ZPRAVODAJ MěN MěN v LTM ČTVRTLETNÍK PRO PACIENTY A ZAMĚSTNANCE NEMOCNICE
SLOVO ŘEDITELE
Vážené dámy, Vážení pánové, nastal čas, kdy většina z nás se za několik dní sejde se svými blízkými u štědrovečerního stolu a nad dárky pod vánočním stromečkem. Chtěl bych Vám touto cestou popřát klidné a ničím nerušené prožití vánočních svátků, poděkovat Vám za práci, kterou jste v letošním roce odvedli, a do neklidného a krizového roku 2012 nám všem popřát hodně štěstí, zdraví a pracovní pohody.
MUDr. Leoš Vysoudil
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4 PROSINEC 2011
I PŘES KLADNÝ VÝSLEDEK NENÍ ZATÍM DŮVOD K RADOSTI V přebytku skončilo hospodaření Městské nemocnice v Litoměřicích k 30.11.2011. Tento se pohybuje na úrovni 0,9 miliónu korun. Přestože se zdá, že kladný trend v hospodaření nemocnice bude do konce roku 2011 zachován, důvod k radosti však zatím není. „Jsme v zisku z toho důvodu, že dvě zdravotní pojišťovny poslaly mimořádnou platbu ve výši 2,54 miliónu korun. Bez toho bychom byli ve ztrátě,“ upozornil na možný scénář ředitel Městské nemocnice v Litoměřicích MUDr. Leoš Vysoudil. Zářijové číslo Zpravodaje informovalo o regulační srážce ve výši téměř 11 miliónů korun, kterou uplatnila vůči naší nemocnici na podzim VZP a která je nemocnici strhávána v šesti splátkách. Následně došlo k opravě na 9 miliónů korun, ale
po opravě vyúčtování z roku 2009 výše této částky opět narostla o 1,3 miliónů korun, což znamená, že regulační srážka se stále pohybuje na úrovni 10,3 miliónu korun. Z důvodu nesouhlasu s regulační srážkou požádala nemocnice o zahájení tzv. smírčího řízení. „Toto jednání bohužel skončilo nedohodou,“ seznámil s výsledkem ředitel a doplnil, že k lepšímu výsledku nepomohl ani posudek, který si nemocnice nechala vypracovat od Ústavu pro jazyk český a který se týkal výkladu úhradové vyhlášky. Dle toho posudku jsou totiž možné výklady dva a ze strany nemocnice tak není možné jednoznačně uplatnit u VZP nárok na vyšší částku. Ze strany litoměřické nemocnice byly směrem k VZP opět vzneseny námitky týkající se překročení tzv. risk koridoru a nárůstu počtů pacientů z
Lounska a Chomutovska v roce 2010. Pokud VZP tyto argumenty uzná, získá litoměřická nemocnice několik miliónů korun navíc. Výsledky těchto jednání v době uzávěrky Zpravodaje známy nebyly. Rovněž příští rok bude pro nemocnici v oblasti hospodaření náročný. Důvodem je zvýšení sazby DPH. „Z hlediska nemocnice to bude nárůst o 5 6 miliónů korun,“ seznámil s konkrétními čísli ředitel Vysoudil a doplnil, že zdravotní pojišťovny tento nárůst svými platbami nepokryjí a nemocnice je bude muset najít ve vlastních zdrojích. „Stále proto platí požadavek na všechny vedoucí pracovníky, aby nezvyšovali náklady a naopak se snažili maximálně uspořit,“ uzavřel debatu o ekonomice a výhledech do roku 2012 ředitel. (nk)
Uvnitř tohoto vydání:
Psychiatrie v litoměřické nemocnici po sedmnácti letech končí Pouze do konce roku bude Městská nemocnice v Litoměřicích provozovat psychiatrické oddělení. Od 1. ledna 2012 bude po vzájemné dohodě vedení nemocnice s pojišťovnami toto oddělení po sedmnácti letech uzavřeno. „Důvodem pro tento krok je existence psychiatrické léčebny v Horních Beřkovicích, která má dostatečnou lůžkovou kapacitu, aby naše pacienty převzala. Do jisté míry šlo o duplicitu dvou podobných oddělení,“ vysvětlil důvod blížící se změny ředitel Městské nemocnice v Litoměřicích MUDr. Leoš Vysoudil. Společnost Bialbi s.r.o., která pro nemocnici psychiatrického oddělení zajišťovala, dostala výpověď mandátní smlouvy v červnu
