Zveřejněno na www.kscm.cz
Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému Postoje českých vládnoucích stran byly a jsou ovlivněny prognózou nepříznivého demografického vývoje a doporučeními - představitelů EU, OECD, SB a MMF - kam dojít v reformě důchodového systému. V r. 1994 vydala SB knihu Odvrácení krize stáří (doporuč. 3 pilíře DS), která roztočila ve světě doslova mánii DR, které vedou tradiční důchodové systémy ke změně - od veřejného k soukromému řízení a od kolektivní k individuální odpovědnosti. V r. 2005 SB své představy modifikuje dokumentem Zabezpečení příjmů ve stáří v 21. století (pod tíhou problémů rozšiřuje doporučení na 5 pilířů DS). Základním - fundamentálním aspektem pilířového modelu takovéto reformy je onen přesun z kolektivního sdílení rizik stáří na individuální pojištění proti nim. Ruší či omezuje přerozdělování i mezigenerační solidaritu. A to buď založením soukromě řízeného fondového pilíře, který nahrazuje část průběžného státního pilíře (pay as you go, PAYG), nebo změnou systému přerozdělování ve státním pilíři z dávkového solidárního způsobu (defined benefit, DB) na ekvivalentní systém virtuálních účtů (notional defined contribution, NDS) s dobrovolným připojištěním. Mění se tak tradiční model společenské smlouvy mezi občany, garantovaný státem!
2
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice 1. Základní důchodové pojištění je kolektivní, solidární, garantované státem a pro výdělečně činné osoby povinné. (Státní pojistný důchodový systém spravuje ČSSZ, orgán státní správy řízený MPSV. Pro ozbrojené složky a některé další vybrané státní zaměstnance tuto činnost zabezpečují odděleně příslušná ministerstva – vnitra, obrany, spravedlnosti).
Důchodové pojištění v sobě zahrnuje: starobní důchody pozůstalostní důchody invalidní důchody 3
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice 2. Doplňkové pojištění je individuální, ekvivalentní, organizované soukromými finančními společnostmi a pro občany dobrovolné. Doplňkové pojištění v sobě zahrnuje: penzijní připojištění se státním příspěvkem (případně i s odpočtem z daňového základu) životní pojištění se spořením (případně s odpočtem z daňového základu)
4
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Systém důchodového pojištění je financován průběžným způsobem. To znamená, že výdaje na dávky v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomtéž období. Aktuální tabulka sazeb individuálního pojistného na sociální zabezpečení Sazby pojistného v % z vyměřovacího základu
Důchodové pojištění
Nemocenské pojištění
Státní politika zaměstnanosti
Organizace a malé organizace (za zam.)
21,5
3,3
1,2
26,0
6,5
1,1
0,4
8,0
OSVČ povinně /nebo/
28,0
-
1,6
29,6
OSVČ dobrovolně
28,0
4,4
1,6
34,0
Osoby dobrovolně důchodově pojištěné
28,0
-
-
28,0
Zaměstnanci
Celkem
34,0
Všeobecné zdravotní pojištění činí: • 9 % zaměstnavatelé za zaměstnance + 4,5 % zaměstnanci za sebe = celkem 13,5 % • 13,5 % OSVČ a dobrovolně pojištěné osoby
5
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Pohledávky a saldo důchodového účtu v mld. Kč – saldo je očištěné o výdaje související s jiným rokem a bez nákladů na administraci (jen SR - kapitola MPSV) Rok
Nevýběr pojistného
Kumulace pohledávek
Saldo
(pojistné+penále+pokuty)
Sazba pojistného v %
Průměrná míra nezaměstnanosti v % Stará metodika
Nová metodika
1993
2,833
3,145
6,184
27,2
3,0
1994
3,495
7,049
13,839
27,2
3,3
1995
6,112
13,762
8,397
27,2
3,0
1996
8,312
21,985
4,203
26,0
3,1
1997
10,083
32,564
-2,960
26,0
4,3
1998
7,127
39,854
-9,889
26,0
6,0
1999
9,222
49,127
-16,033
26,0
8,5
2000
6,489
55,850
-16,409
26,0
9,0
2001
3,881
60,638
-15,603
26,0
8,5
2002
0,909
61,749
-18,264
26,0
9,2
2003
1,731
63,754
-15,464
26,0
9,9
2004
- 1,782
61,977
8.955
28,0
10,2
2005
0,329
62,180
6,457
28,0
9,0
2006
- 2,996
59,721
6,993
28,0
8,1
9,2
6
