+ Jak se v Mezêcich hanáckê mlovivávalo, mlovi a snať eště nejakó dobô mlovit bôde. Jak ta doba bôde dlóhá, těško řict. Přémê si, abê bêla co nédelši, a záleži to jenom na nás, na Hanákách. Tymto slovničkem bêch chtěl přêpomenót našém potomkum, jak mlovilê jejich přetci.
Na óvot Slovniček je ôrčené pro fšeckê Hanákê, přiznifce hanáčťênê ê tem, kerém se hanáčťêna lébi nebo keři se o ňô zajimajó. Hanákama só mêšleni ti, co hanáckê mlovijó nebo aspoň ômijó, ale aj ti, co se za Hanákê považôjó. Je pravdó, že Hanáku ôbévá. Staři ômirajó a z mladéch mlovi hanáckê málogdo. Naôčet se vêslovovat typickê hanácky samohláskê ê a ô je možny jenom v děckym věkô. V rodinách, gde jenom jeden z rodiču ômi hanáckê, ôš to svy děcka věčinó nenaôči. A gde ômijó obá, só nélepši podminkê, abê se ê jejich potomci naôčêlê mlovit hanáckê. Je velêká škoda, že to věčinó nedělajó. V době myho mládi v Mezêcich skoro všeci mlovilê hanáckê. Spominám jenom paňmámô Vaňkovô, a možná bêlo ê nekolêk dalšich lêdi, keři „mluvili česky“, a pantátô Královiho, keré jako jediné v dědině „mlovile čohácke“. Kolêk lêdi v dědině fčêlká mlovi hanáckê je těšky odhadnót, ale mêslim si, že jich moc néni. Rát bêch se mélêl.
Pišmê jak mlovimê Mym cilem bêlo co névěrňéš zachêtit véslovnosť hanáckéch slof. Proto só psany tak, jak se vêslovôjó, bes ohledô na mlovnicky pravidla, pokuť nejaky v hanáčťêně vůbec egzistôjó. Nekery hanácky slova psany podlevá této zásadê se Vám mužó zdát trochô divny. Zásadni odlêšnosťó hanáčťênê od češťênê je poôžéváni samohlásek ê a ô. Podle odborné literaturê to je šêroky středopatrovy e a šêroky o. Chtěl bêch ôpozornit, že têto samohláskê se ojediněle vêslovôjó zdlóha. Pro ně sem poôžêl znakê è a ὸ. Poôžéváni techto samohlásek v textô je dobry pro jejich snadňéši čteni, správnó véslovnosť jednotlêvéch slof a negdê ê rychléši pochopeni jejich vyznamô. 1
Takê bêch chtěl ôpozornit na psani zněléch sóhlásek b, d, ď, h, v, z, ž. Na koncô slof se têto sóhláskê zásadně vêslovôjó nezněle, a to ê f češťêně. Zatimco v českéch tekstech mosimê podle pravidel spisovné češťênê psat co nevêslovôjemê, dovolêl sem si f tymto slovničkô psat to, co slêšimê, tj. sóhláskê p, t, ť, ch, f, s, š. Obdobně je to ze zněléma sóhláskama na koncô slabik a na koncô předložek. Tam je to ale nepravidelny a záleži na tym, kerá následôje hláska. Mêslim si, že je takê zbêtečny, abê hanácká abeceda měla pismenka q, x , w. Misto q se dá psat kv, misto x pak ks nebo gz, záleži jak gde se to vêslovôje, a misto w bê se muhlo psat jednodôchy v. Ȏ cêzich slof nebo ô slof s cêzim puvodem bêch se přêkláněl je takê psat tak, jak se vêslovôjó. Psani samohlásek ě, i, y a jejich véslovnosť ve spojeni s nekeréma sóhláskama bê mělê fšeci ômět za školê. Je to ale zbêtečně složity a dělá se f tym hodně chêp. Pokus o změnô psani hanáčťênê oproti českém pravidlum ôdělal pan Borocké ve svym slovnikô. A ôdělal to z grôntô. Uplně přestal ôžévat samohláskô ě a poôžévá jenom měky i. Misto bě, pě, vě se piše bje, pje, vje , misto mě, mně se piše mňe a misto dě, tě, ně poôžévá ďe, ťe, ňe. Obdobně di, ti, ni je nahrazeny ďi, ťi, ňi. Hláskô y věčinó nahrazuje e. Néni ale patrny, jak se vêslovôje. Toto se mně zdálo na Hanákê moc „revolučni“. Zustal sem ô zažêtyho a ôdělal vyjimkô s přêjaté zásadê: piš jak mloviš.
K opsahô Dalšim mym cilem bêlo poôkázat na rozdilê mezê hanáčťênó a spisovnó češťênó a proto sem všeckê hanácky slova porovnával ze slovnikem spisovnyho českyho jazêka. Přê rôce sem měl osmidilné „Slovník spisovného jazyka českého“, ôš trochô starši, vêdané v rokô 1989, keré opsahôje přes 190 000 hesel. Ȏkázalo se, že čêstě hanáckéch slof, kery nemajó ve spisovné češťêně obdobô, néni zas tak moc. Ve slovničkô só všeckê, kery znám a na kery sem si spomněl. Tê sem zvyraznil červenym pismem. Ȏ nekeréch bêlo těšky najit spisovny česky slovo s odpovidajicim vyznamem a nebo vubec vêjádřêt vyznam teho slova. Věčina hanáckéch slof je podobnéch
s českéma. Ȏ tech sem se snažêl ôvist
spisovné tvar a negdê sem ôpřesnil ê jejich vyznam a nebo ôvedl vyznam dalši. Protože techto slov je hodně, nemužó bêt ve slovničkô všeckê, a tak sem mosêl
2
zvažovat, kery do něho zařadim a kery nè. Snažêl sem se přednostně ôvádět slova z hanáckéma samohláskama ê a ô. Só ê slova, kery majó spisovné české tvar, ale v hanáčťêně se poôžévajó v inčim vyznamô. Tê só psany normálnim pismem, nè klôstym. A obráceně só slova, o keréch sem si mêslêl, že majó hanácké tvar. Ale gdêš sem zjistil, že majó spisovné české tvar, tak sem je do tehoto slovničkô nezařadil.
Literatura Inspiracó a pomocnikama přê zestavováni slovničkô mně bêlê: -
ôš spiš zminěné „Slovník spisovného jazyka českého“, spracované „Ústavem pro jazyk český ČSAV“, vêdané bêl v rokô 1989 v nakladatelstvi ACADEMIA
-
hanácké slovniček v knišce „Hanáčtěna pro každé deň“, autorem je pan Jiří Chlebníček z Lešťênê, vêdaná bêla sókromym nákladem v rokô 2003
-
kniška „Hanácký slovníček“, autorem je pan Pavel Pospěch a spoluautoři, vêdala jô v rokô 2008 „Společnost přátel vesnice a malého města“
-
„Slovník nářečí obce Kobylí a okolí“, prezentované na vebovéch stránkách, autorem je Prof. Ing. Josef Coufal, CSc
-
„Hanácké slovňik, hanácký slovník středohanáckého nářečí“, jehoš autorem je pan Josef Borocký, prezentované je takê na vebô
-
„Kolik řečé naděláš, tolekrát seš Hanákem (první očebnica hanáčtěne na zaročeně hanáckym servro)“, ômistěná na vebovéch stránkách Olomóca, autorem je pan Libor Smital
Závěrem bêch Vás chtěl požádat, abêste se zamêslêlê nat budócnosťó hanáčťênê a třeba ê pomuhlê, podle svéch možnosti, jô zachovat. A ôš předem děkôjô všeckém, keři mě ôpozornijó na hanácky slova, kery sem do slovničkô nezařadil, a nebo se Vám ô nekeréch slof lepšê podaři vêjádřêt jejich vyznam a nebo najit vyznamê dalši.
Předmlovô napsalê a zestavováni slovničkô dokončêlê v dôbnô rokô 2013 pantáta Fantôlu z Mezêc.
