ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. květen 2010
U Milosrdných znovu zazáří fresky, i díky žloutkům Prostějov – Díky pečlivým rukám restaurátorky Yvony Ďuranové získají novou tvář další barokní fresky v kostele kláštera Milosrdných bratří v Prostějově. „Během následujících tří měsíců bychom měli sejmout necitlivé přemalby z pozdější doby. Až práci dokončíme, měl by roh lodi kostela od stropu až po spodní partie vypadat tak, jak jej v osmnáctém století dokončil významný prostějovský malíř František Antonín Sebastini,“ slíbila restaurátorka, která nyní zpevňuje nástěnné malby směsí vaječných žloutků a polymerovaného oleje rozmíchané ve velkém množství vody. „Musíme několik dní počkat, než budeme moci pokračovat,“ komentuje Ďuranová svůj postup. Po dokončení fixace začne s nanášením novýc h barevných vrstev. Na hlavicích se podepsala žíravina „Tady ty zlacené hlavice někdo v minulosti zřejmě čistil nějakou silnou žíravinou. Stekla na fresky a jinak velmi odolnou malbu poškodila,“ nastínila restaurátorka jeden z problémů, které bude muset vyřešit. Bez pečlivé přemalby by totiž výzdoba kostela ztratila mnoho ze své hodnoty. „Narozdíl od gotiky je totiž principem barokní malby vytváření iluze. Pokud bychom těmto dílům znovu nedodali možnost působit iluzivně, připravili bychom je o jejich původní smysl,“ prohlásila restaurátorka. Při její práci je velkou devízou trpělivost. Každý čtvereční centimetr obrovské plochy stěn kostela vyžaduje stejně kvalitní péči. Yvona Ďuranová pracuje na opravách fresek od roku 1998. „Chceme pokračovat, dokud nebude kostel hotový,“ prohlásil provinciál řádu Milosrdných bratří František Macek. Přes půl milionu na dotacích Letos se řádu podařilo získat dotace od města i kraje. Výsledná suma přesáhla půl milionu korun. „Je to pro nás velmi významná pomoc, prostějovský kostel je totiž významnou barokní památkou,“ dodal provinciál s tím, že pro řád jsou však prioritou nemocní a proto chtějí své síly upírat hlavně tímto směrem. Zanedbávat však nechtějí ani památky, které mají ve svém vlastnictví. Po oživení fresek by tak měli nastoupit sochaři a pustit se do oprav výzdoby oltářů i zlacených hlavic polosloupů na stěnách. „Barvy fresek jsou zářivé, prostor tedy bude působit vzdušně a jásavě, mnohem lépe než dnes,“ dodala Yvona Ďuranová. (Pavel Moš) PvD 11. 5. 2010
1
Opravy zpřístupněných památek pokračují, dočkají se také hrady Bouzov a Šternberk Značné prostředky jak ze státních fondů, tak z vlastních zdrojů věnují každoročně olomoučtí památkáři na obnovu historických objektů ve své správě. Podle náměstkyně ředitele olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Marcely Tomáškové jsou sice také památkáři letos zavázáni k úsporným opatřením, opravy však budou i tak pokračovat. "S případnými dalšími stavebními akcemi se začne až po vyhodnocení hospodářských výsledků od září," vysvětlila Marcela Tomášková. Jak dále upřesnila, na hradě ve Šternberku se například opravuje jeho jihozápadní křídlo, na letošní druhou etapu prací použijí památkáři tři miliony korun z Programu záchrany architektonického dědictví a milion korun z vlastního rozpočtu. Zhruba 600 tisíc korun z vlastních zdrojů, tedy převážně ze vstupného vybraného na hradech a zámcích, vynaloží v tomto roce památkáři na pokračující opravu elektroinstalace na Bouzově, která bude stát celkem dva miliony korun. Na zámku ve Velkých Losinách bude v prvním pololetí probíhat již šestá etapa obnova kočárovny, přičemž letošní práce si vyžádají pět milionů korun. Do památkové obnovy zámku Jánský Vrch v Javorníku letos památkáři investují 1,3 milionu korun, a to jednak na fasádu zahradního domku v zámeckém areálu, dnes sloužícího jako kavárna, jednak na revitalizaci zahrady. (roc) IT 12. 5. 2010
