ROÈNÍK XXV. ÈÍSLO 2 (149) 2014
P
øíznivý stav ozimù oko kadého mlynáøe potìí. Je tomu tak odnepamìti, protoe dobrá úroda znamenala dobrou výtìnost a rovnì kvalitní mouku. I cena mohla být nií. Dnes je ale tøeba sledovat také pohyby cen na komoditních burzách, které se vdy nemusí odvíjet od výsledkù skliznì. Dokazuje to i vývoj cen v tomto marketingovém roce, kdy pøebytková bilance nejdøíve srazila ceny dolù, ale pozdìji rostly. Nejhorí je pøedpoklad jejich dalího výhledu. Situace se zmìnila do té míry, e nelze poèítat s jejich sniováním na konci marketingového roku. Nejenom, e se daøí exportu a tím sniování zásob, ale souèasnì vznikla komplikovaná politická situace, která tlaèí ceny vzhùru. el opìt dochází k rozporu mezi vývojem cen obilí a mouky, a tím také k ekonomickým ztrátám. Jsme tìsnì pøed konáním valné hromady Svazu prùmyslových mlýnù, které se pravidelnì zúèastòují vech-
ny mlynáøské organizace bez ohledu na èlenství. Jednání bude zcela otevøené. Bude tedy pøíleitost znovu rozebrat monosti, co by mohl svaz pro konsolidaci trhu s obilím a moukou udìlat. Svaz sice není marketingovou organizací, ale jeho povinností je starat se v mezích zákonù o podnikatelské prostøedí. Pøijïte se vyjádøit 5. 6. 2014 od 9.00 hod. do Pardubic. Naskýtá se znovu mnoho otázek jak dál v èinnosti svazu. V hodnoceném období svaz zorganizoval dvì setkání pøedstavitelù mlýnských podnikù, jednu konferenci k jakosti obilovin ze skliznì a dva semináøe zakonèené zkoukami profesních dovedností. Kromì toho je zde vydavatelská a poradenská èinnost i aktivní úèast v dùleitých komisích a orgánech. Sdìlte nám své pøedstavy, jak Vám svaz mùe pomoci. Anketa na www.svazmlynucr.cz.
PØÍZNIVÝ STAV OZIMÙ
Celý svìt je ji v oèekávání nové skliznì na severní polokouli. Porosty byly v prùbìhu vegetace ovlivnìny nepøízní poèasí v nìkterých významných produkèních oblastech. Pøedevím jde o ohroení suchem. V Evropì jsou díky teplé zimì obavy z chorob a kùdcù. Svìtové ceny obilovin v pøedchozích mìsících opìt stoupaly, a to pøedevím ceny penice. Zatímco v EU zùstávají vysoké, svìtové ceny v dubnu klesají. Stabilita cen v EU je dána jak pokraèující silnou poptávkou, tak i urèitým uklidnìním pøedchozích obav z destabilizace na Ukrajinì. Ceny kukuøice v USA i v EU mírnì stouply
v dùsledku obav o porosty (studené a detivé poèasí), nicménì kukuøice stále zùstává nejlevnìjí obilovinou na svìtových trzích. Pøedpoklad svìtové produkce penice na r. 2014/15 (IGC) je 700 mil. t, pøedpokládaná spotøeba je rovnì 700 mil. t a koneèné zásoby 190 mil. t. Oèekává se tedy, e produkce zhruba
pokryje spotøebu a koneèné zásoby budou beze zmìny oproti r. 2013/14. Do pøedpokladu se promítá oèekávaný výrazný pokles ploch penice v Kanadì (o 23 % oproti r. 2013/14). Pøedpoklad svìtové produkce kukuøice na r. 2014/15 (IGC) je 961 mil. t, spotøeba se pøedpokládá ve výi 945 mil. t a koneèné zásoby 171 mil. t. Nejnovìjí odhad osevních ploch obilovin v EU 28 pro r. 2014/15 je na 58,1 mil. ha (+1 % meziroènì). Odhad produkce obilovin v EU 28 pro rok 2014/15 je 301 mil. t (-0,3 % meziroè-
Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2013 Týden
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Penice potravináøská
4457
4519
4534
4586
4531
4610
4651
4766
4787
Penice krmná
3840
4470
4569
4401
4559
4552
4689
ito
3960
3361
4026
4254
4117
4300
4110
17.
Plodinová burza Brno – obchody promptní ve vybraných týdnech 2013 a 2014, cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání Komodita / týden
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
Penice potravináøská
4 750
4 850
4 850
4 787
4 900
4 811
4 900
4 885
5 000
4 961
Penice krmná
4 500
4 650
4 650
4 606
4 750
4 648
4 750
4 674
4 800
4 731
Jeèmen sladovnický
5 200
5 200
5 200
5 067
5 200
5 075
5 200
5 170
5 250
5 236
ito
3 900
4 100
4 100
3 994
4 200
4 066
4 200
4 127
4 300
4 217
Kukuøice
4 550
4 650
4 650
4 690
4 700
4 644
4 700
4 653
4 750
4 731
14.11.
19.12.
30.1.
27.2.
27.3.
24.4.
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží Zemì mìsto
25.7.
29.8.
26.9.
24.10.
Penice potravináøská Francie Rouen
189,00
192,80
185,86
200,79
202,72
207,65
193,58
197,51
212,44
211,37
190,00
185,00
201,00
203,00
196,00
200,00
211.00
215,00
201,00
198,00
191,00
206,00
206,00
207,00
202,00
213,00
214,00
Maïarsko Transdanubia 149,98
151,65
153,41
161,81
160,65
184,54
166,78
179,13
188,48
Polsko Slaski
214,82
160,77
166,01
168,82
175,25
180,72
180,45
181,04
190,36
Rakousko Vídeò
181,00
180,00
180,00
177,00
185,00
Èeská republika Brno
201,96
168,63
168,63
167,32
168,00
168,30
167,30
172,73
175,58
182,48
Belgie Antverpy Nìmecko Hamburg
ito potravináøské Nìmecko Hamburg
155,00
154,00
153,00
161,00
168,00
168,00
170,00
176,00
182,00
Polsko Slaski
141,90
95,77
108,96
117,94
120,31
131,01
133,25
127,28
145,22
Èeská republika Brno
192,16
145,10
135,29
136,19
135,22
135,44
134,04
144,00
148,39
156,93
2
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Svìtové trhy - ceny za pohotové zboží Chicago (Kè/t) 16.2.
23.2.
2.3.
9.3.
16.3.
23.3.
30.3.
Penice
5 405
5 531
5 443
5 724
5 812
6 295
6 317
Kukuøice
4 384
4 393
4 394
4 721
4 689
4 702
4 763
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody 16.2.
23.2.
2.3.
9.3.
16.3.
23.3.
30.3.
6.4.