3
Slovniček
A abê abêch, abês abêsmê, abêste agát aji alêja ancêjáš árešt
aby abych, abys, abychom, abyste akát aj, a také alej ďábel, čert arest, vězení
B babóňat
brzy ráno vstávat; v noci nespat, ponocovat babôšêt se; za- (se) chumlat se bácnót bácnout, bacit, bouchnout; spadnout bacôlatět; za- se; z baculatět bacôlka baculatá, plnoštíhlá osoba baček tlustá osoba bačmachê rozchozené, zablácené boty bagón bagoun; ušpiněnec bachroň bachráč, tlouštík, tlusťoch, břicháč bakôla bakule, kulovité těleso, boule; hodně něčeho bakôlaté baculatý bakôlêt; na- se, zjíst (o dítěti) balamôtit; na-; o- (se) balamutit, obelhávat, klamat, šálit balda hůl na rážení ořechů balêt; do-; na-; od-; o-; ô-; pře-; přê- (si); roz- balit (se); vê- (si); z- (se); za- (se,si)
balêt; na- si; -z
balit; projevovat zájem (o děvče) bambule, věc kulatého tvaru; nemotora, hlupák, budižkničemu bančit, bít, tlouct kukaň pro kvočnu velké břicho postel, lůžko mazlivé oslovení dítěte
bambôla bančêt; do-; na-; zbaňka banděro, banďór barák baróšek; barôška 4
bartušek bašťêt; do-; na- se; pře- se; zbázlêvé bažêna béčák béčňa bék bělka bes běsêt se; o- (se) běsêt se; na- se béváni bévat; do- (se); na-; o-; od-; ô-; po-; pře-;
košík baštit, hodně nebo s chutí jíst bázlivý, bojácný, ustrašený, lekavý, nesmělý bažina býkovec, karabáč upletený z býčích žil těžká práce býk pletýnka z kynutého těsta bez, šeřík běsit se, věšet se běsit se, tahat se s něčím bydlení bývat; přê-; z-; za- se; bydlet bè bé, bečení ovce bê by bêblat se; ô- (se); po- (se); roz- (se); za- (se) mazat se, lepit se bêčet; ô- se; na- se; roz- se; za- (si) bečet; brečet, plakat bêdlêt; do-; vê-; za- (se) bydlet bêdlo bidlo; bydlo bêdylko bidýlko bêch, bês, bêsmê, bêste bych, bys, bychom, byste bêk, bêkot brek, brekot bêt; do- (se); na-; nado-; poz-; pře-; přê-; ô-; být vê-; vêdo-; z-
bêtelné bêť biskôp
bytelný, pevný, důkladný byť, ač, ačkoli, i když biskup; zadek u drůbeže blemcat, blembat, blômbelat; roz- se houpat, komíhat, sem tam se kývat bléskat (se); na- (se); roz- (se), vêblýskat se, třpytit se bléské; blêšši blízký; bližší blésko; bléš blízko; blíž blézat; do-; na- se; o-; ô- (se); vêlízat blêšťêt se; ros- se; za- se blyštit se, zářit, lesknout se, třpytit se blêšťêvé blyštivý, třpytivý blôncala toulavý člověk blôncat bloncat, pohybovat se bez cíle, toulat se, bloumat blôncat (se) bloncat, houpat, komíhat blôt blud, mylný názor, klam blôt; do- (se); na-; po- (se); vê- (se); z- se blít, zvracet blvoň blboun, hlupák, blbec bóchat; do- (se); na-; od-; přê-; roz-; vê-; z- bouchat, tlouct bóchat; na- se; pře- se; roz- se; zhodně jíst 5
bóchat se
potulovat se; ztěžka chodit bloumat naboso bouřka; prejt buben; krach bublat bubnovat bubřet buclatý hrnec buclatět bučet; hlasitě brečet budík budit
bóňat boskê, poboskê bóřka bôben bôblat; do-; pro-; pře-; vê-; zabôbnovat; do-; roz- se; vê-; zabôbřêt; na- (se) bôclák bôclatět; zbôčet; do-; roz- se; zabôdik bôdit (se); na- (se); po-; pro- (se); vê- (se), z- (se)
bôdóci bôdovat; do-; pře-; vê-; z-; zabôchan bôchánek bôchta bôk bôlák bôlêt; za- (si) bômbela bômtat bôntovat; na-; zbôrcovat; vê-; zbôrda bôšêt; na- se; roz- se; zabôť; bôťto brablenec brajgl brčet; zabréle brêčet; o-; ô- se, po- si; roz- se; za- si brênda brêndák brêndat; po- (se); za- (se) brôcan brôčet; roz-se; za- (si) brômlat; za- (si) brôs brôtvan brucók
budoucí budovat bochník bochánek buchta buk baňatý hrnec bulit, plakat, brečet neobratný, pomalý člověk odmlouvat, dávat najevo nespokojenost buntovat, navádět, podněcovat burcovat dům na spadnutí bušit buď; buďto mravenec nepořádek odmlouvat, reptat brýle brečet brynda, nechutný nápoj bryndák, uvazuje se dětem pod krk bryndat, nevhodně rozlévat nepodařená buchta bručet brumlat, bručet brus pekáč batoh, ruksak 6
brykôle břéskat; roz- se; za- (si) březôlka břêtva břôch; břôšêsko budák buch bylêna bzdina bzôčet; do-; roz- se; zabžônda, žbrônda
drahoty, okolky vřískat přírodní barva na velikonoční vajíčka břitva břicho, velké břicho neprůbojná osoba bůh bylina skoro nic, malé množství bzučet žbrunda, nedobrý nápoj
C cabnót cabnót se cahél cachtat se caloň cálovat; zacamfrňoch
kopnout minout se, netrefit se poslední při jídle vychloubat se výrostek platit kousek něčeho; malé dítě cancour, kus hadru, útržek látky kousek něčeho trhat třást, třepat trhat, cuckovat namáhat se, tahat se (s něčím) cavyky, okolky, drahoty cibule malá cibule; nakrájená smažená cibule napomínat, vychovávat dcera cedník; kropítko na konvi cedítko, malý cedník plakat, brečet proud tekutiny malý proud, pramínek proudem cikán cikánit, lhát, podvádět, klamat hrozen -cizit
cancór cancórek cápat; na-; o-; ô-; roscaplovat; o-; ôcaplovat; roscaplovat se; ô- (se) cavykê cebôla cebôlka cepovat; vêcera cezan cezátko cêconit; na- se; ros- se cêcór cêcórek cêcórem cêgán cêgánit cêmbál -cêzêt; ot-; s7
cêzi cibrovat; vêcimbat; vê- se cingat; ros-; zacirátê cityrovat
cizí komandovat, pořádat, učit mravům platit; zaplatit hodně peněz cinkat ciráty, okolky, drahoty citýrovat, nadměrně rozkazovat, přikazovat, sekýrovat mít rýmu, smrkat hltavě pít; čistit studnu couvat cosi cucák, ještě pije mateřské mléko cucat cucek, kousek cuckovat, trhat na kousky cicmat se, mazlit se nedojedené jídlo cuchat, mačkat, muchlat; nechávat zbytky cuchta, neupravená žena cukr cukrář cukrovat culík klátit se, kolébat se chodit od ničeho k ničemu culit se, usmívat se cumel, dudlík cumlat malé zakrnělé zvíře cop cupitat cupkat cupovat rozlévat vodu, šplíchat vodou máchat se ve vodě malá místnost, komůrka trocha, kousek zpátky, dozadu piškotová buchta shon, rychlé pobíhání
cmrchtat códit; vêcófat; vê-; zacosê, cosêk côcák côcat; o-; ô-; ros-; vêcôcek côckovat; na-; roscôcmat se côchan côchat; po-; roscôchta, côchtla côkr côkrář côkrovat; do-; na-; o-; po-; pře-; přê-; vêcôlék côlêmbat se côlênovat se côlêt se; ô- se cômel cômlat; o-; pocôňár côp côpitat; do-; pře-; přê-; otcôpkat; do-; pře-; přê-; otcôpovat; roscôrdat ; na-; ros-; vêcôrdat se; po- se; ô- se; vê- se; za- se côrdik crcek curyk cvibôch cvrkot
8
Č čácha; čáchora čáchat čáchnót čamčet; do-; ô- se; po- si; ros- se; začančat (se); na- (se) čárat, čárovat čepéřêt se; na- (se); ros- (se) česněk čést; ode-; pře-; přê-; vêčê čêčufka čênit; ot-; ô-; vêčênit se; přê- se čêsté čêstit; do-; o- (se); pře-; vê-; začibět; na- se; o-; ô-; ros- se; vê- se; za- (si) čisê člampat; do-; ô-; po-; přê-; ros-; s-; vê-; začlôn člôpek, šlôpek čmajdat; ros- (se); s-; začmajdê čmód, čmad čmóchat; vê-, za- (si) čmôchat; vê-
noha; velká noha něčím mlátit udeřit, praštit plakat, břečet strojit se, zdobit se chodit rázně sem a tam čepýřit se česnek číst či, anebo čočka činit, konat činit se, snažit se čistý čistit plakat čísi šlapat člun stupínek, schodek šmajdat, pajdat, pokulhávat sešlapané boty čmoud, dým, kouř kouřit (cigaretu) čmuchat, slídit; čenichat, větřit člověk čubat, švihat (bičem) rychle chodit; krást čubnout, švihnout, udeřit; ukrást čubrnět, dívat se překvapeně čučet, překvapeně hledět čoudit čudlík čuhácký nářečí, kterým mluví Čuháci Čuhák, přezdívka části Hanáků na jih od Olomouce špatně hořet nesrozumitelně mluvit čich
čověk čôbat; do-; na-; sčôbat čôbnót čôbrnět čôčet čôdit; do-; o-; vê-; začôdlék čôhácké čôháčťêna Čôhák čôhélat; dočôhlat; začôch 9
čôchat; do-; na- (se); o- (se); vêčôchnót (si); na- (se); ô-; přê- (si); vê-; začôchta čôchtat; do-; ô-; začôchtat čôchtat se čômák čômákovat čômět; za- se čôňa čôpr, čôprné čôpřêna čôt; ô-; vê-; začubr čuna
čichat čichnout hustá polévka nebo omáčka; upovídaná osoba míchat dohromady mluvit jedno přes druhé šťárat se v něčem, přehrabovat se v jídle čumák, čenich; huba čumákovat, nečinně přihlížet, dlouho čekat čumět, upřeně hledět huba, tlama čupr, svěží, čilý čupřina, kadeř, kštice cítit vrabec čuně, ušpiněná osoba; prasnice
D daf děfčêsko dêbê dêbêste dêbêsmê dêcinkê dêcky dêčka dêka dêkl dêndat, dyndat; vêdêňa dêť dêš difka dinsťákê divós diža dlábit se; nadlachmat; dodlachmit, drachmit; ô-; zadlôho; dyl; nédyl dlôch dlôžêt; ot- (se); pře- (se); za- (se)
dav děvčice kdyby kdybyste kdybychom dycinky, vždycky dycky, vždy dečka deka dekl, poklop, víko mámit, škemrat dýně vždyť když dívka, děvečka kompot z jablek divous, podivín, mrzout díže, dřevěná nádoba na mísení těsta hltavě jíst tisknout, mačkat (dívku) mačkat dlouho; déle; nejdéle dluh dlužit 10
dneská, dnesky dobêtek dochramostit dochtor dolêna domaraščěné domrza doranec dosaváť dostôpné došêroka doškê dožebračêt se dožhrat se dôp dôben dôdan dôdê
dnes dobytek zřídit, zranit doktor dolina dotlučený osoba působící mrzutosti, stále něco chce durancie, druh švestky dosud, doposud dostupný doširoka došky, slaměná krytina zmrzačit se dožrát se, silně se rozzlobit, dopálit se dub duben dudlík dudy; velká prsa duha duch duchna, peřina tahat dudlík, pít z dudlíku dunět durdit se, zlobit se, hněvat se duřet, opuchávat, otékat dusno dusit
dôha dôch dôchna dôndat; do-; na- se; ô- se; vê-; za- si dônět; roz- se; zadôrdit se; roz- se; za- se dôřêt; na- (se); z- (se) dôsno dôsêt (se); do- (se); na-; ô- (se); pře-; přê(se); vê-; za- (se)
dôša dôšovat se; za- se dôt; do-; na- (se); pře-; vê- (se); vz- (se); z-
duše dušovat se, zapřísahávat se dout, foukat, fouknout
(se); za-
dôté dôtina dôžêna drêjáčnica drêják drndit; na- se, za- si dróška drôhé dršťkovat; na-; vêdrvárnik dřif durch dyl
dutý dutina dužnina uhádaná, ukřičená ženská dryák, silné pití klevetit družička druhý nadávat, hubovat dřevník dříve skrz naskrz déle 11
dylka, zdylka dynko dyšť dyšťofka, dyšťufka džgat; na-; pře-; vêdžiganec, džoganec džigat, džignót, džognót
délka prkénko na krájení déšť dešťová voda cpát píchanec píchnout, bodnout
Ď ďóra ďóravět; proďórečka ďórka ďórkovač ďórkované ďórované ďôbat; do-; ôďôbat, ďôbnót; po-; pro-; vê-; zaďôbat, ďôbnót; do-; o-; ô-; po-; vêďôbek, ďôpka
díra děravět dírečka dírka dírkovač dírkovaný děrovaný ďobat, něco drobného dělat; ďobat, slabě klepat; ďobat, zobat, klovat tečka, malá skvrnka; důlek na tváři po neštovicích zadnice tečkovaný tečkovat
ďôpa ďôpkované ďôpkovat; do-; na-; o-; po-; vê-
E egzistovat eklovat se ešlê ešlêpak ešlêže eštěže
existovat protivit se jestli jestlipak jestliže ještěže
Ȇ ê ênô ênôbať
i inu inu ano
12
F f ffagôla fajčák fajčêt; do-; pro-; vê-; za- si fajfka fanzól, fônzól
v, předložka v-, předpona fagule, pochodeň, velký oheň oheň z bramborové natě kouřit noha
(tvrdé jak f.)