Uničovu se po 30 letech vrátí barokní památky Nové Muzeum baroka v Uničově představí lidem sochy, obrazy a další památky, které roky ležely zapomenuty v depozitáři, připomene také osobnost svatého Jana Sarkandera a jeho působení ve městě. UNIČOV - Po téměř třiceti letech se do Uničova vrátí barokní památky, které kdysi stávaly ve zdejším klášterním kostele Povýšení svatého Kříže. Místní tak budou moci znovu spatřit sochy nebo obrazy, jejichž vznik jejich předkové zaplatili nebo dokonce je vytvářeli. Expozice Muzea baroka, která bude umístěna v nově opraveném klasicistním domě vedle zdejší fary, se veřejnosti otevře na konci června. „Celá expozice je nazvána Muzeum baroka a vychází z toho, že Uničov prošel od bitvy na Bílé hoře různými peripetiemi, v důsledku kterých se barokní památky z interiérů z větší části nezachovaly. Přitom stojí za to si je připomenout,“ řekla Simona Jemelková, pracovnice olomouckého Arcidiecézního muzea, která se podílí na scénáři stálé výstavy a výběru exponátů. Hlavní část výstavy budou tvořit převážně památky z bývalého klášterního kostela minoritů, který je dnes přebudovaný na koncertní síň a kde bylo původně šest bočních oltářů a jeden hlavní. „V době zrušení kostela a jeho přestavby na koncertní síň v první polovině osmdesátých let byla část zařízení úplně zničena. Zbytek se zachránil jen díky projektu Muzea baroka plánovaného do olomouckého kostela Panny Marie Sněžné, který byl tehdy také nefunkční, měl se odsvětit a mělo tam vzniknout právě muzeum. Tam se tedy odvezla část vybavení uničovského klášterního kostela, sochy a obrazy pak v jeho depozitáři přečkaly zhruba tři desítky let, což bylo jediné štěstí. Kdyby zůstaly v Uničově, zřejmě by se do dnešní doby nedochovaly,“ vysvětlila Jemelková. „Na světlo“ se část cenných památek dostala až nedávno, když je vystavila Handkeho galerie ve Šternberku. Druhá část uničovského muzea bude zaměřena na osobnost svatého Jana Sarkandera, který v Uničově krátkou dobu působil. „Expozice to bude malá, půjde spíše o představení jeho osobnosti pomocí faksimilií archivních dokumentů, jako jsou listiny nebo knihy, nebo několika výtvarných děl, včetně Sarkanderova portrétu,“ shrnula Jemelková. Doplňkem budou více i méně známé zajímavosti z dějin umění Uničova, muzeum příchozím představí i různé drobnější památky. Podle Jemelkové má řada památek, které návštěvníci muzea zhlédnou, pevnou vazbu na město,
2
protože jejich vznik v osmnáctém století financovali či dokonce vytvářeli zdejší obyvatelé. Jeden z obrazů je například od uničovského barokního malíře Jana Odrlického. Obnova budoucího sídla muzea - klasicistního domu, který byl už od sedmnáctého století na městských mapách uváděn jako škola - je zásluhou občanského sdružení Zacheus. Zde vznikl i nápad na založení muzea. To získalo na kompletní rekonstrukci budovy za šest milionů korun bezmála pětimilionovou dotaci z evropských grantů, většinu zbývající částky poskytlo město. „Nejnáročnější byla oprava střechy. Původně jsme předpokládali, že některé trámy zůstanou zachovány. Ale při mykologickém průzkumu se zjistilo, že to není možné. Takže střecha a krovy jsou replikami,“ uvedla členka sdružení a ekonomka projektu Marie Bílá. Kromě Muzea baroka bude od léta v Uničově otevřeno i další místo věnující se historii -Muzeum vězeňství. „Nyní se zde dokončují restaurátorské a stavební práce. Připravujeme proto už i vnitřní vybavení,“ nastínil mluvčí radnice Marek Juráň. (Stanislav Kamenský) MFD 3. 5. 2010
Hrad Šternberk se otevírá i pro handicapované Šternberk – Hrad Šternberk na Olomoucku v pátek 7. května čekají dvě velké události. V pravé poledne se tady otevírá třídenní svatební veletrh a také první patro hradu, upravené tak, aby si expozici Liechtensteinské sbírky mohli prohlédnout i handicapovaní návštěvníci. „Zpřístupněním prvního patra šternberského hradu se otevře možnost handicapovaným návštěvníkům prohlédnout si expozici Liechtensteinské sbírky. Od hlavní brány se dá přijet shora na nádvoří, je tam vstup k věži, který je na úrovni prvního patra. I vnitřní schody jsou