幸福和健康. Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví. Guo Li. DharmaGaia. Knížky pro přemýšlivé lidi

www.dharmagaia.cz

Knížky pro přemýšlivé lidi

Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví

幸福和健康 Guo Li


Guo Li

Dr. Guo Li, která má bohaté zkušenosti z více než třicetileté praxe čínské medicíny, nás v této knize seznamuje s hlavními zásadami a postupy starých čínských praktik v každodenním životě. Vedle návodů a praktických cvičení jsou vítaným doplňkem desítky receptů na přípravu zdravých pokrmů z čínské kuchyně. Všem zájemcům o zdravý životní styl se tímto dostává do rukou užitečná příručka, která pomáhá aktivním způsobem přispět ke zlepšení a udržení vlastního zdraví. Překladatel je sinolog. Zabývá se tradiční čínskou medicínou.

DharmaGaia

Do pěstování života patří kromě celé řady fyzických, dechových a mentálních cvičení především celkové sladění našeho životního způsobu s koloběhem přírodních ročních cyklů, výběr správné stravy a duševní zklidnění a očista. Čili moderním jazykem řečeno, zdravý životní styl.


Metody pěstování života (jang-šeng-fa) tvoří odedávna součást čínského lékařství. V dávných časech se dokonce považovaly za ještě důležitější nežli samotné léčení, protože jejich provádění a dodržování bylo chápáno jako nejlepší způsob prevence vůči nemocem. Jsou praktickým ztělesněním hlavní zásady čínské medicíny — léčit nemoc ještě předtím, než vůbec vznikla.

DharmaGaia


Guo Li


DharmaGaia 2014


Překlad z čínštiny, celkovou redakci textu a poznámkový aparát připravil Vladimír Ando. Podklady pro kapitoly V, V. 1 a V. 2 zpracovaly Veronika Zikmundová, Viktorija Bessenyey a Katarína Feriančíková.

KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Guo, Li Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví / Guo Li ; [překlad z čínštiny, celkovou redakci textu a poznámkový aparát připravil Vladimír Ando]. — Praha : DharmaGaia, 2014. — 140 s. 615.8(315) * 577.337:159.9.016.1 * 611.1/.6 * 613 * 613.2 — čínské lékařství — čchi — vnitřní orgány — zdravý životní styl — zdravá výživa — příručky 615.8 — Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství [14]

Copyright © by Guo Li, 2014 Translation © by Vladimír Ando, 2014 Czech edition © by DharmaGaia, 2014 ISBN 978–80–7436–050–3

Obsah I. Poznej sám sebe

7

II. Vnitřní orgány

9

II. 1 Pět orgánů cang-úschoven. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Játra. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Srdce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Slezina. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Plíce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Ledviny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

II. 2 Šest orgánů fu-skladišť. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Žlučník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Žaludek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Tenké střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Tlusté střevo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Močový měchýř. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Trojitý zářič. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

III. Síť drah čchi a akupunkturní body

41

III. 1 Dráhy čchi, jejich odbočky a spojnice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Struktura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Dvanáct řádných drah. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Vztahy povrch-nitro u dvanácti řádných drah. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Osm zvláštních drah. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Fyziologické funkce drah. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Využití v klinické praxi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Využití v diagnostice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Využití v léčbě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

III. 2 Akupunkturní body . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

IV. Harmonizování těla a pěstování života a zdraví

49

IV. 1 Pěstování života podle ročních období. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Jaro . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Léto. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Podzim. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Zima. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

V. 2 Sladění života s ročními obdobími . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

V. Strava v pěstování života a zdraví

88

Přednosti vegetariánské stravy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

V.1. Charakteristika potravin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 1. Obiloviny a luštěniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 2. Zelenina. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 3. Houby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 4. Ovoce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

V. 2 Recepty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

VI. Některé léčebné metody

135

Závěrem 137

I. Poznej sám sebe (Mysleme na své zdraví a pomáhejme sami sobě)

Číňané mají jedno staré úsloví: „I v braní má být míra.“ Co to znamená, že se má brát s mírou? Lidé často myslí především na jídlo, ošacení, bydlení a různé aktivity. Život je však sladký i kyselý, hořký i pálivý. Jsou v něm přítomny všechny chuti, mohou se v něm přihodit ty nejroztodivnější věci, které ani nestačíme zvládat. Člověka může v životě potkat štěstí i neštěstí, ale ze všeho nejdůležitější je zdraví. Jen pomysleme, přátelé, kolik je maličkostí a věcí, které nás v každodenním životě rozčilují. Život je někdy jako klubko konopí — zašmodrchaný, že ani nejde rozmotat. Co si s tím počít? Měli byste vědět, že při každodenním soužení ztrácí tělo obrovské množství buněk. Život je přitom jako pití čaje — poté, co odezní hořkost, přichází sladká chuť. Když vás tedy potkají nepříjemnosti, vychutnejte si doušek horkého čaje, který vás uklidní a udělá vám dobře na duši. Hořkost je mnohdy jakoby vepsána do lidského obličeje, vždyť se s ní setkáváme již od narození — hořkost z nemocí, hladu, odloučení, stáří a smrti. Jak čelit všem těmto nemilým věcem? Zdraví nám podlamuje i nadměrné přepínání a nedostatek spánku. Naši předkové říkávali, že dumání zraňuje slezinu a přemítání zraňuje játra. Mysleme na to, jak je naše zdraví důležité. „Život člověka začíná přímo pod nohou.“ Podívejme se, jakou cestu den co den urazí naše nohy, jako by překračovaly stovky hor a tisíce řek. A to své vlastní tělo skoro neznáme, ačkoli je třeba je rozvíjet, upevňovat své zdraví, méně se rozčilovat a více se hýbat. Upravíme-li svou životosprávu podle zásad čínské medicíny, pak budou čchi a krev v těle správně proudit. Chceme-li porozumět tajemství svého zdraví, musíme nejprve poznat své tělo. V tisícileté čínské kultuře lidé pochopili, že o tělo,

které nám příroda darovala, musíme pečovat. Život je pohyb, stejně jako celý vesmír, a totéž platí pro lidský život. Musí v něm být rovnováha a vyvážená výživa, musíme regulovat své chutě, a teprve pak se můžeme vyrovnaně vyvíjet a růst. Nejdůležitější část čínského lékařství představuje učení o jin-jangu. Všechno na světě musí být v jinjangové rovnováze. Jakmile se tato rovnováha naruší, vznikají neduhy a nemoci. Už ve Vnitřní knize Žlutého císaře stojí: „Je-li jin nadměrná, potom jang churaví, je-li nadměrný jang, onemocní jin; je-li jang nadměrný, vzniká z toho horkost, je-li nadměrná jin, způsobuje chlad.“ Dále se tam říká, že dlouhý pobyt na lůžku zraňuje šlachy a nadměrné sezení zraňuje svalstvo. Chceme-li si udržet zdraví, musíme být uvolněnější, udržovat rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem, pohybem a klidem, a zejména být duševně vyrovnaní. Emoce jsou velmi důležité, protože emoční propad může vést i k propadu tělesnému, hněv či žal mohou způsobit onemocnění těla, nebo dokonce smrt. Podívejme se nyní na vztahy mezi orgány a dráhami čchi, vitální síly, v našem těle. Všichni si ve svém volném čase můžeme harmonizovat organismus a pomoci si masážemi. Je toho ještě mnoho, co nevíme o orgánech lidského těla. Až se tato tajemství odhalí, může si člověk udržet mládí i do sta let.

