č íslo 6 roč ník 3 prosinec 2005

h

l

a

v

n

číslo 6

ročník 3

í

é

t

m

prosinec 2005

a

:

Z

D

R

A

V

Do b r ý d en , n e pot ř ebujet e pomoc? ■ Atraktivní č eská biokuchař ka ■ Kapesn í pl án z d r a v í ■ Pat náct ilet á Palet a: 130 000 dě tí ■ Chudoba cti netratí, ale zdr a vá ne n í ■ C o dě lají př eds eda Senát u P ř emy sl Sobotka a další osobnosti pro své z d r a v í ■ E lixír k r ás y a dlouhově kosti ■ Ubrousku, prost ř i se! ■ By linky P a t chw or k jak o ok na k atedrály ■ Č erný Petr o odpadech Př í l oha: Minimum pr o š k oly – primární protidrogová prevence

Í

1

2

3

4

Až do roku 2005 bylo před budovou Zvláštní školy Králíky málo přitažlivé prostranství. A dnes? Je tu Oáza klidu, odpočinku a relaxace pro každého. Vznikla díky mezinárodnímu programu Škola pro udržitelný život, který podporuje vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje a zapojení veřejnosti do konkrétních činností týkajících se zlepšení životního prostředí. V České republice probíhá jako společný asistenční a grantový program Nadace Partnerství a Střediska ekologické výchovy Sever. Regionálními koordinátory jsou Středisko

škola Pardubického kraje 3. stupně. Na jaře 2005 škola požádala o grant na úpravu prostranství před budovou. Za projekt, kterým se ve škole rozhodli řešit problémy různých skupin obyvatel ve městě Králíky, odpovídá Mgr. Iva Nesvadbová: „Pomocí tohoto projektu bychom se více otevřeli veřejnosti, která ačkoliv obdivuje zručnost našich dětí na tradičních výstavách žákovských prací, obdivuje naše ekologické aktivity (čištění přírody), udržuje si od nás určitý odstup. Došlo by ke vzájemnému setkávání handicapovaných dětí se zdravou populací, čímž

lizaci. S celým projektem byla seznámena Rada města Králíky, která záměr schválila, ovšem zároveň zjistila, že parcela není jejich majetkem a odkázala nás na jednání se skutečným vlastníkem pozemku. Na realizaci získala škola z programu Škola pro udržitelný život grant ve výši 50 000 Kč. Pod vedením vyučujících provedli většinu prací žáci v hodinách pracovního vyučování. Pro realizaci projektu se ale využívalo i výtvarné výchovy (plánování projektu, využití přírodní učebny), občanské výchovy (ankety, hodnocení), českého jazyka (žádost

decký a Středočeský kraj a Ekocentrum Paleta pro Pardubický kraj. Na mezinárodní úrovni je program realizován ve spolupráci s organizací Groundworks z Velké Británie a Fundacija Partnerstvo dla Środowiska z Polska. K hlavním podmínkám výběru projektů patří viditelná změna prostředí na veřejně přístupném místě, aktivní zapojení nejen školy, ale i dalších partnerů – zejména obce, místních sdružení a iniciativ, podniků, kulturních institucí, orgánů ochrany přírody a občanů a začlenění do vzdělávacího programu školy. Program běží v České republice již druhý rok a letos se do něj přihlásilo 56 projektů iniciovaných školami a školskými zařízeními, z nichž bylo vybráno devatenáct (13 z Královéhradeckého kraje, 5 z Pardubického a 1 z okresu Kolín). Mezi vybrané patří i Zvláštní škola Králíky, která v podhůří Králického Sněžníku vzdělává děti s lehčím i těžším mentálním postižením. Systematicky se věnuje i ekologické výchově, v roce 2004 získala titul Ekologická

společnosti. Maminky by získaly místo, kde si v teplých slunečných dnech mohou se svými dětmi hrát, ale i budovat v nich kladný vztah k přírodě. Obec získá koutek, který bude příjemným estetickým osvěžením, získá v nás nové partnery, na něž je možno se obrátit při realizaci dalších plánů.“ Výběru projektu se zúčastnili učitelé a žáci školy, člen městské rady, přizváni byli sousedé a zástupkyně Klubu maminek. Nejdříve se žáci i učitelé vyjadřovali v anketě, kterou část areálu školy by chtěli změnit. Zvítězil prostor před školou. Následovalo plánování v hodinách výtvarné výchovy, učitelé zpracovávali projektové návrhy. Nejzdařilejší výtvarné práce byly vystaveny a žáci vybírali nejhezčí návrh, rovněž tak učitelé. Dva vítězné návrhy se spojily, přizvaní sousedé a zástupkyně Klubu maminek měli možnost se k nim vyjádřit. O výsledném projektu byli rodiče informováni na rodičovské schůzce a zároveň byli požádání o pomoc při případné rea-

ní, mluvnických cvičení, slohu), přírodopisu (biologická pozorování). Po vybudování se koutek dá využívat o přestávkách, při tělesné výchově, ostatních vyučovacích předmětech i pro pobyt dětí ve školní družině. Na podzim 2005 už bylo víceméně hotovo – jezírko, houpačky, lavičky... „Škola působí velice dobře. Je aktivní ve spoustě směrů, učitelé i učitelky jsou nadšení a snaživí. Mají zkušenosti s psaním grantů, každý učitel musí jeden napsat. Chtějí pokračovat dále úpravou školní zahrady, vybudováním venkovní učebny,“ hodnotí Zvláštní školu v Králíkách zástupci programu Škola pro udržitelný život.

5

6

7

S použitím materiálů programu ŠUŽ (red) Foto Zdeněk Nesvadba Zvláštní škola Králíky, ředitel Mgr. Zdeněk Nesvadba, Nábřežní 368, 561 69 Králíky. Tel. 465 631 186, e-mail [email protected]

8

EDITORIAL ážení čtenáři,

nabízíme vám opět jedno široké téma, na něž jsme se pokusili nahlédnout v ekologických souvislostech - zdraví. Dobrým zdrojem informací se ukázala být Světová zdravotnická organizace (WHO). Za pomoc při mapování tématu z globálního pohledu děkuji ředitelce české kanceláře WHO MUDr. Aleně Šteflové. Další bohatý, veřejně přístupný a mezinárodně využívaný zdroj informací, z nějž čerpají i čeští vědci, je NIEHS neboli americký Národní institut pro životní prostředí a zdraví. Na jeho internetových stránkách najdou angličtinou vládnoucí učitelé svá speciální témata a aktivity pro děti. NIEHS vydává časopis Environmental Health Perspectives, který je rovněž volně přístupný na internetu. Z jeho stránek jsme v tomto čísle převzali graf (str. 15), na nějž bych vás ráda upozornila. Zachycuje totiž čerstvý výsledek výzkumu, který velmi názorně ukazuje, jak dramaticky a okamžitě se v těle snižuje množství toxických chemikálií používaných konvenčním zemědělstvím, Za tuto svoji kresbu získal český pokud děti přejdou na biopotraviny. Tolik karikaturista Václav Šípoš na mezinárodní odbočka do světa expertů. Tento Bedrník výstavě „Ochrana životného prostredia vám ale především nabízí praktické záležia svetového kultúrneho dedičstva” na tosti. Zdravé výživy se týkají hned dva návoSlovensku cenu primátora města Banská dy na aktivity, jeden vede děti k zamyšlení, Štiavnica. Otištěno s laskavým souhlasem druhý přímo mění jídelníček. Ve spolupráci autora, připraveno ve spolupráci s předním českým Ekocentrem Paleta a za s časopisem České unie karikaturistů e-Gag. finanční podpory Pardubického kraje, jimž děkuji i jménem obou spoluvydavatelů Bedrníku, vzniklo pestré číslo: inspirativní aktivity mateřských, základních, středních škol a také šikovné zvláštní školy, systematický program Zdravého města Chrudim, při němž se děti odmalička učí, jak se pomocí pohybu starat o vlastní zdraví, promyšlené ozeleňování krásné Litomyšle i Vysokého Mýta, zatíženého dědictvím po sovětské armádě, ale rovněž do krásy se vyvíjejícího. Jako obvykle nabízíme anketu s názory zajímavých lidí. Velmi si vážím toho, že na otázky Bedrníku jsou ochotni odpovídat, a obracet se tak k učitelům, i významné a pracovně vytížené osobnosti. Kdo tentokrát? Podívejte se na stranu 17. Dále vás pozveme do italského Turína, kde se nedávno konal světový kongres environmentální výchovy, a jeho přímý účastník vám prozradí, jak je na tom česká ekologická výchova v mezinárodním kontextu. Na čtyřech stranách didaktické přílohy probíráme drogy a nabízíme malé minimum, co s nimi ve škole... Pokud patříte mezi ty rozpačité, kteří by vždycky rádi pomohli nevidomému, ale nevědí přesně jak, dovíte se na str. 28. A nakonec pozvání – přijďte s přáteli na čaj, třeba na Paletu v Pardubicích, udělá vám dobře, a to je součástí zdraví i podle globální autority, jako je Světová zdravotnická organizace. V duchu její definice zdraví vám přeji tělesnou, duševní i sociální pohodu. A protože není všechno vždycky tak dokonalé, nabízí řešení britský profesor alternativní medicíny Patrick Pietroni: „Při citlivé a povzbuzující péči se ani lidé s vážnou chorobou nemusí nutně cítit nemocní.“ V příštím Bedrníku se společně vypravíme do vzduchu.

O B S A H Oáza v Králíkách ..............................2 INSPIRACE Patnáctiletá Paleta..........................4 Zdravé děti ve zdravém městě Chrudim........7 Vysoké Mýto – – město mnoha stromů ................9 Zdravý patriotismus v Lukavici ........................................ 10 PROMĚNY Co je a kde se vzalo Hledání cest ke zdraví v globalizovaném světě............. 11 NÁZORY Anketa: Jsme odolnější než záhodno?................................ 17 Elixír krásy a dlouhověkosti ..... 18 DIDAKTIKA Třetí světový kongres environmentální výchovy......... 19 Jak to vidím já a jak ostatní ...... 19 Jak na vzdělávací programy – mateřská škola – – Nám se na tom světě líbí…... 21 Zdravá výživa................................. 23 Bylinky ............................................. 25 KALENDÁŘ........................................... 26 NABÍDKA............................................... 27 Pardubický kraj ............................. 31

Příloha: PRIMÁRNÍ PROTIDROGOVÁ PREVENCE

Hana Kolářová 3

V

INSPIRACE PATNÁCTILETÁ PALETA 15. září 2005 v 15.15 oslavilo pardubické Ekocentrum PALETA své 15. narozeniny. Patří k nejstarším a největším střediskům ekologické výchovy u nás. V současné době je v oblasti realizace denních výukových programů pravděpodobně největším střediskem v ČR – v roce 2004 jej navštívilo na 1 163 programech téměř 23 000 dětí. Je jediným střediskem ekologické výchovy v okruhu zhruba 100 km.

HISTORIE EKOCENTRA PALETA V DATECH Příklad Pardubic ukazuje, jak v Česku dospívala ekologická výchova...

1990

Než se ekocentrum narodilo…

byl tu aktivní zájem o přírodu a životní prostředí v Hnutí Brontosaurus. V Pardubicích byla jedna z celostátně nejsilnějších organizací. K oraganizátorům patřil Jiří Bureš, který se

Vrtání do země a klíče ke zvířatům Ekocentrum provádí několik skupin programů pro děti z mateřských, základních a středních škol. Každý učitel si může jako doplněk učiva vybrat téma, které odpovídá probírané látce. Nabídka programů je uvedena na www.paleta.cz. K provádění programů jsou připraveny specializované, výtvarně i architektonicky vhodně a zajímavě řešené učebny: s živými zvířaty – domácími mazlíčky, učebna pro mateřské školy s textilními objekty, učebna ve stylu staré chalupy, dřevěný dům s krbem v Areálu PALETA. Část programů pro děti probíhá venku. Připraveny jsou i speciální pomůcky – tkalcovský stav, sada pro výrobu ručního papíru, jílová venkovní pec, zemní vrtáky na odběr vzorků půdy, klíče k určování vodních a půdních živočichů a mnoho dalších. Školám jsou bezplatně rozesílány aktuální informace z oblasti ekologické výchovy

a ekocentrum také distribuuje Bedrník v rámci sítě MRKEV (metodika a realizace komplexní ekologické výchovy). Vyrábějí se zde didaktické pomůcky.

stal shodou různých náhod několik dní po listopadu 89 ředitelem tehdejšího Okresního klubu vědeckotechnické činnosti mládeže. Klub ve víru doby zanikl, ale podařilo se založit samostatné občanské sdružení TASK klub a při

Krajský koordinátor

něm v létě 1990 Centrum ekovýchovy Pardubice. Jeho druhým „duchovním otcem“ byl Jiří

Ekocentrum PALETA zastává funkci krajského koordinátora ekologické výchovy vzdělávání a osvěty (EVVO). Mapuje stav ekologické výchovy v Pardubickém kraji a přispívá k plnění krajské koncepce EVVO. PALETA zprostředkovává komunikaci zástupců obcí s pracovníky krajského úřadu, státních i nestátních institutcí působících v oblasti ekologické výchovy, jako jsou například MŽP ČR, MŠMT ČR, Regionální rozvojová agentura, Hospodářská komora, Česká informační agentura životního prostředí, Národní síť Zdravých měst, neziskové organizace apod.

Hruška, do té doby učitel gymnázia v Přelouči. 1991

Převažovala informační činnost

– hlad po pravdivých informacích o životním prostředí byl velký. Poskytovaly se prostory pro činnost Zeleného kruhu Pardubice a jeho besedy s občany. Hodně se spolupracovalo se základními články Hnutí Brontosaurus Punťa a Obr v Přelouči a Pardubicích, vydával se zpravodaj Přeslička, konaly valné hromady, besedy, tábory, víkendy. V únoru u nás proběhlo celoevropské setkání nevládních organizací ke strategii jednání s evropskými bankami. Pořádali jsme první Den Země v Pardubicích, v listopadu celostátní valnou hromadu Hnutí Brontosaurus a evropské setkání Youth and Environment Europe (YEE). Ale taky často nebylo na výplaty, leč doba byla plná nadšeného

LESNÍ KOUZLA I AFRICKÁ VESNICE V PARUBICÍCH

očekávání nového a lepšího… 1992

Typy ekovýchovných programů Ekocentra PALETA:

Převzali jsme vydávání Zpra-

vodaje Zeleného kruhu Pardubice a poté ho vydávali pět let pod názvem Pardubická Nika

Práce s přírodním materiálem (Tkaní na tkalcovském stavu, Pečení ve venkovní peci, Práce s ovčí vlnou, Výroba ručního recyklovaného papíru, Práce s včelím voskem, Výroba litých svíček, tradiční Vánoce, Velikonoce…) Poznávání zvířat a míst, v nichž žijí (Domácí zvířátka, Co žije v zemi, Život ve vodě, Ohrožená zvířata, Na slovíčko s mravenci, Včelí království) O rostlinách (Lesy v ohrožení, O bylinkách, Zelený svět, Lesní kouzla, Život v lese) Globální problémy (Sever a jih, Fish bank’s, Africká vesnice, Civilizace, Svět oceánů, Supermarket) O různých otázkách životního prostředí, obnovitelných zdrojích (Energie, Kameny, Doprava, Jezero, Odpady, Do pravěku, Počasí, Jaro, Podzim) O lidech a mezilidských vztazích (Jeden za všechny a všichni za jednoho I–III, Planeta Naděje, Robinsoni)

– zkráceně Panika. Převzali jsme grafické zpracování a distribuci celostátního zpravodaje ekologické výchovy Sisyfos (vychází dodnes s tehdy vytvořenou hlavičkou pardubického grafika Petra Černého). Spolu se střediskem ekologické výchovy Rýchorská bouda jsme pořádali první celostátní setkání středisek a ohnisek ekologické výchovy v ČSFR. Podíleli jsme se na zakázce švýcarského World Wildlife Fund na vytvoření Strategie ekologické výchovy v ČSFR. Organizovali jsme první týdenní kursy ekologické výchovy pro učitele z regi-

4

I

Od 13. ledna 2004 provozuje PALETA krajský informační server www.ekovychova.cz. Na něm lze najít informace o finančních zdrojích, legislativě, adresáře organizací, kalendárium akcí, ekoporadenství aj. Je zde prostor pro diskusi a vyvěšení upoutávek na ekovýchovné akce, odkazů na webové stránky obcí nebo mikroregionu. Lze objednat službu zasílání novinek. Webové stránky se setkaly s příznivým ohlasem uživatelů z řad nevládních organizací, pedagogů i veřejnosti i z jiných krajů. Zelené úřadování a pomoc obcím PALETA nabízí zapojení do krajské sítě měst a obcí k ekologické výchově. V jejím rámci bezplatně poskytuje informační servis. Připravuje setkání zástupců měst a obcí zaměřené na prezentaci dobrých příkladů ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty v kraji – zapojování veřejnosti do rozhodování, granty na místní úrovni, čistší produkce, „zelené úřadování“, Zdravá města. Podporuje výměnu zkušeností. Ekocentrum prezentujeme ekovýchovné aktivity měst a obcí v médiích a na www.ekovychova.cz. Propaguje užitečné projekty, jako je Bioodpad – hmota pro nový život, Škola pro udržitelný život, Biopotraviny do škol a úřadů. Spolupracuje s Národní sítí Zdravých měst a šíří dobré výsledky zdravých měst v kraji – Chrudimi a Moravské Třebové. PALETA nabízíme pomoc při zavádění „zeleného úřadování“. Úřad se tak postupně může stát příkladem fungující ekologicky

S

P

I

R

A

C

E

šetrné organizace. Dále nabízíme pomoc při vyhledávání finančních zdrojů v oblasti ekologické výchovy a konzultace při zpracování projektů.

onu. Byly nadšeně přijímány. Na Den Země vyjel Zelený trolejbus s informačními materiály – první a také poslední trolejbus starého „kulatého“ typu. Od magistrátu města jsme získali

Kam s ekoproblémy?

do pronájmu neudržovaný prostor s černými skládkami. Vznikl tu projekt areálu ekologické

Realizuje osvětové kampaně zaměřené na separování komunálního odpadu – jsou připraveny tři výchovné programy – pro mateřské školy, 1. stupeň základních škol a 2. stupeň základních škol. Programy s úspěchem proběhly na školách v Pardubicích, ve Zlíně, Roztokách u Prahy, Hradci Králové, Chrudimi, mikroregionu Hlinecko, Moravské Třebové a v dalších místech. Může se pochlubit již více než tisícovkou realizací. Pomáhá organizovat osvětové akce pro veřejnost jako například Den Země v Pardubicích, Chrudimi, Holcim v Prachovicích. Ekocentrum vytváří osvětové materiály k separaci odpadů – letáky, didaktické pomůcky, jako jsou Domino o odpadech, Kvarteto o odpadech apod. Pro potřeby měst zpracovává brožuru Rádce – Kam se obrátit s problémy životního prostředí. Obsahuje informace pro veřejnost, kontakty na odpovědné osoby, firmy, instituce. Ekocentrum PALETA funguje rovněž jako ekoporadna a půjčuje literaturu, videokazety a pomůcky k ekologické výchově, vzdělávání a osvětě. Neziskovým organizacím působícím v oblasti ekologické výchovy pomáhá při zakládání občanských sdružení a překonávání problémů v počátcích jejich fungování. Ekocentrum PALETA pořádá také zábavu, jako je Halloween, čili večer strašidel, nebo pravidelně již pět let benefiční koncerty pro hendikepovaná zvířata AnimalFest.

výchovy PALETA, který později určoval vývoj celé organizace. 1993

Začala spolupráce s družebním

nizozemským Apeldoornem a jeho městským centrem ekologické výchovy. Později se z ní vyvinula několikaletá spolupráce s projektem pro školy Společná oblaka a desetimiliónový grant městu na sběr a osvětu separování nebezpečného odpadu. Abychom se uživili, zakládáme dodnes existující DTP studio TASK, s. r. o., kopírujeme, tiskneme vizitky a letáky. 1994

Začaly první pravidelné progra-

my pro děti a první plošná výchovná kampaň zaměřená na separovaný sběr plastů. Vydali jsme první osvětové letáky k separaci odpadů pro veřejnost, které dostali lidé do schránek. Tato osvětová činnost pokračuje dodnes, vytvořili, vytiskli a distribuovali jsme už několik set tisíc různých letáků v mnoha městech ČR. Slavnostně byl otevřen Areál ekologické výchovy s altánem. 1995

Dokončena byla dřevěná budova.

Byla to po listopadu 1989 první nově postavená budova určená pro ekologickou výchovu v ČR. Kromě již tradičních letních táborů jsme realizovali i mnoho pobytových akcí pro děti. 1996

Vydali jsme naši první velkou kni-

hu o ekologické výchově. Každý měsíc se koná seminář pro pedagogy. Stáváme se zakládajícím členem celostátní sítě středisek ekologické výchovy Pavučina. První sídlo organizace je po tři roky v Pardubicích, Jiří Bureš je jejím ředitelem. Prodáváme TASK, s. r. o., a nadále se věnujeme pouze ekologické výchově. 1997

Do nového roku vstupujeme

s novým názvem Ekocentrum PALETA. Intenzívně se věnujeme školení pedagogů mateřských škol, jezdí k nám učitelé a úředníci na exkurze. Počet dětí na výchovných programech dosáhl téměř deseti tisíc za rok. Ostošest vyrábíme letáky k osvětě separovaného sběru nebezpečných odpadů pro několik měst a obcí Východočeského kraje. 1998

Vytváříme novou učebnu s ži-

vými zvířaty. Zakládáme Záchytnou stanici pro hendikepované živočichy. Výchovný areál byl doplněn o jílem spojovanou pec. Koná se první ročník Halloweenu. Vytváříme své první webové stránky. 1999

Celkový počet dětí na výchov-

ných programech dosáhl téměř padesáti

5

Ekovychova.cz

N

I

N

S

P

I

R

A

C

E

tisíc. Zapojujeme se do přípravy strategických rozvojových dokumentů Pardubického kraje. Do budovy na Paletě přibyl krb. Je otevřen nový Klub na Paletě s čajovnou – dodnes jej navštívilo přes třicet tisíc lidí. 2000

Pečujeme

o

hendikepovaná

zvířata. Vydáváme první z našich hracích pomůcek – originální Pexeso o odpadech s odkládacími plochami. Každý další rok pak přibývá nová hra, a vytváří se tak originální soubor pro různé věkové skupiny. Již deset let provozujeme zdarma pro veřejnost videotéku a knihovnu zaměřenou na životní prostředí. Začíná spolupráce s Lesy České republiky. 2001

Přibyla nová učebna ve stylu

staré chalupy s tkalcovským stavem. Koná se první krajská konference ekologické výchovy a první ročník AnimalFestu – benefičního koncertu na podporu hedikepovaných živočichů. Vychází první pardubický Rádce – jak na problémy v životním prostředí. 2002

Vychází rádce i pro Hradec Krá-

lové. Na Paletě je nový altán, modernizujeme učebnu s živými zvířaty. Nabízíme téměř 90 typů výchovných programů pro různé věkové skupiny. V začínající celostátní síti MRKEV – Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy pro školy působíme jako krajský realizátor. 2003

Spolupracujeme

na

tvorbě

krajské koncepce environmentální výchovy. S přispěním Pardubického kraje kupujeme statek v Oucmanicích a začínáme připravovat projekt krajského pobytového centra ekologické výchovy. Rozšiřujeme činnost pro Chrudim a hledáme prostory pro pobočku. Počet dětí na programech dosahuje téměř 15 000 ročně. Po patnácti letech končíme s opravami zříceniny

Těšme se do Oucmanic Po roce 2003 se ekocentrum začíná rozšiřovat i do jiných částí kraje. Již brzy bude uvedena do plného provozu pobočka v Chrudimi. S přispěním Pardubického kraje koupilo středisko PALETA statek v Oucmanicích poblíž Brandýsa nad Orlicí. Vzniká tu Krajské pobytové centrum ekologické výchovy. Lokalita vyhovuje dopravní dostupností a vhodným okolím. Ke stavebně zajímavé klasicistní budově patří uzavřený dvůr se stodolou a stájemi, velké pozemky a zahrada v rozsahu 7 000 m2. V budově je velké množství starého zemědělského vybavení, které bude využito pro výukovou muzejní expozici. Již začala rekonstrukce a dostavba budovy pro pobyt asi 40 osob. Projekt počítá se zachováním historických kleneb,

krovů, kamenného ostění, dlažby. Využije se alternativních zdrojů energie, velmi dobrého zateplení, přírodních materiálů a technologií, jako je kořenová čistírna odpadních vod. Rekonstrukci pomáhá financovat Státního fond životního prostředí a Pardubický kraje. Vybavení centra bude připraveno na pobyty školních tříd s programem, školení pedagogů a veřejné správy i různé semináře, počítá se i s chovem zvířat jako součástí výchovného procesu a s bezbariérovým přístupem.

hradu Lichnice. 2004

Zlomový rok, stáváme se Kraj-

ským koordinátorem ekologické výchovy. Zpovozňujeme web ekovychova.cz. Počet dětí na programech dosahuje třiadvaceti tisíc. Slavíme deset let provádění ekovýchovných programů. Pořádáme celokrajskou soutěž Zelený ParDoubek, rozšiřujeme síť škol MRKEV, zakládáme informační síť pro veřejnou správu. Ekoporadenská činnost zaznamenala za rok 712 různých dotazů a intervencí. 2005

Získáváme grant Státního fondu

životního prostředí a příspěvek Pardubického

Jiří Bureš se spolupracovníky, foto autor

kraje na rekonstrukci statku v Oucmanicích.

