Redak ní a jiné zprávy e-mailem p edsedkyni Mishce na adresu
[email protected]. Jinam je neposílejte!!! Centrální evidenci len vede p edsedkyn a údaje ke zve ejn ní p edává správci internetových stránek. Odpov d lo nám 42 len . Z nich 27 elektronické zasílání Cuk enky uvítalo, 2 byli spíš pro, 2 spíš proti a 11 z r zných d vod (špatný p ístup k internetu i tiskárn , nevhodný software) požádalo o zasílání v tišt né podob . Protože nevíme, jak nám tentokrát ten elektronický soubor vyjde, rozhodli jsme se k takovémuto pokusnému ešení: 26. íslo Cuk enky bude v papírové podob zasláno poštou (nebo p edáno osobn ) všem len m a Zden k Adámek sou asn p ipraví p íslušný soubor s Cuk enkou ke stažení. P ístup bude chrán n heslem, které bude „stahova m“ sd leno emailem; ti si stažení vyzkoušejí a sd lí nám výsledek. Takto (bez hesla) bylo upraveno již 25. íslo, na n mž jsme vše testovali. Tento postup platí zatím jen pro toto podzimní íslo, definitivní rozhodnutí p ijme prosincová výro ní lenská sch ze klubu. J.K. & Z. A. VÝRO NÍ SCH ZE V OSTRAV se bude ur it konat 4. prosince 2004. P ihlášku najdete v tomto ísle, lze využít i elektronické p ihlášky na našich internetových stránkách.
Milí tená i, letní vedra vykonala své, na „cukrové front “ se toho moc ned lo, a tak je i toto íslo pon kud chudší ve srovnání s tím p edchozím. Inu, není každý den posvícení, ale snad si i tak po tete a pokocháte se ukázkami zajímavých cuk ík . V souvislosti se srpnovým pr zkumem možnosti „odebírat“ Cuk enku v elektronické podob (viz samostatný lánek) vzplála na naší internetové drbárn diskuse mj. i o tom, zda je správné, aby m li k našemu asopisu volný p ístup i ne lenové, kte í se na nákladech na jeho vydávání a distribuci nijak nepodílejí. Domníváme se, že problémy ze zmín né internetové debaty by se m la v první ad zabývat výro ní sch ze, a tak je zatím jako redakce nekomentujeme. V dohod se správcem našich internetových stránek Zde kem Adámkem jsme se však (po ínaje tímto íslem) rozhodli zatím Cukenku na webu nevystavovat. N které informace a zejména ukázky zajímavých cukr budou uvedeny v jiných rubrikách naší internetové stránky, která by m la v p íštích m sících získat trochu jinou a doufáme že atraktivn jší podobu. Se Zde kem už na tom pracujeme, potýkajíce se s nedostatkem asu. Z propaga ních d vod však z stanou na webu starší ísla Cukenky nebo jejich ásti. Kone né rozhodnutí necháme na lenské sch zi. Snažíme se i o úsporu místa v tišt né verzi Cukenky – používáme jednotné drobn jší písmo a ukázky cukr jsme zmenšili na 70 % p vodní velikosti. Vadí-li vám to, ozv te se. P ejeme všem snesitelný podzim a pro tento rok se s vámi lou íme, protože p íští íslo Cuk enky vyjde až po átkem ledna, aby zachytilo pr b h a výsledky výro ní sch ze našeho klubu. Redakce
OLYMPIÁDA NA NAŠICH CUKRECH Na podzim vydá klub sérii osmi cukr , které p ipomenou historické úsp chy našich sportovc na olympijských hrách. Cuk íky budou rozd lovány len m obvyklým zp sobem, poprvé se tak stane na výro ní lenské sch zi v Ostrav . KATALOG NAŠICH CUKR NA INTERNETU N kte í jste si možná všimli, že se v listopadu 2003 objevil na internetu obrázkový katalog eskoslovenských a eských cukr , který vede a postupn dopl uje pan František ehák. Zatím byly z dostupných zdroj (tj. nutn neúpln ) zkatalogizovány eskoslovenské cukry (cca do roku 1990). Katalog eských cukr by m l být vytvá en v p íštím roce. Bude to však dílo náro né, zabere ur it n kolik let a každý, kdo by m l zájem, se na n m m že podílet. Bližší na adrese http://catalogue.barok.org/cz_index.php
ELEKTRONICKÁ CUK ENKA STARTUJE Zden k Adámek p išel na zajímavý nápad: Cukenku je možno uložit do jednoho souboru a ti lenové, kte í by m li zájem, by si ji mohli místo ekání na tišt nou verzi stáhnout z internetu a vytisknout si jen to, o co by m li zájem. Ušet ily by se náklady a majitelé barevných tiskáren by navíc m li kompletní barevnou verzi, což u obrázk není k zahození. V polovin srpna jsme proto vyhlásili anketu a dotaz, jak by se lenové na tuto možnost tvá ili, jsme zaslali e-mailem všem 88 len m, jejichž elektronické adresy jsme našli v seznamu len . Dev t e-mail se vrátilo jako nedoru itelné (páni a paní apková, Marek, Henn, Halamková, Tomsová, Paluchová, Pitrová, Med ická a Kundertová) údajn pro neexistující adresy. Prosíme proto všechny, kte í mají tu možnost, aby si p ekontrolovali své údaje v internetovém seznamu len a p ípadné opravy (nejen adres) zaslali
TLUS JOCH MÁ SV J CUKR Koncem srpna se Pavel Tlustý pochlubil vlastní sérií „Tlus joch v cukr“, kterou si nechal vyrobit u KAMO. V zá í ji doplnil i verzí na hn dém papí e s bílým cukrem (protek n , surový cukr je dražší). Ukázky p ineseme v p íštím ísle.
-1-
Pražská burza
Jaká byla? Nebývá obvyklé, aby akci hodnotil její po adatel nebo spolupo adatel. Avšak redakce m o referát požádala, a tak se budu snažit spíš než hodnotit hledat klady a zápory, které by pomohly dalším organizátor m tu p íští eskou burzu ud lat ješt p itažliv jší jak nabídkou cukr , tak spole enského programu.
host m Prahu ozá enou sluní kem. I s tramvajáckým ob dem byli všichni spokojeni. Takže burza se povedla, jelikož bylo hezké po así, byly p ipraveny nové série cukr a z p ihlášených ú astník se z vážných d vod nedostavili pouze dva. Sb ratel p ijelo 80, doprovázelo je 55 osob, celkem se tedy burzy zú astnilo 135 platících ú astník . Byli z 11 stát , nejvíce samoz ejm z eské republiky (55 osob), vesm s odjížd li spokojeni. Dostali jsme plno d kovných dopis a e-mail .
