~ 1 ~ Zaměstnávání občanů EU, cizinců, důchodců a studentů v roce 2013: Platné právní předpisy:

~1~

Zaměstnávání občanů EU, cizinců, důchodců a studentů v roce 2013: Platné právní předpisy: Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ve znění zákona 149 a 347/2010 Zákon č. 326/1999 Sb. ve znění zákona 427/2010 o pobytu cizinců na území ČR Zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákoník práce Zákon č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o správním řízení Zákon č. 634/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o správních poplatcích Zákon č. 589/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o pojistném na SZ Zákon č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o pojistném na ZP Zákon č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o daních z příjmu Zákon č. 18/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU Zákon č. 221/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o dočasné ochraně cizinců Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 a 987/2009 s platností od 1. 5. 2010 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1231/2010, kterým rozšiřuje působnost nařízení č. 883/2004 a 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~2~ Pojmy: tuzemský zaměstnavatel, zahraniční zaměstnavatel, cizinec, nelegální práce, místní příslušnost: Zaměstnávání: Základní pojem co je zaměstnávání upravuje ust. § 2 odst. 4) Zákoníku práce, kde je stanovena tzv. závislá práce, tj. vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, který výlučně vykonává činnosti - práce pro zaměstnavatele dle pokynů zaměstnavatele. Za tuto práci, která je předem sjednána na pracovišti zaměstnavatele, pak dostává předem sjednanou mzdu, plat či odměnu. Podle ustanovení § 3 Zákoníku práce pak může být tato práce vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovního poměru pracovní smlouva , nebo za určitých podmínek též na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměru – dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti. Jedná se o pojem závislá práce. Tyto uvedené prvotní podmínky musí zaměstnavatel jednoznačně dodržet i v případech zaměstnávání cizinců Tuzemský zaměstnavatel Právnická či fyzická osoba, kdy při výkonu práce pro tohoto zaměstnavatele je nerozhodné, zda je zaměstnavatelem ryze česká firma, nebo česká firma se zahraniční majetkovou účastí, či organizační složka zahraničního zaměstnavatele. Pro tyto kategorie zaměstnavatelů platí povinnost zápisu do obchodního rejstříku (rejstříkový soud), či jiného seznamu v rámci evidence u příslušného úřadu ČR (živnostenský rejstřík) Pozn.: Tato povinnost se nevztahuje na fyzické osoby, které na území ČR nepodnikají, ale pro svoji osobní potřebu zaměstnávají jinou fyzickou osobu. Zahraniční zaměstnavatel Právnická či fyzická osoba, která má sídlo mimo území ČR, v ČR trvale nepodniká a své zaměstnance do ČR vyšle za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou či fyzickou osobou. Pověření zaměstnanci k výkonu práce na území ČR jsou v pracovněprávním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, kdy po provedení práce se vracejí zpět do sídla zahraničního zaměstnavatele.


~3~ Povinnosti, které souvisí se zaměstnáváním těchto osob zahraničního zaměstnavatele na území ČR pak přechází na právnickou či fyzickou osob, k níž byl cizinec vyslán zahraničním zaměstnavatelem. Cizinec Pojem cizinec je podle Zákona o zaměstnanosti fyzická osoba, která není občanem České Republiky, občanem EU (Evropské unie), EHP (Evropského hospodářského prostoru) a Švýcarska, a ani rodinným příslušníkem občana České republiky. (viz. Odkaz na § 85) Za cizince se považuje samozřejmě i osoba bez státní příslušnosti. Cizinec, který má na území České republiky trvalý pobyt dosahuje stejného právního postavení jako občan České republiky. Místní příslušnost úřadu práce - se pro povolování získávat zaměstnání řídí to území (okres), v jehož působnosti bude zaměstnávání vykonáváno. Nelegální práce Je z hlediska Zákona o zaměstnanosti ta práce, která je vykonávána pro právnickou či fyzickou osobu v rozporu se Zákonem č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů – Zákoníkem práce, či v rozporu se Zákonem č. 435/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Nelegální práce – sankce Za nelegálního zaměstnance může příslušný kontrolní orgán pokutovat fyzickou osobu – nelegálního zaměstnance pokutou od Kč 10 000,-, do maximální částky Kč 100 000,-. Zaměstnavatele, který umožnil takto nelegální práci pak pokutou od Kč 250 000,- až do Kč 10 000 000,-. Stejná sankce pak hrozí i podnikateli – fyzické osobě, která umožní fyzické osobě tuto nelegální práci. U cizinců ze zemí třetího světa pak hrozí pokuta ve výši Kč 10 000,-, při opakovaném porušení až do výše Kč 100 000,-, za to, že neprokáží věrohodným způsobem svoji totožnost, povolení k pobytu a k zaměstnání, nebo nepředloží zelenou nebo modrou kartu. V případech, kdy zaměstnavatel neplní ohlašovací povinnost vůči příslušnému úřadu práce , nebo nevede evidenci o zaměstnaných cizincích může správní orgán udělit pokutu, a to až do výše Kč 500 000,- .


~4~ Cizinci ze států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru Při zaměstnávání občanů z EU a EHP je zaměstnavatel povinen vůči úřadu práce podat pouze písemnou informaci na předepsaných tiskopisech. Při splnění obecných podmínek ve smyslu Zákoníku práce (pracovněprávní vztah), má pak občan z těchto států stejné postavení, jako občané České republiky. Totéž se vztahuje na jejich rodinné příslušníky. Ke státům Evropské unie patří: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Italie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. Ke státům Evropského hospodářského prostoru patří: Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Dále pak občané Švýcarska. Změny v oblasti vstupu a pobytu cizinců na území ČR od roku 2011: Dne 1. 1. 2011 nabyl účinnosti zákon 427/2010 Sb., kterým se mění zákon 326/1999 Sb. O pobytu cizinců na území České republiky Tento zákon přináší i změny v ostatních souvisejících zákonech, jako např. v zákoně 325/1999 Sb. o azylu a zákon 283/1991 o Policii ČR. Níže jsou vyjmenovány zásadní změny: Změny v řízení o udělení dlouhodobého víza: Žádost o udělení dlouhodobého víza se nadále podává na zastupitelském úřadu. Místně příslušný je ten úřad, kde má občan-cizinec buď trvalý pobyt, nebo dlouhodobý pobyt. Zastupitelský úřad je oprávněn po cizinci vyžadovat, aby si předem dohodl termín podání žádosti o dlouhodobé vízum. Žadatel o dlouhodobé vízum se musí podrobit pohovoru, pokud jej k tomu zastupitelský úřad vyzve. V případě, že cizinec žádá o dlouhodobé vízum za účelem podnikání, musí se vždy dostavit k pohovoru. udělení dlouhodobého víza nově rozhoduje ministerstvo vnitra, které v případě zamítnutí žádosti cizince písemně informuje o důvodech neudělení dlouhodobého víza. Cizinec je oprávněn ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení informace o neudělení dlouhodobého víza požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza.


