043

Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života, partnerství v rodině

Metodika 4 Řešení služeb

Číslo projektu: E/01/1/043

Metodika 4: „Řešení služeb“ je součástí komplexního materiálu, který se skládá ze čtyř částí. Dalšími metodikami jsou: Metodika 1: „Obecná problematika vzdělávání s gender prvky“ Metodika 2: modulární vzdělávací program pro ženy – „Chci – mohu – umím“ Metodika 3: „Informace pro zaměstnavatele, odbory i zaměstnance“ Každá metodika obsahuje Slovníček pojmů a přílohy. Více informací - www.csz.cz/projekty/Equal

Autorský tým: Odpovědný řešitel - Český svaz žen, Mgr. Pavla Schwingerová, PhDr. Zdeňka Hajná, CSc., Athena, o.p.s.., Ing. Jarmila Kolatová Český Helsinský výbor, JUDr. Jaroslava Štamberková Český svaz žen, Mgr. Pavla Schwingerová, PhDr. Zdeňka Hajná, CSc. DEMA, a s. , PhDr. Bohumíra Jozífková, KD SOFTWARE, spol. s r. o., Ing. Milan Kýr MC Vsetín, Stanislav Kocourek Most k životu, o. p.s. , PhDr. Jovana Lelková NARP, Ing. Lubomír Buňka Úřad práce Frýdek – Místek, Mgr. Jarmila Chromcová VUSTE ENVIS, s. r. o., Kateřina Hrdá

PŘEDMLUVA ................................................................................................................................................. 6 1.

ÚVOD .................................................................................................................................................. 9 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5.

2.

Cíle Metodiky 4.............................................................................................................................. 9 Poskytovatelé služeb a poradenství ............................................................................................ 10 Poradenská centra pro ženy ....................................................................................................... 10 Zřizovatel poradenského centra pro ženy ................................................................................. 10 Cílové skupiny poradenského centra pro ženy ......................................................................... 10 AKTIVITY A FORMY PRÁCE PORADENSKÉHO CENTRA PRO ŽENY ........................... 11

2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9. 2.9.1. 2.9.2. 2.9.3. 3.

Hlavní úkoly poradenského centra pro ženy............................................................................. 11 Atmosféra poradenského centra................................................................................................. 11 Formy poradenství ...................................................................................................................... 12 Práce s klientem/klientkou.......................................................................................................... 12 Rozhodovací kriteria pro volbu poradenské formy.................................................................. 13 Rozsah a forma poskytovaných rad ........................................................................................... 13 Pohovor......................................................................................................................................... 14 Evidence klientů/klientek............................................................................................................ 15 Vyhledávání informací – formy a možnosti............................................................................... 15 Odborná literatura/časopisy....................................................................................................... 15 Internet ...................................................................................................................................... 16 Dotaz (osobní, telefonický, písemný, e-mailový)...................................................................... 16

ZŘÍZENÍ PORADENSKÉHO CENTRA ...................................................................................... 17 3.1. Právní forma poradenského centra............................................................................................ 17 3.2. Zajištění prostor a potřebných inženýrských sítí ..................................................................... 17 3.3. Vymezení úředních hodin ........................................................................................................... 18 3.4. Ekonomika provozu poradenského centra................................................................................ 19 3.4.1. Rozpočet a kalkulace provozu centra ........................................................................................ 19 3.4.2. Audit.......................................................................................................................................... 19 3.4.2.1. Provádění celkového auditu................................................................................................. 20 3.4.2.2. Kontrola způsobu poskytování služeb klientům .................................................................. 21 3.5. Personální zabezpečení poradenského centra ........................................................................... 21 3.5.1. Práce s konzultanty a dobrovolníky .......................................................................................... 22 3.6. Způsoby vzájemné spolupráce s organizacemi a institucemi (nástin)..................................... 23 3.6.1. Definování typu spolupracujících subjektů ............................................................................... 23 3.7. Zviditelnění poradenského centra a jeho služeb ....................................................................... 24 3.7.1. Informace o poskytovaných službách ....................................................................................... 24

4. NÁVRHY OPATŘENÍ A UPLATNĚNÍ VÝSLEDKŮ ČINNOSTI PORADENSKÉHO CENTRA ........................................................................................................................... 25 4.1. 4.2.

Návrhy na opatření...................................................................................................................... 25 Síť poradenských center ............................................................................................................. 25

3

SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................................................27 PŘÍLOHA 1 - VÝBĚR SLUŽEB A JEJICH RÁMCOVÁ TYPOLOGIE...............................................29 A) Situace na trhu práce v ČR (k polovině roku 2004) ................................................................................29 B) Trendy v poskytování služeb a poradenské činnosti...............................................................................30 C) Hodnocení kvality sociálních služeb .......................................................................................................32 D) Transformace sociálních služeb...............................................................................................................33 E) Typy sociálních služeb (výběr) ................................................................................................................34 F) Další služby..............................................................................................................................................36 G) Typy služeb pro rodiny (výběr) ...............................................................................................................37 H) Poskytovatelé služeb a poradenské činnosti ............................................................................................38 I) Ověření služeb a poradenství v praxi ........................................................................................................39 J) Závěrem ....................................................................................................................................................40 PŘÍLOHA 2 - RÁMCOVÉ VÝSLEDKY REKOGNOSKACE SLUŽEB A PORADENSTVÍ POSKYTOVANÝCH V KRAJSKÝCH MĚSTECH ČR (STAV V ROCE 2004) .........................................41 PŘÍLOHA 3 - VÝBĚR CÍLOVÝCH SKUPIN MOŽNÝCH KLIENTEK PORADENSKÉHO CENTRA PRO ŽENY...........................................................................................................................................................44 PŘÍLOHA 4 - ZÁKLADNÍ INFORMACE O BUDOVÁNÍ A ZAHÁJENÍ ČINNOSTI PILOTNÍHO PORADENSKÉHO CENTRA V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ ............................................................................46 PŘÍLOHA 5 - RÁMCOVÝ PŘEHLED NABÍDKOVÉHO SERVISU PORADENSKÉHO CENTRA PRO ŽENY...........................................................................................................................................................49 A) Koncepce nabízených služeb poradenského centra .................................................................................49 B) Doplňkové služby ....................................................................................................................................52 C) Ceník poskytovaných služeb ...................................................................................................................53 PŘÍLOHA 6 - RÁMCOVÁ NABÍDKA FOREM PORADENSTVÍ (VÝBĚR).........................................54 PŘÍLOHA 7 - ROZHODOVACÍ TABULKA PRO ZVÁŽENÍ FORMY V POSKYTOVÁNÍ PORADENSTVÍ A REÁLNÝCH MOŽNOSTÍ AKTIVIT CENTRA............................................................55 PŘÍLOHA 8 - PRAKTICKÁ SROVNÁVACÍ TABULKA KE ZVÁŽENÍ OČEKÁVANÝCH PŘÍNOSŮ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB PORADENSKÉHO CENTRA ..................................................57 PŘÍLOHA 9 - DRUHY ROZHOVORŮ (VÝBĚR):....................................................................................59 PŘÍLOHA 10 - VEDENÍ POHOVORU - 10 PRAKTICKÝCH KROKŮ POSTUPU VEDENÍ POHOVORU V PORADENSKÉM CENTRU..................................................................................................60 PŘÍLOHA 11 - VZOR MOŽNÉ STRUKTUROVANÉ OSNOVY VEDENÍ VSTUPNÍHO POHOVORU........................................................................................................................................................62 PŘÍLOHA 12 - VZOR K POČÍTAČOVÉMU SYSTÉMU PORADENSKÉHO CENTRA...................63 PŘÍLOHA 13 - 40 NEJČASTĚJI KLADENÝCH OTÁZEK PŘI PŘIJÍMACÍM POHOVORU ..........72 PŘÍLOHA 14 - PRVNÍ DOJEM JE DŮLEŽITÝ .......................................................................................75 PŘÍLOHA 15 - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ...................................................................................................76 PŘÍLOHA 16 - OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST..........................................................................77 PŘÍLOHA 17 - PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE .....................................................................................78

4

PŘÍLOHA 18 - RÁMCOVÝ ROZPOČET (KALKULACE) PRO VYTVOŘENÍ ZÁKLADNÍ PŘEDSTAVY NUTNÝCH POTŘEB A NÁKLADŮ SPOJENÝCH S VYBUDOVÁNÍM A PROVOZEM PORADENSKÉHO CENTRA ........................................................................................................................... 79 PŘÍLOHA 19 - OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S AUDITEM ........................................................................... 82 PŘÍLOHA 20 - PRAKTICKÝ PŘÍKLAD PROVÁDĚNÍ AUDITU ČINNOSTI PORADENSKÉHO CENTRA .............................................................................................................................................................. 83 PŘÍLOHA 21 - MĚŘENÍ ÚČINNOSTI SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU........................................................ 84 PŘÍLOHA 22 – SLOVNÍČEK POJMŮ....................................................................................................... 85 PŘÍLOHA 23 – ODKAZY ............................................................................................................................ 92

5

PŘEDMLUVA Iniciativa EQUAL Česká republika se v červnu 2001 jako první z kandidátských zemí, žádajících o vstup do Evropské unie, připojila k evropské iniciativě EQUAL, zaměřené na potírání diskriminace a nerovností na trhu práce. O účast v programu se ucházelo 76 návrhů projektů. Pro dlouhodobé pokračování bylo vybráno deset nejlepších, tématicky pokrývajících šest priorit. Jeden z projektů, kterým byla dána „zelená” a který je tématicky zaměřen na rodinný a pracovní život a reintegraci mužů a žen do trhu práce prostřednictvím vývoje flexibilnějších a účinnějších forem její organizace a podpůrných služeb, je veden pod názvem „Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života - partnerství v rodině”. Projektu se účastnilo 27 rozvojových partnerů. Garantem a hlavním koordinátorem rozvojového partnerství, včetně nadnárodní spolupráce se dvěmi zeměmi EU, je Český svaz žen. Cíl projektu Obecným cílem bylo přispět k posílení postavení žen v rodinách a na trhu práce, ke slaďování jejich pracovního a rodinného poslání a také k rozvoji poradenství, vzdělávání a služeb pro rodinu. Upozornit na aspekty, které podmiňují nerovnost šancí na pracovním trhu, definovat pozitivní prvky, ale i bariéry, se kterými se ženy a rodiny setkávají při naplňování svých potřeb, zájmů a povinností. Přinést poznatky nejen o možnostech nediskriminované zaměstnanosti, ale i o možnostech zvyšování životní úrovně žen a vyšší kvality jejich života. Fáze projektu Projekt procházel čtyřmi hlavními fázemi, které byly naplňovány konkrétními aktivitami. Fáze analýz V analytické fázi byly zpracovány rešerše zahraničních materiálů i domácích pramenů, sekundární analýzy již realizovaných výzkumů a dat, která mají k dispozici úřady práce, nadace a sdružení zabývající se touto problematikou i údajů z tématicky příbuzných výzkumů. Důležitou součástí této fáze byly diskuse se zástupkyněmi cílových skupin, s odboráři a zaměstnavateli, i monitoring toho, jak je princip rovnosti žen a mužů na pracovním trhu uplatňován zaměstnavateli a pověřenými orgány veřejné správy. Byla vypracována právní analýza a závěrečná studie s názvem „Překážky a možnosti ve slaďování práce a rodiny”. Výzkum věnoval pozornost cílovým skupinám, a to jak osobám přímo či nepřímo postiženým diskriminací, tak osobám a institucím odpovědným za rovnost příležitostí, či majícím možnost tento stav ovlivnit nebo měnit. Fáze hledání cest Na základě fakt z analýz, výzkumů a vlastních zkušeností byly formou diskuse hlavního garanta a koordinátorů s jednotlivými partnery projektu hledány konkrétní cesty řešení. Výsledkem bylo upřesnění formy a obsahu čtyř metodik a na základě definice problémů také jednotná struktura výstupů ve fázi koncepce.

6

Fáze koncepce V této fázi byly obsahově zpracované metodické materiály předávány k připomínkovému řízení a ověřovány v pilotním projektu. Výstupy, metodiky Základní výstupní materiály tvoří čtyři metodiky. Tyto metodiky se vzájemně odlišují prioritním profilováním cílových skupin i obsahovým zaměřením. Spojovacím prvkem všech je nabídka návrhů řešení jak sladit péči o rodinu, pracovní a osobní život a zvýšit úroveň společenského vědomí o rovnosti příležitostí mužů a žen. Metodika 1 Je určena především široké veřejnosti, pracovníkům veřejné správy a samosprávy, úřadům práce, sociálním partnerům (odborům), poskytovatelům vzdělávání (pedagogům) a médiím (novinářům, redaktorům). Jejím cílem je: ♦ ♦ ♦ ♦

přispět ke změně chápání rovnosti mezi pohlavími, které se projeví jak v rodinném, tak v pracovním prostředí a ve společenském klimatu pomáhat měnit zažité genderové stereotypy, tradiční vnímání muže a ženy, které mimo jiné přisuzuje mužům roli živitelů a ženám povinnost pečovat o domácnost nastartovat dlouhodobě systémové změny, týkající se modelů chování, společenských rolí a respektování tradic působit na změnu společenských postojů ve prospěch rovných příležitostí ve specifických národních podmínkách, zvyšovat tak možnosti žen podílet se na řízení společnosti a tím zpětně ovlivňovat jejich postavení ve všech sférách života.

Metodika 2 Je zaměřena na znevýhodněné skupiny žen, které mají problémy s uplatněním na trhu práce - např. nemají motivaci; neumějí se prosadit; neuvědomují si, v čem spočívá jejich znevýhodnění; nevědí, co mohou pro sebe udělat; potřebují si ujasnit, jakou pomoc potřebují a kdo jim ji může poskytnout. Jejím cílem je: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

nabídnout orientačně motivační vzdělávací program, který by ženám usnadnil přístup k pracovní kariéře podporovat rovnost příležitostí na pracovním trhu posilováním sebevědomí a současně motivováním zaměstnavatelů vypracovat propojený systém diagnostiky, poradenství, vzdělávání, včetně jazykové gramotnosti a znalosti informačních technologií podpořit rovnost dovedností, integraci do společnosti zpracovat příklady dobré praxe pro zaměstnavatele, odbory, úřady práce i pro samotné ženy, aby se podpořila jejich aktivita ve vyhledávání informací.

7

Metodika 3 Je koncipována pro cílovou skupinu zaměstnavatelů a odborů. Jejím cílem je: ♦

♦ ♦ ♦

prokázat, že protidiskriminační opatření ve firmách mohou pozitivně působit nejen na jejich image, ale i na snižování nákladů, zvyšování produktivity a vyšší efektivnost investic vzbudit zájem zaměstnavatelů o nové trendy v rovnosti pracovních příležitostí využít zkušenosti zahraničních partnerů jako důkazu, že flexibilní formy využívání potenciálu ženské pracovní síly jsou ekonomicky výhodné nabídnout manuál, který lze využít jako podklad pro vzdělávací kurs v oblasti právního vědomí a odstraňování stereotypů v otázkách zaměstnávání.

Metodika 4 Je určena především fyzickým a právnickým osobám, které mají zájem vybudovat a realizovat poradenské centrum, úředníkům veřejné správy a samosprávy, osobám se zájmem o poskytování poradenství, ale i ženám a rodinám. Jejím cílem je: ♦

♦ ♦

vytvořit systém poradenství a vzdělávání a základy sítě informačních poradenských center pro rovné příležitosti, která zvýší úroveň společenského vědomí o rovnosti a zároveň budou pomáhat jednotlivcům překonávat překážky nebo zlepšovat společenské postavení definovat služby, a to zejména ty, které jsou určeny rodinám s tzv. závislou osobou (děti, zdravotně postižení, senioři) vytipovat úkoly, pracovní postupy a komunikaci s klientem z hlediska poskytovatele služeb.

Formy výstupů Konečné verze metodik jsou doplněny řadou příloh. Kompletní materiály jsou zpracovány v tištěné verzi. Jsou také k dispozici v elektronické podobě na www.csz.cz.

8

1. ÚVOD Česká republika na počátku 21. století bojuje s vysokou nezaměstnaností. Přitom obecným trendem, který naopak provází již několik našich generací, je vysoká míra ženské zaměstnanosti. Stále také platí, že téměř každá žena se v průběhu svého života zapojí do trhu práce. Přesto neustále přetrvávají patriarchální stereotypy v pohledu na ženskou práci a postavení ženy ve společnosti a rodině. Traduje se kupříkladu, že je to právě žena, kdo zodpovídá za chod domácnosti či za péči o děti. Tím, kdo v případě onemocnění některého člena rodiny, a to nejen dětí, zůstává doma, je obvykle žena. V tomto případě jde spíše o odraz společenského fenoménu, kdy ženy vydělávají v průměru o třetinu nižší mzdu než muži, a tím se zdánlivě menší měrou podílejí na rodinných příjmech (společnost doposud nezapočítává do HDP - hrubý domácí produkt běžnou každodenní práci spojenou s chodem domácnosti). Stereotypní názory přitom neprosazují jen muži, ale i mnohé ženy. Důsledkem je, že se ženy setkávají s nepochopením ze strany zaměstnavatelů, kolegů i rodinných příslušníků a jsou jim vytvářeny nerovné podmínky, a to nejen finanční. Dochází k tomu, že na jedné straně neustále roste kvalifikace a vzdělanost žen, na straně druhé se však zvyšuje počet těch, které jsou postupně z trhu práce „vytěsňovány”.

1.1.

Cíle Metodiky 4

Cílem Metodiky 4 je pomoci především ženám sladit jejich rodinný a pracovní život a zlepšit partnerské vztahy v rodině. Z mnoha výzkumů vyplývá, že ženy jsou flexibilnější přizpůsobovat se novým podmínkám než muži, jsou ochotny hledat si v nich nové příležitosti. Je však nutné je informovat o situaci, perspektivních možnostech uplatnění a povzbuzovat i jejich sebevědomí. Stále totiž ještě za sebe neumějí dostatečně bojovat a požadovat to, na co mají nárok. Stává se, že v určitých životních etapách, zejména pokud pečují o rodinu, bývají z pracovního procesu zcela vyřazeny. Postiženou ženu po ztrátě zaměstnání opustí elán, vytratí se smysl života, chybějí jí peníze, opouštějí ji mnohdy také známí a přátelé. Dostaví se pocit beznaděje, nicoty, často i prázdnoty. Jednou z nejhorších ztrát je pak víra v nalezení nového pracovního uplatnění a s ní spojená sebedůvěra. Tuto situaci nejhůř snášejí ženy s handicapem, kterým může být třeba jen jejich věk. Velmi tíživá je ztráta zaměstnání i pro ty ženy, které řadu let pracovaly v jednom podniku a najednou jsou z tohoto prostředí vytrženy. Většinou končí na podpoře, hrozí jim psychické poruchy i rodinné problémy. Navzdory všemu platí, že všichni lidé mají být schopni vést aktivní život, k čemuž však někteří potřebují určitou pomoc. Proto je posláním moderních služeb formou konzultací a spolupráce nabízet postiženým osobám, v našem případě především ženám, pomoc, aby si udržely nebo znovu nabyly své místo ve společnosti i v rodině, získaly nezávislost.

9

1.2.

Poskytovatelé služeb a poradenství

V naší zemi doposud neexistuje jednotná evidence poskytovatelů služeb a poradenské činnosti. Z tohoto důvodu se dá velice těžko definovat, zda se servis poskytuje na dostatečné úrovni. Typologie takzvaných veřejných služeb financovaných státem navíc nyní prochází vývojem. Existuje však celá řada dalších poskytovatelů informací a poradenství – jde především o komerční subjekty, četné nadace i neziskové organizace, v neposlední řadě jsou to i stále více oblíbenější internetové e-poradny. K dispozici jsou i mnohé agentury nebo zařízení, které nabízejí, obvykle za úplatu, pomoc při hlídání dětí, práci v domácnosti (úklid, donáška) a podobně. Mezi dnes nejčastěji vyhledávané služby patří zdravotnický a pečovatelský servis. (Příloha 1, Výběr služeb a jejich rámcová typologie).

1.3.

Poradenská centra pro ženy

Všeobecně se ukazuje nanejvýš nutné budovat speciální poradenská centra pro ženy. Jejich cílem bude mimo jiné poskytovat souhrnné informace a připravovat ženy, aby byly schopny pohotově reagovat na situaci na trhu práce a mohly současně plnit svoji roli v rodině a při rozvoji své osobnosti. (Příloha 2, Rámcové výsledky rekognoskace služeb a poradenství poskytovaných v krajských městech ČR).

1.4.

Zřizovatel poradenského centra pro ženy

Zřizovatelem takového zařízení může být jakákoliv fyzická či právnická osoba, která má zájem a podmínky poskytovat poradenství v této oblasti. Rozsah činnosti každého zařízení bude vždy záviset na jeho možnostech i potřebách jeho klientů, respektive klientek. V tomto duchu se vytvářely i všechny poznatky a informace uvedené v této metodické příručce s tím, že by měly být co nejvíce použitelné v praxi.

1.5.

Cílové skupiny poradenského centra pro ženy

Na takto koncipovaných kontaktních místech by měly zájemkyně obdržet konkrétní informace, rady a adekvátní pomoc při řešení problému. Smyslem poradenského centra má být, aby se v něm ženy, které řeší problém, měly komu svěřit a spolu s pracovníky centra (popř. s dalšími odborníky nebo i s pracovníky jiných zařízení) se pokusily najít řešení. Poradenské centrum by mělo vedle praktických rad dodávat ženám bez práce i ztracené sebevědomí, informovat je o perspektivních možnostech uplatnění a celkově je povzbuzovat. (Příloha 3, Přehled cílových skupin možných klientů, respektive klientek poradenského centra pro ženy).

10

2. AKTIVITY A FORMY PRÁCE PORADENSKÉHO CENTRA PRO ŽENY Tento praktický manuál je určen zřizovatelům poradenského centra pro řešení ženské a rodinné problematiky. Přináší nástin jednotlivých úkonů, postupů a kroků, které musí zřizovatel absolvovat (nebo je alespoň dostatečně zvážit) a vybrat si z nich nejvhodnější možnost pro dané poradenské centrum - jedná se třeba o řešení technického či prostorového zázemí, personálního obsazení, propagaci či celkovou ekonomiku centra, o formy komunikace, poskytování rad či spolupráce s dalšími poradnami a institucemi v okolí.

2.1.

Hlavní úkoly poradenského centra pro ženy

Hlavními úkoly centra koncipovaného v duchu cílů projektu „Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života – partnerství v rodině“ v rámci 1. kola výzvy iniciativy společenství EQUAL jsou zejména: ♦ ♦

♦

posilování sebevědomí žen hledání cest pro sladění zájmu rodiny a potřeb zaměstnání včetně pomoci rodině při zabezpečování péče o její členy i odstraňování příčin konfliktů a jiných nepříznivých podmínek zvýšení obecné informovanosti o postupech při dosahování rovnosti pohlaví.

Na druhou stranu je na tomto místě potřeba říci, že servis centra má odpovídat jen jeho reálným možnostem, poptávce trhu a místním potřebám. Vždy je nutno mít na paměti, že příliš roztříštěné nebo nekompetentní služby nebudou klienti/klientky vnímat pozitivně. Nabídka centra by se tedy měla vždy budovat postupně – od prvopočáteční, nicméně dobře koncipované a dle požadavků obyvatel nejbližšího okolí postavené služby, k dalším aktivitám. Zřizovatelé si proto musejí předem zmapovat situaci ve své lokalitě či regionu, aby jimi poskytovaný servis nedubloval, nýbrž efektivně doplňoval nabídku úřadů i dalších poradenských a obdobně zaměřených zařízení. Centrum může navíc podle možností, podmínek a potřeb (často zvláště finančního, personálního či prostorového charakteru) nabízet i doplňkový placený servis. (viz Příloha 5, Rámcový přehled nabídkového servisu poradenského centra).

