ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY ČÍSLO 6 PROSINEC 2010 III. ROČNÍK

ZPRAVODAJ

PANENSKÉ ROZHLEDY ČÍSLO 6 | PROSINEC 2010 | III. ROČNÍK

SLOVO REDAKCE ZPRÁVY Z OÚ PŘEHLED ČLENŮ ZASTUPITELSTVA VOLBY PO VOLBÁCH LIDÉ, ČTĚTE! HISTORICKÁ STUDNA KAPR POKAŽDÉ JINAK KLÍNĚNKY A KAŠTANY V OBCI II. NAPSALI NAŠI NEJMENŠÍ OMALOVÁNKOVÁ SOUTĚŽ

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY

SLOVO REDAKCE Rok 2010 pomalu končí, rok, ve kterém jsme si zvolili nové zastupitelstvo. Náš časopis vychází již tři roky. Do nového roku přejeme zastupitelům, aby dobře vedli naši obec, našemu časopisu, aby objektivně informoval a všem obyvatelům naší obce hodně zdraví, štěstí a vzájemné tolerance. Klidné a spokojené svátky a úspěšný rok 2011 Vám všem přeje redakce

ZPRÁVY Z OÚ Lípy v zámeckém parku u kaple sv. Anny Obec nechala jako podklad potřebný pro podání žádosti o dotaci na revitalizaci dřevin v naší obci zpracovat projektovou dokumentaci. Výsledkem je nejen objednaná projektová dokumentace, ale i podání podnětu k řízení o vyhlášení aleje u kaple sv. Anny jako skupiny památných stromů. Odbornice v oboru arboristického poradenství do své zprávy napsala: „Alej čítající téměř 60 lip oboustranně lemuje v minulosti hlavní vozovou cestu do Prahy. Nyní prochází na hranici svahu pod kaplí sv. Anny vystavěné v letech 1705 – 1707 dle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichela a lemuje též centrální schodiště přímo před kaplí. Najdeme zde nádherné, v mnoha případech již senescentní, stromy často s rozsáhlými dutinami v zajímavě tvarovaných kmenech. Jedná se o vysoce ekologicky i esteticky hodnotnou lokalitu.“ Z lip na Vrchách a kolem kaple sv. Anny jsou odborníci na arboristiku nadšeni. I arboristé, kteří ošetřovali jednu z lip na Vrchách, se velice zajímali o stáří těchto stromů. Bohužel se nám zatím nepodařilo jejich stáří zjistit. Už když byla naše nejstarší občanka malá, byly lípy urostlými stromy.

J. L.

Historické fotografie a pohledy naší obce V souvislosti s pátráním po stáří lip v parku u kaple sv. Anny vzešel nápad uspořádat v budoucnu výstavu historických fotografií a pohlednic z naší obce. Žádáme Vás proto všechny, kteří mají doma fotografie obce z dob Vašeho dětství, případně i starší, kontaktujte nás na OÚ v pondělí v době 8:00-15:30 hod a 18:00-19:30hod, v úterý – čtvrtek v době 8:00-15:30 hod a v pátek v době 8:00-13:00 hod. Obrátit se můžete i na zastupitelku paní Alenu Navrátilovou. Fotografie bychom si jen zapůjčili, oskenovali a v pořádku vrátili zpět, v co možná nejkratší době. Několik obrázků se zde již sešlo. Čím víc budeme mít snímků, tím bude výstava zajímavější a bude více vypovídat o obraze obce, o jejím vývoji. Takovéto výstavy ze života jsou dle mého názoru zajímavé pro všechny, ať již je historie jejich koníčkem nebo ne. J. L.

2 | PROSINEC 2010


Poděkování za materiální pomoc potřebným Ve dnech 15. 11—19. 11. 2010 se uskutečnila již tradiční sbírka oblečení, lůžkovin, prostěradel, ručníků, obuvi apod. pro Diakonii Broumov. Všem, kteří svou účastí v této sbírce pomohli sociálně potřebným , velice děkujeme. J. L.

Přehled členů zastupitelstva pro volební období 2010 – 2014 Uvolnění zastupitelé: Holík Libor – starosta obce Neuvolnění zastupitelé: Gerstenberger Michael – místostarosta obce Wařecha Ludvík – místostarosta obce Ing. Gerstenbergerová Petra Navrátilová Alena Raudenská Radka Ing. Navrátil Jan, CSc.

Ing. Fajkus Dalibor Ing. Göndör Radan Mgr. Štarman Zdeněk Akad. mal. Werner Roman Fiala Martin

Finanční výbor: předseda – Mgr. Zdeněk Štarman členové – Ing. Dalibor Fajkus, Markéta Wernerová, Bc. Marcel Buchar, Helena Chaloupková Kontrolní výbor: předseda – Radka Raudenská členové – Alena Navrátilová, Václav Heisner Členové školské rady (zástupci obce): Ing. Petra Gerstenbergerová, akad. mal. Werner Roman

J. L.

PROSINEC 2010 | 3


4 | PROSINEC 2010


Připomínky ke studii EIA V pátek dne 10. prosince 2010 předali starostové obcí připomínky ke zveřejněné dokumentaci záměru Letiště Vodochody (rozšíření na mezinárodní letiště). Občané Panenských

Břežan nezůstali zcela lhostejní k tomuto plánovanému záměru a 170 z nich předalo své vyjádření na obecní úřad. Tato vyjádření byla s ostatními připomínkami hromadně doručena do podatelny Ministerstva pro životní prostředí. Všem zúčastněným děkujeme za projevenou podporu v boji proti rozšíření letiště Vodochody na mezinárodní letiště. J. L.

