Ř ešenéú zemí: sprá vní ú zemí ORP Tá bor Kraj: Jihoč eský

Ř ešenéú zemí: sprá vní ú zemí ORP Tá bor Kraj: Jihoč eský

Ú zemně analytické podklady obce s rozš ířenou pů sobností Tá bor

Zaká zka:

Zpracová ní ú zemně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tá bor – rozbor udržitelného rozvoje ú zemí. Č á st zaká zky:

A – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje ú zemí Pořizovatel: Městský ú řad v Tá boře, odbor ú zemního rozvoje, Žižkovo ná městí 2, 390 15 Tá bor, e-mail: [email protected] [email protected]

Zpracovatel:

Hlavní projektant:

Doc.ing.arch.Ivan Horký,DrSc.

Projektanti:

Ing. Petr Kohoutek Ing. Vá clav Jetel Ing.arch. Marek Janatka, PhD. Ing. Roman Vodný

Zaká zkové číslo zpracovatele: Zaká zkové číslo objednatele: Datum zpracová ní: Datová bá ze podkladů pořizovatele:

0408 SD/00317/2008 zá ří 2008 srpen 2008

2


A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBSAH I. Textová část: I.1. ZÁ KLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................................ 5 I.1.1. Ú VOD............................................................................................................................................................... 5 I.1.2. Č LENĚNÍ DOKUMENTACE A ZPŮ SOB ZPRACOVÁ NÍ............................................................................................. 6 I.1.3. SEZNAM POUŽ ITÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM .............................................................................................. 15 I.1.4. VZTAH K DŘÍVE ZPRACOVANÉ Ú PD A Ú PP. ................................................................................................... 18 I.2. Š IRŠ Í VZTAHY Ř EŠ ENÉ HO ÚZEMÍ. ........................................................................................................... 19 I.2.1. ORP TÁ BOR V KONTEXTU JIHOČESKÉHO KRAJE.............................................................................................. 19 I.2.2. POSTAVENÍ ORP TÁ BOR V ČR A EU. ............................................................................................................ 21 I.2.2. ZÁ KLADNÍ Ú ZEMNÍ VZTAHY A VAZBY................................................................................................................. 24 I.2.4. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO Ú ZEMÍ. ............................................................................ 28 I.3.A. HOSPODÁ ŘSKÝ PILÍŘ ...................................................................................................................................... 30 I.3.A.1. Hospodá řská zá kladna. ................................ ................................ ................................ ............................... 30 I.3.A.2. Veřejná ekonomika................................. ................................ ................................ ................................ ......44 I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy. ................................ ................................ .......................... 57 I.3.A.4. Technická infrastruktura. ................................ ................................ ................................ .............................. 70

I.3.B. PILÍŘ SOUDRŽ NOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL .................................................................................................. 81 I.3.B.1. Obyvatelstvo. ................................ ................................ ................................ ................................ ..................81 I.3.B.2. Vzdělá vá ní. ................................ ................................ ................................ ................................ ......................94 I.3.B.3. Zdravotnictví. ................................ ................................ ................................ ................................ .................110 I.3.B.4. Sociá lní péče................................. ................................ ................................ ................................ ................126 I.3.B.5. Kultura a pamá tková péče................................. ................................ ................................ ......................136 I.3.B.6. Sport a tělovýchova. ................................ ................................ ................................ ................................ ...144 I.3.B.7. Bydlení a bytový fond. ................................ ................................ ................................ ................................ 155 I.3.B.8. Zaměstnanost a trh prá ce. ................................ ................................ ................................ ........................ 161 I.3.B.9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva. ................................ ................................ ................................ ....172 I.3.B.10. Struktura osídlení. Subregionalizace................................. ................................ ................................ .....178

I.3.C. ENVIRONMENTÁ LNÍ PILÍŘ .............................................................................................................................. 183 I.3.C.1. Geologie. Horninové prostředí................................. ................................ ................................ ................183 I.3.C.2. Hydrologie, klimatologie................................. ................................ ................................ ........................... 191 I.3.C.3. Půdní fond. ................................ ................................ ................................ ................................ ....................204 I.3.C.4. Zatížení životního prostředí. ................................ ................................ ................................ ....................... 211 I.3.C.5. Ochrana přírody a krajiny. ................................ ................................ ................................ ........................ 221

I.4. HODNOTY ÚZEMÍ. ........................................................................................................................................ 238 I.5. LIMITY VYUŽ ITÍ ÚZEMÍ............................................................................................................................. 242 I.6. ZÁ MĚ RY ZMĚ N VYUŽ ITÍ ÚZEMÍ............................................................................................................. 245 I.7. SEZNAM TABULEK....................................................................................................................................... 249 I.8. SEZNAM KARTOGRAMŮ ............................................................................................................................ 251 I.9. POUŽ ITÉ INFORMAČ NÍ ZDROJE ............................................................................................................. 254

3


I.10. Přílohy 1.10.1. Vstupní analýza podkladů pro RURÚ ORP Tá bor 1.10.2. Schema pro odpovědi Ú řadů pro územní plá nová ní – ORP Tá bor, stav k 20.8.2008 1.10.3. Zá znam z pracovní porady dne 21.8.2008 1.10.4. Zá znam z pracovní porady dne 17.9.2008 1.10.5. Popis datového modelu.

II. Grafická část II.1. Výkres hodnot území 1:25 000, 1:10 000 (11 mapových listů A1) – samostatná příloha II.2. Výkres limitů využití území 1:25 000, 1:10 000 (11 mapových listů A1) – samostatná příloha II.3. Výkres zá měrů na provedení změn v území 1:25 000, 1:10 000 (11 mapových listů A1) – samostatná příloha

4


I.1. Základní údaje: I.1.1. Ú vod I.1.2. Č lenění dokumentace a způ sob zpracová ní I.1.3. Seznam použ itých zkratek a jejich význam I.1.4. Vztah k dříve zpracované Ú PD a Ú PP

I.1. Zá kladní údaje I.1.1. Ú vod Vypracová ní dokumentace pro územně analytické podklady sprá vního území obce s rozšířenou působností Tá bor – rozbor udržitelného rozvoje území (dá le jen Podklady Ú AP ORP Tá bor – RURÚ ) bylo provedeno podle požadavků zadavatele – Městského úřadu v Tá borě, odboru územního rozvoje a v souladu s podmínkami, formulovanými v ná sledujících dokumentech: • Výzvě k podá ní nabídky – průzkum trhu na zaká zku malého rozsahu: „Pořízení územně analytických podkladů - rozboru udržitelného rozvoje území ORP Tá bor“ z 8.4.2008 • upřesňujících pokynů pořizovatele Ú AP ORP Tá bor – RURÚ , obsažených v zá znamech z pracovních porad v průběhu prá ce na zaká zce (viz Přílohy č. 1.10.3 a 1.10.4) Pro potřeby pořízení územně analytických podkladů krajů a ná sledně obcí jsou relevantní zejména ná sledující legislativní normy: • zá kon č. 183/2006 Sb. o územním plá nová ní a stavebním řá du (dá le jen „stavební zá kon“– SZ) • vyhlá ška č. 500/2006 Sb. o územně plá novacích podkladech, územně plá novací dokumentaci a evidenci územně plá novací činnosti. V systému územního plá nová ní, aplikovaném do územně plá novací praxe přijetím nového stavebního zá kona s platností od 1.1.2007 představuje pořízení územně analytických podkladů nový institut a důležitý ná stroj pro implementaci strategie udržitelného rozvoje jak území krajů, tak i obcí. V přechodných ustanoveních stavebního zá kona (čá st šestá : „Přechodná a zá věrečná ustanovení“) § 185, odst. 3 určuje SZ pořízení územně analytických podkladů obcí úřady územního plá nová ní do 24 měsíců a územně analytických podkladů kraje krajským úřadem do 30 měsíců od nabytí platnosti nového stavebního zá kona č.183/2006 Sb. V případě obcí s rozšířenou působností jde tedy o termín do 31.12.2008 a v případě krajů do 30.6.2009. Určení těchto termínů jistě není ná hodné, neboťdatové bá ze územně analytických podkladů na obou úrovních by měly být nejen technicky kompatibilní, ale po obsahové strá nce i plně koordinová ny. Ve stavebním zá koně se tudíž implicitně předpoklá dá , že Ú AP krajů budou vybudová ny s použitím bá ze Ú AP obcí. Z řady objektivních důvodů však většinou tento metodický postup nelze dodržet a stejně tomu je i v případě Ú AP ORP Tá bor. Dokumentace Ú AP Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s r.o. ve spoluprá ci s VŠB

5


TÚ Ostrava) byla totiž dokončena v srpnu 2008 a Zastupitelstvem Jihočeského kraje projedná na 16.9.2008, t.j. před pořízením územně analytických podkladů obcí, jejichž výstupy tudíž nemohly být využity. Takto vytvořené Ú AP Jihočeského kraje proto z výše uvedených důvodů nemusí vždy tvořit nezpochybnitelně prová zaný celek s územně analytickými podklady ORP Tá bor a po primá rním naplnění datových modelů obou typů dokumentací bude nezbytná jejich další koordinace. I.1.2. Č lenění dokumentace a způ sob zpracová ní V souladu s Přílohou č.1A vyhlá šky č.500/2006 Sb. byly podklady pro rozbor udržitelného rozvoje sprá vního území obce s rozšířenou působností Tá bor zpracová ny ve struktuře předepsaných celkem 119 sledovaných jevů. Tato obsahová struktura Podkladů pro RURÚ ORP Tá bor byla naplněna: • a) údaji o řešeném území, poskytnutými příslušným úřadem Ú P, t.j. odborem územního rozvoje Městského úřadu Tá bor • b) doplňujícími údaji, obsaženými v Podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s r.o. ve spoluprá ci s VŠB TÚ Ostrava, srpen 2008) • c) doplňujícími údaji o území z veřejně dostupných informačních zdrojů, především z veřejné databá ze Českého statistického úřadu • d) vybranými údaji o území a zá měrech na změny využití řešeného území, získanými zpracovatelem z Politiky územního rozvoje České republiky, schvá lené usnesením vlá dy ČR č.561 ze 17.5.2006 a jejích novelizací, Zá sad územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracová no) a dostupné územně plá novací dokumentace obcí ve sprá vním území ORP Tá bor. Při zpracová ní Podkladů pro RURÚ ORP Tá bor byly rovněž použity a plně respektová ny Metodické ná vody k Příloze č.1 čá st A vyhlá šky č.500/2006 Sb. a Standard sledovaných jevů pro územně analytických podkladů obcí, vypracované a publikované Ú stavem územního rozvoje v Brně (2007). Dokumentace je v souladu s předmětem plnění této veřejné zaká zky malého rozsahu členěna zá sadně do dvou na sebe navazujících čá stí:

- část A: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (P_RURÚ ) - část B: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Ú ZEMÍ(RURÚ ). Obě čá sti jsou z hlediska metodiky zpracová ní dokumentací dvou na sebe navazujících, avšak samostatných etap prá ce na zaká zce. Členění dokumentace do dvou samostatných navazujících tematických čá stí je důsledně uplatněno jak v její digitá lní podobě, tak i v tiskových výstupech. Každá z obou tematických čá stí A a B je tvořena textovou a grafickou čá stí (složkou). V textové i grafické čá sti je struktura P_RURÚ i RURÚ shodně členěna na tři zá kladní pilíře udržitelného rozvoje území: • hospodá řský pilíř • pilířsoudržnosti společenství obyvatel • environmentá lní pilíř a dá le na tematické okruhy podle požadavků zadá vací dokumentace veřejné zaká zky malého rozsahu v ná sledující podrobnější skladbě: Hospodá řský pilíř Hospodá řská zá kladna

6


Veřejná ekonomika Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura Pilířsoudržnosti společenství obyvatel Obyvatelstvo Vzdělá vá ní Zdravotnictví Sociá lní péče Kultura a pamá tková péče Sport a tělovýchova Bydlení a bytový fond Zaměstnanost a trh prá ce Bezpečnost a ochrana obyvatelstva Struktura osídlení, subregionalizace Environmentá lní pilíř Geologie, horninové prostředí Hydrologie, klimatologie Půdní fond Zatížení životního prostředí Ochrana přírody a krajiny. Textová složka obou tematických čá stí A a B je dá le doplněna vybranými relevantními kartogramy, tabulkami a schématy, integrovanými zpracovatelem do příslušné kapitoly textu. Grafická složka obsahuje příslušné tematické výkresy předepsané vyhlá škou č.500/2006 Sb. v měřítku 1:25 000, resp. 1:10 000. Řešeným územím je celé sprá vní území obce s rozšířenou působností Tá bor, které je tvořeno sprá vními obvody celkem 79 obcí: Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borotín, Bradá čov, Březnice, Černýšovice, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hodětín, Hodonice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Košice, Košín, Krá tošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Meziříčí, Mladá Vožice, Mlýny, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Maldé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohná nec, Pohná ní, Pojbuky, Psá rov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tá bora, Radimovice u Ž elče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná , Řemíčov, Řepeč, Sezimovo Ú stí, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Stá dlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tá bora, Svrabov, Šebířov, Tá bor, Turovec, Ú strašice, Vilice, Vlčeves, Vodice, Zadní Střítěž, Zá hoří, Zhoř u Mladé Vožice, Zhořu Tá bora a Ž eleč. Podle údajů pořizovatele je celková rozloha řešeného území 100.270 ha. Sprá vní obvod ORP Tá bor tvoří celkem 198 katastrá lních území ve struktuře a souvislostech, které jsou patrné z tabulky T-I.1-1 Členení řešeného území podle katastrá lních území. Celková populace na tomto území činí 81.309 obyvatel. Administrativně sprá vní členění řešeného území je patrné z ná sledujícího kartogramu KI.1-1 Administrativně sprá vní členění území ORP Tá bor.

7


K-I.1-1 Administrativně sprá vní členění území ORP Tá bor

T-I.1-1 Členění řešeného území podle katastrá lních území Obec

Kó d obce

Počet Počet obyvatel katastrálních ú zemí

Název katastrálních ú zemí

Balkova Lhota Beč ice

563251 563366

116 [4] 77 [4]

Bechyně

552054

5 557 [4]

1 1 3

Běleč

560448

178 [4]

1

Borotí n

552101

533 [4]

4

Borotín u Tábora Kamenná Lhota u Borotín Libenice u Tábora Pikov

Bradá č ov

552127

62 [4]

2

Březnice

552135

185 [4]

1

Bradáčov Horní Svě tlá u Bradáčova Březnice u Bechyně

Balkova Lhota Bečice nad Luž nicí Bechyně Hvož ďany u Bechyně Senož aty u Bechyně Bě leč u Mladé Vož ice

8


Č erný šovice

563722

70 [4]

1

Č ernýšovice

Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně

563650 552224

169 [4] 103 [4]

1 1

Dlouhá Lhota u Tábora Dobronice u Bechyně

DolníHořice

552241

802 [4]

10

Dolní Hořice Hartvíkov Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín Prasetín

DolníHrachovice

560529

146 [4]

2

Dražice Dražič ky Drhovice Haškovcova Lhota

552283 552291 563307 563625

763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4]

1 1 1 1

Horní Hrachovice Mostek u Ratibořských Hor Draž ice u Tábora Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota

Hlasivo

560481

178 [4]

2

Hlasivo Rašovice u Hlasiva

Hodětí n

598992

88 [4]

2

Hodonice

562904

161 [4]

1

Blatec u Hodě tín Hodě tín Hodonice u Bechyně

Chotoviny

552461

1 656 [4]

10

Beranova Lhota Broučkova Lhota Č ervené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč u Chotovin Ř evnov Sedlečko u Chotovin Vráž ná

Choustní k

552470

519 [4]

3

Choustník Kajetín Přeboř u Choustníku Chrbonín

Chrboní n

563145

141 [4]

1

Chý nov

552496

2 257 [4]

5

Jedlany

562963

61 [4]

1

Jistebnice

552534

2 006 [4]

13

Dobronice u Chýnova Chýnov u Tábora Klouž ovice Velmovice Záhostice Jedlany Bož ejovice Cunkov Drahně tice Chlum u Jistebnice

9


Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Padařov Plechov Pohoří u Jistebnice Svoříž Vlásenice u Makova Zvě stonín Košice

552585

717 [4]

2

Koší n Krá tošice Krtov Libějice Lom

562955 560634 563030 563544 563587

57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

1 1 1 1 1

Malšice

552666

1 767 [4]

7

Meziří čí

563234

162 [4]

1

Mladá Vožice

552704

2 728 [4]

8

Mlý ny

552712

138 [4]

1

Nadějkov

549631

743 [4]

8

Nasavrky

559016

52 [4]

1

Nemyšl

552747

287 [4]

4

Nová Ves u Chý nova

552763

273 [4]

1

Dě dice u Nemyšle Hoštice u Nemyšle Nemyšl Prudice Nová Ves u Chýnova

Nová Ves u Mladé Vožice

563455

181 [4]

4

Horní Střítež

Doubí nad Luž nicí Košice u Sobě slavi Košín Krátošice Krtov Libě jice Lom Č enkov u Malšic Dobřejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice Všechlapy u Malšice Meziříčí Bendovo Záhoří Blanice u Mladé Vož ice Janov u Mladé Vož ice Krchova Lomná Mladá Vož ice Noskov Radvanov u Mladé Vož ice Stará Vož ice Mlýny u Choustníku Brtec Chlístov u Nadě jkova Modlíkov Mozolov Nadě jkov Petříkovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky u Tábora

10


Křtě novice Mutice Nová Ves u Mladé Vož ice Oldříchov u Mladé Vož ice

Oldřichov

552798

244 [4]

1

Opařany

552801

1 370 [4]

6

Planá nad Lužnicí Pohná nec Pohná ní

552828 560553 552852

3 454 [4] 59 [4] 76 [4]

1 1 1

Pojbuky

552861

117 [4]

2

Pojbuky Zadní Lomná

Psá rov

563374

145 [4]

2

Psárov Tříklasovice

Radení n

552917

498 [4]

5

Radětice Radimovice u Tá bora Radimovice u Želč e Radkov Rataje

552925 563196 552933 552941 552976

220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4]

1 1 1 1 1

Bítov u Radenína Hroby Koznice u Chýnova Laž any u Chýnova Radenín Radě tice u Bechyně Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov u Tábora Rataje u Bechyně

Ratibořské Hory

552992

728 [4]

5

Dub u Ratibořských Hor Podolí u Ratibořských Hor Ratibořice Ratibořské Hory Vřesce

Rodná

560626

95 [4]

3

Ř emí č ov Ř epeč Sezimovo Ú stí

560511 553034 553069

77 [4] 252 [4] 7 302 [4]

1 1 1

Blanička Nahořany u Mladé Vož ice Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí

Skopytce

553085

150 [4]

2

Chabrovice Skopytce

Skrý chov u Malšic

560669

130 [4]

2

Dudov Skrýchov u Malšic

Slapsko

599026

149 [4]

2

Moraveč u Mladé Vož ice Slapsko

Slapy

599042

470 [4]

2

Hnojná Lhotka Slapy u Tábora

Smilovy Hory

553123

405 [4]

6

Malý Jež ov Radostovice u Smilových Hor

Nové Dvory u Opařan Olší u Opařan Oltyně Opařany Podboří Skrýchov u Opařan Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání

11


Smilovy Hory Stojslavice Tě chobuz II Velký Jež ov Stá dlec

553140

616 [4]

4

Křída u Stádlce Slavňovice Stádlec Staré Sedlo u Stádlce

Sudoměřice u Bechyně

553166

678 [4]

3

Sudoměřice u Tá bora Svrabov

553174 563170

281 [4] 59 [4]

1 1

Bechyňská Smoleč Bež erovice Sudomě řice u Bechyně Sudomě řice u Tábora Svrabov

Š ebí řov

553204

383 [4]

4

Křekovice u Vyšetic Šebířov Vyšetice Záříčí u Mladé Vož ice

Tá bor

552046

35 769 [4]

10

Turovec Ú strašice Vilice Vlč eves

551601 599123 553280 563447

226 [4] 266 [4] 173 [4] 77 [4]

1 1 1 1

Č ekanice u Tábora Č elkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Mě šice u Tábora Náchod u Tábora Stoklasná Lhota Tábor Zárybničná hota Turovec Ú strašice Vilice Vlčeves

Vodice

553328

185 [4]

4

ZadníStří tež Zá hoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tá bora

563927 599000 599034 560430

28 [4] 59 [4] 95 [4] 163 [4]

1 1 1 1

Babčice Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora Zadní Střítež Záhoří u Bechyně Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tábora

Želeč

553417

868 [4]

2

Bezdě čín Želeč u Tábora

Pozná mky: /4/ - ke 31.12.2005 zdroj: Ú zemně identifikační registr ČR

12


Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje předané zpracovateli byly v průběhu prá ce zpracovatele průběžně doplňová ny a aktualizová ny, přičemž jejich výsledná podoba zachycuje stav naplněnosti datového modelu sledovaných jevů k 31.8.2008. Předané podklady jsou buďto: • údaji o území, poskytnutými příslušnými poskytovateli podle § 27, odst. 3, 4 a 5 SZ a případně upravenými pořizovatelem Ú AP, anebo • údaji o území zpracovanými pořizovatelem na zá kladě jeho vlastních průzkumů, schvá lených územních plá nů obcí, vydaných sprá vních rozhodnutí, apod.. Strukturu sledovaných údajů o řešeném území, včetně způsobu jejich zpracová ní a odkazů na příslušný prá vní předpis přehledně zobrazuje Příloha č.1.10.2. Podklady obsahují zjištěné informace a data o území, dostupné k 31.8.2008, relevantní pro územní plá nová ní řešeného území v podrobnostech a rozsahu potřebném pro pořízení rozboru udržitelného rozvoje sprá vního území obce (měřítko výkresů grafické čá sti 1:10 000, resp. 1:25 000). Vyhodnocení informací, údajů a dat o území je v jednotlivých tematických okruzích standardně členěno na: • stav a vývoj území • hodnoty území • limity využití území • zá měry na provedení změn v území. Za limity využití území ve výše uvedeném smyslu jsou považová ny pouze skutečnosti jednoznačně vyplývající z platné legislativy a z reá lných vlastností řešeného území. Jednotlivé sledované jevy v řešeném území jsou označeny shodně s Přílohou č.1, čá st A vyhlá šky č.500/2006 Sb. o územně plá novacích podkladech, územně plá novací dokumentaci a způsobu evidence územně plá novací činnosti. Jednotlivé položky sledovaných jevů jsou shodně s vyhlá škou průběžně číslová ny 1 – 119. V dokumentaci P_RURÚ jsou sledované jevy charakterizová ny pouze zkratkovitě, avšak jednoznačně, s odkazem na podrobnější další informační zdroje (viz Příloha č.1.10.2). Nadstandardní součá stí P_RURÚ je charakteristika širších vztahů řešeného území ORP Tá bor v kontextu Jihočeského kraje, České republiky i středoevropského prostoru EU, včetně vyhodnocení hlavních širších územních vztahů a vazeb. Zpracovatel P_RURÚ ORP Tá bor vychá zel z ná sledujících souborů podkladů, poskytnutých a aktualizovaných pořizovatelem k 30.8.2008: • údaje a data sledovaných jevů dle Přílohy č.1.10.1 „Vyhodnocení podkladů k RURÚ ORP Tá bor“– stav k 13.8.2008 • skenované hlavní výkresy územních plá nů obcí a jejich změn, pokud byly vydá ny ke dni zahá jení prá ce na P_RURÚ • data z ná vrhu ZÚ R Jihočeského kraje ve formá tu *shp • územně analytické podklady Jihočeského kraje – Rozbor udržitelného rozvoje území (tiskový výstup ze srpna 2008): Datová sada poskytnutá pořizovatelem obsahovala dá le ná sledující mapové podklady: • katastrá lní mapu DKM pro čá st řešeného území ve formá tu *shp • katastrá lní mapu čá sti řešeného území v rastrové podobě ve formá tu *tiff • katastrá lní mapu účelovou (digitalizovanou) čá sti řešeného území ve formá tu *shp • ZABAGED ve formá tu *shp • hranice katastrá lních území, obcí a ORP Tá bor ve formá tu *shp

13


Podklady pro RURÚ ORP Tá bor jsou technicky zpracová ny tak, aby vyhověly ná sledujícím požadavkům pořizovatele: • jako primá rní formá t pro předá vá ní dat se určuje formá t *shp standardu ESRI, není-li dohodnuto jinak • grafická čá st dokumentace bude vytvořena nad mapou ZABAGED v měřítku 1:10 000 a vytisknuta na mapových listech v reá lném měřítku 1:10 000, resp. 1:25 000 dle charakteru území a potřebné míry detailu a rozlišení • digitá lní zá znam dokumentace na DVD nebo CD bude obsahovat: - textové dokumenty ve formá tu *doc - grafickou čá st v technologii GIS ve formá tech podporovaných firmou ESRI, t.j. v projektech ESRI ArcView s příslušnými shapefily, jeden projekt na každý zpracová vaný výkres a ve struktuře datových sad podkladů pro RURÚ dle jednotného datového modelu Jihočeského kraje a dá le ve formá tu *pdf a rastrovém formá tu *tiff. Pro identifikaci zá měrů na změny v řešeném území byly využity ná sledující dostupné zdroje informací: • data poskytnutá pořizovatelem, naplňující obsah položek sledovaných jevů č.117 – zastavitelná plocha a č.118 – jiné zá měry. Tato data se týkají pouze těch obcí, které mají zpracová n územní plá n k 30.8.2008 • relevantní údaje obsažené v P_RURÚ Jihočeského kraje (zá měry nadmístního významu) • relevantní údaje obsažené v Zá sadá ch územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracová no) • regulativy, veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření obsažená v poskytnutých skenech čá stí dokumentace územních plá nů obcí uvedených výše. Z analýzy těchto disponibilních zdrojů informací především vyplývá , že se týkají pouze čá sti řešeného území, a že některé reá lné zá měry změn využití území mohly zůstat neidentifiková ny. Stejně tak nemohlo být provedeno ověření aktuá lnosti identifikovaných zá měrů. Po analýze obsahové ná plně sledovaných jevů v podrobnosti a rozsahu potřebném pro zpracová ní P_RURÚ ORP Tá bor bylo provedeno vyhodnocení stavu a vývoje území, identifiková ny jeho hodnoty a vymezeny limity jeho využití. Kartogramy, schémata, tabulky a grafy, stejně jako odkazy na obsah databá ze sledovaných jevů jsou přiřazeny do obsahově korespondujících pasá ží textu po jednotlivých tematických okruzích. Architektura datového modelu je popsá na v Příloze č.1.10.5. Grafická čá st P_RURÚ ORP Tá bor obsahuje 3 tematické výkresy v měřítku 1:25 000, resp. 1:10 000: • výkr.č.1 – Hodnoty území • výkr.č.2 – Limity využití území • výkr.č.3 – Zá měry na změny využití území Každý z výkresů je tisknut na 11 mapových listech tak, aby jimi bylo v příslušném měřítku pokryto celé řešené území.

14


I.1.3. Seznam použ itých zkratek a jejich význam

zkratka AČR AOPK ČR BC, BK BPEJ BSK5 CO CR CZT ČD ČEPS ČEZ ČHMÚ ČOV ČS ČSOV ČS PHM ČSÚ ČÚ ZK DP EAO EIA EO ESPON EU EVL HDP HPJ HSO HZS CHLÚ CHOPAV IAD IZS

význam Armá da České republiky Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky biocentrum, biokoridor = skladebné čá sti územního systému ekologické stability bonitovaná půdně ekologická jednotka biochemická spotřeba kyslíku v mg mikroorganismy při rozkladu znečištění (odpadních vod) za 5 dní – norma=54mg/1l/1 člověk/den civilní ochrana cestovní ruch centrá lní zá sobová ní teplem České drá hy Česká energetická přenosová soustava České energetické zá vody Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod čerpací stanice čerpací stanice odpadních vod čerpací stanice pohonných hmot Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a kartografický dobývací prostor ekonomicky aktivní obyvatelstvo posuzová ní vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel European Spatial Planning Observation Network Evropská Unie evropsky významná lokalita hrubý domá cí produkt hlavní půdní jednotka hospodá řsky slabá oblast Hasičský zá chranný sbor chrá něné ložiskové území chrá něná oblast přirozené akumulace vod individuá lní automobilová doprava integrovaný zá chranný systém

15


JVS k.ú. KES KN KOP KÚ KÚ LK LAPV LČR, s.p. LHO L Ú SES LHP LK LPF MMR ČR MZe ČR MZCHÚ MŽ P ČR NC NKP NNKP NPP NPR NUTS NZP OA OIR OKEČ OP OPRL ORP OZE OZKO PF ČR PÚ PLO PO POÚ PP PřP

Jihočeská vodá renská soustava katastrá lní území koeficient ekologické stability katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje Katastrá lní úřad Krajský úřad Jihočeského kraje lokality akumulace povrchových vod Lesy České republiky, stá tní podnik lesní hospodá řská osnova loká lní (místní) systém ekologické stability lesní hospodá řský plá n Jihočeský kraj lesní půdní fond Ministerstvo místního rozvoje České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky maloplošná zvlá ště chrá něná území Ministerstvo životního prostředí České republiky biocentrum nadregioná lní nemovitá kulturní pamá tka ná rodní nemovitá kulturní pamá tka ná rodní přírodní pamá tka ná rodní přírodní rezervace klasifikace EU územních statistických jednotek: 1 – republika, 2 – regiony, 3 – kraje, 4 – okresy, 5 - obce nezemědělská půda osobní automobil objekty individuá lní rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností ochranné pá smo oblastní plá n rozvoje lesů obec s rozšířenou působností obnovitelné zdroje energie oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pozemkový fond České republiky Pozemkový úřad přírodní lesní oblast ptačí oblast pověřený obecní úřad přírodní pamá tka přírodní park

16


PUPFL PÚ R ČR RC, RK RES REZZO RKS RR RS RURÚ ŘSD JČP SCZT SEA SLDB SLT SOCO SRJK SRN STL SV SŽ DC TR TTP Ú AP Ú HUL ÚP Ú PD Ú PP Ú PnSÚ Ú PO Ú P VÚ C Ú SES (R, NR) Ú SOP UTO Ú TP ÚV VD VKP VŠ VTL

pozemky určené pro plnění funkce lesa politika územního rozvoje České republiky biocentru, biokoridor regioná lního významu registr ekonomických subjektů Registr emisí zdrojů znečisť ujících ovzduší radiokomunikační středisko radioreléová trasa regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dá lnic Jihočeská plyná renská a.s. systémy centrá lního zá sobová ní teplem hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) sčítá ní lidu, domů a bytů soubor lesních typů spá dové obvody center osídlení Strategie rozvoje Jihočeského kraje Spolková republika Německo středotlaký plynovod skupinový vodovod Sprá va železniční dopravní cesty transformovna trvalé travní porosty územně analytické podklady Ú stav pro hospodá řskou úpravu lesa územní plá n územně plá novací dokumentace územně plá novací podklad územní plá n sídelního útvaru územní plá n obce územní plá n velkého územního celku územní systém ekologické stability – regioná lní, nadregioná lní ústřední seznam ochrany přírody uzlový telefonní obvod územně technické podklady úpravna vody vodní dílo významný krajinný prvek vysoká škola vysokotlaký plynovod

17


VVN VZCHÚ ZD ZCHÚ ZPF ZÚ R JK ZVHS

velmi vysoké napětí velkoplošné zvlá ště chrá něné území zemědělské družstvo zvlá ště chrá něné území ve smyslu zá kona č.114/1992 Sb. zemědělský půdní fond Zá sady územního rozvoje Jihočeského kraje Zemědělská vodohospodá řská sprá va

I.1.4. Vztah k dříve zpracované Ú PD a Ú PP. Vytvořením systému obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů místo starého okresního uspořá dá ní vznikla i nutnost postupně reflektovat nové územně sprá vní a územně technické vazby v systému územního plá nová ní. Tvorba územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností je v tomto úsilí zcela stěžejního významu. Dosud zpracované územní plá ny obcí, resp. sídelních útvarů jsou po nezbytné revizi a vyhodnocení aktuá lní platnosti jedním z důležitých zdrojů informací pro tvorbu Ú AP. V případě ORP Tá bor jde o územní plá ny obcí majících různou vypovídací hodnotu. V rá mci čá sti B prá ce na Ú AP ORP Tá bor budou rovněž vyhodnoceny další rozvojové dokumenty, jako jsou např. strategické plá ny, Programy rozvoje vodovodů a kanalizací a zohledněny rovněž dopady ZÚ R a Programu rozvoje Jihočeského kraje na řešené území. Pro území sprá vního obvodu je relevantní schvá lenou územně plá novací dokumentací vyššího stupně územní plá n VÚ C Tá borsko, zpracovaný Terplá nem, a.s. Praha a aktualizovaný odb. regioná lního rozvoje,územního plá nová ní, stavebního řá du a investic. Ú P VÚ C Tá borsko byl schvá len usnesením Zastupitelstva Budějovického kraje č.14/2001. Změna č.1 Ú P VÚ C byla Zastupitelstvem Jihočeského kraje schvá lena usnesením 1/2005 dne 15.11.2005 a konečně jeho změna 2 byla vydá na dne 26.6.2007. Dostupné informace z ná vrhu ZÚ R Jihočeského kraje tvoří jeden z dalších významných informačních zdrojů pro tvorbu územně analytických podkladů ORP Tá bor.

18


I.2. Širš í vztahy řeš eného území: I.2.1. ORP Tá bor v kontextu Jihočeského kraje I.2.2. Postavení ORP Tábor v Č R a EU I.2.3. Zá kladní územní vztahy a vazby I.2.4. Souhrnné vyhodnocení š irš ích vztahů řeš eného území

I.2. Širš í vztahy řeš eného území. I.2.1. ORP Tá bor v kontextu Jihočeského kraje. Obec s rozšířenou působností je součá stí Jihočeského kraje a její sprá vní území je situová no na severovýchodním okraji Jihočeského kraje. Tento kraj vznikl spojením 7 bývalých okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tá bor. Ú zemí JK dnes s tvoří sprá vní obvody celkem 17 obcí s rozšířenou působností (ORP), t.j. ORP Blatná , České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tá bor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany. Jihočeský kraj je svou rozlohou 10.071 km2 druhý největší v ČR, jeho populace se však od r.2001 mírně zvyšuje a dosá hla k 31.12.2007 hodnoty 633.264 obyvatel. Opačný trend mírného poklesu počtu obyvatel vykazuje ve stejném období ORP Tá bor, jak je patrné z kartogramu KI.2-1. V období 2000 – 2005 se růstový trend populace ORP Tá bor pohyboval v rozmezí – 1,253 až – 0,531 %. K-I.2-1 Změna počtu obyvatel

zdroj: ČSÚ

19


Zá kladní vybrané charakteristiky územního uspořá dá ní, sociá lně demografického prostředí a ekonomického postavení sprá vního území ORP Tá bor v rá mci Jihočeského kraje ukazuje tab. T-I.2-1

T-I.2-1 Vybrané ukazatele podle SO ORP Jihočeského kraje k 31.12.2005

zdroj: ČSÚ

Podle posledních dostupných statistických údajů činil počet obyvatel ORP Tá bor koncem roku 2007 celkem 80.482 osob – viz tab. T-I.2-2

20


T-I.2-2 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2007

zdroj: ČSÚ

Populace obyvatel žijících ve sprá vním obvodu ORP Tá bor tvoří přibližně 12,7% obyvatelstva Jihočeského kraje. Z hlediska přírodních podmínek je pro území sprá vního obvodu ORP Tá bor, podobně jako pro celé území Jihočeského kraje, charakteristická velká rozmanitost. Přírodní podmínky a značné hodnoty přírodního prostředí vytvá řejí spolu s dalšími faktory vysoký potenciá l řešeného území pro rekreaci a cestovní ruch. Ekonomický potenciá l území ORP Tá bor prošel v minulém období výraznou restrukturalizací a opírá se dnes kromě cestovního ruchu o kombinaci ekonomické síly několika větších výrobních podniků s relativně dobře se rozvíjejícím středním a malým podniká ním. Těží přitom hlavně z výhodné polohy mezi silnými ekonomickými centry nadregioná lního významu, kterými jsou Praha vzdá lená severně 90 km a České Budějovice vzdá lené jižně 60 km. K faktorům příznivě ovlivňujícím hospodá řské prostředí ORP Tá bor je třeba připočítat i relativně kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a v rá mci kraje též nadprůměrné zapojení obyvatelstva do podnikatelských aktivit. Jedním z pozitivních důsledků této situace je jedna z nejnižších mír nezaměstnanosti v rá mci Jihočeského kraje a evidovaný počet uchazečů o volná pracovní místa. I.2.2. Postavení ORP Tábor v Č R a EU. Strategicky výhodná poloha území sprá vního obvodu ORP Tá bor je reflektová na i v širších územních vztazích v rá mci České republiky a Evropské Unie. Řešeným územím prochá zí několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak

21


celorepublikový, tak i evropský. Ú zemí leží relativně blízko stá tní hranice s Rakouskem. Po dá lnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciá lní silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). K-I.2-2 Modrý baná n a Nový baná n

zdroj: Politika územního rozvoje České republiky

Strategická výhodnost polohy sprá vního území ORP Tá bor je dá na především blízkostí dvou středoevropských ekonomických a sprá vních center, kterými jsou Praha (nadná rodní metropole) a České Budějovice (regioná lní metropole).

22


K-I.2-3 Rovojové oblasti a osy v čá sti střední Evropy


23


K-I.2-4 Souhrnné schéma zá měrů pro Českou republiku


Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodá lních dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského moře. Ú zemí ORP Tá bor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zó ny globá lní ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje, která je teritoriá lně vymezena pětiúhelníkem metropolí Londýn, Paříž, Milá n, Mnichov a Hamburk. Relativní blízkost řešeného území východní hranici tohoto pětiúhelníku i dalším evropským multimodá lním dopravním koridorům však představují potenciá lně dobré předpoklady pro integrační procesy, kterých může sprá vní území ORP Tá bor v budoucnu využít. Z hlediska evropské regioná lní struktury je ORP Tá bor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozá pad, který je jednotkou NUTS 2. Porobnější údaje o sídelní struktuře a subregionalizaci území SO ORP Tá bor obsahuje kap. I.3.B.10. I.2.2. Zá kladní územní vztahy a vazby. Zá kladní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tá bor je v tomto smyslu nejvýznamnější geografický prostor trojúhelníku, vymezeného vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné

24


rozvojové osy evropského, t.j. makroregioná lního významu. Tyto rozvojové osy kopírují trasy dá lnic A1 (Rakousko), A9, A14 (SRN), D3 (ČR), vytvá řejí evropské multimodá lní koridory III a IV, které generují nejintenzívnější rozvojové impulzy. Propojení evropských multimodá lních koridorů III a IV obstará vají mezoregioná lní republikové rozvojové osy s meziná rodním přesahem podél dá lnice D5, D8 (ČR), rychlostních silnic R3, R10 a R35 a dá le podél silnice I.třídy I/20 (E49). Význam těchto příčných propojení, prochá zejících, či se bezprostředně dotýkajících řešeného území, pravděpodobně vzroste po vybudová ní dá lnice D3. K-I.2-5 Oblasti a osy urbanizace – evropské souvislosti


Kromě dá lnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční doprava. Řešeným územím prochá zí IV. tranzitní železniční koridor evropského významu. Nejbližší další železniční tratě kontinentá lního významu jsou však od řešeného území poměrně značně vzdá leny: traťPraha – Ú stí n.L. – Dresden 90 km, Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno/Ostrava cca 80 km. Ve strategických rozvojových dokumentech ČR a SRN je obsažena zá měr výstavby vysokorychlostní trati VRT Berlin – Dresden – Praha – Budapešť , která rovněž bude míjet řešené území. Přestože hustota železničních tratí v řešeném území i celém regionu je relativně vysoká , její přepravní parametry jsou zastaralé a nevyhovující ani současným, natož budoucím požadavkům. Pro zkvalitnění dá lkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam vybudová ní moderního železničního spojení Českých Budějovic s Prahou v rá mci tzv. IV.tranzitního železničního koridoru. Trať bude mít analogické přepravní parametry jako stá vající či budované železniční koridory, t.j. nejvyšší trať ová rychlost 160 km/hod., dvě koleje, elektrifikace, provoz jednotek s naklá pěcími skříněmi.

