ale ani za této svízelné situace se naši muži nesmířili s tím, že by měli přerušit již tradiční účast na spartakiádě v Praze. Bylo jich sedm a na ně se přijel podívat s kamerou štáb sportovní redakce a natočil za jakých podmínek se také dá cvičit, když nechybí obětavost a elán. A tyto vlastnosti našim „sedmi statečným“ určitě nechybí a jistě budou viděti i na Strahově. Obcí vedla 13. etapa cyklistického „Závodu míru“. Chtěli jsme pestrobarevný peloton co nejlépe v naší obci přivítat. Na výzdobě trasy závodu se podílelo velké množství našich občanů a mládeže. Můžeme s radostí konstatovat, že s takovou iniciativou a ochotou přispěti každý svým dílem ke zdaru této akce, se nesetkáváme často. Naše obec připravila závodníkům radostné a krásné přijetí a svou výzdobou patřila k nejlepším v okrese Chrudim. Tak to ocenily i okresní noviny Budovatel. Rok 1965. Bylo s konečnou platností ukončeno jednání o sloučení JZD Rozkvět Lukavice s JZD Svídnice. V Lukavici byla schválena po dlouhém jednání s vedením SDJ se sídlem v Hlinsku výstavba nové samoobsluhy. Staveniště bylo vybráno v prostoru za stávajícím hostincem „Na křižovatce“, kde bude nutno zbourat stodolu a provést geologický průzkum, protože tento prostor se nachází v místech, kde se dříve dolovalo. MNV zajistí z místních občanů brigádníky, kteří při výstavbě pomohou. Přípravě oslav 20. výročí osvobození byla věnována již od samého začátku roku náležitá pozornost. Komise pro oslavy ustanovená MNV uspořádala v období od ledna do května řadu akcí, ze kterých je třeba uvést přednášky o „Výchovném působení všech činitelů na podporu práce školy v roce 20. výročí osvobození“, 17


přednáška s besedou „O komunistické výchově mládeže“. Hlavní oslavy byly zahájeny 8. května lampiónovýn průvodem k památníkům padlých ve Výsoníně a v Lukavici. Slavnost pokračovala v přeplněném sále hostince Jednoty slavnostním zasedáním MNV. Byl přednesen projev, který zhodnotil práci ONV za uplynulých 20 let budování naší socialistické vlasti. Po něm promluvil předseda MO KSČ o dvacetiletém pracovním úsilí občanů naší obce, složek NF a MNV na zvelebení obce. V další části byly předány odměny, které věnoval ONV zasloužilým pracovníkům v Lidosprávě. Odměny za práci v akci „Z“ na škole. Při této slavnostní příležitosti složili noví pionýři ZDŠ v Lukavici svůj slavnostní pionýrský slib. Šátky novým pionýrům uvázali s. poslanec Fryš a s. předseda MNV Holub. Na závěr zasedání provedli žáci ZDŠ besídku, ve které předvedli pásma básní, budovatelských písní a tanců za doprovodu hudebního kroužku. V chatové oblasti v Dolích byla zřízena vodní nádrž na řece Holetínce, která bude sloužit jako koupaliště. Roky 1966 - 1970. Za toto období nebyly nalezeny na MNV v Lukavici potřebné písemné doklady zápisy z plenárních zasedání a rad MNV ze kterých by mohl kronikář čerpat údaje. A proto budou jednotlivé akce MNV z tohoto období zaznamenány s přibližnými časovými údaji, jak byly získány od bývalých funkcionářů MNV. Energetické závody provedly v celé obci obnovu el. sítě. Dosavadní vedení bylo nahrazeno novým, starý transformátor u zastávky byl zrušen a nahrazen novým, který byl postaven za školní zahradou. Při této akci bylo též nahrazeno dosavadní veřejné osvětlením novými výbojkovými světly. Kdo dnes přijde do zasedací místnosti v budově MNV v Lukavici, nikdo by nehledal v této hezké zasedačce, že je to bývalé skladiště uhlí. Veškeré akce se odbývaly buď v úřadovně MNV nebo v hospodě, kde nebylo pro takovouto činnost to nejvhodnější prostředí. MNV vyřešil tuto svízelnou situaci zrušením skladiště uhlí a tím získal prostornou místnost, kterou adaptací upravil. Likvidace hald. Uprostřed obce se nacházejí staré haldy. Další geologické vrty byly prováděny v oblasti Doly, u Vížek a pod Skalkou. Na těchto lokalitách vyrostly další haldy vytěženého materiálu. MNV spolu s JZD se obrátily na Báňské stavby Ostrava. Materiálem z hald byly zaváženy staré písníky v okolí obce. Staré haldy byly z větší části urovnány a pokryty zeminou. MNV spolu se spotřebním družstvem Jednota provedl rozsáhlé úpravy v hostinci v Lukavici. V roce 1968 bylo položeno 100m kanalizace v úseku Lukavička a provedena kanalizace ve Výsoníně o celkové délce 360 m. K Mezinárodnímu dni dětí probíhly každý rok na hřišti v Lukavici různé sportovní hry a závody. Tyto akce pořádala škola spolu s tělovýchovnou jednotou Sokol. V roce 1969 oslavila těl. jednota Sokol Lukavice své padesátileté trvání. Rok 1971. Z rozhodnutí ONV v Chrudimi schválila rada MNV v Lukavici výstavbu dalších 14ti rekreačních chat v oblati Doly. Počet zájemců o parcely vysoko překračuje toto číslo a proto rada MNV si vyhradila právo přidělit vytyčené parcely především občanům, kteří mají k naši obci bližší vztah, nebo pocházejí z obce. Parcely budou předány do trvalého užívání za poplatek 4 Kčs za každý m2 přidělené plochy. Oslav Svátku práce se účastní naši občané již tradičně v Slatiňanech. V letošním roce bylo v májovém průvodu z naší obce 12 krojovaných požárníků, 35 pionýrů a dalších 45 občanů. V přehlídce alegorických vozů se představil i alegorický vůz našeho JZD. Vedle již tradičních plesů, proběhlo několik tanečních zábav a zejména zábavy na tanečním parketu v zámeckém parku jsou velmi oblíbeny. 18


