1. Rok 2001, který byl rokem 80. výročí založení Knihovny Jiřího Mahena v Brně, se stal v historii knihovny zároveň dalším výrazným mezníkem. V listopadu byla slavnostně otevřena a zpřístupněna veřejnosti ústřední knihovna, která prošla náročnou rekonstrukcí. Slavnostní otevření ústřední knihovny 1.11. konané pod záštitou primátora Statutárního města Brna provázené účastí reprezentace města, resortů a odborné veřejnosti, s originálním kulturním programem a navazující dny otevřených dveří pro veřejnost 2. a 3. 11. patřily k výjimečným a neopakovatelným dnům roku i celé historie KJM. Knihovna se představila v obnovené kráse barokní architektury skloubené s moderními interiéry, především však v novém rozměru moderních knihovnických a informačních služeb. Této radostné události však předcházelo velmi náročné tříleté období, kdy se veřejnost musela vyrovnávat s důsledky pobytu knihovny v několika náhradních lokalitách i s přechodným uzavřením knihovny při stěhování. Mimořádně složité podmínky však v důsledku posunu dodavatelských termínů vznikly pro pracovníky knihovny samotné, kteří chtěli dostát svému předsevzetí a otevřít knihovnu v plánovaném termínu. Díky společnému nezměrnému pracovnímu nasazení se tak stalo. Stejně náročné byly pak i dny po otevření ústřední knihovny, kdy do knihovny proudily denně tisíce nedočkavých návštěvníků. Jejich pozitivní odezva na krásné důstojné prostředí paláce a služby samotné je odměnou i výzvou zároveň. Nynější náročný uživatel očekává stabilní a kvalitní nabídku fondů a informací včetně odborné asistence ze strany pracovníků. Pro takové služby je třeba vytvářet soustavně podmínky. V oblasti práce poboček, které sehrávají v jednotlivých částech na území celého města významnou a nenahraditelnou roli, nedocházelo k tak výrazným přelomům. Jejich stabilní působení bylo zárukou kvalitní služby pro stálé čtenáře a v období přerodu ústřední knihovny i pro mnoho dalších uživatelů, kteří upřednostnili využívání jejich služeb. Také v síti poboček však probíhalo postupné naplňování krátkodobých cílů i dlouhodobějších plánů v souladu s koncepcí KJM. Knihovna Jiřího Mahena v Brně, jako významná kulturní a informační instituce, posiluje své postavení ve spektru kulturního a společenského dění ve městě i v rámci republiky. Zapojuje se do městských či širších projektů a aktivit. Dochází tak k účinné k prezentaci a propagaci knihovny samotné i jejího zřizovatele - Statutárního města Brna.
V roce 2001 bylo ukončeno působení ústřední knihovny na provizorních pracovištích a došlo k přestěhování do rekonstruované budovy na Kobližné. Nejprve byla přemístěna čítárna ze Zelného trhu, která 9. května zahájila provoz na Kobližné. Do 28. června byly čtenářům k dispozici oddělení pro dospělé čtenáře, oddělení dětí a oddělení informačních a prezenčních služeb s Informačním střediskem města Brna pro EU na Šujanově nám. a zvuková knihovna pro zrakově postižené na Zelném trhu. Hudební knihovna na Šujanově nám. i oddělení vážné hudby v Kleinově paláci na nám. Svobody poskytovalo služby i v červenci 2001. Přestěhovaná ústřední knihovna zahájila kompletní služby na Kobližné 19. listopadu 2001. Z důvodu uzavření ústřední knihovny od července do 19. listopadu došlo k poklesu sledovaných ukazatelů. V síti poboček a výpůjčních míst došlo k mírnému nárůstu sledovaných ukazatelů. V měsících květnu a červnu 2001 byly otevřeny hudební úseky na pobočkách Lány, Kurská a Palackého. V listopadu 2001 byla otevřena pobočka Vondrákova, kde byla provedena rekonstrukce služeb čtenářům.
