-1Vládní návrh ZÁKON ze dne
2012,
kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. I Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 19/2012 a ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., se mění takto: 1.
V § 90 odst. 3 se slova „podle § 129 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 129 odst. 2“.
2.
§ 129 zní: „§ 129
(1) Úřad rozhoduje na návrh účastníka, popřípadě uživatele, spory mezi ním a osobou vykonávající komunikační činnost podle§ 7, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě, s výjimkou sporů o povinnost k peněžitému plnění. (2) Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu námitky proti vyřízení reklamace nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení podle § 64 odst. 10, jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad. (3) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně. (4) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení podle odstavců 1 a 2 činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.“.
-2CELEX:32002L0022 3.
Poznámky pod čarou č. 49a a 58 se zrušují.
4.
V § 150 odst. 5 se slova „, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2“ nahrazují slovy „a § 113 odst. 6 a 7“. Čl. II Přechodné ustanovení Správní řízení vedená podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a nedokončená ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Český telekomunikační úřad podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 310/2010 Sb., kterou se stanoví vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění a technické náležitosti jeho užívání, se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV
Položka 110 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., zní: „Položka 110 a) Podání návrhu na rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích nebo námitky proti vyřízení reklamace podle § 129 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích
Kč
200,-
b) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti nebo mezi těmito osobami a jinými podnikateli působícími v jiném členském státě Evropské unie, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení
Kč
10 000,-
-3c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti nebo mezi těmito osobami a jinými podnikateli působícími v jiném členském státě Evropské unie, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení
4 % z této částky, nejméně Kč 200,a nejvýše Kč 500 000,-
d) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o uzavření smlouvy mezi poskytovatelem služby šíření rozhlasového a televizního vysílání a provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání
Kč
10 000,-
e) Podání návrhu na zpětné uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu
Kč
1 000,-.“.
CELEX:32002L0022 ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
-4-
-5-
Důvodová zpráva
Obecná část A. PŘEHLED DOPADŮ NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU 1. Základní identifikační údaje Název návrhu právního předpisu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Stanovený termín předložení vládě, SpolupředPředpokládaný termín Předkladatel v případě návrhu kladatel nabytí účinnosti vyhlášek předsedovi LRV MPO MSp 03. 2012 01. 2013 Transpozice práva EU: Číselné označení právních předpisů EU a jejich název v českém znění1
Termín stanovený pro implementaci .
2. Definice problému Vláda svým usnesením ze dne 9. listopadu 2011 č. 815 vzala na vědomí materiál „Analýza současného stavu problematiky účastnických sporů podle zákona o elektronických komunikacích, jejichž předmětem je peněžité plnění, včetně dopadů případného přenesení této agendy na soudy“. V tomto usnesení vláda uložila ministrům průmyslu a obchodu a spravedlnosti vypracovat a předložit vládě do 31. března 2012 návrh zákona, jímž bude ve smyslu výše uvedeného materiálu novelizován zákon o elektronických komunikacích - tedy převedeny kompetence rozhodovat účastnické spory o peněžitá plnění na soudy. 3. Cíl návrhu právního předpisu Cílem předkládaného návrhu zákona je převedení kompetence k řešení účastnických sporů o povinnost k peněžitému plnění na obecné soudy s tím, že řízení zahájená a nedokončená ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Český telekomunikační úřad. 4. Odůvodnění varianty přípravy legislativního návrhu ANO Uveďte varianty, které byly zvažovány. NE Uveďte důvody, proč nemohla být alternativní řešení zvažována. Úkol předložit návrh zákona vyplývá z usnesení vlády č. 815 ze dne 9. listopadu 2011 k Analýze současného stavu problematiky účastnických sporů podle zákona o elektronických komunikacích, 1
V případě, že se jedná o směrnici přijatou legislativním postupem, u které může být postupováno podle čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, tato skutečnost se výslovně uvede.
