Zpravodaj Zapsaného spolku Český granát a Městského úřadu v Třebenicích
ČESKÝ GRANÁT 2016
Kašna na Paříkově náměstí – Slavnost květů 2016 Foto: Hana Husáková
JARNÍ VYDÁNÍ 2016
1
SLOVO ÚVODEM Teprve nedávno jsme téměř uzavřeli rok 2015 tím, že na úřadě v dubnu proběhla kontrola hospodaření za rok 2015. Tu provedl Krajský úřad ústeckého kraje a účetnictví je bez chyb a nedostatků. Loňský rok však zcela uzavřeme dne 20. 6. 2016 na veřejném zasedání zastupitelstva města, které bude schvalovat Závěrečný účet města a účetní závěrku za rok 2015. Naše město během roku navštěvuje řada lidí, kteří nejsou našimi občany. Přijíždí sem pracovně, na návštěvu, náhodou se zastaví… V letních měsících se Třebenice stávají i místem, které navštíví turisté. Jak vypadá naše město cizíma očima? Podle převážné většiny ohlasů jsme krásné městečko, tiché, upravené, lidé příjemní a usměvaví, pořád se tu něco děje. Na náměstí je dobrá pekárna, zajímavá čokolaterie, slušné restaurace, příjemná prodejna květin, lékárna, dobře zásobované domácí potřeby, penziony atd. Ohlasy na naše město od těchto občanů jsou pozitivní. Hezky se to poslouchá a dostáváme i řadu písemných zpráv právě od turistů. Od ledna t. r. proběhla už řada kulturních akcí – Velikonoční jarmark, Den matek, taneční kurzy pro pokročilé. Senior klub zorganizoval taneční zábavu u příležitosti 10. výročí založení klubu, proběhla Slavnost květů s výstavou na sále městského úřadu. Je však třeba se zamyslet nad účastí občanů Třebenic a místních částí na pořádaných akcích. Zjistili jsme totiž, že téměř všech těchto kulturních akcí se zúčastňují více občané z jiných obcí než naši obyvatelé. Přípravami se zabývají členové komisí, dobrovolní hasiči, třebenické ženy aj. ve svém volnu a zcela zdarma. Je nám potom velmi líto, když účast našich občanů je malá. V tomto čísle zpravodaje najdete pozvánky na další akce, které zorganizujeme ještě v tomto roce. Dne 3. 6. 2016 od 15.30 hod. proběhne Den dětí na fotbalovém hřišti se zcela novým programem, a to v režii Robina Hooda a jeho družiny. Dne 18. 6. 2016 pořádají dobrovolní hasiči velkou slavnost u příležitosti 145. výročí založení sboru v Třebenicích, 25. 6. 2016 od 15. 00 hod. pořádají členové Osadního výboru na Sutomi koncert v kostele, dne 1. 10. 2016 vystoupí na sále městského úřadu Zdeněk Troška se svými historkami z natáčení s hudebním doprovodem Simony Klímové. Toto vystoupení jsme zvolili pro oživení kulturní činnosti ve městě i přesto, že je finančně náročné. Vstupné na tuto akci bude 250,-- Kč, ale věříme, že i přesto se ho zúčastní hodně lidí. Předprodej vstupenek bude probíhat od 1. 9. 2016 v infocentru. Vedení města informuje o Třebenicích vždy na Klubu starostů měst našeho regionu, který se schází 1x za měsíc. Pracujeme ve svazku obcí Integro, kde jsme se starosty obcí na trati Švestkové dráhy společně udržovali chod železnice. O jejím osudu se dozvíte v samostatném článku. Pracujeme ve Sdružení obcí pro nakládání s odpady, ve spolku Hrady Českého středohoří. Spolupracujeme s úředníky MěÚ Lovosice, Krajského úřadu Ústeckého kraje aj., kteří našim zaměstnancům poskytují informace, za což jim děkujeme. Prožijme tedy léto s pocitem hrdosti a s vděkem, že bydlíme v krásné krajině, okolo nás je spousta zajímavých věcí a máme se dobře ve srovnání s jinými oblastmi naší republiky či světa a važme si toho. PaedDr. Martina Patrovská - starostka, Ing. Eva Hajná – místostarostka
………………………………………………………………………………
TŘEBENICE DVOJÍM POHLEDEM Od 3. června do 31. srpna 2016 proběhne výstava pod názvem „Třebenice dvojím pohledem“. Organizátoři rozdělili výstavu na dvě části – venkovní část představí osm dobových pohledů na významná místa našeho města. V galerii městského úřadu budou vystaveny staré (historické) mapy, pohlednice a fotografie. Tyto dobové dokumenty zachycují Třebenice a místní části v období od 16. do 20. století. Návštěvníkům se tak naskytne možnost porovnat současnost s minulostí. Výstavu významně podpořilo město Třebenice, Muzeum města Ústí nad Labem, Čokolaterie Třebenice a Potraviny Krátký a spol. Poděkování organizátorů patří též panu Houdkovi za odborné komentáře k vystaveným fotografiím, slečně Bolechové a panu Švehlovi. Těšíme se na Vaši návštěvu. Ivo Černý a Jan Krátký
2
JIŘÍ STÝBLO Bylo to jako blesk z nebe, když se 9. května roznesla městem zpráva, že zemřel pan Jiří Stýblo, Jirka, jak jsme mu říkali my všichni, kteří jsme s ním léta spolupracovali. Jirka byl výjimečný hudební talent, od dětství se učil hrát na klavír u p. Procházky, později pod vedením p. Šmída z Třebívlic ovládl hru na varhany. Své umění zdokonaloval i u významných varhaníků v Praze. Hrál na milovaný nástroj při každé možné příležitosti v třebenickém kostele, v Lovosicích, i v dalších kostelích v okolí, ale také v Praze. Ke hře na varhany přivedl i mladého, dnes velmi známého varhaníka, Martina Maxmiliána Kaisera. Nebyla to ale jen hra na varhany. Jeho velkou láskou byl sborový zpěv. Vytvořil kolem sebe sbor nadšených amatérských zpěváků, kteří zpívali nejen při bohoslužbách, ale hlavně na mnohých koncertech. Nezapomenutelné zůstanou vánoční koncerty, na kterých rádi jako sólisté vystupovali přední operní pěvci z Prahy, aby nás potěšili krásnou Českou mší vánoční Jakuba Jana Ryby. Za připomenutí stojí i překrásný koncert v Muzeu českého granátu k výročí nesmrtelných milenců Ulriky von Lewetzov a Johanna Wolfganga Goetha. Byl pořízen záznam z tohoto koncertu, a kdo ho mohl zhlédnout, nechtěl věřit tomu, že tato krása zazněla v podání amatérských zpěváků a velkého orchestru, složeného z profesionálních hudebníků. Nelze nevzpomenout na dlouholetou tradici Třebenického hudebního léta. Říkají Vám něco jména mistra Josefa Suka, mistra Eduarda Hakena, mistra Václava Hudečka, sólistky Národního divadla v Praze Jany Jonášové? Ti všichni vždy radostně přijali Jirkovo pozvání zde vystoupit. Účinkovaly tu také významné dětské sbory, např. Bambini di Praga, Ústecký dětský sbor pod vedením manželů Kobrlových, chlapecký sbor Páni kluci a další, mnozí z nich opakovaně. Nádherné a zcela neopakovatelné bylo vystoupení Severočeské filharmonie z Teplic při svíčkách. Aby zajistil všechny tyto umělce, musil Jirka vynaložit mnoho úsilí, aby je přesvědčil k vystoupení v tak malém městečku, jako jsou Třebenice. Návštěvníci ale často odměňovali hudebníky obdivnými výkřiky „Bravo!“ Také vítání nových občánků města do života se neobešlo bez Jirkova hudebního doprovodu, stejně jako doprovázel své spoluobčany při odchodu z tohoto světa. Bylo by toho ještě mnoho, co by mohlo Jirkovu výjimečnou hudební činnost přiblížit. Zřejmě už nikdo jeho významnost v našem městě, co se hudby týká, nepovýší na úroveň, jakou dokázal vytvořit pan Jiří Stýblo. A proto všechna čest jeho památce. Za všechny známé Helena Vaňková ………………………………………………………………………………………………………………………………….