ústřední knihovna síť poboček KJM celkem Počet čtenářů index 92,3 index 100,8 index 97,4 Počet návštěvníků index 98,3 index 102,4 index 100,6 Počet výpůjček index 76,1 index 103,6 index 93,3
V roce 2001 bylo v KJM zapsáno , (o 1 103 méně než v roce 2000) což je 10,8 % z obyvatel Brna. Z celkového počtu čtenářů bylo 15 498 evidováno v ústřední knihovně a 25 756 na pobočkách a výpůjčních místech (pobočky 23 279 a výpůjční místa 2 477 čtenářů). než v roce 2000. V Mahenově památníku došlo k nárůstu o 72 čtenářů (index 108,5). než v roce 2000 (pobočky o 232 více a výpůjční místa o 40 méně). K nárůstu došlo na 15 pobočkách a na 7 pobočkách došlo k poklesu, nejvýraznější nárůst byl na Křížové (index 111,0) a na Jihomoravském nám. (index 110,6). Na výpůjčních místech vzrostl počet čtenářů na 8 výpůjčních místech a na 6 poklesl, nejvyšší nárůst byl v Útěchově (index 127,3), Husovicích (index 110,2) a Soběšicích (index 108,8). , o 67 více oproti roku 2000. Z Z celkového počtu čtenářů bylo celkového počtu čtenářů do 15 let bylo 88,1 % evidováno na pobočkách a výpůjčních místech a 11,9 % v ústřední knihovně. Na pobočkách a výpůjčních místech tvořil počet čtenářů do 15 let 31,1 % (v roce 2000 32,1 %) a v ústřední knihovně 6,9 % (v roce 2000 % 4,7 %) z celkového počtu čtenářů. Čtenáři do 15 let tvořili 21,9 % (v roce 2000 to bylo 22,3 %) z celkového počtu čtenářů. (oproti r. 2000 je to o 3 169 více). Z Čtenáři uskutečnili v roce 2001 (méně o 3 959). celkového počtu návštěvníků bylo V pobočkách a výpůjčních místech uskutečnili čtenáři 306 556 (více o 7 128) čtenářských návštěv. Největší počet návštěvníků evidovaly pobočky Vondrákova (26 475), Masarova (25 460) a Palackého (22 003). V průměru každý čtenář navštívil knihovnu během roku 12,9krát (v r. 2000 12,6krát), při jedné návštěvě si vypůjčil 4,4 (loni 4,7) knihovní jednotky.
V roce 2001 bylo půjčeno , vzhledem k uzavření ÚK došlo k poklesu o 168 991 výpůjček, z celkového počtu výpůjček bylo 1 489 293 knih (63,7 %, v r. 2000 62,3 %), 312 980 ostatních dokumentů (13,4 %, v r. 2000 14,8 %) a 535 571 periodik (22,9 %, v r. 2000 22,9 %). V průměru si každý čtenář během roku půjčil 56,7 (v r. 2000 59,2) knihovních jednotek. V ústřední knihovně bylo půjčeno 717 126 knihovních jednotek (méně o 224 661) celkem, z celkového počtu bylo půjčeno 30,8 % (v r. 2000 37,6 %) knih, 40,2 % (v r. 2000 37,3 %) ostatních dokumentů a 29,0 % (v r. 2000 25,1 %) periodik. Každý čtenář si v ústřední knihovně v průměru vypůjčil 46,3 (v r. 2000 56,1) knihovních jednotek. V pobočkách a výpůjčních místech bylo půjčeno 1 620 718 knihovních jednotek (více o 55 670) celkem, tj. 69,3 % (v r. 2000 62,4 %) z celkového počtu výpůjček KJM. Nárůst výpůjček se projevil téměř na všech pobočkách a výpůjčních místech. Každý čtenář si v pobočkách a výpůjčních místech v průměru vypůjčil 62,9 (v r. 2000 61,2) knihovních jednotek. tvořily 17,9 % (v r. 2000 17,7%) z celkového počtu výpůjček. Pobočky a výpůjční místa půjčily 392 528 (v r. 2000 407 927) knih a periodik pro děti, tj. 93,5 % (v r. 2000 92,1 %) z celkového počtu výpůjček pro děti realizovaných v KJM.
V pobočkách a výpůjčních místech se výpůjčky literatury pro děti podílejí na celkovém počtu výpůjček 24,2 % (v r. 2000 26,1 %) z celkového počtu výpůjček. , kterých bylo půjčeno 535 571, byly nižší o 38 117, jejich podíl z celkového počtu výpůjček činil 22,9 % (v r. 2000 22,9 %). K poklesu výpůjček periodik došlo v ústřední knihovně, kde bylo půjčeno o 28 878 méně oproti roku 2000, v pobočkách a výpůjčních místech bylo půjčeno o 9 239 periodik méně ve srovnání s rokem 2000. byly v roce 2001 nižší o 56 839 než v roce 2000. Z celkového počtu výpůjček představují 13,4 % (v r. 2000 14,8 %). Nárůst výpůjček celkem vykazují pobočky a výpůjční místa o 55 670, pokles je v ústřední knihovně o 224 661.
Pro poskytování informací byly v r. 2001 mimo tradiční materiály využívány elektronické databáze, CD ROM a internetové stanice. V roce 2001 sloužilo uživatelům knihovny 17 internetových stanic. Z toho v ústřední knihovně 12 a na pobočkách 5. Ve srovnání s rokem 2000 přibyly 4 internetové stanice (v ÚK 3, na pobočkách 1). V roce 2001 bylo poskytnuto 62 932 (v r. 2000 40 710) informací celkem, převážná většina informací byla poskytnuta na specializovaných pracovištích ústřední knihovny (53 963). Z celkového počtu informací bylo 85,7 % (v r. 2000 78,1 %) poskytnuto v ústřední knihovně. Na pobočkách a výpůjčních místech bylo poskytnuto o 32 informací více než v r. 2000. Byly využívány klasické informační prameny a elektronické databáze a náročné dotazy na pobočkách byly zodpovídány ve spolupráci se specializovanými pracovišti ústřední knihovny.
pro čtenáře i veřejnost připraveno (o 47 méně než v r. 2000), které navštívilo 39 744 (v r. 2000
39 895) posluchačů.