Ekocentrum PALETA, Štolbova 2665, 530 02

pobočky. Slavíme 15 let trvání ekocentra. Za

Pardubice. Tel. 466 614 352,

patnáct let jím prošlo více než 130 tisíc dětí

e-mail [email protected], www.paleta.cz, www.ekovychova.cz

Město Chrudim poskytuje prostory na zřízení

a několik tisíc dospělých.

6

I

N

S

P

I

R

A

C

E

ZDRAVÉ DĚTI VE ZDRAVÉM MĚSTĚ CHRUDIM

Děti se učí starat o své zdraví Více než polovina české populace nesplňuje doporučovanou úroveň pohybové aktivity. Nedostatek pohybu způsobuje časté vady držení těla a podílí se na vzniku mnoha chronických neinfekčních onemocnění. Snažíme se tedy vést děti k odpovědnosti za vlastní zdraví například prostřednictvím projektu Učíme se zdravě sedět a cvičit. Jeho cílem je zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva a prostřednictvím škol zlepšit stav pohybového aparátu u dětí. Projekt zavádí do škol účinný pohybový program, a přispívá tak k prevenci zdravotních problémů v pozdějším věku. Podchycuje zájem dětí o pohyb zejména formou her a motivačního a zábavného cvičení.

Vyšetření dětí ukázalo kladný vliv cvičení s overbaly. To byla výzva přenést tuto myšlenku i do dalších školských zařízení. Pro realizaci projektu bylo nezbytné metodické proškolení pedagogů. Proto jsme navázali spolupráci s Dr. Věrou Filipovou ze Zdravotního ústavu se sídlem v Kolíně, která je metodikem pro tento projekt. Předškolní děti ze Zdravé MŠ Dr. J. Malíka a žáci prvních tříd Zdravé ZŠ Dr. V. Peška jsou se souhlasem rodičů zařazeni do screaningového vyšetřování Krajské hygienické stanice v Pardubicích. Odborníci děti vyšetřili v počátečním stadiu realizace projektu a zhruba po roce se provádělo kontrolní měření. Zdravě sedět a cvičit v Chrudimi učí všechna školská zařízení, Mama klub a Ústav

pro mentálně postiženou mládež s denním pobytem Jitřenka. Tato zařízení získala prostřednictvím grantu od Pardubického kraje a města Chrudim overbalové míče. Tyto balanční míče využíváme jako pomůcku pro nácvik správného držení těla při každodenních činnostech – při tělovýchovných chvilkách, hodinách tělesné výchovy, při čtení, psaní, ale i běžných hrách. Cvičení s balančními míči pomáhá kompenzovat dlouhé sezení ve školních lavicích, doma u televize, počítačů. Zkušenosti ze zdravé mateřské školy Inspiraci jsme získali ve Zdravé MŠ Dr. J. Malíka v Chrudimi, která se v roce 1996 zapojila do celostátního projektu Zdravá MŠ. Jeho cílem je výchova a vzdělávání dětí ke zdravému způsobu života a vytváření podmínek pro tělesnou, duševní a sociální pohodu. Dříve bývalo v předškolním věku obvyklé, že fyziologický vývoj pohybového aparátu dětí probíhal bezproblémově, ale v současné době se vadné držení těla objevuje už i u této věkové skupiny. Proto jsme se rozhodli, že Graf ukazuje na typy držení těla před realizací projektu Učíme se zdravě sedět a cvičit.

výborné držení těla 14% vadné držení těla na hraně 11% vadné držení těla 11% dobré držení těla 64% Typy držení těla zhruba po roce realizace projektu.

výborné držení těla 12% vadné držení těla na hraně 8% vadné držení těla 11% dobré držení těla 80%

7

Město Chrudim je od roku 2001 členem Národní sítě Zdravých měst ČR. Cílem Zdravých měst je podpora zdraví, udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel. Problematiku zdraví chápeme jako jednotu stránky psychické, fyzické a samozřejmě i sociální. V současné době společně s partnery realizujeme například projekty zaměřené na vadné držení těla u dětí, prevenci zubního kazu u dětí předškolního věku, bezpečnou cestu dětí do školy, na alergická onemocnění, ale i problém kuřáctví.

I mezi pohybové aktivity dětí v MŠ zařadíme také cvičení s overbaly a fitbaly, které mají na správné držení těla velmi příznivý vliv. Vypracovali jsme dílčí projekt Cvičíme a hrajeme si s míči. Míče využíváme v rámci běžných činností po celý den a navíc zařazujeme do plánu činností pohybové aktivity, kterých se děti účastní podle svého zájmu. Cvičením na balančních pomůckách podporujeme zdravý rozvoj fyziologického zakřivení páteře a svalového korzetu, aktivujeme dětský organismus, posilujeme koncentraci a vnímání vlastního těla. Mimo to příznivě ovlivňujeme psychiku dětí. Cvičení probíhá formou pohádek a her, které dětem přinášejí radost a dobrou náladu. Věříme, že systematickým cvičením vytvoříme u dětí základ správných životních návyků, které jsou prevencí vzniku civilizačních chorob a zdravý pohyb se stane pravidelnou součástí jejich života. Zdravá rodina nekouří Kouření je jednou z nástrah, kterou mají děti odmalička přímo před očima, je ale možné alespoň částečně ovlivnit, jaký postoj ke kouření zaujmou. Předpoklady pro budoucí kuřácký či nekuřácký vývoj vznikají u dítěte již v předškolním věku. Projekt s názvem Zdravá rodina nekouří se realizuje na všech školských zařízeních v Chrudimi. V mateřských školách je cílem položení základů pro pozdější nekuřácký vývoj jedince. Současně je to snaha prostřednictvím dětí působit na rodiče. Děti získají jednoduché informace o zdravotním riziku kouření včetně pasivního, poznatky o škodlivosti kouření ve vztahu k okolí, pozitivní vztah ke zdraví a dovednost chránit své zdraví proti kuřákům. Mateřské školy postupují podle metodiky MUDr. G. Černohousové s názvem My nechceme kouřit ani pasivně. V základních školách je cílem rozšíření znalostí o vlivu aktivního i pasivního kouření na zdraví. Pozornost se věnuje formování postojů a osvojení si dovedností odmítat jakoukoliv drogu. Děti se učí rozpoznávat rizikové situace, reklamní triky a také aktivně a cílevědomě rozhodovat o svém životním stylu. Základní školy realizují metodiky MUDr. D. Hrubé s názvem Kouření a já. Myšlenka projektu na mateřských školách oslovila i Zdravou Střední zdravotnickou školu v Chrudimi. Připravili scénku s názvem O cigaretce Retce poukazující na negativní vliv kuřáctví. Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích, pracoviště v Chrudimi, si připravil pro rodiče vstupní informativní besedu, při

N

S

P

I

R

A

C

E

níž na panence Zuzance seznamuje rodiče s negativním vlivem kouření na vývoj plodu. Bezpečná cesta do školy Projekt Bezpečná cesta do školy učí děti orientovat se v dopravních situacích a předvídat nebezpečí, chovat se v dopravním prostředí bezpečně, a tím výrazně snížit počet dopravních nehod s účastí dětí. Součástí projektu je dozor strážníků Městské policie na přechodech u škol. Při besedách pro první třídy se dětem připomínají zásady bezpečného přecházení a pohybu na místních komunikacích. Ve čtvrtých třídách se besedy zaměřují na dodržování silničních pravidel a výběr kola. Důležitou součástí projektu je i mapování cest do školy. Děti si zaznamenávají do plánu místa, která pro ně z jejich pohledu bývají nebezpečná nebo nepřehledná - například kontejnery na tříděný odpad brání výhledu, vysoká tráva, větve zasahují do výhledu, chybí přechod pro chodce. Tyto připomínky budou ze všech zapojených škol shromážděny a předány u kulatého stolu k řešení příslušným organizacím. Bezpečná komunita Cílem projektu Bezpečná komunita je prevence úrazů. Obsah projektu vychází z dokumentu Zdraví 21, v němž je jedním z úkolů vytváření místních preventivních programů. Ve městě probíhá průzkum úrazovosti. Data získáváme pomocí záznamních listů o úrazu, který vyplňují pediatři, chirurgické ambulance a někteří odborní lékaři. Na základě výsledků průzkumu se budou uvádět do praxe preventivní programy. Všechny školy na kolech Součástí projektu byla v letošním roce kampaň Na kolo jen s přilbou, která propagovala nošení cyklistických přileb u dětí. Cílovou skupinou byli kromě dětí i jejich rodiče a prarodiče. Kampaň posilovala žádoucí chování přímo v ulicích města na základě čtyř kroků: odměna za nošení cyklistické přilby; doprovodná osvětová informace na školách, v médiích apod.; finanční motivace (časově ohraničená sleva na koupi přilby v hodnotě 5 %); kontrola s vyhodnocením kampaně. Do první fáze kampaně se na jaře 2005 zapojila všechna chrudimská školská zařízení. Na základních školách byla bezpečná jízda na kole propojena i s předměty, jako je vlastivěda, rodinná a občanská výchova, tělesná

a výtvarná výchova. Kampaň tedy zasáhla na 3 500 dětí od narození do 15 let. Některá školská zařízení přišla i s vlastní akcí. Například Mateřská škola Strojařů uspořádala na zahradě veselé dopravní odpoledne Hurá na kola, zváni byli i rodiče. Pro účastníky byla připravena jízda zručnosti (jen s přilbou), hra s barevnými míčky Co mi říká semafor, hmatová hra, pohybová hra s mámou a s tátou Spolu zvládneme nemožné a velká překážková dráha Jsem malý, ale šikovný. Vyvrcholením kampaně byla 1. června odpolední akce v Městském parku. Vstupenkou pro děti do 15 let byla cyklistická helma a kolo. Připraveno bylo mnoho zajímavých cen – cyklopočítač, cyklorukavice, přední světla, blikačky, pumpičky, cykloláhve, zvonky, cykloponožky apod. První cenou bylo kolo. Ceny výhercům předával místostarosta Petr Řezníček. Připravena byla cyklojízda pro malé děti, jízda zručnosti, soutěže o zajímavé ceny, otevřeno bylo dětské dopravní hřiště. Ve stánku Českého červeného kříže si účastníci mohli vyzkoušet základy první pomoci. Areál byl ozdoben výkresy dětí. Současně od dubna do června probíhala kontrola cyklistů na silnicích, hřištích či u škol. Celkem bylo zastaveno 190 cyklistů, z nichž 110 dětí mělo cyklistickou helmu (58 %) – ty byly odměněny drobnými cyklodárky. Do kampaně se zapojily i dvě cykloprodejny. Střední zdravotnická škola v Chrudimi prováděla v červnu statistické šetření na používání cyklistických přileb v různých lokalitách města. Zjistilo se tak, že pouze 37 % dětí ve věku do 15 let používá cyklistické helmy, zbývajících 63 % jezdí na kole bez helmy. Na celé kampani spolupracovali Zdravé město Chrudim, Městská policie, Policie ČR, Zdravotní ústav v Pardubicích – západní pobočka Chrudim, Všeobecná zdravotní pojišťovna v Chrudimi, Střední zdravotnická škola, Mama klub, Česká pojišťovna. Kampaň probíhala za finanční podpory města Chrudim a Ministerstva zdravotnictví ČR. Děkujeme Zdravému městu Kroměříž a MUDr. Martinovi Sedlákovi za poskytnutou metodiku, podle níž byla tato kampaň realizována. Šárka Trunečková koordinátora ZM Chrudim, [email protected] Foto autorka

8

I

N

S

P

I

R

A

C

E

VYSOKÉ MÝTO MĚSTO MNOHA STROMŮ Lidé – stromy – zdraví. Tři krátká slova, která jsou spolu úzce spjata. Stromy působí blahodárně především na duševní zdraví člověka, ve městě přímo jako balzám na jeho duši. Příznivě ovlivňují také složení vzduchu, zachycují prach, hubí bakterie, udržují ve svém okolí příznivou teplotu a vlhkost, chrání před větrem, poskytují stín, snižují hlučnost. Ve Vysokém Mýtě ovlivňuje vztah člověka ke stromům projekt Město mnoha stromů, jehož cílem je vytvořit zelené město, zapojit veřejnost a dát lidem možnost vysadit si „svůj“ strom. Každý si může koupit strom a po dohodě s městským úřadem ho při významném výročí, při svatbě, promoci, narození dítěte nebo jen tak vysadit na určené místo podle návrhu zahradní architektky. Od roku 1998, kdy byl projekt vyhlášen, ve městě přibývá stromů, které mají své dárce. Aby třetí tisíciletí bylo zelené V roce 2000 oslovila město Vysoké Mýto výzva Botanické zahrady Univerzity Karlovy Aby třetí tisíciletí bylo zelené, která společně s Nadací Partnerství vyhlásila 20. říjen Dnem stromů v České republice. První akcí ve Vysokém Mýtě byl v roce 2000 projekt Stromy pro sídliště. Cílem bylo zlepšení životního prostředí a zapojení veřejnosti do této činnosti, především předškolních dětí a školní mládeže. Realizace byla úspěšná. Zapojily se všechny mateřské školy, základní školy a střední školy, které si vysadily „svůj“ strom označený cedulkou.

V části sídliště Družba vhodně navržené druhy stromů oživily šeď, v níž zeleň do té doby citelně chyběla. Stromy vysazené kolem parkoviště změkčily linie asfaltových ploch a mladí „sadaři“ udělali něco nejen pro své zdraví, ale i pro zdraví obyvatel panelového sídliště. Aleje a hudba Během pěti let, kdy se ve Vysokém Mýtě slaví Den stromů, vysadily děti a mládež na různých místech města přibližně 150 stromů. Nezapomíná se ani na výsadbu v okolí Vysokého Mýta, kde byla stovkou lipek obnovena alej kolem bývalé poutní cesty z Vysokého Mýta na Knířov. V roce 2002 vysadili žáci Základní školy Knířov švestkovou alej v blízkosti své školy. Součástí Dne stromů ve Vysokém Mýtě jsou i besedy a koncerty, které přispívají k vzájemnému setkávání a obohacování. Na besedách, které byly zaměřeny na život a význam stromů, přednášel ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy Václav Větvička, rádce zahrádkářů Stanislav Peleška, odborník na ošetřování stromů Jaroslav Kolařík, zahradní architekt David Smyčka. V roce 2003 a 2004 vystoupila na koncertě věnovaném stromům skupina Javory, která svými písničkami o stromech oslovila každého přítomného. Hudebníci pak vysadili ve Vysokém Mýtě svůj javor. Věčný život stromů Ve městě přibývají i nové parky, které slouží k odpočinku, relaxaci, sportovním aktivitám.

V roce 2000 vzniklo náměstí Naděje, kde město Vysoké Mýto nejen vysadilo nové stromy, ale využilo stromů, jejichž život skončil, jako materiálu pro vybudování dětského hřiště a klidného posezení pro seniory. Tak stromy znovu ožívají. Dřevo jako přírodní materiál působí přirozeně, je člověku velmi blízké. V takovém prostředí každý na chvilku zapomene na okolní shon a zregeneruje své síly. V roce 2002 byl založen park Průhony v lokalitě nových rodinných domů. Byl navržen jako pobytový park s centrální travnatou plochou ohraničenou zelení a doplněnou lavičkami a malým dětským hřišťátkem. Travnatá plocha má návštěvníky vybídnout k posezení, ale i k míčovým hrám. V příštím roce dokončíme park Družba, který vznikne v rámci regenerace panelového sídliště Družba. Tato plocha sloužila v době pobytu sovětských vojsk ve Vysokém Mýtě jako autopark s mycí rampou. Po odchodu armády zůstala znečištěna ropnými látkami, zasaženy byly i podzemní vody. V letech 1991 – 1994 zde proběhly sanační práce. Po jejich ukončení plocha zarůstala plevelem, náletovými dřevinami. V příštím roce se konečně obyvatelé panelového sídliště Družba dočkají nového místa pro příjemné trávení volného času. Kde je strom, budou i lidé Místo závěru uvedeme několik myšlenek z knihy Václava Cílka Krajiny vnitřní a vnější: „ Celé čtvrtě se staly mašinou na bydlení a spaní a ztratily ráz města. Město není jen prostor k bydlení, ale hlavně k žití. V současném „privátním“ městě schází sociální prostor. Veřejný prostor, který je místem setkávání – náhodných setkání, kde je možné rozehrát hru na lásku, na vzájemnou pomoc, na úsměv! Něčím takovým bývalo tradiční náměstí. Nezáleží, jaké jsou okolní budovy, ale na tom, jestli se mohu potkat, zastavit a v klidu prohodit pár slov. Na náměstí sice může stát socha, ale je víceméně lhostejná. Zato strom tam stát musí. A kde je strom, budou i lidé.“ Ing. Stanislava Jetmarová, Ing. Veronika Richtrová, foto Veronika Rychtrová odbor životního prostředí MěÚ Vysoké Mýto

9

Vysadit si svůj strom

I

N

S

P

I

R

A

C

E

ZDRAVÝ PATRIOTISMUS V LUKAVICI Základní a mateřská škola v Lukavici u Chrudimi je jedním z těch malých zařízení, jehož ředitel dobře zná těžkosti z nabyté právní subjektivity. Starost o školní budovu, o provoz mateřské školy, o zaměstnance a jejich mzdy, rodící se školní vzdělávací program, omezený rozpočet a k tomu úvazek pedagoga. Lukavická ředitelka Mgr. Jaroslava Tenkrátová však šíří kolem sebe atmosféru tvůrčího nadšení a na zajímavé projekty, které stmelují kolem školy rodiče i představitele obce, se jí daří shánět finanční prostředky. Výchovný proces ve škole se opírá o dva základní pilíře – českou historii s jejími významnými osobnostmi a environmentální výchovu. V Lukavici postupně zjišťují, jak moc spolu historie a stav krajiny a životního prostředí souvisí. Vychovávají tu malé patrioty, kteří mají vztah ke své vesnici, krajině, zemi. Jaroslava Tenkrátová říká: „Naše škola stojí uprostřed krásné přírody, která je přirozenou kulisou ekologických aktivit. Zároveň je Lukavice místo nejstarší chemické továrny na výrobu kyseliny sírové. Těžil se zde pyrit, který sloužil jako surovina k její výrobě. Říčka Lukavice, která je přítokem Chrudimky, byla dlouhodobě znečištěna odpadními vodami z výroby. K řece Chrudimce podnikáme pěší výlety, poznáváme život v jejím okolí, ale také monitorujeme kyselost říčky Lukavice. Výsledky zpracováváme a formou vyhodnocení projektu se dostávají na Krajský úřad v Pardubicích.“ Z historie lukavickou školu nejvíc oslovil středověk a život lidí v této době. Aby si ho přiblížili, navštívili repliku středověkého městečka v Ostré u Lysé nad Labem a také

středisko experimentální archeologie ve Všestarech. Děti zaujala obydlí našich předků, způsob obživy, řemesla. Žáci objevovali, jak se zhotovuje provaz, žasli nad tím, jak se vyrábějí keramické nádoby, jak se drtí obilí, jak se zúrodňuje pole, vyzkoušeli si, jak se rýžuje zlato, jak se seká primitivní sekerou a mohli ochutnávat obilné placky s medem. „Všichni společně poznáváme, že život v dávných dobách byl mnohem těžší než ten současný, ale také mnohem zdravější,“ hodnotí paní ředitelka. „Zkoušíme žít s dětmi jako ve středověku. Některé akce realizujeme na nedalekém hradu Žumberk, kde poznáváme vztah člověka a přírody v určité historické souvislosti. Pomáhá nám k tomu i plnění sedmera rytířských ctností. Na středověkém hradě pobýváme společně týden na podzim a na jaře. Seznamujeme se s osobností krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. Zamýšlíme se nad způsobem života lidí na hradě, využití všech dostupných přírodních zdrojů. Ve středověku bylo různých zbytků a odpadů daleko méně. Děti poznávají, jak důležitá byla pro život všech čistá voda a jaký strategický význam měla studna.“ Na školní zahradě v Lukavici mají také pokusné políčko. „Zkoušíme na podzim vysít obilí, pozorovat ho, jak dlouho roste, radovat se ze sklizně. Prožíváme, jakou dá práci rozemlít zrnka obilí, vyrobit z nich mouku a připravit chlebové placky. Děti se pak rozmýšlejí, než vyhodí svačinu, když vědí, jak náročné je vyrobit mouku nebo chléb. Věnujeme se také práci s keramickou hlínou, výrobky vypalujeme ve vlastní peci. Poznáváme, že dotyk s hlínou je něco nádherného, a takto vyrobená věc

má zvláštní magické kouzlo. Náročnost práce s hlínou jsme si mohli vyzkoušet i při stavbě velké hradní věže, která zdobí zahradu naší mateřské školy. Jednalo se vlastně o pec typu adobe, vysokou asi 1,8 m, která se vypalovala na ploše ohniště. I samotný výpal, který trvá minimálně 48 hodin, byl velká a vzrušující podívaná, když jsme s jeho efektní fází počkali až na večer. Do tmy šlehal plamen z věže,“ vzpomíná Jaroslava Tenkrátová na podívanou, která byla úžasná nejen pro děti, ale také pro jejich rodiče. Zvláštním kouzlem je opředeno 23. září. „To vítáme podzim a pořádáme zahradní slavnost. Pečeme si vlastnoručně vyrobené obilné placky, jablka, brambory. Pak přemýšlíme o tom, zda si brambory mohl upéci i praotec Čech... Tento den je součástí projektu Jablíčkový týden, kdy kouzlíme z jablek samé zdravé dobroty. Rodiče a prarodiče přispívají svými zajímavými recepty, podle kterých společně vaříme, pečeme. Pijeme jablečný mošt. Zajímavé jsou i kresby vytvořené uhlíky na oblých říčních vápencových kamenech. Uhlíky sebereme ze zchladlého ohniště.“ Potřebu ochrany přírody je nutno u dětí pěstovat od nejútlejšího věku. V Lukavici se k tomu nestaví jen pasivním pozorováním, ale i aktivní činností: „Staráme se v zimě o ptactvo, před Vánoci zdobíme stromeček pro zvířátka a pravidelně navštěvujeme „náš“ krmelec v lese a nosíme zvířatům dobroty, které jsme na podzim nasbírali. Učíme se také vysazovat stromy. Je tradicí naší školy, že každý nový učitel si vysadí svůj stromek.“ V nejbližší době chystají zajímavou návštěvu dotykové výstavy v Poličce s názvem Od doby kamenné do doby bájných Slovanů. Rodičům nabízí škola příjemné předvánoční posezení s ukázkou necování (síťování) a drátkování. Tvoření vánoční výzdoby z přírodního materiálu se stalo již tradiční součást nabídky školy rodičům a širší veřejnosti těsně před adventem. Lukavická základní škola a mateřská škola je místem, kde se děti učí nejen vědění z knih, ale prožívají skutečné dobrodružství poznání. „Dopřáváme jim dost klidu a času na to, aby mohly přemýšlet o krásách přírody a úloze člověka v ní,“ uzavírá paní ředitelka. Lada Pecharová, foto Jiří Bureš Ekocentrum Paleta, pobočka Chrudim S použitím materiálů Mgr. J. Tenkrátové , upraveno (red). Foto autorka