Vycházeli jsme ze základního p edpokladu, že náklady, zejména s ohledem na domácí sb ratele, musíme udržet dostupné pro každého. Možnost ubytování ve studentských kolejích a i tamní sál pro vlastní burzu tento p edpoklad spl ovaly. Horší už to bylo se slavnostní ve e í, protože se v koleji nep edpokládá restaura ní obsluha. Proto jsme rad ji zvolili restauraci, i za cenu složit jší dopravy. (Navíc celou naši p ípravu komplikovalo zvýšení daové sazby v pohostinství i ve výrob cukr .)
Jedné sb ratelce vykradli auto a rozbili u n j p ední sklo. I když jí ukradli jenom cukry, nepodezírala nikoho ze sb ratel . Pé í lenek klubu se poda ilo rychle opat it zasklení. Pokud budete organizovat burzu pro více zahrani ních host , výrazn stoupají režijní náklady (komunikace, doprava, r zná za izování). S t mito náklady je pot eba po ítat p i sestavování rozpo tu.
Nabídka vým nného materiálu na burze byla velmi nevyrovnaná a asi by bylo dobré se o ní poradit na naší výro ní sch zi. Mnozí sb ratelé nemají co nabídnout a cítí se odstrkováni t mi, kte í m ní tzv. „pod pultem“. Jsou to obvykle žádoucí série, které lze získat zase jen za n co žádoucího. Ale jak získat takovou valutu do hry? Asi není správné, aby si každý sb ratel nechal vyráb t vlastní cukry, tím by se vlastn ztratil celý smysl sb ratelství. Jak by ekl klasik Jára Cimrman (cituji): “Tudy cesta nevede“ (konec citátu). Ob as je možné koupit za normální cenu v tší množství zajímavých cukr , ale to je spíš náhoda než pravidlo. A ani cesty do zahrani í leckdy nep inesou kýžený výsledek. A tak musíme po kat, až i u nás bude turistický ruch požadovat i zajímavé cukry.
Je nutné s dostate ným p edstihem a v úzké spolupráci s výborem klubu naplánovat, kolik sérií a s jakým finan ním nákladem se bude vydávat. Do budoucna je také nutno po ítat s tím, že internet a e-maily budou hlavním (a nejlacin jším) zp sobem komunikace p i p íprav takových akcí. V tomto ohledu perfektn fungovala e-registrace, kterou p ipravil klubový webmaster Zden k Adámek. Co je nejd ležit jší? Vydržet fyzicky i psychicky! Z t ch, kte í nám pomáhali, je t eba jmenovat Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a Správu jejích ú elových za ízení, Centrálu cestovního ruchu eské republiky, Pražskou informa ní službu, Hellmu Praha a Muzeum policie R.
Ale t eba tomu bude úpln jinak. Otázka pen z už i u nás, p i sbírání n eho tak tit rného, jako je cuk í ek, za íná hrát d ležitou roli a rozd lí sb ratele na ty, kte í si mohou dovolit rozši ovat svou sbírku za peníze a ty druhé, kte í to budou dál považovat jen za hobby a rad ji své úspory uloží do n eho d ležit jšího. Je to m j názor, nikomu ho nevnucuji, ale zamyslete se nad ním.
Krom hlavního tria organizátor a jejich rodinných p íslušník (Miluše Beranová, Vladimír Ž árský a Helena Bubníková) pomohli s díl ími pracemi i další sb ratelé. Nap . Vendula Dubská skv le zorganizovala ob erstvení, Zden k Adámek s rodinou vyrobil pro všechny ú astníky krásné pam tní homoli ky, Danuška M sí ková usadila všechny ú astníky tramvajového výletu na krásné originální polštá e, V ra Gregová pomáhala s nást nkami a vyrobila jmenovky, paní V ra Kiselovi ová a paní Marie Viktorová p ipravily dáre ky na stoly, Margareta Tlustá držela pevn v rukou registraci ú astník a vybírání pen z a… Mnohé díky všem ostatním, kte í to všichni d lali s láskou.
Ob erstvení na burze v uzav eném salónku p isp lo ke klidné atmosfé e a bylo i velmi bohaté nabídkou. D kujeme všem lenkám, které s láskou p edvedly své kucha ské um ní. Dostatek prostoru dal vyniknout nápadité výstavce s mnoha zajímavostmi. To byl prvek, který bychom m li za adit na každou burzu. I tombola m la dobrý ohlas, snad jsme ji m li vyhlásit d ív. Výlet tramvají s možností navštívit muzeum hromadné dopravy byl ohrožován rekonstrukcí pražských ulic, ale nakonec p ece jen ukázal
Miloslava Ž árská
-2-
Dokumentace
-3-
Dokumentace
-4-
Dokumentace
Legenda: (1) Homolka pro ú astníky od Zdenka Adámka. (2) Alain Arlot z Francie p i sb ru hojn využíval kapes své zást ry v barvách francouzského klubu; (3) Nové triko KSBC. (4) Dánská, v n usm vavá sb ratelka Vibeke. (5) Radost z úlovk . (6) Míla Ž árská p i spole né ve e i diskutuje s Vendulou Dubskou. (7) Poradenská innost Lenky Novákové, aneb kampak se ten cizinec chystá? (8) Kolá , který p ímo vyzývá k p estávce na kafe. (9) Portugalský sb ratel. (10) estný návšt vník pan Linhart, který prakticky celý sv j život prožil v cukrovaru. (11) Pan Ž árský v roli pokladníka. (12) Doprovod m l n kdy o i navrch hlavy. (13) Mládí… (14) Velké pivo v podání Mileny Hlinkové. (15) Nad dary slunce. (16) Monique Pirson s manželem. A n kte í m li cukrolov pon kud omezen
-5-
Cukrové zprávy
P ÍRODNÍ MEDOVÝ CUKR Z VRBÁTEK
ŽIVEL
ÁDIL
Zhruba dv hodiny bojovalo ty iadvacet hasi ských jednotek s požárem, který ve tvrtek 26. srpna p ed polednem vypukl v cukrovaru v eském Mezi í í na Rychnovsku. Ohe zp sobil škodu za cca 90 milión korun a vážn poškodil výrobní halu s vybavením. Na míst zasahovalo 172 hasi jak profesionálních, tak i dobrovolných a poda ilo se jim zabránit rozší ení požáru na další objekty. Událost se našt stí obešla bez zran ní.
