ZVONEK OBČASNÍK
Redakční rada: žáci oboru vzdělání – Kuchařské práce
Zima je, zima je, zima je v lese, zima je na poli, na Štrbském plese, z nebe si na zem peřinu snese, koukejme se, heleďme se. Zima je, zima je, zima je tady. Zima je ve městě, zima jde všady. Tatínek hubuje, děti jsou rády, stříbrem, září výklady. Zima, zima, zima na skle mráz chodí bos. Bručounům, mračounům mrznou uši, mrzne nos. Chaloupkám za pár chvil, bílé čapky nasněží, severák ze všech sil zvonům fouká do věží.
Motto
Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se
SOUTĚŽ SOBĚSLAVSKÁ RŮŽE „JAK TO DOPADLO ANEB OPAKOVÁNÍ DĚLÁ Z UČNĚ MISTRA“
PODĚKOVÁNÍ Dovolte, abychom jménem redakční rady, poděkovali všem účastnícím výše uvedené soutěže – Kláře Rybářové, Jiřině Šafrové a Kateřině Veselé, za jejich nasazení, bojovnost, odvahu a vzornou reprezentaci naší školy.
Rozhovor s účastnicí soutěže Klárou Rybářovou Vaše umístění na soutěži je pěkné, máte stejný názor nebo jste mířily výš? Klára: Zklamalo nás, že jsme se neumístily na medailových místech, ale jsme rády, že jsme neskončily jako poslední. Určitě to byla dobrá zkušenost. Jak dlouho jste se na soutěž připravovaly? Klára: Na soutěž jsme se připravovaly zhruba 2 týdny, každá jsem si vyzkoušely 3 práce, které jsme měly za úkol. Zadání bylo předem známo, bylo splnění tohoto zadání snadné? Klára: Ze začátku se to snadné nezdálo, ale po vyzkoušení to bylo jednodušší než ze začátku. Co vám činilo největší potíže?
Klára: Já a Katka jsme se nejvíc obávaly kytice, kterou jsme měly vytvořit, důvodem bylo, že se k vázání kytic nedostaneme. Jaká byla vaše konkurence a v čem byla podle vás lepší? Klára: Konkurence nebyla slabá, ale alespoň jsme to zkusily. Co si myslíte, že je nutné zlepšit, aby byla konkurence v příštím roce převálcována? Klára: Dohodnout se s odborníky na vázání květin, například které květiny by byly vhodné pro soutěž a více trénovat vázání.
Veronika Vesecká KU3 Fotografie ze soutěže
17. LISTOPAD NENÍ JEN DEN VOLNA Na datum 17. listopadu připadá v našem kalendáři státní svátek, který oslavuje Mezinárodní den studentů. Protože jsme chtěli zjistit, jak jsou na tom naši spolužáci s vědomostmi o událostech, které se v naši historii odehrály, prolétli jsme učiliště a zjistili i to, co jsme doposud sami netušili. Na otázku, proč je 17. listopad Mezinárodním dnem studentů jsme dostávali různé odpovědi, tady jsou některé z nich. „No, bude to asi něco se studentama, ne?“ „Protože to je Den studentů, tak si udělali volno.“ „Vůbec mě to nezajímá, hlavně, že nemusím do školy.“ „Asi se něco stalo, ale nevím co.“ „Proč se mě na to ptáte, nejsem vševědoucí.“
Takže milý spolužáci, ani jeden zásah, proto si prosím přečtěte následující řádky!
JAKÁ JE PRAVDA? Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva, je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava. Byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí. Mezinárodní den studentstva má nesporně svůj původ v „zemích koruny české“ a je to také jediný den mezinárodního významu českého původu. Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze, během níž byl zraněn student lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček.
Jan Opletal
Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky SS. Následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na Albertově, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na Moravu. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami. Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých vysokých škol na dobu tří let, zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) a internace stovek studentů v koncentračních táborech. Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v Příbrami. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do ruzyňských kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen‐Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35. Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva. Jan Šusta KU3
NEKOUŘÍM, NEKOUŘÍŠ, NEKOUŘÍME! 18. listopad - MEZINÁRODNÍ NEKUŘÁCKÝ DEN !
Cigareta není dobrý přítel V důsledku nemocí způsobených kouřením zemře podle statistiky zhruba polovina kuřáků. Na celém světě zemřou kvůli kouření ročně asi tři miliony osob. Tři čtvrtiny z nich si přitom přejí s kouřením přestat. V České republice umírá ročně na nemoci způsobené kouřením okolo 22 tisíc lidí, dvěma třetinám z nich je méně než 65 let. Kouření není zlozvyk, je to závislost. První cigaretu často okusí už 12‐letí chlapci a dívky ve věku 13 let. V Čechách začíná kouřit stále více dospívajících a mladých lidí. Kouření se podílí na vzniku kardiovaskulárních chorob, na které u nás umírá 56 procent obyvatel, nádorových onemocnění, jež jsou příčinou smrti u 22 procent osob, a chronických plicních onemocnění. Přestat kouřit má smysl vždycky.