10

P R O M Ě N Y Co je a kde se vzalo

HLEDÁNÍ CEST KE ZDRAVÍ V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ „Kalki je překrásná holčička. Její maminka už nežije, protože nedostala léky, které my si můžeme koupit v kterékoli lékárně. Každé tři vteřiny umírá dítě, něčí syn, něčí dcera... Umírají na průjem nebo proto, že nedostaly injekci, která stojí pouhých 25 pencí... Tento rok máme tu nejlepší příležitost něco udělat. Jak si nás budou pamatovat budoucí generace? Nebylo byl úžasné, kdyby si nás pamatovaly, protože jsme pomohli vymýtit chudobu?“ Taková slova se nesla 2. července 2005 z úst frontmana kapely U2 Bono Voxe do celého světa v přímém přenosu z Live8, největšího globálního rockového koncertu. Co je zdraví? „Zdraví není pouhá nepřítomnost nemoci. Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody.“ Tak před definuje zdraví Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation, WHO). Alternativu k tomuto pojetí vyjádřil například zakladatel Britské holistické lékařské asociace Patrick Pietroni, profesor na Westminsterské univerzitě v Londýně: „Nemoc může být definována jako způsob, jakým reagujeme na fyzickou chorobu. Při citlivé a povzbuzující péči se dokonce ani lidé s vážnou chorobou nemusí nutně cítit nemocní.“ Upozorňuje, že standardy zdraví se mohou lišit kulturu od kultury. WHO se od svého založení v roce 1948 v rámci systému specializovaných organi-

týkající se zdraví a životního prostředí: znečištění ovzduší uvnitř domů a venku, chemická bezpečnost, prostředí pro zdraví dětí, elektromagnetické pole, posuzování vlivu životního prostředí na zdraví, ionizující záření, pracovní prostředí, kvantifikace zdravotních ekologických rizik, UV záření, voda, hygiena a zdraví. Globalizace: zdraví a životní prostředí Ekologická témata se spojovala se zdravím od doby, kdy začaly vážné snahy o ochranu životního prostředí, například na první velké mezinárodní konferenci o životním prostředí ve Stockholmu v roce 1972. Na 30. valném shromáždění se Světová zdravotnická organizace v roce 1977 věnovala také

skytování technické a finanční pomoci méně rozvinutým zemím. Kartagenský protokol o biologické bezpečnosti z roku 2000 usiluje o zajištění bezpečnějšího využívání geneticky modifikovaných organismů. Stockholmská úmluva z května 2001 o organických znečišťujících látkách zavádí mezinárodní pravidla pro omezení výroby, použití a vývozu dvanácti nebezpečných chemikálií, jako jsou DDT či polychlorované bifenyly. Tyto látky zůstávají v prostředí velmi dlouhou dobu, hromadí se v tukových tkáních lidí a živočichů a šíří se i do nejvzdálenějších končin Země. Představují zvlášť velké zdravotní riziko pro Inuity a další lidi živící se převážně lovem zvěře a ryb. Životního prostředí a zdraví se týkaly také konference OSN o lidských sídlech, o populaci a rozvoji, o sociálním rozvoji. Světová konference o ženách v Pekingu v červnu 2000 potvrdila právo žen mít kontrolu nad všemi aspekty svého zdraví, zvláště nad svou plodností. Cíle tisíciletí Mezinárodní konference a dohody formulují širší rámec pro politiku a rozhodovací

„Zajištění dobrého zdraví nelze nadále vnímat jako výdaje, jež si mohou dovolit pouze bohaté země, nýbrž naopak jako nutné investice v nejchudších zemích světa.” vlivům prostředí na zdraví člověka a koncipovala globální program Zdraví pro všechny do roku 2000. Na globální úrovni se vzájemně souvisejících otázkami životního prostředí a zdraví zabývá řada mezinárodních konferencí a smluv. Montrealským protokolem v roce 1987 začal proces přijímání globálních dohod na ochranu ozónové vrstvy, jejíž oslabování uspíšilo ztrátu zdraví či života u mnoha lidí. Zdraví se týká Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států z roku 1989. Ke kořenům problémů se snaží jít Bahijská deklarace o chemické bezpečnosti, která si dává za cíl odstranění nebo omezení nepříznivých dopadů chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí během celého jejich životního cyklu a uznává nutnost po-

procesy. Summit Země v Riu de Janeiro v roce 1992, jedna z nejdůležitějších globálních konferencí, výslovně uznal, že v ohnisku zájmu o problémy životního prostředí jsou lidé. Výsledný dokument Agenda 21 obsahuje kapitolu s názvem Ochrana a podpora lidského zdraví, která vyzývá k aktivitě v pěti klíčových oblastech: uspokojování potřeb základní zdravotní péče zejména ve venkovských oblastech, omezování přenosných chorob, ochrana citlivých a zranitelných skupin lidí, řešení problémů zdravotní péče ve městech, snižování zdravotních rizik vyvolaných znečištěním a hrozbami spojenými s narušením životního prostředí. Na Summitu tisíciletí v září 2000 v New Yorku se 147 hlav států zavázalo splnit do roku 2015 Miléniovou deklaraci, která vytyčuje konkrétní cíle v oblasti rozvoje 11

zací OSN stala ve své oblasti uznávanou mezinárodní autoritou. Na její půdě spolupracují bezmála dvě stovky členských zemí. V rámci OSN má WHO zodpovědnost za vývoj norem a standardů týkajících se zdraví, za globální prosazování zdravotní problematiky v rámci debat o rozvoji, poskytuje poradenství členským státům. Zaměřuje se především na snížení nadměrné úmrtnosti a invalidity zvláště v chudých komunitách, na prosazování zdravého životního stylu, rozvíjení zdravotnických systémů, které by rovnoprávně zlepšovaly zdravotní stav populace, a na vytváření rámce pro efektivní zdravotní politiku. WHO je významným místem soustředění informací a je i jejich dobrým zdrojem. Na internetových stránkách www.who.int jsou například přehledně zpracovaná témata

P

R

O

M

Ě

N

Y

a odstraňování chudoby. „Jejich dosažení představuje základní krok k podpoře lidské důstojnosti a rovnoprávnosti, k dosažení míru, demokracie a ekologické udržitelnosti,“ komentuje deklaraci web rozvojovka.cz. Všech osm základních Cílů tisíciletí (Millennium Development Goals, MDGs) se více či méně prolíná s tématem zdraví: 1. Odstranit extrémní chudobu a hlad, 2. Dosáhnout základního vzdělání pro všechny, 3. Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti, 4. Snížit dětskou úmrtnost, 5. Zlepšit zdraví matek, 6. Bojovat s HIV/ AIDS, malárií a dalšími nemocemi, 7. Zajistit udržitelný stav životního prostředí, 8. Budovat světové partnerství pro rozvoj. V následujících letech probíhají především na půdě OSN různá speciálnější setkání k otázkám zdraví, například ke zmapování problematiky AIDS a k zajištění globální spolupráce.

malých dětí. V některých chudých zemích jižní Afriky se dokonce v ostrém kontrastu k všeobecnému trendu v 90. letech zvrátil vzestup očekávané délky života. Zdejší děti se pravděpodobně dožijí nižšího věku než jejich prarodiče!

Chudoba cti netratí, ale zdravá není

Sociální a ekonomické.....................30 % Životní styl ...........................................40 % Životní prostředí ...............................10 % Zdravotnické služby .........................10 % Genetické dispozice .........................10 %

Jak postupuje čas, rozšiřuje a prohlubuje se vnímání vazeb mezi otázkami zdraví, chudoby, životního prostředí, ekonomického i kulturního rozvoje, bezpečnosti. V souvislosti s tím generální tajemník OSN Kofi Annan v rámci příprav na Světový summit o udržitelném rozvoji v roce 2002 navrhl iniciativu WEHAB (Water-Energy-Health-Agriculture-Biodiversity). Měla vyvolat aktivity v pěti oblastech, které tvoří sladěný mezinárodní přístup k uplatnění udržitelného rozvoje: voda, energie, zdraví, zemědělství, biodiverzita a ekosystémový management. Podle zprávy WEHAB je zdraví ústředním zájmem udržitelného rozvoje a spojitost mezi zdravím a životním prostředím je nejvíce patrná u chudých lidí: „Často žijí v nezabezpečených sídlech, v nevybavených venkovských oblastech nebo v chatrčích na okrajích měst. Jsou daleko více vystaveni znečištění a jiným zdravotním rizikům.“ Konzumují jídlo špatné kvality, kouří. Podrývá to jejich schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život a zároveň omezuje možnosti rozvoje v nejchudších zemích. Chudí víc trpí a umírají na AIDS, malárii, tuberkulózu, dětské infekční choroby, v důsledku porodu, mateřství, nedostatku stopových prvků a také na nemoci související s kouřením. Každoročně zemře na nemoci, jimž by se dalo snadno předejít očkovacími látkami, více než dva milióny dětí do pěti let. Denně zemře v rozvojových zemích přibližně 28 000

Dárci zachraňují osm miliónů životů Pokud se zlepší zdraví v chudých zemích, odrazí se to ve vyšších příjmech, úspěšnějším ekonomickém rozvoji. Například investice do zajištění nezávadné vody a hygienických zařízení, jako jsou kanalizace a čistírny, mohou dramaticky snížit výskyt nebezpečných infekcí, jako je tyfus, cholera, žloutenka a další. Lepší zacházení s vodou

ČINITELE OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ OBYVATELSTVA

Zdroj: WHO

v krajině i městech může snížit výskyt malárie. Více lidí je pak schopných pracovat, zvýší se produktivita národního hospodářství, snižují se výdaje způsobené nemocemi. Komise WHO pro makroekonomiku a zdraví (http://www.cmhealth.org/) zjistila, že „každé desetiprocentní zlepšení v očekávané délce života může vést k ekonomickému růstu o 0,3 až 0,4 procenta. Zajištění dobrého zdraví nelze tudíž nadále vnímat jako výdaje, jež si mohou dovolit pouze bohaté země, nýbrž naopak jako nutné investice v nejchudších zemích světa.“ Údaje WHO z roku 2002 říkají, že roční dodatečné náklady na zdravotnictví v zemích s nízkým příjmem dosahují řádově 66 miliard dolarů. Zhruba polovina této částky přichází od dárců. Předpokládá se, že se tím zachrání 8 miliónů životů ročně. Chladnou terminologií ekonomie řečeno, finance na potírání přenosných nemocí, zlepšování zdravotních podmínek matek a dětí, na dostatečnou výživu a snižování rizik nezdravého životního prostředí představují šestinásobnou návratnost investic. „Chudoba vede ke špatnému zdravotnímu stavu a ten zase zhoršuje a prohlubuje chudobu,“ shrnuje zpráva WEHAB.

Chudoba jako ekologická zátěž Skupina WEHAB vyšla z Agendy 21, která vnímá úzký vztah mezi zdravím, životním prostředím a rozvojem: „Nelze dosáhnout vymýcení chudoby a ekonomického rozvoje tam, kde jsou značně rozšířeny oslabující nemoci. Na druhé straně zdraví populace nelze zachovat bez odpovídajících zdravotnických systémů, zdravého životního prostředí a nenarušených životodárných systémů“ – ekosystémů. Chudoba přispívá k další zátěži životního prostředí. Brání i snahám zpomalit populační růst na Zemi. Bylo by také absurdní v chudé a nezdravé společnosti očekávat snahu o udržitelnost rozvoje. Téměř tři miliardy lidí uspokojují energetické potřeby své domácnosti spalováním dřeva a jiné biomasy nebo uhlí na otevřených ohništích nebo v primitivních kamnech. Tím pádem dýchají ve svých domovech vzduch o mnohonásobně vyšším znečištění, než povolují mezinárodní standardy. Pobyt v nepálském obydlí či africké chýši z trav není přírodní idylou, ale přináší velká zdravotní rizika. Intenzívní spalování dříví ve stále přelidněnějších oblastech vede k odlesňování a zhoršování funkcí ekosystémů, k nedostatku vody atd. „Je třeba, aby agenda týkající se zdraví, životního prostředí a rozvoje byla společná,“ říká zpráva WEHAB. Patří k tzv. win-win strategiím – vyhrávají všichni. Díky mezioborovému pojetí se lidé více zajímají o životní prostředí a zdravotní sektor „vyhrává“, protože se zlepšuje životní prostředí. Klíčové je vzdělání „Zlepšování zdraví a vzdělávání jdou ruku v ruce; pokrok v jedné oblasti uspíší pokrok v oblasti druhé,“ říká se ve zprávě WEHAB. Pro zlepšení zdravotních podmínek je klíčové všeobecné základní vzdělání. A naopak –investice do zdraví jsou efektivnější v prostředí lépe vzdělaných populací. Lepší spolupráce mezi zdravotními systémy a sektorem vzdělávání by mohla podstatně a rychle přispět k celkovému zlepšení lidského zdraví a snížení zdravotních i ekonomických nerovností. S tím souvisí potřeba posílit zejména v chudších společnostech postavení žen především v rodinách, umožnit jim lepší vzdělání, více ekonomických pravomocí. Ženy pečují o budoucí generaci a častěji rozhodují o výdajích za péči o rodinu. K potírání epidemie AIDS, jež kosí a zbídačuje obyvatelstvo zejména subsaharské Afriky, patří nutně

12

P

R

O

M

Ě

N

Y

Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR v říjnu 2005 poprvé mapuje , jak se daří plnit výzvy a cíle této strategie. Zpráva obsahuje 36 indikátorů, z nichž jeden je Očekávaná délka života. V roce 2004 měl novorozený chlapec naději dožít se věku 72,55 let, novorozená dívka 79,04 let. Graf převzatý z této zprávy ukazuje vývoj situace u nás.

Mnoho různých způsobů spolupráce Jedním z pozitivních znaků globalizujícího světa je ochota lidí pomoci. Ukázala to neštěstí v podobě tsunami v jihovýchodní Asii, silných hurikánů v USA, zemětřesení v Pákistánu a přilehlých oblastech, která vyvolala nečekaně mohutnou solidaritu. Pomoc a spolupráce však především vyžaduje promyšlený management. Zpráva WEHAB pojmenovává zásadní prvky nezbytné pro úspěšnou spolupráci, ať už ji realizují globální instituce, firmy, místní správa nebo soukromé osoby. Spolupráce musí být dobrovolná. Partnerské iniciativy se nejlépe rozvíjejí dobrou vzájemnou komunikací v akčních koalicích. Nesmí však chybět jasné konkrétní cíle, časový plán, koordinace, monitorování výsledků. Nutné je systematické a předvídatelné financování, dále přenos technologií a politická podpora. Jak myšlenky spolupráce vycházející z globálních či regionálních úrovní uvést do místní praxe? Obecně řečeno, nabízet partnerům mnoho různých způsobů spolupráce včetně netradičních, které by zprostředkovaly trvalý přístup k cenově dostupným lékům, diagnostice či podpůrnému zdravotnickému personálu.

Důležitou roli hraje i zapojení celebrit. Akce, jakou byla Live8, mají smysl právě tak jako odborné programy v boji s AIDS. Adresnou individuální pomoc poskytují čím dál častěji také programy adopce na dálku, které organizují různé charitativní instituce, u nás například Arcidiecézní charita Praha nebo Humanistické hnutí. Zajišťují dětem vzdělání a často i lepší výživu a základní lékařskou péči. Cesta k lepšímu zdraví se neobejde bez firemních mecenášů. Například Nadace Billa a Melindy Gatesových „chce využít bezprecedentních možností, které přináší 21. století, ke zlepšení globálního zdraví a vzdělávání – protože život a potenciál každého dítěte jsou stejné bez ohledu na to, kde se narodí“. Jejich program Globální zdraví má čtyři priority: infekční nemoci, HIV/AIDS a tu-

Přímé riziko představují chemické látky v potravinách, vzduchu i vodě, ale i fyzikální znečištění hlukem či zářením. Zátěž stoupá. Na trhu se dnes vyskytuje kolem 100 000 různých chemických látek a každoročně přibude asi 1 500 nových. Miliony lidí se otráví při manipulaci s pesticidy. Více než miliarda lidí žijících ve městech je vystavena takovým koncentracím znečištění ovzduší, že to ohrožuje jejich zdraví. Do prostředí se uvolňují a hromadí se v něm také anorganické jedy, jako jsou sloučeniny olova a rtuti. Například vystavení vysokým koncentracím rtuti může trvale poškodit mozek, ledviny a vyvíjející se plod. Rtuť se v podobě amalgámu používá v každém ze zhruba 8000 českých stomatologických pracovišť. Nový vodní zákon platný od roku 2002, odpovídající evropským nárokům, si vyžádal, aby se

„Chudoba vede ke špatnému zdravotnímu stavu a ten zase zhoršuje a prohlubuje chudobu.“ berkulóza, reproduktivní zdraví a zdraví dětí a globální zdravotnické iniciativy. Nadace spolupracuje s fondem UNICEF, Světovou bankou, Světovou zdravotnickou organizací a farmaceutickými společnostmi na očkování proti tuberkulóze, obrně, tetanu, žloutence B a neštovicím. Ekologicky divoký rozvoj Nepříznivé dopady na zdraví má ovšem i civilizační rozvoj. Zejména prudká a neregulovaná urbanizace a industrializace destruuje kvalitu přírodního i sociálního prostředí. Řada civilizačních faktorů přímo i nepřímo zvyšuje zdravotní ohrožení a náklady na zdravotní péči.

amalgám zachytával. Česká stomatologická komora zvolila řešení formou dobrovolné dohody se státem, že odlučování zajistí do roku 2005. Problém rtuti v ordinacích ale nekončí. Britskými médii nedávno proběhla série vzrušených zpráv o tom, jak emise z krematorií zatěžují ovzduší rtutí ze zubních plomb. Spor o výhodnost používání amalgámu v zubním lékařství se však táhne už 150 let. Extrémně toxické pro mozek, ledviny, reprodukční a kardiovaskulární systém je také olovo. Jakmile se dostane do životního prostředí s emisemi z výfuků, vydrží i stovky let. V bohatých zemích se problém řeší, stále však zůstává mnoho zemí s vysokým obsahem olova v benzínu. Výskyt otrav olovem dokonce dobře ilustruje nerovné rozložení 13

vzdělávání a zrovnoprávnění žen, sexuální výchova ve školách i mimo ně, dostupnost a cenová přijatelnost kondomů, okamžitá léčba jiných nákaz, dobrovolné poradenství, lepší přístup ke zdravotní i podpůrné psychosociální péči. Pro země chudé i bohaté platí, že úspěšná politika zdraví stejně jako dobrá politika životního prostředí a udržitelného rozvoje závisí na dobrém přístupu lidí k informacím – o znečištění, rizicích, prevenci. Dobře navržené informační systémy týkající se zdraví a životního prostředí, integrované databáze i srozumitelné indikátory pomáhají i politikům přijímat správná rozhodnutí. Významné je i posilování místních znalostí, posuzování vlivu rozvojových plánů a strategií na zdraví, kontrola služeb a výrobků, koordinace institucí a sektorů.

R

O

M

Ě

N

Y

průměrná délka života v rocích

P

Svět

Region

Nejrozvinutější oblasti

Méně rozvinuté oblasti Nejméně rozvinuté oblasti

muži (roky)

ženy (roky)

1950–1955

2000–2005

1950–1955

Svět

45,3

63,2

48,0

67,7

Nejrozvinutější oblasti

63,5

71,9

68,5

79,3

Méne rozvinuté oblasti

40,3

61,7

42,0

65,2

Nejméne rozvinuté oblasti

35,4

50,1

36,8

52,0

Evropa

62,9

69,6

67,9

78,0

Severní Amerika

66,1

74,8

71,9

80,2

Oceánie

58,1

71,7

62,9

76,2

Afrika

37,1

48,2

39,7

49,9

Asie

40,7

65,4

42,2

69,2

Latinská Amerika a Karibik

49,7

68,3

53,1

74,9

environmentálního rizika u chudých městských dětí, které jsou nejen více vystaveny znečištění, ale také na ně má toxicita větší dopad. Studie z jižní Afriky ukázaly, že socioekonomické rozdíly významně souvisí s množstvím olova v krvi městských dětí. Civilizační choroby Negativní stránkou civilizačního pokroku jsou i nepřenosné nemoci související s nevhodným životním stylem a spotřebními návyky, jako je kouření, příliš vyumělkovaná a nutričně málo hodnotná strava, nedostatek pohybu, dlouhodobý stres. Spolu se zátěží z celkově znečištěného životního prostředí představuje nárůst tzv. civilizačních nemocí problém pro stabilitu ekonomického a sociálního rozvoje a projevuje se i napětím ve financování zdravotních systémů. V nejrozvinutějších zemích se ale daří šířit informace a zlepšovat povědomí o zdravotních souvislostech. Rozšiřuje se i politická vůle omezovat reklamu na tabák a alkohol. Lidé se cílevědoměji věnují tělesné aktivitě. Lidské zdraví také výrazně závisí na produktivním a udržitelném zemědělství. V roz-

Průměrná délka života ve světě, v rozvinutých, méně rozvinutých a nejméně rozvinutých oblastech. Graf i tabulka pocházejí ze zprávy Změny populace a rozvojové cíle, kterou v září 2005 zveřejnila OSN. Zpráva popisuje populační trendy ve světě a v jednotlivých regionech, rozrůstání měst, porodnost, úmrtnost včetně onemocnění AIDS, migraci obyvatel, populační politiku. V druhé části se zabývá Rozvojovými cíli tisíciletí, na nichž se shodlo mezinárodní společenství, včetně udržitelného rozvoje, úsilí o environmentální udržitelnost a včetně zlepšování zdraví. Závěrečná kapitola se věnuje akčnímu programu globálního partnerství a zejména spolupráce Sever – Jih. Zdroj: Population Challenges and Development Goals, Department of Economic and Social Affairs, United Nations 2005

2000–2005

vinutých zemích stoupá obliba kvalitních produktů ekologického zemědělství, které současně snižují chemickou zátěž prostředí. Boom produkce biopotravin zaznamenává už i Čína, která má jinak pověst ekologického hazardéra, který ohrožuje nejen sám sebe. Klima, biodiverzita, zdraví Nepřímé, leč závažné dopady na zdraví má hlavní způsob, jak lidstvo dnes získává energii – spalování nafty a uhlí. V posledních letech se rozvíjejí snahy tyto zdravotní dopady vyjadřovat i ekonomicky. Konferenci o nových poznatcích na toto téma u nás uspořádalo v prosinci Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí. Například celkové roční náklady výroby elektřiny v roce 2002 z hlediska mortality vyčíslili experti z Univerzity Karlovy a VŠE v Praze na 2 078 000 000 Kč. Už téměř nikdo nepochybuje, že zesilují globální poruchy ekologických cyklů, vyvolávají klimatickou změnu – vyšší frekvenci živelních pohrom v podobě povodní, hurikánů či naopak extrémního sucha a dezertifikace a také šíření některých chorob způsobených přenašeči. I v tomto případě platí, že chudé

země jsou citlivější na zdravotní dopady související se změnou klimatu. Na lidské zdraví má dopad i snižování biodiverzity. Znamená ztrátu potenciálních léků ještě předtím, než je vůbec objevíme. Odhaduje se, že pět šestin přírodních léků z tropických rostlin by teprve v budoucnosti mohlo být pro lidstvo využito. Svět je stále na tradiční přírodní medicíně závislý. Více než polovina komerčně dostupných léků se získává přímo z přírodních druhů nebo přírodní látky napodobuje. Cílem je zachovat biologické zdroje a nakládat s nimi udržitelným způsobem. Právě tak se prozíravý přístup vyznačuje tím, že se snaží uchovat a využívat tradiční lékařské poznatky a postupy. V kombinaci s moderní medicínou mohou přinášet dobré výsledky. S politikou ke zdraví Mnohé státy si vytvářejí politický rámec pro péči o zdraví odvozený ze strategie WHO. Bývá součástí širších strategií zaměřených na udržitelnost rozvoje, které integrují zdravotní a environmentální souvislosti do jednotných procesů plánování a vyvíjejí nástroje pro realizaci. Jedná se zejména o Národní akční plány životního prostředí a zdraví (NEHAP). „V období, které prožíváme a velmi aktivně v něm působíme, právě probíhá střet mezi poškozováním životního prostředí a ochranou zdraví a přírody nebo z jiného pohledu střet koncepce neusměrňovaného rozvoje ekonomiky se zájmem o zlepšení zdraví a trvalou existenci života,“ říká se v Akčním plánu zdraví a životního prostředí,

14

P

M

Ě

N

Y Bohužel komunistický režim utajoval například údaje o vzrůstu vrozených vývojových vad v severních Čechách, kde patřily koncentrace oxidu siřičitého a prachu k nejvyšším v Evropě. V reakci na to a vzhledem k velkému zájmu veřejnosti hned od roku 1991 skupina českých expertů kolem Radima Šráma začala v rámci Programu Teplice studovat vliv znečištění ovzduší na zdraví obyvatel. Zaměřili se především na nejmenší prachové částice o velikosti pod 2,5 µm (označují se jako PM2,5 ). Snadno se vdechnou a obsahují směsi karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků, které vznikají především nedokonalým spalováním nafty, benzínu, zemního plynu, uhlí či dřeva. Výzkum, který pokračuje dosud, je na světové úrovni a přináší unikátní výsledky. Potvrzuje, že karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky poškozují genetický materiál v DNA a z dlouhodobého hlediska představují významné zdravotní riziko. Novým poznatkem ze studií v České republice je, že takto znečištěné ovzduší je schopno negativně ovlivnit kvalitu spermií, v důsledku pak i schopnost otěhotnět, vývoj plodu, nemocnost dětí a dále do jisté míry předurčuje zdravotní stav člověka během jeho života i v dospělosti. Například dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím nejmenších prachových částic je spojeno se zvýšeným výskytem ischemické choroby srdeční, se zvýšeným počtem nádorových onemocnění a se zvýšenou úmrtností. V Teplicích se během let 1990–2000 podstatně snížilo znečištění ovzduší, koncentrace oxidu siřičitého klesly asi na 15 % po-

Český výzkum na světové úrovni Vliv znečištěného ovzduší na zdraví v pracovním prostředí je znám více než 230 let, proto se také už před válkou rozvíjelo pracovní lékařství a hygiena práce, v Česku například v Baťových závodech ve Zlíně. „Od konce šedesátých let se prokazuje, že některé profesionální expozice chemickým karcinogenům znamenají zvýšený výskyt nádorových onemocnění,“ píše MUDr. Radim Šrám, DrSc., významný český vědec, který se zabývá vlivem znečištěného prostředí na naše zdraví.