-6jejichž předmětem je peněžité plnění, včetně dopadů případného přenesení této agendy na soudy. 5. Stanovisko předkladatele k zpracování RIA. ANO Uveďte varianty, které budou v rámci RIA posuzovány. NE Uveďte zdůvodnění, proč nemá být k legislativnímu návrhu RIA zpracována. Předkládaný návrh zákona je předkládán na základě materiálu, který byl vládou schválen usnesením ze dne 9. listopadu 2011 č. 815, přičemž tímto usnesením byl ministru průmyslu a obchodu a ministru spravedlnosti uložen úkol předložit návrh zákona s vymezeným obsahem vyplývajícím ze schválené analýzy a úkoly zúčastněným orgánům (Český telekomunikační úřad, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí) zajistit přesun funkčních míst a souvisejících finančních prostředků z ČTÚ do resortu Ministerstva spravedlnosti. Dopad existující regulace řešení účastnických sporů o peněžitá plnění a dopad přesunu kompetencí na soudy je obsažen ve schválené analýze, která je přílohou důvodové zprávy k návrhu zákona. Dále předkládaný návrh zákona nespadá do kategorie oblastí vymezených čl. 3. 6 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace. Dopisem Mgr. Karolíny Peake čj. 6191/201-RSL ze dne 19. dubna 2012 byla předkládanému materiálu udělena výjimka z povinnosti zpracova RIA. Z důvodu přehlednosti jsou další části obecné části důvodové zprávy zpracovány podle šablony obsažené v materiálu Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace. 6. Přijetí prováděcích právních předpisů ANO NE Pokud ano, uveďte okruhy problémů a témat, které by měly prováděcí právní předpisy obsahovat.
7. Dotčené subjekty Podnikatelé v elektronických komunikacích, účastníci, Český telekomunikační úřad, soudy 8. Konzultace Konzultace byly provedeny s dotčenými orgány v souladu s čl. 2 Jednacího řádu vlády a s asociacemi podnikatelů v elektronických komunikacích při přípravě a tvorbě výše uvedené analýzy. V rámci meziresortního připomínkového řízení k tomuto návrhu zákona byly osloveny subjekty vymezené v čl. 5 Legislativních pravidel vlády a dále asociace podnikatelů v elektronických komunikacích. Připomínky byly vypořádány. 9. Dostupná data a zdroje statistik Analýza současného stavu problematiky účastnických sporů podle zákona o elektronických komunikacích, jejichž předmětem je peněžité plnění, včetně dopadů případného přenesení této agendy na soudy - materiál byl vytvořen na základě podkladů poskytnutých Českým telekomunikačním úřadem a Ministerstvem spravedlnosti
10. Charakteristika specifických dopadů 10.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty ANO NE Pokud ano, specifikujte. 10.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR ANO NE
-7Pokud ano, specifikujte. 10.3 Dopady na podnikatelské subjekty
ANO
NE
Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí v České republice, neboť žádosti o rozhodnutí účastnických sporů o peněžitá plnění, která v cca 26% museli podnikatelé adresovat jak na ČTÚ, tak i na obecné soudy v případě sporů o služby třetích stran, budou předkládat již jen na jedno místo. 10.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Pokud ano, specifikujte. 10.5 Sociální dopady ANO NE Pokud ano, specifikujte. 10.6 Dopady na spotřebitele ANO NE
ANO
NE
Účastnické spory o povinnost k peněžitému plnění nyní budou řešeny jedním orgánem oproti stávajícímu stavu, kdy spory o povinnost k peněžitému plnění za poskytnutí služby elektronických komunikací byly řešeny Českým telekomunikačním úřadem, tak spory vyplývající z neuhrazení služeb třetích stran soudy. 10.7 Dopady na životní prostředí ANO Pokud ano, specifikujte. 10.8 Dopady na rovnost mužů a žen ANO Pokud ano, specifikujte.