VÝSTAVA OBRAZŮ A NAŠE MUZEUM V sezoně 2016 se Muzeum českého granátu v Třebenicích pochlubí mimo jiné výstavou obrazů pana Eduarda Bárty. Až pohádkový dojem jeho obrazů, které zobrazují převážně krajinu Mostecka, dotvářejí pestré barvy. Pan Bárta kvůli svým obrazům studuje staré knihy, dobové mapy a radí se i s historiky. Při malování se nechává ovlivnit starými mistry z období renesance, detaily a stíny poctivě dolaďuje olejovými barvami třeba čtyřikrát. Preciznost vychází z jeho původního povolání stavaře. Malování takového obrazu je časově náročné, proto na výstavě nečekejte záplavy děl. Zato si každý jednotlivý obrázek vychutnáte a s sebou si odnesete třeba jen jeho reprodukci na pohlednici. Na obrazech objevíte mimo reálných objektů také historické postavy, bytosti, zvířátka - např. magistra Kellyho, který je spjat s hradem Hněvínem (Most), čerta nebo kozu. Malování se věnuje už přes třicet let. Začínal s drobnými plackami na připínacích špendlíčcích, jaké se nosí na kabátě. Postupně začal malovat větší obrázky a soustředil se hlavně na krajiny s domy, mlýny, kapličkami či hradem, jako je tomu v případě Mostu. Přijďte se projít krajinou našich sousedů a nasaďte si brýlemi pohádky, naivity a lásky. Výstava proběhne od 18. 6. 2016 do pátku 30. 9. 2016. Přístupná je v otevírací době muzea. Muzeum samotné se pak během léta pochlubí dalším rozšířením informací o našich hradech. Přibude virtuální model hradu Panna (u Úštěka). Celkem si tedy budou návštěvníci moci prohlédnout modely 4 hradů. Modely dostanou nové, realističtější textury. Ke každému modelu s novou texturou bude vyhotoven obraz; obrazy budou umístěny v blízkosti LCD monitoru, na němž budou modely promítány. Expozice šperků a těžby granátů zůstává stejná. Ovšem hledání granátků v navezeném písku si můžete užívat jako starousedlíci stále a donekonečna – s dětmi, vnoučaty, návštěvami. Tahle napínavá činnost určitě neomrzí. V pokladně muzea dokoupíte malinké lahvičky a v případě neúspěšného zlatokopectví i surové granátky nebo další úžasné kamínky. Na stránkách města www.mesto-trebenice.cz máme také nově upravené texty. Jeden z nich se týká právě našeho Jedním z posledních děl Eduarda Bárty je obraz Mostu z muzea, tak si osvěžte informace a přijďte se po letech podívat. počátku 17. století. Zobrazuje někdejší podobu města i s Zaplacením vstupenky přispějete na údržbu objektu a rozšiřování nezbořeným hradem s původními domy, kostely a věžemi. expozice. Jako základ využil Bárta kresbu Jana Willenberga z roku 1602. | foto: archiv Eduarda Bárty Martina Patrovská
3
SLAVNOST KVĚTŮ Rozkvétají, kam se podíváte. Slavnosti květů. Stačí jen zadat patřičné heslo do vyhledávače v počítači a můžete si vybrat, jestli se vydáte na Slavnost květů pěšky, na kole nebo … zůstanete doma. Google nabízí pěknou slavnostní kytici. Slavnosti se pořádají Valči na Karlovarsku, v Praze - Lysolajích, v jihočeských Chelčicích, ve Slaném, v Ploskovicích - a také v Třebenicích. Každé místo pořádá slavnosti po svém. Někde jsou pojaty jako cykloturistický podnik, účastníci jedou na kolech nebo i putují pěšky od místa k místu. Takže obcí zapojených do Slavností květů je opravdu dost. Někde jde o vyloženě kulturní akci - lidé sedí a poslouchají muziku, jinde má slavnost osvětový náboj a v jiném městě je to pořádný jarmark i s kolotoči. Někde je pořadatelů hodně, někde méně, jinde pár nadšenců. Jedno mají společné, věnují svoji energii a čas do uspořádání akce pro radost ostatním. Snaží se připomenout lidem, že žijí v nádherné krajině, poukázat na krásu kvetoucích stromů ovocnářských krajů. Osobně a na vlastní oči. Taky naše slavnost byla výsledkem práce „srdcařů“. Nádherně ozdobená kašna dominovala náměstí, kde probíhal kulturní program. Hodně se vzpomínalo na dobu, kdy třebenické Slavnosti květů byly proslavené v celém kraji a každý kdo chtěl, si na slavnosti našel něco pěkného přímo pro sebe. Hana Husáková Projekt Slavnost květů je spolufinancován Ústeckým krajem.
………………………………………………………………………………………………………………………………
KROK, SUN, KROK, OTÁČKA… Bylo nám kolem šestnácti. Kluci trochu nesví ve svých prvních oblecích. Vzrušené očekávání v řadě děvčat, když zaznělo: ,,Pánové, zadejte se.“ Kdo by zapomněl na taneční? Tak trochu jako vzpomínku na mladá léta plánovali někteří svoji účast v tanečních kurzech, které probíhaly na sále městského úřadu v Třebenicích. Pocit Déjà vu se však nekonal. Taneční pro dospělé jsou totiž úplně jiné než ty, které si pamatujeme ze střední. To si totiž jednou týdně s partnerem vyhradíte večer pro sebe, hezky se oblečete, vyrazíte do milé společnosti, na baru si dáte skleničku, získáte nové přátele. A přitom se mimochodem naučíte tančit. Taneční mistři Alena a Karel Zimovi se ukázali jako skvělí učitelé, a také jako výborní baviči a výuka jiskřila vtipem. Některé páry překonávaly počáteční respekt z tance pomaleji, jiné ladně pluly parketem už od první lekce. Na programu byly standardní i latinskoamerické tance. Kurzisté oprášili základní kroky valčíku, foxtrotu, blues, tanga a dalších tanců, poté přišly na řadu figury do jive, cha-cha, polky atd., zpestření znamenaly country tance, letkis a také ptačí tanec. Během deseti lekcí účastníci zažívali skvělý pocit z pohybu. V sále vládla přátelská atmosféra a tanec bavil i ty pány, kteří se původně nepřihlásili tak úplně dobrovolně. Taneční Vám dají víc, než tušíte. Muži poznají, že tanec je skutečně regulérní sportovní výkon (těch propocených košil!). A kterou ženu nepotěší nákup nových šatů (de facto sportovního dresu) :-). Hana Husáková
4
POZVÁNKA NA HASIČSKÉ SLAVNOSTI – 18. ČERVNA 2016 Jak jsem uvedl v minulém čísle Granátu, náš sbor letos slaví 145 let od svého založení. Dovoluji si pozvat všechny čtenáře na slavnost, kterou pořádáme v sobotu 18. června na Paříkově náměstí. Akce začne v 8:30 položením květin k hrobu zakladatele sboru Václava Paříka. Po průvodu na náměstí a slavnostních projevech přijde na řadu vystoupení mažoretek. Následovat budou ukázky zásahů policistů, kteří předvedou několik způsobů zadržení pachatele a samozřejmě hasičů. Ti ukážou vyproštění osob z havarovaného vozidla, následně uhasí hořící vozidlo a nakonec rozřežou panel pomocí vodního proudu. V prostoru náměstí bude celý den vystavena historická a současná hasičská, policejní a také vojenská technika. Odpoledne bude pamatováno také na děti. Vystoupí oblíbené Sváťovo dividlo, dále je připravena tvořivá dílna a soutěže. V průběhu dne bude děti vozit vojenská technika z Automuzea Terezín. Večer vše vyvrcholí taneční zábavou pod širým nebem. Vzhledem k programu slavností dojde k některým drobným omezením pro obyvatele Paříkova náměstí (podrobné informace vám včas doručíme do schránek) a večerní zábava způsobí hluk i v době klidu. Věřím, že nám to pro jednou odpustíte a přijdete se pobavit s námi. Vítězslav Lisec