V roce 1971 probíhala filmová představení během celého roku. Celkem bylo promítnuto 46 celovečerních filmů a 34 krátkých filmů. 15. dubna 1972 proběhla v naší obci národní směna za účasti 78 občanů. Bylo dosaženo velmi dobrých pracovních výsledků. Byla provedena výměna krytiny na zbývajících částech budov zámku. a vyčištěn zámecký park. 8. dubna 1972 byl proveden zkušební vrt na získání vody pro výstavbu vodovodu pro obec. Kvalita vody po několikrát opakovaných zkouškách vykazovala vykazovala 10x vyšší obsah radioaktivity než připouští státní norma. Tímto pokusem o získání vody pro obec výstavba vodovodu v letošním roce skončila. V místní části obce v Lukavičce postavena autobusová čekárna. Čekárna je plechová, z větší části prosklená, takže umožňuje dobrý výhled na přijíždějící autobusy. Od 1. dubna otevřena nová prodejna masa v budově Jednoty. Dosavadní prodejna masa u Čechlovských byla uzavřena. Manželé Čechlovských pracovali v prodejně 38let za tyto služby jim MNV v Lukavici poděkoval a odevzdal upomínkový dárek. V prosinci byl ustanoven a schválen Sbor pro občanské záležitosti SPOZ. Náborem bylo získáno 40 žen za členky svazu. 29. listopadu 1975 uspořádal SPOZ v Lukavici první besedu s důchodci. MNV v Lukavici podal žádost na ONV v Chrudimi o postavení MŠ v Lukavici. Stavební místo bylo vybráno a schváleno v prostoru Štěpnice za ZDŠ. Rok 1974. Přípravy na výstavbu MŠ probíhly téměř během celého tohoto roku. Agitační dvojice složené z poslanců MNV a z výboru NF navštívily jednotlivé rodiny, aby získaly jejich závazky hlavně na výstavbu MŠ i na jiné plánované akce. Podařilo se získat celkem 6380 hodin. V okresní soutěži v názorné agitaci se umístila naše OB na třetím místě ve své kategorii. Rok 1976. Na počátku roku 1976 došlo ke sloučení JZD Rozkvět s JZD Vížky. Sloučené družstvo zahrnuje nyní tyto obce: Lukavici, Svídnici, Výsonín, Vížky, Loučky, Radochlín, Podlíšťany, Obořici, Libáň, Prahotice, Ochoz, Ctětín, Ctětínek, Vranov, Kvítek, Strkov a Bratroňov. Celková výměra nyní činí 1750 ha zemědělské půdy. Nově sloučené družstvo přijalo nový název „JZD Podlesí“ se sídlem v Lukavici. Rok 1977. Na silnici před křižovatkou před hostincem Jednoty došlo k havárii zabetonované důlní šachty, která se propadla. Na likvidaci této propadlé šachty bylo spotřebováno 19 plně naložených nákladních aut Tatra 138. Kámen byl dovážen z lomu Žumberk. Místní národní výbor není spokojen s postupem prací na stavbě mateřské školy. Školské stavby Ústí nad Orlicí zahájili práce jen se třemi pracovníky, kteří po krátkém čase zase zmizeli a stavba i po mnohých urgencích u vyšších orgánů i stavebních závodů nepokračuje. Teprve k 25. říjnu 1979 OSP Ústí n. Orlicí definitivně hrubou stavbu školky MNV předal, ale neprovedl práce za 7000 Kč. Pro brigádníky nastala velmi těžká práce. Jen v roce 1980 bylo na stavbě školky odpracováno celkem 15187 brigádnických hodin. 30. srpen 1980 - den slavnostního otevření nové moderní mateřské školky. Slavnost zahájil předs. VO KSČ s. Josef Vaško, který přivítal delegaci OV KSČ a ONV. Nové školské zařízení plně odpovídá moderním požadavkům na výchovu dětí předškolního věku a v praxi ukazuje, jaký význam přikládá naše socialistická společnost péči o děti a mládež. Slavnost byla zakončena v hostinci Jednoty taneční veselicí. Rok 1981. Byly dokončeny a kolaudovány další rodinné domky.

19


Výsonín Obec Výsonín patřila dříve k panství Strádovskému. První nepřímá zpráva o hradu Strádov je v roce 1374, kdy ho vlastnil Jaroš Lacembok ze Strádova jako patron kostela a kláštera na Práčově, který leží proti hradu Strádov nad levým břehem Chrudimky. V roce 1383 se stal majitelem Jošův syn Jindřich Lacembok ze Strádova a v roce 1409 Bleh z Lipky a ze Strádova. Za jeho vlády na jaře 1421 husitská vojska dobila klášter a ovládla i Strádov. První přímá zpráva je až z roku 1438, kdy hrad odkoupili spolu s městečkem Nasavrky a devíti vesnicemi Aleš z Bítovan, Beneš z Křivého a Jan z Lipky. V roce 1444 panství náleželo Janu Slonovi ze Seslavce a v této době snad i v důsledku válečných událostí doby husitské hrad zpustl. Pustý hrad v roce 1457 připadá králi Ladislavovi. Hrad nebyl obnoven, neboť středisko panství se v polovině 15. století přesunulo do Nasavrk. Zpustlý hrad se naposledy připomíná v roce 1595. Vížky,Radochlín, Loučky V 17. století patří Vížky, Radochlín i Loučky k orelskému statku, který byl v majetku rodu Dobřenských. Podle soupisu poddaných podle víry z r. 1651 jsou Vížky označeny jako Vyskov a jsou uvedeny pouze dvě obydlené usedlosti sedláka Jakuba Urválka a chalupníka Jana Adamů. Ve vsi Radochyni je deset dospělých obyvatel a ve vsi Loučkách dva. Od roku 1683 patří obce rodu hrabat ze Schönfeldu a v roce 1737 přechází do majetku Auerspergů.

5.3 Urbanistická a architektonická struktura Obec Lukavice se rozkládá při komunikačním kříži silnic třetí třídy odbočujících z komunikace I/37 na Žumberk a na Bítovany. Původní zástavba Lukavice je soustředěna kolem těchto komunikací. Její forma je nepravidelná, shluková vázaná k větvené silnici. Jako celek se obec jeví jako provozně, prostorově i kompozičně neurčitá a tím i neuzavřená pro další rozšiřování. Obec má určitý náznak návsi při hlavní křižovatce výše uvedených silnic, který bude vhodné dále dotvořit a podpořit je jako centrum obce. Vlastní obec je z urbanistického hlediska poměrně zachovalá, strukturu však výrazně narušuje zemědělský areál a areál drobné výroby a podnikatelské činnosti ve východní části obce, které svým měřítkem a objemem budov nezapadají do urbanistické struktury ani panoramat obce. Přidružená místní část obce Lukavička se rozkládá rovněž při silnicích třetí třídy z Lukavice na Žumberk a z ní zhruba ve středu odbočující silnice na Vížky. Původní zástavba je opět soustředěna kolem těchto komunikací. Její forma je rovněž nepravidelná, shluková vázaná k větvené silnici. Obec má v centrální části kolem hlavní křižovatky také určitý náznak návsi, který bude vhodné dále dotvořit.

20


Další přidružené místní části Vížky a Výsonín se rozkládají při komunikacích třetí třídy z Lukavičky, resp. odbočující východně z I/37. Původní zástavba je opět soustředěna kolem průchozí komunikace. Její forma je rovněž nepravidelná, shluková vázaná k silnici. Poslední dvě přidružené místní části obce Radochlín a Loučky jsou tvořeny pouze minimálním shlukem obytných (rekreačních) objektů při místní obslužné komunikaci v jižní části řešeného území. Architektonický výraz budov je převážně venkovského typu bez výrazných solitérů. Některé objekty vzniklé v posledních letech jsou z hlediska architektonického nevhodné, nezapadají do stávající zástavby a často jsou problematické i z hlediska uživatelského. Jedná se především o nevhodné nástavby, přístavby apod. a objekty s plochými střechami. Tyto objekty by bylo vhodné upravit do architektonicky kvalitnější podoby. V řešeném území obce Lukavice jsou zastoupeny následující funkce: -

bydlení včetně hospodářského vybavení občanská a technická vybavenost zemědělská výroba drobná průmyslová výroba, podnikání a řemesla sport a rekreace doprava

Bydlení (objekty s příslušným hospodářským zázemím) představuje největší část současně zastavěných ploch v obci. Část obytných objektů je využívána k rekreaci (hlavně rekreační chalupy v místních částech). Občanská vybavenost – hlavní objekty jsou soustředěny v centrální části při hlavní křižovatce a v západní části obce. Zemědělská výroba je zastoupena v řešeném území především zemědělskými areály v západním a východním okraji Lukavic a ve Vížkách. Drobná výroba, řemesla a sklady jsou zastoupeny v řešeném území soukromými objekty, které jsou umístěny zejména v jihovýchodním okraji Lukavic a ve Vížkách. Ostatní drobné podnikatelské subjekty, řemeslnické provozy a živnosti jsou umístěny jednotlivě v rámci celého zastavěného území. Plochy pro tělovýchovu a sport se nacházejí v severním okraji Lukavic (za zámkem). Plochy pro rodinnou rekreaci jsou zastoupeny v okrajových částech katastrů obce menšími rekreační areály chatových kolonií – ve východní části nad lomem v Žumberku, v severozápadní části za komunikací I/37 - Pilce, dále v okrajových částech lesů západně i východně komunikace I/37. Plochy veřejné zeleně jsou významněji zastoupeny jednak plochou na bývalých výsypkách v jižní části Lukavic a v okolí rybníka rovněž v jižní části obce. Ostatní drobné plochy zeleně jsou rozptýlené po celém sídle. Významnou linií zeleně, která prochází celým sídlem, vytváří břehová zeleň podél Lukavického potoka.

