ZPRAVODAJ OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY TŘEBÍČ

ZPRAVODAJ OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY TŘEBÍČ

Zpravodaj OHK Třebíč 2/2016

www.ohktrebic.cz

Vážení členové OHK Třebíč, dostává se Vám do rukou další číslo elektronického zpravodaje. Tento zpravodaj vydává Okresní hospodářská komora Třebíč a je jedním z komunikačních prostředků k rozšiřování informací o aktivitách komorové sítě. Věříme, že v tomto zpravodaji naleznete potřebné informace a bude využíván jako zdroj kvalitních informací pro všechny.

Obsah: Setkání představenstev Krajských hospodářských komor

2

Valná hromada KHK Kraje Vysočina

3

Intertool 2016

3

Setkání členů Okresní hospodářské komory Třebíč

4

Informace z HK ČR

7

Informace z Energetického Třebíčska

9

Dotační informace

10

Představujeme členy OHK Třebíč

13

Představujeme nového člena dozorčí rady ČEZ a. s.

16

Portál nabídek a poptávek

18

1

SETKÁNÍ PŘEDSTAVENSTEV KRAJSKÝCH HOSPODÁŘSKÝCH KOMOR PARDUBICKÉHO KRAJE A KRAJE VYSOČINA V Havlíčkově Brodě se v úterý 12. 4. 2016 konalo pracovní setkání Krajských a Okresních hospodářských komor Kraje Vysočina a Pardubického kraje. OHK Třebíč na tomto setkání zastupoval člen představenstva Petr Šmejkal a ředitelka Petra Maštalířová. Zástupci podnikatelů si vzájemně představili aktivity jednotlivých komor, které přispívají k formování podnikatelského prostředí a k hájení zájmu, jak malých podnikatelů, tak i velkých zaměstnavatelů. Dohodli se na společných postupech při prosazování rovnocenného a sociálně smírného prostředí, které bude ku prospěchu hospodářského rozvoje obou regionů. První setkání proběhlo v úterý 12.4.2016 v krásných prostorách Restaurace Pod Starou radnicí v Havlíčkově Brodě.

Vedení komory z Vysočiny seznámilo s projektem Analýza podnikatelského prostředí, kterou právě realizují. Slibují si od ní získání konkrétních informací od zaměstnavatelů k zahraničnímu exportu, spolupráci se středními školami, inovacím, bariérám v podnikání a další. Jednou z otázek průzkumu je i názor na vládou připravované zavedení povinného indispozičního volna či zrušení 3-denní karenční doby. Partneři z Pardubického kraje zase představili úspěšnou spolupráci s Vysokou školou s pozitivními dopady na inovace a zvyšování konkurenceschopnosti českých firem.

2

VALNÁ HROMADA KRAJSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY KRAJE VYSOČINA Dne 26. 4. 2016 se v Hotelu Gustav Mahler v Jihlavě konala Valná hromada Krajské hospodářské komory Kraje Vysočina, které se účastnili i zástupci Okresní hospodářské komory Třebíč.

Hostem Valné hromady byl hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek, který přítomné informoval o spolupráci Kraje Vysočina s KHK KV. Poté zástupci jednotlivých okresních komor přednesli zprávy o činnosti v roce 2015. Dalšími body programu byla zpráva dozorčí rady, schválení účetní závěrky za rok 2015 a diskuse.

INTERTOOL 2016 Ve dnech 10. – 13. května probíhaly ve Vídni mezinárodní veletrhy průmyslových technologií a inovací INTERTOOL a SMART AUTOMATION AUSTRIA. Okresní hospodářská komora Třebíč se tohoto veletrhu účastnila jako spoluvystavovatel na stánku Města Třebíče, prezentujícího zde možnosti, které město a region nabízí návštěvníkům, podnikatelům a investorům.

3

V úterý 10. 5. 2016 tento veletrh navštívila také téměř 40-ti členná skupina zástupců firem, podnikatelů a studentů z Třebíče, pro které byl, v rámci partnerství Okresní hospodářské komory Třebíč a Města Třebíče, zajištěn vstup i autobusová doprava zdarma.

SETKÁNÍ ČLENŮ OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY TŘEBÍČ Okresní hospodářská komora Třebíč jednala o současném i budoucím vývoji regionu Apel na to, aby se mladí lidé z Třebíčska vraceli zpět do svého rodného regionu, byl jedním z hlavních témat setkání podnikatelů sdružených Okresní hospodářské komoře Třebíč (OHK), které se konalo v úterý 21. června 2016 v třebíčském Hotelu Atom. O současném trendu, kdy mladí zůstávají po absolvování vysoké školy ve velkých městech, hovořili téměř všichni řečníci. Bodů k diskuzi však bylo více. Všechny přítomné na slavnostním večeru přivítal předseda OHK Třebíč Ing. Richard Horký, který shrnul činnost komory za poslední rok a zároveň hosty seznámil s nejdůležitějšími tématy, jimiž se podnikatelé budou v nejbližší budoucnosti zabývat. Stěžejní pro OHK Třebíč je výstavba pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany (JEDu), incoming a řešení legislativy v podnikatelském prostředí, přičemž pozdější diskuze se týkala zejména právě těchto bodů. Velmi podnětný byl také výčet možností v oblasti turistického ruchu, v němž má Třebíčsko silný potenciál.

