1918 - 2008 2/1
Zuzana a Eugen Brikciusovi uvádějí pouliční výstavu
Vznik Československa a cesta do Evropy slovem i obrazem která je podpořena
odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky a Městskou částí Praha1
Grant poskytlo hlavní město Praha
Mán e mos sův t
1
3 Vltav a
U Lužického semináře
1
Trasa prohlídky pouliční výstavy
Klárov
panel v ulici U Lužického semináře na zdi Vojanových sadů
2
náměstí Jana Palacha Kap rova
Alšov o náb Křiž řeží ovni cká
2
panel v ulici Klárov u stanice metra Malostranská
4
3
7
náměstí Franze Kafky
náměstí Republiky Staroměstské nám.
Že le zn á
sloup na Alšově nábřeží za parkovištěm u Vysoké školy umělecko-průmyslové na nám. Jana Palacha
4
Sloup v Křížovnické u vchodu do Taneční konzervatoře hl. m. Prahy poblíž stanice tramvaje nám. Jana Palacha (směr Národní divadlo)
ního U Obec u dom
V Celnici
5
5
sloup na Ovocném trhu naproti Domu U Černé Matky Boží
6
20.10. - 3.11. 2008
Na Florenci
Masarykovo nádraží
trh cný Ovo
Citáty vybral a chronologii sestavil Zbyněk Petráček Graficky upravili Ivo a Táňa Horňáčkovi
2/2
6
íčí Poř Na
sloup na rohu Havlíčkovy a ulice Na Florenci
7
panel Na Poříčí u kostela sv. Josefa poblíž stanice tramvaje nám. Republiky /směr Revoluční/
Říjen 1918 28. říjen – Karel Kramář v čele delegace Národního výboru začíná v Ženevě jednat s Edvardem Benešem v čele zahraničního odboje o podobě státu. Do 31. října je rozhodnuto, že Československo bude republikou s prezidentem Masarykem a premiérem Kramářem. 29. říjen – Národní výbor jedná o převzetí moci s posledním místodržícím v Praze Maxem Juliem Coudenhovem. Němečtí poslanci zemského sněmu vyčleňují z Čech pohraniční provincii Deutschböhmen, kterou chtějí zařadit do státního útvaru Deutschösterreich, Německého Rakouska po rozpadu monarchie. 30. říjen – Převrat definitivně vítězí. Rakouské vojenské velitelství v Praze kapituluje před Národním výborem, když maďarští a rumunští vojáci odmítnou bojovat. Slovenští politici v Turčianském Sv. Martině volí Slovenskou národní radu a přijímají prohlášení o společném státě Slováků a Čechů. Němečtí poslanci z Moravy a Slezska vyhlašují provincii Sudetenland a její připojení k Německému Rakousku. 3. listopad – Dav vedený žižkovským bohémem Frantou Sauerem kácí mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Hlava Panny Marie se skoulí k nohám mladého Jaroslava Seiferta, jak to rovněž žižkovský básník později zachytí ve vzpomínce. Němečtí poslanci na jižní Moravě vyhlašují provincii Deutschsüdmähren a na Šumavě provincii Böhmerwaldgau.
4. listopad – Jmenována prozatímní slovenská vláda v čele s V. Šrobárem, na slovenské území vstupuje první oddíl českého vojska. 9. listopad – Národní výbor vydává zákon o obstavení velkostatků, začíná zápas o agrární reformu. 13. listopad – Národní výbor vyhlašuje prozatímní ústavu, stanoví, že nový parlament, Národní shromáždění, vznikne rozšířením Národního výboru. 14. listopad – Národní shromáždění na první schůzi prohlašuje nový stát republikou, volí Masaryka prezidentem, schvaluje Kramářovu vládu a přijímá zákon o zrušení šlechtických titulů. 15. listopad – Maďarská vláda protestuje proti vstupu českých jednotek na Slovensko a sama tam vysílá své oddíly. 29. listopad – Armáda obsazuje Most jako první město v separatistických provinciích, jež si Německé Rakousko přisvojilo zákonem z 22. listopadu. 6. prosinec – Kramářova vláda rozpouští národní výbory, čímž vrací státní správu z revolučních poměrů do rukou profesionálního aparátu převzatého z monarchie. 21. prosinec – Po čtyřech letech emigrace a vedení zahraničního odboje přijíždí vlakem do Prahy T.G. Masaryk. 24. prosinec – Francouzský podplukovník Vyx předává jménem Dohody vládě v Budapešti nótu stanovující demarkační čáru na Slovensku, příští československo-maďarskou hranici. 18. leden 1919 – Začíná mírová konference v Paříži, která posléze ukotví podobu Československa.