NE NE
11. Kontakty na zpracovatele
MgA. Mgr. Zuzana Chudomelová,
[email protected], 224 853 160
-8-
B. 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 1.2 Definice problémů Vláda svým usnesením ze dne 9. listopadu 2011 č. 815 vzala na vědomí materiál „Analýza současného stavu problematiky účastnických sporů podle zákona o elektronických komunikacích, jejichž předmětem je peněžité plnění, včetně dopadů případného přenesení této agendy na soudy“ (dále „Analýza účastnických sporů“). V tomto usnesení vláda dále schválila 1. přenesení kompetence rozhodovat účastnické spory podle zákona o elektronických komunikacích, jejichž předmětem je peněžité plnění, na soudy s účinností od 1. ledna 2013, s tím že Český telekomunikační úřad dokončí dosavadní agendu, 2. převod 50 funkčních míst a příslušných mzdových prostředků (včetně pojistného a FKSP) a souvisejících výdajů (zřizovací a provozní) z Českého telekomunikačního úřadu do rozpočtové kapitoly 336 - Ministerstvo spravedlnosti k 1. lednu 2013 v celkové výši 35 000 tis. Kč s tím, že toto opatření bude realizováno jako systémová změna, 3. převod dalších 50 funkčních míst a příslušných mzdových prostředků (včetně pojistného a FKSP) a souvisejících výdajů (zřizovací a provozní) z Českého telekomunikačního úřadu do rozpočtové kapitoly 336 - Ministerstvo spravedlnosti k 1. lednu 2014 v celkové výši 40 000 tis. Kč s tím, že toto opatření bude realizováno jako systémová změna, 4. snížení rozpočtové kapitoly Českého telekomunikačního úřadu v letech 2013 a 2014 podle bodu II/2 a II/3 tohoto usnesení ve prospěch rozpočtové kapitoly 336 - Ministerstvo spravedlnosti; a uložila ministrům průmyslu a obchodu a spravedlnosti vypracovat a předložit vládě do 31. března 2012 návrh zákona, jímž bude ve smyslu výše uvedeného novelizován zákon o elektronických komunikacích. Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo tedy povinno připravit novelu zákona o elektronických komunikacích tak, aby bylo výše uvedené usnesení vlády naplněno. 1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Zákon o elektronických komunikacích Rozhodování sporů o peněžní plnění
-9Rozhodování účastnických sporů upravuje § 129 zákona o elektronických komunikacích. Specifickým druhem účastnických sporů jsou spory o povinnost k peněžitému plnění, tedy řešení dlužných úhrad. Rozhodování účastnických sporů, které doposud upravuje § 129 zákona o elektronických komunikacích, je v případech sporů o plnění povinnosti k peněžitému plnění činností, která z podstaty věci nenáleží mezi činnosti příslušné do působnosti regulačního orgánu a Český telekomunikační úřad (dále také „ČTÚ“) ji dosud vykonává pouze na základě specifického stavu v České republice daného historickým vývojem. Regulační orgány, tedy podle českého právního řádu ČTÚ, jsou zřizovány v souladu s právem Evropské unie za účelem výkonu regulace v příslušném hospodářském odvětví. Regulací se přitom rozumí usměrňování hospodářských činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu, včetně ochrany uživatelů příslušných služeb vydáváním příslušných normativních nebo individuálních aktů na základě příslušného zákona a v jeho mezích. Rozhodování soukromoprávních sporů o povinnosti k peněžitému plnění mezi výše uvedenými spornými stranami tak jde výrazně nad rámec daného vymezení. Současně je třeba uvést, že v rámci sjednocování činnosti regulačních úřadů, alespoň v oblasti elektronických komunikací, je ČTÚ jediným národním regulačním orgánem, který se danou činností zabývá – regulační orgány ostatních členských států EU rozhodují pouze spory v otázkách ochrany spotřebitele (tj. spory o kvalitu služby a plnění podmínek jejího poskytování), které ale nejsou součástí výše vymezeného okruhu sporů. Vzhledem k výše uvedenému a na základě úkolu z usnesení vlády č. 254 ze dne 13. dubna 2011 zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu Analýzu účastnických sporů, na jejímž základě bylo přijato výše zmíněné usnesení vlády č. 815. 