25


Stěžejním územně plá novacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR (MMR ČR, 2006, resp. ná vrh 2008). Tento dokument vymezuje na území Jihočeského kraje jedinou rozvojovou oblast OB 10 zhruba na území sprá vního obvodu ORP České Budějovice a jeho sousedních ORP spolu s rozvojovou osou OS 61 Praha – Č eské Budějovice – hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná čá st řešeného území. K-I.2-6 Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí


Ná vrh Zá sad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚ R JčK) vymezuje rozvojovou oblast nadmístního významu N–OB2 Táborsko, která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ú stí, Tá bora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto: a. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v zá vorká ch uvedených katastrá lních území v rá mci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrá žná , Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Zá hoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ú stí (Sezimovo Ú stí), Svrabov (Svrabov), Tá bor (Hlinice, Zá rybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tá bora, Čekanice u Tá bora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tá bora, Ná chod u Tá bora,Tá bor), Turovec (Turovec) v ORP Tá bor; b. stanovují se pro ni tyto zá sady pro rozhodová ní o změná ch v území: i. podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné meziná rodní a vnitrostá tní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, Označení dle „Politika územního rozvoje ČR“– ná vrh 2008. Ve schvá leném znění PÚ R ČR z roku 2006 je tato osa označena jako OS 4

1

26


ii. podporovat rozvoj hospodá řských aktivit v prostoru Chotoviny D3, Tá bor sever a Tá bor D3 Planá nad Lužnicí jih a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociá lních funkcí podporovat zejména v území Chotoviny jihovýchod, Tá bor sever, Sezimovo Ú stí zá pad, iii. v přírodně a krajiná řsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajiná řsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvlá štní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; c. dá le se stanovují v rá mci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plá nová ní v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽ K a dá le koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dá le řešit dopravní systém v rá mci aglomerace, tak aby byla v maximá lní možné míře vyloučena tranzitní doprava z já drového území, ii. zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením NOB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzová ní ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, iii. při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbá t na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných čá stech N-OB2. ZÚ R JčK dá le upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Východní Písecko – Tá borsko - Pelhřimovské, která je vá zá na na dopravní koridor regioná lního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregioná lního významu tvořený silnicí I/19 (Tá bor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. ZÚ R JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tá bor do rozsahu katastrá lních území uvá děných v zá vorká ch : Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tá bora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova) a. stanovují se v rá mci jejího vymezení tyto zá sady pro rozhodová ní o změná ch v území: i. podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v ná vaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, ii. respektovat oblastně specifické přírodní a krajiná řské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvlá štním důrazem při dotčení chrá něných území přírody, iii. podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rá mci rozvojové osy N-OS4, zejména chrá nit venkovský rá z sídel a převá žně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; b. dá le se stanovují v rá mci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plá nová ní v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí: i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, ii. při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rá mci N-OS4,

27


iii. zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rá mci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Na území Jihočeského kraje je dá le vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajiná řsky a kulturně historicky cenné, ale nachá zí se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚ R JČK: a. ji vymezují do rozsahu katastrá lních území uvá děných v zá vorká ch v rá mci sprá vních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tá bor b. stanovují v rá mci jejího vymezení tyto zá sady pro rozhodová ní o změná ch v území: i. podporovat řešení vytvá řející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytvá ření nových pracovních příležitostí a vybudová ním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, ii. podporovat řešení vytvá řející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, iii. podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínká m území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; c. a dá le stanovují v rá mci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plá nová ní v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí: i. územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezó nní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, ii. při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, iii. řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina. I.2.4. Souhrnné hodnocení š irš ích vztahů řeš eného území. Ú zemí sprá vního obvodu obce III. stupně Tá bor má relativně výhodnou polohu vůči nejvýznamnějším evropským rozvojovým oblastem a koridorům, byťv nich přímo neleží. Potenciá lně největší výhodou je poloha na celostá tní rozvojové ose OS 6 (Politika územního rozvoje ČR, MMR ČR, 2006) Praha – Tá bor – České Budějovice. Sociá lně ekonomický rozvoj řešeného území bude tudíž kromě rozvoje průmyslových podniků a podnikatelských subjektů na Tá borsku do značné míry ovlivňovat ekonomická prosperita podniků výroby a služeb soustředěných v Praze a Českých Budějovicích. S dobudová ní dá lnice D3 bude moci řešené území intenzívněji využívat mnohostranné kooperační vazby s hlavním městem Prahou a krajskou metropolí České Budějovice. Přírodní bohatství spolu s bohatstvím kulturně historických nemovitých pamá tek, velkou rozmanitostí krajinných typů a relativně dobře rozvinutou veřejnou infrastrukturou vytvá ří vysoký potenciá l a atraktivitu území ORP Tá bor pro cestovní ruch. Podmínkou jeho

28


zužitková ní je jednak výrazné zkvalitnění standardu nabízených služeb a jejich mnohostranné rozšiřová ní a rovnoměrnější územní rozložení kapacit center cestovního ruchu. Z hlediska dloudobé perspektivy je velmi důležité všestranně posilovat účast na integračních evropských procesech v oblasti ekonomiky, rozvoje dopravní a technické infrastruktury i lidských zdrojů. využívá ním příležitostí přeshraniční spoluprá ce při naplňová ní Cíle 3 Evropská územní spoluprá ce a jeho operačních programů.

29


I.3. Vyhodnocení stavu a vývoje území v členění podle pilířů udrž itelného rozvoje

I.3.A. Hospodářský pilíř I.3.A.1. Hospodá řská zá kladna I.3.A.2. Veřejná ekonomika I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy I.3.A.4. Technická infrastruktura

I.3.A. Hospodářský pilíř I.3.A.1. Hospodá řská zá kladna. •

Stav a vývoj území z hlediska hospodá řské zá kladny.

Hospodá řská zá kladna Tá borska prošla stejně jako hospodá řská zá kladna celého Jihočeského kraje od konce 70. let minulého století hlubokými změnami a restrukturalizací. Z historické retrospektivy byl geografický prostor dnešního Jihočeského kraje před 2. světovou vá lkou jedním z významných průmyslových a zemědělských center republiky. Nejvýznamnějším tradičním výrobním odvětvím byl potraviná řský průmysl a po 2. světové vá lce v rostoucí míře též strojírenský průmysl. Původní hospodá řská zá kladna obou těchto výrobních odvětví byla rozdrobena do velkého množství malých tová ren a manufaktur, které teprve v 50. a 60. letech prošly procesem má lo efektivní socialistické integrace do velkých výrobních celků (ná rodních podniků), často s desítkami územně rozptýlených zá vodů a výroben. Po nastartová ní procesů globalizace světového hospodá řství , ještě za socialistické éry v tehdejší ČSSR, ztrá cely tyto obory pod tlakem asijské i zá padoevropské konkurence postupně půdu pod nohama a zejména tradiční odbytiště svých výrobků, snad kromě exportu piva, dřeva a vývozu ostatní produkce do tehdejšího Sovětského svazu, jeho východoevropských satelitů a na Kubu. Nízká konkurenceschopnost se naplno projevila teprve po r.1989 a projevila se zejména radiká lním útlumem elektrotechnického průmyslu, textilní výroby a těžkého strojírenství. Podíl textilního a elektrotechnického průmyslu se v regionu na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti výrazně snížil a podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků. Ú tlum jejich činností vedl k dočasnému růstu tzv. strukturá lní nezaměstnanosti a byl poměrně rychle kompenzová n novými pracovními příležitostmi v sofistikovaném strojírenství, službá ch, stavebnictví a rozvoji veřejné infrastruktury. Výrazný útlum a ná sledná restrukturalizace postihla též zemědělskou výrobu. Bezprostřední reakcí na nové tržní podmínky byl v 90. letech minulého století rychlý rozvoj malého a středního podniká ní na zá kladě poptá vky trhu a zaměřené hlavně na subdodá vky automobilovému průmyslu, na stavebnictví a rozvoj veřejné infrastruktury včetně cestovního ruchu. Od 2. poloviny 90. let je zřejmý příliv zahraničních investic firem se silným postavením na světovém trhu, které využívají jak výrobních tradic regionu, tak i jeho kvalifikovanou pracovní sílu s vysokou schopností rekvalifikace. Zůstala tak nepřerušena tradice výroby skla, optiky a přesné mechaniky, výroby komponent pro automobilový průmysl. Došlo k rychlému rozvoji některých nových výrobních odvětví, jako je např. výroba a zpracová ní plastů, elektronika, logistika,

30


opravá renství a další. Ná sledující tabulka dá vá podrobný přehled o počtu a struktuře subjektů zapsaných v RES a podnikajících ve sprá vním obvodu ORP Tá bor. T-I.3.A-1 Ekonomické subjekty podle vybraných prá vních forem

zdroj: ČSÚ

31


T-I.3.A-2 Ekonomické subjekty podle převažující činnosti

zdroj: ČSÚ

32


T-I.3.A-3 Ekonomické subjekty podle institucioná lních sektorů

zdroj: ČSÚ

Relativně kvalifikovaná pracovní síla ve sprá vním obvodu ORP Tá bor je dá na existencí řady specializovaných škol a učilišť v regionu, z nichž nejvýznamnější je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s fakultami ekonomickou, filozofickou, pedagogickou, přírodovědeckou, teologickou, zdravotně sociá lní, zemědělskou a dá le s renomovaným Výzkumným ústavem rybá řským a hydrobiologickým a Ú stavem fyziká lní biologie. Pro další rozvoj hospodá řské zá kladny celého regionu má velký význam i poměrně rozvinutá zá kladna aplikovaného výzkumu při JčU. Výdaje na

33


výzkum a vývoj vzrostly v Jihočeském kraji v období 2001 – 2004 o 19,1% a počet výzkumných pracovníků v regionu se zvýšil o 17,6%. Po transformaci hospodá řské zá kladny v 90. letech minulého století lze dnešní stav považovat za víceméně stabilizovaný. Nelze tedy očeká vat hlubší strukturá lní změny, ale spíše pokračová ní v současnosti existujících trendů. Konkrétní číselné statistické údaje charakterizující hospodá řskou zá kladnu a ekonomické prostředí sprá vního obvodu ORP Tá bor jsou uvedeny v ná sledujících tabulká ch: K-I.3.A-1 Míra ekonomické aktivity

zdroj: ČSÚ

Z hlediska regioná lního kontextu je území ORP Tá bor na čele statistik proporčního zastoupení podnikajících subjektů v populaci řešeného území a vykazuje též relativně nízkou míru nezaměstnanosti 6,06% (ORP České Budějovice 4,36%, Dačice 9,96%). K-I.3.A-2 Míra nezaměstnanosti

zdroj: ČSÚ

34


K-I.3.A-3 Podíl podnikajících fyzických osob na obyvatelstvu ve věku 15+

zdroj: ČSÚ

Na konkurenceschopnost ekonomických subjektů v územním obvodu ORP Tá bor má velký vliv jejich velikostní struktura. Velké podniky mají většinou vybudová nu silnou pozici na trzích a mají lepší možnosti překonat konjunkturá lní výkyvy stagnačních období, malé podniky citlivěji reagují na hospodá řský cyklus, vykazují vyšší fluktuaci, současně však jsou vysoce inovativní a lépe reagují na prudké změny poptá vky. Malé a střední podniky navíc generují velkou čá st pracovních příležitostí na trhu prá ce. Hospodá řská zá kladna ORP Tá bor vykazuje příznivou kombinaci několika velkých podniků a většího počtu malých a středních podniků. Přehled o velikostní struktuře subjektů aktivních v řešeném území podle počtu zaměstnanců poskytuje ná sledující tabulka:

35


T-I.3.A-4 Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců

zdroj: ČSÚ

Z hlediska odvětvového členění má čelnou pozici obchod, zemědělství a dá le průmyslová výroba, hospodá řské aktivity na trhu nemovitostí a stavebnictví. Mezi zá kladní faktory ekonomické prosperity obcí patří územně technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Ve sprá vním území ORP Tá bor je v tomto ohledu poměrně příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě lokalizovaných průmyslových zó n Tá bor – Čekanice, Tá bor – Měšice, Sezimovo Ú stí II a dalších s volnou plochou několika desítek ha. Průmyslové zó ny jsou v kontaktní poloze k současně zastavěnému území městské aglomerace Tá bor, jsou velmi dobře dostupné z rychlostní silnice R 4 i z dá lnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regioná lní autobusovou dopravou a mají vybudová no kapacitní připojení na systémy technické infrastruktury území. Pro potenciá lní investory se však v řešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených průmyslových zó n mimo intravilá n sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a zcela či čá stečně nevyužívaných průmyslových areá lů, tzv. „brownfields“(sledovaný jev č.4). Využití těchto příležitostí je však většinou vá zá no na realizaci asanací včetně odstranění starých ekologických

36


zá těží území (viz údaje obsažené ve sledovaném jevu č.64) finančními prostředky veřejných rozpočtů. Ve sprá vním obvodu ORP Tá bor jsou největšími zaměstnavateli ná sledující firmy: T-I.3.A-5 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tá bor Firma

Předmět č innosti

Poč et zaměstnanců

DITA vý robnídružstvo invalidů

Výroba osobního prádla

101 - 500

Jednota, obchodnídružstvo Tá bor

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách

101 - 500

Město Tá bor

Všeobecné činnosti veřejné správy

101 - 500

FLOSMAN a.s.

Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky

101 - 500

COMETT PLUS, spol. s r.o.

Dálková pravidelná autobusová doprava

101 - 500

Lesy Tá bor, a. s.

Pě stování lesa a tě ž ba dřeva

101 - 500

INTERSNACK a.s.

Zpracování a konzervování brambor

101 - 500

ELK a.s.

Výroba stavebně truhlářská

101 - 500

BRISK Tá bor a.s.

Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla

501 - 1000

VSP DATA a.s.

Opravy a ú drž ba kancelářských strojů a počítačů

501 - 1000

Nemocnice Tá bor, a.s.

Ú stavní zdravotní péče

501 - 1000

Maso Planá , a.s.

Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat

501 - 1000

SILON s.r.o.

Výroba plastů v primárních formách

501 - 1000

KOVOSVIT MAS, a.s.

Výroba a opravy ostatních kovoobrábě cích strojů

501 - 1000

zdroj: Městský úřad Tá bor

Pozitivní vývoj vykazuje rovněž poměr uchazečů o prá ci k počtu volných pracovních míst (3,7 osoby/1 volné pracovní místo koncem roku 2006).

37


K-I.3.A-4 Saldo pracovních míst na 1 000 zaměstnaných bydlících

zdroj: ČSÚ

V územním obvodu ORP Tá bor se nalézá několik významných oblastí a center cestovního ruchu různého charakteru. Jejich lokalizaci a druhovou charakteristiku (kategorii) ukazuje ná sledující tab.: T-I.3.A-6 Oblasti a podoblasti cestovního ruchu v SO ORP Tá bor Oblast cestovní ho ruchu

Podoblast cestovní ho ruchu

Obec/sdruženíobcí

kategorie

Již ní Č echy

Táborsko

Tábor

PSCR

Chýnov

SCR

Planá n.L.

PCR

Mladá Vož ice

PSCR

Ratibořské Hory

PSCR

Bechyně

SCR

Č eská Sibiř

Dolní Luž nice Legenda: PSCR polyfunkční středisko cestovního ruchu SCR středisko cestovního ruchu PCR příměstské centrum rekreace

zdroj: ČSÚ

Za příměstská centra rekreace a střediska cestovního ruchu jsou poklá dá na sídla s významnou rekreační funkcí, disponující ubytovacími kapacitami a významným podílem rekreačního bydlení. Počet lůžek v hlavních ubytovacích zařízeních sídla zde představuje minimá lně jeden a půl ná sobek počtu trvale žijících obyvatel sídla nebo

38


min. 2000 uživatelů v území, počet lůžek OIR je minimá lně 500 a počet lůžek v HUZ min. 200. Strukturu hromadných ubytovacích zařízení a její vývoj v letech 2004 – 2006 v řešeném území udá vá ná sledující tabulka: T-I.3.A-7 Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie přepočteno na ú zemí v roce 2007

Kategorie Hromadná ubytovací zařízení celkem v tom Hotel ***** Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****,***,**,* Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní ubytovací zařízení jinde neuvedená

2004 2005 2006 89 3 11 2 1 25 14 5 5 23

85 3 11 2 23 14 5 5 22

87 4 11 2 24 14 6 6 20

stav k 1.12. nebo k poslednímu dni, kdy zařízení nabízelo ubytování v průbě hu danoho roku zdroj: ČSÚ

Střediskem cestovního ruchu (SCR) je sídlo nebo několik přirozeně prová zaných sídel atraktivních pro rekreaci, disponujících přírodními hodnotami území, kulturně historickým potenciá lem a vybavené zá kladními a doplňkovými službami cestovního ruchu. Jejich rekreační funkce výrazně převažuje nad ostatními hospodá řskými funkcemi. Hlavním kriteriem pro zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek v hlavních ubytovacích zařízeních a OIR v zá vislosti na velikosti území obce a dá le význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Zá kladní parametry středisek CR je možno shrnout takto: • bohaté hodnoty přírodního prostředí • kulturně historický potenciá l sídla (sídel) • zá kladní a doplňkové služby CR • síťznačených turistických komunikací • turistická infrastruktura • rozvinutá struktura rekreačního bydlení a ubytová ní, HUZ využívaná sezó nně a během víkendů • omezená míra působení negativních civilizačních zá těží (hluk, prašnost, intenzita dopravy,..) • vysoká kvalita životního prostředí • dominující rekreační funkce sídla Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou zpravidla větší sídla zajišť ující obslužné zá zemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace. Disponují souborem doprovodných a doplňkových služeb a komplexem zařízení občanské vybavenosti včetně jejích vyšších typů. Jsou dobře dopravně dostupná a disponují rovněž hodnotami atraktivními z hlediska CR, především bohatstvím kulturně historických

39


hodnot. Slouží nejen jako servisní zá zemí CR, ale i jako ná stupní místo do oblasti či podoblasti CR a sama jsou významným turistickým cílem. Hlavní trendy využívá ní center a oblastí CR a rekreace směřují k intenzívnímu, aktivnímu trá vení volného času a tím i k tlaku trhu na rozvoj tzv.tvrdých forem cestovního ruchu, představujících zá těž životního prostředí. Snahou je tyto formy CR omezovat, územně soustřeďovat spíše do intravilá nů polyfunkčních středisek CR a v méně urbanizovaných oblastech CR je spíše nahrazovat k životnímu prostředí šetrnými formami (např. agroturistikou, cykloturistikou po vyznačených trasá ch, atd.) Sportovně rekreační potenciá l je v území ORP Tá bor zaměřen hlavně na letní sezó nní využití. Druhovou skladbu sportovních zařízení okresu Tá bor a porovná ní s ostatními okresy Jihočeského kraje zobrazuje ná sledující tabulka. T-I.3.A-8 Sportovní zařízení podle okresů na území Jihočeského kraje Kraje, okresy koupaliště a bazény

Jihočeský kraj okres Č eské Budě jovice Č eský Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

145 33 34 13 11 29 8 17

Období 31.12.2006 Sport z toho hřiště tě locvičny stadiony zimní kryté včetně stadiony bazény krytých včetně krytých 13 3 4 1 1 2 1 1

405 64 90 57 43 39 28 84

362 86 47 58 38 32 42 59

8 4 . . 3 . 1 .

17 6 1 2 2 1 2 3

zdroj: ČSÚ

Na zá kladě dostupných výsledků průzkumů se profil typického ná vštěvníka CR v řešeném území neliší od charakteristik celého Jihočeského kraje a ČR. Do Jihočeského kraje přijíždí ročně 2,2 milió nu turistů, z nichž je zhruba 600.000 ze zahraničí. Vyplývá to z výsledků dotazníkového šetření, které letos v letních měsících provedla tá borská katedra cestovního ruchu Jihočeské univerzity. Podle zjištěných údajů pobývá v létě v kraji denně asi 160.000 turistů.Převažuje klientela méně movitá , preferující ubytová ní v levnějších ubytovacích zařízeních (kempech a penzionech), upřednostňující polopenzi či vlastní přípravu pokrmů. Tito klienti většinou nepřijíždějí prostřednictvím cestovních kancelá ří, mají tendenci svůj pobyt opakovat a jde většinou (80%) o tuzemské ná vštěvníky, přičemž podíl zahraničních ná vštěvníků má sestupnou tendenci. Jejich skladba dle zemí provenience (letní CR) je ná sledující: • Rakousko – 50% • SRN – 25% • Nizozemsko – 16% • Slovensko – 4-6%. Zatímco zahraniční ná vštěvníci preferují především pozná vací turistiku, jsou tuzemští ná vštěvníci zaměřeni spíše na aktivní formy rekreace se sportovními aktivitami a na pobyt v přírodě.

40


Zemědělství je v řešeném sprá vním obvodu ORP Tá bor ovlivněno pahorkatým až podhorským charakterem čá sti řešeného území a dá le vysokým podílem územní rozlohy spadajícím do lesního půdního fondu a chrá něných území přírody. Poměrně značná čá st ZPF hlavně v severní čá sti území je hodnocena jako území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření (LFA). V současné době je typické hospodaření na pronajaté půdě od fyzických i prá vnických osob, či od stá tu (půda ve vlastnictví PF ČR). Neukončené majetkoprá vní spory u pozemků ve vlastnictví Pozemkového fondu ČR, nepronajaté pozemky ve vlastnictví fyzických osob a stá le se tá hnoucí likvidace bývalých stá tních statků mají rozhodující podíl na značné výměře nevyužívaných a ladem ležících pozemků. Pro intenzívní a velkoplošné zemědělské hospodaření mají význam především půdy vyšších bonit (viz údaje sledovaného jevu č.41), zařazené do I. a II. třídy ochrany. Jejich lokalizaci zobrazuje výkres hodnot území. Pro jižní polovinu řešeného území jsou typické intenzívní formy obilná řství a výroby surovin pro potraviná řský průmysl, pro severní polovinu území spíše živočišná výroba. Pro způsob obdělá vá ní zemědělské půdy mají značný význam i provedené investice do půdy (meliorace) a jejich funkceschopnost. Ú zemní rozsah a druhovou skladbu investic do půdy obsahují údaje sledovaného jevu č.43, zobrazené ve výkresu hodnot území. Způsob obdělá vá ní zemědělské půdy a formy zemědělského produkčního hospodaření mají zá sadní vliv na krajinný rá z (údaje obsažené ve sledovaných jevech č.17 a 18) a na jejich proměnu v čase. V posledních dvaceti letech došlo ke značnému útlumu a restrukturalizaci zemědělství s podstatným vlivem na krajinu. Strukturá lní proměna zemědělství se odrazila i ve struktuře zemědělských pozemků. Současný vysoký podíl trvalých travních porostů a „sezó nně“zatravněné orné půdy sice vytvá řejí předpoklady pro intenzívní formy živočišné výroby, avšak tomu neodpovídají současné stavy hospodá řských zvířat. Tato situace je hlavní příčinou poměrně vysokého zastoupení zemědělsky nevyužívané půdy v řešeném území. Řešené území SO ORP Tá bor se řadí k oblastem s průměrným až nadprůměrným podílem pozemků určených k plnění funkce lesa (sledované jevy č. 37,38 a 39). Informace a data vytvá řející obsahovou ná plň těchto sledovaných jevů charakterizují lesy v řešeném území podle jejich funkce : lesy ochranné, lesy zvlá štního určení a lesy hospodá řské a lokalizují tyto jednotlivé funkční typy lesa v řešeném území (viz výkres limitů využití území a výkres hodnot území). Značná čá st lesů má narušenou druhovou i věkovou strukturu, a to nejen v oblastech s imisním zatížením (v řešeném území zatížení D), ale i v ostatních oblastech hlavně hospodá řských lesů. , v nichž převažuje podíl stanovištně nepůvodních druhů dřevin. Z hlediska vlastnictví převažují lesy ve vlastnictví stá tu (LČR,s.p., Lesy Tá bor, a.s.). Lesní hospodaření je v nich většinou prová děno dodavatelsky podle schvá lených lesních hospodá řských plá nů. Podíl lesů v soukromém vlastnictví fyzických osob či ve vlastnictví obcí je podstatně menší a hospodaření v nich se realizuje podle schvá lených lesních hospodá řských osnov. Subjekty spravující stá tní lesy vykoná vají zčá sti i funkci odborného lesního hospodá ře v lesích v soukromém vlastnictví a ve vlastnictví obcí. V této skupině vlastníků převažují lesy s výměrou menší než 3 ha, což nedá vá předpoklady ani pro efektivní zhodnocová ní PUPFL, ani pro ochranu lesa důslednou a včasnou sanací škůdců.

41


Stavebnictví je oborem, který má ve sprá vním obvodu ORP Tá bor v relaci k celému Jihočeskému kraji nadprůměrné zastoupení. Vyká zaný objem stavebních prací podle dodavatelských smluv však ve stavebních podnicích meziročně roste a míra růstu se pohybuje okolo 4,5%. Téměř celý objem stavebních prací byl realizová n v ČR, což znamená , že loká lní stavebnictví dosud není připraveno k exportu svých kapacit na atraktivní trhy zemí EU. Největší objem stavebních prací byl realizová n v nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci (88%), a to především v pozemním stavitelství, pouze v menší míře v inženýrských stavbá ch a při výstavbě dopravní infrastruktury. Služ by se podílejí přibližně 50% na HDP vyprodukovaném v řešeném sprá vním obvodu ORP Tá bor. Převá žná čá st tohoto objemu je generová na v obchodě a obchodních službá ch, dá le v dopravě a ve spojích. V ORP podobně jako v celém kraji postupně ubývají poskytovatelé tradičních řemeslných služeb. Pravděpodobnými příčinami bude často neadekvá tní společenské hodnocení kvalifikované řemeslné prá ce a poměrně tvrdé konkurenční prostředí. Svůj vliv bude mít i konzumní styl života, spojený spíše s pořizová ním věcí nových, nežli s údržbou a opravou věcí starších. Pozoruhodný je výrazný ná růst služeb ubytová ní a stravová ní, spojený m.j. i s rozvojem cestovního ruchu. •

Hodnoty území z hlediska hospodá řské zá kladny.

1. významné zó ny ekonomických aktivit Tá bor 2. vysoký podíl podnikajících subjektů v populaci 3. trvale nízká míra nezaměstnanosti 4. zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany 5. nadprůměrný podíl lesů 6. strategicky výhodná poloha řešeného území z hlediska výrobních kooperací 7. velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu 8. významný potenciá l vybavenosti pro cestovní ruch s dobrými možnostmi dalšího rozvoje •

Limity využ ití území z hlediska hospodá řské zá kladny:

1. absence souvislého dá lničního připojení území na zá padoevropskou dá lniční síť 2. zastaralá železniční síťs nedostačujícími přepravními parametry 3. chybějící kapacitní přeshraniční propojení silniční sítě na multimodá lní evropské koridory (mimo řešené území) 4. ochranná pá sma výrobních areá lů (údaje viz sledovaný jev č.114) 5. ochranná a bezpečnostní pá sma technické a dopravní infrastruktury, chrá něných území přírody a dalších jevů dle platné legislativy ČR •

Zá měry na změny využ ití území z hlediska hospodá řské zá kladny:

1.Výstavba komerčně průmyslových zó n:

42


a) KP 5 Chotoviny – Červené Zá hoří, ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku na D3 u Chotovin, je navržena v rá mci rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6, rozvojová plocha komerčně průmyslová , s převlá dající ná plní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb. b) KP 6 Tá bor – Klokoty, Všechov, v prostoru u zá ložního vojenského letiště Všechov je navržena komerčně průmyslová zó na v ná vaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6. c) KP 8 Tá bor – Měšice,v prostoru mezi současně zastavěným územím Tá bora a dá lnicí D3 je navržena největší rozvojová plocha Tá borské aglomerace jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6 d) KP 7 Tá bor – sever, plocha je vymezena na S okraji Tá bora mezi silnicí I/19 a vodotečí na okraji zastavěného území, na Z je ohraničena silnicí III. třídy a na V stá vajícím zemědělským areá lem. e) KP 9 Planá nad Lužnicí, plochy navazují na zastavěné území Plané nad Lužnicí na S a J jsou vymezeny v šířce 300 až 600m, na Z jsou vymezeny železnicí, na V navrhovanou D3 a PUPFL 2. multifunkční turistický koridor Lužnice na území ná sledujících obcí ORP Tá bor: Bechyně, Dobronice u Bechyně, Stá dlec, Bečice, Dražičky, Tá bor, Slapy, Sezimovo Ú stí, Planá n.L. V rá mci vybudová ní koridoru bude využita stá vající síť pěších i cyklistických turistických cest, tras a stezek, síťmístních komunikací, které budou po vyhodnocení stá vajícího stavu rozšířeny a opraveny. Nově budou budová ny pouze nezbytné spojovací a problematické úseky na zá kladě vyhledá vacích studií a příslušné stavební projektové dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů tam, kde dosud nebyly stanoveny.

43


I.3.A.2. Veřejná ekonomika. •

Stav a vývoj území z hlediska veřejné ekonomiky.

Veřejná ekonomika obsahuje hospodaření územně samosprá vných celků, t.j. krajů a obcí, a orgá nů a organizací stá tní sprá vy. Data o hospodaření obcí III. stupně, t.j. ORP nejsou dostupná z běžných veřejně přístupných informačních zdrojů. Totéž platí o územním průmětu hospodaření stá tních orgá nů a organizací, protože v řešeném území sprá vního obvodu ORP Tá bor mají pouze svá zastoupení, resp. filiá lky. Největší čá st příjmů obcí tvoří vlastní příjmy a z nich především příjmy daňové. Novela zá kona o rozpočtovém určení daní řeší především neodůvodněné rozdíly v daňových příjmech u jednotlivých velikostních kategorií obcí zmírněním skokových rozdílů , způsobených koeficienty spojenými s jednotlivými kategoriemi obcí. Místo dosavadních 14 kategorií podle kterých se příjmy obecních rozpočtů přidělují, resp. přerozdělují, budou podle novely platit pouze čtyři. Obce budou dostá vat 21,4% z objemu vybraných sdílených daní místo dosavadních 20,6%. Obce budou dostá vat peníze také podle poměru celkové výměry svého území k celkové výměře katastrá lních území všech obcí. K tomu se ještě připočte ještě podíl počtu obyvatel obce k úhrnnému počtu obyvatel všech obcí a vše se upraví podle zá konem stanovených koeficientů. Obce v roce 2006 dostaly z daní téměř 131 mld. Kč, což byla přibližně polovina jejich celkových příjmů. Schvá lená novela předpoklá dá vyšší ná růst příjmů u malých obcí do 300 obyvatel díky nově zavedenému kriteriu výměry území obce v poměru k počtu obyvatel. Na výši a způsob naplnění příjmové strá nky obecních rozpočtů má tudíž poměrně zá sadní vliv charakter sídelní struktury sprá vního obvodu obce. Velká města - zejména města s populací nad 100 tisíc obyvatel, mají díky stanoveným koeficientům podstatně vyšší daňové příjmy na obyvatele, což se promítá i do celkových příjmů územních samosprá v. Příjmy obcí Jihočeského kraje se v období 2001 – 2004 zvyšovaly v průměru o 7,7% ročně. Stabilně nejvyšší podíl tvořily od počá tku 90. let daňové příjmy, avšak v posledních letech se díky přenosu kompetencí sprá vních agend z bývalých okresních úřadů na obce s rozšířenou působností posiluje podíl jimi přijatých investičních i neinvestičních dotací. V posledním období je velmi negativním trendem zvyšová ní zadluženosti obcí. Podle údajů Czech Credit Bureau, a.s. představovaly dluhy všech obcí Jihočeského kraje ke konci rokun 2006 čá stku 679,1 mil. Kč. Podrobné údaje o rozpočtech a hospodaření jednotlivých obcí ORP Tá bor uvá dějí ná sledující tabulky.

44


T-I.3.A-9 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tá bor v tisicích

data z databáze ARIS za rok 2007

Obec

Balkova Lhota Beč ice Bechyně Běleč Borotí n Bradá č ov Březnice Č erný šovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně DolníHořice DolníHrachovice Dražice Dražič ky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětí n Hodonice Chotoviny Choustní k Chrboní n Chý nov Jedlany Jistebnice Košice Koší n Krá tošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziří čí Mladá Vožice Mlý ny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chý nova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov

Kó d obce

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

Identifikač ní číslo obce (IČ )

00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484 00666980 00666998 00667005 00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603 00667072 00252620

Příjmy Schválený rozpočet obce 805,85 466,70 90 671,20 1 228,00 6 987,00 481,20 2 313,00 1 029,00 1 598,96 961,50 6 857,09 1 037,60 9 747,00 699,00 2 714,96 643,80 1 631,06 1 474,00 1 021,00 19 151,10 6 804,10 1 216,00 24 175,00 366,50 22 645,90 6 540,10 655,96 799,96 1 409,50 680,00 1 093,00 22 197,90 1 140,00 32 992,00 2 863,00 6 232,00 262,06 2 714,00 4 620,00 1 363,80 2 048,00

Rozpočet obce po změ nách 963,86 815,99 131 839,54 1 501,48 21 238,11 829,10 2 745,40 1 081,36 1 528,61 1 123,52 16 635,99 1 071,56 20 597,51 1 274,74 3 222,51 670,26 2 043,75 1 693,41 2 641,08 20 992,23 21 885,30 1 504,96 39 278,49 549,61 33 039,28 6 743,19 735,49 1 174,11 1 298,80 1 000,30 1 209,00 43 661,21 1 223,63 36 164,48 3 076,01 14 311,04 1 721,07 3 762,97 5 303,11 1 770,96 2 683,15

45


Opařany Planá nad Lužnicí Pohná nec Pohná ní Pojbuky Psá rov Radení n Radětice Radimovice u Tá bora Radimovice u Želč e Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emí č ov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrý chov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stá dlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tá bora Svrabov Š ebí řov Tá bor Turovec Ú strašice Vilice Vlč eves Vodice ZadníStří tež Zá hoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tá bora Želeč

552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794 00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913 00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

14 170,90 42 755,00 352,26 540,96 1 168,46 1 172,00 6 800,00 3 400,00 391,20 2 851,70 1 244,00 3 239,00 6 926,09 1 001,00 698,00 3 213,36 77 113,32 1 243,96 999,96 906,40 3 795,20 3 330,37 7 255,60 6 877,01 2 036,00 408,00 3 600,00 823 654,57 4 518,00 6 756,55 1 871,30 695,96 1 631,00 427,55 460,00 671,74 1 215,26 23 500,00

15 916,00 74 407,75 403,68 524,13 1 311,41 1 595,92 9 867,59 4 998,19 540,26 3 492,41 2 091,32 5 297,14 9 059,85 1 202,40 906,99 4 717,68 83 108,77 1 812,34 1 352,42 1 187,41 5 507,63 4 118,07 7 405,56 7 156,41 2 910,73 436,01 5 724,60 903 689,65 9 746,85 14 893,56 2 352,61 1 259,14 2 118,40 828,91 1 401,09 720,25 1 215,26 25 142,73

zdroj: ARISweb

46


T-I.3.A-9 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tá bor -pokračová ní data z databáze ARIS za rok 2007

Obec

v tisicích

Kó d obce

Identifikační Příjmy číslo obce (IČ ) Výsledek od Plně ní v % počátku roku

Výdaje Schválený rozpočet obce

Balkova Lhota Beč ice Bechyně Běleč Borotí n Bradá č ov Březnice Č erný šovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně DolníHořice DolníHrachovice Dražice Dražič ky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětí n Hodonice Chotoviny Choustní k Chrboní n Chý nov Jedlany Jistebnice Košice Koší n Krá tošice Krtov Libějice Lom

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484 00666980 00666998 00667005

1 158,17 629,51 323 685,55 1 684,92 22 482,89 828,90 2 936,56 734,31 1 534,77 1 123,60 18 245,45 1 169,62 20 615,81 1 274,74 2 878,81 659,43 2 198,75 1 232,14 2 581,58 21 598,42 21 695,00 1 504,79 39 278,42 549,61 31 735,82 8 080,66 735,49 1 168,29 1 287,10 996,00 1 410,92

120,16 87,87 245,51 112,22 105,86 99,98 106,96 67,91 100,40 100,01 109,67 109,15 100,09 100,00 89,33 98,38 107,58 72,76 97,75 102,89 99,13 99,99 100,00 100,00 96,05 119,83 100,00 99,50 99,10 99,57 116,70

805,85 466,70 93 047,90 1 428,00 6 987,00 281,20 2 313,00 1 242,50 1 547,50 961,50 6 857,09 1 037,60 8 019,00 913,00 3 764,00 753,50 1 547,88 933,00 1 841,00 17 447,00 9 620,00 1 216,00 21 425,00 366,50 21 041,60 9 347,00 890,90 799,96 1 409,50 680,00 1 093,00

Malšice Meziří čí Mladá Vožice Mlý ny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chý nova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603 00667072 00252620

44 994,18 1 266,96 38 062,52 3 020,00 14 268,77 1 721,07 3 762,97 5 307,75 1 797,10 1 682,44

103,05 103,54 105,25 98,18 99,70 100,00 100,00 100,09 101,48 99,97

17 735,40 2 840,00 37 134,20 3 587,00 7 025,00 262,06 2 714,00 4 620,00 2 024,30 2 048,00

47


Opařany Planá nad Lužnicí Pohná nec Pohná ní Pojbuky Psá rov Radení n Radětice Radimovice u Tá bora Radimovice u Želč e Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emí č ov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrý chov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794 00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913

15 913,24 72 735,09 403,04 510,07 1 310,10 1 595,03 9 867,50 5 094,38 569,42 3 492,41 2 182,08 2 297,19 9 530,03 1 193,21 902,55 5 157,70 94 714,63 1 812,65 1 351,03 1 187,05 5 507,63 4 118,06

99,98 97,75 99,84 97,32 99,90 99,94 100,00 101,92 105,40 100,00 104,34 100,00 105,19 99,24 99,51 109,33 113,96 100,02 99,90 99,97 100,00 100,00

12 775,90 41 044,00 400,00 540,96 1 463,00 1 172,00 6 800,00 3 600,00 645,50 3 651,70 1 380,00 2 419,00 7 426,09 1 001,00 698,00 3 213,36 84 377,32 2 131,00 1 300,00 1 220,00 3 023,20 3 330,37

Stá dlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tá bora Svrabov Š ebí řov Tá bor Turovec Ú strašice Vilice Vlč eves Vodice ZadníStří tež Zá hoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tá bora Želeč

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

7 243,85 7 331,80 2 998,03 619,18 5 741,74 2 452 061,75 9 745,94 14 964,96 2 323,33 1 259,10 2 109,32 826,42 1 582,89 696,10 1 262,93 26 252,38

97,82 102,45 103,00 142,01 100,30 271,34 99,99 100,48 98,76 100,00 99,57 99,70 112,98 96,65 103,92 104,41