Dotace Je čas předvánoční a v oblasti podávání žádostí o dotaci na rok 2011 je nejvíce příležitostí dotaci získat. Již jsme žádali Nadaci ČEZ o grant na dokončení restaurování sochy sv. Floriána a sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice v celkové výši 290.415,- Kč bez spoluúčasti obce. Nadaci ČEZ jsme ještě podali žádost o dotaci na odpočinkovou zónu s herními prvky pro děti ve výši 443.385,– Kč umístěnou na pozemku č. 59/1 v k. ú. Panenské Břežany. Středočeský kraj vypsal také několik výzev s 5% spoluúčastí obce. Ze Středočeského Fondu rozvoje obcí a měst zkusíme získat dotaci na dětské hřiště v celkové výši 1.371.522,– Kč, které by bylo postaveno na pozemku č. 59/1 v k. ú. Panenské Břežany. Ze Středočeského Fondu životního prostředí a zemědělství lze získat dotaci na intenzifikaci čističky odpadních vod, výši částky dotace ještě neznáme, projekt na intenzifikaci je zpracováván. Dotaci na intenzifikaci ČOV a dotaci na revitalizaci zeleně v obci bude případně možno získat po plánovaných výzvách OPŽP na jaře 2011. Ze Středočeského Fondu kultury a obnovy památek v roce 2011 budeme žádat o dotaci na dokončení restaurování sochy PROSINEC 2010 | 5

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY sv. Floriána a sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice v celkové výši 290.415,- Kč (to pro případ, že by nám Nadace ČEZ neschválila přidělení grantu).

J. L.

Připomenutí placení poplatků za popelnice a psy Připomínáme, že se blíží nový kalendářní rok a s tím i povinnost uhradit poplatky. za svoz odpadu: dle obecně závazné vyhlášky č. 1/2009 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce Panenské Břežany a o poplatku za komunální odpad známky za svoz odpadu za rok 2010 platí až do 15. 2. 2011 poplatky za svoz odpadu za rok 2011 lze hradit na OÚ od 17. 1. 2011 v pondělí v době 8:00 – 15:30 a 18:00 – 19:30 hod, v úterý-čtvrtek v době 8:00 – 15:30 hod a v pátek v době 8:00 – 13:00 hod, systém úhrady zůstává stejný jako v roce 2010 (za svoz 1x týdně, 1x za 14 dní, 1x měsíčně) za psy: dle obecně závazné vyhlášky č. 2/2010 o místním poplatku ze psů poplatky psa(-y) na rok 2011 lze hradit na OÚ od 17. 1. 2011 v pondělí v době 8:00 – 15:30 a 18:00 – 19:30 hod, v úterý – čtvrtek v době 8:00 – 15:30 hod a v pátek v době 8:00 – 13:00 hod.

Vítěz soutěže o nejhezčí omalovánku V minulém čísle časopisu byla vyhlášena soutěž o nejhezčí omalovánku. Vítězkou se jednoznačně stala Markétka Špirudová. Touto cestou jí srdečně blahopřejeme a zaslouženou odměnu jí předáme osobně. Dáváme příležitost i dalším dětem. Obrázek na straně 24 vybarvěte a zašlete na OÚ do 31. 1. 2011.

Vážení občané, Vzhledem k množství sněhu, které v minulých dnech zavalilo naše ulice Vám žádáme, pokud vaší ulicí neprojeli popeláři činili tak z důvodu velké příkrosti ulic. Náhradní pytle jsou připraveny u nás, na Obecním úřadě, můžete se pro ně kdykoliv v úřední hodiny zastavit. Dále si Vás dovolujeme upozornit, že pokud budete Vaše auta parkovat na ulicích, na chodnících apod. nebudou tyto ulici odklizené od sněhu. Panem Bačinou, který pro nás zajišťuje odklizení sněhu traktorem jsme byli tuto skutečnost opět upozorněni. Náklady k 10. 12. 2010 na úklid obce a následný dovoz posypového materiálu činí: 13 260,– Kč 6 | PROSINEC 2010


Provoz OÚ mezi vánočními svátky a Novým rokem Vážení občané, v době od 23. 12. 2010 do 31. 12. 2010 nebude na obecním úřadě Panenské Břežany zajištěna agenda podatelny, pokladny, sekretariátu, evidence obyvatel ani služby CzechPoint Děkujeme za pochopení

Příjemné prožití vánočních svátků. šťastný nový rok 2011 a v něm pevné zdraví, plno pohody a spokojenosti přejí Vám i Vašim blízkým pracovníci obecního úřadu a zastupitelstvo obce Panenské Břežany Krátká glosa k letišti V době od 8. 11. do 7. 12. se snesla na občany naši obce, stejně tak jako na občany obcí okolních, noční můra – vyjádření k dokumentaci v rámci schvalovacího procesu EIA k rozvoji Letišti Vodochody. Občanské sdružení Sdružení za klidný domov již dříve vydalo závazek, že připraví stručný dopis, použitelný pro každého, kdo by chtěl vyjádřit protest, a zajistí jeho distribuci do všech domů v obci. Návrh dopisu vznikl u pí. Schürrerové a členy sdružení byl potom doplněn a rozšířen o několik vět na tři varianty. Svůj slib sdružení splnilo a protože se na akci aktivně podílela i paní Marie Matt, chceme jí za všechny spoluobčany tímto způsobem poděkovat. Administrativní části akce, a doručení symbolicky přímo do rukou ministra ŽP, se ujal obecní úřad a pan starosta Holík. Bylo předáno téměř 160 dopisů. Všem občanům samozřejmě děkujeme za účast v protestu proti letišti. Kromě toho samozřejmě sdružení zasílá na MŽP vlastní vyjádření, zpracované všemi členy sdružení, založené na jejich profesních znalostech, vzdělání a odborné praxi. Toto vyjádření obsahuje 21 stran včetně pěti příloh. Celý text je možné získat na webových stránkách sdružení : www.sdruzenikd.cz. Za členy sdružení Michael Gerstenberger, předseda