(o 146 méně než v r. 2000) pořadů, pobočky a výpůjční místa připravila 1 344 (o 99 více než v r. 2000) pořadů. Pořady byly připraveny zejména pro děti a mládež, byly zaměřeny na propagaci fondů a služeb knihovny, na práci s informacemi. V pobočkách a výpůjčních místech bylo připraveno 1 344 akcí (o 99 více než v r. 2000), pobočky připravily 1 169 a výpůjční místa 175 akcí, kterých se zúčastnilo 29 885 posluchačů. V jednotlivých provozech knihovny bylo v roce 2001 instalováno 3 533 různých výstav, výstavek a nástěnek, z toho v ústřední knihovně 302 a v pobočkách a výpůjčních místech 3 231.
, která jako celek zaznamenala z objektivních důvodů nižší výkonové ukazatele, se soustředila v prvém pololetí na zajištění standardních služeb v náhradních prostorách. Zároveň věnovala velkou pozornost stálé komunikaci s veřejností o průběhu stěhování a o novém otevření. Vzhledem k neustále se měnícím termínům na straně dodavatelů však velmi dlouho nebylo možné poskytnout zaručené informace. Ke stěžejním úkolům patřila příprava fondů ke stěhování a následně jejich automatizovanému půjčování. Dalším náročným úkolem bylo detailní rozpracování nových pracovních postupů, koncipování pracovních týmů a formování principů jejich vzájemné spolupráce ve vazbě na zcela novou organizaci služeb a provozní dobu. Ta byla nově posunuta do večerních hodin (10 – 19 hod) a rozšířena o sobotu (10 – 14 hod). Celkově se také zvýšil počet obsluhovaných míst v celé budově ve vazbě na složité prostorové dispozice historické budovy a zajištění potřebného servisu klientům. Při stávajícím personálním stavu je však jejich optimální obsazení obtížné. Druhé pololetí bylo ve znamení samotného stěhování a především přípravy ke spuštění plně automatizovaného provozu. Ve vazbě na posouvání dodavatelských termínů stavby
•
• •
•
•
•
•
•
•
•
•
zůstalo pro pracovníky minimum času k zapracování v novém systému, k uspořádání fondů i k jejich technické přípravě (vložení ochranných etiket proti zcizení). Samotný zkušební provoz, pro který bylo původně plánováno několik měsíců, pak trval pouhých 10 pracovních dnů! Během slavnostního otevření ústřední knihovny 1.11. a dnů otevřených dveří 2. a 3.11. si knihovnu prohlédlo více než 1.500 hostů. Ke zvládnutí očekávaného náporu veřejnosti od 19. 11., kdy byly zahájeny služby knihovny, byly soustředěny mimořádné personální kapacity a zajištěna maximální informační podpora. Veřejnost přijala novinky v organizaci a způsobu poskytování služeb vcelku pozitivně. Po otevření ústřední knihovny přetrvává vysoká denní návštěvnost. Od 19. 11. do 31.12. se v knihovně na Kobližné zaregistrovalo 5 377 čtenářů a bylo uskutečněno 131 185 výpůjček.. Průměrná denní návštěvnost byla kolem 2 800 osob, o sobotách 800. Přetrvává rovněž vysoký zájem o exkurze z řad odborné i laické veřejnosti (za uvedené období uskutečněno 76 exkurzí pro téměř 3 tisíce zájemců). Zkušenosti z prvých týdnů provozu i podněty ze strany veřejnosti jsou průběžně monitorovány, shromažďovány a po prvém čtvrtletí roku 2002 budou komplexně analyzovány a návazně přijata potřebná opatření. Informační středisko města Brna pro EU rozvíjelo svou činnost jak formou průběžného servisu zájemcům, tak formou realizace projektů zaměřených na vybrané cílové skupiny (Poznáváme Evropu - pro studenty středních škol, Vzdělávání žen o problematice EU, Vzdělávání veřejnosti města Brna - Jak nám bude v EU - diskusní podvečery pro nejširší veřejnost pořádané ve spolupráci s OZV MMB). Všechny tyto projekty finančně podpořilo MZV ČR. V závěru roku KJM vedla jednání s vedoucím OZV MMB o vzájemné spolupráci. KJM bude dle závěrů vedení města nadále hlavním nositelem komunikační strategie města Brna vůči nejširší veřejnosti. K naplňování tohoto úkolu bude třeba v následujících obdobích posílit personální a i hmotné zabezpečení střediska. Dosažené výkony poboček a výpůjčních míst, které v hlavních ukazatelích vzrostly, dokladují význam knihovny pro obyvatele jednotlivých městských částí. Zejména vysoký je podíl dětských čtenářů na celkových počtech, i když získávání a udržení čtenářského zájmu je stále obtížnější. Konkurence jiných, pohodlně dostupných médií, právě jako mnohdy malý zájem rodičů nebo školy vést děti ke čtenářství, klade vysoké nároky na invenci knihovníků a hledání nových forem práce. Na vybraných pobočkách působí informační body EU, které jsou vybaveny základním informačním fondem, na automatizovaných provozech internetem, a spolupracují s mateřským střediskem působícím v ústřední knihovně. Zájemci o informace jsou především žáci a studenty, ale i občané v produktivním či důchodovém věku. K rozšíření služeb - vybudování hudebních úseků - došlo na dalších třech pobočkách (Lány, Kurská, Palackého). Využívanost této služby v nových i v zaběhnutých provozech potvrzuje zájem veřejnosti o tuto atraktivní nabídku. Kvůli omezeným finančním prostředkům i kvůli odčerpání kapacity pracovníků z oboru automatizace na zprovoznění ústřední knihovny nedošlo k automatizaci dalších plánovaných poboček (Lány, Stará Osada, Libušina třída). Tento úkol včetně on-line propojení automatizovaných provozů s ústřední knihovnou zůstává jedním ze stěžejních pro další období. S využitím prostředků grantů MK ČR byl na třech pobočkách rozšířen počet PC pro uživatele. Výrazná reorganizace provozu na pobočce Vondrákova v podobě zřízení multimediální studovny spojené s hudebním úsekem a provázená rozšířením otvírací doby se setkala s pozitivním ohlasem veřejnosti.