2.2.

Atmosféra poradenského centra

Atmosféra v poradenském centru (vně i uvnitř) by měla být co nejvíce neformální. Centrum by se nemělo (pokud to možnosti dovolí) nacházet přímo v objektu některého z úřadů, ale v jeho blízkosti. Důležité je i prostředí vstupních prostor i vlastního centra – měly by budoucí zájemkyně „přitahovat“ a oslovit je tak, aby ztratily ostych (zvláště důležité je to u těch žen, kterým se obvykle dotazování či vzdělávání zdá neosobní a jinak odstrašující). Poskytnutý servis a případně i výuka přitom musí být vždy kvalitní a aktuální. K základní strategii takto koncipovaného poradenského centra nutně patří zajištění přístupu pro všechny ženy. V praxi se jedná o skutečné uplatnění zásad a postupů rovných příležitostí, a to i pro ženy s nejvíce znevýhodněným zázemím. Všechny nabízené aktivity centra a přístupnost jeho prostor musejí být navrženy a rozvrženy tak, aby splňovaly široké potřeby žen.

11

2.3.

Formy poradenství

Konkrétní pomoc ženám může probíhat několika způsoby. Své opodstatnění má hlavně psychologické, právní a sociální poradenství, dále i rady pracovně profesního charakteru, v oblasti kvalifikace a plánování profesní dráhy, zprostředkování profesních kontaktů (ve spolupráci s úřady práce), individuální poradenství, rady odborníků aj. Poradenské centrum se může zaměřit i na skupinové poradenství, a to formou různých kurzů, seminářů či školení. Zvláště žádané jsou informace spojené s vhodnou komunikací s potenciálním i současným zaměstnavatelem, zjišťování silných a slabých stránek osobnosti, příprava na vstupní pohovor, dále například neverbální komunikace, pravidla profesionálního chování či jak správně napsat životopis a jiné). Ženy se mohou vzdělávat i ve využití nových informačních a komunikačních technologiích. (Příloha 6, Rámcová nabídka forem poradenství - výběr).

2.4.

Práce s klientem/klientkou

Poskytování rad klientům/klientkám, může mít několik podob. K základním formám v poradenství patří: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

Rada poskytnutá písemně následně na základě neosobního vyžádání (fax, dopis, e-mail, vzkaz). Rada poskytnutá písemně následně na základě předchozího osobního pohovoru uskutečněného telefonicky. Rada poskytnutá písemně následně na základě předchozí osobní návštěvy centra. Osobní rada poskytnutá následně prostřednictvím telefonu (podej dotaz, ozveme se). Osobní rada poskytnutá bezprostředně telefonicky (horká linka). Osobní rada poskytnutá následně (po prvním kontaktu) v poradenském centru. Osobní rada poskytnutá obratem v poradenském centru.

Základními typy v poskytování rad v námi navrhovaném poradenském centru jsou varianty F a G. Bezpodmínečně z toho vyplývá nutná potřeba více specialistů1. Jejich přítomnost však vyžaduje ekonomické prostředky na úhradu jejich práce. Nabízí se i varianta C, která se jeví z pohledu nákladů nejúspornější. Zvláštní typy kontaktu s klientem/klientkou: ♦ vyžádání dodatečných informací ♦ výzva k osobnímu řešení návštěvou centra nebo specialisty.

1

rozumí se odborně a prakticky připravená osoba, která poskytuje poradenství ve specializované oblasti (právo, rodinné vztahy, sociální zabezpečení apod.).

12

2.5.

Rozhodovací kriteria pro volbu poradenské formy

Na kvalitu, cenu a způsob poskytovaných služeb má vliv několik faktorů. Mezi nejvýznamnější patří: ♦

♦ ♦

♦ ♦ ♦

2.6.

Riziko chyb (výsledná kvalita je závislá na formě poskytované služby, každá forma však nese určité riziko pochybení při poskytování služeb. Jeho hodnocení zahrnuje chyby vznikající v důsledku ztráty a zkreslení informací při jejich předávání mezi účastníky poradenského procesu. Platí, že čím delší cesta informací od klienta/klientky a čím je jim vzdálenější specialista, k tím větší chybě bude docházet). Finanční náročnost (zahrnují technické prostředky a cenu za propojení, nájem prostor centra a mzdové náklady). Organizační náročnost (zahrnuje nároky na předávání informací, zajištění služeb pro obsluhu klientů/klientek, materiální zabezpečení centra a další drobné režijní náklady spojené s existencí centra). Personální náročnost (týká se kvalifikace pracovníků centra a potřeby využití specialistů). Skóre (součet výše uvedených hodnot). (Příloha 7, Rozhodovací tabulka pro zvážení formy v poskytovaní poradenství (ke zvážení reálných možností).

Rozsah a forma poskytovaných rad

Každý zřizovatel a následně provozovatel centra by si měl srovnáním dokázat vytvořit předpoklad výsledků poskytování služeb a jejich přínosů či s nimi spojených problémů (a podobně), a to jako: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

♦

očekávané přínosy pro poskytovatele čas odpovědi po prvním kontaktu/potřeba dodatečných informací splnění očekávání klienta/klientky očekávané problémy z pohledu klienta/klientky. Očekávané problémy poskytovatele (okruh pravděpodobné potřeby ladění poradenského systému). Očekávané přínosy pro poskytovatele (přednosti zvolené formy oproti ostatním formám). Splnění očekávání pro klienta/klientku (potenciál možností centra z pohledu klienta/klientky). Očekávané problémy z pohledu klienta/klientky (okruh pravděpodobných připomínek klientů/klientek k poskytnutým službám). Čas odpovědi po prvním kontaktu (informace, zda klient/klientka dostane odpověď okamžitě nebo s odstupem). Potřeba dodatečných informací (informace, zda po klientovi/klientce budou dodatečně před odpovědí požadovány další doplňující informace nutné pro rozhodování specialisty). (Příloha 8, Praktická srovnávací tabulka ke zvážení očekávaných přínosů poskytovaných služeb).

13

2.7.

Pohovor

Základními aktéry navrhovaného poradenského centra jsou: ♦ ♦

♦

Klientka - žadatelka obracející se s žádostí o radu řešení konkrétního problému. Poradce - zaměstnanec poradenského centra, který přichází do styku s klientkou. Je schopný přiřadit podle jejích požadavků specialistu a je zaškolený provést řízený rozhovor o jejích problémech podle osnovy vytvořené specialistou (úkolem je připravit informace pro následnou pomoc specialisty). V jednodušších případech může poskytnout radu, podat informace o možnostech centra, poskytnout základní orientaci v oblasti činnosti centra. Specialista - odborně a prakticky připravená osoba, která poskytuje poradenství ve specializované oblasti (právo, rodinné vztahy, sociální zabezpečení apod.).

Poradce by měl vést pohovor /rozhovor/ citlivě, empaticky a pozorně naslouchat. Postupovat tak, aby klientovi/klientce umožnil pochopit podstatu jeho problému, možnosti řešení a jeho optimální volbu. Poradce musí důsledně opakovat, že řešení problému není jeho úkolem, nýbrž úkolem klienta/klientky. Role poradce spočívá v pomoci při hledání optimálního řešení a odpovědném rozhodování. K tomu je třeba podávat jednoznačné informace, kterým klient/klientka bezpečně rozumí a chápe jejich obsah. Veškeré aktivity, které poradenské středisko provádí ve prospěch klienta/klientky, se musejí dít s jeho/jejím vědomím a souhlasem. (Příloha 9, Druhy rozhovorů - výběr). Pohovor je pro většinu žen stresující situací. Měli bychom proto vytvořit uvolněnou atmosféru a zahájit rozhovor zcela neformálně. Je třeba vyloučit vše, co by nás mohlo rušit. (Příloha 10, Vedení pohovoru – 10 praktických kroků). V průběhu rozhovoru budeme zapisovat jen objektivní údaje (přehled praxe, vzdělání atd.) Informace osobního charakteru je lépe si raději zapamatovat a poznamenat až po ukončení rozhovoru. Pohovor má být poradcem vždy předem připravený, a to na základě jeho strukturované osnovy, do které si zapisuje odpovědi klienta/klientky. (Příloha 11, Vzor možné strukturované osnovy). Neznamená to však, že se poradce musí striktně držet všech předepsaných bodů osnovy. Je na něm, aby odhadl rozsah potřebných informací k charakteristice klienta/ klientky pro definování a následné řešení problému. V praxi to znamená, že jinak obsáhlý bude pohovor v případě poskytnutí rámcové informace a jinak se bude odvíjet a koncipovat osnova a vlastní rozhovor v případě složitějšího odborného problému. Poradce může také případně odpovědi na některé body přesunout či je doplňovat na dalších domluvených schůzkách. Rozhovor slouží nejen k tomu, abychom si udělali obrázek o klientovi/klientce, ale také k tomu, aby se dotazovaná osoba dozvěděla vše potřebné o službách poradenského centra, popř. o dalších možnostech řešení problému. Rozhovor je dialog. Hlavní váhu bychom měli nechat na dotazovaném, který přichází do poradenského centra, otázkami ho budeme povzbuzovat k rozvíjení tématu. Nenápadně jej však budeme přidržovat u připravené osnovy, abychom se dozvěděli vše, co je třeba.

14

Dáváme raději tzv. otevřené – volné otázky („Jaký je váš názor na ...“) než otázky, na které lze odpovídat jen „ano – ne“. Vysokou hodnotu pro předvídání dalšího řešení mají tzv. situační otázky typu „Jak byste se zachovala, kdyby ...“. Morální vlastnosti, motivace atd. se zjišťují nepřímými otázkami, které jsou zdánlivě zaměřeny k jinému účelu, než je účel skutečný. Dotaz: „Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch“ se ani tak netýká životní úspěšnosti dané osoby, ale spíše orientace jejích potřeb. Závěr rozhovoru musí vždy obsahovat konkrétní návrhy - opatření.

2.8.

Evidence klientů/klientek

Údaje o klientovi/klientce, které pracovník získá během pohovoru, zanese ihned po jeho/jejím odchodu do centrální evidence, nejlépe v počítači. Evidence by měla obsahovat potřebné informace o všech uskutečněných pohovorech, identifikaci klienta/klientky podle několika údajů nejlépe z osobní dokumentace (stanovuje si zadavatel) a historii jeho návštěv v poradenském centru (viz Příloha 12 - Vzorová počítačová evidence).2 S obsluhou evidence musí být kompetentní pracovníci seznámeni formou školení. Evidence nesmí být v žádném případě volně přístupná, vstupovat do ní mohou jen pověřené osoby na základě přiděleného hesla (nejlépe s individuálním heslem).

2.9.

Vyhledávání informací – formy a možnosti

Vymezování oblastí, ve kterých je potřeba informace vyhledávat, by mělo být totožné s těmi oblastmi, ve kterých je poskytováno poradenství, popř. jiné služby poradenského centra. V každém poradenském centru by měla být i odborná literatura, kterou bude využívat především personál centra (slovníky, seznamy, naučná literatura apod.). Zřizovatel může případně zavést i knihovnu titulů, které budou pro klienty/klientky centra k zapůjčení nebo k volnému odběru (v případě větších zásob). V centru by neměly chybět ani vývěsky, brožury, letáky a další propagační a informační materiály o centru i partnerských organizacích a institucích. 2.9.1.

Odborná literatura/časopisy

Výběr knih, popř. brožur pro centrum je zcela na zřizovateli a jeho personálu. Nutná je minimálně příruční knihovna s možností pravidelného doplňování/aktualizování literatury. Je možno využít (a klienty/klientky centra o této možnosti informovat) i nabídky literatury v místní knihovně (pokud je zde k dispozici potřebná odborná literatura). Jen pro orientaci nabízíme výběr titulů vhodný k činnosti centra pro ženy: ♦ ♦

Kouzlo osobnosti, E. a D. Paisnerovi Co se o ženách říká a jaká je pravda, E. Singerová

2

Možnost získání vlastního počítačového systému dle zájmu zřizovatele (na požádání, více informací http://www.kdsoft.cz)

15

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

2.9.2.

Problémy, kterým čelí ženy, P. Hudsonová Umění telefonovat, L. Maitland JAK ÚSPĚŠNĚ VYSTUPOVAT, S. Mandel Dokonalá služba zákazníkům, R. B. Martin V edici „Na pomoc ženám“, kterou vydává Český svaz žen, vyšla v roce 2003 i publikace „Jak získat jistotu a sebedůvěru ve společnosti“. Tvůrci tohoto dokumentu vytvořili pro potřeby poradenského centra i několik ukázek a praktických materiálů, jakými jsou například: 40 nejčastěji kladených otázek při přijímacím pohovoru (viz Příloha 13) První dojem je důležitý (viz Příloha 14) Internet

V dnešní době si už ani nedokážeme představit práci poradenského centra bez využití tohoto moderního komunikačního prostředku. V internetové síti naleznete webové stránky orgánů státní správy (zejména jednotlivých ministerstev) a samosprávy, popř. stránky specializovaných nevládních organizací aj. Většina uvedených subjektů má na svých stránkách zpracovány návody typu „Potřebuji vědět“, „Jak řešit“, „Informace pro občany“, „Co dělat, když…“ Vhodné informace nabízejí i různé informační či vyhledávací servery (www.idnes.cz, www.ihned.cz, www.jobs.cz, www.prace.cz – viz další adresy i na www.rovnesance.cz). Využít se dá i dalších možností. Existují různé speciální počítačové programy - např. program ASPI (automatizovaný systém právních informací),obsahující zejména předpisy v platném znění včetně komentářů a judikatury. 2.9.3.

Dotaz (osobní, telefonický, písemný, e-mailový)

Jde o formu konzultace s pracovníky státní správy, samosprávy či dalších zařízení a organizací ke specifickému problému. Zde je důležitá průběžně aktualizovaná databáze adres a kontaktů, která by měla být součástí centrální evidence poradenského centra (viz Příloha 12).

16

3. ZŘÍZENÍ PORADENSKÉHO CENTRA Každý budoucí zřizovatel poradenského centra nebo obdobného zařízení by měl nejprve zvážit všechny aspekty spojené s budováním a provozem takového zařízení.

3.1.

Právní forma poradenského centra

Základním předpokladem pro určení postupu při zřizování poradenského centra je stanovení typu zřizované organizace. Volba konkrétního formy je odvislá především od účelu, záměru a potřeb zřizovatelského subjektu. V praxi se bude jednat nejčastěji o : ♦ Občanské sdružení (viz Příloha 15) ♦ Obecně prospěšnou společnost (viz Příloha 16) ♦ Příspěvkovou organizaci (viz Příloha 17) Není ani vyloučena možnost založení sdružení právnických osob, což je spíše možnost daná budoucím vývojem ve společnosti a hlavně např. potřebami konkrétních subjektů v regionu.

3.2.

Zajištění prostor a potřebných inženýrských sítí

Velikost prostor, ve kterých bude probíhat vlastní činnost poradenského centra, závisí hlavně na finančních možnostech zřizovatele i na rozsahu a formě zvažovaných služeb. Každý zřizovatel poradenského centra musí najít vhodné místo pro jeho sídlo. V ideálním případě by mělo být na frekventovaném místě, nejlépe v blízkosti některého z úřadů (např. úřadu práce, místního úřadu aj.). Na druhé straně se však doporučuje vzhledem k neformální potřebě komunikace s klientem/klientkou poradenského centra3 volit prostory, které nebudou bezprostředně v objektu některého z úřadů. Prostory určené pro poradenské centrum musejí splňovat i několik důležitých požadavků, mezi které patří například: ♦ ♦

♦ ♦ ♦

3

snadná dostupnost a přístup (včetně bezbariérového) viditelná upoutávka na existenci poradenského centra (poutač/štít apod. u vchodu včetně informace o úředních hodinách, telefonním spojení, e-mailové adrese), případně i přiměřený orientační systém v rámci objektu (směrové tabule apod.) požadované inženýrské a další sítě (elektrické vedení, voda, telefonní spojení, internetové připojení) prostorové vybavení poradny (rozsah místnosti, popř. více místností aj.) technické vybavení poradny (počítače, telefony, kopírovací stroje, tiskárny aj.)

žadatelka obracející se s žádostí o radu řešení konkrétního problému

17

Pokud se poradenské centrum koncipuje jako kontaktní místo s možností osobní návštěvy klienta/klientky, je ideální volit v daném objektu prostory snadno dostupné, nejlépe místo hned u vchodu do objektu, popř. přímo se vstupem z ulice. Má-li centrum fungovat více na bázi telefonického či e-mailového kontaktu, bezprostřední dostupnost prostor vlastního centra již není nijak rozhodující. Pro základní činnost centra koncipovanou v minimální formě – tj. jen jako kontaktní místo - postačí místnost od cca 18 m². V prostoru je nutno umístit minimálně pracovní místo pro zaměstnance centra (psací stůl s počítačem a tiskárnou, dále telefon a fax). V místnosti by měl být dále prostor pro klienta (minimálně židle). V centru by ani v případě minimálního provozu neměl chybět kopírovací stroj, skříně, popř. regály pro ukládání evidence a dokumentace včetně příruční knihovny. Má-li zřizovatel možnost využívat další místnosti (prostor), je vhodné volit formu oddělení kontaktního místa určeného pro styk s klienty/klientkami s další popřípadě dalšími místnostmi, které budou sloužit jako zázemí pro práci odborníků, dobrovolníků nebo konzultantů. Dále je možné některou z větších místností (o ploše cca 30 m² pro cca 15-20 osob) koncipovat jako zasedací místnost či učebnu pro pořádání kurzů, besed, seminářů a podobně.

3.3.

Vymezení úředních hodin

Vymezení úředních hodin a zajištění šíření informací závisí na: ♦ Typu poskytovaného poradenství, příp. služeb. 4 ♦ Vymezení skupiny příjemců poradenství (klientů/klientek) – úřední doba musí odpovídat jejich potřebám. ♦ Na personálním obsazení poradenského centra – zda bude obsazeno jedním či více pracovníky, popř. zda se bude jednat o částečné či plné úvazky. Nutno zvážit i skutečnost, zda úřední hodiny budou vymezeny ve všech pracovních dnech v týdnu nebo zda budou některé dny vymezeny pro jinou činnost (např. administrativní práce, účast na školeních, asistence klientům/klientkám při jednání na úřadech atd.). Je též potřeba zohlednit i další možné faktory, jakými jsou například úřední hodiny nedaleké instituce (městský úřad, úřad práce apod.), dále pak i na dopravní obslužnost (přizpůsobení úředních hodin centra předpokládané cílové skupině, tj. např. ženy dojíždějící do zaměstnání a podobně do místa, kde funguje i poradenské centrum, je nejspíše navštíví bezprostředně po skončení pracovní doby, nikoliv až ve večerních hodinách).

4

např. pracovně právní poradenství pro zaměstnané klienty/klientky je vhodnější přesunout do odpoledních či pozdně odpoledních hodin.

18

3.4.

Ekonomika provozu poradenského centra

Každý budoucí zřizovatel i provozovatel poradenského centra či obdobného zařízení by se měl dostatečně předem zamyslet nad celkovou ekonomikou centra. Vedle počátečních nákladů na jeho zřízení je nutno počítat s provozními poplatky, s financemi na jeho zviditelňování i na další případné rozšiřování, zapomenout by neměl ani na vždy potřebné vyhodnocování činnosti centra, tj. na kontrolu (audit) a podobně. Získávání financí není nijak snadná záležitost. V řadě případů znamená dlouholetou nepřetržitou soustavnou práci, která nemusí být druhými vždy patřičně ohodnocena (finančně, morálně, slovní podporou), leckdy znamená četné administrativní úkony spojené s vytvářením stále nových projektů na vypisované granty a dotace. V praxi platí, že běžně dostupnými a používanými finančními zdroji jsou: ♦ ♦

♦

♦

3.4.1.

Podpora ze strany místní správy (místní úřad se může na provozu centra spolupodílet nebo mu může poskytovat dotace). Granty a projekty (řada organizací, ale i státní správa či zahraniční instituce a organizace vypisují četné grantové programy. Nutné je vytvořit a do požadovaného termínu se všemi potřebnými dokumenty předložit projekt, který bude odpovídat podmínkách zadavatele. Nutno mít na paměti, že ačkoliv je k dispozici řada grantů, může trvat i delší dobu, než se některý projekt získá či se bude skutečně realizovat. V tomto ohledu se doporučuje reagovat na více grantových nabídek a vytvořit i více projektů s tím, že návratnost v podobě schváleného projektu může být i v tomto případě nulová. Při přijetí projektu je pak naopak nutno počítat se zvýšenou administrativou a účetnictvím). Sponzoring (vítanou formou financování či dofinancování aktivit poradenského centra jsou finanční dary, ale i např. dary ve formě služeb, kdy např. tiskárna zdarma vytiskne propagační letáky, rozhlasová stanice bude centrum propagovat ve svém vysílání, směnné či výměnné činnosti aj.) Platba za doplňkové služby (zřizovatel si může stanovit ceník za poskytované služby dle vlastního uvážení a reálných možností. Tento způsob se však nedoporučuje zavádět za poskytování základního informačního nebo poradenského servisu, ale až např. jako úhrada za absolvování kurzu či za běžné technické úkony spojené s určitými náklady – kopírování apod.) Rozpočet a kalkulace provozu centra

Zřizovatel poradenského centra by měl zvážit všechny ekonomické ukazatele spojené s jeho vytvořením i provozem. V základním rozpočtu by se mělo objevit i nutné krytí nákladů pro fungování centra na minimálně jedno až dvouleté období s vědomím, že v této době může být příjmová stránka dlouhodobě na nulové úrovni. Rámcový rozpočet (kalkulace) pro vytvoření základní představy nutných potřeb a nákladů spojených s vybudováním poradenského centra je uvedena v Příloze 18. 3.4.2.