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Vývoj průměrné mzdy1) a průměrného vyměřovacího základu Průměrná
Podíl vyměřovacího základu
hrubá
Vyměřovací základ pro sociální zabezpečení
mzda
zaměstnanci VO
zaměstnanci MO
Zaměst. VO+MO
OSVČ 2)
zaměstnanci
OSVČ 2)
v Kč
v Kč
v Kč
v Kč
v Kč
v%
v%
ke mzdě
Rok
1994
6 896
6 217
5 035
5 983
2 977
86,8
43,2
1995
8 172
7 709
6 217
7 409
3 350
90,7
41,0
1996
9 676
9 142
7 099
8 698
3 551
89,9
36,7
1997
10 696
10 154
7 978
9 672
3 426
90,4
32,0
1998
11 693
11 326
9 525
10 944
3 067
93,6
26,2
1999
12 655
12 270
10 104
11 805
3 461
93,3
27,3
2000
13 490
13 023
11 138
12 625
3 557
93,6
26,4
2001
14 642
13 992
11 616
13 472
3 735
92,0
25,5
2002
15 711
15 059
12 051
14 385
4 052
91,6
25,8
2003
16 769
16 178
12 553
15 334
4 300
91,4
25,6
2004
17 882
17 213
13 321
16 300
5 028
91,2
28,1
2005
18 809
18 045
13 936
17 081
5 914
90,8
31,4
2006
20 050
19 013
14 714
18 013
6 580
89,8
32,8
1) Jako průměrná mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ ( § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.) stanovený nařízením vlády ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem. 2) Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti (nemocenské pojištění je pro OSVČ nepovinné – dobrovolné). VO = velké organizace nad 25 zaměstnanců; MO = malé organizace od 1 do 25 zaměstnanců; OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná
7
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce k 31. 12. daného roku; r. 2007 k 31. 5. 2,5
2,36
2 1,5
1,75
2,4 1,78
2,4 1,77
2,49 1,84
2,44 1,81
2,43 1,81
2,5 1,86
1 0,5 0 2001
2002
2003
poplatníků na 1 důchodce
2004
2005
2006
2007
poplatníků na 1 starobního důchodce 8
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Nárok na starobní důchod má pojištěnec, jestliže dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Statutární věk se podle platného zákona postupně prodlužuje. Po 31. 12. 2015 činí důchodový věk: u mužů 63 let Po 31. 12. 2018 činí důchodový věk: u žen 63 let, bezdětné A dále dle tabulky: 62 let, pokud vychovaly 1 dítě 61 let, pokud vychovaly 2 děti 60 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 dět 59 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí 9
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Podíl průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě
40,7
40,7
40,6
43,5
42,2
45
43,4
44,2
45,2
45,9
45,3
43,5
43,8
44,4
47,0
55,3
52,0
55
51,6
65
35 1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006 10
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice 106,1
100,7
100,1
97,1 92,5
92,1
92,6
88,9
80,9
76,3
80
75,6
85
79,8
90
91,0
87,0
95
81,6
reálná hodnota v %
100
98,4
105
100,0
110
103,5
Reálná hodnota průměrného starobního důchodu
75 70 1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
2006
v roce
11
Neopomenutelné faktory při řešení dalšího směrování státního důchodového systému 1. Demografické:
- pokles plodnosti - prodlužování života - migrace
2. Sociální:
- příjmová solidarita - generační solidarita - kvalita zajištěného stáří
3. Ekonomické:
- výkonnost ekonomiky - nezaměstnanost - stabilita systému
4. Politické:
- protichůdné zájmy - důvěra v důchodový systém - legislativa 12
1. Demografie je problémem nejen evropské civilizace 21. století
I když se plodnost po propadu mírně zvyšuje, pravděpodobně již nedosáhne úhrnné plodnosti na ženu přesahující dvě děti (nutná pro prostou reprodukci národa), čímž se nepříznivě změní poměr mezi přispěvateli na dávky a poživateli dávek z důchodového systému (DS). Největší nerovnováha DS nastane odchodem silných ročníků (narozených po roce 1970) do starobních důchodů a vstupem slabých ročníků (narozených po roce 1990) do pracovního procesu. Příznivý vývoj naděje dožití, respektive prodlužování života, rovněž postupně zvyšuje počet důchodců v DS, a tím poměr důchodců k ekonomicky aktivním občanům.