upravené tak, aby byly dobře průjezdné,“ uvedl Jan Gottwald ze šternberského hradu. Do budoucna by tady rádi připravili trasu i pro nevidomé. „Plánujeme vytvoření prohlídkové trasy pro nevidomé, která bude doplněná bohatším komentářem s tím, že vybrané exponáty si budou moci návštěvníci vzít do ruky a osahat si je. Rádi bychom zpřístupnili bezbariérově i druhé patro, ale to je otázka daleko větších investic,“ pokračoval Gottwald a doplnil, že vše je otázkou peněz. „Záleží na tom, co se nám podaří získat z dotačních zdrojů. Už několikrát jsme se snažili, ale zatím se to ještě nepovedlo. Byli bychom rádi, kdyby hrad byl přístupný celý.“ "Sahací" model zámku v Losinách Novinky si na letošní sezonu pro handicapované návštěvníky připravili i na zámku ve Velkých Losinách, kde na ně čeká hmatový model zámku umístěný ve vstupních prostorách památky před pokladnou. Model doplňují informace o popis u a historii objektu v tištěné formě i v Braillově písmu. Lidé na vozíku se zase mohou podívat na půlhodinový videosnímek, v němž jim průvodkyně přiblíží všechny významné části zámeckýc h interiérů. „Vznikl pilotní projekt, který zatím počítá s modelem zámku ve Velkých Losinách. Podle toho, jaký bude ohlas i náklady, tak bychom postupně nechali podobné modely zhotovit i na zbývající naše objekty,“ vysvětlil nedávno ředitel Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Konečný. (Petra Opletalová) OD 6. 5. 2010 (foto NPÚ)
3
Zámek si teď díky tovačovským řezbářům prohlédnou i nevidomí TOVAČOV - Zjistit, jak vypadá zámek ve Velkých Losinách, mohou nyní i nevidomí a slabozrací lidé. Studenti Střední školy řezbářské v Tovačově na Přerovsku totiž pro ně vyrobili jeho hmatový model. Součástí je i historie památky tištěná v běžném i Braillově písmu. „Naši dva žáci model vyráběli tři měsíce. Spíše než o řezbářskou práci šlo o modelování. Pečlivě se snažili vybrat co nejvíce detailů, ale ne všechny, aby se nevidomí dobře orientovali. Museli dbát rovněž na to, že si zmenšeninu zámku budou lidé prohlížet hmatem, takže na něm nemohly zůstat žádné třísky,“ popisuje ředitelka školy Alexandra Stránělová. Její studenti mají za sebou už jednu podobnou práci. Před časem totiž modelovali zmenšeninu Velehradu. Přestože nebyla určena přímo pro nevidomé, nakonec skončila v olomouckém Tyflocentru, což je specializované zařízení pro těžce zrakově a jinak postižené. Podle ředitele olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Pavla Konečného je zpřístupnění bohatého kulturního dědictví nevidomým jedním z dluhů společnosti: „Chceme učinit v budoucnu maximum, aby postižení spoluobčané mohli prožít onu krásu, která tu po našich předcích zůstala. Model je jedním z prvních kroků.“ Jeho slova potvrzuje i ředitel olomouckého Tyflocentra Jan Příborský. Míní, že společnost se v poslední době zaměřovala na odstraňování bariér v praktických oblastech života, jako jsou doprava nebo chodníky. „Trochu jsme však zapomněli na kulturu a památky.“ (Roman Helcl) MFD 11. 5. 2010 (foto NPÚ)
Zdevastovaný zámek v Branné dostane v létě novou fasádu Olomucký kraj – Novou fasádu zdobenou sgrafity si navlékne ještě letos v létě zdevastovaný zámek v Branné. Nadaci Kolštejn Redivius et Floerans se podařilo získat dotaci ze státního Programu obnovy venkova, která pokryje velkou část nákladů. Obnova fasády včetně oken na venkovní zdi obou předních traktů přijde na deset milionů korun. Součástí opravy jsou i nové klempířské prvky a vyspravení části střechy. „Už z názvu naší nadace vyplývá, že cílem je obnova památky. Redivius znamená v překladu z latiny obrozující se, floreans znamená vzkvétající. Bez pomoci státu bychom památku nezachránili,“ řekla představitelka nadace Alena Člupná. Příprava projektu byla běh na dlouhou trať. Trvalo několik let, než se podařilo připravit projekt, získat všechna vyjádření restaurátorů a povolení od památkářů a zároveň finance. Do podzimu by mělo být vše hotovo.