JAK ŠEL ČAS V MEDVĚDICÍCH OD SLUNOVRATU DO ČARODĚJNIC … Druhé Medvědické zpěvy vánoční… Léto je za dveřmi, slunce nabírá na síle. Vraťme se však na chvilku zpátky do dnů brzkého soumraku a pozdního úsvitu, do dnů kolem zimního slunovratu. A tomu, kdo provede drobné mentální cvičení, se vybaví čas přicházejících Vánoc. Je tady kalný, zamračený den 23. prosince 2015. Žádná “ladovská“ idyla se nekoná, je asi pět stupňů nad nulou a tomu odpovídá náležitě blátivá zem. Už kolem druhé hodiny odpoledne začíná být na návsi v Medvědicích neobvykle rušno. Rozmotávají se kabely, připravuje se zvuková technika, stavějí se stánky s koláčky, čajem a svařákem. Živě se dohadují a přípravy, spojené s jistou nervozitou vrcholí. Pak se začnou sjíždět auta plná nedočkavého publika. Zvolna se stmívá. Vše se zklidňuje, zpomaluje, lidé už nepobíhají. Hudebníci a sbor zaujali svá místa a pod starobylou klenbou kostela se linou tóny starých i modernějších koled. Jindy opuštěný malý kostelík je najednou plný hudby, zpěvu a života. A lidé poslouchají. I malé děti většinou utichnou, zaujaté neobvyklou atmosférou chvíle. A opravdu - známé, prosté vánoční písně znějí tady a teď úplně jinak než doma u televize. Na všech je vidět radost z úspěšné produkce. Přibližně 150 hostů ze značně širokého okolí si odnáší kousek vánoční nálady, která pro malé děti možná zůstane jednou z významných vzpomínek na Vánoce, na domov, na dětství. A tak nám zde ve vsi vzniká zatím velmi mladá, ale pěkná tradice, třetí ročník vánočních zpěvů se pomalu blíží. Takže nezapomeňte, v pátek 23. prosince zase na viděnou! Očistný čas jarního úklidu… V sobotu 23. dubna jsme se zapojili do akce „Ukliďme svět“. Organizátor Daniel Pitka zajistil pytle, rukavice a svoz odpadků. Vervu do práce a dobrou náladu si osadní výbor obce Medvědice přinesl vlastní. Záhy začalo okolí obce ze svých příkopů a remízků vydávat podivné nálezy: sbírku sklenic a lahví původem nejspíš z minulého století, vysloužilý eternit z jakési střechy a spoustu střepů, igelitu, plechovek a mnoho dalších artefaktů. Ty by nejspíš za pár století potěšily srdce archeologa, ale oko kolemjdoucího rozhodně nenadchnou. A tak všichni statečně sbírali, nakládali a odváželi. Počasí se přes svoji aprílovou špatnou pověst celkem snažilo, pršet začalo až po práci. Většina „sběračů“ si pak ještě užívala doprovodný program v Milešově, kde sokolníci a ornitologové předváděli své opeřence, mladí sportovci dali k lepšímu ukázky bojového umění a všechno zakončoval nezbytný táborák s buřtíky. Rej čarodějnic může začít… Všechny malé i velké čarodějnice ze širokého okolí se začaly 30. dubna odpoledne scházet, sjíždět a slétat v Medvědicích na hřiště. Malé adeptky i adepti magie si procvičili obratnost, důvtip i odvahu v drobných soutěžích a radostně si odnášeli vyhrané ceny. Opět se opékaly buřtíky, pila malinovka i „rezavá limonáda“, co komu věk či dopravní prostředek dovoloval. A pak se pálila čarodějnice. Ženy opět rády obětovaly kus starého oblečení, které posloužilo jako kamufláž či výkupné. A tak zase za všeobecného veselí upálili jen nevinnou slaměnou figurínu. Naše medvědická kapela MeLa hrála, až se jí od prstíků kouřilo. A my všichni jsme poslouchali nebo si povídali se sousedy či s dávno neviděnými přáteli. Bylo to uvolněné odpoledne plné hudby, zpěvu, přátelského tlachání …a vůně kouře, špekáčků a jara. Všichni se můžeme těšit na další akce, kterých bude letos opět hojně. Dagmar Böhmeová
5
JARNÍ VÝLET TŘEBENICKÝCH ŽEN Na jarní výlet jsme tentokrát vyjely na jižní Moravu. Tradičně vyrážíme z třebenického náměstí ve výborné náladě. Naším cílem je penzion Rumburak u Bítova. Cesta uběhla příjemně a bez komplikací, i když jsme jely nechvalně známou D1. I zastávka na občerstvení se našla. Penzion Rumburak byl nově postaven v letech 2004-2009. Stavba je nádherně umístěna s výhledem do kraje. Penzion nese název podle pohádkového krkavce, který je dominantou areálu. Po příjezdu jsme se ubytovaly a některé z nás využily možnost koupání v nádherně teplém bazénu. Večeře, popovídání a těšíme se na další den. Ráno po dobré snídani nás čekal zámek Vranov nad Dyjí. Příjemná paní průvodkyně a nádherný zámek. Velice se nám líbil sál předků s galerii rodu majitelů. Ostatní prostory evokují atmosféru soukromého a společenského života šlechty 18. a 19. století. Potom jsme poobědvaly v městečku Vranov n. Dyjí a vyrazily na další hrad Cornštejn, který byl bohužel ještě uzavřen. Tak snad příště. Další zastávkou byla Vranovská přehrada. Je to špičkové inženýrské stavební dílo své doby, které slouží svému účelu dodnes a stojí za vidění. Na břehu přehrady je spousta restaurací vybízejících k posezení. Samozřejmě jsme využily a poseděly u kávy. A zpět do penzionu na večeři a výborný koláč od paní majitelky. Ještě jsme využily bazén, který jsme si nemohly vynachválit, bowling, posezení a těšíme se na další den. Ráno jdeme pěšky na hrad Bítov, který je kousek od penzionu. Hrad je umístěn na skalnatém ostrohu nad vranovskou přehradní nádrží. Tento hrad je převážně novogotický a má neskutečné kouzlo. Opravdu stojí za vidění. Jedinečnost dotváří sbírka zoopreparátů. Nevyhledávanější je kolekce 51 vycpaných psů, největší svého druhu na světě. Cestou z hradu jsme se zastavily na malé farmě s domácími zvířaty. Uprostřed lesoparku nečekané a velice hezké. Po návratu nás čekal výborný oběd a rozloučení s příjemným personálem penzionu. A pak vyrážíme k domovu. Opět jsme se přesvědčily, jak krásnou máme zemi, plnou historie a nádherné přírody. Alena Krátká Třebenické ženy v tomto roce rozhodně nezahálely. Od začátku roku pokračovalo pravidelně jednou týdně cvičení na sále městského úřadu. Zároveň jsme připravovaly maškarní ples, už tradiční velkolepou zábavu. Tentokrát opět na sále MÚ, za doprovodu pro nás nové kapely Vitamíni pana Černého z Lovosic. Hudba nezklamala. Vstup byl pouze v maskách a po zahájení prodeje vstupenek bylo vyprodáno. Akce se zúčastnilo 120 masek. V tombole bylo 360 hodnotných cen, za které všem sponzorům děkujeme. Velký podíl na tombole měly i naše ženy. Po maškarním plese následoval velikonoční jarmark, kterého jsme se zúčastnily nacvičením jarních písniček, napečením cukroví a jeho prodejem na stánku. Prodalo se obratem 130 balíčků. Zároveň měl úspěch horký vaječný koňak se šlehačkou (bombardýno) a tradiční medovinka. V sobotu 2. dubna 2016 se některé z nás sešly ve 2. třídě ve škole, aby si pod vedením Věry Zajptové ve výtvarné dílničce vyzkoušely pletení košíčků z pedigu. Následoval slet čarodějnic, zapsaných účastnic (čarodějnic a čarodějů) bylo 116. Děti dostaly za účast drobné odměny a byly pro ně, následně po průvodu městem, připraveny soutěže na hřišti: hod myší do pece, hod kostí na cíl, slalom mezi košťaty a házení koulí na provaze na cíl. Za dozoru hasičů byla čarodějnice upálena a následoval taneční rej čarodějnic, výborné občerstvení ze stánku a dobrá zábava až do večera. Byly jsme osloveny kulturní komisí města, abychom vystoupily s našimi písničkami na Slavnosti květů a podílely se na občerstvení. Nacvičovaly jsme každý týden a opět každá upekla svoji specialitu. Pečivo jsme prodávaly na stánku. Tentokrát se vařila i káva. Na náměstí jsme vyzdobily kašnu zelení a šeříkem, byla nádherná. Slavnost květů byla pojata jinak, než my pamětnice známe, program byl rozmanitý, ale příjemně jsme se bavily celé odpoledne. Obdivovaly jsme i výstavu na sále MÚ - jedinečné dokumenty z let minulých včetně filmu, kde je určitě ojediněle zdokumentováno úsilí a snaha místních uspořádat Slavnost květů pod Košťálovem v roce 1962 a 1963. Při zhlédnutí filmu člověk pochopí pomíjivost v čase většina občanů už mezi námi není. Účast byla dnes už neopakovatelná - tenkrát byla vzácnost setkat se s umělci, dnes jsme kulturními akcemi spíš zahlceni. V současné době se těšíme na vycházky nebo vyjížďky do okolí v průběhu léta a v září plánujeme výlet do okolí Benešova. AV TŽ
6