Věková struktura obyvatelstva ČR k r. 2006 MUŽI
100
ŽENY
95 kompenzační vzestup porodnosti po skončení 1. světové války pokles porodnosti ve 30. letech (hospodářská krize)
90 85
pokles porodnosti v době 1. světové války
80 75 70
zvýšení porodnosti závěrem a po skončení 2. světové války
65 60 55
zpřísnění potratového zákona a prodloužení mateřské dovolené
pokles porodnosti související s legalizací UPT
50 45 40 35 30 25
Do zahraničí emigruje z ČR především kvalifikovaná pracovní síla, což je zatím eliminováno imigrací (i nekvalifikovaných) cizinců do ČR. Úbytek obyvatelstva je však předpokládán u většiny evropských zemí. Nastane nové stěhování národů?
20
zvýšení porodnosti jako reakce na přijetí komplexu pronatalitních opatření
15
pokles porodnosti v 90. letech
10 5
mírný nárůst porodnosti 2004-2005
0 100
50
0 0 Počet obyvatel (v tis.)
50
100
13
Demografie je problémem evropské civilizace 21. století Podíl osob 65 let a starších k osobám 15 – 64 let
14
POČTY NAROZENÝCH DĚTÍ V ČR 1972 – 1975 prudký vzestup porodnosti „baby-boom“
200 tis.
1991 - 1996 prudký pokles počtu narozených dětí 100 tis.
1997 - 2001 stagnace porodnosti
1944: 230 183 1974: 194 215
1990: 130 564 2006: 105 831
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
1950
1945
1940
2002 mírný vzestup počtu narozených není „baby-boom“
I-V 2006: 43 006 I-V 2007: 46 068 15
Pojistný magický trojúhelník, který nepočítá s vícezdrojovým financováním Výše důchodového věku
Vzá Vzájemný vliv tř tří hlavní hlavních parametrů parametrů
Výše důchodové dávky
Výše pojistné sazby 16
Porovnání salda státního DS z variant politických stran (r. 2005) K % HDP
2005
2030
roku 2050
2100
2 1 0 Zákl. var.
KSČM
ČSSD
US-DEU
KDU-ČSL
ODS
-1 -2 -3 -4 -5
17
% HDP
Podíl nově přiznaných důchodů pod hranicí chudoby z variant politických stran ve státním DS (r. 2005) K roku 2005
2030
2050
2100
110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Zákl. var.
KSČM
ČSSD
US-DEU
KDU-ČSL
ODS
18
Postoj komunistů ke státnímu důchodovému systému Státní důchodový systém (starobních, pozůstalostních a invalidních důchodů) má být i v budoucnu státem organizovaný a řízený rozhodující nástroj, jehož účelem je finančně zabezpečit důstojné stáří občanů, kteří poctivě pracovali. Proto musí být: – – – – – –
povinný pro všechny občany průběžně financovaný dávkově definovaný solidární příjmově i generačně regulovatelný státem garantovaný
Jediným kritériem dlouhodobé stability a finanční udržitelnosti důchodového systému je jeho kladné kumulativní saldo z příspěvků (pojistné i další zdroje).