Pomoc při odvykání kouření najdete na www.dokurte.cz.
BLÍŽÍ SE ADVENT
ADVENT (z lat. adventus příchod) je začátkem liturgického roku a přípravou na Vánoce. V teologickém smyslu se advent vyznačuje dvojím očekáváním – slavnosti narození Ježíše Krista a jeho druhého (eschatologického) příchodu na konci času (paruzie).
DĚJINY ADVENTU Původně pochází pojem advent z řeckého pojmu ἐπιφανεία (epifaneia zjevení). Takto se označoval příchod božstva do chrámu nebo návštěvu krále.Adventní doba byla původně dobou postní. Půst církev zachovávala mezi 11. listopadem a 6. lednem – původní slavností Narození Ježíše Krista (dnes slavnost Zjevení Páně – Epifanie). Těchto osm týdnů představovalo (s výjimkou sobot a nedělí, které nebyly postními dny) dohromady 40 dní. Počátky adventu sahají do 7. století. Západní církev slavila určitý počet (4 až 6) adventních nedělí. Papež Řehoř Veliký stanovil čtyři adventní neděle. Z Galie pochází zvyk spojovat advent s eschatologickým očekáváním Krista na konci časů, naopak v tradici církve města Říma bylo především očekávání a příprava na vtělení Božího Syna
ADVENT V CÍRKEVNÍM KALENDÁŘI Advent začíná 1. nedělí adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. Liturgickou barvou je fialová. Třetí neděle adventní se nazývá Gaudete a v liturgii je dovoleno užít barvu růžovou. Pravoslavná církev dodržuje až dodnes šestitýdenní advent, který trvá od 15. listopadu do 24. prosince, a to jako období postu. U pravoslavných advent není začátkem církevního roku. Na Východě začíná už 1. září.V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků za dlouhých prosincových nocí. Dnes je však advent komerčně využíván, a proto o něm jako o době ztišení lze mluvit jen v prostředí křesťanských tradic. Výrazným symbolem adventu je adventní věnec ozdobený čtyřmi svícemi podle počtu adventních nedělí. Děti otevírají obvykle adventní kalendář. Česká hudební tradice se může pochlubit výjimečným počtem kvalitních adventních písní. Uplatňují se zejména při jitřních mariánských mších zvaných roráty.
ADVENTNÍ NEDĚLE V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Toto označení je čistě komerční a nemá nic společného s křesťanskou tradicí. Cílem tohoto označení je pouze povzbudit komerční pojetí Vánoc a podpořit zákazníky v nakupování vánočních dárků a potravin. O těchto nedělích mají obchodníci obvykle prodlouženou otevírací dobu. Zdroj wikipedia OMALOVÁNKY – ADVENTNÍ KALENDÁŘ
Tonda Zázvorka KU3
NA CO SE MŮŽEME TĚŠIT PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ ‐ „TAK TROCHU JINÉ VÁNOCE“ I v letošním školním roce bude v průběhu měsíce listopadu a prosince na naši škole probíhat projektové vyučování, které bude tematicky zaměřeno na vánoční tradice, zvyky, kulinářské a cukrářské speciality ve vybrané cizí zemi. Výsledky práce všech oborů budou slavnostně prezentovány ve středu 22.12. 2010.
Jistě vás bude zajímat, jaká země byla pro projektové vyučování vybrána? Tady je nápověda 1. Zemi, kterou máte uhodnout je nazývána „ Zemí galského kohouta“ 2. V 17. století zde vládl král, který byl nazýván „ Králem slunce“ 3. Hlavní město této země je svatostánkem světových modních návrhářů 4. Protéka zde řeka Loira 5. Tato země patří k významným producentům celosvětově proslulých parfému, jako například CHANNEL Nr. 1 6. Je domovským státem vín, jenž jsou označována podle regionu, jako například Burgundské, Šampaňské, Beaujolais 7. K významným spisovatelům této země patří například Alexander Dumas, který napsal román Tři mušketýři 8. Toto je státní vlajka země, jejíž název hledáte
9. Stojí zde Eiffelova věž 10. Současný prezident této země se jmenuje Nicolas Sarkozy Jakub Jakl KU3
KDO BYL SAVARIN ? Kdesi na severu, tam kde řeka Rhona oddělovala Francii od Savojska, se narodil kníže všech gurmánů Antheme Brillat – Savarin, jenž knihou Fyziologie chutě aneb Úvahy o labužnictví stvořil nepřekonanou bibli o jídle a umění stolovat. Na jeho počest byla založena akademie, která dodnes popularizuje regionální kuchyně a napomáhá kvalitní výchově mladých kuchařů formou pořádání soutěží spojených s udělováním cen, kterých se účastní I čeští mladí kuchaři.
