ZPRÁVY Z OBECNÍHO ÚŘADU V LÍŠNICI

3/2009 SLOVO ÚVODEM A další rok je za námi, čím jsem starší, tím víc mi to letí…Zvláště pár měsíců před koncem tohoto roku, kdy do naší rodiny přibyl další malý přírůstek v podobě Elišky, která, jak se mohl přesvědčit i pan starosta na Vítání občánků, má již v útlém věku svůj názor a umí se ozvat ve chvíli, kdy se maminka za ni potí a po zádech jí tečou čůrky potu…Naštěstí je takových chvil ještě málo, a také mám velkou pomocnici ve starší Adélce, takže si opět své mateřství užívám. Všechny tyto chvíle plus poznání, že vedle nás jsou ti praví, se kterými je příjemné se znát, potkávat, navštěvovat, vedou k radosti ze života a k překonání všech těžších chvil, a že jich opět pro některé bylo. Asi největším strachem tohoto roku byla ztráta zaměstnání jako výsledek finanční krize a obava o zabezpečení rodiny…Každá doba s sebou nese něco, co se nám nelíbí, z čeho nejsme nadšeni, ale musíme se vybičovat k tomu přežít to a jet dál. Optimisté jako já to mají lehčí, věří v dobré zítřky a žijí na pomyslných růžových obláčcích, o to je někdy ten pád horší;-). Ale bohudíky jsem vždycky našla sílu znovu vstát, protože si pokaždé říkám, že může být hůř… A tak věřím, že bude rok 2010 pro nás všechny více radostný, méně „strašákový“ a hlavně že tu pospolu zase všichni budeme. A již tradiční poděkování: děkuji panu starostovi a paní Vaněčkové za pomoc na Zpravodaji, přispěvovatelům, bez kterých by nebyl Zpravodaj Zpravodajem, manželovi za podporu v mých aktivitách, svým dvěma dcerkám za obohacení života, mé mamince, že se výchovou a svým přístupem snažila udělat ze mě dobrého člověka a přátelům, kteří se v mém životě objevili a bez nichž by můj život byl už chudý…Děkuji všem, se kterými jsem měla tu čest se setkat a poznat je blíže a zároveň se omlouvám , pokud jsem někomu, byť jen slůvkem, ublížila, věřte, že to bylo nevědomky…Velký hříšník snad nejsem, když si mě čert neodnesl, i když kdo ví, jestli v tom nebyla protekce ze strany Mikuláše… Krásné Vánoce a šťastný skok do nového roku přeje Jana Hovádková.

1

LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ

prosinec 2009

ZPRÁVY Z OBECNÍHO ÚŘADU V LÍŠNICI Ze 14. zasedání Zastupitelstva obce Líšnice dne 16. 10. 2009 Zastupitelstvo obce vzalo na vědomí: • Zprávu o činnosti rady obce a výborů . Zastupitelstvo obce schválilo: • Plnění rozpočtu k 30.9.2009 včetně rozpočtových změn. • Provedení opravy nádrže na vodu cisterny CAS 32-T 815 v předpokládané výši 100 tis. Kč. • Dodatek č.3 zřizovací listiny příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Líšnice. • Nájemní smlouvu s Líšnickou a.s. na pronájem pozemků za účelem zemědělského hospodaření. • Kupní smlouvu s Jaroslavem Venclem, Litomyšl, Vodní Valy 766, na prodej pozemku č. 2068/42 v lokalitě Olšina. • Změnu systému nakládání s odpady na pravidelný svoz odpadových nádob objemu 120 lt, 240 lt a 1100 lt s četností 39x ročně od 1.11.2009 a k tomu vydané obecně závazné vyhlášky č. 1/2009 a 2/2009. • Prodej odpadových nádob 120 lt a 240 lt občanům za cenu 850 Kč/ks. • Zrušení sběrných míst velkoobjemových kontejnerů, opravu velkoobjemových kontejnerů a využití těchto kontejnerů na sběr tříděných složek odpadů mimo nebezpečných. • Dodatek smlouvy o dílo č. 7 s EKOLOU Č. Libchavy na svoz a odstraňování komunálního odpadu z odpadových nádob. • Dodatek č. 1 smlouvy o dílo s nakladatelstvím Maroli a prodejní ceny knihy 450,- Kč/ks. Ze 17. schůze rady obce konané 2.12.2009 Rada obce projednala: • Funkčnost nového systému svozu odpadů • Návrh rekonstrukce rozvodu nízkého napětí ve středu obce • Možnost rozšíření veřejného rozhlasu • Příspěvek Gymnáziu Žamberk Rada obce schválila: • Podzemní vedení rekonstrukce rozvodu nízkého napětí ve středu obce • Příspěvek Gymnaziu Žamberk na 10 studentů z Líšnice Rada obce zamítla: • začlenění odpadových nádob 1100 lt podnikatelských subjektů do poplatkového systému obce • rozšíření veřejného rozhlasu z důvodu poskytovaní informací prostřednictvím zpráv SMS

ZMĚNA SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Od začátku listopadu byl zaveden nový systém nakládání s odpady. Velkoobjemové kontejnery nahradily popelnice, byla vyklizena sběrná místa po vesnici a proběhl poslední svoz plastů po stanovištích. Současně bylo otevřeno sběrné místo pro tříděný odpad. Na prosincovém zasedání zastupitelstva budou vyhodnoceny všechny opatření, včetně možnosti zpětného rozmístění zvonů na tříděný odpad. 2


prosinec 2009

Pro rok 2010 zůstává v platnosti výše a doba splatnosti poplatků za odpady, kromě věkové kategorie nad 70 let, kde byla znovu zavedena poplatková povinnost ve výši 50% základní sazby poplatku na občana. Poplatky je nezbytné zaplatit od 15.1. do 30.4.2010, kdy každý při platbě obdrží novou známku na popelnici a následně po 30.4. bude zastaveno vyvážení popelnic všem, kteří ještě nezaplatili. Odběr plastů a nápojových kartonů v pytlích bude prováděn na sběrném místě výměnou kus za kus. Sběr železa provedou hasiči opět v jarních měsících. (oú)

VÁNOČNÍ STROM V LÍŠNICI

Blíží se vánoce a ve všech obcích a městech v okolí se rozsvěcují vánoční stromy. I u nás v Líšnici se v adventní době u místní školy tradičně rozsvěcuje stříbrný smrk. Po mnoha letech tento vyrostl, ale počet žárovek zůstává stejný a tak působí poněkud chudě. Pan starosta si je vědom, že osvětlení by se mělo zmodernizovat. Těší je zájem občanů, kterým není lhostejné jak naše obec vypadá a snaží se všechny připomínky řešit. Vzhledem k situaci, která vznikla s úpravou středu obce, se tento smrk bude kácet. Proto v letošním roce se naposledy rozsvítí v současné podobě. V příštích letech se budeme těšit na nové moderní osvětlení nového vánočního stromu. DH. „Tak jak roste stříbrný smrk, tak byl plošně navýšen počet žárovek. Ovšem žárovky při zemi nevydržely ani týden a rukou vandala bylo spodní patro strženo a znehodnoceno. I z tohoto důvodu nebylo nakoupeno moderní osvětlení stromu, protože by nevydrželo stejně tak, jako to staré. Pokud nebude osvětlení alespoň tři metry nad zemí, tak budeme jenom doplňovat a opravovat. Odolnost vůči vandalům a nenechavcům splňuje na návsi jenom lípa před hospodou, pochopitelně s většími nároky na instalaci. Pokud má někdo lepší nápad, který strom ozdobit, tak budeme jedině rádi, když to na vhodném místě poví, aby se to někdo ze zastupitelstva dověděl.“ (st)

Jak se starat o komín?

V pondělí 16.listopadu vyjížděli hasiči ze stanice Králíky a dále dobrovolní hasiči z Červené Vody k požáru sazí v komíně u objektu v Červené Vodě. Hasiči zkontrolovali komínové těleso, zda není nikde prasklina. Naštěstí v tomto případě nedošlo k požáru a žádným vysokým škodám či újmě na životě. Protože se v letošním roce nejedná o ojedinělý případ, hasiči tedy připomínají, že otvory do komínového tělesa, tzv. sopouchy, je třeba opatřit keramickou vložkou nebo zdeří stejného průměru jako mají kouřovody. Vlastní komínové těleso musí mít v každém případě povrchovou úpravu takovou, aby komín byl kompaktní, např. omítnutí, v případě, že jsou viditelné spáry, musí být zatřeny, v nepřístupných místech popř. opatřen obkladem z nehořlavých hmot – to platí i pro půdní prostory. Účelem není mít nejhezčí komín, ale pouze taková úprava zajistí dokonalou neprostupnost spalinám a přílišnému požáru. Právní předpis také předepisuje jednoznačně provedení vymetacích a vybíracích otvorů.Musí být opatřeny dvojitými plechovými nebo betonovými dvířky, nepoškozenými a dostatečně těsnými. K péči o komíny patří i jejich pravidelné čištění, které má význam nejen pro zachování požární 3


prosinec 2009

bezpečnosti, ale i pro dokonalé využití topného média. Čištění komína bychom měli svěřit odborné kominické firmě a měli bychom si na vyčištění nechat napsat potvrzení, neboť dle vyhlášky 111/81 Sb., se mají komíny u staveb, kde je celoroční provoz – rodinné domy apod. s výkonem topidla do 50 kW, čistit nejméně 6x ročně. Ke znečištění komínů přispívá především nekvalitní palivo, v případě topení dřevem je třeba, aby bylo nejméně dva roky zpracováno na topení. Když je dřevo čerstvé, má špatnou výhřevnost, dehtuje a komín se velice rychle zanese sazemi. Poté stačí trochu víc zatopit a požár sazí v komíně je tu. Desatero pro požární bezpečí komínů 1. Komíny se musí pravidelně čistit a kontrolovat. 2. Komíny a kouřovody udržujte v bezvadném stavu. 3. Komín, u něhož byla zjištěna závada se nesmí používat. 4. Dbejte na řádné zaústění kouřovodu do komínového tělesa. 5. Na půdě se nesmí vedle komínu skladovat hořlavé látky. 6. Komínové těleso musí být uvnitř domu omítnuto a bez prasklin. 7. Do komínového tělesa, a to ani na krajíček, nesmí zasahovat trámy. 8. Vymetací i vybírací dvířka komínu důkladně zajistěte proti vypadnutí. 9. Dodržujte návody a podmínky stanovené výrobcem tepelných spotřebičů. 10. Za nezávadný stav komínů nese odpovědnost uživatel nebo vlastník objektu. (převzato z Hasičských novin)