21


Řešeným územím prochází v západní části komunikace první třídy I/37 Pardubice Chrudim – Žďár zhruba ve směru sever – jih, a dále zhruba z ní odbočující silnice třetí třídy východním a jihovýchodním směrem na Lukavice a Žumberk. V ostatních částech řešeného území se rozprostírá neurbanizované území zahrnující zemědělskou půdu a plochy, krajinnou zeleň a lesní plochy, vodní plochy a toky.

Z výše uvedeného vyplývá, že v řešeném území se vzájemně prolíná řada funkcí, které ovlivňují jak negativně tak pozitivně vlastní obec, a bude je proto nutno co nejlépe koordinovat, aby nedocházelo ke vzájemným střetům.

B.6

Občanská vybavenost

Stávající občanská vybavenost je rozmístěna převážně podél hlavní průjezdní komunikace III/35525; vyšší vybavenost je dostupná v blízkém městě Hlinsku, resp Skutči. V obci je občanská vybavenost zastoupena následujícími zařízeními :

22


Lukavice, Lukavička • Státní správa - Obecní úřad – lukavický zámek – střední část obce, vyhovuje • Školství a výchova - základní škola – 1. stupeň - v západní části obce - mateřská škola (cca 50 dětí) – v západní části obce • Kultura - knihovna - v objektu OÚ ve střední části obce • Tělovýchova a sport - sportovní hřiště s vybavením a lesopark – v severním okraji střední části obce • Obchod - prodejna smíšeného zboží Jednota – ve střední části obce - velkoobchod s nápoji + maloprodej – v západní části obce • Stravovací a ubytovací zařízení - restaurace „Na křižovatce“ - v obci není ubytovací veřejné zařízení, v rámci bytové zástavby jsou jednotlivé možnosti soukromého ubytování. • Služby - soukromé provozy, jejichž charakter je na pomezí občanské vybavenosti a drobné výroby či řemesel viz též kap. 13.1 umístěné v rámci bytové zástavby nebo přímo v rodinných domech, přesný výčet není uváděn, protože skladba a počet provozoven se průběžně velice často měn (např. autoopravna, truhlářská dílna, autodoprava – Rulík, zpracování skla, pneuservis, autodílna – J. Šimon, opravy karoserií a mech. práce, atd.) - hasičská zbrojnice Výsonín: smíšené zboží restaurant „Skalka“ hasičská zbrojnice truhlárna Vížky: hospoda „Na Vížkách“ hasičská zbrojnice K lékaři obyvatelé Lukavice a místních částí dojíždí do Slatiňan, na poštu rovněž, na 2. stupeň základní školy dojíždí děti také do Slatiňan.

Souhrnné zhodnocení stávající obč. vybavenosti Z výše uvedeného vyplývá, že skladba občanského vybavení je poměrně bohatá a dané kategorii a velikosti obce vyhovuje. Chybí pouze lékař, pošta, event. některé služby (ty by bylo prostorově možno umístit v budově zámku). Rozsah obč. vybavenosti je nutno posuzovat i s ohledem na poměrně blízká a dostupná okolní města (především Slatiňany a Chrudim), kde je příslušná obč. vybavenost dostupná.

23


Větší rozvoj především z ekonomického hlediska není v současné, ani blízké budoucnosti reálný. Rozvoj této oblasti postupně zabezpečuje převážně soukromý sektor. Lokalizace jednotlivých objektů občanské vybavenosti je zřejmá z výkresové části a je částečně soustředěna v centrální části obce. Docházková vzdálenost v současné době v Lukavici na stávající občanskou vybavenost převážně vyhovuje, v místních přidružených částech obce nevyhovuje, to znamená, že přesahuje 500 m. Stavební stav stávajících objektů občanské vybavenosti je průměrný, v řadě případů vyžaduje modernizaci či rekonstrukci.

B.7 Doprava 7.1 Širší vztahy v řešeném území V řešeném území je zastoupena doprava silniční, pěší a cyklistická.

24


Ve východním okraji řešeného území prochází zhruba ve směru sever - jih komunikace první třídy I/37 Chrudim – Nasavrky –Žďár n.S. Obec se nachází východně komunikace I/37 po obou stranách silnice třetí třídy 35817 Lukavice – Lukavička Žumberk, resp. 35814 Bítovany – Lukavice – I/37, které z hlavní komunikace I/37 odbočují. V obcích není žádný podnik s významnou dopravní obsluhou. Dálnice řešeným územím neprochází a není plánována ani výhledově.

7.2 Železniční doprava Řešeným územím železniční doprava neprochází. Severně řešeného území prochází trať Chrudim – Slatiňany – Chrast – Skuteč s nejbližší zastávkou v Zaječicích (cca 3 km) či ve Slatiňanech ( cca 4 km) .

7.3 Silniční doprava Dálnice - řešeným územím neprochází stávající ani navrhované trasy. Stávající silnice: I/37 Chrudim – Nasavrky –Žďár n.S prochází v západním okraji řešeného území zhruba ve směru sever – jih, trasa je plánována na kategorii S 11,5. III/35817 Lukavice – Lukavička – Žumberk odbočuje z hlavní silnice I/37 a prochází obcí zhruba od SZ k JV a kříží se v centru Lukavice s komunikací III/35814 III/35814 Bítovany – Lukavice – I/37 odbočuje z hlavní silnice I/37 a prochází obcí zhruba od Z k V a kříží se v centru Lukavice s komunikací III/35817 III/33769 Lukavička – Vížky – Podlíšťany odbočuje v centru Lukavičky ze silnice 35817 III/0379 odbočuje ze silnice I/37 zhruba východním směrem do centra Výsonína.

Silnice třetí třídy jsou poměrně málo frekventovaná a pro jejich předpokládanou intenzitu dopravy bude vyhovující kategorie S 7,5/60 v redukované šířce. Silnice mají živičný povrch v celkem dobrém stavu. Vzhledem ke kategorii silnice a nízkým intenzitám dopravy v obci se na výše uvedených komunikacích III.tř. sčítání dopravy neprovádí.

25


Na hlavní silnice v obci i místních částech navazují účelové místní a obslužné komunikace, které mají místní charakter a zajišťují dopravní obslužnost v rámci řešeného území. Slouží pro obsluhu v obci, jsou v její správě a jsou většinou slepé. Místní komunikace mají většinou povrch živičný ( penetrace ), místy nově obnovený povrch, místy mírně narušený nebo štěrkový.

7.4 Pěší a cyklisté Chodníky pro pěší jsou vybudovány převážně v centrální části Lukavice a v dílčích částech obce při hlavních komunikacích. Ve výhledu doporučujeme, aby trasy silnic třetí třídy byly upraveny na komunikaci s minimálně jednostranným chodníkem pro pěší a cyklisty v celém rozsahu zastavěného území. Samostatné cyklistické stezky nejsou zřízeny. Lze předpokládat, že cyklisté na silnicích III. tř a na místních komunikacích budou využívat jízdních pruhů s ostatními vozidly. Řešeným územím prochází značená cyklotrasa regionálního významu v úseku Slatiňany – Lukavice – Vížky č. 4113 (po komunikaci III/35817) a místního významu Bítovany – Lukavice – Výsonín č. 4118 (po komunikaci III/355814). V řešeném území je třeba zohlednit požadavky vyhlášky č. 369/2001 Sb. tak, aby byla zabezpečena optimální tvorba bezbariérového životního prostředí.