Penice Kvìten 2014
4385
4442
4 379
4 727
4 975
5 074
5 092
4 927
Èervenec 2014
4416
4470
4 423
4 763
4 997
5 090
5 120
4 977
4 482
4 815
5 055
5 142
5 174
5 042
Záøí 2014
Kukuøice Kvìten 2014
3551
3608
3 611
3 787
3 770
3 757
3 860
3 955
Èervenec 2014
3586
3637
3 642
3 818
3 804
3 793
3 893
4 000
3 646
3 775
3 788
3 772
3 854
3 997
16.3.
23.3.
30.3.
6.4.
Záøí 2014
Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t) 16.2.
23.2.
2.3.
9.3. Penice
Kvìten 2014
5379
5361
5 372
5 739
5 786
5 786
5 751
5 664
Listopad 2014
5173
5197
5 154
5 466
5 519
5 587
5 559
5 417
Leden 2015
5 186
5 211
5 167
5 459
5 519
5 580
5 553
5 411
Kukuøice Èerven 2014
4856
4930
4 839
5 172
5 109
5 093
5 080
5 054
Srpen 2014
4925
4992
4 935
5 152
5 232
5 244
5 224
5 212
Listopad 2014
4 918
5 005
4 942
5 179
5 238
5 210
5 210
5 184
Dovoz a vývoz obilovin v marketingových letech 2012/2013 a 2013/2014 v tunách DOVOZ
VÝVOZ
1.7.2012 - 28.2.2013
1.7.2013 - 28.2.2014
1.7.2012 - 28.2.2013
1.7.2013 - 28.2.2014
Penice a soure
54 818,9
33 337,1
797 328,0
1 385 799,0
z toho potravináøská
47 849,2
22 458,9
740 578,0
1 296 648,2
ito
24 814,6
11 956,1
17 796,6
54 018,9
Jeèmen
25 498,5
27 136,6
211 003,6
169 301,2
z toho sladovnický
25 245,5
26 659,5
206 093,6
165 854,0
460,8
192,4
28 970,2
25 583,6
124 245,0
87 720,1
277 784,4
186 156,4
Obilí ostatní
1 635,6
1 925,0
20 843,5
21 117,0
Penièná mouka
29 550,9
41 376,5
23 012,2
25 455,8
Mouka ostatní
1 380,3
2 118,8
582,5
558,2
774,9
1 532,3
535,8
474,0
Krupice, krupièka
5 605,8
7 277,6
6 863,6
3 143,0
Zrna, klíèky upravené
25 004,5
29 877,5
67 723,7
55 663,2
Oves Kukuøice
z toho itná mouka
MLYNÁØSKÉ NOVINY
3
Výsledky šetøení osevu ozimù ÈSÚ pro sklizeò 2014 (plocha v ha) Pro sklizeò 2012
Pro sklizeò 2013
Pro sklizeò 2014
Index v % 2014/2013
Rozdíl v ha 2014 - 2013
Penice ozimá
746 002
788 422
773 473
98,1
-14 949
ito ozimé
29 821
37 498
32 759
87,4
-4 739
Jeèmen ozimý
95 225
106 265
108 662
102,3
+2 397
Tritikále
40 358
46 816
40 417
86,3
-6 399
Obiloviny ozimé celkem
911 406
979 001
955 311
97,6
-23 690
Øepka ozimá
394 448
418 808
385 594
92,1
-33 214
Plodina
Výsledky šetøení osevu ozimù ÈSÚ pro sklizeò 2014 podle krajù (plocha v ha) Kraj
Penice ozimá
ito ozimé
Jeèmen ozimý
Tritikále
Obiloviny ozimé celkem
Øepka ozimá
Praha + Støedoèeský kraj
157 425
5 302
21 511
5 289
189 528
80 330
Jihoèeský kraj
74 674
4 755
15 934
8 257
103 620
43 480
Plzeòský kraj
57 168
3 789
16 902
5 000
82 858
32 894
Karlovarský kraj
11 214
922
1 676
1 054
14 867
5 604
Ústecký kraj
58 194
1 362
3 901
749
64 206
23 414
Liberecký kraj
10 752
809
2 034
1 437
15 031
5 629
Královéhradecký kraj
53 606
2 865
8 295
3 944
68 709
25 191
Pardubický kraj
50 285
1 364
5 959
4 511
62 118
28 303
Vysoèina
71 532
5 811
11 517
4 549
93 409
40 655
Jihomoravský kraj
108 607
2 596
6 322
1 861
119 385
38 510
Olomoucký kraj
51 025
1 177
3 948
1 512
57 661
26 889
Zlínský kraj
31 571
639
4 417
697
37 324
15 121
Moravskoslezský kraj
37 421
1 369
6 248
1 558
46 595
19 574
nì), nejvìtí propad se oèekává v produkci ita (8,3 mil. t, tj. meziroènì -17 %), naopak u kukuøice se oèekává zvýení produkce na 69,2 mil. t (meziroènì +6,6 %). Bilance vývozu a dovozu EU je aktivní. Dovoz za 43 týdnù hospodáøského roku dosáhl 14,5 mil.t, z toho penice setá 1,4 mil.t, penièná mouka 24 tis.t. Vývoz dosáhl 34,2 mil.t (24,2 mil.t v roce 12/13 a 18,9 mil. t pøed dvìma lety), z toho penice 25,5 t a penièná mouka 795 tis.t. Osevní plochy v Èeské republice jsou celkovì mírnì nií ne v pøedchozím roce. Výsledky etøení osevu ozimù pro sklizeò 2014 podle ÈSÚ jsou uvedeny v tabulce. Zatímco u penice je pokles minimální s indexem 2014/2013 98,1% (v produkci cca do 100 tis.t), u ita je index 87,4% (v produkci cca o 18 tis.t). Poklesla také øepka ozimá index 92,1%. Konkrétní
4
MLYNÁØSKÉ NOVINY
situace podle krajù je uvedena rovnì v tabulce. Stav porostù ozimù i jaøin je velmi dobrý. Obavy ze sucha byly vèas zaehnány a nyní mohou nastat z dalího vývoje poèasí. Zatím lze oèekávat dobrou sklizeò. Ceny penice ale v ÈR stále postupnì stoupají. Dosáhly ji úrovnì 5000 Kè/t, od skladovatelù jsou vak jetì vyí. Zesílil rovnì export. Výsledky vývozu penice od 1.7.2013 do 28.2.2014 byly ve výi 1 386 tis.tun. Z toho 81,2% se vyvezlo do Nìmecka. Naopak nejvyí dovoz penice èiní 60,8% ze Slovenska. Vyváí se také ito. Za stejné období se ho vyvezlo 54 tis. tun, oproti dovozu ve výi 12 tis. tun. Pokraèuje pasivní bilance mouky. Penièné mouky se vyvezlo 25,5 tis.tun a dovezlo pøes 41 tis.tun. itné mouky se vyvezlo necelých 500 tun proti dovozu ve výi 1,5 tis. tun. Pasivní jsme i v krupièkách a krupicích