~5~ Zkracuje se platnost dlouhodobého víza: Nově bude dlouhodobé vízum vydáváno nejdéle na dobu 6 měsíců . Jestli-že účel pobytu cizince na území vyžaduje pobyt delší než 6 měsíců, je cizinec povinen nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti dlouhodobého víza podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Tuto žádost musí cizinec podat osobně na regionálním pracovišti ministerstva vnitra. Nové podmínky podání žádosti o dlouhodobý/trvalý pobyt: K podání žádosti o udělení povolení k pobytu je cizinec povinen osobně se dostavit na regionální pracoviště ministerstva vnitra. Nová podoba průkazů o povolení k pobytu ( dlouhodobého/trvalého): Od května 2011 budou občanům třetích zemí vydávány průkazy o povolení k pobytu s biometrickými údaji. Dříve vydané průkazy zůstávají v platnosti po dobu platnosti v nich uvedených . Pokud cizinec žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podal na zastupitelském úřadě a žádosti bylo vyhověno, je povinen se osobně dostavit na určení regionální pracoviště ministerstva vnitra k pořízení biometrických údajů - (zobrazení obličeje a otisků prstů ) , a to do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Pokud cizinec takovou žádost podal za svého pobytu na území ČR, bude k pořízení biometrických údajů vyzván ministerstvem vnitra. Po pořízení biometrických údajů a vyhotovení průkazu bude cizinec vyzván k převzetí tohoto průkazu. Pokud se cizinec ve stanovené lhůtě nedostaví k převzetí, bude řízení zastaveno a může mu být udělena pokuta až do výše Kč 10 000,-. Při prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu nebo provedení některých změn v průkaze uvedených, se vydává nový opovolení k pobytu. Nové požadavky na doklad o zajištění ubytování: K žádosti o udělení dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu je vyžadováno doložení dokladu o zajištění ubytování. Zajištění ubytování je cizinec povinen prokázat některým z následujících dokladů:  doklad o tom, že je vlastníkem příslušného bytu nebo domu,  doklad o tom, že je oprávněn užívat příslušný byt nebo dům,


~6~  úředně ověřené potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, že souhlasí s ubytováním cizince.  Jiné dokumenty nebudou pro zajištění ubytování uznávány. Ubytování může být zajištěno pouze v objektu určeném pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Upřesňují se požadavky na ubytovatele, kdy ubytovatelem se rozumí nejen osoba, která poskytuje ubytování za úhradu, ale i ten, kdo ubytovává více než 5cizinců. o Nově platí, že podlahová plocha místnosti pro ubytování musí činit nejméně 8m2 pro jednu osobu, a 12,6m2 pro dvě osoby. Nové požadavky na doklad o cestovním zdravotním pojištění: Pokud cizinec žádá v zahraničí o udělení dlouhodobého víza nebo vydání povolení k dlouhodobému pobytu , je vyžadováno předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění, musí toto pojištění pokrývat náklady spojené s nutnou a neodkladnou zdravotní péčí, včetně nákladů na převoz a to i tělesných ostatků v případě úmrtí. Výše limitu pojistného plnění musí být aspoň 60 000 EUR. V případě, že cizinec již na území pobývá a žádá o prodloužení doby pobytu na dlouhodobé vízum nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, či prodloužení platnosti tohoto povolení, je k žádosti vyžadováno doložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění, které může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území ČR a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče. Nové požadavky na prokazování zajištění prostředků k pobytu: Pokud je cizinec povinen předložit doklad o zajištění prostředků k pobytu na území v požadované výši, musí toto prokázat některým z následujících dokladů.  výpis z bankovního účtu znějící na jméno cizince,  jiný doklad o finančním zajištění – např. ověřené pozvání,  platnou mezinárodně uznávanou platební kartu. K prokázání prostředků k trvalému pobytu je cizinec povinen předložit doklad, z něhož vyplývá, že jeho příjem je pravidelný


~7~

Změny v úpravě pobytu za účelem podnikání: Oprávnění k pobytu z důvodu výkonu výdělečné činnosti na území České republiky bude cizincům vydáváno pouze za účelem zaměstnání nebo podnikání. Není již vydáváno oprávnění k pobytu za účelem účasti v právnické osobě. Žádost o pobytové oprávnění za účelem podnikání podává nejen cizinec, který v ČR chce podnikat, jako osoba samostatně výdělečně činná, ale nově také cizinec, který hodlá na území pobývat jako statutární orgán či člen statutárního orgánu obchodní společnosti či družstva! Žadatel o udělení dlouhodobého víza za účelem podnikání je povinen vždy absolvovat pohovor na zastupitelském úřadě. V případě, že cizinec hodlá dosavadní účel pobytu změnit na účel podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud na území již alespoň 2 roky legálně pobývá.

   

K žádosti o vydání nebo prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání musí cizinec předložit: doklad o zápisu do příslušného rejstříku, (živnostenský list, obchodní rejstřík), doklad prokazující, že jeho měsíční příjem a s ním společně posuzovaných osob není nižší než součet životního minima a nákladů na bydlení, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou , potvrzení příslušných úřadů o tom, že nemá nedoplatky na daních a na pojistném na sociální zabezpečení, pokud pobývá na území jako statutární orgán či člen statut. orgánu obchodní spol. či družstva, potvrzení, že tato společnost či nemá nedoplatky na daních a na pojistném na sociální zabezpečení.

Změny v úpravě pobytu za účelem zaměstnání: V zákoně o pobytu cizinců za účelem zaměstnání došlo v§178 b) k upřesnění pojmu co se rozumí výkon činnosti, ke které cizinec potřebuje povolení k zaměstnání, zelenou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnání, kromě vzniku pracovněprávního vztahu, se za zaměstnání rovněž považuje plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~8~ členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti, nebo členem družstva. Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která cizince zaměstnala a cizinec pro výkon takové činnosti potřebuje povolení k zaměstnání, zelenou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnavatele se považuje též právnická osoba, pro kterou je cizinec v postavení společníka, statutárního orgánu anebo je členem statutárního orgánu a plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby, pokud se k plnění úkolů vyžaduje povolení k zaměstnání. Zaměstnávání cizinců v roce 2012 a 2013 - zásadní zpřísnění podmínek: Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo metodické pokyny k vdávání pracovních povolení pro cizince. Ve snaze podpořit zaměstnanost občanů ČR výrazně zpřísnilo podmínky pro zaměstnávání cizinců z nečlenských zemí EU. Dokumenty přináší přesná pravidla pro postup krajských poboček ÚP ČR při vydávání nových a prodlužování stávajících povolení k zaměstnání. Vedle toho jim také nově stanoví povinnost vyžadovat nostrifikované doklady k zaměstnání a omezení místa výkonu jejich práce. Vydávání nových povolení k zaměstnání: Úřady práce budou důsledně zvažovat vydávání nových povolení k zaměstnání cizincům s nižším stupněm vzdělání než je středoškolské s maturitou, kteří dosud legálně nepobývají na území ČR. Výjimku by tvořily případy, kdy by neudělení povolení k zaměstnání mohlo vést k ohrožení provozu dotčeného zaměstnavatele a rušení stávajících pracovních míst. Co se týče středoškolského a vysokoškolského vzdělání mají ÚP povinnost důsledně zkoumat situaci na trhu práce a ve větší míře spolupracovat s jednotlivými zaměstnavateli. Pokud tedy bude chtít zaměstnavatel obsadit volnou pracovní pozici cizincem, úřad práce jako první na toto místo vyšle vhodného kandidáta z řad uchazečů o zaměstnání. V případě, kdy kterákoliv ze zúčastněných stran odmítne přijmout uchazeče o zaměstnání (bez řádného zdůvodnění), budou následovat určité represe ze strany úřadu práce, jako např. Vyřazení z evidence uchazeče, nebo nevydání povolení zaměstnávat cizince. Prodloužení stávajících povolení k zaměstnání:


~9~ Stejný postup použije úřad práce i při prodlužování stávajících povolení k zaměstnání cizincům. I zde vždy upřednostní ÚP evidovaného kandidáta z řad uchazečů o zaměstnání, před prodloužením povolení zaměstnání cizinci, kterému stávající povolení končí. I zde samozřejmě platí možné další prodloužení povolení k zaměstnání cizinci, v případě event.. ohrožení ekonomických zájmů stávajícího zaměstnavatele, nebo nedostatek vhodných uchazečů o zaměstnání. Úřady práce pak povolují prodloužení pobytu za účelem zaměstnání takto:  pracovní místo vyžadující nižší než střední vzdělání s maturitou maximálně 6 měsíců  pracovní místo vyžadující střední vzdělání s maturitou - maximálně 12 měsíců  pracovní místo vyžadující vysokoškolské vzdělání či vyšší odborné – max. 24 měsíců. Nostrifikace dokladů o vzdělání: Úřady práce vyžadují nostrifikované doklady o odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnání. Cizinec musí předložit nostrifikované doklady již jako přílohu k žádosti o vydání povolení k zaměstnání. (Jedná se samozřejmě o doklady potvrzující nejvyšší ukončené vzdělání – základní, střední, vysokoškolské, tj. výuční list, maturitní vysvědčení, diplom). Místní příslušnost úřadu práce se řídí podle místa pobytu žadatele. Úřad práce pak vydává kladné nebo záporné rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení, a to na základě porovnání studijních plánů, případně výsledků nostrifikační zkoušky. O uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání rozhodují zásadně vysoké veřejné školy, které uskutečňují obsahově obdobný studijní program (žádost se podává na rektorát příslušné VŠ). V případě nějakých nejasností přechází pravomoc přímo na Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Místo výkonu práce a pracovní cesty: Mimo jiné náležitosti uvedené v povolení o zaměstnání cizince patří též místo výkonu práce. Pokud cizinec vykonává práci v jiném místě, než je uvedeno v povolení, dopouští se podle vyjádření MPSV ČR nelegální práce. V případě jakékoli změny místa výkonu práce cizince je proto nezbytné získat nové povolení k zaměstnání. Znamená to, že tato povinnost získat nové povolení se vztahuje i na variantu vyslání cizince na pracovní cestu. V povolení o zaměstnání musí být uvedena všechna místa výkonu práce, kde bude cizinec práci vykonávat. Zákon o zaměstnanosti však ukládá, že pro vydání povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce musí


~ 10 ~ tomuto povolení předcházet vyjádření všech krajských poboček Úřadu práce ČR, v jejichž obvodu má být zaměstnávání vykonáváno.

Podmínky pro zaměstnávání cizinců zaměstnanosti - (dále jen ZZ):

-

zaměstnavatel

§ 86 Zákona o

Zaměstnavatelé mohou získávat cizince na volná pracovní místa, která nelze obsadit jinak, jestliže předem úřadu práce oznámí a projednají s ním záměr zaměstnávat cizince, včetně jejich počtu, druhu práce, kterou budou vykonávat a předpokládané doby výkonu práce. Pozn. Tato povinnost zůstává i od roku 2012, i přes to, že podle § 34 a § 38 nemá zaměstnavatel již povinnost hlásit volná pracovní místa. Postupy zaměstnávání cizinců v bodech: Zaměstnavatel musí mít u příslušného úřadu práce nahlášené volné pracovní místo, tj. nově vytvořené nebo uvolněné, na které hodlá získávat zaměstnance. Na základě povolení příslušného úřadu práce může zaměstnavatel získávat na volná pracovní místa zaměstnance ze zahraničí, na která nelze přijmout uchazeče z ÚP. K žádosti zaměstnavatel předkládá: a) Výpis z OR, živnostenský list, osvědčení zakládací listinu – společenská organizace. b) Jakým způsobem nedostatek pracovních míst řešil. c) Bližší vysvětlení pracovní činnosti cizince. d) Možnosti ubytování . -- Dále je zaměstnavatel povinen : a) Nabídnout tytéž pracovní podmínky jako zaměstnanci z ČR. b) Zaměstnávat cizince pouze po dobu povolení ÚP o zaměstnání cizince. -- Zaměstnavatel m ů ž e cizince zaměstnávat za předpokladu, že : a) Má cizinec platné povolení k zaměstnání. b) Má cizinec platné vízum nebo povolení k pobytu. c) Sepsal s cizincem řádnou pracovní smlouvu s dobou povolení k zaměstnání od – do. d) Cizince přihlásil k SZ a ZP . Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 11 ~ e) Bude hlásit příslušnému ÚP do 10 dnů veškeré změny týkající se zaměstnávání cizince. Postup cizince, který chce být zaměstnán na území ČR: § 91 Cizinec předloží žádost o povolení k zaměstnání příslušnému ÚP dle místa budoucího zaměstnavatele , za předpokladu , že budoucí zaměstnavatel obdržel povolení od ÚP o možnost získávat na práci cizince. Cizinec předloží vyjádření tuzemského zaměstnavatele, že cizince zaměstná. Cizinec doloží fotokopii cestovního dokladu – pasu, identifikační údaje. Cizinec předloží 2 fotografie ne starší dvou let . Cizinec předloží doklad – originály o profesní způsobilosti pro daný obor. Cizinec již od roku 2009 nemusí předkládat lékařské potvrzení o zdravotním stavu! Cizinec předloží další doklady, dle specifikace budoucí profese zvláštní charakter prací ( ratifikace mezi daným státem a ČR, mezinárodní smlouva , atd .). Cizinec veškeré doklady předloží v originále (původním jazyce) spolu s úředním překladem do českého jazyka . Cizinec je vždy účastníkem řízení, ve vztahu k ÚP . Může být však zastoupen budoucím zaměstnavatelem nebo jiným zmocněným zástupcem. U víza k dlouhodobému pobytu předloží cizinec ještě ÚP ještě příslušné povolení zastupitelského úřadu. Pokud cizinec požádal o prodloužení zaměstnání zaplatí správní poplatek Kč 250 toto prodloužení povolení žádá cizinec nejpozději 30 dnů před uplynutím doby povolení, nejdříve 3 měsíce předem. § 94 ZZ. Postup, kdy cizince vysílá zahraniční zaměstnavatel k práci na území ČR na základě smlouvy uzavřené mezi subjekty: § 95 ZZ. Před uzavřením smlouvy musí být projednáno s ÚP: a) o kolik cizinců se jedná b) co zde budou dělat c) na jak dlouho V rámci této informace musí samozřejmě doložit: a) identifikační údaje Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 12 ~ b) způsobilost k profesi, c) zdravotní stav, d) pracovní smlouvu mezi cizincem a firmou, která ho vyslala, Dále pak musí náš subjekt, kde budou cizinci zaměstnaní předložit úřadu práce : a) doklad zahraničního zaměstnavatele o právu podnikat v mateřské zemi, b) doklad tuzemského subjektu o právu podnikat v ČR, c) úředně ověřenou kopii smlouvy mezi zahraničním subjektem a firmou v ČR. Jedná-li se o tzv. pronájem pracovní síly musí být doložen ještě doklad o tom, že zahraničnímu zaměstnavateli byla povolena tato činnost v mateřské zemi. Jestli-že jde o tzv. pronájem pracovní síly, m ů ž e příslušný ÚP při povolení k zaměstnání přihlédnout k situaci na trhu práce !!!! Platí zde obecné podmínky, jako u povolování zaměstnání klasickému žadateli – cizinci o práci. Veškeré doklady shora uvedené musí být doloženy v originále spolu s úředním překladem!!!!! Poznámky uživatelů: Zaměstnávání občanů EU a EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušník : Jak bylo vyjmenováno na str. 3 - Země Evropské Unie a Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska mají zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci stejná práva a samozřejmě i povinnosti vůči zaměstnavateli jako občané ČR . Pojem rodinný příslušník: a) manžel, manželka , b) jejich potomci (děti manžela, manželky), c) dále pak ostatní závislí rodinní příslušníci odkázáni na výživu zaměstnance cizince z EU či EHP či Švýcarska. Při zaměstnávání těchto osob je povinnost zaměstnavatele vůči ÚP pouze informovat nejpozději do 10 kalendářních dnů skutečnost, o zaměstnání těchto osob. Na předepsaném tiskopise pro ÚP se vždy musí uvést následující údaje:


~ 13 ~ identifikační údaje občana EU nebo jeho rodinného příslušníka, adresu v zemi trvalého pobytu, adresu pro doručování zásilek, nejvyšší dosažené vzdělání, místo výkonu práce, druh práce, zařazení podle OKEČ ( odvětvová klasifikace ekonomických činností ), vzdělání požadované pro výkon práce, identifikační údaje zaměstnavatele pro, kterého bude vykonávána činnost, zda se jedná o první výkon práce na území ČR, doklad o navázání pracovněprávního vztahu – pracovní smlouvu, DPČ, DPP . Pozn. č.1: Rodinný příslušník, který není občanem EU/EHP ani Švýcarska, předloží doklad potvrzující , že je rodinným příslušníkem občana EU/EHP či Švýcarska. Pozn. č. 2: Při ukončení výkonu práce občanem EU a EHP či Švýcarska musí zaměstnavatel tuto skutečnost nahlásit příslušnému ÚP nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení výkonu práce.

Cizinci, kteří pro výkon práce nepotřebují povolení k zaměstnávání § 98 ZZ: Povolení k zaměstnání nepotřebují, kterým je: cizinec, který obdržel azyl na území ČR , cizinec, který má povolení k trvalému pobytu na území ČR, rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, cizinec je výkonným umělcem, cizinec je pedagogickým pracovníkem, akademickým pracovníkem vysoké školy, vědeckým pracovníkem, žákem nebo studentem do 26 let na školách dle seznamu MŠMT, sportovcem, duchovním církve registrované v ČR nebo náboženské společnosti registrované, k) cizinecjemuž bylo povoleno strpění pobytu nad 90 dnů podle mezinárodní ochran a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)


~ 14 ~ l) osoba, která zde vykonává práce na základě dohod o montáži na základě obchod. smlouvy, nebo provádí záruční či pozáruční opravy , m) členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc dle mezivládní úmluvy, n) zaměstnán v mezinárodní hromadné dopravě, o) akreditován v oblasti sdělovacích prostředků, p) vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil, které zde působí dle zvláštního zákona. q) osoba pobývající na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem, který má statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území – bývalého držitele modré karty. Kdo nepatří pod režim Zákona o zaměstnanosti: Pod režim zákona o zaměstnanosti nepatří cizinec: a) provozující činnost na základě živnostenského oprávnění , b) vykonávající na území ČR činnost v rámci výměnných stáží studentů a mladých absolventů vysokých škol, pokud se jedná o : výměnnou stáž, za účelem vzdělávání, případný výkon práce je součástí vzdělávání, příjem cizince je odvozen od poskytování stipendia – škola, či příspěvku – nadace, tzn., že příjem, který zde tato osoba – cizinec má není v souvislosti s příjmem s výdělečné činnosti tj. výkon práce na základě pracovní smlouvy, DPČ,DPP. Pozn.: U bodu b) tyto skutečnosti doloží cizinec na základě smlouvy – nejčastěji mezi školami tzv. studijní spolupráce . Pracovní cesty cizinců: Cizinec, který pracuje u svého zaměstnavatele může být vyslán na pracovní cesty na základě písemných cestovních příkazů od zaměstnavatele a to ve smyslu Zákoníku práce o Náhradách výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce ve smyslu ust. § 151 - § 188. Tomuto vyslání však musí předcházet souhlas krajského úřadu práce. Prodloužení povolení k zaměstnávání cizinc :


~ 15 ~ Kdy žádat o prodloužení povolení k zaměstnání: Cizinec žádá o prodloužení příslušný úřad práce, který mu vydal povolení k zaměstnání nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30dnů před uplynutím doby platnosti . Podmínkou o povolení prodloužení k dalšímu zaměstnání je další výkon zaměstnání u téhož zaměstnavatele , pro kterého mu bylo vydáno povolení k zaměstnání. Správní poplatek pro vydání povolení o prodloužení zaměstnání činí Kč 250,-. Pozn.: Za cizince samozřejmě může podat žádost zaměstnavatel, nebo zmocněná osoba. Úřad práce však již nemusí žádosti o prodloužení vyhovět . Přihlíží k momentální situaci na trhu práce. Další podmínka je, že má cizinec na území ČR povolen další pobyt od ministerstva vnitra. Skončení povolení k zaměstnání cizince: § 100 ZZ Kdy zaniká platnost povolení k zaměstnání: a) uplynutím doby , na které bylo vydáno, b) skončí zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, c) skončí povolení k pobytu, d) zanikne z jiného důvodu ( trestný čin, atd. ). e) povolení může být odejmuto, jestli-že je práce vykonávána v rozporu s povolením !!


~ 16 ~

Povinná evidence cizinců , občanů EU/EHP, Švýcarska a jeho rodinných příslušníků : § 102 ZZ Vedení evidence o zaměstnaných cizincích a občanech EU a EHP pro úřad práce: Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů EU a EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, jakož i všech cizinců, které zaměstnává nebo, kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem !! Evidence o cizincích musí obsahovat tyto povinné údaje: identifikační údaje zaměstnance (jméno, jména, příjmení i rodné, státní občanství, rodné číslo, datum narození a místo narození , bydliště – tj. kde má pobyt na území České republiky tj. kde se zdržuje – dosílací adresu !!). adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání konáno, pohlaví těchto cizinců, zařazení podle odvětvové klasifikace ekonomických činností ( OKEČ) , nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon práce, dobu po kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnávání a dobu na kterou jim byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem,


~ 17 ~ další specifické informace o cizinci ( znalosti, dovednosti, vztahující se k výkonu práce ). Zaměstnavatel je povinen uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území České republiky, a to po dobu trvání zaměstnání a dobu 3 let od skončení zaměstnávání tohoto cizince. Účast cizinců v ČR na sociálním zabezpečení , účast na nemocenském pojištění: Základní předpisy: Vnitrostátní předpisy na poli sociálního zabezpečení Zákon o pojistném 589/92 Sb. Zákon o nemocenském pojištění č. 187/ 2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení, které uzavřela ČR s některými stát . Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 a 987/2009 o koordinaci sociálního zabezpečení migrujících osob v rámci EU – platnost od 1.5.2010: Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 a 987/2009 o koordinaci sociálního zabezpečení migrujících osob v rámci EU s platností od 1.5.2010: Od 1. 5. 2010 se ruší dosavadní nařízení č. 1408/71 a 574/72 a nahrazuje se shora uvedenými nařízeními. Podstata těchto Nařízení spočívá ve vzájemném uznávání dob pobytu a výkonu práce v rámci migrujících osob ve státech EU a to nejen z pohledu zaměstnanců , osob samostatně výdělečně činných a to i z pohledu nároku na jednotlivé dávky tj. dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění. Nové nařízení přináší od 1. 5. 2010 několik novinek a to: a) možnost zohlednit doby pojištění získané samostatně výdělečnou činností v členském státě EU , b) nezaměstnaná osoba bude mít možnost hledat si zaměstnání v jiném členském státě EU po dobu až 6 měsíců a současně pobírat dávky v nezaměstnanosti, za předpokladu že již nevyčerpala podpůrčí dobu , c) do roku 2012 budou mezi sebou kompetentní instituce komunikovat elektronicky . V Evropské unii se používají k výměně informací mezi institucemi v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění pro posouzení Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 18 ~ nároku na dávku a odvodu pojistného evropské formulářetzv. A1(dřívější formuláře typu E ) . Příslušnost k právním předpisům: Z hlediska posouzení podle jakých právních předpisů se má postupovat v případech, kdy zaměstnanec, či OSVČ migruje za účelem práce či získání práce do států EU upravují následující právní normy: A ) vnitrostátní předpisy (Zákon o nemocenském pojištění , Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním ), B ) dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a některými státy, C ) koordinační nařízení EU – viz. shora , platnost od 1.5.2010 . Pokud tyto předpisy upravují obsahově stejnou problematiku platí, že koordinační nařízení EU jsou nadřazena jak vnitrostátním předpisům, tak i dvoustranným smlouvám. K bodu A ) – Vnitrostátní předpisy: Mezi prvořadý právní předpis podle kterého se řídí podmínky zaměstnanců na pojištění je Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů , a to především § 6 odst. 1 písm. a) bod. 1 a 2 – Účast na pojištění , výkon zaměstnání ,„ Zaměstnanec zůstává nadále pojištěn v ČR, pokud vykonává přechodně práci mimo území ČR“. „Zaměstnanci zaměstnavatelů se sídlem na území ČR, kteří mají místo výkonu práce trvale v cizině, jsou pojištění podle českých předpisů, mají-li trvalý pobyt na území ČR nebo jiného státu EU a nejsou povinně důchodově pojištěni ve státě, v němž vykonávají činnost . § 9 bod a) a b) - Vynětí z pojištění, a „ Z pojištění jsou vyňati zaměstnanci, kteří požívají diplomatických výhod a imunit pracující na území ČR , pokud jsou účastni pojištění v jiném státě.“ „ Zaměstnanci mezinárodní organizace, pokud jsou účastni pojištění prostřednictvím této org. a prohlásí, že chtějí být vyňati z pojištění v ČR“. § 11 – Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných na pojištění . „ Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR anebo mimo území, avšak na základě příslušných právních předpisů“.