7 255,60 6 125,00 3 385,00 408,00 3 600,00 802 248,57 3 418,00 17 522,70 2 173,80 1 095,96 1 631,00 427,55 1 000,00 816,74 1 305,00 30 640,00

zdroj: ARISweb

48



Obec

v tisicích

Kó d obce

Identifikační číslo obce (IČ )

Výdaje Rozpočet obce po změ nách

Výsledek od počátku roku

Plně ní v %


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484 00666980 00666998 00667005

963,86 534,20 120 436,23 1 701,48 19 987,36 676,18 2 752,40 1 275,10 1 226,27 768,02 17 555,51 1 971,56 24 737,50 1 063,44 1 004,32 775,10 1 999,49 1 015,59 2 746,01 19 288,18 26 516,59 1 845,75 37 460,57 585,31 31 441,48 9 550,12 790,04 957,11 1 598,80 1 015,00 1 209,00

680,84 389,53 307 589,46 1 257,77 21 553,76 675,27 2 686,23 903,56 1 075,85 768,09 16 082,27 1 548,21 24 699,22 1 063,44 2 707,09 559,83 1 862,08 625,39 2 438,10 18 407,50 26 290,97 1 788,02 37 460,51 585,31 28 726,36 5 851,49 790,04 941,68 1 587,46 1 011,25 1 016,12

70,64 72,92 255,40 73,92 107,84 99,87 70,86 87,73 100,01 91,61 78,53 99,85 100,00 67,60 93,13 61,58 88,79 95,43 99,15 96,87 100,00 100,00 91,36 61,27 100,00 98,39 99,29 99,63 84,05

Malšice Meziří čí Mladá Vožice Mlý ny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chý nova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603 00667072 00252620

41 295,24 2 928,13 40 306,68 3 918,53 14 058,00 1 771,30 3 752,82 5 439,04 2 431,46 1 886,25

42 631,28 1 885,83 35 306,56 3 823,03 13 129,87 1 771,29 3 752,81 5 458,39 1 413,15 1 884,44

103,24 98,56 87,59 97,56 93,40 100,00 100,00 100,36 58,12 99,90

49


Opařany Planá nad Lužnicí Pohná nec Pohná ní Pojbuky Psá rov Radení n Radětice Radimovice u Tá bora Radimovice u Želč e Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emí č ov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrý chov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794 00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913

14 521,00 72 727,75 344,80 615,88 1 154,63 1 595,91 9 300,01 3 854,83 814,00 3 128,92 1 950,64 5 411,41 9 559,86 1 202,40 774,01 4 586,58 92 285,77 3 466,16 1 198,16 969,08 3 900,44 4 118,07

14 169,37 70 645,07 344,26 600,49 1 150,92 937,84 8 715,16 6 722,48 646,96 3 123,92 2 041,40 5 410,75 7 413,26 1 149,08 787,06 4 084,70 93 521,54 3 463,77 1 179,84 968,91 3 900,44 3 343,37

97,58 97,14 99,84 97,50 99,68 58,77 93,71 98,07 79,48 99,84 104,65 99,99 77,55 95,57 101,69 89,06 101,34 99,93 98,47 99,98 100,00 81,19


553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

8 389,98 6 754,92 4 259,72 436,00 8 724,61 964 765,17 8 646,85 25 923,48 2 821,48 1 041,60 1 904,30 459,86 1 941,08 865,27 1 415,26 50 417,33

6 581,73 6 260,27 2 858,64 350,56 4 713,06 2 431 607,98 8 085,63 25 865,51 2 684,89 1 042,47 1 869,08 459,67 1 933,98 684,05 1 391,84 51 458,50

78,45 92,68 67,11 80,40 82,33 252,04 93,51 99,78 95,16 98,15 99,96 99,63 79,06 98,35 102,07

zdroj: ARISweb

50



Obec

v tisicích

Kó d obce


Dotace Přijaté transfery a půjčky ze státního rozpočtu, státních fondů a regionálních rad

Vybrané dodatky 54 53 Splatné Evidované závazky daňové veřejného nedoplatky zdravotního u místně pojiště ní příslušných finančních ú řadů


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484 00666980 00666998 00667005

25 169,48 11 349,47 9 084,61 3 406,32 244,92 9,09 102,89 15 050,00 5 820,00 6 780,74 203,27 70,00 -

4,14 1,08 95,61 2,67 679,61 1,08 8,30 4,13 2,36 12,55 2,83 11,62 1,09 4,86 1,54 4,06 1,29 1,77 45,27 8,95 3,13 34,11 0,45 62,26 8,99 1,39 1,84 2,25 1,70 1,47

0,83 86,19 0,50 20,29 0,25 0,54 7,65 0,53 4,90 2,58 0,54 24,48 10,69 1,73 29,49 50,39 9,46 0,53 0,65 0,57

Malšice Meziří čí Mladá Vožice Mlý ny

552666 563234 552704 552712

00252522 00667021 00252557 00252565

16 313,00 1 484,91 -

24,43 2,43 2,51

19,86 0,85

51


Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chý nova Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohná nec Pohná ní Pojbuky Psá rov Radení n Radětice Radimovice u Tá bora Radimovice u Želč e Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emí č ov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrý chov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

00249891 00667056 00667064 00252603 00667072 00252620 00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794 00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913

2 954,16 32,23 2 000,00 148,00 10 087,00 3 7000,00 106,23 149,60 400,00 527,39 3 112,00 82,38 42,00

13,19 1,72 5,93 7,22 7,40 3,92 35,70 33,65 1,73 3,35 4,55 3,05 17,85 6,05 2,55 3,98 3,85 6,57 13,41 1,64 2,49 7,33 93,90 2,61 1,59 3,68 7,62 8,67

18,06 4,56 0,86 1,35 1,24 33,54 29,53 0,51 0,89 0,79 28,14 5,76 1,93 0,19 1,52 8,49 1,06 0,55 1,64 114,28 0,84 0,96 0,73 1,12 7,83


553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

50,00 117,00 21,00 175 856,14 3 500,00 4 880,00 20,00 668,44 3 714,71

13,45 6,90 1,82 5,09 743,74 4,07 4,58 1,84 5,31 1,81 2,22 2,86 4,04 15,39

8,32 5,61 1,78 879,13 2,71 1,29 0,82 0,98 1,56 16,36

zdroj: ARISweb

52



Obec

v tisicích

Kó d obce



563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484 00666980 00666998 00667005

-

-

8 494,00 9 405,61 46,00 16 260,40 9 509,22 12 588,49 3 839,00 300,00 -

Malšice Meziří čí Mladá Vožice Mlý ny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chý nova

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763

00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603

-

-

27 185,33 5 352,96 450,00 -

Vybrané dodatky 36 37 38 Smě nky k Smě nky k Dlouhodobé ú hradě ú hradě bankovní tuzemské zahraniční ú vě ry k ú hradě tuzemské

53


Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohná nec Pohná ní Pojbuky Psá rov Radení n Radětice Radimovice u Tá bora Radimovice u Želč e Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emí č ov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrý chov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

00667072 00252620 00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794 00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913

-

-

11 816,38 17 042,59 1 512,50 20 394,88 3 727,00 -


553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

-

-

2 689,32 203 100,91 4 050,00 19 952,57

zdroj: ARISweb

54


T-I.3.A-9 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tá bor -dokončení data z databáze ARIS za rok 2007

Obec

v tisicích

Kó d obce

Identifikační Vybrané dodatky číslo obce 42 43 44 (IČ ) Dlouhodobé Dlouhodobé Ostatní smě nky k smě nky k dlouhodobé ú hradě ú hradě závazky tuzemské uahraniční tuzemské


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

00512516 00512524 00252069 00582506 00252107 00512532 00252131 00512559 00512567 00512575 00252191 00582441 00252239 00512591 00512605 00512613 00582492 00512630 00512621 00252352 00252361 00512656 00252387 00512664 00252425 00252468 00666971 00582484 00666980 00666998 00667005

-

-

6 816,17 1 300,00 244,38 3 350,00 6 448,49 304,00 -

Malšice Meziří čí Mladá Vožice Mlý ny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chý nova Nová Ves u Mladé Vožice

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455

00252522 00667021 00252557 00252565 00249891 00667056 00667064 00252603 00667072

-

-

164,25 -

55


Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohná nec Pohná ní Pojbuky Psá rov Radení n Radětice Radimovice u Tá bora Radimovice u Želč e Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emí č ov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrý chov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

00252620 00252638 00252654 00582514 00252671 00667081 00667099 00252735 00252743 00667102 00252751 00667111 00252786 00252794 00582450 00582468 00667129 00252859 00252875 00582433 00667153 00667161 00252913

9 015,72 -

-

3 823,58 -


553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

00252930 00252964 00667170 00667196 00253006 00253014 00582867 00667218 00667242 00667251 00253138 00667277 00667285 00667307 00582476 00253201

-

-

927,74 14 848,58 30,08 -

zdroj: ARISweb

•

Hodnoty území z hlediska veřejné ekonomiky se nevymezují

•

Limity využ ití území z hlediska veřejné ekonomiky nejsou identifiková ny

•

Zá měry změn v řeš eném území z hlediska veřejné ekonomiky nebyly uplatněny.

56


I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy. – sledované jevy A88 – A95, A102, A103, A106 •

Stav a vývoj území z hlediska dopravní infrastruktury

Pro přepravu osob a zboží v řešeném území sprá vního obvodu ORP Tá bor i z hlediska širších územních vztahů má dominantní význam silniční a železniční síť . Ekonomicky nejefektivnější a zá roveň nejšetrnější k životnímu prostředí je využívá ní multimodá lních evropských přepravních koridorů. Z hlediska území ČR leží sprá vní obvod ORP na významném multimodá lním koridoru M1 Praha-České Budějovice – stá tní hranice (Linz). Ten je tvořen dá lnicí D3 a silnicí I/3 (E55). Na tento hlavní severojižní dopravní tah navazuje u města Tá bor kolmým křížením silnice I/19 Pelhřimov – Milevsko – Příbram a na zá padě krá tký úsek I/29 směr Písek(sledovaný jev č.88 a 90). Součá stí silniční sítě jsou také silnice II. třídy (viz údaje sledovaného jevu č.91) spojující významná sídla regionu a dá le relativně hustá síť silnic III. třídy (viz údaje sledovaného jevu č.92), určených k vzá jemnému dopravnímu propojení obcí a k jejich připojení na soustavu silnic vyšších tříd. Intenzita silniční dopravy neustá le roste, což má negativní vliv na kvalitu životního prostředí. V řešeném území patří úsek dá lnice D3 a silnice I/3 (E55) k nejzatíženějším v kraji. Dá lnice a rychlostní komunikace Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síťje v rá mci multimodá lního koridoru M1 (X.) dobudová ní - dá lnice D3 na trase Praha– Tá bor– České Budějovice– Dolní Třebonín (– Linz)2, - rychlostní komunikace R3 na trase České Budějovice-Kaplice-Dolní Dvořiště - stá tní hranice – (Linz), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dá lnice. Dá le již byla zahá jena výstavba rychlostní komunikace R4 (I/4) v úseku Skalka – Nová Hospoda (I/20– Písek/Strakonice)

2

Zatím byly vybudová ny kromě obchvatu Českých Budějovic pouze úseky Tá bor-Chotoviny v délce 9 km a MeznoChotoviny (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007); dokončení výstavby dá lnice se předpoklá dá v roce 2015 (u některých úseků až v roce 2017

57


K-I.3.A-5 Hlavní dopravní tahy


Silnice V ná vaznosti na rychlostní komunikaci R4 byla dá le vymezena silnice S3 v trase Nová Hospoda– Strakonice-Vimperk– Strá žný– hranice ČR/SRN (-Passau). Rozvoj silniční sítě, vymezený v ná vrhu Politiky územního rozvoje 2008 z ledna 2008 /PÚ R 2008/, je zná zorněn v ná sledujícím obrá zku. Dá le bylo uloženo MMR, aby ve spoluprá ci s MD prověřilo účelnost a možnosti paralelního jižního spojení ve směru Z-V v termínu do konce roku 2010. Důvodem je předpoklá daný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní zá padovýchodní propojení, které by čá stečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dá lnice D1.

58


K-I.3.A-6 Hlavní silniční tahy


Silnice I/3, I/19 a I/29 (sledovaný jev č.90) mají charakter spojení pro nadregioná lní i místní provoz. Silnice II. třídy mají v řešeném území povahu nadmístních regioná lních tahů, spojujících středně velká a malá sídla, ležící mimo síťsilnic I.třídy. Jedná se o: • silnici II/120 Sedlčany – Mladá Vožice • silnici II/122 Týn nad Vltavou – Bechyně – Jistebnice (napojením na II/120) • silnici II/123 Nadějkov – Jistebnice (napojením na I/19 zá padně od Tá bora) • silnici II/135 Kamenice n.L. – Soběslav – Bechyně (napojením na II/105) • silnici II/136 Černovice – Mlýny – Tučapy • silnici II/137 Načeradec – Mladá Vožice – Tá bor – Sudoměřice u Bechyně (napojením na II/159) • silnici II/409 Černovice – Planá nad Lužnicí

59


Celkovou situaci silniční sítě v ORP Tá bor zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.A-7 Stav silniční sítě

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje

60


Intenzity dopravních toků po hlavních úsecích silniční sítě v řešeném území zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.A-8 Intenzity dopravy


Železnice Ž elezniční doprava ve sprá vním obvodu ORP Tá bor stejně jako v celém regionu využívá síťželeznic postavenou převá žně v 19. století. Tato síťje sice relativně hustá , avšak od doby svého vzniku neprošla podstatnou modernizací. Tratě jsou v naprosté většině úseků jednokolejné a neelektrifikované a po provozní strá nce neodpovídají současným ná rokům. Specifickým problémem železniční sítě je průchod velmi členitým terénem. V důsledku ekonomické ztrá tovosti provozu zejména na regioná lních tratích dochá zí k omezová ní počtu vlakových spojů, zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a nežá doucímu přesunu ná kladní dopravy na silniční síť . Řešeným územím ORP Tá bor je veden IV. tranzitní železniční koridor (severojižní), který patří k hlavním koridorům železniční dopravy v ČR s nadná rodním významem. Ú zemím sprá vního obvodu ORP Tá bor prochá zejí ná sledující železniční tratě:

61


T-I.3.A-10 Ž elezniční tratě prochá zející SO ORP Tá bor Traťč í slo 201 202 220 224

Ná zev trati

Druh trati

Tábor – Raž ice Tábor – Bechyně (Praha) – Benešov u Prahy – Č eské Budě jovice Tábor – Horní Cerekev

celostátní regionální celostátní celostátní

Trakce diselová elektrická elektrická dieselová

Rozchod normální – 1435 mm normální – 1435 mm normální – 1435 mm normální – 1435 mm

zdroj: Mapy železniční sítě

K-I.3.A-9 Hlavní železniční koridory


Z hlediska klasifikace tratí podle zá kona č. 266/1994 Sb. o drahá ch jsou železniční drá hy rozděleny podle významu, účelu a technických podmínek do kategorií drah celostá tních, regioná lních, vleček a speciá lních. Řešeným územím prochá zejí drá hy celostá tní (viz sledovaný jev č.94) a regioná lní (sledovaný jev A95), jak je patrné z ná sledujícího kartogramu:

62


K-I.3.A-10 Stav železniční sítě


Letecká doprava V řešeném území je též bohatě zastoupena infrastruktura pro leteckou dopravu jak doklá dá ná sledující tabulka s uvedením letišť , jejich druhového zařazení, kategorie a typu vzletové a přistá vací drá hy: T-I.3.A-11 Letiště na území SO ORP Tá bor NAZEV Veřejné vnitrostá tníletiště Tá bor Vojenské letiště - Vsechov Heliport - Nemocnice Tabor Vojenské letiště Bechyně Hodonice

ICO

CHARAKTER

URCENI

DRAHA_TYP

16846842

CV

V

N

60162694-5

VO

V

Z

26095203

CN

V

Z

60162694-5

VO

V

Z

zdroj:databá ze jevu A102

Letiště Tá bor má statut veřejného letiště pro vnitrostá tní dopravu. Zá ložní vojenské letiště Tá bor – Všechov by podle dostupných informací mělo být převedeno na civilní vnitrostá tní provoz. Výhradně pro účely Integrovaného zá chranného systému je určen heliport Tá borské nemocnice (sledovaný jev č.102,103). Tato letiště (s výjimkou heliportu a vojenských letišť ) mají v současné době využití pro sportovní létá ní, k letům v rá mci integrovaného zá chranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke

63


cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímková ní, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčká vacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. K-I.3.A-11 Letiště na území SO ORP Tá bor


64


Cyklistická doprava Ú zemí SO ORP Tá bor je protká no relativně hustou sítí značených cyklotras různých kategorií, jak doklá dá ná sledující kartogram: K-I.3.A-12 Cyklotrasy na území SO ORP Tá bor


Ú daje o cyklostezká ch a cyklotrasá ch tvoří obsahovou ná plň sledovaného jevu č.106 a jsou zobrazeny ve výkresech grafické čá sti dokumentace Podkladů k RURÚ . Program Greenways: je programem podporujícím ochranu přírody a kulturního dědictví, včetně regioná lního rozvoje prostřednictvím k životnímu prostředí šetrné turistiky. Jsou tak generová ny stimuly drobného podniká ní a občanských neziskových aktivit pro zpřístupnění hodnot přírodního i urbanizovaného prostředí podél koridoru trasy. Program je rovněž určen pro územně rovnoměrnější a ekologicky šetrnější rozložení cestovního ruchu mimo jeho hlavní destinace. Do programu je zatím v území ORP Tá bor zařazen úsek Planá n.L. – Tá bor – Borotín – Libenice dá lkové cyklotrasy Wien - Praha. Dá lkové turistické stezky (sledovaný jev č.106). Jedná se o propojenou kontinentá lní síť dá lkových turistických stezek, vytvá řenou Evropskou turistickou asociací (EWV) již od r.1969. Řešeným územím prochá zí trasa E3

65


Černé moře – Pyrenejský poloostrov s celkovou délkou 6 950 km. Síť ostatních značených turistických stezek a tras je v řešeném území relativně velmi hustá v okolí hlavních center cestovního ruchu, t.j. Tá bor, Bechyně, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Choustník a okolí řeky Lužnice. •

Hodnoty území z hlediska dopravní infrastruktury: 1. výborná dostupnost Českých Budějovic a Prahy především železniční dopravou a budovanou dá lnicí D7 2. prová zaný systém silnic I. a II. třídy doplněný o hustou síťsilnic III.třídy a místních komunikací 3. hustá železniční síť 4. kvalitní systém pěších značených turistických tras a stezek v hlavních oblastech cestovního ruchu

• Limity využ ití území z hlediska dopravní infrastruktury: 1. ochranná pá sma dá lnice, silnic I., II., III. třídy a železničních tratí podle platné legislativy 2. ochranná pá sma letišť(těsně mimo řešené území) •

Zá měry na změny využ ití území z hlediska dopravní infrastruktury: T-I.3.A-12 Koridory a plochy dopravy – zá měry na využití území Kód Lokalizace Popis - Č í slo Dotč ená Vymezeníkoridoru VPS označ eníúseku katastrá lní území úsek ší řka vm KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝ ZNAMU 200 Č ekanice, Mě šice D1 Dálnice D-3 D-3 1 Tábor Č ekanice u Tábora – Mě šice stáv. u Tábora sil. I/3 D7

Silnice I/19 v ú seku Oltyně Tábor hranice kraje Vysočina

I/19

2

Tábor záp. – Tábor Náchod x II/603 4-pruh

100 Klokoty, Tábor, Náchod u Tábora

3b

Zárybničná Lhota var. jih

4

Zárybničná Lhota - Chýnov homogenizace

200 Mě šice u Tábora, Turovec, Zárybničná Lhota, Nová Ves u Chýnova 100 Chýnov u Tábora, Nová Ves u Chýnova

KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝ ZNAMU

66


D 24 Sudomě řice u Tábora D 26 Tábor

II/120

120 Ad IV.TŽK

II/123

D 54 Planá nad Luž nicí

II/409

D 75 Táborsko

C

křiž . I/19 Malešice Planá nad Luž nicí přivadě č D-3 Chotoviny Tábor

1

100 Sudomě řice u Tábora 100 Č ekanice, Mě šice, Tábor 100 Planá nad Luž nicí

30 Chotoviny, Košín, Náchod u Tábora

2

Sezimovo Ú stí Planá nad Luž nicí - Želeč

30 Tábor, Planá nad Luž nicí, Ú strašice, Želeč, Sezimovo Ú stí

3

Planá nad Luž nící - Košice

30 Planá nad Luž nicí, Doubí u Tábora, Košice

4

Mě šice - Kníž ecí ryb.

30 Mě šice, Zárybničná Lhota

zdroj: Zá sady územního rozvoje Jihočeského kraje

T-I.3.A-13 Koridory a plochy dopravy převzaté ze schvá lených Ú P VÚ C Kód Lokalizace Popis a Č í slo Vymezeníkoridoru Dotč ená VPS označ eníúseku katastrá lní úsek ší řka z VÚ C území vm

KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝ ZNAMU 600 Mě šice u Tábora, D-3 TA 2 Tábor Mě šice D1 Dálnice D3 v Veselí nad ú seku Tábor Sezimovo Ú stí, - Č eské Luž nicí Turovec, Planá Budě jovice nad Luž nicí, Dolní Košice u Tábora, Třebonín Doubí u Tábora, Myslkovice, Roudná, Klenovice u Sob., Sedlečko u Sob., Zvě rotice, Sobě slav, Chlebov, Ř ípec, Žíšov u Veselí

67


D3

IV. TŽK IV. Tranzitní TA 1.zam ž elezniční koridor v ú seku hranice StČ kraje - Tábor - hranice okresu TA/Č B

1

2

hranice StČ kraje - Tábor

Doubí u Tábora - Sobě slav

100- Nemyšl, Prudice, 600 Sudomě řice u Tábora, Moraveč, Chotoviny, Č ervené Záhoří, Vráž ná, Stoklasná Lhota, Č ekanice u Tábora, Náchod, Tábor 150Planá n. Luž ., 600 Doubí u Tábora, Košice u Tábora, Roudná n. Luž ., Myslkovice, Klenovice u Sob., Sedlečko u Sob., Zvě rotice, Sobě slav 200 Sobě draž , Hrejkovice

D6

Silnice I/19 v I/19 PI-ST ú seku Lety Oltyně

3

Hrejkovice

D7

Silnice I/19 v I/19 ú seku Oltyně Tábor TA 2.zam Chýnov hranice kraje TA

1

Oltyně - Tábor

200 Oltyně , Drahovice, Meziříčí, Draž ice, Klokoty

3a

Zárybničná Lhota var. Sever

200 Mě šice u Tábora, Zárybničná Lhota, Turovec

5

Chýnov Kladruby

200 Nová Ves u Chýnova, Chýnov, Záhostice, Kladruby

TA 2.zam

KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝ ZNAMU D 25 Silnice II/122 Bechyně D 29 Silnice II/137 v ú seku Březnice Tábor Mladá Vož ice

II/122 TA

Bechyně jih

II/137 TA

1

Březnice Sudomě řice u Bechyně

TA 2.zm.

2

Bechyňská Smoleč

TA

3 4 5

Malšíce Slapy Tábor Horky křiž . II/603 Vápenná strouha

100 Bež erovice, Hodonice 100 Březnice, Blatec, Sudomě řice u Bechyně , Bež erovice 100 Bechyňská Smoleč, Sudomě řice u Bechyně 100 Č enkov, Malšice 100 Slapy 100 Slapy, Horka u Tábora, Č elkovice, Tábor

68


TA 2.zm.

7

Ratibořské Hory přelož ka východ

100 Ratibořské Hory, Dub, Ratibořice, Pohnánec


69


I.3.A.4. Technická infrastruktura. •

Stav a vývoj území z hlediska technické infrastruktury

1. Vodní hospodá řství 1.1. Vodní zdroje (sledovaný jev č.44). Jihozá padní čá st řešeného území spadá do chrá něné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pá nev. Ve sprá vním obvodu ORP Tá bor a jeho bezprostředním okolí jsou pro zá sobová ní obcí významné především podzemní zdroje, vá zané na turonské sedimenty na sever a východ od Tá bora a v poříčních sedimentech Lužnice. Situová ní hlavních vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody v řešeném území zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.A-13 Vodní zdroje a technologické objekty zá sobová ní vodou


70


1.2. Vodá renské systémy (sledovaný jev č.67, 68). Téměř veškeré odběry vody jsou realizová ny prostřednictvím Jihočeské vodá renské soustavy (JVS) s hlavním zdrojem pitné vody, ná drží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozvá děna třemi hlavními řady: severní větví je zá sobová no Tá borsko a Jindřichohradecko. Přestože surová voda, zejména z povrchových odběrů nedosahuje často požadovaných parametrů, je kvalita dodá vané pitné vody vyhovující a zá sobová ní vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní strá nce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled. Předpokladem však je realizace potřebných rekonstrukcí úpraven vody a ná hrada některých má lo vyhovujících vodních zdrojů. Ž á doucí je též dobudová ní zá sobovacích systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly kapacitně plně využívá ny a zdroje se zhoršenou kvalitou tak mohly být odstaveny. V řešeném území je 81% obyvatel zá sobová no vodou z vodovodů. Ú zemní rozložení vodovodních sítí a obcí bez vodovodu v řešeném území zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.A-14 Vodovodní síť


71


1.3. Odvodnění a čištění odpadních vod. Ve srovná ní s jinými kraji ČR zaostá vá Jihočeský kraj za průměrným podílem počtu obcí i obyvatel, připojených na veřejnou kanalizaci s koncovým zařízením na čištění odpadních vod – ČOV. U malých obcí či místních čá stí větších obcí často naklá dá ní s odpadními vodami odporuje platným předpisům, protože do dešť ových stok, trativodů nebo přímo do vodních toků jsou nelegá lně zaústěny přepady ze septiků, žump či přímých napojení rodinných domů. Ve smyslu zá vazné legislativy EU musí obce nad 2000 EO vybudovat do r.2010 odpovídající systémy odkanalizová ní a čištění odpadních vod. Naplnění těchto požadavků jsou řešena v projektech jednotlivých vodá renských společností a v programech rozvoje jednotlivých obcí. V řešeném území 86% celkového počtu obyvatel žije v domá cnostech připojených na veřejné systémy kanalizace, což je vysoko nad průměrem Jihočeského kraje. Ú zemní rozložení ČOV a kanalizační sítě zobrazují ná sledující dva kartogramy: K-I.3.A-15 Čistírny odpadních vod


72


K-I.3.A-16 Kanalizační síť


2. Energetika, spoje, telekomunikace. Jediným využitelným energetickým zdrojem , který se nachá zí přímo v řešeném území,je Teplá rna Tá bor, a.s., s instalovaným výkonem 9 MWe, připojený k rozvodné sítí společností E.ON Distribuce. Jiným typem energetického zdroje v řešeném území je elektrá rna v Plané n.L. (AES Bohemia, spol. s r.o.) s instalovaným výkonem 46,5 MWe, která je typem zdroje vyrá bějícího energii přednostně pro výrobní podnik ve kterém pracuje a pouze přebytky výkonu nabízí k prodeji do distribuční sítě (rozvodná společnost E.ON Distribuce). Dalšími drobnými zdroji jsou obnovitelné a druhotné zdroje energie (OZE). Ty jsou však obecně v současnosti má lo využívané a tvořily v r.2005 jen cca 0,9% z celkové spotřeby paliv a energií v JčK. Velký potenciá l je rovněž v oblasti úspor energií. 2.1. Zá sobová ní elektrickou energií (sledované jevy č.72, 73). Zá sobová ní elektřinou řešeného území ORP Tá bor je díky parametrům přenosové soustavy na relativně dobré úrovni. Řešeným územím prochá zí koridor republikového významu Ee2 Vedení 110kV Chotoviny – Pacov a dá le koridor přenosové soustavy Ee2 Chotoviny – Zadní Střítež VVN 110 kV nadmístního významu a dá le koridor Ee26 Tá bor - Ná chod TR 110/22 kV Ná chod u Tá bora. Celkovou situaci elektrizační sítě v území SO ORP Tá bor zobrazuje ná sledující kartogram:

73


K-I.3.A-17 Elektrizační síť


2.2. Zá sobová ní zemním plynem. Ú zemí Jihočeského kraje je zá sobová no zemním plynem z Jihočeské plyná renské, a.s. (JČP, a.s.) vystupující od poloviny roku 2007 jako EON. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec realizová na. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 2005 na 232 obcí v roce 2006. Vysoká úroveň plynofikace však nemusí být vždy vzhledem k souvisejícím charakteristiká m lokality samotného využívá ní tohoto fosilního paliva výhodou. V řešeném území SO ORP Tá bor je až dosud plynofiková no 22,8% z celkového počtu obcí, což ilustruje ná sledující kartogram:

74


K-I.3.A-18 Podíl obyvatel zá sobovaných plynem


Řešeným územím prochá zí severojižním směrem významný VVTL plynovod z jihovýchodního okraje Prahy směrem na České Budějovice, který tvoří pá teř plynovodní sítě regionu a je ukončen v kompresní stanici ve Veselí n.L. V rá mci Politiky ú zemní ho rozvoje ČR 2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Zá boří (Vodňany) v jižních Čechá ch na hranici ČR– Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a OMV v oblasti jižních Čech s možností ná vaznosti na přepravní cesty v SRN Situaci (stav) a hlavní zá měry dalšího rozvoje plynovodní soustavy v širších územních vztazích zobrazuje ná sledující kartogram:

75


K-I.3.A-19 Hlavní koridory plynovodů


Dle údajů sprá vce distribuční sítě (JČP, a.s.) se v posledním období díky masívnímu růstu ceny plynu zvyšuje počet neaktivních přípojek. Hierarchicky uspořá daná plynovodní síť v řešeném území (VVTL, VTL, STL plynovody) je zakreslena ve výkresu hodnot území. Podrobnější údaje o ní tvoří obsahovou ná plň databá ze sledovaných jevů A74, A75. 2.3. Zá sobová ní teplem (sledovaný jev č.79, 80). V řešeném území se vyskytují pouze systémy CZT sídlištní s omezeným územním rozsahem. Podrobné údaje o těchto systémech jsou součá stí obsahové ná plně sledovaného jevu č.79 a 80. SCZT jsou zakresleny ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území. 2.4. Systémy pro přenos informací (sledované jevy č.81 a 82). Ú zemí sprá vního obvodu ORP Tá bor je s okolním územím propojeno systémem dá lkových optických kabelů, spojujících jednotlivé přenosové uzly. V současnosti je celá telekomunikační soustava postavena znovu od dá lkových optokabelů až po jednotlivé účastníky. Řešené území je celé obslouženo stá tní telefonní sítí s automatickým vstupem do systému. Ú zemně pokrývá řešené území uzlový telefonní obvod UTO Tá bor, na jehož řídící ústředny jsou dá lkovými kabely připojeni jednotliví vzdá lené účastnické jednotky (VÚ J). Ty jsou dnes představová ny kapacitními

76


automatickými, digitá lními telefonními ústřednami, na které jsou připojeny místní telefonní sítě (většinou kabelové). V řešeném území je též zastoupen systém radiokomunikací. Ú zemím prochá zejí radioreléové trasy pá teřní sítě. Kromě výše uvedeného systému Českých Radiokomunikací, a.s. je v území provozová n též systém Policie ČR, který je využívá n i dalšími subjekty (Celní sprá va, JČE, a.s.) a dá le systém Armá dy ČR . Řešené území je rovnoměrně pokryto televizním signá lem. Ú zemí sprá vního obvodu ORP Tá bor je rovněž rovnoměrně pokryto signá lem rozhlasového vysílá ní ve všech kmitočtech vysílá ní celoplošných programů. 2.5. Odpady. Ú roveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rá mci systému naklá dá ní s odpady v řešeném území zá sadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociá lní, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentá lní aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodá rné a čisté naklá dá ní s odpady. Největší podíl odpadů v kraji vzniká dlouhodobě ze stavebnictví, z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a teplé vody a z potraviná řského a strojírenského průmyslu. Ve všech druzích odpadu je dle prognó z odhadová n ná růst. Nadměrná a stá le se zvyšující produkce komuná lního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořá dat v rá mci snahy o směřová ní k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žá doucí i vzhledem k zachová ní vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předchá zení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezová ní a ná sledně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaného odpadu v Jihočeském kraji zvyšuje, tvoří jeho podíl na celkovém odpadu jen 11,4 %, podíl spalová ní odpadu je 0,03 % a podíl sklá dková ní a ostatních způsobů odklá dá ní odpadu v úrovni nebo pod úrovní terénu činí 12,9%. V posledních letech pozitivně roste podíl tříděného odpadu, což je výsledkem jak osvětové kampaně tak dotacemi obcím ve formě ná dob na tříděný odpad. Obce rovněž ve větší míře zřizují sběrné dvory vytříděných složek komuná lního odpadu. Využití vytříděného odpadu zá visí na dostupnosti zpracovatelských kapacit. 2.6. Produktovody. Jižní polovinou řešeného území jsou vedeny produktovody přepravující potenciá lně nebezpečné lá tky. Geografickou polohu jejich tras územím SO ORP Tá bor, včetně bezpečnostních pá sem zobrazuje ná sledující kartogram:

77


K-I.3.A-20 Prodoktuvod a objekty s nebezpečnými lá tkami


• Hodnoty území z hlediska technické infrastruktury. Vodní hospodá řství: 1. konsolidované vodá renské systémy s dobrými předpoklady rozvoje 2. dostačující vodní zdroje proměnlivé kvality s prá vně zaručenou ochranou Zá sobová ní energiemi a teplem: 4. konsolidovaná elektrizační přenosová soustava, zajišť ující spolehlivé zá sobová ní bez ohledu na sezó nní výkyvy odběrů 5. dostačující síťVTL plynovodů, umožňující další rozvoj plošné plynofikace obcí 6. zcela dokončená úplná přestavba telekomunikační soustavy pro přenos informací (telefonní síť ) 7. úplné pokrytí řešeného území TV a rozhlasovým signá lem celoplošného vysílá ní Odpady: 8. podprůměrný objem sklá dková ní pevných odpadů 9. rozvoj separovaného sběru odpadu a druhotných surovin • Limity území z hlediska technické infrastruktury Vodní hospodá řství: 1. ochranná pá sma vodních zdrojů, vodá renských zařízení a vodovodních řadů

78


2. ochranná pá sma kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod 3. omezení vyplývající ze statutu a provozního režimu CHOPAV Třeboňská pá nev Zá sobová ní energiemi a teplem: 4. ochranná pá sma vedení VVN a VN, ochranné pá smo TR Bechyně a úsekových rozvoden 5. ochranná a bezpečnostní pá sma plyná renských zařízení – VTL plynovodů a RS 6. ochranná pá sma podzemních telekomunikačních zařízení (dá lkové a místní kabely) 7. ochranná pá sma RR tras a nadzemních čá stí radiokomunikačních systémů Odpady: 8. limity nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v uklá daném odpadu 9. limity mísitelnosti odpadů uklá daných na sklá dky 10. limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu • Zá měry na změny využ ití území z hlediska technické infrastruktury Vodní hospodá řství: 1. vytvá ření koridorů pro zá sobová ní vodou z velkých zdrojů 2. vytvá ření lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV): 3.

T-I.3.A-14 Plochy a koridory vodohospodá řských staveb ze schvá lených Ú P VÚ C Kód Ná zev Popis Dotč ená katastrá lníúzemí označ ení V 28

Mladá Vož ice

V 35

Chotoviny Nová Č OV Jistebnice Č OV Nová Č OV Malšice - Nová Č OV Č OV

V 36 V 37

Nově navrhovaná nádrž Č OV

Mladá Vož ice, Blanice u Mladé Vož ice, Krchova Lomná, Janov u Mladé Vož ice Č ervené Záhoří Jistebnice Malšice


Zá sobová ní energiemi a teplem, spoje: 4.

T-I.3.A-15 Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika

Kód Ee2

Ná zev Chotoviny Zadní Střítež

Popis označ ení VVN - 110 kV

Dotč ená katastrá lníúzemí Bradáčov, Dolní Hrachovice, Chotoviny, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Ratibořské Hory, Rodná, Zadní Střítež


79


5.

T-I.3.A-16 Plochy a koridory technické infrastruktury – elektroenergetika převzaté ze schvá lených Ú P VÚ C Kód Ná zev Popis Dotč ená katastrá lníúzemí označ ení Ee26

Tábor - Náchod TR110 / 22 kV Náchod u Tábora zdroj: Zá sady územního rozvoje Jihočeského kraje

6.

T-I.3.A-17 Plochy a koridory v oblasti zá sobová ní plynem Kód Ná zev Popis Dotč ená katastrá lníúzemí označ ení Ep4

Sobě slav Planá nad Luž nicí

VTL plynovod

Planá nad Luž nicí, Chlebov, Myslkovice, Přehořov u Sobě slavi, Košice u Sobě slavi, Sobě slav, Sedlečko u Sobě slavě , Zvě rotice


7. zajištění ploch a koridorů pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup na Internet, doplnění radiokomunikační soustavy pro zemské digitá lní vysílá ní TV a rozhlasového signá lu Odpady: 8. zá měry nebyly z dostupných zdrojů informací identifiková ny.

80


I.3.B Pilířsoudrž nosti společenství obyvatel I.3.B.1. Obyvatelstvo I.3.B.2. Vzdělává ní I.3.B.3. Zdravotnictví I.3.B.4. Sociá lní péče I.3.B.5. Kultura a pamá tková péče I.3.B.6. Sport a tělovýchova I.3.B.7. Bydlení a bytový fond I.3.B.8. Zaměstnanost a trh prá ce I.3.B.9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva I.3.B.10. Struktura osídlení, regionalizace

I.3.B. Pilířsoudrž nosti společenství obyvatel I.3.B.1. Obyvatelstvo. - sledovaný jev A 119 • Stav a vývoj území z hlediska obyvatelstva a) Vývoj počtu obyvatel. Díky veřejné databá zi Českého statistického úřadu (VDB ČSÚ ) je vývoj počtu obyvatel v řešeném území sprá vního obvodu ORP Tá bor souborem dobře zjistitelných údajů s pravidelnou každoroční aktualizací, která umožňuje dlouhodobé hodnocení vývoje a změn v časové řadě cenzů od r.1869 do r. 2006. Počet trvale bydlících obyvatel (viz. tab T-I.3.B-3) je sice exaktním údajem, který však ne zcela hodnověrně vypovídá o celkovém počtu uživatelů řešeného území a jeho kolísá ní v čase, takže jde o informační zdroj, který je třeba v systému územního plá nová ní brá t s jistou rezervou. Pro potřeby územního plá nová ní by tudíž bylo potřebné pracovat rovněž s počtem a strukturou tzv. ostatních uživatelů území, vlivy jednodenní ná vštěvnosti a s územním rozložením těchto vlivů3. Na tyto vlivy lze usuzovat m.j. z údajů o struktuře obyvatelstva podle druhu a důvodu pobytu, včetně údajů o cizincích, dlouhodobých a krá tkodobých pobytech, dočasné přítomnosti a nepřítomnosti (viz tab. T-I.3.B-1,skutečnost k 1.3.2001). T-I.3.B-1 Vyjížďka za prací podle pohlaví Muž i vyjíž dě jící do zamě stnání

24 468

Ženy vyjíž dě jící do zamě stnání

z toho

v rámci obce

v rámci okresu

v rámci kraje

9 889

9 190

1 618

do jiného kraje 2 004

19 854

z toho

v rámci obce

v rámci okresu

v rámci kraje

do jiného kraje

10 791

6 610

731

931

zdroj: ČSÚ

Ostatní uživatelé území (OUÚ ) = saldo denního pohybu za prací a do škol + sezó nní uživatelé, t.j. počet lůžek v objektech individuá lní a hromadné rekreace. Potenciá lní uživatelé území (PUÚ ) = trvale bydlící obyvatelé + OUÚ 3

81


Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na stá tní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zá kona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na zá kladě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přizná n azyl. Tab. T-I.3.B-2 udá vá celkový počet obyvatel ORP Tá bor k 31.12.2005, jejich věkovou strukturu a porovná ní s ostatními ORP Jihočeského kraje. T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje Č eské Č eský Dačice Jihočeský Blatná Budě jovice Krumlov kraj kraj celkem Počet obyvatel k 31.12.

v tom podle pohlaví

0 až 14 let

v tom ve vě ku

15 až 64 let

65 a více let

celkem

627 766

13 585

149 370

41 163

20 078

muž i

308 737

6 673

72 915

20 599

9 984

ž eny

319 029

6 912

76 455

20 564

10 094

celkem

93 438

1 902

21 217

6 675

3 107

muž i

48 049

.