Stala se pro nás již pravidlem návšt va veletrhu Salima v Brn a jinak tomu nebylo ani letos. Pokaždé nás zde eká n jaké cukrové p ekvapení. Posledn to byly japonské cukry a homolka a letos to byl p írodní cukr z Vrbátek. A to dokonce ve dvou p íchutích - medové a citrónové. P i dotazu „Nebyla-li by n jaká prázdná krabice?“ dostalo se nám po chvíli váhání krabice medové, a to plné! Zárove jsme se dozv d li, že do m síce bude cukr b žn v prodeji. To se však nestalo, a tak jsme jeli p ímo do Vrbátek, kde nám sd lili, že zde si m žeme koupit tento cukr pouze na živnostenský list (který nevlastníme) a že ho budou dodávat pouze do velkoobchodu Makro, ale zatím neprojevili zájem. Tak nám nezbývalo než ekat a tak jako tak si sehnat n koho s živnostenským listem. Nakonec jsme se do kali a stali se majiteli 10 krabic medového a 10 krabic p írodního cukru. (Menší balení nevedou) Citrónová p íchu dodnes není na trhu.
Foto: server i-dnes
Cukrovar je jediným v Královéhradeckém kraji a pat í mezi nejv tší výrobce cukru v zemi. Pat í spole nosti Cukrovary TTD, nejv tší eské cukrovarnické firm . Rozhodujícími vlastníky spole nosti jsou francouzská spole nost Société Anonyme Sucriére do Berneuil sur Aisne a n mecký Nordzucker AG. Ti letos plánovali v eském Mezií í investice za 40 milion korun. Loni cukrovar zpracoval zhruba 340 tisíc tun cukrové epy a vyrobil rekordní množství 53 tisíc tun cukru. epu podnik kupuje zejména od p stitel z okres Rychnov nad Kn žnou, Hradec Králové, Náchod a Ji ín. Poznámka redakce: D kujeme Kate in Pelcové za rychlé upozorn ní na tuto politováníhodnou událost. Už zbývá jen dodat, že podle posledních zpráv má být výroba obnovena ješt letos na podzim, i když kampa možná za ne o n kolik týdn pozd ji.
Dobrá zpráva na záv r: V polovin srpna jsme zahlédli v obchod se zdravou výživou v P erov i jednotlivá balení. Takže cukru zdar a medovému zvláš . B. + Z. Adámkovi Poznámka redakce: V pražských prodejnách se tento cukr objevil o n co d ív než v P erov (no jo, ti Pražáci!) a n kolik balení tak oživilo burzovní tombolu.
-6-
Diskuse
CUKROVÁ SÉRIE ZA EURO - PRO
NE? abychom mu my ostatní museli závid t. Jde opravdu jen o navrácení ásti investovaných pen z, zvlášt u t ch zahrani ních sérií. Italští výrobci cukru nabízejí zcela legáln ke koupi cukrové série pro sb ratele v katalogu s ceníkem. Dnes už si je m žeme koupit i my. Proto tolik italských sb ratel nabízí svoje série tzv. “pod pultem“ (možná už n kte í mladší sb ratelé neznají tenhle socialistický termín pro nedostatkové zboží, vlastn i to nedostatkové zboží je už dnes zastaralý termín) vým nou za jiné adekvátní série, protože za ty svoje museli platit. Cht jí li je n komu darovat, vybírají si, kdo je jim sympatický, kdo je pro n d ležitý v p ísunu dalších cukr , i obecn významný. Ty ano, ty ne. Nejste-li ani jedno a nemáte-li jinou krásnou sérii na vým nu z ru ky do ru ky (pozor: série musí být žádaná a p i malém množství eských sérií a velkém po tu eských sb ratel zásobujících zahrani ní burzy už tu vaši „krásnou“ sérii také nikdo nemusí chtít, protože už ji má), pak z stáváte bez série, která by se vám tak líbila... Dal byste za ni ale 1 euro? Je tak krásná, tak výjime ná, tolik ji chcete? N kdo by nedal. N kdo ano a nep ipadal by si potupn a hloup jako „chudý žebravý p íbuzný“. Myslím, že to je ešení. Na poslední burze v n meckém Mainzu se stoly prohýbaly pod cukry, a to i pod cukry velmi starými (vzácnými), a trp livým „prohrabáváním“ se opravdu našly skvosty, dokonce i naprosto neznámé nejen staré eské cukry. Ale ve stejné místnosti v jednom rohu za presen ním stolem byly plastové krabice s nabalenými krásnými, barevnými, zajímavými sériemi. Za 0,5 €, za 1 €, za 2 € nejvíc. Jestliže jedu (z r zných d vod - zdravotních, asových, finan ních) na jednu burzu za rok, pak se mi koup i deseti takových sérií vyplatí, protože mi to vyjde levn ji, než objížd t burzy. A cožpak když mi je n kdo p iveze až pod nos na eskou burzu, protože já se ani na tu jednu za rok nem žu vypravit? Nikdo m p ece ke koupi nenutí je to moje svobodná v le, bu chci a koupím, nebo nechci a nechám být. Jestliže nemám série na vým nu, ale série chci, pak je to pro m jediná možnost, jak je získat. Zákazy prodeje nic ne eší a hlavn ti, co by si je rádi koupili, pak nem žou a jsou vlastn v nevýhod p ed t mi, kte í mají dostatek financí na výrobu vlastních sérií a na financování návšt v zahrani ních burz. Mezi námi, stejn se tomuto jevu žádným zákazem, žádným „morálním kodexem“ neubráníme a kdo by cht l hodn prodávat a draze prodávat, nepochodí, když nebude poptávka. Takže nezbohatne. P ed p ti lety jeden významný sb ratel íkal, že výroba vlastních cukr není sb ratelství. No a dnes už má n kolik vlastních cukrových sérií. Doba se m ní a my s ní.