~ 19 ~ Dále pak Zákonem o mezinárodním právu soukromém a procesním, kdy v §16 je uvedeno že poměry z pracovní smlouvy se řídí – nedohodnou-li se účastníci jinak – právem místa, kde pracovník vykonává práci . V Zákoně o nemocenském pojištění jsou uvedeny ještě dvě skupiny zaměstnanců, kteří jsou pojištění podle předpisů toho státu, kde vykonávají práce. Jsou to : smluvní zaměstnanci a zahraniční zaměstnanci . Pojem smluvní zaměstnanec § 10 odst. 5-6) : Jedná se o zaměstnance, který má uzavřen pracovní vztah se zaměstnavatelem se sídlem ve státě, který není státem EU ani smluvním státem a pracuje v ČR u smluvního zaměstnavatele . Smluvní zaměstnavatel je zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnavatelem , s nímž má smluvní zaměstnanec uzavřen pracovní vztah, smlouvu o zapůjčení „pronájmu“ tohoto zaměstnance na určitou dobu . V takovémto případě je smluvní zaměstnanec účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání , pokud nepředloží potvrzení nositele pojištění toho státu, v němž má jeho zaměstnavatel sídlo, že je nemocensky pojištěn . Předloží-li takovéto potvrzení, je povinně pojištěn v ČR až po uplynutí 270 dnů zaměstnání v ČR u smluvního zaměstnavatele . Pozn: Smluvní zaměstnavatel přihlásí na příslušnou OSSZ zaměstnance do 8 dnů od vstupu do zaměstnání a to i tehdy, když předloží potvrzení , že je pojištěn u zahraničního zaměstnavatele u něhož má uzavřen pracovní vztah. Pokud by bylo doloženo potvrzení bude se pojistné odvádět až po uplynutí 270 dnů výkonu práce. Pokud by potvrzení doloženo nebylo, musel by zaměstnavatel odvádět pojistné ihned po uplynutí prvého zúčtované měsíce výkonu práce u smluvního zaměstnavatele v ČR. Pojem zahraniční zaměstnanec § 10 odst. 7): Zahraničním zaměstnancem je zaměstnanec, který je činný v ČR pro zaměstnavatele, který nemá na území ČR sídlo a nemá sídlo ani v žádném státě EU nebo smluvním státě. Nepracuje v ČR u žádné firmy se sídlem v ČR na základě smlouvy mezi jeho zahraničním zaměstnavatelem a touto firmou. Takovýto zahraniční zaměstnanec se může dobrovolně přihlásit k platbě pojistného a to pouze k platbě na důchodové pojištění a to podle Zákona o důchodovém pojištění . K bodu B - dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení: Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 20 ~ Podle smluv o sociálním zabezpečení platí pravidlo, že pokud byl zaměstnanec vyslán do státu, se kterým má ČR uzavřenu dvoustrannou smlouvu, je pojištěn v tom státě , z něhož byl vyslán a to bez ohledu na dobu vyslání . Pozn : Zpravidla 2 roky. Může však být i méně či dokonce 5 let. K bodu C - koordinační nařízení EU Příslušnost podle koordinačních nařízení EU se řídí podle jednotlivých států EU: místem výkonu práce , místem bydliště , místem sídla zaměstnavatele . Platí zde jedno pravidlo, že příslušnost k pojištění může být vždy jen v jednom státě ve smyslu shora uvedených podmínek . ( Zaměstnanec bude mít nárok na všechny druhy dávek toho státu, kde je jeho příslušnost k pojištění ) . Z těchto pravidel platí určité výjimky, které se vztahují na: A ) vyslané zaměstnance , B ) zaměstnance vykonávající práce zároveň na území dvou nebo více států EU pro jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů. k bodu A: Zaměstnavatel vysílá zaměstnance na území členských států EU: Pokud zaměstnavatel vysílá svého zaměstnance platí pro zaměstnance příslušné právní předpisy toho státu v němž zaměstnanec vykonává práci, ale zůstává nadále pojištěn ve státě , z něhož byl vyslán . Podmínky upravují jednotlivé dvoustranné smlouvy na poli sociálního zabezpečení mezi jednotlivými státy EU a koordinační nařízení . Podle koordinačních nařízení EU se za vyslaného považuje zaměstnanec u něhož vyslání nemá trvat déle než 24 měsíců. Je-li zaměstnanec vyslán z jednoho státu EU do druhého státu EU na dobu delší než 24 měsíců , podléhá od prvního dne vyslání předpisům toho státu, do něhož byl vyslán . Příklad č.1: Zaměstnanec je vyslán do Polska na dobu 8 měsíců. Je pojištěn podle předpisů ČR. Příklad č.2: Zaměstnanec je vyslán do Polska na dobu na dobu více než 24 měsíců. Pokud je zaměstnanec vyslán z jednoho státu EU do druhého státu EU na dobu delší než 24 měsíců, podléhá od prvního dne vyslání předpisům toho státu, do něhož byl vyslán. Pokud se příslušné instituce nedohodnou jinak. Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 21 ~ k bodu B): Zaměstnanec vykonává práci v ČR a zároveň na území dvou nebo více států EU pro jednoho zaměstnavatele se sídlem v ČR nebo u více zaměstnavatelů: Pokud má zaměstnanec bydliště na území ČR a pracuje u zaměstnavatele se sídlem v ČR jak na území ČR, tak i na území dalšího(ch) států EU , je pojištěn v ČR . Zaměstnanec si požádá příslušnou ČSSZ o vydání tiskopisu A1 – „Potvrzení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“, kdy v žádosti o vydání tohoto tiskopisu uvede všechny státy EU, kde ještě pracuje . S tímto tiskopisem se pak prokazuje ve státě EU , že je již pojištěn na území ČR . Další specifická pravidla pro určení příslušných právních předpisů je pak podstatné, zda zaměstnanec vykonává podstatnou část své činnosti ve státě bydliště. Pokud ano, řídí se jeho sociální zabezpečení právními předpisy státu jeho bydliště. Kritérium podstatné části činnosti se posuzuje podle pracovní doby či odměny v jednotlivých členských státech a považuje se za splněné, pokud ve státě bydliště je vykonáváno aspoň 25% ze všech činností. Pokud zaměstnanec nevykonává podstatnou část činnosti ve státě bydliště, platí tato pravidla pro určení příslušných právních předpisů. a) je-li zaměstnán jedním zaměstnavatelem, jsou příslušné právní předpisy státu sídla zaměstnavatele, b) je-li zaměstnán více zaměstnavateli, kteří sídlí v jediném členském státě, jsou příslušné právní předpisy tohoto státu sídla zaměstnavatelů, c) má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů se sídly jak ve státě bydliště, tak v jiném členském státě, jsou příslušné právní předpisy tohoto jiného členského státu odlišného od státu bydliště, d) pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů se sídly v různých členských státech, z nichž alespoň dva mají sídlo v různých členských státech jiných, než je členský stát bydliště, jsou příslušné právní předpisy státu bydliště. Příklad č. 3):