1. K 31.12.2001 bylo ve fondu knihovny 824 425 knihovních jednotek, z toho 786 524 knih a 37 901 ostatních dokumentů (6 509 hudebnin, 23 086 CD, 1 018 magnetofonových kazet, 270 videokazet, 315 CD ROM, 1 DVD a 6 702 gramodesek). do fondu celkem 17 054 knihovních jednotek (v roce 2000 36 748), z toho 14 043 knih (v roce 2000 31 351) a 3 011 ostatních dokumentů (v roce 2000 5 397), z toho (197 hudebnin, 2 761 CD, 15 magnetofonových kazet, 5 videokazet, 32 CD ROM a 1 DVD). Přírůstek fondu byl o 16 694 knihovních jednotek nižší než v roce 2000. Na jednoho čtenáře přibylo do fondu 0,4 knihovní jednotky (v roce 2000 0,9 KJ, v roce 1999 0,5 KJ). KJM odebírala 272 titulů časopisů (v roce 2000 267 titulů), z toho 14 cizojazyčných v 1 385 exemplářích (v roce 2000 1 353 exemplářů). 5 893 knihovních jednotek (v roce 2000 24 453), z toho 5 893 knih. Do potřebné kontinuity v budování fondů zasáhl omezený disponibilní rozměr finančních prostředků na nákup nových fondů. Přes značné problémy i v dalších částech finančního plánu věnovala KJM na nákup knihovního fondu, jako jedné z priorit, maximum možných prostředků, takže plán byl ve všech složkách překročen. Využívány jsou i dary městských částí případně grantových prostředků (EU). Fondy zakoupené z těchto prostředků jsou alokovány na příslušná pracoviště. Pozornost je trvale věnována nejen množství nakupovaných fondů, ale i jejich struktuře. Mnohdy jde o těžkou volbu mezi potřebným a žádaným, avšak velmi drahým titulem zejména naučné literatury nebo nákupem většího počtu titulů čtivé beletrie, po níž volá běžný uživatel. Knihovna našeho charakteru musí být schopna vyhovět oběma těmto pólům uživatelské obce. Krátce po otevření ústřední knihovny se začaly naplňovat obavy z celkového nedostatku literatury: nastal zvýšený (a očekáváme, že trvalý) příliv čtenářů, kteří knihy rychle rozebrali. Diky snadné orientaci prostřednictvím on-line katalogů přímo v budově nebo prostřednictvím internetu včetně možnosti elektronické rezervace jsou fondy mnohem více využívány, a to i tituly uložené ve skladech v budově či mimo ni. Zvýšení obrátkovosti fondu je efekt žádoucí, zároveň však klade zvýšené nároky na pracovníky knihovny při práci s ním. Náročný byl i převod fondů z původního atomatizovného knihovního systému do nového programu Clavius. Konverze prováděná firmou se neobešla bez chybovosti, kterou je nutné průběžně odstraňovat. Tyto práce zpozdily dokončení třetí etapy retrokonverze, tj. fondů nakoupených před rokem 1960. KJM se v oblasti zpracování fondů zapojila do širšího projektu Národní knihovny spočívající v kooperaci knihoven při zpracování autorit (grant MK ČR) Spolupráce byla koncem roku zahájena v ověřovacích krocích a rozvíjena bude v roce 2002. Kvalitní knihovní fond v potřebném počtu a struktuře je základním předpokladem spokojenosti uživatelů a proto bude vedení knihovny i nadále usilovat o zlepšení podmínek pro jeho nákup i využívat vnitřních a doplňkových zdrojů. 2. Oba pravidelně vydávané ediční tituly KJM k výročím roku a soubor poutačů - byly během několika týdnů po vydání téměř rozebrány, což potvrzuje zájem dosavadních i nových odběratelů, především knihoven, škol a specializovaných knihkupectví o tento druh informačních pramenů. Z běžné produkce KJM . KJM ji vydala s podporou grantu MK ČR u vybočuje publikace příležitosti znovuotevření ústřední knihovny po rekonstrukci, publikace však daleko překračuje rámec příležitostného tisku a nejen odborná veřejnost ji ocenila jako výrazný ediční příspěvek k tradici a budoucnosti veřejného knihovnictví v Brně. 3.