1.4 Identifikace dotčených subjektů Návrh právní úpravy se dotýká podnikatelů v oblasti elektronických komunikací, účastníků, Českého telekomunikačního úřadu a obecných soudů. 1.5 Popis cílového stavu Cílem předkládaného návrhu zákona je převedení kompetence k řešení účastnických sporů o peněžitá plnění na obecné soudy s tím, že řízení zahájená a nedokončená ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Český telekomunikační úřad. 1.6 Zhodnocení rizika Zásadním rizikem neřešení problematiky účastnických sporů o peněžitá plnění je kolaps Českého telekomunikačního úřadu při řešení této činnosti, nárůst stížností na nečinnost a podávání žádostí podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Stav této problematiky je popsán v Analýze účastnických sporů, která je přílohou tohoto materiálu a která byla podkladem pro úkol uložený vládou – převedení kompetence k řešení
-10těchto sporů na soudy. 2. Návrh variant řešení –varianty legislativního řešení Varianta nulová: nepředložení návrhu zákona. Při posuzování možných řešení nebylo, vzhledem k úkolu uloženému ministru průmyslu a obchodu a ministru spravedlnosti zpracovat návrh zákona, kterým se ve smyslu závěrů Analýzy účastnických sporů změní zákon o elektronických komunikacích, možné uvažovat o nulové variantě. Varianta první: novelizace zákona o elektronických komunikacích. Tato novela by postačovala k převedení kompetence řešit účastnické spory o peněžitá plnění na soudy. Zákon o správních poplatcích však obsahuje úpravu správního poplatku za řešení sporů o peněžitá plnění, které se vztahuje jak na spory mezi subjekty vykonávajícími komunikační činnost, tak i na účastnické spory. Úprava by tedy byla matoucí. Návrh by neřešil spory zahájené a nedokončené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Varianta druhá: novelizace zákona o elektronických komunikacích a zákona o správních poplatcích. Novelizace zákona o elektronických komunikacích, která umožní převod kompetence rozhodovat účastnické spory o peněžitá plnění. Vzhledem k provázanosti správního řízení se správními poplatky se novelizuje i zákon o správních poplatcích tak, aby se správní poplatek vztahoval jen na rozhodování sporů o peněžitá plnění mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost. Návrh by neřešil spory zahájené a nedokončené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Varianta třetí: novelizace zákona o elektronických komunikacích s přechodnými ustanoveními – řízení zahájená a nedokončená přecházejí na soudy dnem nabytí účinnosti zákona, a zákona o správních poplatcích. Na obecné soudy by byly převedeny i spory, které již v současnosti řeší Český telekomunikační úřad a jejichž rozhodování by nebylo dokončeno ke dni nabytí účinnosti zákona. Tato varianta by znamenala nápad na obecné soudy k jednomu datu v řádu desítek tisíc případů. Nejedná se o vhodné řešení i vzhledem k rozdílům správního a soudního řízení. Varianta čtvrtá: novelizace zákona o elektronických komunikacích s přechodnými ustanoveními – řízení zahájená a nedokončená dokončí Český telekomunikační úřad, a zákona o správních poplatcích. Návrhem bude převedena kompetence k řešení účastnických sporů o peněžitá plnění na obecné soudy s tím, že řízení zahájená a nedokončená ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Český telekomunikační úřad. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů všech variant