8 | I. Poznej sám sebe

II. Vnitřní orgány Pro orgány používá čínská medicína termín „pět cangů (zang, úschoven) a šest fu (skladišť)“. Pět orgánů cang jsou srdce, játra, slezina, plíce a ledviny. Šest orgánů fu představují žlučník, žaludek, močový měchýř, trojitý zářič, tlusté a tenké střevo. Každý z těchto orgánů vykonává své funkce zvlášť, ale zároveň vytvářejí v těle různé systémy, jako např. oběhový systém, trávicí systém, dýchací systém či vylučovací systém. Soustředíme se na popis jejich funkcí, a to především z pohledu čínské medicíny. Pokud jde o pět orgánů cang, tak plíce a srdce vytvářejí v těle dva důležité systémy — dýchací a oběhový. Hlavní funkcí srdce je přepravovat okysličenou krevní tekutinu do všech částí těla. Orgán plic odpovídá za výměnu čchi, přeměňuje srdcem dopravovanou krev bez kyslíku na okysličenou krev, která je poté srdcem rozváděna do všech částí těla. Mimořádně důležitou součást oběhového systému představuje také slezina. Především ovládá krev, podle západní medicíny vytváří bílé krvinky a také odstraňuje staré červené krvinky, proto je i důležitým orgánem imunitního systému. Játra se žlučníkem, žaludkem, tenkým a tlustým střevem, které patří k šesti orgánům fu, se podílejí na trávení. Žlučník odpovídá za uskladňování a vylučování žluči. Žluč je produktem sekrece jater a její funkce spočívá v emulgaci tuků. Úkolem žaludku je mechanicky rozmělňovat stravu pomocí intenzivních pohybů a vylučováním žaludečních šťáv rozkládat bílkoviny v potravě (chemické trávení). Tenké střevo zodpovídá nejen za trávení, ale také za vstřebávání již natrávené potravy a velké části tekutin. Hlavním úkolem tlustého střeva je vstřebávání zbylých tekutých složek a minerálů. Játra odpovídají za ovládání a regulování hladiny krevního cukru, nadbytečný krevní cukr přeměňují v jaterní sacharidy, které pak uskladňují. Dále odpovídají za štěpení nadbytečných aminokyselin v těle na kyselinu močovou a jaterní sacharidy. Kromě toho vylučují 9 | II. Vnitřní orgány

toxiny z krve. Ledviny především filtrují odpadové látky z krevní tekutiny, např. toxiny a kyselinu močovou oddělované játry, a vylučují je ven z těla. Navíc udržují rovnováhu minerálů v tělních tekutinách a krvi. Močový měchýř krátkodobě uskladňuje moč. Pokud jde o trojitý zářič, přisuzuje se mu úloha celkové regulace a reflexe různých pochodů v těle.

II. 1 Pět orgánů cang-úschoven Játra Játra jsou umístěna v horní části břišní dutiny, pod bránicí. Jejich základní fyziologickou funkcí je řídit vnitřní průchodnost a vypouštění, dále uskladňují krev; vývodem jater jsou oči, v těle jsou spojeny se šlachami a vybarvují se na nehtech.* Játra jsou přímo spojena se žlučníkem, s nímž vytvářejí vztah povrch-nitro. Dráha jater vede po žebrech dolů k podbřišku a obkružuje vnější pohlavní orgány, proto při onemocnění v těchto partiích se většinou zvažuje léčba jater. Játra „řídí průchodnost a vypouštění“ znamená, že celkovou fyziologickou funkcí čchi jater je zprůchodňovat, rozvádět a zvedat. Lidé v dávnověku připodobňovali zprůchodňovací funkci jater k energii stromů a rostlin, které se rozrůstají do okolí. Tato funkce se projevuje zejména v regulaci emočních pochodů, podpoře trávicích procesů a zažívání, stejně jako v udržování cirkulace čchi, krve a tělních tekutin. 1. Regulování emocí. Duševní pochody mají podle čínské medicíny — kromě toho, že jsou obhospodařovány srdcem, — vztah * Jednotlivým orgánům cang se přisuzuje, že mají vnější „vývod“, jímž je orgán prostřednictvím své čchi propojen s povrchem těla, resp. okolním světem. Ze stejného principu se odvozuje napojení orgánů cang na určité struktury těla, které pomocí své čchi ovládají a podle jejichž stavu lze zpětně odvodit kondici orgánů.

10 | II. Vnitřní orgány

i ke zprůchodňovací funkci jater. Je-li tato funkce v normě, pak je relativně harmonická i psychická a emoční aktivita, což se projevuje jako duševní pohoda, uvolněnost a bystrý intelekt. Je-li zprůchodňování nedostatečné, pak se objevuje duševní stísněnost, lítostivost, podléhání žalu, plačtivost, časté vzdychání či tíseň na hrudi. Je-li zprůchodňování nadměrné, objevují se excitovanost, podrážděnost a hněvivost, závratě s rozpínavou bolestí hlavy, poruchy spánku a nadměrné snění. 2. Podpora trávení a zažívání. Zprůchodňovací funkce jater podporuje zdvihání a klesání řízené slezinou a žaludkem, stejně jako vylučování žluči, díky čemuž játra zabezpečují normální průběh trávení a zažívání. Je-li tato funkce jater disharmonická, pak může ovlivnit funkce zdvihání a spouštění u sleziny a žaludku a narušit vylučování žluči, což způsobuje chorobné anomálie trávicích funkcí, jako např. nechutenství, říhání a stoupání kyselých šťáv, nadýmání, průjmy apod. Tyto stavy se v čínské medicíně nazývají „disharmonie jater a žaludku“ nebo „disharmonie mezi játry a slezinou“. 3. Podpora cirkulace čchi a krve. Zprůchodňovací funkce jater má bezprostřední vliv na průchodnost mechanismu čchi.* Jestliže játra ztrácejí schopnost udržovat průchodnost, pak se zahrazuje mechanismus čchi a mohou se objevit příznaky jako rozpínavá bolest v podžebří, ňadrech či slabinách. Čchi řídí pohyb krevní tekutiny, pohybuje-li se čchi, hýbe se i krev, a když čchi naopak stagnuje, dochází ke krevním stázím. Je-li tedy narušena zprůchodňovací funkce jater a čchi a krev stagnuje, pak se objevují bodavé bolesti v hrudi a pod žebry, nebo dokonce vznikají hmatatelné shluky a zduřeniny; u žen se mohou objevit poruchy menstruace, bolestivá menstruace či její zástava. Zprůchodňovací funkce jater dále udržuje průchodnost trojitého zářiče a vodních tras. Jestliže tedy játra ztrácejí schopnost

* Mechanismem čchi se označuje celkový pohyb čchi v těle do čtyř základních směrů — nahoru, dolů, ven a dovnitř.


zprůchodňovat, pak se někdy mohou objevit edémy nebo břišní vodnatelnost.