KJM v duchu své zřizovací listiny má regionální působnost a poskytuje konzultace a pomoc především knihovnám regionu jižní Moravy. I po vzniku nového krajského uspořádání se projevuje tradiční spádovost do Brna a řada knihoven z okolních krajů s námi udržuje velmi těsné vazby. Z tohoto pohledy je stále vítanou platformou pro výměnu zkušeností a informací kolegium knihoven, které se schází 3x až 4x ročně. (pořádá KJM spolu se SKIP). V souvislosti s novým zákonem 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (dále jen knihovní zákon) a novými krajskými uspořádáními se KJM zapojila do celostátního projednávání Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven. Postavení knihovny ve Statutárním městě Brně a okresu Brno-město je specifické, nicméně pro potřeby budoucího uzavření smlouvy o poskytování regionálních funkcí byly formulovány ty činnosti, které knihovna zajišťuje. Patří mezi ně konzultační a poradenská činnost, tvorba, zpracování a zpřístupňování fondu regionální literatury včetně brunensií, ediční činnost, zpracovávání databáze regionálních autorů, budování výměnného fondu (14 výpůjčních míst na území Brna-města, resp. okresu Brno-město) a statistika knihovnických činností za Brno-město. Smlouvy o zajištění regionálních činností jsou dle zákona uzavírány s krajskou knihovnou, v našem případě tedy s Moravskou zemskou knihovnou. KJM je zapojena do činnost Asociace knihoven ČR a Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Na této platformě se aktivně zapojovala do připomínkování řady legislativních materiálů (knihovní zákon, regionální funkce, katalog prací, návrh zákona o veřejných službách apod.). Účastí na řadě odborných seminářů i aktivní prezentací o rekonstrukci knihovny a přípravě modelu moderních knihovnických a informačních služeb napomáhala k výměně zkušeností v této oblasti i k pozitivní prezentaci města Brna. Knihovnu oslovila a možnosti načerpat zkušenosti z této realizace již využila řada odborníků z obce architektů, knihovníků a představitelů měst. 4. Komunikace s veřejností se zaměřila zejména ke znovuotevření ústřední knihovny po rekonstrukci v listopadu 2001: KJM uspořádala - tiskovou besedu za účasti představitelů města a dodavatelů rekonstrukce s velmi dobrým ohlasem ve sdělovacích prostředcích, umístila propagační letáky v prostředcích MHD a ve vlastních provozech, zástupci knihovny vystoupili v 10 televizních a rozhlasových relacích. Pro čtenáře registrované v obnovené ústřední knihovně KJM vytiskla ve zvýšených nákladech soubor - to vše z vlastní dílny. Z drobných, avšak potřebných propagačních tisků je třeba uvést zejména knižní záložky ? o působení Informačního střediska města Brna pro Evropskou unii v KJM a sítě desíti informačních bodů v pobočkách. Během druhého pololetí krystalizovala obsahová a grafická podoba nově zřízeného měsíčního bulletinu KJM - jednoduchá skládačka na ploše formátu A4 informuje čtenáře a návštěvníky o službách KJM včetně poboček, o provozních dobách, kontaktech i podvečerních pořadech pro veřejnost a příležitostných akcích. KJM se svými programy (výstavy a besedy pro děti i dospělé pro Brno-zdravé město, připojila k akcím výstava o EU a příležitostné poštovní razítko při festivalu Brno-město uprostřed Evropy aj.) i (Březen-měsíc internetu, konference a valná hromada svazu knihovníků, Týden knihoven). Dobrý ohlas u veřejnosti měly i další události, mj. Čtení od rána do rána k 80. výročí založení městské knihovny v Mahenově památníku. 5. Jakýkoliv rozvoj moderní informační instituce je nemožný bez implementace informačních technologií. S touto skutečností bylo třeba počítat při formování koncepce KJM po roce 2000. Plná automatizace služeb byla plánována pro ústřední knihovnu a návazně tzv. páteřní pobočky (10 pracovišť). Ve střednědobém horizontu pak dalších cca 15 poboček střední
