Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.24
Zateplování budov minerálními deskami Kapitola 31 Příprava stěn před zateplením Bc. Leoš Pater
30. 10. 2013
Obsah ÚVOD – ANOTACE..................................................................................................................................... 1 1
PŘÍPRAVA STĚN PŘED ZATEPLENÍM .................................................................................................... 2
2
DOPORUČENÁ LITERATURA ................................................................................................................ 7
3
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE......................................................................................................... 8
4
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 9
Úvod – anotace Výukový materiál se zabývá přehledem doporučených postupů pro úpravu standartních a nestandartních povrchů stavebních konstrukcí, před prováděním zateplovacích prací. Výklad je doplněn kontrolními otázkami. Výukový materiál je určen žákům 3. ročníku vzdělávacího oboru 33-67-H/01 „Zedník“ a zájemcům o získání profesní kvalifikaci „Zhotovitel zateplovacích systémů“ 36-022-H. Výukový materiál pokrývá nejdůležitější obsahovou část odborných předmětů „Technologie“ a „Odborný výcvik“.
1
1
Příprava stěn před zateplením 1.1 Požadavky na podklad
Vnější tepelně izolační kompozitní systémy je možné použít na všech obvyklých stavebních minerálních podkladech (příp. dřevěných, dřevocementových atp.). Podklad musí být vždy suchý, dostatečně vyzrálý, pevný, zbavený nečistot a volně oddělitelných částic, zbavený zbytků odbedňovacích a odformovacích prostředků, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin v ploše. Statické trhliny na fasádě lze bez obav zakrýt jen v tom případě, že již nejsou aktivní. Pohyb budovy a rozvoj trhlin je nutné sledovat v delším časovém úseku, nejlépe pomocí sádrových terčů. Staré zvětralé omítky je třeba oklepat, vyduté části odstranit a vyspravit. Následně je vhodné fasádu umýt a opláchnout tlakovou vodou. Podklad nesmí být povrchově upraven minerálními a organickými omítkami, nebo nátěrovými hmotami (nátěry, nástřiky). Podklad nesmí vykazovat výrazně zvýšenou ustálenou vlhkost, ani nesmí být trvale zvlhčován. Zvýšená vlhkost podkladu musí být před provedením tepelně izolačního systému snížena vhodnými sanačními opatřeními tak, aby se příčina výskytu zvýšené vlhkosti odstranila nebo dostatečně omezila. U novostaveb je možné systém lepit přímo na nosné neomítnuté zdivo. V tomto případě je však nutné odstranit ze spár vyteklou maltu.
1.2 Maximální hodnota odchylky rovinnosti Způsob spojení ETICS s podkladem desky tepelné izolace připevněné výlučně lepením desky tepelné izolace připevněné celoplošně lepením a dodatečným kotvením hmoždinkami desky tepelné izolace připevněné lepením formou obvodového pásku a tří terčů, mechanicky dodatečným kotvením hmoždinkami Nerovnosti menší než hodnoty uvedené v přímo při lepení tepelně izolačních desek. vyrovnání nebo místní reprofilace podkladu zajištění soudržnosti min. 250 kPa.
