Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.24
Zateplování budov minerálními deskami Kapitola 29 Příprava materiálu před zpracováním Bc. Leoš Pater
30. 10. 2013
Obsah ÚVOD – ANOTACE..................................................................................................................................... 1 1
PŘÍPRAVA MATERIÁLŮ PŘED ZPRACOVÁNÍM ..................................................................................... 2
2
DOPORUČENÁ LITERATURA ................................................................................................................ 5
3
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE......................................................................................................... 6
4
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 7
Úvod – anotace Výukový materiál představuje způsoby přípravy jednotlivých druhů materiálů používaných při zateplovacích pracích. Výklad je doplněn kontrolními otázkami. Výukový materiál je určen žákům 3. ročníku vzdělávacího oboru 33-67-H/01 „Zedník“ a zájemcům o získání profesní kvalifikaci „Zhotovitel zateplovacích systémů“ 36-022-H. Výukový materiál pokrývá nejdůležitější obsahovou část odborných předmětů „Technologie“ a „Odborný výcvik“.
1
1
Příprava materiálů před zpracováním
Příprava materiálů před zpracováním je pro každou skupinu materiálů jiná. Jednotlivé materiály připravujeme podle pokynů výrobce uvedených na původním obale. Suché maltové směsi Pokud se před lepením tepelné izolace vyrovnává podklad, je nutné připravit hmoty pro tyto úpravy - obvykle modifikované malty. Jejich příprava je podobná přípravě běžných malt. Suchá maltová směs je předem výrobcem namíchaná směs plniv, pojiv a popř. přísad. Na stavbě se do této směsi jen přidá voda, v poměru předepsaném výrobcem. Smíchání s vodou se provede dle typu směsi a pokynů výrobce v klasické staveništní míchačce nebo pomocí elektrického mísidla nebo míchadlem ve vrtačce. Lepicí hmoty Příprava lepicích hmot závisí na jejich druhu. Disperzní lepicí hmota k přímému použití se po dodání pouze promíchá. Disperzní lepicí hmota k doplnění cementem se před použitím na staveništi dodatečně upraví vmícháním cementu. Jednotlivé poměry míchání, případně druh cementu, udává výrobce. K míchání se obvykle používá elektrické mísidlo nebo vrtačka s míchací hřídelí. Pro míchání je nejvhodnější pryžová nádoba. V žádném případě nesmí být použita korodující nádoba. Suchá lepicí hmota se před použitím rozmíchá s vodou, v poměru udaném výrobcem. K míchání se obvykle používá elektrické mísidlo nebo vrtačka s míchací hřídelí. Pro správné zamíchání platí pravidlo: lepicí hmotu vsypat do nádoby s doporučeným množstvím vody a zamíchat pomaluběžným mísidlem. Suché lepicí hmoty se po promíchání s vodou nechají obvykle 5 až 10 minut odležet a potom se znovu řádně promíchají. Pro strojní nanášení se suché lepicí hmoty míchají s vodou přímo v nanášecím zařízení. Každá lepicí hmota má svou dobu zpracovatelnosti, po jejímž překročení je další zpracovávání hmoty nemožné. Proto se k nanášení připravuje pouze takové množství, které lze v době zpracovatelnosti využít. Přidávání jakýchkoliv jiných hmot, než je výrobcem předepsáno (například písku, prostředků proti zmrznutí, cementu apod.) nebo nadměrného množství vody, je zakázané vede a k vadám a poruchám na zateplení. Přidávání vody v průběhu doby zpracovatelnosti je stejně rizikové a výrobci jej zakazují. Tepelné izolace Desky z pěnového polystyrenu nebo z minerální vlny se na stavbě použijí v dodaném stavu, nanejvýš se upraví řezáním na potřebný tvar. Desky z pěnového polystyrenu lze řezat pilkou nebo nožem, ale především se jejich rozměry upravují řezačkami na polystyren. Desky z minerální vlny se rozměrově upravují speciálním nožem. Desky z minerální vlny s příčnou orientací vláken (lamely) se dodávají se speciálně upraveným povrchem nebo se před lepením musí na jejich lepený povrch celoplošně nanést lepicí hmota. Jejich rozměry se upravují pilkou. Mechanicky kotvicí prostředky 2