20

15

10

5

0 běžná strava

biopotraviny

běžná strava

-5 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

15

Výzkumný tým z amerického vládního Centra pro kontrolu nemocí (Centers for Disease Control) v září 2005 zveřejnil novou studii, která dokazuje, že přechod na bio stravu poskytuje dětem výraznou a okamžitou ochranu před jedovatými pesticidy. Vědci zkoumali moč dětí ze základních škol, které zprvu jedly běžnou, konvenční stravu, pak pět dnů jen biopotraviny. V té době v moči dětí dramaticky klesla hladina látek, které indikují toxické chemikálie malathion (MDA, na grafu) a chlorpyrifos. Jsou to pesticidy často používané v konvenčním zemědělství. O možném zákazu těchto látek se diskutovalo i v Evropském parlamentu, protože jsou spojovány s nervovými poruchami u dětí. Hladina pesticidů v dětské moči vzrostla pětkrát, jakmile děti přešly zpět na konvenční stravu. Celá studie: http://ehp.niehs.nih.gov/ members/2005/8418/8418.pdf

O

zásadních rozhodnutí např. v energetice, dopravě, legislativě, zemědělství, vzdělávání či v daňových otázkách. Nejedná se tedy ryze o zdravotnickou problematiku, ale o multidisciplinární soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva,“ hodnotí Ministerstvo zdravotnictví ČR. Společný postup slibuje lepší efekt. Proto je důležité, aby se zástupci různých sektorů setkávali a přijímali mezioborově koordinované politiky a jejich naplňování bylo pod kontrolou. Vzniká tak lepší záruka, že zdraví nebude obětováno úzkým krátkodobým sektorovým nebo ekonomickým výhodám. Důležitá je samozřejmě celková fiskální politika států. Pokud daňově znevýhodňuje používání škodlivých výrobků, jako jsou cigarety, a naopak povzbuzuje spotřebu nutričně hodnotných a čistých potravin a příklon ke zdravému životnímu stylu.

denní koncentrace MDA v µg/l

který přijala česká vláda v roce 1998. Vychází ze zásad solidarity občanů a spolupráce mezi národy, udržitelného rozvoje a spolupráce mezi jednotlivými resorty. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP), zpravidla jako součást místních Agend 21 či projektů typu Zdravá města. Plánování a realizaci kvalitní místní zdravotní politiky podporuje například Národní síť Zdravých měst ČR, která pravidelně pořádá kampaň Dny zdraví. V roce 2002 česká vláda schválila dokument Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století, zkráceně Zdraví 21. Program postihuje zejména následující okruhy: solidarita ve zdraví v evropském regionu, spravedlnost ve zdraví, zdraví mladých, zdravé stárnutí, zdravé a bezpečné životní prostředí, zdravý životní styl, financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů. Dále je to například prevence infekčních onemocnění, snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy, snížení škod způsobených alkoholem, drogami a tabákem, zlepšení duševního zdraví. Český plán zdraví vychází ze stejnojmenného programu WHO Health 21, který byl schválen na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 1998. Dokument formuluje základní politické principy péče o zdraví v nejširších společenských souvislostech. „Velký význam přikládá Zdraví 21 účasti všech složek společnosti na zlepšování národního zdraví a společné odpovědnosti všech resortů. Jde o zdravotní dopady

R

P

R

O

M

Ě

N

Y

ÚMRTÍ VLIVEM ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ VE MĚSTECH

Úmrtí vlivem znečištění ovzduší ve městech / milión obyvatel 0–30 30–60 60–100 100–150 150–200 200–230 údaje nejsou k dispozici

čáteční hodnoty. V posledních pěti letech se však trend změnil. „Při srovnání koncentrací modelového karcinogenu benzo[a]pyrenu v Praze a Londýně jsou hodnoty v Praze vyšší čtyřikrát,“ varuje Radim Šrám. Nižší koncentrace nebezpečného prachu jsou dokonce i v „ráji automobilů“ Los Angeles. Právě stoupající automobilová doprava je jedním z hlavních zdrojů škodlivého znečištění. Také další čeští odborníci RNDr. Jiří Skorkovský a MUDr. František Kotěšovec upozorňují, že závažné negativní důsledky na zdraví a úmrtnost prokázaly studie výskytu období extrémního znečištění ovzduší v Londýně, Meuse Valley, některých částech USA, v Brazílii a Číně stejně jako v 15 dalších evropských městech. Za viníka zvýšené denní úmrtnosti v souvislosti s nárůstem znečištění se považuje právě drobný vdechnutelný prach obsahující směsici polyaromatických uhlovodíků. Zdraví ve 21. století Irští autoři obráceným postupem našli v souvislosti se znečištěním významný pokles denní úmrtnosti celkové, kardiovaskulární a respirační v období po zákazu prodeje uhlí v Dublinu. „Tato intervence měla za následek rychlý a dlouhodobý pokles prachových částic v zevním ovzduší,“ píší Jiří Skorkovský a František Kotěšovec. Tím je také naznačeno, co dělat. V Evropě zatím nemá znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi svůj

Zdroj: WHO

limit. O jeho prosazení se snaží pracovní skupina Clean Air for Europe při Evropské komisi. V roce 2003 vydala Evropská agentura pro životní prostředí v Kodani zprávu, z níž vyplývá, že až 60 000 úmrtí ročně ve velkých evropských městech je způsobeno dlouhodobým pobytem ve znečištěném ovzduší. Ekologickými riziky jsou víc ohroženy děti než dospělí. Oproti situaci před třiceti lety například dramaticky vzrostlo postižení astmatem. Americká EPA stanovila jako roční limit 15 µg/m3. Předpokládá se, že WHO by mohla určit jako denní limit pro PM2,5 hodnotu 35 µg/m3. V Praze, Prachaticích a zcela jistě i jinde zatím koncentrace prachu, který poškozuje zdraví, pomalu stoupá. Čeští vědci, kteří se na světové úrovni zabývají výzkumem vztahu znečištění a zdraví, uzavírají v časopisu Ochrana ovzduší 5-6/2005, který je věnován tomuto tématu: „Lze tedy sledovat smutný úkaz, kdy vynaložené finance a úsilí k vyčištění ovzduší s prokazatelným efektem se pomalu rozplývá v důsledku neomezené mobility.“ Rozbory krve odebrané v roce 2004 čtrnácti ministrům ze zemí Evropské unie prokázaly v jejich těle řadu škodlivých látek, jako je PCB, DDT, PBDE nebo pesticidy. Akce účinně upozornila na vazbu problémů zdraví a životního prostředí. Uskutečnila se na počátku diskuse o nové chemické politice EU. Kampaň završilo přijetí chemického

zákona, známého pod zkratkou REACH, letos v listopadu přesvědčivou většinou 405 proti 155 hlasům v Evropském parlamentu v prvním čtení. REACH má nahradit 40 roztříštěných směrnic. Jde o jeden z největších legislativních aktů Unie. Týká se asi 30 tisíc látek, jež jsou v zemích EU používány od aut přes počítače po hračky přesto, že se o jejich působení na lidské zdraví a životní prostředí ví velmi málo nebo nic. Zákon upravuje registraci, hodnocení a povolování chemikálií. „Světové zprávy o zdraví, ve kterých WHO zveřejňuje dosaženou úroveň zdraví na jednotlivých kontinentech a v jednotlivých státech, dokládají, že zdravotní stav populace se zlepšuje,“ říká Alena Šteflová z české kanceláře WHO. „Ale zdraví je dnes ovlivňováno jinými faktory než v minulosti. Ukazuje se, že ekonomické, sociální a kulturní prostředí výrazně určuje chování populace, a tím i výsledný zdravotní stav lidí.“ Koordinovaná snaha o udržování zdraví na nejvyšších příčkách hodnotového žebříčku v ekonomicky rozvinutých zemích společně s mnohostrannou pomocí chudým doufejme umožní postupné zlepšování kvality života. Hana Kolářová Konzultace MUDr. Alena Šteflová, ředitelka kanceláře WHO v ČR

16

příloha časopisu Bedrník

MINIMUM PRO ŠKOLY  PRIMÁRNÍ PROTIDROGOVÁ PREVENCE

PREVENTIVNÍ PROGRAMY Uvádí se, že téměř každé druhé dítě ve věku šestnácti let má vlastní zkušenost s drogou (většinou s marihuanou). Pravdivé statistické údaje lze však zjistit těžko, jak uvedla Mgr. Petra Zahradníková z pardubického Ambulantního centra klubu Hurá kamarád, který se stará o primární protidrogovou prevenci v Pardubickém kraji: „Na průkazné šetření u dětí základních nebo středních škol nejsou peníze. Často se vychází z dotazníků, které jsou součástí diplomových prací a pak jsou údaje zavádějící, protože se za primární kontakt s drogou považuje i to, že ji dítě uvidí.“ Při preventivních programech, které centrum připravuje pro 9. ročníky ZŠ a 1. ročníky SŠ, diskutují žáci bez přítomnosti pedagoga bez ostychu o všech závislostech, se kterými se v životě nejčastěji setkají. Ukazuje se, že teoretické poznatky o problematice drog nepostrádají. Spíš chybí uši, které by naslouchaly jejich problémům ve vztazích. Každý školní program vypadá jinak. Na odborné dotazy odpovídá pracovník kontaktního protidrogového centra, ale často se diskuse točí kolem vztahu rodičů a dětí a také rozvodových a porozvodových situací. Když děti ztrácejí doma pevnou půdu pod nohama, bezpečné prostředí ve škole může hrát v prevenci užívání drog také důležitou roli. Učitelé, kteří chtějí svým žákům nejen naslouchat, najdou spoustu informací a návodů na www.odrogach.cz Součástí webu je i jeho interaktivní část. V ní najde každá cílová skupina – náctiletí, rodiče i učitelé – vědomostní testy. U dětí jsou testy rozděleny do jednotlivých věkových skupin. Pro školy se nabízí i možnost skupinového testu třídy a následnou on-line chatovou diskusi s odborníkem třeba o výsledcích testu. Lada Pecharová, Ekocentrum PALETA

O DROGÁCH  PORTÁL PRO UČITELE Portál pro učitele na www.odrogach.cz nabízí odkazy: základy prevence, školní strategie, dokumenty pro školy, financování, prevence dle věku, prevence v praxi, drogy ve škole, drogy, závislost, výzkumy, drogy a zákon, mýty o drogách, literatura a časopisy, kdo tuto stránku připravuje, diskuzní fórum – učitelé, výukový program rozhodovací hry, individuální a skupinový test, chat... Jako ukázku přebíráme v mírně upravené podobě výklad o tvorbě školního preventivního programu. Školní strategie Pro tvorbu a výběr vhodného preventivního programu je důležité, aby škola měla vytvořenou strategii pro prevenci drog. Preventivní program se v každém případě musí zabývat dvěma klíčovými prvky: osvětou, způsobem vyřizování incidentů spojených s drogami. Při přípravě preventivního programu je také důležité brát v potaz různá specifika školy. Programy by měly být časově efektivní a snadno realizovatelné. Tvorba programu Efektivní preventivní program musí: mít kvalitní strukturu, odpovídat danému sociálním prostředí. Je nezbytná důkladná analýza současného stavu. Škola musí nejdříve zhodnotit, jaký typ preventivního programu právě ona potřebuje. Efektivní školní program prevence drog by navíc měl mít stanovené jasné specifické a realistické cíle i krátkodobé cíle; strategie implementace se musí přizpůsobit specifickým charakteristikám školského prostředí. Jeho součástí by také mělo být monitorování a průběžné hodnocení. Popis současného stavu Jsou k dispozici relevantní pokyny pro školní protidrogovou prevenci ve škole i mimo školu? Pokud ano, jsou oficiální? Existuje již ve škole nějaký program prevence užívání drog? Pokud ano, obsahuje informace o účincích užívání drog (znalosti / postoje / chování, krátkodobé i dlouhodobé účinky, o jaké drogy se jedná, experimentální a problematické užívání)?

-I-

příloha časopisu Bedrník MINIMUM PRO ŠKOLY  PRIMÁRNÍ PROTIDROGOVÁ PREVENCE

Jaká je současná výchozí filozofie školního programu protidrogové prevence (abstinence, životní dovednosti, další)? Do jaké míry zapadá filozofie projektu do filozofie školy? Zahrnuje projekt zainteresované strany, např. studenty? Jak se škola v praxi vypořádává s problémy spojenými s užíváním drog? Postupuje se podle strategie a je tato strategie stále relevantní? Kdo danou strategii podporuje (ředitelé škol, učitelé, rodiče, studenti atd.)? Různí se názory na strategii? Jak se to projevuje (u ředitelů, učitelů, rodičů, studentů atd.)? Cítí se různí lidé, kteří se podílejí na chodu školy (učitelé, personál, a - do jisté míry - rodiče), kvalifikováni, aby mohli reagovat na problémové chování spojené s drogami? Jak jsou v současnosti rozděleny úkoly v oblasti prevence drog a jak se škola vypořádává s incidenty spojenými s drogami? Má tyto problémy někdo na starosti (ředitel školy, pedagogičtí poradci, třídní učitel, další lidé atd.)? Pokud ano, jak k tomu přišel či přišla (z osobního přesvědčení nebo to byl úkol)? Jak jsou formulovány a prezentovány postoje a reakce na užívání drog (školní magazín, výroční zpráva, internetová stránka atd.)? Panuje ve škole otevřené klima, které napomáhá k tomu, aby bylo možno diskutovat o drogách a problémovém chování? Cítí se různí lidé podílející se na chodu školy (učitelé, personál, a - do jisté míry - rodiče) momentálně informováni o drogách? Jak se zachází s protichůdnými názory (zametou se pod stůl, podrobně se prodiskutují atd.)? Jaké jsou v současnosti k dispozici prostředky k řešení problémů ve spojitosti s obsahem programu (externí kontakty, např. poradenské centrum / učební materiál apod.)? Co by mělo být obsaženo v programu prevence zneužívání drog Co jsou krátkodobé a dlouhodobé cíle školní prevence drog? Jaká je výchozí filozofie prevence zneužívání drog? Jaký je obsah kurikula programu prevence drog (např. jaký typ prevence drog se bude používat pro jednotlivé věkové skupiny)? Na jaké látky se zaměřuje pozornost a proč (drogy, alkohol, tabák, legální nebo nelegální látky)? Jak se bude vyučovat obsah kurikula? (Bylo již dostatečně prokázáno, že prevence zneužívání drog studentům musí umožnit, aby si rozšířili znalosti a lépe porozuměli problémům spojeným s drogami. Patří sem rozvíjení životních dovedností vedoucích k informovaným rozhodnutím a příležitost zkoumat různé postoje a hodnoty. K dosažení těchto cílů je nejefektivnější využívat interaktivní vyučovací a studijní metody.) Jaká by měla být cílová skupina projektu (základní nebo střední školy, ročníky, věkové skupiny, vysoce ohrožení jedinci nebo všichni studenti)? Jací budou hlavní aktéři implementace projektu (učitelé, vrstevníci, preventivní pracovníci, policie, rodiče)? Kdo bude protidrogovou prevenci vyučovat? (Existuje řada možností, např. tým specialistů složený ze zástupců učitelského sboru, konzultantů, externích odborníků nebo vrstevníků.) Kdo bude odpovídat za vedení vývoje programu a zajistí, že se bude pravidelně přezkoumávat a aktualizovat? Jaké prostředky jsou k dispozici na podporu preventivního programu zneužívání drog jak v rámci školy, tak mimo ni? Jak intenzivně by se měl program provádět (jak často, kolik měsíců, kolikrát se má zopakovat)? Měl by program zahrnovat prvky monitorování a evaluace (co se bude měřit, jak, kdo a pro koho bude měřit, metody, vědecká úroveň, jak často, kdy v průběhu projektu)? Kdy je preventivní program efektivní Obecně lze říci, že program se považuje za účinný, pokud se podaří splnit jeho dlouhodobé a krátkodobé cíle. Za nejefektivnější se považuje ten, který tato kritéria splní s nejnižšími časovými, personálními a finančními investicemi. K tomu, aby se dala měřit účinnost, je ale třeba zajistit jasně definované dlouhodobé a krátkodobé cíle, musí být možno změřit vliv aktivit a proces implementace musí být transparentní. Aby se zajistilo, že k měřeným výsledkům skutečně došlo v důsledku samotného programu, je třeba používat náležité metody monitorování a evaluace. Dvanáct typů programů drogové prevence podle obsahu Informativní, zaměřené na rozhodovací schopnosti, spojené se složením přísahy, zaměřené na vyjasňování hodnot, zaměřené na stanovování cílů, zaměřené na zvládání stresu, zaměřené na budování self-esteemu, zaměřené na nácvik dovednosti odolávat tlaku, zaměřené na nácvik životních dovedností, zaměřené na stanovování norem, programy pomoci, programy na základě nabízení alternativ. Na www.odrogach.cz jsou všechny programy podrobněji popsány. Zpracováno podle holandského manuálu Making schools a healthier place, Trimbos Institut, Utrecht 2002.

- II -

příloha časopisu Bedrník MINIMUM PRO ŠKOLY  PRIMÁRNÍ PROTIDROGOVÁ PREVENCE

JAK MOHOU VYPADAT VAROVNÉ SIGNÁLY UŽITÍ DROG? Náhlé změny nálad, netypické reakce na určité situace Některé dítě se začne stranit ostatních, jiné se stane hvězdou společnosti. Některé se začne hádat, jiné je najednou hodné. Jak zvýšená podrážděnost, tak i nápadný klid a pasivita patří k typickým projevům užívání drog. Zhoršování ve škole Může zahrnovat zhoršování známek, absence ve škole, zanedbávání úkolů. Stejně tak může dojít k tomu, že přestane chodit do kroužků či sportovních oddílů. Snadno se vzdává při sebemenších překážkách. Změna přátel a známých Výrazná změna blízkých lidí kolem dítěte vždy cosi naznačuje. Pokud se jedná o starší děti, o lidi, které vám nechce dítě představit, je vždy dobré zvýšit svou pozornost a péči. Výrazná změna v oblékání a stylu hudby Není snadné se orientovat v tom, se kterým stylem je více spojeno užívání drog. Rodičům v tom mohou pomoci známí, jiní mladí lidé a někdy i dítě samo. Prudké změny sice k dospívání patří, ale vždy stojí za to si v takové době dítěte víc všímat a komunikovat s ním. To však není možné, pokud zůstanete jen u kritického tónu. Skrývání a zakrývání Tmavé brýle mohou zakrývat červené oči po kouření marihuany nebo zúžené zornice po heroinu. Dlouhé rukávy dobře skryjí vpichy. Plandavé oblečení ztrátu váhy. Dospívající vyžaduje obvykle zaručené soukromí pro své osobní věci. Nadměrné skrývání, zamykání a podrážděnost při vstupu do pokoje mohou naznačovat více než jen běžnou potřebu soukromí. Častá vyčerpanost, únava a spavost Spíše než o skutečné vyčerpání organismu jde o souhrn dílčích příznaků spojených s užíváním. Tělesná pasivita u heroinistů patří k celkovému obrazu jejich životního stylu (rozhýbat je může až shánění peněz na heroin nebo hledání dealera). Spavost je také průvodním znakem užívání – zvláště v době nejsilnějších účinků uživateli padají víčka a vypadá, že každou chvíli usne. Lži a předstírání Lži dětí, které dřív nelhaly, nebo velký výskyt lhaní u jiných může svědčit o tom, že potřebují svůj životní styl, pohyb přes den, známé či důvod utrácení peněz skrýt. Záleží samozřejmě na dosavadním vývoji dítěte v této oblasti a celkovém prostředí rodiny. Nicméně lhaní a předstírání je jedním z typických příznaků narušení osobnosti závislého. Důvody jsou prosté: zajistit si možnost pokračovat v užívání drog nebo pití, pomocníkem v tom je zpochybnění některých morálních hodnot. Překvapivě rychle nastupující sexuální aktivita U předtím uzavřených či stydlivých mladých lidí může rychlý nástup sexuální aktivity vypovídat o tom, že k potlačení rozpaků a povzbuzení užívají více alkohol či drogy. Izolace od rodiny Dospívající se učí být sám a potřebuje si vytvořit hranici mezi sebou a zbytkem rodiny. Když tato samota dlouhodobě přetrvává a blokuje přirozenou komunikaci s ostatními, může jít o výsledek nadměrného zapojení dítěte do jiného světa – tudíž i světa drog. Taková izolace se překonává jen pomalu a vyžaduje ze strany rodičů citlivost a značnou vynalézavost. Snížené sebevědomí Pocit outsidera ve škole i v rodině často předchází experimentování s drogami. Propady a krize dítěte, které si připadá stále jen kritizované, neúspěšné a odmítané, jsou významným signálem pro blízké. Chybějící léky či alkohol v domácnosti Když se začnou ztrácet prášky proti bolesti nebo léky na spaní, nebývá to obvykle dílo skřítka, ale signál, že dospívající nebo jeho kamarádi zkouší drogu, která je nejdostupnější. To platí i o alkoholu. Bezplatný zdroj alkoholu je lákadlo i pro mnoho dospělých. Většina heroinistů navíc uvádí, že před heroinem pili větší množství alkoholu. Ztrácející se věci a peníze Zvláště ve větších či bohatších domácnostech se mohou začít ztrácet věci či peníze. Bývají to ale signály obvykle bez odezvy. Když si však dítě začne brát peníze, zastavovat nebo prodávat předměty z domova – své či cizí, je to spíše známka toho, že se v jeho životě objevila nová potřeba. Může samozřejmě jít o potřebu kupovat si nová CD, nicméně pokud přitom porušuje běžné normy, bere si věci bez dohody, zamlčuje a nedokáže doložit své útraty, je dobré zvýšit svou pozornost. Nález drogy nebo pomůcek k jejímu užívání Tato situace většinou vyžaduje okamžitý zásah. Dítě se obvykle hájí tím, že to patří kamarádovi, nebo že to už nebere, případně tvrdí, že o tom nic neví. Kdo by nebyl rád ukolébán v klidu takovým vysvětlením? Ale varovný je i fakt, že vaše dítě pomáhá kamarádovi přechovávat drogy. Je třeba zdůraznit: Nic z výše uvedených příznaků nemusí dokazovat užívání drog. Pokud se ale takové známky vyskytují společně nebo opakovaně, vždy se vyplatí reagovat. Zdroj: www.odrogach.cz, Varovná znamení užití drog, PhDr. M. Hajný