Obdrželi jsme zajímavý p ísp vek, který tak trochu bo í n které stereotypy a rozhodn stojí za zamyšlení. Na jménu autora nezáleží (ostatn je redakci známo), jde o myšlenky. Upozor ujeme, že byl napsán už za átkem léta, tedy dlouho p ed naší nedávnou internetovou diskusí. Máte-li jiný názor, ozv te se. Máte dojem, že v KSBC by n kdo mohl zbohatnout prodejem cukr ? Tak p emýšlejte se mnou. Sb ratel m že získat cukry n kolikerým zp sobem: a) Vým nou s p áteli - vym uje jen pro sebe, v podstat kus za kus i hromádku za hromádku, bez po ítání. Proto obvykle nemá, co by dál mohl prodávat. b) Návšt vou burzy - zde už se stává, že cukr nabere víc, než jen pro sebe, obvykle proto, aby pod lil po svém návratu p átele, kte í se burzy z r zných d vodu nemohli zú astnit, i si vzpomn l na ty, kte í si na n j v jeho za átcích taky vzpomn li a tak se n jak „revanšuje“. Jelikož jde o p átele, pro by jim cukry prodával? Na burzu by jel tak jako tak, takže nepot ebuje, aby se mu peníze do akce vložené vracely, protože si sám rozhodn zna n zv tšil svoji sbírku. c) Škemráním p ímo u výrobce - pokud výrobce sb rateli vyjde vst íc, obvykle mu cukrové p ebytky z výroby daruje a nepožaduje žádnou úplatu. To, že sb ratel p inese láhev i jiný „prezent“ je od n j hezké a slušné. M že se stát, že sb ratel dostane cukr opravdu velké množství a i po p erozd lení mezi své sb ratelské kolegy mu jich ješt hodn zbude. Pak by ho mohlo napadnout, že cukry zpen ží, zvlášt , jde-li o série, které se staly prioritním zájmem mnohých sb ratel . d) Výrobou vlastních cukr - nejlépe cukrové série. Výroba cukr však n co stojí. V naší republice je tato ástka jakžtakž únosná (i když ne pro každého) a když se o výrobu série pod lí i n kolik sb ratel , je to ješt lepší. Pakliže je sb ratel aktivní, provozuje koresponden ní vým nu, jezdí na burzy a má dosti p átel, cukr mu asi moc nezbude. Výroba cukr v zahrani í je však už finan n nákladn jší a pak co s t mi, které zbudou? Hezky zabalit, opat it cenovkou a prodat zájemc m, aby se alespo ást pen z (nebo všechny?) vrátila. Ve všech p ípadech, a je to nemorální, že cukry dostal od výrobce zadarmo, i zd vodnitelné, že je draze zaplatil, m že ud lat nabídku a snažit se cukry sb ratel m prodat. O n kterých sériích je známo, že se k nim jinak než koupí sb ratel nedostane, protože nejsou a nebudou nikde voln k mání na vým nném stole. Pak je na zvážení, jestli je tolik chci a zaplatím a nebo budu brblat cosi o zbohatnutí a komercializaci a cukry si nekoupím a tedy mít nebudu. Brblat ovšem mohu v obou p ípadech. Dosud bylo všechno tak trochu s nadsázkou, ale te vážn . Tyhle situace se již d jí a nemyslím si, že by n kdo cht l a hlavn mohl zbohatnout tak,
-7-
Diskuse
pokud si naši sb ratelé vydali vlastní soukromou sérii, ne inili tak zcela ur it pro zisk, ale pro svou sb ratelskou propagaci, pro pot šení svých p átel a koleg a pro dobrý pocit, že i u nás v echách n co umíme a m žeme to nabídnout sv tu. Soukromý „vydavatel“ má tu výhodu, že cuk íky, které neudal hned, m že uložit k ledu a vytáhnout je na sv tlo boží t eba až po p ti letech. Mezitím p ibudou noví sb ratelé a zase bude zájem. Trochu jinak je to s klubovými sériemi. Ty byly vydány za peníze klubu, vybrané od len . Každý len má proto nárok na t i pare zdarma a má-li zájem, m že si p iobjednat další. Skladovat krabice s p ebytky není kde. Klub má zájem na vydání v tšího po tu kus , protože se tím zlevní výroba. A zbytek nad bezplatný p íd l rozprodá len m za režijní cenu. Na tom není nic špatného, spole né peníze se klubu vrátí. Dalo by se namítnout, že ta cena by mohla být vyšší než „režijní“, ale myslím, že bychom nem li být ziskoví, by také ne prod le ní. A že se takhle dostanou klubové série i k ne len m? A co má být, to bychom je pak nesm li ani m nit! Nemyslím, že by existovala série, kterou bych musel mít za každou cenu; vím, že nasbírat všechno se prost nedá. Dostanu-li i vym ním-li n jakou p knou sérii, jsem samoz ejm rád, ale ješt radši jsem, když si ji asem nasbírám sám. Ostatn sbírku netvo í zdaleka jen série. Existuje spousta jednotlivých cuk ík a n koho by mohlo napadnout (toho Itala už to napadlo) prodávat i ty, úhledn zabalené v balí cích. Kdo na to máš, kup si, ovšem jak to leží a b ží a nep ebírej! Kone n – což takhle „uhranout“ naše výrobce, aby nám as od asu prodali ukázku své produkce, každému lenovi stejný balí ek za režijní nebo mírn vyšší cenu? Filatelisté také mají svou novinkovou službu a nám by odpadlo pracné shán ní. Jenomže to už by asi nebylo sbírání, ale pouhé zakládání novinek. Holandská firma van Oordt zásadn odmítá zasílat svou produkci sb ratel m. íkáš si sb ratel? Nasbírej si! Myšlenka vyhradit na burze koutek pro legální prodej vypadá na první pohled sympaticky. Myslím však, že ani to problém ne eší. Kdo by mohl v tom koutku prodávat – jen kluby nebo kdokoliv? Kolik by bylo zájemc ? Zbyl by v bec n kdo v sále pro vým nu? A což tam takhle prodávat i jiný sb ratelský materiál krom cukr , t eba telefonní karty? Dovedeno ad absurdum: musíme po ádat vlastní burzy, když m žeme využít burz jiných sb ratelských klub ? Na sbírání HB cukru je p kná práv ta myšlenka nevýd le nosti a vzájemné podpory, která nás zatím odlišuje od ostatních sb ratelských obor . Pravda, nefunguje zcela ideáln , ale proto ji p ece nemusíme sami zám rn odbourávat.
Tak se zm nilo i jen to nezištné m n ní cuk ík na stolech, já nabízím co chci, ty si vezmi co chceš a nic se nepo ítá. Možná n kde v koutku duše šeptá druhý hlas: já jich p ivezl tolik a ten jen tak málo, nem lo by se „uzákonit“, s kolika cukry smí sb ratel na burzu? To už tady taky bylo a kdo ví?... A není to trochu falešná hra na nezištnost, když víme jak to chodí? Zauvažujme, jestli by p i burzách, které se po ádají, nebylo možné ud lat jakýsi „komer ní prostor“ - kousek p edsálí i roh sálu, kde by se mohly prodávat nejen cukry, ale i jiné pot eby pro sb ratele jako fólie, pájky, šanony, samolepky atd. stejn , jako se prodávají klubové cukry i reklamní p edm ty. Není to ponižující, není to urážející a není to ani znehodnocení sb ratelství. To znehodnocují úpln jiné v ci, ale o tom to tady a te není.