~ 22 ~ Zaměstnanec pracuje dva dny pro zaměstnavatele v ČR. Další dva dny pracuje na Slovensku a v pátek pracuje v Polsku . Má jednoho zaměstnavatele, který mu určil výkon práce v ČR a dalších státech EU. Bude pojištěn v ČR.

Příklad č. 4): Zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, má v ČR také bydliště, ale místo výkon práce jen na území států EU . Zaměstnanec bude pojištěn v ČR, neboť má v ČR bydliště. Opět musí požádat příslušnou ČSSZ o vydání tiskopisu A. S tímto tiskopisem se pak prokazuje ve státech EU, kde má výkon práce. Příklad č. 5): Čech s bydlištěm v ČR vykonává práci na plný úvazek pro německého zaměstnavatele. Pracuje v ČR a na pět až deset dnů v měsíci vyjíždí pracovat do sídla zaměstnavatele v Německu. Je pojištěn v ČR podle českých předpisů, neboť podstatnou část své činnosti vykonává v ČR. Příklad č. 6): Český zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvu se Slovákem, který bydlí na Slovensku. Zaměstnanec koná práci čtyři dny v týdnu v ČR, jeden den v místě svého bydliště na Slovensku. Je pojištěn v ČR podle českých předpisů, neboť nevykonává podstatnou část činnosti ve státě bydliště a jeho zaměstnavatel sídlí v ČR. Příklad č. 7): Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro zaměstnavatele A se sídlem v ČR a pro zaměstnavatele B se sídlem v Polsku. V ČR pracuje na plný úvazek, v Polsku pouze jeden den v týdnu. Je pojištěn v ČR podle český předpisů, neboť bydlí v ČR a podstatnou část své činnosti vykonává v ČR. Příklad č. 8): Zaměstnanec s bydlištěm v ČR pracuje střídavě v ČR, Rakousku a Německu pro společnosti se sídly v těchto státech. Pro zaměstnance budou příslušné české právní předpisy, neboť bydlí v ČR a přitom má dva zaměstnavatele (rakouského a německého, kteří sídlí ve dvou státech odlišných od státu jeho bydliště. Příklad č. 9):


~ 23 ~ Zaměstnanec české společnosti, který pro ni pracuje v ČR a bydlí na Slovensku, pracuje současně na Slovensku pro slovenského zaměstnavatele. Podíl jeho činnosti na Slovensku ke všem vykonávaným činnostem lze ohodnotit na základě jeho pracovní doby a odměny v obou státech jako 20% na území Slovenska a 80% na území České republiky. Zaměstnanec podléhá českým předpisům o sociálním zabezpečení, neboť ve státě bydliště nevykonává podstatnou část činnosti, a proto se právní předpisy určují dle sídla jeho zaměstnavatele, který sídlí v jiném státě než ve státě jeho bydliště.

Tiskopisy - přenositelné dokumenty ( bývalé tiskopisy typu E ): Tiskopisy , které se vztahují k příslušnosti k právním předpisům, mají v zemích EU jednotný obsah . Tiskopis typu A1 (bývalý E 10): Tento tiskopis musí mít u sebe každá osoba, která v rámci EU podléhá předpisům jiného státu, než je stát, v němž vykonává práci. Tzn., že tento tiskopis musí mít u sebe vždy zaměstnanec, který je: A ) vyslán svým zaměstnavatelem, aby pro něho pracoval na území jiného státu, pokud vyslání nemá trvat déle než 24 měsíců. Pozn.: Za vyslání se považuje i pracovní cesta na dobu více jak 10 dnů. Pokud by se jednalo o pracovní cestu kratší než 10 dnů nemusí být tiskopis A1 , pokud země kam zaměstnanec jede na pracovní cestu tento tiskopis nepožaduje . B ) pracuje na území více států trvale pro stejného zaměstnavatele nebo pro různé zaměstnavatele . Tiskopis A1 vystavuje příslušná správa sociálního zabezpečení, pokud výkon práce nepřekročí 3 měsíce. Pokud se bude jednat o výkon práce na delší dobu vystavuje tento tiskopis ČSSZ a to vždy na základě příslušné žádosti , kdy : u bodu A žádá o vydání tiskopisu příslušný zaměstnavatel, který zaměstnance vysílá a u bodu B žádá o vydání tiskopisu příslušný zaměstnanec . Příklad č. 10): Zaměstnanec pracuje střídavě v ČR pro českou společnost a na Slovensku pro slovenskou společnost. Podstatnou část vykonává na Slovensku, kde má také bydliště. Bude pojištěn podle slovenských předpisů, odvod pojistného bude realizován rovněž podle slovenských předpisů, a to i pokud jde o pojistné vypočtené z příjmu v ČR. Česká společnost pak předloží při kontrole OSSZ příslušnost zaměstnance ke slovenským předpisům, formou tiskopisu A1. Tento tiskopis vystaví zaměstnanci příslušná instituce na Slovensku. Poskytování dávek nemocenského pojištění: Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 24 ~ Dávky nemocenského pojištění se poskytují vždy podle toho státu, kde je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění nebo jehož předpisům podléhá . Zaměstnanec onemocní na území našeho státu , má zde zaměstnání ( pracovněprávní vztah ) je občanem státu EU - má nárok běžně na dávky nemocenského pojištění !! Pracovní neschopnost v jiném státě než EU: Zde ošetřující lékař v tom státě, kde onemocní zaměstnanec vydá zdravotní zprávu, kterou práce neschopný zaměstnanec musí úředně ověřit . Tuto zdravotnickou dokumentaci, pak předá příslušné posudkové komisi OSSZ, která rozhodne o oprávněnosti vystavení a uznání pracovní neschopnosti. DOHODA SE SLOVENSKEM: Zde se používají Slovenské nebo České tiskopisy , - tzv. vzájemné uznávání dokladů. Tzv. Nostrifikace - ověřování důvodu PN se nevyžaduje u pracovní neschopnosti, která :  netrvala déle než 30 kalendářních dnů.  -zaměstnanec předložil potvrzení o začátku pracovní neschopnosti současně s potvrzení o ukončení pracovní neschopnosti. Zaměstnanci ( pojištěnci ) a veřejné zdravotní pojištění: Z pohledu zdravotního pojištění se příslušnost řídí tak jak uvedeno v předcházejících kapitolách – sociální zabezpečení a nemocenské pojištění . Kromě tiskopisů uvedených na str. 19 - A1 (bývalé E101 a E102) je pro účely všeobecného přehledu nutné zmínit ještě další tiskopis typu S1, které slouží účelově jen pro oblast zdravotního pojištění – jejich péče . ( Bývalé tiskopisy E 103,106,108,109 a 123 ). Tiskopis S1 - používá se i pro oblast sociálního zabezpečení , kdy na základě tohoto bývalý E 103tiskopisu si osoby v diplomatických službách volí příslušnost k právním předpisům tátu, na jehož území pracují , nebo státu vysílajícího . Jedná se o tzv. vynětí z pojištění . Tiskopis S1 - tiskopis slouží k prokázání nároku na zdravotní péči zaměstnanců či bývalý E 106 OSVČ pracující v jedné zemi a trvale bydlící v jiné zemi. Tento tiskopis slouží i pro nezaopatřené osoby pojištěnce, pokud bydlí s pojištěncem v zemi jeho bydliště.