hodně tvrdý fajn, příjemně, pěkně, dobře plechová nádoba na sádlo fáč, obvaz fazole vcelku včela včelařit včerejšek včil, nyní, teď fejfara, píšťala, trubka fidlat, neuměle hrát fidlat, neuměle řezat velký nos pískat stříhat flák, velký kus flákanec, ještě větší kus flákat, bít, tlouct flákat, sekat flákat se, potulovat se, vyhýbat se práci fláknout, udeřit, uhodit, praštit; spadnout žena běhající za muži, běhna záplata; pokuta; trest ve vězení; dlažební kámen dláždit; záplatovat flinta, puška flok; krátký špičatý kolík flusat, plivat brečet, plakat
faň faska fášek fazôla fcelkô fčela fčelařêt; dofčeréšek fčêl, fčêlká, fčêlky féfara fidlikat; do-; za- (si) fidlikat; do-; ô-; pře-; vê-; fifák fifôlêt; do-; ô- se; zafikat; do-; na-; o-; ô-; ot-; po-; pro-;ros-; vêflág flagan, flaganec flágat; do-; na-; po-; přê-; ros-; s-; zaflágat; do-; na-; po-; pře-; ros-; vêflágat se flágnót flandra, flôndra flastr
flastrovat; zaflênta flôk flôsat; po-; o-; vêfňágat, fňágávat; po-
13
fňôkat, fňôčet; do-; na- se; ros- se; za- (si) fňukat, poplakávat stále naříkat fňôkna osoba stále naříkající fóňa fouňa, nadutec, nafoukanec fós vous fôčet; na-; ros-se; zafučet, prudce vanout fôk fuk, mezera fôkéř fukéř, silný vítr -fôkovat; do-; na- (se); o- (se); ot- (si); ô-; -fukovat pot-; pře-; přê-; ros-; s-; vê- (se); zafônět; ros- se; za-
funět futrál, pouzdro futro, zárubeň dveří; krmení pro dobytek futrovat, krmit dobytek uprostřed vepředu troufat si nadávat na něco, stěžovat si, kecat vybíravá osoba velký nos smrkat fracek, spratek vskutku, opravdu všichni všechny všední všelijak všivák, darebák všude všudy pták vteřina fusekle, ponožka fúrie, rozezlená, rozlícená osoba neustále, pořád
fôtrál fôtro fôtrovat; do-; nafprostřetkô fpředô frcat si frflat frňák frgôla frgôlêt; vê- (se) frôcek, frôcan fskôtkô fšeci fšeckê fšedni fšelêjak fšêvák fšôdê fšôdêma fták fteřêna fusakla furêja, furija furt
G g gábl
k (někomu, něčemu) jídlo; kabel jíst
gáblovat; na- (se)
14
gajst
elektřina; síla; něco dobrého; oči malé katě; kalhotky kaval, velký kus ještě větší kus kdákat kdesi kdyby kdysi kdosi vlohy, schopnosti kebule, hlava kecnout, spadnout; tvrdě dosednout hustá omáčka; upovídaná osoba mazlavý hloupě mluvit, kecat hodně povídat mazat se, špinit se hltavě jíst velký kus hustá polévka nebo omáčka rozbředlý blbě mluvit klevetit, vybavovat se, dlouho povídat klátit se, viklat se; být volný, větší než třeba (boty, oblečení) široké kalhoty; klevety kus chleba, buchty hustá omáčka lok hltavě pít, lokat hltavě pijící osoba krém na boty kór, docela, hodně kořala, náruživý piják kořalky kořalka gracka, široká motyka síla ruka nešikovný okraj kachlových kamen opadávat od pusy
gále gaťkê gaval gavalec gdákat; vê-; zagdesê gdêbê gdêsê gdosê gebirê gebôla, gebeňa gecnót, gêcnót; zgêgla gêglavé gêglat gêglat (se); po- (se); ô- (se); za- (se glábit; na- se gláf, gláfoň glaga glaglavé glachtat; vêglajdat glajdat se; roz- (se); vê- (se) glajdê glápit glêchta glg glgat; do-; na- se; vêglgoň glóbin gór gořala gořalka graca grádê gramla, gremla gramlavé granec grêndat; po15
grêntat; po- (se); ô- (se) grêntê grgat gróška
slintat sliny krkat, říhat kroužek; prstýnek kroužek na řetězu k uvázání dobytka základ grunt, statek gruntovat, důkladně uklízet chlapisko, statný chlap kousnout prak kuráž, smělost, odvaha kvečeru k vůli
gróža, grôža grônfešt grônt grôntovat; vêgryc gřajfnót; ô-; pře-; za- se gumišic guráš gvečerô gvulê, gvulêvá
H hábê hadlák hafôl, hafôla hagnózek hajsák, hajsón, hajsoň hajsat, hajsovat hákat háklêvé haklovat; ô-; přê-; z-; zahalastrón halat; vê- se halôs, halôza
šaty, oblečení trhan, ošusta mnoho náhrdelník, přívěsek výrostek chodit, běhat po vesnici pomalu a špatně číst háklivý, choulostivý, náchylný plést, háčkovat, šít vysoký dospívající kluk hajat, ležet haluz, větev; vysoká postava hamáry, mrzutosti, nepříjemnosti, spory hampejz hrbol na cestě almara, skříň slaneček nestydatý muž nestydatá žena haraburdí, nepotřebné věci; krámy almara, skříň hartusit hazuka, kabát, hábit hýbat
hamárê hampés harmara harênek haňbola, haňbôla haňbolêna, haňbôlêna harabózi harmara hartôsêt; zahazuk, hazór hébat; na-; o-; od-; ô-; pro- (se); pře-; přê-; roz-; vê-; za-; zo-
16
heftnót; přê-; zhéhôla hemzat hemzê héné hések heskê -hêbat; doo-; na- (se); nao-; o- (se); od-; ô-;
lehce šitím přichytit hejhula, hrubý, neohrabaný člověk kecat, hloupě mluvit, žvanit kecy, tlachy hajný hejsek, lehkomyslný, povrchní mladík hezky -hýbat
pod-; pro- (se); poo-; pře-; přê-; roz-; vê- (se); za-; zo-
hêbno hêkat; zahênót; ô-; po-; vê-; z-; zahêzdit; o-; z- (se); zohlésta hlêna hlópš, hlóbjéš hlôběnka hlôčné hlôché hlôpši hmla hneť hnikat se hnipat, hňápat hnôti hnujsko hnyst; ô-; vêhňácat; na-; ôhňápnót hňôp hóba hóhat; vêholčêčka holôp hořčêca, hořťêca hospodêňa hôba hôbaté hôbička hôbit; vê-; zahôblék hôblovat; na-; o-; od-; ô-; pře-; přê-; vê-; zhôbnót; z-; vê17
honem, rychle hekat hynout hyzdit hlísta, žížala hlína hlouběji hlubší miska hlučný hluchý hlubší mlha hned pošťuchovat se, škádlit se podřimovat hnutí hnojiště hníst mačkat spadnout; uhodit hňup, velký hlupák houba plýtvat, nešetřit holčička holub hořčice hospodyně huba, ústa; houba hubatý, prostořeký hubička, polibek hubit hoblík hoblovat hubnout
hôbovat; vêhôčet; roz- se; za-
hubovat hučet; hlasitě mluvit hôdica, ôdica udice hôdirna udírna hôdlat hudrovat, projevovat nespokojenost, durdit se, hubovat hôdit; ô-; roz-; vê-; z- se udit hômno humno; stodola hôhlat ; zahuhlat, tlumeně, nezřetelně mluvit huhňat; zahuhňat, mluvit nosem hôlék malá úzká místnost ulička hôlêt; vê-; z- se; zahulit, silně čadit, silně kouřit hôpkat; do-; ot-; pře-; přêhopkat hôpsat; do-; ot-; pře-; přê-; vê-; zahopsat hômpat; -hômpnót; po-; z-; zahoupat hôngat (se); za- (se) hongat, houpat, kývat hôntovat; z- (se) huntovat, ničit, kazit hôňa houně, pokrývka z hrubého sukna hôňaté huňatý hôsa husa hôsté hustý hôstit; do-; na-; pře-; přê-; z-; zahustit hôtné hutný hôtnit; do-; ô-; zhutnit hôť huť hôzel uzel, ranec hôzeny uzené maso hratva návštěva, beseda hrbócet; zahřmět, rachotit, burácet hrbócet se trmácet se hrdlêt se, hrdlačêt se hrdlit se, namáhat se, lopotit se hrêzat; do-; o-; ô-; pro-; pře-; vêhryzat hrnčór velký hrnec hrôbé hrubý hrôbá velká, hlavní mše v neděli hrôda hrouda hrôška hruška hřébat; do-; na-; o-; ô-; pro-; pře-; vêhryzat, kousat hřêp hřib hřêva hříva hřit (se); do- se; o-; ô- (se); přê-; pro-; roze- hřát (se); vê-; za- (se); ze- (se)
18
CH chabašti chábi chalôpa chalôpnik charabél chebzi chêba chêbit; pochêbět; pochêbné chêbovat; po-; zapochêcené
chrastí, drobné větve chabí, křoví, roští chalupa chalupník vetchý člověk šeřík chyba dělat chybu chybět chybný, špatný chybovat chycený; připitý chêstat (se); do- (se); na- (se), ô-; přê- (se); chystat chêtat (se); do; na- (se), o-; ot-; ô-; po-; ros- chytat se; s-; vê-; za- si chlástat; do-; na-; přê-; zachlástnót; přê-; s-; za-
padat padnout chléb chlév chlubit se chlup chmuřit se chňapnout, uchopit praštit něčím ve zlosti; spadnout chudý chuděra, chudinka, ubožačka chuchvalec chomáč chumel, shluk, tlačenice chumelit, hustě sněžit chumlat, mačkat, muchlat chundel, chumáč churavý churavět dávat chuť chutnat chutný chuť chuťovka chrastí; křoví
chlip chlif chlôbit se; po- se chlôp chmôřêt se; za- se chňapnót; ôchňápnót chôdé chôdera chôchvalec chômáč chômel chômelêt (se); do-; na-; přê-; zachômlat (se); za- (se) chôndel chôravé chôravět; ochôtit; o-; do-; přê-; chôtnat; o-; vê- si; zachôtné chôť chôťofka chrašti
19
chróst
chroust; hubená malá osoba stříkat; hodně pršet mít průjem
(je jak ch.)