TISKOVÉ ZPRÁVY

Sdružení obcí Orlicko vydalo další film na DVD , tentokrát s názvem Mozaika času – Králická pevnostní oblast. Film přibližuje historii i současnost předválečného pevnostního systému na Králicku nazývaného Králická pevnostní oblast. Diváci se seznámí s obdobím těsně před vypuknutím II.světové války, kdy se vláda tehdejšího Československa snažila vybudovat systém obrany republiky před předpokládaným napadením ze strany fašistického Německa a právě na Králicku vznikal nejkompaktnější obranný systém na celé republikové hranici. Divák bude mít příležitost poznat nejen vypjaté politické období prostřednictvím dobových záběrů, ale zároveň se seznámí s technickým řešením výstavby a vyzbrojení jednotlivých typů opevnění. V neposlední řadě bude divák zatažen do osudů vojáků připravených bránit Československo na území dnešního Králicka a pozná jaký je osud těchto staveb v současnosti. Film je určen nejen pro širokou veřejnost a hosty regionu , ale zejména pro školy a školní mládež s cílem přispět k pochopení naší novodobé historie. Film produkovala společnost FTV production za finanční podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Glacensis. Pro případné zájemce je DVD zdarma k dispozici v Infocentru Žamberk ([email protected]) Poslední listopadový den proběhl za významné podpory Dolnoslezského vojvodství v Bystřici Kladské již 9. ročník Konference Orlicko-Kladsko, která je pořádána Sdružením obcí Orlicko a okresem Kladsko. Jako každoročně jsou tématy přednášek projekty zaměřené na rozvoj českopolského pohraniční v oblasti Orlických hor a Králického Sněžníku. Hlavními tématy této konference byla doprava a dopravní obslužnost a rozvoj cestovního ruchu. Polští zástupci seznámili účastníky konference s programem rozvoje železniční a silniční dopravy v celém vojvodství a také s osudem 4


prosinec 2009

a budoucností železnic v sousedním Kladsku. Zajímavou informací byla zpráva o modernizaci silnice z Vratislavi přes Kladsko na území Pardubického kraje , která se po mnoha letech začíná stávat realitou. Čeští zástupci pak prezentovali např. projekt cyklodopravy v Orlických horách nebo projekt Orlických drah zajišťující železniční spojení sídel v Orlických horách. V rámci tématu cestovního ruchu pak byly prezentovány projekty vzniku mezinárodní turistické destinace Králický Sněžník, komplexní modernizace zimního střediska Sněžník v Dolní Morava či vybudování nového zimního střediska Červená Voda –Buková hora. V závěru bylo dohodnuto, že se příští konference uskuteční na podzim roku 2010 na tradičním místě v Jablonném nad Orlicí. Miroslav Wágner RNDr.Antonín Fiala předseda Sdružení obcí Orlickomanažer Sdružení obcí Orlicko

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ na r. 2010

( zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí v platném znění ) Upozorňujeme poplatníky, u kterých došlo v r. 2009 ke změnám okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně poplatníka ( nákup, prodej, dar, dědictví, výstavba, přístavba, kolaudace, změna užívání, digitalizace území, pozemkové úpravy, převody bytů do os. vlastnictví…), na termín pro podání daňového přiznání do 1.2.2010.

Tiskopisy jsou k dispozici na Finančním úřadě v Žamberku ( dále jen FÚ) , tel. 465 678 111, informace k elektronickému podání naleznete na http://adisepo.mfcr.cz. Změny v roce 2010, při kterých poplatník daňové přiznání nepodává : • • • • • • • • •

změna sazeb daně z nemovitostí novelou zákona o dani z nemovitostí dochází ke zdvojnásobení sazeb daně z nemovitosti, mimo orné půdy, chmelnic, vinic,zahrad,ovocných sadů, dále trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb a staveb sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost ukončení osvobození novostaveb obytných domů a bytů ve vlastnictví fyzických osob pokud má poplatník u staveb kolaudovaných před r. 2007 podáno daňové přiznání s uvedením osvobození, ukončení osvobození a přepočet daně provede FÚ změna a vydání nových obecně závazných vyhlášek obcí

Nová daňová povinnost bude sdělena hromadným předpisným seznamem (k nahlédnutí na FÚ v květnu 2010). Složenky na daň z nemovitosti s novou výší daňové povinnosti budou rozeslány počátkem května 2010 , termín pro zaplacení celé daně z nemovitostí nebo první splátky je 31.5.2010. Ing. Miroslav Buryška ředitel Finančního úřadu v Žamberku

5


prosinec 2009

Vítání občánků V neděli 22. listopadu byli přivítáni do naší obce tito občánci /foto zleva/: Petra Divoká, Eliška Hovádková, Tomáš Stránský a Veronika Pražáková Přejeme jim pevné zdraví a usměvavý život a rodičům přejeme pevné nervy a dobrý pocit z výchovy svých dětí.

Začala další hokejová sezóna Líšničtí hokejisté vstoupili 13. listopadu do 11. ročníku turnaje v minihokeji Computer Shop Cupu v Ústí n/O ( turnaj na ploše 20 x 45 metrů bezkontaktně, 4 + brankář, 3 x 10 min. čistého času) se Sokolíky Rokytnice porážkou 2:4. V základní části, která byla odehrána v 5 skupinách po 5 družstvech, prohráli i další zápasy s Žambereckými kanci 0:5, s Olbenou Lukavice 1:6 a s Buldoky z Velké Skrovnice 3:4. Důvod těchto porážek je velice prozaický. Jednak mužstvo opustil nejlepší střelec uplynulého ročníku David Kubíček a dále mužstvo prošlo omlazovací kůrou a doposud hledá pravidelného střelce. Z loňského týmu pokračují Václav Janoušek, Jaromír Lukáš, Jan Nešťák, Robert Císař, Václav Dvořák, Radovan Rybár, Radek Vencl a Marek Keprta, nováčky pak jsou Bříza Petr st., Bříza Petr ml., Václav Janoušek ml., Jan Keprta a Marek Břehovský a v brance nastupuje Tomáš Blažek. Nesehranost týmu dokazují i individuální statistiky, kterým prozatím vévodí Marek Keprta 4/66 (počet bodů kanadského bodování/celkové umístění mezi hráči celé soutěže) a následují J.Nešťák 2/134, M.Břehovský 1/171, R.Císař 1/175, J.Keprta 1/196, V.Dvořák 1/216, gólman odchytal 3 zápasy s průměrným počtem 5 inkasovaných gólů. Pro zajímavost D.Kubíček, který posílil Žamberecké kance je opět ve statistikách turnaje vysoko na 5. místě se 17 body. Protože naši hokejisté obsadili poslední místo ve skupině dostali do nadstavbové části velice nepříznivý los a to Žraloky z D.Čermné (1. místo v základní skupině), Armat Třebovou (2.), Pašáky Jehnědí (3.) a Třísky Oucmanice (4.), se kterými zaznamenali první letošní výhru 3:2,…ale byly to nervy! Doufejme, že se naši borci pravidelným tréninkem naladí na vítěznou notu a předvedou lepší hru a hlavně efektnější koncovku. Bližší informace včetně aktuálního rozlosování najdete na http:// www.spoluhraci.cz/computershopcup/ nebo u hospodského J.M.

6


prosinec 2009

Zleva stojí : V.Dvořák, V.Janoušek ml., J.Lukáš, P.Bříza ml., V.Janoušek st., P.Bříza st. Vyčerpaná dolní řada zleva: R.Císař, T.Blažek, M.Břehovský, J.Keprta a M.Keprta

Modernizace farmy dojnic „KII“ Po požáru kravína KII přistoupilo vedení Líšnické a.s. k modernizaci provozu živočišné výroby. Ze dvou zastaralých objektů bylo vybudováno zastřešené ustájení dojnic, které se stává, vedle posklizňové haly, novou dominantou tohoto střediska. Byla dána přednost „vzdušné“ konstrukci před uzavřenými objekty proto, aby okolní zástavba nebyla obtěžována toliko známým koncentrovaným zápachem. Volné stelivové stání s novou technologií ošetření podestýlky rovněž snižuje její zápach. Uvnitř původního stání „zasušených“ dojnic byla umístěna nová kruhová dojírna, včetně moderní technologie využívající odpadní teplo při chlazení mléka k ohřevu užitkové vody a vytápění. Po dostavbě areálu, který bude vybaven samostatnou sítí obslužných komunikací, bude obnoven „klidový“ režim nejen na přilehlých komunikacích, ale i z pohledu stávajícího stavebního ruchu. Stávající klimatické podmínky při tomto objemu stavebních prací těžko ospravedlňují znečištění příjezdových komunikací, ale takto rozsáhlá stavba nese s sebou i tyto dočasně negativní záležitosti, které znepříjemňují běžný život lidem z tohoto konce vesnice. Děkuji všem, kteří mají pochopení pro tuto situace a současně využívám této příležitosti k omluvě všem, kterým vznikly určité potíže vyplývající ze stavební činnosti. Dovolte mi, abych Vám popřál příjemné prožití pokojných svátků vánočních a hodně zdraví a osobní spokojenosti do roku 2010. René Keprta, předseda představenstva Líšnické a.s. Foto - nová dojírna 7


prosinec 2009

INZERCE Prodám DB 3+1 v Líšnici, 79m², okálový, okamžitě k odkoupení do OV, ihned k nastěhování. Sleva při rychlém jednání. Tel.: 775640564 Vychází kniha o Líšnici „ Líšnice obec pod Orlickými horami“ , tak je nazvána nová publikace o Líšnici, která je uváděna do předvánočního prodeje. Kniha v rozsahu 120 stran zobrazuje Líšnici známou i neznámou s rozsáhlou fotodokumentací. Publikaci bude prodávat Obecní úřad v Líšnici a Informační středisko v Žamberku od 21.12.2009.