19
rela ce v %
Pokles podílu výše důchodu ke mzdě – pravicí kritizovaný stupeň solidarity 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20
k hrubé k čisté
0,3 0,5 0,7 0,9 1,1 1,3 1,5 1,7 1,9 2,1 2,3 2,5 2,7 2,9 při výdělcích odpovídajících násobku průměrné mzdy
20
24000
23000
22000
21000
20000
19000
18000
17000
16000
15000
14000
13000
12000
11000
10000
9000
8000
9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 7000
přiznaný důchod
Pokles podílu výše důchodu ke mzdě – pravicí kritizovaný stupeň solidarity
m zda 21
Jak vysoké penze důchodci pobírají výše důchodu v Kč
počet důchodů k 03 / 2006
počet důchodů k 03 / 2007
do 2 999
9 707
8 934
od 3 000 do 3 999
8 506
8 402
od 4 000 do 4 999
19 414
14 954
od 5 000 do 5 999
66 009
39 371
od 6 000 do 6 999
232 368
135 255
od 7 000 do 7 999
428 439
340 528
od 8 000 do 8 999
526 440
434 124
od 9 000 do 9 999
416 443
510 788
od 10 000 do 10 999
153 853
296 253
od 11 000 do 11 999
72 754
117 302
nad 12 000
33 752
94 554
Poznámky: Nejvyšší „státní“ penze v ČR je v rozmezí 58 000 až 59 000 Kč a pobírá ji jen jeden důchodce - muž. Nejvyšší ženská penze se pohybuje mezi 26 000 a 27 000 Kč. Vláda schválila valorizaci důchodů pro r. 2008 v průměru o 3,9 %, to je o 346 Kč. 22
10 návrhů parametrických úprav, které zajistí vyrovnanost státního pilíře důchodového systému až do r. 2100 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Od r. 2006 přijmout účinná propopulační opatření a opatření k řízené migraci Od r. 2006 zahájit realizaci Celonárodního programu zaměstnanosti (cíl EU) Od r. 2007 vytvořit zvláštní účet státního důchodového systému (ZÚSDS) ke zhodnocování přebytků a dalších zdrojů (z privatizace, ze spotřebních či ekologických daní, z dividend aj.) Od r. 2007 přesunout platbu státu ze zrušených státních příspěvků na penzijní připojištění (soukromý-individuální pilíř) do ZÚSDS (státní-kolektivní pilíř) Od r. 2012 přesunout příspěvky na státní politiku zaměstnanost (1,6 %) z příjmů státního rozpočtu do ZÚSDS (což bude už po snížení velké nezaměstnanosti) Od r. 2015 zavést pro OSVČ plnou platbu na důchodové pojištění - minimálně ve výši průměrné mzdy v podnikatelské sféře (zrušení stropů, odvod ve výši 29,6 %) Od r. 2020 se na ZÚSDS převádí 10 % celostátního inkasa spotřebních daní (vícezdrojové financování – možno rozšířit i o ekologické daně) Od r. 2030 se posunuje po 4 měsících ročně hranice odchodu do důchodu do 65 let v případě naplnění 3 kritérií (nezaměstnanost, demografie, dožití v kvalitě) Od r. 2040 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 32,6 % (z 29,6) Od r. 2060 se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 33,5 % (z 32,6)
Poznámka: Reálnost tohoto modelu propočítal výkonný tým Ing. Bezděka v r. 2005. 23
Makroekonomická kritéria varianty KSČM Rok
2005
2010
2020
2030
2040
2050
2060
2070
2080
2100
28,0
28,0
29,6
29,6
33,6
33,6
34,5
34,5
34,5
34,5
Příjmy % HDP
8,5
8,5
9,8
9,8
10,7
10,7
11,0
11,0
11,0
11,0
Výdaje % HDP
8,4
8,0
8,3
9,3
10,4
11,5
12,0
11,8
11,9
12,4
Saldo % HDP
0,2
0,5
1,5
0,4
0,3
-0,7
-1,1
-0,8
-1,0
-1,4
Kumulované Saldo % HDP
0,3
2,8
15,4
27,8
31,7
34,0
28,7
24,3
19,7
0,0
42,1
39,7
37,5
37,7
38,8
40,1
40,7
40,9
41,3
41,1
Příspěvková sazba v %
Celkový náhradový Poměr v %
24
Nezabraňuje růstu výdajů DS k HDP (z 8 na 12 %) Výdaje státních (veřejných) důchodových systémů k HDP v členských státech EU (v roce 2004) 16 13,4
14
14,2
12,6 12,8
12 9,5
10
10
10,4 10,4 10,6 10,7
11,4 11 11,1
8,5 8,6
8
6,6 6,7 6,8
7,2 7,2 7,4
7,7
6 4
3,6
4
2
Ita ly
Sp ai D n en m Lu ar xe k m bo ur g B el gi um H un ga ry Sw ed en Fi nl an d Sl ov en ia Po rt ug al G er m an y G re ec e Fr an ce A us tr ia Po la nd
M N a et he lta C rla ze nd ch s Re pu bl ic
Es to ni a La tv ia Li th ua ni a Sl ov ak ia
0 Ire la nd U C ni yp te ru d K in s gd om
%HDP
13,9
25
Porovnání délky dožití s věkem odchodu do starobního důchodu Stát
Naděje dožití narozených v roce 2005
Statutární věková hranice pro starobní důchody
Průměrný věk při opuštění trhu práce
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
Česká rep.