a v ostatních moukách. Bilance penice pøesto pøedpokládá zvýení koneèných zásob z 559 tis. t na 723 tis. t. Vzhledem k uvedeným okolnostem nelze oèekávat, e by se ceny penice mohly skokovì sníit v dùsledku pøebytku nabídky. Situace vyaduje zvýení cen mouky, které neodpovídají cenám obilí. Jak ukazují svìtové statistiky, ve svìtì ceny potravin rostou v závislosti na cenách surovin. Svìtové ceny potravin v bøeznu vystoupily na nejvyí úroveò za poslední rok. Pøíèinou je vývoj poèasí nepøející vegetaci, ale i politické napìtí kvùli krizi na Ukrajinì, která zpùsobila strach na trzích s obilovinami. Obavy jsou z naruení struktury obchodu. Poprvé od listopadu se naopak sníily ceny mléèných výrobkù, které vyvolala utlumená poptávka z Èíny a solidní nabídka na Novém Zélandu. Zpracoval PAVEL FILIP
Doby, kdy u nás mlýnská výroba dosahovala ziskovosti kolem 400 Kè/t (15 EUR/t) je ji nìkolik let tatam, a v dohledné budoucnosti její návrat nelze reálnì oèekávat. Dùvody, kterých je více, byly ji na mnoha místech diskutovány a analyzovány, dalí analýzy jistì pøijdou i v budoucnu, nebo stále narùstá mnoství zpracovatelných dat. Zjevné je, e pod vìtím tlakem se nacházejí èasto regionální mlýnské spoleènosti, ne lokální mlýny, zejména pokud mají monost se specializovat a pøípadnì vertikálnì propojovat se zemìdìlskou prvovýrobou anebo následnými zpracovatelskými subjekty. Nízká rentabilita se vak tak jako tak dotýká prakticky vech subjektù. Jedním z nástrojù, jak alespoò do jisté míry získat èást prostoru vymezeného mlýnským rozpìtím (rozpìtím mezi prodejní a nákupní cenou) je udrovat výrobu ve stavu pokud mono trvalého optima efektivity. Jde o to dokázat na nestabilním trhu, kde dochází k èastým a významným výkyvùm jak v odbytu a potamo ve výrobì jednotlivých mouk (i krmiv), tak v kvalitì nakupovaných partií suroviny, co nejrychleji zareagovat na náhlou zmìnu (výkyv), a výrobu co nejrychleji navrátit do optima úèinnosti.
4) Míchání a finalizace mouk
V mlýnském výrobním schématu existují ètyøi základní uzly/kroky, které, kadý z nich, podléhají jednoduchým základním pravidlùm. Platí, e jsou-li tato pravidla za kadé situace zachována, respektive, dojde-li po kadé zmìnì k jejich co nejrychlejímu znovunastolení, je rámec pro optimum efektivity zachován.
Jakkoli se tato pravidla zdají být samozøejmá, velmi èasto bývají v praxi poruována nebo zcela ignorována. Pøitom jednoznaèný, exaktnì mìøitelný, pøínos jejich dodrování lze vyèíslit mìsíènì minimálnì v øádu desetitisícù korun. Dùvodem bývá nedostatek pøehledných a vypovídajících informací o prùbìhu výrobního procesu. A navíc, co je sice logické, nicménì také bývá v praxi opomíjeno - uvedené ètyøi uzly/kroky na sebe navazují a existují mezi nimi kauzální vztahy. Chyba, která se objeví v jednom, promítá se do vech následujících.
1) Zámel Sestava smìsi na zámel musí být jasnì definována, a to tak, aby pro danou výrobu (vymílací klíè a poadavky na mouky) výsledná jakost obilí vstupujícího do èistírny vdy splòovala parametry vymezené nepøekroèitelným minimem, ale také racionálnì stanoveným maximem.
2) Pøíprava k mletí Obilí musí být vyèitìno dostateènì, bez vìtích ztrát, a postup nakropení a odleení musí odpovídat a) poadavkùm na jakost mouk, b) vlastnostem zpracovávaného obilí, c) podmínkám (napø. teplota roèní období atd.).
3) Vlastní mlýnské zpracování Vdy pøi maximální moné výtìnosti jedlých produktù odpovídající danému vymílacímu klíèi a charakteristikám mlýna (pasání diagram a popelová køivka). (Sniování výtìnosti jedlých výrobkù z jakéhokoli dùvodu kromì fyzikálních limitù je vdy neádoucí a vede ke ztrátám.)
Výsledná jakost mouk musí být pøedem jasnì definována a doladìna vymícháním a odleením a pøípadnì finální úpravou (fortifikací). Finální úprava zlepujícími èinidly (fortifikace) budi vdy chápána jako poslední, doplòkový krok optimalizující to, co nebylo dosaeno v pøedchozích krocích. Pøesnìji: smyslem finalizace je dosaení vyrovnaných standardních parametrù mouk, kompenzace odchylek, které nebylo moné eliminovat v pøedchozích krocích.
Pro kontrolu naplnìní základních pravidel platných pro jednotlivé technologické uzly lze pouít nástroje, které sbírají v urèeném èase data a mohou je pøevést do podoby èíselných ukazatelù. Ty mají svou podobu a rozsah v kadém technologickém uzlu a jejich hodnoty vyjadøují míru naplnìní uvedených pravidel.