Maximální hodnota odchylky rovinnosti 10 mm/m 10 mm/m 20 mm/m
předchozí tabulce lze vyrovnat lepicí hmotou Větší nerovnosti je nutné vyrovnat. Místní se doporučuje provádět hmotou vhodnou k
1.3 Posouzení a ověření podkladu Výchozí posouzení vhodnosti podkladu pro uplatnění ETICS je možné provést nepřímými diagnostickými metodami a zkouškami. Provádí se obvykle před zpracováním projektové a/nebo stavební dokumentace. Rozsah a četnost jednotlivých zjištění dokládající 2
stav podkladu je dána zejména druhem podkladu a úrovní jeho degradace a četností výskytu ploch stejného druhu. O zjištěních se vedou záznamy. Pro výchozí posouzení vhodnosti podkladu pro uplatnění ETICS doporučujeme provést: vizuální průzkum (např. dalekohledem) zaměřený na trhliny, nerovnosti a odlupující se místa v podkladu, zjištění druhů podkladu a ploch s obdobným stavem porušení podkladu, zjevných vlhkých míst apod; posouzení soudržnosti podkladu poklepem; posouzení míry degradace vrypem; posouzení přilnavosti povrchových úprav lepicí páskou; posouzení podkladu otěrem; posouzení přídržnosti nátěrů mřížkovou zkouškou podle ČSN ISO 2409; posouzení vlhkosti podkladu; posouzení stavu dilatačních spár. Pro stanovení měřitelných vlastností souvisejících se stavem podkladu se používají metody podle: ČSN EN 1542 pro stanovení soudržnosti podkladu, přídržnosti lepicí hmoty k podkladu; ČSN EN ISO 12 570 pro stanovení vlhkosti podkladu; ETAG 014 pro stanovení odolnosti hmoždinky proti vytržení z podkladu. Provedení přípravy podkladu Průvzdušné neaktivní spáry a trhliny se utěsní. Dilatační spáry v podkladu musí být v případě potřeby sanovány.
1.4 Přehled doporučených opatření pro úpravu podkladu Výchozí stav podkladu
Doporučené opatření
zvýšená vlhkost podkladu
analýza příčin a podle výsledku buď sanace příčin zvýšené vlhkosti a zajištění vyschnutí nebo jen zajištění vyschnutí, volba vhodného ETICS
zaprášený podklad
ometení nebo omytí tlakovou vodou se zajištěním vyschnutí
mastnoty na podkladu
odstranění mastnot tlakovou vodou s přísadou vhodných čisticích prostředků, omytí čistou tlakovou vodou, zajištění vyschnutí
odbedňovací nebo jiné separační prostředky na podkladu
odstranění odbedňovacích nebo jiných separačních prostředků vodní párou s použitím čisticích prostředků, omytí čistou tlakovou vodou, zajištění vyschnutí
výkvěty na vyschlém
mechanické odstranění, ometení
3
podkladu puchýře a odlupující se místa v podkladu
mechanické odstranění, ometení, v případě potřeby místní vyrovnání nebo reprofilace vhodnou hmotou prokazatelně zajišťující soudržnost podkladu, následně zajištění vyschnutí použitých hmot
mech, lišejník, jiné biotické napadení
mechanické odstranění po zvlhčení podkladu nebo ošetření chemickými prostředky, zajištění vyschnutí.
aktivní trhliny v podkladu
analýza příčin a podle výsledku buď odstranění příčiny, nebo řešení dilatačními spárami
nedostatečná soudržnost podkladu
mechanické odstranění nesoudržných vrstev obvykle za vlhka, případné zajištění vyschnutí
podklad nevykazuje požadovanou rovinnost
místní vyrovnání vhodnou hmotou prokazatelně zajišťující soudržnost podkladu nebo celoplošné vyrovnání omítkou při dodržení soudržnosti podkladu a zajištění vyschnutí použitých hmot
penetrace podkladu
podklad se vždy opatří nátěrem penetrační nátěrovou hmotou dle příslušného technologického návodu
Po čištění tlakovou vodou musí podklad před aplikací ETICS dostatečně vyschnout. Před užitím chemických čisticích prostředků zkontaktujte se s výrobcem ETICS a konzultujte jejich použití. Průvzdušné neaktivní trhliny se vyplní např. lepicí hmotou (spáry mezi panely se ošetří jako průvzdušné neaktivní trhliny). Smršťovací trhliny v omítkách (není-li omítka na poklep dutá) nejsou na závadu. Původní dilatační spáry v podkladu musejí být zachovány, v případě potřeby sanovány. Doporučuje se průměrná soudržnost nejméně 0,20 MPa s tím, že nejmenší jednotlivá hodnota musí být alespoň 0,08 MPa. V případě místního vyrovnání nebo reprofilace vhodnou hmotou musí být zajištěna soudržnost nejméně 0,25 MPa. Pokud má být ETICS připevněn k podkladu pouze lepením, nesmí mít podklad povrchovou úpravu vytvořenou omítkou nebo nátěry či nástřiky. Ukázky poškození podkladů:
Obrázek 1. Poškození betonového podkladu vlivem koroze výztuže
4
Obrázek 2. Poškození podkladu z cihelného zdiva vlivem spolupůsobení krystalizujících solí
Obrázek 3. Odstranění popraskané omítky
Obrázek 4. Ukázka velmi nevhodného vlhkého podkladu
1.5 Nestandardní podklady 1.5.1 Dřevěný podklad Podklady z aglomerovaného dřeva, např. z dřevoštěpkových nebo dřevotřískových desek (OSB, V100, V20) – je nutné zjistit jejich stáří, obsah vlhkosti – připevnění ETICS je přípustné. Připevnění ETICS na silně rozpínavé a smršťující se podklady (např. prkna) je však nepřípustné.