.

.

.

ž eny

45 389

926

10 233

3 264

1 471

celkem

446 006

.

.

.

.

muž i

225 479

.

.

.

.

ž eny

220 527

.

.

.

.

celkem

88 322

2 113

20 626

4 808

2 727

muž i

35 209

.

.

.

.

ž eny

53 113

1 257

12 346

2 855

1 631

zdroj: ČSÚ

T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje pokračová ní Jihočeský Jindřichův Kaplice Milevsko Hradec kraj kraj celkem Počet obyvatel k 31.12.

v tom ve vě ku


0 až 14 let

15 až 64 let

65 a více let

Písek

celkem

627 766

47 435

19 545

18 987

51 157

muž i

308 737

23 150

9 739

9 346

24 971

ž eny

319 029

24 285

9 806

9 641

26 186

celkem

93 438

7 366

3 175

2 601

7 496

muž i

48 049

.

.

.

.

ž eny

45 389

3 618

1 513

1 263

3 631

celkem

446 006

.

.

.

.

muž i

225 479

.

.

.

.

ž eny

220 527

.

.

.

.

celkem

88 322

6 488

2 055

3 141

7 903

muž i

35 209

.

.

.

.

ž eny

53 113

3 989

1 208

1 869

4 826

zdroj: ČSÚ

82


T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje pokračová ní

Počet obyvatel k 31.12.

v tom ve vě ku


0 až 14 let

15 až 64 let

65 a více let

celkem

Jihočeský kraj kraj celkem

Prachatice

Sobě slav

Strakonice

627 766

33 786

22 030

44 800

muž i

308 737

16 894

10 852

22 001

ž eny

319 029

16 892

11 178

22 799

celkem

93 438

5 438

3 230

6 424

muž i

48 049

.

.

.

ž eny

45 389

2 617

1 590

3 169

celkem

446 006

.

.

.

muž i

225 479

.

.

.

ž eny

220 527

.

.

.

celkem

88 322

4 062

3 458

6 584

muž i

35 209

.

.

.

ž eny

53 113

2 418

2 096

3 935

zdroj: ČSÚ

T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje dokončení Tá bor

Počet obyvatel k 31.12.

v tom ve vě ku


0 až 14 let

15 až 64 let

65 a více let

Trhové Třeboň Sviny

Týn Vimperk Vodňany nad Vltavou

celkem

80 137

17 688

25 239

13 928

17 684

11 154

muž i

39 284

8 888

12 389

6 874

8 735

5 443

ž eny

40 853

8 800

12 850

7 054

8 949

5 711

celkem

11 542

2 719

3 651

2 443

2 699

1 753

muž i

.

.

.

.

.

.

ž eny

5 646

1 294

1 775

1 212

1 322

845

celkem

.

.

.

.

.

.

muž i

.

.

.

.

.

.

ž eny

.

.

.

.

.

.

celkem

12 275

2 356

3 838

1 830

2 469

1 589

muž i

.

.

.

.

.

.

ž eny

7 391

1 434

2 295

1 095

1 478

990

zdroj: ČSÚ

Ú zemní rozložení obyvatelstva řešeného území do jednotlivých obcí sprá vního obvodu ORP Tá bor a jeho vývoj v zá kladních demografických charakteristiká ch je uveden v ná sledující tab.:

83


T-I.3B-3 Zá kladní demografické charakteristiky obcí SO ORP Tá bor Obec

SO ORP - Tábor Balkova Lhota obec

Kó d obce

6 Počet částí obce

Sledovaný jev [2] 1 1 1 2 Počet Přirozený Saldo Podíl bydlících přírůstek migrace obyvatel obyvatel ve vě ku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%)

Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín

. 563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955

289 [3] 1 [4] 1 [4] 3 [4] 3 [4] 11 [4] 2 [4] 1 [4] 2 [4] 1 [4] 1 [4] 12 [4] 3 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 4 [4] 3 [4] 1 [4] 12 [4] 3 [4] 1 [4] 5 [4] 1 [4] 27 [4] 3 [4] 1 [4]

80 482 [4] 116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4]

43 [5] -2 [5] -1 [5] -11 [5] -1 [5] 4 [5] -1 [5] -1 [5] -2 [5] - [5] -1 [5] -1 [5] 1 [5] 8 [5] 1 [5] -1 [5] - [5] -1 [5] -3 [5] 1 [5] 11 [5] 4 [5] 2 [5] 6 [5] -1 [5] -2 [5] - [5] 2 [5]

206 [5] -2 [5] - [5] -46 [5] - [5] -1 [5] -6 [5] -1 [5] - [5] 1 [5] - [5] 10 [5] 4 [5] 29 [5] 2 [5] 2 [5] -7 [5] 1 [5] 8 [5] 25 [5] 37 [5] 5 [5] - [5] 49 [5] - [5] 1 [5] -7 [5] 1 [5]

14,2 [3] 19,0 [4] 10,4 [4] 13,6 [4] 16,9 [4] 15,2 [4] 4,8 [4] 13,0 [4] 2,9 [4] 7,1 [4] 4,9 [4] 13,7 [4] 18,5 [4] 16,8 [4] 22,5 [4] 10,6 [4] 8,5 [4] 15,7 [4] 8,0 [4] 17,4 [4] 16,0 [4] 15,6 [4] 15,6 [4] 16,5 [4] 8,2 [4] 15,3 [4] 14,9 [4] 12,3 [4]

Krátošice Krtov Libě jice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny

560634 563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712

1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 9 [4] 1 [4] 15 [4] 1 [4]

113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4] 1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4]

- [5] 1 [5] - [5] - [5] -3 [5] 1 [5] -6 [5] -3 [5]

-5 [5] 3 [5] -4 [5] 2 [5] 31 [5] 6 [5] -23 [5] 9 [5]

11,5 [4] 22,8 [4] 13,5 [4] 15,2 [4] 13,5 [4] 17,3 [4] 15,6 [4] 12,3 [4]

84


Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov

549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941

18 [4] 1 [4] 8 [4] 1 [4] 4 [4] 1 [4] 7 [4] 3 [4] 1 [4] 1 [4] 4 [4] 2 [4] 7 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 2 [4]

743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4] 1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4]

-1 [5] 1 [5] - [5] 2 [5] -7 [5] - [5] -3 [5] 12 [5] - [5] -1 [5] 1 [5] - [5] - [5] -1 [5] - [5] 1 [5] 1 [5]

- [5] 9 [5] -3 [5] 12 [5] 4 [5] 6 [5] 11 [5] 86 [5] -1 [5] - [5] -4 [5] 3 [5] 21 [5] -2 [5] -2 [5] -4 [5] 11 [5]

12,5 [4] 17,3 [4] 19,2 [4] 14,3 [4] 12,7 [4] 20,5 [4] 15,0 [4] 16,0 [4] 15,3 [4] 14,5 [4] 7,7 [4] 11,7 [4] 14,3 [4] 11,8 [4] 11,5 [4] 16,5 [4] 13,5 [4]

Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudomě řice u Bechyně Sudomě řice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ú strašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tábora Želeč

552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

2 [4] 6 [4] 3 [4] 2 [4] 2 [4] 1 [4] 2 [4] 2 [4] 6 [4] 2 [4] 7 [4] 5 [4] 3 [4] 1 [4] 2 [4] 11 [4] 15 [4] 1 [4] 1 [4] 2 [4] 2 [4] 6 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 1 [4] 2 [4]

204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4] 616 [4] 678 [4] 281 [4] 59 [4] 383 [4] 35 769 [4] 226 [4] 266 [4] 173 [4] 77 [4] 185 [4] 28 [4] 59 [4] 95 [4] 163 [4] 868 [4]

-3 [5] -1 [5] -2 [5] -2 [5] - [5] 13 [5] - [5] 1 [5] -1 [5] 1 [5] -6 [5] -2 [5] - [5] -3 [5] 2 [5] -2 [5] 48 [5] -2 [5] -2 [5] -2 [5] -3 [5] -3 [5] - [5] -2 [5] - [5] -4 [5] 12 [5]

-11 [5] -13 [5] 1 [5] -2 [5] -5 [5] 9 [5] - [5] 5 [5] 21 [5] 8 [5] -3 [5] -4 [5] 11 [5] 3 [5] 3 [5] - [5] -138 [5] - [5] 30 [5] 2 [5] 1 [5] - [5] -5 [5] - [5] 4 [5] 3 [5] 15 [5]

9,8 [4] 14,1 [4] 10,5 [4] 6,5 [4] 17,1 [4] 13,2 [4] 12,0 [4] 16,9 [4] 16,1 [4] 17,7 [4] 9,9 [4] 14,4 [4] 13,7 [4] 15,7 [4] 13,6 [4] 16,2 [4] 13,6 [4] 14,6 [4] 13,9 [4] 6,4 [4] 7,8 [4] 7,0 [4] - [4] 6,8 [4] 17,9 [4] 18,4 [4] 17,6 [4]

Pozná mky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností [2] uvádí se číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [3] období: 31.12.2006

85


[4] období: 31.12.2007 [5] období: rok 2007 [6] období: rok 2006 [7] období: 31.12.2005 zdroj: ČSÚ

Index stá ří obyvatelstva v území SO ORP Tá bor a jeho porovná ní s ostatními ORP na území ČR zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.B-1 Index stá ří obyvatelstva

zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel v řešeném území v jednoletém intervalu časové řady let 1995 – 2006 zobrazuje ná sledující tab. T-I.3.B-4 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tá bor za období let 1995-2006 Ú zemíSO ORP Tábor [1]

přepočet na ú zemí platné k 1.1.2007

Počet obyvatel celkem 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

81 599 81 362 81 219 81 197 81 175 81 105 80 647 80 504 80 321

z toho ž eny

ve vě ku 0-14 celkem

41 769 41 624 41 557 41 519 41 512 41 427 41 202 41 097 41 004

15 015 14 552 14 097 13 724 13 347 13 031 12 626 12 328 12 051

ve vě ku 15-64

z toho celkem ž eny 7 339 7 111 6 896 6 724 6 551 6 378 6 234 6 057 5 941

55 249 55 361 55 524 55 706 55 891 56 047 55 971 56 111 56 179

z toho ž eny 27 510 27 558 27 636 27 691 27 766 27 827 27 723 27 780 27 774

ve vě ku 65 a více let celkem z toho ž eny 11 335 11 449 11 598 11 767 11 937 12 027 12 050 12 065 12 091

6 920 6 955 7 025 7 104 7 195 7 222 7 245 7 260 7 289

86


2004 2005 2006

80 197 80 137 80 233

40 918 40 853 40 917

11 779 11 542 11 369

5 788 5 646 5 526

56 254 56 320 56 449

27 785 27 816 27 931

12 164 12 275 12 415

7 345 7 391 7 460

Pozná mky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností

zdroj: ČSÚ

Tab. T-I.3.B-5 udá vá podrobnější údaje o věkové struktuře obyvatel ORP Tá bor ve věkových skupiná ch po pěti letech, procentní podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu obyvatel a jeho porovná ní s vybranými ORP Jihočeského kraje. T-I.3.B-5 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ

87


Ú zemní průmět vývoje počtu obyvatel do jednotlivých obcí SO ORP Tá bor udá vá ná sledující tab. T-I.3.B-6 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tá bor 2001 2002 2003 2004 obec

Balkova Lhota

2005

2006

2007

121

122

122

122

120

120

66

72

75

73

70

78

77

5 915

5 835

5 755

5 695

5 681

5 614

5 557

Bě leč

187

180

183

183

178

179

178

Borotín

507

511

520

529

534

530

533

Bečice Bechyně

116

Bradáčov

73

72

72

70

68

69

62

Březnice

223

207

199

197

192

187

185

Č ernýšovice

87

84

83

80

79

72

70

Dlouhá Lhota

172

171

174

168

171

168

169

Dobronice u Bechyně

100

107

102

104

103

104

103

Dolní Hořice

813

795

795

802

785

793

802

Dolní Hrachovice

137

138

135

139

142

141

146

Draž ice

676

692

696

697

701

726

763

Draž ičky

73

74

76

78

90

108

111

Drhovice

188

190

185

183

180

178

179

84

77

82

80

78

78

71

Hlasivo

184

177

185

179

183

178

178

Hodě tín

91

93

94

93

90

83

88

Hodonice

126

127

126

127

135

135

161

Chotoviny

1 534

1 552

1 578

1 620

1 611

1 608

1 656

Choustník

513

504

521

521

531

510

519

Haškovcova Lhota

Chrbonín Chýnov Jedlany

141

139

141

142

141

139

141

2 089

2 106

2 121

2 163

2 173

2 202

2 257

65

62

61

59

60

62

61

2 045

2 027

2 007

2 003

2 010

2 007

2 006

Košice

685

679

690

680

695

724

717

Košín

63

64

61

60

55

54

57

Krátošice

119

128

129

125

126

118

113

Krtov

142

141

143

144

146

145

149

Libě jice

106

103

102

102

106

108

104

Jistebnice

Lom Malšice Meziříčí

131

140

137

139

146

149

151

1 684

1 674

1 702

1 703

1 707

1 739

1 767

132

130

130

146

144

155

162

2 727

2 748

2 772

2 779

2 773

2 757

2 728

Mlýny

145

144

145

138

135

132

138

Nadě jkov

736

738

754

755

747

744

743

Nasavrky

32

36

37

43

42

42

52

Nemyšl

280

275

275

278

286

290

287

Nová Ves u Chýnova

227

230

241

243

255

259

273

Nová Ves u Mladé Vož ice

188

181

177

182

178

184

181

Oldřichov

232

228

225

231

229

238

244

Mladá Vož ice

88


Opařany

1 389

1 384

1 365

1 373

1 366

1 362

1 370

Planá nad Luž nicí

3 032

3 073

3 128

3 227

3 304

3 356

3 454

60

59

62

61

61

60

59

Pohnánec Pohnání

90

88

89

86

82

77

76

Pojbuky

127

117

117

120

123

120

117

Psárov

155

153

151

147

143

142

145

Radenín

438

447

448

446

453

477

498

Radě tice

239

234

229

237

228

223

220

62

64

63

59

60

63

61

Radimovice u Želče

333

348

353

358

367

379

376

Radkov

145

135

136

136

139

151

163

Rataje

195

205

210

215

213

218

204

Ratibořské Hory

742

750

742

738

729

742

728

Rodná

115

113

110

106

100

96

95

Radimovice u Tábora

Ř emíčov

87

84

79

82

81

81

77

263

266

261

263

260

257

252

7 474

7 480

7 420

7 375

7 304

7 280

7 302

Skopytce

160

164

157

151

150

150

150

Skrýchov u Malšic

121

125

121

117

119

124

130

Slapsko

125

123

122

125

129

129

149

Slapy

412

419

431

445

465

461

470

Smilovy Hory

428

436

441

426

415

414

405

Stádlec

614

627

618

628

631

622

616

Sudomě řice u Bechyně

625

637

652

649

655

667

678

Sudomě řice u Tábora

278

276

270

275

272

281

281

Ř epeč Sezimovo Ú stí

Svrabov

54

53

53

54

55

54

59

Šebířov

408

395

392

387

387

385

383

36 595

36 460

36 264

36 013

35 898

35 859

35 769

Turovec

238

233

235

234

232

228

226

Ú strašice

201

204

205

213

226

238

266

Vilice

Tábor

177

175

174

176

173

173

173

Vlčeves

98

93

88

80

79

79

77

Vodice

199

198

189

194

191

188

185

Zadní Střítež

46

44

42

39

36

33

28

Záhoří

63

63

63

64

63

61

59

Zhoř u Mladé Vož ice

90

91

91

89

89

91

95

Zhoř u Tábora

159

153

151

150

157

164

163

Želeč

771

782

791

804

826

841

868

zdroj: ČSÚ

Podle posledních dostupných údajů ČSÚ o celkovém počtu obyvatel v řešeném území žilo k 31.12.2007 ve SO ORP Tá bor celkem 80.482 obyvatel, z toho 39.471 mužů a 41.011 žen. Ú zemí ORP Tá bor patří k těm, v nichž podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel je extrémně nízký (do 1%), jak doklá dá ná sledující kartogram:

89


K-I.3.B-2 Podíl cizinců na obyvatelstvu

zdroj: ČSÚ

Ú daje v ná sledujících tabulká ch (tab. T-I.3.B-7) svědčí o tom, že pohyb obyvatel v území ORP Tá bor je proporcioná lně velmi malý: T-I.3.B-7 Pohyb obyvatelstva v SO ORP Jihočeského kraje Kraj, SO ORP Jihočeský kraj v tom

Živě Zemřelí Přirozený Přistě hovalí Vystě hovalí Přírůstek narození přírůstek stě hováním 6 370

6 168

202

6 440

4 402

2 038

125

149

-24

254

160

94

1 533

1 430

103

2 781

1 773

1 008

461

356

105

693

620

73

Dačice

194

173

21

296

356

-60

Jindřichův Hradec

466

446

20

592

687

-95

Kaplice

224

154

70

635

590

45

Milevsko

151

203

-52

234

236

-2

Písek

491

544

-53

802

557

245

Prachatice

364

291

73

447

535

-88

Sobě slav

210

256

-46

363

258

105

Strakonice

468

455

13

742

544

198

Tá bor

798

795

3

993

900

93

Trhové Sviny

196

173

23

367

281

86

Třeboň

242

273

-31

420

390

30

Týn nad Vltavou

160

145

15

342

240

102

Vimperk

166

196

-30

301

317

-16

Vodňany

121

129

-8

393

173

220

Blatná Č eské Budě jovice Č eský Krumlov

zdroj: ČSÚ

90


T-I.3.B-8 Sňatky a rozvody v SO ORP Jihočeského kraje Kraj, SO ORP Jihočeský kraj v tom

Blatná Č eské Budě jovice Č eský Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Sobě slav Strakonice Tá bor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Celkový Sňatky pří růstek 2 240 70 1 111 178 -39 -75 115 -54 192 -15 59 211 96 109 -1 117 -46 212

3 110 60 777 226 97 205 102 73 232 160 104 252 410 84 114 70 93 51

Rozvody 1 729 28 437 137 47 135 51 37 147 96 56 116 214 43 74 39 48 24 zdroj: ČSÚ

K-I.3.B-3 Saldo stěhová ní

zdroj: ČSÚ

91


Představu o stěhová ní obyvatel v územním obvodu ORP Tá bor v jednoletých intervalech v časové řadě 1995 – 2007 dá vá ná sledující tab. T-I.3.B-9 Stěhová ní obyvatel v SO ORP Tá bor přepočet na ú zemí v roce 2007

Migrační saldo

Počet Počet v tom ve vě ku v tom ve vě ku přistě hovalý 0 až 14 15 až 65 a vystě hovalých 0 až 14 15 až 65 a ch let 64 let více let let 64 let více let

1995

-6

879

211

610

58

885

179

621

85

1996

-35

688

130

491

67

723

122

519

82

1997

50

821

160

582

79

771

146

545

80

1998

80

830

164

578

88

750

142

520

88

1999

36

759

143

556

60

723

133

513

77

2000

71

848

185

607

56

777

146

541

90

2001

-6

808

158

599

51

814

127

617

70

2002

24

924

203

672

49

900

154

672

74

2003

13

859

146

655

58

846

125

670

51

2004

-76

847

121

653

73

923

148

709

66

2005

-22

909

130

719

60

931

173

707

51

2006

93

993

178

767

48

900

166

678

56

zdroj: ČSÚ

Ú zemní porovná ní regioná lních rozdílů změn počtu obyvatel podle ORP České republiky ukazuje ná sledující kartogram, z něhož vyplývá , že sprá vní obvod ORP Tá bor patří k obcím III. stupně se silně stabilizovaným počtem obyvatel s malou mírou změn. K-I.3.B-4 Změna počtu obyvatel

zdroj: ČSÚ

92


• Hodnoty území z hlediska obyvatelstva: 1. celkově stabilizovaná populace s malou mírou změn 2. příznivé saldo migrace obyvatel v posledních 2 letech 3. vyrovnané saldo živě narozených a zemřelých obyvatel • Limity území z hlediska obyvatelstva: nejsou vymezová ny • Zá měry změn z hlediska obyvatelstva: nebyly v rá mci tohoto tematického okruhu identifiková ny.

93


I.3.B.2. Vzdělávání. – sledované jevy A3, A115 a A119 Pro rozvoj území je velmi důležitá stabilizace sítě zá kladních a středních škol a jejich vhodné územně prostorové rozložení. K velmi důležitým rozvojovým impulzům je dá le počítá na lokalizace vysokých škol , resp. jejich fakult či pracovišťv daném území (ve sprá vním obvodu ORP Tá bor se nevyskytují) a zvyšová ní nabídky studijních příležitostí nejen v nich, ale i ve vyšších a středních odborných školá ch. S ohledem na ekonomický profil SO ORP Tá bor a jeho hospodá řskou zá kladnu je dá le podstatný počet a odborná struktura odborných učilišťa středních odborných zemědělských škol. V období 2000 – 2006 v souladu s celostá tním trendem klesal s výjimkou vysokých škol počet žá ků. Snižoval se také počet mateřských a zá kladních škol, kdežto počet gymná zií, středních odborných škol a vyšších odborných škol se neměnil. Počet středních odborných učilišť zaznamenal jako jediný typ škol v regionu ná růst i při poklesu počtu žá ků. S rozvojem řešeného území a jeho předpoklá danou transformací úzce bude souviset rostoucí počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v populaci SO ORP Tá bor a žá doucí snižová ní subregioná lních rozdílů v jejich umístění. Vzdělanost obyvatel se projevuje jako významný faktor předpokladů rozvoje území. Tato tendence se bude v budoucnu uplatňovat ještě silněji. Z dostupných údajů o věkové struktuře a mobilitě obyvatel lze nepřímo usuzovat o změná ch struktury vzdělanosti obyvatel v řešeném území. Podíl obyvatel se zá kladním vzdělá ním je třeba považovat za silný negativní faktor rozvojových předpokladů území. Naopak podíl obyvatel s vysokoškolským vzdělá ním je velmi důležitým pozitivním impulzem územního rozvoje. Ná sledující tabulka T-I.3.B-10 uvá dí podrobné údaje o dosaženém vzdělá ní obyvatel jednotlivých obcí ve sprá vním obvodu ORP Tá bor.

94


T-I.3.B-10 Obyvatelsvo v obcích SO ORP Tá bor podle dosaženého vzdělá ní Obec

Balkova Lhota Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libě jice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí

Počet obyvatel starších 15 let 102 58 4 909 155 409 67 177 82 142 91 724 120 540 55 161 72 142 81 107 1 321 431 120 1 722 62 1 690 594 55 102 110 88 117 1 454 119 2 300 122 610 25 238 188 164 198 1 163 2 529

bez vzdě lání

0 0 16 1 1 0 0 0 0 1 2 0 1 0 0 0 0 0 0 5 0 1 1 0 3 1 0 0 2 0 0 4 0 4 0 0 0 2 0 0 2 0 4

základní včetně neukončeného 24 15 1 014 59 145 42 65 27 40 29 225 37 107 14 40 27 52 27 39 334 117 33 414 20 521 176 13 34 27 33 31 364 35 594 45 162 2 83 59 72 69 281 498

95


Pohnánec 51 0 Pohnání 76 0 Pojbuky 107 0 Psárov 139 1 Radenín 374 0 Radě tice 214 1 Radimovice u Tábora 53 0 Radimovice u Želče 260 1 Radkov 125 0 Rataje 179 2 Ratibořské Hory 618 3 Rodná 97 0 Ř emíčov 69 1 Ř epeč 209 0 Sezimovo Ú stí 6 479 6 Skopytce 133 1 Skrýchov u Malšic 96 0 Slapsko 107 1 Slapy 350 0 Smilovy Hory 391 1 Stádlec 513 1 Sudomě řice u Bechyně 529 0 Sudomě řice u Tábora 236 1 Svrabov 46 0 Šebířov 324 0 Tábor 30 568 56 Turovec 194 1 Ú strašice 176 0 Vilice 152 1 Vlčeves 84 0 Vodice 192 0 Zadní Střítež 42 2 Záhoří 59 0 Zhoř u Mladé Vož ice 71 0 Zhoř u Tábora 132 0 Želeč 630 1 Pozná mky: data pocházejí z sčítání lidu domů a bytů z roku 2001

12 26 45 58 120 77 11 51 36 66 181 48 26 57 1 061 47 37 42 80 149 148 145 59 17 130 5 528 41 35 48 33 95 27 30 20 42 147

zdroj: ČSÚ

96


T-I.3.B-10 Obyvatelsvo v obcích SO ORP Tá bor podle dosaženého vzdělá ní – pokrač. Obec

Balkova Lhota Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libě jice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov

Počet obyvatel starších 15 let 102 58 4 909 155 409 67 177 82 142 91 724 120 540 55 161 72 142 81 107 1 321 431 120 1 722 62 1 690 594 55 102 110 88 117 1 454 119 2 300 122 610 25 238 188 164 198

ú plné vyšší vyučení a střední s odborné a střední maturitou nástavbové odborné bez maturity 42 31 3 31 10 2 1 723 1 459 195 62 30 0 168 70 3 10 13 1 64 40 2 37 13 2 68 26 3 43 12 4 342 119 8 47 30 2 217 170 16 25 13 0 80 32 4 22 19 0 56 28 1 42 8 1 40 18 2 559 294 32 208 74 8 58 26 0 727 384 65 26 14 1 665 359 40 254 118 21 20 16 1 39 21 2 52 22 2 33 13 2 52 24 3 657 322 37 50 28 3 1 031 514 45 57 17 0 279 114 15 14 6 2 104 28 3 83 39 2 62 20 4 97 26 0

97


Opařany 1 163 502 Planá nad Luž nicí 2 529 1 078 Pohnánec 51 27 Pohnání 76 33 Pojbuky 107 44 Psárov 139 65 Radenín 374 166 Radě tice 214 86 Radimovice u Tábora 53 26 Radimovice u Želče 260 111 Radkov 125 54 Rataje 179 79 Ratibořské Hory 618 278 Rodná 97 37 Ř emíčov 69 29 Ř epeč 209 99 Sezimovo Ú stí 6 479 2 601 Skopytce 133 51 Skrýchov u Malšic 96 45 Slapsko 107 38 Slapy 350 156 Smilovy Hory 391 165 Stádlec 513 228 Sudomě řice u Bechyně 529 207 Sudomě řice u Tábora 236 105 Svrabov 46 24 Šebířov 324 137 Tábor 30 568 10 307 Turovec 194 89 Ú strašice 176 81 Vilice 152 79 Vlčeves 84 37 Vodice 192 69 Zadní Střítež 42 10 Záhoří 59 21 Zhoř u Mladé Vož ice 71 36 Zhoř u Tábora 132 67 Želeč 630 269 Pozná mky: data pocházejí z sčítání lidu domů a bytů z roku 2001

274 663 9 13 14 11 70 42 11 61 27 20 117 6 8 41 1 919 31 10 23 81 56 100 141 56 4 46 9 150 41 39 17 12 19 2 8 9 19 151

35 83 0 3 1 3 6 4 1 10 1 4 5 2 0 6 268 0 0 0 3 7 12 12 2 0 4 1 321 7 5 1 1 1 0 0 3 1 16

zdroj: ČSÚ

98


T-I.3.B-10 Obyvatelsvo v obcích SO ORP Tá bor podle dosaženého vzdělá ní – dokončení Obec

Balkova Lhota Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libě jice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany

Počet obyvatel starších 15 let 102 58 4 909 155 409 67 177 82 142 91 724 120 540 55 161 72 142 81 107 1 321 431 120 1 722 62 1 690 594 55 102 110 88 117 1 454 119 2 300 122 610 25 238 188 164 198 1 163

vysokoškolské

2 0 443 3 15 0 5 3 5 1 24 1 27 3 5 4 5 1 6 90 23 2 113 1 85 22 5 6 4 7 5 61 5 91 2 37 1 8 5 4 4 66

nezjiště né

0 0 59 0 6 1 1 0 0 1 4 3 2 0 0 0 0 2 2 7 1 0 18 0 17 2 0 0 1 0 2 9 0 21 1 3 0 10 0 2 0 5

99


Planá nad Luž nicí 2 529 193 Pohnánec 51 3 Pohnání 76 1 Pojbuky 107 2 Psárov 139 1 Radenín 374 8 Radě tice 214 4 Radimovice u Tábora 53 4 Radimovice u Želče 260 24 Radkov 125 7 Rataje 179 7 Ratibořské Hory 618 26 Rodná 97 4 Ř emíčov 69 2 Ř epeč 209 5 Sezimovo Ú stí 6 479 552 Skopytce 133 2 Skrýchov u Malšic 96 4 Slapsko 107 3 Slapy 350 27 Smilovy Hory 391 11 Stádlec 513 20 Sudomě řice u Bechyně 529 23 Sudomě řice u Tábora 236 11 Svrabov 46 1 Šebířov 324 5 Tábor 30 568 3 801 Turovec 194 13 Ú strašice 176 12 Vilice 152 3 Vlčeves 84 1 Vodice 192 6 Zadní Střítež 42 1 Záhoří 59 0 Zhoř u Mladé Vož ice 71 2 Zhoř u Tábora 132 3 Želeč 630 38 Pozná mky: data pocházejí z sčítání lidu domů a bytů z roku 2001

10 0 0 1 0 4 0 0 2 0 1 8 0 3 1 72 1 0 0 3 2 4 1 2 0 2 405 2 4 3 0 2 0 0 1 0 8

zdroj: ČSÚ

100


Počet škol v řešeném území s rozdělením na MŠ, ZŠ 1. stupně, ZŠ, SOU, SOŠ, gymná zia, speciá lní školy, zá kladní umělecké školy, VŠ, fakulty VŠ, jazykové školy a VOŠ udá vají ná sledující tab. T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tá bor Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Mateřská škola

Základní škola - niž ší stupeň(1.-5. třída)

Balkova Lhota Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libě jice Lom

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

1 1 1 1 1 1 1 1 -

1 1 -

Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4]

1 1 1 1

1 -

101


Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

181 [4] 244 [4] 1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

1 1 1 3 2 -

1 1 -

Stádlec Sudomě řice u Bechyně Sudomě řice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ú strašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tábora Želeč

553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

1 1 7 1

1 2 1

Pozná mky: [4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ

102


T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcá ch SO ORP Tá bor - pokračová ní Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Střední Gymnázium Základní odborné škola učiliště vyšší stupeň(1. 9. třída)


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

2 1 1 1 1 1 -

-

-

Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4] 1 370 [4]

1 1 1

-

-

103


Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

1 1 2 -

1 -

-


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

1 6 -

5 -

2 -

Pozná mky: [4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ

104


T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcá ch SO ORP Tá bor - pokračová ní Obec

Balkova Lhota Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libě jice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí

Kó d obce

Počet obyvatel

Střední Škola Základní odborná speciální umě lecká škola včetně škola zdravotnické

563251

116 [4]

-

-

-

563366

77 [4]

-

-

-

552054

5 557 [4]

1

-

1

560448

178 [4]

-

-

-

552101

533 [4]

-

-

-

552127

62 [4]

-

-

-

552135

185 [4]

-

-

-

563722

70 [4]

-

-

-

563650

169 [4]

-

-

-

552224

103 [4]

-

-

-

552241

802 [4]

-

-

-

560529

146 [4]

-

-

-

552283

763 [4]

-

-

-

552291

111 [4]

-

-

-

563307

179 [4]

-

-

-

563625

71 [4]

-

-

-

560481

178 [4]

-

-

-

598992

88 [4]

-

-

-

562904

161 [4]

-

-

-

552461

1 656 [4]

-

-

-

552470

519 [4]

-

-

-

563145

141 [4]

-

-

-

552496

2 257 [4]

-

-

-

562963

61 [4]

-

-

-

552534

2 006 [4]

-

-

-

552585

717 [4]

-

-

-

562955

57 [4]

-

-

-

560634

113 [4]

-

-

-

563030

149 [4]

-

-

-

563544

104 [4]

-

-

-

563587

151 [4]

-

-

-

552666

1 767 [4]

-

-

-

563234

162 [4]

-

-

-

552704

2 728 [4]

-

-

-

552712

138 [4]

-

-

-

549631

743 [4]

-

-

-

559016

52 [4]

-

-

-

552747

287 [4]

-

-

-

552763

273 [4]

-

-

-

563455

181 [4]

-

-

-

552798

244 [4]

-

-

-

552801

1 370 [4]

-

-

-

552828

3 454 [4]

-

-

-

105


Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudomě řice u Bechyně Sudomě řice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ú strašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tábora Želeč

560553

59 [4]

-

-

-

552852

76 [4]

-

-

-

552861

117 [4]

-

-

-

563374

145 [4]

-

-

-

552917

498 [4]

-

-

-

552925

220 [4]

-

-

-

563196

61 [4]

-

-

-

552933

376 [4]

-

-

-

552941

163 [4]

-

-

-

552976

204 [4]

-

-

-

552992

728 [4]

-

-

-

560626

95 [4]

-

-

-

560511

77 [4]

-

-

-

553034

252 [4]

-

-

-

553069

7 302 [4]

1

-

1

553085

150 [4]

-

-

-

560669

130 [4]

-

-

-

599026

149 [4]

-

-

-

599042

470 [4]

-

-

-

553123

405 [4]

-

-

-

553140

616 [4]

-

-

-

553166

678 [4]

-

-

-

553174

281 [4]

-

-

-

563170

59 [4]

-

-

-

553204

383 [4]

-

-

-

552046

35 769 [4]

9

3

1

551601

226 [4]

-

-

-

599123

266 [4]

-

-

-

553280

173 [4]

-

-

-

563447

77 [4]

-

-

-

553328

185 [4]

-

-

-

563927

28 [4]

-

-

-

599000

59 [4]

-

-

-

599034

95 [4]

-

-

-

560430

163 [4]

-

-

-

553417

868 [4]

-

-

-

Pozná mky: [4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ

106


T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcá ch SO ORP Tá bor - dokončení Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Vysoká škola

Jazyková škola

Vyšší odborná škola


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

-

-

-

Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4] 1 370 [4] 3 454 [4]

-

-

-

107


Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

-

-

-


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

-

1 -

2 -

Pozná mky: [4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ

108


• Hodnoty území z hlediska vzdělává ní: 1. dobrá dostupnost hlavních center VŠ vzdělá vá ní v Praze a Českých Budějovicích 2. zastoupení vyšších a speciá lních středních škol nadmístního významu 3. příznivé předpoklady pro umístění pracovišťvysokých škol • Limity využ ití území z hlediska vzdělává ní: v rá mci tematického okruhu „Vzdělá vá ní“se nevymezují • Zá měry na změny využ ití území z hlediska vzdělá vá ní: konkrétní požadavky zá měrů změn využití území v rá mci tematického okruhu vzdělá vá ní nebyly uplatněny.

109


I.3.B.3. Zdravotnictví. - sledované jevy A3, A55, A56. Síť zdravotnických zařízení a dostupnost lékařské péče pro obyvatelstvo jsou významným stabilizujícím faktorem rozvoje území. Ú daje o plochá ch zdravotnických zařízení v řešeném území nejsou s výjimkou lá zeňských území k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací o vybavenosti území plochami zdravotnických zařízení byly výsledky šetření, provedeného v r.1986. Podrobné údaje o vývoji vybavenosti území zdravotnickými zařízeními v časové řadě (počet a druh zařízení, počet lůžek, počet odborného personá lu) je dostupný v databá zi Ú ZIS. Ve všech výše uvedených ukazatelích je situace v řešeném území lehce pod průměrem ČR. O dostupnosti lékařské péče v daném území pro jeho obyvatelstvo nejlépe vypovídající je ukazatel počtu lékařů ambulantní péče na 10 000 obyvatel a počet obyvatel na 1 lékaře. S ohledem na odhadovaný významný vliv ostatních (OUÚ ) a potenciá lních (POÚ ) uživatelů území lze tyto údaje považovat v řešeném území za nepříznivé a za problém k řešení. Bez vlivu jednodenní ná vštěvnosti se totiž podle expertních odhadů může vyskytovat až o 20% vyšší reá lný počet uživatelů území než je počet trvale bydlících obyvatel. Jednodenní ná vštěvnost toto zatížení území ještě dá le významně zvětšuje a ovlivňuje tím i potřebu zdravotní péče a její dostupnost. V této souvislosti je třeba poklá dat za nepříznivý trend úbytku samostatných ambulantních ordinací lékařů a hlubší pokles počtu zařízení a lůžek pro dlouhodobě nemocné a odborných léčebných ústavů, protože tento trend není ani zdaleka kompenzová n ná růstem počtu lůžek v nemocnicích. Jako významný další samostatný problém se jeví dostupnost zá chranné služby a rychlé zdravotní pomoci v některých čá stech řešeného území a vysoká koncentrace dostupných zdravotnických zařízení pouze do městské aglomerace Tá bor – Sezimovo Ú stí – Planá n.L.

110


T-I.3.B-12 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tá bor Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Sdruž ená ambulantní zařízení

Ambulantní zařízení


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

111


Opařany Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 1 / 7/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /4/ - ke 31.12.2005 /6/ - ke 31.12.2004

/7/ - ke 31.12.2002 [4] - ke 31.12.2007 nejsou uvedena detašovaná pracoviště zdroj: ČSÚ

112


T-I.3.B-12 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tá bor - pokračová ní Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Nemocnice Středisko záchranné služ by a rychlá zdravotnická pomoc

Detašované pracoviště nemocnice


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

113



552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 1 /6/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /4/ - ke 31.12.2005 /6/ - ke 31.12.2004


114



Kó d obce

Počet obyvatel

Odborné léčebné ú stavy mimo LDN

Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN)

Ostatní lůž ková zařízení


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

115



552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /4/ - ke 31.12.2005 /6/ - ke 31.12.2004


116



Kó d obce

Počet obyvatel

Samostatné Samostatné Samostatná ordinace ordinace ordinace praktického praktického praktického lékaře lékaře pro lékaře pro stomatologa dě ti a dospě lé dorost


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 3 /3/ 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /7/ 0 0 0 0 1 /3/ 1 /3/ 0 2 /3/ 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0

0 0 2 /3/ 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 5 /3/ 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 2 /3/ 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4]

1 /3/ 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0

0 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0

117



552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

1 /3/ 3 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 4 /3/ 0 0 0 0 0

1 /4/ 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 /3/ 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 4 /3/ 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 17 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 14 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 31 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /4/ - ke 31.12.2005 /6/ - ke 31.12.2004


118



Kó d obce

Počet obyvatel

Ostatní Samostatná Samostatná ordinace samostatná ordinace lékaře zařízení praktického specialisty lékaře gynekologa


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4]

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0

119



552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 1 /6/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 /3/ 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 /3/ 0 0 0 0 0

0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 /3/ 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 4 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 39 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 20 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /4/ - ke 31.12.2005 /6/ - ke 31.12.2004


120


T-I.3.B-12 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tá bor - dokončení Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Transfú zní stanice

Zařízení lékárenské péče

Jesle


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

121



552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 11 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 /4/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /4/ - ke 31.12.2005 /6/ - ke 31.12.2004


122


V řešeném území sprá vního obvodu ORP Tá bor je zastoupena 2 léčebnami i lá zeňská péče, a to ve městě Bechyni (viz ná sledující kartogram a tabulka) K-I.3.B-5 Lá zeňská místa - léčebny


123


T-I.3.B-13 Lá zeňské léčebny v obcích SO ORP Tá bor Obec

SO ORP - Tábor obec Balkova Lhota Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín

Kó d obce

Sledovaný jev [2] 18 18 Počet Počet lůž ek v lázeňských lázeňských léčeben léčebnách

.