SETKÁNÍ PŘES STALETÍ … V souvislosti s oslavami kulatých narozenin Otce vlasti, jednoho z “největších Čechů“ (ač rodem Lucemburčana), jsme navštívili matku Prahu. Krom nekonečné řady obchůdků se „suvenýry“ prodávanými různobarevnými nebo rusky hovořícími prodavači jsme se dostali do Emauz, kde je jedna z částí výstav ke zmíněnému jubileu. Ještě jsem v tomto starém benediktinském klášteře nebyl, ač typické nové věže (staré vzaly zasvé při bombardování Prahy) vídávám už drahně let. Nechám stranou zajímavou expozici o staroslovanských textech a životě slovanského kláštera, podporovaného Karlem IV. a dovolím si Vás upozornit na zajímavost, která má jistý vztah k Třebenicím. V ambitu kláštera jsou různě zachovalé nástěnné malby a na místě, které je poblíž vchodu do kostela, nalezl jsem na klenebním poli znak nám známého zvonaře Brixího z Cinperka (autora zvonu na starém hřbitově, jehož znak je i v kancionálu). Ale kdopak z nás věděl, že i jeho manželka měla svůj znak, vlastně kdo z nás o ní vůbec něco věděl? Erb se nalézá na protějším klenebním poli. Oba znaky mají u sebe texty, které jsou na popisné ceduli dole přepsány do současné češtiny. Níže uvádím znění těchto textů: Na klenbě vidíme dvojici erbů, datovaných rokem 1588. První patřil proslulému pražskému zvonaři Brixímu z Cimperka (asi 1535-1599), druhý jeho ženě Voršile. Text u prvního hlásá: „Pan Bůh spomocník a ochráncze muoj.“ Druhý zní: „W czas potřeby a w nedostatku mem Pan Buh mne newopustii.“ Z dalšího textu popisu vyplývá, že erb byl malován spolu s nedochovanou freskou v letech 1588-1594. Přikládám fotky a doporučuji Vám návštěvu Matky měst a návštěvu jakékoliv akce, věnované výročí Karla IV. Jen musíte počítat s tím, že pivko a bublinky pro ženu stály stovku. Zlaté Třebenice, ale zase, Karel je Karel…. Josef Otradovec
CO TAKÉ NAJDEME V KONTEJNERECH Při kritice kvality úklidu ve městě si jako zástupci města občas sypeme popel na hlavu. Ano, tamhle jsme přehlédli neposekanou trávu, tamhle leží už týden neuklizené větve, tuhle je nevyvezený elektrokontejner. Někdy jsme obviněni, že se neměl porazit strom a ničíme životní prostředí. Připomínky jsou právem občanů a snažíme se je akceptovat (v rozumné míře). Pojďme se také teď podívat na povinnosti nás občanů, které by měly jít ruku v ruce a právem a požadavky. Jak se - my občané - chováme k životnímu prostředí a pořádku ve městě. Spoustě našich spoluobčanů teď tady děkujeme, protože uklízí veřejné prostory – např. v Rybízárně (cesta do Teplé) jsou díky nim posbírány odpadky podél trasy, nějaký dobrý človíček odnáší odhozené odpadky při cestě na Košťálov, řada z nás nosí při venčení psů sáčky a sbírá a sbírá…, třídí nás většina. Popelnice také část občanů dává vyvézt, pouze když jsou naplněné vědí, že poloprázdné popelnice nám BEC počítá stejně jako plné a my všichni zbytečně platíme „ vyvážení vzduchu“. Vyfakturovaná částka za vyvezené odpady (včetně toho vzduchu) se stává podkladem pro výpočet poplatků za svoz popelnic. Povinnosti a zodpovědnost ale ještě neplatí pro všechny. To dokládá následující výčet nepravostí. Tak co jsme v poslední době našli jen u dvora městského úřadu: - poslední událostí byl požár velkého kontejneru, který zaměstnal hasiče a poškodil drahý kontejner; plné kompoty naházené ve skle (lenost některých opravdu přidělává práci); roztrhaný polštář a hromada peří také mezi skleněným odpadem (proč nelze polštář hodit kousek dál do kontejneru na oblečení, kde by mohl být smysluplně využit?); vyjetý olej v neuzavřené nádobě, který vytekl (museli jsme ho odborně zlikvidovat); pneumatiky, eternit a IPA (což je nebezpečný odpad - likvidují ho pouze specializované firmy, z nichž pro nás nejbližší je LADEO Lukavec s.r.o. Každý musí tuto likvidaci uhradit na vlastní náklady.); v plastech sice správně vyhozené plastové květináče, ovšem i s hlínou a kytkami; kameny nebo kusy betonu v bioodpadu, což následně ničí techniku na skládce. Každou práci navíc platíme ze společné kapsy. Občané, kteří nevědí, jak cokoliv z odpadu likvidovat, se mohou obrátit na Bc. Lenku Jáhenovou, která má na starosti životní prostředí. Mohou přijít v úředních hodinách osobně nebo se zeptat prostřednictvím mailu:
[email protected], případně zavolat na telefon: 416 594 311 Rádi Vám pomůžeme a poskytneme podrobné informace. Martina Patrovská
7
TURNAJ VE STOLNÍM TENISE 2016 Dne 20. 2. 2016 uspořádala sportovní komise města Třebenice v místní sportovní hale 2. ročník turnaje neregistrovaných hráček a hráčů ve stolním tenise. Zúčastnilo se jej 21 příznivců tohoto krásného sportu, z toho tři zástupkyně něžného pohlaví. Účastníci v kategoriích mládež, ženy, muži, byli rozlosováni do tří pětičlenných a jedné šestičlenné skupiny. Hrálo se systémem každý s každým. Postupem prvních čtyř hráčů ze skupin pokračoval turnaj vyřazovacím pavoukem a následnými zápasy o celkové umístění. Během sobotního sportovního dopoledne byly k vidění tvrdé a nelítostné výměny míčků, přesto všechna utkání končila s úsměvem a podáním ruky. Všichni aktéři turnaje obdrželi diplom, první tři v kategorii byli oceněni trofejí. Vítězům gratulujeme, všem děkujeme za účast a těšíme se na shledání na dalším ročníku turnaje. Fotogalerie: http://gwineth.rajce.idnes.cz/20.2.2016_Turnaj_ve_stolnim_tenise_Trebenice/ Celkové umístění - mládež
Celkové umístění - ženy
Celkové umístění - muži
1. Jiří Martinec 2. Tomáš Teytz 3. Vojtěch Belza 4. Oldřich Švanda 5. Petr Švanda 6. Antonín Březina 7. Filip Hemerka
1. Petra Říhová 2. Monika Martincová 3. Martina Mrkvičková
1. Petr Fraňous 2. Josef Fraňous 3. Luboš Bláha 4. Milan Pytlík 5. René Pospíšil 6. Zbyšek Pařez 7. Anton Remetančík 8. Petr Jeřábek 9. Ivo Černý 10. Slavomír Vinař 11. Antonín Čepelák
Za sportovní komisi René Pospíšil
Akce se koná ve sportovním areálu v Třebenicích.
8
ZÁKLADNÍ ŠKOLA TŘEBENICE Základní škola Třebenice získala v rámci výzvy Škola pro udržitelný život 2016 dotaci 52 300,- Kč na realizaci projektu „Školní zahrada jako místo pro poznávání, setkávání, hru i odpočinek“. Finanční prostředky budou sloužit k vytvoření a úpravě školní zahrady na I. stupni ZŠ. Cílem je vytvořit zahradu, která bude využitelná k výuce mnoha vyučovacích předmětů (především přírodovědných a pracovní výchovy) a bude žákům napomáhat k získávání znalostí na základě vlastní prožité zkušenosti a pozorování. V odpoledních hodinách pak poslouží také žákům zapojeným do zájmových útvarů, školní družině a jiným organizacím. Stane se také místem realizace venkovních aktivit v rámci projektových dnů organizovaných školou. Současně bude vycházet z principů přírodních zahrad a poskytne prostor různým druhům drobných živočichů. Prostřednictvím společné tvorby a následné údržby školní zahrady chceme ovlivňovat postoje žáků v oblasti EVVO, přijmout spoluzodpovědnost za vytváření kvalitního životního prostředí v obci a jejím bezprostředním okolí. Nezanedbatelným přínosem bude také zlepšení estetické hodnoty místa. V minulých letech jsme z vlastních zdrojů (z finančních prostředků získaných ze sběru papíru) vybudovali na pozemku přístřešek se zahradním nábytkem jako základ přírodní učebny. Začátkem dubna s realizací projektu jako první začal pan školník s chlapci z 9. ročníku. Zanedbaný pozemek se musel nejprve uklidit - a nebyla to jednoduchá práce. V trávě byly zabetonovány kovové tyče, zbytky bývalého plotu. Pod zemí se pak ukrýval „poklad“ – obrovské žulové kvádry, které kdysi dávno sloužily jako obruba pískoviště pro mateřskou školu. Vykopat je ze země a přemístit – to byla práce jen pro pořádné chlapy. Ale povedlo se. Koncem dubna jsme ve škole oslavili Den Země. Letos jsme ho pojali velmi pracovně. Připraveno bylo celkem 10 ekodílen, z nichž si žáci mohli zvolit. Dvě dílničky se podílely na úpravě školní zahrady na I. stupni. Chlapci z 8. ročníku nejprve rozmístili kmeny stromů po okraji pozemku, dívky ze 6. třídy je pak osázely a vytvořily z nich miniskalky. Potom se kluci vrhli na „vykutání“ posledního žulového kvádru a posledního plotového sloupku. Současně odstranili zbytky náletových dřevin. Někteří chlapci mezitím zryli záhon před školními šatnami, který pak dívky osázely keříky svídy. Pak vyhloubili dvě jámy pro mladé stromky – javor a jeřáb. Po zbytek dne se všichni společně střídali u rytí pozemku, rozbíjení drnů, vybírání kamenů a zalévání vysázených keříků a stromků. Přestože jsme nestihli zrýt celý pozemek, udělali jsme pořádný kus práce. Neměli bychom zapomenout, že k realizaci našeho projektu přispěla i ekodílna, která pracovala s paní vychovatelkou Bolechovou v keramické dílně. Její účastníci nám totiž připravili krásné keramické cedulky k rostlinkám. Do zahrady je