Játra řídí uchovávání krve Funkcí jater je uchovávat krevní tekutinu a regulovat množství krve. Při odpočinku, a je-li člověk duševně v pohodě, se snižuje objem krve potřebný pro organismus a její velká část se uskladňuje v játrech. Naopak při zvýšené pracovní námaze a emočním rozrušení se potřebný objem krve zvyšuje a játra vylučují uskladňovanou krev, aby byla organismu k dispozici. Jestliže se objeví anomálie ve funkci jater uchovávat krev, pak to může způsobit chorobné změny typu prázdnoty* krve nebo krvácení. Je-li krve jater nedostatek, pak nemůže svlažovat a vyživovat oči, takže vzniká pocit sucha a drhnutí v očích, objevují se mžitky před očima nebo šeroslepost. Jestliže se naruší svlažování a vyživování šlach a cév, objevují se křeče, pocity brnění a dřevěnění nebo potíže s ohýbáním kloubů.

Játra mají vývod v očích Schopnost očí přijímat zrakové vjemy se opírá o svlažování a vyživování jinovou krví jater, mimoto má dráha jater napojení nahoru do očí, proto se normální chod či anomálie funkcí jater odrážejí i na očích. Například při nedostatečnosti krve jater dochází k rozmazanému vidění a šerosleposti; při vyčerpání a poškození jin jater se v očích objevuje pocit sucha a drhnutí a zhoršuje se síla zraku; při vyšlehování jaterního ohně pak oči rudnou, otékají a bolí.

Játra jsou v těle napojena na šlachy a vybarvují se na nehtech Játra řídí šlachy a pohyblivost šlach závisí na svlažování a vyživování krví jater. Při nedostatečnosti krve jater šlachy přicházejí * Termín „prázdnota“ označuje v terminologii čínské medicíny kvalitativní, resp. i kvantitativní oslabení, nedostatečnost příslušné složky.


o závlahu a výživu, což může vést k celé řadě výše popisovaných poruch. Vzrůstá-li horká škodlivost a spalováním poškozuje jinovou krev jater, pak se mohou objevit křeče končetin, křečovité zatínání čelistí nebo křečovité prohnutí páteře vzad. Čínská medicína nazývá tyto stavy „vnitřní pohyb jaterního větru“. Pokud jde o nehty, a vztahuje se to k nehtům na rukou i na nohou; existuje úsloví „nehty jsou přebytkem šlach“. Jestliže játra uchovávají dost krve, pak jsou nehty červené, lesklé a pevné. Je-li krve nedostatek, pak jsou nehty vyschlé, měkké, tenké a s proláklinami.

Průběh dráhy jater Dráha jater začíná na horní straně palce u nohy, vede po nártu, podél vnitřního kotníku, nahoru po vnitřní straně lýtka a stehna do oblasti třísel. Poté obkružuje vnější pohlavní orgány a vstupuje do podbřišku, stoupá nahoru po břiše a v oblasti hrudníku se spojuje s játry a žlučníkem. Spojnice dráhy pak vede vzhůru, prochází hrdlem, spojuje se s okem, vystupuje na čelo a vede přímo k temeni hlavy. Jedna odbočka dráhy jater míří od oka k tvářím a zevnitř obkružuje ret. Další větev začíná v oblasti jater, prochází bránicí nahoru do plic, kde se spojuje s dráhou plic. Tam se také završuje cirkulace ve dvanácti drahách.

Hlavní chorobné syndromy K chorobným syndromům spjatým s dráhou jater patří bolesti v bedrech, plnost v hrudi, škytání, kýla, otékání v oblasti třísel, poruchy menstruace.

Léčebné využití Body na dráze jater se využívají k léčbě nemocí jater, ženských nemocí, onemocnění pohlavních orgánů, stejně jako chorobných poruch, které se projevují podél dráhy jater.


Srdce Srdce je umístěno v hrudní dutině, nad bránicí a mezi plicními laloky, mírně nalevo. Tvarem připomíná nerozvitý lotosový květ a je uzavřeno do ochranného obalu.

Srdce řídí krev a cévy Fyziologická funkce řízení krve a cév se vztahuje jednak ke krevní tekutině, jednak ke krevním cévám. Krev se v cévách pohybuje díky pulsování srdce a proudí do celého těla. Cévní systém, se srdcem jako ústředím, vytváří síť procházející celým tělem a dělí se na trasy, jimiž se pohybuje krevní tekutina. V čínské medicíně se proto říká, že „cévy jsou skladiště krve“; pojem skladiště tu má význam něčeho dutého. Krev v cévách může v nekonečných cyklech neustále cirkulovat tělem díky rytmickým stahům srdečního svalu, a proto se také v čínské medicíně říká, že srdce dokáže naplňovat cévy. Síla či slabost srdečních stahů i frekvence stahů a jejich pravidelnost či nepravidelnost tedy bezprostředně ovlivňují průtok krevní tekutiny cévami. Řečeno slovy čínské medicíny: pulsování srdce se opírá o hybnou sílu čchi srdce. Jen pokud je čchi srdce hojná, může zajistit náležitou sílu srdce, frekvenci a pravidelnost stahů a jen tehdy může krev v cévách normálně proudit tělem a plnit svou vyživující funkci. Proto se říká, že čchi srdce sehrává klíčovou roli při vykonávání fyziologické funkce srdce řídit krev a cévy. Ale protože srdce, cévy a krev tvoří v těle samostatný a uzavřený systém, závisí normální průtok krevní tekutiny v cévách nejen na podpůrné hybné síle čchi srdce, která zajišťuje srdeční tep, ale také na dostatku krevní tekutiny a na průchodnosti cév. Hlavní fyziologickou funkcí cév je podle čínské medicíny „hromadit a ohrazovat vyživující čchi, aby nikam neunikala“. Vyživující čchi označuje tekutiny proudící v cévách, včetně krevní plazmy. Účelem cév je pak ohrazovat proudící tekutiny, aby se nemohly vylévat ven. Je-li krve nedostatek, pak se krevní cévy vyprazdňují. Nejsou-li krevní trasy 14 | II. Vnitřní orgány

průchodné, pak krev neproudí plynule a může docházet ke vzniku krevních stází. Jestliže cévy neplní funkci „hromadit a ohrazovat vyživující čchi“, pak není udržována krevní tekutina a vylévá se mimo cévy, čili dochází ke krvácení; v čínské medicíně se pro to používá termín „krev opouštějící dráhy“. Fyziologická funkce srdce řídit krev a cévy tedy ve skutečnosti označuje fyziologické aktivity autonomního uzavřeného systému srdce, cév a krve. Anomálie kteréhokoli z těchto článků může vést k anomáliím funkce srdce řídit krev a cévy. Pulzování srdce se opírá o hybnou sílu čchi srdce a čchi srdce je organickou součástí primární čchi lidského těla. Její stav bezprostředně souvisí se silou či slabostí primární čchi, a to zejména „osnovné čchi“, což je podle čínské medicíny čchi, která se akumuluje v hrudi (tedy tvoří ji i vzduch vdechovaný a vydechovaný plícemi), „proniká do cév“ a „vykonává dýchání“. Síla či slabost osnovné čchi bezprostředně ovlivňuje sílu čchi srdce, pulsování srdce a pohyb krevní tekutiny. Normální průtok krve navíc souvisí i s pravidelností dechu. Při zjišťování stavu funkce srdce řídit krev a cévy vychází čínská medicína ze zkoumání pulzu (typu pulzového tepu), barvy obličeje a jazyka a stavu hrudi. Je-li tato funkce v pořádku, pak je pulz uvolněný a silný, barva obličeje červená, svěží a lesklá, jazyk je červený a vlhký. Je-li však čchi nedostatečná, krev oslabená a cévy se vyprazdňují, nebo když tok krve není plynulý, pak je pulz slabý, zpomalený (tj. tepová frekvence je nižší než 60 úderů za minutu) nebo zrychlený (více než 100 tepů za minutu), tenký či velký, nebo uzlíkovitý a intervalový (tj. nepravidelný, s nepravidelnou frekvencí) atd. Barva obličeje může být lesklá, ale i bledá či temná (s nedostatečným leskem), případně dochází k návalům červeně do tváří. Jazyk může být bezbarvý a vlhký, nebo vybledlý, temně fialový či tmavě červený. Je-li funkce srdce řídit krev a cévy vážně poškozená, pak čchi i krev stagnují, v cévách se tvoří překážky a pulz se mění na zadrhávající, uzlíkovitý a intervalový. Barva obličeje i jazyka se mění v modrofialovou. Při poruše této funkce srdce se navíc mohou 15 | II. Vnitřní orgány

objevit pocity tísně v hrudi, časté vzdychání a v závažnějších případech i pocity tlaku či ostrá bolest v oblasti srdce.