2/3
2/4
STÁT VÍTÁ MASARYKA
Bylo to 20. prosince krátce před jednou hodinou po poledni, když první president Československé republiky přejel hranici československých zemí, které opustil právě před čtyřmi lety, 19. prosince 1914, a to právě na tomto místě, v Horním Dvořišti, jako politický vystěhovalec... Po jedné hodině vjížděla za velkého napětí všech přítomných ověnčená lokomotiva presidenta doktora Masaryka do nádraží. Zde se seřadili členové českého Národního shromáždění dle příslušnosti politické; Sokolové, konající čestnou stráž, zaujali své místo a stejně i setnina vojínů našich, již hudba hrála při objevení se vlaku národní hymnu Kde domov můj. ...Vlak presidenta sestával ze dvou vozů služebních, dále tří vozů salonních, čtyř vozů prvé třídy, pěti vozů osobních a posléze tří vozů nákladních, celkem ze 17 vozů. ...Po uvítání řekl president T.G. Masaryk mimo jiné: „Vše, co jsme
2/5
podnikli, čeho jsme dosáhli, dosáhli jsme skutečnou prací. Jsem si jist, že co jsme dosáhli, též udržíme, doplníme a zdokonalíme. Čeká nás ještě mnoho práce, snad těžší práce než dosud, a já každého zvu k této práci, jež nám musí být společnou“. ...President Masaryk prohlédl si čestnou setninu, načež vstoupil opět do svého vlaku, kamž ho následovali přítomní členové Národního shromáždění, aby ho doprovodili do Českých Budějovic... Národní listy, 21. prosinec 1918 Tato reportáž uzavřela Masarykovu čtyřletou anabázi. Ještě 16. listopadu, když americké noviny píší o jeho zvolení československým prezidentem, dlí Masaryk v New Yorku. Když se 20. listopadu chystá nalodit na parník Carmania, je překvapen, že mu námořníci vzdávají vojenské pocty. Přes Londýn a Paříž doráží do Itálie, odkud míří zvláštním vojenským vlakem přes Alpy – – a 20. prosince se ocitá v Horním Dvořišti, kde na něho od minulého dne čekají ministři a zástupci Národního shromáždění.
T.G. Masaryk s doprovodem v Horním Dvořišti, 20. prosinec 1918.
PŘÍSAHY VĚRNOSTI Po skončení války a státním převratu zůstalo pohraničí centrální vládou celkem nepovšimnuto, což umožnilo Němcům a Rakušanům připravit iredentistickou akci. Organizovali z války se navrátivší vojáky heimwehru a opatřovali výzbroj.
obsazena setninou Vikariho z 91. pluku, jedna četa zůstala v Horní Plané. V 11 hodin došel první telegram, že četa v Horní Plané byla přepadena heimwehrem pod vedením setníka Baudase. Nebezpečí bylo zlikvidováno posilou českých jednotek.
Dne 29.11.1918 bylo poštovnímu úřadu a bernímu úřadu nařízeno, aby peníze z Volar byly zasílány státní pokladně do Prahy, a ne do Vídně, jak se dosud dělo. Ve dnech 22. - 24.11.1918 objížděla Šumavu zvláštní komise z Lince. Na úřadech dráhy, pošty, soudu, finanční stráže atd. přebírala tyto úřady a dávala si skládat slib pro Rakouský stát, a to 1. Výprava setníka Urbana do Volar od zaměstnanci státními i zemskými, 24.11. do 1.12.1918 kteří až do konce listopadu úřadovali 2. Výprava na Český Krumlov německy s nadřízenými úřady a obsazení trati Český Krumlov v Rakousku. Téměř všechen německý Želnava od 29.11. do 2.12.1918 personál slib složil. Mnozí úředníci brali současně dva platy - z Prahy i Vídně, 3. Dobytí německé bašty, města například poštmistři ve Volarech Kaplice, ve dnech 3.- 5.12.1918 a Lenoře, ač byli sesazeni. V 9 hodin večer došla depeše od hejtmana Sagnera, že Želnava byla Z obecní kroniky Omlenic u Kaplice. Dne 17.11.1918 museli úředníci v některých místech pohraničí přísahat věrnost „Německému Rakousku“, jinak byli propuštěni. Protože na mnohých místech docházelo k násilnostem proti Čechům, byl polnímu pluku č. 91 v Českých Budějovicích svěřen úkol udělat nepokojům konec. Zakročení mělo následující etapy:
2/6
Čs. legionáři právě dorazivší z Francie, listopad 1918.