5
1.5.2 Sádrovláknité desky Podklad ze sádrovláknitých desek se v předstihu opatří základním nátěrem. Je nutné vybrat základní nátěr z produktů příslušného dodavatele ETICS. Je nutné určit savost podkladu a postupovat dle technických listů dodavatele ETICS. Obecné doporučení: Po zaschnutí základního nátěru (cca 1 hodina – nasákavý podklad, cca 12 hodin – savý podklad, při teplotě 20°C a 60 % relativní vlhkosti vzduchu) je možné zahájit lepení izolačních desek v souladu s příslušným stavebně technickým osvědčením dodavatele ETICS. 1.5.3 Podklad z plechu Lepení tepelně izolačních desek na podklad z plechu je přípustné. Plocha pro lepení musí být zbavena koroze a odmaštěna. Žádný podkladní nátěr se neprovádí. Lepí se pomocí lepidel Murexin supermultifunkční lepidlo X – Bond MS-K88 nebo Murexin dvousložkového lepidla PU 330. Pro kotvení se používají výhradně hmoždinky Ejotherm STR-H včetně příslušných polystyrénových nebo minerálních zátek pro hmoždinky. Kontrolní otázky: 1. Jak odstraníme mastnoty na povrchu podkladu? ……………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 2. Jak odstraníme z podkladu mech, lišejník, nebo jiné biologické napadení? ……………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 3. Vyjmenuj nestandartní podklady? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………
6
2
Doporučená literatura 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. ZATEPLOVÁNÍ STAVEB, CERM Brno: 2000. ISBN 80-7204-164-9. 4. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4. 5. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. PORUCHY A REKONSTRUKCE STAVEB II, Brno: Era group, spol. s.r.o., 2005. ISBN 80-7366013-X. 6. Ladislav Linhard. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing a.s, Praha: 2010. ISBN 978-80-247-3361-6. 7. Antonín Vaněk. STROJNÍ ZAŘÍZENÍ PRO STAVEBNÍ PRÁCE, Sobotáles, Praha: 1999. ISBN 8085920611. 8. Ing. František Tichý, Ing. Václav Mužík. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, SIA, Praha: ISBN 80-85380-37-4. 9. TZB info-zdroj internet
7
3
Použitá literatura a zdroje 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. TZB info-zdroj internet.
8
4
Seznam obrázků
OBRÁZEK 1. POŠKOZENÍ BETONOVÉHO PODKLADU VLIVEM KOROZE VÝZTUŽE ........................................................................... 4 OBRÁZEK 2. POŠKOZENÍ PODKLADU Z CIHELNÉHO ZDIVA VLIVEM SPOLUPŮSOBENÍ KRYSTALIZUJÍCÍCH SOLÍ ...................................... 5 OBRÁZEK 3. ODSTRANĚNÍ POPRASKANÉ OMÍTKY ................................................................................................................ 5 OBRÁZEK 4. UKÁZKA VELMI NEVHODNÉHO VLHKÉHO PODKLADU ........................................................................................... 5
9