- III -

příloha časopisu Bedrník MINIMUM PRO ŠKOLY  PRIMÁRNÍ PROTIDROGOVÁ PREVENCE

Modelová situace ve škole

PROBLÉMOVÝ UŽIVATEL Janě je 16 let a chodí na střední zdravotnickou školu. Má dobrý prospěch. V průběhu školní docházky však došlo k viditelné změně v jejím chování. Z dříve tiché dívky „v koutku třídy“, kterou byla po celý první ročník, se po prázdninách stala energická a veselá dívka se spoustou nápadů a iniciativ. V poslední době trochu zhubla a občas vypadá utahaně – pak se učitelům omlouvá, že má zdravotní problémy a že jí není dobře. Když si jednou sundává tašku a chystá věci na lavici, vysype se jí na zem tabatěrka, která se pádem otevře. Je v ní injekční stříkačka, tampón, lžička. Jana tabatěrku sbalí ze země a řekne, že to není její, ale ať se jí nikdo neptá, komu to schovává, že toho člověka nepodrazí… Rozhodnutí 1 Učitel uvěří, že „nádobíčko“ není Jany. Požádá ji, aby nedělala takovou úschovní službu a do školy takové věci rozhodně nenosila. Dál se uvedenou věcí nezabývá. Komentář Je obtížné přijmout fakt, že student či studentka užívá nějaké drogy (navíc injekčně), když se chová normálně, dokonce vzorně, a občasné výpadky pro zdravotní indispozici lze pochopit. „To není moje! Já to jen někomu schovávám!“ je nejčastější výmluva, když se na věc přijde. Jde o stresovou situaci nejen pro Janu, ale i učitele. Může být pochopitelné, že se pro „nedostatek důkazů“ nelze rozhodnout k nějakému zákroku, ale taková věc by neměla nikdy jen tak zapadnout. Jana by totiž byla v ohrožení i ve chvíli, kdyby ono „nádobíčko“ opravdu jen schovávala – znamená to, že je v důvěrném kontaktu s člověkem, který bere drogy. Rozhodnutí 2 Učitel řekne, že situace, ve které Jana je, musí být velmi náročná a že by chtěl vědět, jestli si to ostatní spolužáci uvědomují. Požádá studenty, aby se rozdělili do skupin a pokusili se vyřešit otázky, které je k situaci, že pomáhají příteli, který bere injekčně drogy, napadají. Které Janiny vlastnosti vypovídají o tom, že je na takový úkol dost silná, co ji naopak ohrožuje? Jaké v takových chvílích hledat dobré řešení pro Janu i jejího neznámého přítele, přítelkyni? Jana je požádána, aby výroky skupin komentovala, a pak popsala, jak se s tím vyrovnává ona sama. Nebo: Učitel řekne, že ho ona tabatěrka velmi zaskočila a že měl ty a ty pocity. Požádá studenty, aby sdělili, co by cítili oni, kdyby před nimi ležela taková tabatěrka, která Janě vypadla z kabelky. Po tomto vyjádření studenty vyzve, co dalšího by chtěli Janě říct. Nebo: Učitel řekne, že chápe, že lidé, kteří berou drogy, tyto věci tají. Požádá Janu, aby se vžila do role člověka, kterému schovává tabatěrku, a sdělila spolužákům, co by jako člověk, o kterém se zjistilo, že bere drogy, ocenila v přístupu svých spolužáků, co by ocenila od učitelů a co by jí naopak vadilo. Poté požádá o komentář ostatní studenty. Jak nezůstat lhostejný a přitom se nevnucovat s nevítanou pomocí? Na konci hodiny vyplyne z řečeného jistě dostatek důvodů, aby Jana lépe přijala rozhodnutí učitele, že zve rodiče do školy, protože Jana je ve velmi ohrožující a náročné situaci, o které by měli její rodiče vědět. „Případ“ je učiteli dále sledován a třídní učitel (nebo ten, kdo s Janou tuto věc řešil a komu důvěřuje) zná podrobnosti dalšího společného postupu. Komentář Učitel nevytvořil konfrontační situaci a hledal způsob, který povede k zapojení Jany do

hledání řešení a který ji nevyloučí z kolektivu. Primární není dokázat, že Jana bere drogy, ale neodsoudit ji stigmatizací k izolaci. Zároveň však není z Jany učiněna bezmocná osoba, které mají všichni pomáhat. Pokud chce učitel takto postupovat, měl by být připraven na zvládnutí toho, že uvedené postupy mohou být Janou přijímány jako prostředek k tomu, jak „kličkovat“. I toto téma „potřeby lhát“ lze otevřít. Učitel může po hodině pozvat Janu s nějakým spolužákem do kabinetu a říct, že by rozuměl tomu, kdyby Jana nemluvila v takové situaci pravdu. Může říci, že by pro něj zůstala stejně kvalitním člověkem, jenom by mu přibyly obavy, jak zvládne školu, jak to vyřeší doma, najde-li včas odbornou pomoc atp. Nejvíce záleží na vztazích ve třídě, kam všechna sdělení povedou, a nezůstane-li jen u slov; vrstevníci totiž bývají velmi účinným zdrojem pomoci. Ale Jana nemusí cítit (nebo si přiznat) potřebu pomoci. Zvláště, když z ní drogy udělaly sebevědomou dívku. Je pravděpodobné, že po hodině bude Jana některým svým spolužákům vyprávět, jak se věci mají ve skutečnosti (pokud to nevěděli už dříve), protože se jí budou zcela jistě ptát, případně vyjadřovat pochybnosti o tom, co v hodině řekla. V případě, že škola žáky za užívání drog vylučuje, ilustruje daná situace paradox, ve kterém se nalézá: ani Jana, ani její rodiče nebudou mít zájem o objektivizaci. Pro rodiče, i když bude např. Jana navštěvovat odborné pracoviště, bude diskuse, rady, zkušenosti, účast apod. na půdě školy tabu. Přitom to bude z hlediska „témat“ jejich potomka to nejdůležitější. Je pravděpodobné, že při nekonfrontačním, ale důsledném přístupu včetně kontroly, bude celá věc záhy vyjasněna a nalezeny přiměřené role jednotlivých stran (Jany, rodičů, spolužáků, odborného pracoviště). Je dobré, když je vytvořen určitý plán, který má písemnou podobu a na jehož vytvoření se Jana podílí. Pokud není možné problém zvládnout ambulantně, může být rolí školy (spolužáků) písemný kontakt, sdělování učiva, návštěvy apod. Způsob řešení, ve kterém si spolužáci uvědomují rizika a meze pomoci drogově závislému příteli, je obecně důležitý, nejen pokud přímo budou sami Janě oporou. Z úst spolužáků asi zazní: Jak se vyrovnávat s tím, že se mnou přítel komunikuje pod vlivem drog? Že začne žádat peníze na nákup drog? Jak se vyrovnávat s tím, že ho, ji ztrácíte a přestane se o vás zajímat? Že ho, ji vyloučí ze školy? Že vám bude nabízet drogy? Že se dostane do kriminálu? Že budete vidět, že si ubližuje, ale on, ona to nebude chtít slyšet a nic na svém chování měnit? Že bude odmítat jakoukoli pomoc? Na místě pak jsou otázky o zvládání takové situace, limitech každého člověka a zdrojích podpory, kterou vzhledem k její náročnosti může poskytnout.

- IV -

A mělo by být řečeno i to, že pomát někomu, kdo bere drogy, může být způsob, jak se k nim sám dostat. Situace, kdy např. dívka staví svou lásku na misku vah s užíváním drog svého chlapce, často vede k tomu, že pokud chlapec drogy brát nepřestane, dívka se s ním nerozejde, ale sama také začne drogy užívat. Rozhodnutí 3 Učitel požádá Janu, aby mu „nádobíčko“ dala, že ho bezpečně zlikviduje, a na konci hodiny ji pozve do kabinetu, kde se jí svěří se svými obavami. Vysvětlí, že nechtěl situaci ve třídě „rozmazávat“, a že pokud mu řekne, jak se věci mají, zůstane to jen mezi nimi. Jana přizná, jak na tom je. Učitel Janě dál věnuje pozornost a získá ji pro spolupráci s odborným pracovištěm. Komentář Přestože učitel může mít pocit, že takto diskrétně může Janě nejlépe pomoci, pokud si předem nestanoví určitou mez (na jak dlouho, proč a za jakých podmínek to tak dělá), dostává se obvykle do pasti výmluv, tajemství a lží, které drogovou závislost provází. I návštěvy odborného pracoviště mohou být jen úlitbou za mlčení (před rodiči, před vedením školy). Učitel tak může sice reagovat na nevhodné rodinné zázemí Jany a na zkušenost, že rodina nespolupracuje. Může tak reagovat na dramatickou situaci ve třídě, kde většina žáků užívá drogy. Může tak reagovat na Janinu prosbu apod. I v takové situaci by se měl ale učitel pokusit získat rodiče anebo jiné blízké (babička, sestřenice apod.) ke spolupráci a ve třídě podpořit ty, kteří nejsou k Janě lhostejní. Je velmi pravděpodobné, že za nějaký čas bude učitel stát před rozhodnutím, jak věc zveřejnit před kolegy, jak čelit nějakému vydírání nebo jak se vyrovnávat s důvěrnostmi, na které není připraven. Pokud chce učitel takovouto situaci řešit „koalicí“ se studentem, měl by mít alespoň plán, jak chce daný student situaci změnit, co pro to bude dělat, jak bude trávit svůj volný čas, čím drogy nahradí a jak se dokáže obejít bez toho, co mu poskytovaly, kdo mu s tím pomůže, jak může kontrolovat, že to student myslí vážně, co se bude dít, když to nevyjde apod., včetně toho, kde je hranice, kam až nezajde. Pro někoho to může být teprve vykradený byt… Ale je tohle opravdu úkolem učitele? Zdroj: www.odrogach.cz – drogy ve škole Primární protidrogová prevence. Příloha časopisu Bedrník 6/2005. Připravily Lada Pecharová (Ekocentrum PALETA, pobočka Chrudim) a Hana Kolářová s využitím materiálů o. s. SANANIM

N Á Z O R Y Anketa

JSME ODOLNĚJŠÍ NEŽ ZÁHODNO?

Myslíte si, že se zdravotní stav lidstva spíš zhoršuje, nebo zlepšuje? Hana Cabrnochová: Záleží, z jakého pohledu na tuto otázku odpovíme. Co se týká délky života, rozhodně dochází k jejímu prodlužování a systém zdravotní péče se na této skutečnosti podílí jen částečně. Daleko více je ovlivněna způsobem života, genetickými dispozicemi, vlivy životního prostředí. Pochopitelně že podceněná prevence, to že se lidé o své zdraví nestarají a k lékaři přichází až v případě obtíží, pak ovlivňuje i statistická data o počtech úmrtí na pokročilá stadia mnoha závažných onemocnění, především nádorových. Zdravý životní styl je pak nejlepší prevencí vzniku civilizačních chorob, onemocnění kardiologických, metabolického syndromu. Cyril Höschl: Zdravotní stav se mění: prodlužuje se střední délka života (to je prokazatelné) a snižuje se dětská úmrtnost. Neplatí to však po celé zeměkouli. Co se nemocí týče, některé opravdu mizí nebo přestávají být nebezpečné (záškrt), jiné se objevují a začínají být nebezpečné (AIDS). František Koukolík: Záleží na tom, čím se zdravotní stav měří. Jestliže se užijí standardizovaná měřítka OSN, například při narození očekávaná délka života, kojenecká a mateřská úmrtnost, pak se rozhodně zlepšuje. Přes všechny strašlivé problémy, jakými jsou epidemie HIV/AIDS nebo chronické hladovění. Přemysl Sobotka: Zdravotní stav lidstva se evidentně zlepšuje, prodlužuje se i délka života. Řada chorob, jako např. dětská obrna, byla zcela vymýcena, řada je na ústupu. Problémem zůstává zatím jen obtížně či mnohdy

více méně nekontrolované šíření některých závažných chorob zejména v oblastech třetího světa. A to ať už se jedná o HIV, Ebolu, či dnes ptačí chřipku. Šárka Trunečková: Bohužel si myslím, že zdravotní stav lidí se zhoršuje. Na člověka působí mnoho vnějších vlivů, které jsou ale lidským rozumem, činností i ovlivnitelné. Zdravotní stav ovlivňuje mnoho faktorů – psychické, fyzické, ale i sociální. Je třeba se zamyslet a snažit se, aby tyto faktory byly udržovány v rovnováze. Zdraví se nedá koupit! Michael Vít: Domnívám se, že v rozvinutých částech světa se zdravotní stav zlepšuje, což dokumentují i různé statistické údaje. V méně rozvinutých částech stále přetrvávají některé zásadní nedostatky v životních podmínkách, které negativně ovlivňují zdraví tamější populace. Pomoc těmto zemím je stálým programem ostatního světa. Nakolik je podle vás zdraví ovlivňováno životním prostředím? Hana Cabrnochová: Velmi významně. Opakovaně se ve své praxi přesvědčuji, že zvláště v případech alergických onemocnění dochází změnou bydliště, způsobu života a změnou stravy ke značnému ovlivnění probíhajícího onemocnění. Pochopitelně to ale neplatí ve všech případech, jedná-li se o primární onemocnění imunitního systému podmíněné genetickou dispozicí, tato závislost pak již není tak jednoznačná. Bohužel ale i na genetické informaci se vliv životního prostředí podílí významně. Cyril Höschl: Částečně. Problém je v tom, že kdyby se odstranily nemoci spolupůsobené životním prostředím, objevily by se místo

nich jiné, spolupůsobené něčím jiným. Absolutní zdraví je nesmysl. Tak život nefunguje. František Koukolík: Zdraví i onemocnění jsou výsledek „hry“ mezi geny (a jejich vzájemnými interakcemi) a prostředím. Kromě toho se uplatňují náhody. Geneticky „křehký“ organismus podlehne „normálnímu“ tlaku prostředí a naopak. Jestliže se zvýší tlak prostředí, „přebere“ geneticky relativně křehčí organismy. Za mnohé si můžeme sami: kdyby se podařilo omezit epidemii kouření, obezity a nesmyslného stylu jezdění auty, sociální stres dopadající nezaviněně na některé chudé lidi, zlepšil by se zdravotní stav populace během jediné generace radikálně. Obecně řečeno: jsme vlastně odolnější, než by bylo záhodno. Přemysl Sobotka: Jsem přesvědčen, že hodně, a je to vidět i na příkladu naší republiky. Již od roku 1990, kdy se rozhodnutím a zásahem tehdejších vlád investovaly obrovské částky do ekologického programu, se velmi razantně projevilo zlepšení životního prostředí, ať už vody, či vzduchu. To vše se pak příznivě projevilo i na zdravotním stavu celé populace. Jsem zastáncem těchto programů, nicméně bychom neměli zapomenout, že příroda je zde pro člověka a člověk je součástí přírody. Šárka Trunečková: Životní prostředí je jedním z důležitých determinantů našeho zdraví. V každodenních činnostech by se měl každý z nás zamyslet nad otázkou, jaké prostředí chystáme pro život svých dětí. Určitě chceme, aby měly alespoň takové podmínky pro život, jaké máme nyní my. Je ale na každém z nás, aby se snažil životní prostředí šetřit, třídit správně odpady, využívat dle možností alternativních zdrojů, využívat alternativních forem dopravy apod. Michael Vít: Životní prostředí významným způsobem ovlivňuje zdraví lidí, zejména v oblastech, které jsou významně znečištěny. Na zdraví lidí se však životní prostředí spolupodílí jen asi 20 %. Nelze opominout ani zásadní význam skladby stravy a stylu života. Přitom se ve všech třech případech jedná o součásti „životního stylu“, které může člověk ovlivnit, a tím zásadně i stav svého zdraví. Potvrzují to zkušenosti zemí,

17

Na otázky Bedrníku na téma zdraví odpověděli: MUDr. Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost, ordinace Praha -Libuš, současně předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., ředitel Psychiatrického centra Praha, profesor psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK v Praze a na Univerzitě P. J. Šafárika v Košicích MUDr. František Koukolík, DrSc., primář patologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, popularizátor vědy, autor knih Lidský mozek, Život s deprivanty aj. MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR Šárka Trunečková, DiS., koordinátorka Projektu Zdravé město a místní Agendy 21, Městský úřad Chrudim MUDr. Michael Vít, Ph.d., náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik ČR

N které jsou v těchto přístupech nejdále, kupř. severských států. Již přes deset let ministerstvo zdravotnictví zajišťuje Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, jehož výsledky jsou prezentovány i na internetové adrese www.szu.cz/chzp/ reporty.htm. Co děláte pro své zdraví? Hana Cabrnochová: V poslední době je mou prioritou pokusit se zařadit do svého programu zdravý pohyb. Bohužel se mi to ale nedaří vždy splnit. Částečným kompromisem je alespoň několik jednoduchých cviků prováděných každý den, delší procházky bez použití auta alespoň o víkendu a o prázdninách. Rovněž tak se snažím hlídat si váhu a nejíst v pozdních hodinách večer.

Á

Z

O

R

Y

Cyril Höschl: Nemnoho. Trochu cvičím a snažím se nepřecpávat. Z hlediska toho, co dnes o prevenci víme, je to však málo. Omlouvá mne jedině snad to, že ať se snažíte sebevíc, nakonec vás stejně klepne Pepka, kterou jste vůbec nečekali. František Koukolík: Snažím se rozumně jíst co do složení potravy, nekouřím, alkohol piju málo, snažím se trochu hýbat, a protože jsem starší člověk (64), beru preventivně malou dávku aspirinu a simvastatinu. Přemysl Sobotka: Při mé zaneprázdněnosti toho zase není až tak mnoho. V mezích možností se snažím udržovat v psychické pohodě, k čemuž mi pomáhá i kolektiv spolupracovníků, chodím hrát tenis, mám rád túry po horách a jezdím lyžovat. Šárka Trunečková: Do jídelníčku se snažíme zařazovat zdravou výživu – dostatek ovoce, zeleniny, celozrnné pečivo. V letních mě-

sících se celá rodina věnuje cykloturistice a v zimě vyjíždíme do přírody na sjezdovky a běžky. V průběhu roku navštěvujeme sportovní areály a fitness centra. Snažím se pravidelně navštěvovat odborné lékaře v rámci preventivních prohlídek. Celá naše rodina se postupně snaží naplňovat zásady zdravého životního stylu. Michael Vít: Vzhledem k mému zaměstnání mám situaci ztíženou, ale dělám, co můžu. Nekouřím, alkohol piji občasně. Snažím se o správné stravování, zejména co se týče skladby stravy s ohledem na pestrost a posílení obranyschopnosti organizmu. Snažím se také držet přiměřenou váhu. Rád jezdím na kole a lyžuji a nedostatky pohybu v týdnu doháním o víkendech. Připravila Hana Kolářová

ELIXÍR KRÁSY A DLOUHOVĚKOSTI Účinky kozího mléka znali již staří Římané, považovali ho za elixír krásy a dlouhověkosti a velmi si ho cenili. U nás ale kozí mléko odedávna pili na vesnicích jen chudí chalupníci. Kdo mohl, raději choval krávu. Mohlo by se tedy zdát, že dnešní návrat ke kozímu mléku je módním výstřelkem. Jenže jeho léčebné účinky jsou podloženy i vědeckými studiemi. Kozí mléko se od kravského v mnohém odlišuje. Je zásaditější než kravské, tuky a bílkoviny obsažené v kozím mléce jsou lépe stravitelné. Má i větší obsah vitaminů A a C. Složením se nejvíce přibližuje lidskému mateřskému mléku. Jaké zdravotní problémy může pravidelná konzumace kozího mléka a výrobků z něj pomoci léčit? Problémy s trávením a trávicími orgány, např. slinivkou břišní a žlučníkem zmírňuje díky své zásaditosti a vyšší neutralizační schopnosti. Při vyloučení kravského mléka se tlumí nervová onemocnění, zejména stres a migrény, zlepšuje se koncentrace, mizí přecitlivělost. I když lékaři při prokázané alergii na bílkovinu kravského mléka varují před použitím kozích produktů, praxe ukazuje zlepšení až vymizení příznaků alergických a onemocnění a astmatu. Velmi dobré výsledky mají pacienti s kožními alergiemi a lupénkou. Kozí mléko na rozdíl od kravského nezahleňuje, doporučuje se jako přirozené antibiotikum při plicních onemocněních, bronchitidách. Užívá se při prevenci rakoviny. Kozí mléko totiž zřejmě obsahuje protirakovinné látky. Zajímavostí je, že u koz nebyla rakovina nikdy zjištěna. Ve

Francii byli sledováni operovaní onkologičtí pacienti a prokázalo se snížení rizika opětovného propuknutí nemoci. Problémy s pletí u citlivých osob mohou řešit přírodní kosmetické přípravky vyrobené z tuku a syrovátky z kozího mléka. Ty se používají s úspěchem i na kůži nejmenších dětí. Údaje z literatury a internetu vypadají přesvědčivě: kozí mléko je elixír zdraví. A protože je dobré zkusit si věci na vlastní kůži, vydala jsem se v dnešní době plné hledání alternativních způsobů léčby na nejbližší kozí farmu. V Licibořicích na Chrudimsku mě u upraveného domku čekal majitel kozí farmy pan Zbyněk Štěpánek. Jak dlouho farma funguje? „Fungujeme 5 let. Uvažovali jsme se ženou, jak využít volné pozemky a také nás oslovil pořad v televizi, kde žena ze severních Čech vyprávěla zajímavý příběh. Založila kozí farmu, aby výrobky z kozího mléka pomohla mamince nemocné rakovinou, a povedlo se jí to. Já jsem tenkrát na vlastním těle vyzkoušel účinky syrovátky, když mi po amputaci nohy pomohly obklady rychle zhojit ošklivou ránu. Doktoři ani nechtěli věřit, co kozí syrovátka dovede.“ Chováte zde hnědé plemeno koz, má nějaké výhody? „Hnědé plemeno je vyšlechtěné z německé horské kozy. Užitkovost je o 15 – 20 % nižší než u koz bílých, ale mléko má větší obsah minerálů a není cítit typickým kozím pachem. Ten má zafixovaný starší generace, která má z dětství vypěstovaný odpor ke kozímu mléku. Když se navíc chovají dojnice v čistotě a odděleně od kozlů, zápachu se nikdo nemusí bát.“

Vaše zvířata se tu mají opravdu dobře, bylo to vidět mezi kotci, když jste je oslovil jménem, hned se šly pomazlit… „To je výhoda malochovu. Každá koza má svou povahu, kterou známe. Klára, která je dnes největší mazel, byla jako mladá velmi bojácná, a teprve po prvním porodu, když jsme jí pomohli, k nám našla důvěru. Jsou to všechno téměř členové rodiny.“ Pomohlo mléko z vaší farmy k léčení neduhů vašich zákazníků? „Ano, naši zákazníci si pro mléko sami jezdí, takže s některými máme stálý kontakt. Mléko odebírá například patnáctiletá astmatička, která sem již sama dojede z Chrudimi třináct kilometrů na kole. Mám z toho velkou radost, protože dřív se zadýchávala i při chůzi a na kole jezdit nemohla. V rodině máme příklad zlepšení alergie na chlad po pití syrovátky nebo zmírnění onemocnění slinivky při pravidelném pití mléka.“ Prozraďte nám o kozím mléku něco, co ví jen málokdo… „Málo lidí ví, že se kozí mléko dá bez problémů mrazit. Teď na podzim si dělají ti, kteří bez mléka nemohou vydržet, zásoby na zimu, kdy se postupně dojivost snižuje. Od prosince do února nedojíme vůbec. To jsou všechny kozy březí a šest týdnů živí kůzlata.“ Ochutnala jsem všechny výrobky i se svou rodinou a musím říct, že se po nich jen zaprášilo. V tomto případě můžeme klidně prohlásit, že co je zdravé, je i moc chutné. Lada Pecharová, Ekocentrum PALETA, pobočka Chrudim Čerpáno z propagačních materiálů kozí farmy Licibořice a Dvůr Ratibořice a www.emimino.cz

18

DIDAKTIKA TŘETÍ SVĚTOVÝ KONGRES ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY V Turíně proběhl v říjnu 2005 třetí Světový kongres environmentální výchovy (http: //www.3weec.org), patrně nejdůležitější vědecké akce v této oblasti. Kongres organizuje mezinárodní vědecká organizace The WEEC International Association. Členy jeho vědecké rady jsou pracovníci univerzit, státní správy i nevládních organizací zejména z Evropy a Spojených států, ale i z Číny, Brazílie, Austrálie, Angoly a dalších zemí. Kongres měl na české podmínky „mamutí“ rozměry: účastnilo se jej zhruba tři tisíce delegátů ze 115 zemí. Přestože mnohé osobnosti environmentální výchovy chyběly, objevilo se i několik opravdových hvězd tohoto nebe – třeba Fritjof Capra, Ian Robbotom, Paul Hart nebo Bob Jickling. Jako jeden ze čtyř účastníků z České republiky jsem měl příležitost porovnat úroveň naší teorie i praxe environmentální výchovy v celosvětovém měřítku. Vzhledem k rozměrům konference nebylo možné stihnout všechno, takže celkový obrázek bude zřejmější až za několik měsíců po zpracování sborníku. Nicméně velmi stručně je možné ke srovnání Česka se světem říct následující: Pokud jde o šíři používané metodiky, nejsme pozadu. V anglicky mluvících zemích je v kurzu sociálně kritický přístup, prosazovaný např. Robbotomem, který by u nás odpovídal projektům, jako je např. Škola pro udržitelný život, Občan nebo Živá voda pro

obec. Zastoupeny jsou ale i všechny ostatní u nás existující proudy. Na kongresu jsem nenarazil na organizace reprezentující globální výchovu či výchovu o Zemi, což může odrážet stále přetrvávající terminologické nejasnosti o tom, co je a není environmentální výchova. Kde naopak pozadu jsme, je oblast teorie a výzkumu. V anglicky mluvících zemích se vývoj dostal přes normativní stadium, charakterizované např. definováním kurikulárních obsahů, přes stadium bouření proti jasným definicím a jednoduchým odpovědím až do současného stadia, ve kterém se zdůrazňuje relativnost cílů i metodik vzhledem ke kulturnímu a místnímu kontextu. Důraz se dává na vyhodnocování efektivity projektů, ohlas mají zejména kvalitativní výzkumné metody (např. analýza obrázků, výpovědí), vztah ke kontextu.

Současný trend ve vědě nemusí být nutně náš vzor, každopádně pro nás ale konfrontace se světem znamená výzvu, protože bez dobrého teoretického zázemí může i dobrá praxe environmentální výchovy upadnout do stereotypu. Mohli bychom usnout na vavřínech jasných definic a jednoduchých, neprověřovaných odpovědí. Uvidíme, s čím se budeme prezentovat v roce 2007 v Durbanu… Jan Činčera, Pedagogická fakulta Technické univerzity v Liberci, katedra pedagogiky a psychologie, http://www.fp.vslib.cz/kpp/cincera/

JAK TO VIDÍM JÁ A JAK OSTATNÍ

Naplňované cíle v rámci programu: Účastník i skupina rozvíjí své komunikativní a diskusní dovednosti, toleranci k jiným názorům, rozvíjí schopnost vybírat podstatné apod.

Účastník konfrontuje své postoje a názory (resp. i aktivity) s ostatními účastníky. Účastník si uvědomuje význam empatie (vcítění) pro týmovou práci.

Doba trvání: 20 min Prostředí: běžná učebna, příroda Pomůcky: formulář (sada cca deseti výroků, citátů ap.) pro každého účastníka, psací potřeby, zvonek či triangl. Postup: Každý účastník obdrží formulář s cca deseti výroky (citáty ap.). Vedoucí vyzve všechny účastníky, aby si formulář prostudovali a podle instrukcí označili vybrané výroky: znaménkem + označí ten výrok, který se mu nejvíce líbí, se kterým nejvíce souhlasí znaménkem – označí ten výrok, který 19

Výběr osvědčených a dlouhodobě vyzkoušených aktivit pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol na pobytových akcích i v rámci celodenních programů přináší publikace s názvem Globální a environmentální výchova na pobytových akcích, která právě vychází. Její struktura vychází ze struktury programu Člověk a prostředí, který sestavila pracovní skupina pro ekologickou výchovu při Společnosti pro trvale udržitelný život. Přináší desítky návodů ke hrám, návodné ilustrace, kopírovatelné přílohy a pracovní listy. Následující ukázka Jak to vidím já a jak ostatní patří k aktivitám zaměřeným na rozvoj diskusních dovednosti, účastníci při ní konfrontují své názory s názory ostatních.