SAVARINOVI PROSLAVENÉ AFORISMY O JÍDLE Osud národů závisí na způsobu jakým se stravují Řekni mi, co jíš, já ti řeknu, kdo jsi”. Jídelní stůl je jediným místem, kde se první hodinu nikdy nenudíme Ti kteří se přejídají nebo opíjejí, neumí ani jíst ani pít Objev nového pokrmu znamená pro blaho lidstva vice než objev nové hvězdy Víno je monarchou všech moků Ten, kdo přijímá své přátele a nestará se o pokrmy, které pro ně připravuje, není hoden přátel Dezert bez sýra je jako jednooká kráska Lidové či zlidovělé aforismy
Život je pes a my jsme jeho patníky
Život je jako žebřík na kurník, krátkej a posranej Půvabné slovní hříčky Nejsme vepři, nejsme ve při ‐ čili : při sporu se nechováme jako čuňata … Spojaři všech zemí, proletujte se ! ‐ parafráze vtipně parodující známé komunistické heslo : Proletáři všech zemí, spojte se ! Jiné aformismy Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Žádná blecha neskáče podle toho, jak její hostitel píská.
AFORISMY, o co jde? Aforismus je krátký literární útvar zpravidla umělého původu, který existuje na pomezí poezie, prózy a běžné lidové slovesnosti. Obvykle se jedná o krátké rčení, jež je svojí délkou podobné lidovému pořekadlu, někdy se jedná jen o jednu jedinou větu s několika slovy nebo o jednoduché souvětí či zajímavé dvojverší s pěknou metaforou. Na rozdíl od běžného pořekadla však aforismus téměř vždy obsahuje nějakou hlubší myšlenku, závažnější autorův postřeh, neotřelý poetický nápad, osobitý pohled na okolní svět apod. Aforismus je tedy vždy výrazově hlubší a myšlenkově bohatší než tomu bývá u lidových pořekadel, přísloví. Aformismus často pracuje s jazykovým humorem, nadsázkou, persifláží, ironií, paradoxem, protimluvem či slovní recesí ‐ může se jednat o půvabnou slovní hříčku apod.
Redakční rada časopisu KU3
Zábava ‐ oční klamy MLADÁ ŽENA S ODVRÁCENOU HLAVOU NEBO STARÁ BABKA
MEDVĚD NEBO TULEŇ
FARMÁŘ, ‐ PO OTOČENÍ OSEL, ŽLUTÝ MOTÝLEK JSOU UŠI OSLA, DALŠÍ OBRÁZEK –UVIDÍŠ NĚCO VÍC
PŘÍRODNÍ ZVLÁŠTNOSTI
DOPLŇOVAČKA TAJENKA: cizí slovo používané pro potraviny již nějakým způsobem opracované, u nás dřívější výraz pro kuchyňské polotovary.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
1. Výrobní střediska. 2. Luštěnina. 3. Kvalitní masný výrobek. 4. Maso zvířat volně žijících v přírodě. 5. Nápoj podávaný před jídlem (v úvodu menu). 6. Studený předkrm je podáván jako .......... chod menu. 7. Nauka o krásnu. 8. Surovina používaná ke zdobení studených předkrmů. 9. Zapékání. 10. Surovina často využívaná na studené předkrmy. 11. Ochutnávání.