Koncept funkèního systému výroby Na zmínìném základì postupnì vznikl jednoduchý a pøehledný diagnostický nástroj, který jsme nazvali koncept funkèního systému výroby. Vycházíme z toho, e funkèní je takový systém, který pracuje vyrovnanì v celé své struktuøe. Tento nástroj je vytvoøen na bázi obecných fyzikálních principù mlýnského výrobního procesu a na vzájemném vztahu jednotlivých operací. Jeho výstupem je jednoduchý
pøehled o stavu procesu v konkrétním èase vyjádøený jednoduchými èíselnými kritérii a koeficienty postihujícími ve výsledku celý proces ve vech ètyøech krocích. Ve výsledné podobì mùe diagnostický systém poskytnout øídícímu pracovníku (pracovníkùm) pohotový a ucelený pøehled o tom, jak blízko optimu se výrobní proces v daném èase nachází. Výhodou takového systému diagnostiky je i to, e jasnì vyèleòuje podstatné ukazatele z mnoství dalích, èasto ménì podstatných nebo podruných dat, ukazuje bezprostøednì nejkratí cestu k nápravì a není nároèný na hloubku pochopení fyzikálních principù, kterými se mlýnský technologický proces øídí. To znamená, e je pouitelný i pro ty øídící pracovníky, kteøí nejsou s mlýnskou technologií hloubìji obeznámeni. A navíc, nevyaduje obvykle prakticky ádné pøímé investice, a lze jej uplatnit v kadém standardním mlýnském provozu, který disponuje základním laboratorním vybavením. Pokud pro daný mlýn poøídíme prùmìrný výstup ze systému za dostateènì dlouhé období (alespoò nìkolika mìsícù), mùeme jej rovnì znázornit graficky jako profil neboli tváø pøísluného mlýna. Uèiníme-li tak, máme základ pro vyhodnocení, zda se mlýn ubírá smìrem, který povaujeme za ádoucí. Tato nejvyí vrstva vak mùe fungovat obousmìrnì. Kdy zváíme (a to je vìc skuteènì strategického rozhodnutí), jak by se mlýn ve své lokalitì a své èásti trhu mìl vyprofilovat, aby se v mezích moností maximálnì vymezil a ozvlátnil, mùeme zformovat jeho ádoucí profil a ten pøenést zpìt do kritérií výrobního procesu. Systém velmi rychle odhalí technologické problémy, které by v takovém pøípadì bylo nutno vyøeit. Pøinejmením se ukáe, zda zámìr je ve stávající konstelaci proveditelný. Koncept funkèního systému výroby rozhodnì nevyøeí vechny problémy, které souèasná situace v mlýnském oboru pøináí. Pomùe ale výrobní postupy uèinit citelnì efektivnìjími, umoòuje lapidárnì: mít mlýn lépe pod kontrolou a je uiteèným nástrojem pøi moných strategických rozhodnutích, která se zpravidla výrobního procesu dotýkají.
[email protected] (pokraèování pøítì)
MLYNÁØSKÉ NOVINY
5
WinCoS r2 je oznaèení nového automatizovaného systému øízení procesù, který dodává firma Bühler. Pøi vývoji byly vyuity dlouhodobé zkuenosti z automatizace rùzných potravináøských zaøízení, mlýny nevyjímaje. V mlynáøské veøejnosti jsou známé systémy na øízení výtìnosti mlýnských procesù a k tomu pøiøazené moduly na øízení poruch, pøípadnì nastavení mlecích válcových stolic pro rùzné reimy mletí. Ji nìkolik let, ale firma nabízí zcela komplexní systém WinCoS, nyní s oznaèením r2, který se pøizpùsobí na míru potøebám vaeho zaøízení. Ji se základním provedením obdríte objemný balík pro ovládání Vaeho procesu. Na pøání mùete získat spoleènì s dodateènými moduly více informací pro øízení a kontrolu procesu, a s dalími specifickými funkèními moduly je pak moné vybavit kadou
linku provozu. Obsluha i rozsah funkcí jsou optimalizovány podle procesù. Systém mùe zaèít napøíklad od zpracování zakázky, která je plánována a kontrolována, pøes míchání smìsí mouk na míru a komplexních smìsí urèených pro pekaøské a cukráøské
výrobky, a k zadávání rùzných receptur, pøièem vechny kroky procesu jsou ovladatelné. Management procesu pøipravuje obsluhujícímu personálu práci tak pøehlednou, jak je to jen moné. Pøehledy o komorách, hláení zakázek, rychlé analýzy produkce se statistikami spotøeby a výroby informují kdykoliv o aktuálním výkonu zaøízení. Pomocí správy komor lze provést nastavení hladiny a jednoduchým zpùsobem uzavøít komory pro údrbáøské práce. Ve výrobì je navíc dùleitým tématem jasné oddìlení produktù. WinCoS r2 zabraòuje vzájemnému smíchávání svým vlastní systémovým blokováním produktu. Správná volba èidel a ovladaèù zajiuje pøenos funkcí procesu do ovládání. Do databanky je moné vloit nejrùznìjí údaje, napøíklad: seznam alergenù, seznam sil, pøiøazení produktù, regulace doby chodu motorù, regulace doby odleení, statistika produkce a spotøeby, správa receptù a správa zakázek, kontrola toku materiálu a dalí. Informativnì a pøehlednì sestavené obrazovky procesu poskytují v kadém okamiku úplný pøehled o aktuálním stavu produkce. Poruchy jakékoliv èásti zaøízení jsou ihned zøejmé, bez ohledu, na jaké obrazovce se obsluha nachází. Formuláøe na zpracování dat pro zakázky, receptury a nastavení, jsou provedeny ve známém systému Windows. Nabídková okna nebo pole pro vkládání jsou k dispozici s jednoduchou obsluhou. Zaøízení lze ovládat z více stanovi nebo stanic a tím je zajitìn vyí komfort obsluhy. Mezi základní výhody WinCos r2 patøí jeho modulární konstrukce, dlouhodobì ovìøená funkènost inovovaných softwarových a hardwarových systémù, bezpeènost dat a servis. Na sí jsou napojeny pamìovì programovatelné ovládání, tiskárna a systémy EDV. Pouitím ethernetu TCP/IP je moná obsluha také pøes Vai domácí sí nebo dokonce pøes laptop z Vaeho domova. Data o produkci a zakázky od a k systémùm úèetnictví se mohou pøenáet pøes WinCoS. Základ software: vizualizace Siemens WinCC, programovací jazyk Microsoft Visual Basic, Visual C, databanka Microsoft MSDE (SQL databanka), provozní systém Microsoft Windows 2000.