D se mu nejméně líbí, se kterým nejvíce nesouhlasí Formulář účastníci vyplňují každý sám za sebe. Ve druhém čtení se každý účastník zamýšlí nad tím, který z výroků bude ve skupině nejoblíbenější a který nejméně oblíbený – ty označí takto: písmenem O ten výrok, o kterém si myslí, že bude ve skupině nejoblíbenější písmenem N ten výrok, o kterém si myslí, že bude ve skupině nejméně oblíbený Pak vedoucí postupně předčítá jednotlivé výroky a zjišťuje, kolik účastníků si u daného výroku udělalo znaménko + a kolik znaménko –. Vedoucí i účastníci si tuto statistiku zapisují k jednotlivým výrokům. Výrok(y), který(é) má(mají) nejvíce znamének +, je (jsou) nejoblíbenější a výrok(y), který(é) má(mají) nejvíce znamének – , je (jsou) nejméně oblíbený(é). Vedoucí zjišťuje, komu se podařilo odhadnout názor skupiny, kdo měl výše jmenované výroky označeny písmenem O, resp. N. Nakonec probíhá diskuse nad pojmem „empatie“ (vcítění) i nad významy jednotlivých výroků. Poznámky a doporučení: Je dobré volit výroky na společné téma (např. výroky na téma vztah člověka k přírodě, využívání zvířat a jejich práva, ale i např. citáty slavných na téma láska nebo na téma přátelství ap.). Zdroj: Mgr. Jiří Hruška, Globální a environmentální výchova na pobytových akcích. Editor Ing. Jiří Bureš, odborná spolupráce Ing. Ondřej Zeman. Ekocentrum PALETA, Pardubice 2005.

I

D

A

K

T

I

K

A

Citáty na téma lidská povaha 1. Nespravedlnost, kterou děláme, a ta, kterou sami trpíme, není vážena na týchž vahách. Ezop, řecký bajkař (6. stol. př.n.l.) 2. V nesnázích i těch nejlepších přátel nacházíme vždycky něco, co nám dělá dobře. Francois de La Rochefoucauld, francouzský dvořan a moralista (1613–1680) 3. Klidně věř všemu, co o světě uslyšíš: nic nebude tak špatné, aby to bylo nemožné. Honoré de Balzac, francouzský spisovatel (1799–1850) 4. Štěstí dělá málo přátel. Luc de Clapiers Fauvenargues, francouzský filozof (1715–1774) 5. Všechno, čím někdo vyniká, získává mu nepřátele. Člověk musí být zcela průměrný, pak je oblíben. Oscar Wilde, irský básník a spisovatel (1856–1900) 6. Nikdy neříkejte, že znáte nějakého člověka, dokud jste se s ním nedělili o dědictví. J. Caspar Lavater, švýcarský teolog (1741–1801) 7. Moc zkalí ta nejlepší srdce, stejně jako víno zkalí ty nejlepší hlavy. Žádný člověk není natolik dobrý a moudrý, aby se mu dala svěřit absolutní moc. C.C. Colton, anglický duchovní (1780- 1832) 8. Snáze rozbiješ atom než pomluvu. Albert Einstein, německý fyzik (1879–1955) 9. Není ani tak nebezpečné udělat většině lidí něco zlého, jako prokázat jim příliš mnoho dobrého. Francois de La Rochefoucauld, francouzský dvořan a moralista (1613–1680) 10. Lidé zpravidla činí bezpráví, jak jen mohou. Aristoteles, řecký filozof (384–322 př. n. l.)

Hodnocení +,-

Hodnocení N,O

20

D

I

D

A

K

T

I

K

A

Jak na vzdělávací programy – mateřská škola

NÁM SE NA TOM SVĚTĚ LÍBÍ…

Prvních šest slov z textu písně tvoří název školního vzdělávacího programu v mateřské škole v ulici Strojařů v Chrudimi. Další slova vyjadřují hlavní myšlenku a také rozhodující směr naší pedagogické práce. Text této písně vnímáme rovněž jako motto pro environmentální výchovu, která se postupně stala ústředním bodem našich vzdělávacích činností. Prostřednictvím cílených a pečlivě naplánovaných aktivit se snažíme vychovávat a vzdělávat děti tak, aby se v dospělosti chovaly způsobem, který by neohrožoval a nepoškozoval přírodní i společenské prostředí, aby uměly aktivně využívat technické vymoženosti naší civilizace, ale aby také dokázaly kriticky přiznat a předvídat jejich možné negativní důsledky. Jinak řečeno: Chceme děti vychovávat k udržitelnému způsobu života. Tento dlouhodobý záměr uskutečňujeme prostřednictvím několika projektů, které tvoří součást vzdělávacího programu mateřské školy. Projekty, na jejichž zpracování se podílel celý pedagogický kolektiv, mají podporu u rodičů, bez jejichž aktivní účasti by se některé ani nedaly realizovat. Pochopení jsme nalezli i u představitelů města Chrudimi, kteří v rámci projektu Zdravé město tyto aktivity vítají a podporují. V současnosti také rozvíjíme spolupráci s Ekocentrem PALETA Pardubice, které v areálu naší mateřské školy otevřelo svoji chrudimskou pobočku a je naším rádcem při realizaci ekologických aktivit. Konkrétní každodenní činnosti pro děti jsou voleny tak, aby byla maximálně využita přirozená dětská zvídavost, touha vše si vyzkoušet a osahat. Využíváme dětské nadšení, aktivitu a bezprostřednost, schopnost intenzivně prožívat nové a nevšední zážitky. Není jednoduché v dnešní době vychovávat děti tak, aby si v budoucnu dokázaly vážit hodnot, které vytvářely předchozí

Spokojené děti v Chrudimi.

generace, aby je dokázaly chránit a rozvíjet. Musíme jim proto ukázat, jak rychlé a jednoduché je něco zničit, rozbít a vyhodit, ale jak těžké a pomalé je cokoli vymyslet, vytvořit nebo vyrobit. Nemůžeme a ani nechceme opominout techniku, která děti na každém kroku obklopuje. Počítače, mobilní telefony, audio i video technika jsou běžnou součástí denního života dětí. Musíme ale ukázat dětem, že technika nikdy nenahradí přírodu a její význam pro lidský život. Bez mobilů a počítačů žít můžeme, ale bez vzduchu, vody a přírodních surovin nikoli! Technika nenahradí živý kontakt člověka s člověkem, sebevýkonnější počítač nepofouká odřené kolínko a večerní pohádku od maminky nepřekoná sebemodernější CD přehrávač. Vše, co nás obklopuje, přírodu i techniku, však můžeme využívat rozumně, s ohledem na kvalitu současného i budoucího života na Zemi. Náročný vzdělávací program by se nemohl realizovat, pokud by ho nepřijal a nepodpořil celý pedagogický kolektiv mateřské školy. Témata projektů prolínají v průběhu roku všemi činnostmi dětí, jsou součástí denních aktivit, slavností, dnů otevřených dveří, veřejných vystoupení. Jsou součástí života mateřské školy, součástí její vnitřní kultury. Pevně věříme, že i díky naší práci a našemu snažení budou dnešní malé děti v dospělosti říkat: Nám se na tom světě líbí… Celoroční projekty v MŠ Strojařů v Chrudimi Mít hezké místo na slunci... Projekt s tímto názvem zpracovává ekologickou výchovu v naší mateřské škole ve všech souvislostech. Od vnímání a pozorování přírody a vlivu lidské činnosti na její kvalitu, přes odpadové hospodaření a šetrné zacházení s energiemi až k praktickým činnostem na školní zahradě. V části zahrady postupně vzniká přírodní učebna, ve které již nyní můžeme obdivovat a plně využívat kamennou bylinkovou spirálu, pracovat na

vyvýšených dětských záhoncích nebo pozorovat život hmyzu v kvetoucím živém plotu. S pomocí finančních grantů budujeme zahradu, kde budou děti v přímém kontaktu s kouzly přírody, naučí se je pozorovat, vnímat a využívat. Putování s Kašpárkem Tento projekt vede děti k hlubšímu poznání rodného města a k prohloubení pozitivních a emotivních vztahů k místu, ve kterém žijí. Děti poznávají město z hlediska historického i ryze současného. Pozorují změny v okolí, učí se je chápat jako přetváření prostředí člověkem, dozvídají se příčiny i důsledky těchto změn. Vyvrcholením celoročního programu je velká letní slavnost ve spolupráci s představiteli města a za aktivní účasti rodičů. Rodiče spolu s dětmi plní po vytyčené trase celým městem úkoly související s celoroční činností jednotlivých tříd. Adopce na dálku Projekt učí děti poznávat jiné přírodní podmínky, jinou kulturu a jiný způsob života lidí na Zemi. Učí je vnímat problémy druhých lidí, zároveň ale vede děti k pochopení možnosti pomáhat potřebným. Malý indický chlapec se stal kamarádem našich dětí, které mu píší dopisy, posílají obrázky a fotografie a netrpělivě očekávají jeho odpověď. Finanční prostředky na školní vzdělávání indického chlapce věnují rodiče prostřednictvím svých dětí. Děti vědí, na co jsou peníze určeny, a dobře si uvědomují odlišnou životní situaci chudého dítěte v Indii. Otevřená mateřská škola Tento projekt zahrnuje aktivní spolupráci s organizacemi, které se věnují práci se seniory, s mentálně postiženými dětmi, s maminkami na mateřské dovolené a jejich dětmi aj. S těmito organizacemi vstupujeme do kontaktu v různých společných aktivitách v průběhu celého roku. Mají dětem obohatit sociální zážitky, umožnit vytvářet vztahy s příslušníky různých sociálních skupin a učit je komunikovat na různých úrovních. Bc. Iva Škaloudová, ředitelka mateřské školy, Strojařů 846, Chrudim

21

„Nám se na tom světě líbí. Slunce v létě zahřeje tě, v zimě padá sníh. Nám se na tom světě líbí, a tohle všechno zničit byl by hřích, ten největší hřích nás všech dospělých… Nám se na tom světě líbí. Lidská láska každou bolest rychle zahojí. Nám se na tom světě líbí, vždyť dobré slovo tak moc nestojí, vždyť dobré slovo tolik nestojí…“

D

I

D

A

K

T

I

K

A

Lada Pecharová, upraveno podle materiálu Bc. Ivy Škaloudové, ředitelky MŠ Strojařů Chrudim

UBROUSKU, PROSTŘI SE!

poskytnout dětem možnost podílet se na

léto

nocování stravování dětí v mateřské škole do-

přípravě některých jídel

1. Vaříme na přání

cházíme k závěru, že pod vlivem současného

nabídnout dětem a rodičům zajímavá jídla

2. Hrnečku, vař – týdenní jídelníček na téma Mlé-

životního stylu a pod vlivem reklam se návyky

s využitím zdravých surovin

dětí zhoršují. Objevuje se více dětí, které zásad-

vést děti k povědomí o zdravých a méně

ně odmítají mléčné výrobky, zeleninu, luštěni-

zdravých jídlech

ny. Mnohem více dětí odmítá téměř všechna

vést děti k povědomí o přírodním původu

týdenních jídelníčků z hlediska zdravé

jídla nebo jí běžnou stravu v mateřské škole

surovin pro přípravu potravin

výživy

velmi málo. Když hovoříme s dětmi, je zřejmé,

upozornit rodiče na stravovací návyky jejich

že jídla a nápoje, které by si samy vybraly,

dětí

Na základě dlouhodobého sledování a vyhod-

ko a ryby, s dodržením pravidel zdravé výživy, ochutnávka pro rodiče – jídla z mléka a ryb 3. vyhodnocení obou týdnů, srovnání obou

Koulelo se, koulelo, červené jablíčko:

jsou produkty rychlého občerstvení, sladkosti a reklamou propagované nápoje s vysokým

Rodiče byli prostřednictvím nástěnek in-

Aktivity:

formováni, že v termínu od 7. 11. do 16. 11.

obsahem chemických látek a cukrů. Vliv stravování na správný vývoj a dobrý zdra-

podzim

proběhne v MŠ 1. část celoročního programu,

votní stav dítěte je nesporný. Stravovací návy-

1. Vaříme na přání – splněná přání dětí, každý

který se zaměřuje na zjišťování stravovacích

ky (a zlozvyky) získané v dětství často ovlivní

zvyklostí dětí a na jejich zdravé stravování.

den v týdnu určí jídlo jedna třída 2. Koulelo se, koulelo, červené jablíčko – tý-

V týdnu od 7. do 11. 11. byl jídelníček v MŠ se-

Program Ubrousku, prostři se! by měl pomoci

denní jídelníček na téma Ovoce a zelenina,

staven z jídel připravených především z ovoce

vést děti (a rodiče) ke zlepšení stravovacích

s dodržením pravidel zdravé výživy

a zeleniny. Jídla odpovídají požadavkům na

způsob stravování v dospělosti.

návyků. Rodičům by měl poskytovat infor-

3. vyhodnocení obou týdnů, srovnání obou

zdravou výživu, využívají běžně dostupné su-

mace o vlivu konkrétních potravin na vývoj

týdenních jídelníčků z hlediska zdravé výživy

roviny a jsou v souladu s požadavky na zdravé stravování dětí v mateřské škole. Každý den

a zdravotní stav dítěte. Dětem by měl umožnit spolurozhodování o svém jídelníčku a podíl

jaro

měli rodiče k dispozici receptář, podle kterého

na přípravě některých jídel. Program je pláno-

1. Vaříme na přání

bylo jídlo připraveno. Ve dnech 14.–16. 11.

ván pro školní rok 2005/2006.

2. Budulínku, dej mi hrášku – týdenní jídelníček

proběhl „týden na přání“. Děti si samy určily, co

na téma Luštěniny a obilniny, s dodržením

si přejí celý den k jídlu. Každý den jídelníček

pravidel zdravé výživy, ochutnávka pro rodi-

sestavovaly děti z jiného oddělení. Podzimní

če – jídla z luštěnin a obilovin

část programu hodnotíme a zjištěné údaje

Hlavní cíle programu: poskytnout dětem možnost se samostatně

uveřejníme v prostorách školky. K hodnocení

3. vyhodnocení obou týdnů, srovnání obou

rozhodnout o svém jídelníčku

používáme následující tabulku.

týdenních jídelníčků z hlediska zdravé výživy pondělí

jméno

sv

o

úterý sv

sv

o

středa sv

sv

o

čtvrtek sv

sv

o

pátek sv

sv

o

sv

1 : : 25 počet dětí: počet1: počet2: počet3: počet4: Stupně hodnocení: 1 – snědl vše 2 – snědl polovinu a více 3 – snědl méně než polovinu 4 – odmítl jídlo Jídelní lístek pondělí Chléb s pórkovou pomazánkou, mléko Ovoce, čaj – materídouška Polévka brokolicová Zapečené filé na zelenině, bramborová kaše, salát z hlávkového zelí s červenou řepou a jablky, vitamínový nápoj Detské chlebíčky se sýrovou pěnou a zeleninovou oblohou, ovocný čaj

úterý Houska s banánovým tvarohem, kakao Ovoce, čaj – šípek Polévka z čerstvé zeleniny s drobením Pečená kuřecí stehna, dušená zelenina, bylinková rýže, vitamínový nápoj Chléb s ředkvičkovou pomazánkou, vitamínový čaj

7. 11. – 11. 11. 2005 středa

Ovocný jogurt, rohlík, ochucené mléko Ovoce, čaj – lípa Polévka květáková s bramborem Knedlíčky z tvarohového těsta s jahodovou omáčkou, zakysaná smetana, vitamínový nápoj Chléb se špenátovou pomazánkou, čaj s citrónem

čtvrtek Slunečnicový chléb s lučinovou pomazánkou s okurkou, mléko Ovoce, čaj – máta Polévka mrkvová s česnekem a opečenou houskou Kapustové karbanátky, brambory, salát z čínského zelí s pomerančem, vitamínový nápoj Ovocný salát s jogurtem, vitamínový čaj

pátek Chléb s pažitkovou pomazánkou, mléko Ovoce, čaj – meduňka Polévka hovězí se zeleninovým svítkem Těstoviny s kuřecím masem a smetanovou omáčkou, barevný zeleninový salát, vitamínový nápoj Domácí jablečný závin, ovocný čaj

22

D

I

D

A

K

T

I

K

A

ZDRAVÁ VÝŽIVA Na to, co je a co není zdravá výživa, existuje množství názorů. Většinou se však shodují na tom, že jíme příliš mnoho tuků a cukrů, a naopak málo vlákniny (ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, luštěnin). A také v tom, že strava má být pestrá (pozor, děti si často myslí, že pestrá znamená barevná), protože každý druh potraviny obsahuje jiné látky potřebné pro naše zdraví. Není naším úmyslem a úkolem vás přesvědčovat, co máte a nemáte jíst, chceme však, abyste věděli, z čeho můžete vybírat Takže: zveme vás k prostřenému stolu. Podívejme se, jak vypadá ve středisku Chaloupky na Vysočině, když se chystá program Zdravá výživa.

Několik misek s ochutnávkou netradičních pochutin. Když použiji špaldové, pohankové a jáhlové pukance, mám možnost při ochutnávce zjistit, jestli je děti poznají podle chuti. Nejraději mám, když mohu při vyhodnocování ukázat originální balení se značkou bio. Naklíčená obilovina nebo luštěnina (nejlepší zkušenost mám se speciální sójou na klíčení zvanou mungo) a pro srovnání i v původním nenaklíčeném stavu. Očíslované skleněné nádoby s ukázkami surovin doporučovaných ve zdravé výživě (podle pracovního listu). Ukázky literatury o zdravé výživě, nástěnka s názory na zdravou výživu, ukázky produktů (obaly od sojových výrobků typu tofu a tempeh, obilovin v podobě celozrnných kaší, bulguru, kuskusu apod., seitanového (obilného) masa, polotovarů typu pohankové řízky apod.). Kartičky s nadepsanými a vyobrazenými druhy potravin – viz Sestavování potravin do řady. Dva obrázky – na jednom přirozená rozmanitá krajina a na druhém jednotvárné plochy polí. Pracovní list. Vše by mělo být pěkně uspořádáno na prostřeném stole; vhodnou dekorací jsou i kytice klasů ve vázách jako ukázky jednotlivých druhů obilí. Postup Znáte některé ukázky na miskách? Pokud ne, ochutnejte. Zobněte si naklíčené ukázky. Zaujalo vás něco? (Například naklíčená čočka chutná jako čerstvý hrách.) Setkali jste se s tím už někdy? Víte, na co jsou naklíčená zrna dobrá? Kromě vitamínů obsahují spoustu enzymů, které rovněž posilují organismus a pomáhají čelit nemocem.

Rostlina zkrátka dává do klíčení všechny své životní síly ukryté v semenech, a to vše můžeme z naklíčených zrn získat. Zkuste si nejjednodušší způsob nakličování. Zrna na misce zalijte vodou, propláchněte a pomocí další misky vodu slijte a zalijte další vodou. Tento postup se opakuje, až je slévaná voda čistá. Takto se pak proplachuje několikrát denně a za několik dní se objeví klíčky. Nyní se trochu zamyslete nad tím, co jíte a co byste měli jíst. Roztřiďte kartičky s potravinami podle toho, zda jsou podle vašeho názoru zdraví prospěšné, nebo ne. Nejlepší bude, když je uspořádáte od ano k ne do postupné řady. Posledním úkolem bude samostatně vyplnit pracovní list. Odpovědi můžete najít přímo v textu pracovního listu, ale nic nepokazíte, když prolistujete i vystavenou literaturu a mrknete na nástěnku. Poznámky Pokud je méně času anebo když používáme tuto aktivitu jako samostatnou, pracují děti pouze s pracovním listem, případně s kartičkami. Vynechat lze třeba některé otázky z pracovního listu a čas využít pro ukázku nakličování, pro diskusi nebo zopakování toho, co se děti dověděly z pracovního listu. Pokud máme na druhé straně času dostatek, můžeme téma rozšířit o poznávání obilovin, zařazování rostlin používaných ve výživě do botanických čeledí. Můžeme zdůraznit význam luštěnin i pro životní prostředí (důležitá je jejich schopnost pomocí půdních bakterií vázat vzdušný dusík, a tudíž není taková potřeba dodávat pěstovaným plodinám další dusíkatá hnojiva, která ve svém přebytku zamořují životní prostředí) apod.

Otázka č. 1: Přečtěte si pozorně následující tvrzení. Pokud s něčím nesouhlasíte, škrtněte to: Zdravá výživa nejsou tuky cukry živočišné bílkoviny Zdravá výživa jsou bílkoviny, zejména celozrnné luštěniny (plně nahradí živočišné bílkoviny) zelenina a ovoce co nejpestřejší strava Otázka č. 2: Vyberte tři důvody, o kterých si myslíte, že nejvíce vedou lidi k odmítnutí masa (zaškrtněte tři políčka): zdravé potraviny jsou levnější slitováním s živými tvory (když nejím maso, nemusí se zabít zvíře) je to moderní vlastní zdraví ohled na přírodu Otázka č. 3: Myslíte si, že má zdravá výživa něco společného s přírodou? Že když jím zdravěji, chráním životní prostředí? Otázka č. 4: Prohlédněte si oba obrázky, které máte před sebou. Líbí se vám víc zemědělská krajina, kde jsou pole od obzoru k obzoru, nebo byste dali přednost krajině, kde je méně polí a více lesů, luk, rybníků? Co to má společného se zdravou výživou? Když se živím pouze rostlinnou potravou (obiloviny, luštěniny, zelenina, brambory…), potřebuji ke své obživě třeba jeden hektar pole. Když se však živím pouze vepřovým, potřebuje prase, nutné k mé obživě, plochu desetkrát větší, čili deset hektarů. To jsou ekologické zákonitosti (potravní pyramida). Kdo tedy potřebuje víc polí ? člověk živící se masem člověk živící se rostlinnou potravou (vegetarián )

Pracovní list Motto: Jezme to, co nám chutná, ale snažme se mít rádi to, co je zdravé... (z bro-

Otázka č. 5: V baňkách máte ukázky některých potravin, doporučovaných ke zdravé výživě 23

Potřeby a materiál

žurky královéhradeckého Programu podpory zdraví )

D (přinejmenším stravu zpestřují a každá potravina obsahuje jiné látky potřebné k životu). Sledujte následující text a přitom se snažte vybrat vždy tu potravinu, o které je řeč. Průběžně zaškrtávejte políčka na konci tohoto textu. Nejdůležitější z uvedených potravin jsou OBILOVINY, a to zejména celozrnné, neloupané. Nejvhodnější látky obsahují totiž u obilovin právě slupky. Z celých zrn se lisováním za tepla vyrábějí např. ovesné a pšeničné vločky. Mletím se z celých zrn na rozdíl od bílé mouky získává mouka celozrnná, z které se peče celozrnné pečivo (graham, dalamánky apod. ). Jáhly, které vypadají jako žluté korálky, jsou vlastně oloupané obilky prosa (zde se obilky loupat musí, protože slupky jsou i po uvaření tvrdé a nepoživatelné, proso je využitelné leda jako ptačí zob. Neprávem se zapomíná také na kroupy, což jsou slupek zbavené obilky ječmene. Z hlediska pěstování se k obilninám řadí i pohanka, i když botanicky k nim nepatří (její plody nejsou obilky, ale tobolky). Snadněji se v kuchyni pracuje s pohankou loupanou nebo přímo s pohankovou moukou. Jáhly a pohanka se používají např. jako příloha místo rýže, do polévek, připravují se z nich kaše apod. A když už jsme u té rýže, to je také obilovina, a lepší je opět rýže neloupaná – natural. Speciální úpravou pšenice se získávají tradiční pokrmy Blízkého východu bulgur a kuskus, zajímavé snadnou a rychlou přípravou a lehkou stravitelností. Druhou velkou skupinou, důležitou pro zdravou výživu, jsou LUŠTĚNINY (čočka, hrách, sója fazole), jejichž bílkoviny jsou velmi hodnotné. Rostlinou budoucnosti je především sója, jejíž bílkoviny mohou plně nahradit bílkoviny živočišné (maso, mléko, vejce). Ze sójových bobů lze připravit téměř cokoliv – sójové mléko, sýry, tvarohy, jogurty, pražením získáme sójovou kávu, z mletých bobů sójovou mouku apod. Dříve propagované sójové maso je však natolik průmyslově zpracované, že z původní potraviny nezbylo téměř nic. Maso mnohem lépe nahradí tradiční fermentované výrobky tofu a tempeh. A pro mlsné jazyky – když už sladit, tak raději medem, sladem, melasou nebo alespoň přírodním cukrem – natural, což jsou přirozenější sladidla než průmyslově vyráběný rafinovaný bílý cukr. To nejlepší nakonec – naklíčená semena: Při klíčení rostlina mobilizuje veškerou svoji životní sílu, kterou může předat i vám. Naklíčit si doma můžete cokoli – obilí, luštěniny, slunečnicová semena… Jako hotový výrobek si můžete koupit a podle chuti přidávat do