velikosti. Princip fungování všech automatizovaných provozů je založen na jejich on-line propojení, fungováním nad jednou databází a směrem k veřejnosti jednotném knihovním řádu. V roce 2001 byl naplněn záměr plné automatizace ústřední knihovny byť s mnoha obtížemi. Některá omezení, která vyplynula z nedostatku finančních prostředků a tím nutnosti nejen vypsání nového výběrového řízení, ale především rekonfigurace celé počítačové sítě a využití značného množství starší výpočetní techniky v podobě terminálů, budou muset být návazně dořešena. Starší počítače nevyhovují zejména provozu internetu a multimédií a uživatelé tento stav oprávněně kritizují. Rovněž celkový počet PC pro veřejnost bude třeba dále rozšířit a průběžně zajišťovat obnovu techniky. Díky maximálnímu nasazení pracovníků KJM (pouze dva správci sítě a jeden systémový knihovník) i vstřícnému postoji ze strany dodavatelů HW i SW se podařilo téměř nemožné. V rozpětí necelých dvou měsíců byla kompletně instalována a konfigurována rozsáhlá počítačová síť (138 stanic včetně 7 serverů), implementován zcela nový knihovnický SW a spuštěn alespoň minimální zkušební provoz. Na výsledek práce mohou být všichni oprávněně hrdi, neboť v zátěžových týdnech po otevření nedošlo k žádnému kolapsu sítě ani lidského faktoru a dílčí nedostatky byly v odpovídajícím čase průběžně odstraňovány. Na dobré výsledné podobě knihovnického software se pracovníci KJM svou pečlivou analytickou prací v průběhu let 2000 a 2001 významně podíleli, neboť KJM byla prvou takto rozsáhlou implementací systému Clavius verze SQL. Ani po spuštění systému nejsou však práce ukončeny. Průběžně jsou shromažďovány potřeby knihovníků i uživatelů a systém bude ve spolupráci s dodavatelskou firmou dále dolaďován. Jak již bylo zmíněno na jiném místě, znamenalo vržení veškerých lidských i finančních prostředků pro potřeby ústřední knihovny zpomalení tempa automatizace poboček, které tak bude prioritou v dalších letech. KJM i v roce 2001 využila prostředků z grantových projektů MK ČR (VISK 3 - Rozšíření a využití AKS v lokální síti na vybraných pobočkách KJM a VISK 9 - Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autorit v KJM).
Rekonstrukce Schrattenbachova paláce řešila komplexním způsobem letité problémy budovy samotné i převážnou část technického a interiérového vybavení pracovišť. Budova sama vynikla v nové kráse a skloubení barokního paláce s moderní vestavbou atria vytváří pro návštěvníky působivé prostředí. S postupným zprovozňováním budovy se však přicházelo na řadu technologických nedotažeností, které byly ve spolupráci s TDI, IO MMB a dodavateli postupně řešeny. Po zahájení provozu se projevují další problémy (např. výtahy, navigace pro nevidomé, vytápění atria, větrání, osvětlení). Jednání k odstranění těchto problémů jsou zdlouhavá. Projekty interiérů řešily vybavení celé budovy. Protože byly vyceněny v rovině, která výrazným způsobem převýšila schválené finanční prostředky, muselo dojít k jejich značnému omezení (o cca 10 mil. Kč). Při redukci obsahu se vycházelo ze snahy co nejméně zasáhnout do části veřejných interiérů. I tam však chybí významné funkční prvky (např. zastínění oken). Nevybavena zcela zůstala většina služebních prostor. Zde byl prozatím využit dosavadní nábytek mnohdy velmi poškozený a nevyhovující ergonometricky. Původním zařízením byla vybavena také část skladů. U nového mobiliáře jsou postupně reklamovány a odstraňovány vady. Řada věcí je však bohužel velmi obtížně reklamovatelná, neboť výrobci dodali nábytek dle projektů a řada funkčních vad je zakotvena právě v nich. Ústřední knihovna byla vybavena rovněž strojními technologiemi. Konkrétně jde o počítačovou sítˇ a audiovizuální a reprografickou techniku. U počítačové sítě muselo vzhledem k vysokým cenovým nabídkám, které byly cca o 4 mil vyšší než schválené prostředky, dojít rovněž k redukcím a využití staré techniky, jejíž životnost je již minimální. Na kvalitní úrovni je vybavení audiovizuální a reprografickou technikou. K zabezpečení knihovního fondu byla instalována elektronická ochrana. Celkově byla budova zhodnocena o 122 811 tis. Kč, a interiérové a technologické vybavení činilo 37 921 tis. Kč.