6
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Odborné veøejnosti je veobecnì znám vliv doby skladování na technologickou jakost mlýnských výrobkù, i kdy exaktní vysvìtlení je komplikované nejen díky zmìnám jednotlivých sloek, vstupní kvalitì, ale rozhodují i podmínky a doba. Pekaøské uití penièné mouky je spojeno s èasovou prodlevou, oznaèovanou jako zrání, døíve stáøení. Proces biochemických a fyzikálnì chemických zmìn probíhá intenzivnì v prvních dnech skladování. Jde o technologicky významnou etapu, ve které dochází vlivem oxidace ke zmìnì terciální a kvartérní struktury pøítomných biopolymerù (bílkovin a polysacharidù). V prùbìhu zrání se významnou mìrou dotváøejí technologické vlastnosti a stabilizují jakostní parametry mouky. Mìní se zejména vaznost vody a viskoelastické charakteristiky lepkové struktury (pomìr tanosti a prunosti). Lepek s pøevaující taností se èasem stává prunìjím, avak pøi opaèném pomìru obou sloek lze zjistit i negativní zmìny (neúmìrné sníení tanosti, spojené s negativním dopadem na objem peèiva). Zmìny tukové sloky jsou spojovány se zvýením obsahu kyseliny olejové a dalím vlivem na bílkoviny ve smyslu zpevnìní a zvýení bobtnavosti. Zjitìné mnoství mokrého lepku se mùe zráním sníit nebo naopak zvýit v závislosti na vlastnostech lepkových bílkovin. V pøípadì tzv. krátkého lepku, kdy jsou pøi vypírání z èerstvé mouky vysoké ztráty, se odleením obsah prùkaznì zvýí. Stárnutí krobu ovlivòuje prùbìh mazovatìní nepøímo, údajnì vlivem ztuení obalu krobových granulí. Sníení èinnosti amyláz, spojené s poklesem diastatické mohutnosti, se mùe projevit zhorením barvy povrchu pøi peèení. Minimální doba uskladnìní pøed zpracováním v pekárnì by mìla být ètyøi dny, za ideální se povauje jeden a dva týdny. Skladování
penièné mouky po delí dobu není v naich podmínkách obvyklé. Z výzkumných prací je zøejmé, e za uskladnìní pøi o vlhkosti do 14 % a teplotì do 20 C nedochází v penièné mouce k negativní zmìnì obsahu preexistujících vitamínù, minerálních látek ani èinnosti pøítomných enzymù po dobu dvou let. Pøi fortifikaci kyselinou askorbovou se nemìní funkèní vlastnosti upravené mouky 6 9 mìsícù. Hrudkovatìní nebo netypický pøípach déle skladované penièné mouky jsou zpravidla zpùsobeny nesprávnými podmínkami uskladnìní (Popperet al. 2006). Vliv skladování mlýnských výrobkù na kvalitu se øeí ji mnoho let. Dokazují to pøíklady skladovacích pokusù z let 1976, 1999 a 2001 a z nich vyplývající zmìny dobou uskladnìní v rùzných podmínkách. Sledování technologických vlastností mlýnských výrobkù bìhem skladování v silech bylo v osmdesátých létech pøedmìtem oborového výzkumu ve VÚMPP Praha. Doba stáøení byla oznaèena za limitující faktor pro výpoèet potøebných kapacit skladovacích prostorù na mlýnské výrobky v pekárnách a celého úseku dokonèovacích procesù ve mlýnech. Skladovací pokusy s moukami T512, T 1050, T 930 po dobu 1 mìsíce byly provedeny v betonovém, ocelovém a døevìném sile. Pro vzorky penièné mouky odebírané v pìtidenních intervalech byly stanoveny ana-
MLYNÁØSKÉ NOVINY
7
lytické znaky (vlhkost, mokrý lepek, bobtnání a tanost) a reologické charakteristiky na farinografu, extenzografu, amylografu a maturografu. Pro mouku T 512 bylo zjitìno, e obsah mokrého lepku nejprve mírnì klesal (vlivem problémové vypíratelnosti) a po 8 dnech se hodnota ustálila. Bobtnání a tanost lepku byly také po této lhùtì optimální. Z farinogramù bylo zjitìno, e vaznost a pokles konzistence tìsta se po 10 dnech stabilizuje (kolísání o 0,6 % a 10 BJ). Hodnota extenzografického pomìru a energie se po poèáteèním poklesu obou znakù vyrovná také po 8 dnech zrání mouky. Amylografické maximum T 512 prvních 10 dnù klesá a dále jsou zmìny neprùkazné. Maturografické znaky tìsta (odpor a prunost), které podle autorù nejlépe popisují zpracovatelské vlastnosti penièné mouky, v dobì po semletí kolísají a optimální výe pro výrobu peèiva dosahují po cca 8 dnech. Uvedené zmìny jakostních znakù korespondují s mìrným objemem peèiva, který v prvních dnech zrání mouky vykázal prùkazný pokles a po 8 dnech dosáhl max. výe. Dalí doba skladování se projevovala trvale mírným poklesem objemu. Pro chlebovou mouku T 1050 bylo zjitìno kolísání a zvýení obsahu mokrého lepku (vlivem zlepené vypíratelnosti), ale ke zvýení hodnoty bobtnání a prunosti dochází ve srovnání s T 512 pozdìji, a mezi patnáctým a dvacátým dnem skladování. Zmìny farinografických a extenzografických charakteristik tìsta z chlebové mouky byly neprùkazné v rámci pøesnosti zkouek, zatímco na amylografu a maturografu bylo zjitìno kolísání hodnot
8
MLYNÁØSKÉ NOVINY
v prvních deseti dnech. Stanovení mìrného objemu peèiva bylo podle autorù zatíeno vìtí chybou a ke zlepení a stabilizaci dolo ji bìhem 5 a 7 dnù. Skladování itné mouky bylo provedeno ve srovnatelných objektech, avak v dobì o skladovacích pokusù byly prùmìrné teploty o 5 10 C vyí. V rozsahu zkouek obvyklých pro T 930 se zjistily minimální výkyvy pro kyselost, obsah maltózy a amylografické maximum. Pøi pokusném peèení byl dosaen optimální objem chleba v 7.- 8. dni skladování. Vliv podmínek skladovacích pokusù (typ sila) na technologické znaky mlýnských výrobkù nebyl jednoznaènì prokázán, ale vìtí citlivost na podmínky mìla T 512. Porovnáním výsledkù provedených rozborù bylo konstatováno, e penièné i itné mouky vykazují nevyrovnanost jakosti v prvních deseti dnech skladování; po této dobì jsou jejich parametry k èasovému faktoru pomìrnì stabilní (Tvrzník a Procházka, 1976). Dalí pokus se skladováním penièné mouky hladké byl proveden po dobu 4 mìsícù (1.- 4. /1999) v sile prùmyslové pekárny s cílem zjistit dobu pro dosaení optimální výtìnosti mléèného peèiva (Tomoviè 1999). Analytické znaky (vlhkost, obsah popela, mokrého lepku, bobtnavost, kyselost, èíslo poklesu) a reologické zkouky na farinografu byly provádìny v týdenních intervalech. Souèasnì se vyhodnocovala výtìnost a mìrný objem peèiva. Z rozborù je zøejmé, e delí doba skladování se projevila zvýením obsahu mokrého lepku v prùmìru o 3 % a po esti týdnech se zvýilo èíslo poklesu na optimální hodnotu 220 s. Zmìny ostat-
Skladování penièné mouky svìtlé v pytlích bylo provedeno po dobu 3 mìsícù, a to v období 11./2000 - 1./2001 o (prùmìrné teploty 8 C) a 2.- 4./2002 (prùmìrné teploty o 18 C) (Machová, 2001). Analytické znaky (vlhkost, obsah popela, mokrého lepku, tanost, kyselost, èíslo poklesu) a reologické zkouky na farinografu a alveografu byly provádìny v tøídenních intervalech. Z výsledkù je zøejmé, e vlhkost mouky skladované v pytlích logicky pøi nií teplotì rostla, zatímco pøi vyí teplotì klesala. S dobou skladování se zvýila kyselost bez ohledu na skladovací podmínky a zmìny vlhkosti mouky. Obsah mokrého lepku stanovený na vypíraèi Hýa-pidla (chyba stanovení 3 %) vykazoval velký rozptyl a pokles s èasem nebyl statisticky prùkazný. Hodnota èísla poklesu se dobou skladování mírnì zvýila (cca o 10 %). Zmìna viskoelastických vlastností tìsta (podle alveogramù) se prùkaznì zjistila a po 40 dnech skladování, a to ve smyslu zvýení prunosti a poklesu tanosti. Zmìny konfiguraèního pomìru závisí na podmínkách uskladnìní, stejnì jako alveografická energie, kde pøi uskladnìní za vyí teploty bylo zjitìno zvýení, a v chladnìjím skladu naopak sníení, které vak nebylo statisticky prùkazné. Vaznost vody podle farinogramù se po deseti dnech skladování trvale sniovala.