umístíme až na závěr celého projektu. V dalším budování školní zahrady pokračujeme v hodinách pracovní výchovy. Zatím je tu práce jen pro zdatné žáky z II. stupně, ale už brzy zapojíme i menší děti z I. stupně. V sobotu 21. května 2016 se konala na budoucí školní zahradě brigáda rodičů a členů zapsaného spolku Český granát. Rodiče přivedli i děti – malé pomocníky, kteří pomáhali s nakládáním drnů do kbelíků a stavebních koleček. Víc je ale bavilo zalévání. Nejvíc práce tu bylo pro tatínky: odvozili suť, drny a další nepořádek před školu, odkud si hromadu odpadu odvezli zaměstnanci Městského úřadu v Třebenicích. Někteří také pokračovali v rytí pozemku, maminky pak rozbíjely a odnášely drny a vykopané kameny. Kromě rytí bylo potřeba také srovnat terénní nerovnosti. A pak už se konečně začalo budovat – tatínkové smontovali ohrazení vyvýšených záhonů z kulatiny a dovnitř umístili folii. Ke stromkům byly přidány opory z kůlů. Teď je pozemek připravený k navezení nové zeminy. To už je zase úkol pro velké kluky do pracovní výchovy. Počasí nám přálo, práce šla od ruky, a tak jsme si slunečné odpoledne užili. Nechyběla ani káva a malé občerstvení pro všechny zúčastněné, kterým tímto velmi děkujeme. Do prázdnin ještě s dětmi z I. stupně záhony osázíme bylinkami a trvalkami a společně o ně budeme pečovat. Keříky a stromky zamulčujeme. Na zahradě přibude také zahradní domek s nářadím pro údržbu zahrady, lavičky a odpadkový koš. Na konci června pozveme všechny účastníky projektu na slavnostní otevření školní zahrady. Lucie Racková
9
PŘIŠLO JARO DO VSI… Na jaře proběhla další brigáda školkové zahrady, se kterou nám pomáhali rodiče a dobrovolníci. Velký dík patří Marianu Kornerovi, který se podílí na vzniku projektu revitalizace školkové zahrady. Pomohl nejen vlastní prací, ale zajistil také sponzorský dar od firmy „Gabriel“ v podobě 70 ks keřů na dosázení živého plotu kolem objektu mateřské školy. Velké změny dostál i původní živý plot, který byl prořezán a omlazen. Došlo k obnově původních laviček, které se natřely v námořním stylu, aby byly i pro děti atraktivní a zapadly do prostoru školkové zahrady. Na bylinkových záhoncích se obnovily cedulky k vysázeným rostlinám. Na zahrádce 1. třídy se natřela nová prkna na obnovu dětského pískoviště. Z ořezaných větví keřů a stromů zde vzniklo „broukoviště“, do kterého se budou přirozeně stahovat broučci, ježci a jiní tvorové ☺
Začátkem května jelo 34 dětí z mateřské školy na ozdravný pobyt do obce Poniklá v Krkonoších. Ozdravný pobyt se realizoval za přispění Státního fondu životního prostředí ČR. Hlavním cílem ozdravného pobytu bylo zlepšení zdraví u dětí a zvýšení kvality enviromentální výchovy. Proto většina aktivit probíhala venku i za špatného počasí. Každé ráno před snídaní si děti zacvičily. Rozcvička je vždy pěkně rozehřála a snídaně jim lépe chutnala. Děti během pobytu provázel předem připravený environmentální program „Návštěva na planetě Zemi“, kde děti poznávaly různé ekosystémy, seznamovaly se s přírodou hor, rozvíjely svoji fantazii a tvořivost. Při venkovních pobytech jsme podporovali ozdravění u dětí otužováním, dechovými cvičeními, dlouhými procházkami, chůzí v nerovném terénu, rozvojem hrubé a jemné motoriky.
Další větší akcí, kterou si připravili zaměstnanci a děti v MŠ, byl DEN MATEK. Tentokrát se konal na každé třídě zvlášť. Děti a paní učitelky si připravily pro maminky, babičky, tetičky,… svá vystoupení a drobné dárečky jako poděkování maminkám. Novinkou byla příprava občerstvení, se kterou nám pomohly paní kuchařky z naší školní jídelny. Pro maminky si připravily ukázku několika domácích pomazánek, které běžně děti dostávají jako dopolední a odpolední svačinku. Paní kuchařky sklidily velký obdiv, pomazánky všem opravdu velice chutnaly. Nezapomněli jsme ani na to, aby nám paní kuchařky prozradily tajné receptury na pomazánky a tak si maminky mohly recepty odnést domů. Tímto p. kuchařkám děkujeme a těšíme se na další výborné dobroty ☺. V závěru školního roku děti čeká spousta
10
aktivit, zážitků a legrace (Den dětí, školní výlety, Rozloučení s předškoláky). Nesmíme zapomenout ani na tatínky a jejich Den otců. Všichni jste srdečně zváni! Přejeme krásné teplé léto plné báječných zážitků a splněných přání. Kolektiv zaměstnanců MŠ „Granátek“
…………………………………………………………………………….. V souvislosti se zvýšeným zájmem rodičů o umístění dětí do školní družiny jsme již v loňském roce začali přemýšlet o možnosti rozšíření její kapacity. Vhodným prostorem se ukázala být půda v budově školní družiny. Nechali jsme vypracovat projektovou dokumentaci a zažádali o stavební povolení. Na stavební práce proběhlo výběrové řízení, kterého se také zúčastnil ředitel školy Mgr. Stanislav Novák. Z pěti přihlášených firem vyhrála stavební firma s nabídkovou cenou 1 549 978,86 Kč bez DPH. V půdních prostorách vnikne 1 třída školní družiny, sociální zařízení, úklidová místnost a malý sklad na materiál pro pedagogy. Stavební práce byly započaty 15. 4. 2016 a ukončeny budou 15. 7. t. r. Od 1. 9. bude třída otevřena. Na tuto akci jsme podali žádost o dotaci do Fondu Ústeckého kraje 2016 a byl nám přidělen finanční příspěvek ve výši 300 000,- Kč, za který touto cestou KÚÚK děkujeme. Ing. Eva Hajná, místostarostka
HANIN KUFŘÍK – NÁVŠTĚVA 9. ROČNÍKU V PRAZE Na tento den jsem se velmi těšila. Věděla jsem, že bude dobrý a že se dozvíme hodně informací, ale byl úžasný a dověděli jsme se mnohem víc. V Židovském muzeu nás nejprve čekala přednáška o Haně Brady a o holocaustu. Asi po necelé hodině jsme měli samostatnou práci ve skupinkách a zpracovávali jsme informace o dětech, které nepřežily holocaust. Pak jsme ostatní seznámili s „naším“ dítětem. Všichni jsme se ale nejvíce těšili na pamětnici, paní Růženku. Vyprávěla nám o svém životě a některé z nás to tak pohltilo, že jsme se ani nepohnuli. Růženka byla vitální, hovorná, veselá, úžasná, skvělá a dokázala mluvit o ošklivých věcech, i když ji to muselo bolet a trápit. Občas ale prohodila pár drobných vtípků a také nám prozradila, že je jí 82 let. Paní Růženka je statečná, hodná a chytrá starší paní s velkým srdcem. Ona byla to nejzajímavější na celém dni. Z jejího vyprávění si pamatuji spoustu věcí a získala si náš obdiv. Na závěr jsme šli do dvou synagog. Kluci si museli nasadit na hlavy jarmulky. Staronová synagoga byla postavena v gotickém slohu a byla moc zajímavá. Nejvíce na nás zapůsobilo 80 000 jmen napsaných na zdech v Pinkasově synagoze. To byla jména českých Židů, kteří se už domů nevrátili. Během prohlídky jsou čtena jména těchto lidí a to nám běhal mráz po zádech. Exkurzi jsme zakončili na židovském hřbitově, viděli jsme i hrob rabína Löwa. Tento den jsme si moc užili a jsem moc ráda, že paní učitelka na nás byla pyšná. Přála bych i jiným třídám, aby se tam podívaly, protože by na to nikdy nezapomněly. Na textu spolupracovali: Tereza Kolkopová, Klára Hodková, Tereza Čepeláková, Martina Křížová, Vašek Vavruška, Denisa Klugová, Verča Racková
INFOCENTRUM A KNIHOVNA TŘEBENICE ,
Pomalu se nám začíná rozjíždět turistická sezona, s níž se každoročně otevírá Muzeum českého granátu v Třebenicích. Letos poprvé bude úzce spolupracovat s Infocentrem, které se otevřelo minulý rok v září. Zajišťujeme společně propagační materiál o našem kraji, v prodeji máme různé upomínkové předměty - od knih, hrníčků, pohledů až po magnetky s motivem Třebenic. K infocentru patří také knihovna, kde si můžete zapůjčit knihy buďto stálé - z naší třebenické knihovny, nebo z tzv. výměnného souboru litoměřické knihovny, kam si jezdíme každý čtvrt rok knihy obměňovat. Na jednu obměnu připadne kolem 250 knih. Za celý minulý rok jsme si vypůjčili kolem 1 000 knih v celkové hodnotě za více než 50 000,- Kč a náš příspěvek litoměřické knihovně činil cca 9 000,- Kč. Jsme rádi, že o čtení knih je stále zájem nejen u starší, ale i mladší generace. Knihovna opakovaně pořádá akce pro děti z mateřské školky, aby získávala stále další a další čtenáře. Blanka Novotná