PROSINEC 2010 | 7


VOLBY PO VOLBÁCH Zastupitelé styďte se ... Jako člen nově zvoleného zastupitelstva jsem se samozřejmě zúčastnil ustavujícího zasedání, kde byly voleny tzv. orgány obce. Jaké bylo moje milé překvapení, když jsem zjistil, že na zasedání se dostavila naše mládež a sice proto, aby vyjádřila svůj názor kultivovaným způsobem – mladí spoluobčané přišli s transparenty, takto nám sdělili, co chtěli a když zjistili, že se jejich přání nesplnilo, v tichosti odešli. Jak demokratické, akční a přitom kulturní. Cením si toho o to víc, že je vidět, že mládež nestojí stranou, byť by to znělo frázovitě a je možné, že je napadne vytvořit např. neoficiální stránky obce, to již má spousta obcí zde i v zahraničí nebo využije možnosti facebook a bude se vyjadřovat k dění v obci po svém, slušnou formou, třeba i anonymně – vždyť anonymita je fenomén internetu. O to víc by se měli zamyslet ti, co křičí jenom nepodložená obvinění, pokládají nezodpověditelné otázky – jak budeme hlasovat v sudém počtu, či proč je zastupitelů zrovna 12. Kdo by položil stejnou otázku, bylo-li by nás např. 10, 11, 13 či 9? Proč o tom vůbec píši ? Stalo se mi totiž něco, co jsem viděl vždy jen ve filmu nebo četl v nějakém vesnickém románu – kolaborantovi nebo místní kurvě někdo pod rouškou tmy napíše na vrata hanlivý nápis – ať má veřejnou ostudu, ať všichni vidí, co je zač! Mně nějaký místní hrdina nalepil na vrata ceduli – mám se stydět a k tomu buď odstoupit ze zastupitelstva nebo odvolat starostu – prý hulváta. Nalepil tu ceduli hned vedle zvonku – stačilo zazvonit a mohli jsme se o tom pobavit. Cedule vytištěná na kvalitním papíru a laserovou tiskárnou, pro neznalce – není to běžná výbava domácích počítačových sestav. Takže to nebyl nějaký rodilý hospodský žvanil, tím hůře. Tak zde je můj komentář, hrdino: jak jsem psal již v srpnovém čísle našeho místního zpravodaje, obec byla v nečinnosti ještě 10 dnů před posledním termínem k sestavení obecního zastupitelstva. Kdybychom žádné neměli, spadla by správa obce pod O.V. Možná to někdo chce, podle účasti v obecních volbách ale soudím, že jich moc nebude. Sedm dnů před posledním termínem z popudu našeho občanského sdružení byli aktivováni členové minulého zastupitelstva vč.starosty Holíka s tím, aby pokud možno pokračovali i v nastávajícím období, různé agitace a představování jednotlivých programů, jako to vidíme v TV u obcích s navzájem konkurujícími si stranami, nebylo možné, když nebyl nikdo přihlášený jako kandidát, to snad pochopí i ten pomalu chápající člověk, že? Takže bylo jen několik dnů na to, sehnat nějaký počet kandidátů a tento počet ustanovit jako základní. Prostě bylo nás 12 a nemělo smysl říkat někomu, ať nekandiduje, že se třeba tento počet nebude zrovna někomu v obci líbit. Bylo by spíš na místě vyjádřit ze strany občanů, když ne díky a podporu, tak alespoň elementární míru empatie, navíc přihlédneme-li k tomu, že všichni zastupitelé se vzdali finanční odměny. Na ustavujícím zasedání ale byl bohužel slyšet jen konfrontační tón bez konstruktivních názorů. Tam byla možnost vystoupit a v klidné diskusi, bez křičení, hádek a invektiv vysvětlit novému zastupitelstvu výhrady k ještě neuskutečněné volbě starosty a místostarostů – protože předsedající dal neobvykle prostor k diskusi ještě před samotnou volbou. Tam 8 | PROSINEC 2010

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY jste i vy, hrdino, mohl dvanáct lidí přesvědčit a dokázat jim relevantními argumenty, že volba starosty Holíka je nesprávná a zároveň se opřít i o většinový názor, pokud by takový byl. a ne o výkřiky dvou nebo tří křiklounů, prokládaný nezodpověditelnými dotazy. Já se tedy milý človíčku, ať jste žena nebo muž, nemám za co stydět. Tohle ryze vesnické gesto si, prosím, schovejte na dobu temna – třeba zase bude nějaká. Teď můžete chodit dům od domu a všechny zastupitele přesvědčit k tomu, co chcete. A to slovo hulvát, to má dnes ještě nějaký význam? Je to ten, kdo ukazuje na druhé prostředníček, nebo ten kdo se cpe do autobusu a odstrkává starší nebo ten kdo před milionem lidí říká do prdele, kurva a já nevím co ještě? Slyšel někdo pana Holíka mluvit vulgárně veřejně? Že má rázný projev a že používá vazby, které se nám třeba nelíbí? Každý je nějaký – někdo mluví a člověk vidí rozkvetlou louku s potůčkem, jiný říká to samé a máme dojem, že jsme v bouři s blesky a hromem. Ten, koho chcete odvolat, hází ráno v šest hodin lopatou sníh ze zastávek, v jedenáct sedí na ministerstvu zdravotnictví a v devět večer v Kralupech na schůzce starostů proti letišti. Nojo, má emotivní projevy někdy, ale kdopak si vzpomene na emotivní projevy pí. starostky Jedličkové, jací jsme všichni nepořádníci a odhazujeme lahve od minerálek, při tom na zastávce nebyl ani jeden koš, ty tam dal až p. Holík. Ano, je možné všechno – je možné, že odstoupíme, postupně, vždyť je nás 12 a pět může odstoupit, těch nestydlivějších asi. Na každý pád moje představa o vytvoření přátelské, vstřícné a oboustranně zajímavé komunikace vzala hned první týden za své. Michael Gerstenberger, místostarosta