Obr. 1 Zmìny obsahu bílkovin vlivem dlouhodobého skladování ních sledovaných znakù nebyly prùkazné. Podle farinogramù dolo delím skladováním k vyímu poklesu konzistence tìsta, tedy neprojevilo se zvýení obsahu mokrého lepku. Objem peèiva stanovený v laboratorních podmínkách byl vyí a po 3 týdnech uskladnìní, zatímco doba skladování se na výtìnosti mléèného peèiva zjitìné v pekárnì neprojevila.
Na zrání mlýnských výrobkù má vliv také stav potravináøské penice pøed mlýnským zpracováním, zejména v období po sklizni. Zmìny jakostních znakù (èíslo poklesu, obsah bílkovin a mokrého lepku) dvaceti odrùd potravináøské penice (mezinárodní pokus CIMMYT) vlivem dlouhodobého skladování (2004 2014) byly diskutovány v pøedchozím èísle MN - 1 (148). V uvedeném souboru byly zaøazeny tøi ès. odrùdy (Samanta, Vlasta, Nela), pro které byl zjitìn prùkazný pokles obsahu mokrého lepku a témìø dvojnásobná hodnota èísla poklesu. Z pekaøské praxe je známo, e nutné témìø roèní skladování potravináøské penice se projeví zmìnou zpracovatelské kvality penièné mouky svìtlé (rozdíly v dobì listopad - záøí) nebo odliným chováním kvasù z itné mouky z dováeného starého ita. Rozdíly v pekaøské kvalitì penièné mouky v období mezi skliznìmi se ve mlýnì sniují pøípravou zámelu z nové a staré penice. Cílem vlastní experimentální práce bylo sledovat zmìny jakostních znakù penièné mouky z rùzných odrùd potravináøské penice ze S Selgen Stupice. Sedmnáct vzorkù odliné technologické jakosti pochází z laboratorního mletí (MU 202, Bühler) provedeného v roce 2004. V souboru pøevaují odrùdy pekaøské kvality, zaøazené do jakostní tøídy A a B, kde se obsah bílkovin v penièné mouce svìtlé pohyboval v rozmezí 9,2 % - 12,9 %. Vzorky hladké mouky byly skladovány v sáècích uloených v uzavøené komoøe za konstantních podmínek (teplota, vlhkost vzduchu) a bez pøístupu svìtla po dobu 10 let. Komplexní rozbor byl proveden z laboratornì pøipravené mouky v roce skliznì penice (2004). Po 10 letech skladování penièné mouky byly podle platných ÈSN norem stanoveny vlhkost, obsah popela, mokrého lepku, bílkovin, Zelenyho test a èíslo poklesu. Zmìny vlastností bílkovinného komplexu
Obr. 2 Zmìny obsahu mokrého lepku vlivem dlouhodobého skladování
Pro posouzení vlivu dlouhodobého skladování byly zvoleny kvantitativní charakteristiky, nepøímo popisující bílkovinný komplex penièné mouky. Obsah bílkovin se
MLYNÁØSKÉ NOVINY
9
s mnostvím zjitìných bílkovin (18,4 33,4 %). Po dlouhodobém uskladnìní byl zjitìn nií obsah v prùmìru o 5 % (Obr. 2). Podle literárních pramenù i praktických zkouek je známo, e metoda vypírání je zatíena chybou a 2,5 %. Vyí zjitìné rozdíly mohou být zpùsobeny zmìnami ve struktuøe lepkových bílkovin, které se projevují pøi mechanickém vypírání vodou. Dokladem jsou i negativní zmìny Zelenyho testu (Obr. 3). Hodnoty pro peniènou mouku ze vzorkù odrùd zjitìné v roce 2004 kolísají v irokém rozmezí (23 63 ml), ale pro polovinu vzorkù pøesahují optimální hodnotu 45 ml. Po skladovacím pokusu dolo k dramatickému poklesu na nízkou úroveò (17 39 ml) a v rámci chyby stanovení nehraje roli pùvodní výe, tedy odrùda penice. Výsledky korespondují s pokusy ZVÚ Kromìøí, kde pøi tøíletém skladování (1996 1999) byl zjitìn mírný pokles obsahu mokrého lepku a prùkazné sníení SDS testu ji po 18 mìsících. Zmìny vlastností krobového komplexu
Obr. 3 Zmìny Zelenyho testu vlivem dlouhodobého skladování v souboru pohyboval v rozmezí cca 3 %. Pro vìtinu vzorkù bylo zjitìné mnoství typické pro mouky komerèní výroby (10,3 a 12,9 %). Z Obr. 1 je zøejmé, e vlivem desetiletého skladování dolo k poklesu v prùmìru o 1 % obsahu bílkovin, stanoveným podle Kjeldhala. Pøi obvyklé chybì (0,2 %) lze konstatovat, e jde spíe o prùkazné sníení. Obsah mokrého lepku stanovený v roce 2004 koresponduje
Pro posouzení vlivu dlouhodobého skladování byla zvolena uzanèní charakteristika - èíslo poklesu, popisující chování krobového a amylázového komplexu penièné mouky. Pro sledované vzorky vyrobené v roce 2004 jsou typické vysoké hodnoty tohoto znaku (356 460 s). Polovina vzorkù mìla èísla poklesu vyí ne 400 s. Z Obr. 4 je patrné, e se vlivem desetiletého uskladnìní zvýila èísla poklesu a dvojnásobnì. S pøihlédnutím k normované opakovatelnosti stanovení (10 % prùmìrné hodnoty) nelze rozdíly vysvìtlit pøesností uzanèní zkouky. Lze pøedpokládat, e pøíèinou je zpevnìní povrchu krobových zrn, odolnìjích ke zmìnì o viskozity mouèné suspenze pøi teplotì 100 C. Popperet al. (2006) uvádí, e èísla poklesu nad 600 s se vyskytují zøídka, napø. australské mouky z penice pokozené vysokými teplotami, a pro pekaøské zpracování nejsou vhodné. Pøi pokusech ZVÚ Kromìøí (1996 1999) v souladu s naimi výsledky zjistil prùkazné zvýení èísla poklesu, a to ji po 15 mìsících skladování.