-11Obecně: Dopad na Český telekomunikační úřad V současné době na ČTÚ účastnické spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění rozhoduje celkem 111 zaměstnanců, z nichž je - 1 zařazen do 6. platové třídy, - 3 do 8. platové třídy, - 58 do 9. platové třídy, - 8 do 10. platové třídy, - 17 do 11. platové třídy, - 15 do 12. platové třídy, - 2 do 13. platové třídy a - 7 do 14. platové třídy (rozhodování ve II. stupni správních řízení). Tito zaměstnanci kromě těchto sporů o peněžitá plnění rozhodují i o námitkách proti vyřízení reklamace. Tato agenda v souladu s regulačním rámcem Evropské unie pro elektronické komunikace zůstává v kompetenci ČTÚ. V souladu s usnesením vlády ze dne 9. listopadu 2011 č. 815, bude však 100 funkčních míst převedeno ve dvou fázích k 1. lednu 2013 a k 1. lednu 2014 do resortu Ministerstva spravedlnosti. ČTÚ bude mít podle § 129 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích i nadále pravomoc rozhodovat o námitkách proti vyřízení reklamací na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, přičemž tyto námitky se budou moci i do budoucna týkat i peněžitých plnění a nelze zcela vyloučit, že výsledek správního řízení vedeného ČTÚ o námitce proti vyřízení reklamace může být jiný než výsledek soudního řízení zahájeného na návrh poskytovatele služby týkající se téže věci, tzn. výše vyúčtované ceny. Soud nebude rozhodnutím ČTÚ jako správního orgánu vázán (podle § 135 občanského soudního řádu platí, že otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám, bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho „vychází“) a spotřebitel tak bude mít v rukou dvě rozhodnutí orgánů veřejné moci ve stejné věci, kdy každé může obsahovat jiný závěr. ČTÚ bude mít i nadále rovněž pravomoc rozhodovat (v rámci řešení sporů podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, které zůstanou v jeho působnosti) o existenci či neexistenci právního vztahu (smlouvy) mezi zákazníkem a poskytovatelem služeb elektronických komunikací. To se může rovněž prolínat s rozhodováním soudů o sporech týkajících se peněžitých plnění vyplývajících z těchto smluv, neboť soud může u stejné smlouvy rovněž dojít k jinému závěru o její existenci nebo neexistenci než ČTÚ. Dopad na resort Ministerstva spravedlnosti Z ČTÚ má být dle výše uvedeného usnesení vlády převedeno 100 funkčních míst a odpovídající finanční prostředky ve výše uvedené výši, a to ve dvou fázích – k 1. lednu 2013 a 1. červenci 2014, s ohledem na to, že zahájená správní řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí ČTÚ.
-12Nelze očekávat, že extrémně vysoký nápad podání na soudy proběhne během prvních měsíců účinnosti novely zákona. I z toho důvodu byl rozdělen převod funkčních míst na soudy na dvě etapy. Zároveň lze očekávat, že nebudou soudy posíleny rovnoměrně. S ohledem na znalost rizikových oblastí, ze kterých je v současné době největší nápad podání na ČTÚ, je v zájmu resortu justice posílit zejména ty soudy s očekávaným největším dopadem. Dne 1. dubna 2012 nabývá účinnosti zákon, kterým se mění zákon o rozhodčím řízení tak, že bude možné uzavírat rozhodčí smlouvy i pro případy účastnických sporů o povinnosti k peněžitému plnění, dá se tedy očekávat, že nápad návrhů na rozhodnutí těchto sporů na soudy se bude postupně snižovat. Tomu nasvědčuje i fakt, že daná právní úprava byla podnikateli v elektronických komunikacích opakovaně iniciována a v průběhu jejích přijímání se podnikatelé intenzivně zajímali o průběh legislativního procesu, a lze z toho usuzovat, že řada sporů dnes řešených u Úřadu budou do budoucna řešeny v režimu rozhodčího řízení a nikoliv před soudy. Dalším významným faktorem je skutečnost, že již v současnosti řeší soudy spory o peněžitá plnění za služby třetích stran, podle analýzy se jedná o 27% případů, které zároveň řeší jak ČTÚ, tak i soudy. Dopad na soudy tedy bude o tento rozsah nižší, než je absolutní číslo všech případů řešených v současnosti ČTÚ. Zmírnění případných negativních dopadů souvisejících s přechodem agendy účastnických sporů k peněžitým plněním na soudy by měla přinést i probíhající elektronizace justice (zejména zdokonalení systému elektronického platebního rozkazu). V současné době probíhá testování tohoto systému. Lze očekávat, že bude spuštěn k 1. lednu 2013, a případy neuhrazených faktur jsou jedním z případů, kdy může být jeho využívání velmi efektivní způsobem řešení sporu. Centrální elektronický platební rozkaz (CEPR) funguje jako