Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18
Dřeviny Kapitola 26 Ostatní roztroušeně pórovité měkké dřeviny Ing. Hana Márová
30.9.2012 1
Obsah 1
ÚVOD – ANOTACE............................................................................................................................... 1
2
OSTATNÍ ROZTROUŠENĚ PÓROVITÉ MĚKKÉ DŘEVINY ......................................................................... 2
3
DOPORUČENÁ LITERATURA ................................................................................................................ 6
4
POUŽITÁ LITERATURA......................................................................................................................... 7
5
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 8
1
Úvod – anotace
V kapitole je popsán strom i dřevo olše a lípy. Je popsán růst stromu, květenství i kdy plodí. Jsou uvedeny i některé jiné se vyskytující varianty olše a lípy. Je popsáno dřevo, jeho vlastnosti a praktické využití. V závěru kapitoly jsou tři kontrolní otázky. Zpracovaný materiál je možné použít při výuce odborných předmětů oborů vzdělávání truhlář 33-56-H/01, tesař 36-64-H/01 a studijního oboru nábytkářství 33-42-M/01.
1
2
Ostatní roztroušeně pórovité měkké dřeviny
Olše lepkavá je naší původní dřevinou. Má vysoko nasazenou korunu, srdčité kořeny na vlhké půdě povrchové. Tříslovitá kůra je v mládí zelenohnědá, ve stáří šupinovitá černá borka. Květy jsou jehnědy. Samčí jsou dlouhé, převislé, silně práší, samičí vzpřímené, šišticovité. Kvete před rašením v březnu a plody tvoří nerozpadavé šištice 14–18 mm velké. Jsou tmavé a vytrvávají na stromě. Drobná semena, 2–4 mm velká, jsou hnědá, trojúhelníkovitá s úzkým křidélkem. Zrají v září. Na dobrých stanovištích je rychle rostoucí dřevinou s maximem do 20 let. Dorůstá výšky asi 20 m.
Obrázek 1. Vegetační části olše Je rozšířená po celé Evropě a roste především na mokrých stanovištích, podél vodních toků. Vytváří olšiny ve směsích s vrbou, topolem a jasanem. Je poloslunná. Neroste na půdě písčité, suché, mělké a vápenité. Půdu obohacuje symbiózou kořenů s nitrogenními bakteriemi, tedy o dusík. Má velkou pařezovou výmladnost. Snáší dobře kouřové plyny, trpí sněhem a námrazou. Má křehké větve. Hodí se pro upevňování břehů. Olše šedá je menší strom nebo keř. Kůra je šedá, hladká a lesklá. Kořeny má povrchové a kmeny často netvárné. Květy má stejné jako olše černá, ale jsou menší. Semeno je větší, šištice mají kratší stopky. Kvete dříve, plodí po 6 letech. Do 10 let roste rychle a dosahuje výšky 12 m. Vystupuje až do výšek 1200 m n.m. Na světlo je skromnější, odolává teplotním rozdílům a snese i sušší půdu. Ostatní je shodné s olší lepkavou. Olše zelená roste jako keř až do výšek 2000 m n.m. Přizpůsobuje se i drsným horským podmínkám a hloubce půdy. Kořeny jsou povrchové, kůra šedá. Kvete v červnu drobnějšími jehnědami. Nažky jsou světle hnědé se širšími obvodovými křidélky. Šištice a semeno zrají během listopadu. Je světlomilná a vhodná pro zalesňování do hor. Nazývá se i křestice zelená.