4

„Tyto možnosti zde už nyní jsou, ale je potřeba nabízet je uceleně, nikoli odděleně. Turisté musejí vědět o všem, co je v regionu zajímavého. Vidím to jako významný směr, jímž je potřeba region rozvíjet. Obrazně řečeno, hardware zde máme, teď je potřeba naplnit jej softwarem, tedy turisty,“ řekl předseda Horký s poukazem na spolupráci zejména Muzea Vysočiny (zámku), zdejších památek UNESCO, Ekotechnického centra Alternátor, aquaparku Laguna, ale i mimotřebíčských lokalit, jako je třeba zámek v Náměšti nad Oslavou, infocentrum JEDu či Dalešická přehrada. Budou-li podle Richarda Horkého tyto a mnohé další subjekty koordinovat svou činnost, pak je možné turisty na Třebíčsko přilákat tak, aby zde zůstali i několik dnů.

Podnikatelé si stěžují na velkou byrokracii Velmi rozsáhlou činností, které se OHK Třebíč věnovala v posledních měsících, byl projekt Analýza podnikatelského prostředí. Jeho výsledky budou zahrnovat celý Kraj Vysočina, momentálně jsou k dispozici data za okres Třebíč, kde se do něj zapojilo 42 firem, přičemž každá má více než 50 zaměstnanců. Ze získaných informací vyplývá, že se podnikům například nedostává 511 zaměstnanců (technicko-hospodářských pracovníků 82, dělníků 429). Ze zmíněných 42 firem jich 27 (tj. 64,3 %) nezaměstnává zahraniční pracovníky, některé však již jejich přijetí zvažují. Ostatních 15 firem zaměstnává pracovníky především ze Slovenska a Ukrajiny. Pro výstavbu pátého bloku (JEDu) se vyslovilo 38 firem, tedy 90,5 %, proti naopak jsou 4 firmy. Zajímavá data se týkají i rozvoje cestovního ruchu, v němž potenciál vidí 28 firem, 22 firem je ochotno jeho rozvoj podpořit a 13 je ochotno se do jeho rozvoje přímo zapojit. Přínosné jsou také statistiky týkající se nemocenské (38 firem je proti zrušení třídenní karenční doby a povinnému zavedení sickdays), vývoje nových technologií (zabývá se jím 28 firem, z nichž 21 na vývoji spolupracuje s VŠ), dotací (36 firem plánuje využít dotačních možností, přičemž 23 má již nyní konkrétní projektový záměr). Naprostá většina firem, rovných 40, si postěžovala, že se i přes značné státní investice do rozvoje IT neustále zvyšuje

5

administrativní zátěž firem. S tím souvisí i fakt, že 33 firem by uvítalo IT systém, který by je upozorňoval na povinnosti (jedná se o tzv. Právní elektronický systém, zkráceně PES). Výborná spolupráce OHK Třebíč s municipalitami Richard Horký také ocenil spolupráci OHK Třebíč s městem Třebíč a snahu jeho představitelů a úředníků co nejvíce posílit incomingové aktivity. Dále velice kladně ohodnotil součinnost OHK Třebíč s Energetickým Třebíčskem, které jedná se všemi činiteli zainteresovanými v oblasti výstavby pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Mezi hosty, kteří vystoupili u řečnického pultu, patřili právě představitelé města Třebíče a Náměště nad Oslavou. Za Třebíč všechny přítomné pozdravil starosta Ing. Pavel Janata, který poděkoval Richardu Horkému za velké úspěchy OHK Třebíč v oblasti podnikatelských aktivit za posledních několik let, a také místostarosta Mgr. Pavel Pacal, mezi jehož resorty patří právě incomingové aktivity. „Incoming, v němž se město angažuje, bych shrnul do tří částí. Zabýváme se turistickým ruchem, rezidenty a investory,“ sdělil v úvodu. Například v poslední oblasti zmínil výkupy pozemků u Pocoucova, kde se chystá nová průmyslová zóna, a nastínil situaci týkající se obchvatu města. Pozemky je nutné nabídnout i rezidentům, pro něž město chystá nové parcely pro výstavbu rodinných domů. Podnikatelům nabídl také možnost stáže deseti slovinských studentů z vyšší odborné školy ve městě Postojna, kteří budou zcela zdarma po dobu až 10 týdnů získávat zkušenosti v třebíčských firmách. Za Náměšť nad Oslavou promluvil starosta Vladimír Měrka, jenž přítomné oslovil zejména s ucelenou nabídkou služeb od pořádání konferencí, přes kulturní aktivity až třeba po sportovní vyžití. Zároveň ale vystoupil také jako člen představenstva Svazku obcí pro komunální služby, jež sdružuje více než 160 obcí nejen z Třebíčska, ale třeba i Jihlavska a Žďárska, a nabídl podnikatelům možnosti spolupráce v této oblasti. Dostavba pátého bloku je klíčová pro celý region O již zmíněné výstavbě pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany poreferoval Ing. Vítězslav Jonáš z Energetického Třebíčska. Zmínil těžkosti, které tuto záležitost provázejí, ale ocenil, že vláda již pro ni jmenovala svého zmocněnce, jenž by měl koordinovat činnost všech nutných kroků. „V roce 2025 musí být hotové stavební povolení, aby v roce 2035 mohl být zahájen provoz tohoto bloku. Jen tak přejde stávající jaderná elektrárna bez problémů na nové zařízení,“ sdělil Jonáš nejdůležitější data, která jsou klíčová pro udržitelný stav zaměstnanosti na Třebíčsku. Bez jaderné elektrárny by totiž Třebíčsko bylo naprosto ochromeno nezaměstnaností – kromě lidí, kteří by přišli o práci přímo v elektrárně, by musely svou činnost značně omezit i zdejší subdodavatelské podniky.