19

Audit Účel auditu v širším slova smyslu je posoudit, zda činnost centra odpovídá ustanovením po stránce plnění registračních povinností, administrativních povinností, účetní a daňové evidence ve směru k dodržování obecně platné legislativy a zda jsou vytvořeny a dodržovány vnitropodnikové směrnice, jednání orgánů je v souladu s přijatými usneseními a zda je funkční vnitřní kontrolní systém. Rozsah ověřování lze omezit pouze na vybrané skutečnosti, které je třeba prokázat partnerským institucím. Se zadáním rozsahu je nutné kalkulovat s cenou za audit. Minimální rozsah prověření je kontrola dodržování platné účetní a daňové evidence. 3.4.2.1. Provádění celkového auditu Předmět auditu je třeba definovat před uvedením centra do činnosti. Konkretizace požadavků musí být součástí závěrečné etapy zřizování centra. Již při stanovení úkolů centra a jejich rozdělení na zaměstnance je třeba pamatovat na možnost kontroly a na maximální zamezení existence podmínek umožňujících zneužití postavení pro osobní prospěch kterékoliv osoby. Zaměstnancům centra je vhodné dát zodpovědnost za plnění rozpočtu. Předpokladem je soustavná kontrola – doporučuje se uzavřít vždy hmotnou odpovědnost za svěřený majetek s vedoucím centra a s druhým zaměstnancem (asistentem) za pokladní hotovost. Pokladnu a vedení zápisů o pokladních příjmech a vydáních by bylo vhodné svěřit asistentovi s tím, že souhlas s každým vydáním vyjadřuje jako schvalující osoba vedoucí centra. Povinností vedoucího by dále měla být kontrola zápisů a průběžná inventarizace pokladny. V případě, že centrum bude mít samostatný bankovní účet, bylo by vhodné, aby podpisový vzor k účtu měl vedoucí centra a současně jmenovaný zástupce zřizovatele centra. Další (jiný) zástupce zřizovatele by měl provádět následnou kontrolu. Bude-li se provádět vnitřní audit, je třeba, aby odpovědná osoba za jeho provedení (popřípadě vedoucí skupiny audit provádějící) nebyl jednou z výše uvedených osob. Složení kontrolní skupiny by mělo být minimálně dvoučlenné s tím, že bude zajišťovat kontrolu po stránce věcné, formální a funkční. První audit centra by se měl provést již 1–2 měsíce po zahájení jeho provozu. V případě, že nebudou zjištěny závady, se mohou intervaly postupně prodlužovat (minimálně je však nutno provádět kontrolu dvakrát ročně). Audit neprovádí obvykle zaměstnanci centra, ale přizvaní odborníci, nejlépe ze specializované firmy. Výstupem každé kontroly má být zpráva o ověření požadovaných informací v rozsahu stanoveném smlouvou, popřípadě zpráva o ověření dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů (§2, odstavec 1 zákona 254/2000 Sb. o auditorech v platném znění). Je však možno postupovat i tak, že audit budou provádět osoby mimo okruh auditorů podle výše uvedeného zákona (např. provádět nezávislé audity jakosti podle norem ISO, audity podle vlastní metodiky s využitím specialistů partnerských institucí). Otázky související s auditem - pro vytvoření základní představy (např., pro koho je audit určen, co bude předmětem kontroly apod.) jsou uvedeny v Příloze 19. O závěrech auditu by měla vzniknout zpráva v písemné normalizované podobě, nejlépe ve dvou částech. Cílem první části (veřejné) je poskytnout průhledné výsledky, které mohou být zárukou řádného využití prostředků od donátorů. Cílem druhé části (neveřejné) je reagovat na drobné nedostatky a průběžně zlepšovat funkčnost centra. Části tedy budou obsahovat: 20

Veřejná část - závěry pro informování široké veřejnosti (požadovaná informace by měla odpovídat na otázky, zda se řádně hospodaří se svěřenými prostředky, zda vykazované skutečnosti jsou srozumitelné, nejsou v rozporu s vnitřními směrnicemi a zda jsou řádně archivované. Neveřejná část - má obsahovat podrobný popis zjištěných nedostatků uvedených v první části i drobných nedostatků, které svým významem nezkreslují vykazované skutečnosti, dále popis funkčnosti používaných nástrojů pro sledování výkonnosti centra a případné návrhy změn pro následující období. Cena auditu závisí na způsobu jeho zabezpečení. Nejnižší bude v případě, že ji zabezpečí sami zřizovatelé centra, nejvyšší v případě, že bude požadován audit zpracovaný auditorem dle zákona 254/2000 Sb. 3.4.2.2. Kontrola způsobu poskytování služeb klientům V případě, že významná část služeb bude poskytována za úplatu, bude nutné věnovat kontrolnímu systému v průběhu celého roku větší pozornost, v případě, že rozsah placených služeb bude zanedbatelný, potom by mohl být požadovaný audit víceméně jednorázovou záležitostí. Součástí auditu může být i informace o formě sběru informací i o způsobu poskytovaných služeb s cílem hodnotit poradenskou činnost po stránce její organizace. Platí však, že přizpůsobením používaného informačního systému může být dosažení stejného cíle relativně snadnější. Předmětem následných kontrol pak je i prověrka funkčnosti a úplnosti poskytovaných výstupních informací. Praktický příklad provádění auditu činnosti centra je uveden v Příloze 20. Audit služeb poradenského centra provádí i měření účinnosti sociálního systému. V praxi to znamená, že výsledky činnosti poradenského centra lze uplatnit jako příklady z praxe pro jednání místních úřadů či jako podklady pro různé legislativní úpravy (viz kapitola 4, Návrh opatření a uplatnění výsledků činnosti poradenského centra). Měření účinnosti sociálního systému – praktický případ je uveden v Příloze 21).

3.5.

Personální zabezpečení poradenského centra

Na personální obsazení a chod poradenského centra má vliv celá řada faktorů, například: ♦ ♦ ♦

Ekonomika a finance. Prostorové možnosti. Lidské zdroje – dostupnost požadovaných pracovníků z finančního, časového i kvalifikačního hlediska včetně potřebného a pro práci v poradenském centru nutného sociálního cítění.

Tyto ukazatele obvykle vedle poptávky trhu stanovují počet pracovníků a rozsah poskytovaných služeb. Zcela základním provozním článkem poradenského centra (pomineme-li zřizovatele), je kontaktní osoba – poradce. Kontaktní osoba je obvykle první člověk, s kým se klient/klientka v poradenském centru setká. Měla by být tedy nejen příjemná, ale mít dobré komunikační schopnosti, sociální cítění.

21

V ideálním případě by se mělo jednat o sociálního pracovníka či pracovnici (se středoškolským či vysokoškolským vzděláním - to se odvíjí od financí, prostoru, rozsahu služeb, popř. i od vlastního zapojení a zájmu dané osoby o poskytování takovýchto služeb). Úkolem poradce bude provádět vstupní pohovory s klienty/klientkami, vést poradenskou agendu, domlouvat schůzky s odborníky a podobně. V mimoúřední dobu by mělo být jeho úkolem doplňovat a rozšiřovat kontakty na partnerské organizace a instituce (osobní návštěva či jiný kontakt včetně zavedení do počítačové databáze), vyhledávat zajímavé informace a údaje, které se váží k činnosti poradenského centra (na internetu a podobně). Samozřejmostí by měla být možnost dalšího vzdělávání poradce. V kontextu s možnostmi i personálním zabezpečením centra by se dále mohl poradce podílet na doprovodných aktivitách centra nebo je sám iniciovat (kurzy, přednášky, besedy aj.), může být pověřen i navazováním dalších nových kontaktů, například z důvodu propagace či získávání financí pro činnost centra, udržovat a rozšiřovat síť spolupracovníků, vyhodnocovat poskytnuté služby či o jejich statistických a dalších výsledcích informovat patřičné instituce s cílem posílit povědomí o potřebách obyvatelstva aj. Na zajištění chodu centra se nutně musí podílet i další osoby, popř. organizace. Z provozního a obsahového hlediska chodu poradenského centra by zde měl být např. ředitel manažer, ekonom, účetní a odborníci – psycholog, právník a další lektoři apod. Určité aktivity lze řešit formou externích zakázek či spolupráce, dále lze s danými osobami či organizacemi a firmami spolupracovat na bázi dohody. Servis poskytovaných služeb mohou doplňovat odborníci, kteří docházejí nebo jinak spolupracují s poradnou, popř. se lze na jistých službách dohodnout s jinými organizacemi a institucemi, které danou službu zajišťují. V kontextu s posláním a orientací poradenského centra se nabízí možnost využít již zkušené, případně zaškolit nové dobrovolníky. 3.5.1.

Práce s konzultanty a dobrovolníky

Na činnosti poradenského centra se mohou velkou měrou podílet externí i interní pracovníci či další subjekty (tzv. konzultanti). Jejich využití závisí na: typu poskytovaného poradenství (např. specializované právní či psychologické poradenství) personálním obsazení centra (odbornou práci mohou zajišťovat pracovníci v pracovním poměru k poradenskému centru. Pokud pracovníci k dispozici nebudou nebo pokud se bude jednat o specializované činnosti, musí být zajištěny jinou formou – např. prostřednictvím konzultantů) Výběr a postavení konzultanta lze provést: výběrovým řízením - konzultant jako spolupracovník v pracovním vztahu (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, práce na živnostenský list). Využívání tohoto typu konzultanta je závislé na množství finančních prostředků určených na osobní náklady, popř. služby. navázáním spolupráce – konzultant jako dobrovolný spolupracovník. Konzultant přitom poskytuje služby: ♦ ♦

pracovníkovi poradenského centra přímo klientovi.

22

Zde je potřeba odlišit situaci, kdy je poskytováno poradenství odborným pracovníkem (specialistou) pro danou oblast (např. právník, psycholog, sociální pracovník) od situace, kdy je poskytováno poradenství jediným pracovníkem poradenského centra. Pokud se jedná o specialisty – ti jsou sami schopni nejlépe definovat zdroje informací, které potřebují k udržování nebo rozšiřování své odbornosti. S ohledem na konkrétní podmínky je možné vytvořit tzv. sbor konzultantů (odborníci pro jednu, několik či pro všechny oblasti, kterými se poradenské centrum zabývá). Další skupinou osob, kterou může poradenské centrum využívat, jsou dobrovolníci. Dobrovolníkem se rozumí osoba, které není lhostejné, co se okolo ní děje. Bez nároku na jakoukoliv odměnu vynakládá úsilí, nabízí své služby, volný čas a pomoc, kde je potřeba a zájem. Práci dobrovolníků lze v poradenském centru uplatnit například tím, že se zapojí: ♦

♦

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

do aktivit spojených s komunikací a propagací poradenského centra mezi neziskovou sférou, státní správou, samosprávou a jinými spolupracujícími státními či soukromými subjekty v konkrétním městě (v regionu) svou osobní účastí v poradenském středisku při zajišťování jeho provozních hodin (mohou zajišťovat pomocný servis, popř. být kontaktními osobami dle své kvalifikace a po proškolení působit i jako poradci či odborníci) do komunikace s klienty/klientkami (telefon, e-mail, písemnosti) do vyhledávání, získávání či ověřování informací (v terénu či prostřednictvím dostupné literatury, počítače aj.) do tvorby či udržování databáze (nutné proškolení), knihovny apod. do vyhodnocování práce střediska (nutné proškolení) do zpracování a vydávání propagačních, metodických a informačních materiálů do realizace programů a sociálních projektů pro konkrétní cílové skupiny, do zajišťování přednáškových akcí, seminářů, besed a osvětové činnosti.

Úspěch práce s dobrovolníky závisí na jejich přesném instruování, dobré koordinaci a schopnosti je vést a úkolovat. Chaotická činnost velkého množství dobrovolníků však může naopak přinést negativní ohlas na aktivity a servis i na výsledky práce poradenského centra.

3.6.

Způsoby vzájemné spolupráce s organizacemi a institucemi (nástin)

Poradenské centrum musí spolupracovat s dalšími organizacemi a institucemi působícími v regionu/mikroregionu. Je žádoucí podporovat klienty centra, aby svůj problém řešili nejen s pomocí poradenského centra, ale aby využívali dalších možností daných státní i nestátní sférou. Mimo region je prospěšná spolupráce zejména s organizacemi, které se zabývají obdobným předmětem činnosti jako poradenské centrum. V zásadě není samozřejmě vyloučena spolupráce s jakýmkoliv typem subjektu, pokud na takové spolupráci bude oboustranný zájem. Zřizovatelé poradenských center si musí zmapovat situaci ve své lokalitě či regionu tak, aby jimi poskytované služby odpovídaly potřebě tamních obyvatel a institucí (nabídka – poptávka), nepřekrývaly, ale doplňovaly servis úřadů i dalších poradenských a obdobně zaměřených zařízení. 3.6.1.

Definování typu spolupracujících subjektů

Poradenské centrum může dle možností spolupracovat se subjekty z vládní, tak i nevládní sféry. Formy spolupráce dělíme na: 23

♦ ♦

Formální – na základě podepsané dohody o spolupráci. Neformální – na základě společného zájmu o potřeby klienta/klientky, na základě osobního kontaktu…

Určení typu spolupracujících subjektů je závislé na druhu poradenství, popř. dalších služeb, které bude poradenské centrum poskytovat. Druhy spolupracujících subjektů jsou: ♦ ♦ ♦ ♦

orgány státní správy orgány samosprávy nestátní nevládní organizace – NNO aj. další (např. komerční subjekty apod.)

Pro doložení poskytovatelů těchto služeb (organizací, firem, reálných e-poraden aj.), neexistuje v naší zemi jednotná evidence, číselník a ani celková přesná statistika. I oficiální stránky příslušných ministerstev s výčty či adresáři určitých typů služeb uvádějí, že se jedná o zařízení tzv. dohledaná. Zřízení poradenského centra se musí opírat o důkladnou znalost lokality a prostředí. Možná je zapotřebí podrobně rozkrýt současnou nabídku služeb, poradenství a poskytovaných informací (počty firem, typy činností, cílové skupiny ap.) v místě provozu poradenského centra, popř. v regionu a vytvořit databázi s potřebnými údaji.

3.7.

Zviditelnění poradenského centra a jeho služeb

Poradenské centrum ani jiné obdobné zařízení nemůže existovat bez vhodné propagace. Je nutné zvolit optimální a dostupné formy (nejen finanční) pro zviditelnění centra, a to především s ohledem na cílové skupiny, dále i pro informování státní správy, dalších poradenských zařízení a podobně. K propagaci centra a jeho aktivit se nabízejí například tyto možnosti: ♦

♦ ♦ ♦

3.7.1.

letáky (umístěné v městském informačním centru, na městském či obecním úřadě, na úřadech státní správy, ve spolupracujících nevládních organizacích, na vývěskách, v místní knihovně, na poště, v čekárnách u lékařů) zveřejnění informace o poradně či jejích aktivitách v lokálních médiích - místní rozhlas, regionální tisk, zpravodaj městského úřad www stránky poradenského centra, odkaz na tyto stránky na www stránkách dalších institucí a subjektů (městského úřadu, spolupracujících organizací apod.) prezentace na nejrůznějších akcích (např. akce jiných nevládních organizací konference, semináře). Informace o poskytovaných službách

Při sestavování propagačního materiálu je důležité mít na paměti, že se jedná o základní materiál určený pro potenciální klienty, tudíž by měl být maximálně srozumitelný a měla by z něj být jasně patrná nejzákladnější informace: ♦ jaké typy poradenství, příp. služby jsou nabízeny ♦ jestli je poradenství bezplatné či hrazené ♦ způsob poskytování informací (např. telefonicky, písemně, elektronickou poštou, osobní konzultací… ) ♦ kontaktní spojení ( adresa, telefon, e-mail ) ♦ úřední hodiny 24

4. NÁVRHY OPATŘENÍ A UPLATNĚNÍ VÝSLEDKŮ ČINNOSTI PORADENSKÉHO CENTRA Realizace poradenského centra pro ženy je nutnou potřebou trhu. Jeho činnost by se však neměla omezit „jen na poskytování servisu“, ale i na definování skutečných potřeb občanů. Vyhodnocování poskytnutých služeb a požadavků klientů z hlediska obsahového i statistického by mělo centrum přinášet kompetentním orgánům či médiím. Vybavit je tak praktickými podklady pro hledání řešení ke zlepšení situace v dané lokalitě, popř. v širším měřítku i na vyšších řídících úrovních. Zřizovatelé či pracovníci poradenského centra by svou činností měli být skutečnými komunikátory mezi občany a státní správou.

4.1.

Návrhy na opatření

Dosud nedořešenou oblastí je předávání informací o činnosti nestátních institucí (vzájemně mezi sebou, mezi nimi a státními institucemi a širokou veřejností). Dostatečně se neprovádí ani kontrola účinnosti a kvality sociálního systému. Ke změně by pomohlo vytvoření registru nestátních organizací a povinně zveřejňovaných informací pod správou a kontrolou krajů, kde by bylo možné porovnávat dosažené výsledky. Zdrojové informace by měly zřizovatelům nových nestátních institucí poskytnout dostatek informací k tomu, aby nedocházelo k překrývání náplně jejich činnosti v jednom místě (byť této situaci zcela zabránit nelze). Kraje by měly rovněž zajistit vyhodnocování kvality sociální politiky a vypracovávání prognóz. Přitom platí, že jediným ukazatelem, který má odpovídající vypovídací schopnost, je počet obyvatel, které sociální síť nedostatečně zachycuje a žijí pod hranicí životního minima.

4.2.

Síť poradenských center

Iniciativa EQUAL předpokládá vytvoření center zabývajících se pomocí ženám v obtížných životních situacích, a to nad rámec sítě služeb poskytovaných institucemi a zřizovaných ze zákona. Poradny by měly být schopné mapovat situaci v terénu a přinášet zpětnou vazbu na úrovně, kde se navrhují rozhodnutí celorepublikového významu. Pro tato centra bude přínosem i jejich celková koordinace (image, činnosti apod.), jejich pracovníci budou moci čerpat i ze vzájemných zkušeností, kontaktů. Po vytvoření sítě poraden a jejich stabilizaci lze předpokládat, že centra budou schopna přebírat některé poradenské úkoly, které nyní musí řešit zaměstnanci institucí, jenž na tuto činnost nejsou připravováni a nejsou jimi ani úkolováni (popř. instituce či zařízení ještě nebyly za tímto účelem ani zřízeny). (Příloha 4, Základní informace o budování a zahájení činnosti pilotního poradenského centra v Havlíčkově Brodě – provoz zahájen v říjnu 2004).

25

26

SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 27 PŘÍLOHA 1 - VÝBĚR SLUŽEB A JEJICH RÁMCOVÁ TYPOLOGIE............................................... 29 A) Situace na trhu práce v ČR (k polovině roku 2004) ................................................................................ 29 B) Trendy v poskytování služeb a poradenské činnosti .............................................................................. 30 C) Hodnocení kvality sociálních služeb ....................................................................................................... 32 D) Transformace sociálních služeb .............................................................................................................. 33 E) Typy sociálních služeb (výběr)................................................................................................................ 34 F) Další služby.............................................................................................................................................. 36 G) Typy služeb pro rodiny (výběr)............................................................................................................... 37 H) Poskytovatelé služeb a poradenské činnosti............................................................................................ 38 I) Ověření služeb a poradenství v praxi........................................................................................................ 39 J) Závěrem.................................................................................................................................................... 40 PŘÍLOHA 2 - RÁMCOVÉ VÝSLEDKY REKOGNOSKACE SLUŽEB A PORADENSTVÍ POSKYTOVANÝCH V KRAJSKÝCH MĚSTECH ČR (STAV V ROCE 2004) ......................................... 41 PŘÍLOHA 3 - VÝBĚR CÍLOVÝCH SKUPIN MOŽNÝCH KLIENTEK PORADENSKÉHO CENTRA PRO ŽENY .......................................................................................................................................................... 44 PŘÍLOHA 4 - ZÁKLADNÍ INFORMACE O BUDOVÁNÍ A ZAHÁJENÍ ČINNOSTI PILOTNÍHO PORADENSKÉHO CENTRA V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ............................................................................ 46 PŘÍLOHA 5 - RÁMCOVÝ PŘEHLED NABÍDKOVÉHO SERVISU PORADENSKÉHO CENTRA PRO ŽENY .......................................................................................................................................................... 49 A) Koncepce nabízených služeb poradenského centra................................................................................. 49 B) Doplňkové služby.................................................................................................................................... 52 C) Ceník poskytovaných služeb ................................................................................................................... 53 PŘÍLOHA 6 - RÁMCOVÁ NABÍDKA FOREM PORADENSTVÍ (VÝBĚR) ........................................ 54 PŘÍLOHA 7 - ROZHODOVACÍ TABULKA PRO ZVÁŽENÍ FORMY V POSKYTOVÁNÍ PORADENSTVÍ A REÁLNÝCH MOŽNOSTÍ AKTIVIT CENTRA............................................................ 55 PŘÍLOHA 8 - PRAKTICKÁ SROVNÁVACÍ TABULKA KE ZVÁŽENÍ OČEKÁVANÝCH PŘÍNOSŮ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB PORADENSKÉHO CENTRA .................................................. 57 PŘÍLOHA 9 - DRUHY ROZHOVORŮ (VÝBĚR): ................................................................................... 59 PŘÍLOHA 10 - VEDENÍ POHOVORU - 10 PRAKTICKÝCH KROKŮ POSTUPU VEDENÍ POHOVORU V PORADENSKÉM CENTRU ................................................................................................. 60 PŘÍLOHA 11 - VZOR MOŽNÉ STRUKTUROVANÉ OSNOVY VEDENÍ VSTUPNÍHO POHOVORU ....................................................................................................................................................... 62 PŘÍLOHA 12 - VZOR K POČÍTAČOVÉMU SYSTÉMU PORADENSKÉHO CENTRA................... 63 PŘÍLOHA 13 - 40 NEJČASTĚJI KLADENÝCH OTÁZEK PŘI PŘIJÍMACÍM POHOVORU .......... 72 PŘÍLOHA 14 - PRVNÍ DOJEM JE DŮLEŽITÝ ....................................................................................... 75 PŘÍLOHA 15 - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ................................................................................................... 76 PŘÍLOHA 16 - OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST ......................................................................... 77 PŘÍLOHA 17 - PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ..................................................................................... 78

27

PŘÍLOHA 18 - RÁMCOVÝ ROZPOČET (KALKULACE) PRO VYTVOŘENÍ ZÁKLADNÍ PŘEDSTAVY NUTNÝCH POTŘEB A NÁKLADŮ SPOJENÝCH S VYBUDOVÁNÍM A PROVOZEM PORADENSKÉHO CENTRA............................................................................................................................79 PŘÍLOHA 19 - OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S AUDITEM............................................................................82 PŘÍLOHA 20 - PRAKTICKÝ PŘÍKLAD PROVÁDĚNÍ AUDITU ČINNOSTI PORADENSKÉHO CENTRA ..............................................................................................................................................................83 PŘÍLOHA 21 - MĚŘENÍ ÚČINNOSTI SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU........................................................84 PŘÍLOHA 22 – SLOVNÍČEK POJMŮ .......................................................................................................85 PŘÍLOHA 23 – ODKAZY.............................................................................................................................92

28

PŘÍLOHA 1 - VÝBĚR SLUŽEB A JEJICH RÁMCOVÁ TYPOLOGIE A) Situace na trhu práce v ČR (k polovině roku 2004) Obecným trendem v naší společnosti je již po několik generací vysoká míra zaměstnanosti žen a jejich účasti na trhu práce. Charakteristickým rysem tohoto stavu je na jedné straně neustálý růst počtu kvalifikovaných a vzdělaných žen, na straně druhé však i zvyšování počtu těch, které jsou postupně z trhu práce „vytěsňovány”. Přes toto vysoké zapojení žen (dá se říci, že téměř každá žena se v průběhu svého života zařadí na trh práce), ve společnosti přetrvávají patriarchální stereotypy. Souvisí s přesvědčením, že za chod domácnosti, péči o děti i o širší rodinu je zodpovědná žena. Tento názor přitom neprosazují jen muži, ale i mnohé ženy, což se pak projevuje i na trhu práce. Ženy se setkávají s nepochopením a jsou jim vytvářeny nerovné podmínky. Z různých diskusí, které se realizovaly i v tomto projektu EQUAL, se ukazuje nutnost vytvářet podmínky vedoucí k dosažení rovného zacházení pro obě pohlaví, a zejména k posílení sebevědomí žen, aby byly aktivní při dosahování změn vedoucích k lepším podmínkám a možnostem jejich života a pracovního uplatnění. Především to znamená najít účinnou pomoc při zabezpečování péče o rodinu, tedy posílit slaďování aktivit zajišťujících rodinu a zaměstnání, umocnit a rozšířit obecnou informovanost o postupech při dosahování rovnosti příležitostí, tzn. jak odstraňovat příčiny, nepříznivé podmínky, předcházet jejich vzniku i jak hledat nápravu a způsob řešení problémů jednotlivce i jeho rodiny, popřípadě jak zmírnit důsledky z nich vyplývající. Předpokladem účinné a konkrétní pomoci je: ♦ ♦ ♦

kvalitní, dostupná a variabilní nabídka služeb využitelných pro slaďování rodinných a profesních aktivit informování veřejnosti o tom, co již existuje a co by mělo existovat vytvoření sítě poradenských center pro rovné příležitosti tak, aby tato poradenská centra koordinovala a sdružovala všechny aktivity směřující ke zvýšení úrovně společenského vědomí o rovnosti příležitostí. Současně mají pomáhat jednotlivcům překonávat různé životní bariéry nebo zlepšovat jejich sociální postavení. Centra mají i vytvářet příležitosti, aby každý mohl uplatňovat vlastní vůli a jednat na základě vlastních rozhodnutí.