28. DECEMBRA 1918 Župan Zoch: O obsadení Prešporka. Třeba obsadiť prvej Galantu a Senec. Dohoda jeho s vládnym komisárom Jankóm nevzťahovala sa na zastavenie našich operácií, ale na to, že keď naše vojská budú stiahnuté před Prešporkom, vyzveme mesto, aby sa vzdalo. Komisár Jankó myslí, že sa Prešpork vzdá, keď budeme mať 5 – 6 tisíc vojakov. Dňa 1. januára by sa mohlo mesto prevziať. Odporúča za agitátorov do Hontu, Gemera a Novohradu katolíckych farárov Treskoňa z Griňavy a Jána Uhríka zo Schwansbachu.
Novej Vsi vyzval, aby vyjednal prevzatie Košíc. Vavro Šrobár, první ministr pro Slovensko, paměti z let 1918-1920.
Nadporučík Baluška: Ide do Košíc. Či nemá minister nejaké rozkazy? Minister Šrobár: Prešpork prevezmeme bez boja. Či by nebolo možno aj Košice? Prehovorte tam o spôsobe prevzatia a pripomeňte im Prešpork. Nás hlavný veliteľ bol vyzvaný, aby komandanta v Spišskej
Obrněný vlak čs. armády na Slovensku (1919).
2/7
LEŽÍ TO NA NÁS
My jsme v tom světovém zápase vyhráli svou samostatnost, ale současně jsme byli poraženi s Rakouskem, poraženi v tom smyslu, že všechna ta ohromná válečná břemena, všechen ten těžký poválečný stav leží také na nás. Když čtyřdohoda boykotovala Německo a Rakousko hospodářsky, tu přirozeně boykotovala také nás, poněvadž jsme v mezích a hranicích tohoto státu byli živi. Když Rakousko ničilo všechny základy hospodářského života, ničili při tom základy hospodářského života našeho, a proto, jestliže klidně o věci uvažujeme, musíme si říci, že ještě dávno a dávno není nám vybojována plná svoboda našeho národa, že dávno a dávno ještě není zabezpečena Československá
republika, a že ta tvořivá práce vlastně teprve nastává.
Chápu docela dobře, že jest velmi mnoho těch, kteří si řekli: teď máme svobodu, teď bude blahobyt, teď to musí býti všechno docela jiné nežli jak to bylo za toho starého nenáviděného Rakouska. Ale ti všichni zapomínají, že jest zde předlužená pozůstalost rakouská a že budeme pod tlakem všech těchto hospodářských pohrom ještě dlouho žíti. Ministr financí Alois Rašín, 13. prosince 1918. Rašínovy argumenty pozoruhodně souzní s tím, co 1. ledna 1990 – též měsíc a půl po revoluci – při novoročním projevu prezidenta vyslovil Václav Havel: naše země nevzkvétá a za tento stav musíme převzít odpovědnost.
Ministr financí Alois Rašín, 13. prosince 1918.
2/8
KOREKTNÍ HRADČANY Doba revoluce v říjnu 1918 sice neznala „politickou korektnost“, ale nový stát o ni přesto už dbal. Svědčí o tom příběh jeho první poštovní známky. Když oslovený malíř Alfons Mucha vyrukoval se svými návrhy, vrchní poštovní oficiál Jaroslav Lešetický vyřadil portrét Jana Husa s kalichem či alegorickou postavu Sokola, prostě témata, jež považoval za nekonsenzuální. Prošel neutrální motiv Hradčan, který Mucha použil už v roce
Úplně první známky Československa patřily skautské kurýrní poště, neboť právě skauti se hned 28. října přihlásili do služeb Národního výboru. Doručovali zásilky, jak to šlo – pěšky, tramvají, na kolech i motocyklech. Skautská pošta fungovala čtyři týdny, obnovena byla ještě 21. prosince při příjezdu T.G. Masaryka do Československa.
2/9
1911 při výzdobě Obecního domu, ale z pohledu úřadů i tento obecný symbol české státnosti musel nést politicky korektní znak – Mucha tak podle pokynů dotvořil za věže katedrály vycházející slunce národní svobody. Že ve skutečnosti v těchto místech slunce nevychází, nýbrž zapadá? Na to upozorňují už jen astronomové či geografové. Po zkušenosti dvacátého století většina národa vítá, že slunce naší svobody vychází na západě, nikoliv na východě.