7.5 Dopravní závady Na výše uvedených komunikacích se v řešeném území nenacházejí výrazné dopravní závady.

7.6 Hromadná doprava Hromadná doprava osob autobusy je v obci Lukavice vedena jednak po silnici I. třídy západně obce a především po průběžných komunikacích třetí třídy centrem obce. Zastávky autobusů jsou v centru Lukavice - naproti OÚ (vč. kryté čekárny), naproti prodejně Jednoty a za křižovatkou na silnici směrem na Zaječice; v Lukavičce v centru u křižovatky (vč. kryté čekárny), ve Vížkách v centru naproti hasičské zbrojnici a v Loučkách u rybníka. Na silnici I/37 jsou zastávky u křižovatky na Svídnici u pneuservisu (vč. kryté čekárny) a u restaurace Skalka u křižovatky na Výsonín. V obci jsou vedeny tyto linky (CONNEX) : linka ___________________________________________________________________ 600 130 Havl. Brod – Nasavrky – Lukavice – Slatiňany – Chrudim – Pardubice

26


620 340

Hlinsko – Miřetice – Slatiňany – Chrudim

cca 3 x denně cca 2 x denně

620 870

Hlinsko – Miřetice – Chrudim

cca 6 x denně

620 871

Chrudim – Smrček – Miřetice – Včelákov

cca 3 x denně

620 890

Chrudim – Lukavice – Ctětín – Nasavrky

cca 4 x denně

620 810

Horní Bradlo – Trhová Kamenice – Nasavrky – Chrudim – Pardubice cca 6 x denně

Autobusové zastavky (převážně s čekárnami jsou v centru Lukavic, V Lukavičce, v Lukavicích u ZŠ, na komunikaci 1/37 – Lukavice Na mýtě, u Výsonína Lukavice Skalka a ve Vížkách. Umístění zastávek a docházková vzdálenost jsou v převážné většině vyhovující, je třeba zajistit důsledné oddělení zálivů pro autobusové zastávky.

7.7 Doprava v klidu Protože se jedná převážně o zástavbu rodinných domů, je odstavování vozidel zajištěno v garážích na soukromých pozemcích. Parkování je pro návštěvy možné převážně na soukromých pozemcích, případně na místních komunikacích za splnění podmínek zákona č. 361/2000 Sb. a 30/2001 Sb. U stávajících objektů občanské vybavenosti jsou umístěna menší parkoviště nebo odstavné plochy. Na ostatních silnicích a místních komunikacích je možné parkovat na jízdních pruzích za splnění podmínek zákona č. 361/2000 Sb.. Ve výhledu je nutné při výstavbě občanské vybavenosti pamatovat na zajištění a vybudování potřebných ploch pro parkování. Pro ( zejména nově budované ) podnikatelské aktivity a občanskou vybavenost je nutné dle ČSN 73 61 10 zajistit potřebný počet parkovacích stání pro pracovníky i zákazníky, a to nejlépe na vlastních pozemcích.

7.8 Dopravní zařízení Čerpací stanice PHM v obci není. Při východním okraji zastavěného území je umístěn autoservis a pneuservis . Pro případné servisy a další objekty sloužící motoristům je nutné, aby na jejich pozemcích byla jako součást stavby realizována potřebná stání pro stupeň automobilizace 1 : 3.

27


7.9 Ochranná pásma Ochranné pásmo silnic dle silničního zákona č. 13/1997 Sb. je stanoveno mimo souvisle zastavěné území a je u kategorie silnic : - I. třídy - III. třídy

……. 50 m od osy vozovky na obě strany ……. 15 m od osy vozovky na obě strany

V zastavěném území se zřizují ochranná pásma podle směrnice pro technická opatření civilní ochrany. Z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z pozemní dopravy a podle pokynů MVT ČSR/1979 je zdrojem hluku pozemní komunikace, kde průměrná intenzita dopravy je vyšší než 30 vozidel/hodinu, tj. 550 voz./den.

B.8

Vodní hospodářství 8.1 Vodní toky a plochy

Dle hydrologického členění ČR řešené území náleží do povodí Labe 1 – 00 – 00, dílčího povodí 1 – 03 – 03 Chrudimka a celkem 3 povodí čtvrtého řádu : 1 – 03 – 03 – 033 Chrudimka 1 – 03 – 03 – 096 Ležák

28


1 – 03 – 03 – 031

Chrudimka

Z hlediska hydrologických poměrů území náleží do povodí středního Labe a do povodí Chrudimky. Hydrogeologicky se jedná o rajóny 653 (Kutnohorské krystalinikum a Železné hory), 431 (Chrudimská křída). Ústředním recipientem Chrudimka s pravostranným přítokem a Ležák s levostranným přítokem Kvíteckým potokem. Oba tyto recipienty protékají po hranicích řešeného území. Hydrologickou síť doplňují meliorační svodnice bez významnějšího vlastního povodí. Správci uvedených vodních toků jsou : Chrudimka – Povodí Labe Kvítecký potok – Lesy ČR Ležák – Lesy ČR, Povodí Labe ostatní bezejmenné toky – SMS Chrudim a Lesy ČR Část západní hranice řešeného území tvoří vodní nádrž Křižanovice II. Ve východní části řešeného území se nachází vybudovaná nádrž – rybník při vodním toku Ležák, dále v obci Lukavice je Prádelný rybník (na jeho přítoku v lesích jsou další dva rybníčky), v lesích jižní části katastru Výsonína se nachází rybník Zaháj a další dva rybníky – Loučecký a Nový - se nacházejí v jižní části řešeného území. Značná část pozemků je meliorována. Koryta toků jsou převážně přirozená a ekologicky hodnotná. Toky mají charakter potoční až bystřinný s poměrně vysokou samočisticí schopností. Úpravy toků, pokud jsou provedeny jsou staršího data a potřebují rekonstrukci. Vzhledem k charakteru území (podhůří Železných hor) nedoporučují se stavební úpravy koryt toků z krajinářských a hydrologických důvodů. Hranice inundačního (záplavového) území byla v řešeném území zpracována pro tok Chrudimky. Toto záplavové území zasahuje do k.ú. Lukavice pouze při západní hranici směrem ke k.ú. Svídnice, kde ohrožuje několik stávajících obytných objektů v blízkosti toku Chrudimky. Povodňový plán obec nemá vypracován. Dle informací z obce dochází při větších vodách k záplavám pouze u Chrudimky, drobnější vodní toky zsatavěné území obce vzhledem k jejich velikosti a konfiguraci terénu neohrožují. U vodních toků je třeba provádět pravidelné čištění a údržbu. Podél vodních toků je nutné ponechat pruhy v šíři 8, resp. 6 m od břehové čáry po obou stranách toků dle zák. 254/2001 Sb. o vodách. Umísťování staveb vymezuje § 17 vodního zákona. Je nutné zachovávat břehové porosty po obou březích toku a případné zásahy do tohoto porostu je nutno projednat se správcem toku.

29


8.2 Vodovod • Lukavice, Lukavička V obci Lukavice a místních částech, Lukavičky a Výsonín je vybudován veřejný vodovod ve vlastnictví a VAK Chrudim a. s. pro celé zastavěné území, s možností napojení nově navržených lokalit. Lukavice jsou zásobeny ze skupinového vodovodu přes vodojem Trpišov 300 m3 s kótou dna 350,50 m n.m. Tento vodojem je napojen na vodárenskou skupinu zásobovanou z úpravny vody Slatiňany – Monako a tudíž na vodárenskou nádrž Práčov. Výhled Běžná údržba a provozní opatření. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Obec je napojena na systém skupinového vodovodu Chrudim a VSVČ. Zdrojové zabezpečení celého systému skupinového vodovodu je velmi vysoké, dělené na dostatečně kapacitní nezávislé podzemní a povrchové zdroje ÚV Práčov, prameniště Podlažice a prameniště Markovice s event. dotací i z VSVČ zdrojů pro Pardubicko resp. i Hradec Králové (intervenční zdroj Orlice). Předpokladem jsou nutná provozní opatření na vodojemech v podobě posilovacích provisorních čerpacích stanic. Při narušení dopravního systému je možné užitkovou vodu zajistit z domovních studní. Pitnou vodu dovážet cisternou z podzemního zdroje Podlažice (V8 – 30 l/sec) ze vzdálenosti 11 km. • Výsonín V místní části je vybudován veřejný vodovod připojený z obce Lukavice a je tedy součástí skupinového vodovodu Chrudim. Vysonín stejně jako Lukavice je zásoben ze skupinového vodovodu přes vodojem Trpišov 300 m3 s kótou dna 350,50 m n.m. Vodovodem jsou zásobeny nemovitosti na kótách terénu max. 337 m n.m. Výhled Běžná údržba a provozní opatření. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Totožné jako u výše uvedených Lukavic. • Vížky Nemovitosti jsou zásobeny pitnou vodou z domovních studní. Kapacita studní se snižuje, což se přisuzuje nedalekému lomu s těžbou kamene (žula) a s pravidelnými trhacími pracemi (200 m východně u Žumberka). Informace o kvalitě vody nejsou k dispozici.

30


Výhled Původní návrh napojit obec na veřejný vodovod v Lukavici – Lukavičce a tedy skupinový vodovod Chrudim se obec rozhodla změnit. Obec zajistila v obci Vížky provedení hydrogeologického vrtu s kapacitou 30 m3/den a měla záměr vybudovat ve Vížkách z tohoto vrtu veřejný vodovod a eventuelně napojit výhledově i další lokalitu Loučky. Voda z vrtu obsahuje Fe, Mn a Radon. V roce 2003 byl vypracován projekt k územnímu řízení a požádáno o dotaci ze státního rozpočtu u MZe ČR. Návrh zahrnuje výstavbu úpravny vody na 10 m3/den s ATS s akumulační nádrží 20 m3 a vodovodní řady PVC 90 v délce 800 m. Vodovod byl dle této koncepce v místní části realizován. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Z místních studní u nemovitostí vodu využívat jako užitkovou a pitnou vodu dovážet balenou. • Radochlín V místní části Radochlín není vybudován veřejný vodovod a jako zdroje vody slouží staré šachtové a jedna vrtaná studna. Jako kolektor podzemní vody slouží především svrchní křída korycanského souvrství. Hloubka studen je 4 – 12 m, vrtaná studna je hluboká 25 m. Množství vody v domovních studnách je místy nedostatečné, kvalita vody není blíže sledována. Výhled Pokud budou srážkové deficity dlouhodobé, navrhujeme v první fázi provést hydrogeologický průzkum, který by zhodnotil efekt možnosti prohloubení studní. Zřízení veřejného vodovodu a připojením na vodovod v lokalitě Vížky by bylo neúměrně nákladné. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Z místních studní u nemovitostí vodu využívat jako užitkovou a pitnou vodu dovážet balenou.

8.3 Kanalizace • Lukavice, Lukavička Odkanalizování pro obě tyto části bude společné. V současnosti jsou splaškové vody z jednotlivých objektů svedeny buď do vyvážecích žump, nebo do septiků s vypouštěním přečištěné vody do vodoteče. Toto řešení však v současnosti, s

31


postupující výstavbou nevyhovuje hygienickým požadavkům. V části obce je rovněž vybudována dešťová kanalizace, která je, dle informací z obce poměrně hluboká. Výhledově bude využita jako dešťová kanalizace. V současné době je zpracovávána projektová dokumentace na splaškovou kanalizaci (ing. M. Bažant, Mediumprojekt 2008). Čistírna odpadních vod je navržena v nejnižším místě obce Lukavice, mezi Lukavickým potokem a tzv. starou silnicí. • Výsonín Ve Výsoníně není veřejná kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny povrchovými odpady do místní vodoteče. Splaškové vody jsou likvidovány částečně v septicích s trativody (20 %) a částečně v bezodtokových jímkách na vyvážení (80 %). Místní vodoteč pravidelně v létě vysychá. Výhled Výsonín je navrženo napojit na kanalizační systém Lukavice. V dokumentaci pro územní řízení na stavbu splaškové kanalizace, ČOV a odželezovací stanice Lukavice – Výsonín je navržena ve Výsoníně kombinace splaškové gravitační a tlakové kanalizace s přečerpáním splašků do kanalizace Lukavice. Gravitační stoky v délce 1.300 m je DN 250, tlakové stoky rPE 63 – 90 od 3 přečerpacích stanic mají délku 450 m.Čerpací stanice s kapacitou 2 – 4l/sec. Realizace po r. 2015. • Vížky Ve Vížkách je dešťová kanalizace, do které jsou zaústěny přepady ze septiků u nemovitostí (100 %). Firma Falco (výroba krmného masa, jatka) má ČOV typu TOPAS, za kterou je zařazena ještě stabilizační nádrž (soukromé vlastnictví). Obecní kanalizace je vyústěna do stabilizační nádrže. Odpad z nádrže je zaústěn do údolnice směřující do potoka Ležák. Podle sdělení vlastníka jatek ČOV Topas kapacitně nevyhovuje a bude nahrazena ČOV jiného typu.

Výhled Navrhujeme zachovat v místní části individuelní likvidaci splaškových vod u nemovitostí. Provést revizi technického stavu septiků, vypracovat provozní řád kanalizace a tuto zaústit do odpadu až pod stabilizační nádrž v soukromém vlastnictví firmy Falco.

32


S ohledem na absenci dostatečně vodné vodoteče doplnit existující septiky o zemní filtry dle zákona č. 254/2001 Sb. § 38. • Radochlín Místní část nemá veřejnou kanalizaci. Dešťové vody odtékají povrchovými odpady, částečně zatrubenými. Splaškové vody jsou shromažďovány v bezodtokových nepropustných jímkách. Kaly jsou vyváženy na zemědělské pozemky. Výhled Individuelní způsob likvidace splaškových vod zůstane zachován i v budoucnu. Kaly likvidovat ve smyslu vyhl. č. 382/2001 Sb. zaoráním na zemědělských pozemcích.

Do doby vybudování veřejné kanalizace napojené na ČOV budou odpadní vody u jednotlivých novostaveb likvidovány pomocí žump na vyvážení a jednotlivě posuzovány vodohospodářskými orgány. Větší lokality s rozsáhlejší výstavbou budou podmíněny realizací kanalizace.

B.9

Elektrorozvody Primární vedení

Obec Lukavice a místní části Lukavička, Výsonín, Vížky, Loučky a Radochlín jsou zásobovány el. energií ze stáv. systému VN 35 kV č. 931- Rozvodna Hlinsko.

33


Uvedené vedení VN je řešeno jako vrchní síť, osazená na beton. stožárech. Kmenové vedení č. 931 prochází napříč k.ú. obce Lukavice, tj. od západu k východu. Z uvedeného kmen. vedení VN jsou řešeny přípojky VN pro jednotlivé trafostanice v řešeném území. Trafostanice VN / NN • Lukavice, Lukavička č. název 1. č. 616 Lukavice obec 2. č. 1231 Lukavice - ZD 3. č. 1267 Lukavice - RD 4. č. 551 Lukavička 5. č. 1385 Lukavice Hliník

typ BTS BTS BTS BTS 3 – sloupová BTS

trafo do 630 kVA do 400 kVA do 630 kVA do 250 kVA

• Výsonín č. název 1. č. 521 Výsonín – obec

typ PTS

trafo do 250 kVA

• Vížky č. název 1. Vížky – lom 2. č. 553 Vížky – obec č.1083 Vížky – silnice 3.

typ PTS BTS 3 sloupová BTS 4 sloupová

trafo do 100 kVA do 100 kVA do 630 kVA

• Radochlín č. název 1. č. 1287 Radochlín – obec

typ BTS do 400 kVA

trafo 100 kVA

• Loučky č. název 1. č. 1137 Loučky – obec

typ PTS do 400 kVA

trafo 100 kVA

Sekundární rozvody NN Stáv. sekundární rozvodná síť v obci Lukavice a místních částech Lukavička, Výsonín, Vížky, Radochlín a Loučky je provedena převážně vrchní sítí AlFe na beton. stožárech. Část sek. rozvodů je řešena zemními kabely vč. přípojek (novější zástavba). Veřejné osvětlení v obci je řešeno svítidly se sodík. zdroji, osazenými na sad. stožárech. Veřejné osvětlení je průběžně doplňováno a rozšiřováno dle potřeb obce. B.10 Spoje Podle sdělení zástupce Telefónica O2 Czech Republic a.s. v Pardubicích jsou Lukavice připojeny na digitální telefonní ústřednu umístěnou v budově lukavického zámku. Kabelizace řešeného území proběhla v letech 1996 a 1997 a má rezervu pro objekty v navrhovaných lokalitách.

