Č.j.: S 70/01-151/2128/01-če
V Brně dne 29. května 2001
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 25.4.2001 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele Muzea umění Olomouc, příspěvkové organizace, Denisova 47, PSČ 771 11 Olomouc, zastoupeného Doc. PhDr. Pavlem Zatloukalem, ředitelem muzea – zastoupeného ve správním řízení na základě plné moci obsažené v mandátní smlouvě č. T01/2001 ze dne 27.12.2000 obchodní společností RTS, a. s., Lazaretní 13, PSČ 615 00 Brno, za niž jedná Ing. Jiří Košulič, předseda představenstva společnosti, učiněných v průběhu zadávání veřejných zakázek na: 1. „vybavení rekonstruovaných místností Muzea umění Olomouc nábytkem“, 2. „jednotlivé projektové práce související s probíhající rekonstrukcí muzea, zadávané Ing. arch. Michalu Sborwitzovi“ (jedenáct veřejných zakázek), rozhodl takto: Zadavatel – Muzeum umění Olomouc – v průběhu procesu zadávání veřejné zakázky na „vybavení rekonstruovaných místností Muzea umění Olomouc nábytkem“, zadané výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku ze dne 10.3.1999 k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., porušil závažným způsobem: § 49 odst. 5 téhož zákona tím, že doklady a údaje předložené uchazeči nevyhodnotil podle kritérií stanovených v zadání veřejné zakázky a že z další účasti na veřejné zakázce nevyloučil ty uchazeče o veřejnou zakázku, kteří ve svých nabídkách neprokázali splnění kvalifikačních předpokladů a dalších podmínek stanovených v zadání veřejné zakázky. Hodnocením nabídek těchto uchazečů zadavatel současně závažně porušil § 11 odst. 1 téhož zákona, na který odkazuje § 49 odst. 4 cit. zákona, neboť je zvýhodnil oproti ostatním uchazečům o veřejnou zakázku.
§ 2c odst. 2, na který odkazuje ust. § 49 odst. 5 téhož zákona tím, že od uchazeče, se kterým byla uzavřena smlouva, nevyžádal doklady o prokázání kvalifikačních předpokladů. § 6 odst. 2 písm. b), na který odkazuje ust. § 49 odst. 4 téhož zákona tím, že nabídky uchazečů nehodnotil podle absolutní výše nabídkových cen. § 68 odst. 2 téhož zákona tím, že rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, neodeslal doporučeně s doručenkou. Za uvedená zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli – Muzeu umění Olomouc – podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., ukládá pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízeného u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 – 24825621/0710, konstantní symbol pro bezhotovostní platby 1148, variabilní symbol 0700115001. Odůvodnění Na základě podnětu Nejvyššího kontrolního úřadu (Věstník NKÚ, částka 3, ročník VIII) si Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) vyžádal u Muzea umění Olomouc, příspěvkové organizace, Denisova 47, PSČ 771 11 Olomouc, zastoupeného Doc. PhDr. Pavlem Zatloukalem, ředitelem muzea – zastoupeného ve správním řízení na základě plné moci obsažené v mandátní smlouvě č. T01/2001 ze dne 27.12.2000 obchodní společností RTS, a. s., Lazaretní 13, PSČ 615 00 Brno, za niž jedná Ing. Jiří Košulič, předseda představenstva společnosti (dále jen „zadavatel“), materiály, které by objasnily jeho postup při zadávání výše uvedených veřejných zakázek. Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu zadavateli, jako jedinému účastníku správního řízení, dopisem ze dne 23.4.2001, ve kterém ho seznámil s předběžnými výsledky šetření a poskytl mu možnost se k těmto výsledkům vyjádřit. Zadavatel obdržel uvedený dopis dne 25.4.2001 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. K zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil dvěma dopisy ze dne 10.5.2001, ve kterých uvedl následující (zestručněno): Ad 1. Veřejná zakázka na „vybavení rekonstruovaných místností Muzea umění Olomouc nábytkem“. Zadavatel při posuzování kvalifikačních předpokladů vycházel z tehdejší úrovně svých znalostí. Variantní řešení zadavatel výslovně nepovolil ani nezakázal, vše bylo vedeno snahou najít řešení co nejvíce vyhovující potřebám zadavatele. Pokud tedy došlo k porušení zákona jedná se o neúmyslné chyby, které však neměly vliv na konečné rozhodnutí zadavatele. Zadavatel přiložil kopie dokladu o odeslání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo, vysvětlující rozdíl mezi nabídkovou cenou a skutečně zaplacenou částkou. Ad 2. Veřejná zakázka na „jednotlivé projektové práce související s probíhající rekonstrukcí muzea, zadané Ing. arch. Michalu Sborwitzovi“. Ing. arch. Michal Sborwitz je autorem základního návrhu na rekonstrukci muzea. Zadavatel z finančních důvodů musel celou rekonstrukci řešit po etapách, a to včetně provedení projekčních prací a autorského dozoru. Podle názoru zadavatele logickým důsledkem bylo, když veškeré projekční práce a autorský dozor realizoval jedním autorem. Zadavatel údajně nemohl postupovat jinak pokud nechtěl porušit autorská práva zhotovitele.