4
„Z dotace budou opraveny nevýdělečné části památky. Vedle fasády to budou i některé podlahy v levém traktu, kde budou výstavní a společenské prostory. Už v srpnu poskytneme bývalou jízdárnu pro výstavu o historii obce při příležitosti pouti,“ doplnila Člupná. Fasádu budou zdobit podobné sgrafitové cihličky jako protější budovu fojtství. Šedočerná podkladní omítka se pokryje mílou vápennou vrstvou a do ní se pak vyškrabují obrysy cihliček. „Pro obec je to vynikající zpráva. Zámek léta hyzdil centrum Branné. Konečně se to změní,“ řekla starostka Marcela Kozáková (nez.) Památka patří akciové společnosti Kolštejn. Ta má v plánu proměnit jeho velkou část na luxusní hotel. Kdy se to podaří, to bude záležet na úspěšnosti při žádostech o dotace. V zámku byl pivovar i škola Malebné seskupení zříceniny hradu Kolštejn a zámku Branná stojí na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Branné. Z původního gotického hradu se dochovaly zbytky hradeb a paláce a torzo válcové věže. K zřícenině hradu přiléhá komplex renesančních budov s arkádami. Zajímavá je vstupní Černá věž a také kaple s fragmenty nástěnných maleb. Většina vnitřních prostor ale připomíná staveniště. V 19. stolení byl v zámku knížecí pivovar, později byl zámek přestavěn na školu a obecní byty. V roce 1926 vyhořel, v 60. letech byl sice zčásti rekonstruován, ale postupně podléhal zkáze. Na začátku 90. let patřil obci, ta se ho snažila neúspěšně prodat. Nakonec vytvořila společnost se soukromým investorem a svůj podíl později prodala. Dnes už je zámek zcela v soukromých rukou. Pro turisty je teď v květnu otevřen jen o víkendech, o prázdninách pak denně mimo pondělí. (Stanislava Rybičková) OD 13. 5. 2010
Po zimě opět pokračují práce na obnově fresek v barokním šternberském kostele ŠTERNBERK - Po zimní přestávce pokračují restaurátorské práce na obnově barokních fresek Františka Antonína Šebesty - Sebastiniho v chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku. Jde o plochu téměř tři tisíce metrů čtverečných. „Projekt obnovy interiéru chrámu Zvěstování Panny Marie představuje 25 milionů korun, z nichž 21 milionů je z evropského grantu Islandu, Lichtenštejnska a Norska,“ řekla Černocká. „Olomoucký kraj přispěl částkou 2,5 milionu korun a 1,5 milionu uvolnila šternberská radnice,“ dodala mluvčí šternberské radnice Irena Černocká. Restaurátoři, kteří se vrátili na lešení, chtějí do konce letošního října postupně stihnout další čištění, tmelení poškozených míst a finální retuše. Součástí projektu obnovy interiéru je rovněž obnova barokních oken a dodávka nového osvětlení interiéru spolu s rekonstrukcí elektroinstalace. Na tyto části projektu jsou právě nyní vyhlášena výběrová řízení. Jejich vítězové zahájí práce na přelomu června a července. Složitost konstrukce lešení si vynutila demontáž čtyřiceti kostelních lavic i chrámových varhan s více než třemi tisíci píšťal. „Ty se již postupně restaurují, aby mohly varhany opět zaznít v plné síle a kráse v obnoveném interiéru na jaře 2011,“ řekl koordinátor projektu Marián Marghold. (mediafax) Olomoucko.regiony24.cz 21. 5. 2010
Lebky, korály i denár. Hroby odkrývají svá tajemství Dětkovice – Lidské kosti, lebky, ale také kování drobných věder nebo kamenné šperky vyzvedávají v těchto dnech ze země na okraji Dětkovic archeologové. Obec zde totiž plánuje zřídit stavební plochu pro rodinné domky. Podle odborníků patří toto pohřebiště mezi nejrozsáhlejší z období počátkú českého státu. „V okolí Olomouce odkryli kolegové vždy kolem čtyřiceti až padesáti hrobů. My už jich zde teď máme asi šedesát a očekáváme další. To svědčí o tom, že zde už v této době musela fingovat lidnatá osada,“ uvedl vedoucí výzkumu Miroslav Šmíd z prostějovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče.