Vzbouření na vsi My, vesnické řepy, si vidíme vzájemně až do ložnice. Tedy, jak kdo; můj výhled je momentálně poněkud omezený. Na jednu stranu jsem ráda, že nerozšiřuju řady nezaměstnaných a můžu chodit každý den do práce, na stranu druhou ovšem přicházím o spoustu pohledů do zmíněných ložnic, jsouc furt v té zatracené práci… Do zaměstnání jezdím autobusem, což je tak trochu výhoda, neb autobus částečně nahrazuje mou fatální nepřítomnost v obci. Při čekání na dopravní prostředek, a pak při následné jízdě, dozvídám se zaručené zprávy o tom, co se dělo, děje a bude dít v naší vesni-

PROSINEC 2010 | 9

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY ci. Jsou to takové malé střípky, z nichž pak v hlavě sestavuju události, které se možná staly, možná nestaly. To víte; jedna paní povídala, takové to: „bylo, nebylo, žil jednou jeden král…“ Je všeobecně známo, že proběhly komunální volby. Jako jinde, i u nás bylo zvoleno nové zastupitelstvo. Tentokrát ve větším počtu, celkem dvanáct se jich sešlo. Překvapivě sudé číslo, leč dle zákona mohlo být zastupitelů sedm až patnáct, což je určeno počtem voličů. V autobusu šla jedna zvěst, že se zastupitelstvo sešlo na jednání za zavřenými dveřmi, a že padaly nadávky a vyhrožovalo se rezignacemi. Těch znepokojivých informací bylo povícero, i řekla jsem si, že na každém šprochu je vždycky trochu pravdy. Jako kronikářka musím být v obraze, nemůže mi stačit tichá pošta v příměstské dopravě, natožpak jako šéfredaktorka obecního časopisu! I vydala jsem se nejprve na obecní úřad. Tam mi pan starosta sdělil, že na tom šprochu je opravdu dost pravdy. Jelikož jsem chtěla získat informace i z jiných zdrojů, vypravila jsem se-kam jinam-do hospody. V hospůdce U Toníčka se sešla vybraná společnost příjemných starousedlíků. Vyprávěli mi moc pěkné historky z dob dávno i nedávno minulých a jen tak, na závěr, potvrdili, že i oni slyšeli, jak to mezi naším novým zastupitelstvem vře. (Tady mě, bohužel, tak trochu svazuje moje funkce kronikářky, neb správný obecní kronikář se má vystříhat svého názoru, nemá prozrazovat osobní údaje, má pouze objektivně popisovat proběhlé události. Takže já nemůžu napsat, že Novák s Kučerou se hospodě porvali, musím napsat, že v hospodě se strhla rvačka mezi místními obyvateli…ach jo, škoda…) Takže po této vysvětlující vsuvce snad můžu hodit na papír tuto informaci: zastupitelstvo se pohádalo kvůli funkcím. Padala urážlivá slova, mluvilo se o naštvanosti toho či onoho, vyhrožovalo se demisemi. Jelikož si obyvatelstvo naší malé obce vidí do oněch příslovečných ložnic, zvěsti o rozbrojích se rozšířily rychlostí blesku a nutno poznamenat, že zvýšily zájem o první veřejné zasedání našeho slovutného zastupitelstva. Onoho pondělního večera velká část břežanských občanů opustila teplo domova a modravou záři televizních obrazovek a spěchala do prostor obecního úřadu. I mládež se dostavila v hojném počtu, vyzbrojená transparenty, krasopisně napsanými a celkem slušně zrýmovanými. Zasedání mělo původně začít v sedm večer, ovšem starosta oznámil rozhlasem chvíli před sedmou, že se odsouvá zahájení na čtvrt na osm z důvodů focení zastupitelstva. Jaké bylo moje překvapení, když jsem přišla na úřad deset minut po sedmé a starosta už řečnil! No, focení se mělo konat pro prezentaci 10 | PROSINEC 2010

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY strany VV, ale bylo asi moc rychlé. Čtyři zastupitelé se tudíž z tohoto důvodu odmítli fotit. Jedné – té nejmladší pak bylo řečeno, že alespoň nezkazí fotku… Obecní úřad praskal ve švech. Nálada byla bojovná, obzvláště pak mezi staršími. Mládež se poklidně poskládala podél zdí, mávala transparenty a veškerou výměnu názorů ponechala těm dříve narozeným. Vzduch byl nabitý emocemi. V novém zastupitelstvu byla část zastupitelů starých a na ně směřovaly ty nejostřejší dotazy, speciálně pak na starostu. Otevíraly se palčivé problémy, otázky byly opravdu na tělo, padala ostrá slova a invektivy. Pak probíhala volba starosty a místostarostů. Překvapení se nekonalo, v podstatě se dalo vydedukovat, jak volba dopadne. Na ostré námitky ohledně dvou místostarostů a velkého počtu zastupitelů jsme se dozvěděli, že zastupitelé se vzdali honorářů, tedy až na starostu a jednoho místostarostu. Po volbě část obyvatelstva odešla, zjevně volbou znechucená. Následující debata se tak trochu zvrhla. Vlastně to nebyla debata, byla to regulérní hádka mezi staronovým starostou a jeho odpůrci. Co vám budu povídat, prostě to, co vidíme ve velké politice, to samé se dálo i v pidi politice obecní. Každý si stál za svým názorem, nechtěl slyšet toho druhého, vzduchem lítaly urážky, noví, zatím neostřílení, zastupitelé jen koukali… Po skončení zasedání se účastnictvo rozdělilo do několika debatních kroužků a hlasitá výměna názorů rušila noční klid ještě dlouho. Někteří se odebrali do hospody, aby si ujasnili myšlenkové toky a svlažili vyprahlá hrdla. I já jsem se přidala k jedné spřátelené skupině, jež posléze pokračovala v debatě nejprve v hospodě a posléze v soukromí rodinného domku, kde nad bramboračkou, francouzským sýrem a senzačním červeným vínem tato skupina dospěla k vzájemné shodě, tak, jak má mezi kultivovanými debatéry být. Ovšem my, co jsme společně pojídali onu skvělou bramboračku, jsme měli stejný názor už na zasedání. Prostě se nám nelíbí hulvátství a nadávání a osočování. To snad můžu říct, ač kronikářka. Tak. Čtyři roky jsou před námi. Opět jsem se přesvědčila, že být kronikářkou je maximum, co pro obec můžu dělat, v zastupitelstvu bych nechtěla sedět ani za nic. Prostě na to nemám. Nám, občanům obce, vřele doporučuji: choďme na zasedání, abychom věděli, jak se naši zastupitelé činí, jak hospodaří a starají se o obecní blaho! Zuzana Zajícová