zkrácené řízení. Zavádí elektronický formulář, který žalobce na internetových stránkách vyplní, podepíše zaručeným elektronickým podpisem a odešle soudu. Žalobce může vymáhat částku až do výše 1 milionu Kč. Proti tomuto platebnímu rozkazu lze podat odpor, účastník má tedy možnost aktivní obrany. Provoz aplikace CEPR byl prozatím zahájen na 5 vybraných pilotních soudech (Krajský soud v Plzni, Obvodní soud pro Prahu 9, Okresní soud v Hradci Králové, Okresní soud v Jablonci nad Nisou, Okresní soud v Ostravě), přičemž postupné zapojení dalších soudů se očekává v druhé polovině roku 2012 po vyhodnocení pilotního provozu. Zatímco klasický platební rozkaz lze vydat i bez návrhu žalobce na rozhodnutí touto formou, elektronický platební rozkaz je možno podat pouze na základě jeho návrhu podaného prostřednictvím elektronického formuláře přístupného na internetových stránkách.CEPR je v české justici prvním využitím čistě elektronického vedení soudního spisu, který již nebude podporován spisem listinným. To značně sníží dopad převedení účastnických sporů o peněžitá plnění na soudy. To by měla zohlednit i analýza rozhodování soudů o účastnických sporech o povinnosti k peněžitému plnění za rok 2013, z níž vyplyne reálná potřeba navýšení počtu zaměstnanců soudů, kterou má ministr spravedlnosti ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu
-13zpracovat a předložit vládě do 31. března 2014 spolu s návrhem příslušné úpravy rozpočtové kapitoly 336 - Ministerstvo spravedlnosti. Varianta nulová: kolaps ČTÚ, nárůst stížností na nečinnost a podávání žádostí podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Varianta první a druhá: převedení kompetencí řešit účastnické spory o peněžitá plnění, nejasný způsob dořešení zahájených a nedokončených sporů. Varianta třetí: převedení kompetencí řešit účastnické spory o peněžitá plnění, nápad případů na soudy v řádech desítek tisíc k jednomu dni. Nejasné pro účastníky řízení. Varianta čtvrtá: převedení kompetencí řešit účastnické spory o peněžitá plnění, spory zahájené a nedokončené dokončí ČTÚ, které ke dni nabytí účinnosti převede 50 funkčních míst do resortu Ministerstva spravedlnosti, což zpomalí vyřízení těchto sporů. 3.2 Náklady Samotný návrh zákona není spojen s požadavky na navýšení prostředků ze státního rozpočtu České republiky. V souladu s usnesením vlády č. 815 z roku 2011 dojde k převodu funkčních míst a souvisejících finančních prostředků ve dvou etapách z ČTÚ do resortu Ministerstva spravedlnosti. Nepředpokládají se negativní dopady do sociální sféry, na životní prostředí, na podnikatelské prostředí, ani na rovné postavení mužů a žen. Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty. 3.3 Přínosy Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí v České republice, neboť žádosti o rozhodnutí účastnických sporů o peněžitá plnění, která v cca 26% museli podnikatelé adresovat jak na ČTÚ, tak i na obecné soudy v případě sporů o služby třetích stran, budou předkládat již jen na jedno místo. Přínosem je i systémové řešení těchto sporů stejně jako jiných obdobných sporů o dlužné úhrady jedním orgánem. 4. Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Na základě výše uvedeného předkladatel navrhuje toto pořadí variant: 1. Varianta čtvrtá: novelizace zákona o elektronických komunikacích s přechodnými ustanoveními – řízení zahájená a nedokončená dokončí Český telekomunikační úřad a zákona o správních poplatcích – plně a komplexně řeší úkol zadaný usnesením vlády k Analýze účastnických sporů