Povinnosti při zajištění rovného zacházení a ochrany před diskriminací jsou vymezeny Směrnicí ES č. 2000/43/ES a č. 76/207/EHS. I v naší republice se v současné době projednává zákon, který bude upravovat právo na rovné zacházení v zaměstnání a přístupu k zaměstnání, povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, ve věcech pracovních a jiné závislé činnosti včetně odměňování. Je nutno informovat občany například jak svého práva mohou dosáhnout, jaké mají nároky, poradit jim, jak řešit konkrétní případy.

29

B) Trendy v poskytování služeb a poradenské činnosti Mapování služeb a poradenské činnosti nelze opřít o zpracovanou a obecně platnou typologii. Důvodem je, že celá oblast nyní prochází rozsáhlou transformací, navíc i používaný termín „veřejné služby“ je nejen podle veřejné správy ČR, ale i podle Evropské komise nejednoznačný. Řadu služeb a s nimi spojeného poradenství na českém trhu vykrývá vedle státem zřizovaných institucí i komerční sféra, čímž se prolíná obecní a individuální zájem. Státem poskytované poradenství se potom týká především těchto tří oblastí: ♦ ♦ ♦

nezaměstnanosti tíživé sociální situace sociálních služeb.

Nezaměstnanost ♦

♦ ♦

♦

Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání bezplatně na celém území České republiky. Ve své činnosti dodržují zásadu rovných příležitostí při zprostředkování zaměstnání pro všechny občany. Uchazeč o zaměstnání má právo na: Zprostředkování vhodného zaměstnání. Součástí zprostředkování je též činnost informační a poradenská. Rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění (úřad práce hradí uchazeči o zaměstnání kurzovné v plné výši a dle finančních zdrojů může přispět na ostatní náklady (stravné, nocležné, cestovné). Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (může činit nejvýše 2,5 násobek životního minima a při rekvalifikaci 2,8 násobek životního minima).

Doba, po kterou je občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, se započítává jako účast na důchodovém pojištění. Za uchazeče o zaměstnání je plátcem zdravotního pojištění stát. Tíživá životní situace Zde se jedná zejména o informace ohledně dávek: ♦ ♦

♦ ♦ ♦ ♦ ♦

státní sociální podpory (zohledňují příjmovou i sociální situaci rodiny. Rodina může pobírat více dávek současně. Žádosti o poskytování dávek vyřizovaly do 1. dubna 2004 obecní úřady (dle místa trvalého pobytu osoby), od 1. dubna 2004 příslušné úřady práce. v závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány tyto dávky: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu bez ohledu na příjem rodiny lze poskytovat tyto dávky SSP: rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné státní sociální péče (pomocí těchto dávek stát zajišťuje pomoc občanům, kteří nemohou bez pomoci překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry. Žádost o dávky se podává na městský či pověřený obecní úřad)

30

♦

♦

opakované: doplatek životního minima, příspěvek nezaopatřeného dítěte, dávka sociální péče v mimořádných případech, příspěvek při péči o blízkou osobu, příspěvek na zvýšené životní náklady, příspěvek na užívání bezbariérového bytu a garáže, příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům, příspěvek na společné stravování atd. jednorázové: dávka rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem, příspěvek na pořízení základního vybavení dítěte, příspěvek při uzavření manželství, dávka starým a postiženým občanům na náhradu mimořádných nutných nákladů, příspěvek občanům společensky nepřizpůsobivým atd.

Informace o dávkách státní sociální podpory lze získat osobně či písemně. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo do provozu Hlasový informační systém, tzv. Zelenou linku, prostřednictvím které se občanům ČR bezplatně (s výjimkou mobilních telefonů, které jsou zpoplatňovány) 24 hodin denně poskytují informace. Zelená linka pro veřejnost má číslo 800 189 810. Sociální služby Sociální služby se týkají každého. Jsou „o lidech a o životě, který vedou lidé ve svých společenstvích (komunitách)“. Přirozenou komunitou je přitom okruh rodiny, přátel a sousedů daného jedince. Je to místo, které je definováno způsoby, kterými lidé zde žijící tráví svůj všední život a účastní se vzájemných sociálních vazeb. Místo, kde chodí nakupovat, do školy či práce, kde se věnují volnočasovým aktivitám. Patří sem i způsob, jak například doprava spojuje města a vesnice, jak fungují místní instituce – třeba i knihovna, obchody či sportovní klub. Všichni občané mají být schopni vést aktivní život, k čemuž však někteří potřebují určitou pomoc, což je právě posláním sociálních služeb. Mají pomoci lidem udržet si nebo znovu nabýt své místo ve společnosti (i v rodině), získat svou nezávislost. Podstatnými rysy rozvoje moderních služeb je poskytování konzultací a spolupráce. Typologie sociálních služeb (tedy tzv. veřejných, tj. financovaných státem) prochází nyní vývojem také v souvislosti s reformou veřejné správy. Má zohlednit dynamiku rozvoje sociálních a společenských změn v posledních letech. K základním oblastem poskytovaných sociálních služeb patří např. osobní asistence, azylové domy, terapeutické komunity, chráněná bydlení, nízkoprahová zařízení apod. Novinkou na trhu je i internetové poradenství. MPSV zavedlo tzv. InternetPoradnu, která nabízí otevřenou platformu pro širokou diskusi týkající se standardů i procesu jejich zavádění a implementace. Konkrétně jde o tři oblasti: každý návštěvník internetové poradny (InternetPoradna) může v této oblasti vložit dotaz, na který mu odpoví redaktor - odborník na danou oblast diskusní www skupiny mohou vznikat k nejrůznějším tématům lze získat přístup k dokumentům MPSV V současné době je k dispozici: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

Psychologické poradenství Drogy a závislosti Mentální postižení Tělesné postižení Sluchové postižení Zrakové postižení 31

C) Hodnocení kvality sociálních služeb Jak již bylo zmíněno, sociální služby jsou služby veřejné, tedy jsou financované z veřejných zdrojů. V maximální míře se sleduje způsob a efektivita jejich využití. Kvalita těchto služeb se však v souvislosti s propojením na různé, někdy i protichůdné subjektivní a objektivní aspekty jejich hodnocení vstupujících stran (klient a poskytovatel) těžko definuje a měří. Obecně o kvalitě dané sociální služby rozhoduje: ♦

♦

její kvantita, tj. technická vybavenost poskytovatele pro zabezpečení požadované služby – např. zda převažuje ubytování v jednolůžkových pokojích, kolik zájmových aktivit poskytovatel svým uživatelům nabízí aj.). Jde o jakési hodnocení fungování organizace, která službu zajišťuje její hodnocení z pohledu uživatele. Služba musí maximálně pomáhat svému uživateli dosahovat jeho osobní cíle vedoucí ke zkvalitnění jeho života (jak služba podporuje zapojení uživatele do běžných zájmových aktivit, jak respektuje jeho soukromí a právo se rozhodovat např. v otázkách výběru stravy, volného pohybu apod. Hodnocení služby je však nutno vázat i na efektivní využívání finančních prostředků i lidských zdrojů v sociálních službách.

Požadavek kvality v sociálních službách je stanoven vládním usnesením č. 458 ze dne 15. května 2000, v dokumentu „Národní politika jakosti“. Zajištění a průběžné sledování kvality služeb je jedním ze stěžejních témat reformy sociálních služeb (strategický a prioritní úkol plánu práce MPSV ze dne 31.5.2000). Její základní teze zdůrazňují, že rozvoj služeb a jejich kvalitu garantuje stát, klient poskytovaných služeb (nebo jeho zástupce) je partnerem v rozhodovacím procesu o způsobu a množství poskytnuté služby, klient musí být v sociální nezávislosti a autonomii.

32

D) Transformace sociálních služeb V naší zemi v současné době probíhá transformace sociálních služeb. Jejím cílem je zajistit fungování systému sociálních služeb tak, aby odpovídaly principům demokratického státu s tržní ekonomikou, v němž má každý z jeho občanů povinnost a možnost zabezpečit se pro celý okruh sociálních situací. Principy současné transformace sociálních služeb pak jsou: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

zapojování uživatelů (individuální i skupinový podíl na rozhodování, respektuje se jejich názor na rozsah a formu jednotlivé služby) odpovědnost (jasné definování rolí jednotlivých subjektů zapojených do systému včetně příslušných kompetencí a z toho plynoucích odpovědností) partnerství (podíl všech zainteresovaných subjektů na vytváření a fungování systému formou vzájemného dialogu) subsidiarita (problém klienta vždy řeší nejbližší subjekt poskytující sociální službu na nejnižší možné úrovni pro její rozhodování a řízení) rovné podmínky (stejné příležitosti všem, shodný přístup k jednotlivým skupinám klientů i různým typům poskytovatelů služeb) transparentnost (průhlednost a dostatečná informovanost o poskytované službě pro otevřenou odbornou diskusi i kontrolu).

Konečným cílem transformace sociálních služeb je jejich majoritní financování z prostředků místních/územních (obecních a krajských) rozpočtů. Prostředky ze státního rozpočtu (i z EU) budou tvořit doplňkový systém financování určený zejména na podporu zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb a k zavádění nových typů služeb.

33

E) Typy sociálních služeb (výběr) Domovy pokojného stáří Tvoří zázemí pro komplexní péči o seniory a zdravotně postižené občany. Cílem domovů je vytvářet prostředí skutečného domova, kde obyvatelé a personál tvoří jednu velkou rodinu. Společně tráví volný čas, slaví svátky i výročí. Úhrada za pobyt a služby v domovech se řídí vyhláškou MPSV č.182/1991 Sb. a vyhláškou č. 82/1993 Sb. Domovy obvykle nabízejí seniorům,kteří již nejsou plně soběstační, možnost malometrážního bytu a sociálně-zdravotní služby i péči podle jejich individuálních potřeb a požadavků. Podle spektra služeb mezi takovéto domy patří: ♦ ♦ ♦ ♦

Domovy důchodců - poskytují nepřetržitý provoz určený dlouhodobě nemocným a nemohoucím Penziony - v nepřetržitém provozu poskytují svým obyvatelům komplex rezidenčních služeb Domy s pečovatelskou službou – zařízení obvykle s jednosměnným provozem zajišťující péči nejen pro své obyvatele Stacionáře – zařízení s jednosměnným provozem poskytující služby klientům, kteří nemohou pro svůj věk či zdravotní potíže žít zcela samostatně, přičemž rodina se je schopna o ně část dne postarat

Hospicová péče Cílem je zmírnit utrpení a bolesti nevyléčitelně nemocných a zabezpečit odpovídající péči při umírání ve spolupráci s rodinou. Základem je tzv. léčba paliativní (zmírňující, léčba bolesti a ošetřovatelská péče). Péče se má poskytovat komplexně, tj. zahrnovat všechny složky osobnosti (pomoc zdravotní, psychologickou, sociální i popřípadě duchovní), přičemž je zapotřebí vždy respektovat jedinečnost pacienta a jeho svobodné rozhodnutí o léčbě, potřebách a přáních. Péče je obvykle hrazena zdravotní pojišťovnou, klient si připlácí na základě písemné dohody na nadstandardní péči. Nabízeny jsou tyto formy hospicové péče: ♦ ♦ ♦

lůžková (ubytování v hospicu) ambulantní (převážně se poskytuje v hospicu) stacionární (krátkodobý pobyt v hospicu - denní, týdenní aj.), popř. i péče domácí v bytě nemocného.

Formou hospicové péče se poskytuje pomoc i těžce a nevyléčitelně nemocným, tj. lidem na sklonku života, a to při zabezpečení kvalitního zdravotního ošetření včetně léčby bolesti, možnosti poskytnutí psychologické i duchovní útěchy. Domovy pro matky v tísni Řeší problémy žen s dětmi, popř. těhotných žen, které se ocitly v krizové situaci a ztratily své rodinné zázemí a nebo je vůbec nepoznaly. Obvykle jde o sociálně patologické jevy v rodině, které žena-matka nemůže sama vyřešit s ohledem na prostředí, ve kterém žije. Nejčastěji jde o problémy spojené s: ♦ ♦

krizí manželství, rozvodovou situací (děti žijí v nevhodném výchovném prostředí) jednáním otce ve spojení s užíváním alkoholu, drog, dále i gamblerství apod. včetně ochrany ženy a dětí před jeho agresivitou 34

♦ ♦

řešením nenadálé krizové situace (domácí násilí, uprchlíci, obchod se ženami aj.) problémem svobodných matek nebo těhotných žen, které nemají vlastní domácnost.

Ženám a jejich dětem se v takovýchto zařízeních nabízí ubytování, pomoc při plnění mateřské role (pomoc při výchově dětí, rozvíjení praktických dovedností a zájmové činnosti aj.) i při hledání zaměstnání a řešení hmotného zabezpečení. Dále se klade důraz i na motivaci pro jejich svobodné rozhodnutí přijmout zodpovědnost za sebe i své dětí. S matkou je sepsána smlouva, ve které jsou vymezeny základní podmínky pro pobyt. Smlouva se uzavírá na dobu nezbytně nutnou k vyřešení krizové situace. Pomoc lidem se zdravotním postižením Zaměřuje se na osoby s mentálním, tělesným a smyslovým postižením, s kombinovanými vadami, a na zdravotně oslabené jedince. Služby se organizují a zajišťují s ohledem na místní podmínky samostatně, vzájemně se kombinují či doplňují. K základním druhům těchto služeb patří: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

denní stacionáře chráněné bydlení chráněné dílny (klient je evidován jako její zaměstnanec) střediska pracovní terapie další (např. poradny pro lidi se zdravotním postižením, respitní péče aj.)

Pomoc lidem bez domova Služba zabezpečuje postiženým osobám především základní podmínky na přežití. Je určena lidem, kteří se ocitli ve hmotné nebo sociální nouzi, a to bez ohledu na státní občanství. Poskytuje jim nejnutnější potřeby, tj. možnost hygieny, stravy, ošacení, popř. úhradu cestovného aj. Tato služba zahrnuje i pomoc osobám pro jejich nové zařazení zpět do společnosti - hledání zaměstnání, rekvalifikace, obnovení kontaktů s rodinou, pomoc při opatření si osobních dokladů, vyřízení důchodových či sociálních dávek aj. Služby se poskytují zdarma nebo se na jejich úhradě osoby spolupodílejí (např. poplatek za ubytování apod.): ♦ ♦

v denním centru v azylovém domě.

Cizincům v nouzi se v rámci poskytovaných sociálních služeb nabízí informační servis, právní a sociální poradenství, poskytuje se jim popř. i materiální pomoc a možnosti využití ubytovacích kapacit aj. Centra sociální pomoci, poradny aj. Zařízení zajišťují klientům pracovní, sociální i speciálně pedagogickou pomoc podle druhu, stupně postižení a individuálních potřeb včetně možností vzdělávání na základě individuálních programů. K obvyklé nabídce patří např. každodenní svoz klientů centra. Služba se často poskytuje za úhradu, jejíž výši a způsob platby stanovuje organizační řád zařízení i smlouva s klientem. Centra mohou dále s ohledem na místní podmínky a finanční možnosti nabízet sociální, psychologické, zdravotní a právní poradenství, kulturní a společenské akce, odpolední zájmové činnosti či zabezpečení prázdninových aktivit. Další poskytované služby najdete na www.mpsv.cz a dalších obdobných serverech. 35

F) Další služby Nabídka dalších služeb a poptávka po nich se odvíjejí z potřeby zabezpečení všech členů rodiny a chodu domácnosti. Patří sem servis pomáhající pracujícím lidem zabezpečit rodinu především z důvodu jejich pracovní zaneprázdněnosti, a to nejčastěji ve formě: ♦ ♦ ♦ ♦

zajištění dozoru pro nezletilé děti zajištění chodu domácnosti zajištění péče o člena rodiny v případech krátkodobé i dlouhodobé nemoci zajištění seniora či postižené osoby v domácí péči.

Tím, kdo v případě onemocnění některého člena rodiny zůstává doma, je obvykle žena. Vyplývá to nejen z vazeb na zažité rodinné stereotypy, ale v současné době jde i o odraz společenského fenoménu, kdy ženy vydělávají v průměru o cca třetinu nižší mzdu než muži a tím se zdánlivě menší měrou podílejí na příjmové stránce rodinných financí (společnost doposud nezapočítává do HDP běžnou každodenní práci spojenou s chodem domácnosti). Na trhu jsou však dnes také k dispozici i mnohé agentury nebo zařízení, které nabízejí (obvykle za úplatu) pomoc – při hlídání dětí, v domácnosti (úklid, donáška), pečovatelská služba apod. Nejčastěji vyhledávané služby patří do systému zdravotních a pečovatelských služeb. Slouží lidem, co je nejvíce potřebují – tj. starým, nemocným, nepohyblivým či umírajícím občanům, kteří jsou odkázáni na cizí pomoc. Prostřednictvím zajištěných služeb mohou žít plnohodnotný život v domácím prostředí a nemusejí do zařízení, která znamenají pro mnohé z nich velkou psychickou újmu. Domácí péče rovněž udržuje rodinu pohromadě, umožňuje nemocné nebo jinak postižené osobě setrvat ve známém prostředí a pohodlí domova, čímž se zlepšuje její psychický stav, urychluje a zpříjemňuje doba léčení nebo rekonvalescence.

36

G) Typy služeb pro rodiny (výběr) Pečovatelské služby Jsou spojeny s péčí o starší a nepohyblivé osoby, dále se jedná o doprovod k lékaři, podávání léků, měření tlaku, glykémie, donáška stravy apod. Dále i zajištění nákupů, výpomoc v domácnosti, služby společnic a další. Odbornou ošetřovatelskou službu obvykle zajišťují diplomované zdravotní sestry ve spolupráci s ošetřujícím lékařem. Zdravotní výkony jsou zpravidla plně hrazeny pojišťovnou. Hlídání dětí Servis služeb se v případě hlídání dětí zaměřuje obvykle na péči v případě nemoci dítěte, doprovod do školy či ze školy, doprovod na zájmovou činnost, popřípadě i hlídání dětí v domácnosti aj. v případech, kdy se rodiče nemohou o své děti sami postarat (např. z důvodu pracovního zaneprázdnění, nemoci aj.). Služby pro domácnost Na trhu jsou dnes již běžně poskytovány služby hospodyně – komplexní péče o domácnost, úklidové práce včetně mytí oken, praní, žehlení apod.

37

H) Poskytovatelé služeb a poradenské činnosti Vedle výše uvedených poskytovatelů informací a poradenství garantovaných státem, ministerstvy a státní správou, vstupuje „do hry” také množství různých nadací, neziskových organizací, společností rozličného typu i struktury včetně celého spektra zřizovatelů. Pro doložení přímého stanovení subjektů poskytujících tyto služby (organizací, firem, reálných i e-poraden), neexistuje v naší zemi jednotná evidence, číselník a ani přesná celková statistika. I oficiální stránky příslušných ministerstev s výčty či adresáři určitých typů služeb uvádějí, že se jedná o zařízení tzv. dohledaná.

38

I) Ověření služeb a poradenství v praxi Informace uvedené v Metodice 4 nevycházejí pouze z teorie, ale opírají se i o reálné zmapování situace na českém trhu v době významného historického zlomu v dějinách ČR – při vstupu země do Evropské unie. V kontextu této práce byla provedena celorepubliková sociologická sonda o poskytování služeb a poradenské činnosti (blíže viz Příloha č. 2, na internetové adrese www.csz.cz v sekci Projekty). Sonda se uskutečnila v březnu 2004. Jejím cílem bylo orientačně přiblížit situaci v ČR v poskytování služeb, a to vytipovaným sociálním skupinám obyvatelstva, prioritně různým kategoriím žen, dále provést rekognoskaci terénu, rámcově zjistit celkovou nabídku poradenství a prověřit náročnost vyhledávání tohoto typu informací. Šlo o zmapování nabídky a poptávky po konkrétních službách v lokalitách 13 krajských měst (Praha, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc, Ostrava a Zlín). Sběr dat v jednotlivých městech zajišťovaly pracovnice Českého svazu žen podle pokynů výzkumného týmu společnosti DEMA, která poté celou sondu vyhodnocovala. Průzkum byl metodicky nastaven tak, aby simuloval potřebu běžného občana ČR informovat se o nabízené poradenské činnosti a sociálních službách v jeho okolí. Nutno však poznamenat, že se jednalo o mapování celé nabídkové škály bez zcela specifického požadavku, který obvykle provází individuální potřebu klientů (tj. najít poradnu pro řešení aktuálního a zcela konkrétního problému či dostupné služby z hlediska dosahu lokality, ceny, času nebo způsobu komunikace).

39

J) Závěrem V naší zemi stále ještě neexistuje jednotná evidence poskytovatelů služeb a poradenské činnosti. Z tohoto důvodu se dá dnes velice těžko definovat, zda je servis v České republice poskytován na dostatečné úrovni. Pro vytváření databáze a koncepce poskytování služeb a poradenství je tedy zásadním požadavkem podrobně rozkrýt současnou nabídku služeb, poradenství a poskytovaných informací (počty firem, typy činností, cílové skupiny ap.). Na druhé straně se jeví nutnost vybudování kontaktních míst – poradenských center určených pro ženy. Jejich budoucí zřizovatelé si však musí bezpodmínečně zmapovat situaci ve své lokalitě či regionu. Jimi poskytované služby musí odpovídat potřebám obyvatel a institucí a nedublovat, ale doplňovat servis úřadů i dalších poradenských a obdobně zaměřených zařízení.