LIDÉ, ČTĚTE! „Čas ubíhá různě, podle toho s kým.“

William Shakespeare

Vážení čtenáři, po roce zas tu máme Vánoce a s nimi načínáme již třetí rok fungování Obecní knihovny v prostorách obecního úřadu. Letos máme registrovaných 45 čtenářů, kteří naši knihovnu navštívili 250krát a vypůjčili si přes 600 knih. 47 návštěvníků využilo službu veřejného internetu. Na malou obecní knihovnu to je slušné skóre. Jsem ráda, že k nám nacházíte cestu, protože knihovna je kulturním centrem a v naší obci jedno z mála míst, kde se můžeme pravidelně setkávat, nepočítám-li místní restaurační zařízení. PROSINEC 2010 | 11

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY Chápu, že v hektické předvánoční době na čtení nezbývá mnoho času, proto tentokrát nebudu doporučovat klasické knihy, ale nabízím k zapůjčení naši první audio-knihu na DVD. Jsou to Povídky o lásce Michala Viewegha. Dvě povídky „Definice lásky“ a „Záhada“ čte pan Lukáš Hlavica. Celková délka poslechu je cca 45 minut a může sloužit třeba jako dobrá kulisa při pečení vánočního cukroví. Pokud objevíte pod stromečkem knihy, které zrovna nebudou „Vaším šálkem čaje“, přineste je prosím do naší knihovny, třeba udělají radost někomu jinému. V době vánočních a novoročních svátků bude knihovna uzavřena, naposledy budeme mít otevřeno v pondělí 20.12.2010 a potom až 03.01.2011. Moji vážení a milí čtenáři i všichni ostatní sousedé, přeji Vám všem krásné a klidné Vánoce v kruhu těch nejbližších, hodně zdraví, šťastný a úspěšný Nový rok 2011. Bude mi ctí, pokud i nadále budete využívat služeb naší knihovny. Andrea Špirudová

Vystoupení v Domově pro seniory V pondělí 6. prosince odpoledne se žáci naší školy vypravili do zdejšího Domova pro seniory. Připravili jsme si veselé vystoupení plné písniček a básniček, abychom u příležitosti mikulášských oslav potěšili všechny obyvatele Domova.Docela jsme si to užili a těšilo nás, když jsme viděli rozzářené oči babiček a dědečků, někde se zaleskla i slzička. Moc nás potěšily krásné dárečky, které jsme od babiček dostali, o to víc jsme si jich cenili, když jsme se dozvěděli, že je pro nás vyráběly samy. Také my jsme všem dali malé symbolické dárečky,a tak jsme se potěšili navzájem. A těšíme se na další setkání.

Kuky se vrací V pondělí 8. listopadu žáci naší školy spolu s předškoláky z MŠ shlédli v Kralupech filmové představení Kuky se vrací. Tento film, silně poznamenaný pány Svěráky, je opravdu velkým kulturním zážitkem. Ostatně vyplývá to i z hodnocení dětí, které si taky můžete v časopise přečíst. Kdo ještě tento film neviděl, tomu ho vřele doporučujeme.

Samova dobrodružství Další kino jsme viděli ve středu 1. prosince. Původně jsme jeli na Toy story, došlo však k nějakým technickým poblémům a bylo nám nabídnuto 3D představení Samova dobrodružství. Všichni jsme dostali speciální brýle a už jsme se ponořili do trojrozměrného příběhu báječných želviček. Krásný příběh, krásná hudba, zkrátka velmi podařený film. Užili jsme si to.

Vánoční jarmark Po návratu z kina nás čekaly závěrečné přípravy na vánoční jarmark, který se konal odpoledne. Škola opět ožila návštěvníky, kteří si mohli zakoupit vánoční ozdůbky, přáníčka, 12 | PROSINEC 2010

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY ozdobné závěsy na dveře, na okna, adventní věnce, věnce na dveře, ořechy v medu, pečený čaj, mejdlíčka, medové svíčky, minivánočky a mnoho dalších vánočních předmětů.Děti samy prodávaly, vedly si velmi dobře a měly radost z celé akce. Je potřeba poděkovat paní učitelce Kobesové, Havlové a Raškové a Aličce Selicharové a Simonce Hojkové za celou organizaci, nápady a moc krásné věci, které s dětmi vyrobily. Výtěžek z jarmarku, který činí 7 478,– Kč bude použit na akci, kterou máme připravenou na Dětský den. Děkujeme všem návštěvníkům a doufáme, že se jim u nás líbilo. Přejeme všem hezké Vánoce.