2
Obrázek 3. Dřevo olše
Obrázek 2. Olše zelená
Obrázek 4. Dýha olše stejnoměrná textura s dřeňovými skvrnami Dřevo olše je u všech druhů podobné. Olše šedá silně pracuje a praská, proto není technicky upotřebitelná. Křestice zelená je hospodářsky bezvýznamná. Čerstvě pokácené dřevo olše je bělavé až narůžovělé. Během několika hodin dřevo olše získá oranžovou barvu okysličením tříslovin. Suché dřevo není tak výrazné. Staré stromy mají často nepravé jádro. Dřeňové paprsky nejsou dobře vidět, letokruhy má široké a nevýrazné. Dřevo je pružné, lesklé, měkké. Trpí červotočivostí. V měnícím se prostředí je málo trvanlivé, pod vodou nabývá na trvanlivostí a používá se na vodní stavby. Úplně vysušené dřevo má průměrnou hmotnost 490 kg/ m3. Dřevo se dobře soustruží, řeže, brousí, ohýbá. Je vhodná jako imitace ořechu, třešně a mahagonu. Používá se na masivní nábytek, obklady stěn, vnitřní vybavení staveb, stavbu obytných vozidel, restaurátorské práce, na výrobu mikrodýh. Obrázek 5. Lípa Lípa srdčitá je náš původní strom. Má nízko rozvětvující se kmen, širokou korunu a srdčité kořeny. Kůra je v mládí hladká, hnědá, později šedá rozpraskaná borka se širokým lýkem. Květy rozkvétají koncem června a jsou na dlouhých stopkách. Má 5až 11 květů s prohnutým listenem a voňavé. Plody jsou hnědé, kulovité a měkké oříšky, které dozrávají v říjnu. Opadávají až v zimě. Plodí po 25 letech ve dvouletých intervalech. Lípa roste až do 700 m n.m. Je polostinnou dřevinou, snáší i drsné klima, trpí mrazovými trhlinami, na vysoké teploty a je citlivá na silné oslunění. Na půdy je středně náročná. Nejlépe roste na hlubokých a vzdušných půdách. Nesnáší stagnující vodu. Často roste ve směsi s s dubem a borovicí, ve vyšších polohách s bukem a javorem. Mezi 10 až 50 lety roste rychleji. Má vysokou pařezovou výmladnost. 3
Obrázek 6. Listy a kůra lípy Lípa velkolistá je podobná lípě srdčité a často také rostou spolu. Ve květenství má 2 – 3 květy a dříve rozkvétá. Plody jsou šedé, tvrdé oříšky. Roste více na jihu do výšek 700 m n.m. Obě lípy spolu tvoří křížence. Kříženec se nazývá lípa evropská. Lípa velkolistá je polostinná a více se druží s bukem. Ostatní nároky má stejné jako lípa srdčitá. Lípy se mohou dožít až 1000 let a kmen může měřit skoro 2 m v průměru. Výškový růst končí ve 120 až 180 letech. Obrázek 7. Jiné druhy lípy lípa srdčitá
lípa velkolistá
Obrázek 9. Dýha lípy Obrázek 8. Dřevo lípy
stejnoměrná až lehce pruhovaná
textura 4
Dřevo stromů se od sebe moc neliší. Má neznatelné jádro a světlé vyzrálé dřevo. U starých stromů se vyskytuje malé nepravé jádro. Barva dřeva je bílá až žlutobílá. Dřeňové paprsky nejsou znatelné. Podélné řezy má přirozeně lesklé. Čerstvé dřevo má typickou moučnou vůni. Lipové dřevo je velmi měkké, snadno štípatelné, lehké. V měnícím se prostředí je málo trvanlivé. Úplně vysušené dřevo má průměrnou hmotnost 490 kg/ m3. Dřevo je dobře opracovatelné, lehce impregnovatelné. Dřevo lípy se používá v řezbářství, modelářství, na výrobu dýh, tužek, překližek ….
Kontrolní otázky : 1. Jakou barvu má dřevo čerstvě pokácené olše ?
2. Jaké druhy lípy u nás rostou ?
3. Jaké vlastnosti má lipové dřevo ?
5
3
Doporučená literatura
1. Zdeňka Křupalová: Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3
6
4 1. Readerś Digest Výběr
:
Použitá literatura Naše příroda, živočichové a rostliny střední Evropy, Praha 2000, ISBN 80-86196-15-1
2. Rudi Wagenführ
:
Obrazový lexikon dřevo, Grada Publishing 2002, ISBN 80-247-0346-7
3. Martinovský, Pozděna :
Klíč a atlas stromů a keřů, Orbis Pictus
4. Márová
Materiály – učební text pro rekvalifikační kurzy, SOU
:
Lidická 600, rok 1991 5. Křupalová
:
Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3
6. Žák
:
Materiály pro 1.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1986, 3346
7. Lysý, Soumarová
:
Materiály pro 2 a 3.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1975, 3305
9. Nico Vermeulen
:
Encyklopedie stromy a keře, Rebo Productions 2008 ISBN 978-80-7234-934-0
7
5
Seznam obrázků
Obrázek 1. Vegetační části olše……………………………………………………………2 Obrázek 2. Olše zelená…………………………………………………………………….3 Obrázek 3. Dřevo olše……………………………………………………………………..3 Obrázek 4. Dýha olše……………………………………………………………………...3 Obrázek 5. Lípa……………………………………………………………………………3 Obrázek 6. Listy a kůra lípy……………………………………………………………….4 Obrázek 7. Jiné druhy lípy………………………………………………………………...4 Obrázek 8. Dřevo lípy…………………………………………………………………….4 Obrázek 9. Dýha lípy……………………………………………………………………...4
8