SÉRIE NEJSOU VŠECHNO Maje tu výhodu, že mým po íta em procházejí ve své kone né verzi všechny p ísp vky pro Cukenku a vím tedy p edem, co bude v ísle, zkusím zareagovat na n které názory z lánku CUKROVÁ SÉRIE ZA EURO – PRO NE? Rozum l-li jsem dob e, nepokládá pisatel prodej p ebyte ných sérií za nic špatného. Záleží však na tom, pro a jakým zp sobem se to d lá. Nejsem zcela srozum n s názorem, že prodávající sb ratel by m l po bezplatném pod lení jemu (z jakéhokoliv d vodu) sympatických koleg zbytek svého „zboží“ zpen žit, aby se mu aspo z ásti vrátily vynaložené náklady. Jiný d vod k prodeji totiž nemá. Je pravda, že návšt va zahrani ní burzy stojí (n kdy zna né) peníze a že ne každý našinec si ji m že dovolit. Aby se však „vyplatila“, musel by t ch p ebyte ných cukr , které získal na burze zadarmo, prodat nesmírné množství a nemohly by to být pouze série, protože ty se po stolech ani na zahrani ních burzách ve velkém neválejí. Znám zahrani ní sb ratele, kte í kv li jedné sérii zakoupí u výrobce celou tisícikusovou krabici (d sledek „non vendible singolarmente“). Je to jejich problém, jak a za kolik se p ebytk zbaví a p i p ípadném nákupu bych byl velmi opatrný. V polovin zá í nabízel jeden italský sb ratel e-mailem t etinu 120kusové série „Animals“ (zví ata) za 10 € + poštovné. Je to hodn nebo málo? Já bych ty peníze nedal. Ne proto, že bych je nem l (a navíc tuhle sérii už máme), ale není mi jasné, jak bych zaplatil (poplatky za pen žní p evody do zahrani í jsou dost vysoké) a hlavn : jak bych reklamoval p ípadné závady? Soudím, že ani sb ratelé, kte í si nechali vyrobit svou soukromou sérii, s prodejem nepo ítají (aspo u nás takový p ípad neznám). Ani známá drsná italská squadra své podpultní série neprodává, ale vym uje! Otázka vydávání sérií pro sb ratelské ú ely je v bec zajímavá. Nevím, jak to chodí venku, ale
Jarda Kolín
-8-
Zahrani ní cukrolovy - 1
SLADKÉ BÍLÉ NOCI aneb LETNÍ POBALTÍ A SANKT PETERBURG Ve dnech 1. až 11. ervence jsme podnikli autobusový zájezd p es pobaltské republiky do Sankt Peterburgu, d íve Leningradu. V jarní Cuk ence jsem slíbil, že o výsledku našeho tamního cukrolovu podám zprávu. Tady je i s ukázkami… bylo nezbytí, dokonce jsme za n zaplatili, n kdy I když se p edstava cesty tam v délce dvou tisíc až nek es anský peníz. Nap . za 10 ty ek (5 hn verst (o chloupek víc v kilometrech) jeví hr zn , dých a 5 bílých) jsme v baru luxusního obchodníp ežili jsme ji vcelku bez potíží, by cesty, zvláš ho domu Atrium na N vském prospektu vysolili ve východním Polsku, byly doslova ot esné. B padesát rubl , ale stálo to za to. hem 24 hodin jsme projeli Polskem, p ejeli Litvu, p i emž jsme u pumpy vyžebrali jednu p knou Jdouce po N vském prospektu, spat ili jsme zaty ku (litevské peníze jsme nem li), a dojeli do hrádku, kde byly ke káv podávány ty ky ve stohlavního m sta Lotyšska Rigy. jánku. Neodolal jsem a zasko il tam na kafe. Sám, paní cho b žela nap ed vyfotografovat poVytrvale pršelo. Celou prohlídku metropole jsme mník Kate iny Veliké. Kafe jsem vypil, hrst ty ek absolvovali pod deštníky a jen jsme vzdychali nad p emístil a došlo na placení – 130 rubl ! Teprve spoustou opušt ných kavárenských zahrádek, jevenku jsem zjistil, že jsem se rozšoupl v kavárn jichž personál byl beznad jn zalezlý. Zjistili jsme, p tihv zdi kového Grandhotelu Evropa. že Rižané velmi asto sladí zcela b žnými ty kami Dansukker a že tento cukr mají i u Mc DoLoni jsme získali t i kousky ze série „300 let Petrohradu“ kavárny „Lavka Smirdina“. I zašli jsme nalda, což jsme právem pokládali za podraz. tam osobn , co kdyby ješt n jaké m li. M li, boOk áli jsme až v zábavním a obchodním centru hužel nápis „300 let“ už z nich zmizel a my te Lido, kde m li p kné sá ky, ke všemu velice nevíme, že v té sérii jsou nejmén ty i kusy; p ídbale st ežené. Až doma jsme zjistili, že zrovna slušnou krabi ku jsem prohrabal až na dno. tenhle cukr už v naší sbírce máme. Zato ke snídani nám p edložili ješt hez í cuk ík se slonem a V Peterhofu, letním sídle ruských car , je nádherný park a v n m jsou krom skv lých fontán i byli jsme úsp šní i v p ímo ských lázních J rmala. Kdyby tak bylo víc asu… restaurace. Do jedné jsme vtrhli p t minut p ed zavírací hodinou a umluvili íšníka, aby nám ješt Zaujalo nás, že lotyšské sá ky vyrobené v bap inesl dv kávy. ekali jsme, že p inese dva lírn PERFEKTS PRO IEPAKOJUMI jsou dost šálky, ale dostali jsme dv po ádné konvi ky, neobvykle zabalené - jsou totiž sva ené jen na které jsme poctiv vypili a viditeln zhn dli. Co obou delších stranách. Je to z ejm specialita této lov k neud lá pro své hobby! Cukry m li ovšem firmy, jiné balírny (nap . ZZ PAK) sva ují své nádherné a p inesli nám jich nezištn celou hrst. sá ky a ty ky podobn jako u nás. U Mc Donalda m li p ímo narváno a mn bylo Z Lotyšska jsme pokra ovali do Estonska, ale líto kupovat to jejich bídné kafe. I prodral jsem se zde jsme bohužel nestav li; projeli jsme jen 28 km k pultu a doslova za val na obsluhu: „Dejte mi po jeho území a stanuli na ruských hranicích. ješt dva cukry!