Mikulášské spaní ve škole Tradiční Mikulášské spaní ve škole se konalo po dvouleté přestávce v pátek 3. prosince. Kolem 18. hodiny se začaly před školou rojit postavičky se spacáky a batohy, které skrývaly dobroty od maminek na večerní mlsání. Třeťáků a čtvrťáků se nakonec sešlo 8 a k tomu Anička se Simčou, které už nás bohužel opustily. Asi kolem 7. hodiny jsme připravili třídu na spaní, roztáhli si svá ležení něco dobrého smlsli a pak nastal maraton her a soutěží, který skončil po 22. hodině. Z těchto soutěží vznikly i básničky, kdy družstva na daná slova měla vymyslet nějaké rýmy. Jednu velmi zdařilou si také můžete přečíst. Když už jsme si vyčistili zuby a zalehli do spacáčků, mohli jsme začít usínat u filmu Policajt ze školky. Někteří usnuli hned, jiní vydrželi do konce a usínali kolem půlnoci. Mrazivé ráno nás probudilo kolem 7. hodiny, uklidili jsme, někteří i posnídali a vyrazili jsme do svých domovů s krásnými a hřejivými zážitky. Tak zase za rok... My všichni ze ZŠ a MŠ Panenské Břežany

HISTORICKÁ STUDNA Marie a Klementina aneb Malý kousek historie naší obce Rok 1805 nezačal dobře. Byla tuhá zima, silné mrazy sužovaly obyvatele celé české země. V Rožmitále pod Třemšínem tomu nebylo jinak. Lidem docházely potraviny, v tamní škole došlo dříví. Pan učitel Ryba měl velké starosti nejen s těžkými životními podmínkami, ale i s mizernou docházkou svých žáků. Ani na jaře se situace nezlepšila, zemi zasáhly vytrvalé deště, jež zpozdily práce na polích. Teprve po žních se zdálo, že svitla naděje na lepší časy. 3. září v tomto roce se narodila manželům Rybovým holčička Marie Rozalie Anna. Tatínek, učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba, a maminka Anna se starali nyní o pět dětí. Nejstarší Josef brzy po narození malé sestřičky odešel studovat gymnázium v Praze, Vilém se chystal na studia v Plzni. PROSINEC 2010 | 13

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY Rodina učitele neměla snadný život. Samotné povolání Jakuba Jana Ryby by nestačilo uživit celou rodinu, Ryba také zastával místo ředitele kůru, což byla vlastně péče o veškerou chrámovou hudbu. Příjmy učitele byly ovšem závislé na vůli a ochotě poskytovatelů a vymáhání školného od rodičů byl mnohdy velmi obtížný úkol. To všechno ovšem malá Marie nevěděla. O tři roky později se rodina rozrostla – narodila se Klementina Anna. Obě holčičky vyrůstaly v rodině vzdělaného učitele a laskavé maminky. Když bylo Marii deset a Klementině sedm let, dosud spořádaný život, mající pevný řád, se změnil. Tatínek se 8. dubna 1815 nevrátil domů. Rodině ho pomáhala hledat většina obyvatel městečka a teprve třetí den, 10. dubna, nalezli Jakuba Jana Rybu mrtvého. Podřezal si hrdlo. Maminka Anna zůstala na všechno sama. I škola se ocitla bez učitele. Nejstarší Rybův syn Josef studoval v Praze a nechtělo se mu ujmout školních povinností za svého otce. Mladší Vilém se uvolil, že se ze studií vrátí domů a převezme školu. Jenže Vilém byl tak trochu černou ovcí v rodině a peníze, určené k provozu školy, utrácel. Nakonec ze školy odešel, nechal se naverbovat k regimentu. Zemřel daleko od domova v pouhých pětadvaceti letech na tyfus v roce 1822. O školu se staral učitel Antonín Štědrý, jenž si posléze vzal za manželku ovdovělou Annu Rybovou. Ta zemřela v roce 1823. ▲ Marie Rybová – Schwingová V té době už v Rožmitále žila pouze nejmladší Ptavel Schwing ▼ Klementina. Marie získala místo jako komorná u barona Matyáše Bedřicha Riese von Stallburg. S jeho rodinou přišla do Panenských Břežan, které v roce 1828 baron koupil. V zámeckých službách taky sloužil lesník Pavel Schwing, urostlý pohledný mládenec, který si dobře všiml půvabné komorné. Marie se za Pavla provdala 9. června 1829. Když se jim v březnu 1830 narodil syn Vilém, pozvala Marie na křtiny svou mladší sestru Klementinu, aby šla miminku za kmotru. Druhým kmotrem byl Matěj Schwing, bratr Pavla, jenž taky sloužil v baronských službách a nosil, stejně jako bratr, mysliveckou uniformu. Klementina už v Panenských Břežanech zůstala a na zámku se stala panskou. Matějovi se pěkná švagrová zalíbila hned na křtinách, svatbu měli v roce 1834. Po svatbě byl ovšem 14 | PROSINEC 2010