-142. Varianta první až třetí - řeší úkol zadaný usnesením vlády k Analýze účastnických sporů, má však systémové nedostatky 3. Varianta nulová – varianta nemožná. 5. Implementace doporučené varianty a vynucování Orgány odpovědnými za realizaci provedených změn jsou ČTÚ a Ministerstvo spravedlnosti. 6. Přezkum účinnosti regulace Vzhledem k tomu, že zákon o elektronických komunikacích implementuje regulační rámec EU z roku 2002 pro sítě a služby elektronických komunikací revidovaný v roce 2009, který samotný podléhá pravidelnému přezkumu, bude právní úprava přezkoumána na základě další změny tohoto regulačního rámce. 7. Konzultace a zdroje dat Návrh zákona byl zpracován ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Návrh zákona byl v rámci mezirezortního připomínkového řízení projednán v souladu s čl. 5 Legislativních pravidel vlády se všemi ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy, jejichž působnosti se právní úprava týká, a s asociacemi podnikatelů v elektronických komunikacích, tedy s Asociací provozovatelů mobilních sítí, Českým telekomunikačním klastrem, Českou asociací elektronických komunikací, Českou asociací telekomunikací, Asociací provozovatelů kabelových televizí a ICT Unií. Z uvedených asociací uplatnila připomínku pouze ICT Unie. Předkladatel obdržel 17 připomínek, které byly označeny jako zásadní. Materiál byl vládě předložen s rozporem s Českým telekomunikačním úřadem a s rozporným stanoviskem veřejného ochránce práv. 8. Kontakty na zpracovatele Ministerstvo průmyslu a obchodu – MgA. Mgr. Zuzana Chudomelová, odbor elektronických komunikací telefon: 224 853 160; fax: 224 852 455 e-mail:
[email protected] C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, konkrétně s čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. K zákonu o elektronických komunikacích se vztahují zejména tyto právní předpisy EU:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/EU ze dne 7. března 2002
-15o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/EU ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/EU ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/EU ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/EU ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/EU ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES. Směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/EU ze dne 9. března 1999 o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 676/2002/EU ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/EU ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/EU o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/EU o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/EU ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/EU o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/EU o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/EU o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Směrnice o univerzální službě, dle revidovaného znění čl. 1 odst. 2 „zakládá práva koncových uživatelů a odpovídající povinnosti podniků zajišťujících veřejně přístupné sítě a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací“.
-16Čl. 34 odst. 1 směrnice o univerzální službě stanoví, že „Členské státy zajistí, aby pro vyřizování nevyřešených sporů vyplývajících z této směrnice mezi spotřebiteli a podniky zajišťujícími sítě nebo poskytujícími služby elektronických komunikací, které se týkají smluvních podmínek nebo plnění smluv o zajišťování těchto sítí či poskytování služeb, byly k dispozici transparentní, nediskriminační, jednoduché a nenákladné mimosoudní postupy. Členské státy přijmou opatření, kterými zajistí, aby takové postupy umožňovaly spravedlivé a rychlé urovnání sporu, a popřípadě přijmou systém odškodnění nebo náhrad. Tyto postupy mají umožnit, aby spory byly řešeny nestranně, a nezbavují spotřebitele právní ochrany zajišťované vnitrostátním právem. Členské státy mohou rozšířit tyto povinnosti na spory týkající se jiných koncových uživatelů.