KDO JE KDO – díl XXV.

VLADISLAV HOLUBÁŘ * 8.2.1901 + 23.1.1986 „Člověk ať žije kdekoliv, má jen jeden domov. Můj je v malebné vesnici v podhůří Orlických hor, v obci, kterou miluji, protože jsem se tady narodil a trávil krásné dětství se svými rodiči v čp. 141. Tato obec je Líšnice. Tady jsem začal vnímat svět kolem sebe, nejdříve měl rozsah domácího hnízda a nejbližší rodiny, později se rozrůstal do oblasti „luk a strání“ anebo do částí obce a okolí, kam až dosáhly výpravy našeho dětství“. Tak vzpomíná pan Holubář ve svých pamětech. Pan Vladislav Holubář se narodil 8.2.1901 manželům Holubářovým. Obecnou školu vychodil v Líšnici, měšťanku v Žamberku. Jeho vynikající prospěch jej předurčil k dalšímu studiu. Pokračoval ve studiu na elektrotechnické škole v Brně. Po ukončení studia a praxe je přijat u firmy Hernych v Ústí nad Orlicí.Odtud odchází na vojnu do Litoměřic, kde získává hodnost podporučíka. Po ukončení vojenské služby nemůže sehnat místo, a tak pomáhá svým rodičům s hospodářstvím a na opravě domu v Kyšperku (Letohradě), kde otec provozuje zubařskou praxi. Po ukončení oprav prodávají usedlost v Líšnici manželům Kubíčkovým. Po delším čase odchází do Škodových závodů v Plzni. Zde pracuje pět let. Po této době chce odejít do Kanady. Na naléhání rodičů však od této cesty ustupuje. Rozhoduje se však na uspořádání cesty po Evropě. Vydal se na ni v květnu 1927 přes Polsko (Lodž, Varšava, Gdaňsk) do Švédska (Stockholm), tady pobývá tři měsíce. Odjíždí do Dánska (Kodaň) a odtud cestuje přes Německo (Berlín, Norimberk, Mnichov) do Švýcarska. Na Vánoce přijíždí do Francie (Paříž, Marseile, Monte Carlo). Všude se nechává zaměstnávat u firem, které mají hodně společného s elektronikou. Po pobytu ve Francii odjíždí do Itálie (Janov, Benátky). Koncem roku 1928 se vrací přes Rakousko (Linec, Vídeň) zpět do Škodových závodů v Plzni. Brzy po návratu je přidělen do Varšavy pro řízení pobočky na výrobu el. Motorů, odtud přechází na vedení pobočného závodu v Brně. Tady se osamostatňuje a vkládá podíl do soukromé firmy. Tato však brzy bankrotuje. Nakupuje závod v Pardubicích od pana Racka Elektromotory Svet. Tento závod byl u pardubického nádraží. S velkým úsilím a energií sobě vlastní začal tento závod pod jeho vedením brzy vzkvétat. Razí heslo: Pro úspory energie každý spotřebič svůj elektromotor. 8


prosinec 2009

17.října 1931 se žení v Praze na Staroměstské radnici s Marií Kolocovou z Kyšperka. 15.4.1935 se rodina rozrostla o dceru Jarmilu. Závod v Pardubicích je velmi úspěšný. Zřizuje prodejnu (dnešní zásilkový obchod Magnet), kterou úspěšně vede jeho manželka. Přichází však mobilizace a pan Vladislav Holubář je povolán do Bratislavy. Tady dostává hodnost kapitána. Po rezignaci naší armády se vrací zpět do Pardubic. 24.7.1943 se manželům Holubářovým narodila druhá dcera Věrka, 6.9.1950 syn Vladimír. Po roce 1948 musí zanechat svoji firmu státu a odchází pracovat jako vedoucí Dopravního podniku v Pardubicích. Zakládá trolejbusovou dopravu po městě a propojuje město Pardubice s Lázněmi Bohdaneč. Jeho snem je spojit touto dopravou Pardubice s Hradcem Králové a Chrudimí. Toto se však již nedaří a je ze své funkce odvolán. Pracuje u Dopravního podniku dále, ale už jen jako řadový technik a manželka odchází pracovat do Vitany. Před rokem 1960 je chvilku zaměstnán v Chrudimi a odtud přechází do Plynostavu Pardubice. Tady brzy získává respekt a je pověřen technickými pracemi na ropovodu Družba. V roce 1968 odchází do důchodu. Okamžitě oslovuje své kamarády v Líšnici a získává domek čp. 194, dnes rekreační chalupa čp. 5. Tady uplatňuje své celoživotní zkušenosti a z chaloupky buduje útulný rekreační objekt. Touha po domově je mocná emotivní síla, ovládající snad každého z nás, kdo má rád právě kraj, kde se narodil, kde odpočívají jemu blízcí a milí lidé… Právě proto se po čtyřiceti letech opět vrací pan Vladislav Holubář do rodné vísky. Zde tráví spokojený podzim života. Má tady své kamarády a přátele. Setkával se s nimi letmo anebo je neviděl od školních lavic. Tady si opět dopřával radosti, naděje, ale i zklamání. Potkával se se svým krajem, se svými lidmi, a byl tu až do konce života šťasten. Umírá 23.1.1986 a je pochován se svými blízkými na místním hřbitově. Kdo tohoto člověka poznal blíže, nepochopí, jak bylo možné, že se dokázal vyrovnat s křivdami, které jej za život potkaly. Veškerý svůj majetek pozbyl, nedočkal se spravedlnosti a přesto byl na své chaloupce nesmírně šťastný. Člověk nepotřebuje ke svému životu a ke štěstí dokonalý komfort, potřebuje hlavně duševní pohodu. A tu u nás pan Holubář vždycky nacházel… D.H. V našem Zpravodaji již vyšlo 25 dílů o osobnostech, které žili nebo žijí v naší obci nebo mají něco společného s Líšnicí. Tak, jak se můžete vracet ve vzpomínkách proti proudu času,chceme Vám dnes při příležitosti svátků Vánočních připomenout některé z nich…Věříme, že si při čtení dalších řádků vytvoříte příjemnou sváteční atmosféru.

JOSEF MATOUŠ – TÓNY VÁNOC V ten čas snad v každém Zazní ty nejčistší tóny A v srdcích jíní zloby taje Aby mohly znít zvony. V ten čas snad člověk pozná Tu vánoc poezii

Když dětská očka zazáří A vzpomínky s námi žijí V ten čas snad člověk chápe Že lásku nestačí jen chtít Tu nutno rozdat, aby mohl S druhým v míru žít

9


prosinec 2009

MIREK KVAPIL – PŘÁNÍ Večer stříbrný Plní přání nevyslovená A mění svět K nepoznání V přísvitu hvězd Naděje spí hluboko schoulená A procitá Svítáním Dětem, které mají vrásky Přičaruje tátu, mámu,

Aby měly na obrázky Koho malovat Večer stříbrný… Jinochům a dívkám šeptá O cestičkách na setkání A nás se zeptá Co si chceme přát. A tak chce to dát Dohromady jedno velké přání A nadějím Pomáhat.

ERWIN KUKUCZKA – PROMLUVY Skromnost otevírá bránu k životu. Závist vede k horším činům. Život je neustálým rozhodováním. Je těžké překonat pýchu či ješitnost. Nikdy neříkej, že nebudeš někoho potřebovat. Bez lásky a světla není života. Zůstaňme, i když blízcí utečou. Matka – to slůvko zní sladce. (To je jen několik moudrostí z pera pana faráře, člověka, se kterým setkat se je velký životní zážitek..)

MARIE KRAUSOVÁ-DOLEČKOVÁ POLNÍ KVÍTÍ Ty veršíky moje, ty jsou jenom prosté, jak to kvítí polní, co na mezi roste. Nevoní líbezně jak růže pěstěné, možná, že málokdo po nich se ohlédne. Málokdo ohlédne, málokdo vidí, je v nich jen kus žití prostých našich lidí.

–

CESTIČKA K MAMINCE Od lesa k chaloupce, kde bydlí maminka vine se uzounká travnatá pěšinka. Po ní jsem k mamince naproti chodila. Cestička od lesa milá a známá jako by na mě již smála se máma. Vestičko k domovu, i když všechno ztratím ráda vždy v myšlenkách k tobě se vrátím.