~ 25 ~ Tiskopis S1 - tímto tiskopisem se oznamuje ukončení nároku a péči v případě osoby bývalý E108 registrované v jedné zemi na základě příslušného tiskopisu vystaveného v jiné zemi. Příklad: Zaměstnanec přestane pracovat v zemi, kde byl evidován a kde mu byl vydán bývalý tiskopis E 106 . Tiskopis S1 - tímto tiskopisem potvrzuje pojišťovna nárok na zdravotní péči pro bývalý E109 rodinné příslušníky zaměstnance bydlícího v jiné zemi než zaměstnanec. Kdo je posuzován za rodinného příslušníka se řídí předpisy té země, kde bydlí zaměstnanec. Tiskopis DA1 Tiskopis slouží k uplatnění plnohodnotné zdravotní péče při vzniku bývalý E123 pracovního úrazu či nemoci z povolání , v případech, kdy má bydliště jinde, než ve státě , kde je pojištěn. Dále pak je tento tiskopis používán k prokázání nároku na čerpání zdravotní péče v případě pracovního úrazu či nemoci z povolání, kdy pobývá na území jiného státu než státu, kde je pojištěn . Vztahuje se to i na případy, kdy byla zdravotní péče již poskytnuta . Tiskopisy důchodového pojištění: Tiskopis P1– Tento tiskopis slouží jako souhrnný přehled rozhodnutí o důchodech, která bývalé E205 přijaly instituce v členských státech, v nichž dotyčné osobě vznikly nároky E207, E211 na důchod – vzájemné uznání důchodové doby. Tiskopisy pro přenos výplaty dávek v nezaměstnanosti: Tiskopis U1 - Tiskopis sloužící k dokládání doby pojištění pro vznik nároku na podporu, bývalý E301 v nezaměstnanosti. Tiskopis U2 - Tiskopis sloužící k doložení zachování nároku na dávky v nezaměstnanosti, bývalý E303 Poznámka: Jak z uvedených jednotlivých druhů tiskopisů vyplývá, slouží tyto k uplatnění nároku na veškeré druhy dávek z pohledu administrativního a následně finančního vypořádání. Většina informací probíhá mezi jednotlivými institucemi členských států. Tyto přenositelné dokumenty jsou předávány zatím v listinné podobě – papírových formulářů (v budoucnu bude přenos uskutečňován elektronickou cestou). Oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně při zaměstnávání cizinců: Jednou ze základních povinností zaměstnavatele zaměstnávajícího cizince Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 26 ~ placení pojistného v souladu se zákonem – i řádné plnění oznamovací povinnosti, tzn. přihlášení se k platbě pojistného za tohoto zaměstnance u té zdravotní pojišťovny, kterou si tato osoba zvolí! Tyto informace o přihlášení oznamuje zaměstnavatel prostřednictvím příslušných kodů u občanů Evropské unie . První přihlášení občana ze států Evropské unie použijeme kód E místo kódu P. Při opakovaném přihlašování občana ze států EÚ použijeme kód A nebo můžeme i P. Při odhlašování zaměstnance občana ze států EU použijeme kód O. Zaměstnanci ze třetích zemí - mimo evropskou unii: Při přihlášení občana z jiných států než EU použijeme kód C .Při odhlášení zaměstnance občana z jiného státu než EU použijeme kód O. Pozn.: Obecně je doporučováno přihlásil zaměstnance ze třetích zemí u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Cizinci – členové statutárních orgánů : Zde platí vždy zásada: Plynou-li jim příjmy z členství ve statutárních orgánech bude se odvádět těmto cizincům – statutárům vždy pojistné na zdravotní pojištění a daň podle našich předpisů, tj. 15%. Pozor změna od roku 2013: Výjimkou je zvláštní sazba daně, která se u daňových nerezidentů zvyšuje z 15% na 35%. Jedná se především o příjmy ze závislé činnosti vyplácené nerezidentům ČR, jako odměny členům statutárních orgánů (členům dozorčích rad, členům představenstva akciové společnosti, odměny společníků, jednatelů ). Pozor !!! Tam, kde bude mít statutár své zaměstnání v zemi, kde má trvalý pobyt a vedle toho bude ještě statutárním zástupcem v naší firmě - jedná se o cizince ze států EU , bude v tomto momentě muset předložit tiskopis vzor A1, deklarující skutečnost, že zaměstnanec i nadále podléhá právním předpisům této země, kde má hlavní zaměstnání a tudíž , že tam podléhá tamějšímu zdravotnímu pojištění . V tomto momentě pak budeme muset ujistit: příslušnou zdravotní pojišťovnu a vypočtené pojistné pak zaslat do toho státu, kde je pojištěncem a to podle p r á v n í c h předpisů toho státu, kde má zaměstnání . Tento odvod pojistného provedeme v té měně toho státu a na příjmový účet té instituce, kde je jako pojištěnec evidován. ( UE = měna EURA ).


~ 27 ~

Poznámky uživatelů:

Změna Zákona 435/2004 O zaměstnanosti s platností od 1. 1. 10 Do zákona o pobytu cizinců na území ČR ( 326/99 Sb.) byl vložen zákon č. 382/2008 Sb. , který upravuje institut tzv. Zelenou kartu . Zelená karta je tak zvláštním typem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání . Má tak tzv. duální charakter tj. na základě zelené karty bude mít cizinec povolení k : a) pobytu na území České republiky a b) zaměstnání. Smyslem této úpravy je odstranit nadbytečné administrativní překážky bránící operativnímu přístupu cizinců na Český trh práce v profesních , které nebudou v době 30 dnů od nahlášení volného pracovního místa úřadu práce obsazeny českým občanem, nebo občanem státu EU či EHP vydání zelené karty mohou žádat pouze občané států uvedených ve vyhlášce č. 29/2013 o stanovení seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty. Za tímto účelem pak vede Ministerstvo práce centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli povolení k pobytu – zelená karta. Potřebná data budou do této evidence automaticky přenášena z evidence volných pracovních míst po 30 dnech od nahlášení volného pracovního místa a dále volná pracovní místa označená ministerstvem průmyslu a obchodu , jako místa vhodná pro klíčový personál - tj. např. místo pro absolventa vysoké školy, kdy obsazení tohoto místa cizincem je žádoucí V souvislosti s procesem vydávání povolení k pobytu – zelená karta budou do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli takového povolení vyznačovat potřebné údaje zastupitelské úřady- tj. přijetí žádosti o vydání povolení k pobytu – zelená karta a Ministerstvo vnitra ( informace o vyhovění žádosti a následně o vydání průkazu o povolení k pobytu – zelená karta ). Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 28 ~ Zelené karty – postup při jejich získávání: Zaměstnavatel nahlásí na ÚP volné pracovní místo a v y s l o v í souhlas s tím, že nebude-li toto místo obsazeno do 30 d n ů českým občanem nebo občanem EU, může být toto místo přeneseno do centrální evidence pracovních míst u MPSV. Cizinec, který si z centrální volně přístupné evidence vybral pracovní místo, na které by měl zájem nastoupit, na z a s t u p i t e l s k é m úřadě požádá o zelenou kartu. K této žádosti, kdy za přijetí žádosti uhradí poplatek Kč 1 000,-, musí předložit následující doklady: a) cestovní doklad, b) 2 fotografie, c) doklady k prokázání příslušného vzdělání či odborné kvalifikace pro vybranou pracovní pozici. Na požádání pak je povinen doložit: a) výpis z rejstříku trestů příslušného státu – ( může být požadován i dodatečně) b) lékařskou zprávu – (zpráva o tom, že netrpí závažnou chorobou). Zastupitelský úřad z centrální evidence označí vybrané místo, které zablokuje pro další případné zájemce. Tím se automaticky zablokuje i v evidenci na MPSV a ÚP. Žádost o vydání zelené karty postoupí zastupitelský zahraniční úřad Ministerstvu vnitra, které do 30 dnů od jejího doručení rozhodne, zda ji vyhoví . Vyhoví-li MV žadateli, vyzve zastupitelský úřad cizince k převzetí vstupního víza za účelem převzetí zelené karty. Tuto je povinen cizinec vyzvednout do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR u příslušného odboru azylové a migrační politiky. V téže lhůtě je pak povinen ohlásit příslušnému inspektorátu cizinecké policie místo pobytu na území České republiky a předložit doklad o zajištění ubytování. Pozn.: Nesplnění této ohlašovací povinnosti je důvodem pro zrušení platnosti zelené karty. MV bude informovat zaměstnavatele, že vyhověl žádosti cizince o vydání zelené karty a že mu zelená karta byla vydána. Tímto okamžikem bude volné místo automaticky vymazáno z centrální evidence volných míst.