“ Dali a k mému p ekvapení to Celníci se o nás nezajímali, zato pasové odbavebyly ty ky (v Moskv mají sá ky). ní, to bylo dílo! Zlaté letišt Šereme jevo, na které jinak vždycky nadávám! V kavárn Art café jsme narazili na sérii s petrohradskými motivy. Ke kafi jsme dostali dva Naší první štací na ruské p d byla benzínová r zné kousky a z obsluhy jsme vymámili ješt pumpa na p edm stí Pskova. I když okolo ní pat etí. To d v e prohrabalo celou krabici, ale n jak noval nesmírný, ekn me, nepo ádek, v tamním nedbale, protože Alena objevila na sousedním malém kafebaru nám ochotn v novali n kolik stole tvrtý kousek, bohužel barbarsky roztržený. I sá k – po ádných to mack o hmotnosti 10 g, jak p edvedla ho servírce, ta šla znovu do krabice a už je tak na Rusi zvykem. š astn ho tam také našla. Na naše návrhy, že Do Sankt Peterburgu (po našem Petrohradu) bychom se do té krabice podívali sami, abychom jsme p ijeli ve velmi asných ranních hodinách. jí ušet ili práci, bohužel nep istoupila. Tyhle cukry Nasnídali jsme se v hotelu, který se m l stát na už jsme nikde jinde nevid li… p t dní naším domovem, a pak už jsme jen choNa zpáte ní cest jsme p enocovali ve Vilniusu dili, obdivovali to krásné m sto a p itom koukali po a druhý den jsme si jej prohlédli. Horor, skoro cukrech. V Petrohrad je spousta bister a kavárvšude se ježily cuk enky, zachránil to Mc Donald. ni ek se zahrádkami a HB cukru je tu oproti Moskv daleko víc. N které naše p íhody stojí za U hradu Trakai jsme t sn p ed odjezdem dom zaznamenání. objevili kafebar Markizas. M li jsme poslední litevské peníze, i dali jsme si jen jedno kafe, V našem hotelu m li p kné ty ky, p i každé sník n muž byl krásný cuk ík. P i placení jsme zjistili, dani jsme hrst p emístili. Doma jsme jich napo íže nám chybí 0,30 litu (asi 3 K ). Servírka jinou tali 34 a možná i vy ješt n jaké uvidíte na ostravm nu necht la, nakonec jsme jí vnutili dolar. Ale ské burze. v tom zmatku jsme si zapomn li íct o další cukr… Cukry jsme loudili, p emís ovali, objednávali si P kné to bylo, hned bychom tam jeli zas. A te je navíc ke káv (pikantní p i 10g balení!), a když se pokochejte ukázkami (zmenšení 7:10):
-9-
Zahrani ní cukrolovy - 2
Lotyšsko
eská pivnice
Lavka Smirdina
K r á s y P e t r o h r a d u (sehnali jsme jen tyhle ty i)
ížka znám, ale co je v ruštin „Pyžik“?
Petrodvorec
Sejdeme se? Tady! (10g ty ka)
Tohle dostanete ke stot icetirublovému kafi.
Skv lý podnik, ale za WC cht jí 10 rubl .
L i t v a (Trakai, Vilnius)
Desetigramový macek ze Pskova
Ješt jedno Lotyšsko…
… a Petrohrad
- 10 -
Co nevíte o cukru - 1
117 ZP SOB , JAK CUKR NI Í VAŠE ZDRAVÍ
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.
V pond lí 16. srpna obdržela redakce tento e-mail: Ahoj! Nevím zda se to hodí, ale na www.doktorka.cz jsem našel tento láne ek. Je to sice druhá strana sladkého cukru, ale možná je to odpov na to, pro vysypávat cukr (a zbavovat se pokušení), anebo pro nevysypávat a hlídat ho zav ený v pytlí cích a ty kách aby se k n mu nikdo nedostal. Tak nevím :)) Ahoj Zdenek (Adámek)“. Seznam h ích , za n ž údajn m že ubohý cukr, nás natolik zaujal, že jej bez úpravy otiskujeme. P edem upozor ujeme, že p i jeho tení je t eba mít po ruce Akademický slovník cizích slov a hlavn nepodléhat panice. A aby se vysypáva i neradovali, upozor ujeme, že p i ho ení cukrového obalu opat eného vrstvi kou plastu vzniká bojový plyn fosgen. Dr. Nancy Appletonová je profesorkou, v deckou pracovnicí, konzultantkou na výživu a autorkou ady knih o zdravé výživ a zdravém životním stylu. V následujícím lánku vám nabídneme seznam neblahých následk nadm rné konzumace rafinovaného cukru na náš organismus, který vytvo ila na základ ady v deckých publikací. Cukr m že oslabit imunitní systém. 34. Cukr m že zvýšit hladinu glukózy v krvi a Cukr narušuje hladiny minerál v organismu. inzulínovou odezvu u uživatelek hormonální Cukr m že zp sobit hyperaktivitu, úzkost, poruchy antikoncepce. koncentrace a chování u d tí. 35. Cukr m že p ispívat k vzniku onemocn ní Cukr m že výrazn zvýšit hladinu triglycerid periodontu (ozubice). (tuk ) v krvi. 36. Cukr podporuje vznik osteoporózy. Cukr p ispívá k útlumu obranných reakcí proti 37. Cukr p ispívá ke kyselosti slin. bakteriální infekci. 38. Cukr m že zp sobit snížení senzitivity k inzulínu. Cukr zp sobuje ztrátu elasticity a funk nosti tkání; 39. Cukr vede k snížení tolerance glukózy. ím více cukru jíte, tím více elasticity a funk nosti 40. Cukr m že zp sobit snížení hladiny r stového ztrácejí. hormonu. Cukr snižuje hladinu HDL (dobrého cholesterolu). 41. Cukr m že zvýšit hladinu cholesterolu. Cukr vede k deficitu chrómu v organismu. 42. Cukr m že zvýšit systolický krevní tlak. Nadm rná konzumace cukru vede k rakovin 43. Cukr m že zp sobit ospalost a snížení aktivity d tí. 44. Cukr m že zp sobit migrénu. prsou, vaje ník , prostaty a kone níku. Cukr m že zvýšit hladinu krevní glukózy nala no. 45. Cukr m že narušit vst ebávání bílkovin. Cukr zp sobuje deficit m di. 46. Cukr m že zp sobit potravinové alergie. Cukr narušuje vst ebávání vápníku a ho íku. 47. Cukr m že p isp t ke vzniku cukrovky. Cukr m že oslabit zrak. 48. Cukr m že zp sobit toxémii b hem t hotenství. Cukr zvyšuje hladinu neurotransmiter (nervových 49. Cukr m že p isp t ke vzniku ekzém u d tí. p enaše ) dopaminu, serotoninu a norepinerfrinu. 50. Cukr m že zp sobit onemocn ní srdce a cév. Cukr m že vést k hypoglykémii (snížení hladiny 51. Cukr m že narušit strukturu DNA. cukru v krvi). 