chvistat; na-; o-; po-; vê-; za chvistat; po- se; vê- se; za- se
I ináč inači
jinak jinačí; v jiném stavu zcela jiný, odlišný jiný jindy jinde injekce inkoust jinudy
inčéši inči, iné, inši indá, indová inde inekca ingóst inôdêma
J ja jádřênec jagbê jachat jakésê jaksê jalufka jančêt; z- se japčák japčêsko
ano jádřinec jakoby jechat, chvátat, spěchat jakýsi jaksi jalovice jančit, plašit se, být neklidný jablčák, víno z jablek pole s bramborami; velká brambora nebo jablko jablko rajče brambor jářku jazyk ječmen jednotlivý jehličí jelito jeskyně jesličky jíst
japko strômovy japko rajsky japko zemsky jářkô jazêk ječmeň jednotlêvé jehlêči jelêto jeskêňa jeslêčkê jest; do- (se); na- se, ô-; po-; pro-; pře- se; vê-; za-
20
ješêtné jetrnica jè jèda jèmine jèžiši jèžišmárjajὸzêf jônda jôš, ôš
ješitný jitrnice, jaternice jé, vyjadřuje podiv, radost, povzdech jejda jémine ježíš, vyjadřuje údiv, překvapení ježíšmarjájosef junda, švanda, legrace už
K kabilka kabuš kalénica kalêch kalêndář kalôš, kalôha kameň kanapél kaňór
kabelka kabát, spíš nevzhledný kalenice, hřeben střechy kalich kalendář kaluž kámen dřevěná rozkládací lavice na spaní kaňour, kanec; prasák kapalina kaplička karb, dřevěná nádoba na rozpouštění vápna kedluben hrst klásků nebo trávy kyška který, kdo kterýsi kývat kyčel neskočená, zdrclá buchta kydat, házet; pomlouvat kydnout kandat, tlachat, žvanit kynout kypět kysat, kvasit kyselina kyd, kydnutí; pomluva, lež kýta
kapalêna kaplêčka karbovňa kedlôp késtka kéška keré kerésê kévat; do-; ot-; po-; ros-; vê-; zakêčla kêdan; kêdanec kêdat; do-; na-; po-; vê-; za-; kêdnót; vê kêndat; vêkênót; na-; pře-; vêkêpět; na-; pře-; vêkêsat; do-; na-; pře-; s-; vê-; zakêselêna kêt kêta
21
kêtka
kytka, malá kýta kytice kêtiska velká kýta kêvadlo kyvadlo kchél kél, kapusta klačêt; do-; f-; na-; o-; ot-; ô-; pro-; pře-; přê-; tlačit s-; vê-; za-
klén klên kliště
klín klín na štípání dřeva klíště; kleště klnout, nadávat kloub tlouct
klnót; zaklóp klóct; do-; f-; na-; o-; ô-; po-; pro-; přê-; s-; vê-; za-
klóček
klíč, klíček; klouček, malý chlapec klódné kloudný; pořádně velký klóhat; ôklouzat klóstnót; stloustnout klóšťka tloušťka -klózet; doô-; ot-; ô-; po-; poot-; poô-; pos-; -klízet pozô-; rosô-; s-; vêklôbat (se); na-; vê- (se)
klubat se tlučený klučina, chlapec klučisko, velký chlapec klika u dveří -klidit klohnit, neuměle a ledabyle vařit kluk klubko kluzký tlustý; tlustší; nejtlustší klovnout kňučet kočičinec kočičky, větvičky jívy v květu kobyla kobylinec kobliha tenké větve k topení prchlivá osoba kolik kolikrát větší a těžší předmět než ostatní
klôčené klôčena klôčêsko klôčka -klôdit; ot-; ô-; po-; s-; vêklôhnit; ôklôk klôpko klôské klôsté; klôšči; néklôšči klvnót; ô-; vêkňôčet; zakočêčênec kočêčkê kobêla kobêlênec koblêch koléči koler kolêk kolêkrát kolômbač
(např. balík slámy)
22
kómat; pro-; vêkomiňář konva konyfka kópelňa kopêsť koráp korêto koróhva koróhvit se; za- se korotva korôna kóřêt; do-; o-; po- si; pro-; pře- se; vê-; zakosêsko kosêt; do-; po-; skostn košla košôla kót kotê kozêčkê kožôch kôdêma kôdêsê, kôdêsêma kôdêmasê kôdlêt; po-; zakôdrna kôdrnaté kôchař kôchat; do-; vêkôchêňa kôchtit; do-; ôkôla kôlaté kôlêčka kôlêch kôlêska kôlêt; do-; na-; ot-; pře-; přê-; s-; vê-; zakôlhat; do-; přê-; ot-; zakôlka kôlovat (se); do- (se); s- (se) kômšt kôna
koumat, přemýšlet nad něčím kominík konev konvička koupelna kopist, tyč na míchání těsta nebo sádla truhlík na sekání brambor koryto korouhev vrtět se, otáčet se koroptev koruna kouřit kosiště, násada na kosu kosit, séct kosou prádelník brusle košile kout, roh rosol, sulc, huspenina kozičky, květy černého bezu kožich kudy někudy neznámo kam kudlit, tahat za vlasy kudrna kudrnatý kuchař kuchat kuchyně kuchtit koule kulatý kulička kulich velká koule kulit kulhat kulka koulovat se kumšt, dovednost, umění kuna; chyba pluvit planě, mluvit nasmysly kupčit
kôndat; vêkôpčêt 23
kôpec kôpovat; do-; na-; ot-; pře-; s-; vêkôrnik kôřák kôře kôřênec kôs kôsadlo kôsêsko -kôsêt; o-; po- se; s-; zakôt; do-; na-; o-; ô-; pot-; pře-; přê-; ros-; s-;
kupec kupovat kurník kuřák kuře kuřinec kus kusadlo velký kus -kusit kout, kovat
vê-
kôták kôtálet; do-; na-; pře-; přê-; s- se; vê-; zakôtat; do-; na-; pře-; pro-; ros-; s-; vê-; zakôtchan kôtit; ôkôtloch kôžel kraďó krbál
nástroj ke kutání, pohrabáč kutálet kutat kuthan, nízká nádoba na pečení kutit kutloch, malá nevzhledná místnost, brloh kužel kradmo, potajmu sukovitý kus dřeva; starý strom křída krýt krytina chlívek pro prase krokev krombožinec, lejno, výkal knoflík; malé dítě rozporka na zavěšení prasete při zabíjačce něco zakrouceného kručet kruhadlo krunýř krupice krušný krutý krev křapět, křaplavě znít křičet křik křivit se; prohýbat se křivdit křivka křivý
krêda, křêda krêt; do-; po-; ot-; ô-; ros-; s-; vê-; zakrêtina krmec krokva krombožênec kromflék kromholec krôcánek krôčet; zakrôhadlo krônyř krôpica krôšné krôté kryf křapčet; zakřêčet; do-; ô- se; ros- se; vê-; zakřêk křévat se; do- se; po- se; s- se křêvdit; ôkřêfka křêvé 24
křêvit (se); do-; na-; po-; s- (se); vê-; za-
křivit
(se)
křêžovat se; pokřipopa křupák, křupoň, křôpoň kširê kširovat; nakširovat se kulňa kvičeró kystna kyvlat (se); vê- (se)
křižovat se příkop křupan, venkovan, chrapoun kšíry, koňský postroj kšírovat, strojit do postroje zdlouhavě se oblékat kůlna kvečeru bedna viklat
L labákovat
jít pozdě spát; brzy vstávat labuť lajsna, lať, prkno velké zvíře laterna, lucerna lávka léčit, uzdravovat líčit, natírat nicnedělání, pohoda židle lelík, pletenec vlasů, cop lépe lístek lejta, nádoba na vyvážení močůvky líto lýtko lítost - li, spojka a částice libovat si lid, lidi lichý liják lýko lípa lysina liskanec, políček na tvář liskat, políčkovat, fackovat lisknout, uhodit, dát facku list
labôť lajstna lamór laterňa lafka léčêt; do-; pře-; vêléčêt; do- (se); na- (se); ob-; po-; vê-; zalébuňk legát lelék lepšê léstek léta léto létko létosť - lê lêbovat si lêt, lêdi lêché lêják lêko lêpa lêsêna lêskanec lêskat; do-; na-; vê-; zlêsknót, lêšťêt lêst 25
lêstina lêšêt se; od- (se); rozlêška lêšta lêt; do-; na-; ô-; pře-; vê-; zalêtovat; o-; po-; zalêzačka ličêt; vêličêt; na-; polist; -lizat; do-; na-; ô-; od-; pod-; pro-; pře-;
listina lišit se liška lišta lít litovat lízačka, polotovar při vaření povidel líčit, vyprávět líčit , nastražovat lézt; -lézat
přê-; s-; v-; vê-; za-
litányja litánie litat; do-; na-; nad-; pod-; ob-; od-; pro- (se); létat pře-; přê-; s- (se); v-; vê-; vzlitat; ob-; ô- se; po-
rychle běhat lito léto lóbat; lóbnót; políbat lóbanec polibek lóčêt se; - lôčovat se; od- (se); roz- se; vê- loučit se; -lučovat se lódna bedna, přepravka lohnót lohnout, ukrást lóchat; na- se; vêhltavě pít lochna díra v něčem lochnit si užívat si, dělat si pohodlí lópáni natrhané listy řepy ke krmení dobytka lopón velké ucho lopuch, lopón lopuch lóža louže; lóže lôčêna lučina lôbové libový lôdařêt; zludařit, upadat, lajdat lôkša lukše, nudle lôna luna, měsíc lôncat toulovat se, potloukat se lônt lunt, doutnák; hubená osoba; kus něčeho; pobuda, trhan lôňák luňák, dravý pták; míchadlo při vaření švestek v kotli; kosa na sečení obilí lôp lup, kořist lôpat, lôpnót; zalupat; lupnout lôpeň lupen lôpinek lupínek lôpê lupy, šupinky pokožky ve vlasech 26
lôska lôskat, lôsknót; zalôšťêt; do-; roz-; vêlôža ludra
lusk luskat, lusknout luštit močůvka nadávka, mrcha, neřád, lump
M mácnót máčka mačôra madraca maglajs machomét majôlena malêna marhôla marastit; do-; zmarêjáš mašina mateni, mateny matička matynka