Přejeme Vám hezké Vánoce, hodně zdraví, osobních i společenských úspěchů v roce 2010. 10


prosinec 2009

SDH LÍŠNICE Účast SDH Líšnice na soutěžích v roce 2009 Okrsková soutěž 23. května Helvíkovice 3. místoMuži Ivelitel Václav Vaněček 4. místoMuži Ivelitel Petr Bříza 6. místoMuži Ivelitel František Toman 2. místoŽeny Ivelitelka Soňa Mihulková 3.místoŽeny IIvelitelka Marie Dvořáková Běh na 100 metrů překážek – přebor jednotlivce 2. místo Václav Vaněček 3. místo Oldřich Prachař O putovní pohár starosty obce Líšnice 5. července Helvíkovice 1. místoMuži Avelitel Petr Bříza 2. místoMuži Bvelitel Petr Štefek 7. místoMuži Cvelitel Ladislav Zářecký 8. místoMuži Dvelitel Tomáš Bříza 1. místoŽeny Avelitelka Marie Dvořáková 3. místoŽeny Bvelitelka Soňa Mihulková

Lipecký pohár 19. července Prostřední Lipka 5. místoMuži O pohár starosty obce Lichkov 15. srpna Lichkov 4. místoMuži 2.místoŽenyvelitelka Soňa Mihulková Memoriál Miloše Felcmana 22. srpna Česká Rybná 8. místoMuži Avelitel Petr Bříza 10. místoMuži Bvelitel Tomáš Bříza 2. místoŽeny velitelka Soňa Mihulková Netradiční hasičská soutěž 26.září Česká Rybná u Proseče 7. místoMuži 3. místoŽeny velitelka Soňa Mihulková Za SDH Líšnice Tomáš Bříza

Z činnosti mladých hasičů První akcí, kterou jsme po prázdninách zahájili naši činnost byla soutěž „O pohár starosty obce“ v Dolní Dobrouči, konané v neděli 30. srpna, kde obsadilo naše družstvo v požárním útoku a štafetě dvojic - 9. místo. Na začátku školního roku byl kolektiv mládeže již s počtem 15 dětí zařazen do kategorie mladších a začal s přípravou na nový ročník hry PLAMEN 2010. Oproti začátku minulého ročníku se stav dětí zvýšil a to nás těší. 4. ročník soutěže v netradičním požárním útoku „Memoriál Františka Kalouse“ v sobotu 18. září v Chocni absolvovalo naše družstvo s výsledným 9. místem. V sobotu 26. září se konal 14. ročník „Memoriálu Zdeňka Veselého“ v Černovíru. Závod požárnické všestrannosti pro pětičlenné hlídky je „generální zkouškou“ pro podzimní část hry PLAMEN. Této soutěže se zúčastnily dvě pětičlenné hlídky, které obsadily 15. a 16. místo z 28. hlídek. Součástí závodů je i běh na 60 metrů s překážkami, který absolvovalo 5 našich členů. Nejlépe se z našich dětí umístila Lenka Kubíčková na 3. místě v kategorii mladších dívek. 11


prosinec 2009

Letošní soutěžní klání jsme zakončili závodem požárnické všestrannosti, který pořádal 10. října 2009 SDH Dolní Dobrouč. Celkové pořadí z tohoto závodu je započítáváno do celoroční činnosti, která bude ukončena jarními soutěžemi. Mladší obsadili 11. místo z 26 kolektivů. V tomto období s dětmi opakujeme co se již naučily a zdokonalujeme se v nových činnostech mezi které patří získávání odznaků odbornosti a výtvarná soutěž „Požární ochrana očima dětí“. Snažíme se, aby děti činnost bavila a rádi navštěvovaly naše schůzky. Za kolektiv vedoucích MH Lenka Břízová – vedoucí mládeže

ZAHRÁDKÁŘI INFORMUJÍ

3.října 2009 uspořádal místní Svaz zahrádkářů zájezd do Polska na prodejní trhy. Při zpáteční cestě jsme navštívili Českou Skalici a Babiččino údolí. Tato akce se vydařila, jak po kulturní stránce, tak i počasím. Tradičně byl o tuto akci velký zájem. Tentokrát však nebylo téma výletu zaměřeno na odbornou stránku, ale smysl výletu byl, aby se lidé odreagovali od svých každodenních starostí. Snad se záměr vydařil na 100%, neboť návštěva zámku v nás zanechala velký zážitek, na kterém má velkou zásluhu paní průvodkyně. V Babiččině údolí se podařilo získat několik receptů, které jsou prý zaručené. DOBRÝ RYCHLÝ PERNÍK Jedno celé vejce a dva žloutky třeme s cukrem (20dkg) a troškou amonia. Pak přidáme půl lžičky tlučeného hřebíčku a lžičku skořice, citronovou kůru, osminu litru vlažné vody, 25 dkg medu a po částech zapracujeme asi 80 dkg hladké mouky tak, aby vzniklo těsto jako na vánočky. Pak jej necháme odpočinout, vyválíme na sílu asi 0,5 cm a vykrajujeme tvary. Pečeme v horké troubě a po upečení potíráme rozšlehaným vejcem. Nakonec zdobíme polevami. JINÝ DOBRÝ PERNÍK V kastrolu rozpustíme 15 dkg medu, 5dkg sádla, 25 dkg cukru a promícháme. Potom přidáme 2 vejce a 1 žloutek, 5 lžic mléka a postupně zapracujeme 50dkg hladké mouky, do které jsme přidali perníkové koření a 0,5dkg amonia. Dobře vypracované těsto rozválíme a vykrajujeme různé tvary. Pečeme pomalu, zdobíme bílkovou polevou. Hezké prožití svátků Vánočních, hodně zdraví přeje Svaz zahrádkářů Líšnice. Těšíme se, že rozšíříte naše řady, přijďte mezi nás.

CESTOPIS O FILIPÍNÁCH-pokračování

Poslední ráno na White Beach u Puerto Galera jsme se před odjezdem ještě šli do vesnice posilnit - Filipínci mají navařeno už časně ráno a pak z kotlíků prodávají celý den. Nasedli jsme do tříkolky, samozřejmě po vyjednávacím rituálu. Cenu jsme znali, řidič nás však chtěl svézt za dvojnásobek, tak jsme mu řekli, že to normálně stojí padesát, ale že mu dáme deset navíc, tak ať startuje. V Puerto Galera nás vyklopil u stanoviště jeepnejů do Calapanu, vozidlo bylo již přistaveno a z půle zaplněno místní chasou. Konduktér nám nabízel místo na střeše, kam nám hodil batohy, odmítli jsme. Byla to chyba, neboť hned jak jsme opustili Galeru a začali šplhat po křivolaké cestě nahoru, otevřely se krásné výhledy na pobřeží. Takto jsme si lámali krky v namačkaném auťáku. Polorozbitá betonová silnice

12


prosinec 2009

mnohdy změnila až v kamenitou. Auta se nad strmými srázy tak tak míjely. Cestou jsme předjeli pár buvolích spřežení. V Calapanu nás na první křižovatce z jeepneje vytáhl jeden maník, hned jak se od spolu cestujících dověděl, že jedeme dále do Roxas. Hned vypálil podezřelou sumičku, takže jsme ho po té, co jsme oba postupně navštívili záchod na policejní stanici, rychle opustili a nasedli za přijatelnou cenu do nejbližšího vozidla směřujícího do Roxas. Cestou jsme nakládali a vykládali další cestující a zeleninu. Krajina se trochu změnila, zploštěla, pohoří byla již jen na obzoru. Na rovinách se vesele pracovalo na rýžových políčkách a v banánových a kokosových „sadech“. Bílá pláž u Puerto Galera Trajekt z Roxas jel až za pět hodin, v osm večer. Co dělat. Pojedli jsme místní krmi a šli hledat automat nebo směnárnu. Automaty tu ještě nebyly a směnárna byla ve městečku. Místní poskytovatelé dopravy a přepravy sice leželi znuděně na svých tříkolkách, ale byli tak neskutečně drazí, že jsme se vydali pešky. Za nedlouho nás zastavil mopedista, ujednali jsme dobrou cenu a jeli jsme na mopedu celkem tři, což je zde naprosto běžné. Na trajekt jsme nastoupili se zpožděním, které se ještě zvětšilo při poutání vozidel. Posadili jsme se do zadní otevřené části, cestou nás občas nečekaně pokropila voda z mořských vln. Opustili jsme tak oblast Luzon a mířili k souostroví Visayas, k nejbližšímu ostrovu Panay, přesně do přístavu Caticlan. Cestou jsme minuli osvětlený, hojně turisty navštěvovaný, ostrov Boracay. Když jsme přistávali, tak Caticlan ještě také svítil. Když však pracovníci plavební společnosti Montenegros začali házet lana, celý Caticlan pohasl, takže jsme si po vystoupení z trajektu nasadili baterky a šli si v jednu v noci hledat ubytování potmě. Kotvící bancas na Boracay Ráno jsme posnídali v místní putyce, jak jinak než maso s rýží a kávu, čaj většinou neměli, ale jeden z nás měl vždy nějaký pytlík raději po ruce. Majitel nám sdělil, jak se dostaneme k molu. Vyrazili jsme pěšky. Cestou jsme koupili doposud nejlevnější placatici nejznámějšího filipínského rumu Tanduay. Za pět minut plavby jsme přistáli na malém ostrůvku Boracay, jak praví průvodce, ráji všech plážových povalečů a milovníků nočních barů. Původně jsme chtěli z důvodu obav z přílišného ruchu ostrov minout. Nu což, zastavili jsme se, abychom se prošli po bílém písku nejznámější pláže Filipín.