Shrnutí Skladování penièné mouky po dobu nìkolika dnù je technologicky nezbytné v souvislosti se stabilizací a pøípadným zlepením jakosti vlivem biochemických procesù oznaèovaných jako zrání. Optimální lhùtu lze stanovit jen pro prùmìrnou kvalitu mouky a konkrétní sklizeò potravináøské penice. Delí pak, napø. nìkolik mìsícù, se projevuje spíe negativním dopadem na pekaøskou jakost. Dlouhodobé skladování potravináøské penice ani penièné mouky (10 let) nemá v evropských podmínkách pøímý vztah k reálnému stavu. Pro peniènou mouku platí (zejména z ekonomických dùvodù) spíe opaèné snahy, tedy pekaøské zpracování v krátké dobì po dodávce ze mlýna. Bez ohledu na uvedené skuteènosti vyplývají z dlouhodobého skladovacího pokusu zajímavá zjitìní, která korespondují se zmìnami jakostních znakù ès. odrùd potravináøské penice ve skladovacích pokusech v letech 1996 - 1998 a 1998 - 1999 provádìných ZVÚ Kromìøí, a z krátkodobých skladovacích pokusù s peniènou moukou z let 19762001. Citovaná literatura je k dispozici na
[email protected].
Obr. 4 Zmìny èísla poklesu vlivem dlouhodobého skladování
10
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Práce byla vypracována v rámci projektu NAZV 321 150150 10 a QI 111B 053. MARIE HRUKOVÁ, IVAN VEC - VCHT Praha
Spoleènost Europasta SE v prùbìhu mìsíce bøezna 2014 ukonèila rozsáhlou modernizaci svého hlavního výrobního závodu v Litovli. Investice do rozíøení výrobních kapacit, logistického zázemí, automatizace provozu a pøesunu výroby z ostatních závodù skupiny (Bratislava, Rosice, Borov nad Vltavou) probíhala od roku 2009 a byla uzavøena pøesunem výrobní linky Buhler na výrobu krátkých tìstovin s výrobní kapacitou 2 000 kg/hod ze závodu Borov nad Vltavou. V prùbìhu posledních 5 let byly instalovány v Litovli tøi nové výrobní linky na výrobu krátkých a dlouhých tìstovin s celkovou výrobní kapacitou 10 000 kg/hod. Dolo tak k více ne zdvojnásobení výrobních kapacit. Celková instalovaná a efektivnì vyuitelná výrobní kapacita závodu dosahuje v souèasné dobì pøiblinì 75 000 tun tìstovin roènì (výroba v roce 2013 mírnì pøevýila 50 000 tun). Souèástí rozsáhlých investic uplynulého období bylo kromì investic do výrobních linek zvýení kapacity zásobníkù mouky na pøíjmu, nezbytné zvýení kapacit kotelny, investice do výrobního zaøízení na výrobu tvarù farfalle a dále celé související balicí sekce vèetnì prùbìhových vah, detektorù kovù, kartonování, paletizace a následnì automatického zakladaèového skladu. Je pøedpoklad, e v období nejbliích nìkolika let budou realizovány spíe mení, optimalizaèní investice, vzhledem k pomìrnì dlouhé ivotnosti výrobních zaøízení, a pøípadnì
MLYNÁØSKÉ NOVINY
11
12
MLYNÁØSKÉ NOVINY
obnova nìkterých meních strojù v balicí sekci. Finanènì nejrozsáhlejí èást investic do výrobního závodu pøedstavovala v roce 2012-2013 instalovaná linka na výrobu paget od italské spoleènosti Fava. Nová linka na pagety s instalovaným výkonem 4 300 kg/hod. nahradila tøi výrobní linky na pagety, které do té doby bìely v Litovli, Borovì a Rosicích s celkovým efektivním výkonem 2 400 kg/hod. Investice pøedstavuje obrovský posun jak v efektivitì výroby, tak i v kvalitì produkce a kapacitní rezervì pro dalí obchodní rozvoj. Po provedení zmínìných investic disponuje Europasta v Litovli výrobním závodem, který je kapacitnì i kvalitativnì schopen zásobovat rostoucí poptávku obchodních øetìzcù v regionu støední Evropy. Certifikace IFS na vyí úrovni je proto samozøejmostí. Výrobní závod v Borovì se kromì aktivit penièného a itného mlýna nadále zabývá produkcí speciálních výrobkù (krupièka, extruze, válcované tìstoviny) a je významnou souèástí skupiny.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
13
Pozornost letonímu brnìnskému veletrhu zemìdìlské a lesnické techniky vìnujeme pøedevím z dùvodù úèasti firem Bühler, JK Machinery a Taurus. Jejich úèast byla velmi úspìná, a to pøedevím pro firmu Bühler, která zde získala zlatou Grand Prix Techagro za optický tøídiè. Vystavovatelé zde pøedstavily monosti tolik potøebných modernizací a inovací, kterým má být urèena tøetina prostøedkù z nového Programu rozvoje venkova. Pozitivní je jistì skuteènost, e podle statistik se výrobcùm èeské zemìdìlské techniky daøí. Tyto firmy vyvezly loni do zahranièí zboí za 15 mld Kè. Znaèný podíl mají opìt traktory Zetor (Polsko, Skandinávie). Úspìchy mají také stroje na zpracování pùdy, pøívìsy a návìsy. Firmy vyrábìjící ze-
mìdìlskou techniku zamìstnávají v ÈR kolem 10 tisíc lidí. Komplex veletrhù zemìdìlské a lesnické techniky byl rekordní ve vech parametrech. Vnitøní i venkovní výstavní plocha brnìnského výstavitì byla vyuita do posledního metru, stánky obsadily dokonce i trávníky a dalí nezvyklá vý-
stavní místa. Návtìvnost pøekonala vekerá oèekávání a za pìt dní se vyplhala k poètu 120 tisíc osob. Absolutní rekord byl zaznamenán v nedìli 30. bøezna, kdy branami výstavitì prolo 38 034 návtìvníkù, vùbec nejvíce na vech veletrzích poøádaných v Brnì za posledních 10 let. Jen za první den letos pøilo více návtìvníkù ne za celý první roèník veletrhu v roce 1994. Letoní Techagro definitivnì potvrdilo jeho nadregionální støedoevropský význam na pozici jednoho ze tøí nejdùleitìjích veletrhù agrární techniky v Evropì, uvedl generální øeditel a.s. Veletrhy Brno Jiøí Kuli. Pøehlídka zemìdìlské, chovatelské a lesnické techniky se v Brnì poprvé uskuteènila pøed 20 lety a dnes je tøetí nejvìtí svého druhu v Evropì. Vystavovatelé a návtìvníci letos pøijeli ze ètyø desítek zemí svìta. Na výstavitì dorazilo více ne 300 organizovaných zájezdù