uhodit, udeřit bojácná osoba nechutná omáčka matrace maglajz, pranice, rvačka, nepříjemnost popletená, zmatená osoba majolena, hezká, zdravá, kyprá žena malina meruňka bít, tlouct, zraňovat mariáš široká, tlustá ženská smíchané krmivo pro dobytek popletená osoba popleta; matenice, svázaná zmrvená sláma medveť medvěd megotat se blýskat se, třpytit se měchéř měchýř mél i-mail, elektronická pošta mélêt se; po- se; z- se mýlit se melhôba melhuba, tlachal, žvanil mélka mýlka, zmýlená měřêca měřice, výměra pozemku (asi 0.2 ha) mět (se); po- se mít mezê, mezêvá mezi mê my mêčet; zamečet mêdlêt (se); na- (se); vê- (se) mydlit mêdlêt (se); do- se; z- (se) bít se mêdlo mýdlo mêslêt (si); do- (si); od- si; ôs- si; pro- (si); myslet roz- (se,si); vê- (si); za- se
mêš myš mêšlenka myšlenka mêt (se); do- (se); o- (se); ô- (se); pro-; pře-; mýt s-; vê-
27
migat; o-; na-; vê-
práskat; stříhat, sekat mignót (se) praštit, hodit mino jméno minôlé minulý minôlosť minulost minôta minuta mist; na-; o-; od-; ô-; roz-; s-; vê-; zamést mist utíkat mišek sáček, pytel; nepořídná, trochu popletená osoba mišenina směska obilí s vikou mizêna mizina mláskat; do-; na-; roz-; vê-; zpráskat, bít mlásknót uhodit, praštit mličeň mlíčen, cíp košile čouhající z kalhot mliko mléko mlikárňa mlékárna móčnica moučnice, dřevěný truhla na mouku modlêdba motlitba módré moudrý, chytrý moja manželka móka mouka morós morous, mrzout, podivín mosêt muset mozêka muzika, hudba; taneční zábava mózovat mouzovat, potulovat se môckat (se); po- (se) muckat, tisknout, mačkat, muchlat môčêt (se); zmučit môcha moucha môchat se zavazet, překážet môchlat; do-; po-; z-; zamuchlat, mačkat môchlat se; po- se muchlat se, tisknout se k sobě mômlat; zamumlat, nesrozumitelně mluvit môška muška môš muž mrančet; zanaříkat, plakat; mňoukat mrkva mrkev mrňóchat se toužit po partnerovi (o kočkách) mrôčet; zamručet mrzôtosť mrzutost muct; do- se; po- (si); pře- (se); vê- si; z- (se) moci muj manžel
28
N nabôbřelé nabuňkat nabřênkat nacimbané nacvekované
nabubřelý nabaňkat, navést, nabalamutit nabřinkat, nabít, natlouct napitý nacpaný, naplněný; přesycený jídlem náčiní, nádobí navádět načichlý načumovat, nahlížet, nakukovat nad, předložka nad-, předpona nadbytek nadýchnout se najezený najíst se nadlouho nadutý, nafouklý, nafučený nafučený, nafoukaný, nahněvaný urazit se náfuka, nafoukanec hodně najezený nahluchlý nahrubo nachlup, úplně, docela, navlas náchylný nachlazený nalicho, naprázdno úplně, na kousky nanejvýš nauka náušnice natrefit, přistihnout naschvál navádět napučený; uražený, nahněvaný napuklý napuštěný udělat špatně, zkazit najednou, současně náruč naruby, naopak
náčeni načôčovat načôchnôté načômovat nat natnadbêtek nadêchnót se nadláblé nadlábnót se nadlôho nadôté nafôčené nafôčêt se náfôka naglábené nahlôchlé nahrôbo nachlôp náchêlné nachrblané, nachrmlané nalêcho namancárê nanévéš naôka naôšnica napotpádit napotvorô napózet napôčené napôklé napôštěné naprasêt naranô nárôč narôbê 29
narychtovat
připravit, nastražit; nastavit (budík, hodiny) násilí nakukovat, nahlížet nastydlý neuspořádaný uložit něco neuspořádaně návyk nachlazený nazbyt naživu nej-, předpona nejblíže nejbližší necudný nedobytný neduh nejdéle nehet někde někdo některý nekňuba, nemotorný, loudavý člověk několik někudy nejkrásněji nejjépe nejmenší nejméně nejprve, nejdříve nejraději neřkuli největší nejvýš nestyda nevychovaný podmíněné ne důrazné ne nikdy nikdo nížina nůžky nu; ano váhavé ano nucený
násêli nasisovat nastêdlé nastrmačené nastrmačêt návêk nazdechané nazbêt nažêvô nénébléš néblêšši necôdné nedobêtné nedôch nédyl necht negde negdo nekeré nekňôba nekolêk nekôdêma nékrásňéš nélepšê némenši némiň néprf nérač, nérači neřkôlê névěči névéš nestêda nevêcválané nè nêê nigdá, nigdê nigdo nižêna nožéce nô nὸ nôcené 30
nôda nôdit (se); ô- se; z- se nôdné nôtit (se); do- (se); přê- (se); v- (se); vê- (si) nôtné nôtnosť nôzné nuškê nyst (se); do-; na-; od-; ô-; po-; popo-; povz-
nuda nudit nudný nutit nutný nutnost nuzný nůžky nést
(se); pře-; přê-; roz-; s-; vê-; vz- (se); za-
Ň ňahňat; na-; ôňóma ňôfat ňôhňat ňôchat; o-
nedbale mačkat ňouma, nekňuba, nemehlo očichávat ňuhňat, nesrozumitelně mluvit ňuchat, čichat
O ocaplované oblôda oblôpkovat obêčej obêčéné obêvatel obôt (se) óbrati obróbek obrôba obrôč obrykôle obřislo
otrhaný obluda opečovávat, obskakovat obyčej obyčejný obyvatel obout úvratí okraj nádoby obruba obruč drahoty povříslo; ztřeštěná ženská obvyklý obživa odtamtud odsud očičko, malé oko očisko, velké oko očumovat, okukovat odbyt; odbýt odevždy
obvêklé obžêva ocamcáť ocáť, ocaváť, ocuť očêčko, očênko očêsko očômovat odbêt oddêcky
31
odrbětka
drobek, kousek; drobné děvče odulý pohlavkovat pohlavek, facka otálet, váhat nezralé ovoce ohnutý ohyb ohyzda velký koš na plevy a ohrabky ohryzek drahoty ochechule, nadávka pro ošklivou ženu mlátit, bít ochomýtat se, kolem něčeho chodit, motat se úklid úmysl odnož, výhonek; malý chlapec opuchlina obsluha pořádek osýpky, spalničky, neštovice úzky; užší; nejužší sychravé počasí ostych ostuda ostružina rádlo osud osuška ošumělý, obnošený, opotřebovaný ošuntělý, obnošený, opotřebovaný ošusta, otrhanec nepříjemnost; ostuda urýpaná, nepříjemná osoba urýpaná osoba ostružina krátce ostříhat okoralý od, předložka od-, předpona úterý odkdy odjakživa
odôlé oflancovat; do-; na-; zoflanec ofónět se ogrzlêna ohnôté ohêp ohêzda ohrabečňák ohrêzek, ohřêzek ochcapinkê ochechôla ochlovat; naochométat se óklôt ómêsl oplégr opôchlêna opslôha ornunk osépkê óské; ôšši; néôšši osôhlêna ostêch ostôda ostrôžêna ostrôška osôt osôška ošômělé ošôntělé ošôsta oštara oštarné ostrôžêna oštucovat ošťorané ot otóteré, óterek otgdê otjakžêva 32
otkáť, otkaváť, otkuť otkôp otkuťsê otôžêlé otrôbê otsôn otstôp ottamtáť, ottamtuť ožôlêt, obžôlêt
odkud odkup odkudsi, odněkud otužilý otruby, odpadek při mletí obilí odsun odstup odtamtud obehrát (v kartách)
Ȏ ô ôôbahnót si ôbêt ôbit ôbožák ôblêžovat ôcaplované, ôcasnované ôcapkané ôcaprtané ôcmôchtané ôčaběné, ôčiběné, ôčibené ôčamčené ôčebňa ôčebnica ôčeň ôčêt (se); do- (se); na- (se); odna- (se); po-
u, vedle u-, předpona umínit si, usmyslet si ubýt ubít ubožák ubližovat utahaný, unavený, vysílený ucapkaný, unavený chůzí uchozený špinavý, neupravený uplakaný umrančený, ukňouraný učebna učebnice učeň učit
se; přê- se; vê-se; za- (se)
ôčêtel ôdálosť ôderêt ôdôdané ôdôndané ôfňôkané ôfóknót ôhli ôcháč ôchál ôchélêt se ôcho ὸja ôjimáni
učitel událost udeřit zašpiněný na puse uspaný únavou ufňukaný, plačtivý ufouknout, tajně zmizet uhlí ucháč, velký hrnec s uchy kluk, chlapec uchýlit se ucho ó ano ujímání, křečovitá bolest 33
ôklôt ôkêndané ôlebedit se ôlêca ôlêčka ὸnè ôondané ôpajtnót ôplkané ôprdolêt se ôráčêt se ôráška ôrčêt ôrčêtě ôřknót ôsêlovné ôsjižděné ôsotonit se ôsotoněné ôš ôšêt ôškobrtané ôškrančené ôšňôpané ôšôbrtané ôšôbrtat se ôšôš ôšôšněné ôštárané, ôšťórané ôšťôřovat se ôšvajcnót ôtěkat; doôtnót ôtrajdané ôtréch ôťáplé ôvelebit se ôtěrák ôzlêna ôzmót ôzolené ôžďôbovat ôžêtečné ôžirat se
úklid upovídaný ulebedit se, pohodlně se usadit ulice ulička ó ne uondaný, unavený, vysílený sebrat, ukrást uplkaný, upovídaný usádlit se uráčit se urážka určit určitě uřknout, uhranout usilovný často chodící nebo jezdící usatonit se, unavit se, utahat se unavený, udýchaný už, již ušít uchozený, unavený, utahaný umrančený umazaný na puse špinavý ušpinit se už už, již již ušušněný, ušpiněný, usmrkaný ušťouraný, urýpaný učuřovat se, usmívat se, ušklebovat se uříznout, ustřihnout utíkat utnout, useknout často chodící nebo jezdící utrejch, nedobré pití nebo jídlo zakřiknutý, zamlklý, pod pantoflem ulebedit se, pohodlně se usadit ručník uzlina sebrat umazaný, ušpiněný uždibovat užitečný užírat se, trápit se
34
P pácnót páčêt; vê-; zapáčêt se; zapachl pachlovat pajtovat; na-; ôpajzat; do-; na-; po-; o-; ôpajznót; ô-; zapajzoň pakátl pakostit; po-; spalazór palêca palêcovat se paliska pančucha pankét panštok, pônštok
spadnout páčit, vyvracet páčit se, líbit se podvod podvádět v kartách krást řezat říznout pajzák, nůž malá osoba dělat něco potajmu parazol, slunečník, deštník palice poflakovat se dřevěná líska na ovoce nebo brambory punčocha příkop pantok, úzká sekera s dlouhým toporem
(hlópé jak p.)