2
Zadavatel v závěru svého stanoviska žádá, aby orgán dohledu zohlednil, že se (podle názoru zadavatele) jednalo pouze o formální porušení zákona a zadavatel byl veden snahou o co nejoptimálnější řešení celého problému. Ve svém druhém dopisu zadavatel doplnil výše uvedená vyjádření doklady o výši peněžitého závazku (kopie faktur), který zadavateli vznikl ze smlouvy o dílo uzavřené dne 28.2.1997 (občasný autorský dozor, konzultační činnost a technická pomoc). Po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti. Ad 1. Veřejná zakázka na „vybavení rekonstruovaných místností Muzea umění Olomouc nábytkem“. Zadavatel zadal veřejnou zakázku písemnou výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky ze dne 10.3.1999, učiněnou podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. (dále jen „zákon“). Jako kritéria hodnocení nabídek zadavatel v podmínkách výzvy stanovil: 1. Cenová výše nabídky. 2. Kvalita desingu. 3. Záruční lhůta. Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 29.4.1999, zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem devět nabídek uchazečů, z nichž na základě posouzení a hodnocení osmi nabídek vybral jako nejvhodnější nabídku uchazeče A.M.O.S. DESING s. r. o. Výběr nejvhodnější nabídky zadavatel oznámil dopisem ze dne 5.5.1999 všem uchazečům o veřejnou zakázku. Zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 15.6.1999 smlouvu o dílo v celkové hodnotě 1 793 976,-- Kč (2 169 662,40 Kč vč. DPH) a dne 2.7.1999 dodatek č. 1 ke smlouvě ve výši 116 694,70 Kč vč. DPH. Orgán dohledu z dokumentace o zadání veřejné zakázky (dále jen „dokumentace“) zjistil, že uchazeči Ing. arch. Mojmír Ranný, podnikající pod obchodním jménem Ing. arch. Mojmír Ranný – ARCHITECTS, Jan Boháček, podnikající pod týmž obchodním jménem, Tomáš Rejman, podnikající pod obchodním jménem Tomáš Rejman – KARETO – RECO, a EC-INTERIÉRY s. r. o., ve svých nabídkách neprokázali splnění kvalifikačních předpokladů (nedoložili čestná prohlášení o splnění kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona). Zadavatel přesto nabídky jmenovaných uchazečů hodnotil a tím závažným způsobem porušil § 49 odst. 5 zákona, neboť pokud uchazeč neprokáže některý z kvalifikačních předpokladů, musí ho zadavatel z další účasti na veřejné zakázce vyloučit. Tím, že tak zadavatel neučinil, porušil závažným způsobem rovněž § 11 odst. 1 zákona, na který odkazuje § 49 odst. 4 zákona, neboť jmenované uchazeče zvýhodnil oproti ostatním uchazečům o veřejnou zakázku. Orgán dohledu z dokumentace zjistil, že uchazeči Ing. arch. Mojmír Ranný – ARCHITECTS, Jan Boháček a A.M.O.S. DESING s. r. o., předložili nabídky ve více variantách, ačkoliv to zadavatel v podmínkách výzvy výslovně nepřipustil. Zadavatel přesto nabídky jmenovaných uchazečů hodnotil. Tím, že zadavatel v případě jmenovaných uchazečů připustil hodnocení více nabídkových variant, závažným způsobem porušil § 11 odst. 1
3
zákona, na který odkazuje § 49 odst. 4 zákona, neboť jmenované uchazeče zvýhodnil oproti ostatním uchazečům o veřejnou zakázku. Z dokumentace (hodnotící tabulky zápisu výběrové komise ze dne 29.4.1999) je zřejmé, že zadavatel nehodnotil v rámci prvého kritéria hodnocení, jímž byla cenová výše nabídky, nabídkové ceny uchazečů podle výše jejich absolutní hodnoty, čímž závažným způsobem porušil ust. § 6 odst. 2 písm. b) zákona, na které odkazuje § 49 odst. 4 zákona. Orgán dohledu z dokumentace zjistil, že zadavatel nejnižší ceně nepřiřadil nejvyšší ohodnocení (atd.). Podle § 68 odst. 2 zákona rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou. Orgán dohledu z dokumentace zjistil, že v dokumentaci chybí doklady o doručení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, resp. o vyloučení uchazeče z další účasti na veřejné zakázce. Tím, že zadavatel v dokumentaci neprokázal, že uvedená rozhodnutí zadavatele oznámil uchazečům způsobem stanoveným v zákoně, porušil závažným způsobem citované ustanovení zákona. Zadavatel sice ve svém stanovisku ze dne 10.5.2001 doložil kopii stránky z knihy pošty ze dne 6.5.2001, ale zvolený způsob (doklad) odeslání rozhodnutí zadavatele orgán dohledu neposoudil ve vztahu k citovanému ustanovení zákona za dostačující, jelikož nelze zjistit prokazatelným způsobem termín, kdy uchazeč rozhodnutí zadavatele obdržel a v návaznosti tedy konkrétní lhůtu pro podání námitek. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, prokáže kvalifikační předpoklady způsobem uvedeným v § 2c odst. 2 zákona. V dokumentaci nejsou doloženy doklady o prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečem, se kterým byla uzavřena smlouva (chybí potvrzení příslušných orgánů podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona). Podle § 49 odst. 5 zákona neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů, musí ho zadavatel z další účasti na veřejné zakázce vyloučit. Tím, že uchazeč A.M.O.S. DESING s. r. o. před uzavřením smlouvy kvalifikační předpoklady způsobem stanoveným v § 2c odst. 2 zákona neprokázal, zadavatel uzavřením smlouvy se jmenovaným uchazečem závažným způsobem porušil ustanovení § 49 odst. 5 zákona. Orgán dohledu z dokumentace zjistil, že zadavatel oznámil výběr nejvhodnější nabídky dopisem ze dne 5.5.1999. Evidenční list veřejné zakázky byl však odeslán až 5.4.2000. Odeslání evidenčního listu veřejné zakázky zadavatelem až na základě upozornění NKÚ však orgán dohledu neposoudil jako závažné porušení zákona (§ 64a odst. 1 zákona – při zadání veřejné zakázky podle části druhé a § 49 a 50 vyplní zadavatel "Evidenční list veřejné zakázky", jehož vzor je uveden v příloze zákona, a zašle jej do 15 dnů od uzavření smlouvy orgánu dohledu). Orgán dohledu akceptoval stanovisko zadavatele vysvětlující rozdíl mezi nabídkovou cenou a skutečně zaplacenou částkou. Zadavatel přiložil kopii dodatku č. 1 (montáž dodaného zboží) mající vazbu na článek III. původní smlouvy o dílo. Ad 2. Veřejné zakázky na „jednotlivé projektové práce související s probíhající rekonstrukcí muzea, zadané Ing. arch. Michalu Sborwitzovi“. 1. Zadavatel uzavřel s Ing. arch. Michalem Sborwitzem dne 27.4.1996 smlouvu o dílo v ceně 259 000,-- Kč, ve které bylo předmětem plnění stanoveno „zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení“. V dokumentaci však nebylo doloženo, zda zadavatel
4
před uzavřením smlouvy vyzval nejméně pět zájemců o veřejnou zakázku. S odkazem na § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen „zákon po poslední novele“), podle kterého řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do čtyř let ode dne, kdy došlo k porušení zákona, orgán dohledu pouze konstatuje porušení § 49 odst. 2 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zadavatelem, zjištěné při přezkoumávání souboru veřejných zakázek na jednotlivé projektové práce související s probíhající rekonstrukcí muzea. 2. Zadavatel uzavřel s Ing. arch. Michalem Sborwitzem dne 28.2.1997 smlouvu o dílo, ve které byl předmět plnění stanoven jako „občasný autorský dozor, konzultační činnost a technická pomoc“. Ve smlouvě však nebyla uvedena celková cena veřejné zakázky, ale pouze hodinová zúčtovací sazba. Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10.5.2001 doložil kopie faktur ze dne 3.3.1997 a 2.7.1997, ze kterých vyplývá, že zadavateli z uvedené smlouvy vznikl celkový peněžitý závazek ve výši 18 000,-- Kč. Orgán dohledu postup zadavatele při zadání uvedené veřejné zakázky akceptoval. 3. Ke smlouvám uzavřeným dne 28.3.1993, 20.11.1993, 6.7.1994 a 14.10.1994 orgán dohledu konstatuje, že byly zadány před nabytím účinnosti zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který se na ně tedy nevztahuje. V případě zbývajících smluv (veřejných zakázek) ze dne 2.12.1995, 19.2.1996, 7.9.1997, 25.2.1999, a 6.12.1999 orgán dohledu konstatuje, že v postupu zadavatele neshledal porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění platném v době zadávání konkrétní veřejné zakázky. Ke skutečnostem uvedeným zadavatelem v jeho stanoviscích ze dne 10.5.1999 orgán dohledu konstatuje, že je zohlednil ve své argumentaci k jednotlivým bodům odůvodnění rozhodnutí uvedených výše. Orgán dohledu však nesouhlasí s názorem zadavatele, že jeho pochybení nemělo v případě veřejné