Pracovní právo Vznik pracovního poměru a pracovní smlouva Teorie - pracovní poměr je právní vztah, jímž zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele za mzdu (plat) - pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou nebo jmenováním § 33 (1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. - jmenováním vzniká u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců § 33 (3) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem; nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího: a) organizační složky státu, b) organizačního útvaru organizační složky státu, c) organizačního útvaru státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, e) příspěvkové organizace, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v Policii České republiky) - v praxi je nejčastější na základě pracovní smlouvy (vedle pracovního poměru je možné pracovat ještě na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) Náležitosti pracovní smlouvy • formální – jakou musí mít pracovní smlouvu formu - písemnost – zaměstnavatel je povinen pracovní smlouvu uzavřít písemně, pokud ji neuzavře písemně, bude stejně platná (chrání se ten faktický pracovní poměr, aby nebylo na škodu ZCi, že pracoval, ačkoli nebyl v pracovním poměru) – aby jakýkoli dokument byl neplatný, tak to musí zákoník práce vysloveně stanovit § 21 (1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, je neplatný, jen stanoví-li to výslovně tento zákon. § 34 (3) Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. - není to výslovně stanoveno ! – bylo by napsáno „jinak je neplatná“ •
obsahové – co musí každá platně uzavřená smlouva obsahovat
§ 34 (1) Pracovní smlouva musí obsahovat:
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. - podstatné náležitosti: 1. místo výkonu 2. druh práce 3. den nástupu - pokud bude jedna náležitost chybět, smlouva bude neplatná, ale pracovní poměr bude platný (pracovní poměr vznikne pracovní smlouvou ústní) – rozdíl mezi smlouvou jako právním a úkonem a faktickým výkonem práce - další náležitosti: smlouva nemusí ale může obsahovat, o některých věcech musí ZL informovat – typicky např. odměna, rozsah úvazku 1. odměna 2. doba trvání pracovního poměru (na dobu určitou či neurčitou) 3. zkušební doba 4. konkurenční doložka 5. souhlas zaměstnance s prací přesčas + pracovní pohotovost 6. rozsah úvazku 7. souhlas s pracovní cestou
Aktivní žáci se rozdělí do skupin, v rámci každé budou vždy dva v pozici ZLe a dva v pozici budoucího ZCe například na funkcí prodavače v Hypermarketu Tesco. Každá aktivní dvojice (ZLé i ZCi) by se měla snažit navrhnout vzor pracovní smlouvy, tak aby to pro ně bylo výhodné. Vizuální studenti rozdělení taktéž do skupin (po 2) dostanou konkrétní údaje z práce aktivních studentů, na jejichž základě sepíší pracovní smlouvu. Pracovní smlouva pro prodavače do Hypermarketu Tesco (co je výhodné pro tu kterou stranu) – tzn. ZL se bude snažit sjednávat tak, jak je popsáno na levé straně a uchazeč na pravé ZLe
Uchazeči o zaměstnání
1. Druh práce: ……………….
…………………….
- čím širší, tím lepší pro zaměstnavatele (může pak zaměstnance zařadit jako prodavače kamkoliv, jak např. do oddělení lahůdek, tak do oddělení drogerie atp.) - pracovní náplň je nedílnou součástí pracovní smlouvy – zaměstnavatelé s ní nemohou bez souhlasu zaměstnance hýbat, což je pro ně potom nevýhodné - na tuto práci (která je uvedena v pracovní smlouvě jako druh práce) má zaměstnanec nárok a tu mu musím jako zaměstnavatel přidělovat a pokud mu ji nepřiděluji, tak se jedná o překážku na straně ZLe a poskytuji náhradní mzdu – pokud ho budu chtít převést na jinou práci, tak to lze výjimečně a ve většině případů potřebuji souhlas ZC § 41 Převedení na jinou práci (4) Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu. (5) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může ho zaměstnavatel převést na jinou práci než byla sjednána v pracovní smlouvě jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí. 2. Místo výkonu práce: ……………………
……………………..
- pokud mám adresu jako zaměstnanec, tak bez mého souhlasu mě nemůže zaměstnavatel dát jinam, možnost vyslat na pracovní cestu nebo přeložit, ale pouze se souhlasem § 43 Přeložení (1) Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. 3. Den nástupu do práce:
………………..
………………………
- pokud mám, že vzniká 2. prosince, nemám ten celý měsíc nárok na dovolenou, nebudu ale třeba i pojištěn toho 1. prosince - sjednáme si s prodavačem 1. prosince nástup do práce (neděle), nastoupit má 2. prosince (to jde k podnikovému lékaři), nastoupí tedy až 3. 12. – den nástupu je však 1. 12. (ten den, který je uveden v pracovní smlouvě) 4. Odměna: …………………….