40

PŘÍLOHA 2 - RÁMCOVÉ VÝSLEDKY REKOGNOSKACE SLUŽEB A PORADENSTVÍ POSKYTOVANÝCH V KRAJSKÝCH MĚSTECH ČR (STAV V ROCE 2004) Geneze sociologických sond Metodika 4 je jedním z konečných výstupů projektu evropské iniciativy EQUAL zaměřené na potírání diskriminace a nerovností na trhu práce, garantovaného Českým svazem žen, realizovaného pod názvem „Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života – partnerství v rodině”. Její podstatou je metodický návod, jakýsi průvodce pro každého, kdo má zájem vybudovat poradenské středisko zaměřené na tematiku „Zaměstnávání – Rodina – Sociální služby” a určené vytipovaným sociálním skupinám obyvatelstva, prioritně různým kategoriím žen. Součástí projektových fází předcházejících nasměrování činnosti poradenského střediska by mělo být zmapování nabídky a poptávky po konkrétních službách v lokalitě jeho budoucí působnosti. Pro to, aby doporučení koncepce poradenství nevycházelo pouze z teorie, ale opíralo se o reálnou situaci, je žádoucí využívat nejen dostupných statistických dat a již zpracovaných informací (studií, příruček, katalogů, adresářů apod.), ale také provést vlastní zmapování terénu a konkurenčního prostředí, např.formou sociologických sond. Uvedený postup byl zvolen i v rámci pilotního ověřování Metodiky 4, které se opíralo o tři sociologické sondy. Jejich společným cílem bylo provést rekognoskaci terénu, tj. zjistit některé okolnosti týkající se nabídky poradenství, sociálních a pro rodinných služeb z hlediska dostupnosti informací pro veřejnost. První sociologická sonda První sonda pod názvem „Rekognoskace - poradenství” byla metodicky nastavena tak, aby simulovala obecnou potřebu řadového občana (zde žen) informovat se o existenci poradenství a služeb, které se vážou na sociální oblast a na některé stránky zaměstnávání. ♦ ♦

♦

♦

♦

Cílem sondy bylo prověřit náročnost vyhledávání uvedeného typu informací, určit hlavní bariéry, které jsou s touto činností spojeny. Šetření bylo uskutečněno v březnu 2004 ve 13 krajských městech České republiky. Sběr dat zajišťovaly tajemnice Českého svazu žen, které byly pro tuto akci speciálně osobně proškoleny a dále písemně instruovány výzkumným týmem DEMA,a.s. Pověřené pracovnice zaznamenávaly svá zjištění (název subjektu, obtížnost jeho vyhledávání a informační zdroj a kontaktní adresu pro případnou další využitelnost databáze) do speciálních rastrů, graficky rozdělených do 9 oblastí a 32 typů služeb. Po ukončení sběru dat každá pracovnice vyplnila ještě Zprávu o průběhu průzkumu. Poznamenala do ní své pozitivní a negativní zkušenosti získané při sondování terénu, tj. při vyhledávání organizací a institucí fungujících v daném městě v oblasti poradenství a sociálních služeb. Celkem bylo vyhledáno 708 subjektů. Průměrná obtížnost hledání byla 2,1 (kdy 1 = nejnižší až 5 = nejvyšší stupeň obtížnosti).

Výsledky mapování jsou shrnuty do informační zprávy. V ní se mimo jiné konstatuje, že nově projektovaná poradenská centra pro ženy se budou nacházet v silném konkurenční prostředí a že jedním z klíčových momentů úspěšnosti a etablování se v dané lokalitě bude důkladná znalost místních podmínek. 41

Prakticky to znamená vytvořit databázi a informační základnu zahrnující nejen všechny získatelné údaje o adrese a základní činnosti subjektů působících v oblasti poradenství, sociálních služeb a zaměstnávání, ale také údaje o poptávkové straně (demografický a ekonomický vývoj regionu, četnost a struktura sociálních problémů, trend rozvoje sociálních služeb, zájem a možnosti stávající i potenciální klientely ap.). Druhá sociologická sonda Druhá sonda pod názvem „Rekognoskace - služby pro rodinu” se věnovala podrobněji existenci speciálních služeb pro rodinu. Metodicky simulovala potřebu pomoci s péčí o vytipované kategorie rodinných příslušníků (dětí předškolního věku, školního věku do 10 let a seniorů starších 60 let) v případě, že v rodině došlo dočasně ke změně situace. ♦

♦

♦

♦ ♦

♦

Cílem sondy bylo zjistit, jaké mají rodiny možnosti, ocitnou-li se v navozených sociálních situacích a nakolik je pro řadového občana obtížné získat informace o rámcové nabídce služeb uvedeného charakteru. Šetření bylo uskutečněno na podzim 2004 ve 13 krajských městech České republiky. Sběr dat zajišťovaly krajské tajemnice Českého svazu žen, které byly speciálně pro tuto akci proškoleny a dále písemně instruovány výzkumným týmem DEMA a. s. Mapování ve městech bylo doplněno šetřením na venkově, ve 13 náhodně vybraných malých obcích (do 2 000 obyvatel). V tomto případě zabezpečovaly sběr dat tazatelky DEMA a. s. Pro záznam základních informací o jednotlivých subjektech, které poskytují služby, byl zpracován speciální rastr. Po ukončení terénního sběru dat každá účastnice vyplnila ještě Zprávu o průběhu průzkumu. Poznamenala do ní své pozitivní a negativní zkušenosti získané při sondování, které se tematicky vážou k oblasti, jenž byla předmětem zjišťování. Výsledky průzkumu, zahrnujícího zkušenosti se získáváním informací o celkem 110 poskytovatelích služeb, jsou zpracovány ve formě zprávy. Ta v komentované podobě sděluje poznatky práce v terénu, přičemž speciální pozornost věnuje typům lokalit, tzn., že výsledky získané ve městech konfrontuje s venkovem. Zpráva, kromě jiného, konstatuje, že simulované situace, na základě kterých ženy mapovaly nabídku služeb, sice patří k takovým, se kterými se lze v rodinách běžně setkat, přesto však není jednoduché získat jak základní, tak podrobnější informace o poskytovatelích těchto služeb. Obdobně jako při zjišťování základního povědomí o sociálních službách v rámci první sociologické sondy se i nyní ukázalo, že klíčem k úspěchu v pátrání jsou informace, a to nejen pokud jde o jejich kvantitu a kvalitu, ale i racionální využitelnost. V tomto smyslu se tudíž jako vysoce účinné jeví poradenství zaměřené na tematiku sladění rodinného, pracovního a osobního života. Jeho úkolem by mělo být nabízet rodinám spektrum informací tzv. „na míru”, ve vztahu ke konkrétním problémům a záležitostem, které rodina potřebuje vyřešit. Prostřednictvím výsledků druhé sociologické sondy je také poukázáno na některá opatření, která by mohla zlepšit informační prostředí a poskytování služeb.

Třetí sociologická sonda Třetí sonda pod názvem „Rekognoskace - poradenství, sociální služby a komunitní program” se detailně zaměřila na zmapování lokality města Havlíčkův Brod, které bylo vybráno pro pilotní ověření Metodiky 4.

42

♦

♦ ♦

♦ ♦

♦

♦

Cílem sondy bylo vytvořit pro potřeby střediska základ databáze organizací a firem zabývajících se poradenstvím a sociálními službami, zmapovat nabídku služeb, aktivit a programů subjektů v sociální oblasti a zjistit rovinu spolupráce oslovených subjektů z hlediska lokality, oboru a nabízených informací, jejich zapojení do komunitního programu, včetně zájmu o spolupráci s poradenským střediskem ČSŽ. Šetření bylo uskutečněno dotazníkovou formou ve dvou kolech. První kolo probíhalo od 27.10. do 15.11.2004. Druhé kolo bylo realizováno od 20.12.2004 do 10.1.2005. Dotazník připravila DEMA,a.s. Tvorbu adresáře a sběr dat zajišťovaly pracovnice pobočky Českého svazu žen v Havlíčkově Brodě, které byly speciálně pro tuto akci osobně proškoleny. Výzkumná akce probíhala v úzké spolupráci ČSŽ, agentury DEMA,a.s. a Města Havlíčkův Brod. Základní a podrobný adresář obsahoval celkem 98 organizací a firem. Z toho bylo 31 subjektů postupně vyčleněno, neboť se zjistilo, že nespadají do oblasti zaměřené na poradenství a sociální služby. Z ostatních, tj. 67 subjektů, 23 na oslovení (i opakované) nereagovalo vůbec a 44 zaslalo vyplněný dotazník. Do počítačového zpracování byly zahrnuty dotazníky 33 subjektů, které kromě svého zaměření splňovaly i podmínku u hlediska lokality, tzn. že působí v Havlíčkově Brodě (pozn. data z ostatních dotazníků budou rovněž zařazena do databáze poradenského střediska a budou využívána v dalších fázích jeho ověřování). Výzkumná zjištění jsou zpracována víceúčelově ve formě zpráv, včetně doporučení pro potřeby pilotního ověřování poradenského střediska Českého svazu žen, komunitního plánování Města Havlíčkův Brod i pro komunikaci se širší veřejností

Bližší informace o uvedených sondách naleznete na www.csz.cz/projekty/Equal.

43

PŘÍLOHA 3 - VÝBĚR CÍLOVÝCH SKUPIN MOŽNÝCH KLIENTEK PORADENSKÉHO CENTRA PRO ŽENY Před definováním cílových skupin doporučujeme zmapovat potřeby, reálný početní stav možných budoucích klientek a jejich zájem o takový servis (poptávka) v místě, kde bude poradenské centrum zřizováno. Pro počátečně poskytovaný servis centra také doporučujeme vybrat raději velice úzkou cílovou skupinu, kterou lze v případě potřeby a možností rozšiřovat. Níže uvedené příklady cílových skupin by vám měly být vodítkem, přičemž se jedná o ženy nezaměstnané i zaměstnané. Výčet a jeho řazení přitom odpovídá skupinám v problematickém rodinném i profesním postavení. ♦

♦

♦ ♦ ♦ ♦

♦

♦

♦ ♦

♦

Matky po mateřské dovolené – Mateřská dovolená trvá obvykle 28 týdnů (u osamělé matky 37 týdnů, viz zákon č. 88/1968 Sb.). Rodičovskou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout v rozsahu, o jaký matka (případně otec) požádá, avšak nejvýše do 3 let věku dítěte (viz. § 158 Zákoníku práce). Po tuto dovolenou je stále zaměstnancem a po návratu je zaměstnavatel povinen přidělovat práci dle pracovní smlouvy. Po dobu rodičovské dovolené může pobírat rodičovský příspěvek. Matky a otcové na a po rodičovské dovolené (dříve další mateřská dovolená) – Rodičovská dovolená (§158 ZP) přísluší ženě na její žádost po skončení mateřské dovolené do tří let věku dítěte. Otci dítěte přísluší (na žádost) od narození dítěte, přičemž mateřskou a rodičovskou dovolenou mohou oba rodiče čerpat současně. Novela Zákoníku práce s účinnosti od 1. ledna 2001 stanovila, že je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Matky a otcové samoživitelé (také vdovy/vdovci s dětmi). Ženy z venkova a z oblastí s velkou nezaměstnaností. Ženy s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace. Ženy v předdůchodovém věku – Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v zákoně č. 155/1995 Sb., část 4, hlava první. Absolventky – V § 30 odst. 2 Zákoníku práce je stanoveno, že absolventem SŠ či VŠ je zaměstnanec, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia 2 let. Ženy s postižením (průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P) – klasifikace těchto tří stupňů naleznete na http://www.zdn.cz/dokumenty/ruzne/prukazyztp.doc a dlouhodobě nemocné. Ženy z národnostních menšin a etnických minorit. Ženy po výkonu trestu – podle Trestního zákona, hlava 5, §65 Trestnost činu zaniká, jestliže vzhledem k změně situace anebo vzhledem k osobě pachatele pominula nebezpečnost trestného činu pro společnost. Ženy, které s ohledem na situaci potřebují informace či radu a nepatří do žádné z výše uvedených skupin.

44

Dalšími možnými cílovými skupinami poradenského centra mohou být: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

Rodiny s potřebou péče o osobu s postižením nebo seniora. Rodiny s více dětmi. Osoby v krizových situacích: oběti násilí a kriminality osoby po léčbě ze závislosti osoby bez domova Osoby v nepříznivých situacích.

45

PŘÍLOHA 4 - ZÁKLADNÍ INFORMACE O BUDOVÁNÍ A ZAHÁJENÍ ČINNOSTI PILOTNÍHO PORADENSKÉHO CENTRA V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ Při budování základů pilotního poradenského centra v Havlíčkově Brodě bylo využito prostorů v budově Českého svazu žen o velikosti 72,5 m³, které jsou situovány do jedné přednáškové místnosti o velikosti 37,5 m³ spojené malým schodištěm s nástavbou o velikosti 35 m³, které společně tvoří architektonicky velmi působivý ucelený vzdělávací a informační komplex. Výhodou je celková poloha umístění budovy ČSŽ v centru města a dostupnost veřejné dopravy. Pro provoz je v současné době využíváno vybavení majetkem ČSŽ ( stoly a židle ). Budováním poradenského centra ČSŽ navázal na řadu konkrétních aktivit uskutečňovaných v předchozích letech i v průběhu roku 2004 z vlastní iniciativy jako např. různé formy skupinového poradenství ( Víkendy pro ženu, grant Šance pro ženy – motivační kurs pro znevýhodněné skupiny žen po mateřské dovolené a starší ženy). Zaměřily jsme se na konzultace v oblastech rodinného i pracovního práva. Pomáhaly jsme řešit i řadu individuálních situací, ve kterých se ženy ocitly a nedokázaly si samy poradit. Ze získaných zkušeností bylo možné čerpat při představách, přípravě a předpokládané náplni vznikajícího poradenského centra. Vlastní pilotní poradenské centrum ale zatím nemá všechny potřebné podmínky, které byly původně v projektu požadovány (chybí např. počítačové vybavení ). Jeho činnost by se měla rozvíjet ve dvou základních oblastech - individuálním a skupinovém poradenství. Pokud jde o individuální poradenství, je možno využít regionálních zkušeností různých institucí a vzájemně činnost koordinovat. Přípravná fáze - sběr dat, budování databáze Proto v první fázi ověřování bylo především nutné důkladné zmapování regionální nabídky všech aktivit a programů, ale i firem, organizací a jednotlivců, které se obdobnou tématikou zabývají. Jako nejvhodnější způsob byl navržen průzkum pomocí dotazníkového šetření, jehož cílem bylo vytvoření databáze všech, kteří jsou poskytovateli služeb a aktivit zaměřených na tématiku „Zaměstnání – rodina – sociální služby“. Velkou výhodou byla možnost využití poznatků z komunitního plánování sociálních služeb Města Havlíčkova Brodu, do kterého je zde ČSŽ pracovně zapojen. Zároveň je třeba vyzvednout ochotu Města Havlíčkův Brod aktivně pomoci a spolupracovat při tomto průzkumu. Dotazník připravila DEMA a.s., rozvojový partner projektu. Výzkumná akce probíhala v těsné spolupráci ČSŽ, DEMA a.s.a Města Havlíčkův Brod.. Tvorbu adresáře, rozdělování, rozesílání, shromažďování a zpracování dat zajišťovala pracovnice ČSŽ za pomoci nezaměstnané absolventky střední školy, která vykonávala praxi na základě dohody s ÚP. Při zahájení prací na tvorbě adresáře byly nejdříve stanoveny okruhy, kterých se bude týkat. Při sestavování adresáře vhodných poskytovatelů služeb pro rodiny bylo využíváno všech dostupných forem a zdrojů. Nejvíce jsme pracovali s telefonním seznamem, webovými stránkami, písemnými informacemi a zpracovanými brožurami (např. souhrn poskytovatelů sociálních služeb Města Havlíčkův Brod). Výhodou byla možnost zapojit členskou základnu ČSŽ a ověřovat si správnost našich představ z pohledu potenciálních zájemců a zmapování služeb, které by byly podle jejich názoru potřebné a využívané. 46

Byl sestaven základní adresář organizací, firem a jednotlivců, zabývajících se podle našich představ stanovenou oblastí - poradenství a služby pro rodinu. Samotné sestavování adresáře bylo komplikované vzhledem k tomu, že průzkum vycházel z veřejně získávaných informací a problémem byla především skutečnost, že řada informací nebyla aktuální, byla změněna telefonní čísla nebo místo působení. Pro potenciální zájemce je také složité orientovat se v jednotlivých názvech zařízení, protože si neumějí představit, co zajišťují. Proto bylo třeba některé údaje i několikrát telefonicky ověřovat a doplňovat. Rovněž z webových stránek není často možné z pohledu zájemce zjistit, zda uvedený subjekt je samostatným zařízením nebo jen pobočkou. Řadu zařízení bylo nutné navštívit osobně i proto, že se vracela korespondence jako nedoručitelná, i když organizace byla uvedena v telefonním seznamu a reagovala na zavolání nabídkou svých služeb. Výzkum a jeho výsledky Základní adresář obsahoval 98 organizací, firem a jednotlivců. Po užším výběru bylo bez dalšího ověřování vyřazeno 31 subjektů, které nepatřily do určené oblasti. Ostatním 67 subjektům byl zaslán dotazník s průvodním dopisem místostarostky Města Havlíčkův Brod se žádostí o spolupráci v tomto šetření. Ke všem dotazníkům byla přiložena obálka opatřená známkou a zpáteční adresou. Samotné šetření se konalo ve dvou kolech – od 27.10. do 15.11.2004 a od 20.12.2004 do 10.1.2005. Z 67 oslovených bylo do počítačového zpracování navrženo 33 subjektů, které splňovaly daná kritéria. Závěrečná zpráva s podrobnými výsledky průzkumu a návrhy pro doporučení pro poradenské středisko byla zpracována v rámci aktivit DEMA a.s. „ Poradenství a sociální služby“ a jeho pilotním ověřování . Výsledky průzkumu ukázaly, že organizace zajišťující určité sociální služby především v oblasti neziskových organizací samy nepociťovaly potřebu více nabízené služby prezentovat. Častými reakcemi byla především obava z konkurence až po snahu naši aktivitu zpochybňovat. Tyto důvody jsou celkem pochopitelné a vycházejí ze zkušeností, že v současné době databáze tohoto rozsahu nebyla ještě zpracovávána, v krajském měřítku je to pouze databáze poskytovatelů sociálních služeb, kterou vedou příslušné odbory sociálních věcí města. Samotní poskytovatelé těchto služeb o sobě mnoho neví, v současné době se každý stará sám o sebe a o to, aby přežil. Je také nutné přihlížet k velikosti města a počtu obyvatel – jiná situace bude ve velkých městech, jiná v malých městech, kde se tyto organizace navzájem znají a předpokládají, že si je v případě potřeby zájemci sami najdou. Na druhé straně lze ale také konstatovat, že u řady organizací byl ohlas vysoce pozitivní, projevovaly zájem o spolupráci a předkládaly i náměty pro rozšíření činnosti poradenského centra. Byly to především nové nebo menší neziskové organizace, které nejsou moc známé, poskytují určité sociální služby, ale proti větším a již zaběhnutým jsou v nevýhodě, protože jejich činnost není tak známá. Výsledky průzkumu však ukázaly, že všechny oslovené subjekty mají co nabídnout, jsou zaměřené na určité cílové skupiny a také pomáhají řešit jejich problémy. Pokud se jedná o nevládní neziskové organizace, projevuje se i problém se zajištěním finančního krytí pro poskytování kvalitních služeb za minimálního počtu pracovníků ve vedení organizace, což znamená ve svém důsledku velké pracovní vypětí a tím i nedostatek sil potřebných právě pro přiblížení této činnosti laické veřejnosti a případným novým zájemcům o jejich služby.

47

Při zpracování výsledků šetření do počítačové databáze – e-formy - se jako problematická jeví skutečnost, že spektrum služeb a cílových skupin je velmi široké a často se prolíná s dalšími aktivitami. Proto se alespoň v počátku osvědčilo vést si ještě zvláštní samostatnou kartotéku podle dotazníkového šetření, neboť v případě hlavního zaměření činnosti organizace se tyto další aktivity podstatně zužují. Na základě zjištěných poznatků z průzkumu bylo prvořadým úkolem pro poradenské centrum bližší seznámení všech, kteří projevili zájem o spolupráci a ztotožnili se s jeho posláním a záměry. Uskutečnila se dvě setkání pod patronací Města Havlíčkův Brod a ČSŽ jako hlavního řešitele projektu. Účast byla nabídnuta i těm, kteří se v dotazníkovém šetření vyjadřovali záporně. Významným sjednocovacím prvkem byla účast zástupců vedení Města Havlíčkův Brod odpovídajících za sociální služby a vedoucích jednotlivých pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb. Přínosná byla především diskuse k dané problematice, byly odstraněny některé bariéry z počátečního nepochopení účelu poradenského centra ČSŽ a tím i obavy z konkurence. Pokud jde o skupinové poradenství, vychází se z dlouhodobých aktivit ČSŽ a předpokládaná náplň činnosti poradenského centra v této oblasti těží ze získaných zkušeností a požadavků ze strany zájemců. Pozornost bude zaměřena především na základní informační gramotnost - výuku na počítačích, pořádání motivačních kursů a vzdělávacích programů pro znevýhodněné skupiny žen (především ženy po rodičovské dovolené a starší ženy). Počítá se i s organizováním kulatých stolů pro zaměstnavatele (náměty na formy zaměstnávání žen na a po rodičovské dovolené - zkušenosti z praxe, zkrácení úvazků,sdílení zaměstnání, zástupy, příležitostná práce na rodičovské dovolené). Klubové akce pro ženy „Už nejsem sama doma“, semináře krizového chování, semináře základů práva a další. Veškeré aktivity vznikajícího poradenského střediska byly po celou dobu propagovány v regionálním tisku a ve vysílání kabelové televize v pořadu Radniční okénko. Doposud stále hledáme vhodný název pro poradenské centrum tak, aby odpovídal našemu záměru a zároveň byl především pro laickou veřejnost srozumitelný, zajímavý a přitažlivý.

48

PŘÍLOHA 5 - RÁMCOVÝ PŘEHLED NABÍDKOVÉHO SERVISU PORADENSKÉHO CENTRA PRO ŽENY A) Koncepce nabízených služeb poradenského centra Při stanovení činnosti centra je třeba vycházet z reálných možností, z potřeb obyvatel regionu, v němž bude centrum působit a následně zvážit, které služby budou zařazeny mezi stěžejní a které budou doplňkové. Stejná úvaha by měla předcházet i rozhodnutí, které služby budou poskytovány bezplatně a které budou hrazeny z vlastních prostředků klientky. Při vytváření rozsahu služeb poradenského centra je nutné dobře vážit jeho skutečné možnosti. Jsou závislé nejen na prostorových a ekonomických ukazatelích, ale především na personálním obsazení centra (zaměstnanec, konzultant – specialista, dobrovolník – specialista aj.). Dále závisí na zvolené formě kontaktu, době určené pro provoz a podobně. Jednotlivé služby se doporučují k provozu poradenského centra přidávat postupně – vždy po vytvoření potřebných podmínek. Poradenské centrum tím může navíc upozornit na další novinky, což lze chápat i jako prvek propagace a způsobu komunikace se sdělovacími prostředky aj. Je nutné, aby podstatu poradenského centra určeného pro veřejnost tvořily služby poskytované bezplatně. Na druhou stranu je lze doplnit (i s ohledem na provozní náklady centra, rozsah a formu dotazu či služby apod.) o služby placené. DOPORUČUJEME vytvořit si předem vlastní ceník poskytovaných služeb poradenského centra s ohledem na jeho hlavní činnost i jeho možnosti. V ceníku musí být zřetelně odděleny služby placené a služby poskytované zdarma. Veškeré poskytované služby musí reagovat na požadavky klientek. Pokud určitý typ služby nebude středisko samo poskytovat, pak by mělo dát zájemci o službu jasnou informaci, kde a za jakých podmínek ji může získat. Důležité upozornění! Poradenské centrum nemá nabízet služby, které poskytují kompetentní instituce (úřady práce a další instituce, určené ke zprostředkovávání práce). Centrum nemá jejich služby nahrazovat, ale doplňovat! Cílovým skupinám, které jsme výše definovali, má poradenské centrum nabízet: služby, spojené s trhem práce ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

poradenství v oblasti zaměstnávání obecně poradenství v oblasti zaměstnávání pro osoby z cílových skupin kvalifikačně-profesní poradenství pomoc při hledání zaměstnání formou nabídky organizací zprostředkovávajících zaměstnání odborné poradenství v oblastech, týkajících se zaměstnávání a vzdělávání za účelem zaměstnání (včetně odborné literatury či webových stránek).

