Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20
Stavebně truhlářské výrobky a jejich ochrana Kapitola 8 Dřevěné stropy Ing. Hana Márová
30.9.2012 1
Obsah 1
ÚVOD - ANOTACE ............................................................................................................................... 1
2
DŘEVĚNÉ STROPY ............................................................................................................................... 2
3
DOPORUČENÁ LITERATURA ................................................................................................................ 7
4
POUŽITÁ LITERATURA......................................................................................................................... 8
5
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 9
1
Úvod - anotace
V kapitole jsou rozděleny stropy podle hořlavosti. Z každé skupiny je uvedena konstrukce některých stropů. Jsou zde zařazeny i stropy, se kterými se můžeme ještě setkat při rekonstrukci starých chalup nebo domů. Na závěr kapitoly jsou uvedeny tři kontrolní otázky. Zpracovaný materiál je možné použít při výuce odborných předmětů oborů vzdělávání truhlář 33-56-H/01, tesař 36-64-H/01 a studijního oboru nábytkářství 33-42-M/01.
1
2
Dřevěné stropy
Dřevěné stropy se podle hořlavosti dělí na hořlavé ( nejsou chráněné nehořlavými materiály ), nesnadno hořlavé ( chráněné z obou stran omítkou ) a stropy s násypem a omítaným podhledem, které nejlépe odolávají ohni. Nesnadno hořlavé stropy se nazývají polospalné a hořlavé jsou spalné stropy. Mezi spalné stropy patří povalový, lepenicový, trámový s viditelnými trámy a kazetový strop. Mezi polospalné stropy patří trámové stropy s podhledem, rákosníkové stropy s podhledem, fošnové stropy a zvláštní druhy stropů. Spalné stropy Povalový strop je tvořený z polohraněných trámů nebo přitesané kulatiny. Kulatina se kladla vedle sebe do drážky velké 8 – 15 cm, která byla vynechána ve zdi. Jednotlivé povaly se spojovaly skobami nebo hmoždíkami ( vzdálenost 10 až 15 cm ). Stropy měly rozpětí maximálně 4,5 m. Při větším rozpětí se musely povaly podepřít průvlakem. Spodní líc povalů mohl být i bez omítky ( pouze obílen ) nebo se pobil rákosem a omítnul. Na vrchní část se nanesla mazanina nebo se tam vytvořil násyp s podlahou. Lepenicový strop se podobá povalovému, záklop je zhotoven z tenké tyčoviny průměru 6 až 7 cm. Na záklop se nanese hliněná mazanina v tloušťce 4 až 5 cm. Podhled se zhotovil z mazaniny s příměsí plev a řezanky. Tyčovina se dříve obalovala slaměnými pletenci. Obrázek 1. Povalový a jednoduchý trámový strop
povalový strop : 1. poval
2. hmoždíky
jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy : 1. trám
2. záklop
3. lišta
Jednoduchý trámový strop s viditelnými trámci má trámy položené v osové vzdálenosti 90 až 100 cm. Ukládají se do kapes ve zdivu na dřevěné podklady. Na trámy se z prken nebo fošen položí záklop na sraz nebo na polodrážku. Záklop tvoří současně i podlahu. Při větším rozpětí se trámy podepřely průvlaky se sloupy, sedly a pásky.
2
Obrázek 2. Jiné druhy trámových stropů
Trámový strop s viditelnými trámy, pro větší rozpětí : 1. průvlak
2. sedlo 3. svorník
4. hmoždík 5. pásek
6. sloupek
trámový strop se záklopem a násypem : upravený 1. trám 2. záklop 3. lišta 4. násyp 5. polštář 6. hrubá podlaha tzv. podkladová 7. čistá podlaha tzv. vrchní
Trámový strop s viditelnými trámy, se záklopem a násypem je prakticky stejný jako předcházející. Liší se násypem tloušťky 8 – 16 cm. Násyp se klade na záklop z prken. Podlaha se přibíjí na polštáře uložené v násypu. Obměnou je kazetový strop. V podhledu má pomocí výměn vytvořené pravidelné čtverce nebo obdélníky
Obrázek 3. Kazetový strop Obrázek 4. Příčný řez polospalným stropem – vpravo : 1. trám 2. záklop 3. lišta 4. násyp 5. polštář 6. hrubá podlaha 7. čistá podlaha 8. podbití 9. rákosová omítka Polospalný strop Stropní trámy jsou v osové vzdálenosti 80 až 90 cm. Na stropnice se položil záklop tloušťky 2,6 cm na sraz nebo překládáním. Styčné spáry kryly proužky lepenky. Na záklop se položil násyp ze suché škváry a do něho se položily polštáře průřezu 8 x 12 cm kolmo na směr trámů. Polštáře měly osovou vzdálenost 60 až 80 cm a na ně se přibíjela podlaha. Podbíjení bylo zhotoveno z prken tloušťky 1,3 cm. To se pobilo rákosem a omítlo.