72,9
79,1
63
59 - 63
62,3
59,1
Belgie
76,7
82,4
65
65
61,6
59,6
Řecko
76,6
81,5
65
60 (65)
62,5
61,0
Itálie
77,6
83,2
57-65
57-65
60,7
58,8
Maďarsko
68,6
76,9
62
62
61,2
58,7
Rakousko
76,7
82,2
65
60
60,3
59,4
Slovensko
70,1
77,9
62
62
61,1
57,6
V. Británie
76,9
81,1
65
60
63,4
61,9
Německo
76,2
81,8
65
65
61,4
61,1
Irsko
77,1
81,8
65
65
63,6
64,6
Polsko
70,8
79,4
65
60
62
57,4
Francie
76,7
83,8
60
60
58,5
59,1
Finsko
75,5
82,3
65
65
61,8
61,7
Španělsko
77,4
83,9
65
65
62
62,8
Zdroje: Eurostatt 2005; Synnthesis report on adequate and sustainable pensions 2006; …
26
Porovnání délky pracovní zátěže za rok v jednotlivých státech Průměrný počet odpracovaných hodin za rok 2005 na jednoho zaměstnance (OECD)
27
Jaké zájmy chce česká pravice prosadit v důchodové reformě Získat co největší podíl privátní sféry na správě veřejných financí (profit soukr. finančních korporací) Snížit náklady na pracovní sílu – na zaměstnance (snížení odvodů do DS ze strany zaměstnavatelů) Zastropovat odvody do pojistných systémů zatím na necelý čtyřnásobek průměr. platu tak, aby z vyšších příjmů již nebylo na DP (NP, ZP) odváděno pojistné Zrušit nebo alespoň snížit míru solidárního přerozdělování uvnitř redukovaného systému Omezit mandatorní výdaje státu Převést zodpovědnost na každého jedince 28
Vyplacený státní příspěvek na penzijní připojištění ze SR ČR ( ke 3. čtvrtletí daného roku ) 4 500 000
4 037 000 3 124 000
4 000 000
2 745 000
3 500 000
2 411 000
3 572 000
2 882 000 3 000 000
1 920 000 1 959 000
2 500 000 2 000 000
1 730 000
2 615 000
1 940 000
786000
1 500 000 1 000 000 1 600 500 000 1 103
1 720 2 281 2 860 2 607 3 505 2 693 1 615 1 887 2 514 3 207
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet účastníků v tisícich
Zaplaceno ze státního rozpočtu na státní příspěvky v tisících Kč
Od roku 1995 do roku 2006 vyplatil stát na státních příspěvcích celkem přes 29,7 mld. Kč 29
Děkuji za pozornost Situace je vážná, neboť jsme na křižovatce rozhodnutí o zásadních změnách či o udržení státního, solidárního, kolektivního důchodového systému. Musíme být aktivní a vysvětlovat rizika. 30