49

Poradenství v oblasti slaďování profesního a rodinného života Informace o dostupných existujících službách (dobrovolnické organizace, asistentské služby, pečovatelské služby, služby na hlídání dětí, pomocnice v domácnosti, chůvy, apod.) Poradenství v obtížných životních situacích Informační servis poskytování informací v oblastech, týkajících se oblasti zaměstnávání a vzdělávání za účelem zaměstnání pomoc při vyhledávání literatury a webových stránek pro žádané téma (týkající se oblasti zaměstnávání a vzdělávání za účelem zaměstnání) Další vzdělávání ♦ ♦

sebevzdělání rekvalifikační kurzy

Ostatní služby ♦

pomoc při zajišťování úředních záležitostí.

Nabízené aktivity musejí být „příjemné pro ženy“, a to v nápomocném prostředí, které zahrnuje budování sebedůvěry a motivace k rozvíjení jejich znalostí a dovedností. Existuje pět způsobů, jak pomoci ženám: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

rádcovství, důvěrnictví poskytnutí informací poskytnutí rady rozvinutí schopností přímá akce.

K základní činnosti poradenského centra/střediska pro ženy by měly patřit především: Poradenský servis ♦ ♦ ♦

pracovně-profesní poradna (využití stávajících znalostí a dovedností, takže půjde o správné nasměrování při uplatnění na trhu) profesně-vzdělávací poradna (jedná se o určitou formu přesměrování dosavadních znalostí a dovedností a doporučení, jak je využít či rozšířit) zprostředkování profesních kontaktů (jen v omezené míře spíše rady, kam se ještě obrátit).

Informační servis ♦ ♦ ♦

databáze telefonních čísel databáze institucí a úřadů a jejich úřední hodiny postupy při vyřizování úředních záležitostí.

Vzdělávání ♦ ♦ ♦

Krátké lekce pro malé skupiny i jednotlivě: jak napsat životopis jak si dodat sebevědomí 50

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

identifikace silných stránek image – první dojem jak mluvit pravidla neverbální komunikace jak se bránit agresivnímu chování pravidla profesionálního chování pravidla správného telefonování jak mluvit s potenciálním zaměstnavatelem.

Podpora podnikatelských aktivit žen Poradenský a informační servis by měl podporovat ženy ve snaze vytvořit své vlastní podnikatelské záměry. Při realizaci tohoto záměru je vhodné spolupracovat s dalšími partnery v regionu, např.s úřady práce, hospodářskou komorou, asociací podnikatelů apod. Hlavním cílem této aktivity má být vytvoření oblasti nových služeb a cíleně orientovaných aktivit. Ženy se naučí zvládat obtížný akt balancování mezi individualismem, který je při přípravě myšlenky vlastního podnikání nezbytný, a kolektivním duchem potřebným pro vypracování koncepce společného zdroje.

51

B) Doplňkové služby Filozofie doplňkových služeb poradenského centra vychází z předpokladu, že tyto služby nebudou tvořit hlavní, podstatnou část činnosti centra, ale budou poskytované služby doplňovat, rozšiřovat jejich nabídku a svým způsobem budou tvořit jakýsi nadstandard. V zásadě lze říci, že centrum může poskytovat libovolnou službu, která bude odpovídat jeho zaměření a poslání a kterou bude moci zařízení zajistit ze všech potřebných hledisek – tj. kapacitního, prostorového, finančního i personálního. Mezi nejčastěji poskytované doplňkové služby lze zařadit: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

nabídku vytištění materiálů nabídku kopírování materiálů asistenční pomoc při práci s počítačem zpřístupnění a umožnění práce s internetem s možností tisku dokumentů využívání e-mailové pošty.

V závislosti na personálních, prostorových a finančních možnostech poradenského centra mohou být nabízeny i další služby: ♦ ♦ ♦ ♦

pronájem (placený i bezplatný) vhodných místností k pořádání např. přednášek, seminářů, klubových setkání, kurzů apod. lektorské služby (výuka práce na PC) školení a kurzy s odbornými pracovníky zapůjčování literatury ke službám, které poskytuje poradenské centrum.

Tyto služby nutno poskytovat s ohledem na hlavní činnost střediska – tj. vyloučit prostorovou či časovou kolizi. Podle charakteru střediska a poptávce v daném regionu je možno mezi doplňkové služby okrajově zařadit i určité „sociální“ služby typu azylového bydlení v případě náhlé krize, nabídku komunikačních technik (vyjednávání, usnadnění výkonu nebo aktivit, řešení sporů). Poradenské centrum může samo zajišťovat nebo zprostředkovávat celý soubor dalších placených doplňkových služeb. Velmi žádané bývají z tohoto pohledu služby právního a ekonomického poradenství či jiného odborného poradenství. Nabídka dalších služeb poradny zaměřených na rodinné poradenství: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

manželské, předmanželské a partnerské poradenství rodinná terapie (úprava vztahů v rodině, včetně dětí) rozvodové a porozvodové poradenství, dítě a rozvod poradenství ve výchovných a výukových problémech dětí individuální poradenství a psychoterapie (potíže v mezilidských vztazích, problémy se sebou apod.) první psychologická pomoc v krizových životních situacích sexuologické poradenství právní poradna v rodinných záležitostech přípravné kurzy pro budoucí adoptivní rodiče a pěstouny, poradenství pro pěstounské a adoptivní rodiny poradenství pro závislé a jejich blízké nácvik relaxačních technik. 52

C) Ceník poskytovaných služeb Platí, že je nutné, aby podstatu poradenského centra pro veřejnost tvořily služby poskytované bezplatně. Při plánování činnosti centra přitom lze jen velmi obtížně „teoreticky“ stanovit poplatky a ceny za poskytované nadstavbové a doplňkové služby. Je dobré zamyslet se nad možností bezplatného provozu poradenského centra a až následně uvažovat nad možností zavedení placených služeb a činností (s ohledem na provozní náklady centra, rozsah a formu dotazů či služeb apod.). Samotná cena služby by vždy měla vycházet z vlastního rozpočtu a dílčí kalkulace poradenského centra. Nutno brát v úvahu i ceny v komerční oblasti a zohledňovat je sociální a finanční situací uživatelů poskytovaných služeb.

53

PŘÍLOHA 6 - RÁMCOVÁ NABÍDKA FOREM PORADENSTVÍ (VÝBĚR) Konkrétní pomoc nezaměstnaným ženám má probíhat několika způsoby. Své opodstatnění má hlavně psychologické, právní a sociální poradenství, jako například: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

pracovně-profesní poradna individuální poradenství v oblasti kvalifikace a plánování profesní dráhy zprostředkování profesních kontaktů ve spolupráci s úřady práce vytvoření databáze vzdělávacích institucí a dalších úřadů individuální poradenství.

Další formou v poskytování poradenství jsou rady odborníků, směřující ke vhodné komunikaci s potenciálním zaměstnavatelem, zjišťování silných a slabých stránek, přípravě na vstupní pohovor a prezentaci či na význam image a prvního dojmu, neverbální komunikace, pravidla profesionálního chování a telefonování, jak správně napsat životopis a průvodní dopis (zajištění by mohlo být formou krátkých výukových lekcí v malé skupině s výstupním písemným materiálem, který by účastníce obdržely. Metody by měly být komplexní a nabízeny kombinací smyslového poznávání, intelektuálního vnímání a učení se praxí). Ženy mohou poznat, jaké různé možnosti využití nabízí nové informační a komunikační technologie jejich profesionálním i soukromým zájmům.

54

PŘÍLOHA 7 - ROZHODOVACÍ TABULKA PRO ZVÁŽENÍ FORMY V POSKYTOVÁNÍ PORADENSTVÍ A REÁLNÝCH MOŽNOSTÍ AKTIVIT CENTRA Rozhodovací tabulka - formy poradenství Forma Způsob Riziko Finan- Organiposkytochyb ční zační vání nároč- náročnost služeb nost

Personální náročnost

Skóre

Předpoklad provedení

Očekávané problémy poskytovatele

A.

rada poskytnutá písemně následně na základě neosobního vyžádání (fax, dopis, email, dotaz na záznamník)

7

1

1

1

10

adresa na kterou budou dotazy zasílány, specialisté schopni na dotazy odpovědět ve stanoveném termínu, komunikační prostředky (A)

neúplné informace poskytnuté klientem, nutnost vyžádání doplňujících údajů

B.

rada poskytnutá písemně následně na základě předchozího osobního pohovoru uskutečně ného telefonicky

6

2

2

3

13

A+ zkušený poradce na TLF lince, bezvadná souhra poradce a specialisty v otázce získávání informací od klienta (B)

neúplné informace poskytnuté klientem a určené pro specialistu jako důsledek nezkušenosti poradce přijímajícího hovor

C.

rada poskytnutá písemně následně na základě předchozí osobní návštěvy centra

5

4

5

2

16

A+B+ rozšířené znalosti poradce o schopnost asertivního jednání (C). Nutnost přístupného prostoru a fyzické přítomnosti v konsultačních hodinách (D).

Nespokojenost klientů, že při prvém kontaktu neobdrží odpověď

55

Forma

Způsob poskytování služeb

D

Riziko chyb

Finanční náročnost

Organizační náročnost

Personální náročnost

Skóre

Předpoklad provedení

Očekávané problémy poskytovatele

osobní rada poskytnutá následně prostřednictvím telefonu (podej dotaz, ozveme se)

3

3

7

4

17

B + nutnost zpětného kontaktu specialistou , který bude "vytáčet" číslo klienta (E)

Čas odpovědi bude závislý na možnostech specialistů

E

osobní rada poskytnutá bezprostředně telefonicky (horká linka)

4

6

3

5

18

Zajistit telefonické spojení se specialisty v definovaném čase pro klienty a způsob propojení z centra na specialistu v reálném čase (F)

Komolilovaná spolupráce v případě potřeby více specialistů

F

osobní rada poskytnutá následně (po prvém kontaktu) v poradenském centru

1

5

6

6

18

D+ pravidelná přítomnost specialistů v poradenském centru

Nespokojenost klientů, že při prvém kontaktu neobdrží odpověď

G

osobní rada poskytnutá obratem v poradenském centru

2

7

4

7

20

D + trvalá přítomnost specialisty v poradenském centru s velmi širokým spektrem znalostí

zastupování specialisty

56

PŘÍLOHA 8 - PRAKTICKÁ SROVNÁVACÍ TABULKA KE ZVÁŽENÍ OČEKÁVANÝCH PŘÍNOSŮ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB PORADENSKÉHO CENTRA Srovnávací tabulka přínosů poskytovaných služeb Forma Očekávané přínosy Čas odpovědi po pro poskytovatele prvém kontaktu / potřeba dodatečných informací

Splnění očekávání klientky

Očekávané problémy z pohledu klientky

A.

technické prostředky dovolují příjem dotazů klientek pro specialisty maximálně zjednodušit

se zpožděním / vysoce pravděpodobná

písemná odpověď umožňuje se k radám specialisty opakovaně vracet

Špatné vyjadřovací schopnosti klientky mohou být příčinou nevyužití služby a překážkou pro vyžádání pomoci, neúplnost poskytnutých informací může znamenat z pohledu klientky chybnou radu

B.

Telefonický dotaz lze přijmout prakticky kdekoliv

se zpožděním / pravděpodobná

Anonymní telefonický kontakt může přispět k odblokování některých zábran klientky, písemná odpověď umožňuje se k radám specialisty opakovaně vracet.

Nedůvěra k tazateli

C.

Základní okruhy problémů mohou být vyřešeny na místě v centru při prvé konsultaci

se zpožděním / pravděpodobná

písemná odpověď umožňuje se k radám specialisty opakovaně vracet.

Vyšší časová náročnost než telefonický rozhovor, nedůvěra k tazateli

D

Specialistovi umožňuje seznámení se s požadavky klientky v předstihu. Má možnost vyžádat si dodatečné informace v rámci telefonického rozhovoru

se zpožděním / málo pravděpodobná

osobní kontakt mezi klientkou a specialistou

Neschopnost zaznamenat úplnost poskytnuté rady a jejich následný chybný výklad

E

Pro poskytovatele pouze odpadá nutnost budování kontaktního místa, jinak žádné

okamžitá / bezpředmětné

Pro klientky nejdostupnější způsob poskytnutí služby

Vše na jeden kontakt = vysoká pravděpodobnost, že klientka určité informace zapomene poskytnout, což může znamenat z pohledu klientky chybnou radu specialisty

57

Forma

Očekávané přínosy pro poskytovatele

Čas odpovědi po prvém kontaktu / potřeba dodatečných informací

Splnění očekávání klientky

Očekávané problémy z pohledu klientky

F

V případě přítomnosti specialisty bude možno poskytovat rady okamžitě. Umožňuje plánovitě stanovovat přítomnost specialistů podle požadavků klientů, což snižuje náklady

se zpožděním / málo pravděpodobná

osobní kontakt mezi klientem a specialistou

pro klientku časově nejnáročnější (dvojí návštěva centra)

G

Pro poskytovatele pouze odpadá nutnost organizace předávání informací mezi klientem a specialistou, jinak žádné

okamžitá / bezpředmětné

osobní fyzický kontakt specialisty s klientem

Vyšší časová náročnost než telefonický rozhovor, nedůvěra ke specialistovi

58

PŘÍLOHA 9 - DRUHY ROZHOVORŮ (VÝBĚR): Kontaktní rozhovor ♦ ♦

neformální, upřímný motivuje, oceňuje, podporuje

Rozhovor řešící problém (má tři kroky): ♦ ♦ ♦

ujasnění požadavku a vzájemných stanovisek vcítění se do pohnutek druhé osoby (Nezapomenout: „Já jsem OK – ty jsi OK“) hledání řešení

Skupinový rozhovor ♦ ♦ ♦ ♦

tolerance síla podskupin úloha moderátora společné téma

Informační rozhovor ♦ ♦

jak se správně ptát - vždy v souvislostech (PROČ to chci vědět?) jak správně informovat - vždy v souvislostech (PROČ to říkám, jakou REAKCI čekám)

Poradní rozhovor (Pozor na rady, přebíráme část zodpovědnosti!) Kroky: ♦ ♦ ♦ ♦

a) posílit pocit, že akceptujeme problém b) pozorně vyslechnout c) klást otázky tak, aby se sama klientka na problém podívala ve větší šířce d) pokusit se společně najít řešení

6. Reflexní poradní rozhovor Rádce se stává ZRCADLEM – vcítí se, poslouchá, zopakuje – NERADÍ !

59

PŘÍLOHA 10 - VEDENÍ POHOVORU - 10 PRAKTICKÝCH KROKŮ POSTUPU VEDENÍ POHOVORU V PORADENSKÉM CENTRU Krok 1 Na počátku rozhovoru by mělo dojít k vzájemnému představení aktérů – první by se měl představit pracovník, který bude mít klientku na starosti, tj. povede s ní rozhovor a bude se jejím případem zabývat po celou potřebnou dobu. Někdy si klientka přeje vystupovat anonymně – pak by si ovšem měla zvolit nějakou přezdívku nebo libovolné jméno, pod nímž pak bude poradna její kauzu evidovat a jméno používat i v dalších kontaktech s klientkou. První dojem a setkání se zájemcem o službu jsou nesmírně důležité. První rozhovor by se měl odehrávat v příjemném, tichém prostředí, hovor by neměl být jakkoli rušen. Krok 2 Klientku musíme ujistit o diskrétním charakteru poskytované služby a dát jí prostor k vyjádření. U někoho se mohou vyskytnout určité rozpaky, klientky občas „neví, jak začít“. Potom je vhodné poskytnout jí pomoc formou vhodně položené otázky nebo ujištěním, že smí říci cokoli, co pokládá za důležité, co ji trápí a s čím potřebuje pomoci. V této fázi je také vhodné nabídnout nějaký nápoj – kávu, čaj nebo minerálku. Jestliže se podařilo navodit uvolněnou a přátelskou atmosféru, klientka se zpravidla rozhovoří a pak je nejdůležitějším úkolem poradce pozorné naslouchání – na nejvyšší úrovni. Při velkém množství informací je výhodné požádat o souhlas s pořizováním písemných poznámek. Usnadní to následnou práci a orientaci v problému. Krok 3 Poradce musí být trpělivý, poskytnout klientce potřebný prostor k vyjádření. Je třeba si na pohovor rezervovat dostatek času (orientačně při prvním kontaktu cca 30 – 60 minut). Pracovník střediska musí projevovat dostatečný zájem o klientku a povzbuzovat ji v komunikaci. Důležitou součástí při komunikaci tváří v tvář je oční kontakt a úsměv. Listování dokumenty, když na druhého mluvíme, hledání na stole, vaření kávy, telefonování – to jsou průvodní znaky nevhodného chování, kterého je třeba se vyvarovat. Klientka je může oprávněně považovat za nezájem o svou osobu a o problém, s nímž do poradny přichází, za nepřipravenost a podceňování charakteru sdělovaných potíží. Krok 4 Při samotném hovoru je důležité pomoci hledat klientcei východisko a pokud možno „odlehčit“ problém. Kladnou roli zde sehrává humor. Je třeba s ním zacházet velmi opatrně a použít ho při správném naladění partnera v rozhovoru. Přítomnost humorných momentů pomáhá lepšímu uchopení obsahu porady, než převládá–li pouze vážnost a informace jsou předávány suše a věcně. Je třeba se však v každém případě vyvarovat třeba jen náznaků ironie nebo zesměšnění.

60

Krok 5 Poradce v průběhu setkání s klientkou klade takové otázky, které vedou ke zpřesnění sdělovaného obsahu a ověřuje si, zda bezpečně rozumí předmětu problému, se kterým klientka přichází. Je nutné klást jednoznačné otázky za účelem získání podrobnějších údajů. Z těchto důvodů bývají vhodnější otázky otevřené než otázky implikující odpovědi „ano/ne“. V průběhu rozhovoru by pracovník neměl hodnotit chování a postoje klientky, ani vynášet hodnotící soudy („Mohla jste se zachovat lépe.“). Naopak je třeba klientku ocenit za snahu hledat řešení svých potíží, za odvahu aktivně jednat. Krok 6 Poté, co klientka řekne vše, co uzná za vhodné, je třeba, aby poradce shrnul, co bylo řečeno, nahlas zformuloval nejdůležitější myšlenky, zopakoval podstatné body a skutečnosti. Hovor by měl být ukončen rekapitulací problému a dohodou o dalším postupu. Ten přímo závisí na pomoci, kterou klientka žádá. Jednodušší dotazy a problémy lze vyřešit již při první konzultaci – poradce sdělí potřebné informace nebo klientku odkáže na místo, kde jeho požadavek vyřeší. Krok 7 Složitější případy si zpravidla vyžádají další setkání, doplnění informací, přítomnost určitých specialistů apod. Potom je třeba se na dalším postupu s klientkou dohodnout. Poradce by měl navrhnout termín příštího setkání, uvést, co je třeba do další schůzky zajistit – např. doplnit informace, připravit si podklady k jednání, obstarat materiály atd. S navrhovanými aktivitami musí klientka souhlasit a projevit ochotu dále spolupracovat. Krok 8 Na závěr schůzky vždy předá poradce klientce kontakt na poradnu (vizitku, telefonní číslo apod.) a opětovně ujistí partnera o své ochotě mu pomoci . Krok 9 Možnost opakované návštěvy v poradenském středisku nabízíme i v situaci, kdy klientka prozatím nechce v konzultacích pokračovat nebo když nejsou vzhledem k podstatě problému nezbytně nutné. Krok 10 Po odchodu klientky z poradny by měl poradce ihned provést písemný záznam o průběhu jednání a poznamenat si jeho výsledek, případně úkoly, které je třeba zajistit do dalšího setkání.

61

PŘÍLOHA 11 - VZOR MOŽNÉ STRUKTUROVANÉ OSNOVY VEDENÍ VSTUPNÍHO POHOVORU Evidenční číslo:

....../ ...... (01/2004)

ZÁZNAM: vstupní pohovor Specifikace:

žena

Věková kategorie:

do 30let

do 40 let

do 50 let

nad 50 let

Region:

.......................................…………………………………

Stav:

svobodný/á

Počet dětí a věk:

.......................................…………………………………

Kontaktní spojení:

tel.: ....................................... mobil: .......................................

Jaký je váš problém? Zkuste ho definovat.

.......................................…………………………………

Dosažené vzdělání:

.......................................…………………………………

ženatý/vdaná

rozvedený/á

vdovec/vdova jiné

Praxe: 1. …………………………………………. 2. ……………………………………………… 3. …………………………………………. 4. ……………………………………………… 5. …………………………………………. 6. ……………………………………………… Rodinné zázemí:

.......................................…………………………………

Vaše silné stránky (dle Vašeho názoru): .......................................………………………………… Vaše slabé stránky (dle Vašeho názoru): .......................................………………………………… Zájmy, koníčky:

.......................................…………………………………

V čem se seberealizujete:

.......................................…………………………………

Kterou činnost/práci byste chtěl/a dělat: .......................................………………………………… Proč?

.......................................…………………………………

Jste ochotný/á na sobě pracovat?

.......................................…………………………………

Jak dalece jste ochotný/a přistoupit na kompromisy?

.......................................…………………………………

(Dojíždění do práce, částečný pracovní úvazek, práce doma, rekvalifikace, jiná forma vzdělávání.) .......................................………………………………… Datum: ....................................... Záznam provedl/a:

.......................................

Závěr/doporučení: .......................................………………………………….......................................…………………………… .......................................………………………………….......................................…………………………… .......................................………………………………….......................................……………………………

62

PŘÍLOHA 12 - VZOR K POČÍTAČOVÉMU SYSTÉMU PORADENSKÉHO CENTRA Tento vzor k počítačovému systému poradenského centra pro ženy slouží jen pro podání základní informace. Každý zřizovatel si dle svého uvážení může vytvořit další rubriky či celý systém zbudovat podle vlastních požadavků. Nabízíme několik základních požadavků počítačového systému: 1. Systém pro zavádění kontaktů (další zřizovatelé, subjekty apod.)