DĚSIVÝ ZÁŽITEK ( příspěvek z vlastní tvorby)
Jednou, když mi bylo asi 5‐6 let, to jsem chodil ještě do školky, nastal zrovna prosinec a také čas a datum 5. 12., kdy chodí Mikuláš s andělem a bandou čertů. Právě tento průvod, co chodí uličkami a ulicemi měst a obcí do domů, kde hodným dětem Mikuláš dává sladkosti a pochoutky, zavítal i k nám domů. Pamatuji si, že jsem se celý den bál, že si mě čerti vezmou s sebou do pekla, strčí mě do pytle. Máma mi můj strach ještě podporovala tím, že říkala, že poslední dobou nějak zlobím. No, zkrátka bylo mi hrozně. Moje babička, když mě viděla v sevření strachu, tak se mi snažila nějak říci, že to nejsou opravdoví čerti, ale že to jsou lidé, kteří mají jen takové typické masky a převleky, jenže já jsem tomu nějak nemohl stále uvěřit. Když už se schylovalo k večeru, přestal jsem se trochu bát. Vyhlížel jsem z okna, jestli náhodou už něco neuvidím, v duchu jsem se uklidňoval tím, co mi říkala babička. Najednou jsem v dálce spatřil záblesk a poté jsem uslyšel ránu. Lekl jsem se, odběhl od okna a zvolal jsem: „Jéé, možná už jdou!“ Maminka se šla podívat se mnou k oknu a opravdu..po chvilce se ozvaly z venku opět rány, ale tentokrát se přidaly i hlasité výkřiky a lomoz řetězů. Čerti s Mikulášem se k nám blížili. Během chvilky něco zabouchalo na naše dveře, ztuhl jsem a čekal, co bude. Odplížil jsem se do chodby a první koho jsem spatřil byl Mikuláš. Měl klasický oblek, mitra se zlatým křížem, zakroucená hůl a bílo‐červeno‐zlatý plášť. Za ním se hrnuli čerti. Koukal jsem s otevřenou pusou a nebyl schopen slov. Maminka mě držela za ruku, Mikuláš ke mně opatrně přišel a vysvětlil mi, že se nemám bát těch čertů a prý, když řeknu básničku, tak mi nic neudělají a dostanu od něj sladkosti. Prohlédl jsem si čety, kupodivu nevypadali nijak hrozivě. Opadl ze mě trochu strach, tak jsem začal s básničkou. Vybral jsem zrovna dlouhou. Jak jsem tak říkal, prohlížel jsem si zas ty čerty a oči se mi zastavily u jednoho z nich. On si mě také všiml, poodstoupil z řady a připravoval si pytel. Tak jsem se vyděsil, že jsem nebyl schopen doříci básničku. To byl snad čert všech čertů. Měl hrozitánskou masku, ta mě asi vyděsila nejvíc, huňatý kožich s řetězy a kožené rukavice. V jedné ruce držel už nevím co. Hrozně se na mě šklebil a něco na mě blekotal. V tu chvíli jsem se dal do breku. Máma s babičkou mě utěšovaly a ptaly se, co se děje. Mikuláš se také ptal. Ukázal jsem na toho zlého čerta, co se na mě neustále šklebil, dokonce zarachotil i řetězem. Mikuláš se tím, směrem otočil a něco mu říkal. Já jsem s pláčem odešel do kuchyně, sedl jsem si na židli a nic se se mnou nedalo dělat, jen jsem slyšel čerty, jak se mi jedovatě smějí. Máma mi řekla, že Mikuláš čerty odvede. A tak se také stalo. Asi po deseti minutách jsem se vrátil k Mikulášovi, poprosil mě ještě jednou o tu básničku. Otřel jsem si slzy a pomalu básničku odříkal. Mikuláš mě pochválil, předal mi košík sladkostí a potom odešel. Když bylo po všem, načal jsem jednu ze sladkostí a uklidňoval se z „děsivého zážitku“. Od té doby nás tento průvod navštívil co si pamatuji zhruba 4x, ovšem už bez čertů. Ty povinně čekali vždy před domem a táta je hlídal.
Dnes jsem dospělý a Mikuláše neobjednáváme, dobře vím, že čerti nejsou čerti, ale jen lidi z vesnice, co se domluví a převléknou se do čertích kostýmů a jdou navštívit malé děti. Ale na tento zážitek nikdy nezapomenu, dodnes to vidím před očima.
Jiří Hamouz PR1
A CO POPŘÁT NA ZÁVĚR ?
ZAZPÍVEJTE SI S NÁMI
Vánoce vánoce přicházejí zpívejme přátelé Po roce vánoce vánoce přicházejí šťastné a veselé Proč si děda říci nedá tluče o stůl v předsíni a pak děda marně hledá kapra pod skříní naše teta peče léta na vánoce vánočku nereptáme aspoň máme něco pro kočku Vánoce vánoce přicházejí zpívejme přátelé Po roce vánoce vánoce přicházejí šťastné a veselé Bez prskavek tvrdil Slávek na Štědrý den nelze být a pak táta s minimaxem zavlažoval byt Tyhle ryby neměly by míti maso samou kost říká táta vždy když chvátá na pohotovost Vánoce vánoce přicházejí zpívejme přátelé Po roce vánoce vánoce přicházejí šťastné a veselé Jednou v roce na vánoce strejda housle popadne jeho vinou se z nich linou tóny záhadné Strejdu vida děda přidá "neseme vám noviny" čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný