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY Matěj přeložen do Vojkova u Sedlčan. V Panenských Břežanech zůstala pouze Marie Rybová – Schwingová. Manželům Schwingovým se narodilo devět dětí. Jako osmé dítě se v Břežanech narodil syn Karel. Vystudoval medicínu a stal se uznávaným lékařem v oboru porodnictví a ženského lékařství. V roce 1850 se utkal lesník Pavel Schwing s pytláky a byl zabit. Jeho žena Marie po celý zbytek života žila v Panenských Břežanech, kde také zřejmě v roce 1879 zemřela. Je čas svátků, k nimž neodmyslitelně patří i Česká mše vánoční, jejímž autorem byl Jakub Jan Ryba, slavný rožmitálský učitel, varhaník, skladatel a spisovatel. Jeho dvě dcery pak žily i v naší obci, děti Marie běhaly po Vrchách, určitě navštěvovaly místní školu i kapli svaté Anny. Pokaždé, když budu zpívat ve sboru slavnou Rybovku, budu myslet na dvě půvabné sestry Marii a Klementinu, na jejich švarné myslivecké mládence a budu si představovat, jaký byl asi život v tehdejších službách barona Riese. Vzpomeňte si i vy při poslechu krásné Rybovy mše na potomky Jakuba Jana Ryby a na zajímavé historické souvislosti. Zuzana Zajícová Zdroj: Muzeum v Rožmitále pod Třemšínem, Jiří Berkovec: Jakub Jan Ryba, Internet

KAPR POKAŽDÉ JINAK Nezapomeň na rybu! Nezapomeň na rybu, vykřikovala žena ještě na schodech, někdy před třiceti lety, při odchodu do práce. Ona směřovala odvést dítě do školy, pak do práce, z práce opět do družiny, nákup znamenal vystát několik front na různé potraviny, jestlipak ji schovali majonézu, zjistit jestli přivezli pomeranče, prostě program až do večera. Já pracoval na druhém konci Prahy ve výzkumném ústavu odlehlém od obchodů, takže jedinou moji starostí bylo přinést kapra, sežeň, kde můžeš. Byl den před Štědrým dnem, to byl ještě den pracovní, ale k nákupům už čas ani nálada nebyla. Moje cesta do práce znamenala jízdu tramvají ze Smíchova do Hloubětína, když se cestou nic nestalo, tak 45 – 60 minut, to se ale povedlo zřídka, elektrická tramvajová síť byla stejně spolehlivá jako výsledky budování socialistické budoucnosti, tedy s mnoha výpadky a dírami. Stejně tak cesta z práce, takže spolehnout se na můj příchod domů bylo riskantní a to také proto, že když vás třikrát týdně vyklopí tramvaj někde po cestě, rádo se zajde do nejbližší restaurace, tenkrát ještě obyčejné hospody. Nejinak tomu bylo i tehdy, moje cesta skončila na okraji Karlína, sněhovou břečkou jsme se dovlekli s kolegou do hospody na Florenci, no a byl malér. Čas se lehce zastaví při snaze o uvolnění se z vánočního stresu, tenkrát ještě právě stupňovaného věčným sháněním de facto všeho – snad jste také nezapomněli. Takže otázka – kde vzít v šest hodin večer (rozumějte: zavírací doba!) kapra? A náhle hle – na rohu Na poříčí byla ještě otevřena prodejna tzv. polotovary, kdo to nezažil – prodávali tam obalovaný sýr, knedlíky a něco, co mělo pracujícím ženám ulehčit přípravu večeře, často k požívání jen silnějším náturám. Na vánoce ale měli i obalované porce kapra, a div divoucí – poslední dvě půlky kapra bez hlavy a ocasu, pěkně očištěný. Střihli jsme si, já vzal ty dvě půlky, kolega posledních asi šest obalovaných porcí. PROSINEC 2010 | 15

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY Žena měla pochopení pro snahu – odkývala i moje tvrzení, že jsem kapra koupil čerstvého a nechal očistit. Vánoce proběhly bez závad, až někdy za pár dnů přišla řeč na to, že jsem přinesl dvě půlky levé. Jak milé! Hůř dopadl kolega – neměl tak tolerantní ženu, budiž mu však na vrub přičteno to, že se cestou zastavil ještě na jedno a tam na WC umyl trojobal z porcí kapra, a doma se pokoušel přesvědčit rodinu, že kapr byl čerstvý a na jeho vyžádání rozporcován, aby prý ženě uspořil práci. To byl to hodně riskantní tah, že. No nevím, jestli se někdo bude smát – patřilo to ke koloritu doby.

Mám rád kapra ... Podivným řízením osudu bylo zařízeno, že z koktejlů chromozomů mých předků vznikla náhle generace samých žen, které mě od dětství obklopovaly a vychovávaly (někde sice ta mužská část být musela, početí z panny bylo v naši historii snad jen jednou, ale nějak rychle si všichni vytratili, či zemřeli ), když pak se v mém těle začaly tvořit pohlavní buňky, dostaly na oplátku pokyn shora k nápravě a výsledkem jest, že máme dva syny a ti zase každý má dva syny – prostě naopak náhlá exploze mužů. Moje sny o blonďaté holčičce s velkou mašlí ve vlasech, kterak ji předčítám Andersenovy pohádky, se nenaplnily. I to byl jeden z důvodů, proč jsme se před několika lety rozhodli pořídit si holčičku na dálku. Bydlí v Ghaně, za jeden manželčin důchod může chodit do školy a mít jakous takous naději, že jednou opustí svoji vesnici bez elektřiny či vody a najde skulinu k úniku do toho, čemu my říkáme nesprávně „lepší svět“, ale co ji alespoň snad ochrání od starobylých rituálů a dodá jistou důstojnost. Máme možnost ji poslat několikrát za rok nějaký malý balíček, vždy tak propadat bezradnosti, cože by holčičce někde v buši mohlo udělat nejen radost, ale ji i posloužit a při tom nevyvolat závist ostatních. Atmosféra vánoc, podtrhuje emočně tento okamžik nebývalou měrou a rádi si představujeme, jak někde daleko v neznámém prostředí sedí děti, rozbalují balíčky a učitel angličtiny jim předčítá dopisy. Odebral jsem se tedy se dvěma bublinkovými obálkami jednoho dne do centrály Humanitas Afrika, sice mimo úřední hodiny, ale s nadějí, že zastihnu někoho z dobrovolníků tam pracujících. Opravdu – přišel mi otevřít černoušek menší postavy, rostoucí bříško nezakrytě vylézalo z kalhot. „Nesu něco pro Azi,“ oznamuji, „Ghana, Obakrowa.“ Rázem se jeho tvář proměnila v obrovský půlměsíc s nedohlednou řadou bělostných zubů a dvěma zářícími lucernami pod čelem. „Azi, Azi, výborně, přišel otec od Azi, moc hezké děvče Azi, výborně, výborně.“ Moje indiánská čechoangličtina se ztrácela v jeho africké, doprovázena ale neutuchajícím nadšením a rozzářeným obličejem. Na můj dotaz, zda už můžeme očekávat její rukou psaný dopis, jsem byl donekonečna ujišťován, že je všechno very good a jak je velmi šikovná. „A kdy tam pojedete, určitě před vánoci,“ pokouším se o konstatování. „No, no after the Christmas.“ Nevěřícně se zaposlouchávám do odpovědi. „Po vánocích???“ ptám se už ne konverzačním tónem. 16 | PROSINEC 2010