11
SPORTOVNÍ A KULTURNÍ AKCE V DD DLAŽKOVICE – JARO 2016 25. 2. 2016 jsme pořádali florbalový turnaj pro základní školy praktické v hale Chemik v Lovosicích. Turnaje se zúčastnilo celkem 8 škol. Na prvním místě se umístily Louny, druhé byly Litoměřice. Dlažkovice se umístily na dobrém 3. místě. 3. 3. 2016 se uskutečnil turnaj ve vybíjené v Kadani, kde bylo také 8 škol. Turnaje se mohli zúčastnit chlapci i dívky narození roku 1999 a mladší. Tento turnaj byl velice vyrovnaný, hrálo se systémem každý s každým. Nakonec jsme měli 6 výher a jednu prohru, a to nám krásně stačilo na 1. místo. 14. 3. 2016 jsme jeli do Prahy na Matějskou pouť. Počasí se letos, vydařilo a děti si pouť moc užily. Houpačky a kolotoče měly zdarma, tak se pěkně povozily. 17. 3. 2016 proběhlo regionální kolo základních škol praktických v plavání. Z našeho dětského domova se zúčastnilo 6 plavců, kteří byli velice úspěšní, přivezli jsme celkem 11 medailí. Z toho Marek, Adam a Vanesa postoupili až do Liberce na mistrovství České republiky. A odtud také přivezli 3 medaile; za 50 m volný způsob, štafetu volný způsob a 100 m volný způsob. 19. 3. 2016 začal v Praze 1. díl Dětského domov Cupu ve stolním tenise, kterého se letos zúčastnilo 28 domovů. Zde hráli Vašek, David, Vanesa a Adéla. Ve skupině s přehledem zvítězili a postoupili do čtvrtfinále, kde porazili Kašperské hory 4:2. V semifinále Novou Ves u Chotěboře také 4:2. A finále se opět opakovalo jako loni, hráli jsme s Ostravou Vizinou. Všechny zápasy byly dost vyrovnané, ale nakonec jsme znovu Ostravu porazili 4:2. Děti dostaly krásný dort, horské kolo, tablet a plno jiných zajímavých cen. 11. 4. - 15. 4. 2016 se naše děti Mirka, Patrik, Simona a Milan, které navštěvují ZŠ v Třebenicích, zúčastnili ozdravného pobytu Lhostko. Pobyt se dětem velice líbil, přivezly si plno zážitků a krásné fotky. 14. 4. 2016 jsme pořádali turnaj v malé kopané v Podsedicích, kterého se zúčastnilo celkem 10 mužstev (Roudnice, Lovosice, Bílina, Ústí nad Labem 2 týmy, Teplice, Duchcov, Louny, Litoměřice a Dlažkovice). Ve finále jsme prohráli 1:2 s týmem z Ústí nad Labem. Na třetím místě skončily Litoměřice a jako čtvrté se umístily Louny. 17. 4. 2016 Mistrovství republiky dětských domovů ve florbalu. Zde se sešlo už jen několik nejlepších domovů z republiky, které postoupily z kvalifikačních kol. Soupeři byli velice těžcí, dostali jsme se až do semifinále, kde jsme smolně prohráli s Jabloncem nad Nisou 5:6 po nájezdech. Nakonec jsme obsadili pěkné 4. místo. 29. - 30. 4. 2016 jsme jeli na mezinárodní turnaj ve futsalu do Plzně. Zde bylo 18. týmů. Ve skupině jsme hned první zápas narazili na tým z Německa z Regensburgu. Utkání bylo velmi zajímavé, nakonec jsme dvěma brankami rozhodli a vyhráli 2:0. Druhý zápas jsme sehráli s Plzní B, kterou jsme přehráli jasně 6:0. A poslední zápas ve skupině jsme hráli s Dominem A Plzeň, který loni turnaj vyhrál. V utkání jsme udělali pár chyb, a tak jsme prohráli 1:4. Postoupili jsme ale mezi 8 nejlepších týmů. Ve čtvrtfinále jsme narazili na Žatec, byl to boj, který jsme prohráli 1:3. Skončili jsme tedy na pěkném 6. místě. Ve finále hrálo Domino A Plzeň se Staňkovem. Staňkov vyhrál 4:2. Třetí skončil Horšovský Týn a na čtvrtém místě Žatec. Turnaj byl velice pěkný, protože tam hrály týmy z Německa, a to je vždy hodně zajímavé. V měsíci dubnu proběhl u nás v parku čarodějnický rej, na který si děti vytvořily masky, tety pro ně připravily soutěže se sladkými odměnami a na závěr všichni upálili čarodějnici a upekli si buřty. 7. 5. 2016 proběhl celodenní výlet do parku Mirákulum, kde se dětem velice líbilo. Mezi Tankodromem a Parkem Mirakulum funguje unikátní úzkokolejná železnice, nepřehlédnutelnou dominantou Mirakula je dřevěný hrad, lanové centrum, velká trampolína, lesní město a vulkán, minizoo, obří houpačky, podzemní bludiště a mnoho jiných atrakcí. Vřele doporučuji, krásný výlet plný zábavy. 10. 5. 2016 V České Kamenici proběhl nejmilejší koncert dětských domovů. Soutěžilo se ve zpěvu a tanci. Naše děti obsadily pěkné druhé místo ve zpěvu. Děkujeme paní učitelce Černé Šamšové, která u nás pěvecký kroužek vede. DD Cup atletika 2. díl 14. – 15. 5. 2016: V Praze se sjelo 32 dětských domovů, aby soutěžilo ve sprintu. Dále pak 200 m, 400 m a 700 m. Závody probíhaly v Počernickém parku, počasí bylo nepříznivé, chladné. Nakonec jsme obsadili páté místo. Abychom pořád nemluvili jen o sportu, v Dlažkovicích pod zámkem máme záhony a pole. Letos zde děti vysázely 80 ovocných stromků (meruňky, jabloně, slivoně, švestky a broskve). Na záhonech si vysázely rajčata,
12
papriky, sely si zde ředkvičky a hrášek. Ve skleníku mají vinnou révu, okurky. Venku mají také různé druhy bylinek. Ještě budeme dávat na pozemek dýně, cukety a okurky. Chlapci se zapojili do úpravy okolí dětského domova, společně s tetami vytvořili okrasnou výsadbu před budovou DD. Větší chlapci se zúčastnili několika brigád ve sběru kamene, které byly uskutečněny pro MS Vlastislav. Děti také pokračují v projektech Před startem, který vede lovosická charita v čele s paní Buriánkovou. V projektu jsou děti seznamovány s finanční problematikou, jednáním na úřadech a s různými tiskopisy. Tyto znalosti a dovednosti jsou důležité pro jejich vstup do života po ukončení pobytu v DD. Děti od 12 let jsou také zapojeny do projektu Finančník, který pro děti uspořádala nadace Terezy Maxové. První schůzka se uskuteční 31. 5. 2016. S pozdravem Kotlář Jiří, vedoucí vychovatel a děti z Dlažkovic ……………………………………………………………………………………………………………
ŠVESTKOVÁ DRÁHA 2016 JAKO STŘEDOHORSKÝ MOTORÁČEK V letošním roce vykročila naše železnice v Třebenicích do nového života. Posledních několik let se obce na její trati snažily tzv. Švestkovou dráhu užívat tak, aby nebyla ze strany majitele (České dráhy) zrušena a koleje nezmizely po výkupnách železa. Nechtěli jsme, aby tento druh dopravy zmizel v dějinách. Proto každý rok svazek obcí Integro žádal o dotace, přidával vlastní finance a objednával provoz na trati. Jezdily tu vlaky na vinobraní, Vlak duchů, Mikulášský vlak a řada dalších, což nutilo České dráhy trať udržovat. Obce si dokonce připravily - kdyby se nenašlo jiné řešení - vlastní projekt, jak dráhu převzít a provozovat (projekt Naše vlídná nádraží). Bylo by to velmi náročné, ale nikdo se nechtěl vzdát vláčku. V roce 2016 České dráhy nakonec trať prodaly. Majitelem se stal podnik AŽD Praha s.r.o. V Třebenicích v dubnu proběhlo jednání starostů se zástupci této firmy. Generální ředitel AŽD Praha s.r.o. pan Zdeněk Chrdle informoval o záměru uvést celou trať do takového stavu, aby provoz byl plynulý a mohla se sjednotit traťová rychlost. To bude znamenat vyhodnocení a případné rekonstrukce přejezdů. Třebenicím se tak určitě časem vrátí vysněná signalizace a zmizí na přejezdu stopka. Trať bude řízena z Prahy, bude používána k testování a dopravě, která však zatím nebude pravidelná. Nyní probíhá mapování pozemků a přebírání majetku. Zástupci AŽD pozitivně přijali i výstupy z projektu Naše vlídná nádraží. V terénu se v současné době čistí okolí trati. Po technickém zkvalitnění trati by měla železnice sloužit k nákladní dopravě (cca 3x denně) a k dopravě osob – zatím formou turistickou – tak jak jsme zvyklí. Objednavatelem turistického vláčku nejsou letos už obce na trati. Stal se jím Ústecký kraj, který pro „naši“ Švestkovou dráhu použil název „Středohorský motoráček“. Popřejme tedy naší podruhé narozené železnici ještě dlouhá léta života. Martina Patrovská …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Následující článek byl napsán v rámci praxe studentů na našem úřadě v souvislosti se slavností květů.