13


prosinec 2009 Bílá pláž na Boracay

Trochu jsme se rozkoukali a poodešli z přístaviště a pak si sjednali první tříkolkový pojezd, nic jiného tu kromě oslů také nejezdí. Na „hlavní uličce“ byl z dvoutaktů pořádný smog. Benzín všichni tankují u takových srandovních bambusových chatiček, benzín tu prodávají v plastových lahvích. Nechali jsme se dovézt na k White Beach – Bílé pláži. Mezi těmi luxusními hotely jsme si však připadali jak na tržišti. Zjednali jsme si tedy další tříkolku a začali jezdit po ostatních plážích. Vyzkoušeli jsme jich několik, než jsme se zase s nepořízenou vrátili na White Beach. Nakonec se nám podařilo najít za hradbou hotelů velmi levné ubytování, opět v bambusové chatce. Ještě týž den jsme našli prima hospůdku Jabes (my ji říkali U Jabese) ležící pouhých sto metrů od pláže s nejlevnějším a nejchutnějším jídlem, co jsme doposud na Filipínách okusili a navíc, majitel byl velmi sympatický. Pak jsme u něho nahlíželi pod pokličky zcela pravidelně. A pak jsme konečně vyrazili na pláž !!! Ani jsme se nestačili vykoupat a už jsme se dostali do zajetí dvou masérek. Chtěly původně dvojnásob, ale souhlasily i s cenou, kterou jsme měli ujednanou v Puerto Galera, tj 200 Pesos (děleno 3 cena v Kč), oba za půl hodiny. Výkon byl řekněme profesionální. Večer jsme pak ve „šťastné hodince“ zapadli k nějakému Germánovi, který měl jak jinak než filipínskou manželku a která byla tak asi čtyřikrát lehčí než on. Posléze jsme si u něj objednali wurst und sauerkraut (buřta a kyselé zelíčko). A další věc, co se povedla - našli jsme v obchodě sýr a jogurt. Konečně jsme si dali zase sýr. Nebylo to však zadarmo. Za to ovoce bylo levné, celý ananas přišel na 7 korun, avokádo na 2,50. Původně jsme se chtěli po dvou nocích odplavit, ale nakonec jsme zůstali déle. A tak došlo na jednu z atrakcí - plavbu na katamaránu. Původně nám hoch výlet nabízel za 1000 Pesos za hodinu, nakonec jsme vypluli na moře na 2,5h za celkových 800P. Domluveno bylo objetí ostrova a cca 1/2 hodinky šnorchlování nad korály. Všechno klaplo, až na to, že nás za šnorchlování v korálovišti skásli o další peníze do státní pokladny. Vidět hejna pestrobarevných rybek na dosah ruky a pak mořského hada však stálo za to. Po čtyřech dnech jsme opustili Boracay, ostrov plný protikladů, bohatství a chudoby, krásy i nevzhlednosti, romantických západů slunce, uliček plných kouře, luxusních hotelů ale i palmových chatrčí, místo, kde se stýkají téměř všechny kuchyně světa a také místo, kde si můžete, pokud máte peníze, koupit kus ostrova s pobřežím jen pro sebe. Díky Jabesovi jsme se dozvěděli o původních obyvatelích ostrova, kteří vůbec nevypadají jako Filipínci, ale jsou spíše do afro a jsou paradoxně zde nejchudobnější. Nemají nic a díky tomu, že jsou zvyklí živit se lovem, tak už na tom možná ani lépe nebudou. Přeplavili jsme se zpátky do Caticlanu. Na letišti jsme vstoupili do kanceláře letecké společnosti Cebu Pacific zaplatit si naši internetovou rezervaci. Ouha, nebrali zde karty, platba byla možná pouze penězi. V Caticlanu nebyl samozřejmě jediný bankomat a kurz na letišti byl hodně nevýhodný. Přistoupili jsme na nabídku, že pokud poletíme do většího města, budeme moci tuto částku zaplatit 14


prosinec 2009

kartou. Za poslední peníze jsme si koupili letenku na ostrov Cebu, kam jsme stejně směřovali. Museli jsme ale přespat. Večer jsme se tedy brouzdali po Caticlanu, kde se jakoby zastavil čas. Malé obchůdky nám připadaly jako strašidelná pidibludiště. Panovala tu taková poklidná atmosféra, sem tam projel moped nebo plně naložený náklaďák, který byl díky nákladu spíš vyšší než delší. Na ulici se grilovalo, z nakřáplých reproduktorů bylo slyšet postarší melodie, na zápraží kojila matka svoji dvouletou dcerku. Zašli jsme na pivko do jednoho z obchůdků. Švábi byli však tak otravní, že jsme se raději vrátili zpět do chýše u letiště. Do tří hodin jsme pak poslouchali dost průměrné karaoke z protějšího hotelu a od tří zase štěkali psi. V pět jsme vstávali. Při odbavení se o nás, asi třicet pasažérů malého dvouvrtuláku KTR 12-500, staralo celkem asi 11 pracovníků. Chtěli po nás peníze za přetížená zavazadla. Tak jsme se pořádně oblékli, abychom batohům odlehčili. Při odletu na nás celý tým mával. Jeden a půl hodinový let proběhl hladce, ze střední výšky bylo možné pozorovat víceméně hornaté ostrovy Panay, Negros a Cebu. Ostrovy jsou obydlené převážně na pobřeží a v občasných nížinách. Tam byla pak jasně zřetelná rýžová políčka. Na ostrově Mactan, kde je letiště nedalekého hlavního města ostrova Cebu, jsme přistáli už v 7:30 ráno. Hned jak jsme dostali zpět naše zavazadla, vydali jsme se do kanceláře Cebu Pacific. Jak jsme zjistili, v Cebu Pacific nás trochu podfoukli, rezervaci z Caticlanu mezitím změnili a proto jsme museli zaplatit za lety Cebu-Manila a Manila-Bangkok peníze navíc. Inu Asie. Když jsme se uklidnili, vydali jsme se z Mactanu do Cebu City, hlavního města ostrova. Cesta byla nadmíru komplikovaná, museli jsme jet dokonce čtyřmi jeepneji, abychom se nakonec ocitli v blízkosti Fort Pedro, přístavních mol a Thajského zastupitelství. Cestou z Mactanu jsme jeli přes dlouhý most, další zavěšený most byl na dohled, pod mosty na obou stranách plechové slumy chudiny. V oblasti Fort Pedro jsme si hledali i ubytování. Co máme povídat, betonové peklo plné hluku, špíny a zápachu, lidí, odpadků, stánkařů, otrapů, jeepnejů, vše umocněné davy z nedělních bohoslužeb. Filipíny jsou z 85% katolické. Křesťanský kostel v Cebu City V tom zmatku jsme se prodírali a hledali vhodný hotel. Při tom hledání jsme cítili, že se nás lidé dívají trochu jinak, pokřikují „Hey Joe“ nebo Hey Amigo“. Všichni si totiž mysleli, že jsme ti špatní, ti z Ameriky, kteří se přijeli podívat na svoji bývalou kolonii. Když připočteme žebrající děti, tak to nebyl nejpříjemnější zážitek. Nálada se nám pozvedla až v blízkém baru, kde seděli docela fajn lidé, samozřejmě zanedlouho spustili karaoke. Dalším milým překvapením bylo, že se hlavní Colon street změnila v noční tržiště. K večeři jsme tak měli celé kuře s malou nádivkou a to v přepočtu za 50Kč. Na každém rohu prodávali ananas, kokosy, vařené buráky na páře a různé cetky. Druhý den jsme šli na Thajské zastupitelství vyjednat vízum. Vyšlo najevo, že po nás bude thajský ouřad chtít potvrzení o sjednaném ubytování v Thajsku, což v překladu znamená jít za doporučenou cestovkou a to ubytování a potvrzení si prostě koupit. Slušně jsme poděkovali. Závěr byl takový, že 15


prosinec 2009

jsme tu byli přes noc téměř zbytečně. Po malém fiasku u Thajců jsme se sebrali a šli na pier-molo zakoupit si loděnky na další ostrov filipínského souostroví. Pokračování příště Martin a Zuzana Kocmánkovi

STÁLA KATOVNA JINDE NEŽ SE DOPOSUD UDÁVALO?

V minulých vydáních Líšnického zpravodaje již byla zmínka o tom, že v katastru naší obce ve středověku stála katovna. Tento dnes známý fakt potvrzuje i název Katův důl v katastrálních mapách Líšnice, pro vcelku velkou část území s poli a doly kolem toku potoka a jeho ramen pramenících v lese Sekýří a v okolí osady Polsko. Dosavadní informace, které jsem od lidí měl, odkazovaly na místo, o kterém se domnívalo, že tam stála katovna. Toto místo nacházející se na konci údolí Babina, v prvním vedlejším dole, cca 130 metrů od hlavní cesty vedoucí k osadě Polsko, bylo zmíněno v článku Líšnického zpravodaje č. 4/2006. Za turistického pochodu, Líšnický puchýř 2007, byla vyznačena k domnělé katovně i cesta. V období po tomto pochodu se ke mně však dostala informace od Kopecků z č. p. 47, kteří si pamatovali, že prababička Eliška Kopecká doma mluvila o katovně na jiném místě. Když byla prababička malá a chodívala s rodiči na polní práce poblíž místa, kde tenkrát byla ještě patrná kamenná zídka, říkali jí, že to jsou pozůstatky po katově domečku. Byl jsem rád za tuto informaci a s Kopeckovými jsem se domluvil na uskutečnění výletu do míst pro mě zatím neznámých. Ve čtvrtek, na Alexeje 3. Května 2007, za krásného slunečného odpoledne jsme se pěšky vydali hledat místo katovny ve složení: já se svojí ženou Janou, babička Eliška Kopecká a její vnoučata Kája s Klárkou. Vyšlápli jsme cestou do Stejskalovy stráně a kolem Poláčkova palouku došli k Přednímu dolu. Kolem domnělého místa s katovnou, které již bylo popsáno dříve, jsme vylezli na protistráň. Polema jsme pokračovali k dalšímu, Zadnímu dolu, do jeho horní a mělčí části, kde se důl rozdvojuje v místech zvaných Na Homoli. V malém lesním dolíku jsme přišli na místo, které již od pohledu mohlo být pro katovnu příhodné. Místo chráněné zapuštěním pod okolní terén s orientací mírné stráně k jihu. O pár metrů výše po dolíku se dříve nacházela studánka, kterou pamatují ještě současníci. Studánka s pitnou vodou, nebo blízkost pitné vody, byla pro život lidí v přírodě vždy nutností. Dříve tady bylo i menší zalesnění, je to patrné na historické, Rakousko-Uherské vojenské mapě z let 1836-52, a v době katovny tu les nemusel být vůbec. Osada Polsko na rozdíl od Zákopanky - Podhory na mapě ještě není a první chalupy tu byly postaveny pravděpodobně později. Osamělost místa dostatečně vzdáleného od vesnických stavení je patrná, ale přitom obchodní stezka vedla nedaleko. Původ měla prý již v dobách Velké Moravy a možná i dříve. Směřovala od Letohradu přes horní část Líšnice – Polska k Zemské bráně. Rozhlíželi jsme se po tomto zajímavém místě a hledali nějakou stopu, která by mohla připomínat zídku nebo základy stavení. Nic takového zde ale nebylo, možná i proto, že od časů mládí prababičky Elišky zde nastala jistá změna. Byl tu založen střepák, neboli skládka domovního odpadu a sutě, spolu s návozem kamení z polí. Kamením z polí byla zavežena i studánka a přilehlý travní dolík. Současný terén místa je tedy navýšen, a pokud tam dříve bylo něco patrného, tak je to ukryto závozem. Nejznámější Orlicko-horský zloděj nedávné minulosti Ledříček, podle pověstí prý i do Líšnice chodil a stěží by se našlo lepší místo pro zakopání uloupených cenných věcí, než místo katovny, kterému se lidé z pověrčivosti vyhýbali na sto honů. Jestli zde opravdu katovna stála, jsme nezjistili a ani nemohli, ale místo se mně zdálo pro žití kata příhodnější než dříve uváděné a je také 16