odborníkù ze zemìdìlských podnikù a firem. Z rùzných èástí Èeské republiky pøijelo pøiblinì 250 autobusù, ze Slovenska 50, nìkolik dalích desítek také z Rakouska, ze Slovinska, Srbska, z Bulharska, Maïarska a Polska. Tuzemtí i zahranièní návtìvníci byli velmi spokojeni s rozsahem nabídky a poètem prezentovaných novinek. Mezi vystavovateli nechybìl nikdo z významných evropských výrobcù a distributorù zemìdìlské a lesnické techniky. Do soutìí o nejlepí exponáty bylo pøihláeno 87 pièkových výrobkù a tøináct z nich získalo Grand Prix Techagro. Jednu z nich získala firma Bühler za optický tøídiè. Jak je ji výe uvedeno, kromì firmy Bühler se zde prezentovaly firmy JK Machinery a TAURUS. Vechny tøi jmenované se ve své prezentaci soustøedily na technologie èitìní zrnin. Od JK Machinery zaujaly speciální stroje na loupání zrnin (pohanky, prosa a sluneènice), dále sítové tøídièe, odkaménkovaèe a pneumatické tøídící stoly. TAURUS pøedstavil své rotovníky, dopravní systémy a magnetické separátory. Souèástí veletrhù byl rozsáhlý odborný doprovodný program, který øeil aktuální otázky sektoru. Rozvoji zahranièní obchodní spolupráce se vìnoval
14
MLYNÁØSKÉ NOVINY
kulatý stùl Euroasijská ekonomická komise Rusko-Kazachstán-Bìlorusko Èeská republika. O trendech v podpoøe mladých zemìdìlcù jednal XVIII. Snìm Spoleènosti mladých agrárníkù ÈR, a perspektivou rodinných hospodáøství se zabýval semináø Asociace soukromého zemìdìlství Rok rodinných farem. V rámci veletrhu ANIMAL VETEX probìhl dvoudenní 6. støedoevropský veterinární kongres s úèastí 180 veterinárních odborníkù z ÈR i ze zahranièí. Odborný doprovodný program veletrhu SILVA REGINA probíhal po celých pìt dní v pøednákovém sále expozice Lesnické a døevaøské fakulty Mendelovy univerzity v Brnì a vìnoval se mj. vyuití døeva ve stavebnictví, evropské lesnické politice, státní lesnické politice, inventarizaci lesù v ÈR a slubám vlastníkùm lesù. V rámci veletrhu BIOMASA probìhlo nìkolik cyklù pøednáek a prezentací zamìøených na problematiku kompostování, bioplynu a energetické vyuití døevní hmoty. Velkou sledovanost mìlo dvacet praktických ukázek drcení a tìpkování, do kterých se pokadé zapojila technika deseti vystavujících firem.
vorubeckém sportu STIHL® TIMBERSPORTS®. V pavilonu Z se díky spolupráci se Sdruením podnikatelù SILVAJAGD podaøilo soustøedit øadu loveckých a lesnických unikátù z muzejních i soukromých sbírek, mj. i jedineèné poprvé vystavené trofeje z honiteb Vojenských lesù a statkù nejen z Èeské, ale i ze Slovenské republiky. Pøedstavit zemìdìlství a lesnictví nejmladí generaci bylo smyslem akcí Zemìdìlství ije! a Lesní pedagogika, které pøilákaly stovky dìtských návtìvníkù. Celé pøízemí pavilonu E obsadila Velká vèelaøská výstava s rekordní
úèastí vèelaøù. Vedle pestré nabídky vèelích produktù s velikonoèní tematikou nabídla také cyklus vèelaøských pøednáek. Techagro v porovnání se Salimou naznaèuje rozdílnou finanèní situaci v tìchto sektorech. Zatímco zemìdìlské podniky, zejména ty s rostlinnou produkcí, vytváøejí ve svém hospodaøení dostatek finanèních zdrojù na investice a modernizace, potravináøský prùmysl stagnuje a je v investièním deficitu díky nízkým prodejním cenám svých výrobkù. Proto také Salima není tak velká a zajímavá, jako pøed lety. (PF)
Veletrhy oslovily nejen odbornou, ale také irokou veøejnost, kterou na výstaviti oèekával atraktivní doprovodný program pøipravený partnerskými organizacemi i vystavovateli. Velkému zájmu se tìila výstava hospodáøských zvíøat s komentovaným pøedvádìním skotu, ovcí a koz. Um døevorubcù mohli obdivovat diváci nìkolika show a soutìí vèetnì kvalifikaèního závodu mistrovství ÈR v døe-
MLYNÁØSKÉ NOVINY
15
Žitné Centrum
je webová informaèní platforma vìnovaná zejména itu, jeho zpracování a významu v lidské výivì. Snahou provozovatelù je pøináet aktuální informace a obracet se nejen k odborné veøejnosti ve mlýnech a pekárnách, ale obecnì také ke vem, kdo o tuto zajímavou oblast potravináøství mají zájem. Rádi bychom v naem itném centru pøispìli k obratu ve vnímání ita a dalích minoritních obilovin a jejich návratu na dùstojnou pozici mezi výrobky cereálních technologií, mlýnù a pekáren v Èeské republice. Budeme zde informovat jak o technologických aspektech, tak o zdravotních, hygienických, analytických i agronomických hlediscích zpracování i pìstování ita a minoritních obilovin. A zároveò na tomto místì chceme otevøít prostor pro fundovanou diskusi na nìkterá dílèí témata. Jedním z nich napøíklad jistì mùe být oblast technologie vedení itných kvasù, kde se èasto støetávají rùzné názory na tradièní a moderní postupy, nebo právì celá oblast zdravotních dopadù konzumace mléènì kvaeného itného chleba. Naí snahou bude také pøináet aktuální informace a obracet se nejen k odborné veøejnosti v mlýnech a pekárnách, ale obecnì také ke vem, kdo o tuto zajímavou oblast potravináøství mají zájem.
Provozovatelé a odborní garanti Ing. Pavel Skøivan, CSc. provozovatel a odborný poradce Ing. Marcela Sluková, PhD. Ústav sacharidù a cereálií VCHT Praha Ing. Pavla Humpolíková, CSc. ITER s.r.o. Ing. Dana Novotná odborný poradce
GRAND PRIX TECHAGRO 2014 pro optický tøídiè Sortex Z+
Funkci plní nejenom pøi èitìní potravin, ale význam má pøi èitìní osiv a celkovì i zemìdìlských produktù pøímo na farmách.
www.zitnecentrum.cz Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip. Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail:
[email protected] DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov. ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921
