Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.11
Diagnostika automobilů Kapitola 14
Teplotně - časový spínač pro ventil studeného startu Libor Blahuta
30.9.2012
Obsah ÚVOD ...................................................................................................................................................... 1 TEPLOTNĚ - ČASOVÝ SPÍNAČ PRO VENTIL STUDENÉHO STARTU. ............................. 2
1 1.1
FUNKCE. .......................................................................................................................................... 2
1.2
TEPLOTNĚ - ČASOVÝ SPÍNAČ - POPIS. ............................................................................................ 2
1.3
OBOHACENÍ PO STARTU.................................................................................................................. 3
1.4
TEPLOTNĚ ČASOVÝ SPÍNAČ SE SKLÁDÁ Z: ...................................................................................... 3
1.5
ELEKTRONICKÉ OVLÁDÁNÍ............................................................................................................... 4
2
DOPORUČENÁ LITERATURA.................................................................................................. 5
3
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ........................................................................................ 6
Úvod Výukový materiál „Diagnostika automobilů“ je určený pro studenty 3. a 4. ročníku oboru 39-41-L/01 Autotronik a 3. ročníku oboru 23-68-H/01 Automechanik. Diagnostika automobilů je nejdůležitějším krokem oprav strojů, nebo automobilů k následnému správnému určení závady a jejímu odstranění. Tento materiál je určený k dokonalejšímu zvládnutí výukových celků v předmětech „Diagnostika“ a „Opravárenství a diagnostika“. V kapitole je popis teplotně časového spínače pro ventil studeného startu.
1
1
Teplotně - časový spínač pro ventil studeného startu.
1.1
Funkce.
V závislosti od teploty motoru je při startu vstřiknutá dodatečná časově omezená dávka paliva. Při studeném motoru vznikají v nasávané směsi kondenzační ztráty. Aby se tyto ztráty eliminovaly a tím se ulehčilo spouštění studeného motoru, musí se za spouštění studeného motoru vstřikovat doplňující dávka paliva. Tento doplňkový systém se používá při určitých typech vstřikování např. L-Jetronic , KE-Jetronic…. Skládá se z ventilu studeného startu a teplotně časového spínače.
1.2
Teplotně - časový spínač - popis.
Teplotní časový spínač ohraničuje vstřikovací čas ventilu studeného startu v závislosti na teplotě motoru. Teplotní časový spínač pozůstává z elektricky vyhřívaného bimetalového pásku, který vypíná anebo zapíná kontakt v závislosti na teplotě. Spíná se napětím ze svorky +50 ze spínací skříňky. Je namontovaný v bloku motoru, aby snímal skutečnou teplotu. Teplotně časový spínač určuje délku sepnutí ventilu studeného startu. Při dlouhém startování, anebo opakovaných startech ventil už víc nevstřikuje. Doba sepnutí závisí od zahřátí teplotně časového spínače teplem od motoru a teplem od vlastního elektrického vyhřívání. Vlastní vyhřívání spínače odporovou spirálou je potřebné na to, aby se ohraničil maximální čas sepnutí ventilu studeného startu a tím nedošlo k nadměrnému obohacení směsi. Při studeném startu je pro stanovení čas sepnutí rozhodující zejména výkon vyhřívací spirály (např. při
2
20°C je vypnutí po 7,5 sek.). Ohřátím motoru na provozní teplotu se teplotně časový spínač ohřeje natolik, že je stále rozepnutý a sepnutí ventilu je zamezeno.
1.3
Obohacení po startu.
Obohacení směsi dostatečným množstvím paliva zlepšuje při nízkých teplotách chod motoru po startu. Tato funkce je upravená tak, že je zaručený rozběh motoru při všech provozních teplotách při minimalizovaném množství paliva. Obohacení po startu je teplotně a časově závislé. Snižuje se z teplotně závislé počáteční hodnoty přibližně lineárně v závislosti na čas. Doba obohacení je proto na začátku zapnutí funkcí teploty. Řídící jednotka udržuje obohacení směsi (závislé na teplotě) asi 4,5 sekundy na jeho maximální hodnotě a potom ji postupně snižuje, např. po startu při 20°C, je fáze obohacení ukončená asi za 20 sekund.
1.4
Teplotně časový spínač se skládá z:
1. Elektrické připojení. 2. Těleso. 3. Bimetal. 4. Výhřevné vinutí. 5. Elektrický kontakt.
3
1.5
Elektronické ovládání.
Y-14 Ventil studeného startu. S-77 Teplotně- časový spínač. Na obrázku je základní zapojeni ventilu studeného startu a teplotně časového spínače, který používá vstřikování např. K-Jetronic. V některých typech řídicích jednotek spíná ventil studeného startu řídicí jednotka motoru ECU.
4
2
Doporučená literatura
1. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel I. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0. 2. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0. 3. Gscheidle, Rolf a kol. Příručka pro automechanika. Praha : SOBOTÁLES, 2002. ISBN 80-85920-83-2.
5
3
Použitá literatura a zdroje
1. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel I. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0. 2. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0.
6