letošního roku. „Vedení nemocnice všem jejím pracovníkům za dosavadní bezchybnou spolupráci děkuje a věří, že většina z nich najde uplatnění jak v naší nemocnici, tak v okolních zdravotnických zařízeních,“ vyjádřil poděkování ředitel. Zrušení psychiatrického oddělení v litoměřické nemocnici je součástí Ministerstvem zdravotnictví ČR požadované restrukturalizace akutní lůžkové péče a čeká zřejmě všechny nemocnice v Ústeckém kraji. Po uzavření psychiatrie už nebude dle ředitele ze strany zdravotních pojišťoven kladen požadavek na redukci dalších lůžek v litoměřické nemocnici. (Pokračování na stránce 2)
Mamograf
2
Nová technologie
3
Odbory
4
Předvánoční akce
5
Představení MUDr. Hudáče
6
Kdo je kdo
7
Rozhovor - MUDr. Štrverák
8
Naše povídka
9
Miniseriál o etiketě
10
Kvíz o nemocnici
11
Zábava
12
Strana 2
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
Nemocnice je schopna kdykoli převzít závazky okolních zdravotnických zařízení Závazky případně zrušených zdravotnických zařízení v okolí je schopna převzít Městská nemocnice v Litoměřicích. Tato otázka byla řešena na společných jednáních zástupců nemocnice, zřizovatele a zdravotních pojišťoven v souvislosti s restrukturalizací akutní
lůžkové péče ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR. „Byli jsme dotazováni ze strany zdravotních pojišťoven, zda jsme schopni převzít péči za pacienty v případě rušení akutních lůžkových oddělení Podřipské nemocnice s poliklinikou v Roudnici nad Labem. Ne-
mocnice i Město Litoměřice následně deklarovalo, že máme dostatečné kapacity na to, abychom převzali i péči o pacienty z jiných oblastí,“ řekl k problematice ředitel Městské nemocnice v Litoměřicích MUDR. Leoš Vysoudil a dodal, že je třeba vzít v úvahu i fakt, že lito-
měřická nemocnice byla projektována jako nemocnice okresní a její kapacita není momentálně zcela využita. V tuto chvíli jsou v objektu dvě prázdná půlpatra, o která lze velmi rychle kapacitu nemocnice navýšit. (nk)
OBNOVA VOZOVÉHO PARKU NEMOCNICE POKRAČUJE, PŘIBYLA DALŠÍ SANITKA
Nový vůz si za přítomnosti ředitele nemocnice a dispečera DZS Luboše Mlejneckého prohlédl i starosta Mgr. Ladislav Chlupáč a předseda dozorčí rady nemocnice Ing. Radek Lončák, MBA. FOTO: N. Křečková
Novým sanitním vozem obohatila svůj vozový park dopravní zdravotní služba (DZS) Městské nemocnice v Litoměřicích. Nový vůz značky Volkswagen převzala nemocnice od dodavatele začátkem listopadu 2011. Tato sanita na-
hradí jeden ze starších vozů DZS. Nová sanitka má špičkové vybavení zcela odpovídající nejnovějším trendům. „Vylepšením je například klimatizace v prostoru pro pacienty, což zvýší komfort dopravy především v letních měsících,“ vyzdvihl jednu z předností vozidla ředitel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil a doplnil, že velkou výhodou nové sanitky je též polohovací lehátko s nosností 250 kg, jehož manipulaci zvládne bez problémů jeden člověk. Sanitní vůz v hodnotě přes milión korun byl hrazen z prostředků poskytnutých zřizovatelem, tedy Městem Litoměřice. Dopravní zdravotní služba Městské nemocnice v Litoměřicích disponuje celkem osmi sanitními vozy, jejichž životnost je deset let. Nákupem jednoho vozu ročně s občasnými přestávkami se daří vozový park DZS v řádných termínech obnovovat. (nk)
ZMĚNA CEN OBĚDŮ PRO ZAMĚSTNANCE Od 1.1.2012 dochází ke změně ceny obědů pro zaměstnance Městské nemocnice v Litoměřicích, a to ze současných 30 Kč na 34 Kč. Důvodem pro toto zvýšení je úprava sazby DPH u potravin, a to její nárůst z 10 na 14 procent. (nk)
