Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.24
Zateplování budov minerálními deskami Kapitola 1 Tepelné izolace ve stavebnictví Bc. Leoš Pater
30. 10. 2013
Obsah ÚVOD – ANOTACE..................................................................................................................................... 1 1
TEPELNÉ IZOLACE VE STAVEBNICTVÍ ................................................................................................... 2
2
DOPORUČENÁ LITERATURA ................................................................................................................ 4
3
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE......................................................................................................... 5
4
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 6
Úvod – anotace Výukový materiál se zabývá problematikou zateplování stavebních objektů. Výukový materiál seznamuje s různými druhy používaných tepelně izolačních materiálů a odbornými pojmy užívaných v dané problematice. Výukový materiál je určen žákům 3. ročníku vzdělávacího oboru 33-67-H/01 „Zedník“ a zájemcům o získání profesní kvalifikaci „Zhotovitel zateplovacích systémů“ 36-022-H. Výukový materiál pokrývá nejdůležitější obsahovou část odborných předmětů „Technologie“ a „Odborný výcvik“.
1
1
Tepelné izolace ve stavebnictví 1.1 Úvod do problematiky řešení tepelné izolace
Tepelná izolace budovy je velice důležitá. Nejde jen o to, že izolace dopomáhá k udržení tepla v místnostech, ale i pomáhá tomu, aby na stěny domu neproniklo velké množství vody a tím by dům ztrácel na kvalitě a životnosti. Problematikou tepelně izolačních vlastností konstrukcí budov se zabývá ČSN 730540. Jako nejvýznamnější mohou být označeny průmyslově vyráběné izolace – tvrdý polystyren, minerální vata a expandovaný perlit. Přírodní materiály - sláma, korek, kokosová vlákna, mořské řasy - mají rovněž vynikající izolační vlastnosti, jsou dostupné ve výborné kvalitě a v současnosti znovu nabývají na oblibě.
1.2 Odborné pojmy Tepelná izolace: Ochrana vytvořená stavebními úpravami za účelem omezení tepelných ztrát budovy. Je definována pomocí tepelného odporu a součinitele prostupu tepla Anorganické izolační materiály: Jsou vyráběny z takových látek, jako jsou nerostné suroviny, horniny, písek, struska apod. Izolace z minerálních vláken: Jsou získávány tavením anorganických surovin (sklo, horniny, struska). Expandovaný pěnový polystyren: Vyrábí se z polystyrenového granulátu s obsahem rozpínavých látek. V tzv. předpěňovacím agregátu granulát působením páry expanduje. Takto předpěněné částečky jsou později dále nabobtnávány a svařeny do jednoho bloku Izolace z minerálních vláken: Jsou získávány tavením anorganických surovin (sklo, horniny, struska) Lehké izolační desky: 1. skupina – vyrábí se z dřevité vlny spojované směsí cementu, popřípadě magnezitu 2. skupina- vznikají jako vícevrstvé z polystyrenu s jednostrannou nebo oboustrannou krycí vrstvou s dřevitých vláken Násypné izolační materiály: Jsou označovány jako volně sypané izolace a získávají se především z granulované horniny (např. perlit) expandované při teplotách okolo 1000°C Organické izolační materiály: Jsou přírodního materiálu (korek, rašelina, piliny) nebo uměle vyrobené (z expandovaného pěnového polystyrenu, tvrdé polyuretanové pěny) Tvrdá polyuretanová pěna: Je vyráběna v blocích nebo souvislých panelech z různých složek syntetické pryskyřice chemickou reakcí za pomocí rozpínacích činidel Schopnost tepelné akumulace: Jedné se o schopnost materiálu akumulovat (shromažďovat) teplo a v případě ochlazení ho opět vydávat. Čím těžší (hutnější) materiál je, tím větší je jeho akumulační schopnost Součinitel prostupu tepla [U]:
2
Udává energetickou náročnost stavby na základě hodnoty proudění tepla, které za každou hodinu prostoupí 1m2 zdi při teplotním rozdílu 1°C na obou jejich stranách. Pravidlo zní: Čím je hodnota U menší, tím lepší jsou tepelně izolační vlastnosti konstrukce a nižší tepelné ztráty. Tepelná vodivost [λ]: Udává ji součinitel tepelné vodivosti (lambda) a představuje množství tepla ve wattech, které projde přes 1m2materiálu o tloušťce 1m při poklesu teploty o 1°C. Čím menší je tepelná vodivost, tím lepší jsou tepelně izolační vlastnosti stavebních prvků Tepelný odpor [R]: Je charakterizován jako schopnost tepelné izolace materiálu a závisí na tepelné vodivosti stavebních a izolačních prvků a jejich tloušťce. Udává odpor, který klade stavební konstrukce unikání či pronikání tepelné energie Tloušťka tepelně izolační vrstvy: Doporučené minimální tloušťky tepelně izolačních vrstev jsou: strop v nejvyšším poschodí 120 – 160 mm obvodová stěna, vnější strana 80 – 120 mm obvodová stěna, vnitřní strana 60 – 100 mm sklepní prostor 60 – 80 mm otevřené prostory, průjezdy, balkony, lodžie 100 – 120 mm šikmá střecha 160 – 240 mm Kontrolní otázky: 1. Jaká norma se zabývá problematikou tepelně izolačních vlastností konstrukcí budov? ……………………………………………………………………………………… 2. Vyjmenuj dva organické izolační materiály? ……………………………………………………………………………………… 3. Jaká je doporučená minimální tloušťka tepelně izolační vrstvy pro sklepní prostory? ………………………………………………………………………………………
3
2
Doporučená literatura 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. ZATEPLOVÁNÍ STAVEB, CERM Brno: 2000. ISBN 80-7204-164-9. 4. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4. 5. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. PORUCHY A REKONSTRUKCE STAVEB II, Brno: Era group, spol. s.r.o., 2005. ISBN 80-7366013-X. 6. Ladislav Linhard. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing a.s, Praha: 2010. ISBN 978-80-247-3361-6. 7. Antonín Vaněk. STROJNÍ ZAŘÍZENÍ PRO STAVEBNÍ PRÁCE, Sobotáles, Praha: 1999. ISBN 8085920611. 8. Ing. František Tichý, Ing. Václav Mužík. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, SIA, Praha: ISBN 80-85380-37-4. 9. TZB info-zdroj internet
4
3
Použitá literatura a zdroje 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4. 3. TZB info-zdroj internet
5
4
Seznam obrázků
6