Pro pobočky byly doplňovány nezbytné dílčí části mobiliáře. Pro řadu provozů byly využity vhodné prvky z původního vybavení ústřední knihovny. Kompletně takto byla vybavena pobočka v Žebětíně. Z náhradních prostor ústřední knihovny byl přemístěn na pobočky Libušina třída, Stará Osada a Palackého tř. elektronický zabezpečovací systém. Rozsáhlejší úpravy proběhly na pobočce Vondrákova v souvislosti s vybudováním multimediální studovny. Vedení KJM pokračovalo v dlouhodobém úsilí vyhledávat vhodné lokality pro ty pobočky, které nemají doposud vhodné podmínky. Jedním z nejrozsáhlejších a původně nejslibnějších jednání bylo v průběhu roku jednání ve věci nových prostor pro kapacitně nepostačující pobočku na Staré Osadě. Společně s ÚMČ Brno Židenice byl připraven TEZ a postupně kladně projednáván včetně RMB. Teprve rozhodnutím ZMB v závěru roku nebyl tento záměr schválen. Vzhledem k tomu, že tato pobočka patří výkonově k nejsilnějším, v dlouhodobé strategii je řazena k tzv. páteřním a zastřešuje služby pro oblast Židenic a Juliánova, bude KJM nadále pokračovat v jednáních o získání vhodných prostor. K dalším provozům, které je třeba z hlediska lokality řešit, a kde průběžně probíhají jednání, patří pobočka v Řečkovicích. Ve spolupráci s IO MMB probíhala jednání k projektové přípravě dostavby objektu radnice v Líšni pro naši pobočku. Stavba samotná má být zahájena v roce 2002. Opravy a udržování probíhaly také na dalších dvou objektech svěřených KJM - tj. Mahenově památníku a pobočce Vondrákova (detailně viz rozbor hospodaření). KJM provedla rovněž rozsáhlé reorganizace skladů. Do objektu Opuštěná byl přemístěn depozitář knih z původního nevyhovujícího umístění v bunkru v Rosicích a sklad nábytku. Vzhledem k tomu, že objekt Opuštěná, kde jsme v nájmu se nachází v lokalitě Jižního centra a jeho dlouhodobé umístění zde je nejisté, jednala KJM společně s OK MMB o perspektivním záměru soustředění těchto skladů do lokality Černovic společně s dalšími kulturními organizacemi. Neřešena prozatím zůstává neuspokojivá situace s garážováním a parkováním dvou služebních vozidel. KJM v současné době nemá žádná krytá parkovací místa. Složitá situace je navíc umocňována skutečností, že se ústřední knihovna nalézá v pěší zóně. Proto je nanejvýš žádoucí docílit realizace existujícího záměru zřídit zásobovací vjezd a parkovací místa v 1.pp objektu Kobližná 4. Celé řešení je však vázáno na průjezd přes cizí objekty – tj. Alfa pasáž a proluku na nám. Svobody. KJM ve spolupráci s OK MMB a majetkovým odborem vede jednání s vlastníkem nemovitosti s cílem realizovat tento záměr v časové návaznosti na výstavbu v proluce, která má být zahájena v roce 2002. Závěrem je třeba připomenout, že nová dimenze rekonstruované budovy vyžaduje adekvátní provozní prostředky na údržbu a ostrahu majetku i její provoz. Zejména energetická náročnost budovy je značně vyšší. Přes předložené rozbory a zdůvodnění zůstává situace finančně z větší části neřešená, což není dlouhodobě únosné. 9. Stěžejním úkolem v roce 2001 byla praktická realizace těch částí koncepce KJM, které se týkají řešení pracovních týmů v ústřední knihovně. Vzhledem ke zcela nové organizaci služeb, kdy byla většina společných činností pro všechna oddělení centralizována v hale služeb (centrální registrace, pokladna, výpůjční pult, informace) muselo dojít i k reorganizaci pracovních týmů a jejich mnohem těsnější spolupráci. Principem je dosažení univerzálních dovedností a znalostí jednotlivých pracovníků tak, aby mohli zastávat činnosti na analogických pracovních místech v kterémkoliv oddělení a byli vzájemně zastupitelní. Vedle těchto pracovníků pak stojí specialisté, kteří jsou v jednotlivých oblastech garanty kvality služeb a odborného servisu uživatelům knihovny. Zmíněná nová organizace si vyžádala vznik nové funkční pozice – manažera služeb. Vzhledem k celkovému rozšíření provozní doby, zvýšení počtu obsluhovaných míst, prudkému nárůstu počtu uživatelů i zvýšené potřebě poskytovat individuální pomoc je však stávající personální situace velmi napjatá a v případě nemocí či dovolených jsou místa
obsazována v menším počtu, což je jednoznačně na úkor kvality služeb (delší čekací lhůty, absence pracovníků na informačních bodech). Vedení knihovny využilo i vnitřních zdrojů a přesunulo vybrané pracovníky z jiných útvarů do útvaru služeb. Posun provozní doby do večerních hodin i provoz v sobotu byl pro některé pracovníky nevyhovující, takže se KJM potýkala navíc s odchodem řady pracovníků a náročným vyhledáváním vhodných uchazečů. Bohužel neatraktivní platové podmínky umocňují dlouhodobou skutečnost, že středoškoláci i vysokoškoláci se vzděláním v oboru hledají uplatnění v knihovně jen velmi zřídka. Potěšitelné však je, že někteří stávající zaměstnanci si z vlastního zájmu doplňují vysokoškolské vzdělání v oboru. Přínosem ke kvalitě služeb jsou i částečné úvazky studentů hudební vědy či oboru knihovnictví z MU Brno. Vzhledem k tomu, že trend nárůstu uživatelů je očekáván i pro příští rok a rovněž