6

Kromě informací, které zazněly od všech výše uvedených řečníků, bylo do OHK Třebíč přijato také 15 nových členů. K dnešnímu dni jich OHK Třebíč má 239. Tímto je největší na Vysočině,

následují OHK Jihlava s 212 členy, OHK Pelhřimov 67 s členy, OHK Havlíčkův Brod s 56 a OHK Žďár nad Sázavou s 52 členy. Velmi dobrou vizitkou bylo vyjádření hejtmana Jiřího Běhounka na setkání komor s vedením Kraje Vysočina, který prohlásil, že OHK Třebíč je spolu s OHK Pelhřimov nejlépe pracující v Kraji Vysočina.

INFORMACE Z HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY Projekt na zrychlení zaměstnávání cizinců je fiasko Řešení, kterým chtěla vláda zajistit pro české firmy trpící nedostatkem pracovníků kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny, podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) naprosto selhalo. Do pilotního projektu Zvláštní postupy pro zaměstnance z Ukrajiny se dosud zapojilo pouhých 14 % žadatelů z plánovaných pěti set lidí. „Hospodářská komora od počátku upozorňovala, že zaměstnavatelé potřebují hlavně středně a nízkokvalifikované zaměstnance, o které je mezi firmami velký zájem, nikoliv vysokoškoláky, kterým musí firmy zapojené do projektu vyplácet mzdu nejméně 38 500 Kč,“ říká prezident HK ČR Vladimír Dlouhý s tím, že návrh HK ČR na rozšíření projektu právě o tyto kvalifikované zaměstnance vláda smetla ze stolu a rozhodla se jít cestou navýšení kapacity vydávaných zaměstnaneckých víz na Ukrajině.

7

Teď se ukazuje, že to byla velká chyba. Ostatně už anketa HK ČR mezi podnikateli realizovaná v prosinci 2015 se zaměřením na zaměstnávání Ukrajinců po přepočtení na všechny zaměstnavatele ukázala, že české firmy jsou schopny přijmout 15 až 20 tisíc pracovníků z Ukrajiny a tedy vládou připravované limity jsou nedostačující. Přitom více než polovina firem dnes považuje nedostatek zaměstnanců za limitující faktor jejich růstu a shodují se, že pracovníci z Ukrajiny mohou tento problém vyřešit. „Stav zajištění pracovních sil se rapidně zhoršuje. Podle námi oslovených podniků je například v textilním průmyslu zájem o 1300 kvalifikovaných Ukrajinců,“ potvrzuje Stanislav Sedláček z Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK), podle něhož pokud stát není schopen urychlit přijímání zaměstnanců z Ukrajiny, měl by hledat odpověď na to, proč 415 tisícům se nezaměstnaným Čechům nevyplatí pracovat. „Tvrzení odborů o nízkých mzdách je liché. Firmy mají problém najít pracovníky i za vysoké mzdy,“ dodává. Příměrem a paradoxem tohoto pilotního projektu také je, že vláda kritizuje EU za její návrh směrnice o vysílání pracovníků, která stanovuje povinnost zaměstnavatele do ciziny vysílaného pracovníka odměňovat mzdou obvyklou v místě vysílání, ale sama stanovuje vysoké finanční limity pro zaměstnávání Ukrajinců, tedy 38 500 Kč. Řešením však není ani finanční a personální posílení vízového centra ve Lvově. Tímto krokem, který nedávno oznámil ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, se dle HK ČR pouze zvýší korupční potenciál v rámci VisaPointu na Ukrajině.