prosinec 2009

od vesnice vzdálenější. Udělali jsme si ten den pěkný výlet po našem blízkém okolí, popovídali si a příjemně unaveni jsme se rozešli do svých domovů. Sepisuji příspěvek v době začínajícího adventu a k Vánocům přeci trochu mystiky a vzpomínání patří. Jsem rád, že jsem bohatší o informace, které jsem od Kopeckových z č. p. 47 získal a cítím povinnost je předat dál i dokud jsou kam napsat. Aby dochované paměti starých lidí zůstaly zachovány pro generace další, které můžou díky novým možnostem doby v případě zájmu rozluštit nejednu otázku z minulosti. Uvádím zde mapku a souřadnice GPS míst, o kterých se říkalo, že tam stála katovna. Katovna z paměti Kopeckých: Loc: 50°4´56.361“N; 16°31´55.259“E Katovna dříve uvedená: Loc: 50°4´50.822“N; 16°31´22.802“E

© Zdeněk Bříza č. p. 29

Mysleme na rozvoj a dobrou budoucnost Líšnice!

Ze Žamberských listů jsem zachytil informace, které se týkají příprav novodobých projekčních podkladů pro změnu stávající trasy státní silnice č. 11 v rámci plánovaného obchvatu města Žamberka. Starostové, nebo pověření zastupitelé dotčených katastrů spolu s dalšími zúčastněnými se již sešli k prvním diskuzím, které se i dále povedou v rámci návrhu a přípravy projektu obchvatu. Mají se vyjasnit jednotlivé požadavky a možnosti pro vznik rozumného a reálného návrhu nové trasy silnice 17


prosinec 2009

č. 11. Uvažuje se, že nová trasa silnice bude přicházet k Líšnici od okraje zámeckého parku a Lukavských polí a napojení na stávající úsek je plánován někde v místech mezi posledními domky Líšnice u č. p. 111, až křižovatkou cesty U Javora ve směru k Šedivci. Považuji za oprávněné a rozumné, aby obec Líšnice, bude-li tak obecním zastupitelstvem schváleno, nekompromisně trvala na požadavku realizace jednoho bezpečného mimoúrovňového přejezdu státní silnice pro cestu – cyklostezku ve směru k Letohradu a Lukavici. Dnes máme vyasfaltovanou místní mimosilniční obslužnou komunikaci od Račovického mostu do kopce ke státní silnici s výjezdem na silnici úrovňovou křižovatkou U Javora. Tato cesta po příčném překročení státovky vede na hřeben kopce k polnímu letišti, nebo i jako polní k okraji lesa Obora a odtud po cestách z části v soukromém vlastnictví se už dnes dostaneme do Lukavice na Lukavskou dálnici a zároveň cyklostezku Letohrad – Žamberk. Je jedno, kudy povede konečná varianta obslužné cesty- cyklostezky od státní silnice k Letohradu. Podstatné je, že s tím bude počítáno a bude zajištěno bezpečné mimoúrovňové křížení cesty- cyklostezky přes státní silnici, výstavbou nejspíše podjezdu v rámci řešení obchvatu Žamberka. Úrovňový výjezd cesty – cyklostezky z obou stran na státovku může být umístěn vedle, nebo poblíž podjezdu. Nebude-li však požadavek zařazen do přípravných projekčních prací a realizován při stavbě a napojení obchvatu, těžko již může být kdy v budoucnu uskutečněn. Zhotovení podjezdu v místě dnešní křižovatky U Javora by bylo výhodné i v návaznosti na druhou, odtud odcházející vrchní veřejnou cestu s původním žlutým turistickým značením směrem do Líšnice na Obci. Tato cesta vede od křižovatky U Javora mezi polem k lesní skalnaté stráni nad řekou a po její hraně dále, až do zatáčky vyasfaltované obslužné cesty. Pokračováním asfaltové cesty směrem dolů místy dříve zvanými V Ráji (dnes skladištní oblast) a kolem budov č. p. 82 (dnes bydlí Kaplanovi), dochází k výhodnému přímému propojení části Líšnice zvané Na Obci s křižovatkou U Javora. Cesta po okraji skalnaté strže je hlavně z turistického hlediska zlatým pokladem Líšnice a to i v regionálním měřítku. Turisté zde vedli žlutě značenou trasu z Letohradu do Líšnice ne nadarmo. Umožňuje výhled na část vesnice a přilehlého okolí nevšedním pohledem vyšší moci. Je součástí i vnitřního vycházkového okruhu Líšnice, bez nutnosti pohybovat se po frekventované a nebezpečné státní silnici č. 11. Stala se zde však závažná, nezákonná a hanebná věc. Část úseku této obecní veřejné cesty vedoucí od křižovatky U Javora mezi poli k Líšnici, byla Kaplanovými z č. p. 82 zcela zaorána. Upozorňuji tedy na tuto skutečnost vedení obce Líšnice, aby byla rázně zjednána náprava, a je-li třeba, použito i všech zákonných prostředků k obnově této obecní veřejné cesty dle katastrální mapy tak, aby opět mohla sloužit všem občanům ve veřejném zájmu. Obecní úřad nechť informuje nás občany o přijatých opatřeních a daném termínu zprůchodnění obecní cesty. Cesty a jejich potřebu přinesla civilizace. Díky cestám se mohla civilizace dále rozvíjet. I dnes je podle jejich stavu a četnosti spolehlivě rozpoznatelné na jakém stupni rozvoje se ta či ona zem, oblast, město, nebo vesnice nachází. Je to energetická síť, po které přichází, nebo je také škrcena prosperita dané oblasti. Budeme-li schopni v Líšnici udržovat v pořádku rozumně propojenou síť veřejných cest a silnic a podaří-li se dořešit kvalitní mimosilniční propojení celé vesnice, včetně takového napojení i na sousední katastry, bude už jen z tohoto důvodu stoupat zájem civilizovanějších lidí o trvalý či přechodný pobyt v naší obci. Budeme se zde moci realizovat i zde relaxovat a společným rozvojem naší vesnice se přibližovat úrovni, která je k vidění v nejvyspělejších zemích světa. Moc bych si to přál a rád bych tento pokrok ještě za svého života viděl.

18


prosinec 2009

Představa Kaplanů z č. p. 82 o demokracii a podnikání. Zcela zaoraná veřejná obecní cesta na pozemkové parcele č. 3996 katastru nemovitostí v úseku vedoucím mezi poli. Kaplanovi provádějí i jinde rozšiřování a orbu polí, až za obzor lidské slušnosti k hranicím pozemků, ohledu ke krajině a úcty k přírodě. Je to následek vymýšlení a provozování dotačního podnikání, ale ne každý z dotačních podnikatelů či subjektů se takto chová. Vše je zkrátka v lidech. © Zdeněk Bříza č. p. 29, a stromy s přeoranými kořeny, které nemohou mluvit a psát! 19


prosinec 2009

GREENPEACE Vážení přátelé, v tomto článku bych Vás rád seznámil s organizací „Greenpeace“. Jistě často slyšíte ve sdělovacích prostředcích anebo v denním tisku o akcích, které tato organizace provádí. Věřte, že se smíšenými pocity jsem sledoval některé protesty těchto lidí, do doby než jsem se seznámil s panem Janem Piňosem, aktivním členem této organizace. Tento po delším rozhovoru mně vysvětlil, na čem tito lidé pracují a za co bojují. Okamžitě se můj názor změnil. Byl jsem poprošen, abych i číšnické veřejnosti podal bližší informace. Greenpeace je nezávislá nezisková organizace, která se již 37 let zasazuje o ochranu přírody a životního prostředí. Proto, aby uchovali úplnou nezávislost, nepřijímají žádné dary od státu, politických stran, průmyslových a jiných firem a dokonce ani od nadací, které jsou s nimi spojeny. Veškerá činnost je financována pouze jednotlivými dárci z řad občanů. Tedy díky vám můžeme společně chránit životní prostředí a zasahovat tam, kde je potřeba. Z činnosti organizace v roce 2009 namátkou vybíráme – Elektrárna Prunéřov nedaleko Chomutova je jedním z největších českých znečišťovatelů životního prostředí. Do atmosféry každoročně napumpuje více emisí oxidu uhličitého než všechna česká osobní auta dohromady. Společnost ČEZ nyní chystá kompletní obnovu. Jenže v rámci úsporných opatření zde chce instalovat zastaralé zařízení s účinností na úrovni roku 1980. Každý z vás určitě ví, jaké zisky tato společnost má. O to nehoráznější je, že v dnešní době plné úsporných opatření byl ČEZu z rozpočtu vlády přidělen balíček ve výši 70 miliard korun. Málokdo pochybuje o tom, kam vlastně finance putují, určitě ne třeba k občanům této oblasti, kde je průměrný věk úmrtí nejkratší v rámci celé České republiky. S kalašnikovem v ruce se postavili ilegálním rybářským lodím, které kradou rybářům jejich úlovky. Nelegální rybolov, proti kterému vede Greenpeace dlouhodobou kampaň, je jednou z hlavních příčin nechvalně známého řádění pirátů v somálských vodách. Podobný scénář navíc hrozí i v jiných oblastech Afriky. Původním cílem bylo zastavit nelegální rybolov, ale pak se začalo s přepadáváním lodí přepravující potraviny a jiné zboží, dokonce i lodí z naší vlastní země. Kam se ale poděl lup pirátů, to nikdo neví… Arktické ledovce tají čím dál rychleji. Loď Arctic Sunrise proto zamířila na sever, kde dříve byl jeden led. Nyní plula mezi ledovými krami kolem pobřeží Grónska, aby zdokumentovala velké trhliny v ledu a další následky, které způsobuje klimatická změna v jedné z nejkřehčích oblastí světa. V této oblasti jsou již velké oběti u ledních medvědů, kteří zde vymírají. Dříve, kde byl led, je moře a dále rozbředlý sníh. Každý rok stoupá hladina oceánů a grónský led se na stoupání hladiny podílí 30%. Až roztaje všechen grónský led, stoupne hladina moří o 7 metrů. Země s malou nadmořskou výškou zmizí zcela z povrchu zemského. Stavba amerického radaru na našem území byla definitivně zrušena. Pro jedny úleva a potvrzení naděje, že prezident Obama povede svou zemi lépe než jeho předchůdci. Pro druhé zklamání a obava, že rozpínavost dnešního Ruska do střední Evropy již nic nestojí v cestě. Bezpečnost celé Evropy by však radar zhoršil. Určitě nebyl plánován jen proti iránským raketám. Pravděpodobně by také posloužil jako vítaná záminka k nasazení dalších ruských jaderných raket.