(hodně hloupý)
pánva papôla paskřêvec pašťêka
pánev papula, huba, tlama, tlustý obličej nezbeda paštika; paštěka, huba, tlama nadávat, hubovat tableta léku pavučina pazour, pařát; velký nehet pazoura, ruka kýchat; kýchnout peroutka, pírko na pomašťování pera z křídla na ometání pýr peřina utíkat, pelášit petlice petržel piplat, zdlouhavě dělat mazat se
pašťêkovat; na-; vê-; za- si paták pavôčêna, póčêna pazór pazóra pčikat; pčiknót; zaperótka péř peřêna petat petlêca petrôželi pêplat (se); ô-; do-; vêpêplat (se); do- (se); na- (se); ô- (se); po(se); za- (se)
pêsk pêšné
pysk pyšný 35
pêtel pêtlačêt; na-; ôpicnót picnót se pict; do-; na-; o-; ô-; s- se; vê-; zapidlat, pidlikat; do-; o-; ôpiglovat; do-; na-; vêpchat; pchnót; ô-; přê-; vê-; zapilênê pinkosárek pinožêt se; ô-
pytel pytlačit picnout, střelit opít se péct fidlat, neuměle řezat čistit, leštit píchat; píchnout piliny malý chlapec pinožit se, pachtit se, plahočit se; marně se snažit péro pistole piznout, uhodit, udeřit, praštit říznout se popleteně mluvit přeházet , míchat velký plech na pečení tyčka v plotě plížit se plynout plyskýř, puchýř plést, splétat
piro pistôla piznót piznót se; ôplantat (se); do-; po- se; s-; vêplantat; do-; s-; plešêsko pléšťka pléžêt se; do- se; f- se; přê- se; pro- se plênót; do-; ô-; s-; vêplêskéř plist; do-; f-; na-; nat-; o-; ot-; op-; ô-; po-; pro-; pře-; přê-; ros-; s-; vê-; zaplist se; do- se; po- se; s- se
plést se, mýlit se plíšek, malý nebo tenký plech; plech na pečení široké kalhoty; žvásty, tlachy plošina ploužit se pluh plundra, běhna, flundra plundrovat, drancovat, pustošit plivat, plivnout plout plužit naboso povřiskovat, pokřikovat potud při práci spíš zavazet než pomáhat podšívka; poťouchlá osoba rozdělit, dát všem strop potečkovaný, podůlkovaný
plišek plkê plošêna plóžêt se; do-; přêplôch plôndra plôndrovat; do-; splôt; do-; na-; vê-; zaplôt; do-; f-; pot-; obe-; vê-; zaplôžêt poboskê pobřêskovat pocáť, pocuť pocmrndovat počéfka počidit podlaha poďôpkované 36
pohêp pók pokáť, pokaváť pokôšeni pokôta polifka pomlôva poňókat poôporêbné poróbat
pohyb pavouk pokud pokušení pokuta polévka pomluva ponoukat, popouzet, svádět pou-, předpona porybný udělat hodně práce; posekat porôčêt poručit, nařídit pořáť pořád posépka posýpka posêla posila postôp postup postřêk postřik pošáblé přihlouplý pošáblênec přihlouplá osoba pošôšňat si pošušňat si, pochutnat si pot pod, předložka potpod-, předpona potôtelné potutelný potpózet podpichovat poťápané poblblý poťóchlé poťouchlý, úskočný, záludný pozétřkô pozítří pozdlš podél pôcovat; do-; na-; pře-; vê-; zapucovat, čistit pôčet; ros- se; vêpučet pôčêt; vêvystrkovat (zadek) pôch puch, zápach pôchéř puchýř - pôchnót; na-; o-; s-puchnout pôchřêt; spuchřet, trouchnivět pôkat; pôknót; po-; vêpukat, praskat pôkat; do-; po- si; za- si kouřit, bafat pôklêna puklina pômpa pumpa pômpelêch pampeliška pônk ponk pôpek pupek pôstit (se); do-; f-; na-; po-; o-; ot-; ô-; pro-; pustit pře-; přê-; ros- (se); s- (se); vê- (se); za- (se)
pôtna
putna, větší nádoba s popruhem 37
pôtovat; do-; na- se; ot-; po- si; přêpôtynka
putovat putýnka, dřevěná oválná nádoba s jedním uchem pradleňa prádelna prančêt; do-; na-; o-; ô-; pře-; přê-; ros-; vê- smažit, péct prachél čert (stoji to za staré p.) prasêt se; o-
(nestojí to za nic)
prasit se, vrhat selata dřít se, namáhat se špatně dělat, kazit šidit kazit se často střídat partnery teplé spodní dlouhé kalhotky zabíjačková tmavá polévka prdolit, breptat, žvanit
prasêt se (z nečém); na- se prasêt (neco); do-; na-; sprčêt; oprčêt se; do- (se), po- (se); s- (se) prčêt se prčákê prdelačka prdolêt, prdôlêt; do-; na-; po- (si); s- (si); vê-
prdola, prdôla, prdolêna, prdôlena prďôla
kdo prdolí, nesrozumitelně mluví upovídaná žena prďola, kdo prdí; starý drobný muž tlačenka tlachat proud přeskládat, přerovnat, přestěhovat předsíň mezi kuchyní a dvorem?? při, předložka při-, předpona přičinlivý osoba malé postavy přihlouplý přitom příčina pes psout, spílat, pomlouvat, hanět půjčit půjčovat
preřbuřt prndat; vêprót přehrbócet přésaňek přê přêpřêčênlêvé přêprcatělé přêtróblé přêtym přičêna psék psôt; po-; zepučêt (si); vê- (si); zapučovat (si); na- (si); po- (si); povê- (si); poza-; vê- (si); za- (si)
pučovňa
půjčovna
R rablovat; zarabózet; zarabôšêt
dělat rámus dělat hluk dělat, těžce pracovat; kramařit 38
rači rafičêt; narafičêt se; do- se; na- se; vê- se rafnót; ôráchlêt se; ô- se rajbovat; vêrajdat (se); do- (se); po-; přê- se; roz-; s-;
raději rafičit, nastražovat chystat se, strojit se rafnout, kousnout sádlit se, usazovat se drhnout, čistit špatně chodit, chromat; vê-; zašlapáním ničit rajzat, rajzovat; pospouzet, často cestovat rani ranní mše rázňéš rázněji rdósêt; ô-; po-; zardousit réč rýč rédovat; ô-; vêrejdovat, řídit recht pravda répanec rýpanec réža rýže rêba ryba rêbařêt; na- se; za- si rybařit rêbnik rybník rêčet; zaryčet, řvát; rêčet; nahodně téct, pršet rêdlo rydlo rêchtář rychtář rêchna; rychna zápach, smrad rêna rýna, okap rênek rynek, náměstí rêpadlo rýpadlo rêpák rypák, velký nos; dvourohé rycí vidle na řepu a zeleninu; osoba ohrnující nos rêšavé ryšavý rêt; do-; na-; o-; ob-; od-; ô-; po-; pod-; pro-; rýt pře-; přê-; roz-; s-; vê-; z-; za-
rêzák rêzevět; o-; ô-; zrêzi róbat; róbnót; na-; ô-; po-; pře-; vêroklêna rópê ropôcha roséfka roschlôpacené roskrôša rosochál rostlêna
ryzák rezavět ryzí sekat roklina roupy, chutě ropucha rozsívka, nádoba na osivo při setí neučesaný ženská chodící zeširoka rozsocha, vidlicovitě rozrostlá větev rostlina 39
roščeřópené roščilêt (se) rozbóchané rozbrókané rozglábené rozvêlé rožit, rožnót rôp rôčêčka rôčka rôčêt; do-; po-; za- (se) rôčêtel rôčnik rôda rôdé rôch rôka rôkavica rômpál rômplovat rôšec
rozpuklý rozčílit tlustá osoba rozdivočelý dokořán otevřený nezbedný rozsvítit rub ručička ručka ručit ručitel ručník ruda rudý ruch ruka rukavice rumpál rumplovat, tlouct, bouchat
(slané jak r.) rôšêt; na-; od-; po-; pře-; z-
(velmi slaný)
rušit rušno růžička uhodit, udeřit příkop kárat, nadávat chystat, připravovat žito
rôšno ružêčka rybnót (se) rygól rychtovat; porychtovat (se); na- (se) ryš
Ř řáchnót, řuchnót řbet řbitof řečťêna řetkva řict; do-; od-; ô- se; pro- se; pře- se; za- se řičêca řêčet; zařênót se; přêřêť řóchanec
řachnout, spadnout hřbet hřbitov řečtina ředkev říci řičice, síto na obilí řičet, pronikavě plakat řinout se, proudit řiť, zadnice úder do zad 40
S sádlêt se; ôscat; na-; po- (se); vê- se scat; do-; nasciplé
sádlit se, usazovat se močit silně pršet scíplý, uhynulý; vyhublý, špatně vypadající scíplotina, uhynulý tvor; vyhublá, neduživá osoba sčuchnout se, sblížit se, spřátelit se sedlina sýr pobledlá, pohublá osoba světnice syčák syčet sykot síla sílit silný silnice -silovat syn synek, chlapec sypat