63

64

2. Definování přístupových práv Každý, kdo bude mít možnost se systémem pracovat, musí mít své vlastní přístupové heslo.

Dále nabízíme i Manuál k obsluze vzorové počítačové evidence Úvod: Cílem je vytvořit informační databázi klientek s evidencí, plánováním a vyřizováním jejich požadavků. Vedle základních evidenčních funkcí systém obsahuje i funkce ke snadné správě kontaktů, úkolů a informací. Na základě zkušeností s šestiletým vývojem systému pro správu adres, osob a úkolů přecházíme na novou generaci systému CRM vhodným pro lokální vnitropodnikovou síť i pro vzdálený přístup do databáze a to v reálném čase prostřednictvím internetu. Z toho důvodu je systém je vyvíjen na moderní internetové technologii Systém splňuje tato základní kritéria: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

je vhodný pro velké objemy dat umožňuje vzdálený přístup prostřednictvím internetu systém přístupových práv umožňuje oddělení informací na oprávněné a neoprávněné uživatele s možností R/W/D záznamů výstupy dat podle uživatelsky definovaných šablon a to formou tabulek i grafů umožňuje jednoduché tisky pomocí šablon MS Office

Systém je koncipován tak, aby umožňoval modulární rozšiřování jednotlivých subsystémů i jejich funkcí. 65

Charakteristika systému Cílem systému je umožnit evidenci kontaktních informací pracovníky poradenského centra a to jak v lokální síti, tak se vzdáleným přístupem prostřednictvím internetu. Vedle kontaktních informací umožní systém vkládat související informace o klientkách poradenského centra, o odborných spolupracovnících i o spolupracujících firmách. Systém umožní evidovat klientky volitelně podle jejich jména a adresy, ale také jen podle jimi uvedených informací Systém vychází z funkcí, které obsahuje desktopová aplikace Kontakty2000. Důraz je kladen především na jednoduché a přehledné ovládání, rychlé a komfortní pořizování údajů a rychlé zpracování požadavků pracovníka. Uživatelské rozhraní programu bude optimalizováno pro rozlišení obrazovky 1024x728. Pro ukládání dat bude použita databáze MS SQL Server. Přístup k datům je umožněn na základě přístupových práv a to jen oprávněným uživatelům. Jasně definovaná doba editace záznamu a osoby, která záznam pořídila i aktualizovala, zvýší odpovědnost pracovníků vůči pořízeným a zaznamenaným informacím. Struktura systému: Systém je realizován v prostředí MS SQL Server. Správa systému:

Je sestavena z následujících oblastí: Administrace systému Administrátor má možnost nastavení příslušných funkcí systému, nastavení cest zálohovaných dat a ukládaných dokumentů. Nastavuje cesty a parametry případných importů a exportů. Nastavuje šablony pro správu dokumentů.

66

Systém přístupových práv Systém přístupových práv je nastaven na jednotlivé subsystémy. K nastavení práv má přístup administrátor. Administrátor přiděluje přístupová práva jednotlivým pracovníkům v předem definovaných skupinách. Tito pracovníci potom mohou přistupovat do systému s předem definovanými právy Read/Write/Delete nebo bez přístupu. Pokud má pracovník oprávnění W(rite), do příslušné oblasti systému může aktualizovat pouze záznamy, které sám vložil. Správa číselníků Po instalaci systému, před zahájením rutinního provozu je nutné naplnit příslušné číselníky tak, aby bylo možné jednoduchým způsobem vkládat přesně definované pojmy. Tyto prvně umožní rychlé vkládání informací, následně umožní přesnou práci s jednotně definovanými daty. Databáze pracovníků Databáze koresponduje s registrovanými zaměstnanci a spolupracovníky poradenského centra. Cílem je možnost přidělení jednoho referenta jedné a více klientkám. Takto lze delegovat odpovědnost za pořízení základních informací na pracovníka, který je odpovědný za prvotní pořízení záznamu o klientovi. Tato informace se z databáze referentů vybírá a zapisuje spolu s datem a časem do položky Prvotní pořízení záznamu. Správa klientek Kontaktní informace v rozsahu potřebných informací. Rozsah informací bude upřesněn v průběhu řešení. Vložit novou klientku Novou klientku můžete založit pomocí příkazu Úpravy-Nový kontakt nebo stisknutím klávesy CTRL+N. Poté se zobrazí dialogové okno, do kterého zadáváte jméno (kontaktní informace). Během zadávání jména je prohledávána databáze a všechny klientky se stejným názvem (např. příjmení, křestní jméno nebo vlastní identifikace) jsou vypisovány do tabulky. Tím je zajištěno, že do databáze nevložíte klientku se stejnou identifikací nebo klientku, jejíž záznam již v databázi existuje. Stiskem tlačítka Vložit dojde k založení nového záznamu v databázi klientek. Smazat klientku Zadáním příkazu Úpravy-Smazat adresu nebo stiskem klávesy CTRL+D dojde k odstranění adresy z databáze. Automaticky se též odstraní všechny související záznamy tj. kontaktní osoby a úkoly vztahující se k této adrese. Najít klientku K vyhledání klientky můžete použít volbu Najít klientku. Poté se objeví následující dialogové okno, kde lze zadat výběrová kritéria pro vyhledání jejího jména, adresy apod.. 67

Pohyb po databázi klientek Mezi jednotlivými adresami v databázi se můžete pohybovat pomocí šipek na panelu nástrojů. Ty slouží ke skoku na první, předchozí, další a poslední záznam. Použitím příkazu Úpravy-Uložit změny nebo kombinací kláves CTRL+S se provede uložení všech změn v databázi. Jinak se ukládání provádí automaticky při přechodu na jiný záznam v databázi. Pomocí příkazu Úpravy-Zpět změny lze odvolat změny provedené v databázi od posledního uložení nebo přesunu na jiný záznam. Správa osob Systém evidence osob umožňuje vkládat důležité informace vztahující se k jednotlivým osobám zapsaných klientek – příbuzenské vztahy atp. K jedné klientce je možno vložit neomezený počet osob. Vložení nové osoby Novou osobu můžete vložit pomocí příkazu Úpravy-Nová osoba nebo stisknutím tlačítka Nová v okně Osoby. K uvedeným informacím o osobě se zaznamenává datum, čas a jméno pracovníka, který záznam pořídil. Odstranění osob Pracovník s oprávněním Delete jednotlivých záznamů může příslušný záznam Osoba odstranit. Při odstranění zvoleného záznamu se současně odstraní i související záznamy jako například k osobě přiřazené informace – kontakty apod.. Správa úkolů Vložení úkolu Systém umožní vkládání vlastních úkolů, podle nastavení přístupových práv a to i jiným osobám

68

Odpovědná osoba – spolupracovník – poradce , který má zadaný úkol splnit. ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

♦ ♦ ♦ ♦ ♦

Aktualizace úkolu Systém umožní oprávněným osobám doplňovat informace. Odpovědná osoba má možnost vkládat doplňující informace i informace o splnění/nesplnění úkolu. Odstranění úkolu Systém umožní oprávněným osobám odstraňovat informace. Odpovědná osoba má možnost mazat doplňující informace i informace o splnění/nesplnění úkolu. Správa dokladů Přiřazení dokumentu Systém umožňuje „přišpendlit“ soubor ke klientovi, osobě i úkolu. Systém Doklady umožňuje vkládání a archivaci dokumentů. Informace o místě uložení a přístupová práva k jednotlivým složkám bude předmětem dalšího jednání. Systém bude obsahovat místo, kde je dokument uložen. Odstranění dokumentu Systém umožní odpovědné osobě odstraňovat související („přišpendlené“) dokumenty Plánování akcí Záznam jednotlivých akcí Pracovníci s oprávněním vkládat záznamy do subsystému úkoly mohou zadávat jednotlivé úkoly sobě a svým spolupracovníkům podle struktury práv jednotlivých skupin. Elektronická pošta Došlé emaily je možné přikládat k jednotlivým osobám. U každé elektronické adresy může být zobrazena tabulka pošty s rozlišením příchozí/odchozí pošta. Odchozí pošta se zaznamenává automaticky, příchozí na pokyn obsluhy. Samostatné posílání emailů 69

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

Pracovník má možnost odesílat jednotlivé emaily prostřednictvím svého standardního klienta. Ze systému má možnost vybraný email přidělit do subsystému správa úkolů. Další funkce systému: Panel nástrojů Ovládací prvky soustředěny na jednu lištu na základní obrazovce na panel nástrojů. Pro zvýšení přehlednosti lze každému úkolu přiřadit jednu z několika předdefinovaných ikon (telefon, email, schůzka…). Reminder Automatické upozornění na daný úkol s možností nastavení upozornění x minut před stanoveným úkolem. Implicitní hodnotu předdefinovaných úkolů lze uživatelsky měnit.

Ukázka současného řešení:

70

Systém umožňuje nastavit upozornění na nesplněné úkoly v rozmezí 1 den – 1 rok na uživatelské volání nebo při startu PC. Uživatelská volba přenosu zpráv na mobilní telefon formou SMS zpráv může být řešena také, není však součástí tohoto projektu. Tisk sestav V systému bude řešeno 6 základních sestav podle zadání uživatele. Sestavy budou řešeny nad výběrovými kritérii. Každá ze sestav bude vždy zobrazena na obrazovku s volitelným výstupem na tiskárnu.Takto lze tisknout pozvánky na schůzky, obálky, adresní štítky. Nápověda programu Nápověda je realizovaná ve formátu HTML. Každý formulář má svoji samostatnou skupinu nápovědy. Zabezpečení systému ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

Proti neoprávněnému vniknutí do systému, je databáze zabezpečena standardními způsoby. Proti havárii při aktualizaci dat je databáze zabezpečena systémem transakcí. Závěr Využitá technologie umožní vstupovat do příslušných částí databáze pracovníkům střediska ze svého pracoviště, přes notebook i z jiného místa. Umožní také vstup externím poradcům – spolupracovníkům - k dopisování poznámek, termínů schůzek i k přípravě na konzultační dny . Systém také umožní, pokud to bude žádoucí, oprávněné osobě zřizovatele kontrolu práce centra.

71

PŘÍLOHA 13 - 40 NEJČASTĚJI KLADENÝCH OTÁZEK PŘI PŘIJÍMACÍM POHOVORU 1. Jaké informace máte o naší společnosti? Tedy, jak moc velký zájem máte právě o naši firmu ... 2. Co víte o výrobku nebo službách, které nabízíme? Zjistěte maximum, co se zjistit dá. Určitě to zafunguje. 3. Proč jste se rozhodl (rozhodla) reagovat právě na náš inzerát? Protože jste ta nejlepší firma, pro kterou bych mohl/a pracovat. A budu si toho určitě vážit. 4. Kde se vidíte za dva roky? A kde za pět let? Tedy jak moc jste ambiciózní. A jestli za chvíli neutečete jinam. 5. Proč hodláte změnit vaše dosavadní zaměstnání? Rozhodně kvůli osobnímu růstu, novým poznatkům a zkušenostem. 6. Jak dlouho byste chtěl/a pracovat pro naši společnost? Odpověď nejednoznačná. Třeba nestojí o lidi neochotné ke změně. Zjistěte si průměrný věk zaměstnanců. 7. Jaké jsou povinnosti a pracovní náplň ve vašem nynějším zaměstnání? Nevyplácí se přeceňovat, stejně se na to přijde. Nevymýšlejte si znalosti a dovednosti. 8. Jaké zkušenosti můžete využít z vaší dosavadní praxe? Odpověď záleží na tom, jestli budete pracovat v podobném oboru. 9. Jak vypadá typický den ve vašem současném zaměstnání? Pozor, popište své pracovní nasazení, ale rozhodně neuvádějte, že nic nestíháte. 10. Co se vám líbí na vašem současném zaměstnání? Odpovězte po pravdě. Je to testovací otázka. Na stejnou budete možná odpovídat po odchodu od téhle firmy. 11. Vyhovuje vám práce v týmu, nebo individuální práce? Opět po pravdě. Nenuťte se do jedné či druhé polohy. Bude to váš problém. 12. Jaké jsou vaše největší úspěchy v zaměstnání? Nebojte se říkat o sobě pozitivní věci. Budoucímu zaměstnavateli se „prodáváte“ a on chce dobré zboží. 13. Jaký užitek jste přinesl/a svému zaměstnavateli? Získal spolehlivého pracovníka, který je zároveň iniciativní ...

72

14. Jaký druh práce vás nejvíce uspokojuje? Odpověď „Ta, která trvá nejmíň času,“ asi nevzbudí v personalistovi nadšení. 15. Myslíte si, že máte štěstí? Neznamená to nic jiného, než jaký je váš přístup k životu. Jste optimista, nebo pesimista? 16. Jak hodnotíte své schopnosti řídit? Pokud máte s řízením lidí problémy, neucházejte se o místo, kde se tomu nevyhnete. Jinak je dobrá odpověď typu: Tým, který jsem řídil, byl výkonný. Fluktuace byla velmi nízká, takže moji podřízení byli spokojeni. Pokud to však mohu hodnotit. 17. Za jakou práci jste byl/a oceněn/a? Je to jiná varianta otázky na úspěchy v práci. Připravte si, v jakých oblastech vynikáte. 18. Co si představujete pod pojmem být úspěšný/á? Dosáhnout co nejlepších výsledků v zaměstnání, dosáhnout ocenění od šéfa .. 19. Jak jste reagoval/a na ocenění? Pozor na zbytečnou skromnost. Stejně vám ji nikdo nevěří. 20. Za jakou práci jste byl/a kritizován/a? Odpověď dobře rozvažte, kritizován je někdy každý, ale nemělo by to být nic zásadního. 21. Jak jste reagoval/a na kritiku? Snažil/a jsem se analyzovat své chyby a udělal/a jsem všechno pro to, aby se už nikdy neopakovaly... 22. S jakými lidmi se vám nejlépe spolupracuje? Stejné koníčky nebo záliby asi neuspějí. Ale pracovití a loajální odborníci mají větší šanci na úspěch. 23. Jak si představujete svého nadřízeného? Přesně tak, jaký je člověk, pod kterým chcete pracovat. 24. Jak hodnotíte své schopnosti delegovat úkoly? Jinými slovy, jste schopný/á někoho řídit? To není totiž vůbec jednoduché. 25. Jaké jsou vaše zkušenosti s vedením lidí? Pokud chcete pracovat na vedoucí pozici, nevyplatí se začínat s nejhoršími historkami. 26. Jste odolný/á vůči stresu? Po téhle otázce ho totiž můžete očekávat hodně. 27. Proč si myslíte, že právě vy jste nejvhodnější kandidát/ka? Jen málo lidí je natolik suverénních, aby odpovědělo: protože jsem nejlepší. To by navíc mělo být patrné z celého rozhovoru - podobné otázky jsou většinou jen zkoušky odvahy. 73

28. Nejste pro uvedenou funkci příliš mladý/á? Máte přece vzdělání, praxi, chuť učit se novým věcem a jste odolní. 29. Co bylo ve vašem zaměstnání nejsložitější? S odpovědí velmi opatrně. Připravte si předem něco, co by vám nebránilo ve výkonu žádané práce. 30. Co pro vás bylo ve vašem zaměstnání nejjednodušší? Bude působit dobře, pokud neuvedete nějaký zcela banální úkon. 31. Dokážete se ztotožnit s hodnotami firmy? Loajalita je vlastnost velmi oceňovaná a žádoucí. Takže rozhodně ano. 32. Jaké jsou vaše silné a slabé stránky? Každý se chce zalíbit, ale je dobré dát najevo snahu o upřímnost a prozradit na sebe alespoň něco. 33. Jakým způsobem si zvyšujete profesní kvalifikaci? Vyjmenujte všechny kurzy, i krátkodobé. Kromě toho uveďte třeba i odbornou literaturu a časopisy. Musíte ji samozřejmě znát, může následovat konkrétnější otázka. 34. Snížil/a byste své finanční požadavky ve prospěch možnosti vašeho dalšího rozvoje? V tomto případě se vyplatí upřímnost. Otázka totiž může znamenat to, že firma neplatí zrovna nejlépe a zkouší, za kolik jste ochotný/á nastoupit. 35. Jak ovlivňuje rodina vaši kariéru? Rodina vás podporuje. Chápe (a toleruje), že v práci jste 14 hodin denně. 36. Jaké jsou vaše finanční představy? Někteří personalisté ocení suverenitu a vysoké ohodnocení, jiní preferují skromnější přístup. S otázkou vždy počítejte. 37. Čeho chcete ve své kariéře dosáhnout? Rozhodně neříkejte: Nevím, moc jsem o tom nepřemýšlel/a, je mi to jedno, nikam. 38. Jaký byl váš oblíbený předmět ve škole? Nejlépe ten, který se vztahuje k vaší profesi. 39. Jste spolehlivý/á? Rozhodně a určitě. Kdo by stál o roztržitého zaměstnance? 40. Kdy k nám můžete nastoupit? Bonusová poslední otázka. Pokud jste se k ní propracovali, gratulujeme.

74

PŘÍLOHA 14 - PRVNÍ DOJEM JE DŮLEŽITÝ Na začátku profesní dráhy to nemá nikdo lehké, tolik nových lidí, vjemů, dovedností a málokdo si stačí uvědomit, že mluvení není jediný způsob komunikace. Naše diskuse s okolím nejsou jen slova. Druhý způsob komunikace se nazývá neverbální, tedy beze slov, a je neméně důležitá. Pokud budeme říkat ano a kroutit hlavou ze strany na stranu – tedy snažit se někoho přesvědčit verbálně a tělo bude říkat něco jiného, vyvoláme nedůvěru, pochybnosti a zmatek. Pokud budeme oblečeni v teplácích a mířit do banky, těžko někdo uvěří, že tam jdeme pracovat. Potřebujeme, aby o nás ostatní pozitivně smýšleli, důvěřovali nám a na základě toho kupovali produkty či služby, které jim doporučíme. A všichni víme, že dříve, než cokoli prodáte, musíte prodat sami sebe. A k tomu je nejlépe si vytvořit pozitivní a účinnou image. Profesní kvalifikace, zdatnost, chuť pracovat a další vlastnosti jsou nezbytné. Někdy i maličkosti, třeba nevhodný účes či doplňky, můžou naši pracovní kariéru hned v počátku zkomplikovat. Žijeme ve společnosti a bez ohledu na to, jestli se nám to líbí nebo ne, nás lidé posuzují podle toho, jak vypadáme. Tedy podle IMAGE. V podstatě je to způsob, jakým komunikujeme se světem kolem nás. Je to inzerát o nás, obraz, který propaguje to, co je uvnitř člověka a je zároveň i příslibem, že to, co je inzerováno, bude také poskytnuto. Jsme na sobě závislí a musíme brát na vědomí názory druhých na nás. To, jaký z nás mají pocit, ovlivňuje způsob, jakým s námi jednají. Je důležité si uvědomit, že právě první dojem přetrvává delší dobu. Je zbytečné stavět si do cesty překážky při vytváření dobrých vztahů s klienty, kolegy či konkurenty podceňováním významu osobního image. Image tvoří: vzhled (postava, oblečení, upravenost, doplňky), řeč těla (charakteristické projevy, držení těla, gesta, osobní prostor), vystupování (charisma, důvěra, sebejistota, sebeúcta), pověst (schopnost se prosadit, dřívější kariéra, zkušenosti, kvalifikace), styl komunikace. Součástí se dále stávají rekvizity, doplňky, způsob telefonování, etika a etiketa, dokumentace, cestování, místa a lidé. Nejedná se jen o „vnější“ záležitosti, ale naše nitro je pro image stejně důležité. Pro zvládnutí neverbální komunikace je nutné uvědomit si její existenci, přijmout ji a pochopit, z čeho vychází.

75

PŘÍLOHA 15 - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ Právní úprava Zákon číslo 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů Občanské sdružení vzniká registrací. Postup vedoucí k registraci občanského sdružení: Musí být vytvořen přípravný výbor – tvoří jej minimálně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Pro podání návrhu není předepsán žádný zvláštní tiskopis. Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. K návrhu připojí stanovy ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

název sdružení ( název se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území ČR ) sídlo cíl jeho činnosti orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem zásady hospodaření.

Návrh na registraci se podává Ministerstvu vnitra ČR. Za podání návrhu na registraci sdružení se neplatí žádný správní poplatek. Dnem, kdy ministerstvu vnitra došel návrh na registraci obsahující všechny uvedené náležitosti, je zahájeno řízení o registraci.O dni zahájení ministerstvo bezodkladně vyrozumí zmocněnce přípravného výboru. Registraci provede ministerstvo do 10 dnů od zahájení řízení, den registrace se vyznačí na jedno vyhotovení stanov, které se zasílá zmocněnci přípravného výboru. O registraci se nevydává rozhodnutí ve správním řízení. Identifikační číslo (IČO) přiděluje občanským sdružením ministerstvo vnitra; jejich organizačním jednotkám s právní subjektivitou přidělují IČO registrační pracoviště Českého statistického úřadu v příslušném krajském městě. Není-li zmocněnci přípravného výboru do 40 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace, sdružení vzniká dnem následujícím po uplynutí uvedené lhůty a tento den je dnem registrace. V případě, kdy by ministerstvo registraci odmítlo, mohou proti takovému rozhodnutí členové přípravného výboru podat do 60 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno zmocněnci, opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze.

76

PŘÍLOHA 16 - OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST Právní úprava : Zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech ve znění pozdějších předpisů Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně společností.

prospěšných

Postup vedoucí k založení obecně prospěšné společnosti : Zakladateli obecně prospěšné společnosti mohou být fyzické osoby, Česká republika nebo právnické osoby. Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakládací listina nebo zakládací smlouva obsahuje: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, rodné číslo a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o fyzickou osobu název a sídlo obecně prospěšné společnosti druh obecně prospěšných služeb, které má obecně prospěšná společnost poskytovat podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb dobu, na kterou se obecně prospěšná společnost zakládá, pokud není založena na dobu neurčitou jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů správní rady způsob jednání správní rady jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů dozorčí rady, je-li zřízena hodnotu a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, jsou-li vkládány, u nepeněžitého vkladu určení jeho předmětu a ocenění odborným odhadem způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti.

Návrh na zápis obecně prospěšné společnosti do rejstříku podává zakladatel nebo osoba k tomu zakladatelem písemně zmocněná. Rejstřík vede soud určený k vedení obchodního rejstříku. K návrhu na zápis musí být přiložena zakládací listina a doklad o vzniku a trvání zakladatele, je-li právnickou osobou. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení obecně prospěšné společnosti. Do rejstříku se zapisují tyto údaje: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

název, sídlo a identifikační číslo obecně prospěšné společnosti název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, rodné číslo a trvalý pobyt zakladatele, je-li zakladatelem fyzická osoba jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů správní rady způsob jednání správní rady druh obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla obecně prospěšná společnost založena jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů dozorčí rady, je-li zřízena.

77

PŘÍLOHA 17 - PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Právní úprava : Zákon č. 250/2000 Sb o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Postup vedoucí k založení : Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

♦

♦

úplný název zřizovatele název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití vymezení takových majetkových práv, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.

Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. Informace o založení příspěvkové organizace se zveřejní v Ústředním věstníku ČR.

78

PŘÍLOHA 18 - RÁMCOVÝ ROZPOČET (KALKULACE) PRO VYTVOŘENÍ ZÁKLADNÍ PŘEDSTAVY NUTNÝCH POTŘEB A NÁKLADŮ SPOJENÝCH S VYBUDOVÁNÍM A PROVOZEM PORADENSKÉHO CENTRA Kalkulace poradenského centra Výchozí podmínky: Pracovníci (na přepočtený počet):

2

z toho: vedoucí centra

1

Asistent

1

Specialista

žádný, řešeno ve formě služeb

Pronajaté prostory (rozsah m2)

40

Technické vybavení: PC

2

sada SW - OFFICE, antivir, doplňky

2

Multifunkční zařízení pro tisk a reprodukci

1

Nábytek Propagace v místním tisku opakovaná Služby specialistů (hodiny měsíčně)

16

Vzdělávání („člověkodny“ na seminářích za rok)

10

Cestovné (ročně km + „člověkodny“)

400 + 25

Výchozí podmínky by měly zabezpečit provoz minimálně v rozsahu 6 hodin 4 dny v týdnu. Způsob poskytování služeb: forma G, výjimečně F (viz kapitola 2.4 - Práce s klientem/klientkou)

Položka

Druh

1

Pracovní náklady

Členění

Opakované

mzda - pevná část

20 000

1,2

mzdy motivační část

3 000

1,3

mzdy – specialisté

1,4

Odvody

Nájemné prostor centra

Poznámka

30 820

1,1

2

Jednorázové

Lze snížit v případě přijetí uchazeče o zaměstnání na základě smlouvy

0

Souvisí s položkou 5,5 závislost na formě spolupráce

7 820

22 000

79

Lze snížit v případě absolventa na základě smlouvy s ÚP 10 000

Položka

Druh

Členění

Opakované

2,1

jednorázové náklady na zprovoznění poradenského místa

2,2

služby (energie, vodné, stočné, úklid, ostraha ...)