20


prosinec 2009

Toto je jenom část rozhovoru s Janem Piňosem, který často jezdí k nám do Líšnice. Přeje všem obyvatelům hodně zdraví a veselou mysl. Pokud chcete podrobnější informace, najdete je na adrese www. Greenpeace.cz, tel. 224 320 448, 224 319 667, email: [email protected]. Jan Piňos a Rudolf Doleček

JOSEF FOUSEK-POHÁDKA O VÁNOČNÍM KAPŘÍKOVI BACHRÁČKOVI PRO LÍŠNICKÉ DĚTI „Pepíku, jdi se podívat do koupelny, máš tam kamaráda“, usmíval se táta. Ve vaně se šplouchal menší kapřík. Byl kulatý a pomalu plul v emajlovém rybníku. Otvíral pusu, a když mě spatřil, měl jsem pocit, že na mě zamrkal. „Proč mlčíš?“ zeptal se táta. „Snad ti ho není líto?“ „Je“, zašeptal jsem. „Podívej se, jak se na nás dívá, je to ještě dítě. Pak ho chytíš, bouchneš paličkou a…“ „Já ne, to máma“, bránil se uraženě otec. „A nakonec z něho uděláme řízky“, dodal jsem smutně a zdálo se mi, že kapr přikývl. „Já řízky nemusím! Mně stačí trocha bramborového salátu a pivo“, bránil se otec a naklonil se nad vanu. „Vypadá jako Bachráček“, usmíval se a dělal mu rukou vlnky. „Je to Bachráček“, po chvíli jsem nazval kapříka novým jménem. „Proč to říkáš tak smutně?“ Táta se mi zadíval do očí. „Chceš pustit Bachráčka na svobodu!“ „Jak jsi to poznal, tati?“ „Jak, jak, protože si to myslím také!“ Chvilku přemýšlel a najednou se rozhodl. „Ale musíme si pospíšit, než přijde maminka“. Les byl plný ticha a pohody. Sníh se pomalu měnil v bílý, jak jsme se vzdalovali městu. Rybníček v Bažantnici se podobal zapomenutému mráčku na obloze. Táta prorazil na několika místech led a kapřík začal projevovat neklid. Pomalu jsme vyndali Bachráčka a společně jej pustili do vody. Pomalu otevíral pusu, jako by zkoušel vodu, nebo jestli nezapomněl plavat, naposledy se na nás otočil a zmizel pod vodou. Podali jsme si s tátou ruce a bez domluvy zavolali: „Ahoj, Bachráčku!“ Chtěl jsem říct tátovi, že je prima, ale nakonec jsem to neřekl. Maminka byla už doma. „Kde máte kapra?“ , ptala se z koupelny. „Jó, kapři, ti už nebyli, přišli jsme pozdě, nějak se jich letos málo urodilo“, pomáhal jsem lhát tátovi. Druhý den jsme se po obědě šli podívat s tátou do Bažantnice. Stáli jsme u rybníčku a sypali drobky z vánočky. Smrčky a borovičky kolem lesního rybníku s podobaly bílým princeznám. Bachráček se ale neobjevil. „Tady je mu dobře, tady bude mít hezké Vánoce“. Domov nás přivítal vůní pečiva, cukroví, na stole zářila svíce. Maminka měla jako každé Vánoce bílou zástěru plnou větviček modřínů, usmívala se, zkrátka už jsem se těšil na zvonění zvonečku, kterým tatínek vítal Ježíška. Zvoneček cinkl, prskavky se roztančily po stěnách, maminka pustila na gramofonu koledy a já byl jako v ráji. Rozbalování dárků, výkřiky radosti a překvapení. Pod stromkem zůstala poslední krabice. Vypadala ohromně. Převázaná zelenou stuhou, papír blankytně modrý, na přivěšeném lístku bylo napsáno neumělým rukopisem TÁTA A PEPÍK. V první krabici byla další a v další zase jiná a nakonec v té nejmenší byl dopis. V dopise byla rybí šupinka a podpis BACHRÁČEK. „Kdo sem ten dárek dal?“ , ptal jsem se maminky. Pokrčila rameny a neřekla nic. Marně jsme ji s tátou zpovídali. A tak dodnes nevíme, jak se ten dárek dostal pod stromeček. 21


prosinec 2009

Asi po roce jsem potkal vášnivého rybáře Cyrila Krejčího. „V rybníku v Bažantnici je takovej vykutálenej kapr. Ten je tak kulaťoučkej a chytrej, že ho ne a ne chytit!“ „Kapr, který umí psát…, takovej se chytit nedá“, řekl jsem vážně panu Krejčímu. Zůstal stát jako když na něj zatroubilo auto, a dlouho za mnou hleděl. Na schůzi Přátel školy tvrdil, že naše škola děti přetěžuje a dělá z žáků cvoky. Jako příklad uvedl mě… Hezké Vánoce přeje Josef Fousek

RAMPUŠÁK RADÍ

Tak když jste u nás v horách, tak bych vám rád pověděl několik rad. Když půjdete na běhačky, tak počítejte s tím, abyste se dobře oblíkli, jinak na kopcích omrznete. Taky počítejte s tím, že se zpotíte, je dobré mít v ruksaku nějaké suché prádlo. Ale když půjdete na vršek, nikdy nechoďte sami, vždy alespoň ve třech! To víte, dneska jsou různé ty mobily, ale já vám říkám hory jsou hory. Je tu hodně míst bez signálu, a potom, jeden jde pro pomoc a druhý je u zraněného. Nikdy jej nenechávejte samotného, to je zákon hor! Lidičky, jestli vás můžu poprosit, nikdy se necourejte mimo vyznačené trasy. Jo, a toho zraněného nikdy nenechávejte ležet na sněhu, vždy jej podložte třebas tou bundou, co máte v ruksaku. Když jdete ven, tak by taky měl někdo vědět, kam jdete. A když se chystáte na túru, tak přemýšlejte, jakou má kdo fyzičku a hlavně se nepřeceňujte. A pozor na počasí, když vidíte, že se začíná zhoršovat, tak to raději zabalte. Jinak vám přeji, aby vás hory milovaly, ale přeci jenom buďte opatrní. Kdyby něco, tak tady máte čísla na kluky z Horský služby: HS DEŠTNÉ V ORL.HORÁCH: 606 725 102, 606 725 103 HS ŘÍČKY V ORL.HORÁCH: 606 725 100 HS ČENKOVICE: 606 725 101 Přijďte pobejt! Josef Lukášek, člen Horské služby Deštné v Orl.horách

KŘESLO PANA STAROSTY

Aneb KŘÍŽOVÝ VÁNOČNÍ VÝSLECH Jsme na konci roku, v době, kdy můžeme načerpat nové síly do roku dalšího a novou energii do dnů příštích. A tak zapomeňme na vážné věci a odlehčeme téma. Panu starostovi jsem poslala jen několik otázek týkajících se blížících se svátků, třebas nám leccos napoví, co má pan starosta rád a čeho se raději zříká;-). VÁNOCE nebo VELIKONOCE? Vánoce na sněhu. ŘÍZEK RYBÍ nebo VEPŘOVÝ? Rybí, ale vepřový mi také nevadí. BRAMBOROVÝ SALÁT nebo BRAMBOROVÁ KAŠE? Jednou za rok bramborový, to přece k vánocům patří. SJEZDOVKY nebo BĚŽKY? No asi ty sjezdovky, ale musím se jít podívat na půdu, jak vypadají. Brusle bych našel dřív. BLÁTO nebo SNÍH? Sníh, sníh, sníh, i když z hlediska obecního a vyhrnování cest je lepší umrzlé bláto. 22


prosinec 2009

TICHÁ NOC nebo PŮJDEM SPOLU DO BETLÉMA? No tichá noc. Je pravda, že jsem v betlému ještě nebyl, ale co na to Jířa, kdybychom spolu odešli za kopečky… VANILKOVÉ ROHLÍČKY nebo MEDOVÉ PERNÍČKY? No cukrovím se pohrdat nemá dokud je, takže sklizeň napořád. SILVESTR DOMA nebo NA HORÁCH? Doma se psem, jelikož blázní. JEDNOHUBKY nebo OBLOŽENÁ MÍSA? Když je člověk na sladké, tak co dodat… DOVOLENÁ PŘES SVÁTKY nebo POVINNOSTI V PRÁCI? Dovolená s odskočením do práce dle potřeby. Děkuji panu starostovi, paní Vaněčkové a všem přispěvovatelům, zvláště panu Rudolfu Dolečkovi a manželům Břízovým za spolupráci, pomoc a ochotu. Těším se v roce 2010 nashledanou a svátky Vánoční neb prožijete v klidu a pohodě, se svými bližními.