Hlavním tématem 28. sněmu Hospodářské komory ČR se staly překážky při podnikání Složitá a nepřehledná legislativa a nadměrná administrativní zátěž na bedrech podnikatelů se staly hlavním tématem 28. sněmu Hospodářské komory České republiky. Podnikatelé by ale mohli dostat do rukou nový elektronický nástroj PES, který by za ně administrativní a regulatorní povinnosti vůči státu v budoucnu pohlídal. „Právní elektronický systém pro podporu podnikání PES by mohl trvale přispívat k odstraňování nadměrné byrokratické zátěže podnikatelů. Chceme jím přispět k vytvoření předvídatelného a přátelského klimatu pro podnikání,“ řekl prezident HK ČR Vladimír Dlouhý během sněmu krátce poté, co zkritizoval vládu, že zhoršuje podmínky pro podnikání. „Cílem je, aby podnikatelé našli vše na jednom místě a z jednoho místa mohli plnění povinností vůči státu spravovat, aniž by se museli obávat, že na něco zapomenou,“ říká Dlouhý. Systém, který by mohl snížit zátěž podnikatelů stejně jako v minulosti CzechPointy, by mohl plně fungovat od roku 2018. Předseda vlády Bohuslav Sobotka ve svém projevu vyjádřil tomuto projektu svou podporu a dle svých slov už požádal ministra průmyslu a obchodu, aby prověřil možnosti implementace takového systému – jak legislativní, tak technickou. Zároveň jej požádal, aby

8

byla na ministerstvu zřízena pracovní skupina, která by řešila jeho návaznost na další informační systémy, které spravuje a provozuje stát. Dlouhý na sněmu prezentoval také další námět – jednu paušální daň, která by měla ulehčit život drobným podnikatelům, živnostníkům, které trápí souběžnost každoročního jarního podávání přiznání a přehledů finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, komunikace s každou z těchto institucí a konečně kontroly, které tyto úřady provádí u podnikatele nezávisle na sobě. „Jsme přesvědčení, že u drobných podnikatelů by stát měl umožnit sjednocení termínů povinností poplatníků, sjednotit sdružení u plateb daně a u obou povinných pojistných a soustředit komunikaci podnikatele se třemi institucemi, tedy finančním úřadem, správou sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnou do prostého kontaktu s finančním úřadem, který by vyinkasované prostředky podle zákonného klíče přeadresoval i zbylým dvěma institucím,“ uvedl Dlouhý.

INFORMACE Z ENERGETICKÉHO TŘEBÍČSKA Energetické Třebíčsko hledalo možnosti výstavby a financování jaderné elektrárny v Rusku a Bělorusku První týden v dubnu se uskutečnila na pozvání Rosatomu pracovní cesta zástupců Energetického Třebíčska do Ruska a Běloruska. Cílem cesty bylo setkání s ruským Atomstrojexportem a Rosatomem za účelem zjištění možností a procesů mezivládní dohody při výstavbě nových jaderných bloků. Zároveň delegace navštívila zastupitelský úřad v Moskvě a Minsku. V pondělí 4. dubna se česká delegace, vedená předsedou Energetického Třebíčska Vítězslavem Jonášem v doprovodu starosty Dukovan Miroslava Křišťála, starosty Rouchovan Vladimíra Černého, předsedy Okresní hospodářské komory Třebíč Richarda Horkého a předsedy Občanské bezpečnostní komise Aleše Johna setkala s velvyslancem v Rusku Vladimírem Remkem a jeho kolegy. „Seznámili jsme velvyslance s aktuální situací ohledně výstavby pátého bloku v Dukovanech a staven plnění úkolů Národního akčního plán pro jadernou energetiku. Hovořili jsme o tom, že zpoždění výstavby ohrožuje energetickou bezpečnost ČR a dopady pocítí český průmysl, výzkum a velmi silně region v okolí elektrárny“, popsal Jonáš. Maďarská cesta výstavby jaderné elektrárny je realizovatelná v Česku. Cesta tendrem na výběr bloků a dodavatele nevede k cíli. Všechny nové výstavby ve světě jsou řešeny mezivládními dohodami, nebo státním rozhodnutím. „Návratnost investice při současné metodice výpočtu a ceně silové elektřiny nevychází. Neuvažuje se s nepredikovatelnou cenou v době spouštění nového bloku. Výstavbu mezinárodní dohodou