2 [7]

562 [7]

563251 563366 552054 560448 552101 552127

- [7] - [7] 2 [3] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7]

- [7] - [7] . - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7] - [7]

552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955

Pozná mky: [2] uvádí se číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [7] období: 31.12.2005 zdroj: ČSÚ

Celkový počet v obou lá zeňských léčebná ch je 562. Je to skutečný počet lůžek koncem sledovaného období v lá zeňské léčebně, určených pro lá zeňskou péči. Jsou to lůžka celoroční a sezó nní, sloužící lá zeňské péči, řá dně vybavená prá dlem a ostatní příslušenstvím a odpovídající zdravotnickým požadavkům a cenovým předpisům. Lůžka izolační, pokud jsou na léčebně zřízena, se rovněž do vykazovaného počtu zahrnují. Nezahrnují se přistýlky, a to ani plá nované. Vymezení vnitřního a vnějšího lá zeňského území tvoří obsahovou ná plň sledovaného jevu A56.

124


• Hodnoty území z hlediska zdravotnictví: 1. Nemocnice Tá bor 2. lá zeňské léčebny v Bechyni 3. fungující systém zdravotní péče a rychlé zá chranné zdravotní služby • Limity využ ití území z hlediska zdravotnictví: 1. vnitřní a vnější území lá zeňského místa Bechyně 2. ochranná pá sma přírodních léčivých zdrojů (viz obsahová ná plň sledovaného jevu A55) • Zá měry na změny využ ití území z hlediska zdravotnictví: konkrétní požadavky zá měrů změn využití území v rá mci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny.

125


I.3.B.4. Sociální péče. – sledované jevy A3, A119 Z hlediska soudržnosti společenství obyvatel patří sociá lní péče k hlavním ukazatelům rozvojových předpokladů území. • Stav a vývoj území z hlediska sociá lní péče Ú daje o plochá ch zařízení sociá lní péče nejsou k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací o vybavenosti území plochami zdravotnických zařízení byly výsledky šetření, provedeného v r.1986. Podrobné údaje o vývoji vybavenosti území zařízeními sociá lní péče v časové řadě (počet a druh zařízení, počet lůžek, počet odborného personá lu) je dostupný v databá zi Ministerstva prá ce a sociá lních věcí. Dostupné jsou dá le některé vybrané údaje ve VDB ČSÚ . Porovná ní údajů z obou dostupných zdrojů informací však vykazuje blíže nevysvětlené rozdíly, např. v počtu vykazovaných domů a penzionů pro důchodce a domů s pečovatelskou službou. Důvod těchto rozdílů bude třeba vysvětlit, upřesnit skutečný stav a také ověřit skutečné kapacity a obsazení jednotlivých druhů zařízení podle obcí a spá dových obvodů center osídlení. V některých případech totiž mohou mít kapacity i reá lný počet klientů těchto zařízení významný místní vliv na skutečný počet uživatelů území. S existencí zařízení sociá lní péče a počty jejich klientů je tudíž nutné počítat v územně plá novacích činnostech. Poslední dostupné údaje o vyplacených dá vká ch stá tní sociá lní podpory (2006 – vykazová no ve VDB ČSÚ za okresy) jsou relevantním ukazatelem sociá lního klimatu v řešeném území a jsou zobrazeny v ná sledující tabulce. T-I.3.B-14 Vyplá cené dá vky stá tní sociá lní podpory v SO ORP Jihočeského kraje Kraj, okresy

Celkem

z toho dávky přídavky na dě ti

Jihočeský kraj

v tom

sociální příplatek

příspě vek na bydlení

rodičovský příspě vek

příspě vek na péči o dítě v zařízení pro dě ti vyž adující okamž itou pomoc [2]

2 049 896

693 448

249 657

116 855

824 245

968

Č eské Budě jovice

532 669

173 609

56 979

22 691

233 014

206

Č eský Krumlov

219 343

70 660

29 258

14 892

87 312

347

Jindřichův Hradec

324 408

115 806

43 757

21 920

118 266

-

Písek

238 888

79 927

31 368

15 967

90 603

-

Prachatice

181 584

61 293

23 636

11 684

70 158

199

Strakonice

229 195

80 650

26 600

11 694

92 537

62

Tá bor

323 808

111 503

38 059

18 007

132 354

153

Pozná mky: [1] včetně zpě tně vyplacených dávek [2] nová dávka přiznaná od 1.října 2005 [3] nová dávka přiznaná od 1. června 2006 zdroj: ČSÚ

126


T-I.3.B-14 Vyplá cené dá vky stá tní sociá lní podpory v SO ORP Jihočeského kraje pokračová ní Kraj, okresy

z toho dávky pě stounská péče

z toho

příspě vek na potřeby dítě te Jihočeský kraj v tom Č eské Budě jovice

porodné

pohřebné

příspě vek na školní pomůcky [3]

odmě na pě stouna

35 663

21 521

13 193

95 350

29 595

4 202

8 799

5 286

3 265

27 704

8 580

1 088

Č eský Krumlov

3 720

2 096

1 374

10 267

2 475

449

Jindřichův Hradec

6 352

3 867

2 366

13 585

4 055

679

Písek

7 070

4 212

2 811

9 876

3 560

523

Prachatice

3 794

2 510

1 275

8 154

2 340

331

Strakonice

3 373

2 065

1 184

10 315

3 525

443

Tá bor

2 554

1 485

919

15 449

5 060

689

Pozná mky: [1] včetně zpě tně vyplacených dávek [2] nová dávka přiznaná od 1.října 2005 [3] nová dávka přiznaná od 1. června 2006 zdroj: ČSÚ

Počet příjemců různých druhů důchodů, vykazovaných stejnou metodikou, zobrazuje ná sledující tabulka: T-I.3.B-15 Počet příjemců důchodů v SO ORP Jihočeského kraje Kraje, okresy

Jihočeský kraj v tom Č eské Budě jovice

Důchody celkem

v tom starobní plné

starobní pomě rné

invalidní plné

invalidní částečné

vdovské

vdovecké

sirotčí

161 281

83 509

161

20 371

12 454

36 225

5 571

2 990

46 142

23 635

55

6 438

3 902

9 718

1 512

882

Č eský Krumlov

13 168

7 203

14

1 418

821

2 893

522

297

Jindřichův Hradec

24 032

12 892

23

2 778

1 481

5 570

830

458

Písek

19 367

10 208

20

2 304

1 249

4 605

671

310

Prachatice

13 280

5 882

5

1 976

1 834

2 863

448

272

Strakonice

18 868

9 674

15

2 429

1 479

4 287

645

339

Tá bor

26 424

14 015

29

3 028

1 688

6 289

943

432

zdroj: OSSZ

127


Ná sledující tabulka průměrné výše důchodů a její porovná ní v kontextu Jihočeského kraje (vykazová no OSSZ podle okresů) ukazuje, že v řešeném území byla průměrná výše plných starobních důchodů (skutečnost roku 2006) druhá nejvyšší. T-I.3.B-16 Průměrná výše důchodů v SO ORP Jihočeského kraje Kraje, okresy

Jihočeský kraj v tom Č eské Budě jovice

Důchody celkem

v tom starobní plné

starobní pomě rné

invalidní plné

invalidní částečné

vdovské

vdovecké

sirotčí

7 920

8 077

4 809

7 920

4 793

8 740

9 436

4 000

8 005

8 249

4 835

8 019

4 776

8 833

9 576

4 046

Č eský Krumlov

7 859

7 947

4 707

7 917

4 840

8 628

9 233

4 039

Jindřichův Hradec

7 866

7 929

4 783

7 820

4 829

8 670

9 296

3 989

Písek

7 958

8 042

4 952

7 844

4 789

8 746

9 507

3 964

Prachatice

7 591

7 975

4 826

7 786

4 737

8 594

9 259

3 863

Strakonice

7 909

8 060

5 201

7 902

4 821

8 742

9 388

3 910

Tá bor

7 998

8 069

4 528

7 962

4 816

8 769

9 514

4 076

zdroj: OSSZ

Ú zemní rozmístění jednotlivých zařízení sociá lní péče v obcích sprá vního obvodu ORP Tá bor v relaci k počtu jejich obyvatel ukazují ná sledující tabulky:

128


T-I.3.B-17 Rozmístění sociá lních zařízení v obcích SO ORP Tá bor Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Ú stavy sociální péče pro mládež

Ú stavy sociální péče pro dospě lé


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

129



552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 /6/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /6/ - ke 31.12.2004

[4] - ke 31.12.2007 zdroj: ČSÚ

130


T-I.3.B-17 Rozmístění sociá lních zařízení v obcích SO ORP Tá bor – pokračová ní Obec

Kó d obce

Počet Domy s obyvatel pečovatelskou služ bou (DPS)

Domovy důchodců

Domovy penziony pro důchodce


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4]

0 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 /6/ 0 0 0 0 0 0 0

131



552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 /3/ 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 3 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /6/ - ke 31.12.2004

[4] - ke 31.12.2007 zdroj: ČSÚ

132


T-I.3.B-17 Rozmístění sociá lních zařízení v obcích SO ORP Tá bor – dokončení Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Ú řad práce - počet ú řadoven

Domovy pro přechodný pobyt s pečovatelskou služ bou a zařízení obdobného charakteru


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

133



552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /6/ - ke 31.12.2004

[4] - ke 31.12.2007 zdroj: ČSÚ

134


• Hodnoty území z hlediska sociá lní péče: 1. stabilizovaný a funkční systém sociá lní péče • Limity využ ití území z hlediska sociá lní péče: V rá mci tematického okruhu sociá lní péče nejsou limity využití území vymezeny • Zá měry změn využ ití území z hlediska sociá lní péče: Konkrétní požadavky na změny využití území z hlediska sociá lní péče nebyly uplatněny

135


I.3.B.5. Kultura a památková péče. – sledované jevy A3, A5, A6, A7, A8, A10, A12, A13, A14, A15, A16. Obsahová ná plň tohoto tematického okruhu je solidně a podrobně dokumentová na v obsá hlé databá zi výše uvedených sledovaných jevů a způsobem odpovídajícím měřítku zobrazena ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území SO ORP Tá bor. • Stav a vývoj území z hlediska kultury a památkové péče. a) Plochy občanského vybavení - kultura – sledovaný jev A3. Ú daje o plochá ch zařízení pro kulturu nejsou k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací byly výsledky šetření, realizovaného v r.1986. Další údaje viz obsahová ná plň databá ze sledovaného jevu A3. b) Pamá tkově chrá něná území a nemovité kulturní pamá tky. Ú zemí SO ORP Tá bor má mimořá dně vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regioná lní význam. Vyskytuje se v něm řada oblastí s množstvím typických rá zovitých staveb a kulturně historických souborů staveb ve všech kulturně historických stavebních slozích, které spolu s krajinným rá zem vytvá řejí jedinečný charakter území – genia loci. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní pamá tky a pamá tkově chrá něná území. Charakter krajiny a její jedinečnost však dotvá ří i řada dalších historicky a architektonicky cenných staveb či souborů s urbanistickou hodnotou (viz obsahová ná plň databá ze sledovaného jevu A11). Kulturně historický potenciá l území ORP Tá bor je třeba účinně chrá nit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických, protože generuje cestovní ruch a rekreační potenciá l řešeného území. b1) Pamá tkově chrá něná území – sledovaný jev A5, A6, A7 Celkový přehled o pamá tkově chrá něných územích ve sprá vním obvodu ORP Tá bor nejlépe dá vají ná sledující kartogramy:

136


K-I.3.B-6 Městské a vesnické pamá tkové rezervace


137


K-I.3.B-7 Městské a vesnické pamá tkové zó ny


b2) Nemovité kulturní pamá tky. Množství kulturně historicky cenných objektů, nalézajících se v řešeném území byla podle zá kona č.20/1987 Sb. o stá tní pamá tkové péči prohlá šena za nemovitou kulturní pamá tku (NKP) a zapsá na do Ú středního seznamu kulturních nemovitých pamá tek. Nejvýznamnější z nich byly prohlá šeny ná rodními nemovitými kulturními pamá tkami (NNKP) – viz databá ze sledovaných jevů A8, A9. b3) Nemovité ná rodní kulturní pamá tky – sledovaný jev A9. V řešeném území se nalézají ná sledující ná rodní kulturní pamá tky: - radnice v Tá boře č.p.1 - areá l Hradu Kotnov a pivovar, Bechyňská brá na v Tá boře - silniční řetězový most ve Stá dleci - Kozí Hrá dek

138


K-I.3.B-8 Pamá tková péče


b4) Ú zemí s archeologickými ná lezy – sledovaný jev A16. Téměřcelé území SO ORP Tá bor lze považovat za území s archelogickými ná lezy (Ú AN), která jsou rozdělena do ná sledujících kategorií: - Ú AN I: území s pozitivně proká zaným a dá le bezpečně předpoklá daným výskytem archeologických ná lezů - Ú AN II: území, na němž nebyl dosud pozitivně proká zá n výskyt archeologických ná lezů, ale určité indicie nasvědčují pravděpodobnosti výskytu (51 – 100%) archeologických ná lezů - Ú AN III: území, na kterém nebyl ještě rozpozná n a pozitivně proká zá n výskyt archeologických ná lezů, prozatím tomu nenasvědčují žá dné indicie, ale území mohlo být osídleno či jinak využívá no člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických ná lezů - Ú AN IV: území, kde je nereá lná pravděpodobnost výskytu archeologických ná lezů, jako jsou např. všechna vytěžená území (lomy, pískovny, cihelny, apod.). Na všechny typy Ú AN s výjimkou Ú AN IV se vztahují povinnosti, vyplývající z §§ 21 – 24 zá kona č.20/1987 Sb. o stá tní pamá tkové péči v platném znění.

139


K-I.3.B-9 Ú zemí s archeologickými ná lezy


Kulturně historický potenciá l území předurčuje spolu s dalšími vlivy atraktivitu území z hlediska cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit. Z tohoto pohledu přehledně dokumentují lokalizaci hlavních zá jmů v řešeném území ná sledující kartogramy.

140


K-I.3.B-10 Obecný cestovní ruch


K-I.3.B-11 Rekreační oblasti celoročního cetovního ruchu


141


c) Další kulturně historicky cenná území, stavby a soubory – sledované jevy A14, A15, A20. V území SO ORP Tá bor se nachá zí kromě lulturních pamá tek zapsaných do Ú středního seznamu kulturních pamá tek ČR a pamá tkově chrá něných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvá řejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachová ní kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb a dá le o objekty industriá lní architektury a technické pamá tky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Sem typově patří např. rozhledny, vodní díla, hamry, ková rny, historické úseky železnic, tunely, mosty, textilní manufaktury a ostatní tová rny, rybniční soustavy, vodní kaná ly, apod.. Celkový krajinný rá z dá le dotvá řejí specifické lokality s vysokou kulturně historickou hodnotou, mezi něž lze typologicky zařadit poutní místa, sakrá lní architekturu, hřbitovy, zá mecké parky a zahrady, historická stromořadí, apod.. • Hodnoty území z hlediska kultury a pamá tkové péče: 1. pamá tkově chrá něná území, soubory staveb a stavby, zapsané do Ú SKP ČR: - ná rodní kulturní pamá tky - nemovité kulturní pamá tky - městská pamá tková rezervace Tá bor - městská pamá tková zó na Bechyně - vesnické pamá tkové zó ny Bechyňská Smoleč, Ounuz - vesnická pamá tková zó na Hodonice (v ná vrhu) - krajinné pamá tkové zó ny (v ná vrhu – 2001) Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice 2. území archeologických ná lezů 3. historicky cenná území s urbanistickými hodnotami (viz databá ze sledovaného jevu A11), historicky a architektonicky cennými objekty, technickými pamá tkami, atd.. (viz databá ze sledovaného jevu A13, A14) 4. místa významné udá losti (viz databá ze sledovaného jevu A19) • Limity využ ití území z hlediska kultury a památkové péče: 1. pamá tkově chrá něná území a objekty, zapsané do Ú SKP ČR a jejich ochranná pá sma: - ná rodní kulturní pamá tky - nemovité kulturní pamá tky - městská pamá tková rezervace Tá bor - městská pamá tková zó na Bechyně - vesnické pamá tkové zó ny Bechyňská Smoleč, Ounuz

142


• Zá měry na změny využ ití území z hlediska kultury a pamá tkové péče: 1. ná vrh na prohlá šení krajinných pamá tkových zó n Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice 2. ná vrh na prohlá šení vesnické pamá tkové zó ny Hodonice.

143


I.3.B.6. Sport a tělovýchova. Celková proměna životního stylu a postupný ná růst volného času generují zvýšenou potřebu ploch pro výstavbu sportovních zařízení a zařízení pro aktivní trá vení volného času. Výrazně rostou též ná roky na parametry, kvalitu vybavení a provoz zařízení a prostorů pro neorganizovaný sport a rekreační tělovýchovu, a to jak sezó nního tak i celoročního charakteru. Do rozvoje zařízení pro sport a tělovýchovu směřují značné investice a dá se reá lně očeká vat další posilová ní tohoto trendu v budoucnosti. Významnou čá st těchto investic lze považovat za veřejný zá jem a s ohledem na často značné územní a plošné ná roky těchto zařízení je nezbytná koncepční územně technická příprava jejich realizace. • Stav a vývoj území z hlediska sportu a tělovýchovy – sledované jevy A3, A20, A106. Ú daje o vybavenosti území zařízeními pro sport a tělovýchovu, jejich rozmístění v území a dostupnosti pro obyvatelstvo jsou důležitými ukazateli rozvojových předpokladů daného území. Ú daje o plochá ch těchto specifických zařízení občanské vybavenosti však nejsou k dispozici. Posledním relevantním zdrojem těchto informací jsou výsledky místního šetření, provedeného v r.1986. Jako srovnatelné údaje v potřebné časové řadě a územním porovná ní jsou dostupné údaje Krajského sdružení ČSTV o počtech zařízení a členské zá kladně sportovních a tělovýchovných oddílů v různých věkových kategoriích. Řešené území SO ORP Tá bor disponuje především značným potenciá lem pro rozvoj aktivních forem trá vení volného času včetně rekreačního sportu a tělovýchovy s ohledem na vysokou kvalitu přírodního prostředí, rozmanitost krajinného rá zu i osobitou symbió zu urbanizovaného prostředí sídel s přírodním prostředím v krajinném prostoru. Tyto charakteristiky řešeného území doklá dají ná sledující kartogramy:

144


K-I.3.B-12 Rekreační oblasti letního cetovního ruchu


K-I.3.B-13 Rekreace u vody a vodní turistika


145


K-I.3.B-14 Rekreační oblasti zimního cetovního ruchu


146


K-I.3.B-15 Golfová hřiště a minigolf


147


Ú daje o jednotlivých druzích zařízení pro sport a tělovýchovu ve sprá vním obvodu ORP Tá bor a jejich územním rozložení v jednotlivých obcích v relaci k počtu obyvatel obsahují ná sledující tabulky: T-I.3.B-18 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tá bor Obec

Kó d obce

Počet Koupaliště , Hřiště s obyvatel bazény provozovatelem nebo správcem


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 2 /5/ 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 1 /4/ 0 0 0 0 0 0 0 1 /6/ 0 1 /4/ 0 0

0 2 /3/ 3 /3/ 2 /5/ 4 /3/ 1 /6/ 2 /3/ 1 /3/ 1 /4/ 1 /3/ 0 0 1 /3/ 0 1 /4/ 0 1 /4/ 1 /4/ 1 /3/ 1 /3/ 1 /3/ 1 /5/ 1 /3/ 1 /3/ 5 /3/ 1 /3/ 0 0 2 /3/ 0 2 /3/

Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4]

1 /3/ 0 0 0 0 0 0 1 /5/

2 /3/ 0 1 /3/ 0 1 /3/ 0 0 1 /4/

148


Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

181 [4] 244 [4] 1 370 [4] 3 454 [4] 59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 0 0 1 /3/ 0 1 /4/ 1 /4/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /6/ 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 3 /3/ 0 0 1 /4/ 0 2 /3/ 1 /3/ 0 1 /3/ 1 /6/ 1 /3/ 3 /3/ 0 1 /3/ 2 /3/ 5 /3/ 0 1 /5/ 3 /3/ 1 /3/ 2 /3/


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

1 /3/ 0 0 0 0 5 /3/ 1 /7/ 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/

1 /3/ 1 /3/ 1 /3/ 0 0 16 /3/ 1 /7/ 1 /3/ 1 /3/ 0 0 1 /3/ 0 1 /3/ 2 /3/ 1 /3/

Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /4/ - ke 31.12.2005 /5/ - rok 2007

/6/ - ke 31.12.2004 /7/ - ke 31.12.2002 [4] - ke 31.12.2007 zdroj: ČSÚ

149


T-I.3.B-18 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tá bor - pokračová ní Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Tě locvičny včetně školních

Stadiony otevřené

Stadiony kryté


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 2 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 1 /3/ 0 2 /3/ 1 /3/ 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 1 /4/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4] 1 370 [4] 3 454 [4]

1 /3/ 0 1 /3/ 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 3 /3/ 2 /3/

0 0 1 /7/ 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

150



560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 0 0 0 1 /3/ 0 0 1 /3/ 1 /6/ 0 1 /3/ 0 0 0 5 /3/ 0 0 0 1 /3/ 1 /3/

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 1 /3/ 0 0 0 17 /3/ 1 /4/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


/6/ - ke 31.12.2004 /7/ - ke 31.12.2002 [4] - ke 31.12.2007 zdroj: ČSÚ

151


T-I.3.B-18 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tá bor - dokončení Obec

Kó d obce

Počet obyvatel

Ostatní zařízení Zimní stadiony pro tě lovýchovu s provozovatelem nebo správcem


563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544 563587

116 [4] 77 [4] 5 557 [4] 178 [4] 533 [4] 62 [4] 185 [4] 70 [4] 169 [4] 103 [4] 802 [4] 146 [4] 763 [4] 111 [4] 179 [4] 71 [4] 178 [4] 88 [4] 161 [4] 1 656 [4] 519 [4] 141 [4] 2 257 [4] 61 [4] 2 006 [4] 717 [4] 57 [4] 113 [4] 149 [4] 104 [4] 151 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 /3/ 1 /5/ 1 /3/ 0 0 0 1 /4/ 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 1 /3/ 0 2 /3/ 0 9 /3/ 1 /3/ 0 0 0 0 0


552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828

1 767 [4] 162 [4] 2 728 [4] 138 [4] 743 [4] 52 [4] 287 [4] 273 [4] 181 [4] 244 [4] 1 370 [4] 3 454 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 /3/ 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/ 1 /3/

152



560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123

59 [4] 76 [4] 117 [4] 145 [4] 498 [4] 220 [4] 61 [4] 376 [4] 163 [4] 204 [4] 728 [4] 95 [4] 77 [4] 252 [4] 7 302 [4] 150 [4] 130 [4] 149 [4] 470 [4] 405 [4]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 1 /3/ 0 0 2 /3/ 0 0 1 /3/ 0 0 0 2 /3/ 0 0 2 /6/ 1 /3/ 1 /3/


553140 616 [4] 553166 678 [4] 553174 281 [4] 563170 59 [4] 553204 383 [4] 552046 35 769 [4] 551601 226 [4] 599123 266 [4] 553280 173 [4] 563447 77 [4] 553328 185 [4] 563927 28 [4] 599000 59 [4] 599034 95 [4] 560430 163 [4] 553417 868 [4]

0 0 0 0 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 /3/ 0 0 0 0 37 /3/ 0 1 /3/ 0 0 0 0 0 0 0 1 /3/


/6/ - ke 31.12.2004 /7/ - ke 31.12.2002 [4] - ke 31.12.2007 zdroj: ČSÚ

153


• Hodnoty území z hlediska sportu a tělovýchovy: 1. vysoký potenciá l území pro rozvoj rekreačního sportu a tělovýchovy v atraktivním krajinném prostředí 2. relativně vysoká koncentrace zařízení pro organizovaný sport a tělovýchovu v obcích ORP, zejména v městské aglomeraci Tá bor – Sezimovo Ú stí – Planá • Limity využ ití území z hlediska sportu a tělovýchovy: V rá mci tohoto tematického okruhu nejsou vymezová ny limity využití území • Zá měry změn využ ití území z hlediska sportu a tělovýchovy: 1. zá měry změn využití území místního významu nebyly uplatněny 2. zá měry změn využití území nadmístního významu nebyly identifiková ny

154


I.3.B.7. Bydlení a bytový fond. – sledovaný jev A116 Na úrovni sprá vních obvodů ORP jsou velmi důležité údaje o počtu bytů v zahajované výstavbě, o počtu rozestavěných bytů i údaje o počtech dokončených bytů, jejich plošném standardu a technickém vybavení. Tento soubor ukazatelů je totiž spolehlivým indiká torem rozvoje či stagnace daného území. • Stav a vývoj území z hlediska bydlení a bytového fondu. Z hlediska intenzity bytové výstavby, vyjá dřené počtem dokončených bytů na 1000 obyvatel, patří ORP Tá bor 16,2 – 19,99 byty v ČR i Jihočeském kraji k nadprůměrným, jak doklá dá ná sledující kartogram: K-I.3.B-16 Dokončené byty na 1 000 obyvatel

zdroj: ČSÚ

155


Představu o územním průmětu intenzity bytové výstavby do jednotlivých obcí sprá vního obvodu ORP Tá bor ve skutečnostech roku 2006, resp.2007 zobrazují ná sledující tabulky: T-I.3.B-19 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tá bor Obec

SO ORP - Tábor obec Balkova Lhota

Kó d obce

11 Počet dokončených bytů .

209 [6]

Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955

- [5] - [5] 2 [5] - [5] 5 [5] - [5] 1 [5] - [5] 1 [5] - [5] 7 [5] - [5] 29 [5] 1 [5] 2 [5] - [5] - [5] - [5] - [5] 19 [5] 2 [5] - [5] 12 [5] 1 [5] 5 [5] 2 [5] 1 [5]

Krátošice Krtov Libě jice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova

560634 563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763

1 [5] - [5] - [5] 2 [5] 14 [5] - [5] 6 [5] - [5] 3 [5] 2 [5] - [5] 8 [5]

156


Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov

563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941

1 [5] - [5] 4 [5] 60 [5] - [5] - [5] - [5] - [5] 2 [5] - [5] - [5] 1 [5] 1 [5]

Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudomě řice u Bechyně Sudomě řice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ú strašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tábora Želeč

552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417

1 [5] 3 [5] - [5] - [5] 1 [5] 9 [5] - [5] - [5] 1 [5] 7 [5] - [5] 2 [5] 1 [5] - [5] - [5] 1 [5] 136 [5] 1 [5] 1 [5] - [5] - [5] - [5] - [5] - [5] 2 [5] 2 [5] 28 [5]

Pozná mky: [5] období: rok 2007 zdroj: ČSÚ

Ú daje o počtech dokončených bytů a relativní intenzitě bytové výstavby jsou dostupné nejen ve veřejné databá zi, ale i na příslušných stavebních úřadech, přičemž soubory údajů z obou těchto informačních zdrojů o těchže šetřených jevech se mohou lišit.

157


Pro vytvoření reá lné představy o charakteru podmínek bydlení a bytové výstavbě v řešeném území je třeba výše uvedené údaje korigovat odečtením počtu zrušených bytů, což udá vá ná sledující tabulka: T-I.3.B-20 Zrušené budovy a byty v SO ORP Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ

Další potřebnou korekturou by bylo vzít v úvahu počet skutečně obydlených a trvale neobydlených bytů (např. bytů sloužících pro potřeby rekreace). Tyto údaje však buď nejsou dostupné vůbec, nebo jsou šetřeny v rá mci SLDB pouze jednou za 10 let.

158


Jedním z důležitých indiká torů technického vybavení bytů je proporce domá cností, resp. počtu obyvatel, zá sobovaných v daném území energetickým plynem. Ú zemní průmět této proporce ve SO ORP Tá bor ukazuje ná sledující kartogram: K-I.3.B-17 Podíl obyvatel zá sobovaných plynem


Další podrobné údaje o bytovém fondu ORP Tá bor a výstavbě bytů v období 2001 – 2006 jsou obsaženy v databá zi sledovaného jevu A116. • Hodnoty území z hlediska bydlení a bytové výstavby: 1. V průměru vysoký potenciá l území pro vytvoření podmínek zdravého bydlení 2. Nadprůměrná intenzita bytové výstavby 3. Příhodné podmínky pro rekreační (druhé) bydlení • Limity využ ití území z hlediska bydlení a bytové výstavby: 1. Hluková zá těž ploch pro bydlení v blízkosti dopravních koridorů 2. Ochranná pá sma pozemních komunikací a zvlá štní ochranná pá sma vymezená kolem ploch pro výrobu a ploch těžby nerostných surovin 3. Ochranná pá sma letišť 4. Ochranná a bezpečnostní pá sma technické infrastruktury území, ochranná pá sma vodních zdrojů

159


5. Ochranná pá sma zvlá ště chrá něných území přírody, vodních toků a ploch • Zá měry změn využ ití území z hlediska bydlení a bytové výstavby: 1.

2.

3. 4.

SO 3 Chotoviny – Červené Zá hoří, na jižním okraji těchto sídel je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6. SO 6 Sezimovo Ú stí, na východním okraji tohoto sídla, které je součá stí Tá borské aglomerace (Tá bor, Sezimovo Ú stí, Planá nad Lužnicí), je navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6. SO 4 Tá bor – Čekanice (zá pad), zá padně od Soví ulice, jako součá st rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6. SO 5 Tá bor – Čekanice (východ), východně od Soví ulice, jako součá st rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6.

Další případné zá měry změn využití území místního významu z hlediska bydlení nebyly výslovně uplatněny, jsou však reflektová ny nepřímo v obsahové ná plni databá ze sledovaných jevů A117, A1, A4 a zobrazeny ve výkresech grafické čá sti dokumentace.

160


I.3.B.8. Zaměstnanost a trh práce. – sledované jevy A119. Z hlediska tohoto tematického okruhu došlo v posledním období v řešeném území i v širším kontextu k výrazným změná m. V populaci klesá podíl ekonomicky aktivních obyvatel a zá roveň se výrazně mění struktura jejich ekonomických aktivit. Výrazně poklesl počet ekonomicky aktivních osob, zaměstnaných v primá rním sektoru hospodá řství, zejména v zemědělské prvovýrobě a v těžbě a zpracová ní nerostných surovin. V sekundá rním sektoru, hlavně v průmyslu a stavebnictví jejich počet v posledních letech naopak roste. Nejpozitivnějším vývojovým trendem je však růst osob aktivních v terciá rním sektoru (výrobní i nevýrobní služby) a zejména v kvaterná rním sektoru (zá kladní a aplikovaná věda a výzkum). Roste rovněž počet zaměstnaných cizinců. Postupně se zvyšuje mobilita obyvatel, t.j. jejich dočasná nepřítomnost v místě trvalého bydliště z důvodu zaměstná ní či vzdělá vá ní. • Stav a vývoj území z hlediska zaměstnanosti a trhu prá ce. Ekonomickou aktivitu obyvatelstva je možné v podrobném územním detailu charakterizovat pouze s využitím dat ze SLDB. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se řadí nejen zaměstnané osoby, v pozici zaměstnanců, zaměstnavatelů či samostatně činných, ale také pracující důchodci a pracující studenti a učni, osoby na řá dné mateřské dovolené a nezaměstnaní. Míra ekonomické aktivity tak vyjadřuje podíl počtu ekonomicky aktivních na celkovém počtu osob starších 15 let. Ná sledující kartogram ukazuje mírně nadprůměrnou míru ekonomické aktivity obyvatelstva SO ORP Tá bor : K-I.3.B-18 Míra ekonomické aktivity

zdroj: ČSÚ

161


Při potřebném detailnějším územním průmětu počtu ekonomicky aktivních osob ve sprá vním obvodu ORP Tá bor jsou patrné zá važné místní rozdíly mezi městskou aglomerací Tá bor a některými okrajovými obcemi v řešeném území, jak ukazuje ná sledující kartogram: K-I.3.B-19 Ekonomicky aktivní osoby


Podíl nezaměstnaných ekonomicky aktivních osob je naopak v jednotlivých obcích SO ORP Tá bor poměrně vyrovnaný a celkově podprůměrný, jak je vidět z ná sledujícího kartogramu.

162


K-I.3.B-20 Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní


Celková míra nezaměstnanosti i její podrobnější územní průmět je jedním z nejlépe vypovídajících ukazatelů sociodemografického prostředí v území. Celkově je v ORP Tá bor podprůměrná jak v celostá tním, tak i krajském srovná ní – viz ná sledující kartogram:

163


K-I.3.B-21 Míra nezaměstnanosti

zdroj: ČSÚ

Míra registrované nezaměstnanosti v % z celkového počtu obyvatel v územním průmětu na jednotlivé obce SO ORP vykazuje místní ojedinělé zá važné odchylky od jinak relativně příznivého průměru (např. Dobronice u Bechyně 27,9%, Nasavrky a Zadní Střítež 12,5%, Skrýchov 12,7%), jak ukazuje ná sledující tab. T-I.3.B-21 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tá bor Obec

SO ORP - Tábor obec Balkova Lhota Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín

Kó d obce

8 [2] Míra registrované nezamě stnanosti (%) .

4,5 [4]

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992

4,9 [4] 6,9 [4] 4,0 [4] 7,0 [4] 8,0 [4] - [4] 3,3 [4] 2,9 [4] 3,5 [4] 27,9 [4] 6,4 [4] 1,4 [4] 5,4 [4] 3,5 [4] 4,0 [4] 2,4 [4] 4,2 [4] 6,4 [4]

164


Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín

562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955

- [4] 4,5 [4] 4,4 [4] 2,6 [4] 2,5 [4] 3,1 [4] 5,2 [4] 3,5 [4] 3,0 [4]

Krátošice Krtov Libě jice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov

560634 563030 563544 563587 552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941

3,2 [4] 1,4 [4] 9,8 [4] 8,8 [4] 4,2 [4] 2,9 [4] 3,4 [4] 8,6 [4] 7,6 [4] 12,5 [4] 5,3 [4] 4,4 [4] 5,1 [4] 5,8 [4] 4,4 [4] 3,4 [4] 6,7 [4] - [4] 4,7 [4] 4,4 [4] 2,4 [4] 8,7 [4] 3,3 [4] 3,6 [4] 5,0 [4]

Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory Stádlec Sudomě řice u Bechyně Sudomě řice u Tábora

552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042 553123 553140 553166 553174

4,1 [4] 5,2 [4] 2,0 [4] 2,9 [4] 3,4 [4] 3,7 [4] 5,8 [4] 12,7 [4] 5,8 [4] 3,5 [4] 6,2 [4] 3,7 [4] 9,8 [4] 2,1 [4]

165


Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ú strašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tábora Želeč

3,7 [4] 4,9 [4] 4,8 [4] 2,5 [4] 5,4 [4] 3,3 [4] 6,8 [4] 3,5 [4] 12,5 [4] 7,1 [4] 2,2 [4] 3,9 [4] 4,9 [4]

563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430 553417


V porovná ní s ostatními ORP Jihočeského kraje je míra registrované nezaměstnanosti v ORP Tá bor (5,54%) mírně podprůměrná , jak doklá dá ná sledující tab. T-I.3.B-22 Porovná ní nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje Kraje, SO ORP

Jihočeský kraj v tom

Blatná Č eské Budě jovice Č eský Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Sobě slav Strakonice Tá bor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Ekonomicky aktivní [1]

320 546 6 862 77 295 21 805 10 033 24 043 10 300 9 552 25 979 17 291 10 949 22 831 41 206 8 639 12 716 6 839 8 728 5 478

Uchazeči o zamě stnání celkem

20 426 552 3 367 2 109 999 1 448 879 753 1 874 1 133 747 1 536 2 499 448 705 428 480 469

dosaž itelní

18 803 538 2 985 2 007 969 1 324 829 699 1 744 985 692 1 446 2 282 401 641 385 436 440

Míra nezamě stnanosti [2] celkem

dosaž itelní [3]

6,37 8,04 4,36 9,67 9,96 6,02 8,53 7,88 7,21 6,55 6,82 6,73 6,06 5,19 5,54 6,26 5,50 8,56

5,87 7,84 3,86 9,20 9,66 5,51 8,05 7,32 6,71 5,70 6,32 6,33 5,54 4,64 5,04 5,63 5,00 8,03

Pozná mky: [1] SLDB k 1.3.2001 [2] míra nezamě stnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001 [3] Hodnoty ve sloupcích 'dosaž itelní' se zjišťují od roku 2005

zdroj: ČSÚ

166


Grafická diferenciace míry nezaměstnanosti v území SO ORP Tá bor po jednotlivých obcích a v údajích za r.2006 je zobrazena v ná sledujícím kartogramu: K-I.3.B-22 Míra nezaměstnanosti


Dynamika změny míry v čase je ukazatelem, který významným způsobem indikuje charakter trendu vývoje trhu prá ce v daném území. Z tohoto pohledu patří SO ORP Tá bor k těm obcím III. stupně, v nichž je situace víceméně bez větších změn , jak doklá dá ná sledující kartogram:

167


K-I.3.B-23 Změna počtu nezaměstnaných

zdroj: ČSÚ

Změna počtu zaměstnaných osob v území SO ORP Tá bor stejně jako ve většině ostatních sledovaných ORP v ČR se pohybuje v zá porných číslech, avšak pokles počtu zaměstnaných je v ORP Tá bor relativně malý – viz ná sledující kartogram: K-I.3.B-24 Změna počtu zaměstnaných

zdroj: ČSÚ

168


Podstatným ukazatelem situace na trhu prá ce je saldo pracovních míst na 1000 zaměstnaných bydlících. Z pohledu tohoto ukazatele patří ORP Tá bor s mírně zá porným saldem v regioná lním i celostá tním kontextu ke stagnujícím loká lním trhům prá ce – viz ná sledující kartogram: K-I.3.B-25 Saldo pracovních míst na 1 000 zaměstnaných bydlících

zdroj: ČSÚ

Siuace na místním trhu prá ce je kromě globá lní ekonomické situace a osobitých charakteristik sociodemografického prostředí regionu obvykle nejvíc ovlivněna místními největšími podniky. Výčet nejvýznamnějších zaměstnavatelů v ORP Tá bor a jejich zá kladní charakteristiku podá vá ná sledující tabulka:

169


T-I.3.B-23 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tá bor Firma

NAZOB

Právní forma

OKECF


Tábor

Druž stvo

182300


Tábor

Druž stvo

521100

Město Tá bor

Tábor

Obec

751100

FLOSMAN a.s.

Tábor

Akciová společnost

513900


Tábor

Společnost s ručením omezeným

602120

Lesy Tá bor, a. s.

Tábor


020100

INTERSNACK a.s.

Choustník


153100

ELK a.s.



203010

BRISK Tá bor a.s.