52. Cukr m že zm nit strukturu bílkovin. Cukr m že zp sobit p ekyselení trávicího traktu. 53. Cukr m že p isp t k stárnutí k že a ke zm nám Cukr m že zp sobit rychlý nár st hladiny struktury kolagenu. adrenalinu u d tí. 54. Cukr m že zp sobit šedý o ní zákal. Narušené vst ebávání cukru je asté u lidí s 55. Cukr m že zp sobit rozedmu plic. funk ní poruchou st ev. 56. Cukr m že zp sobit aterosklerózu. Cukr m že urychlit stárnutí. 57. Cukr m že podpo it zvýšení hladiny LDL (špatného Cukr m že vést k alkoholismu. cholesterolu). Cukr kazí zuby. 58. Cukr m že podnítit vznik volných kyslíkových Cukr p ispívá k obezit . radikál v krevním e išti. Vysoký p íjem cukru zvyšuje riziko Crohnovy 59. Cukr snižuje aktivitu enzym . choroby a ulcerativní colitidy. 60. Cukr m že trvale zm nit zp sob aktivity bílkovin v Cukr p sobí zm ny, které se asto nacházejí u lidí organismu. s žalude ními i dvanácterníkovými v edy. 61. Cukr m že zp sobit d lení jaterních bun k a Cukr m že zp sobit artritidu (zán t kloub ). zv tšení jater. Cukr m že zp sobit astma. 62. Cukr m že zvýšit množství tuku v játrech. Cukr m že zp sobit kvasinkovou infekci (Candida 63. Cukr m že zp sobit zv tšení ledvin a patologické Albicans). zm ny v ledvinách. Cukr m že zp sobit žlu níkové kameny. 64. Cukr m že poškodit slinivku. Cukr m že zp sobit ischemickou chorobu srde ní. 65. Cukr m že zvýšit zadržování tekutin v organismu. Cukr m že zp sobit zápal slepého st eva. 66. Cukr je nep ítel íslo 1 st evní peristaltiky a m že Cukr m že zp sobit roztroušenou sklerózu. zp sobovat zácpu. Cukr m že zp sobit hemoroidy. 67. Cukr m že zp sobit krátkozrakost. Cukr m že zp sobit k e ové žíly. 68. Cukr m že narušit výstelku kapilár.
- 11 -
Co nevíte o cukru - 2 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80.
81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92.
93.
Cukr m že zp sobit k ehkost šlach. Cukr m že zp sobovat bolesti hlavy. Cukr m že p etížit slinivku. Cukr m že nep ízniv ovlivnit školní prosp ch d tí. Cukr m že zp sobit zrychlení delta, alfa a theta vln mozku. Cukr m že zp sobovat deprese. Cukr zvyšuje riziko rakoviny žaludku. Cukr zp sobuje dyspepsii (nedokonalé trávení). Cukr m že zvýšit riziko onemocn ní na dnu. Cukr zvyšuje inzulínovou odpov u lidí, kte í konzumují dietu s vysokým množstvím cukru ve srovnání s lidmi se sníženým p íjmem cukru. Cukr zvyšuje fermentaci v tlustém st ev . Cukr m že zp sobit snížení funkcí dvou krevních protein - albumin a lipoproteiny, což vede k neschopnosti organismu metabolizovat tuk a cholesterol. Cukr m že zp sobit shlukování krevních desti ek. Cukr m že narušit hormonální rovnováhu. 83: Cukr m že vést k tvorb ledvinných kamen . Cukr m že zp sobit p ecitliv lost hypothalamu na rozli né stimuly. Cukr m že vést k závratím. Strava s vysokým obsahem cukru zna n zvyšuje hladinu sérového inzulínu. Dieta bohatá na cukr m že vést k rakovin žlu níku i žlu ovod . Strava bohatá na cukr bývá chudá na antioxydanty. Vysoká konzumace cukru u mladistvých t hotných žen je spojena s dvounásobným rizikem porodu dít te s malou porodní váhou. Vysoká konzumace cukru m že vést ke zkrácení doby t hotenství u adolescentních žen. Cukr zpomaluje pr chod potravy zažívacím traktem. 92: Cukr zvyšuje koncentraci žlu ových kyselin ve stolici a bakteriálních enzym v tlustém st ev . Toto m že modifikovat žlu na rakovinotvorné slou eniny a zp sobit rakovinu tlustého st eva. Cukr váže a narušuje enzym fosfatázu.
94. Cukr zp sobuje závislost. 95. Cukr m že zp sobit intoxikaci podobnou alkoholové. 96. Cukr m že zhoršit premenstrua ní syndrom. 97. Cukr m že utlumit lymfocyty (bílé krvinky). 98. Organismus vytvá í p i metabolismu cukru 2x až 5x více krevních tuk než p i metabolismu škrobu. 99. Rychlé vst ebávání cukru podporuje nadm rný p íjem potravy u obézních lidí. 100. Cukr m že zhoršovat p íznaky u d tí s poruchami pozornosti (ADD). 101. Cukr nep ízniv ovliv uje elektrolytové složení mo i. 102. Cukr m že negativn ovlivnit funkci nadledvinek. 103. Cukr má potenciál navodit abnormální metabolické procesy u zdravého jedince a podpo it chronická degenerativní onemocn ní. 104. Vysoký p íjem sacharózy m že být d ležitým rizikovým faktorem rakoviny plic. 105. Cukr zvyšuje riziko d tské obrny. 105. Vysoký p íjem cukru m že zp sobit epileptický záchvat. 107. Cukr vykrmuje rakovinové bu ky. 108. Cukr zp sobuje vysoký krevní tlak u obézních lidí. 109. Nitrožilní výživa s glukózou m že omezit p ísun kyslíku do mozku. 110. Cukr zvyšuje hladinu estradiolu ( nejsiln jší forma estrogenu) u muž . 111. Cukr m že snižovat hladinu vitamínu E v krvi. 112. Cukr m že p ispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby. 113. Cukr podávaný p ed asn narozeným d tem, zvyšuje hladinu krevního cukru, což zp sobuje ztrátu cenného cukru, vody a solí mo í a zvyšuje riziko dehydratace a elektrolytového rozvratu. 114. Cukr podávaný p ed asn narozeným d tem též ovliv uje množství produkovaného oxidu uhli itého, což dále zhoršuje potíže s plícemi. 115. Cukr m že zp sobit i zhoršit akné. 116. Cukr hraje roli p i vzniku rakoviny slinivky u žen. 117. Dieta s velkým množstvím rafinovaného cukru snižuje u ební kapacitu mozku.