SBÍRKA VARHANY DO KOSTELA Sběrací listina 1 000,-- Kč p. Häuslerová Drahoslava,Žamberk Připsáno na účet v KB 280,-- Kč p. Matouš Jan, Čentice CELKEM k 30. 11. 2009 122 656,50 Kč SBÍRKA KONČÍ 14.12.2009

GRATULUJEME!!! V lednu popřejme těmto spoluobčanům: 60 let: STANISLAVA BŘÍZOVÁ, Líšnice 268 80 let: ANNA PRACHAŘOVÁ, Líšnice 222 77 let: FRANTIŠEK BŘÍZA, Líšnice 78 V únoru oslaví narozeniny: 50 let: JOSEF KLÁŠTERECKÝ, Líšnice 265 65 let: FRANTIŠEK VÁVRA, Líšnice 216 76 let: JAN LANGR, Líšnice 153 VÁCLAV SUCHOMEL, Líšnice 90 78 let: DANUŠE MUSILOVÁ, Líšnice 80 EMIL CHMELAN, Líšnice 254 81 let: MARIE KUBÍČKOVÁ, Líšnice 143 První jarní měsíc pogratulujte těmto jubilantům: 50 let: ALENA KUBÍČKOVÁ, Líšnice 141

MARIE SKALICKÁ, Líšnice 181 VLADIMÍR HAJZLER, Líšnice 103 60 let: ANNA KOPECKÁ, Líšnice 55 EDUARD JUNK, Líšnice 156 PAVEL MALEČEK, Líšnice 176 JOSEF TREJTNAR, Líšnice 30 65 let: LUDMILA STEJSKALOVÁ, Líšnice 192 JAROMÍR LUKÁŠ, Líšnice 73 70 let: MARIE BŘÍZOVÁ, Líšnice 16 75 let: BOŽENA POLÁČKOVÁ, Líšnice 125 80 let: JARMILA DIBLÍKOVÁ, Líšnice 97 82 let: JARMILA DIVÍŠKOVÁ, Líšnice 95 MARIE KALOUSOVÁ, Líšnice 92 83 let: MIROSLAV PÍČ, Líšnice 53

23


prosinec 2009

VZPOMÍNKA Loučím se s Vámi, přátelé milí, ruky stisk dnes už Vám nemohu dát. Srdce mi dotlouklo, odešly síly, loučím se se všemi, kdo měl mne rád… Dne 19.12. by se dožil 75 let pan JAROSLAV TOMAN a zároveň 8. 1. 2010 to bude 8 let od jeho úmrtí. S láskou vzpomínají manželka děti s rodinami a vnoučata

SLOVO ZÁVĚREM Opravdu nám ten rok s tou devítkou končí. Pro někoho významný je, někdo si při vzpomínce za pár let nic podstatného nevybaví. Říká se, že člověk by neměl být nikdy spokojený, ale radovat se z maličkostí je kořením života. Proto mi dovolte, abych se s Vámi podělil o radost z udržované vesnice, kde postupně mizí ty největší nepořádky. Mám radost z toho, že většina lidí neustoupila od každodenního udržovaní a opečovávání svého okolí a procházka po Líšnici je půvabná nejenom v polích a lesích. Je to to nejmenší co můžeme pro sebe udělat, ale z hlediska celku to je neobyčejně významné. Za to Vám patří uznání a poděkování. Přeji všem, kteří se v příštím roce budou potýkat s úklidem ve svém nejbližším okolí, aby se jim dílo dařilo. Všem, kteří mají hezké a upravené okolí, aby jim to nikdo nekazil. A nám všem dohromady hlavně chuť a elán v této nikdy nekončící činnosti, pokračovat. Hodně zdraví pro všechny, hodně radosti, málo starostí a především klid a „chladnou“ hlavu každý den v nadcházejícím roce Vám přeje starosta.

Uzávěrka příštího čísla Zpravodaje bude 31. 3. 2010 LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ, č. 3/2009, občasník OÚ Líšnice. Registrováno MK ČR E 14134. Sazba a tisk: Grantis s.r.o., Ústí nad Orlicí Vychází nákladem 150 ks, cena 10,- Kč 24

2010 P Ú S Č P S N

Leden 4 11 5 12 6 13 7 14 1 8 15 2 9 16 3 10 17

18 19 20 21 22 23 24

Duben 5 12 19 6 13 NO 7 14 21 8 15 22 9 16 23 10 17 24 11 18 25

25 26 27 28 29 30 31

P Ú S Č P S N

1 2 3 4 5 6 7

Únor 8 15 9 16 10 17 11 18 12 19 13 20 14 21

22 23 24 25 26 27 28

26 27 28 29 30

P Ú S Č P S N

Květen 3 10 4 11 5 12 6 13 7 14 1 8 15 2 9 16

17 18 19 20 21 22 23

P Ú S Č P S N

1

Srpen 2 9 3 10 4 11 5 12 6 13 7 14 8 15

16 17 18 19 20 21 22

P Ú S Č P S N

1 2 3 4 5 6 7

Listopad 8 15 9 16 10 17 11 18 12 19 13 20 14 21

26 27 28 29 30 31

P Ú S Č P S N

Říjen 4 11 5 12 6 13 7 14 1 8 15 2 9 16 3 10 17

18 19 20 21 22 23 24

25 26 27 28 29 30 31

0 NO

23 30 24 31 25 26 27 28 29

P Ú S Č P S N

1 2 3 4 5

Září 6 NO 7 14 8 15 9 16 10 17 11 18 12 19

20 21 22 23 24 25 26

27 28 29 30

P Ú S Č P S N

Prosinec 6 13 7 14 1 8 15 2 9 16 3 10 17 4 11 18 5 12 19

20 21 22 23 24 25 26

27 28 29 30

22 29 23 30 24 31 25 26 27 28

I

19 20 21 22 23 24 25

Červen 7 14 1 8 15 2 9 16 3 10 17 4 11 18 5 12 19 6 13 20

Vyznačená pondělí svozu popelnic

I

Červenec 5 12 6 13 7 14 1 8 15 2 9 16 3 10 17 4 11 18

P Ú S Č P S N

Vyznačené čtvrtky svozu popelnic na Skalce

I

P Ú S Č P S N

24 31 25 26 27 28 29 30

Vyznačený den sběru nebezpečných odpadů

I

1 2 3 4

1 2 3 4 5 6 7

Vyznačené středy svozu BIOODPADU

I

P Ú S Č P S N

Březen 8 15 9 16 10 17 11 18 12 19 13 20 14 21

P Ú S Č P S N

Provoz sběrného dvora 8 - 11 hod.

22 29 23 30 24 31 25 26 27 28

21 28 22 29 23 30 24 25 26 27

Meziroční změny v sazbách daně z nemovitostí r. 2009/2010 Druh nemovitosti

sazba za m2 v r. 2009

zastavěné plochy a nádvoří stavební pozemky ostatních plochy, pokud jsou předmětem daně obytné domy a stavby tvořící příslušenství k nim stavby pro indiv.rekreaci a rod.domy využívané k ind. rekreaci stavby tvořící příslušenství k nim garáže vystavěné odděleně od obytných domů a sam. nebyt. prostory užívané jako garáže stavby k podnikání – zemědělská prvovýroba – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ost. zem. činnost – ostatní podnikatelské činnosti ostatní stavby byty a samostatné nebyt. prostory orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb

0,10 Kč 1 Kč 0,10 Kč 1 Kč 3 Kč 1 Kč

sazba za m2 v r. 2010

0,20 Kč 2 Kč 0,20 Kč 2 Kč 6 Kč 2 Kč

4 Kč 8 Kč 1 Kč 2 Kč 5 Kč 10 Kč 10 Kč 10 Kč 3 Kč 6 Kč 1 Kč 2 Kč 0,75% z prům. ceny půdy 0,25% z prům. ceny půdy

Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy stavby zjištěné podle odstavce se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží.

Nejen nové sedačky v Divišově divadle díky podpoře MAS ORLICKO Nové sedačky v Divišově divadle, modernizované zázemí rodinných center v Klášterci nad Orlicí, Letohradě a Žamberku nebo nové ustájení pro telata v zemědělských podnicích. Tyto a další projekty podpořené dotací ve výši téměř 10 000 000 Kč budou v regionu Orlicko realizovány během roku 2010. V celkem 12 obcích Orlicka tak bude v příštím roce realizováno 18 projektů zaměřených na lepší vybavení zázemí obcí a neziskových organizací a na modernizaci podnikatelských provozoven. Podporu projektům poskytla Místní akční skupina ORLICKO (MAS ORLICKO) – občanské sdružení se sídlem v Žamberku, které prostředky rozděluje v souladu se schválenými pravidly pro poskytování dotací z Evropské unie. V roce 2010 plánuje MAS ORLICKO ve dvou vlnách rozdělit dalších cca 10 000 000 Kč. V první vlně (jaro 2010) budou moci své žádosti předkládat podnikatelé v dřevozpracujícím průmyslu a agroturistice, ve druhé vlně obce a neziskové organizace. Více informací o možnosti získání dotace a činnosti MAS ORLICKO naleznete na webových stránkách www.mas.orlicko.cz nebo v kanceláři MAS, Divišova 669, Žamberk. Ing. Ivana Danielová, manažerka

ZPRÁVY Z OBECNÍHO ÚŘADU V LÍŠNICI

Recommend Documents