“. Směrnice o univerzální službě má tedy za cíl ochranu práv uživatelů vůči podnikatelům zajišťujícím sítě nebo poskytujícím služby elektronických komunikací, a to především z toho důvodu, že uživatelé jsou slabší smluvní stranou a jejich ochrana a ochrana jejich práv musí být v právních předpisech silněji zakotvena a musí jim být poskytnuta možnost nenákladné a jednoduché obrany. Výše uvedený odstavec 1 ustanovení čl. 34 směrnice o univerzální službě se vztahuje na případy, kdy účastník aktivně napadá např. kvalitu poskytované služby, plnění smluvních podmínek, ale i výši vyúčtování za poskytnuté služby prostřednictvím námitek proti vyřízení reklamace, ať již formou reklamace (podle § 64 zákona o elektronických komunikacích), nebo přímo podle § 129 odst. 1 např. v případě sporů o porušení povinnosti přenositelnosti čísla podle § 34. Toto oprávnění uživatele zůstává i v případu přenesení agendy účastnických sporů, jejichž předmětem je povinnost k peněžitému plnění, na soudy. Uživatel disponuje na základě zákona o elektronických komunikacích mnoha oprávněními, jejichž plnění může na podnikateli vymáhat a v případě nesplnění žádat o rozhodnutí v této věci ČTÚ. Jedná se např. o povinnost přenositelnosti čísel (§ 34), povinné náležitosti smluv (§ 63), nepřetržité poskytování služeb (§ 61), přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací (§ 35). Plnění všech těchto povinností může účastník i nadále vymáhat prostřednictvím ČTÚ. Jeho nárok na mimosoudní řešení sporů je tedy zachován. Předkladatel naopak nepokládá vymáhání dlužných úhrad za spory, které reguluje směrnice o univerzální službě, resp. celý regulační rámec. Navrhovaná právní úprava je v souladu s právem Evropské unie, jejími právními zásadami a i s judikaturou Evropského soudního dvora. Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika v oblasti elektronických komunikací vázána. Těmito smlouvami jsou zejména Ústava a Úmluva Mezinárodní telekomunikační unie.
-17Důvodová zpráva Zvláštní část Změna zákona o elektronických komunikacích 1. K § 90 Legislativně technická úprava. Vzhledem k vypuštění odstavce 2 a následnému přečíslování ostatních odstavců v § 129 je nutné v § 90 upravit vnitřní odkaz na § 129. 2. K § 129 Úpravou § 129 odst. 1 se vyjímá oprávnění rozhodovat účastnické spory o povinnost k peněžitému plnění z kompetence ČTÚ. Současně s přenesením kompetence rozhodovat účastnické spory, jejichž předmětem je peněžité plnění na soudy, se ruší odstavec 2 upravující způsob podávání návrhu na rozhodnutí sporu ČTÚ podle § 129 odst. 1, který se týkal povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění. Z důvodu nadbytečnosti se ruší odstavec 5 § 129 zavedený zákonem č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jenž umožňoval uzavírat pro případ sporů o povinnosti k peněžitému plnění rozhodčí smlouvou. Po přijetí tohoto návrhu zákona se na uzavírání rozhodčích smluv bude vztahovat zákon o rozhodčím řízení. 3. Zrušení poznámek pod čarou č. 49a a 58 Legislativně technická úprava, v ustanovení § 129 již nejsou nadále poznámky pod čarou uvedeny. 4. V § 150 odst. 5 V § 150 se zrušuje zmocnění ČTÚ vydávat vyhlášku stanovující formu podávání žádostí podnikatele o rozhodnutí účastnického sporu o povinnosti k peněžitému plnění. Přechodné ustanovení Stanoví se, že správní řízení ve věci rozhodnutí účastnických sporů zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí ČTÚ podle stávajících právních předpisů. Zrušovací ustanovení Ke dni nabytí účinnosti se zrušuje vyhláška stanovující formu podávání žádostí podnikatele o rozhodnutí účastnického sporu o povinnosti k peněžitému plnění. Změna zákona o správních poplatcích Upravuje se Položka 110 Sazebníku, přílohy zákona o správních poplatcích, tak, aby se poplatek za zahájení správního řízení ve věci rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění vztahoval jen na spory podle § 127 zákona o elektornických komunikacíh. Zároveň se
- 18 sjednocuje poplatek za podání námitky proti vyřízení reklamace a za podání žádosti na rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 1 ve výši 200,- Kč. Účinnost Den nabytí účinnosti tohoto zákona se v souladu s usnesením vlády ze dne 9. listopadu 2011 č. 815 stanoví na 1. leden 2013.
V Praze dne 30. května 2012
RNDr. Petr Nečas v. r. předseda vlády
MUDr. Martin Kuba v. r. ministr
