Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18
Dřeviny Kapitola 7 Mikroskopická stavba jehličnatých dřevin Ing. Hana Márová
30.9.2012 1
Obsah 1
ÚVOD - ANOTACE ............................................................................................................................... 1
2
MIKROSKOPICKÁ STAVBA JEHLIČNATÝCH DŘEVIN .............................................................................. 2
3
DOPORUČENÁ LITERATURA ................................................................................................................ 5
4
POUŽITÁ LITERATURA......................................................................................................................... 6
5
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 7
1
Úvod - anotace
Kapitola pojednává o mikroskopické stavbě jehličnanů, která je pozorovatelná pod mikroskopem. Jsou zde popsány tracheidy, parenchymatické buňky a pryskyřičné kanálky. V závěru kapitoly jsou tři kontrolní otázky. Zpracovaný materiál je možné použít při výuce odborných předmětů oborů vzdělávání truhlář 33-56-H/01, tesař 36-64-H/01 a studijního oboru nábytkářství 33-42-M/01.
1
2
Mikroskopická stavba jehličnatých dřevin Obrázek 1. Schématický pohled na zvětšenou borovou krychličku: A ) dřeňový paprsek B ) letní dřevo C ) jarní dřevo D ) dutina tracheidy E ) dvojtečka F ) konec tracheidy G ) pryskyřičný kanálek
Jehličnaté dřeviny se vyznačují jednoduchou a pravidelnou stavbou. Obsahují tyto buňky: tracheidy, parenchymatické buňky a pryskyřičné kanálky.
Tracheidy
Tvoří základní složku stavby jehličnatého dřeva. Zaujímají více než 90 % celého objemu dřeva. Tracheidy rozeznáváme jarní a letní. Obrázek 2. Tracheidy jarní tracheida letní
tracheida
Jarní tracheidy mají vodivou funkci, proto mají širokou dutinu, tenkou stěnu, množství teček a dvojteček po stěnách. Tečky a dvojtečky jsou otvory, kterými se vytváří souvislé vodivé spojení mezi jednotlivými buňkami. V jádrovém dřevě je mechanismus dvojteček vyřazen z činnosti. Buňky jsou ucpány tylami. 2
Letní tracheidy mají tlustou stěnu a malou dutinu. Jejich funkce je převážně mechanická. Na příčném řezu jsou tracheiny uspořádány v řadách, dělené dřeňovými paprsky. Tato pravidelnost stavby je pro jehličnaté dřeviny typická. Obrázek 3. Dvojtečky
Obrázek 4. Příčný řez tracheidou Dvě dvojtečky : horní otevřena dolní uzavřena
vlevo otevřená dvojtečka, vpravo uzavřená
Parenchymatické buňky
Dřevní parenchym zaujímá 5 – 9 % objemu. Jsou z nich složeny dřeňové paprsky, které jsou většinou jednovrstvé, dřevní parenchym zůstává dlouho živý (až 20 let). Ve stromě zprostředkuje rozvod živin a v době vegetačního klidu slouží jako zásobárna organických látek. Buňky mají okrouhlý nebo mnohoúhelníkový tvar. Většinou jsou jednovrstvé, proto nejsou vidět pouhým okem. Parenchymatické buňky tvoří výplň kolem pryskyřičných kanálků, jsou hlavní součástí dřeně a vyskytují se roztroušeně i ve dřevě. Parenchymatické buňky mají stěny tenké s mnohými tečkami. Rozměry jsou přibližně stejné ve všech třech směrech. V jádrovém dřevě parenchym odumírá. Parenchymatické buňky obsahuje dřevo jehličnanů i listnáčů převážně v dřeňových paprscích. Jehličnany ho mají méně.
Obrázek 6. Příčný řez borovice tracheidy v radiálních řadách, rozdíl Obrázek 5. Parenchymatické buňky :
jarního a letního dřeva na rozhraní
a) jednovrstvé b) vícevrstvé
letokruhu a pryskyřičný kanálek
3
Obrázek 7. Dřeňový paprsek na radiálním a tangenciálním řezu borovice : 1. jarní tracheidy 2. příčné paprskové tracheidy 3. parenchymatické buňky 4. dvojtečky
Pryskyřičné kanálky
Jsou úzké dlouhé mezibuněčné dutiny vyplněné pryskyřicí. Uvnitř je vrstva tenkostěnných výstelkových buněk, ze kterých se vylučuje pryskyřice. Podélné i příčné kanálky jsou spojeny a vytvářejí jeden celek. Tloušťka pryskyřičných kanálků se pohybuje kolem 0,1 mm a tvoří 0,1 – 0,9 % objemu dřeva. Jsou vždy ve dřevě smrku, borovice, modřínu, douglasky, limby a vejmutovky. Chybějí ve dřevě jedle, tisu, jalovce, cedru, tsugy a všech listnáčů. Smolnost dřeva snižuje jeho hydroskopičnost, zvyšuje objemovou hmotnost, výhřevnost, odolnost proti hnilobě a ztěžuje opracování.
Kontrolní otázky : 1. Kde se vyskytují tečky a dvojtečky ?
2. Jaký je rozdíl mezi jarní a letní tracheidou ?
3. Kde se vyskytují parenchymatické buňky ?
4
3
Doporučená literatura
1. Zdeňka Křupalová: Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3
5
4
1. Kolektiv autorů
:
Použitá literatura
Dřevařská technická příručka, Nakladatelství technické literatury Praha 1970, 04-821-70
2. Márová
:
Materiály – učební text pro rekvalifikační kurzy, SOU Lidická 600, rok 1991
3. Křupalová
:
Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3
4. Žák
:
Materiály pro 1.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1986, 3346
5. Lysý, Soumarová
:
Materiály pro 2 a 3.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1975, 3305
6
5
Seznam obrázků
Obrázek 1. Schématický pohled na zvětšenou borovou krychličku……………………….2 Obrázek 2. Tracheidy……………………………………………………………………...2 Obrázek 3. Dvojtečky……………………………………………………………………...3 Obrázek 4. Příčný řez tracheidou………………………………………………………….3 Obrázek 5. Parenchymatické buňky……………………………………………………….3 Obrázek 6. Příčný řez borovice……………………………………………………………3 Obrázek 7. Dřeňový paprsek na radiálním a tangenciálním řezu borovice………………..4
7