Psychiatrie po sedmnácti letech skončí O mamografu rozhodnou následující týdny (Pokračování ze stránky 1)
Pětatřicet akutních psychiatrických lůžek bylo v provozu od roku 1994, ročně prošlo oddělením zhruba 500 pacientů z celkových více než dvaceti tisíc hospitalizovaných. Uvolněné prostory v pavilonu B budou částečně adaptovány na ambulance, které tam budou přesunuty. „Z části bychom rádi vybudovali pokoje pro přespávání doprovodu hospitalizovaných dětí do šesti let. Tyto děti mají nárok na přítomnost rodiče při hospitalizaci, ale často pro to nejsou, i přes velký zájem o tuto službu, dostatečné kapacity. Rodičům proto chceme nabídnout umístění v těchto prostorách, aby mohli být svým nemocným dětem nablízku,” přiblížil ředitel nemocnice a na závěr dodal, že se nabízí i možnost využití těchto prostor pro firemní školku. (nk)
Udělat maximum pro zachování mamografu v litoměřické nemocnici, to je cílem jejího vedení a zřizovatele. „Mamograf máme stále v provozu. Problém spočívá v tom, že VZP nám odsmlouvala kód diagnostické mamografie pro určitý typ pacientů. Díky tomu musí v tuto chvíli pacienti, pojištěnci VZP, dojíždět do Ústí nad Labem. U nás lze toto vyšetření provádět pouze za přímou úhradu,“ zasvětil do problému MUDr. Leoš Vysoudil, ředitel Městské nemocnice v Litoměřicích. Jak dále uvedl, vede jednání s Ústeckou poliklinikou s.r.o., která má statut screeningového centra, o vzniku satelitního pracoviště v litoměřické nemocnici. V této době probíhají jednání, zda to bude povo-
leno Ministerstvem zdravotnictví ČR. „Legislativa v tuto chvíli neumožňuje nic jiného, než vznik detašovaného pracoviště. V současné době čekáme jak na vyjádření zdravotních pojišťoven, konkrétně VZP, která musí tento výkon nasmlouvat, a dále pak na vyjádření odborné komise při Ministerstvu zdravotnictví ČR, která toto detašované pracoviště musí statutárně uvést,“ přiblížil detailně radní Města Litoměřice a předseda dozorčí rady nemocnice Ing. Radek Lončák. Výsledek jednání by měl být znám během následujících týdnů. Nemocnice se snaží pacientům pojištěným u VZP vycházet vstříc aspoň tím, že mamografické vyšetření nabízí za poloviční cenu, tj. za 350 korun. (nk)
Strana 3
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
Nová technologie šetří nemocnici prostředky
LÉKÁRNA ZÁKAZNÍKY ODMĚNÍ ZA VĚRNOST
Pomocí třiceti kanálů využívajících technologie VoIP (Voice over IP) je od 1. listopadu 2011 zajištěno propojení telefonní sítě Městské nemocnice v Litoměřicích, resp. její telefonní ústředny, s vnější telefonní sítí (poskytovatele hlasových služeb Telefonica O2). Tato technologie nahradila technologii ISDN (Integrated Services Digital Network). Přechodu na novou technologii VoIP předcházely nezbytné kroky, jako například uzavření smluv, příprava technických a programových prostředků,
Od 1. prosince 2011 byl v lékárně Městské nemocnice v Litoměřicích zaveden tzv. věrnostní systém. Tento spočívá ve sbírání bodů za každý odběr zboží z lékárny, a to pouze za zboží ve volném prodeji. Zákazníkům zařazeným do programu bude vystavena zákaznická karta, pomocí které se zákazník prokáže vůči informačnímu systému lékárny. Tento systém následně umožní, aby byly danému zákazníkovi dle výše nákupu načítány body. Po dosažení určitého počtu těchto bodů bude možné v lékárně čerpat vybrané výhody, např. formou slev na zakoupené zboží.