sciplêna sčôchnót se sedlêna sér sérinek setnica sêčák sêčet; do-; zasêkot sêla sêlêt; po- (se); vê- se; zesêlné sêlnica -sêlovat; ô-; po-; vê- (se); ze- (se) sên sênek sêpat; do-; f-; na-; o- se; op-; ot-; ô-; po-; pot-; pře-; přê-; ros-; vê- (se); za-; ze-
sêpké sêra sêrka sêrňa, syrňa sêrotek sêrové sêsel sêté sêtit (se); do- (se); na- (se); pře- (se) sêto schlôbné schoř schořêca sict; do-; na-; po-; ot-; ô-; vê-; zesimat
sypký síra sirka, zápalka studená místnost sirotek syrový sysel sytý sytit síto schlubný, chlubivý tchoř skořice síci, kosit snímat, odebírat karty z talonu; stahovat sádlo z kůže koukat, hledět stále někam chodit nebo jezdit skýva, krajíc
sisat; -sisovat; na-; vêsjiždět skêva 41
sklinka sklipek sklóhnót sklókat; na-; poskrajek skřévané skopičêna skosêt skóška skôčet; zaskôhrat skôlêna skôsêt skôtečně skôtek skřéplé skřêdla skřêdylka skřêvan skřisêt slêp slêbovat; na-slêchnót; do- se; po- (si); otpo-; pře-; vê-
sklenice skrojek chleba sklouznout stloukat ukrojená nať řepy zkřivený skopičina, rozpustilý, hloupý kousek skosit zkouška skučet skuhrat skulina zkusit skutečně skutek skřípnutý poklice malá poklice skřivan vzkřísit slib slibovat -slechnout
(si); za-
slêmák slêna slênit; do-; na-; o-; ô-; po-; zaslêntat; do-; na-; o-; ô- se; po- (se); za- (se) slêšet; ô-; vê-; zaslêtovat se slict (se); vê- (se) sliknót (se); vê- (se) slôčovat; poslôha slôch slôka slôpka slônko slôšet slôška slôšné slôžba smêčka smêsl smiřêt se; ôsmôtek 42
slimák, hlemýžď slina slinit slintat slyšet slitovat se svléci svléknout slučovat sluha sluch sluka slupka slunko slušet služka slušný služba smyčka smysl smířit se smutek
smôtné smrknót se sněhôlák sněst snôbni sodufka sokêňa sópeřêt sóžêt se; ôsóžêti sôt sôdé sôchar sôcho sôk sôkňa sôkovat; do-; nat-; po-; zasômtět; zasôpět; zasôšák sôšênka sôšêt (se); do- (se); na-; o- (se); ô- (se); vê-
smutný setmět se sněhulák sníst snubní sodovka, limonáda sokyně soupeřit soužit se soužití sud sudý suchar sucho suk sukně sukovat sumtět, funět supět, těžce oddychovat sušák útlá osoba, vyzáblá sušit
(se); ze- (se)
sôť sôžovat (se); ô- (se) spěčovat se spichat; po-
suť sužovat vzpírat se, odporovat spěchat; spíchat přít se, dohadovat se dříve splknout si, popovídat si spodní deska vozu zasyrova zasucha lézt někam, lozit spucovat, sníst; vynadat stále někam lozí zpražit, rázně odbýt, zakřiknout pokažený vzpříčený stečený; vzteklý vzteklina; vzteklá osoba stejný stejně
spirat se spiš splknót si spodnica sposêrova sposôcha spózet; pospôcovat spôzan spražêt sprčené spřičené steklé steklêna sténé sténak 43
steřêt stêdět se; za- se stončêt stôdené stôdit; ô-; po-; zastôdňa stôha
zteřet, ztrouchnivět stydět se podrůstat stonky (u drůbeže) studený studit studna stoh, kupa; stuha, mašle; ztuha, těžce stupeň stopka strniště stroužek smutno, truchlivo stručný struhadlo strup střechýl, rampouch připitý potřeštěná osoba třešeň stříhat
stôpeň stôpka strmisko stróček stródem strôčné strôhadlo strôp střechél střéknôté střempidlo střešňa střêhat (se); do- (se); na-; o- (se); ô-; po(se); pro-; pře-; ros-; vê- (se); zastřêhnót; ô-; pro-; pře-; ros-; -vê-; za-
střihnout střik napjatě čekat, vyhlížet květináč lehká mlha rozčílit se, rozzuřit se svatba svatyně svědčit lesklý, blyštivý
střêk střihnót střipek střižêha styct se svajba svatêňa svěčêt; do-; o- se; ô- (se), pře- (se); přêsviťavé
Š šabarovat ščava
něčím mávat, pohybovat šťáva; kysele se tvářící ženská křížaly opakovaně viklat nebo pohybovat (např. klikou) dát se dohromady, sblížit se škytat osychat, korat usmívat se
ščepánê ščôdlat, šťôdlat; do-; vê-; zaščôchnót se ščôkat; šťôkat; zaščôrat, šťôrat; oščôrět se, šťôřêt se; ô-; za44
ščvrklé ščvrknót se; zešebela šebelêt; do-; vêšédrem šéřêt; rosšeřêt se; ros- se; s- se šéstrok šéza
scvrklý scvrknout se brepta breptat, hodně povídat nakřivo šířit šeřit se šejtrok, sedadlo na voze pro kočího druh kočáru;
(je jak š.)
(je hodně tlustá)
šêdit (se); na-; o- (se); vêšêdlo šêk šêkovat se šêkovné šêroké; šêrši; néšêrši šêšečkê
šidit šídlo šik hodit se šikovný široký; širší, nejširší malé šišky; knedlíčky do polévky šiška; knedlík šišlat šištička šít
šêška šêšlat; zašêšťêčka šêt; do-; f-; na-; nat-; op-; ot-; ô-; po-; pot-; pro-; pře-; přê-; roze-; s-; vê-; za-; zapo-; ze-
šêzuňk šiblé šifrák širê škafka škarnót škatôla škêtat; zašklôbat; o-; vêškňóřêt se; za- se škôban, šklôban škôbat; oškôdlêt; oškrablena škramla, škramôša škrknót; ot-; pot-; pře-; vê-; zaškrknót škrôčet; zaškrôntat (se); do- (se); o-; přê- se; zeškrôntê škrôta šléžek
šizunk, kdo podvádí, šidí přihlouplý břidlicová taška kšíry, koňský postroj škytavka sáček škatule škytat šklubat, trhat mračit se škuban, trhan, otrhanec škubat škudlit opotřebovaná březová metla stará škaredá ženská škrtnout utéct škručet škruntat, jít šouravě staré ochozené boty ledová kra šlejška 45
šlêchta šlihovica šlôma šmahôla šmanďa šmarovat šmédit; pro-; vêšmelêna šmérat; pošmidlikat; zašmikustr šmôdla šňořêt se; na- se; vê- se šňôpák
šlichta, špatné řídké jídlo slivovice hustá omáčka smaženice levák pochodovat šmejdit, hledat šmelina šimrat šmidlat, neuměle hrát šmigrust, pomlázka šmudla, špinavý nepořádný člověk šňořit se, krášlit se, fintit se šňupák, velký nos, rypák; ten kdo ohrnuje nos nad jídlem šňupat prohledávat šňupka, trocha, špetka šnytlík, pažitka loudat se loudal malý kluk třít prsty šourat, šoupavě něčím pohybovat šourat se, pomalu jít, vléci se, belhat se šourem, šikmo, napříč; pěšky chodit a nic nedělat, dělat pomalu šufan, naběračka návlek na prst při poranění šulit, klamat, podvádět šum šunt, bezcenná věc, brak šupina šupka, slupka; velká rána šupotat, šelestit; potichu jít šustit pěkně oblečená žena šustnout se, znenadání se stát nebo objevit zaschlé okvětí na ovoci; malý chlapec; něco malého; uschlý sopel dělat něco drobného zdlouhavě něco dělat, piplat se
šňôpat; o-; vê-; za- si šňôpat; pro-; vêšňôpka šnytlich šókat se šókala šolda šomolêt; ošórat; do-; pře-; přê-; zašórat se; do- se; ô- se; přê- se, vê- se šórem šôbrnkovat se šôfan šôlek šôlêt; o-; vê-; zašôm šônt šôpina šôpka šôpotat šôstit; zašôstka šôstnót se šôšeň
šôšnit šôšnit se 46
šperkê
štréchované štrôcilka štverka štychovat (se) štymovat (se) šťépat; šťépnót; ot-; ô-; pře-; vê-; zašťépnót šťóplé šťóplêna šťór, ščór
šperky, výslužka; pokrmy ze zabíjačky špejle hlasitě se smát šplouchat neupravená, špinavá žena šporhert, sporák pulec špulit špunt, zátka; malé dítě špuntovat máčet se kvedlat dřevěný nástroj na rozmíchání pokrmů šprušle, příčka žebříku škrabat nožem hra s mincemi jako hráči na desce silný proud vody; podkladní omítka; nástroj k plnění jitrnic a jelit šmajdat, pajdat šle; sopel pod nosem šikmina kus uzeného masa úzký rýč čtyři čtyřicet štířit se, smát se, chichotat se študák studovat studium štont, být s to, být v stavu, schopen trochu odřený; připitý plný po okraj malý bochník čtyřka předhánět se hodit se, pasovat štípat; štípnout ukrást štíhlý štíhlá osoba šťovík
(kêselé jak š.)