3
Obrázek 5. Uložení trámu polospalného stropu 1. trám 2. podbití 3. omítka 4. zhlaví trámu 5. dřevěná podložka 6. polštář 7. hrubá podlaha 8. čistá podlaha 9. násyp
Obrázek 6. Výměna u komínu 1. výměna 2. trám 3. komínový průduch Výška násypu musí být minimálně 8 cm. Zvláštním typem tohoto stropu je trámový strop se zapuštěným záklopem. Touto konstrukcí se zmenšila tloušťka stropu. Záklop spočívá na latích, které jsou přibité k bokům trámů. Polštáře se kladou rovnoběžně s trámy, aby se dodržela rovnoměrná tloušťka násypu kolem trámů a polštářů. Obrázek 7. Polospalný strop se zapuštěným záklopem 1. lať 2. záklop
Trámový strop s rákosníky ( 1 ) se používal tam, kde byl podhled zdobený štukou. Aby štukové omítky nepraskaly při provozu v horním podlaží, byla nosná stropní konstrukce oddělena od konstrukce podhledu. Podbití nesly jiné samostatné trámy tzv. rákosníky. Nevýhodou stropu je velká spotřeba dřeva a zvětšená tloušťka celé stropní konstrukce. Obrázek 8. Trámový strop s rákosníky 4
Obrázek 9. Fošnový strop 1. fošnová stropnice 2. podbití 3. omítka 4. křížové rozpěry z prken 5. podlaha 6. polštář 7. násyp
Fošnový strop je v porovnání s předešlými trámovými stropy úspornější ve spotřebě dřeva. Zhotovuje se z fošen 5 – 6 cm / 20 – 26 cm, které se kladou ve vzdálenosti asi 50 cm. Proti vybočení se mezi sebou fošny vyztužují křížovými rozpěrami z latí nebo z prken v každém poli ve vzdálenosti 120 – 150 cm. Úspora dřeva v porovnání s trámovým stropem byla asi 40%. Zvláštní druhy dřevěných polospalných stropů vznikaly s požadavkem uspořit řezivo pro výrobu stropů. Z ostře hraněného řeziva se vyráběly stropnice tvaru I nebo □ lepením popř. sbíjením. Prefabrikované stropnice měly rozpon až 6 m a osazovaly se v osové vzdálenosti 100 cm. Jejich nevýhodou byla vysoká cena.
Obrázek 10. Typy sbíjených stropnic Obrázek 11. Úsporný strop 1. vlýsky 2. podkladní podlaha 3. polštáře s násypem 4. záklop s asfaltovanou lepenkou 5. podbíjení 6. omítka
5
Kontrolní otázky : 1. Co jsou polospalné stropy ?
2. Kde se nachází záklop ?
3. Jaký materiál se používá na násyp ?
6
3
Doporučená literatura
1. L. Kuběna : Tesařská technologie pro 2. ročník SOU, Sobotáles Praha 1995 ISBN 80-85920-05-0 2. L. Kuběna : Tesařská technologie pro 3. Ročník SOU, Sobotáles Praha 1995 ISBN 80-85920-08-5 3. Zdeňka Křupalová : Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, Sobotáles Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3
7
4
Použitá literatura
1. L.Kuběna : Tesařská technologie pro 2. ročník SOU, Nakladatelství technické literatury Praha 1988, SIP 05097, 3326 2. Karel Kydlíček : Tesař, technologie pro 1 a 2 ročník OU a UŠ, Nakladatelství technické literatury Praha 1974, 3082 3. Václav Hájek a kol. : Pozemní stavitelství pro 2.ročník SPŠ stavebních, Nakladatelství technické literatury Praha 1976, 6237
8
5
Seznam obrázků
Obrázek 1. Povalový a jednoduchý trámový strop……………………………………….2 Obrázek 2. Jiné druhy trámových stropů………………………………………………....3 Obrázek 3. Kazetový strop………………………………………………………………..3 Obrázek 4. Příčný řez polospalným stropem……………………………………………...3 Obrázek 5. Uložení trámu polospalného stropu…………………………………………..4 Obrázek 6. Výměna u komínu…………………………………………………………….4 Obrázek 7. Polospalný strop se zapuštěným záklopem…………………………………...4 Obrázek 8. Trámový strop s rákosníky……………………………………………………4 Obrázek 9. Fošnový strop…………………………………………………………………5 Obrázek 10. Typy sbíjených stropnic……………………………………………………..5 Obrázek 11. Úsporný strop………………………………………………………………..5
9