9

lze zajistit efektivnost a financování stavby. Samozřejmě lze použít na všechny světové dodavatele. „Zajímali jsme se o tzv. maďarskou cestu výstavby jaderné elektrárny v Paksi. Výstavba bude zahájena v roce 2018, dodávka technologie bude na klíč od Rosatomu. Z 80% je výstavba financována Ruskem, z 20% Maďarskem. Maďarsko bude po zprovoznění elektrárny splácet výstavbu po dobu 21 let. Počítá se, že elektrárna bude zprovozněna v roce 2025,“ popisuje Jonáš a dodává, že tento způsob je realizovatelných v českých podmínkách. Na výstavbě jaderné elektrárny v Bělorusku se podílejí z 80% místní firmy. V Bělorusku je ve výstavbě jaderná elektrárna Ostrovec. Nachází se dvě hodiny cesty z Minsku. Jaderná elektrárna je dvacet kilometrů od města Ostrovec. V roce 2013 byl položen základní kámen, první blok bude spuštěný 2018. Pokud nedojde k dodržení termínů výstavby, jsou domluveny sankce milion dolarů za každý den zpoždění. V současné době je hotový trenažer a vycvičeno osm směn. „Na stavbě pracuje šest tisíc pracovníků, 80% prací dělají běloruské firmy. Přesně takovou účast českého průmyslu bych si představoval,“ shrnuje informace Richard Horký. Proces výstavby je řízen systémem multi D, který umožňuje řízení výstavby a časové plánování až na jednotlivé denní pracovní úkony a pracovníky. Díky tomu se daří plánovat a držet termíny. Je to velmi funkční systém, který je používán ve všech elektrárnách, které staví Rosatom. „Výsledkem je dodržení harmonogramu výstavby, minimální skladové hospodářství na stavbě, kvalita díla a pořádek,“ shrnuje předseda Občanské bezpečnostní komise Aleš John. „Mohli jsme se na vlastní oči přesvědčit, jak při stavbě vše funguje, jaký systém využívají a seznámili jsme se s harmonogramem výstavby a také investičním modelem,“ potvrdil Jonáš. Starosta Rouchovan Vladimír Černý a starosta Dukovan Miroslav Křišťál organizaci výstavby jaderné elektrárny velmi ocenili. Podle Křišťála je tento způsob možný také při výstavbě 5. bloku v Dukovanech. „Umím si představit, že přesně tento model by byl aplikovatelný na naše podmínky,“ zhodnotil Křišťál. Ruku v ruce s výstavbou jaderné elektrárny vyrůstá také nedaleké městečko Ostrovec, které mělo osm a půl tisíce obyvatel a s příchodem pracovníků elektrárny a jejich rodin se počítá s nárůstem do dvaceti tisíc obyvatel. Buduje se infrastruktura, staví se školky, školy, hřiště a také byty pro pracovníky,“ popsal Černý.

DOTAČNÍ INFORMACE Podpora odborného vzdělávání – POVEZ II Jaký problém projekt řeší? Projekt Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II (dále jen POVEZ II) se zabývá problematikou adaptability pracovní síly v podnicích na neustále se měnící situaci na trhu. Pro zvýšení konkurenceschopnosti a rozšíření činnosti musí zaměstnavatelé disponovat

10

kvalifikovanou pracovní silou. Projekt POVEZ II proto řeší jednak problém nesouladu mezi dovednostmi a kvalifikačními předpoklady nabízenými a požadovanými, tedy nedostatečnou flexibilitu pracovní síly (včetně flexibility profesní), a dále problém neochoty zaměstnavatelů investovat do vzdělávání vlastních zaměstnanců. Z monitoringu ÚP ČR přitom vyplývá, že zaměstnavatelé často nejsou spokojeni s kvalifikací nových zaměstnanců a nezřídka je přeškolují. S oživením ekonomiky a vyšší poptávkou po pracovní síle lze tedy při strnulém systému počátečního vzdělávání očekávat prohloubení tohoto problému, který pomáhá řešit právě předkládaný projekt. Pro koho je projekt určen? Cílovou skupinou projektu jsou zaměstnavatelé ve smyslu § 7 Zákoníku práce, a to prostřednictvím svých zaměstnanců či potenciálně nových zaměstnanců. Cílovou skupinou jsou rovněž fyzické osoby – OSVČ a nestátní neziskové organizace. Kdo se projektu nemůže účastnit? Příspěvek nebude možné poskytnout žadatelům, jimž nelze poskytovat příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) a rovněž těm, kteří již čerpají finanční prostředky z veřejných zdrojů na stejný účel, případně těm zaměstnavatelům, u nichž to vylučují pravidla poskytování veřejné podpory. Vyloučeni jsou rovněž zaměstnavatelé, kteří mají sídlo na území hl. m. Prahy (zapojit se však mohou pobočky stejného zaměstnavatele sídlící mimo území hl. m. Prahy). Jaké jsou formy podpory? Zaměstnavatelům bude umožněno získat příspěvek na vzdělávání svých zaměstnanců a refundaci jejich mezd po dobu školení. Příspěvek na vzdělávání Zaměstnavateli bude hrazeno určité procento nákladů vynaložených na odborný rozvoj zaměstnanců zapojených do projektu. Výše poskytovaného příspěvku se bude odvíjet dle pravidel poskytování veřejné podpory de minimis a blokové výjimky. Vzdělávání bude realizováno na území ČR, případně mimo ČR, pro zaměstnance provozoven zaměstnavatele (s výjimkou provozoven na území Hlavního města Prahy), kteří jsou občany ČR, EU/EHP a Švýcarska či pro občany třetích zemí s trvalým pobytem na území ČR. Vzdělávání bude moci být zajištěno: 1. externím vzdělávacím zařízením (uznatelným nákladem bude pouze kurzovné), 2. interními lektory zaměstnavatele (uznatelným budou mzdové náklady lektora, který zajišťuje odborný rozvoj. Příspěvek bude odpovídat skutečně vynaloženým mzdovým nákladům lektora podle evidence vzdělávací aktivity (či obdobného dokumentu) za