34


Jižní část řešeného území (Vížky, Radochlín a Loučky) je napojena na ústřednu v Nasavrkách. Vzhledem k výše uvedenému požadavek na umístění telefonní ústředny v Lukavici není a nebude uplatňován ani do budoucna. Řešeným územím prochází ve střední části zhruba ve směru sever – jih dvě trasy dálkových kabelů, které jsou zakresleny ve výkresové části. S ohledem na možné střety zájmů při budování dalších inženýrských sítí Telefónica O2 a.s. upozorňuje na nutnost dodržovat normu ČSN 736005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení v celém řešeném území. Návrhy konkrétního řešení je nutno konzultovat s Telefónica O2 a.s. včetně koordinací s ostatními rozvody v území. Dle ÚP VÚC Pardubického kraje prochází nad k.ú. Lukavice v současné době 2 paprsky radioreléové trasy veřejné komunikační sítě v severozápadním okraji katastru a další paprsek nad Vížkami.

B.11 Plynovody Pro celou oblast byla zpracována „Technická studie plynofikace Lukavice a okolí“ (GPS v.o.s. Pardubice, 1996). Dle této studie je technicky možno zásobovat prakticky veškeré objekty v dané oblasti. Východně obce po okraji Lukavičky a Vížek zhruba ve směru sever – jih prochází vysokotlaký plynovod DN 500, PN 25. Z této trasy odbočuje při severovýchodním okraji Lukavičky VTL přípojka k bývalému areálu

35


ZD a regulační stanici; z této přípojky byla provedena další VTL odbočka k nové regulační stanici na severovýchodním okraji zastavěné části Lukavičky. Návrh je řešen jako STL rozvod z jedné VTL RS 2000/2/1, umístěné při severovýchodním okraji Lukavičky poblíž stávající průmyslové RS pro bývalé ZD Lukavice. Místní plynovodní síť je řešena středotlakým systémem s provozním tlakem 0,3 MPa. Jedná se v podstatě o liniové rozvětvené plynovody, které pokud dojde k plynofikaci celé oblasti budou vykazovat značné vzdálenosti. Pro každé odběrní místo musí být osazen samostatný středotlaký regulátor tlaku plynu, který bude mít již charakter odběrního plynového zařízení. V současné době je plynofikována vlastní obec Lukavice a místní části Lukavička a Výsonín, na které byly v souladu s výše uvedenou studií zpracovány projekty plynofikace („Plynofikace obce Lukavice I. etapa – 1. - 3. stavba; GPS v.o.s. Pardubice, V.1998). Z regulační stanice jsou provedeny vlastní středotlaké rozvody po Lukavici a Lukavičce prakticky ke všem objektům v rámci uliční sítě. Z Lukavice odbočuje směrem jihozápadním STL větev pro zásobení Výsonína. Prochází opět celým zastavěným územím v uliční síti a končí u motorestu „Skalka“ u silnice I/37. Potrubí je provedeno z lPE (lineární polyetylén) v dimenzi D 50 až 110 a uloženo vesměs v zelených pásech podél komunikací a v kraji polí, v nezbytných případech v krajnicích komunikací. Případné další prodloužení je dle uvedené studie navrženo směrem jižním z Lukavičky na Vížky a dále na Loučky s odbočkou na Radochlín (a pokračuje dále na jih na Částkov atd.). Jsou uvažovány profily D 63 a D 50. Toto prodloužení dosud nebylo realizováno a v nejbližších letech se s nim nepočítá. Rozvody mají dostatečnou rezervu pro event. napojení navrhované bytové zástavby. Výše uvedené trasy jsou zakresleny ve výkresu limitů dle digitálních podkladů skutečného provedení plynovodů.

B.12 Odpadové hospodářství V obci i v jejím blízkém okolí není perspektivní skládka tuhých domovních odpadů. Protože v okolí obce není možno zřídit regulovanou skládku TDO, je nutno počítat s organizovaným svozem odpadu.

36


Likvidace odpadů je ve stávající době v obci řešena svozem odpadu z popelnic a kontejnerů firmou EKO Hlinecko na regulovanou skládku v Srní. Tříděný odpad je shromažďován do mobilních kontejnerů umístěných na několika místech v obci i místních částech a svážen. Ve střední části obce (při severní straně plochy bývalých výsypek je zřízen oplocený sběrný dvůr. Dle podkladů KÚ Pardubice jsou v řešeném území evidovány následující v tabulce uvedené lokality černých skládek, dnes již uzavřených, ale plně nerekultivovaných. Nachází se rozptýleně po celém katastru obce.

Výtah z evidenčních listů skládek (stav r.2000): č. 308

míst. název p. č./střety Paramo k.ú. Kunčí

309

u rybníka Prádelný k.ú. Lukavice

310

Místní trať k.ú. Výsonín

311

Pod hrobkou

k.ú. Výsonín

typ

ekofaktor 4

celk.ek. riziko 44

průmysl. odp. tuhý ukončená mimo provoz, ? rekultivovaná ? upravená bez těsnění 2 plocha 15 000m charakter odpadu ter. průzk. nezjistit, odpad. sklo, staveb. suť, odpad vytvrz. plastů, TDO, ODO, odpad kabelů komun. odp. tuhý 3 33 ukončená upravená,bez těsnění 2 plocha 4000m charakter odp. ter. průzk. nezjistitelný, rostl. odp., TDO komun. odp. tuhý 3 ukončená divoká, upravená bez těsnění 2 plocha 750m charakter odp. ter. průzk. nezjistitelný, odpad. sklo, keramika, železný šrot, vytvrz. plasty komun. odp. tuhý 3 užívaná (r.2000) divoká, bez úprav bez těsnění 2 plocha 160m rostl. odp., odp. dřeva odpad. sklo, keramika, staveb. suť, výkop. zemina, železný šrot, opdad vytvrz. plastů, odp. pryže a pneu, textil. odpad,

navrhovaná opatření předběžná geobotanický průzkum plynometrický průzkum vyklizení zbytk., problémových nebo separovatelných odpadů

finální podle výsled. předběž. etapy

vyklizení zbytk., problémových nebo separovatelných odpadů

ponechání v součas. stavu

32


ponechání v součas. stavu

32


vyklizení

37


312

Na Kraslavce

k.ú. Vížky

313

Hrádek. u Žumberka k.ú. Lukavice

800

Jahodnice

k.ú. Lukavice

801

za Stupníkem

k.ú. Lukavice

802

za Paramem

k.ú. Lukavice

804

Na borovém kopci

TDO, ODO, eternit komun. odp. tuhý 3 užívaná (r.2000) divoká, bez úprav bez těsnění 2 plocha 450m odp. dřeva, odp. papír odpad. sklo, keramika, železný šrot, opdad vytvrz. plastů, odp. pryže a pneu, textil. odpad, TDO, ODO komun. odp. tuhý 3 ukončená divoká, bez těsnění odp. dřeva, odpad. sklo, keramika, staveb. suť, železný šrot, opdad vytvrz. plastů, textil. odpad, TDO, ODO komun. odp. tuhý 2 občas.užív. (r.2000) divoká, bez úprav bez těsnění odpad. sklo, keramika, staveb. suť, železný šrot, opdad vytvrz. plastů, odp. pryže a pneu, textil. odpad, TDO, ODO ?komun. odp. tuhý 2 ukončená divoká, bez úprav těsnění -jiné charakter odp. ter. průzk. nezjistitelný, odpad. sklo, keramika, železný šrot, komun. odp. tuhý 4 užívaná (r.2000) divoká, bez úprav bez těsnění 2 plocha 1225m charakter odp. ter. průzk. nezjistitelný, rostl. odp., odpad. papír, odpad. sklo, keramika, staveb. suť, železný šrot, opdad vytvrz. plastů, textil. odpad, TDO, ODO, eternit komun. odp. tuhý 3 užívaná (r.2000)