Tábor


316100

VSP DATA a.s.

Tábor


725000


Tábor


851100

Maso Planá , a.s.



151100

SILON s.r.o.


Společnost s ručením omezeným

241600

KOVOSVIT MAS, a.s.

Sezimovo Ú stí


294200


T-I.3.B-23 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tá bor - dokončení Firma

Předmě t činnosti

Počet zamě stnanců


Výroba osobního prádla

101 - 500


Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách

101 - 500

Město Tá bor

Všeobecné činnosti veřejné správy

101 - 500

FLOSMAN a.s.

Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky

101 - 500


Dálková pravidelná autobusová doprava

101 - 500

Lesy Tá bor, a. s.

Pě stování lesa a tě ž ba dřeva

101 - 500

INTERSNACK a.s.

Zpracování a konzervování brambor

101 - 500

ELK a.s.

Výroba stavebně truhlářská

101 - 500

BRISK Tá bor a.s.

Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla

501 - 1000

VSP DATA a.s.

Opravy a ú drž ba kancelářských strojů a počítačů

501 - 1000


Ú stavní zdravotní péče

501 - 1000

Maso Planá , a.s.

Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat

501 - 1000

SILON s.r.o.

Výroba plastů v primárních formách

501 - 1000

KOVOSVIT MAS, a.s.

Výroba a opravy ostatních kovoobrábě cích strojů

501 - 1000


170


• Hodnoty území z hlediska zaměstnanosti a trhu prá ce: 1. přijatelná průměrná míra registrované nezaměstnanosti 2. relativně nízký podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob 3. stabilizovaná ekonomická situace největších zaměstnavatelů v území 4. pozitivní vývoj strukturá lních změn zaměstnanosti 5. Nadprůměrné zastoupení počtu podnikajících prá vnických i fyzických osob v populaci, zejména v tá borské městské aglomeraci • Limity využ ití území z hlediska zaměstnanosti a trhu prá ce: V rá mci tematického okruhu zaměstnanost a trh prá ce nejsou limity využití území vymezová ny. • Zá měry změn využ ití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce: Konkrétní zá měry změn využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu prá ce nebyly uplatněny.

171


I.3.B.9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva. – sledované jevy A50, A51, A52, A53, A54, A61, A62, A81, A82, A83, A84, A107, A109, A110, A111, A112. Do tohoto tematického okruhu ná ležejí kromě zá jmů Armá dy ČR (obrana stá tu) i územní požadavky, vyplývající ze specifických zá jmů civilní ochrany, integrovaného zá chranného systému, Policie ČR a jaderné bezpečnosti. Problematiku řeší kromě obecně platné legislativy i několik specifických zá konů a navazujících vyhlá šek. Jedná se zejména o: - zá kon č.239/2000 Sb. o integrovaném zá chranném systému - zá kon č.240/2000 Sb. o krizovém řízení - zá kon č.12/2002 Sb. o stá tní pomoci při obnově území, aj., včetně navazujících vyhlá šek. Požadavky civilní ochrany obyvatelstva v územním plá nová ní určuje vyhlá ška č.380/2002 Sb. Jde o systém požadavků, vyplývajících z havarijních plá nů a krizových plá nů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu příslušné územně plá novací dokumentace. Z hlediska územního plá nová ní je dá le relevantním dokumentem: - Havarijní plá n – souhrn opatření k prová dění zá chranných a likvidačních prací k odvrá cení nebo omezení bezprostředního ohrožení v důsledku mimořá dné udá losti, anebo k odstranění jejích ná sledků. Obsahem havarijního plá nu jsou pokyny informační i operační povahy, plá ny specifických konkrétních činností, mapy a schemata rozmístění sil a prostředků, popis způsobu jejich nasazení a zá sady účinného prová dění zá chranných a likvidačních prací - Krizový plá n je krajským souhrnným plá novacím dokumentem, kterým orgá ny krizového řízení Jihočeského kraje plá nují ve své územní a věcné působnosti opatření a postupy pro případ vzniku krizové situace na území Jihočeského kraje. Krizovou situací se rozumí mimořá dná udá lost, při níž je vyhlá šen některý z krizových stavů, t.j. stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení. Požadavky na ochranu území z hlediska krizového řízení jsou specifiková ny v Havarijním plá nu Jihočeského kraje (2003) a Krizovém plá nu Jihočeského kraje (2004 a později aktualizová n). • Stav a vývoj území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a) Elektronické komunikační zařízení, včetně ochranného pá sma – sledovaný jev A81: jedná se o zařízení AČ R, Policie ČR a Hasičského zá chranného sboru a ostatní zařízení složek IZS, umístěná převá žně ve vrcholových polohá ch terénních vyvýšenin a hor. Konkrétní údaje za ORP Tá bor – viz obsahová ná plň databá ze jevu A81 b) Komunikační vedení včetně ochranného pá sma – sledovaný jev A82: v řešeném území se vyskytují komunikační vedení pro přenos informací AČR, Policie ČR i IZS. Na zá kladě vyžá daných vyjá dření regioná lních složek těchto institucí je třeba v území chrá nit tato vedení. Konkrétní údaje za ORP Tá bor – viz obsahová ná plň databá ze jevu A82. c) Objekt důležitý pro obranu stá tu, včetně ochranného pá sma – sledovaný jev A107:

172


Na zá kladě vyjá dření Armá dy ČR, zastoupené územně příslušnou Vojenskou ubytovací a stavební sprá vou jsou stanoveny územně technické požadavky pro zabezpečení funkce objektů a zařízení AČR, která se vyskytují ve SO ORP Tá bor, a jejichž poloha v území je patrná z ná sledujícího kartogramu. Další konkrétní údaje za ORP Tá bor – viz obsahová ná plň databá ze jevu A107. K-I.3.B-26 Plochy vojenských újezdů a plochy vojenských zá jmů


d) Vymezené zó ny havarijního plá nová ní – sledovaný jev A110: do jihozá padní čá sti území SO ORP zasahuje zó na havarijního plá nová ní Jaderné elektrá rny Temelín v územním rozsahu, který je patrný z ná sledujícího kartogramu a výkresu limitů využití území:

173


K-I.3.B-27 Jaderná zařízení, zó ny havarijního plá nová ní


d) Objekt civilní ochrany – sledovaný jev A110: Databá ze tohoto sledovaného jevu poskytovatelem údajů (HZS) nenaplněna. e) Objekt požá rní ochrany – sledovaný jev A111: Objekty a zařízení ve vlastnictví a sprá vě Hasičského zá chranného sboru Jihočeského kraje, jednotek Sboru dobrovolných hasičů v obcích a další specifická zařízení ve sprá vě Generá lního ředitelství HZS v řešeném území, jež jsou předmětem ochrany a případně jsou součá stí limitů využití území. Databá ze tohoto sledovaného jevu poskytovatelem údajů (HZS) nenaplněna. f) Objekt pro plnění úkolů Policie ČR – sledovaný jev A112: Jedná se o budovy OŘ Policie ČR Tá bor a dá le budovy a objekty OO PČR, elektronická komunikační zařízení s ochrannými pá smy, telekomunikační kabely, mikrovlnné spoje, apod.. v řešeném území. V Havarijním plá nu kraje zpracová na analýza rizik v členění podle sprá vních obvodů ORP. Jsou zde zahrnuta jak ohrožení, způsobená přírodními vlivy(povodně, půdní sesuvy, poddolovaná území), tak i civilizačními vlivy (nebezpečné škodliviny v ovzduší , půdě a vodě, velké požá ry, výbuchy, radioaktivita, letecké havá rie, stavební havá rie velkého rozsahu, veteriná rní epidemie). Pro řešení havá rií a mimořá dných situací jsou zpracová ny plá ny konkrétních činností:

174


- plá n vyrozumění - traumatologický plá n - plá n varová ní obyvatelstva - plá n ukrytí obyvatelstva - plá n individuá lní ochrany - plá n evakuace - plá n nouzového přežití - plá n monitorová ní - pohotovostní plá n veteriná rních opatření - plá n veřejného pořá dku a bezpečnosti - plá n ochrany kulturních pamá tek - plá n hygienických a protiepidemických opatření - plá n komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky - plá n odstranění odpadu - plá n a organizace zimní údržby komunikací - plá n zachá zení se zemřelými osobami. Výše uvedené plá ny jsou součá stí Havarijního plá nu a řeší konkrétní úkoly jednotlivých složek IZS. Obsahem Krizového plá nu je vyhodnocení krizových rizik a ná sledné zpracová ní operačních plá nů pro ná sledující krizové situace: - povodně velkého rozsahu - jiné živelní pohromy velkého rozsahu - havá rie velkého rozsahu a zamoření prostředí chemickými lá tkami - jiné technické a technologické havá rie (požá ry, exploze, destrukce budov, atd..) - narušení hrá zí vodních děl s ná slednou zvlá štní povodní - narušení dodá vek ropy a ropných výrobků velkého rozsahu - narušení dodá vek elektřiny, plynu a tepla - narušení dodá vek potravin velkého rozsahu - narušení dodá vek pitné vody velkého rozsahu - narušení funkčnosti dopravních systémů velkého rozsahu - migrační vlny velkého rozsahu. Do výše uvedeného seznamu rizik se m.j. zahrnuje i zvýšený výskyt přirozeného půdního radonu, který se vyskytuje v severozá padní čá sti řešeného území. Z hlediska civilní ochrany je třeba respektovat m.j. územně technická opatření , vyplývající z ná sledujících mimořá dných a krizových situací: - evakuace obyvatelstva a jeho ubytová ní: největší riziko se soustřeďuje v v urbanizovaném území městské aglomerace Tá bor , urbanizovaném území města Bechyně. Seznam navržených evakuačních středisek, přijímacích středisek a evakuačních tras je obsažen v přílohá ch Havarijního plá nu - nouzové zá sobová ní obyvatelstva vodou: v prvé řadě se předpoklá dá využít alternativních podzemních zdrojů vody, tam kde tyto zá ložní zdroje nejsou k dispozici se zajistí provedení ná hradních vodá renských vrtů. U menších sídel zpravidla postačuje kombinace zá sobová ní cisternami a balenou pitnou vodou.

175


Nouzové zá sobová ní vodou lze rovněž zajistit využitím povrchových zdrojů (vodá renské ná drže, horní toky vodotečí s vyhovující kvalitou vody). Počty, objem a lokalizace cisteren na pitnou vodu jsou uvedeny v havarijních plá nech okresů. Jejich kapacity však nemohou nahradit masívní výpadek celé vodá renské sítě. - ochrana před vlivy nebezpečných lá tek skladovaných v území: seznam potenciá lních rizik je součá stí Havarijního plá nu. Jedná se nejčastěji o provozy rizikové výroby (výroba a zpracová ní hořlavin, explozívních lá tek, rafinérie, galvanizovny, sklá řské provozy, kožedělná výroba, zá sobníky chló ru v úpravná ch vody (plavecký stadion), čpavku (zimní stadió n), mrazírny a chladírny, atd.. - ochrana území před povodněmi: zpracované plá ny povodí a povodňové plá ny obcí umožňují modelová ní průběhu povodňových vln a jejich dopadů v ohrožených územích. Orientační zá kres území ohrožených povodní ve sprá vním obvodu Tá bor je patrný z ná sledujícího kartogramu: K-I.3.B-28 Zá plavová území


Ve výkresu limitů využití území jsou kromě zá plavových území Q 100 zakresleny aktivní zó ny zá plav a území ohrožené zvlá štní povodní. Ve výkresu hodnot území je zakreslena lokalizace protipovodňových opatření. Další podrobnější údaje obsahuje databá ze sledovaného jevu A54

176


- integrovaný zá chranný systém (IZS) koordinuje zá chranné a likvidační prá ce při vzniku mimořá dných udá lostí a spoluprá ci mezi: - zá chrannými a pohotovostními sbory (hasiči, zdravotnická zá chranná služba, pohotovostní komuná lní služby) - bezpečnostními a ozbrojenými sbory (Policie ČR, městská a obecní policie, AČR) - územními a ústředními sprá vními orgá ny. - hospodá řská opatření pro krizové situace vyhlašují v rá mci přesně stanovených kompetencí složky krizového řízení, včetně omezení občanských prá v, je-li to nezbytné. • Hodnoty území z hlediska bezpečnosti: 1. funkční Integrovaný zá chranný systém 2. funkční systém zařízení a infrastruktury pro obranu stá tu, činnost Policie ČR a požá rní ochranu 3. postupně budovaný systém protipovodňových opatření 4. funkční systém krizového řízení • Limity využ ití území z hlediska bezpečnosti: 1. ochranná pá sma zá jmových území Armá dy ČR 2. ochranná pá sma vojenského letiště 3. radioreléové trasy a ochranná pá sma zařízení a objektů IZS 4. omezení a podmínky ochrany zařízení AČR, PČR, HZS a CO, obsažené v příslušných vyjá dřeních těchto složek. • Zá měry změn využ ití území z hlediska bezpečnosti: 1. zá měry koridorů pro umístění protipovodňových opatření na vodních tocích (viz kap.C.2 Hydrologie a klimatologie).

177


I.3.B.10. Struktura osídlení. Subregionalizace. • Stav a vývoj území z hlediska struktury osídlení a subregionalizace. Sprá vní obvod ORP Tá bor zaujímá severní čá st Jihočeského kraje. Ú zemí Jihočeského kraje je po provedené reformě stá tní sprá vy od 1.1.2000 tvořeno sedmi okresy (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tá bor) a sedmná cti obcemi s rozšířenou působností . ORP Tá bor patří územním rozsahem i počtem obcí k největším obcím III. stupně nejen v rá mci Jihočeského kraje, ale i v rá mci celého stá tu. Struktura osídlení rozsá hlého SO ORP Tá bor je proto komplexní a velmi členitá . Zahrnuje jak dominantní městskou aglomeraci Tá bor – Sezimovo Ú stí – Planá n.L. s vysokým podílem urbanizovaných ploch, tak krajinné segmenty s poměrně řídkou sítí malých sídel vesnického typu (např. Jistebnicko, či východní segment řešeného území). K-I.3.B-29 Ú zemní členění Jihočeského kraje

zdroj:

178


K-I.3.B-30 Sídelní struktura


Evropská legislativa a statistika (EUROSTAT) sleduje sídelní strukturu v zemích a regionech pomocí principiá lně odlišných územních jednotek – NUTS.4, resp. LAU 1 = NUTS 4 a LAU 2 = NUTS 5. Na rozdíl od našich zá kladních sídelních jednotek - ZSJ5 se NUTS 5 jako jednotka nejnižšího řá du vyznačuje pojetím obce jako celistvého ohraničeného sídelního útvaru uvnitř jednoznačně definovaného (sprá vního) území. Pro přiblížení

4 NUTS je zkratka z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics. Statistické územní jednotky EU (někdy také „statistické regiony EU“), jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) s moţností porovná ní ekonomických ukazatelů členských zemí EU od roku 1988. Členské stá ty EU pro své statistiky mohou pouţívat aţ6 hierarchických úrovní statistických jednotek. Mezi hlavní faktory patří stanovení lidnatostního minima a maxima. V roce 2003 byly zá sady jednotné metodiky tvorby evropské klasifikace NUTS vydá ny formou zá vazného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003, o vytvoření společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (dá le jen „Nařízení 1059/2003“). Evropská klasifikace NUTS tak má prvně prá vní zá klad a je zá vazná pro všechny členské stá ty EU. Nařízení 1059/2003 bylo zveřejněno v Ú ředním věstníku EU, č. L 154 dne 21. června 2003 a pro členské stá ty vstoupilo v platnost dne 11. července 2003. Došlo rovněţk přejmenová ní posledních řá dovostních stupňů terminologie NUTS a z bývalých úrovní NUTS 4 a NUTS 5 dnes má me úrovně LAU 1 (Local Administrative Units) a LAU 2. 5 Základní sídelní jednotka (ZSJ) je skladebnou čá stí sídelního útvaru, je určena pro prostorovou identifikaci a sledová ní sociá lně-ekonomických a územně-technických jevů přímo vá zaných na osídlení. Soubor ZSJ pokrývá beze zbytku území celého stá tu. ZSJ se ve vybraných obcích městského charakteru nazývají urbanistické obvody, jsou charakterizová ny shodným funkčním vyuţitím většiny objektů a jejich soubory vyplňují beze zbytku plochu všech katastrá lních území příslušného města. V ostatních obcích se ZSJ nazývají sí delnílokality a zahrnují pouze zastavěné čá sti katastrá lního území. Jsou tvořeny samostatnými seskupeními obytných objektů včetně území upraveného pro potřeby sídla a jsou vzá jemně odděleny buď nezastavěnou plochou nebo hranicí katastrá lního území

179


paralel a rozdílností obou statistických systémů pro sledová ní sídelní struktury a zobrazení struktury NUTS v jednotlivých krajích ČR slouží ná sledující tabulka: T-I.3.B-24 Ú zemní jednotky ČR podle krajského rozložení Prostor. Název ú zemí ú roveň (český ekvivalent)

Počet ú zemních jednotek v Č esku (rok 2006) ČR

PHA SCK MSK ULK KVK

PLK

JCK

HKK

PAK

LBK

OLK ZLK JMK

VYS

NUTS 0

stát

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

NUTS 1

stát

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

NUTS 2

region

8

1

1

1

NUTS 3

kraj

14

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LAU 1

okres

76 + 15

15

12

6

7

3

7

7

5

4

4

5

4

7

5

LAU 2

obec

6248

1 1146

299

354

132

501

623

448

451

215

397

304

373

704

ORP

obec s roz. půs.

22

16

7

15

17

15

15

10

13

13

21

15

205

-

26

1

1

1

1

1

zdroj: Podklady k RURÚ JčK

Porovná ní charakteristik procesu urbanizace ve sprá vním obvodu ORP Tá bor ilustruje ná sledující tabulka: T-I.3.B-25 Proces urbanizace podle SO ORP Jihočeského kraje v roce 2005 SO ORP (JCK) rozloha Počet zlidně ní počet mho počet (km2) obyvatel (obv./km2) obcí mě st

populační váha podle vel. kat. obcí

stupeň stupeň urb. urb. (Ip) (vp)

do 199 200-999 1000-4999 20000+ Blatná Č eské Budě jovice

279

13 585

49

26

9,33

2

11,12

30,56

9,25

0

58,3

0

924

149 370

162

79

8,55

5

0,91

12,87

22,86

63,37

73,4

63,4

1 130

41 163

36

31

2,74

4

1,2

18,07

47,06

0

46,4

33,7

Dačice

472

20 078

43

23

4,89

2

3,92

26,33

30,47

0

52,7

0

Jindřichův Hradec

933

47 435

51

58

6,21

7

6,17

21

25,1

47,73

70,6

47,7

Kaplice

485

16 545

40

15

3,09

2

0,27

22,15

40,5

0

57,7

0

Milevsko

385

18 987

49

26

6,75

1

5,99

18,29

27,16

0

48,6

0

Písek

742

51 157

69

49

6,61

4

4,77

19,62

17,2

58,4

73,6

58,4

Prachatice

840

33 786

40

44

5,52

4

5,69

21,8

23,76

0

59,8

34,8

Sobě slav

324

22 030

68

31

9,57

2

5,36

31,49

0

0

63,2

0

Strakonice

574

44 800

78

69 12,02

2

8,41

27,23

12,45

51,91

58,9

51,9

Č eský Krumlov

Tábor

1 002

80 137

80

79

7,88

6

6,47

13,86

18,65

44,8

71,3

44,8

Trhové Sviny

452

17 688

39

16

3,54

3

0,77

27,76

71,47

0

62,7

0

Třeboň

539

25 239

47

25

4,64

4

4,52

17,06

43,27

0

69,7

0

Týn nad Vltavou

262

13 928

53

14

5,33

1

5,56

23,28

10,71

0

60,5

0

Vimperk

535

17 684

33

21

3,92

1

4,2

18,21

32,67

0

44,9

0

Vodňany

179

11 154

62

17

9,49

2

7,77

18,87

12,97

0

73,5

0

10 057

627 766

62

623

6,19

52

4,21

19

25,52

32,87

50,2

36,9

SO ORP (JCK)

zdroj: Podklady k RURÚ JčK

180


Subregionalizace a spá dové obvody. Ú zemím jihočeského kraje prochá zí od severu k jihu multimodá lní koridor meziná rodního významu M 1 Praha – České Budějovice – hranice ČR – (Linz). Jeho součá stí je železniční traťPraha – Benešov – Tá bor – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR a dá lnice D3, respektive rychlostní silnice R3. Koridory republikového významu jsou na území kraje zastoupeny rychlostní silnicí R4 (Praha – křižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračová ním po silnici I/4 na Strá žný - (Pasov) a Vltavskou vodní cestou v úseku (Třebenice) – České Budějovice. Podél těchto uvedených hlavních dopravních koridorů probíhá nejintenzívněji proces urbanizace a územního rozvoje sídel. Dominujícím sídelním útvarem sídelní soustavy sprá vního obvodu Tá bor je Město Tá bor. Má přirozený největší spá dový obvod, přesahující hranice SO ORP a je ho tudíž možné označit za regioná lní centrum vyššího významu (silné regioná lní centrum). Rozvoj Města Tá bor, především jižním směrem podél republikové a meziná rodní rozvojové osy OS6 (viz „Politika územního rozvoje ČR“, MMR ČR,2006) generuje postupné srůstá ní měst Tá bor, Sezimovo Ú stí a Planá n.L. v souvisle urbanizované území jediné městské aglomerace. SO ORP Tá bor se svými více než 80 tisíci obyvatel je ve středoevropském prostoru v multimodá lním koridoru M1 mezi hlavním městem Prahou (evropská metropole) a Českými Budějovicemi (regioná lní metropole ná rodního významu) nejhustěji osídleným územím. Odlišné historické podmínky formová ní sídelní struktury i rozmanitost klimatických podmínek, morfologie terénu a ostatní přírodní vlivy propůjčily sídelní struktuře i samotným sídlům v SO ORP Tá bor rozmanitý charakter v různých segmentech jeho území. Přičteme-li k těmto okolnostem i přirozenou spá dovost6 k jednotlivým centrům osídlení, můžeme diferencovat uvnitř SO ORP Tá bor několik specifických subregionů: - Tá borský subregion (Tá bor, Sezimovo Ú stí, Planá n.L., Dražice, Slapy) - Bechyňsko - Vožicko - Chotovinsko - Jistebnicko - Ratibořsko. Přirozená spá dovost k centrům osídlení, ale i k centrům a ná stupním místům cestovního ruchu a letní rekreace generují tzv. jednodenní ná vštěvnost těchto typů sídel, která může významně ovlivnit celkovou zá těž jejich území, hlavně v sezó nních špičká ch. Typickým příkladem takové obce v řešeném území jsou Dobronice u Bechyně (vodní turistika). Kooperace mezi centry osídlení, t.j. prostory, v nichž probíhá intenzívní pohyb obyvatel a ostatních uživatelů území za prací, vzdělá ním, ná kupními příležitostmi, zdravotní péčí, službami, atd.. a materiá lové toky, se bude nadá le prohlubovat díky rostoucí mobilitě a životnímu standardu obyvatel. To bude vyvolá vat intenzívní potřebu posilová ní logických vazeb mezi centry osídlení, včetně odpovídající dopravní a technické infrastruktury území. • Hodnoty území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace: Spá dové obvody center osídlení jsou vymezová ny jako území s vnitřní souná ležitostí, s převažujícím, přirozeným spá dem obyvatel z příslušných obcí k centru osídlení za zá kladními službami a občanskou vybaveností tak, aby byl respektová n princip celistvosti území.

6

181


1. Stabilizovaná struktura sídel s rozvinutou veřejnou infrastrukturou 2. Příhodná poloha řešeného území na multimodá lním severojižním evropském koridoru 3. Dominantní význam silného regioná lního centra Tá bor v sociogeografickém prostoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi • Limity využ ití území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace: Limity využití území z hlediska tematického okruhu sídelní struktura a subregionalizace nejsou vymezová ny. • Zá měry změn využ ití území z hlediska struktury osídlení a subregionalizace: 1. posilová ní funkčních kooperačních vazeb mezi přirozenými centry osídlení a podél vymezených rozvojových os (viz ZÚ R Jihočeského kraje)

182


I.3.C. Environmentální pilíř I.3.C.1. Geologie, horninové prostředí I.3.C.2. Hydrologie, klimatologie I.3.C.3. Pů dní fond I.3.C.4. Zatíž ení ž ivotního prostředí I.3.C.5. Ochrana přírody a krajiny

I.3.C. Environmentální pilíř I.3.C.1. Geologie. Horninové prostředí. – sledované jevy A57, A58, A60, A61, A62, A63. • Stav a vývoj území z hlediska geologie a horninového prostředí. a) Geomorfologie. Ú zemí vymezené sprá vním obvodem ORP Tá bor ná leží po strá nce geomorfologické do soustavy České vysočiny a do tří jejích podsoustav: - Středočeské pahorkatiny (sever a střed území) - Českomoravské vrchoviny (východ území) - Jihočeských pá nví (jih území). Od severu na řešené území zasahuje též celek Vlašimské pahorkatiny s podcelky Votická vrchovina a Mladovožická pahorkatina. Plošně nejrozlehlejší střední čá st území tvoří celek Tá borské pahorkatiny s podcelky Písecká a Soběslavská pahorkatina. Do východních okrajových poloh území zasahuje celek Křemešnické vrchoviny s podcelkem Pacovská pahorkatina a od jihu celek Třeboňská pá nev s podcelkem Kardašořečická pahorkatina. Z hlediska terénního reliéfu dosahují největší výšky kopce na severu a severovýchodě území, zatímco směrem k jihu a jihozá padu nadmořská výška terénu klesá . Nejvyšším bodem řešeného území jsou Batkovy (721 m.n.m.) u Pohná ní, k dalším významným vrcholům patří Hranice (705 m.n.m.) u Blaničky, Jirkova ská la u Chotčin (699 m.n.m.), Choustník (689 m.n.m.), Hůrka (684 m.n.m.) u Smilových Hor, Dehetník (680 m.n.m.) u Borotína, Chyšky (679 m.n.m.) a Bušová (669 m.n.m.) u Františkova, Na Hejsadlech (669 m.n.m.) u Pořína, Vormanice (667 m.n.m.) u Starcovy Lhoty, Klokočov (633 m.n.m.) u Nadějkova a další vrcholy. V jižní a jihozá padní čá sti území dosahují vrcholy terénních vyvýšenin nadmořské výšky 524 – 533 m (např. Vrchy u Ž elče 532 m.n.m., Hýlačka u Tá bora 525 m.n.m a Travná cesta u Malšic 524 m.n.m.). b) Horninové prostředí. Převá žnou čá st Tá borska budují horniny moldanubika, zejména migmatizované pararuly, biotitické pararuly s ložkami krystalických vá penců, kvarcitů a břidlic, a dá le Chýnovské svorové ruly rovněž s krystalickými vá penci a amfibolity. Na Bechyňsku je

183


rozsá hlé těleso Bechyňské ortoruly. V severozá padním cípu území vystupují vyvřeliny středočeského plutonu. Zhruba středem oblasti prochá zí ve směru severoseverovýchod – jihojihozá pad významná tektonická linie Blanické brá zdy, podél níž došlo v dá vné minulosti Země k hlubinné rudní mineralizaci a také k povrchovému usazová ní permokarbonských a mladších usazenin. c) Nerostné suroviny: Nerostné suroviny patří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamnější přírodní zdroje sprá vního obvodu ORP Tá bor. Jejich těžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do středověku (Ratibořské Hory). Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlá řských hlín a v omezené míře keramických jílů, vá pence a grafitu. Na severozá padě je středočeský pluton z největší čá sti zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sá zavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brá zda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brá zda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brá zdy je vá zá na řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pá nve - budějovická a třeboňská , která zasahuje do jižní čá sti řešeného území. Jsou to tektonické příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentá rní výplně pá nví je klikovské souvrství senonského stá ří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pá nví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodá řsky významné keramické, žá ruvzdorné a pó rovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedá vna považová ny za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická . Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentá rní výplně pá nví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviá lními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachá zí se především na svahových rašeliništích, slatiná ch, na terasá ch štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviá lní sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívá ny. Svahové a sprašové hlíny jsou využívá ny v cihlá řské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlá řská surovina. - chrá něná ložisková území, dobývací prostory – sledované jevy A58, A57: Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlá řské hlíny, kameniva a sklá řských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitá ch také vá penec, křemelina a grafit. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební ká men, štěrkopísek a dekorační ká men. Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžá dá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se

184


jako perspektivní jeví veškeré prognó zní zdroje stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zá soby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptá vky také k využití některých prognó zních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů a krystalického grafitu má především loká lní význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Toná žně nejvýznamnější těžbou v Jihočeském kraji je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. V současnosti nejsou na území Jihočeského kraje žá dné rudy ani palivoenergetické suroviny těženy. Z netěžených ložisek jsou významné potenciá lní zdroje abraziv (graná t). Chrá něná ložisková území (CHLÚ ) a dobývací prostory, vymezené ve sprá vním obvodu ORP Tá bor ukazují ná sledující 2 kartogramy: K-I.3.C-1 Chrá něná ložisková území


185


K-I.3.C-2 Dobývací prostory těžené a netěžené


186


Ložiska nerostných surovin jsou disloková na hlavně v zá padní polovině území SO ORP Tá bor, jak je patrné z ná sledujícího kartogramu, který zá roveň ukazuje členění ložisek podle kategorií dle zá kona č.44/Sb. (Horní zá kon). K-I.3.C-3 Ložiska nerostných surovin


187


d) Poddolovaná území (sledovaný jev A61) a stará důlní díla (sledovaný jev A63) Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu Blanické brá zdy, t.j. v řešeném území do okolí Ratibořských Hor a jihozá padně od Mladé Vožice, jak ukazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-4 Poddolovaná území a stará důlní díla


Další podrobné informace viz obsahová ná plň databá ze sledovaných jevů A57, A58, A60, A61, A63

188


e) Sesuvné území a území jiných geologických rizik – sledovaný jev A62: Sesuvná území aktivní či pasívní se v řešeném území nevyskytují. Dle vyhl. č. 369/22004 Sb. a vyhl. č. 76/1991 Sb. je však třeba za geologické riziko považovat zvýšený výskyt radonu v půdním podloží. Oblast tohoto zvýšeného výskytu byla deteková na v severozá padní čá sti řešeného území, na území obcí Nadějkov, Jistebnice, Borotín, Radkov, Radimovice, Balkova Lhota, Drhovice, Meziříčí, Dražice, Svrabov, Nasavrky , Tá bor, Dražičky a Slapy – viz ná sledující kartogram. K-I.3.C-5 Oblasti s výskytem radonu


189


• Hodnoty území z hlediska geologie a horninového prostředí: 1. Chrá něná ložisková území v lokalitá ch dle výkresu hodnot území 2. výhradní ložiska v lokalitá ch dle výkresu hodnot území 3. vymezené dobývací prostory v lokalitá ch dle výkresu hodnot území 4. prognó zní ložiska nerostných surovin v lokalitá ch dle výkresu hodnot území. • Limity využ ití území z hlediska geologie a horninového prostředí: 1. Chrá něná ložisková území v lokalitá ch dle výkresu limitů využití území 2. výhradní ložiska v lokalitá ch dle výkresu limitů využití území 3. dobývací prostory vymezené v lokalitá ch dle výkresu limitů využití území 4. poddolovaná území v lokalitá ch dle výkresu limitů využití území 5. oblast zvýšeného výskytu radonu v katastrech výše vyjmenovaných obcí. • Zá měry změn využ ití území z hlediska geologie a horninového prostředí: Konkrétní požadavky zá měrů změn využití území z hlediska geologie a horninového prostředí v řešeném území nebyly identifiková ny.

190


I.3.C.2. Hydrologie, klimatologie. – sledované jevy A45, A46, A47, A48, A49, A50, A51, A53 a A54 • Stav a vývoj území z hlediska hydrologie a klimatologie a) Hydrologie, vodní útvary – sledované jevy A47, A48. Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horá ch na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické přehradní ná drže) u Neznašova a protéká územím Jihočeského kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok směřuje od stá tních hranic stá le k severu a u Tá bora se prudce stá čí širokým meandrem k zá padu a později k jihozá padu. V tomto úseku mezi Tá borem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté koryto, položené 100 – 150 m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří Nadýmač, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice), Vlá senický a Oltyňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými přítoky jsou Bechyňský potok (Rytíř), Maršovský potok, Třebelický potok a Ž idova strouha. Severovýchodní čá st území SO ORP na Mladovožicku odvodňuje Blanice, která odvá dí své vody do Sá zavy, stejně jako říčka Trnava. Přehradní ná drže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu značné množství rybníků, které významným způsobem formují rá z krajiny. Rybníky vesměs nedosahují takových ploch jako v sousedním Třeboňsku, Českobudějovicku či Jindřichohradecku. K největším patří Jordá n na Košínském potoce v Tá boře (50 ha), jezero Na Bělé (42 ha) u Kozího hrá dku, Koberný (32 ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.L., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín (25 ha) na přítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha)na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22 ha) na přítoku Smutné u Jistebnice, aj. Jednotlivé útvary podzemních vod a jejich geologická podmíněnost jsou popsá ny ná sledujícím kartogramem:

191


K-I.3.C-6 Ú tvary podzemních vod


192


b) Podzemní vody – sledovaný jev A47. Řešené území SO ORP lze považovat za vodohospodá řsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do jižní čá sti SO ORP zasahuje z Třeboňské pá nve rozsá hlá chrá něná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV – sledovaný jev A45) v územním rozsahu zobrazeném v ná sledujícím kartogramu: K-I.3.C-7 CHOPAV a hydrologické členění povodí


Tento kartogram zá roveň zobrazuje hydrologické členění povodí II. řá du v řešeném území. Podrobnější údaje viz obsahová ná plň databá ze sledovaných jevů A45, A47 A49, výkres hodnot území a výkres limitů využití území).

193


c) Vodní ná drže – sledovaný jev A 48. Vodní ná drže jsou útvarem povrchové vody, zá roveň mohou být vodním dílem. Přehled o dislokaci vodních ná drží v řešeném území SO ORP Tá bor dá vá ná sledující kartogram: K-I.3.C-8 Vodní ná drže


Zastoupení vodních ploch v katastrá lních územích obcí řešeného území je patrné z ná sledujícího kartogramu. Výskyt vodních ploch v jednotlivých obcích SO ORP Tá bor a jejich zá kladní charakteristiku zachycuje navazující ná sledující tabulka:

194


K-I.3.C-9 Podíl vodních ploch


195


T-I.3.C-1 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tá bor Obec

SO ORP - Tábor

obec

Kó d obce

Celková výmě ra (ha)

Sledovaný jev [2] 28 30 Vodní Podíl vodních plochy ploch z rozloha (ha) celkové výmě ry (%) 2,1 [4] 2 144 [3]

.

100 211 [3]

Balkova Lhota Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libě jice

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544

354 [3] 324 [3] 2 128 [3] 1 223 [3] 2 626 [3] 448 [3] 691 [3] 1 013 [3] 444 [3] 830 [3] 3 910 [3] 448 [3] 1 297 [3] 513 [3] 426 [3] 303 [3] 1 227 [3] 1 890 [3] 947 [3] 3 139 [3] 1 263 [3] 709 [3] 3 051 [3] 421 [3] 5 795 [3] 1 399 [3] 193 [3] 300 [3] 455 [3] 295 [3]

4,8 [3] - [3] 2,8 [3] 1,8 [3] 2,2 [3] 3,6 [3] 1,2 [3] 2,7 [3] 2,7 [3] 3,1 [3] 0,8 [3] 0,9 [3] 1,6 [3] 0,6 [3] 1,4 [3] 3,3 [3] 0,9 [3] 3,1 [3] 0,8 [3] 2,4 [3] 1,0 [3] 0,7 [3] 1,0 [3] 0,7 [3] 2,7 [3] 1,4 [3] 7,8 [3] 0,3 [3] 0,4 [3] 1,4 [3]

Lom

563587

383 [3]

1,0 [3]

4 [3]

Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny Nadě jkov Nasavrky Nemyšl

552666 563234 552704 552712 549631 559016 552747

3 861 [3] 575 [3] 3 158 [3] 770 [3] 2 409 [3] 146 [3] 1 420 [3]

0,9 [3] 1,4 [3] 2,5 [3] 0,8 [3] 2,0 [3] 2,7 [3] 2,1 [3]

35 [3] 8 [3] 80 [3] 6 [3] 47 [3] 4 [3] 30 [3]

17 [3] 0 [3] 60 [3] 22 [3] 58 [3] 16 [3] 8 [3] 27 [3] 12 [3] 26 [3] 32 [3] 4 [3] 21 [3] 3 [3] 6 [3] 10 [3] 11 [3] 58 [3] 8 [3] 76 [3] 12 [3] 5 [3] 31 [3] 3 [3] 155 [3] 19 [3] 15 [3] 1 [3] 2 [3] 4 [3]

196


Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy

552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042

662 [3] 1 174 [3] 1 011 [3] 3 143 [3] 2 142 [3] 250 [3] 357 [3] 738 [3] 1 089 [3] 2 692 [3] 1 471 [3] 267 [3] 448 [3] 538 [3] 1 077 [3] 2 114 [3] 914 [3] 433 [3] 1 279 [3] 844 [3] 710 [3] 701 [3] 909 [3] 632 [3]

0,9 [3] 0,8 [3] 1,3 [3] 1,3 [3] 7,1 [3] 0,4 [3] 0,6 [3] 3,3 [3] 1,2 [3] 0,9 [3] 0,6 [3] 8,2 [3] 0,2 [3] 0,6 [3] 0,9 [3] 3,6 [3] 0,7 [3] 0,9 [3] 2,3 [3] 8,6 [3] 1,5 [3] 2,7 [3] 2,0 [3] 0,5 [3]

6 [3] 9 [3] 13 [3] 40 [3] 153 [3] 1 [3] 2 [3] 24 [3] 13 [3] 25 [3] 9 [3] 22 [3] 1 [3] 3 [3] 10 [3] 76 [3] 6 [3] 4 [3] 29 [3] 73 [3] 11 [3] 19 [3] 18 [3] 3 [3]

Smilovy Hory

553123

2 082 [3]

1,9 [3]

40 [3]

Stádlec Sudomě řice u Bechyně Sudomě řice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ú strašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tábora

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430

1 813 [3] 2 492 [3] 342 [3] 373 [3] 2 322 [3] 6 221 [3] 1 325 [3] 740 [3] 710 [3] 638 [3] 1 524 [3] 498 [3] 402 [3] 317 [3] 462 [3]

3,4 [3] 1,4 [3] 3,8 [3] 1,3 [3] 1,7 [3] 3,4 [3] 9,5 [3] 2,6 [3] 2,4 [3] 0,9 [3] 1,6 [3] 1,2 [3] 1,0 [3] 0,9 [3] 1,1 [3]

61 [3] 34 [3] 13 [3] 5 [3] 40 [3] 213 [3] 126 [3] 19 [3] 17 [3] 6 [3] 24 [3] 6 [3] 4 [3] 3 [3] 5 [3]

Želeč

553417

1 573 [3]

1,5 [3]

23 [3]


197


d) Zranitelná oblast – sledovaný jev A46: S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle nařízení vlá dy č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používá ní a skladová ní hnojiv a statkových hnojiv, střídá ní plodin a prová dění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlá dy č. 218/2007 Sb. Z připojeného kartogramu vyplývá , že převažující čá st území SO ORP Tá bor z hlediska výše uvedených charakteristik je zranitelnou oblastí. Přesný územní rozsah zranitelných oblastí je obsažen v databá zi sledovaného jevu A46. K-I.3.C-10 Zranitelné oblasti


198


e) Vodní zdroje – sledovaný jev A44: Ú zemí SO ORP Tá bor je relativně bohaté na vodní zdroje. Ú zemní rozložení nejvýznamnějších z nich spolu s dislokací na ně navazujících technologických objektů pro úpravu vody zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-11 Vodní zdroje, technologické objekty zá sobová ní vodou


Ochranná pá sma vodních zdrojů jsou významným limitem využití území Jejich hierarchie, situová ní a územní rozsah jsou patrné z ná sledujícího kartogramu:

199


K-I.3.C-12 Ochranná pá sma vodních a přírodních léčivých zdrojů


Vodní zdroje jsou zakresleny ve výkresu hodnot území, jejich ochranná pá sma ve výkresu limitů využití území. Další údaje o vodních zdrojích obsahuje kap. I.3.A.4 „Technická infrastruktura“, čá st „Vodní hospodá řství“a obsah databá ze sledovaných jevů A44, A55. f) Ochrana proti povodním, zá plavová území – sledované jevy A50, A51: Povodněmi se rozumí přechodné zvýšení hladiny vodních povrchových útvarů, při kterém voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může přitom způsobit škodu. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo je její odtok nedostatečný, případně dochá zí k zaplavení území při soustředěném odtoku srá žkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména tá ním, dešť ovými srá žkami nebo chodem ledu, nebo jinými vlivy, např. porušením vodního díla, které může vést až k jeho protržení, nebo v důsledku kritické situace na vodním díle (zvlá štní povodeň).Přirozené povodně, vyskytující se v řešeném území lze rozdělit do několika typů: - zimní a jarní povodně způsobené tá ním sněhové pokrývky, příp. v kombinaci s dešť ovými srá žkami - letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regioná lními dešť ovými srá žkami - letní povodně způsobené krá tkodobými srá žkami značné intenzity (i přes 100 mm za několik hodin), zasahujícími většinou jen malá území - zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích.