Hmoždinky a kotvicí lišty nevyžadují žádnou zvláštní přípravu. Kotvicí lišty se rozměrově upravují nůžkami na plech. Pozornost je třeba spíše věnovat vrtání otvorů pro jejich osazení. Podle druhu podkladu musí být zajištěna možnost vrtat buď s příklepem, nebo bez poklepu. Vrtání s příklepem vyžadují podklady z hutných stavebních materiálů (beton, plná cihla). Bez příklepu se vrtají otvory pro hmoždinky v pórobetonu a v dutých cihlách. Důležité je mít k dispozici dostatečné množství nových vrtáků předepsaného průměru. Opotřebované vrtáky nedovolují přesně vyvrtat otvor, což způsobuje problémy při osazování hmoždinek. Těsnicí prvky Těsnicí polyuretanové pásky se musí připravit v odpovídajících tloušťkách pro různé šířky spár. Těsnění je zajištěno, jestliže těsnicí pásek ve spáře je stlačen alespoň na jednu třetinu své tloušťky v nestlačeném stavu. Například pro tloušťku spáry 3 mm volíme těsnicí pásek o tloušťce v nestlačeném stavu cca 10 mm. Štěrková hmota Příprava stěrkové hmoty pro výztužnou vrstvu je stejná jako příprava lepicí hmoty. Pro správné zamíchání platí pravidlo: stěrkovou hmotu vsypat do nádoby s doporučeným množstvím vody a zamíchat pomaluběžným mísidlem. Rozmíchá se s vodou v poměru udaném výrobcem a nechá se 5 až 10 minut odležet. Po odležení se znovu řádně promíchá. Síťovina ze skelných vláken Pásy síťoviny ze skelných vláken se obvykle nařežou předem na potřebné délky. Pruhy síťoviny pro zpevnění v rozích otvorů a na nárožích, se připraví vyříznutím pruhu z pásu síťoviny. Omítkoviny a nátěry Omítkoviny k přímému použití se po případném přiředění vodou řádně promíchají, obvykle ve svém obalu. K míchání se používá elektrické mísidlo nebo vrtačka s míchací hřídelí. Při míchání omítkovin je vhodné dodržovat spíše menší otáčky hřídele, aby nedošlo k nadměrnému zanesení vzduchu do připravované hmoty. Pro míchání je vhodná míchací hřídel s míchacím účinkem shora dolů. Pro míchání nátěrů se používá míchací hřídel s vyšším účinkem míchání. Suché omítkoviny, se před použitím rozmíchávají s vodou. Množství vody udává výrobce. Pro míchání nesmí být použity nádoby z korodujícího kovu, optimální jsou pryžové nádoby. Po prvním promíchání s vodou se směsi nechávají před dalším promícháním 5 až 10 minut odstát. S vodou se rozmíchává vždy pouze takové množství, které lze v dané době zpracovatelnosti využít. Při strojním nanášení suchých omítkovin probíhá míchání s vodou přímo v nanášecím zařízení. Stejně jako v případě všech ostatních hmot nesmí být přidávány přísady, které nejsou předepsány výrobcem a omítkoviny se nesmí dodatečně ředit. Pří přípravě omítkovin se doporučuje pro jednu nepřerušovanou plochu fasády v jednom barevném tónu dodržovat stejnou výrobní šarži. S jinou výrobní šarží potom začínat vždy na místě, kde se případný vnímatelný barevný rozdíl potlačí (například roh budovy, rozhraní úrovní atd.). V některých případech povrchových úprav je nutné omítkoviny při přechodu z jedné šarže na druhou vzájemně promíchat. Obdobná situace nastává při použití obkladů, kdy se pro vyloučení případných ostrých barevných přechodů doporučuje promíchat obkladové prvky z jednotlivých balení. 3
Kontrolní otázky: 1. Jakým způsobem se připravují suché maltové směsi? …………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………... 2. Jakým způsobem se připravují těsnící pásky? …………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………….. 3. Jakým způsobem se připravují omítkoviny a nátěry? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………..
4
2
Doporučená literatura 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. ZATEPLOVÁNÍ STAVEB, CERM Brno: 2000. ISBN 80-7204-164-9. 4. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4. 5. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. PORUCHY A REKONSTRUKCE STAVEB II, Brno: Era group, spol. s.r.o., 2005. ISBN 80-7366013-X. 6. Ladislav Linhard. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing a.s, Praha: 2010. ISBN 978-80-247-3361-6. 7. Antonín Vaněk. STROJNÍ ZAŘÍZENÍ PRO STAVEBNÍ PRÁCE, Sobotáles, Praha: 1999. ISBN 8085920611. 8. Ing. František Tichý, Ing. Václav Mužík. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, SIA, Praha: ISBN 80-85380-37-4. 9. TZB info-zdroj internet
5
3
Použitá literatura a zdroje 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. ZATEPLOVÁNÍ STAVEB, CERM Brno: 2000. ISBN 80-7204-164-9. 4. TZB info-zdroj internet
6
4
Seznam obrázků
7