2 000

2,3

nájem průběžný

20 000

3

Technické a kancelářské vybavení

Jednorázové 10 000

2 000

při sazbě 500,- Kč/m² 115 000

jednorázové výdaje pořízení SW

35 000

3,2

jednorázové výdaje pořízení PC a příslušenství

80 000

3,3

služby spojů (tel. linka, internet…)

3,4

kancelářský nábytek Spotřební materiál

2 000

80 000 1 500

4,1

jednorázové výdaje zřizovací

4,2

Spotřeba průběžná (papír, cartridge, hygiena)

1 000

4,3

knihy, tiskoviny

500

5

Ostatní náklady

Nezahrnují zřízení bezbariérového přístupu

výše kolísá se způsobem vytápění

3,1

4

Poznámka

6 000 6 000

18 370

5,1

propagace centra zahajovací výdaje

5,2

propagace centra opakované výdaje

5,3

Bankovní poplatky

300

5,4

Pojištění

100

80

do 3 tis. Kč na pracovníka

závisí na počtu klientů a množství předávaných materiálů volitelné zřizovatelem 45 000 30 000

2 000

V případě již použitého vybavení možná úspora

Položka

Druh

Členění

Opakované

5,5

služby specialistů (k poradenské činnosti)

11 424

5,6

další externí služby (účetní služby, údržba VT apod.)

2 000

5,7

vzdělávání, semináře

1 983

5,8

Cestovné

5,9

Audit Celkem

Opakující se náklady (průměr na měsíc)

Poznámka včetně DPH

včetně DPH

563 15 000 74 690

Celkem

Jednorázové

Jednorázový každoroční výdaj v minimální výši

176 000

v Kč 74 690

Roční potřeba financování

896 000

Jednorázové náklady při zřízení

176 000

Bezbariérový přístup: je třeba řešit s vlastníkem objektu, vyžaduje stavební povolení, individuální projekt, mnohdy souhlas vlastníků sousedních pozemků.

Kalkulace ceny služeb Počet let, během kterých bude nutno obnovit vybavení centra

4

Počet dnů provozu centra pro veřejnost v roce

192

Celkové roční náklady (se započtením amortizace vybavení)

940 278

Náklady 1 pracovního dne pro veřejnost

4 897

81

PŘÍLOHA 19 - OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S AUDITEM 1. Pro koho je audit určen? Zodpovězení této otázky je významné především pro jeho obsah a pro zvolení, kdo ho bude vykonávat. Rozsah auditu může významně ovlivnit požadavek některého z donátorů nebo případ, kdy se část prostředků na služby poskytují z programů, které mají pevně stanovená pravidla pro poskytování příspěvků a následné podávání zpráv o jejich použití. 2. Co bude předmětem kontroly bez ohledu na prezentaci závěrečné zprávy? Jsou oblasti, které bude třeba průběžně prověřovat i tehdy, nebude-li zpracování auditu požadováno. Vzhledem k předpokládanému počtu zaměstnanců v plném pracovním poměru (nehledě na počet externích spolupracovníků zabývajících se samotným poradenstvím) nelze předpokládat, že bude možno provádět plnohodnotnou vnitřní kontrolu pouze pracovníky centra. 3. Jakým způsobem budou služby klientům poskytovány? V případě, že významná část služeb bude poskytována za úplatu, bude nutné věnovat kontrolnímu systému větší pozornost v průběhu celého roku, v případě že rozsah placených služeb bude zanedbatelný, potom by mohl být požadovaný audit víceméně jednorázovou záležitostí. 4. Bude součástí auditu také část věnovaná sběru informací o způsobu poskytovaných služeb s cílem hodnotit poradenskou činnost po stránce organizace poradenské činnosti? Toto hodnocení bude bezpochyby prováděno, je však otázkou, zda by mělo být součástí auditu. Přizpůsobením používaného informačního systému může být dosažení stejného cíle relativně snadnější. Předmětem následných kontrol by potom byla prověrka funkčnosti a úplnosti poskytovaných výstupních informací.

82

PŘÍLOHA 20 - PRAKTICKÝ PŘÍKLAD PROVÁDĚNÍ AUDITU ČINNOSTI PORADENSKÉHO CENTRA Předpokládejme, že zřizovatelé poradenského centra budou vyžadovat informace, které monitorují činnost a zároveň prověřují hospodárnost vynakládaných prostředků. Výstupem bude obdoba vnitřního auditu, který bude sledovat následující skutečnosti: ♦ ♦ ♦ ♦

způsob stanovení a schválení rozpočtu průběžné plnění rozpočtu (doporučeno čtvrtletní) průběžná péče o majetek centra plnění kvantitativních ukazatelů – přístupnost pro klienty ve stanovené době.

Plnění kvalitativních ukazatelů – struktura požadavků klientů, způsob a rychlost splnění jejich požadavků Plnění evidenčních povinností – úplnost a srozumitelnost záznamů, způsob jejich archivace Plnění povinností spojených s přikázanou personální a účetní agendou – náležitosti dokladů, plnění vnitřních směrnic pro schvalování, přesnost a včasnost záznamů.

83

PŘÍLOHA 21 - MĚŘENÍ ÚČINNOSTI SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU (praktický případ - vzor) Občan bez potřeby využití sociálních služeb se s nimi setkává ve spojitosti s otázkou, na co přispívá v rámci odvodů na sociální zabezpečení a ve vztahu k nestáním institucím buď jako přispěvatel nebo jako objekt cílené propagace poskytovatele za účelem získání prostředků na svoji činnost či zviditelnění. V okamžiku, kdy se situace občana mění (k čemuž může dojít náhle) se pozice mění – instituce jsou občanem cíleně vyhledávány. Cesta, kterou potřebný občan zvolí, vychází z jeho zkušeností – pravděpodobně dotaz na ni vznese při jednání na ÚP či obci. S velkou pravděpodobností obdrží správnou odpověď o službách poskytovaných státem, nejistá může být odpověď na doplňkové možnosti sociálních služeb poskytovaných nestátními institucemi. V tomto okamžiku záleží pouze na konkrétní osobě, se kterou je potřebný v kontaktu, zda dokáže na dotaz kvalifikovaně odpovědět. Na výše uvedeném principu by měly být založeny další průzkumy dostupnosti služeb – zda zaměstnanci institucí, se kterými hendikepovaná osoba jedná, jsou schopni pomoci prostřednictvím státem poskytovaných služeb a současně nasměrovat i na nestátní zařízení poskytující doplňkové služby včetně poradenství. Nedořešená zůstává nutná spoluúčast státu na takto prováděném šetření, respektive ochota tolerovat ztrátu času zaměstnanců a souhlas s provedením průzkumu přímo na jejich pracovištích. Odpovědi na strukturované otázky lze mezi regiony porovnávat a to k datu i v kontextu vývoje v případě opakování výzkumu (sledování trendů). Je možné a vhodné měřitelně za účelem porovnání vyjádřit: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

kolik zaměstnanců (%) v příslušné lokalitě je schopno poskytnout informace o nestátních zařízeních pomáhajících v dané oblasti kolik zaměstnanců (%) v příslušné lokalitě má podrobnější přehled o rozsahu, kvalitě, specifikaci a kapacitě služeb poskytovaných konkrétními subjekty kým a jak jsou zaměstnanci o těchto službách informování a odkud přichází iniciativa k seznamování se s těmito informacemi zda je sběr výše uvedených informací z regionu v náplni práce příslušné instituce (popřípadě jak je prováděna prakticky) v jakém % je možno poskytnutou informaci považovat v dané situaci za optimální (úplnost, rychlost a vhodnost k danému problému).

84

PŘÍLOHA 22 – SLOVNÍČEK POJMŮ Antidiskriminační zákony Legislativní opatření zakazující diskriminaci. Bossing Psychický teror na pracovišti, který způsobují vedoucí pracovníci. Desegregace trhu práce Politiky, jejichž cílem je omezit nebo odstranit vertikální a horizontální segregaci pracovního trhu. Diskriminace Rozlišování, omezování nebo odnětí práv určité kategorii obyvatelstva, kterou někdo poškozuje. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. Diskriminace na základě pohlaví Apriorní zamezení přístupu k jakýmkoliv zdrojům, možnostem a příležitostem jedinci pouze na základě jeho kategorizace podle pohlaví, bez zjišťování a ověřování jeho individuálních schopností a možností – např. diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Domácí násilí/násilí v rodině Jakákoli forma fyzického, sexuálního nebo psychického násilí a/nebo použití fyzické či emocionální síly nebo výhrůžek fyzickým násilím včetně násilí sexuálního v rámci rodiny nebo domácnosti. Zahrnuje zneužívání dětí, incest, násilí na partnerce (partnerovi) a sexuální nebo jiný druh zneužívání členů domácnosti. Emancipace V nejširším slova smyslu osvobození, vyproštění, vymanění, zrovnoprávnění, získání nezávislosti apod. Nejčastěji se tento výraz užívá ve spojitosti s hnutím za politické, hospodářské a společenské zrovnoprávnění žen s muži. Facilitace Usnadnění, obvykle výkonu nebo aktivit, řešení sporů. Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži. (Např. celosvětově vlastní muži 99,1 % půdy, zatímco ženy jen 0,9%.)

85

Gender Pojem gender se používá k tomu, abychom v diskusích o mužích a ženách ve společnosti uměli odlišit biologickou podstatu lidí (pohlaví) od dalších vlivů, které formují dnešní podobu a postavení žen a mužů, tj. vlivů společenských, kulturních, historických. Zatímco POHLAVÍ poukazuje na fyzické rozdíly lidského těla, GENDER (česky někdy překládáno jako „rod“), se týká psychologických, sociálních a kulturních rozdílů mezi muži a ženami. Mnoho z těchto rozdílů není biologického původu, jsou podmíněné lidskou společností a její kulturou. Od pojmu gender odvozujeme termíny: Gender mainstreaming Slovo gender zde jenom připomíná, že jde stále o společenské, kulturní a historické vlivy, které formují postavení žen a mužů v dnešní společnosti. Výraz „mainstreaming“ nemá přesný český překlad. V materiálech Evropské komise je definován následovně: Mainstreaming Podporuje rovnost mezi ženami a muži ve všech aktivitách a politice na všech úrovních. Nesoustřeďuje se pouze na podporu rovnosti zaváděním specifických opatření pro ženy, ale mobilizuje všechny hlavní politiky pro dosažení rovnosti, bere v úvahu jejich možný efekt na situaci mužů a žen.“ Mainstreaming je tedy postup, kterým je do každé veřejněsprávní činnosti automaticky zahrnut požadavek dbát na vytváření a zachování rovných příležitostí pro ženy a muže. Gender role Jsou to role, které daná společnost určila jako vhodné chování pro ženy a pro muže: např. většina společnosti považuje za správné, když žena zůstane s dítětem na mateřské dovolené a muž chodí do práce. Pokud je to v některých rodinách naopak, už to jako správné vnímáno není. Genderová analýza Rozbor dopadu na muže a ženy ve všech fázích koncepčních, rozhodovacích a vyhodnocovacích procesů tak, aby byly dodrženy rovné příležitosti mužů a žen. Genderová rovnost Rovnost mezi muži a ženami. Obecně se vztahuje k rovnosti v právech, povinnostech a příležitostech žen a mužů, dívek a chlapců. Nejde jen o ženskou záležitost. Týká se i mužů. Neznamená to, že muži a ženy jsou stejní, ale že rozsah práv žen a práv mužů, rozsah jejich rovností a příležitostí nezávisí na tom, zda se narodili jako muži nebo jako ženy. Je to záležitost lidských práv a zároveň předpoklad trvale udržitelného rozvoje, soustředěného na lidské zdroje.

86

Genderová smlouva Soubor jasně řečených i nevyslovených pravidel, která připisují ženám a mužům ve společnosti různou práci a různé pozice, různou hodnotu, odlišné zodpovědnosti a povinnosti. Tato pravidla, znevýhodňující v různých oblastech života vždy jedno z pohlaví, jsou společností uplatňována a vymáhána v každodenním životě. V různých společnostech má tato „dohoda“ různé podoby: od úplného vyloučení jednoho pohlaví z občanských i politických práv po skryté formy diskriminace žen nebo mužů v různých oblastech lidské činnosti. Genderová statistika Statistiky členěné podle pohlaví - poskytují objektivním a kvantitativním způsobem data pro genderové analýzy, které odrážejí rozdíly mezi ženami a muži. Tyto rozdíly se projevují v podmínkách, potřebách, úrovni participace, přístupu ke zdrojům, rozhodovacích pravomocech apod. Genderové stereotypy Role mužů a žen se v historii proměňují, přesto jsou vykládány jako dané a neměnné na základě biologických vlastností. Stejně tak je většina lidí ve společnosti přesvědčena, že charakteristické vlastnosti, spojené s jedním či druhým pohlavím, jsou od přírody dané a neměnné, tudíž správné. V důsledku toho předpokládají, že je musí mít všichni příslušníci či příslušnice jednoho či druhého pohlaví. Na tom je pak založen rozdílný přístup k osobám mužského a ženského pohlaví a přiřazování určitých tradičních vlastností oběma pohlavím. Promítají se tak do názorů společnosti na roli muže a ženy v rodině, v zaměstnání, ve společenském dění. Genderový budgeting Je to rozpočtový systém, jehož cílem je rozdělení finančních prostředků spravedlivě, v souladu s vytvářením rovných příležitostí pro ženy a muže. Nejde o zvyšování výdajů na programy pro ženy, ale o spravedlivější rozdělení, rozložení. Cílem je vyhodnotit rozdílný vliv, účinky a dopady rozpočtu na ženy a muže, aby byla zmírněna a odstraněna nevyváženost v realizaci aktivit.Vzhledem k rozdílnosti životních podmínek žen a mužů znamená gender budgeting začlenění hlediska pohlaví do rozpočtů tak, aby se přispělo k zlepšení rozhodovacích procesů. Horizontální segregace Koncentrace žen a mužů ve specifických sektorech a zaměstnáních, přičemž možnosti žen jsou omezenější než možnosti mužů. Tato segregace je často doprovázena odlišným finančním ohodnocením jednotlivých zaměstnání a sektorů. Je to nerovný přístup k zaměstnání ve všech povoláních a oborech. Lidská práva žen Práva žen a dívek jako nezcizitelná a neoddělitelná část všeobecných lidských práv zahrnující také reprodukční práva.

87

Mobbing Systematické intrikování, šikanování, psychický teror na pracovišti, který je iniciován a řízen kolegy případně nadřízeným s cílem někoho poškodit. Jde o aktivní a trvalý tlak po delší dobu. Záměrem je způsobit určité osobě nějakou škodu. Když takto postupuje/postupují vedoucí – jde o bossing. Za mobbing tedy považujeme četné akce na pracovišti, které mohou takto postiženého znevážit a poškodit jeho pověst, snížit jeho sebeúctu či sebevědomí, či dokonce způsobit škody na jeho zdraví. Následky mobbingu pak mohou sahat od četných psychosomatických symptomů a potíží až k sebepoškozování a sebevraždě. Nepřímá diskriminace Je jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup zaměstnavatele znevýhodňuje nebo zvýhodňuje zaměstnance vůči jinému na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů. Při nepřímé diskriminaci není cílem diskriminujícího způsobit následek na základě diskriminačního znaku, avšak ve výsledku k diskriminaci přesto dojde. Např. školení se konají v podvečerních hodinách, takže se jich nemohou zúčastnit rodiče pečující o děti = nepřímá diskriminace podle povinnosti k rodině a zároveň podle pohlaví, neboť těmito rodiči jsou obvykle ženy. Obtěžování Jednání, které je zaměstnancem, jehož se to týká, oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé, a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti. Old-boy network Sítě neformálních vztahů, které mezi sebou muži vytvářejí aktivitami na pracovišti i mimo ně. Problémem je zejména nízký podíl žen na pracovišti a jejich vyloučení z mimopracovních, např. sportovních aktivit. Tyto sítě neformálních vztahů jsou pak muži využívány v pracovních vztazích, což znevýhodňuje ženy nezapojené do těchto sítí. Paritní demokracie Koncept společnosti, na které se rovným způsobem podílejí ženy a muži a který říká, že jejich úplné a rovné užívání občanství je závislé na jejich rovném zastoupení v politických rozhodovacích pozicích. Podobná nebo stejná úroveň účasti žen a mužů v rozmezí 40 až 60 procent v celém demokratickém procesu je principem demokracie. Přenos důkazního břemene Pokud osoba podá soudní žalobu, je v běžných případech na ní, aby dokázala, že je žaloba oprávněná. V případech diskriminace je však důkazní břemeno přeneseno na stranu žalovanou, což znamená, že jestliže strana cítící se jako poškozená přednese ke svému podezření pádné důvody, je na straně žalované, aby dokázala, že princip rovného zacházení nebyl porušen. Přenos důkazního břemene se také používá v případech sexuálního obtěžování.

88

Přímá diskriminace Jednání nebo opomenutí, kdy je, bylo nebo by bylo, na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů se zaměstnancem zacházeno nevýhodněji nebo výhodněji než s jiným zaměstnancem. Při přímé diskriminaci je cílem diskriminujícího způsobit následek na základě diskriminačního znaku. Např. mezi uchazeči o zaměstnání si zaměstnavatel záměrně nevybere Roma, což je přímá diskriminace na základě etnického původu. Rekognoskace Sociologická sonda. Reprodukční práva Právo jakékoli osoby nebo páru se svobodně a odpovědně rozhodnout kolik bude mít dětí, v jakém intervalu a kdy (včetně práva svobodné volby případné interrupce). Zahrnuje také právo na informace a prostředky učinit takové rozhodnutí a právo získat nejvyšší možnou úroveň sexuálního a reprodukčního zdraví. Rovné příležitosti pro muže a ženy Vyjádření absence překážek, bránících občanům na základě jejich příslušnosti k pohlaví v účasti na ekonomice, politice a v sociální oblasti. Tato formulace v sobě zahrnuje i možnost přijímat „dočasná mimořádná opatření k urychlení zrovnoprávnění žen a mužů“, což znamená možnost přijímat tzv. „pozitivní opatření“ neboli dočasně zvýhodňovat jednu či druhou skupinu osob. Rovné zacházení s muži a ženami Je v právu Evropské unie chápané jako stav, v němž neexistuje diskriminace z důvodu pohlaví, ať přímá nebo nepřímá. Povinnost zacházet s muži a ženami „rovně“, což znamená spravedlivě, je adresována především zaměstnavatelům, včetně vztahů, vznikajících v sociálním zabezpečení. Rovné příležitosti pro muže a ženy Koncept, který říká, že všechny lidské bytosti mohou svobodně rozvíjet své schopnosti a využívat příležitosti bez omezení, která by představovala genderové role nebo jakékoliv bariéry pro účast v ekonomickém, politickém a sociálním životě na základě pohlaví. Segragace práce/zaměstnání Koncentrace žen a mužů v určitých typech zaměstnání a na různých úrovních činností, přičemž možnosti žen jsou omezenější než možnosti mužů (horizontální segregace). Ženy také vykonávají práci nižší úrovně (vertikální segregace). Ženy, které dosahují vedoucích a řídicích pozic se uplatňují opět spíše ve feminizovaných, méně prestižních a finančně výhodných oborech.

89

Sexuální obtěžování Nežádoucí chování sexuální povahy nebo jiné chování, které je založeno na sexu, a které snižuje důstojnost žen či mužů. Je to jednání, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé, a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, jež ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Skleněný strop Skleněný strop je soubor bariér, uplatňovaných na ženách jako celku, které jim brání v postupu do vyšších pozic v zaměstnání. Ani ženy, které se věnují kariéře nebo aspirují na řídicí pozice, nemají – ve srovnání s muži – při stejných schopnostech stejné šance. Narážejí na tzv. skleněný strop. Bariéry pracovního postupu žen můžeme shrnout do několika typů na: ♦ společenské – zahrnující rovnost příležitostí v přístupu ke vzdělání a zaměstnání. ♦ tzv. bariéra odlišnosti – pracovníci, kteří přijímají nové zaměstnance si stereotypně vybírají spíše takové uchazeče, kteří se od nich významně neodlišují. Pokud na vyšších pozicích převažují muži, bude si nejvyšší management podle této teorie vybírat opět muže. ♦ institucionální bariéry, kdy není zajišťována dostatečná informovanost o zastoupení žen ve vedoucích a řídicích pozicích a zejména statistiky práce nejsou dostatečně genderově citlivé. Stejná odměna za práci stejné hodnoty Stejná odměna za práci, které je připisována stejná hodnota, bez diskriminace podle pohlaví nebo stavu, a to ve vztahu ke všem aspektům odměny a platových podmínek. Subsidiarita Slovo se odvozuje z latinského subsidiare, které znamená podpořit. Ve spojení se sociálními službami znamená, že problém klienta vždy řeší nejbližší subjekt poskytující takovouto službu na nejnižší možné úrovni pro její rozhodování a řízení. Vertikální segregace zaměstnání Koncentrace žen a mužů na odlišných stupních zaměstnání ve smyslu úrovně odpovědnosti a pozice. Nerovný přístup k funkčnímu postupu, k rozhodovacím pozicím, jak v zaměstnání, tak ve veřejném životě.

90

Zásada rovného odměňování Stejná odměna za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to při pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli. Odměna stanovená podle těchto kritérií náleží každému, kdo příslušnou práci vykonává, bez ohledu na to, zda je to muž nebo žena. Zásada rovných příležitostí žen a mužů Tato zásada znamená, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví Zákoník práce nebo zvláštní právní předpis nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze práce, kterou zaměstnanec vykonává, a který je pro výkon této práce nezbytný. V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů.

91

PŘÍLOHA 23 – ODKAZY Informační či vyhledávací servery: http://www.idnes.cz, http://www.ihned.cz, http://www.jobs.cz, http://www.prace.cz http://www.zdn.cz/dokumenty/ruzne/prukazyztp.doc Projektové stránky Rovné šance: http://www.rovnesance.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí: http://www.mpsv.cz

92

Webové stránky partnerů, kteří se podíleli na zpracování této metodiky:

Český svaz žen – příjemce grantu: http://www.csz.cz Athena, o.p.s.: http://www.athena.euweb.cz Český helsinský výbor: http://www.helcom.cz DEMA, a. s.: http://www.dema.praha.cz KD Software, spol. s r. o.: http://www.kdsoft.cz MC Vsetín: http://www.vsetin.cz Most k životu: http://www.mostkzivotu.cz Národní asociace pro rozvoj podnikání: http://www.ipi.cz Úřad práce Frýdek-Místek: http://www.fm.uradprace.cz VUSTE ENVIS: http://www.vuste-envis.cz

93