NK 11/05 04-08 komunik+1/3v..4 7.10.2005 12:55 Stránka 4
TÉMA MùSÍCE
Po stopách dr. Doolittla
Komunikace s kočkou Dá se s koãkou mluvit? KaÏd˘, kdo Ïije s koãkou, s ní i hovofií. Je to bûÏná kaÏdodenní samozfiejmost, která se uskuteãÀuje spí‰e mimochodem. Nûkdy ov‰em probíhá i zcela vûdomû.
4
Na‰e KOâKY 11/05
„Mmrrrauuuu!“ „No ahoj, kuliãko, copak chce‰?“ „MÀaauuuuu!“ „Mበhlad, ty chudáãku?“ „Mau...“ A uÏ chvilku nato si „chudáãek“ pochutnává na ãerstvém krmení. Mluvit s koãkou je pfiíjemné. âlovûk se pfied ní nemusí pfietvafiovat, mÛÏe jí vyprávût v‰echno, aniÏ by riskoval, Ïe ji rozzlobí nebo Ïe bude ‰patnû pochopen. MÛÏe se vypovídat ze v‰eho, co ho trápí. A nemusí se obávat, Ïe se o tom dozví nûkdo dal‰í. Od koãky neusly‰íte Ïádné nevyÏádané rady, Ïádné ironické komentáfie, Ïádné pohrdavé poznámky – jen do vás pfiátelsky ‰Èouchne hlaviãkou nebo se k vám pfiitulí... To má blahodárné úãinky pfiedev‰ím na dûti. Pro dûti je koãka ãasto nejlep‰í kamarádkou, které mohou svûfiit kaÏdé tajemství. Koãka pfiiná‰í útûchu v kaÏdé Ïivotní situaci uÏ jen tím,
NK 11/05 04-08 komunik+1/3v..4 7.10.2005 12:55 Stránka 5
TÉMA MùSÍCE
Rozpoznání a léãba nemocí psÛ
Ïe je ideální posluchaãkou, a navíc je tak citlivá, Ïe „pfiijímá“ city svého ãlovûka a ví, jak na nû reagovat. KdyÏ je ãlovûk smutn˘ nebo pláãe Ïalem, koãka pfiijde a dá mu najevo svou lásku.
ZPÒSOBY DOROZUMÍVÁNÍ Chceme-li koãce rozumût, musíme pfiedev‰ím vûdût, jak se tato zvífiata dorozumívají mezi sebou navzájem, a také si uvûdomit, Ïe citov˘ svût koãky je podobn˘ citovému svûtu ãlovûka. Koãka má nûkolik „technik“ dorozumívání jak s ãlovûkem, tak i s jin˘mi koãkami. Koãky mají v˘raznou fieã tûla, pouÏívají mimiku, fieã oãí, rÛzné polohy u‰í, signály ocasem, drÏení tûla, srsti. K dorozumívání patfií i ‰irok˘ repertoár zvukÛ. MÀoukání si koãka stejnû vypûstovala hlavnû ke komunikaci s lidmi. S jin˘mi koãkami totiÏ „hovofií“ pfieváÏnû mruãením, vrãením nebo cvrãením... Její „bojov˘ pokfiik“ a „bitevní písnû“ mohou nab˘vat takové síly a zbarvení, Ïe kaÏdému posluchaãi bûhá mráz po zádech.
KAÎDÁ KOâKA MÁ VLASTNÍ „DIALEKT“ Pokud Ïije milovník koãek s nûkolika koãkami, nauãí se rozeznávat je podle specifick˘ch zvukÛ a ãasem si dokáÏe vyloÏit i rÛzné reakce koãek na urãité události.
âLOVùK LU·TÍ „KOâIâÍ ¤Eâ“ Tento kaÏdodenní proces uãení probíhá také „mimochodem“. Díky souÏití si ãlovûk roz‰ifiuje znalosti „koãiãí fieãi“. Cílen˘m pozorováním uãení je‰tû prohloubí.