………………………
- pokud jako zaměstnavatel budu odměňovat zaměstnance interním mzdovým předpisem, tak vydám předpis, kde budou různé tarifní předpisy, mohu zohledňovat kvalitu práce, dobu trvání pracovního poměru a zaměstnanci dám pouze mzdový výměr, kde bude napsáno, že podle druhu práce byl zařazen do určité mzdové třídy - nevýhodou pro zaměstnance však je, že to lze měnit jednostranně 5. Doba trvání prac. poměru ……………………………
………………………..
- zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr po stránce právní docela komplikovaně a dlouhodobě - zaměstnanec může pracovní poměr rozvázat bez důvodu kdykoliv s dvouměsíční výpovědní dobou - platí, že pokud není stanoveno něco jiného, pak je vždy uzavřen na dobu neurčitou - na dobu určitou lze uzavřít nejvýše na dva roky – jinak protizákonné - jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynulo doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží - výjimky: - stanoví to zákon, že to může být na dobu určitou (učitelé VŠ, důchodci – mohou si vydělávat neomezeně a důchod dostávají dál, ale jen pokud je to na dobu určitou – vždycky se uzavírá smlouva na dobu určitou po jednom roce) - záskok za zaměstnance v práci (mateřská dovolená, dlouhodobá nemoc, výkon veřejné funkce, rodičovská dovolená) – na tu dobu se přijme náhradník § 39 Pracovní poměr na dobu určitou (1) Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. (2) Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy dochází k pracovnímu poměru na dobu určitou
a) podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších práv17), b) z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance. 6. Zkušební doba …………………………….
………………………..
- smysl má zkušební doba i pro zaměstnance, hledal si více zaměstnání a dostane třeba po 14 dnech lepší nabídku - zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná - ta musí být sjednána nejpozději před nastoupením do zaměstnání § 35 Zkušební doba (1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. (2) O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje. (3) Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. 7. Rozsah úvazku - v zásadě na dohodě, s omezením ze zákona (max 40 hodin) - pokud bude pracovní úvazek kratší, bude pro mě výhodné, jaké jsou ty pracovní dny, jinak mi ten zaměstnanec bude dělat rozvrh sám - pro dovolenou je důležité, kolik dní v týdnu chodím do práce, význam pro práci přesčas 8. souhlas s pracovní cestou …………………………..
………………………..
- pro ZLe je výhodné, pokud je generální souhlas přímo v pracovní smlouvě, pro všechny typy pracovních cest, pro ZC naopak – výhodné, aby uděloval souhlas ke každé zvlášť, k účasti na ní totiž nemůže být nucen § 42 Pracovní cesta (1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na
pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal. 9. souhlas s prací přesčas ……………………………
………………………….
- max je možné nařídit 150 hodin přesčasové práce za rok, dohodnout se lze však až celkově na 416 hodin za rok (maximální možné množství přesčasové práce je 8 hodin za týden – tudíž 52*8=416; náleží příplatek - u vedoucích zaměstnanců je možné již v pracovní smlouvě dohodnout odměnu za práci s přihlédnutím k práci přesčas, za podmínek, že rozsah této přesčasové práce bude vymezen, potom nenáleží příplatek § 93 (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. §114 (3) U vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu práce přesčas v kalendářním roce stanoveného v § 93 odst. 2 sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší. 10. souhlas s pracovní pohotovostí ………………………..
…………………………..
- pohotovost je doba, kdy se souhlasem zaměstnance ho zaměstnavatel může požádat, aby byl připraven k výkonu práce a když je třeba, tak bude připraven pracovat; děje se však vždy mimo pracoviště ZLe !!! a náleží za ni odměna, pokud se práce začne vykonávat, je placená stejně jako běžně vykonávaná práce (možnost i příplatků za přesčas), ale již nenáleží ta odměna za pohotovost – tedy pohotovost není výkonem práce
§ 95 (1) Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat jen, jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle §140. (2) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat; odměna podle § 140 za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas (§93). (3) Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.
Řešení příklad / pozice 1. druh práce 2. místo výkony práce 3. den nástupu do práce 4. odměna 5. doba trvání prac. poměru 6. zkušební doba 7. rozsah úvazku 8. souhlas s prac. cestou 9. souhlas s prací přesčas 10. souhlas s prac. pohotovostí
zaměstnavatelé prodavač Praha potřeba zaměstnavatele interní mzdový předpis na dobu určitou maximální, 3 měsíce dohoda všeobecný v prac. sml. všeobecný v prac. sml. všeobecný v prac. sml.
zaměstnanci prodavač v určitém oddělení Praha, Národní ul. 1. den v měsíci hodinově - dohodou na dobu neurčitou stačí kratší dohoda s každou zvlášť spíše ne, každý zvlášť spíše ne, každá zvlášť