11

dobu lektorské činnosti (počet hodin) v rámci vzdělávací aktivity, na kterou je příspěvek poskytnut. Proplácený příspěvek však bude omezen maximální hodinovou sazbou, která bude v projektu uznatelná. Stanovený limit bude vycházet z průměrného výdělku vnitropodnikových lektorů v ČR. Vzdělávání bude moci být realizováno jako vzdělávání obecné i specifické a to jak v akreditovaných, tak neakreditovaných kurzech. Rovněž bude umožněno realizovat vzdělávání přímo na pracovišti zaměstnavatele, a to včetně praktické přípravy. Mzdové náklady Zaměstnavateli bude poskytován příspěvek na úhradu mzdových nákladů, které vynaloží na vzdělávané zaměstnance za dobu jejich účasti na odborném rozvoji. Jaká je návaznost na jiné projekty? Projekt POVEZ II navazuje na sérii projektů, jež jsou v ČR realizovány od r. 2009 s cílem podpořit odborný rozvoj zaměstnanců. Přímo navazuje na projekt POVEZ a nahrazuje projekt "Vzdělávejte se pro růst!", které se osvědčily jako nástroje podpory dalšího vzdělávání a posilování konkurenceschopnosti pracovní síly na trhu práce v ČR. Hlavní změny oproti projektu POVEZ v OP LZZ •

Zmírnění podmínek pro vstup do projektu (nedokládá se žádná výsledovka, nejsou podporovaní zaměstnavatelé dle CZ-NACE, dokládají se především bezdlužnosti)

•

15% spolufinancování vzdělávací aktivity ze strany zaměstnavatele

•

Zapojení potenciálních nových zaměstnanců

•

Bodové zvýhodnění zaměstnanců ve věku 54+

•

Vzdělávání musí být zahájeno do 6 měsíců od schválení žádosti

•

Žádosti bude možné podávat i elektronicky přes datovou schránku

Příjem žádostí Příjem žádostí byl zahájen 31. 3. 2016. http://portal.mpsv.cz/upcr/esf/celorep/povez-ii

Podnikové vzdělávání zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo v rámci Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) výzvu č. 043 „Podnikové vzdělávání zaměstnanců“.

12

Firmy i OSVČ se mohou ucházet o příspěvek od 500 tisíc až do 10 milionů korun na úhradu nákladů spojených s rozvojem lidských zdrojů. Zvýhodněni budou menší zaměstnavatelé a ti, kteří sídlí v hospodářsky problémových regionech. Příspěvek je možné získat na jazykové vzdělávání, obecné a specializované IT kurzy, tzv. měkké a manažerské dovednosti, účetní, ekonomické a právní kurzy a také na technické a jiné odborné vzdělávání. Podporováno bude i vzdělávání prostřednictvím interních lektorů. „Tato výzva je v mnoha ohledech inovativní. Nejenže si žadatel může předem zjistit, jestli má jeho projekt vůbec šanci uspět; mnohem jednodušší bude i jeho samotná administrace. Díky jednotkovým nákladům, kdy u každé oblasti vzdělávání řídicí orgán OPZ stanovil pevnou částku odpovídající nákladům na jednu hodinu vzdělávání za jednoho zaměstnance, odpadne nutnost dokládat účetní doklady, přehledové tabulky, pracovní výkazy, výpisy z bankovních účtů apod.,“ doplnil náměstek pro ekonomiku a evropské fondy Martin Kučera. „U podpořených projektů se zaměříme na kontrolu průběhu aktivit na rozdíl od opakované kontroly účetních dokladů,“ dodal. Pro tuto výzvu jsou oprávněnými žadateli: •

Zaměstnavatelé - Obchodní korporace, obchodní společnosti, družstva

•

Státní podnik

•

OSVČ

•

Právnické osoby vykonávající podnikatelskou činnost zřízené zvláštním zákonem

Minimální výše celkových způsobilých výdajů projektu je 500 000 CZK, maximální výše způsobilých výdajů projektu je 10 000 000 CZK. Datum zahájení příjmu žádosti o podporu - 1. 7. 2016, 4:00 hod. Datum ukončení příjmu žádostí o podporu - 31. 8. 2016, 17:00 hod. V rámci činnosti OHK Třebíč Vám rádi poskytneme dotační poradenství včetně zpracování žádosti.

PŘEDSTAVUJEME ČLENY OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY TŘEBÍČ DISTING S. R. O. „Začali jsme v roce 1994 výrobou pracovních oděvů, to byla moje parketa, původním povoláním jsem oděvářka. Absolvovala jsem Střední průmyslovou školu oděvní v Prostějově, zažila jsem OP Prostějov v plné síle, a tam jsem získala nejvíc praxe. Poté jsem studovala na