Webové stránky Dr. Appletonové a zdroje, z kterých erpala, naleznete na www.nancyappleton.com
Chlubíme se svými
CUKRY SE SPORTOVNÍ TÉMATIKOU I tentokrát vám p inášíme p kné ukázky, za n ž d kujeme Veronice Blažkové, Vlast Masa íkové, Roman Sláde kové, Jaroslavu Michalíkovi a sami sob . P i rozhodování, co je to sport, jsme se pohádali. Tlus joch totiž prosazoval n které nevyhovující nám ty, tvrd , že nap . i návšt va jakéhokoliv hostince
(o hernách nemluv ) je dneska sportem, a to dokonce adrenalinovým. Nepochodil, uznán byl jen kule ník. Naopak já jsem neprorazil s cukry hanbatých podnik , i když, jak pravil MUDr. Uzel, ta innost zde provád ná je golfem nemajetných. J.K.
- 12 -
- 13 -
- 14 -
Co se nevešlo do minulého ísla… Posledn jsme slíbili otisknout ukázky série „Uni ov“ MUDr Karla Stupky a druhého dílu série „Mašinky“. Zde jsou (zmenšeno):
- 15 -
St ídavá k ížovka o ceny 1
2
3
4
5
6
7
A
VODOROVN : A. Táta; výzva k tichu. B. Moravská vina ská oblast; vydedukovat. C. Hlavní m sto Peru; náboženská skupina; cizí
B C
mužské jméno (Pavel). D. Slovenská eka; d evina; zaru ení.
D
E. Místnost v chalup ; vysoké karty; pokladna. F. Roky; tlupa;
E
osamoceno. G. Nápoj z fernetu a toniku (expr.); pat ící Tomovi.
F
H. Úder rohy; druh pásovce.
G
SVISLE: 1. Ožehnouti; pohupovat. 2. Morda; osamocení; primitiv-
H
ní plavidlo. 3. Pramáti; nástroj d evorubce; d m (expr.) 4. TAJENKA. 5. Nepohoda; skálopevné stanovisko; vrchol (z angl.) 6. Velká ná-
asopis … tajenka zdroj zábavy i pou ení.
doba; vlásenka; Plavecké ostrovy. 7. Nadpisy; p ístroj na va ení
aje. NÁPOV DA : APAR; SAMOA; TOP.
Ješt jedna k ížovka o ceny 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
A B C D E F G H I Redakce Cuk enky Vám vinšuje … (dokon ení v tajence) VODOROVN : A. Potrestání; na ono místo (bás.); ohrada. B. Aspik; kompletní; eská eka. C. P ibližn (zast.); zimní m síc; padat na kolena. D. Cestovní pr kaz; arabský pozdrav; korálové útesy. E. TAJENKA. F. Jednotka genetické informace; zna ka našich aut; asové období. G. Žhá i; opak zla; zkratka obvodního výboru. H. Sou ást portlandského cementu; druh pásovce; výkv t národa. I. Slovensky " eta"; hudební zna ky; asiat. SVISLE : 1. B h kon ; Indián. 2. Ranní vláha; pop vek. 3. Název sykavky; sjednotit. 4. Solmiza ní slabika; schránka m kkýš . 5. Foglar v hrdina (Jan). 6. Prezent; jméno spisovatel Fleminga. 7. Ko kovitá šelma; p edložka. 8. Neatakovat. 9. Chemická zna ka hliníku; hnací za ízení (mn. .). 10 . Polní rostlina; pomluva. 11. Polní nemocnice. 12. Provád ti plení; domácky Olga. 13. Škudlivé; zkratka informa ních technologií. 14. Ambaláž; setnina. 15. P íbuzné; starov ký nájezník. 16. Verdiho opera; st edov ký ko ovník. NÁPOV DA : ALELA; ALIT; APAR. CUK ENKA – asopis pro sb ratele hygienicky baleného cukru a všechny další cukromily a podporovatele. Vydává Klub sb ratel baleného cukru, eská Republika. Elektronická verze: www.ksbc.cz Redak ní rada: Pavel Tlustý, Jaroslav Kolín. Adresa redakce: Ing. Pavel Tlustý, Olbramovická 712, 142 00 Praha 4-Kamýk, tel 241 716 087, 602 239 858, e-mail
[email protected] Toto íslo vyšlo v íjnu 2004 v nákladu 110 kus . Nevyžádané p ísp vky, natož cukrové, se s díky nevracejí. :-))
- 16 -
NEPRODEJNÉ!!!
Klub sb ratel baleného cukru Vás zve na svou Výro ní lenskou sch zi spojenou s Vým nným dnem HB cukr , která se koná v sobotu 4.12.2004 v Ostrav Program:
10.00 – 11.00 Prezence 11.00 – 12.30 Výro ní sch ze KSBC 12.30 – 13.30 Spole ný ob d 13.30 – 16.00 Vým nný den
Ú astnický poplatek v etn ob da:
- len klubu - doprovod
Jedná se výhradn o klubovou akci.
Hotelový d m JIND ICH Nádražní 66 Moravská Ostrava Tel.: +420 596 112 979 www.hd-jindrich.cz 300,- K 150,- K (po 1. 11. 2004 400/200,- K za osobu! )
P ihlášky a veškeré dotazy zasílejte nejpozd ji do 1. 11. 2004 na adresu: Romana Sláde ková Nad Terasou 8/1164 723 01 Haví ov 1
Tel.: +420 723 044 625 Mail:
[email protected] nebo formulá em z www.ksbc.cz
Potvrzení p ihlášky zašlu spole n s plánkem místa. Ubytování si zajist te individuáln . Navrhujeme nap íklad tato ubytovací za ízení: - Hotelový d m Jind ich, Nádražní 66, Mor.Ostrava, tel.596112979,fax.596112776 (750-1300K ) - Hotel PALACE, 28. íjna 59, Mor.Ostrava te: 596158111, fax: 596111616 (500-1140K ) - Hotel Polský d m, Pod bradova 53, Mor.Ostrava tel:596122001, fax:596111616 (800-1600K ) - Ubytovna D SDC Ostrava, Muglinovská 1038, Ostrava-P ívoz, tel:596984000 (130-240K ) Vše vybráno v bezprost ední blízkosti konání burzy. Další odkazy na ubytování www.ostravainfo.cz (odst ihn te a zašlete na adresu: Romana Sláde ková, Nad Terasou 8/1164, 723 01 Haví ov 1, nebo emailem:
[email protected])
Záva zná p ih lá ška na Výro n í p íjmení
l e n s ko u s c h z i K S B C a v ý m n n ý d e n jméno
adresa telefon
email
Doprovod (po et osob)
www.ksbc.cz