I

D

A

K

T

I

K

A

čehokoli např. pšeničné klíčky (naklíčená, usušená a nadrcená pšenice). Nyní tedy přiřaďte čísla na baňkách k názvům potravin : ovesné vločky kroupy pšeničné vločky hrách celozrnná mouka sója jáhly fazole proso sójové maso pohanka celá sójová mouka pohanka loupaná přírodní cukr rýže natural pšeničné klíčky kuskus Otázka č. 6: Z vystavených potravin vyberte luštěniny a výrobky z nich obiloviny a výrobky z nich ( na jednu stranu dejte baňky s obilovinami a na druhou s luštěninami) Otázka č. 7: kroupy se vyrábějí z… jáhly se vyrábějí z… Vyhodnocení (náš názor, s kterým se dá samozřejmě polemizovat) Sestavování potravin do řady – od zdravějších k méně zdravým. Všimněte si, že v první polovině jsou pouze potraviny rostlinného původu, kdežto u pólu „nezdravé“ figurují téměř výhradně potraviny původu živočišného. naklíčená semena ovoce celozrnné pečivo fermentované sójové výrobky (tempeh, tofu) jogurt (Když už mléčné výrobky, tak kysané – jako výsledek práce živých mikroorganismů mohou být vyrobeny pouze z kvalitního, chemicky neznečištěného mléka. Bakterie mléčného kvašení jsou pro organismus i jinak prospěšné – např. po léčbě antibiotiky, kdy zcela zmizí potřebná střevní mikroflóra.) sýr mléko (je hlenotvorné – má na svědomí např. rýmu a kašel) vejce smažené hranolky (přepalované tuky) čokoláda a zákusky (cukr ničí vitamíny, čímž např. snižuje obranyschopnost organismu, podporuje vznik zubního kazu a je to nadbytečný přísun kalorií) kuře (Drůbež je lepší než jatečná zvířata, jelikož žije krátce a nenahromadí se v ní tolik škodlivin. Můžeme zde zdůraznit i etický aspekt: pokud zrov-

na nemáme kuře z domácího chovu nebo z ekologického zemědělství, tak konzumací kupovaných zvířat podporujeme nepřijatelné velkochovy.) hovězí maso, sardinky v konzervě (ryby jsou lepší než maso jatečných zvířat, ale konzervace je zase minus) salám (Uzeniny vůbec jsou to nejhorší, co můžeme konzumovat – maso, pokud není domácí nebo s certifikátem biozemědělství, obsahuje růstové hormony, antibiotika a jiné přídatné látky; nebezpečné látky vznikají stresem zvířat, ve vnitřnostech obecně bývá nahromaděných škodlivých látek nejvíce, spousta tuků, dehtové látky, vznikající při uzení, rakovinotvorné dusitany pro konzervaci…) Několik citátů vhodných pro diskusi Je ekologicky a eticky únosné, abychom v době, kdy tolik našich spoluobčanů trpí hladem či podvýživou, zkrmovali 85% obilí hospodářským zvířatům, abychom si masným a mastným blahobytem zkracovali život? T.Husák podle B.Merhauta, Vesmír 6/1990 Aspoň jedno teplé jídlo denně (rozuměj vařené) – tak je zvykem tvrdívat i v odborných příručkách. Je to pověra – jakákoliv tepelná úprava snižuje biologickou hodnotu potravin. Zelenina v původním stavu je chutná a nesmírně bohatá na enzymy a minerály, které nám příroda nabízí v ideální formě. Po uvaření je mdlá, je třeba ji solit a brzy se kazí. Bylo by lepší vytyčit si novou zásadu – aspoň jedno syrové jídlo denně! S. Muntág: Minútky bez masa, Nova, Martin 1991 Musíme se rozhodnout. Je pro nás v tuto chvíli potřebnější zdraví nebo chuťová rozkoš? Co je nezdravé, bývá velice chutné, dráždivé, svůdné. To zdravé je jednoduché, přirozené, někdy až příliš obyčejné. Vždyť také najděte krásnou, chytrou a skromnou ženu či bohatého, šaramantního a věrného muže. Všechny ctnosti nebývají v jedné nádobě. J. Jonáš: 100+1 makrobiotických jídel, Merkur 1990 Iva Suchá, Chaloupky – středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě, www.chaloupky.cz

24

D

I

D

A

K

T

I

K

A

BYLINKY

Autor: Ondřej Zeman Cíl: naučit se poznat některé léčivé bylinky, uvědomit si rozmanitost chutí, vůní a účinků bylinek, zamyslet se nad možnostmi léčby některých lehčích chorob bylinkami, rozvoj smyslového vnímání Věk: předškolní třída MŠ, 1. a 2. stupeň ZŠ Místo: třída Měsíc: po celý rok Počet dětí: 10 – 30 dětí Doba trvání: 60 – 90 min. Pomůcky: 12 druhů bylinek (i klasické čaje), mističky (měly by být vyšší než 2 cm), krátká brčka (asi 10 cm), meditační hudba Začneme motivační pohádkou: Pohádka o kouzelné rostlině Jeden chlapec měl nemocného tatínka. Bylo mu nevolno, byl slabý jako moucha a nejhorší bylo, že pořád spal a nechtěl vstávat. A přitom bylo jaro a to znamená nejvíc práce v hospodářství. Chlapec zkusil všechno, ale nic na tu zvláštní nemoc nezabíralo. Ze zoufalství se vydal ke kouzelníkovi, a ten si ho poslechl, pod vousy se usmál a řekl: „Není to jednoduchá nemoc, ale existuje lék, a ten ti pomůže. Je to lék z přírody a člověku normálně ubližuje. Víc ti neřeknu, snaž se taky trochu sám!“ Chlapec šel domů a přemýšlel. Jistě to bude něco ohromně cizokrajného a nebezpečného a hned se vypravil na cestu. Cestoval celkem dlouho, poznal mnoho přírodních věcí, které byly lidem nebezpečné a mohly by být lékem. Potkal štípavé mravence a vosy, ale lékem nebyly. Potkal brumlavého medvěda, ale jak s ním léčit? Potkal hada s jedem v těle a od toho radši utekl. Potkal vlky, a na ty by neměl dost sil ani nebyl ozbrojený. Toulal se dlouho a nic. Až se rozhodl vrátit domů, třeba je tatínek již zdráv sám od sebe. Pořád bylo jaro, a když přicházel k rodné chalupě, řekl si: „Ach, ta je

zarostlá a zanedbaná, až skoro vidět není skrze tu zeleň okolo.“ Smutný a bez léku vcházel do dveří, bez pomoci pro otce, když tu ho na prahu něco zaštípalo a zabolelo na noze. Chlapec zastavil a najednou mu došlo, že lék měl přímo doma. „Víte děti, co bylo tím lékem?“ Po diskusi následují aktivity s bylinkami: Vůně a chutě Vůně Na stoly si připravíme 12 mističek a do nich 12 bylinek. Stačí bylinky běžně prodávané v lékárně, ale lepší než koupené a vysypané z pytlíků jsou sušené z vlastní zahrádky (nejsou jemně rozdrcené a více voní). Pod každou misku vložíme papír s číslem – rozdělený čárou vodorovně na dvě poloviny. Děti dostanou malý papírek s čísly od 1 do 12 a tužku a jejich úkolem je obcházet bylinky, čichat k nim a podle vzhledu a vůně je okusit a poznat. Navíc na papíry pod mističkami píší na horní polovinu svoje postřehy týkající se vůní. Jak jim mistička voní? Příjemně nebo nepříjemně? Připomíná jim něco, co znají? Jaké jiné pocity v nich vůně vyvolává? Poznámky a pravidla: Na velký papír děti nesmějí psát ani náznakem název bylinky. Před čicháním se musí sušené bylinky promačkat lžičkou, aby se z nich uvolnily aromatické látky. Nevadí, když si děti pomůžou s poznáváním nebo budou opisovat. Kdo nechce očichávat, nemusí. Pořadí, v kterém očichávají, je libovolné. Chutě Pokud se děti vystřídají u všech mističek, zalijeme bylinky vroucí vodou. Chvilku počkáme, než se voda ochladí, a zatím dětem rozdáme krátká brčka. Jejich úkol je téměř stejný jako u vůní – poznamenávat na malý papír to, co ještě nemají, popř. opravit chyby, napsat dojmy z ochutnávky na druhou

polovinu velkého papíru. V zájmu dodržení hygienických pravidel používáme brčka jako pipety, tj. brčko se na horním konce ucpe prstem, spodní se ponoří do čaje a horní se uvolní. Když čaj nateče do brčka, horní konec opět ucpeme a pustíme si čaj seshora do pusy. U každé bylinky potom přečteme velký papír a vysvětlíme dětem, jak se bylinka jmenuje a jaké má zdravotní účinky. Musí pochopit, že ne všechno, co je zdravé, je také dobré (např. pelyněk). Lektvary Děti si mohou, nyní se znalostí účinků, míchat vlastní lektvary, které by „zabraly“ na různé nemoci a mohou je i vypít (v malém množství). Všelék Rozdáme papíry a chceme po dětech, aby nakreslily imaginární bylinku, která by fungovala na nejzávažnější současné choroby. Děti vymyslí i jméno bylinky. Námi používané bylinky: černý čaj (pro srovnání – je to něco, co jim bude chutnat a co znají) heřmánek třezalka dobromysl bříza pelyněk (velmi hořký – ukázka léčivých účinků i v případě takto odporné chuti) zelený čaj šípek máta meduňka šalvěj kopřiva (bylinka z pohádky – nálev, který čistí krev a funguje proti jarní únavě, což byla „nemoc“ tatínka) Poznámka: Předem musíme vědět, kdo a na co je ve skupině alergický. Zdroj: Ekologická výchova v mateřských a základních školách, vydalo Ekocentrum PALETA, Pardubice 2003. Bližší informace o knize na www.paleta.cz

25

Ekocentrum PALETA Pardubice nabízí pod tímto názvem program pro mateřské, základní i střední školy. Náplň programu je přizpůsobena věku dětí. Menší děti se seznámí s neznámějšími bylinkami, kde všude a na co se bylinky využívají. Samozřejmě si bylinkové čaje také ochutnají a v závěru si po skupinkách namíchají vlastní čaj, který si potom samy vypijí. Program se hodí se hlavně pro zimní období. Program pro základní a střední školy je zaměřen na nejběžnější léčivé byliny a jejich využití. Děti si všechny bylinky očichají, zkusí poznat, ochutnají čaje a dozví se, k čemu se v lékařství, ale i v jiných oborech používají. Nakonec si vyrobí a odnesou bylinkové mýdlo. Co se při programu Bylinky může odehrávat, ukazuje následující popis, který poslouží i jako návod...

KALENDÁŘ 11. leden 2006 ZIMNÍ HOSTÉ NA VLTAVĚ SEV Toulcův dvůr pořádá exkurzi pro učitele přírodopisu, biologie a ekologie do zimoviště ptáků v Tróji. Vodní plochy okolo Prahy jsou významnými ornitologickými lokalitami. Na jednu z nich se podíváme v doprovodu uznávaného odborníka Ing. Jana Andresky, PedF UK. Účastníci exkurze obdrží písemné materiály. Středisko ekologické výchovy Hl. m. Prahy Toulcův dvůr, Kubatova 1/32, 102 00 Praha 10. Jitka Rajdlová, tel. a fax 271 750 548, e-mail [email protected] 4. únor 2006 OROBINEC Nový rukodělný kurz Slaměnky – tvořivého klubu Domu ekologické výchovy Lipka Brno. Orobinec je zajímavý, lehký, málo používaný materiál, stejně jako technika zpracování. Na kurzu si vyrobíte s lektorkou paní Dandovou dvě ošatky nebo ošatku a podložku. Slaměnka, Lipka – DEV, Lipová 20, 602 00 Brno. Lenka Appelová, Alena Uhříčková, tel. 543 211 264, e-mail [email protected], [email protected], www.lipka.cz 14. únor 2006 CLOVĚK A ZVÍŘE Seminář střediska Sever v Hradci Králové je zaměřen na problematiku chovu a ochranu domácích zvířat a „domácích mazlíčků“ a ochranu volně žijících zvířat. Zabývá se nejen metodikou osvojování praktických znalostí a dovedností, ale i etickými rozměry dané problematiky a vhodnými formami a metodami výuky pro danou věkovou kategorii. Ukázky výukových programů pro žáky 2. stupně ZŠ, nabídka a využití výukových materiálů, metodická pomoc k začlenění tématu do rámcových vzdělávacích plánů. SEVER, Kavčí plácek 121, 500 01 Hradec Králové, tel. 495 580 319, e-mail [email protected] 18. únor 2006 PATCHWORK – OKNA KATEDRÁLY Rukodělný kurz Letní školy Jezírko, detašovaného pracoviště brněnské Lipky, je zaměřený na ručně šitý patchwork se vzorem okna katedrály. Veškerý materiál bude k dispozici, ale zájemci si mohou donést vlastní látky. Lektoři: Gábina Tomcová a Lucie Jakubů. LŠ Jezírko, Soběšice u Brna, tel. 545 228 567, e-mail [email protected], www.lipka.cz/jezirko. Kontaktní osoby: Pavlína Horká, Kateřina Knotová, Světla Froncová 22. březen 2006 CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ Seminář pro učitelky MŠ a 1. stupně ZŠ pořádá středisko ekologické výchovy Sever v Hradci Králové. Je zaměřen na pochopení nejzákladnějších vztahů a souvislostí v ekosystémech a zároveň na způsoby soužití zkušených hospodářů s přírodou, které dnešní terminologií označujeme jako ekologicky únosné či dlouhodobě udržitelné. Ukázky života na menší rodinné usedlosti ze 2. poloviny 19. století, zjednodušený příklad někdejšího agrosystému, který svým vyváženým fungováním nevědomky napodoboval ekosystém přírodní. Ukázky výukových programů pro děti a praktická výuka základů lidových řemesel – plstění vlny, tkaní na hřebenovém stávku, zdobení kraslic slámou a voskem… Lektorky: Lenka

Hronešová, Ivana Fendrychová, SEVER. SEVER, Kavčí plácek 121, 500 01 Hradec Králové, tel. 495 580 319, e-mail [email protected] 29. březen 2006 ZELENÝ BALÍČEK Metodický seminář střediska Sever v Hradci pro učitele 2. stupně ZŠ a SŠ (předměty Bi, Ze, OV, práce s PC) a zájemce ze středisek ekologické výchovy a dalších institucí, nevládních organizací apod. Zacházení s multimediální sadou učebních pomůcek Zelený balíček, která je zaměřena na ochranu přírody a udržitelný rozvoj. Ukázky aktivit, práce s manuálem, předvedení některých audiovizuálních výukových programů. Balíček v hodnotě 1000 Kč dostane škola zdarma. Na jednu školu připadne pouze 1 balíček, avšak seminář může absolvovat více učitelů z jedné školy. Podmínkou k získání Zeleného balíčku je absolvování semináře, na jehož konci získá každý učitel také certifikát. Přihlášky do 22. 3. 2006: SEVER, Horní Maršov, 499 874 280, 499 874 326, [email protected] 31. březen 2006 POUTNÍK V KRAJINĚ Uzávěrka fotosoutěže Od země přes kopec do nebe aneb Poutník v krajině. Pořádá město Olo-

mouc, Středisko ekologické výchovy Sluňákov. Určeno všem, kteří rádi fotografují. Nutno vytvořit soubor 8 fotografií ovlivněných tématem, jehož autorem je Jiří Zemánek, duchovní autor stejnojmenné výstavy a knihy. Některé texty z knihy i obrázky z výstavy budou postupně uveřejněny na www.olomoucko.cz/slunakov. Veřejná prezentace 21. 4. 2006 v Divadle hudby Olomouc slouží autorům pro libovolnou, jimi vybranou, formu představení vlastních souborů fotek. Nakonec společná porada a fotografiích a fotografování s přítomnými porotci, soutěžícími a diváky. 1. cena v hodnotě 10 000 Kč, 2. 6000 Kč, 3. 4000 Kč SEV Sluňákov, OŽP MmOl, Horní n. 1, 77127 Olomouc. Tel. 585 513 225, e-mail [email protected]. 11. – 13. duben 2006 EKOLOGICKÁ OLYMPIÁDA NA VYSOČINĚ Koná se ve Středisku pro vzdělávání a výchovu v přírodě Chaloupky. 2. ročník regionálního kola v kraji Vysočina s doprovodným programem. Určeno pro studenty středních škol, účastnit se mohou tříčlenné kolektivy. Chaloupky, Kněžice 109, 675 21 Okříšky, tel. 568 870 434, e-mail [email protected], kontaktní osoby RNDr. Iva Suchá, Iveta Vorlíčková

EKOCENTRUM PALETA  Krajský koordinátor ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty v Pardubickém kraji pod záštitou Ing. Petra Šilara, člena rady Pardubického kraje odpovědného za oblast životního prostředí, ve spolupráci s odborem školství a odborem životního prostředí a zemědělství Pardubického kraje vyhlašuje druhý ročník soutěže pro školy a školská zařízení

Zelený ParDoubek Soutěž je určena pro mateřské, základní a střední školy a školská zařízení se sídlem v Pardubickém kraji. Podmínky soutěže Škola/školské zařízení předloží přehled jednorázových i průběžných ekovýchovných akcí, projektů a opatření realizovaných v kalendářním roce 2005 podle závazné osnovy. Ocenění Všichni zúčastnění získají hodnotné věcné ceny, publikace a metodické materiály k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO). Vybraní soutěžící podle hodnocení odborné poroty získají v rámci každé z kategorií (MŠ, ZŠ, SŠ, školské zařízení) následující ocenění: certifikát Ekologická škola (zařízení) Pardubického kraje 4. stupně – určeno školám a zařízením s velmi dobrou úrovní EVVO žáků. certifikát Ekologická škola (zařízení) Pardubického kraje 3. stupně – určeno školám a zařízením s velmi dobrou úrovní EVVO žáků a aktivním zapojením pedagogů. certifikát Ekologická škola (zařízení) Pardubického kraje 2. stupně – určeno školám a zařízením uplatňujícím principy EVVO v každodenním provozu školy, které mají velmi dobrou úroveň EVVO žáků a aktivní vzdělávání pedagogů. certifikát Ekologická škola (zařízení) Pardubického kraje 1. stupně – určeno školám a zařízením, které mění své okolí a svět – výsledky jejich EVVO mají kladný dopad na přírodu, obec, město; uplatňují principy EVVO v každodenním provozu školy, mají velmi dobrou úroveň EVVO žáků a aktivní vzdělávání pedagogů. Nejlepší získají: finanční ohodnocení od Pardubického kraje pro 20 až 50 odpovědných pedagogů z oceněných škol či zařízení Odpovědi a výsledky budou představeny na informačním serveru PK www.ekovychova.cz (kde najdete i přihlášku) a dále budou využita i další média k propagaci škol. Přihlášky do soutěže podávejte do 15. 3. 2006 elektronicky a zároveň písemně na adresu: Ekocentrum PALETA Pardubice, Štolbova 2665, 530 02 Pardubice, e-mail: [email protected]

26

NKnihyAnejenBo krajině Í D K A Kapesní plán zdraví Se zajímavým nápadem přišla Kroměříž. Jakožto Zdravé město má svůj Plán zdraví a kvality života. Ale, jak sdělila svoji zkušenost koordinátorka Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 v Kroměříži Ing. Marie Pokorná: „Partneři projektu, kolegové na úřadě a bohužel i někteří členové komise Zdravé město nevyužívají dokument v plné míře. Usoudili jsme, že důvodem může být jeho obsáhlost. Proto jsme se rozhodli vytvořit vedle standardního dokumentu ještě zestručněnou verzi, jakousi skládačku. Volili jsme takový formát, abychom jej mohli tvořit a rozmnožovat sami na běžném kancelářském vybavení. Kopírujeme ho z A4 na A3 a skládáme jako mapu. Podle zájmu se zdá, že to byl dobrý nápad.“ http://www.mesto-kromeriz.cz/ zdrave-mesto Atraktivní česká biokuchařka Tip na vánoční dárek: Vyšla historicky první česká biokuchařka, která radí, jak vařit z potravin dodávaných ekologickým zemědělstvím. Zaměřuje se také, ale nejen, na ty méně známé, například pohanku, cizrnu, špaldovou mouku nebo panenské oleje. Zahrnuje přes 70 receptů, jež doprovází barevné fotografie, ale i další tipy pro zdravý životní styl. „Bio není jenom zrní či vegetariánská strava, bio může být chutné, zdravé jídlo pro celou rodinu,“ shrnuje obsah vydavatel. Autorkou je Hana Zemanová, zakladatelka řetězce Albio. Kuchařka se neomezuje pouze na recepty. Zároveň obsahuje odpovědi na nejčastější otázky o biopotravinách, fakta a výsledky výzkumu o vlivu potravin na zdraví či reportáže z návštěv u předních českých ekologických zemědělců. Kniha má celkem sto osmdesát stran v barvě a je tištěna na kvalitním papíru. Více informací včetně ukázek z biokuchařky na http://www.smartpress.cz/smartpress_ knihy_detail.asp?kniha=34#null Zdroj: Duhovky Hnutí Duha 24/2005

Koncem roku 2005 vychází nová praktická příručka s názvem Žijeme spolu aneb Jak na téma ochrany zvířat. Určená je pedagogům druhého stupně základních škol a pedagogům středních škol. Je v ČR ojedinělou publikací zabývající se problematikou ochrany zvířat – pro uvedenou věkovou skupinu žáků a studentů. Příručku vydává Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina (SSEV Pavučina), její vznik financovala a na přípravě se podílela Nadace na ochranu zvířat. Struktura publikace pedagogům nabízí snadné využití. Každá kapitola obsahuje základní informace k tématu, následují aktivity pro žáky a studenty a pracovní listy, které aktivity doplňují. Jsou lehce kopírovatelné, určené pro práci každého jednotlivce či skupin žáků a studentů. Příjemným doplňkem jsou barevné přílohy v obálce na druhé straně šanonu, kde najdete fotografie a obrázky určené pro práci celé třídy nebo k dokreslení atmosféry při diskuzích. Příručku Žijeme spolu aneb Jak na téma ochrany zvířat můžete získat na seminářích pořádaných členskými středisky SSEV Pavučina. Semináře pro pedagogy proběhnou v každém kraji ČR minimálně jednou od podzimu 2005 do konce roku 2006. Semináře jsou akreditovány MŠMT. Seznámíte se na nich s tématy ochrany zvířat i s příručkou, kterou si na závěr odnesete domů. Anna Rykovská SSEV Pavučina, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1. Tel. a fax 234 621 386, e-mail [email protected], http://www.pavucina-sev.cz

Ekologická výchova v mateřských a základních školách Kniha obsahuje desítky konkrétních návodů k osvědčeným programům a hrám s ekologickou a globální tematikou. Je pokračováním velmi úspěšné publikace pro mateřské školy z roku 1996 (červená obálka). Autory jsou zkušení lektoři Ekocentra PALETA v Pardubicích a z Dřípatky v Prachaticích.