Srdce řídí ducha Pojmem duch se označuje myšlenková, poznávací a intelektuální činnost, jakož i emoční hnutí. Podle čínské medicíny jsou všechny tyto aktivity řízeny srdcem a zároveň představují důležitou součást jeho fyziologických funkcí. Pojem duch má v čínské medicíně širší a užší význam. Širší význam zahrnuje všechny vnější projevy životních procesů, které se odehrávají uvnitř těla, tj. celkový vzhled, barva obličeje, duch v očích, způsob řeči, reagování, motorika a gestikulace končetin. Čínská medicína spojuje myšlenkovou a emoční aktivitu také s funkcemi pěti orgánů-úschoven. Když žal pohne srdcem, odrazí se to na plicích, když myšlenkové pochody pohnou srdcem, odrazí se to na slezině, když hněv pohne srdcem, odrazí se to na játrech, a když srdcem pohne strach, odrazí se to na ledvinách. Tomu se říká, že patero emocí je poslem srdce. Ačkoli je duševní, uvědomovací či myšlenková činnost důležitou součástí fyziologických funkcí srdce, za určitých okolností může mít zpětně vliv i na pět orgánů cang. Na tomto místě je třeba objasnit, že starověcí lékaři vztahovali duševní, uvědomovací a myšlenkovou činnost ke každému z pěti orgánům cang, přičemž srdce bylo považováno za ústřední orgán. Jde o poznání založené na dlouho shromažďovaných životních zkušenostech a léčebné praxi. Význam srdce pro životní aktivity je zřejmý ze zkušenosti; když jednou jeho tlukot utichne, ustane i veškeré uvědomování. Duševní, uvědomovací a myšlenková činnost je též důležitým ukazovatelem životních aktivit. Zanikne-li vnímání, je to nebezpečný příznak i pro uvědomovací životní aktivitu, a proto se říká, že „srdce je základem života a pohybu ducha“. Mezi funkcí srdce řídit ducha a funkcí řídit cévy existuje těsný vztah příčiny a následku. Duševní, poznávací a myšlenková činnost člověka potřebuje pro svůj chod normální pohyb čchi a krve, stejně 16 | II. Vnitřní orgány

jako dostatek výživných látek z krevní tekutiny. Čchi a krev představují materiální základ pro ducha a plynulost nebo zadrhávání jejich toku může ovlivňovat duševní, poznávací a myšlenkovou činnost člověka. Jestliže například různé příčiny způsobí nedostatečný průtok krve a pohyb čchi, pak se mohou objevit klinické příznaky jako palpitace, zvýšený neklid nebo až poruchy vědomí (zastřené vědomí, pomatenost či tělesný neklid). Podobně jsou-li krev a čchi oslabené a krevní tok se zpomaluje, mohou se objevit příznaky jako nervová slabost, duševní apatie, roztěkanost či reakční otupělost. Rovněž platí, že anomálie v duševní, poznávací a myšlenkové činnosti člověka mohou ovlivňovat tok čchi a krve, stejně jako funkce orgánů cang-fu (zangfu).

Pot je tekutinou srdce Pot je považován za tekutinu srdce, protože vzniká transformací z tělních tekutin a tyto tekutiny tvoří důležitou součást krevní tekutiny, která je řízena srdcem. Proto se také říká, že „pot je tekutinou srdce“ nebo že „krev a pot mají stejný původ“. Nadměrné pocení může podle čínské medicíny snadno stravovat a zraňovat krev a čchi srdce a vést až k palpitacím a dalším chorobným příznakům. Abnormální pocení se proto považuje za jeden z projevů prázdnoty srdce. Takto například při prázdnotě srdečního jangu snadno dochází k samovolnému pocení, zatímco při prázdnotě srdeční jin snadno vzniká kradmé pocení (tj. pocení ve spánku).

Vývodem srdce je jazyk, srdce se vybarvuje na obličeji Jazyk a obličej mohou sloužit podle teorie čínské medicíny jako „okna“ k posouzení zdravotního stavu srdce a krve. Úsloví „srdce má vývod v jazyku“ znamená, že srdce je spojeno s jazykem a stav srdce lze vypozorovat na vzhledu jazyka. Stejně tak úsloví „srdce se vybarvuje na obličeji“ znamená, že stav srdce se odráží na obličeji, a pozorováním jeho barvy lze proto odhalit zdravotní stav srdce. Například jsou-li funkce srdce v pořádku, pak má obličej zdravě červenou barvu s dostatkem vlhkosti a tělo jazyka je světle 17 | II. Vnitřní orgány

červené. Pokud ovšem krev srdce stagnuje a zahrazuje se, pak je barva obličeje modrofialová a tělo jazyka temně fialové. Dostatečný přísun krve má navíc mimořádný význam pro vlasy. Říká se, že „vlasy jsou zbytkem krve“ čili vlasy se považují za produkt z přebytku krve. Je-li růst a stav vlasů něčím negativně ovlivněn, pak je docela možné, že se objeví i potíže se srdcem a krví.

Průběh dráhy srdce Dráha srdce začíná v srdci a dělí se do tří větví. První z nich vede dolů do tenkého střeva. Druhá vede nahoru podél hrdla do oblasti oka. Třetí stoupá po vnitřní straně paže, po nadloktí, přes loket a předloktí na vnitřní stranu zápěstí a dlaně až na vnitřní stranu špičky malíčku, kde se propojuje s dráhou tenkého střeva.

Hlavní chorobné syndromy Disharmonie srdce vede k bolestem v oblasti srdce (před srdcem a na hrudní kosti). Srdce podle čínské medicíny řídí krev a cévy a nejsou-li tyto dostatečně svlažovány a vyživovány krví, může se objevit pocit sucha v krku. Potíže se srdcem mohou indikovat i bolesti podél vnitřní strany paže nebo pocit horka v dlani.

Léčebné využití Body na této dráze léčí onemocnění postihující srdce, hrudní oblast, ale i psychiku a symptomy, které se objevují v průběhu dráhy.

Slezina Podle západní anatomie je slezina tvořena lymfatickou strukturou prostoupenou krevními cévami. Je to orgán, který slouží jako zásobárna krve, a také krev filtruje a tvoří. Podle čínské medicíny však plní jiné funkce: spadá pod ni trávicí systém či regulace krve, a vztahuje se také k metabolismu tekutin. 18 | II. Vnitřní orgány

špičkami, oči jsou mírně přivřené, špička jazyka srolovaná nahoru k patru. Nadechujeme zlehka do břicha a pomalu vydechujeme alespoň 10 až 30 minut. To je tiché sezení. Pokud to někomu nevyhovuje, může čas věnovat lehkému poklepávání dráhy početí na hrudi a řídící dráhy na zádech (padesátkrát až stokrát shora dolů nebo naopak), aby vyvolal příjemný a uvolňující pocit. Uvolnění umožňuje průtok čchi a krve, a když ten je volný, mizí bolesti a dostavuje se pohoda. Vyzkoušejte si to!