13

Vysoké škole strojní a textilní v Liberci, na textilní fakultě oděvní směr, se zaměřením na stroje a technologii,“ začala svůj příběh Marie Cafourková. V Moravském Krumlově si zřídila zakázkové krejčovství. Měla jsem strašně moc zakázek, když byly hody, tak jsem ještě ráno roznášela šaty po vesnici. „Jednoho krásného dne přišla zákaznice a řekla, tebe je tady škoda a dala mi kontakt na mého bývalého spolužáka, který šije pracovní oděvy pro německé zdravotnictví,“ vzpomíná Cafourková. Do půl roku zřídili šicí dílnu pro sériovou výrobu pracovních oděvů pro německé zdravotnictví. Dali si požadavek na Úřad práce na dvacet pět lidí. Nejprve šili kapsy na montérky… Pro jadernou elektrárnu šili nejdříve kapsy na montérky a do kontrolovaného pásma bíle trenýrky. „Tenkrát se nedalo ještě vše sehnat jako dnes. Tak jsme jim to šila na zakázku. Pak přišel kolega Sázavský, který mě znal z muziky, měl prostor a nějaké šicí stroje tady v Dukovanech. Byl rok 1994 a začali jsme fungovat jako sdružení fyzických osob Cafourková – Sázavský,“ vypráví Marie Cafourková. Pak přišla zakázka pro rakouskou firmu, šili pro ně kalhotové oděvy. „V roce 1996 jsme zažili první obrovskou druhotnou platební neschopnost. Právě firma z Rakouska platila vždy a na čas, jednou však zavolali, že se platba zpozdila a pošlou ji hned příští týden. Bohužel platba nedorazila, nakonec z toho byl měsíc. Stále jsme pro ně šili z jejich starých zásob, nic nám neřekli. Třetí měsíc po nedoručené platbě, jsme se dozvěděli, že firma totálně zkrachovala. Nám tady zbylo v roce 1996 čtyřicet šicích stroj, které jsme pak už nevrátili. V té době už jsme trochu uměla zakázky sehnat, ale dostali jsme se do obrovské finančních potíží. A tuto nepříjemnou zkušenost jsme odbourávali neuvěřitelných šest až sedm let,“ vypráví současná jednatelka Cafourková při prohlídce provozu, kde přes deset žen u strojů sestavuje konektory do automobilů a pokračuje: „V roce 1998 bylo vypsáno výběrové řízení na zakázky pro ČEZ. Protože v té době jsme pro ně už dost šili a dala jsem si hodně práce s nabídkou, zakázku jsme vyhráli. Bylo to v obrovské konkurenci dalších množství firem. …dnes mají „jadernou“ žlutou kombinézu zapsanou jako chráněný průmyslový vzor V první fázi pro ČEZ šili pracovní oděvy pro sekundární okruh, primární okruh a pro laboratoře. Jsou to ty šedé obleky, které se nosí v elektrárně doteď. Hlavní oděv byl pro kontrolované pásmo ve žluté barvě. Tato barva spadá do normy 471, to znamená se zvýrazněnou viditelností. DISTING dal dohromady první kombinézu, tento model fungoval minimálně šest a osm let. Poté kombinézu inovovali a v roce 2012 si ji nechali zapsat na Úřad průmyslového vlastnictví jako chráněny vzor. V roce 2013 se ji podařilo opět inovovat. Kladli důraz na fyziologický komfort nositele. Lidé v kontrolním pásmu pracují ve vysokých teplotách a neexistuje jiná varianta, než ta, že si tu kombinézu musí obléct. Musí být přizpůsobená tak, aby v ní měli pohodlí. „Zvolili jsme třeba jiný typ rukávu. Místo hlavicového, jsme udělali klínové rukávy. A v podpaží jsme dali dva úplety, aby když zvednete ruku, to pružilo a bylo prodyšné. Další novinka je, že jsme do zadního dílu kombinézy vložili

14

neobvykle v příčném směru také úplet. Má podobnou funkci jako vylepšené rukávy, když se ohnete tak vás to netáhne v rozkroku,“ ukazuje na kombinézu Cafourková a podává ji Petru Škarabelovi. Tato zakázka je postavila na nohy. Supermoderní střihárna šetří čas a eliminuje chyby V roce 2014 se DISTINGu podařilo pořídit supermoderní stříhárnu. Bylo to vlastně i nutností, protože jak skončilo OP Prostějov, tak byl velký problém najít někoho, kdo by práci střihače zvládnul. „Plně automatická stříhárna byl můj sen už dávno, ale nebyly na to finanční prostředky ani vhodná doba,“ ukazuje na dlouhý stroj ve speciální dílně. Český trh tenkrát zaplavily levné oděvy z východu, kterým se nadalo konkurovat. Až v posledních dvou třech letech došlo k oživení a nárůstu zakázek v oděvní oblasti, tak DISTING „šel do toho“, a střihárnu s částečným financováním z dotačního programu „Inovace“ pořídil. Jde o velmi moderní stříhárnu, která funguje na podobném principu současných CNC strojů. V kanceláři na PC ve speciálním programu vytvoří střihové konstrukce, v dalším polohovacím programu sestaví polohové plány a po síti pošlu soubory do cutteru. Ten pak obsluhují zaškolení zaměstnanci, kteří navrství tkaninu a spustí plně automatický výřez dílů – už bez kreslení střihů na látku, a hlavně bez rizika úrazu. Tím se ušetří nejen hodně času, ale také materiálu, a hlavně se vyloučí i možnost udělat chybu. Výřez je naprosto přesný. „Šicí dílnu máme vybavenou vlastními stroji. Používáme jedno jehlové stroje převážně značky JUKI, dále máme několik speciálních strojů, automatů a poloautomatů. V letošním roce máme v plánu obnovit strojní vybavení šicí dílny za nové moderní výkonnější a přesnější stroje. Opět chceme využít i dotací, tentokrát z programu Technologie,“ plánuje Cafourková a zavírá dveře do dílny.