Kulturní krajina aneb Proč ji chránit? Najdete vvědeckých ní mnoho textů, ilustrací, návodné plánSborník esejů, vyprávění, ky, barevné fotografiekologů, e a kopírovatelné přílomeditací. Výpovědi památkářů, urhy, které využijete při provádění programů. banistů... Ivan Dejmal, Tomáš Hájek, Václav Cílek, Mojmír Vlašín, Svatomír Mlčoch, Jan PALETA, Štolbova 2665, Piňos aEkocentrum další.Kamínek v mozaice celkového 530 Pardubice,ochrany [email protected], úsilí o 02 rehabilitaci kulturní krajitel. aMŽP fax 466 352 ny a jejíwww.paleta.cz, hodnoty. Vydalo ČR,614 Praha 2000. Hry společnosti Péčea ovýchova krajinu.k občanské Příručka pro výměnné pobyty k péči o krajinu a pozemkové spolky. Souhrnpříručka konkrétních návodůsérie k simulačPoslední z pětidílné metod ním hrám o problémech společnosti. komunitního rozvoje (dalšílidské jsou Plánovací víÚčastníci her mohou sami prožít místního referenkend, Utváření místa, Interpretace dum, tvorbu územního plánu, ekologickou dědictví a Tvorba vize komunity). Při výměnpolitiku, procesje EIA atp.proces, Doplněno pracovných pobytech stěžejní kdy probíhá ními listy, ateoretickým k prožitkové intenzivní neformálníúvodem plánovací setkání ve pedagogice, kritickému myšlení atd. Výborná vybraném území za účasti mezinárodního pomůcka k praktické výuce. Vhodné pro pro týmu odborníků. Tento přístup v Severní střední VŠ. Americeškoly, a ve VOŠ VelkéaBritánii s úspěchem používá nadace Quebec Labrador Foundation/ Ekocentrum Štolbova 2665, the Atlantic CenterPALETA, for Environement pod 530 02Landscape Pardubice, Stewardship [email protected], názvem Exchange tel.publikace a fax 466jsou 614 352 (metodawww.paleta.cz, LSE). Součástí příklady použití metody v našich podmínkách. POMŮCKY Druhým tématem jsou pozemkové spolky, POMŮCKY prostřednictvím kterých je možné zapojit Paleta pro školy místní uživatele a vlastníky pozemků do aktivní ochrany a péče o cenná území. Vydala Komiks Kam s ním Nadace Partnerství. Originální komiks vysvětlující historii Suburbanizace a její sociální, ekonoodpadů třídění. mické aa principy ekologické důsledky. Sborník je Didaktické O odpadech příspěvkem propexeso poznání fenoménu, který se obsahují více, 32 dvojic obrázků týkáKartičky české společnosti než si je zatím různých druhů odpadů – od papíru aždiskuse po neochotna připustit. Může vyvolávat odpad. Princip Co klasického pexesa abezpečný odpovídá na otázky: se skrývá pod je doplněn o dva odkládací formátu A4 pojmem suburbanizace? Je listy to jev výhradně (každý pro Můžeme jednoho hráče), na kterém jsou negativní? suburbanizaci zastavit vyobrazeny jednotlivé kontejnery v příslušči ji alespoň ovlivnit, a jakým způsobem? Kdo ných barvách, kompost,výstavbu popelnice Hráči odpovídá za živelnou naatd. okrajích musí najít dvěVydal shodné kartičky, ale také velkých měst? Ústav pro ekopolitiku, přemýšlet, Praha 2002.co je to za odpad, a odložit je do správného na odkládacím listě Přímé „kontejneru“ finanční podpory na ochranu (jinak ztrácí bod). Velmi sekrajině. osvědčilo,Brožura děti se přírody v hospodářské perfektně pro naučí princip organizace, třídění. Vhodné pro specialně nevládní 24 stráděti odstručný 4 do 10popis let. jednotlivých programů nek, Didaktické Opřírody lese v gesci MŽP využitelných napexeso ochranu Kartičky obsahují typy 32 hospodářské dvojic obrázků a MZe, dále jednotlivé krarůzných částí ekosystému lesa a opatření. lidských jiny a k nim příslušná podporovaná činnostíMŽP v nich. Princip2005. klasického pexesa Vydalo ČR, Praha je obdobně jako v předchozím případě oriChráněná území ČR. Edice. Ojedinělý ginálně doplněn o dvaje odkládací na projekt, jehož cílem podrobnělisty, popsat jsou vyobrazeny funkcevšech lesa anichž v komplexní podobějednotlivé vydat přehled (rekreační, vodohospodářská, produkční…). zvláště chráněných území v České republice. Hráči musí přemýšlet, funkci kartičky Poprvé se ke čtenářůmjakou dostává dílo, které mají a odložit je na správné místos s výjimečně vyobrazepostupně představuje v textu nou funkcí. Děti výborně dokumentací pochopí potřebnost podrobnou obrazovou chrá27

PUBLIKACE

Žijeme spolu aneb Jak na téma ochrany zvířat

N a užitečnost lesa ze všech pohledů. Vhodné pro děti od 8 do 15 let. Didaktické domino o odpadech Zvláštností tohoto didaktického domina je to, že se nepřikládají stejné obrázky k sobě (jako v obyčejném dominu), ale k obrázku kontejneru se přikládá obrázek odpadu, který do tohoto kontejneru patří (např. ke kartičce s kontejnerem na plasty přiložíme obrázek PET lahve). Obrázky jsou sesazeny tak, aby mohly hrát 2 i více osob. Velmi se nám to osvědčilo při práci s dětmi, které se dobře naučí všechny správné vazby. Zvyšuje to výchovný efekt, poučí i rodiče a odstraňuje nevýhodu těch, kdo nemají vizuální paměť. Vhodné pro mateřské školy a pro I. stupeň základní školy. Didaktické domino o lese Toto domino je zaměřeno na funkce lesa. Zvláštností je, že se může hrát nejen přikládáním stejných obrázků k sobě (jako v obyčejném dominu), ale hlavně přikládáním určité funkce lesa k jejím kategoriím a naopak. Mohou hrát dva hráči i více osob. Ze hry dobře pochopí, jaké jsou funkce lesa a co se do nich zahrnuje. Vhodné pro 3.–7. ročník základní školy. Kvarteto o odpadech Známý princip karetní hry kvarteto je využit k demonstraci životního cyklu výrobku. Každé kvarteto obsahuje od jednoho typu odpadu vždy karty Surovina, Odpad (použitý výrobek), Tříděný sběr (kam se tento odpad ukládá) a Recyklovaný produkt. Osm kvartet představuje osm různých typů použitých výrobků, od papíru až po bioodpad a přibližuje, z čeho byly vyrobeny, jak se s nimi má nakládat jako s odpadem a co tak můžeme opět získat. Barvy karet odpovídají barvám používaným pro jednotlivé druhy odpadu. Černý Petr o odpadech Didaktická karetní hra Černý Petr procvičuje znalosti v separování odpadů. Jsou v ní do dvojic spojeny odpady s příslušným separačním místem (např. starý sešit – kontejner na papír). Pro názornost jsou na kartách využity i obvyklé barvy používané na kontejnerech (např. plasty – žlutá). Vhodné pro děti od 3 do 10 let. Paletky Paletky z tuhého kartonu pro aktivitu Smyslové vnímání (více v publikaci Ekologická výchova v mateřských a základních školách). Další publikace a pomůcky nabízí Ekocentrum PALETA podle aktuální nabídky.

A

B

Í

D

K

A

PROJEKTY Krajina za školou

Dobrý den, nepotřebujete pomoc?

Od začátku letošního školního roku se rozběhl na více než třiceti školách projekt Krajina za školou. Spojuje metodu projektového vyučování s konkrétním terénním výzkumem krajiny, kultury a přírody v různých regionech naší republiky. Co všechno školám toto projektové vyučování přinese? Studenti a pedagogové získají konkrétní projektový záměr, který mohou na své škole zrealizovat od A do Z - od sběru historických fotografií u sběratelů a příbuzných až po vernisáž výstavy a křest knihy. Smyslem projektu Krajina za školou je přiblížit studentům proměny krajiny, měst a přírody ve dvacátém století. Tyto změny budou studenti dokumentovat pořizováním dnešních verzí původních historických snímků. Vzniknou tak fotodvojice, které např. ukážou, jak se změnila struktura kulturní krajiny za posledních zhruba sto let. Obdobně bude možné postupovat v případě výzkumu využití veřejných prostranství v obci či městě, porovnávání stavu památek či sledování dopadu demografických událostí na vzhled obcí a krajiny - např. odsun německého obyvatelstva z pohraničí. Tyto poznatky budou studenti dále interpretovat a k fotodvojicím připojovat komentáře. Takový materiál o regionu budou žáci umísťovat na internetové stránky projektu, kde z nich za pomoci pedagogů vytvoří výukový materiál pro potřeby různých předmětů. Nejčastěji se budou zjištěná fakta krýt s předměty zeměpis, dějepis, biologie, přírodopis, základy společenských věd a český jazyk a literatura. Výstupem projektu bude také zařazení těchto modulů do eLearningové Školy za školou (www.zaskolou.cz), vlastní putovní výstava a publikace Krajina za školou. Projekt je možné zrealizovat za jeden a půl školního roku. Financovat jej lze prostřednictvím projektů SIPVZ, dotačního programu Interreg IIIa, strukturálních fondů EU a od školního roku 2006/2007 také přes účelové dotace na zajištění ICT standardu na školách. Pokud byste měli zájem se o projektu Krajina za školou dozvědět více, napište. Navštívíte-li stránky http://krajina.cfme.net, můžete si prohlédnout pilotní projekt Krušnohoří v proměnách času.

Ty f l o C e n trum Pardubice, o. p. s., je centrem denních služeb pro nevidomé a těžce zrakově postižené občany Pardubického kraje. Je jedním ze třinácti obdobných pracovišť v naší republice. TyfloCentra jsou v každém krajském městě. Hlavní náplní jejich práce je poskytování služeb pro lidi s těžkým zrakovým postižením v regionu. Služby jsou různého charakteru, například průvodcovské, poradenství, organizování volnočasových aktivit pro klienty či vzdělávací programy pro zrakově postižené. Cílem těchto služeb je maximální možná integrace občanů s těžkým zrakovým postižením do běžného života a společnosti. S integrací souvisí i to, že lidé bez zrakového hendikepu by mohli vědět něco o každodenních těžkostech lidí s tímto hendikepem. Proto mezi časté aktivity TyfloCenter patří i osvětové akce. Ráda bych vám představila jednu z nich. TyfloCentrum Pardubice nabízí všem typům škol osvětovou besedu na principu zážitku Dobrý den, nepotřebujete pomoc? Absolvovalo ji už více než 3 000 žáků a studentů. Zážitkový seminář je uzpůsoben pro různé věkové kategorie. Jak taková hodina probíhá? Zahájíme naším osobním představením – besedy se účastní minimálně jeden pracovník TyfloCentra a většinou jeden člověk s těžkým zrakovým postižením, nejčastěji s tím nejtěžším, tedy nevidomý. Dětem se představíme jménem a třemi větami řekneme, odkud přicházíme a s čím bychom je chtěli seznámit. V úvodu se děti také dovědí, jakým způsobem člověk, který je účasten besedy, vidí, respektive nevidí. Tato část trvá maximálně pět minut. Následují otázky kladené dětem, studentům – jak poznáme zrakově postiženého na ulici, zda se někdy setkali s člověkem s tímto hendikepem apod. Na základě odpovědí a našeho krátkého vyprávění se děti dozví, jak a na co je bílá hůl, proč ji lidé se zrakovým postižením nosí a také třeba, že máme vodící psy. Následuje asi desetiminutové zkoušení tzv. simulačních brýlí. Tyto brýle pro zdravé lidi umožní lépe pochopit různé druhy a stupně zrakového postižení. Ukazují třeba, jak vidí člověk, který má jedno oko slepé, nebo jaké

Petr Mikšíček Ekocentrum PALETA, Štolbova 2665, 530 02 Pardubice, [email protected], www.paleta.cz, tel. a fax 466 614 352

PROGRAMY PROGRAMY

Centre for Modern Education (CZ), s. r. o., Pobřežní 34, 186 00 Praha 8, e-mail [email protected]

28

to je, když člověk nemůže číst v důsledku rozpadu sítnice. Každý ze žáků si brýle dá na oči a vidí, že ne každý, kdo nosí bílou hůl, musí být úplně nevidomý. Poté během čtvrthodinového praktického cvičení každý, kdo chce, dostane klapky na oči, takže nevidí vůbec nic, a jeho úkolem je dojít po třídě k vodovodu nebo ke dveřím. Žáci vyšších tříd si vyzkouší chůzi s bílou holí po škole nebo píší poslepu dopis. Při tomto zážitku jde o to, aby si děti na chvíli vystačily bez očí a aby to pro ně byla legrace – cílem není děti vystrašit, ale hravou formou je seznámit se zrakovým postižením. Na závěr hodiny dětem ukážeme, jak správně nabídnout pomoc a následně pomoci lidem s bílou holí, případně, jak takového člověka usadit v autobuse či restauraci. Nakonec zbývá chvilka pro dotazy, i když ty padají většinou už v průběhu hodiny. A co nám na základě besed napsaly děti do TyfloCentra? Hana: „Poprvé jsem se setkala s nevidomým člověkem, jmenoval se Petr. Byl velice příjemný. Zaujalo mě, jak se smířil s tím, že oslepl, a velice mě překvapilo, že umí tolik věcí, i když nevidí.“ Matěj: „Zrakově postižení to musejí mít v životě těžké. V této přednášce jsme se dozvěděli, jakou hůlku používají. Vůbec si nedokážu představit, že by se mi něco podobného mohlo stát. Hodně jsme se dozvěděli a přednáška se nám všem líbila. Chtěl bych, aby slepí zase viděli.“ Takové jsou reakce žáků 5. a 6. tříd na náš zážitkový seminář. Pokud by vás tato aktivita zaujala a chtěli byste, abychom ve vaší škole zážitkový seminář realizovali, můžete nás kontaktovat. Dana Stoklasová, DiS, ředitelka TC Pardubice TyfloCentrum Pardubice, o. p. s., nábř. Závodu míru 1961, 530 02 Pardubice, tel. 466 500 615, 777 722 784, pardubice@tyflocentrum.cz. V případě, že jste z jiného kraje, předáme vám kontakty na ostatní TyfloCentra.

Čajování v Čechách Jedna z prvních zmínek o čajování v Čechách, Příběh čajového lístku, vyšla v roce 1985 ve Světě v obrazech. Poté v polovině 80. let minulého století vzniká Modrá čajovna v Praze. Ta ovšem čajovnu připomíná pouze

A

B

Í

D

K

A

vzdáleně interiérem, neb v nabídce jsou toliko 3–4 čaje. Funguje asi rok, pak se z ní stává klasická restaurace.V roce 1988 je v Národním muzeu výstava o čaji, která má velký úspěch. Navštívilo ji okolo 30 000 lidí.V roce 1989 pořádá pan Rychvalský čajový silvestr na počest zvolení Václava Havla prezidentem, poté otvírá čajovnu ve stanu u příležitosti pouti na Střeleckém ostrově a v září 1991 zakládá první čajovnu pod střechou v Roxy. V tomto roce navštěvuje Prahu slavný Sóšicu Sen XV ze školy Urasenke a předvádí japonský čajový obřad. V roce 1992 zakládá Hana Fišárková čajovnu U zeleného čaje a v roce 1993 v době, kdy už měl pan Rychvalský se dvěma společníky založen Spolek milců čaje, vzniká na Václavském náměstí první Dobrá čajovna a čtrnáct dní poté otevírá svou první čajovnu též Růžová čajovna. Dnes je po celé republice přibližně 250 čajoven, ale čajový boom 90. let nyní spíše opadá. Naše čajovna v Pardubicích vznikla ve spolupráci s Ekocentrem PALETA 3. března 1999. Je trošku jiná než klasické čajovny a rozhodně stojí za to ji navštívit, neboť čajovnu s tak krásnou zahradou jen tak nenajdete a navíc je ve srubu s krbem, který vytváří kouzelnou atmosféru. Žádné tmavé místo určené pouze k meditaci a tiché konverzaci, u nás se schází mladí lidé, kteří si chtějí povídat, ne šeptat. Jsme rovněž otevřeni pro návštěvy matek s malými dětmi, které mají problém najít podobné zařízení. Je u nás nekuřácké prostředí (i když v nabídce je vodní dýmka,ale ta je určena k pokuřování ve venkovních prostorách) a hlučnější děti nám nevadí.Ve výběru našich čajů a pochutin nechybí bylinky, ale také káva či horká čokoláda. Naše čajovna má být především alternativní restaurací. Snažíme se pořádat různé přednášky, koncerty, kurzy a též sezení u táboráku s kytarou a dobrou náladou. Další specialitou naší čajovny jsou výjezdy na různé akce a festivaly, kde propagujeme čaj a čajovou kulturu jako takovou a s ní spojujeme i ekologické myšlení, které se snažíme rozvíjet v úzké spolupráci s ekocentrem. Pomáháme i nemocným dětem v motolské nemocnici v Praze, kam každoročně vyjíždíme s čajovnou zpříjemnit pobyt nejen přednáškami, ale i přípravou a ochutnáváním čaje. Díky tomu máme i indiánské jméno Wi–mine (Sluneční voda), já jako náčelník Přichází–s–čajem, a tak jsme právoplatnými členy indiánského kmene Motolů, který každý rok postaví své týpý na indiánských prázdninách. Přednášky jsme pořádali i pro děti z dětských domovů. Proč vlastně navštívit naši nebo kteroukoliv jinou čajovnu? Především čaj není jen nápojem, ale zároveň lékem na mnoho ne-

duhů, u čaje se můžeme zastavit a popovídat si s přáteli, u čaje můžeme být sami a v klidu přemýšlet, u čaje se dá najít spoustu přátel, čaj v zimě zahřeje, v létě osvěží. Pro ty, kteří se rozhodnou jít do čajovny poprvé, malé upozornění: Ve většině čajoven se zouvá obuv. Není to proto, že by čajovníci chtěli vědět, jestli máte čisté a neděravé ponožky, ale proto, abyste se mohli lépe uvelebit a nesvazovaly vás boty. V čajovnách si při sezení na zemi můžete i lehnout, nikomu to nebude divné. Další nezvyklou věcí jsou zvonečky na stolcích na přivolání obsluhy, takže se nedivte, když k vám obsluha dlouho nejde – asi jste zapomněli zazvonit. A pozor, uši čajovníků jsou velmi citlivé neb spousta z nich slyší i slabé zazvonění, takže při prohlížení zvonečku se nenadále u vás může objevit čajovník. To je tak v krátkosti vše. O čaji by se totiž dalo vyprávět hodiny. Takže čaji zdar a nashledanou v čajovně. Petr Zlesák, čajovna Na Paletě Pardubice Putování Evropským kvetoucím městem Litomyšl Přibližně v polovině září se v maďarském Györu vyhlašovaly výsledky letošního ročníku mezinárodní soutěže Entente Florale. Hlavním smyslem soutěže je docenit vliv zeleně a kvality životního prostředí vůbec na kvalitu života místních obyvatel. Litomyšl byla v historii soutěže teprve čtvrtým českým městem. Svým umístěním ve stříbrném pásmu se zařadila vedle Brna a Prachatic, město Frýdek–Místek se umístilo v roce 2002 v pásmu bronzovém. Podle informací jednotlivých porotců uteklo zlaté pásmo Litomyšli jen o pár bodíků. „Konkurence byla veliká, města západních zemí mají v oblasti kultivace životního prostřední delší tradici a historicky lepší předpoklady“, říká Pavel Jiráň, vedoucí odboru místního hospodářství, a dodává: „Na druhou stranu je potěšující, že dosavadní činnost města v této oblasti snese srovnání s evropskou špičkou.“ Litomyšl si vyžádala od mezinárodní poroty seznam konkrétních nedostatků, kvůli kterým nejsme zlatí. Město se chce z konkrétních připomínek komisařů poučit, zvážit je a v případě, že budou v souladu s ideou utváření města, realizovat návrhy vedoucí ke zlepšení prostředí pro život obyvatel. V tuto chvíli máme však k dispozici pouze kladné vyjádření prezidenta komise Luka Griffina, podle kterého je Litomyšl opravdu zeleným městem s dobře promyšleným územním plánem, příkladnou volbou rostlinných druhů v krajině a citlivou péčí o lesy a krajinné prvky. Velmi 29

N

N kladně jsou hodnoceny Klášterní zahrady a další veřejné prostory, sportovní zařízení, ale např. i pozornost, jakou věnují představitelé města řece Loučné. Hodnocení uzavřel předseda komise Griffin těmito slovy: „Vaše město je opravdovou historickou a kulturní perlou, ukrývá v sobě úžasné zahrady, křivolaké uličky přiléhající k náměstí, a to vše a mnohem více

A

B

Í

D

K

A

utváří neopakovatelnou atmosféru, kterou je třeba zachovat.“ Podle dojmů starosty města Jana Janečka rozhodovaly nakonec přece jen trošku víc rozkvetlé kytky než celkový vzhled města a život v něm. Díky soutěži a návštěvě komisařů má Litomyšl nejen mezinárodní prestiž a možnost používat přívlastek Evropské kvetoucí město,

ale také řadu opravených turistických i místních komunikací, několik nových laviček a pro návštěvníky úplně novou brožuru s dvanácti zastaveními po „zelené Litomyšli“. Ing. Michaela Severová, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu, město Litomyšl, www.litomysl.cz, upraveno (red)

INTERNET Zajímavé adresy k tématu: zdraví Světová zdravotnická organizace (WHO), česká spolupracující centra – http://www.who.cz/spol.centra_seznam.htm Ministerstvo zdravotnictví ČR, Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR (Zdraví pro všechny v 21. století) – – http://www.mzcr.cz/index.php?kategorie=211 Národní síť Zdravých měst ČR, seminář Komunitní programy podpory zdraví WHO – – http://nszm.internet.cz/cb21/ARCHIV/AKCE/_NSZM/nszm05/ministerstva05/mz/nszm_seminarMZd05_SOUHRN.pdf Státní zdravotní ústav, Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP) – http://www.szu.cz/ Rada pro zdraví a životní prostředí, poradní orgán vlády ČR – http://wtd.vlada.cz/scripts/detail.php?id=3461 Národní lékařská knihovna – http://www.nlk.cz/nlkcz/ The Medem Network, americká „virtuální“ knihovna, pracovní lékařství, zdraví a životní prostředí – – http://www.medem.com/MedLB/articleslb.cfm?sub_cat=307 Informační server hl. m. Prahy, Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí – – http://www.praha-mesto.cz/(44lyp355dkpzan45clhoib45)/default.aspx?ido=5199&sh=386994971 Dioxiny, internetové stránky sdružení Arnika věnované toxickým látkám, především dioxinům, obsahují mj. studii Vyhodnocení zdravotního rizika dioxinů (WHO 1998) sdruzeni Arnika obnovilo provoz – http://www.dioxin.cz Mapa znečištění vašeho bydliště v ČR, součást veřejného informačního systému Integrovaný registr znečištění, zřizuje MŽP, provozuje CENIA - http://www.irz.cz/?module=StaticContent&id=index Toxický domov, stránky provozované Greenpeace, pomoc spotřebitelům vybírat výrobky, jež představují menší riziko toxického znečištění a jsou šetrnější k lidskému zdraví – http://www.toxickydomov.cz Institut zdravotní politiky a ekonomiky, Kostelec nad Černými lesy – http://www.izpe.cz/ Světová zdravotnická organizace (WHO), stránky o dětech, zdraví a životním prostředí – http://www.who.int/ceh/en/ Chartered Institute of Environmental Health (CIEH), britské stránky o zdraví a životním prostředí – http://www.cieh.org/about/index.htm National Institute of Environmental Health Sciences (NIEH), americké stránky s řadou základních informací o zdraví a životním prostředí, též didaktické materiály – http://www.niehs.nih.gov/kids The Children‘s Environmental Health Network (CEHN), americké stránky o dětech, zdraví a životním prostředí – – http://www.cehn.org/cehn/Aboutceh.html Journal of Environmental Health, americký časopis o zdraví a životním prostředí – http://www.neha.org/JEH/ Vybrala Hana Kolářová

BEDRNÍK prosinec / 2005 časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina

SEVER, 542 26 Horní Maršov 89 tel. 499 874 280, 499 874 326 e–mail [email protected] www.sever.ecn.cz

SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 tel. 234 621 386 e–mail [email protected]

Redakční rada: Helena Kujanová (Jihočeský kraj), Eva Kučerová (Jihomoravský kraj), Jiří Kulich (Královéhradecký kraj), Jiří Bureš (Pardubický kraj), Aleš Kočí (Liberecký kraj), Věra Jakubková a Šárka Klišová (Moravskoslezský kraj), Michal Bartoš (Olomoucký kraj), Eva Chvojková (Plzeňský a Karlovarský kraj), Tereza Malá (Praha), Lenka Daňková (Středočeský kraj), Ivana Poláčková (Ústecký kraj), Květoslava Burešová (Vysočina), Iva Hlinská (Zlínský kraj), Silvia Szabóová (Slovensko).

Šéfredaktorka: Mgr. Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200 142 00 Praha – Písnice tel. 261 910 608 e–mail [email protected] Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček

Časopis Bedrník v r. 2005 finančně podporuje MŽP ČR

Vydání tohoto čísla podpořil Pardubický kraj

Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1500 ks

Uzávěrka příštího čísla 10. 1. 2006 H l av n í t é m a : V Z D U C H Toto číslo vyšlo 10. prosince 2005 Vytištěno na recyklovaném papíře Příspěvky posílejte na adresu redakce.

Vítáme vás v Pardubickém kraji

Jen tak si užívat... Přesně to vám může zaručit návštěva Pardubického kraje – kraje, který nabízí něco pro každého. Zaujmou vás historická města (Pardubice, Polička), impozantní hrady (Svojanov, Kunětická hora, Litice) a elegantní zámky (Litomyšl, Moravská Třebová, Nové Hrady), oko potěší unikátní přírodní lokality (Toulovcovy Maštale, Zemská brána), překvapí vás zážitky z muzeí i z kulturních akcí (skanzen Veselý kopec, Smetanova Litomyšl). Pardubický kraj uspokojí i sportovní nadšence, ať už se věnují sportům letním, nebo zimním. Rozmanitá krajina rybníků i hor láká k cyklistickým výletům a procházkám, na své si přijdou milovníci pohledu na svět ze hřbetu koně i z rozhledny. Každý z vás nalezne v Pardubickém kraji svůj kout, který splní vaše přání, chutě i sny. Zastavte se na chvíli a nadechněte se atmosféry klidu a pohody. Stojí to za to.

w w w . p a r d u b i c k y k r a j . c z

Svoboda netkví v možnostech, ale ve výběru. [ M i r o s l a v P e k á r e k , V á c l a v V o k o l e k : Ta j e m s t v í z d r a v í a n a d ě j e ]