32


zatěsnění

32


zatěsnění

21


zatěsnění

22


úprava terénu

42

geobotanický průzkum

podle výsled. předběž. etapy

33

vyklizení zbytk., problémových nebo sepa-

zatěsnění

38


k.ú. Vížky

805

nad vsí

k.ú. Výsonín

divoká, bez úprav bez těsnění charakter odp. ter. průzk. nezjistitelný, odpad dřeva, odpad. sklo, keramika, staveb. suť, výkop. zemina, železný šrot, opdad vytvrz. plastů, odp. pryže a pneu, textil. odpad, TDO, ODO, skelná vata ?prům. odp. tuhý 3 užívaná (r.2000) divoká, bez úprav bez těsnění 2 plocha 2500m odpad dřeva, staveb. suť,

rovatelných odpadů

33


zatěsnění

Pozn. : ekofaktor 4 = skládka nebezpečná (ohrožující biosféru) ekofaktor 3 = skládka potencionálně nebezpečná nebo v terénu nedostatečně charakterizovatelná ekofaktor 2 = skládka mírně znečišťující biosféru celkové ekologické riziko - první číslice = ekofaktor E 3 - druhá číslice = velikost (exponent E v rovnici objem = x * 10 m )

Z uvedeného výčtu se rozsahem a „kvalitou“ vymyká bývalá skládka PARAMA, která sice leží na sousedním katastru Slatiňan, ale ohrožuje území Lukavického katastru. Na rekultivaci již byl zpracován projekt – „Rekultivace skládky průmyslových odpadů Lukavice – Kunčí (Agroprojekt Pardubice, stř. Vysoké Mýto, M. Tuček, 6/1995)“. V prostoru bývalého pískového lomu byly v minulosti ukládány odpadní tekuté pryskyřice z výroby závodu PARAMO Pardubice. Po ukončení skládky pryskyřic nebyla skládka zrekultivována, ale používána pro ukládání různých tuhých odpadů. Zatížením uložených pryskyřic dalším odpadem zřejmě došlo k porušení ochranné hrázky a výronu slečových jazyků v severozápadním okraji skládky. Pro zabránění postupu jazyků byly nasypány v obvodě skládky zemní hrázky ke staré silnici a k Lukavickému potoku. V současné době je povrch skládky překryt zeminou a oset travou. Výše uvedený projekt doporučuje jednak trvale sledovat kvalitu cenomanské zvodně v prostoru skládky v průzkumných vrtech a dále vytvoření stabilizační hráze podél západního a jižního okraje skládky z kamenitého materiálu. Do stabilizační hráze bude zapřen nově upravený, dosypaný a minerálním těsněním utěsněný obvodový svah skládky. Další podrobnosti viz textová část uvedeného projektu, ze kterého byly údaje převzaty.

B.13

Nové černé skládky v řešeném území nebyly při průzkumech zjištěny. Výroba a těžba 13.1 Průmyslová výroba

39


Průmyslová výroba se v řešeném území nevyskytuje, je zastoupena pouze okrajově menšími provozy a drobnou řemeslnou výrobou (která je na rozhraní výroby a občanské vybavenosti, kde jsou provozy rovněž uvedeny). Drobná výroba, řemesla jsou representovány následujícími areály, objekty a provozy zejména v areálu při jihovýchodním okraji obce: Lukavice a Lukavička PRO-MAN překladiště a úprava regálových zakladačů, autodoprava Rulík, UMIKOV výroba lesních návěsů na dřevo, další sklady, truhlářská dílna, zpracování skla, pneuservis, autodílna – J. Šimon, opravy karoserií a mech. práce, atd. Výsonín truhlárna Vížky FALCO - výroba konzerv pro psy Výše uvedené areály drobné výroby a řemesel jsou umístěny v rámci bytové zástavby v obci po celém zastavěném území, lokalizace je zřejmá z výkresové části.

13.2 Zemědělská výroba Zemědělská výroba je v obci zastoupena zejména zemědělským areálem ZD Lukavice s.r.o. ve Vížkách a Lukavici, dále drobnějšími soukromými zemědělskými objekty. V areálu Lukavice v jihozápadní části obce jsou následující objekty : sklady administrativní budova, dílny V areálu Lukavice na východním okraji obce jsou následující objekty : posklizňová linka kravín (174ks) – v souč. prázdné V areálu Vížky jsou následující objekty : sklady jímka silážní žlaby odchovna dobytka (v současné době prázdné) Dále je severozápadně Vížek salaš s výběhem pro krávy. Ochranná hygienická pásma nebyla stanovena. 13.3 Těžba Těžba se v současné době v řešeném území vyskytuje v jedné lokalitě při jihovýchodním okraji řešeného území, východně Vížek. M Silnice zde těží stavební

40


kámen. Doprava materiálu směrem severním prochází bohužel přes Lukavičku a Lukavice, a tím obec značně zatěžuje. Těžební prostor a hranice chráněného ložiskového území jsou vyznačeny ve výkresové části, přičemž současný dobývací prostor je umístěn v severní polovině CHLÚ. Plánovaný postup těžby jižním směrem.

B.14 Životní prostředí 14.1 Zájmová území ochrany přírody

41


Jihozápadní okraj řešeném území spadá do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné hory (totožné území náleží také do krajinné památkové zóny Slatiňansko-Slavicko stanovené Vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb. s účinností od 1.8.1996), rovněž do jihozápadního okraje řešeného území zasahuje přírodní rezervace Strádovské Peklo, při jihovýchodním okraji řeš. území leží významný krajinný prvek (VKP) Kvítecký potok registrovaný dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Poznámka: Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části přírody může za významný krajinný prvek vyhlásit příslušný městský úřad a to procesem tzv. registrace významného krajinného prvku.

Západně centra Lukavic je památný strom – dub letní. Vřešeném území se nenachází evropsky významná lokalita ani ptačí oblast soustavy Natura 2000. Východně od Vížek se nachází CHLÚ a dobývací prostor Vížky stavebního kamene pro organizaci Silnice a.s., Hradec Králové. V řešeném území se nachází několik poddolovaných území po těžbě nerud. Rozsahově největší je v obci Lukavice a zaujímá historický střed obce a pokračuje SSZ ke komunikaci I.tř. a je klasifikováno jako nebezpečné. Dalšími poddolovanými územími jsou poddolovaná území s nízkým nebezpečím, a to Výsonín – Skalka – Jahodnice – Lukavička, s málo pravděpodobnými projevy na povrch (dle vyjádření Geofondu č.1342005 Výsonín-Skalka, 1342007 Výsonín, 1342004 Lukavice, 1342009 Lukavice-Lukavička, 1342008 Lukavice-Jahodnice) . V jižní polovině řešeného území se nachází radiometricky anomální území se středním (zahrnuje území severně od Vížek – jižní až jihovýchodní část katastru Lukavice, severovýchodní až jihozápadní část katastru Vížek, obec Vížky a jižní část obce Radochlín) i nejvyšším radonovým zatížením (zahrnuje území severozápadní část katastru Vížek a jihovýchodní část katastru Výsonín, dále pak jihovýchodní až východní část katastru Vížky). V řešeném území se nevyskytuje území ohrožené sesuvem ani jiná svahová deformace. Do území nezasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Dle zákona je podél lesních pozemků stanoveno ochranné pásmo lesa v šíři 50 m, přičemž lesní pozemky se vyskytují zejména v jihozápadní části řešeného území. Dle dostupných informací se v severozápadním okraji katastru Lukavic vyskytují území se starými ekologickými zátěžemi (bývalá skládka PARAMA). 14.2 Územní systém ekologické stability – ÚSES Řešené území je z hlediska problematiky ÚSES zahrnuto v dokumentaci Generel ÚSES map. list 13-44-03 (Agroprojekt Vys. Mýto) a Generel míst. SES map.