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY „A proč?“ dodávám zlověstně. Velký huronský smích – „the kaaap, the kaap“ zní protáhlá odpověď. „Kaap? what is it „ ptám se, abych pochopil, o co se jedná. „Kaap – velmi dobré, moc rád jím kaap, velmi dobré,“ odpovídá a já tupec teprve pochopil, že myslí kapra. Černoušek jí rád kapra, asi také rád zpívá naše koledy ( nebo že by si dal jingle bells?), a tak budou mít vánoce v Ghaně malé děti dvakrát – jednou svoje, jsou-li jaké, druhé s českými dopisy a minidárky. I přes moje blesky v očích se loučíme v objetí s poplácáváním po zádech a s přáním hezkých vánoc. Že se jedná o odborníka jsem pochopil, když jsem mu radil, že ten kapr by měl mít nejméně 2,5 kg. Ano, ano, musí být velký – odpovídá a svou řadu (nejméně 64) zubů mi nechal prohlédnout i odspodu. Co dodat – věhlas jihočeských kaprů a odkaz mistra Jakuba Krčína jsou, jak vidno, nesmrtelné a hodně daleko přesáhly hranice našeho státečku. Tak snad si na kapru pochutnáme i my, Češi. A pozor na kosti! M.G. 5.12.2010

KLÍNĚNKY A KAŠTANY V OBCI II. Jsem rád, že paní Daně Míkové je kaštanů také líto, ale článkem v minulých Rozhledech (říjen, s. 19) se pouští do oblasti, které, obávám se, vůbec nerozumí. Je totiž velký rozdíl mezi kaštany (jírovec maďal), které jsou napadeny klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella), ty mají na listech hnědé a postupně se zvětšující skvrny (jak larvy vykusují pletivo listu) a hnědými listy jak píše „kaštanů na návsi“. Hnědnutí u nich totiž působí převážně v poslední třetině vegetace houbové onemocnění Guignardia aescullí a jejich další smůlou je v zimě solená silnice v bezprostřední blízkosti a následné zvyšující se zasolení půdy, v které rostou. Rovněž nemusí mít obavy, jak jsem likvidoval vyhrabané listí, to proběhlo okamžitým zaoráním na pozemku absolutně mimo dosah doletu dospělců a obecně doporučovaným zkompostováním a to ještě s koňským hnojem, který, jak každý snad ví, že jediný nejvíc „hřeje“. To je v každém případě určitě ekologičtější a účinnější, než zasmradit víc jak polovinu obce nedokonalým pálením za nízké teploty. Spalovny, podle oficiálních a doporučených pravidel (jak to dělá Praha) mají podstatně vyšší teplotu, než ta několik dní doutnající hromada vlhkého listí v horním parku. Brána je poškozená ve výšce, do které ani jeden můj dopravní prostředek nedosahuje. Že byl postřik aplikován třikrát je určitě dobře, ale nedosáhl ani jednou do větší výšky, ošetřit se totiž musí celá koruna stromu, tam se totiž další stadia dospělců shromažďují. Ke zmiňovaným financím – dobrovolné brigády poměrně velkého počtu občanů Panenských Břežan (za to všem tehdy zúčastněným patří velký dík) nestály Domov seniorů nic, pouze OÚ přeúčtoval náklady na spotřebovaný (a správně aplikovaný) postřik. Závěrem – nenapadám Domov seniorů, jak je v úvodu zmíněno, pouze konstatuji fakta a lidí, kteří se starají o seniory, si vážím. Ing. Navrátil Jan, CSc.

PROSINEC 2010 | 17


NAPSALI NAŠI NEJMENŠÍ

18 | PROSINEC 2010


PROSINEC 2010 | 19


20 | PROSINEC 2010


PROSINEC 2010 | 21


22 | PROSINEC 2010


Vydává obec Panenské Břežany MK ČR E 18158 Prosinec 2010, III. ročník, číslo 4 Řídí redakční rada ve složení: Zuzana Zajícová – Z. Z., Jitka Juránková – J. J., Jana Langová – J. L., Alena Navrátilová – A. N. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, příspěvky a dotazy je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo do cukrárny, popřípadě posílat na adresu [email protected] Distribuce zdarma, náklad 270 výtisků Grafická úprava a tisk: Agentura 5, s.r.o.

PROSINEC 2010 | 23


SOUTĚŽ O NEJHEZČÍ OMALOVÁNKU

Své omalovánky zašlete na OÚ do 31. 1. 2011 24 | PROSINEC 2010

ZPRAVODAJ PANENSKÉ ROZHLEDY ČÍSLO 6 PROSINEC 2010 III. ROČNÍK

Recommend Documents