Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18
Dřeviny Kapitola 11 Rozpoznávání dřevin Ing. Hana Márová
30.9.2012
1
Obsah 1
ÚVOD – ANOTACE............................................................................................................................... 1
2
ROZPOZNÁVÁNÍ DŘEVIN..................................................................................................................... 2
3
DOPORUČENÁ LITERATURA ................................................................................................................ 5
4
POUŽITÁ LITERATURA......................................................................................................................... 6
5
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 7
1
Úvod – anotace
Kapitola pojednává o původu dřevin. Je zde popsána všeobecná charakteristika jehličnatých a listnatých dřevin. Seznámíme se se stručným návodem jak postupovat při určování jednotlivých dřevin. V závěru kapitoly jsou tři kontrolní otázky. Zpracovaný materiál je možné použít při výuce odborných předmětů oborů vzdělávání truhlář 33-56-H/01, tesař 36-64-H/01 a studijního oboru nábytkářství 33-42-M/01.
1
2
Rozpoznávání dřevin
Původ dřevin
Podle původu rozlišujeme dřeviny domácí, zdomácnělé a cizokrajné (exotické). Dřeviny domácí jsou naše původní dřeviny např. smrk, jedle, borovice, modřín, buk, dub. Původ bývá označován názvem provenience. Známé značky jsou např. jihočeská borovice, šumavský smrk, karpatský modřín. Jednotlivé dřeviny se podle oblasti výskytu liší tvarem i technickými vlastnostmi. Dřeviny zdomácnělé jsou dřeviny, které původem nejsou z našich krajin. Byly dovezené, daří se jim u nás a rozrostly se podobně jako dřeviny domácí např. douglaska, akát, ořech černý. Největší význam mají rychle rostoucí dřeviny s vyšší produkcí dřeva – douglaska, topol. Dřeviny cizokrajné (exotické – exoty)se k nám dováží ze zámoří např. mahagon. Některé se pěstují pro okrasu.
Všeobecná charakteristika jehličnatých dřevin
Anatomická stavba jehličnatých dřevin je jednoduchá a dřevo není nikdy pórovité. Dřevo má výrazné letokruhy s patrným rozdílem mezi jarním (světlejším a měkčím) a letním (tmavším a tvrdším) dřevem. U zdravého dřeva jsou dřeňové paprsky nezřetelné. Mezi charakteristické znaky patří typická vůně po pryskyřici. Pryskyřičné kanálky jsou někdy viditelné i okem. Nevyskytují se ve dřevě jedle, tisu a jalovce. Suky bývají výrazné, prostoupené pryskyřicí s dobře znatelnými letokruhy. Na podélných řezech se objevuje zvlášť u borovice a modřínu výrazná kresba – fládr. Hospodářsky nejvýznamnějším jehličnatým dřevem je u nás smrk. Cenným a hledaným dřevem je borovice a modřín. Při určování druhu dřeva je nutno si všímat všech jeho znaků, které můžeme smysly rozeznat. To znamená: letokruhů, jádra, dřeně, dřeňových paprsků, suků, pryskyřičných kanálků, vad, barvy, vůně, kresby, lesku, hmotnosti, tvrdosti apod. Určené znaky se porovnávají se známou charakteristikou druhů dřev tak dlouho, až se dosáhne spolehlivého určení na základě srovnávání a vylučování.
Postup při určování dřeva jehličnatých stromů
Při praktickém určování vzorku se porovnávají charakteristické znaky dřev se znaky a vlastnostmi sledovaného vzorku. Porovnáváme je vylučovací metodou, až s největší pravděpodobností prokážou známé znaky a charakteristiky. Svůj předpoklad můžeme potvrdit srovnáním se vzorkovnicí. Příklad určení vzorku: a ) pečlivě prohlédneme vzorek na všech řezech a nejdříve zjistíme, zda jde o dřevo jehličnaté nebo listnaté. 2
b ) pokud je na vzorku odlišeno jádro od běli, je další postup usnadněn. Z dalšího určování můžeme vyloučit smrk a jedli. c ) pokud je na vzorku jen bělové dřevo je důležité určit, jestli jde opravdu o běl, nebo o zralé dřevo smrku popř. jedle. d ) pokud je vzorek jen jádrovým dřevem, můžeme opět vyloučit z dalšího určování smrk a jedli. Při počátečním určování dřev nestačí nikdy jen jeden charakteristický znak. Velmi těžké je rozlišit ( hlavně po vysušení ) smrk od jedle, borovici od modřínu apod. Dokonce i v praxi se při prodeji smrku a jedle tyto dvě dřeviny nerozlišují a obě se prodávají pod jedním názvem např. smrk.
