Občasník 2. číslo školního roku 2013/2014 Redakční rada: žáci oboru vzdělání Pečovatelské práce
1
Floristická soutěž "Chodský kvítí" Začátkem listopadu se žákyně naší školy zúčastnily soutěže ve vazbě a aranžování květin v Horšovském Týně. V soutěži jednotlivců skončila žákyně KV3 - Simona Horáková na krásném 1. místě. Z celkového hodnocení družstev (Simona Horáková KV3, Jana Kamelská KV3, Monika Stachová KV2) skončilo Odborné učiliště Kunice na 3. místě. Chodský kvítí Dne 6. 11. 2013 jsme se tři žákyně oboru Květinářské práce vydaly soutěžit do Horšovského Týna. Doprovázely nás paní ředitelka, paní zástupkyně a paní učitelka Doležalová, která nás na soutěž připravovala. Vyjely jsme ráno v půl šesté školním autem. Cesta trvala dvě a půl hodiny. Když jsme dorazily na místo konání soutěže, děti z místní zahradnické školy nám pomohly odnést přízdoby do sálu. Téma soutěže byly Vánoce. Za úkol jsme měly přízdobu vánočního dárku, adventní věnec a poslední úkol byl štědrovečerní stůl pro dva. Při zahajování soutěže jsme se pobavily, protože naše škola byla přejmenována na Kunín. Soutěžit jsme začaly asi v půl 9. Na první soutěžní úkol jsme měly hodinu času, na druhý dvě hodiny. Potom jsme šly na oběd do blízké školní jídelny. Oběd nám moc nechutnal. Naši kuchaři ve Všešímech vaří o hodně lépe. Daly jsme přednost místním potravinám, kde prodávali celkem dobré bagety. Po obědě jsme se vrátily zpět do soutěžního sálu a pokračovaly v posledním úkolu, který trval také 2 hodiny. Všechny tři úkoly byly velmi náročné, ale zvládly jsme je. Vyhodnocení začalo v 16:00 hodin. Naše škola se v soutěži družstev umístila na třetím místě. Při vyhlašování výsledků soutěže jednotlivců získala Simona Horáková KV3 1. místo. Při zpáteční cestě jsme v autě usínaly únavou. Domů a na internát jsme přijely okolo 18:00 hodin večer. Jana Kamelská a Simona Horáková KV3
2
3
Vzpírání a mé úspěchy Se vzpíráním jsem začala v roce 2007, to mi bylo 10 let. První rok vzpírání jsem trénovala a pilovala techniku, bylo to taky proto, že závodit se může až od jedenácti let. Své první závody jsem měla v Sokolově. Trhla jsem přibližně 10kg a nadhodila 15kg. Do 13ti let jsem závodila jen za družstvo, ale potom se to nějak zlomilo a začala jsem jezdit na mistrovství ČR, na mezinárodní turnaje do Rakouska a na Slovensko. V roce 2009 jsem získala svou první zlatou medaili na mistrovství ČR v Bohumíně. Od té doby se mi začalo dařit. Byl to úspěšný rok, nevím, co se se mnou stalo, ale přestala jsem se vzpíráním přibližně na půl roku. Nechtělo se mi trénovat, chtěla jsem lítat venku a „vyvádět hovadiny“. Naštěstí jsem si včas uvědomila a jsem tomu ráda, že je lepší mít nějaký koníček, než někde „blbnout“. Vrátila jsem se ke vzpírání, začala jsem dřít, trénovat, abych se zase někam dostala. Postupně jsem se zlepšovala. Nejdříve byly výsledky v nižších soutěžích a pak i na mezinárodních. Ale co beru za svůj největší úspěch je Turecko. Na ten den nikdy nezapomenu. Můj trenér volal mamce, že poletím na dětské olympijské hry do Turecka (do turecké Konyi). Naše výprava tam byla 5 dní. První den jsme měli obrovský zahajovací průvod po stadionu. Chovali se tam k nám jako k významným lidem. Další dva dny jsem trénovala, a pokud zbyl čas, navštěvovala turecké památky. Čtvrtý den na olympiádě byl pro mě nejúspěšnější. Vyhrála jsem druhé místo v trhu i nadhozu a získala stříbrnou medaili. Byl to pocit, na který nikdy nezapomenu. Po příletu domů jsme všichni oslavovali. Olympiádou mé úspěchy neskončily. Vyhrála jsem mezinárodní závody v Polsku, Rakousku a na soutěžích v České republice se mi také dařilo. Nechci se chlubit, ale zatím se mi daří. Mými úspěchy jsem se dostala až na nominaci nejlepšího sportovce roku za Karlovarský kraj. V roce 2011 a 2012 jsem získala sošku za nejlepšího sportovce roku. V současné době stále trénuji a snažím se vyhrávat. V letošním roce jsem už mistryně republiky a taky s celým mým družstvem jsme vyhráli tuto cenu. Za mými úspěchy je veliká dřina, ale stojí to za to. Musím trénovat každý den, pokud polevím, je to hned znát. Ale jak se říká „ Nic není zadarmo“.