JAK KOâKA CHÁPE âLOVùKA ZáleÏí na tom, jak koãka ãlovûka vidí. Se „zdivoãel˘mi“ koãkami, které se narodily venku a nikdy se neuãily kontaktu s ãlovûkem, bude porozumûní jen velmi obtíÏné, vût‰inou dokonce nemoÏné. Chování koãek, které se sice dostaly do styku s ãlovûkem, ale mají s ním ‰patné zku‰enosti, je bázlivé a opatrné, pfiinejmen‰ím v poãáteãní fázi budování nového vztahu. Koãky, které vyrÛstaly bezstarostnû v péãi ãlovûka, povaÏují
dvounoÏce za jakousi „obrovskou koãku“, které ov‰em leccos chybí, napfiíklad vÛbec neumí chytat my‰i... Tyto koãky pfiedpokládají, Ïe jejich lidé ovládají koãiãí komunikaci, a tak ji ve styku s ním pouÏívají. Pfiíklad: kdyÏ ãlovûk nerespektuje tûlesné signály koãky: „teì pfiestaÀ, uÏ nechci hladit“, mÛÏe se stát, Ïe ho koãka sekne tlapkou. âlovûk totiÏ hrubû poru‰il koãiãí pravidla chování! Koãky se rychle nauãí vykládat si fieã tûla svého ãlovûka, ale hlavnû jeho hlasovou fieã. Tady si dovedou správnû vyloÏit pfiedev‰ím tón fieãi. Afektované chování, kfiik – napfiíklad pfii hádkách – a zufiivost pfiimûjí koãku, aby se schovala. Nemá ráda ani hlasité nelibozvuky, ani to, Ïe má rozzloben˘ ãlovûk „nedobrou auru“... I fieã lidsk˘ch oãí se koãka brzy nauãí chápat. Upfiené zírání znamená v koãiãím svûtû hrozbu. Koãka v‰ak bûhem souÏití se sv˘m ãlovûkem pochopí, Ïe jeho „zírání“ není my‰leno zle ani hrozivû. âlovûk pfiitom pravdûpodobnû
Na‰e KOâKY 11/05
5
NK 11/05 04-08 komunik+1/3v..4 7.10.2005 12:55 Stránka 6
své koãce fiíká, jak je krásná a jak ji má rád... a koãka vnímá jeho nûÏn˘ hlas jako velmi pfiíjemn˘. Koãka peãlivû registruje i pohyby lidské ruky. Pokud ãlovûk napfiíklad právû adoptoval koãku, o jejímÏ dosavadním Ïivotû nic neví, mÛÏe si v‰imnout, jak reaguje na urãité pohyby ruky strachem. To mÛÏe znamenat, Ïe ji nûkdo bil (!), házel po ní kameny, stfiíkal vodu atd... Pak je namístû obezfietnost. Opakující se rituály pfii dorozumívání s koãkou mohou b˘t v urãit˘ch situacích velmi uÏiteãné. Napfiíklad u koãek s voln˘m v˘bûhem, které se nechtûjí po toul-
kách vracet domÛ. Stále stejné volání „DomÛ“ by mûlo b˘t spojeno se zvukem, kter˘ je pro koãku pfiíjemn˘, napfiíklad s chrastûním krabice s granulemi. Tento postup opakujte pokud moÏno dennû, i kdyby to mûlo b˘t jen k cviãn˘m úãelÛm. Pravidelné opakování stejn˘ch slov a jejich spojení s pamlsky umoÏÀuje koãku i „cviãit“. NemÛÏeme ji sice „vycviãit“ jako psa, ale mÛÏeme podporovat její hravost a instinktivní chytání kofiisti. DÛleÏitou podmínkou je absolutní dÛvûra koãky ke vztahové osobû. KdyÏ projeví Ïádoucí chování, odmûníme ji pamlskem. U kaÏdé koãky to v‰ak nefunguje.
PRSKÁNÍ Prskání pochopí kaÏdá koãka. Napfiíklad pfii v˘chovû kotûte, které v zápalu hry pfií-
li‰ prudce útoãí na lidskou ruku, mÛÏeme kromû ostrého „Ne!“ na malého bojovníka krátce zaprskat a tím ho jednoznaãnû odkáÏeme do pfiíslu‰n˘ch mezí. I vzájemné olizování je urãitou formou koãiãí komunikace; kdyÏ koãku hladíme, vyvoláváme v ní blaÏené vzpomínky na dûtství, kdy jí matka pfiejíÏdûla po srsti jazykem. Tak vznikne „vztah matka-dítû“, koãka se vrátí do „role dítûte“ a hladící ãlovûk má funkci „koãiãí matky“...