vzrůstající výkony na řadě poboček kladou požadavky na personální posílení, bude třeba tuto situaci v krátké době řešit. Složitá je i situace v oblasti mzdového zabezpečení. Působí řada vnějších zákonných vlivů (prodloužení dovolené, nárůst platových stupňů, zvyšování minimální mzdy, příplatky za práci v sobotu a neděli), které dlouhodobě nejsou organizaci pokrývány a postupně tak zanikl disponibilní prostor, který by vedení knihovny umožňoval diferencované odměňování mezi špičkovými a průměrnými pracovníky. Řada odborných činností by také opravňovala k zařazení do vyšších tarifních tříd. V roce 2001 byl vydán Pracovní řád, nový Knihovní řád včetně ceníku služeb ve verzích pro automatizované a neautomatizované provozy a další vnitropodnikové směrnice ve vazbě na platné zákony. Průběžně bylo zajišťováno odborné vzdělávání pracovníků formou účasti na seminářích a školeních. Velkým přínosem byly kursy práce s informačními a komunikačními technologiemi, pořádané Moravskou zemskou knihovnou. Díky grantové podpoře byla účast bezplatná a tak bylo možné proškolit větší počet pracovníků KJM, což u komerčních kursů vzhledem k jejich ceně je velmi obtížné. Dovednosti v oblasti informačních technologií jsou však pro dnešního pracovníka knihovny nutností. KJM také v rámci dlouholeté spolupráce zajišťovala praxe pro studenty Vyšší odborné školy a střední odborné školy informačních a knihovnických služeb v Brně. Za významnou oblast považuje vedení formulování a pěstování firemní kultury, ve které je podtrhována orientace na klienta spočívající zejména ve vstřícnosti a vysoké profesionalitě, týmová práce a vzájemná kolegialita. Spolupráce s představiteli města a městských částí, partnerskými knihovny a dalšími kulturními organizacemi, profesními spolky vytváří prostředí pro čerpání nových poznatků i jejich realizaci v praxi. Kontakty s těmito i dalšími partnery otvírají možnosti vzájemně výhodné spolupráce a napomáhají žádoucímu zviditelňování knihovny.
Ekonomika organizace se odvíjela v prostředí, které je velmi podobné již několik let. Prvé sestavení rozpočtu organizace je v rovině vyjadřující její reálné potřeby. Tato úroveň se však diametrálně liší od výsledného schváleného rozpočtu. V této situaci pak vedení knihovny sestavuje plán, kdy je v řadě oblastí proti reálné skutečnosti podhodnocen. S disponibilními prostředky včetně doplňkových zdrojů a případných vlastních zvýšených příjmů či úspor ve vybraných oblastech pak vedení v průběhu roku pracuje tak, aby byl při dodržení rozpočtových pravidel zajištěn chod organizace jako celku. I v roce 2001 však pod vlivem nedostatku finančních prostředků nebyla realizována řada záměrů a tato situace má negativní dopad do stability nákupu knihovních fondů. Přes mimořádné podmínky roku (několikaměsíční uzavření ústřední knihovny) se podařilo docílit zvýšené vlastní příjmy. Samozřejmostí pak je maximální úspornost ve všech nákladových oblastech. KJM trvale vyhledává možnosti získání doplňkových zdrojů. Jedním z nich jsou grantové programy. O získání dotace z programu Knihovna 21. století Ministerstva kultury ČR se KJM
ucházela projektem na vydání publikace Knihovna pro město. Vzhledem k finanční situaci ve státním rozpočtu byla dotace ve výši pouze 30 tis. Kč. Přesto se zapojením vlastních prostředků vznikla kvalitní publikace.V programu Veřejné informační služby knihoven získala KJM dotaci celkem 230 tis. Kč provozních a 45 tis. Kč investičních prostředků. Bylo to na projekty: Rozšíření a využití automatizovaného knihovnického systému v lokální síti na vybraných pobočkách KJM na nákupy 4 počítačů a úpravu počítačové sítě na pobočce a Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autorit v KJM na nákup jednoho počítače a SW vybavení. Žádost o finanční příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky Mahenova památníku na sanaci vlhkého zdiva v průčelí fasády nebyla vybrána k realizaci. Informační středisko města Brna pro Evropskou unii realizovalo své projekty Poznáváme Evropu, Vzdělávání žen o problematice Evropské unie a Vzdělávání veřejnosti města Brna. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proplatilo knihovně náklady na tyto projekty v celkové výši 143 tis. Kč. Podrobný přehled o dotacích a darech získaných v r. 2001 je uveden v příloze.
Rok 2001 znamenal přelom v osmdesátileté historii brněnské městské knihovny. Ústřední knihovna Kobližná 4 získala po památkové obnově a modernizaci dobré předpoklady naplňovat nároky soudobého knihovnictví a informatiky a fungovat jako výkonné centrum knihovnických, informačních i širších kulturních a společenských služeb. Postupně modernizovaná síť poboček KJM na území města pokročila především v automatizaci některých provozů a ve zlepšení prostředí pro uživatele. K udržení a rozvoji kvality služeb KJM naléhavě potřebuje adekvátně posilovat finanční zdroje ze strany zřizovatele. Trvalá pozornost města vůči městské knihovně je pro uspokojování rostoucích potřeb obyvatel nezbytná.
Brno, 14.2.2002
ředitelka KJM