Tereza Svatochová PE 1
4
Tereza Svatochová PE 1
Olympijské hry – Turecko 2012
5
MEZINÁRODNÍ NEKUŘÁCKÝ DEN Je vyhlašován každoročně od roku 1974 vždy třetí čtvrtek v listopadu 21. 11. 2013 V týdnu od 18. 11. – 22. 11. 2013 probíhalo tematické vyučování a aktivity v rámci výuky a VMV. Každá třída měla za úkol vymyslet slogan zaměřený na negativní vliv kouření. V hodinách Českého jazyka žáci psali slohovou práci na dané téma, v hodinách Práce s počítačem navrhovali plakát „ Stop kouření“. V rámci hodin Matematiky studenti počítali náklady na kouření (za den, měsíc, rok atd.). Toto téma bylo zmiňované i v hodinách Občanské výchovy, aktivně se žáci zapojili ve výchově mimo vyučování. Při Tělesné výchově probíhalo změření výkonnosti žáků a porovnání dosažených výsledků kuřáků a nekuřáků.
KOUŘÍŠ? ZDRAVÍ SI NEZASLOUŽÍŠ. KOUŘÍME Z FRAJEŘINY, ALE FRAJER JE TEN KDO NEKOUŘÍ! Pečovatelé MÍSTO KOUŘENÍ VĚNUJME SE UČENÍ Prodavači
NORMÁLNÍ JE NEKOUŘIT. KOUŘIT, ZNAMENÁ SE NUDIT.
6
Kuchaři
7
Kristýna GalkovKU2
Matěj Slováček PE1
Asi jako každý z nás, jsem začala kouřit kvůli nějaké komunitě (partě). A díky partě a mé poddannosti k ní, se mi kouření zalíbilo. Neovlivnila mě jen parta, ale i lidé na internetu, kteří měli v ústech cigaretu. Vypadali tak hrozně COOL. Zajímal mě tabák. Krásně voní, hezky roste. Říkala jsem si: „ To je ale krásná příroda“. Už se na to dívám jinak. Sice kouřím, ale přestat určitě chci. Hlavně pro zdraví, pro krásu, ale hlavně pro mě samotnou. cukráři Adriana Kmentová, KU 1
8
Nebyla vyhlášena žádná soutěž, jak si který obor poradí se zpracováním tématu jak odradit a přesvědčit spolužáky o škodlivosti kouření. Všichni jsme se snažili o nějaké letáčky a plakáty, ale posuďte sami………………………. Standa Němec KU 2
KUCHAŘI, MÁTE VÝBORNOU !!! Stando věříme, že to myslíš vážně!!
