Zpravodaj obce Lhota u Vsetína 4/2008
1
Obsah Historie obce ................................................................................ 3 Ze života školy ............................................................................. 3 Pochod broučků ........................................................................... 4 140 let dobrovolné požární ochrany .............................................. 5 Společenská kronika .................................................................... 5 Druhý rok volebního období 2006 - 2010 ..................................... 6 Příprava výstavby splaškové kanalizace ........................................ 6 Myslivecké sdružení Stráň ............................................................ 7 Fotbalová sezóna 2008/2009 ........................................................ 7 Z úřední desky ............................................................................. 8 Vánoce na VALAŠSKU .................................................................. 9 Přání k Vánocům a Novému roku ................................................10 Inzerce ........................................................................................11
Zpravodaj obce Lhota u Vsetína Vydává: Obecní úřad ve Lhotě u Vsetína Evidenční číslo: MK ČR E 14773 Náklad: 250 výtisků
2
Historie obce V tomto příspěvku se dotkneme historie naší obce, jak ji viděl školní kronikář a řídící učitel Antonín Šabacký, který podal ve své školní kronice obraz Lhoty u Vsetína v 80. letech 19. století. Antonín Šabacký říká: „Většina obyvatelstva zdejšího zaměstnává se při hospodaření na poli, ale půda zdejší je méně úrodná a podnebí drsnější, takže výtěžek pro rolníka z jeho polností nestačí na vyživení rodiny a potřebného dobytka. Nejvíce se u nás pěstují tyto plodiny: žito (pšenice), réž, ječmen, oves, suržice (réž se žitem), míšenina (ječmen se žitem), troják (žito, réž, ječmen) a zemáky. Z dobytka chovají rolníci krávy, voly, koně a ovce; většina obyvatel obdělává své pozemky kravami. Koní se chová méně od té doby, co byla vystavena železnice na Vsetín. Rolníci, kteří mají koně, vedou obchod s deskami a šindelem, jezdívají do Holešova, Kroměříže, Hradiště, Strážnice, Hodonína, často i do Uher. Nazpět přivážejí rozličné zásilky obchodníkům a továrníkům na Vsetín a pro svoje hospodářství potřebné věci jako slámu pro dobytek, kterou nakoupili na Dolňákoch (Slovácko). Ve Lhotě provozoval povoznictví především Josef Goláň č.p. 66. Mnoho obyvatel zdejších hledá si obživu po Moravě, Uhrách, Čechách i v Německu; prodávají křiváky, brousky a rozličné zboží ocelové i dřevěné. S Goláňovýma jezdil často prodávat křiváky Jozef Urban (Vašků) a Jaroslav Sucháček jezdil na jih s osélkama. Mnoho lidí, zvláště mladších, hledá výživu v továrnách na nábytek ve Vsetíně, někteří docházejí denně
pěšky na Vsetín, jiní si berou práci domů. Nával do továren je veliký, takže sedlák těžko shání čeledína nebo služku. Přičinlivý dělník vydělá v továrně i více než 1 zl. denně. Stavení nejsou stavěna těsně vedle sebe, některá roztroušena od sebe po návrších i půl hodiny cesty od sebe. Chalupy téměř všecky ze dřeva jsou stavěny a neobíleny. Teprve v nynějších letech staví zámožnější občané své příbytky z kamene a cihel. Roku 1888 postavili své příbytky z cihel Pavel Mikulec č.p. 15, Martin Černota č.p. 16 a Jan Zeťák č.p. 103. Kromě těchto jsou ve Lhotě v roce 1889 ještě tato zděná stavení: škola, hostinec u Valchařů č.p. 20, hostinec u Marie Vráblíkové č.p. 4, mlýn Josefa Lukáše č.p. 81, chalupa Jana Bakovce č.p. 3, Josefa Zbranka č.p. 9 a Josefa Duška č.p. 18. Všechny chalupy dřevěné jsou stavěny podle jednoho rázu a také ve všech jest stejné zařízení. Nábytku jest poskrovnu: v jizbě v pravém koutě ode dveří je pec, při ní zepředu kamna. Dříve býval při peci kútek, kde se na ohništi topilo a vařilo. kuchyně ve staveních nebyly. V levém koutě zepředu stál stůl, za ním v koutě 2 dlouhé lavy, naproti stolu postel. V komůrce jest súsek (truhla) na mouku, bečka na zelí a příhrada na zemáky. Truhly se šatstvem svátečním i s penězi uhospodařenými (ušetřenými) jsou na půdě.“ V příštím čísle se podíváme na valašský kroj a obyčeje lidí. Mgr.
Josef
Goláň
Ze života školy Od začátku školního roku již uplynuly více jak tři měsíce a tak se již ve škole odehrálo mnoho zajímavého. Tradiční podzimní akcí bylo pouštění draků, kterého se mimo dětí z mateřské školy a školní družiny účastnili také mnozí rodiče. Vítr pěkně foukal a draci létali opravdu vysoko. Novou akcí, kterou jsme letos poprvé zařadili do školního programu byl pochod broučků. U školy se nás sešlo opravdu veliké množství dětí s rodiči a s rozsvícenými lampióny jsme doputovali k obecnímu úřadu, kde nás přivítal zástupce obce pan Goláň. Viděli jsme také dvě divadelní vystoupení. S představením „o Krtkovi“ k nám zavítalo maňáskové divadlo R. Horákové z Hodonína. Dozvěděli jsme se
mnohé o kamarádství, vzájemné pomoci, ale i o dopravní výchově a ekologii. S neméně zajímavým a veselým programem přijelo i „Divadélko pro školy“ z Hradce Králové, které nás ve svém vystoupení pod názvem „Pohádky z našeho statku“ zavedlo spolu s pejskem Voříškem na venkovský statek a společně s dětmi jsme pátrali po zloději slepic a učili se řeči jednotlivých zvířat. V předvánočním čase nás navštívil také Mikuláš s čertem a andělem (viz foto), který spravedlivě vážil všechny naše dobré i špatné skutky. Odměnou dětem za chvilku strachu z jinak hodného čertíka byla nadílka, jejíž každoročním sponzorem je paní Karla Obadalová. V posledním předvánočním týdnu nás ještě čeká vánoční kutění v Alcedu a vánoční besídky. Krátkým programem
3
popřejí školáci a kroužek hry na flétnu příjemné prožití nadcházejících svátků lhotským seniorům na pravidelném setkání se zástupci obce. K příjemnému prožití vánočních svátků a přání všeho nejlepšího do nového
roku všem obyvatelům obce se připojují i zaměstnanci školy ve Lhotě. Mgr. Miroslav Kurtin, ředitel školy
Pochod broučků V pátek 7. listopadu se poprvé uskutečnil v naší obci „Pochod broučků.“ Tento lampiónový průvod pro děti uspořádali pracovníci lhotské školy a školky. Začátek byl naplánován na pátou hodinu odpolední, kdy už v tuto roční dobu je venku tma a tudíž „broučci se světýlky“ se mohli vydat od budovy školy průvodem až k Obecnímu úřadu. Na cestu jim z místního rozhlasu hrály dětské písničky a i kolem cesty se objevovali známí a kamarádi, kteří
dlouhému průvodu zamávali. Celé procesí asi padesáti dětí a minimálně stejného počtu doprovodu dospělých pozdravil u Obecního úřadu místostarosta Lhoty u Vsetína Mgr.Goláň. Vysoká účast nejen dětí ze školy a školky, ale i těch, kteří do ní teprve půjdou, rodičů, babiček, dědečků a ostatních všechny potěšila a dává určitě dobrý základ pro vytvoření nové tradice v naší obci.
Odkaz na více fotografií najdete v článku na internetových stránkách www.lhotauvsetina.cz. Text a foto: Miroslav Kašpar
4
140 let dobrovolné požární ochrany ( 1864 – 2004 ) Úvod Historie vždy měla a stále má svůj veliký význam. Popisuje jevy, objevuje souvislosti a zákonitosti, které mají význam nejen pro přítomnost, ale i pro budoucnost. Uplynulých 140 let zaznamenalo mnohé změny na poli požární ochrany. Dnešní, ale i budoucí práce dobrovolných hasičů by nebyla myslitelná bez tradic, které získala již v době svého vzniku. Jejich nositeli byli a jsou uznávaní lidé různého věku, původu či vzdělání. Z velkých tradic vstupuje do popředí idea humanismu a tradice staré sousedské vzájemnosti - chránit bližního svého. Pomoc postiženému, společná práce pro dobro a prospěch celku jsou dnes stejně platným zákonem jako tomu bylo v minulosti. Hluboké kořeny má i smysl pro povinnost, vysoký stupeň připravenosti a péče o techniku, v dřívějších dobách získávanou za tak velkých obětí. Vznik a počátky požární ochrany Abychom správně pochopili význam vzniku dobrovolné požární ochrany, bude nutné se podívat hluboko zpět do minulosti. Oheň měl v celém průběhu dějin pro člověka a jeho hospodářský i společenský život nesmírný význam. Poskytoval mu teplo, chránil ho před dravou zvěří, dal mu možnost připravovat si pokrmy, pomáhal mu mýtit lesy a měnit je v úrodná pole, tavit rudu a vyrábět kovové nástroje. Nebezpečí ohně se projevilo v tom okamžiku, kdy se změnil v požár, ničící výsledky lidské práce.
Na přelomu 9. a 10. století byly ještě české i slovenské země řídce osídleny a hojně zalesněny. Hlavním zdrojem obživy obyvatelstva bylo zemědělství. Ve vsích, podhradích a tvrzích feudálů se rozvíjely základní druhy řemeslné výroby. Nejvýznamnějším rysem 13. a poloviny 14. století je rozmach kolonizace, kdy se na malých plochách koncentruje množství lidí, obytných a hospodářských budov. Vyrostla města, v nichž se valná část obyvatelstva zabývala řemeslnou malovýrobou. Příslušníci jednotlivých řemesel se sdružovali v cechy, kterým v dalším průběhu připadla důležitá úloha při hašení. Valná většina městských i venkovských domů bývala buď celá dřevěná nebo měla střechy kryté šindelem. Na půdách, v průjezdech a na dvorech bylo množství sena, slámy, dříví a jiných snadno hořlavých látek. Pro obyvatelstvo těchto osad bývaly požáry velikým nebezpečím. Nedostatek vody, malé znalosti lidí, kteří se požár snažili uhasit, nedostatek hasebního nářadí, to vše vedlo k tomu, že oheň často zničil celá města i vesnice, která se potom z tohoto neštěstí nemohla dlouho vzpamatovat. Aby se zabránilo vzniku požárů a do jejich hašení se zanesl řád, vznikaly první stručné směrnice. (Pokračování v dalším čísle zpravodaje) Ondřej Zezula, jednatel SDH
Společenská kronika Životní jubilea: Září Fojtů Jaroslav Urbanová Ludmila
78 let 75 let
Říjen Lukášová Jitřenka Šaláková Eliška Mikulec Jiří Váňová Lydie
82 75 75 80
let let let let
Listopad Zelinková Bedřiška Hurtová Emilie Malučká Pavla Hrádek Antonín Matošková Jarmila Volčíková Ludmila Obadalová Vlasta
81 82 82 96 79 81 97
Prosinec Černota Josef Matějů Františka Zárubová Veronika
87 let 81 let 90 let
let let let let let let let
Všem jubilantům přejeme hodně zdraví a osobní spokojenosti v dalším životě. Odhlášeni: Září Hučík David
Říjen Šťastný Roman
5
Přihlášeni: Říjen Zicha Jakub K 30. listopadu 2008 měla obec Lhota u Vsetína 766 obyvatel.
Druhý rok volebního období 2006 - 2010 Ačkoliv se zatím nepodařilo získat dotace na rozhodující investiční a neinvestiční akce plánované realizovat v roce 2008, mohu konstatovat, že na převážnou část těchto akcí jsou vyřízena stavební povolení, jsou vyhotoveny projektové dokumentace, studie a další nezbytné dokumentace potřebné k jejich realizaci (energetický audit apod.). Bez ohledu na tuto nepříznivou realitu se život a rozvoj obce nezastavil. Dokladem toho jsou následující akce dílčího charakteru, které nepochybně zlepší a usnadní život našich občanů. Za zmínku stojí osvětlení víceúčelového hřiště u základní a mateřské školy, které umožní využití tohoto hřiště i ve večerních hodinách po setmění. Náklady na osvětlení činily 215 00,- Kč. Hřiště bylo ještě vybaveno floorbalovými brankami v ceně 8 450,- Kč. Naše obec je členem Sdružení mikroregionu Vsetínsko, kde jako ostatní členové máme povinnost přispívat na přípravné práce týkající se II. etapy „Čisté řeky Bečvy“ splašková kanalizace. V letošním roce došlo k montáži, úpravě a obnově vedení veřejného osvětlení „U Stavokovu“, „Morava betonu“ a „U Tomků“, které financovala obec z vlastních prostředků ve výši 55 857,- Kč. Byl pořízen nový hlavní elektrický rozvaděč veřejného osvětlení u památníku obětí I. a II. světové války. Bylo provedeno také rozšíření veřejného elektrického osvětlení v Hořansku „Na Hranici“ za 12 400,- Kč.
Dále byla letos zhotovena nová informační tabule u zastávky Obec – střed, komplex dřevěného stolu se dvěma lavicemi, který bude umístěn na pozemku obce poblíž silnice I/69. Za zmínku také stojí skutečnost, že obec získala bezúplatně do svého vlastnictví státní pozemky na obou stranách silnice I/69 u zastávky Obec – střed. Obec v letošním roce uhradila částku 251 000,- Kč jako V. splátku I. stavby vodovodu Sdružení obcí Syrákov, která byla vybudována v prvních letech po obnovení obce. Z vlastních prostředků obce bylo provedeno rozšíření projektové dokumentace kanalizace včetně výškopisů a polohopisu v ceně 24 400,- Kč. Dále byla dovybavena místní knihovna novými knihami a místnost obecního rozhlasu novým stolem k internetu. Místnosti družiny a mateřské školy byly vybaveny nábytkem a koberci. Jednotka Sboru dobrovolných hasičů obce byla vybavena čerpadlem Honda v ceně 35 000,Kč. U autobusové zastávky ve směru na Vsetín byl vybudován chodník, čímž se zlepšilo nastupování do autobusů. Výše uvedený výčet nezahrnuje všechny aktivity obce, ale pouze jejich část, která je pro občany zajímavá. Doufám, že v příštím roce získá naše obec dotace, na jejichž podkladě bude možno podstatnou část záměrů obce provést. Jan Tkadlec, starosta
Příprava výstavby splaškové kanalizace Jak jsme Vás již informovali, výstavbu splaškové kanalizace připravujeme spolu s dalšími městy a obcemi v rámci projektu Čistá řeka Bečva II. etapa. Každá z 16 obcí na počátku připravovala samostatně projekty splaškových kanalizací pro územní rozhodnutí včetně jeho vyřízení. Pro zajištění financování byly dohodnuty další postupy prostřednictvím Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (dále SOMV), které realizovalo a uvedlo do provozu projekt Čistá řeka Bečva I. etapa. První etapa
projektu Čistá řeka Bečva zahrnovala finančně a technicky nejnáročnější stavby s výrazným dopadem na ochranu životního prostředí. Je považována za průkopnickou nejen v rámci České republiky, a to zejména díky řešení čištění odpadních vod v rámci uceleného povodí řeky Vsetínské a Rožnovské Bečvy, ale také pro vytvoření předpokladů pro řešení odkanalizování dalších obcí v rámci druhé etapy. SOMV zabezpečilo financování první etapy zejména z dotace EU fondu ISPA. Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko jako investor druhé etapy projektu Čisté řeky
6
Bečvy usiluje o spolufinancování pomocí Fondu soudržnosti. Celkové náklady projektu Čistá řeka Bečva II. etapa se odhadují na 60 mil. EUR. Právě financování projektu jednotlivými obcemi, resp. jejich podíl dofinancování, je mimořádně důležitý, protože obce se nemohou nadměrně a na dlouhou dobu zadlužovat. Začátkem roku 2008 byla totiž upravena metodika určování podílu dotací a tím i dofinancování projektu. Vzhledem k tomu, že předseda SOMV Ing. Kudlík doposud nedostal přesná pravidla financování druhé etapy Čisté řeky Bečvy, nemůže podepsat závazek financování na přihlášce do EU. Vyjasnění těchto pravidel je očekáváno v prosinci 2008. Teprve pak bude projekt pokračovat. Dosavadní časový průběh realizace projektů Čistá řeka Bečva II. etapa byla ovlivněna i požadavkem důkladného prověření všech projektu kanalizací zejména z hlediska efektivity vynaložených finančních prostředků na počty připojených obyvatel. Vzhledem k výsledkům analýz musely být některé projekty odkanalizování obcí korigovány o kanalizační větve, které
nevyhověly. Tyto práce byly časově velmi náročné a proto teprve ve druhé polovině roku 2008 pokračovaly práce na žádosti za účelem získání příslibu dotace z evropských prostředků. Na základě toho jsme byli na setkání starostů dne 13.11.2008 předsedou SOMV Ing. Kudlíkem informování o dalším předpokládaném harmonogramu. V prvním čtvrtletí roku 2009 se předpokládá dokončení žádosti k EU o finanční podporu a ve druhém čtvrtletí bude vypsáno výběrové řízení na vypracování projektů pro stavební povolení a zhotovení projektů. Po získání stavebních povolení budou vypracovány tzv. „tendrové dokumentace“ pro organizování výběru zhotovitele splaškových kanalizací obcí. Tato etapa je mimořádně důležitá, neboť podle zkušeností z I. etapy projektu se dá očekávat nezanedbatelná úspora finančních prostředků na realizaci staveb oproti rozpočtovým nákladům. Při dodržení časového harmonogramu výše uvedených kroků se předpokládá zahájení stavebních prací ve druhém pololetí 2010. Jan Tkadlec, starosta Ing. Josef Daniš
Myslivecké sdružení Stráň V roce 2008 se výrazně zlepšila spolupráce s Obecním úřadem. Obec se podílela více na materiálním zajištění myslivců. Myslivecké sdružení se staralo poctivě o krmení zvěře, i když zima byla v tomto roce mírná, provádělo honební činnost, likvidovalo nemocné lišky. V měsíci únoru uspořádalo velmi zdařilý ples s bohatou tombolou. Občané Lhoty se dobře bavili až do časných ranních hodin. Myslivecký ples se stává ve Lhotě již tradicí. V červenci uspořádalo Myslivecké sdružení Stráň pro děti Dětský den s různými hrami a sladkými odměnami pro
vítěze. Ve večerních hodinách se konala taneční zábava s výtečným srnčím gulášem a pečeným masem z divočáka se zelím. Tato akce přispěla k soudržnosti občanů Lhoty. Pro majitele pozemků uvařilo myslivecké sdružení u Jakšíků v říjnu srnčí guláš. Škoda, že na tuto akci nepřišlo více lidí. Za materiálního přispění OÚ ve Lhotě se podařilo zrealizovat myslivcům částečné zastřešení výletiště u obecního úřadu. Zastřešena pergola umožní občanům schovat se během taneční zábavy při nepříznivém počasí. Za MS Stráň: Pavel Mikulík
Fotbalová sezóna 2008 /2009 Muži: Toto mužstvo figuruje po podzimní části až na předposledním 13. místě s 8 body. Poslední mužstvo Hrachovec má také 8 bodů. Naše mužstvo ztrácí na „zónu záchrany“ min. 5 bodů. Tato tíživá situace je způsobena především absencí několika hráčů (Juřica, Lukáš M.) a odchodem klíčových hráčů v minulé sezóně (Zezulka, Radim Dobeš atd.).
Do mužstva se začleňují noví hráči, především z dorostu: R. Michálek, M. Chromčák, L. Bolf a další. Mužstvo trénuje i nadále p. Kulhaj, vedoucím mužstva je p. Černota. Dorost: Mužstvo dorostu je po podzimní části na 4. místě s 16 body. Ztráta na 1. místo je 7 bodů. Od mužstva se po podzimu očekávalo lepší umístění, ale z důvodu absence
7
některých hráčů (z různých důvodů) v důležitých zápasech (Francova Lhota, Horní Lideč, Lidečko) je toto mužstvo až na 4. místě. Mužstvo trénuje společně s muži, což se velmi kladně projevuje na jejich fyzické přípravě a taktické vyzrálosti. Vedoucím mužstva je p. Lukáš Zdeněk. Chod celého klubu velmi dobře zajišťují: vedení -
Zgarba Zdeněk, Orság Petr; hospodář Zgarba Zdeněk, Zezula Oldřich, Lukáš Martin a Lukáš Michal; účetní - Doleželová Jana; finanční zabezpečení - Doležel František st. V jarní části se očekává především postup mužstva dospělých do střední části tabulky a od mužstva dorostu útok na přední místa v tabulce. Ing. František Doležel
Z úřední desky Mimořádný „vánoční“ svoz odpadu se uskuteční dne 22. 12. 2008 místo 23.12.2008!!! Svoz tříděného odpadu na 1. pol. 2009 6.2.2009 20.2.2009 6.3.2009 20.3.2009 3.4.2009 17.4.2009 15.5.2009 23.5.2009 29.5.2009 12.6.2009
PLASTY PAPÍR + NK PLASTY SKLO PLASTY PAPÍR + NK PLASTY NEBEZPEČNÝ ODPAD SKLO PLASTY
v lednu 2008 budou obcí procházet skupinky koledníků. V každé skupince bude vždy jeden dospělý člověk - pověřený Charitou Vsetín s průkazkou, která jej opravňuje ke koledování. Prosíme, abyste přijali koledníky opět laskavě jako posly pokoje a jménem lidí v nouzi předem děkujeme za Vaše otevřené srdce a štědrost. P. Petr. Wnuk - farář Výsledky voleb do zastupitelstev krajů: Volební účast: z 636 voličů se zúčastnilo voleb 203 voličů tj. 31,92%, z tohoto počtu bylo odevzdáno 201 platných volebních lístků což činí 99,01 %.
Cena vodného a stočného pro rok 2009 Představenstvo společnosti VaK Vsetín schválilo s platností od 1. ledna 2009 tyto ceny: Cena v Bez Včetně Kč/m3: DPH DPH Vodné SKP 41.00.11 29,80 32,48 Stočné SKP 90.01.11 21,50 23,44 Vodné stočné celkem 51,30 55,92 Bohoslužby v katolickém kostele v Liptále - období Vánoc 2008 a na Nový rok 2009 24. prosince na Štědrý den ve 20,00 hod. 25. prosince na Narození páně v 8,50 hod. 26. prosince na Štěpána v 8,50 hod. 28. prosince na Svatou rodinu v 8,50 hod. 31. prosince na Silvestra v 16,00 hod. 1. ledna na Nový rok v 8,50 hod. Tříkrálová sbírka 2009 Tříkrálová sbírka pro rok 2009 proběhne v naší obci v sobotu 10. ledna 2009. Tak jako
Strana Komunistická strana Čech a Moravy Křesťanská demokr. unie - Čs. str. lidová Koalice nestraníků Strana zelených Moravané Sdružení pro republiku - Republ. str. Čsl. Starostové a nezávislí pro ZK Volte Pr. blokwww.cibulka.net Občanská demokratická strana Česká strana sociálně demokratická Dělnická strana - zruš. poplatku ve zdravotnic.
Platné hlasy
v%
35
17,41
18
8,95
3
1,49
5
2,48
1
0,49
1
0,49
11
5,47
2
0,99
61
30,34
63
31,34
1
0,49
8
Vánoce na VALAŠSKU
Vánoce jsou nejkrásnější svátky v roce. O tom, jak se za dávných časů slavily na Valašsku je toto povídání: Na Štědrý den se vstávalo velice brzy, aby se tak vstávalo celý rok. Hospodyně hned ráno pekla chleba. Do pece dávala dva předplameníky – jeden z nich dostaly děti s medem. Druhý se posolil a pomastil husím sádlem a donesl se do chléva dobytku. Ten den se dřív do chléva nešlo, pokud se předplameník neupekl. Ze zbylého těsta se udělal vánoční pecének a přidalo se do něj všechno možné koření, které doma bylo. Po upečení se schoval a celý rok se sušil, a když ochořel dobytek, tak se mu kousek dával jako lék. Přes den lidé nejedli. Říkalo se, že kdo večer rožne světlo v chalupě dřív než bude úplná tma a než se objeví první hvězda, tak v tom stavení někdo umře. Na štědrovečerní večeři se vařilo od všeho, aby byla příští rok všeho hojnost. Večeřelo se dlouho asi od 18,30 do 23 hodin a mezi jídlem se zpívaly koledy a prováděly různé zvyky. Nohy stolu, u kterého se večeřelo, se omotaly řetězem, aby rodina držela pohromadě, a když se večeřelo, tak všichni měli nohy na tom řetězu. Pod stolem v kruhu bylo nasypáno obilí a řepa. Obilí bylo v železném rámu, aby se neztrácely slepice. Když se na Štědrý den ráno poklízely, tak se na ně nesmělo volat, aby se nepřivolával jestřáb. Před štědrou večeří se dal na stůl okřínek (plýtký slaměný košíček) a do něj se dalo všechno možné, co se urodilo. Okřínek se přikryl ubrusem a dal doprostřed stolu. A teprve do něj se dala mísa – tentokrát jedli všichni z jedné mísy. Před každého se pod ubrus daly drobné peníze, aby jich měl dost po celý rok. Tento ubrus se mohl zdělat až na Štěpána i s okřínkem. Na stůl se ještě dával chleba, aby jej bylo dost po celý rok. Někde na něj dali a rožli i svíčku, jako památku na mrtvé v rodině. Chleba byl na stole až do Nového roku. Skrojek chleba se dával i do truhel, kde bylo obilí, aby bylo zdravé a urodilo se i příští rok. Pořadí jídel v průměrně situované rodině bylo asi takovéto: začínalo se
kouskem chleba s medem, aby byli lidé celý rok sladcí, pak hrachová polévka, které se říkalo štědračka, mohla být i z čočky. Vždycky ovšem musela být luštěninová, aby bylo hodně peněz – kolik hrachu nebo čočky v polévce, tolik peněz. Dále se dávaly míchané brambory, do kterých se dávalo máslo a mléko a na povrchu se opět mastily máslem. Pak zasmažená nudlová polévka, zasmažená máslem, po ní se jedla pšeničná krupice rovněž maštěná máslem. V chudých rodinách se jedla tzv. Černá krupice – málo osívaná, podomácky mletá pšeničná krupice. Polévala se máslem nebo smetanou. Pokud smetanou, tak musela být hodně hustá. Po krupici se jedl zelený salát z čerstvého zelí, po něm se dávaly vdolky – mimo hruščáků a tvarožňáků i se zelnou nádivkou. Večeře končila vařeným suchým ovocem – štipkami. Od každého jídla se trochu odložilo a pak se to dalo do kamen, aby oheň neškodil. Když přišel do chalupy v průběhu večeře někdo cizí, tak odnesl štěstí, proto se tu nikdy na Štědrý večer a na Nový rok nikam nechodilo. V tyto dny má každý sedět doma. Při večeři měla hospodyně co nejméně vstávat od jídla, aby dobře seděly kvočny na vejcích. Pokud něco od večeře zbylo, tak se to dávalo dobytku, aby krávy a ovce dobře dojily, koně dobře táhly, pes hlídal, kočka chytala myši apod. Pokud nebyla zamrzlá zem, tak se trochu jídla zarylo na zahradě, aby stromy dobře rodily, ale to se stávalo málokdy, protože tu na Vánoce bývalo vždycky hodně sněhu. Po večeři chodily děti od nejstaršího děkovat za večeři rodičům a líbaly jim ruku. Ze zvyků se zhasínala svíčka – když šel kouř vzhůru, tak se měl mít dotyčný dobře., avšak když se táhl dolů nebo do stran, tak se měl mít zle a někde dokonce říkali, že zemře. Rozkrojovaly se jablka, házelo se botou. Třáslo se plotem nebo bezem: „Třesu, třesu bez, ozvi se mě pes, kde můj milý je dnes“ a odkud se ozval první pes, tak odtud měl přijít cérce ženich. Některá děvčata nosila smetí od večeře na trojí rozcestí a tam poslouchala s uchem na zemi – pokud uslyšela líbivé zvuky a tóny tzv. muziku, tak to bylo dobré, ale pokud slyšela zvony, tak to bylo zlé. Stromeček se začal objevovat až na přelomu století a visíval nad stolem Nebyl na ničem postavený. Byl ozdoben řetězy ze slámy a nebo z papíru, které se lepily škrobem nebo povidly, protože lepidlo tenkrát nebylo. Pekly se perníky a zázvorky, které se
9
na něj navěšely. Kupovalo se ještě škrobové cukroví, které se nedalo jíst. Bylo bílé a krásně barevně pomalované. Používalo se několik let, až než bylo úplně zaprášené. V některých chalupách zásadně svíčky na stromku rozsvěcoval otec rodiny, v jiných nejstarší z dětí. Zpívalo se hodně koled, povětšinou s náboženskou tématikou. Na Štěpána se i šťastíkovalo – buď se zpívalo nebo říkalo: „A vy páni hospodáři, ať se vám tu dobře daří, hůsátka aj kury, zbožá plné hůry. Nech vám dál stromy dobře roďá a koníčky rovně choďá, až budete brať, žitéčko zasívat. Nechť vám krávy dobře dója a včeličky nechť sa rója. To vám vinšujeme, to vám vinšujeme!“. Na Štěpána se ze stolu sebral ubrus od štědrovečerní večeře (někde až na Nový rok) a pokud byla v chalupě děvčata, tak jej vytřepala venku a zpod stolu vzala dožínkový věnec a pověsila ho na strom. Z které strany na něj přiletěl první pták, tak z té strany jí přijde ženich. Popel z kamen ze Štědrého dne se schoval a posypala se ním zelená přísada proti mšicím. Chodilo se po chalupách s vánoční hrou, která se jmenovala Valaši a byla o narození Ježíše Krista. Předváděli ji většinou tři chlapci, mezitím zatančili odzemek a tak si opravdu zasloužili nějakou tu koledu. Na koledu se chodilo až do konce II. světové války. Od té doby se to dost považovalo za žebrotu, a tak se tu dnes po koledě chodí na Štěpána jen ke známým. Zazpívá se nějaká koleda, chvíli se posedí a je to taková milá záležitost... 31. prosince se pekl chleba. Kolik bylo členů rodiny, tolik bochánků se upeklo. Aby si každý poznal ten svůj, tak do každého
gazdina vyznačila jiný klíč. Celý rok se pekl kulatý chleba, ale na starý rok se pekl oválný – štricle. Chleba se musel péct velice pozorně, protože komu popraskal, tak ten byl příští rok nemocný a když praskl moc, tak se věřilo, že umře. Mimo těchto chlebů se upekly ještě dva malé – jeden pro kočku a druhý pro nátchu, protože na ni neměli žádný lék, a tak ji jen mazali medem. Tento chleba se dal za okno, aby je „opar“ nenavštívil. Na Štědrý večer se nikdy nejedlo maso, jen přes další svátky a to hovězí, které se jedlo jen jednou do roka, právě na svátky. Vařily se kvaky – tuřín. Vybral se pěkný, masitý a ne dřevnatý kvak, očistil se, uvařil do měkka, nakrájel a dal se zpět do vody, ve které se vařil. Zahustil se máslovou jíškou a smetanou, osolil se a někdy se k tomu přidávalo i uzené maso a uzená klobása. To už dnes umí málokdo dělat. Tam, kde nebylo maso se vařily zátěrky – hladká mouka se rozředila vlažnou vodou a pak se lžičkou tak dlouho obalovaly ty kapky vlažné vody moukou, až z toho vznikly malé nočky, což jsou právě ty zátěrky. Zavařovaly se buď do mléka anebo do polévky – to se k nim ještě přidávaly sušené hřiby. Po celé Vánoce se krmil dobytek tím nejlepším, co bylo. Obruč, která byla pod štědrovečerním stolem, se dala ven a do ní se sypalo slepicím, aby se celý rok držely pohromadě a nechytal je jestřáb. Takových krásných vzpomínek je spousta. Věřím, že jsme vás nimi potěšili a třeba i inspirovali. Valašsko rok 1993 Upravil: Mgr. Josef Goláň
Přání k Vánocům a Novému roku Vážení spoluobčané, jménem Zastupitelstva obce Lhota u Vsetína Vám všem přejeme krásné a radostné prožití svátků vánočních, hodně klidu, štěstí a spokojenosti na každém Vašem kroku. Buďte k sobě ohleduplní, laskaví a tolerantní po celý nastávající rok. Važme si vánoční pohody, kterou prožíváme v rodinném kruhu svých blízkých. Darujme si hlavně lásku a porozumění pro šťastný a spokojený život nejen známých, ale i ostatních lidí. V celém příštím roce 2009 Vám všem přejeme pevné zdraví, štěstí, hodně osobní spokojenosti a pracovních úspěchů. Jan Tkadlec starosta
Mgr. Josef Goláň místostarosta
Ing. Martin Hlatký místostarosta
10
11