15

PŘEDSTAVUJEME NOVÉHO ČLENA DOZORČÍ RADY ČEZ, a. s.

Ing. František Vágner Narodil se ve východních Čechách. A ačkoliv se do rodné vísky rád a často vrací, už dlouho se považuje za „Třebičáka“. S tímto regionem svůj život spojil, když hned po absolvování Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské nastoupil do rozestavěné dukovanské elektrárny, kde osobně „prošel“ každé zákoutí, každou dostupnou technologii. Následná odborná stáž ve slovenské JE Bohunice doplnila znalosti o provozu.

V EDU pracoval na různých pozicích v oblasti radiochemie, spektrometrie záření, radiační ochrany a charakterizace radioaktivních odpadů. Po roce 1989 zastával funkci vedoucího oddělení technické podpory. Dosud považuje za obrovskou příležitost, že mohl pracovat v provozu, kde se v té době instalovaly nejnovější technologie. Z těchto zkušeností čerpá po celý svůj profesní život. Po revoluci se otevřely nové možnosti a pan Vágner se rozhodl pro vlastní podnikání (slovo „výzva“ tehdy ještě nebylo zprofanované). V roce 1991 založil firmu ENVIRO s.r.o., v níž působil jako ředitel a jednatel společnosti. Ta se zabývala dodávkami měřicích a informačních systémů, počítačových sítí, vývojem software. V roce 1995 pak založil společnost ENVINET s.r.o., kde vykonával funkci ředitele a jednatele. Kromě dodávek měřicích a informačních systémů rozšířil rozsah podnikání o servisní a technickou podporu chemických, radiochemických a dozimetrických laboratoří v jaderných elektrárnách, včetně dodávek příslušných přístrojů a systémů. Zde i nadále po celých 20 let

16

využíval znalostí nabytých ve svém prvním zaměstnání. K těm se postupně přidávaly rostoucí zkušenosti podnikatele a manažera. Po sloučení s dalšími subjekty byla firma v listopadu roku 1997 transformována na akciovou společnost, kde František Vágner byl nejen majoritním vlastníkem, ale také až do roku 2015 zastával funkci předsedy představenstva a generálního ředitele. Po celou dobu svého aktivního působení ve společnosti byl František Vágner neúnavným hnacím motorem složitého mechanizmu, kterým firma o více než 250 zaměstnancích bezesporu je. Osobně řídil řadu velkých mezinárodních projektů v oblasti vývoje specializovaných radiometrických přístrojů, gamaspektrometrických měření, charakterizace radioaktivních odpadů. Pod vedením Františka Vágnera získala firma řadu ocenění, například v soutěži Firma roku. Sám obdržel čestný titul Manažer odvětví v celorepublikovém hodnocení. Je členem České nukleární společnosti, České společnosti ochrany před zářením, dlouhá léta působil v představenstvu Okresní hospodářské komory Třebíč. Je významnou osobností v rámci působnosti Sdružení Energetické Třebíčsko. V roce 2013 se stal ENVINET součástí mezinárodní skupiny Nuvia, jaderné divize nadnárodní společnosti VINCI, světového lídra v oblasti specializovaného inženýringu. V lednu 2016 změnila společnost jméno na NUVIA a.s. František Vágner předal žezlo „nejvyššího“ mladšímu kolegovi. Novému vlastníkovi ale slíbil, že ve společnosti zůstane coby externí poradce, především při řešení rozsáhlých zahraničních projektů v jaderné oblasti. Být nejvyšším manažerem úspěšné prosperující firmy pro něj vždy znamenalo velkou motivaci a zodpovědnost. Při své práci považuje za naprosto nezbytné jít osobním příkladem, pracovat s maximálním nasazením, neustále se vzdělávat, vážit si zákazníka, spolupracovníků i sám sebe. Klíčovým faktorem je pro něj loajalita k firmě a sounáležitost s kolegy. V červnu 2016 byl František Vágner nominován a posléze zvolen do Dozorčí rady ČEZ, a. s. Nabízí se přirovnání: zda nominace do DR ČEZ není pro pana Vágnera takové profesní Kilimandžáro. V den svých šedesátých narozenin totiž na vrchol skutečného Kilimandžára vystoupal. V každém případě nás nenechá na pochybách, že i tuto funkci bude vykonávat s maximálním nasazením. Text: Larisa Dubská

17

PORTÁL NABÍDEK A POPTÁVEK

18

PORTÁL NABÍDEK A POPTÁVEK

19

PORTÁL NABÍDEK A POPTÁVEK

20

PORTÁL NABÍDEK A POPTÁVEK

Třebíčská firma DIGITAL ACTION s.r.o. hledá nové kolegy do týmu, na pozice: -

servisní technik počítačů a sítí (2x) WEB designer PHP, MySQL (1x) administrativní pracovnice (1x)

Životopisy zasílejte na email: [email protected]

21