OVOCNÉ STROMY Celá staletí jsou ovocné stromy nedílnou součástí kulturní krajiny Českého středohoří. Nejen že produkují ovoce a poskytují útočiště mnohým živočichům, ale také plní estetickou a ekologickou funkci. Pro České středohoří jsou nejvíce typické jabloně, hrušně, třešně, švestky a meruňky. Správa CHKO České středohoří aktivně podporuje návrat ovocných stromů do krajiny. K obnově starých ovocných sadů přispívá také organizace LIFE+ Stepi Lounského středohoří. Naše ovocnářství bylo vyspělé již v době Velkomoravské říše, tudíž v raném středověku. Postupně se začalo rozšiřovat ze zámeckých a klášterních zahrad mezi poddané. Toto ale narušila třicetiletá válka, která zavinila úpadek českého ovocnářství. Koncem 17. století dochází k obnovování, jsou k nám dováženy potřebné materiály ze zahraničí, protože naše zásoby byly zpustošeny válkou. Z tohoto důvodu byly založeny ovocné školky a nové výsadby. V období osvícenství, tedy za vlády císařovny Marie Terezie, se zavádí do panství a klášterů ovocné školky, kněží a učitelé mají povinnost učit děti i dospělé, jak pěstovat ovocné stromy, a to i přesto, že šlechta a kláštery od pěstování ovocných stromů upouští z důvodu zájmu o okrasné zahradnictví. V 18. a 19. století nastává nová éra ovocnářství ve všech evropských zemích vlivem průmyslové revoluce. Novým způsobem zpracování ovoce bylo sušení, a tak se začaly otevírat sušárny. V Třebenicích byla v roce 1885 otevřena první česká továrna na zpracování ovoce. Po druhé světové válce ovocné stromy ztrácejí svůj význam v ulicích, na veřejných místech a i v soukromých zahrádkách stromy značně vymizely a byly nahrazeny ornou půdou. Zavřely se také sušárny na ovoce, poslední fungující je v Zubrnicích. V dnešní době není velký zájem o vysoké vysokokmeny, ale spíše o jejich nižší tvary, nebo o okrasné dřeviny, obvykle jehličnany. Není tomu ale všude stejně. Mezi různými regiony a obcemi se situace liší. Aneta Pfeiferová, studentka 2. ročníku Vyšší odborné školy, Obchodní akademie, Střední odborné školy a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky EKONOM v Litoměřicích, oboru Mediální komunikace
13
DEN STROMŮ, SLAVNOST HANAMI A ČEŠTÍ KANTOŘI Z KRAJE JANA ŠIMRA „Kraj bez stromů – domov lidí bez ušlechtilých radostí.“ (básník Boleslav Jablonský) Životní osudy několika českých venkovských kantorů, zmíněných v textu, jsou úzce spojeny s osudy krajiny vroubené náhrdelníkem kopců Českého středohoří. Vyprávění však začneme daleko odtud, v Nebrasce na americkém Severozápadě. V polovině 19. století tam žil Třebenice s Košťálovem a množstvím ovocných sadů Julius Sterling Morton (1837-1902), (foto z roku 1913), zdroj: Historické fotografie - fotohistorie.cz agronom, propagující hromadnou výsadbu stromů jako způsob ochrany půdy před větrnou erozí. Když se k tomu přidalo intenzivní zavlažování, změnila se polopouštní Nebraska v agrárně vyspělý stát americké Unie. Den narozenin J. S. Mortona (22. duben) oslavují Američané jako Den stromů (Arbor Day), na školách v ten den místo výuky sázejí stromky a diskutují o přírodě. Svátek si oblíbili v řadě zemí, na českých školách byl poprvé připomenut v roce 1908. V Chrášťanech u Třebívlic 8. dubna 1908 při té příležitosti děti z obecné školy vysadily dvě mladé hrušně. V následujícím roce řídící učitel Bohuslav Linhart (1869-1925) sázení stromků opomenul, počkal na čas, kdy (jak napsal) …„příroda oblékla se do nejpestřejšího roucha, kdy stromy obaleny byly sněhobílými květy“, a pak, 18. května 1909, se celá škola vydala na výlet k místu zvanému „Pod Hrádkem“. Tam si děti zazpívaly, deklamovaly pár básniček a dostalo se jim poučení o chování v přírodě. Linhart J. S. Morton, americký toto setkání nazval slavností květů a s úspěchem v dalších letech opakoval. Uprostřed agronom, propagátor sázení přírody se pořádaly i jiné slavnosti, třeba církevní poutě. Na Petro – Pavelskou pouť (29. stromů, zdroj: Wikipedia června) do Želkovic prý malí nezbedové pospíchali především kvůli třešním dozrávajícím v sadu u známé rotundy, a při Dřemčické svatojanské pouti (16. května) se hrnuli ke stánku se sudem, z něhož babka lovila pro zákazníky okurky. Netrpělivě čekali až „vokurková babička“ prodá poslední okurku, a začne rozdávat „lák“, jenž se pil a božsky jim chutnal. Jedním z rituálů mladé Československé republiky se stalo sázení Lípy svobody, v Jenčicích vysazením stromku lipky v roce 1925 připomněli pětasedmdesátiny T. G. Masaryka. Uprostřed přírody, na ladech pod Košťálovem, oslavili 28. května 1928 deset let existence republiky. Lidé ze širokého okolí se sešli, aby shlédli vystoupení dětí z české menšinové školy v Košťálově, účinkování kapely z Třebenic i cvičení třebenických sokolů. Příroda k tomu nabídla pohledy na dominanty kraje - Říp, Hazmburk, Radobýl, Milešovku… Josef Zimerman (1890), od roku 1918 učitel obecné školy v Třebívlicích, měl rád děti, své povolání, i rodnou obec Dřemčice s množstvím ovocných sadů a poutní kaplí na Poštovní znáka s motivem návrší nad vesnicí. Když se v dubnu 1922 dřemčické obecní zastupitelstvo rozhodlo zrušit Dne stromů (Arbor Day), svatojanské poutě, a na pouťovém prostranství pořádat každou druhou neděli v květnu zdroj: Wikipedia slavnost květů, stal se Zimerman jejím duchovním otcem. Tvrdil, že jej inspiroval svátek rozkvetlých sakur, japonská slavnost Hanami. Na císařském dvoře k ní patřila ušlechtilá hudba a přednes lyrické poezie, v běžné japonské rodině posezení na trávníku pod rozkvetlou sakurou, spojené s popíjením čaje nebo rýžového vína. Zimerman požadoval, aby Dřemčické slavnosti květů, stejně jako tomu bylo u květinových slavností chrášťanské školy, byly určeny především dětem, a výnos ze slavností směřoval k chudým školákům a do dětských sirotčinců. První Dřemčická slavnost květů se konala v neděli 14. května 1922. Děti na ní předvedly Zimermanovo umělecké pásmo „Hold květů Vesně“ a zapojily se do závodivých her. V roce 1924 na slavnosti s úspěchem vystoupili „Bakulovi zpěváčci“, sbor tělesně postižených a opuštěných dětí, sestavený ředitelem pražského Jedličkova ústavu Františkem Bakule (1877-1957). Slavnostem občas nepřálo počasí, Slavnost Hanami, svátek rozkvetlých sakur, v roce 1928 byl Zimerman služebně přeložen na Roudnicko, začala váznout zdroj: www.cestyvnas.cz organizace, ubývalo diváků, takže Dřemčická slavnost květů, uspořádaná v roce 1931, zřejmě uzavřela její meziválečnou tradici. Učitel Jan Šimr (1900-1980) nechtěl přírodu jen oslavovat stylem profesních kolegů - Bohuslava Linharta a Josefa Zimermana, ale především studovat její zákonitosti. V září 1927 nastoupil jako odborný učitel na dívčí měšťanku do Třebenic. Ve městě pak žil dvacet let, bydlel v Loucké ulici (čp. 214), narodily se zde jeho dvě dcery. Přišel jako pilný rostlinopisec (jinak řečeno botanik) se znalostmi, které si rozšiřoval na přednáškách ředitele Botanického ústavu v Praze, profesora Univerzity Karlovy Josefa Velenovského (1858-1949). V roce 1928 objevil na nedalekém „kouřícím“ kopci Boreč drobnou, velevzácnou játrovku (Targionia hypophylla), tamní endemit, výstižně nazvaný borečka vzácná. Zajímal se i o věkovité stromy. Do státního seznamu nechal zapsat památnou lípu velkolistou na starém hřbitově v Třebenicích i její družku v zahradě katolické fary. Na „Desátku“ Dřemčice, poutní kaple (zbořena 1980), pod Košťálovem si povšiml 200 let staré meruňky, která dávala úrodu až (fotografie, 30. léta 20. století), zdroj: Pavel Fiedler; www.znicenekostely.cz 220 kg chutných plodů. Bohužel uhynula v roce 1941. Podobně, po roce 1950,