200


V případě poruchy hrá ze vodního díla, či jiných jeho funkčních čá stí dochá zí ke zvlá štní povodni, kdy povodňovou vlnu tvoří objem vody z vyprazdňující se vodní ná drže. Rozsah území ohroženého zvlá štní povodní v rá mci řešeného území zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-13 Ú zemí zvlá štní povodně pod vodním dílem


Ve svažitých oblastech s půdou s nízkou sorpční kapacitou při přívalových deštích může dojít k povodni ze zemědělsky obdělá vaných ploch. Pro ochranu území před povodněmi jsou stanovena zá plavová území vodních toků, což jsou administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah vymezuje na ná vrh sprá vce vodního toku příslušný vodohospodá řský úřad. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zá stavbě podle vydaných územních plá nů, vodoprá vní úřad na ná vrh sprá vce vodního toku vymezí aktivní zó nu zá plavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V rá mci řešeného území jsou ve výkresu limitů využití území zakreslena zá plavová území, jejich aktivní zó ny a situová ní protipovodňových opatření. Podrobnější další údaje jsou obsaženy v databá zi sledovaných jevů A50 – A54.

201


g) Klimatologie: SO ORP Tá bor leží v mírném klimatickém pá smu, přičemž v řešeném území jsou klimatické poměry poměrně rozmanité, jak doklá dá ná sledující kartogram klimatických regionů: K-I.3.C-14 Klimatické regiony


Zhruba tři pětiny území ná leží do mírně teplého regionu MT 6 (členění dle Quitta), jedna pětina do regionu MT 11 a poslední pětina území do mírně teplého regionu MT 4. Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů, vyskytujících se v řešeném území jsou ná sledující:

202


T-I.3.C-2 Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů v SO ORP Tá bor Klimatické charakteristiky Počet letních dnů

MT 4

MT 11 20-30

40-50

počet dní s teplotou vyšší než 10°C

140-160

140-160

počet mrazových dnů v roce

110-130

110-130

40-50

30-40

-3 až -4

-2 až -3

16-17

17-18

sráž kový ú hrn za vegetační období (mm)

350-450

350-400

sráž kový ú hrn za zimní období (mm)

250-300

200-250

60-80

50-60

počet ledových dnů průmě rná teplota v mě síci lednu (°C) průmě rná teplota v mě síci červenci (°C)

počet dnů se sně hovou pokrývkou

Zdroj: Quitt.E.: Klimatické oblasti Československa, Brno: Geografický ústav ČSAV, 1974.

Větrné poměry jsou především ovlivněny převlá dajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticykló nou a letní cykló nou. Převlá dá jihozá padní a severozá padní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů. • Hodnoty území z hlediska hydrologie a klimatologie: 1. chrá něná oblast přirozené akumulace vod 2. bohatství vodních ploch a toků 3. příslušnost celého území ke klimatickým mírně teplým regionům 4. klimatická pestrost území s dostatečným množstvím srá žek a určujícím vlivem na pestrost stanovišťrozmanitých ekosystémů • Limity využ ití území z hlediska hydrologie a klimatologie: 1. ochranná pá sma vodních útvarů 2. hierarchicky vymezená ochranná pá sma vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody 3. vymezené zranitelné oblasti 4. vymezená zá plavová území a jejich aktivní zó ny 5. vymezené koridory a plochy protipovodňových opatření • Zá měry změn využ ití území z hlediska hydrologie a klimatologie: Konkrétní zá měry změn využití území v tomto tematickém okruhu nebyly uplatněny.

203


I.3.C.3. Pů dní fond. – sledované jevy A41, A43. • Stav a vývoj území z hlediska pů dního fondu. V zá vislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a erozních podmínká ch se v území vyvinuly různé typy půd. Značné zastoupení má především skupina hnědozemí , kambizemí a luvizemí, a to včetně jejich zkulturněných zemědělských forem, nachá zejících se na substrá tech eolického původu (sprašové hlíny, spraše) i na smíšených svahových sedimentech. Nejtypičtějšími půdami v depresích podél vodotečí s nivními uloženinami a v nižších pahorkatiná ch jsou pseudogleje. Na zvětraliná ch siliká tových hornin se loká lně vyskytují rankery, rendziny na zvětraliná ch karboná tových hornin a pararendziny na vá penitých pískovcích. a) Pozemky zemědělského půdního fondu – sledované jevy A41, A43: Zastoupení ploch zemědělského půdního fondu (ZPF) na celkové výměře katastrů obcí v územním rozsahu SO ORP Tá bor zná zorňuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-15 Podíl ZPF na výměře katastru


204


Přehled o poměrném zastoupení ploch ZPF na výměře sprá vního území jednotlivých obcí řešeného území a poměrné zastoupení orné půdy v plochá ch ZPF udá vá ná sledující tabulka: T-I.3.C-3 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí SO ORP Tá bor Obec

SO ORP - Tábor

obec

Kó d obce

Celková výmě ra (ha)

Sledovaný jev [2] 22

23

Podíl země dě lské půdy z celkové výmě ry (%)

Podíl orné půdy ze země dě lské půdy (%)

.

100 211 [3]

59,0 [4]

74,7 [4]

Balkova Lhota Bečice Bechyně Bě leč Borotín Bradáčov Březnice Č ernýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Draž ice Draž ičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodě tín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libě jice

563251 563366 552054 560448 552101 552127 552135 563722 563650 552224 552241 560529 552283 552291 563307 563625 560481 598992 562904 552461 552470 563145 552496 562963 552534 552585 562955 560634 563030 563544

354 [3] 324 [3] 2 128 [3] 1 223 [3] 2 626 [3] 448 [3] 691 [3] 1 013 [3] 444 [3] 830 [3] 3 910 [3] 448 [3] 1 297 [3] 513 [3] 426 [3] 303 [3] 1 227 [3] 1 890 [3] 947 [3] 3 139 [3] 1 263 [3] 709 [3] 3 051 [3] 421 [3] 5 795 [3] 1 399 [3] 193 [3] 300 [3] 455 [3] 295 [3]

80,8 [3] 50,6 [3] 53,6 [3] 54,8 [3] 58,7 [3] 73,7 [3] 78,1 [3] 45,1 [3] 49,3 [3] 23,0 [3] 61,3 [3] 80,8 [3] 42,6 [3] 49,5 [3] 83,1 [3] 81,2 [3] 67,0 [3] 32,5 [3] 37,2 [3] 68,2 [3] 59,4 [3] 56,7 [3] 51,9 [3] 70,1 [3] 71,4 [3] 64,0 [3] 69,4 [3] 60,0 [3] 68,8 [3] 86,8 [3]

78,3 [3] 84,1 [3] 80,1 [3] 66,9 [3] 69,8 [3] 80,6 [3] 75,6 [3] 88,4 [3] 74,0 [3] 66,0 [3] 74,4 [3] 47,0 [3] 72,2 [3] 89,4 [3] 89,3 [3] 76,0 [3] 83,7 [3] 74,8 [3] 76,4 [3] 80,0 [3] 77,6 [3] 79,9 [3] 73,8 [3] 83,4 [3] 60,7 [3] 73,5 [3] 77,6 [3] 76,7 [3] 72,5 [3] 85,2 [3]

Lom

563587

383 [3]

75,5 [3]

82,7 [3]

Malšice Meziříčí Mladá Vož ice Mlýny

552666 563234 552704 552712

3 861 [3] 575 [3] 3 158 [3] 770 [3]

60,7 [3] 57,4 [3] 70,1 [3] 56,5 [3]

84,2 [3] 77,0 [3] 70,9 [3] 78,6 [3]

205


Nadě jkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov Opařany Planá nad Luž nicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radě tice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Ř emíčov Ř epeč Sezimovo Ú stí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy

549631 559016 552747 552763 563455 552798 552801 552828 560553 552852 552861 563374 552917 552925 563196 552933 552941 552976 552992 560626 560511 553034 553069 553085 560669 599026 599042

2 409 [3] 146 [3] 1 420 [3] 662 [3] 1 174 [3] 1 011 [3] 3 143 [3] 2 142 [3] 250 [3] 357 [3] 738 [3] 1 089 [3] 2 692 [3] 1 471 [3] 267 [3] 448 [3] 538 [3] 1 077 [3] 2 114 [3] 914 [3] 433 [3] 1 279 [3] 844 [3] 710 [3] 701 [3] 909 [3] 632 [3]

67,2 [3] 84,9 [3] 61,9 [3] 70,8 [3] 78,4 [3] 72,2 [3] 64,7 [3] 30,3 [3] 66,0 [3] 63,0 [3] 63,4 [3] 49,8 [3] 52,5 [3] 42,9 [3] 59,9 [3] 76,1 [3] 77,1 [3] 59,5 [3] 73,5 [3] 52,8 [3] 67,2 [3] 40,6 [3] 28,7 [3] 76,5 [3] 68,3 [3] 71,0 [3] 62,3 [3]

55,1 [3] 82,3 [3] 84,8 [3] 75,5 [3] 73,8 [3] 86,2 [3] 84,5 [3] 48,3 [3] 55,8 [3] 58,2 [3] 56,8 [3] 77,7 [3] 72,1 [3] 86,4 [3] 76,3 [3] 84,5 [3] 76,9 [3] 78,2 [3] 76,7 [3] 52,2 [3] 77,7 [3] 79,0 [3] 52,5 [3] 79,9 [3] 87,3 [3] 74,1 [3] 80,5 [3]

Smilovy Hory

553123

2 082 [3]

69,0 [3]

73,7 [3]

Stádlec Sudomě řice u Bechyně Sudomě řice u Tábora Svrabov Šebířov Tábor Turovec Ú strašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tábora

553140 553166 553174 563170 553204 552046 551601 599123 553280 563447 553328 563927 599000 599034 560430

1 813 [3] 2 492 [3] 342 [3] 373 [3] 2 322 [3] 6 221 [3] 1 325 [3] 740 [3] 710 [3] 638 [3] 1 524 [3] 498 [3] 402 [3] 317 [3] 462 [3]

59,1 [3] 36,2 [3] 58,2 [3] 88,2 [3] 72,4 [3] 49,9 [3] 29,1 [3] 21,6 [3] 72,0 [3] 71,8 [3] 57,4 [3] 71,3 [3] 67,9 [3] 77,9 [3] 84,6 [3]

78,3 [3] 65,9 [3] 70,9 [3] 87,2 [3] 84,8 [3] 72,7 [3] 50,0 [3] 71,9 [3] 75,9 [3] 83,8 [3] 77,4 [3] 62,5 [3] 91,6 [3] 83,0 [3] 93,6 [3]

Želeč

553417

1 573 [3]

61,2 [3]

87,3 [3]


206


Podrobné údaje o jednotlivých BPEJ v území, jejich územním vymezení a celkových výměrá ch jsou obsaženy v databá zi sledovaného jevu A41. Značná čá st zemědělských pozemků byla v minulosti zainvestová na za účelem zvýšení jejich úrodnosti. Jde o stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků. V podmínká ch SO ORP Tá bor se jedná zejména o meliorační opatření plošným drená žním odvodněním. Ú zemně příslušná pracoviště Zemědělské vodohospodá řské sprá vy sice evidují územní rozložení a výměru pozemků s těmito úpravami, avšak bez údajů o jejich funkceschopnosti. Vzhledem k teoretické čtyřicetileté funkčnosti melioračních zařízení, lze důvodně předpoklá dat, že značná čá st z nich při většinou minimá lní údržbě je jen omezeně funkceschopná . Ú daje o investicích do půdy jsou obsaženy v databá zi sledovaného jevu A43 a ve výkresech grafické čá sti. b) Pozemky určené pro plnění funkce lesa – sledované jevy A37, A38 a A39: Ú zemí SO ORP Tá bor disponuje značným bohatstvím lesů v nadprůměrném zastoupení z celkové výměry půdního fondu. Podíl zastoupení, územní soustředění a dislokaci lesů ve struktuře dle jejich hlavních kategorií obsahují ná sledující kartogramy a dá le výkres hodnot území a výkres limitů využití území (včetně vymezení ochranného pá sma lesa): K-I.3.C-16 Podíl lesních ploch


207


K-I.3.C-17 Kategorizace lesů


Další podrobné údaje o lesích, včetně jejich výměr tvoří obsahovou ná plň databá ze sledovaných jevů A37 – A39. Zá věrem tohoto tematického okruhu uvá díme přehled hlavních obecných vývojových tendencí půdního fondu: - mírný ná růst pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL) postupným zalesňová ním nelesních pozemků a v důsledku aktualizací katastru nemovitostí - významnější pokles výměry orné půdy - větší ná růst ploch trvalých travních porostů zatravňová ním orné půdy - mírný pokles výměry ploch ovocných sadů v důsledku nezá jmu o výpěstky z pozemků drobnější držby - ná růst mimoprodukčních funkcí lesa postupným navyšová ním výměry lesů kategorie lesy zvlá štního určení z důvodu zá jmů obecné i zvlá štní ochrany přírody - významný ná růst zemědělsky nevyužívané a ladem ležící půdy.

208


c) Eroze půd. Antropogenní aktivity v území mohou dramaticky akcelerovatb přirozeně probíhající procesy pozvolné eroze, která je za normá lních podmínek kompenzová na zvětrá vá ním substrá tů a tvorbou nové půdy. Erozní ohrožení pozemků je obecně ovlivněno půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími vlivy. Eroze snižuje mocnost ornice a v extrémních případech je zcela zlikvidová na nejen vrstva ornice, ale i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochá zí k poškozová ní útvarů povrchových i podzemních vod. Snižuje se retenční schopnost půd a jejich regulační funkce v hydrosféře. Splaveninami se zaná šejí vodní toky a ná drže, vody se nadměrně obohacují živinami a klesá produkční schopnost půd. V ČR je potenciá lně ohroženo přes 50% rozlohy ZPF vodní erozí. Aktuá lní reá lnou vodní erozí je postiženo 40% výměry orných půd. Větrná eroze poškozuje téměř 10% půd. Erozi půd mohou účinně čelit ekologické způsoby hospodaření na půdě. Podíl ekologicky hospodařících subjektů v řešeném území je však minimá lní, jak doklá dá ná sledující kartogram: K-I.3.C-18 Ekologické hospodaření + méně příznivé oblasti


209


• Hodnoty území z hlediska pů dního fondu: 1. zemědělský půdní fond, zejména půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany 2. pozemky určené pro plnění funkce lesa v nadprůměrném zastoupení, rovnoměrné územní a druhové skladbě • Limity využ ití území z hlediska pů dního fondu: 1. pozemky I. a II. třídy ochrany ZPF7 2. pozemky, na nichž byly uskutečněny investice do půdy 3. lesní pozemky s ochranným pá smem lesa o šířce 50 m dle zá kona č.289/1995 Sb. o lesích • Zá měry změn využ ití území z hlediska pů dního fondu: konkrétní požadavky na zá měry změn využití území z hlediska tohoto tematického okruhu nebyly uplatněny.

Zá bory těchto pozemků jsou orgá ny ochrany ZPF prakticky akceptová ny pro realizaci veřejně prospěšných staveb a opatření, dá le změnou zemědělské kultury v důsledku erozního ohrožení s negativním vlivem na kvalitu povrchových vod, včetně vodních zdrojů, v případě porušová ní zá jmů ochrany přírody, ohrožením potravinového řetězce, apod.. 7

210


I.3.C.4. Zatíž ení ž ivotního prostředí. – sledované jevy A64, A65, A87 • Stav a vývoj území z hlediska zatíž ení ž ivotního prostředí a) Emise: Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišť ujícími lá tkami (TZL) mají v řešeném území malé zdroje, které jsou zá roveň největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3. Narodukci emisí SO2 se kromě malých zdrojů významně podílejí velké zdroje, představované v území SO ORP Tá bor např. Teplá rnou Tá bor a některými dalšími velkými výrobními podniky (SILON). Mobilní zdroje, evidované v REZZO 4, jsou největšími producenty emisí NOx a CO. Malé zdroje a doprava se tak nesporně dají považovat za největší problém znečišť ová ní ovzduší. Situace v řešeném území z hlediska celkového zatížení Ž P emisemi podle jednotlivých skupin znečišť ujících lá tek je dobře patrná ze série ná sledujících kartogramů: K-I.3.C-19 Zdroje emisí-tuhé lá tky


211


K-I.3.C-20 Zdroje emisí – SO2


212


K-I.3.C-21 Zdroje emisí NOx


213


K-I.3.C-22 Zdroje emisí CO


214


K-I.3.C-23 Zdroje emisí - CxHy


215


K-I.3.C-24 Zdroje emisí - VOC


Ná růst intenzit dopravních toků v území je obecným vývojovým trendem, vyplývajícím z dané úrovně společenského vývoje. Důsledkem tohoto trendu je mírný ná růst emisí škodlivin z automobilové dopravy, hlavně oxidů dusíku NOx, uhlovodíků CxHy, ozó nu, polétavého prachu TZL a přirozeně též hlukové zá těže v blízkosti komunikací. V některých obdobích roku, zejména při vzniku inverzních meteorologických situací, mohou být krá tkodobé emisní koncentrace znečišť ujících lá tek v ovzduší z dopravy velmi zatěžující, hlavně v urbanizovaném území Tá borské městské aglomerace. Doposud mírný ná růst emisí z automobilové dopravy je výsledkem poměru mezi ná růstem intenzity automobilové dopravy na straně jedné a snižová ním průměrné úrovně produkce škodlivých emisí motorů automobilů na straně druhé. V řešeném území kontinuá lně probíhá plynofikace obcí, měst a větších stacioná rních zdrojů znečištění, čímž dochá zí ke snižová ní emisí SO2 a TZL. Průmyslové areá ly s velkými spalovacími zdroji jsou již většinou plynofiková ny. Díky tomu sice dochá zí k omezová ní emisí SO2, avšak spalová ním energetického plynu ve velkých zdrojích a ná růstem automobilové dopravy mírně stoupá znečištění ovzduší oxidy dusíku.

216


b) Imise: Na zá kladě imisních analýz ČHMÚ byly dle zá kona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO – sledovaný jev A65), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. Ú zemní průmět OZKO do sprá vního obvodu ORP Tá bor ukazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-25 Oblasti zhoršené kvality ovzduší


217


c) ostatní formy zá těže životního prostředí: Emise a imise znečišť ujících lá tek v ovzduší jsou spolu s dalšími zdroji znečištění původcem kontaminace půd a vody, a to jak povrchových, tak i podzemních vodních útvarů. Situaci v oblasti znečištění vody v řešeném území zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-26 Znečištění vod podle celkové jakosti


Staré ekologické zá těže území (sledovaný jev A64) ze zaniklých či technologicky reformovaných výrob, v důsledku činnosti sovětských okupačních vojsk, AČR, či z jiných příčin jsou zá važným aktuá lním zdrojem znečištění Ž P. Jejich situová ní v řešeném území, včetně vymezení kontaminovaných oblastí ukazuje ná sledující kartogram:

218


K-I.3.C-27 Staré ekologické zá těže a kontaminované plochy


Obdobně zá važnými zdroji znečištění Ž P mohou být nepovolené, či chybně založené sklá dky odpadů. Rozmístění sklá dek odpadů podle druhů odpadů a způsobu jejich odstraňová ní v území SO ORP zobrazuje ná sledující kartogram, přičemž srovná ní lokalit sklá dek s lokalitami starých zá těží území a kontaminovanými plochami je velmi ilustrativní. Za zá těž Ž P je třeba považovat i oblast zvýšeného výskytu půdního radonu – viz kap. I.3.C.1.

219


K-I.3.C-28 Sklá dky, odkaliště a spalovny


• Hodnoty území z hlediska zatíž ení ž ivotního prostředí: 1. Dosud přijatelná kvalita Ž P na většině řešeného území 2. Stabilizovaný a propracovaný systém monitoringu kvality Ž P • Limity využ ití území z hlediska zatíž ení ž ivotního prostředí: 1. stanovené emisní limity a podmínky provozová ní zdrojů znečištění ovzduší 2. stanovené stropy emisních znečišť ujících lá tek 3. stanovené imisní limity znečištění ovzduší 4. vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 5. oblast zvýšeného výskytu půdního radonu • Zá měry změn využ ití území z hlediska zatíž ení ž ivotního prostředí: Konkrétní zá měry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí nabyly uplatněny

220


I.3.C.5. Ochrana přírody a krajiny. – sledované jevy A17, A18, A22, A23, A24, A26, A28, A30, A31, A32, A34, A36 • Stav a vývoj území z hlediska ochrany přírody. Obecná ochrana přírody a krajiny. a) Ú zemní systém ekologické stability (Ú SES) – sledovaný jev A21 Ú zemní systém ekologické stability krajiny (Ú SES) je vzá jemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnová hu. Hlavním smyslem Ú SES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachová ním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzá jemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachová ní či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachová ní či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). V území sprá vního obvodu ORP Tá bor jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří hierarchicky uspořá daných stupňů Ú SES, t.j.: - plochami biocenter a biokoridory nadregioná lního významu, v nichž mohou být vložena biocentra regioná lního významu - plochami biocenter a biokoridory regioná lního významu, v nichž mohou být vložena biocentra loká lního (místního) významu - plochami biocenter a biokoridory místního významu, interakčními prvky.8 Ú zemní rozložení a rozsah nadregioná lního a regioná lního Ú SES v řešeném území dokumentuje ná sledující kartogram:

8 Ú zemní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregioná lní, regioná lní a loká lní. Nadregionální Ú SES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimá lní plochou alespoň 1000 ha. Jejich síťby měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rá mci určitého biogeografického regionu. Regionální Ú SES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimá lní plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síťmusí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rá mci určitého biogeografického regionu. Lokální Ú SES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síťreprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rá mci určité biochory. Ú zemní systém ekologické stability je dá le tvořen ná sledujícími skladebnými prvky:biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je čá st krajiny s jedním nebo více biotopy, která umoţňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému ekosystému. Biokoridor je území, které neumoţňuje rozhodující čá sti organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umoţňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytvá ří z oddělených biocenter síť . Interakční prvek je krajinný segment, který na loká lní úrovni zprostředková vá příznivé působení zá kladních skladebných čá stí Ú SES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdá lenosti.

221


K-I.3.C-29 Ú zemní systém ekologické stability (Ú SES)


Ú hrnná výměra ploch prvků nadregioná lního a regioná lního Ú SES ve sprá vním území ORP činí 5% z celkové výměry řešeného území. Jejich zastoupení v SO OP zobrazují ná sledující tabulky: T-I.3.C-4 Nadregioná lní biokoridory na území SO ORP Tá bor Kó d

NKOD

NBK006 NBK014 NBK046

120 120 120

Název ú zemí

Dotčená katastrální ú zemí ORP Tábor

Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn Hlasivo, Ř emíčov Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn Vodice u Tábora Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn Rodná, Pohnání zdroj: Zá dsady územního rozvoje Jihočeského kraje

T-I.3.C-5 Regioná lní biocentra na území SO ORP Tá bor Kó d

NKOD

Název ú zemí


RBC035

734 Batkovy

Chotčiny, Mašovice, Dub u Ratibořských Hor, Pohnánec, Pohnání, Blanička

RBC058

779 Luž nice pod Bechyní

RBC109

750 Šelmberk

Hvož ďany u Bechyně , Bechyně , Hodonice u Bechyně , Nuzice Bě leč u Mladé Vož ice

222


RBC130 RBC134

823 Č erný les 819 Příbě nice

Borotín u Tábora Ř epeč, Malšice, Draž ice u Tábora, Draž ičky

RBC141

737 Doubí

Ratibořice u Tábora, Hlasivo, Podolí u Ratibořských Hor, Chotoviny, Beranova Lhota, Jedlany

RBC142 RBC148 RBC149

738 Hutecký les 777 Vrchy 601 Samoty

Mě šice u Tábora Želeč u Tábora, Hlavatce Ú strašice, Třebiště , Planá nad Luž nicí, Skalice nad Luž nicí, Doubí nad Luž nicí

RBC156 RBC167

778 Dobronice 681 Lesy u Blanice

RBC175 RBC176

697 Borek 739 Mučírna

RBC184 RBC198

776 Č ernická obora 695 Choustník

Dobronice u Bechyně Stará Vož ice, Blanice u Mladé Vož ice, Horní Hrachovice Planá nad Luž nicí, Košice u Sobě slavi Planá nad Luž nicí, Sezimovo Ú stí, Radimovice u Želeče Sudomě řice u Bechyně Choustník, Mlýny u Choustníku zdroj: Zá dsady územního rozvoje Jihočeského kraje

T-I.3.C-6 Regioná lní biokoridory na území SO ORP Tá bor Kó d

NKOD

Název ú zemí


RBK003

414 Hutecký les - Borek

Mě šice u Tábora, Turovec, Zárybničná Lhota, Sezimovo Ú stí, Planá nad Luž nicí

RBK007

361 Luž nice pod Bechyní - Dobronice

Dobronice u Bechyně , Č ernýšovice, Senož aty u Bechyně , Bež erovice, Bechyně

RBK013

363 Dobronice - RK365

Č ernýšovice, Dobrononice u Bechyně

RBK017

413 Doubí - Hutecký les

Podolí u Ratibořských Hor, Jeníčkova Lhota, Broučkova Lhota, Vřesce, Hlinice, Mě šice u Tábora

RBK020

315 Velká hora - Příbě nice

Draž ice u Tábora, Ř epeč, Oltyně , Drhovice

RBK032 RBK041

364 Jelení hřbet 316 Příbě nice - Dobronice

Bež erovice, Sudomě řice u Bechyně Dobronice u Bechyně , Bečice nad Luž nicí, Ř epeč, Slavňovice, Dobřejice, Stádlec, Křída u Stádlce

RBK042

314 Bejšov - Velká hora

Jistebnice, Padařov, Drahně tice, Makov u Jistebnice, Vlásenice u Makova

RBK044

317 Příbenice - Pintovka

RBK048

417 Mučírna - RK366

Ř epeč, Hnojná Lhotka, Klokoty, Draž ičky, Draž ice u Tábora Ú strašice, Planá nad Luž nicí

223


RBK051

464 Budislavská hora - Choustník

Choustník, Mlýny u Choustníku, Předboř u Choustníku Tříklasovice, Hlavňov u Budislavi

RBK057

318 Pintovka - Samoty

Sezimovo Ú stí, Ú strašice, Planá nad Luž nicí

RBK088 RBK109

412 Lesy u Blanice - Doubí 318 Pintovka - Samoty

RBK118 RBK144

461 Borek - RK457 411 Lesy u Blanice - Vě trov

Ratibořice u Tábora, Hlasivo Tábor, Č elkovice, Planá nad Luž nicí, Sezimovo Ú stí Planá nad Luž nicí Bendovo Záhoří, Stará Vož ice, Blanice u Mladé Vož ice, Mostek u Ratibořských Hor, Horní Hrachovice

RBK171 RBK228

367 Č ernická obora - Obrovka 0 Vě trov - Bukovice

RBK229

Sudomě řice u Bechyně Radvanov u Mladé Vož ice, Bě leč u Mladé Vož ice, Stojslavice, Smilovy Hory, Hahořany u Mladé Vož ice, Janov u Mladé Vož ice Č ernýšovice, Malšice, Bečice nad Luž nicí, Dobřejice, Dobronice u Bechyně , Č enkov u Malšice

0 RK316 - RK363

zdroj: Zá dsady územního rozvoje Jihočeského kraje

Ekologická stabilita území v jednotlivých ORP je stanovena jako agregovaný ukazatel (indiká tor) složený z koeficientu ekologické stability krajiny (KES)9 a podílu ploch nedregioná lních a regioná lních prvků Ú SES. T-I.3.C-7 Hodnocení ekologické stability v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje Ná zev ORP

Blatná Č eské Budě jovice Č eský Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Sobě slav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou

9

KES

0,89 1,02 3,12 0,84 1,59 2,62 0,99 1,03 2,71 0,93 0,83 0,91 1,58 2,41 0,73

Hodnota Ú SES

1,04 0,78 1,49 0,50 0,67 1,17 0,48 1,07 0,97 0,95 0,68 0,50 1,77 1,17 0,60

Vý sledná hodnota KES + Ú SES

Hodnocení

1,93 1,80 4,61 1,34 2,26 3,79 1,47 2,10 3,68 1,88 1,51 1,41 3,35 3,58 1,33

0 0 1 -1 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 -1

Hodnoceníkoeficientu ekologické stability: KES pod 1,45 - ú zemíekologicky nestabilní– neudržitelné KES 1,45 – 3,59 - ú zemíekologicky mí rně stabilní KES nad 4,60 - ú zemíekologicky stabilní

224


Vimperk Vodňany

4,24

1,50

5,74

1

0,87

0,94

1,81

0

zdroj: P_RURÚ JčK

Z výše uvedené tabulky vyplývá , že území ORP Tá bor jako celek je v rá mci Jihočeského kraje klasifiková no jako nestabilní až slabě stabilní. Podrobnější územní průmět variabilních hodnot KES za katastry obcí ORP Tá bor je uveden v ná sledujícím kartogramu: K-I.3.C-30 Koeficient ekologické stability (KES)


Charakteristické rysy krajiny z hlediska ekologické stability v jednotlivých rozpětích hodnoty KES uvá dí ná sledující tab.:

225


K-I.3.C-30 Koeficient ekologické stability (KES) – dokončení (legenda)


Nadregioná lní, regioná lní i místní Ú SES jsou zakresleny jak ve výkresu hodnot území, tak i ve výkresu limitů využití území 1:25 000 a 1:10 000. Tyto výkresy rovněž u Ú SES regioná lního a nadregioná lního významu obsahují kó d a ná zev každé ze skladebných čá stí. Podrobné údaje o loká lních biocentrech, biokoridorech a interakčních prvcích (kó d, místní ná zev, k.ú., výměra, atd..) jsou s ohledem na měřítko výkresů a nutnost zachovat jejich čitelnost, obsaženy pouze v databá zi sledovaného jevu A21. b) Významné krajinné prvky (VKP)10 – sledovaný jev A22, A23 Významnými krajinnými prvky „ze zá kona“ (VKP-Z) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dá le jsou jimi jiné čá sti krajiny, které zaregistruje podle § 6 zá k.114/1992 Sb. orgá n ochrany přírody jako významný krejinný prvek (VKP – R), zejména mokřady, stepní trá vníkyremízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V území SO ORP Tá bor jsou registrová ny ná sledující VKP-R (tab. č. T-I.3.C-8): T-I.3.C-8 Registrované VKP na území SO ORP Tá bor NÁZEV

POPIS

Botanická zahrada při SZeS

Tábor - botanická zahrada

Bývalý lom na Sv. Anně

Mě šice - Lom

Křemenný val u Mlýnů

Mlýny - křemenný val

Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná čá st krajiny utvá ří její typický vzhlednebo přispívá k udržení její stability ... § 3, písm. b) zá kona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů 10

226


Za kostelem

Jistebnice

Hráz u Blatce

650 m komunikace, bývalá hráz, lípy

Zámecký park


Hrabě cí pě šinka - část Cesta od nového hřbitova v Bechyni do Senož at Barokní zahrada pod Bechyňským klášterem

Planá nad Luž nicí Č ást staré cesty Č ást již ního svahu


Četnost výskytu VKP ve sprá vních územích jednotlivých obcí ORP Tá bor zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-31 Významné krajinné prvky (VKP) - registrované


Významné krajinné prvky jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. o jejich registraci) obsahuje databá ze sledovaného jevu A22.

227


c) Ochrana rostlin a živočichů – sledovaný jev A36 V řešeném území se v lokalitě Hroby vyskytuje na ploše 7020,5 m2 lokalita zvlá ště chrá něných druhů rostlin a živočichů s ná rodním významem. Předmětem ochrany je Gentianella praecox subsp. bohemica. d) Přechodně chrá něné plochy – sledovaný jev A24 V řešeném území se nevyskytuje e) Přírodní parky11 (PřP)– sledovaný jev A30 Sprá vní území ORP Tá bor je mimořá dně bohaté na přírodní parky, jak je patrné z ná sledujícího kartogramu: K-I.3.C-32 Přírodní parky


Největší souvislé území přírodního parku je tvořeno PřP Jistebnická vrchovina na severním okraji řešeného území. Ostatní 4 přírodní parky, t.j. PřP Polá nka, Turovecký les,

K ochraně krajinného rá zu s s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotemi, který není zvlá ště chrá něn podle čá sti třetí zá kona č.114/1992 Sb., může orgá n ochrany přírody zřídit obecně zá vazným prá vním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území (§ 12, odst.(3) zá k.č.20/1992 Sb.) 11

228


Černická obora, Kukle a Plziny jsou plošně rozsá hlými, vzá jemně izolovanými enklá vami v jižní čá sti SO ORP Tá bor. Přírodní parky jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. o jejich registraci) obsahuje databá ze sledovaného jevu A30. f) Ochrana krajinného rá zu – sledované jevy A17, A18 Problematika krajinného rá zu a řešení ochrany krajinného rá zu nemá stanovenu jednotnou zá vaznou metodiku. Pro účely Ú AP Tá bor je použita metodika typologická dle „Typologie české krajiny“ (J.Löw a spol., Brno, MŽ P), opírající se o vyhodnocení ná sledujících aspektů: - koeficientu ekologické stability KES (viz odst.a)) - členění na zá kladní oblasti a podoblasti krajinného rá zu (jev A17) - obrazu krajiny dle typů - zá kladních krajinných typů dle souhrnných kriterií - typů krajin podle osídlení - typů krajin podle využití - typů krajin podle reliéfu - vyhodnocení krajinné uniká tnosti a význačnosti. Pro ochranu krajinného rá zu je dá le významné biogeografické členění území, vymezující v krajinném prostoru charakteristické bioregiony, a které pro SO ORP Tá bor zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-33 Bioregiony, biochory


229


Biochory jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje obsahuje databá ze sledovaného jevu A42. Pro hodnocení krajinného rá zu a problematiky jeho ochrany se používají i další kriteria, jako např.: - lesnatost území , která je pro řešené území vyhodnocena v ná sledujícím kartogramu: K-I.3.C-34 Podíl lesních ploch


230


- členění území do přírodních lesních oblastí (viz ná sledující kartogram): K-I.3.C-35 Přírodní lesní oblasti


231


- podílu ZPF – viz ná sledující kartogram: K-I.3.C-36 Podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru


- zornění ZPF (nehodnoceno) - klimatických regionů (viz kap. Hydrologie a klimatologie). Zá kladní geoekologická typizace krajiny je ná sledující: I. Krajinný typ A –krajina plně antropogenizovaná , t.j. zcela přeměněná lidskou činností: podtyp A-: krajina snížených až devastovaných krajiná řských hodnot, vytvá řená plochami urbanizovaných území, dobývacími prostory těžby nerostných surovin, sklá dkami, apod.. podtyp A: krajina zá kladních krajiná řských hodnot, tvořená ucelenými plochami zejména zemědělsky obdělá vaných pozemků (I.-III.tř. ochrany) podtyp A+: krajina zvýšených krajiná řských hodnot, vytvá řená zejména pamá tkově či jinak chrá něnými plochami (městské a vesnické pamá tkové zó ny, krajinné pamá tkové zó ny, kulturní pamá tky a rezervace) II. Krajinný typ B –krajina intermediá lní (harmonická ): podtyp B-: krajina snížených krajiná řských hodnot, tvořená ucelenými plochami zemědělských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF podtyp B: krajina zá kladních krajiná řských hodnot, tvořená ucelenými plochami mozaiky lesů hospodá řských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, lesy zvlá štního určení

232


podtyp B+: krajina zvýšených krajiná řských hodnot, vytvá řený především plochami přírodních parků či geoparků III. Krajinný typ C –krajina relativně přírodní: podtyp C-: krajina snížených krajiná řských hodnot, vytvá řená menšími komplexy hospodá řských lesů v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území, umělými vodními plochami a toky podtyp C: krajina zá kladních krajiná řských hodnot, vytvá řená přírodními vodními plochami a toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplexů hospodá řských lesů, plochami loká lních biocenter Ú SES a ptačími oblastmi podtyp C+: krajina zvýšených krajiná řských hodnot, utvá řená plochami ZCHÚ , ochrannými lesy, plochami biocenter nadregioná lního a regioná lního významu, plochami Evropsky významných lokalit (EVL). Zvlá š tní ochrana přírody a krajiny- sledované jevy A28, A29, A31, A32, A34 g) Zvlá ště chrá něná území Zvlá štní ochrana přírody je v našem systému představová na zvlá ště chrá něnými územími (ZCHÚ )12, což typově jsou v řešeném území maloplošná zvlá ště chrá něná území, t.j. přírodní pamá tky (PP – sledovaný jev A31) a přírodní rezervace (PR – sledovaný jev A28): T-I.3.C-9 Maloplošná zvlá ště chrá něná území MZCHÚ

NÁZEV LOKALITY

PP

Vlá senický potok

Lokalita pérovníku pštrosího

PP

Kozlov

Vlhká kulturní louka s hojným výskytem prstnatce májového

PP

Ostrov Markéta

Starý lesní porost na ostrově v rybníce Hejtman

PP

Č ernická obora

PR

Kladrubská hora

PP

Hroby

Stará obora, smíšený porost s převahou habru a dubu Masiv budovaný krystalickými vápenci se vzácnou faunou a florou Bohatá lokalita hořečku českého.

PP

Zeman

Malý rybník s výskytem třtiny nachové zprohýbané.

PP

Č erný šovické jalovce Porost více než 300 exemplářů starých jalovců. Geomorfologicky významné prostorově členité ú dolí Židova strouha kaňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních borů na skalách Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s bohatou Jesení kvě tenou. Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s bohatou Jesení kvě tenou. Graná tová ská la Rulová skála s výskytem granátů.