zakázky na „vybavení rekonstruovaných místností Muzea umění Olomouc nábytkem“ vliv na výběr nejvhodnější nabídky. S odkazem na zjištění uvedená výše orgán dohledu konstatuje, že porušení zákona zadavatelem v případě uvedené veřejné zakázky přímo ovlivnila výběr nejvhodnější nabídky a proto je orgán dohledu posoudil jako porušení závažná. K argumentům zadavatele o jeho malých zkušenostech se zadáváním veřejných zakázek orgán dohledu konstatuje, že zákon o zadávání veřejných zakázek je pro zadavatele závazný již více jak šest roků, a tudíž za dobu platnosti zákona se měl zadavatel s jeho zněním podrobně seznámit a v praxi následně bezchybně aplikovat. Orgán dohledu podle § 62 odst. 1 zákona po poslední novele může zadavateli za závažné či opětovné porušení zákona uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel již uzavřel smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky a že nelze dosáhnout nápravy fakticky, orgán dohledu přistoupil k uložení pokuty, neboť porušení zákona, kterých se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil, jsou porušení závažná. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání orgán dohledu zjistil závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, činí 2 286 357,10 Kč vč. DPH (smlouva a dodatek). Horní hranice možné pokuty (1 % z uvedené ceny veřejných zakázek) je 22 863,57 Kč. Při stanovení výše pokuty orgán dohledu vycházel zejména ze skutečnosti, že na základě podnětu NKÚ (vzhledem k počtu šetřených veřejných zakázek) zahájil souběžně s tímto správním řízením další správní řízení (S 7/01-151), jehož výsledkem bylo uložení pokuty zadavateli ve
5
výši 50 tis. Kč. Na základě tohoto faktu orgán dohledu nevidí smysl v dalším stupňování výše uložené pokuty, neboť postih zadavatele v celkovém konečném součtu považuje, vzhledem k charakteru zjištěných porušení zákona, za dostačující. Dohled nad dodržováním zákona podle § 52 zákona po poslední novele spočívá mimo jiné i v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a v ukládání sankcí. Pokuta uložená zadavateli za zjištěná porušení zákona při zadávání předmětné veřejné zakázky vystihuje dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k takovému chování, které je v souladu se zákonem. Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž zkoumal, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona po poslední novele, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. K závažnému porušení zákona o zadávání veřejných zakázek došlo dne 15.6.1999 (datum uzavření smlouvy). Orgán dohledu se o porušení dozvěděl dne 26.10.2000, a to na základě oznámení o výsledku kontroly zveřejněném ve věstníku NKÚ, částka 3, ročník VIII. V rozhodnutí orgán dohledu zohlednil nabytí účinnosti jednotlivých novel zákona o zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti orgán dohledu poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 5/99 ze dne 4. 11. 1999, z něhož vyplývá, že závazný postup zadavatelů musí být vždy posuzován podle zákona o zadávání veřejných zakázek účinného v době jejich zadání, avšak řízení před orgánem dohledu musí být posuzováno vždy podle předpisů platných v době rozhodování, neboť hlava III a IV části čtvrté zákona má charakter zvláštního procesního předpisu, kterým se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řídí, a na nějž přechodná ustanovení novelizací nedopadají. Vzhledem ke zjištěným závažným porušením zákona, kterých se zadavatel dopustil při uzavírání předmětné smlouvy a s přihlédnutím k tomu, že akce již byly realizovány, nelze dosáhnout nápravy uložením nového zadání veřejné zakázky. Orgán dohledu proto zvolil postup podle části čtvrté hlavy IV zákona a po posouzení a zhodnocení všech výše uvedených důkazů a skutečností uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Petr Hanák ředitel odboru dohledu
nad zadáváním veřejných zakázek v Brně
6
Obdrží účastník řízení:
RTS, a. s., Lazaretní 13, PSČ 615 00 Brno, zast. Ing. Jiřím Košuličem
Na vědomí:
Muzeum umění Olomouc, příspěvková organizace, Denisova 47, PSČ 771 11 Olomouc, zast.
Doc. PhDr. Pavlem Zatloukalem
7