~ 29 ~ Poté může cizinec nastoupit do zaměstnání. Neučiní-li tak, je povinen zaměstnavatel kam měl cizinec nastoupit, nahlásit ÚP tuto skutečnost. Úřad práce pak neprodleně informuje cizineckou policii. V případech, kdy nedojde k nástupu na toto místo nejpozději do 45 dnů, bude toto místo opět nabízeno, jako volné. Cizinec se zelenou kartou nesmí vykonávat práci prostřednictvím agentury práce. Po jednom roce práce na zelenou kartu může cizinec požádat o povolení k dlouhodobému pobytu. V případě skončení pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a)–e) ZP může MV vydat novou zelenou kartu pro jiného zaměstnavatele. Zelená karta je vydávána ve 3 různých kategoriích a bude sloužit: 1 ) K oprávnění pobytu a zároveň k výkonu zaměstnání. A ) pro kvalifikované pracovníky s VŠ a klíčový personál typ „ A „ Aa) pro jejich rodinné příslušníky typ „DA„ B ) pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyúčtení typ „ B„ Bb) pro jejich rodinné příslušníky typ „DB „ C ) pro ostatní pracovníky - pomocné práce typ „ C „nebudou kladeny žádné požadavky. Dobaplatnosti zelené karty u kategorie „A„ a „B„ bude moci být prodlužována, nejdéle tři roky. U kategorie zelené karty „C„ nebude tato prodlužována. Tento typ povolení bude mít charakter časově omezeného povolení v rámci tzv. cirkulární migrace . Zelená karta se vydává s platností na dobu výkonu zaměstnání, nejdéle však: a) na 3 roky, jde-li o typ „A „, s možností prodloužení vždy maximálnědalší 3 roky . b) na 2 roky, jde-li o typ „B„, s možností prodloužení vždy maximálnědalší 3 roky . c) na 2 roky, jde-li o typ „C„, bez možnosti prodloužení. Prodloužení platnosti zelené karty:


~ 30 ~ Žádost o prodloužení platnosti zelené karty se podává na Ministerstvu vnitra ve lhůtě nejdříve 120 dnů a nejpozději 14 dnů před skončením její platnosti . a) b) c) d) e) f)

K žádosti o prodloužení zelené karty musí cizinec doložit: cestovní doklad, pracovní smlouvu, event. fotografii – individuálně posoudí MV, dále pak na požádání doklad o zajištění ubytování, lékařskou zprávu, že netrpí závažným onemocněním.

Příklad: Cizinec, který bude mít zájem o zaměstnání v ČR si v seznamu pracovních míst vhodných pro držitele zelené karty vyhledá místo, které by mu vyhovovalo. Na zastupitelském úřadu ČR požádá o vydání zelené karty na konkrétní pracovní místo. K žádosti uvede kvalifikační předpoklady, a v individuálních případech též zdravotní způsobilost k dané profesi. Jeho žádost bude postoupena na Ministerstvo vnitra, které o žádosti rozhodne do 30 dnů. Cizinec poté obdrží vstupní vízum , poté si vyzvedne do 3 dnů po vstupu na území ČR zelenou kartu a může nastoupit do zaměstnání . Tímto postupem odpadne jednání s úřadem jak pro zaměstnavatele, tak i pro cizince. Poznámky uživatelů: Změna zákona o pobytu cizinců na území ČR s platností od 1. 1. 2011 nový institut „M o d r é k a r t y“ . Princip získání „Modré karty“ je stejný jako karty zelené viz. předchozí pojednání s tím rozdílem, že modrá karta je určena pouze státním příslušníkům třetích zemí pro pracovní pozice s vysokou kvalifikací. Žádost o vydání modré karty je oprávněn podat cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která může obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie. Za vysokou kvalifikaci se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky.


~ 31 ~ Podávání žádosti o vydání modré karty a náležitosti k žádosti o získání modré karty: Žádost o vydání modré karty podává cizinec na zastupitelském úřadu. K žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen předložit. pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy, doklady potvrzující vysokou kvalifikaci, jde-li o výkon regulovaného povolání, doklad o splnění podmínek pro výkon takového povolání. Ministerstvo vnitra posoudí žádost a písemně informuje žadatele o to, zda splnil podmínky k vydání modré karty. Zde se předpokládá, že bude mít budoucí zaměstnavatel enormní zájem o vydání modré karty pro svého zaměstnance, kterého si vytipoval již při své žádosti obsadit pracovní místo cizincem na základě vydání modré karty. Platnost modré karty a její možné prodloužení: Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je platnost pracovní smlouvy, nejdéle však na 2 roky. Modrou kartu je možné prodloužit a to nejdéle na 2 roky. Totéž platí i pro rodinné příslušníky za účelem sloučení rodiny. Hlášení změn – ukončení zaměstnání, změna zaměstnání: Zaměstnavatel je povinen neprodleně hlásit veškeré změny v zaměstnání cizince na „modrou kartu“ a to Ministerstvu vnitra, které modrou kartu vydalo. (Jednalo by se o případy např. změny pracovního zařazení, ukončení pracovního poměru naze strany zaměstnavatele, ale i zaměstnance-cizince). Pokud by cizinec-držitel modré karty ukončil sám pracovní poměr musí tuto skutečnost nahlásit Ministerstvu vnitra nejpozději do 3 dnů. Pokud by ukončil pracovní poměr s úmyslem změny zaměstnání podléhá tato změna předchozímu souhlasu Ministerstva vnitra. (V takovémto případě ministerstvo vnitra posoudí situaci, především skutečnost, zda jsou i nadále zachovány všechny podmínky pro trvání již vydané modré karty. Jedná se o klasické správní řízení, ve kterém je vydáváno rozhodnutí zákona o správním řízení Správní řád).


~ 1 ~ Zaměstnávání občanů EU, cizinců, důchodců a studentů v roce 2013: Platné právní předpisy:

Recommend Documents