42


list 13-42-23 (Atelier sad. a kraj. tvorby Baladová – Kulová) - generely budou sloužit jako podklad pro zapracování územního systému ekologické stability do územního plánu obce. V rámci ÚSES nebyly v řešeném území vymezeny žádné prvky nadregionálního významu. V řešeném území se nachází následující regionální prvky ÚSES: RBC 897 – Slavická obora – vymezené (stávající), v jihozápadním okraji řešeného území RBK 1364 – Slavická obora, Bítovanka – vymezený (stávající), v jižním okraji řešeného území RBK 1344 – Presy, Slavická obora – vymezený (stávající), v západnímokraji řešeného území V rámci lokálního ÚSES byly v řešeném území vymezeny následující prvky lokálního významu : - LBC13 – lokální biocentrum „Prádelný rybník“ – vymezené, střední část řešeného území - LBC14 – lokální biocentrum „Hrobce“ – vymezené, severní část řešeného území - LBC20 – lokální biocentrum „V dolích“ – vymezené, východní část řešeného území - LBK12 – lokální biokoridor „pravostranný přítok Chrudimky od Libáně“ – částečně vymezený, střední část řešeného území - LBK19 – lokální biokoridor „Ležák“ – vymezený, jihovýchodní část řešeného území - LBK2 – lokální biokoridor „Loučky“ – vymezený, jižní okraj řešeného území - LBK9 – lokální biokoridor „Kvítecký potok“ – vymezený, jihovýchodní okraj řešeného území

14.3

Zemědělský půdní fond

Půda je neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj, který kromě svých přirozených primárních funkcí plní také funkci základního výrobního prostředku člověka. Řešené území náleží do klimatického regionu 3 (teplá oblast) a 5 (mírně teplá oblast). Terénní reliéf je zvlněný , na severu území klesá k údolí pravostranného přítoku Chrudimky, v západní části klesá ke Křižanovické vodní nádrži, zvýšená střední část řešeného území na jihu klesá do údolí Kvíteckého potoka. Rozsah nadmořských výšek v řešeném území se pohybuje od 290 – 395 m n.m. Řešené území patří do skupiny půd : - hnědozemě (na sprašové hlíně – 11, na hlinitých zeminách – 13) - illimerizovaných půd (na hlinitých svahovinách – 15) - rendzin (na opukách a karbonátech středně těžkého až těžkého rázu – 19) - hnědých půd a mělkých půd (29,30,31,32)

43


- mramorované půdy (středně těžké illim. půdy na svahovině – 46, středně těžké oglejené na svahovině – 47, lehčí, středně těžké až těžké na žul. horninách - 50) - nivních poloh (nivní středně těžkého rázu – 56) - hydromorfní půdy (71) Katastrální území Lukavice se nachází v zemědělské výrobní oblasti Ř3 (řepařská – horší), přírodní stanoviště HM11 (nejnižší intenzita výroby - obilnářství), zemědělská přírodní oblast N4 (nížinná). Katastrální území Výsonín se nachází v zemědělské výrobní oblasti B2 (bramborářská – střední), přírodní stanoviště HM13 (nejnižší intenzita výroby - obilnářství), zemědělská přírodní oblast N4 (nížinná). Katastrální území Vížky se nachází v zemědělské výrobní oblasti B1 (bramborářská – dobrá), přírodní stanoviště P7 (mírně podprůměrná intenzita výroby – obilnářskobramborářská), zemědělská přírodní oblast P2 (pahorkatinná). Z celkové výměry katastrů 944 ha činí zemědělská půda 616 ha, z toho: orná půda 491 ha, zahrady 32 ha, sady 9 ha, trvalé travní porosty 84 ha, dále lesní půda 231 ha, vodní plochy 18 ha, zastavěné plochy 18 ha a ostatní plochy 61 ha. Celkový přehled o struktuře půdního fondu : celková rozloha k.ú. Lukavice, Výsonín, Vížky

944 ha

%

zemědělská půda

616 ha

65

z toho: orná půda zahrady sady TTP

491 ha 32 ha 9 ha 84 ha

52 3 1 9

lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

231 ha 18 ha 18 ha 61 ha

24 2 2 6

Hodnota koeficientu ekologické stability (KES), což je poměr součtu ekologicky stabilních ploch (lesní půda, louky a pastviny, vodní plochy, zahrady, sady) k součtu ekologicky labilních ploch (orná půda, zastavěné plochy, ostatní plochy), pro řešené k.ú. nabývá hodnot : k.ú. Lukavice 0,34 - což odpovídá nadprůměrně intenzivně využívané území se značným porušením přírodních struktur; k.ú. Vížky 0,99 – v území převažují přírodní prvky; k.ú. Výsonín 1,16 - v území rovněž převažují přírodní prvky. To je dáno charakterem území v poměrně přírodní krajině, ale se značným zastoupením orné půdy.

44


14.4 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ( PUPFL ) Lesní půda zabírá v řešeném území celkem 231 ha, což je 24 % plochy k.ú, přičemž lesní pozemky se vyskytují zejména v jižní polovině řešeného území. Převážná část lesů je ve vlastnictví Lesů ČR. Dle schválené kategorizace lesů náleží všechny lesy v řešeném území do kategorie lesů zvláštního určení, subkategorie 3e, t.j. lesy postihované exhalacemi tak, že vyžadují odlišný způsob hospodaření. Tyto lesy jsou zařazeny do pásma ohrožení C, kde se předpokládá životnost smrku 80 let. Z hlediska druhové skladby převládají jehličnaté porosty s převahou smrku. Tyto porosty jsou sice hospodářsky hodnotné, ale z hlediska USES naprosto nevhodné, neodpovídající přirozené druhové skladbě 2.a 3. vegetačního stupně , který v daném území silně převažuje. Vyšší zastoupení listnáčů je především v nivě a přilehlých svazích nad Chrudimkou a jejími přítoky (DB, JL, OL, KL, JS). Zdravotní stav porostů je ohrožen. SM je napaden kůrovcem, trpí vádovkou, červenou hnilobou a větrem. Dubové porosty jsou mozaikovitě napadeny tracheomykozou. Změny funkčního využití na les ani změny kategorizace lesů nebo jejich prostorové a druhové skladby se v návrhu ÚP nepředpokládají, rovněž veškeré návrhové plochy budou situovány mimo lesní pozemky.

B.16

Okruhy problémů k řešení

Obecně budou respektována a zakreslena veškerá ochranná pásma vyplývající z průzkumů a rozborů, tj. ochranná pásma komunikací, inženýrských sítí, hlavní prvky

45


ÚSES, event. významné krajinné prvky, ochranná pásma vodních zdrojů atd., stejně jako stávající komunikační síť. V rámci průzkumů a rozborů byly vytipovány následující problémy a střety, jejichž řešení bude navrženo v rámci následující etapy – návrhu ÚP (problémy k řešení byly stanoveny i s přihlédnutím k vytipovaným lokalitám, které jsou orientačně zakresleny ve výkrese limitů využití území): -

rozsah návrhových lokalit na pozemcích I. a II. třídy ochrany ZPF potřeba vytipovat návrhové plochy pro drobnou výrobu a řemesla a jejich koordinace s okolními plochami pro bydlení

-

v některých uvažovaných návrhových plochách nutnost koordinace se stávajícími trasami inženýrských sítí a jejich ochrannými pásmy

-

určení funkčního využití bytové zástavby v místních částech (zejména Radochlín a Loučky)

B.17 Závěr ÚP Lukavice bude řešit územní rozvoj obce a funkční využití pozemků v rozsahu řešeného území. Průzkumy a rozbory jsou první etapou zpracování ÚP a jsou přímým podkladem pro vypracování návrhu zadání územního plánu a následně návrhu ÚP. Územní plán bude zpracován z hlediska urbanistické struktury i architektury objektů. V ÚP je třeba určit kriteria pro možný rozvoj v daném území a navrhnout urbanistické a funkční řešení katastrálních území obce, jež bude podkladem pro koordinaci činností v řešeném území.

Pardubice, únor 2008

Ing. arch. P. Kopecký A-PROJEKT Pardubice

46

07 CELKOVÝ SEZNAM PŘÍLOH: B VÝKRESOVÁ ČÁST

Recommend Documents