(velmi kyselý)
špélek šplechtat se; ô-; zašplôchtat (se); o-; vêšplôňa šporhélt špôlec špôlêt; na-; vêšpônt špôntovat; ot-; zašprndat se; vê-; zašprndlat; šprôndlat; rosšprôndlák šprôšel šprncat; našprtec špryc
šrajdat (se); do- (se) šrákê šréga šrutka štêchar štêrê štêrêcet štiřêt se; za- se štôdák štôdovat; do-; na-; vêštôdyjum štônt štréchlé
47
šťórat; pro-; vê-
šťourat, v něčem hrabat, rýpat; prohledávat; kritizovat spokojeně se usmívat šklebit se po kyselém škytavka škytat šuplík, zásuvka švestková povidla
šťôřêt se; za- se šťóřêt se; za- se šťôkafka šťôkat; zašuflék švestkê
T tabôla táhle, tamle takê takle tamtôdê, tamtôdêma tašťêčka tédeň tekôté tekôtina teorêja těpat se těpnót teprof, teprová teť, teťká, teťky tê têčêt se; vê-; vs- (se) têčka têlo têto tihlêčka
tabule tamhle taky takhle tamtudy taštička týden tekutý tekutina teorie popichovat se, pošťuchovat se tepnout, jemně udeřit, plácnout teprv teď ty tyčit se tyčka týl tyto cihlička; žehlička tlukot tlumit tohleto, toďto tuhle, nedávno, onehdy tyhle ty tohle to tu, zde tucet, dvanáct kusů tučný tudy tudyhle tuhý
tlôkot tlômit; ô-; přê-; s-; zatotok toť, toťká, toťky toťtê toťto tô tôcet tôčné tôdê tôdêma, tôdêmato tôhé 48
tôhnót; přê-; s-; vê-; zatôchnót; s-; zatôlák tôlêpán tôlêt se; přê- se; s- se tômáš tôpé tôpit; o- (se); s- (se) tôplák tôšeni tôšêt; vêtôtlat; ôtôze tôžêdlo trachta trachtór trachtyr trcek trhlêna tróba
tuhnout tuchnout, stávat se ztuchlým tulák tulipán tulit se tumáš tupý tupit tuplák tušení tušit tutlat tuze, velmi tužidlo hostina traktor trychtýř malý kousek, troška trhlina trouba; hlupák trochô trochu trokê troky, necky trôhla truhla trôchlêt truchlit trômbela trumbela, přihlouplý trôs trus třeskôté třeskutý třešťêt; vêtřeštit třê tři třêcet třicet třist; do-; na-; po-; pře-; o-; ô-; s-; vê-; za-; ze- třást třizbé střízlivý tutan neprůbojná osoba tvargl tvarůžek tyct; do-; f-; na-; o-; op-; ot-; ô-; po-; pot-; téct pro-; pře-; přê-; ros- se; s- se; vê-; za-
tyntêch
průsvitná látka
Ť ťafnót; ôťápat; na- se; s-
chytit hltavě jíst; těžce jít; padat 49
ťápnót
ťápnout, neobratně šlápnout spadnout ťôhék ťuhýk ťôkanec následek ťuknutí ťôkat; do-; na-; o-; ô-; po-; přê-; ros- ; s-; vê-; ťukat za-
ťôknót; do-; na-; o-; ô-; po-; přê- (si); ros-; s ťuknout (se); vê-; zaťôlêt se; přê- se
tulit se mačkat
ťôlkat; ô-
U ubêtek udif uhên uhos, óhos uchêt uchêtka ukas umêsl, ómêsl uras uřat, óřat usměf ustřêžek utočêt; zauvot, óvot užech
úbytek údiv úhyn úhoz úchyt úchytka úkaz úmysl úraz úřad úsměv ústřižek útočit úvod úžeh
V vaglat (se); ô- (se); vê- (se); zaváškê véce, véco věčinó vedléši vedlevá velêčajzné velêčêna velêké velêkánské, velêkánánské velêt; ot-; pře-; zavéměna venkô
viklat váhy vejce většinou vedlejší, sousední vedle velmi velký veličina veliký velikánský velet výminek venku 50
vépočet vérat; zavěrô věsêt; po-; na-; pro- se; pře-; roz-; s-; vê-; zavésirek véslôška véstôha véšplechtê větr větva vévos vê vêvêbahovat si vêbřeskovat vêcajchnovat se vêčênit vêčôčovat vedêndat, vêdyndat vêfédrovat vêfiknót se vêflôkovat vêflôsat se vêfóknót vêka vêlitat vêmátat vêmrčovat si vêpict (nekeho) vêplknót
výpočet vejrat, upřeně se dívat věru, opravdu, vskutku věsit hubená pobledlá osoba výslužka výztuha výšplechty, tlachy vítr větev úvoz vy, předložka vy- , předpona stále něco požadovat, vymýšlet si halasně vykřikovat vyznamenat se, ukázat se vyčinit, vyhubovat, důrazně vytknout vyčnívat vymámit vystěhovat, vyhodit nastrojit se vyznačit floky vysílit se vyfouknout, ukrást veka vylétat, vyběhat, obstarat hledat pravdu vymýšlet si, být stále nespokojen vypéct, oklamat, napálit vyplknout, vyžvanit, vybreptat; snést (vejce) vêprdolêt se pomalu se vypravit vêslepičêt vyzradit co nebylo třeba vêsmradit se vyvětrat se, jít na čerstvý vzduch vêsočajzné hodně vysoký vêt; do-; zavýt vêvěchťovat osušit koně věchtem vêvrznót se nenápadně zmizet vêziblêna vyzáblá osoba vêžhrané tlustý, bachratý vidlêčka vidlička vichřêca vichřice vist; do-; na-; od-; pod-; pro-; pře-; přê-; roz-; vést; s-; vê-; zavézt vlápnót (si) sednout vlaštufka vlaštovka 51
vnôk vnôknót vňéši vrêp vrôp vrôt vuňa vžêté
vnuk vnuknout vnější vryp vrub vrut vůně vžitý
Z zabácnót zabácnót se zabéčené zabéčêt se zádôcha záglechtka záhê záhêp zahôčet zálôdnosť zálôsk zapšknôté zaracené zaratit zarpôtilé zaskê, zasky, zasék záslôha zasmôšêlé zásnôbê zašmórané zátêlek zaviják zazôbané zážêtek zbéčêt se zbêtek zbléska zbóřêt se zbózet se zbrčenec, zbrkloň zbrôsô zdêchat zdôřelé
zatknout, zavřít do vězení zamilovat se zatvrzelý zatvrdit se záducha, dýchavičnost zásmažka záhy, brzy, časně záhyb zahučet, někam spadnout záludnost zálusk zaražený ztracený, schovaný ztratit, někam schovat zarputilý, tvrdohlavý zase zásluha zasmušilý zásnuby umouněný zátylek zavinutá buchta zazobaný, zámožný, zbohatlý zážitek zdivočet zbytek zblízka vzbouřit se vzbouzet se zbrklá osoba zbrusu, zcela, úplně vzdychat zduřelý, opuchlý 52
zdôt se
vzedmout se; rozzlobit se, rozčílit se zdrachtit odradit zdrôžêt se sdružit se zdylka délka zelêna zelina, zelená bylina; pobledlá osoba zelchovňa udírna zem podlaha zemsky zemák, brambora zétřéšek zítřejšek zêglêt; do-; na-; po-; pře-; vêčistit, leštit zêma zima zgarbê nepotřebné věci, harampádí zgebnót zemřít, zahynout zgrblék, zgrbloň skrblík zgrblêt; na-; ôskrblit, lakotit zhôsta zhusta, často zhôrta zhurta, rázně, prudce zhurô vzhůru zhviždělé divoký, rozpustilý zlêkat; ô- se; roz- se; za- (si) vzlykat zohéralé zpovykaný zohlé zohnutý zôbák zobák zôbat; do-; na-; o-; ô-; po-; roz-; vê-; zezobat zôbit se; za- se zubit se zôp zub zôřêt; roz- (se); vê- se zuřit zôřêvé zuřivý zôt (se); na- (se); pře- (se); vê- (se); ze- (se) zout se zráchnót, zréchnót zmoknout zrachovat spočítat zungat; zungnót; na- se; vênaráz pít zvěčêt; zvěčovat zvětšit; zvětšovat zvêk zvyk zvêkat; zvêknót zvykat; zvyknout zvêsoka zvysoka zvihnót; nat-; ot-; ô-; přê-; vêzdvihnout, zvednout zvichořêt vynadat zvizityrovat zkontrolovat zypst; ô-; zazábst
53
Ž žalôt žbôlêna žbrdol, žbrdolec žbrônda ždóchnót; od- (se); přê-; vê- ; zažďôbat; na-; o-; ô-; vêždrcat, ždrcnót žédlék žédlo žêca
žalud bublina trocha tekutiny, hlt nápoje žbrunda, nechutná polévka, špatný nápoj žduchnout, postrčit ďoubat, štárat drcat, drcnout žejdlík zřídlo, vodní pramen velká lžíce zednická lžíce žêčka lžíce žêčenka lžička žêla žíla žêt žid, skvrna, šmouha, flek na malbě žêt; do- se, o-; ob-; ô- (se,si); po-; poô-; pro-; žít pře-; v- se; vê- se; vêô-; z- se; za-; zneô-
žêtnisko žêto žêvé žêvit (se); do- (se); o- (se); ô- (se); přê- (se);
pšeničné pole pšenice živý živit
vê- (se)
žêvnosť žêvobêti žêvočêch žêvořêt žêvot žingla žgrdlêt, žgrdlačêt žhrat; do- (se), na- se; o- (se); ô- (se); po-
živnost živobytí živočich živořit život žengle, výraz pro tenkost, štíhlost škudlit, šetřit, schraňovat žrát, hodně jíst; hodně pít trápit se žloutek žluč žluklý žlutý žně žuchla, mluvka, žvanil žuchlat žužlat, žmoulat žvachel, chuchvalec požvýkané jídlo; pomačkaná věc
(si); pře- (se); ze-
žhrat se; ô- (se) žlódek žlôč žlôklé žlôté žňa žôchla žôchlat; zažôžlat; do-; o-; ô-; po-; vê žvachôlec žvêchan
54
55