5
O pohřebišti ví archeologové už dlouho, teprve nyní však poznávají jeho skutečný rozsah. „Hroby se tu nalézaly už při stavbě silnice na konci devatenáctého století a také při těžbě hlíny v místní cihelně. Z toho můžeme usuzovat na velikost zdejšího pohřebiště, které může mít až kolem sto padesáti hrobů,“ přiblížil vedoucí výzkumu. Své nálezy datovali archeologové hlavně pomocí malých stříbrných mincí, denárů, které přikládali pozůstalí mrtvým do hrobů jako milodary. „Máme zde denár Štěpána I. Uherského, který vládl na území dnešního Maďarska na přelomu desátého a jedenáctého století. Zatím nejmladší mincí je denár olomouckého údělníka Oty Sličného ze dvanáctého století,“ řekl další archeolog Pavel Fojtík. Korály z křišťálu i kování z věder Peníze však nebyly jediným darem, kteří s sebou mrtví dostávali na poslední cestu. V hrobech se našly i broušené korály z mramoru nebo dokonce ametystu či křišťálu. Ve dvou hrobech ležela u nohou dokonce kování z věder. Ta jsou přitom u Slovanů známa hlavně z období Velké Moravy a mizí s příchodem křesťanství. „Je to určitý doklad o tom, že pohanství přežívalo ještě dlouho potom, co se stalo křesťanství oficiálním náboženstvím,“ vysvětlil význam těchto nálezů Šmíd. Nález tohoto velkého pohřebiště je zajímavý také tím, že posouvá historii obce o několik století nazpět. „První písemná zmínka je totiž až z roku 1353. Zde se však pohřbívali určitě již tři sta let předtím. A podle množství pohřbených i podle výbavy hrobů se zdá, že šlo o velmi významné sídliště,“ zakončil vedoucí výzkumu. (Pavel Moš) PvD 5. 5. 2010
Ve výkopu u tvrze v Nemili ležel středověký palcát Nemile - Vzácný nález se podařil majitelům tvrze v Nemili u Zábřehu. Z výkopu podél domu na ně vykoukl pozdrav z doby vrcholného středověku - takzvaný diamantový palcát. Laik by v něm středověkou zbraň asi nehledal. Chybí jí topůrko, na první pohled je to zrezivělý kousek ježatého kovu s otvorem uprostřed. Téměř stejný palcát se objevil na začátku 90. let při výkopech na náměstí u radnice v Šumperku.
„Zpočátku jsem si myslel, že je to snad ložisko z traktoru. Byla to vlastně hrouda obalená rzí. Teprve očištění odhalilo, že jde o zbraň ze středověku.,“ řekl Jaromír Schoffer z občanského sdružení, které pracuje na záchraně tvrze. Výkopy tady vydaly už stovky předmětů z doby od 13. do 19. století. Nejvíce je keramických střepů, ale objevují se i knoflíky, mince, spony, přezky, zbytky vitráží a přívěsky. Občanské sdružení se v současné době zabývá odvodněním objektu, který trpí vlhkostí, protože okolní terén je výš než podlahy. Jaromír Schoffer je velký fanda do historie a archeologie, takže práce s lopatou ve výkopu je pro něj neustálým dobrodružstvím. A o překvapení není nouze. Nálezy v Nemili pravidelně kontroluje archeolog Vlastivědného muzea v Šumperku Jakub Halama. „Nalezené střepy jsou důkazem toho, že toto území bylo kolonizováno už v první vlně, tedy v 13. či 14. století. Diamantový palcát, který dostal název podle tvaru hlavice, zase dokazuje, že tady musela sídlit nějaká výše postavená osobnost. Žádný obyčejný sedlák by takovou zbraň neměl,“ řekl Halama. „Zatím nevíme, zda tu byla už ve 14. století osada, či jen poplužní dvůr. Snad to osvětlí další nálezy.“
6
Jakmile se počasí zlepší, chystá se archeolog provést nad tvrzí odborné sondy. S průzkumem si bude muset pospíšit, protože už koncem června má nastoupit zahradnická firma na závěrečné terénní úpravy a vytvořit před vchodem do tvrze malou zámeckou zahradu. Mezi nejnovější zajímavé nálezy z Nemile patří také dobře zachovalá stříbrná mince - takzvaná zlámaná grešle z roku 1695. Cenné jsou zlomky komorových kachlů asi z 15. století. Patří ke kamnům, jaká stávala na zámcích či v honosných měšťanských domech. Zlomky tedy dokazují, že nemilská tvrz byla bohatým sídlem. Na první pohled objekt tvrz ničím nepřipomíná. Ze silnice vypadá jako obyčejné venkovské stavení zejména proto, že přišel o první patro. Uvnitř se ale zachovaly klenby, kamenná ostění dveří a štuky na stropech. Jsou to stopy po přestavbě z roku 1620, kdy majitelem tvrze byl rytíř Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu. Působil jako regent statků u dvora tehdejšího majitele zábřežského panství Ladislava Velena z Žerotína. Nyní je v polovině tvrze soukromý byt a druhou část provozuje občanské sdružení. Postupně ji rekonstruuje a zpřístupnilo ji turistům. Nejméně do prázdnin však bude tvrz kvůli stavebním pracím a úpravám terénu uzavřena. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 14. 5. 2010
Obřadní síň ve Vidnavě čeká razantní proměna Vidnava – Dokončit rekonstrukci radnice nejen zvenku, ale i uvnitř chtějí ve Vidnavě na Jesenicku. Obřadní síň zde chtějí zbavit nálepky šedesátých let minulého století a vtisknout jí podobu nového tisíciletí. „Radnice je kulturní památkou, kterou chceme více zpřístupnit nejen občanům, ale i turistům. Proto chceme obřadní síň zmodernizovat a proměnit na multifunkční sál,“ uvedla starostka Vidnavy Eva Pavličíková (ČSSD). Podoba obřadní síně je podle starostky zastaralá a rozhodně není místem, kterým by se město chtělo chlubit. „Musí se dát pryč obložení, koberce, ale chceme zachovat skleněné výplně, jen je nutné je osadit do nových rámů. Potřebujeme také koupit nové lustry, židle a ozvučení s dataprojektorem a plátnem,“ řekla Pavličíková. Přáním vedení města je, aby obřadní síň nesloužila jen pro svatby a vítání občánků, ale stala se také místem, kde se budou konat vernisáže nebo koncerty. Svá výtvarná díla by zde mohli prezentovat například děti z místní školy. „Je to pochopitelné, radnice je přístupná prakticky kdykoliv, kdežto do Domu partnerství, kde se zatím výstavy konají, musí při zájmu o jejich zhlédnutí zajít s návštěvníkem náš člověk,“ vysvětlila starostka. Nově by se obřadní síň měla stát i místem pro jednání městského zastupitelstva. Oprava fasády na severní straně radnice a proměna obřadní síně si vyžádá investici za jeden a půl milionů korun. Devět set tisíc korun už Vidnava získala z programu významných projektů od Olomouckého kraje. (Danuše Krčová) ŠaJD 28. 5. 2010
Oblíbenou restauraci Fontána čeká další nejistá sezona OLOMOUC - Další nejistou sezonu má zřejmě před sebou restaurace Fontána ve Smetanových sadech. Léta chátrající kavárna uprostřed hlavní aleje měla mít původně znovu otevřeno už v létě roku 2007. Rekonstrukce, která se protáhla o tři roky, je sice u konce, v novorenesanční budově se však Olomoučané ani letošní léto možná ještě neposadí. „S jistotou můžu říct, že otevřeme venkovní posezení. O vnitřních prostorách zatím stále jednáme s budoucími nájemci,“ řekl majitel restaurace Fontána Vladimír Beckert, který nechtěl záležitosti více rozebírat. Situace už začíná vadit zástupcům olomoucké radnice, která soukromému majiteli pomohla upravit venkovní plochy kolem kavárny. Stálo ji to několik milionů korun. „Udělali jsme maximum, abychom mu situaci zpříjemnili a urychlili fungování restaurace. Brali jsme na něj dokonce ohledy při obnově Rudolfovy aleje. Mrzí nás, že si v tomto nádherném prostředí lidé stále ještě nemůžou dát nikde kávu,“ povzdechl si náměstek primátora Martin Major. Opravy památkově chráněné budovy se zdržely například kvůli nebezpečné dřevomorce ve stropech a krovech. Restaurace s velkou fontánou stojí v Rudolfově aleji od roku 1879. Alej založil olomoucký arcibiskup, arcikníže Rudolf Jan Habsburský. Oblíbeným místem vycházek Olomoučanů byla už ve 20. letech 19. století. Město park spravuje od roku 1832. (pk) MFD 6. 5. 2010
7
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD ŠaJD PVT HT
Mladá fronta dnes Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P ŽUP OD PřD
Právo Žurnál UP Olomoucký deník Přerovský deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XIX. 2010 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
8