9
Lllll lllllllllPracovali jsme s dětmi z Mateřské školy Kunice. V úterý 19. 11. 2013 přišly na návštěvu našeho učiliště předškolní děti z MŠ Kunice. U nás je už čekalo 13 žáků, kteří se na práci s nimi předchozí den připravili. Tématem programu byli živočichové, které lze vidět na naučné stezce v areálu zahrady ve Všešimech nebo v jejím okolí. Po rozlosování se vytvořily dvojice (někdy i trojice) velkého kamaráda a malého předškoláčka, které po dobu programu poznávaly vybraného živočicha. Společně si zvířátko vybarvovali v omalovánkách, modelovali mu potravu z mandlové hmoty, povídali si o něm. Děti si vše, co se dozvěděly, zopakovaly v „Kruhu chytrých dětí“. Venku pak hledaly obrázky zvířat a určovaly, která patří do přírody a která jsou domácí. Za splněné úkoly jim vaši spolužáci malovali do tabulek obrázky. Nakonec z klacíků, mechu, listí a šišek (tedy z přírodnin) sestavovali obrázek skřítka nebo zvířátka. Děti byly ráno po příchodu zaražené a bojácné, ale po chvíli si už se svými průvodci docela rozuměly a při jarní návštěvě se k nám už budou těšit. Víme to, protože to tak bylo i v minulých letech - těch programů jsme již připravili 7. Také naši žáci bývají zpočátku nejistí a do příprav se jim moc nechce. Nevědí, co je čeká a obávají se, jak práci s dětmi zvládnou. Ti, kteří již program absolvovali, se zpravidla těší a hlásí se ochotně k dalšímu kolu. Program není jen o hraní si s dětmi. Nejprve je potřeba údaje a zajímavosti o živočichovi vyhledat a nastudovat, ale i při tom se lze dozvědět mnoho užitečného. S dětmi jsme se rozloučili v poledne a nyní se už budeme těšit na jejich jarní návštěvu, kdy budou tématem rostliny na naučné stezce. Učitelky Doležalová a Wiesnerová
10
Jak dopoledne strávené s předškoláky hodnotí naši žáci? Když k nám děti přišly, vůbec s námi nemluvily. Po chvíli začaly vyprávět třeba i o sourozencích. Moji malou kamarádku Janičku nejvíce zajímal můj piercing ve rtu. Dokonce mi ret odtáhla, aby se podívala, jak to vypadá uvnitř v puse. Monika Stachová KV 2 Ta moje holčička, Marjánka, se mnou vůbec nemluvila. Hrozně se styděla, až později začala povídat o své kočce. Nikola Demeterová KV2 To ten můj Martínek zase povídal až moc. Hlavně o Spidermanovi. Přivezl si s sebou bábovku a tu při vyndávání s batohu celou vysypal a měli jsme co uklízet. Místo mandarinka říkal „mandara.“ O naší „žábě“ věděl všechno, já jsem se jen ptala a on odpovídal. Tereza Šťastná KV2
Já měla na starosti dva kluky. Lukáš byl hodně upovídaný a Matěj byl skoro stejně velký jako já. Když jsme stáli vedle sebe, smáli se nám, že jsme stejně velcí. Simona Horáková KV3 Chlapeček Adámek byl chytřejší, než jsem si myslela. Jako zvířátko jsme si vybrali včelu. Říkala jsem mu o tom, že když ho včela píchne, že zemře. Dostal mě otázkou: „ Proč?“ Neměla jsem zjištěné proč to tak je a tak jsem mu odpověděla, že je to pro ni trest za to, že píchne. A on se mě zeptal, proč ten trest není i pro vosu a čmeláka? V tu chvíli už jsem nevěděla co říct. Také ho zajímalo, jestli tu máme postele a zda chodíme po obědě spát. Jana Kamelská KV3
11
Návštěva divadla IMAGE Ve čtvrtek 28. 11. 2013 po vyučování jsme s našimi vychovatelkami vyjeli do pražského divadla IMAGE na představení Afrikania. Kromě paní Svobodové a Myškové s námi jela i bývalá vychovatelka paní Blažková, kterou jsme po delší době rádi viděli. Z internátu jsme vyšli po 15. hodině a v 17 hod jsme už stáli na Staroměstském náměstí a těšili se na slíbený dvouhodinový rozchod. Někdo běžel do KFC, někdo si prohlížel nedaleké obchody a někteří pozorovali odtah špatně zaparkovaného auta. Ve smluvenou hodinu jsme se sešli a odešli společně do divadla. Nikdo se nám neztratil. Divadelní hra Afrikania vypráví o setkání manželského páru na jejich exotické dovolené a poštovního doručovatele, který se nečekaně ocitne v pozici recepčního opuštěného hotelu. Příběh se prolíná s působivými obrazy krajiny Afrikánie, plné rozmanitých zvířecích druhů, jimž vdechnou život nejnovější černodivadelní techniky, netradiční kostýmy (fosforové barvy) i profesionální taneční výkony. Přírodou inspirovaná scénografie a diváka obklopující projekt dotvářel atmosféru tohoto fantazijního světa. Představení se všem moc líbilo a plni dojmů jsme nemohli mnozí ani usnout.
Aneta Holakovská, PE 2
12
Na našem učilišti již tradičně proběhl ve dnech 21. 11.,27. 11. a 12. 12. 2013 Workshop pro Základní školy Kostelec nad Černými Lesy, Uhříněves a Říčany. Žáci ze všech oborů se snažili co nejlépe ukázat, co už umí a dokážou. Věříme, že naše snažení nebylo zbytečné a těšíme se, že s některými žáky se u nás sejdeme v příštím školním roce.
13
14