IV. 1 Pěstování života podle ročních období Lidské tělo potřebuje výživné látky, které dává příroda. Člověk je součástí přírody a jejím odrazem, proto s ní musí žít v souladu. Je třeba znát cyklus, ve kterém se v přírodě během roku střídají energie. Jaro je dobou rození, léto dobou nárůstu, podzim dobou hromadění a zima dobou uschovávání, uzavírání energie uvnitř sebe. To je princip, kterým se řídí celý náš svět, všechny živé i neživé věci. Je to také počátek a základ lidského života. Jestliže tento cyklus porušujeme, mohou se objevit onemocnění, takže jeho respektování je velmi důležitým předpokladem zdraví. Jaro je období, kdy lidé bývají vznětliví a nervově labilní, proto ti méně vyrovnaní často onemocní. Typické jsou poruchy trávení a nemoci trávicího traktu. Nevyváženost postihuje zejména energii jater. V létě zase energie slunce ovlivňuje srdce a při neopatrnosti může docházet k oslabení srdce a arytmiím. Na podzim sílí v přírodě ženský prvek a zranitelným orgánem jsou v tomto období plíce, proto na podzim mnoho lidí trpí onemocněním dýchacích cest. Zima je obdobím uchovávání energie, zranitelným orgánem jsou ledviny.

56 | IV. Harmonizování těla a pěstování života a zdraví

Jaro Jaro je podle čínské medicíny zásadním obdobím pro celý rok — začíná nový rok a je to začátek nového cyklu. Proto je nesmírně důležité pořádně živit tělo. V tomto období převládá v lidském těle mužský element jang, což odpovídá přírodní zákonitosti střídání čtyř ročních období. Změny klimatu vyvolávají na jaře nestálé počasí. V tomto období jsou síly přírody a lidské tělo ve velmi intenzivním vztahu, takže je třeba dávat zvlášť velký pozor na správnou výživu a péči o zdraví, může se totiž snižovat imunita. Proměny počasí na jaře bývají dosti nepředvídatelné, jak odráží čínské rčení „na jaře se zahalovat, na podzim mrznout“. Chvíli je zima, chvíli teplo, lidé se oblékají někdy příliš, jindy málo, což oslabuje imunitu, a mnozí jsou proto nastydlí. Je třeba dávat pozor na změny počasí, a především chodit teple oblečení, protože jarní chlad je jiný než ten podzimní. Někdy je zase suchý vzduch, a když se člověk hodně potí, poškozuje to tekutiny v těle a zhoršuje dýchání. Metabolismus látek pak není vyvážený, což způsobuje funkční disharmonie a v těle se hromadí škodlivé látky. Je proto nutný dostatečný příjem tekutin, aby se tyto látky odplavily a snížila se zátěž ledvin. Obvykle tedy nabádám pacienty, aby dost pili, tak 1,5 až 2 litry (osm velkých sklenic) převařené teplé vody denně. Po určité době se pak dají vypozorovat příznivé změny i na vzhledu a kvalitě pleti. Místo vody se však nesmějí pít nápoje s vysokým obsahem cukru, protože vyvolávají v těle horkost, což mu nijak neprospívá. Dále je vhodné pravidelně cvičit, aby tělo bylo zdravé a vzhled svěží. V opačném případě dochází k vysychání a hrubnutí pleti. Zdraví zlepšuje i sauna — jedno až dvě posezení týdně —, která také povzbuzuje metabolismus, ale je třeba dbát na dostatečný příjem tekutin. Jedna až dvě skleničky teplé vody požité před saunou pomáhají zrychlit krevní oběh. Dále je vhodné upravit skladbu stravy, používat přírodní, chemicky neupravované potraviny a pro posílení trávení jíst čerstvé ovoce, jako jsou jahody, třešně, ananas, kiwi, hrušky apod. Ráno lze vypít sklenici horkého mléka. 57 | IV. Harmonizování těla a pěstování života a zdraví

Léto V létě je podnebí rozpálené, je horko a sucho nebo dusno, což může vyvolat zvýšený neklid. Je proto třeba klidným překonávat neklidné. Pokud člověk správně nejí a dobře nespí, zůstávají v těle odpadové látky, které mají zvlášť zřejmý „důvod“ se projevit. Tyto toxiny nahromaděné v těle se pak projeví např. zápachem z úst, hemoroidy, zácpou či temným zabarvením kůže. Pravidelná stolice jednou denně pomáhá udržovat trávicí ústrojí průchodné a snižovat tím působení toxinů ve střevech. Jestliže stolice není dostatečně průchodná, hromadí se toxiny, jež v dlouhodobém horizontu mohou vytvářet akumulace, a zvyšuje se pravděpodobnost rakovinového onemocnění. V tomto období je dobré jíst (čerstvý) tepelně upravený špenát nebo špenátovou polévku, každý den sníst trochu čínského zelí, jíst méně masa, udržovat trávicí trakt čistý, a tím podporovat metabolismus látek a harmonizovat endokrinní systém, což se projeví i na vzhledu pleti. Je rovněž dobré vytrvale provádět různá cvičení, např. tchaj-ťi-čchüan, čchi-kung nebo kroužení v bedrech, které podporuje peristaltiku střev a žaludku. Kromě dostatečného příjmu tekutin jezme více ovoce a zeleniny, plodů bohatých na vitamín C; vhodnými jsou např. bílá ředkev, čínský hloh šan-ča (shanzha), fenykl, mandarinky, olivy atd. Ačkoli je v létě horko, není dobré utlumovat pohybové aktivity, protože i pohyb je dobrým prostředkem pro vylučování toxinů a odstraňování odpadových látek z tlustého střeva. V létě je prospěšné často zhluboka dýchat na čistém vzduchu. Je však třeba si uvědomit, že ve znečistěném ovzduší je mnoho škodlivých látek, které vdechujeme do plic, takže poškozují tento orgán a přes krevní oběh pak ovlivňují celý organismus. U lidí s patogenní vlhkostí v těle se v létě často objevuje kašel a dušnost. Příčinou mohou být i nedoléčená nastydnutí a horečnatá onemocnění z jarního období, protože v těle přetrvávají chorobné faktory, které jsou pak v létě stimulovány vlhkým horkem. Mnozí nechápou, jak nevhodné prostředí tlustého střeva může vyvolávat kašel či dušnost. Příčinou je vztah povrch-nitro mezi plícemi a tlustým střevem, kdy plíce 58 | IV. Harmonizování těla a pěstování života a zdraví

tzv. řídí povrch těla. Dojde-li k postižení jedné části těla, pak se to podle čínské medicíny zároveň týká současně i celého organismu a všech orgánů, protože celé tělo je propojeno sítí drah čchi. Jinak je vhodné v létě více konzumovat různé houby, což také napomáhá udržovat čistotu trávicího traktu a podporuje vylučování toxinů.

Podzim Na podzim bývá průzračný vzduch a v takovéto dni se člověk cítí velmi příjemně. Zároveň se však začíná zpomalovat metabolismus a může se měnit vzhled pleti, která ztrácí lesk, a to zejména při nedostatečném příjmu tekutin. Na podzim klademe důraz hlavně na konzumaci obilovin, rýže a bobů. Lidé s trávicími potížemi mohou konzumovat více rýže, která má vysokou výživnou hodnotu a vysoký obsah vitamínů. Dále je vhodný zelený čaj, rozinky, vitamín E, ředkev, kukuřice a mořské řasy. Užitečné je provádět masáže horních končetin, padesátkrát až stokrát hladit dlaní hřbet ruky, a to krouživým pohybem ve směru a proti směru hodinových ručiček, protože po rukou vedou mnohé dráhy spojené s vnitřními orgány. Také si můžeme tlačením dlaněmi zdola nahoru denně masírovat obličej; masáž provádíme zlehka, aby nedošlo k poškození kůže, a padesátkrát ji opakujeme ráno a večer. Já tyto masáže provádím každý den a dociluji tím i lepšího prokrvení rukou a obličeje. Podobně lze samozřejmě masírovat i dolní končetiny. Jestliže jsme unaveni z dlouhé chůze či stání, pomáhá namáčet si 10 až 15 minut nohy v teplé vodě. Své pacienty nabádám, aby si 10 až 15 minut namáčeli nohy také večer před spaním, protože to podporuje prokrvení a pomáhá uvolnit dráhy na nohou. Vyzkoušejte to sami na sobě. Užitečné jsou i lymfatické masáže, které mají mimo jiné i kosmetické účinky. Můžeme si je dělat i sami, a to v místech, kde je více lymfatických žláz, např. v podpaždí, za klíční kostí, na obličeji nebo za ušima. Další užitečná masáž je, že bříšky ukazováčků tlačíme od nosních křídel nahoru mezi obočí, potom na obě strany nad obočím za uši, 59 | IV. Harmonizování těla a pěstování života a zdraví

odtud dolů po stranách hrdla nad klíční kosti a do klíční jamky, což opakujeme třikrát týdně. Můžeme používat i masážní oleje, v každém případě je však třeba se vyhnout poškození kůže. V přechodném období mezi létem a podzimem je vhodné konzumovat potraviny, které pročišťují trávicí trakt, protože pokud se v létě nahromadí v těle mnoho toxinů, způsobují neprůchodnost trojitého zářiče (horní zářič leží na úrovni srdce a plic, střední v oblasti sleziny, žaludku a jater, dolní v oblasti ledvin a močového měchýře). Je-li přehrazen střední zářič, můžeme se podívat na povlak na jazyku a skutečně se na něm v létě u mnoha lidí objeví tlustý povlak, který přetrvává až do podzimu či do zimy. Další rok na jaře se pak objevují pocity tísně v hrudi, nadýmání, říhání, výstup kyselin apod. Při těchto chorobných příznacích je třeba více konzumovat čerstvé ovoce a vařenou stravu. Syrovou zeleninu je třeba na chvíli ponořit do vařící vody, a teprve pak použít na salát. Nesmí však být ve vodě dlouho, protože tak ztrácí výživné látky. Ponořením do vody se kromě toho zbavuje případných nečistot či pesticidů. Vhodné je i časté konzumování polévek s různými boby, abychom dodávali tělu živiny a podpořili metabolismus.

Zima S příchodem zimy často pozorujeme příznaky jako přibývání na váze, bolesti hlavy, deprese, psychické potíže, což obvykle souvisí se zimním počasím. Lidé omezují pohyb, jedí více masitých pokrmů, a tak zvětšují svoji tukovou vrstvu, nebo horkých pokrmů, což samozřejmě zpomaluje metabolismus látek a zvyšuje akumulaci tělu neprospívajících produktů látkové přeměny. V zimě prostě někteří tloustnou a lenivějí. Podle čínské medicíny je však zima obdobím, kdy se všechno vtahuje a uschovává, kdy je třeba chránit jinovou čchi a dbát na vyživování jin. A jestliže suché podzimní podnebí navíc poškodilo organismus, pak se v zimě nemusíme bránit většímu příjmu potravy, i když je třeba regulovat její množství, 60 | IV. Harmonizování těla a pěstování života a zdraví

zejména pak u těch, kteří mají zvýšený cholesterol. V zimě často dochází k onemocněním a vzrůstají počty úmrtí v důsledku hypertenze a kornatění mozkových cév. Má na tom podíl i nedodržování stravovacích zvyklostí, jako je ráno se dobře najíst, v poledne se najíst do sytosti a večer jíst jen málo. Zejména lidé ve středním a vyšším věku se přejídají a konzumují pivo a lihoviny. Lidé na Západě jsou samozřejmě i konstitučně odlišní. Na Východě se více konzumují potraviny s vlákninou, zatímco na Západě se jí více masitých pokrmů a tuků, což vede ke tvorbě akumulací. V mnoha rodinách se dědičně vyskytují nemoci jako hypertenze, kornatění cév, nadměrná zátěž srdce, která vede k jeho oslabování atd. Číňané mají rádi různé řídké kaše, např. z rýže, glutinózní rýže, prosa apod. Požití takovéto kaše ráno podporuje metabolismus látek, uvolňuje střeva a vyživuje žaludek. Člověk se pak cítí svěží, jeho jin je vyživována a suché svlažováno, což odpovídá zásadám pěstování života. Vhodné je často jíst ananas, který posiluje tělo. Rozkrojí se, vloží do talíře, posype trochou soli a spaří horkou vodou, aby získal ještě lepší chuť. Pomáhá žaludku zbavovat se přebytků a vlhkosti, účinkuje na odstraňování otoků, pomáhá odvádět moč a podporuje trávení. Vhodné jsou i švestky, protože obsahují mnoho vlákniny, takže pomáhají odvádět ze střev odpadové látky; obsahují také draslík, vitamíny A a B, jsou zásobárnou minerálů, preventivním prostředkem proti chudokrevnosti a pomáhají zbavovat únavy. V zimě můžeme více konzumovat mořské řasy a další mořské produkty, hrášek, mrkev, jablka, jahody a fíky, abychom doplňovali organismus. Opět platí, že dodržování správných životních zvyklostí je důležité pro činnost orgánů. V zimě doplňujeme zejména ledviny, což znamená, že bychom měli častěji konzumovat např. jedlé kaštany, červené fazolky a ořechy. Posilováním ledvin se posilují kosti, zuby a mozek, což následně normalizuje krevní tlak, a tak i zvyšuje psychickou pohodu.

61 | IV. Harmonizování těla a pěstování života a zdraví

V. Strava v pěstování života a zdraví Teoretická východiska čínské medicíny jsou jiná než u medicíny západní. Čínská medicína se snaží léčit lidský organismus jako celek tím, že obnovuje rovnováhu funkcí pěti hlavních orgánů. Strava představuje v čínské medicíně faktor, který na tyto orgány přímo působí. Živiny v potravinách musí být vyvážené, jinak dochází k nedostatečnosti nebo poruše činnosti orgánů, a tím i k vyčerpávání celého organismu. Výše jsme stručně přiblížili zásady pěstování života v jednotlivých ročních obdobích. V čínské medicíně a dietetice se potravinám přisuzuje pět základních chutí, přičemž každá z nich má své specifické účinky. Jedná se o chuť kyselou, sladkou, hořkou, slanou a štiplavou. Kyselá chuť je podle čínské medicíny spojena s játry, posiluje trávení a podporuje funkce jater, navíc účinně působí proti bakteriím v trávicím traktu a preventivně i proti kornatění cév. Potraviny kyselé chuti jsou např. jablko, kiwi, rajčata a tomel. Sladká chuť vstupuje podle čínské medicíny do sleziny, podporuje čchi a vyživuje krev, zahřívá a posiluje žaludek, odstraňuje škodliviny a zbavuje únavy. Mezi potraviny sladké chuti patří nerafinovaný cukr, tavený med a produkty z rýžové mouky. Hořká chuť je spojena se srdcem, má schopnost vypouštět zprůchodněním a spouštěním dolů a vysušovat. Hořké produkty jsou např. hořká okurka nebo meruňková jádra. Slaná chuť vstupuje podle čínské medicíny do ledvin a pomáhá odstraňovat škodliviny. Slaná je např. kuchyňská sůl, mořské řasy a chaluhy. Štiplavá chuť vstupuje do plic, vyvolává pocení a reguluje čchi. Štiplavé potraviny jsou např. syrový zázvor a paprika.

88 | V. Strava v pěstování života a zdraví

Mezi vlastnostmi potravin se kromě pěti chutí uvádějí i čtyři povahy — chladná, horká, teplá a chladivá — , které je v dietetice také třeba respektovat. Léčba výběrem potravin je velmi důležitá, ačkoli v běžném životě se dost přehlíží. Denně konzumujeme množství potravin, které obsahují nejrůznější výživné látky, ale jejich výběr by se neměl řídit jednostrannými účely, ať už šetřením finančními prostředky, hubnutím apod. Obvykle příliš nedbáme na slaďování potravin, a když se dostaví nemoc, může být už pozdě. Je třeba klást větší důraz na léčbu stravou jako na základní požadavek zdraví a snažit se zvládnout umění dietetiky. Jsou potraviny, které se navzájem doplňují, ale i takové, které působí proti sobě. Například při konzumaci jídel zahřívajících a doplňujících čchi a krev, jako je skopové maso, se rozhodně nesmí jíst hrášek nebo meloun, protože by eliminovaly jeho zahřívající a doplňující účinek. Pěstování života lze v dietetice dosáhnout jen správnou kombinací potravin. Nejlepší je harmonická dieta čili taková, v níž je strava dostatečně pestrá a konzumuje se hlavně zelenina, případně mléčné výrobky. Vhodné jsou celozrnné obiloviny, rýže, kukuřice, pohanka, jáhly a ječmen. Říká se, že obiloviny vyživují, ovoce napomáhá, zvířecí maso navyšuje a zelenina naplňuje. Chutě a povahy potravin je tedy třeba slaďovat, protože jen tak prospívají zdraví. Posuňme se dál. Jestliže se pacient během medikace racionálně stravuje, pak tím přispívá k obnovení zdraví a zvýšení imunity organismu. Pokud ale konzumuje chlad produkující a mastné pokrmy, jeho stav se může naopak zhoršit. Zároveň s léčivy obsahujícími železo by měl více konzumovat ovoce a zeleninu s vyšším obsahem vitaminu C nebo pít mandarinkový džus, aby se podpořilo rozpouštění vápníku a vstřebávání železa. Při aplikaci močopudných léků uniká z těla draslík, takže jsou vhodné potraviny s vyšším obsahem draslíku, např. brambory nebo banány. Při užívání hořkých léků není vhodné pít sladké nápoje, zatímco u léků na štítnou žlázu se nesmí konzumovat sója, čínské zelí ani ředkev, protože tlumí produkci thyroidu. Po lécích tlumící kašel není vhodné pít hned

89 | V. Strava v pěstování života a zdraví

větší množství vody, zatímco při užívání protizánětlivých a teplotu srážejících léčiv je naopak třeba pít více převařené horké vody. Lidský organismus je ovlivňován podnebím a přírodními přeměnami, důležité jsou i změny ročních období — na jaře a v létě převládá jang, na podzim a v zimě jin —, takže složení stravy musí tyto změny sledovat. Velmi důležité pro zdraví jsou také emoční stavy a změny. Čínská medicína mluví o tzv. sedmi emocích, jimiž jsou hněv, radost, přemítání, zármutek, bázlivost a děs, a vztahuje je k činnosti pěti orgánů-úschoven a jejich funkcím. Emoce přirozeně odrážejí také podněty přijímané smyslovými orgány, které přes mozkovou kůru, hypotalamus a nervovou soustavu ovlivňují vylučování hormonů, jež krví pronikají do všech částí těla a podílejí se na udržování vnitřní rovnováhy. Nadměrné emoce proto mohou způsobit i rozvrat této rovnováhy a následně vyvolat různá onemocnění. Silná a náhlá emoční vzplanutí nebo dlouhodobá emoční nerovnováha zraňuje podle čínské medicíny vnitřní orgány. Radost je emocí srdce. Je-li tato emoce příliš silná, pak rozrušuje tzv. ducha srdce, což může vést až k poruchám psychiky a k pomatení; srdce tzv. postrádá ducha. Hněv je emocí jater. Játra zodpovídají za vnitřní průchodnost organismu a nadměrný hněv může způsobit, že čchi jater se tlačí nahoru do protisměru a s ní vystupuje nahoru i krev; takto hněv zraňuje játra. Přemítání je emocí sleziny. Nadměrné přemýšlení spojené se skleslostí vyvolává disharmonii distribučních a transformačních funkcí sleziny, což se projevuje tísní v hrudi nebo nadýmáním. Zármutek je emocí plic. Nadměrné podléhání emocím zármutku a žalu stravuje čchi plic.

Přednosti vegetariánské stravy Vegetariánská strava je pro lidské zdraví v mnohém výhodná. Snižuje vysoký tlak a hladinu cholesterolu a pomáhá při cukrovce. Mezi svými pacienty v Čechách jsem potkala i nemálo vegetariánů, 90 | V. Strava v pěstování života a zdraví

ale většina z nich je zvyklá jíst zeleninu syrovou, ačkoli podle principů čínské medicíny není syrová zelenina pro organismus vhodná, protože příliš zatěžuje trávicí soustavu. Hlavně by ji neměli jíst ti, kdo mají slabou slezinu a žaludek, protože způsobuje průjem a problémy s vyprazdňováním, nadýmání a další nepříjemnosti ve střevech. Onemocnění bývá často způsobeno nevyvážeností přijímaných živin. U vegetariánské stravy je třeba dbát na doplňování potravin teplé povahy. Syrová zelenina je výrazně studené povahy, takže je třeba ji tepelně upravovat. Existují různé způsoby tepelné úpravy. Čínská kuchyně používá zpravidla vaření ve vodě nebo v nálevu z koření, smažení a pečení. Je však třeba dbát na zachování co největšího množství vitamínů a jiných prospěšných látek, takže není vhodné dobu úpravy přehánět, často stačí 1 až 2 minuty. Krátká doba vaření nebo smažení přispívá k zachování chuti i výživných hodnot. Konzumování takto upravené zeleniny přispívá k celkovému zdraví a uchování energie, zároveň je vhodné jako prevence aterosklerózy nebo cévních mozkových příhod a snižuje riziko srdečních onemocnění a rakoviny. Kdyby všichni lidé změnili svůj životní styl a stali se vegetariány, udělali by tím mnoho dobrého pro sebe i pro ostatní. Bezmasá strava prodlužuje lidský věk, chrání životy mnoha bytostí a také šetří přírodní zdroje. Omezení chovu zvířat by rovněž v mnoha oblastech výrazně zlepšilo kvalitu životního prostředí. Kdyby se z celého lidstva stali vegetariáni, zpomalilo by se globální oteplování. I ti, kteří jsou zvyklí na chuť masa, by se mohli naučit jíst zeleninová a jiná bezmasá jídla nových a zajímavých chutí. Záchrana mnoha životů cítících bytostí sníží množství zla ve světě, které se neustálým zabíjením jen zvyšuje. Nejde tedy jen o to, že zeleninová strava je zdravá a bohatá na vitamíny, ale také si uvědomme, že přestaneme-li zabíjet zvířata, zanecháme svým dětem a vnukům zdravý životní prostor a naučíme je milovat zvířata. Je třeba naučit se milovat zvířata a považovat je za sobě rovná. Zvířata, stejně jako my, mají city, dokážou mít ráda a také trpět. Když jíme maso, málokdy si u toho představujeme, jak se cítilo zvíře, když je zabíjeli kvůli jídlu, nemyslíme na jeho 91 | V. Strava v pěstování života a zdraví

utrpení, hrůzu ze smrti a zoufalství z odloučení od zvířecích druhů a družek. Jen za poslední období lidé zabili a snědli miliardy zvířat (podle zprávy organizace FAO Spojených národů z roku 2005 se na světě denně sní víc než milion zvířat). Toto každodenní zabíjení zvyšuje zlo ve světě, prohlubuje špatné lidské vlastnosti a snižuje schopnost empatie a lásky k ostatním.

V.1. Charakteristika potravin 1. Obiloviny a luštěniny V čínštině se pro ně používá souhrnný název „pět obilovin“. Číslo pět je v čínské kultuře považováno za symbol jednoty pěti prvků, z nichž je vytvořen svět i lidské tělo. To je důvod, proč hovoříme o pěti druzích obilí, pěti druzích zeleniny apod. Pět je symbolické číslo, které vyjadřuje harmonický celek. Tradiční čínská moudrost rozděluje obilí do pěti velkých skupin, které jsou označovány jako su, např. pohanka; kche (ke), např. jáhly; maj (mai), např. pšenice, ječmen; šu (shu), boby; tao (dao), rýže. Těchto pět druhů obilí souvisí s pěti elementy lidského těla a je s nimi v pevném a hlubokém spojení. Obilí obsahuje mnoho minerálů a vitamínů, potřebných pro lidské tělo. Mnoho lidí si myslí, že obiloviny nejsou pro výživu důležité a nezáleží na tom, které z nich jíme. Ve skutečnosti se však výživové hodnoty a složení živin u různých druhů obilovin navzájem velmi liší, takže je třeba dbát na pestrost a vyváženost konzumace různých druhů. Z těch, které obsahují zvlášť velké množství prospěšných látek, můžeme uvést třeba brambory, kukuřici, fazole mungo nebo malé červené fazole. Vlastnosti jednotlivých obilovin byly v Číně v dávných dobách pečlivě a do hloubky zkoumány, a to především z pohledu toho, čemu čínské myšlení říká jin a jang, tedy vyváženost protichůdně působících prvků. Jin a jang potravin je pro výživu velmi důležitý. 92 | V. Strava v pěstování života a zdraví

Závěrem V této knize jsem se snažila jednoduše popsat, jak má člověk o sebe pečovat ve čtyřech ročních obdobích, jaké jsou výhody obilovin a luštěnin a co nám přináší vegetariánská strava. Mým hlavním cílem bylo pomoci nemocným a svým přátelům. Chci jim ukázat, jak mohou sami pečovat o své zdraví a vystříhat se nemocí. To je moje upřímné přání. Když moji přátelé budou zdraví, budu mít velkou radost a v srdci klid. Zdraví je základ života. Peníze a majetek nejsou pro náš život důležité, důležité je zdraví. Kdo je zdravý, je také krásný a mladý a dožije se vysokého věku, proto je třeba naučit se o sebe pečovat.

Poznámka k transkripci čínštiny V odborné literatuře z oblasti čínské medicíny se pro přepis čínských termínů používá mezinárodní transkripce čínštiny pinyin (pchin-jin). Jelikož pravidla výslovnosti pinyinu nejsou ještě u nás všeobecně známá, čínské pojmy v tomto textu přepisujeme českou transkripcí čínštiny, která poměrně přesně zachycuje výslovnost čínských slov, a v závorce za nimi uvádíme ekvivalenty v pinyinu. Již zdomácnělé pojmy jako jin, jang, čchi, a některé od nich odvozené, jsou uváděny jen v české transkripci.

137 | Závěrem

Guo Li

Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví Z čínského originálu přeložil, celkovou redakci textu a poznámkový aparát připravil Vladimír Ando. Podklady pro kapitoly V, V. 1 a V. 2 zpracovaly Veronika Zikmundová, Viktorija Bessenyey a Katarína Feriančíková. Vydalo nakladatelství DharmaGaia v Praze roku 2014. Odpovědný redaktor Lumír Kolíbal. Jazyková redakce Markéta Hubová. Obálka, sazba & typografie Martin Třešňák. Tisk S-tisk Vimperk. První vydání. ISBN 978-80-7436-050-3 DharmaGaia — Uhelný trh 1, 110 00 Praha 1, tel. +420 608 241 982, 608 242 993, e-mail: [email protected], www.dharmagaia.cz Distribuce: Kosmas — Lublaňská 34, 120 00 Praha 2, tel./fax +420 222 510 749, 222 515 407, e-mail: [email protected], www.kosmas.cz Distribuce v SR: Partner Technic — Námestie slobody 17, 811 06 Bratislava, e-mail: [email protected], www.partnertechnic.sk

www.dharmagaia.cz



幸福和健康 Guo Li


Guo Li

Dr. Guo Li, která má bohaté zkušenosti z více než třicetileté praxe čínské medicíny, nás v této knize seznamuje s hlavními zásadami a postupy starých čínských praktik v každodenním životě. Vedle návodů a praktických cvičení jsou vítaným doplňkem desítky receptů na přípravu zdravých pokrmů z čínské kuchyně. Všem zájemcům o zdravý životní styl se tímto dostává do rukou užitečná příručka, která pomáhá aktivním způsobem přispět ke zlepšení a udržení vlastního zdraví. Překladatel je sinolog. Zabývá se tradiční čínskou medicínou.

DharmaGaia

Do pěstování života patří kromě celé řady fyzických, dechových a mentálních cvičení především celkové sladění našeho životního způsobu s koloběhem přírodních ročních cyklů, výběr správné stravy a duševní zklidnění a očista. Čili moderním jazykem řečeno, zdravý životní styl.


Metody pěstování života (jang-šeng-fa) tvoří odedávna součást čínského lékařství. V dávných časech se dokonce považovaly za ještě důležitější nežli samotné léčení, protože jejich provádění a dodržování bylo chápáno jako nejlepší způsob prevence vůči nemocem. Jsou praktickým ztělesněním hlavní zásady čínské medicíny — léčit nemoc ještě předtím, než vůbec vznikla.

DharmaGaia


幸 福 和 健 康. Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví. Guo Li. DharmaGaia. Knížky pro přemýšlivé lidi

Recommend Documents

幸福和健康. Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví. Guo Li. DharmaGaia. Knížky pro přemýšlivé lidi