„ROZHOVOR“ S KOâKOU zaãíná správnou identifikací fieãi tûla a zvukÛ. A vklouznutím do koãiãí kÛÏe. Nezbytné je poznat a pochopit povahu koãky a její potfieby. Proto by mûl ãlovûk „zkoumat“ svût z hlediska koãky a snaÏit se vnímat její potfieby, pro nûÏ by mûla mít podmínky i v bytû. MÛÏe to zkusit tfieba z tohoto pohledu: „Jsem malá koãka, vedle mû sedí sice milá, ale trochu pfiihlouplá obrovská koãka...“
POSTAVENÍ KOâKY Koãka je druh a nenahraditeln˘ kamarád, protoÏe není zi‰tná, fale‰ná ani zlomyslná, nezáleÏí jí na zevnûj‰ku ani na „spoleãenském postavení“. A pfiedev‰ím má ráda svého ãlovûka takového, jak˘ je. Koãka je nejlep‰í pfiítel, a podle toho bychom s ní mûli zacházet.
JAK SPRÁVNù MLUVIT S KOâKOU Na první pohled to mÛÏe vypadat podivnû: ãlovûk by mûl koãce vysvûtlit své chování a souãasnû se snaÏit myslet v obrazech, po koãiãím zpÛsobu. Koãky pochopí takto „zprostfiedkované“ obrazy – vedle v˘‰e uveden˘ch v˘razov˘ch pro-
6
Na‰e KOâKY 11/05
NK 11/05 04-08 komunik+1/3v..4 7.10.2005 12:55 Stránka 7
stfiedkÛ – a lépe ãlovûku porozumí. Koãce v‰ak mÛÏeme „vysvûtlit“ jen to, co je schopna pochopit. Pfiíklad: koãka napjatû ãíhá pfied my‰í dírou, vystopovala kofiist a v‰e je teì jen otázkou ãasu. Právû v tu chvíli ãlovûk zavolá: „Micinko, domÛ!“ âlovûk pfiece musí chápat, Ïe ona, koãka, spoluzodpovûdná za v˘Ïivu rodiny, se právû zab˘vá nûãím Ïivotnû dÛleÏit˘m! Pfiijde domÛ, hned jak uloví kus masa k veãefii!
„P¤ENOS MY·LENEK“?
Foto Born
Tato vûc dokáÏe mnohého majitele koãky pofiádnû potrápit. Napfiíklad kdyÏ se chystá na cestu. Sotva jen pomyslí na balení kufru, uÏ sedí koãka pfiímo na onom kufru na skfiíni a upírá na nûj srdceryvnû ne‰Èastn˘ pohled... Anebo je na programu náv‰tûva veterináfie. âlovûk
pomyslí na pfiepravku... a koãka je pryã, v nejhlub‰ím úkrytu, aÏ vzadu pod tûÏkou pohovkou... Stejná hra se opakuje, kdyÏ ãlovûk musí koãce podat lék... Svûtoznám˘ psycholog zvífiat Rupert Sheldrake takové události nashromáÏdil a zdokumentoval a vydal kniÏnû (Der siebta Sinn der Tiere – Sedm˘ smysl zvífiat.
ANIMAL COMMUNICATOR Dnes uÏ existuje zvlá‰tní povolání: Animal Communicator. DÛleÏit˘m faktorem jeho práce je dorozumívání se zvífiaty. I s koãkami. Jeho práce je popsána v mnoha rÛzn˘ch publikacích. „Mluvení se zvífiaty“ je vysvûtlováno pfiedev‰ím „vysílanou obrazovou fieãí“. Jiní lidé, ktefií pracují se zvífiaty, postupují pfies city, dal‰í zase popisují metody, které sami vymysleli.
NK 11/05 04-08 komunik+1/3v..4 7.10.2005 12:55 Stránka 8
TÉMA MùSÍCE
s ní „komunikovat“, mÛÏe znamenat i pomoc pfii fie‰ení problémÛ. Napfiíklad jednoho z nejvût‰ích problémÛ: neãistotnosti. Neãistotnost a/nebo agresivita beztak znamenají koãiãí SOS. Mohou se za nimi totiÏ skr˘vat pfiíãiny, které by ãlovûk sám od sebe nikdy neodhalil. Pokud nedokáÏe pfiijímat sdûlení, která k nûmu koãka „vysílá“... Mara Bastianová
Foto Minerva
Zdravá skepse, pfiedsudky, strach z „ãern˘ch ovcí“ jsou pfiirozené. Ale: co funguje s koÀmi – práce a úspûchy „zafiíkávaãÛ koní“ jsou svûtoznámé - to pfiece musí b˘t moÏné i s vysoce inteligentními koãkami? A pokud ano, je paleta moÏností nesmírnû ‰iroká! ProtoÏe správnû „rozumût“ koãce, najít cestu jak
8
Na‰e KOâKY 11/05