PP PP PP PP

POPIS LOKALITY

Kategorie zvlá ště chrá něných území dle § 14 zá kona č.114/1992 Sb. jsou: ná rodní parky (NP), chrá něné krajinné oblasti (CHKO), ná rodní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), ná rodní přírodní pamá tky (NPP) a přírodní pamá tky (PP)

12

233


PP

Luna

PR

Choustní k

PP

Smutný

Výslunná již ní stráňse suchomilnými společenstvy, ú točiště plazů. Skalnatý vrchol Choustníka se starým smíšeným lesním porostem Meandrující tok Smutného potoka s přehovými porosty

PP

Stří brná huť

Lokalita ďáblíku bahenního

PR

Pacova hora

Významná geologická a mineralogická lokalita zdroj: Zá dsady územního rozvoje Jihočeského kraje

Geografickou situaci maloplošných zvá ště chrá něných území v katastrech obcí SO ORP Tá bor dle jejich kategorií zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-37 Maloplošná zvlá ště chrá něná území


h) Pamá tné stromy (PS) – sledovaný jev A32 Ve sprá vním obvodu ORP Tá bor je registrová no celkem 55 pamá tných stromů či stromořadí. Pamá tné stromy jsou evidová ny v Ú středním seznamu ochrany přírody (Ú SOP), jehož zpracová ní a aktualizace je v kompetenci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). V důsledku nepružnosti a metodických chyb této organizace však existují vyhlá šené pamá tné stromy i mimo evidenci AOPK.

234


Pamá tné stromy jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. jejich popis, místní ná zev, atd..) obsahuje databá ze sledovaného jevu A32. i) Zvlá ště chrá něné druhy rostlin, živočichů a nerostů 13– sledovaný jev A36 V řešeném území se v lokalitě Hroby vyskytuje na ploše 7020,5 m2 lokalita zvlá ště chrá něných druhů rostlin a živočichů s ná rodním významem. Předmětem ochrany je Gentianella praecox subsp. bohemica. Lokality a území s meziná rodním statutem ochrany i) Evropsky významné lokality (EVL) – sledovaný jev A34 V řešeném území jsou zastoupeny i Evropsky významné meziná rodního systému NATURA 2000 v ná sledujícím výčtu:

lokality,

patřící

do

T-I.3.C-10 Evropsky významné lokality KÓD

SITECODE

NÁZEV

2662

CZ0313106

Luž nice a Než árka

2651

CZ0314634

Chýnovská jeskyně

2653

CZ0312035

Kladrubská hora

2653

CZ0312035

Kladrubská hora

2653

CZ0312035

Kladrubská hora

2699

CZ0313139

Záhostice - potok

2650

CZ0312033

Hroby

2619

CZ0213009

Vlašimská Blanice

2619

CZ0213009

Vlašimská Blanice

2689

CZ0313125

Tábor - Zahrádka


Geografickou polohu EVL v řešeném území SO ORP vzhledem ke katastrům jednotlivých obcí zobrazuje ná sledující kartogram:

zvlá ště chrá něné druhy jsou podle zá kona č.114/1992 Sb. členěny na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Jejich výčet v příslušném hierarchickém členění obsahují přílohy příslušných vyhlá šek MŽ P ČR

13

235


K-I.3.C-38 Lokality Natura 2000


Evropsky významné lokality jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobnější údaje (např. jejich výměru, popis a místní ná zev, atd..) obsahuje databá ze sledovaného jevu A34. Jednoznačné začlenění EVL do prá vního systému ČR není dosud provedeno, neboť v nařízení vlá dy č.132/2005 Sb. existuje ochrana pouze ve stupni ná vrhu. • Hodnoty území z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1. Mimořá dná rozmanitost z hlediska krajinných typů se specifickým krajinným rá zem 2. Vysoký počet a rozloha krajinných parků 3. Relativně hustá síťhierarchicky uspořá daných územních systémů ekologické stability 4. Vysoké zastoupení významných krajinných prvků „ze zá kona“(VKP-Z) v území, dobře koncipovaná soustava registrovaných VKP-R 5. maloplošná zvlá ště chrá něná území (MZCHÚ ): PR, PP 6. NATURA 2000 – Evropsky významné lokality 7. Pamá tné stromy

236


• Limity využ ití území z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1. území Přírodních parků dle § 12 zá kona č.114/1992 Sb. 2. území MZCHÚ a lokalit s meziná rodním statutem ochrany, t.j. PP, PR a EVL, včetně jejich ochranných pá sem 3. Pamá tné stromy včetně jejich ochranných pá sem • Zá měry změn využ ití území z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1. aktualizace nadregioná lních, regioná lních a hlavně místních Ú SES.

237


SOUHRNNÁ REKAPITULACE HODNOT Ú ZEMÍ, LIMITŮ VYUŽITÍÚ ZEMÍA ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍZMĚN VYUŽITÍÚ ZEMÍ. Tato čá st prá ce je stručným souhrnem nejvýznamnějších hodnot území SO ORP Tá bor, limitů jeho využití a identifikovaných zá měrů na změny v jeho budoucím využití, které byly formulová ny na zá věr vyhodnocení podkladů v jednotlivých tematických okruzích I.3.A.1 – I.3.C.5 a v kapitole I.2. (Širší územní vztahy).

I.4. Hodnoty území. Souhrnné vyjá dření zjištěných hodnot území je uspořá dá no ve třech souhrnných kategoriích hodnot: • Hodnoty prostředí • Kulturní hodnoty • Civilizační hodnoty Některé hodnoty území je obtížné zařadit jednoznačně do některé z výše uvedených globá lních kategorií, protože svým charakterem i genezí postupného formová ní představují průnik dílčích hodnot z jiných globá lních kategorií hodnot. Jde např. o krajinný rá z s významnou civilizační hodnotovou složkou, urbanistické a architektonické hodnoty prostředí, apod.. Urbanistické a architektonické hodnoty jsou vytvá řeny dochovanou sídelní strukturou ve specifickém krajinném prostředí a širších územních vztazích. Prioritní význam však jistě nemá příslušnost určité hodnoty do určité globá lní kategorie hodnot, ale existence a definová ní této hodnoty jako takové. Bližší specifikace hodnot řešeného území je uvedena v kapitolá ch pojedná vajících jednotlivé tematické okruhy. T-I.4-1 Souhrnná tabulka hodnot území kó d kategorie hodnota území skupina hodnot I.4.1. Hodnoty prostředí Geologie • Chrá něná ložisková území v lokalitá ch dle výkresu hodnot území • výhradní ložiska v lokalitá ch dle výkresu hodnot území • vymezené dobývací prostory v lokalitá ch dle výkresu hodnot území • prognó zní ložiska nerostných surovin v lokalitá ch dle výkresu hodnot území. Hydrologie, klimatologie

• • • •

chrá něná oblast přirozené akumulace vod bohatství vodních ploch a toků příslušnost celého území ke klimatickým mírně teplým regionům klimatická pestrost území s dostatečným množstvím srá žek a určujícím vlivem na pestrost stanovišť

zobrazeno

ano ano ano ano

ano ano ano ne

238


rozmanitých ekosystémů Půdní fond

Příroda a krajina

1. zemědělský půdní fond, zejména půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany 2. pozemky určené pro plnění funkce lesa v nadprůměrném zastoupení, rovnoměrné územní a druhové skladbě 1. Mimořá dná rozmanitost z hlediska krajinných typů se specifickým krajinným rá zem 2. Vysoký počet a rozloha krajinných parků 3. Relativně hustá síťhierarchicky uspořá daných územních systémů ekologické stability 4. Vysoké zastoupení významných krajinných prvků „ze zá kona“(VKP-Z) v území, dobře koncipovaná soustava registrovaných VKP-R 5. maloplošná zvlá ště chrá něná území (MZCHÚ ): PR, PP 6. NATURA 2000 – Evropsky významné lokality 7. Pamá tné stromy

1.4.2. Kultura a pamá tková péče

Kulturní hodnoty pamá tkově chrá něná území a objekty, zapsané do Ú SKP ČR: - ná rodní kulturní pamá tky - nemovité kulturní pamá tky - městská pamá tková rezervace Tá bor - městská pamá tková zó na Bechyně - vesnické pamá tkové zó ny Bechyňská Smoleč, Ounuz

1.4.3. Sídelní struktura

Civilizační hodnoty 1. Stabilizovaná struktura sídel s rozvinutou veřejnou infrastrukturou 2. Příhodná poloha řešeného území na multimodá lním severojižním evropském koridoru 3. Dominantní význam silného regioná lního centra Tá bor v sociogeografickém prostoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi

Hospodá řská zá kladna

1. významné zó ny ekonomických aktivit Tá bor 2. vysoký podíl podnikajících subjektů v populaci 3. trvale nízká míra nezaměstnanosti 4. zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany 5. nadprůměrný podíl lesů 6. strategicky výhodná poloha řešeného území z hlediska výrobních kooperací 7. velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

ano ano

ne ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ano

ano ne ne

ano ne ne ano ano ne ne

239


9. významný potenciá l vybavenosti pro cestovní ruch s dobrými možnostmi dalšího rozvoje Dopravní infrastruktura

Technická infrastrukura

ne

1. výborná dostupnost Českých Budějovic a Prahy především železniční dopravou a budovanou dá lnicí D3 2. prová zaný systém silnic I. a II. třídy doplněný o hustou síť silnic III.třídy a místních komunikací 3. hustá železniční síť 4. kvalitní systém pěších značených turistických tras a stezek v hlavních oblastech cestovního ruchu Vodní hospodá řství: 1. konsolidované vodá renské systémy s dobrými předpoklady rozvoje 2. dostačující vodní zdroje proměnlivé kvality s prá vně zaručenou ochranou Zá sobová ní energiemi a teplem: 4. konsolidovaná elektrizační přenosová soustava, zajišť ující spolehlivé zá sobová ní bez ohledu na sezó nní výkyvy odběrů 5. dostačující síťVTL plynovodů, umožňující další rozvoj plošné plynofikace obcí 6. zcela dokončená úplná přestavba telekomunikační soustavy pro přenos informací (telefonní síť ) 7. úplné pokrytí řešeného území TV a rozhlasovým signá lem celoplošného vysílá ní

Občanská vybavenost

Odpady: 8. podprůměrný objem sklá dková ní pevných odpadů 9. rozvoj separovaného sběru odpadu a druhotných surovin 1. vysoký potenciá l území pro rozvoj rekreačního sportu a tělovýchovy v atraktivním krajinném prostředí 2. relativně vysoká koncentrace zařízení pro organizovaný sport a tělovýchovu v obcích ORP, zejména v městské aglomeraci Tá bor – Sezimovo Ú stí – Planá 3. Nemocnice Tá bor 4. lá zeňské léčebny v Bechyni 5. fungující systém zdravotní péče a rychlé zá chranné zdravotní služby 6. stabilizovaná síťzařízení sociá lní péče 7. dobrá dostupnost hlavních center VŠ vzdělá vá ní v Praze a Českých Budějovicích 8. zastoupení vyšších a speciá lních středních škol nadmístního významu 9. příznivé předpoklady pro umístění pracovišťvysokých škol

ne čá stečně ano ano ne ne ne ne ne

240


Obyvatelstvo, 1. celkově stabilizovaná populace s malou mírou změn bydlení, 2. příznivé saldo migrace obyvatel v posledních 2 letech bytový fond 3. vyrovnané saldo živě narozených a zemřelých obyvatel 4. V průměru vysoký potenciá l území pro vytvoření podmínek zdravého bydlení 5. Nadprůměrná intenzita bytové výstavby 6. Příhodné podmínky pro rekreační (druhé) bydlení

ne ne ne

Zaměstnanost, 1. přijatelná průměrná míra registrované nezaměstnanosti trh prá ce 2. relativně nízký podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob 3. stabilizovaná ekonomická situace největších zaměstnavatelů v území 4. pozitivní vývoj strukturá lních změn zaměstnanosti 5. Nadprůměrné zastoupení počtu podnikajících prá vnických i fyzických osob v populaci, zejména v tá borské městské aglomeraci

ne ne

Bezpečnost

ne čá stečně

1. funkční Integrovaný zá chranný systém 2. funkční systém zařízení a infrastruktury pro obranu stá tu, činnost Policie ČR a požá rní ochranu 3. postupně budovaný systém protipovodňových opatření 4. funkční systém krizového řízení

ne ne ne

ano ne

241


I.5. Limity využ ití území Souhrnné vyjá dření zjištěných limitů využití území je uspořá dá no ve třech souhrnných skupiná ch limitů: • Limity prostředí • Kulturní limity • Civilizační limity Některé limity využití území je obtížné zařadit jednoznačně do některé z výše uvedených souhrnných skupin, protože svým charakterem představují průnik dílčích omezení, vyplývajících též z jiné či z jiných souhrnných skupin limitů. Jde např. o limity vyplývající ze zřetelů ochrany přírody a krajiny, které mají úzký vztah k hospodá řské zá kladně, dopravní infrastruktuře, apod.. Bližší specifikace limitů využití území řešeného území je uvedena v kapitolá ch pojedná vajících jednotlivé tematické okruhy. T-I.5-1 Souhrnná tabulka limitů území kó d kategorie Limity skupina limitů I.5.1. Limity prostředí Geologie 1. Chrá něná ložisková území v lokalitá ch dle výkresu limitů využití území 2. výhradní ložiska v lokalitá ch dle výkresu limitů využití území 3. dobývací prostory vymezené v lokalitá ch dle výkresu limitů využití území 4. poddolovaná území v lokalitá ch dle výkresu limitů využití území 5. oblast zvýšeného výskytu radonu v katastrech výše vyjmenovaných obcí. Hydrologie, 1. ochranná pá sma vodních útvarů klimatologie 2. hierarchicky vymezená ochranná pá sma vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody 3. vymezené zranitelné oblasti 4. vymezená zá plavová území a jejich aktivní zó ny 5. vymezené koridory a plochy protipovodňových opatření Půdní fond

Příroda a krajina

1.5.2.

1. pozemky I. a II. třídy ochrany ZPF 2. pozemky, na nichž byly uskutečněny investice do půdy 3. lesní pozemky s ochranným pá smem lesa o šířce 50 m dle zá kona č.289/1995 Sb. o lesích 1. území Přírodních parků dle § 12 zá kona č.114/1992 Sb. 2. území MZCHÚ a lokalit s meziná rodním statutem ochrany, t.j. PP, PR a EVL, včetně jejich ochranných pá sem 3. Pamá tné stromy včetně jejich ochranných pá sem Kulturní limity

zobrazeno

ano ano ano ano ne

ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

242


Kultura a pamá tková péče

1.5.3. Sídelní struktura Hospodá řská zá kladna

Dopravní infrastruktura Technická infrastrukura

1. pamá tkově chrá něná území a objekty, zapsané do Ú SKP ČR a jejich ochranná pá sma: - ná rodní kulturní pamá tky - nemovité kulturní pamá tky - městská pamá tková rezervace Tá bor - městská pamá tková zó na Bechyně - vesnické pamá tkové zó ny Bechyňská Smoleč, Ounuz Civilizační limity Limity využití území z hlediska tematického okruhu sídelní struktura a subregionalizace nejsou vymezová ny. 1. absence souvislého dá lničního připojení území na zá padoevropskou dá lniční síť 2. zastaralá železniční síťs nedostačujícími přepravními parametry 3. chybějící kapacitní přeshraniční propojení silniční sítě na multimodá lní evropské koridory (mimo řešené území) 4. ochranná pá sma výrobních areá lů (údaje viz sledovaný jev č.114) 5. ochranná a bezpečnostní pá sma technické a dopravní infrastruktury, chrá něných území přírody a dalších jevů dle platné legislativy ČR 1. ochranná pá sma dá lnice, silnic I., II., III. třídy a železničních tratí podle platné legislativy 2. ochranná pá sma letišť(těsně mimo řešené území) Vodní hospodá řství: 1. ochranná pá sma vodních zdrojů, vodá renských zařízení a vodovodních řadů 2. ochranná pá sma kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod 3. omezení vyplývající ze statutu a provozního režimu CHOPAV Třeboňská pá nev Zá sobová ní energiemi a teplem: 4. ochranná pá sma vedení VVN a VN, ochranné pá smo TR Bechyně a úsekových rozvoden 5. ochranná a bezpečnostní pá sma plyná renských zařízení – VTL plynovodů a RS 6. ochranná pá sma podzemních telekomunikačních zařízení (dá lkové a místní kabely) 7. ochranná pá sma RR tras a nadzemních čá stí radiokomunikačních systémů

ano ano ano ano ano ano

ne ne ne ne ano ano

ano ne ano ne ne ano ano ne ne ne ne ne

Odpady: 8. limity nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v uklá daném odpadu 9. limity mísitelnosti odpadů uklá daných na sklá dky

243


Občanská vybavenost

10. limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu V rá mci tematického okruhu „Vzdělá vá ní“se nevymezují Zdravotnictví 1. vnitřní a vnější území lá zeňského místa Bechyně 2. ochranná pá sma přírodních léčivých zdrojů (viz obsahová ná plň sledovaného jevu A55)

ano ano

V rá mci tematického okruhu „Sociá lní péče“se nevymezují V rá mci tematického okruhu „Sportovní zařízení“se nevymezují Obyvatelstvo, 1. Hluková zá těž ploch pro bydlení v blízkosti dopravních bydlení, koridorů bytový fond 2. Ochranná pá sma pozemních komunikací a zvlá štní ochranná pá sma vymezená kolem ploch pro výrobu a ploch těžby nerostných surovin 3. Ochranná pá sma letišť 4. Ochranná a bezpečnostní pá sma technické infrastruktury území, ochranná pá sma vodních zdrojů 5. Ochranná pá sma zvlá ště chrá něných území přírody, vodních toků a ploch Zaměstnanost, V rá mci tematického okruhu zaměstnanost a trh prá ce trh prá ce nejsou limity využití území vymezová ny Bezpečnost 1. ochranná pá sma zá jmových území Armá dy ČR 2. ochranná pá sma vojenského letiště 3. radioreléové trasy a ochranná pá sma zařízení a objektů IZS 4. omezení a podmínky ochrany zařízení AČR, PČR, HZS a CO, obsažené v příslušných vyjá dřeních těchto složek.

ne ano ne ano čá stečně

ano ne ano ne

244


I.6. Zá měry změn využ ití území Souhrnné vyjá dření identifikovaných zá měrů změn využití území je uspořá dá no ve třech souhrnných skupiná ch limitů: • Zá měry změn využ ití území z hlediska prostředí • Zá měry změn využ ití území z hlediska kultury • Zá měry změn využ ití území z hlediska civilizačních hodnot Každý zá měr změn je jednoznačně identifiková n číselným kó dem položky pod jakou je veden v Ú AP ORP Tá bor a u zá měrů nadmístního významu i označením korespondujícím s kó dem zá měru v ZÚ R Jihočeského kraje. T-I.6-1 Souhrnná tabulka zá měrů na provedení změn v území kó d kategorie Zá měry skupina zá měrů na provedení změn I.6.1. Zá měry změn využ ití území z hlediska prostředí Geologie Konkrétní požadavky zá měrů změn využití území z hlediska geologie a horninového prostředí v řešeném území nebyly identifiková ny. Hydrologie, Konkrétní požadavky zá měrů změn využití území z hlediska klimatologie hydrologie a klimatologie v řešeném území nebyly identifiková ny. Půdní fond Příroda a krajina

1.6.2. Kultura a pamá tková péče 1.6.3. Sídelní struktura Hospodá řská zá kladna

zobrazeno

konkrétní požadavky na zá měry změn využití území z hlediska tohoto tematického okruhu nebyly uplatněny. Ž ivotní prostředí: Konkrétní zá měry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí nebyly uplatněny Ochrana přirody a krajiny: 1. aktualizace nadregioná lních, regioná lních a hlavně místních Ú SES Zá měry změn využ ití území z hlediska kultury 1. ná vrh na prohlá šení krajinných pamá tkových zó n Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice 2. ná vrh na prohlá šení vesnické pamá tkové zó ny Hodonice. Zá měry změn využ ití území z hlediska civilizačních hodnot 1. posilová ní funkčních kooperačních vazeb mezi přirozenými centry osídlení a podél vymezených rozvojových os (viz ZÚ R Jihočeského kraje) 1.Výstavba komerčně průmyslových zó n: a) KP 5 Chotoviny – Červené Zá hoří, ve vazbě na

ne

ano ano

ano

ano

245


Dopravní infrastruktura

mimoúrovňovou křižovatku na D3 u Chotovin, je navržena v rá mci rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6, rozvojová plocha komerčně průmyslová , s převlá dající ná plní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb. b) KP 6 Tá bor – Klokoty, Všechov, v prostoru u zá ložního vojenského letiště Všechov je navržena komerčně průmyslová zó na v ná vaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6. c) KP 8 Tá bor – Měšice,v prostoru mezi současně zastavěným územím Tá bora a dá lnicí D3 je navržena největší rozvojová plocha Tá borské aglomerace jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu NOB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6 d) KP 7 Tá bor – sever, plocha je vymezena na S okraji Tá bora mezi silnicí I/19 a vodotečí na okraji zastavěného území, na Z je ohraničena silnicí III. třídy a na V stá vajícím zemědělským areá lem. e) KP 9 Planá nad Lužnicí, plochy navazují na zastavěné území Plané nad Lužnicí na S a J jsou vymezeny v šířce 300 až 600m, na Z jsou vymezeny železnicí, na V navrhovanou D3 a PUPFL 2. multifunkční turistický koridor Lužnice na území ná sledujících obcí ORP Tá bor: Bechyně, Dobronice u Bechyně, Stá dlec, Bečice, Dražičky, Tá bor, Slapy, Sezimovo Ú stí, Planá n.L. V rá mci vybudová ní koridoru bude využita stá vající síťpěších i cyklistických turistických cest, tras a stezek, síťmístních komunikací, které budou po vyhodnocení stá vajícího stavu rozšířeny a opraveny. Nově budou budová ny pouze nezbytné spojovací a problematické úseky na zá kladě vyhledá vacích studií a příslušné stavební projektové dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů tam, kde dosud nebyly stanoveny. 1. Koridory a plochy dopravy meziná r., rep. a naregioná l. významu: - Dá lnice D3 u Tá bora - Silnice I/19 v úseku Oltyně – Tá bor – hranice kraje Vysočina 2. Koridory a plochy dopravy regioná lního a nadmístního významu: - silnice II/120 Sudoměřice u Tá bora - silnice II/123 křižovatka I/19 – Malešice - silnice II/409 Planá nad Lužnicí – přivaděč D3 - silnice Tá borska

ano

ano ano ano ano

ano

ano ano ano ano ano ano čá stečně

246


Technická infrastrukura

3. Koridory a plochy dopravy meziná r., rep. a naregioná l. významu převzaté ze schvá lených Ú P VÚ C: - Dá lnice D3 v úseku Tá bor – České Budějovice – Dolní Třebonín - IV. tranzitní železniční koridor v úseku hranice StČ kraje – Tá bor – hranice okresů TA/ČB - silnice I/19 v úseku Lety – Oltyně - silnice I/19 v úseku Oltyně – Tá bor – Chýnov – hranice kraje 4. Koridory a plochy dopravy regioná lního a nadmístního významu převzaté ze schvá lených Ú PVÚ C: - silnice II/122 Bechyně - silnice II/137 v úseku Březnice – Tá bor – Mladá Vožice Vodní hospodá řství: 1. vytvá ření koridorů pro zá sobová ní vodou z velkých zdrojů 2. vytvá ření lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV): - nově navrhovaná ná drž Mladá Vožice - nově navrhované ČOV Chotoviny, Jistebnice a Malešice Zá sobová ní energiemi a teplem, spoje: - zajištění ploch a koridorů pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup na Internet, doplnění radiokomunikační soustavy pro zemské digitá lní vysílá ní TV a rozhlasového signá lu - vedení VVN 110 kV Chotoviny – Zadní Střítež - trafostaniceTR110/22 kV Tá bor-Ná chod - VTL plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí

ano ano ano ano ano

ne ano ano

ne ano ano ano

Odpady: 1. zá měry nebyly z dostupných zdrojů informací identifiková ny. Občanská vybavenost

Vzdělá vá ní: konkrétní požadavky zá měrů změn využití území v rá mci tematického okruhu vzdělá vá ní nebyly uplatněny. Zdravotnictví: konkrétní požadavky zá měrů změn využití území v rá mci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny. Sociá lní péče konkrétní požadavky zá měrů změn využití území v rá mci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny. Sportovní zařízení:

247


1. zá měry změn využití území místního významu nebyly uplatněny 2. zá měry změn využití území nadmístního významu nebyly identifiková ny Obyvatelstvo, Obyvatelstvo: bydlení, nebyly identifiková ny bytový fond Bydlení, bytový fond: 1. SO 3 Chotoviny – Červené Zá hoří, na jižním okraji těchto sídel je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6. 2. SO 6 Sezimovo Ú stí, na východním okraji tohoto sídla, které je součá stí Tá borské aglomerace (Tá bor, Sezimovo Ú stí, Planá nad Lužnicí), je navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6. 3. SO 4 Tá bor – Čekanice (zá pad), zá padně od Soví ulice, jako součá st rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6. 4. SO 5 Tá bor – Čekanice (východ), východně od Soví ulice, jako součá st rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6.

ano

ano ano ano

Další případné zá měry změn využití území místního významu z hlediska bydlení nebyly výslovně uplatněny, jsou však reflektová ny nepřímo v obsahové ná plni databá ze sledovaných jevů A117, A1, A4 a zobrazeny ve výkresech grafické čá sti dokumentace. Zaměstnanost, Konkrétní zá měry změn využití území z hlediska trh prá ce zaměstnanosti a trhu prá ce nebyly uplatněny Bezpečnost 1. zá měry koridorů pro umístění protipovodňových opatření ano na vodních tocích (viz kap.C.2 Hydrologie a klimatologie).

248


I.7. Seznam tabulek Seznam tabulek, vložených do textu – modré značení Číslo Ná zev tabulky T-I.1-1 Členění řešeného území podle katastrá lních území T-I.2-1 Vybrané ukazatele podle SO ORP Jihočeského kraje k 31.12.2005 T-I.2-2 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2007 T-I.3.A-1 Ekonomické subjekty podle vybraných prá vních forem T-I.3.A-2 Ekonomické subjekty podle převažující činnosti T-I.3.A-3 Ekonomické subjekty podle institucioná lních sektorů T-I.3.A-4 Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců T-I.3.A-5 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tá bor T-I.3.A-6 Oblasti a podoblasti cestovního ruchu v SO ORP Tá bor T-I.3.A-7 Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie T-I.3.A-8 Sportovní zařízení podle okresů na území Jihočeského kraje T-I.3A-9 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tá bor T-I.3.A-10 Ž elezniční tratě prochá zející SO ORP Tá bor T-I.3.A-11 Letiště na území SO ORP Tá bor T-I.3.A-12 Koridory a plochy dopravy – zá měry na využití území T-I.3.A-13 Koridory a plochy dopravy převzaté se schvá lených Ú PVÚ C T-I.3.A-14 Plochy a koridory vodohospodá řských staveb ze schvá lených Ú PVÚ C T-I.3.A-15 Plochy a koridory technické infrastruktury – elektroenergetika T-I.3.A-16 Plochy a koridory technické infrastruktury – elektroenergetika převzaté ze schvá lených Ú PVÚ C T-I.3.A-17 Plochy a koridory v oblasti zá sobová ní plynem T-I.3.B-1 Vyjížďka za prací podle pohlaví T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje T-I.3.B-3 Zá kladní demografické charakteristiky obcí SO ORP Tá bor T-I.3.B-4 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tá bor za období let 1995-2006 T-I.3.B-5 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje T-I.3.B-6 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tá bor T-I.3.B-7 Pohyb obyvatelstva v SO ORP Jihočeského kraje T-I.3.B-8 Sňatky a rozvody v SO ORP Jihočeského kraje T-I.3.B-9 Stěhová níobyvatel v SO ORP Tá bor T-I.3.B-10 Obyvatelstvo v obcích SO ORP Tá bor podle dosaženého vzdělá ní T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tá bor T-I.3.B-12 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tá bor T-I.3.B-13 Lá zeňské léčebny v obcích SO ORP Tá bor T-I.3.B-14 Vyplá cené dá vky stá tní sociá lní podpory v SO ORP Jihočeského kraje T-I.3.B-15 Počet příjemců důchodů v SO ORP Jihočeského kraje T-I.3.B-16 Průměrná výše důchodů v SO ORP Jihočeského kraje T-I.3.B-17 Rozmístění sociá lních zařízení v obcích SO ORP Tá bor T-I.3.B-18 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tá bor T-I.3.B-19 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tá bor T-I.3.B-20 Zrušené budovy a byty v SO ORP Jihočeského kraje

Str. 8 20 21 31 32 33 36 37 38 39 40 45 62 63 66 67 79 79 80 80 81 82 84 86 87 88 90 91 92 95 101 111 124 126 127 128 129 148 156 158

249


T-I.3.B-21 T-I.3.B-22 T-I.3.B-23 T-I.3.B-24 T-I.3.B-25 T-I.3.C-1 T-I.3.C-2 T-I.3.C-3 T-I.3.C-4 T-I.3.C-5 T-I.3.C-6 T-I.3.C-7 T-I.3.C-8 T-I.3.C-9 T-I.3.C-10 T-I.4-1 T-I.5-1 T-I.6-1

Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tá bor Porovná ní nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tá bor Ú zemní jednotky ČR podle krajského rozložení Proces urbanizace podle SO ORP Jihočeského kraje v roce 2005 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tá bor Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů v SO ORP Tá bor Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru v obcích SO ORP Tá bor Nadregioná lní biokoridory na území SO ORP Tá bor Regioná lní biocentra na území SO ORP Tá bor Regioná lní biokoridory na území SO ORP Tá bor Hodnocení ekologické stability v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje Registrované VKP na území SO ORP Tá bor Maloplošná zvlá ště chrá něná území Evropsky významné lokality Souhrnná tabulka hodnot území Souhrnná tabulka limitů území Souhrnná tabulka zá měrů na provedení změn v území

164 166 170 180 180 196 203 205 222 222 223 224 226 233 235 238 242 245

250


I.8. Seznam kartogramů Seznam kartogramů, vložených do textu – červené značení Číslo Ná zev kartogramu K-I.1-1 Administrativně sprá vní členění území ORP Tá bor K-I.2-1 Změna počtu obyvatel K-I.2-2 Modrý baná n a Nový baná n K-I.2-3 Rozvojové oblasti a osy v čá sti střední Evropy K-I.3-4 Souhrnné schéma zá měrů pro Českou republiku K-I.3-5 Oblasti a osy urbanizace – evropské souvislosti K-I.3-6 Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí K-I.3A-1 Míra ekonomické aktivity K-I.3A-2 Míra nezaměstnanosti K-I.3.A-3 Podíl podnikajících fyzických osob na obyvatelstvu 15+ K-I.3.A-4 Saldo pracovních míst na 1 000 zaměstnaných bydlících K-I.3.A-5 Hlavní dopravní tahy K-I.3.A-6 Hlavní Silniční tahy K-I.3.A-7 Stav silniční sítě K-I.3.A-8 Intenzity dopravy K-I.3.A-9 Hlavní železniční koridory K-I.3.A-10 Stav železniční sítě K-I.3.A-11 Letiště na území SO ORP Tá bor K-I.3.A-12 Cyklotrasy na území SO ORP Tá bor K-I.3.A-13 Vodní zdroje a technologické objekty zá sobová ní vodou K-I.3.A-14 Vodovodní síť K-I.3.A-15 Čistírny odpadních vod K-I.3.A-16 Kanalizační síť K-I.3.A-17 Elektrizační síť K-I.3.A-18 Podíl obyvatel zá sobovaných plynem K-I.3.A-19 Hlavní koridory plynovodů K-I.3.A-20 Produktovody a objekty s nebezpečnými lá tkami K-I.3.B-1 Index stá ří obyvatelstva K-I.3.B-2 Podíl cizinců na obyvatelstvu K-I.3.B-3 Saldo stěhová ní K-I.3.B-4 Změna počtu obyvatel K-I.3.B-5 Lá zeňská místa – léčebny K-I.3.B-6 Městské a vesnické pamá tkové rezervace K-I.3.B-7 Městské a vesnické pamá tkové zó ny K-I.3.B-8 Pamá tková péče K-I.3.B-9 Ú zemí s archeologickými ná lezy K-I.3.B-10 Obecný cestovní ruch K-I.3.B-11 Rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu K-I.3.B-12 Rekreační oblasti letního cestovního ruchu K-I.3.B-13 Rekreace u vody a vodní turistika K-I.3.B-14 Rekreační oblasti zimního cestovního ruchu K-I.3.B-15 Golfová hřiště a minigolf K-I.3.B-16 Dokončené byty na 1 000 obyvatel

Str. 8 19 22 23 24 25 26 34 34 35 38 58 59 60 61 62 63 64 65 70 71 72 73 74 75 76 78 86 90 91 92 123 137 138 139 140 141 141 145 145 146 147 155

251


K-I.3.B-17 K-I.3.B-18 K-I.3.B-19 K-I.3.B-20 K-I.3.B-21 K-I.3.B-22 K-I.3.B-23 K-I.3.B-24 K-I.3.B-25 K-I.3.B-26 K-I.3.B-27 K-I.3.B-28 K-I.3.B-29 K-I.3.B-30 K-I.3.C-1 K-I.3.C-2 K-I.3.C-3 K-I.3.C-4 K-I.3.C-5 K-I.3.C-6 K-I.3.C-7 K-I.3.C-8 K-I.3.C-9 K-I.3.C-10 K-I.3.C-11 K-I.3.C-12 K-I.3.C-13 K-I.3.C-14 K-I.3.C-15 K-I.3.C-16 K-I.3.C-17 K-I.3.C-18 K-I.3.C-19 K-I.3.C-20 K-I.3.C-21 K-I.3.C-22 K-I.3.C-23 K-I.3.C-24 K-I.3.C-25 K-I.3.C-26 K-I.3.C-27 K-I.3.C-28 K-I.3.C-29 K-I.3.C-30 K-I.3.C-31 K-I.3.C-32 K-I.3.C-33

Podíl obyvatel zá sobovaných plynem Míra ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní osoby Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v SO ORP Tá bor Změna počtu nezaměstnaných Změna počtu zaměstnaných Saldo pracovních míst na 1 000 zaměstnaných bydlících Plochy vojenských újezdů a plochy vojenských zá jmů Jaderná zařízení, zó ny havarijního plá nová ní Zá plavová území Ú zemní členění Jihočeského kraje Sídelní struktura Chrá něná ložisková území Dobývací prostory těžené a netěžené Ložiska nerostných surovin Poddolovaná území a stará důlní díla Oblasti s výskytem radonu Ú tvary podzemních vod CHOPAV a hydrologické členění povodí Vodní ná drže Podíl vodních ploch Zranitelné oblasti Vodní zdroje, technologické objekty zá sobová ní vodou Ochranná pá sma vodních a přírodních léčivých zdrojů Ú zemí zvlá štní povodně pod vodním dílem Klimatické regiony Podíl ZPF na výměře katastru Podíl lesních ploch Kategorizace lesů Ekologické hospodaření + méně příznivé oblasti Zdroje emisí – tuhé lá tky Zdroje emisí – SO2 Zdroje emisí – Nox Zdroje emisí – CO Zdroje emisí – CxHy Zdroje emisí – VOC Oblasti zhoršené kvality ovzduší Znečištění vod podle celkové jakosti Staré ekologické zá těže a kontaminované plochy Sklá dky, odkaliště a spalovny Ú zemní systém ekologické stability Ú SES Koeficient ekologické stability Významné krajinné prvky (VKP) – registrované Přírodní parky Bioregiony, biochory

159 161 162 163 164 167 168 168 161 173 174 176 178 179 185 186 187 188 189 192 193 194 195 198 199 200 201 202 204 207 208 209 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 222 225 227 228 229

252


K-I.3.C-34 K-I.3.C-35 K-I.3.C-36 K-I.3.C-37 K-I.3.C-38

Podíl lesních ploch Přírodní lesní oblasti Podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Maloplošná zvlá ště chrá něná území Lokality Natura 2000

230 231 232 234 236

253


I.9. Použ ité informační zdroje 1. Metodika pořizová ní Ú AP, Ú stav územního rozvoje v Brně, 2008, http://www.uur.cz/default.asp?ID=2541 2. Ú zemní plá n VÚ C Táborsko, webový portá l Jihočeského kraje, zá ří 2008, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 3. Veřejná databá ze Č eského statistického úřadu, srpen 2008, http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=1 4. Regioná lní rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Č eské republiky v letech 2000 –2005, Český statistický úřad, srpen 2008, http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1379-07 5. Politika územního rozvoje Č R, Ministerstvo pro místní rozvoj, zá ří 2008, http://www.mmr.cz/ 6. Tělovýchovná zařízení města Tá bor, http://www.tzmt.cz/index.php, zá ří 2008 7. Krajská koncepce ochrany ovzduš í Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívá ní energie, o.p.s, srpen 2003 8. Program sniž ová ní emisí znečiš ťujících lá tek Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívá ní energie, o.p.s, srpen 2003 9. Program ke zlepš ení a udrž ení kvality ovzduš í Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívá ní energie, o.p.s, srpen 2003 10. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, ATEM s.r.o., EIA SERVIS s.r.o., únor 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 11. Program rozvoje Jihočeského kraje –Akční plá n pro rok 2008 Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 –2013, Jihočeský kraj, 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 12. Ú zemně analytické podklady Jihočeského kraje: Rozbor udrž itelného rozvoje Jihočeského kraje, Firma EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu, Bc. Soňa Sýkorová – bydlení a rekreace, Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody, Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa, Mgr. Radek Kadlubiec – ochrana přírody a krajiny, KES, GIS, střety, Bc. Tomá š Mühr – GIS, Mgr. Zdeněk Frélich – geologie a horninové prostředí, odpady, Ing. Martin Müller – ZPF, Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena Ž P, Ing. Petr Ková ř – vodní režim, Mgr. Miroslava Polá šková – grafická úprava textu, řešení, koordinace a vypořá dá ní připomínek, Spoluprá ce Ing. Arch. Petr Malý – územní plá nová ní VŠB –TÚ Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodá řské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky, ná vrh projednaný Zastupitelstvem JčK dne 16.9.2008

13. Koncepce rozvoje lá zeň ství a wellness v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., březen 2006 14. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., prosinec 2006 15. Strategie obnovy a rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, RERA a.s., prosinec 2002 16. Ú zemní energetická koncepce Jihočeského kraje, CityPlan spol. s.r.o. 17. Strategie rozvoje Jihočeského kraje (B.1.3) , City Plan spol. s.r.o. 18. Zá kon o územním plá nová ní a stavebním řá du (stavební zá kon) – č. 183/2006 Sb. 19. Strategie udrž itelného rozvoje Č R, Vlá da ČR, listopad 2004 20. Strategie udrž itelného rozvoje Č R, Vlá da ČR, situační zprá va, 14.8. 2006 21. Politika územního rozvoje Č eské republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ú stav územního rozvoje, Příloha časopisu U&Ú R , ročník IX – číslo 3/2006 22. Politika územního rozvoje Č R –Podklady a východiska, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, duben 2006

254


23. Strategický plá n Města Tábor, http://www.tabor.cz/ 24. Ú zemní plá n sídelního útvaru Tábor –Sezimovo Ú stí –Planá n.L., změna 1, změna 2, http://www.tabor.cz/ 25. Databá ze sledovaných jevů A1 –A119, Ú AP ORP Tá bor, Městský úřad v Tá boře, odbor rozvoje, Ing.B.Bohá čová , Bc.Ladislav Pavlík, srpen 2008

255

Ř ešenéú zemí: sprá vní ú zemí ORP Tá bor Kraj: Jihoč eský

Recommend Documents