Všeobecná charakteristika listnatých dřevin
Stavba listnatých dřevin je složitější a rozmanitější než stavba jehličnatých dřevin. Některá listnatá dřeva vynikají krásnou kresbou i barvou, jiná jsou naopak nevýrazná, téměř bez zřetelných makroskopických znaků. Určování druhů listnatých dřev je proto těžší než určení jehličnatého dřeva. Letokruhy listnatého dřeva nebývají tak výrazné jako u jehličnanů. Výjimku tvoří dřeviny kruhovitě pórovité, u kterých jsou tracheje soustředěny převážně v jarním dřevě letokruhu. Vrstva jarního dřeva je na příčném řezu výrazně pórovitá a tedy světlejší než dřevo letní. Na podélných řezech vytváří vrstva jarního pórovitého dřeva výraznou kresbu, zvanou fládr. Roztroušeně pórovitá dřeva nemají výrazný přechod mezi jarním a letním dřevem, protože tracheje jsou po letokruhu rozptýleny stejnoměrně. I u listnáčů se vyskytují dřeva s jádrem a bez jádra. Navíc některá dřeva mají nepravé jádro. U některých listnatých dřevin jsou dřeňové paprsky dobře viditelné na všech řezech a slouží jako dobrý rozlišovací znak. Listnatá dřeva neobsahují nikdy pryskyřicí, mají větší nebo menší množství tříslovin. Suky nebývají tak výrazné jako u jehličnanů. Pro potřeby určování druhů dřev se listnatá dřeva dělí na kruhovitě a roztroušeně pórovitá s nezřetelnými póry a zřetelnými póry (všechny druhy ořešáků). K dřevinám kruhovitě pórovitým patří: dub, jasan, jilm, akát, jírovec, šeřík a moruše. Dřeviny roztroušeně pórovité dělíme podle tvrdosti na měkké a tvrdé: Dřeva roztroušeně pórovitá tvrdá: buk, javor, habr, bříza, ořešák, jabloň, hrušeň, třešeň… Dřeva roztroušeně pórovitá měkká: lípa, topol, olše, jíva…
Postup při určování dřeva listnatých stromů
Postup při určování vzorku je podobný jako u určování jehličnatých dřev. 3
Příklad určení vzorku: a ) pečlivě prohlédneme vzorek na všech řezech a nejdříve zjistíme, jestli opravdu máme listnaté dřevo. Pokud spolehlivě zjistíme např. výrazné póry, málo výrazné letokruhy, dřeňové paprsky apod. můžeme tvrdit, že jde o dřevo listnaté b ) dále zjistíme, jestli se jedná o dřevo kruhovitě nebo roztroušeně pórovité. Pórovitost se pozná na všech řezech, nejlépe však na řezu příčném. Tracheje tu tvoří výrazně světlý nebo pórovitý proužek dřeva. Dále postupujeme vylučovací metodou stejně jako u určování jehličnatého dřeva. Obrázek 1. Vzorky dřevin jehličnaté dřevo
listnaté roztroušeně
listnaté roztroušeně
pórovité tvrdé dřevo
pórovité měkké dřevo
listnaté kruhovitě pórovité dřevo
Kontrolní otázky : 1. Vysvětli pojem zdomácnělé dřeviny. 2. Které stromy nikdy nemají pórovité dřevo ? 3. Které dřeviny nikdy neobsahují pryskyřici ? 4
3
Doporučená literatura
1. Zdeňka Křupalová: Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3
5
4 1. Kolektiv autorů
:
Použitá literatura Dřevařská technická příručka, Nakladatelství technické literatury Praha 1970, 04-821-70
2. Márová
:
Materiály – učební text pro rekvalifikační kurzy, SOU Lidická 600, rok 1991
3. Křupalová
:
Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3
4. Žák
:
Materiály pro 1.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1986, 3346
5. Lysý, Soumarová
:
Materiály pro 2 a 3.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1975, 3305
6
5
Seznam obrázků
Obrázek 1. Vzorky dřevin…………………………………………………………............4
7