14
skončila asi 300 let stará hrušeň v místě „Na stráni“ u Chodovlic. Ze starých ovocných stromů, jež Šimr kdysi identifikoval, dnes existují snad jen vzácně se vyskytující jeřáby oskeruše (Sorbus domestika). Stylizované ratolesti tzv. Košťálovské oskeruše, údajně největšího stromu svého druhu v Čechách, tvoří součást znaku obce Jenčice. Šimr detailně popsal důsledky mrazivé zimy roku 1929, kdy v katastru Třebenic odumřela více než třetina ovocných stromů, silně ubylo švestek a uhynulo více než 40% meruněk. V Třebenicích prožil čas Mnichova, zábor okolních vesnic, i německý protektorát. Významný český pomolog Josef Rublič (1877-1953), pozdější generální inspektor státních zahrad a parků, na podzim 1938 vystoupal na vrchol Hazmburku a při pohledu směrem k Českému středohoří trpce konstatoval: Ovocná komora Čech rozdrásána! Jeho charakteristika hospodářských ztrát působí emotivně i po desetiletích: „Za Třebenicemi již stojí cizí vojsko na své hranici… Ztracena je pro nás Máti Milešovka se svými tisíci ovocnými stromy, ztraceny vzorné státní sady Ploškovic, …meruňkami a raným ovocem slynoucí Litoměřicko, i vinice žernosecké; Lobošské českým zahradníkem blahé paměti Háhnem láskyplně hýčkané ovocnictví, v cizích rukou je již také Boreč, kde náš Pařez skvěle hospodařil, … pozbyli jsme vlivu na Libochovany, kde zrají první třešně v Čechách – a to vše, protože jsme doufali a věřili ve sliby přátel.“… Porážka Německa osvobodila Třebenice od krunýře státní hranice, svírajícího sedm let město ze tří stran. Konečně mohli třebeničtí Češi volně vstoupit tzv. Košťálovská oskeruše na katastr Jenčic, procházet se po košťálovských ladech, pohlédnout na město (foto z roku 2014), zdroj: Wikipedie z vrcholu Košťálova. K vlně poválečného optimismu patří úmysl členů TJ Sokol Třebenice uspořádat na jaře 1946 pod hradem Košťálov slavnost květů. V dokumentech fondu MNV Třebenice je zmíněn pouze předpokládaný termín chystané slavnosti (21. - 22. duben 1946), bez konkrétnější informace. Snad pomůže vzpomínka pamětníka nebo nález zasutého dokumentu. O osm let později, 27. června 1954, byla na třebenickém náměstí odhalena bysta MUDr. V. Paříka. Pár měsíců předtím, počátkem dubna téhož roku, došel na třebenický národní výbor dopis Okresního národního výboru v Lovosicích s informací o záměru obnovit tradici slavností květů. Měly být slavností celého okresu Lovosice a měly být pořádány na ladech pod Košťálovem. Do organizačních příprav se ochotně zapojili třebeničtí sokolové, a tak v neděli 9. května 1954 slavnost květů pod Košťálovem skutečně proběhla, byť jako součást oslav Dne vítězství, okresního sletu pionýrů a pochodu lovosických turistů. O tři roky později, 5. května 1957, slavnost květů obnovili i v Dřemčicích. Obě slavnosti po řadu let existovaly souběžně, nakonec je zlikvidovala konkurence televizní Znak obce Jenčice s ratolestmi jeřábu zábavy, vrtkavé počasí a klesající návštěvnost. oskeruše, zdroj: Wikipedie Jan Šimr byl v létě 1945 přeložen do Třebívlic, pak po dvou letech na školu do Velemína, kde naplno rozvinul své zájmové aktivity. Jako konzervátor památkové péče pro Bílinsko, Lovosicko a Litoměřicko vypracoval návrhy na zřízení maloplošných rezervací (Boreč, Košťálov). Společně s profesorem Jaromírem Klikou (1888-1957) založil ve Velemíně biologickou stanici, kterou pak převzala Karlova univerzita. Publikoval na 120 odborných prací, jejichž separáty si vyměňoval s vědci z Polska, Sovětského svazu, západního Německa, Holandska, Francie, Švédska, Uruguaye a dalších zemí. Českým středohořím provázel děti, kolegy učitele, vysokoškoláky i zahraniční vědce. Renomovaní přírodovědci nazývali kraj mezi Lovosicemi a Milešovkou slangovým výrazem „Šimrland“, (doslova Šimrova země, výstižněji snad Šimrův kraj). Cítím v tom úctu k pracovitosti a profesionalitě skromného venkovského kantora z družiny J. A. Komenského. Pro část povodí Berounky se ujalo označení kraj spisovatele Oty Pavla. Přihlédneme-li k místům Šimrova působení, můžeme za kraj rostlinopisce Jana Šimra považovat Jan Šimr (1900-1980), fotografie, Třebenicko a Velemínsko. zdroj: Regionální knihovna Teplice V článku o přírodní rezervaci Košťálov Šimr píše: „Turisté a návštěvníci rezervace, potěšte se krásným rozhledem po okolí, odpočiňte si na zdravém vzduchu ve svitu slunce a posilněni odcházejte s blahým vědomím, že jste nic neničili.“ Přemýšlejme občas o jeho doporučení. PaedDr. Jaroslav Moravec
Dřemčice – celkový pohled na obec a poutní kapli (foto 1927) zdroj: Pavel Fiedler; www.znicenekostely.cz
15
Obsah jarního vydání 2016 Titulní strana
str. 1
Slovo úvodem Třebenice dvojím pohledem Jiří Stýblo Výstava obrazů a naše muzeum
str. 2 str. 2 str. 3 str. 3
Slavnost květů Krok, sun, krok, otáčka … Pozvánka na hasičské slavnosti - 18. černa 2016 Jak šel čas v Medvědicích od slunovratu do čarodějnic … Jarní výlet Třebenických žen Setkání přes staletí Co také najdeme v kontejnerech Turnaj ve stolním tenise 2016 Základní škola Třebenice
str. 4 str. 4 str. 5 str. 5 str. 6 str. 7 str. 7 str. 8 str. 9
Přišlo jaro do vsi Hanin kufřík – návštěva 9. ročníku v Praze Infocentrum a knihovna Třebenice Sportovní a kulturní akce v DD Dlažkovice – jaro 2016 Švestková dráha 2016 jako Středohorský motoráček Ovocné stromy
str. 10 str. 11 str. 11 str. 12 str. 13 str. 13
Den stromů, slavnost Hanami a čeští kantoři z kraje Jana Šimra Obsah, redakční rada
str. 14 str. 16
Redakce: Šéfredaktor zpravodaje ČG: Lucie Racková, členové redakční rady: Libuše Bolechová, Hana Husáková, Marie Holešovská Vydává Zapsaný spolek Český granát ve spolupráci s Městem Třebenice, distribuuje zdarma do všech domácností obce Třebenice a místních částí. Vychází čtvrtletně. Texty neprochází korekturou. Podněty a připomínky směřujte na členy redakční rady, na adresu
[email protected] nebo na adresu Města Třebenice, Paříkovo náměstí 1, 411 13 Třebenice, tel. 416 594 301. Email:
[email protected] www.mesto-trebenice.cz Fotografie k článkům pocházejí ze soukromých alb občanů Třebenic. Registrováno pod evidenčním číslem MK ČR E 21058. Rádi zveřejníme zajímavé příspěvky i názory našich spoluobčanů, za které předem děkujeme. Redakce zpravodaje
16