technická nastavení, a zkušební provoz. Hlavním cílem této změny je šetřit finanční prostředky, a to při zachování parametrů používaných služeb. Nově zavedená technologie je totiž v cenách poskytovatele měsíčně přibližně o pět tisíc korun levnější, než technologie původní. V dosavadním průběhu používání nové služby nedošlo k zásadním problémům v provozu. Drobné závady byly řešeny vlastními silami nebo ve spolupráci s dodavatelskými firmami. (Ing. Ivo Burger, vedoucí oddělení IT)
Věrnostní systém bude nejdříve spuštěn ve zkušebním provozu na zákaznících z řad zaměstnanců nemocnice, v budoucnu se počítá i s jeho rozšířením na ostatní zákazníky. „Jde o další bonus, který bychom chtěli nabídnout zaměstnancům za jejich práci pro nemocnici, abychom jim pomohli uspořit nějaké prostředky,“ zdůvodnil první etapu zavedení zákaznických karet v lékárně ředitel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil. Zákaznická karta bude vystavena na základě vyplněného formuláře, který je k dispozici v lékárně. (nk)
K informacím o bezpečnosti pomohla i naše sanitka
Porodnice rozšířila služby
Již poněkolikáté se Městská nemocnice v Litoměřicích zapojila do projektu zaměřeného na bezpečnost dětí. Tentokrát zapůjčila naše nemocnice sanitu dopravní zdravotní služby s řidičem na akci „IZS TVŮJ OCHRÁNCE“, pořádanou v rámci mezinárodní kampaně "Národní dny bez úrazu 2011" preventivně informační skupinou Územního odboru Policie ČR Litoměřice dne 12. října 2011 v areálu Výstaviště Zahrada Čech. Tato akce je realizována pro
S rozšířením služeb pro nastávající i novopečené maminky přichází porodnice Městské nemocnice v Litoměřicích od října 2011. První z nich je nové zavedené jógy pro těhotné, která probíhá každé pondělí od 17.00 hodin v tělocvičně nemocnice. Jógu pro těhotné vede porodní asistentka Bc. Monika Boudová. Další novinkou pro těhotné je zavedení 3D ultrazvuku se záznamem na CD. 3D ultrazvuk je nejlépe realizovat ve 24. – 30. týdnu těhotenství. Poslední novinka se týká kojících maminek na oddělení šestinedělí. Těm jsou nyní nově k dispozici kojící polštáře pro lepší zvládnutí techniky kojení. (nk)
žáky 5. tříd litoměřických základních a speciálních škol a jejím cílem je, aby děti pochopily význam a součinnost složek integrovaného záchranného systému a jejich nenahraditelnou funkci v systému. V rámci dopoledne si přítomní žáci mj. prohlédli sanitku dopravní zdravotní služby (DZS), a to jak v části určené pro převoz pacientů, tak i v prostoru určeného pro posádku. Za litoměřickou nemocnici se dětem věnoval řidič DZS Pavel Dianiška. (nk)
NOVÝ MODEL LITOTRYPTORU BYL V LITOMĚŘICKÉ NEMOCNICI INSTALOVÁN VŮBEC POPRVÉ Slavnostním otevřením za přítomnosti dodavatelů, představitelů Města, dozorčí rady, vedení nemocnice a urologického oddělení byl 5. října 2011 v Městské nemocnici v Litoměřicích zahájen ostrý provoz nového litotryptoru Medilit v7.2, přístroje k neinvazivnímu odstraňování kamínků v ledvinách a močovodu pomocí fokusované rázové vlny. Nákupem nového litotryptoru se litoměřická nemocnice posunula na špičku v Ústeckém kraji a přítomný
dodavatel potvrdil, že přístroj Medilit 7.2 v tomto nejnovějším modelu byl do provozu instalován vůbec poprvé. „Rozhodli jsme se do tohoto přístroje investovat, protože dosavadní litotryptor byl z roku 1994. Po 17 letech jsme pořídili přístroj, který umožňuje účinnější a přesnější drcení ledvinových kamenů,“ uvedl ředitel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil a popřál pracovníkům oddělení co nejlepší zkušenost s novým přístrojem, je-
ho dluhou životnost a spokojené pacienty. Pro ty je drcení kamínků pomocí rázové vlny oproti operačnímu zákroku mnohem šetrnějším řešením. Podle informací primáře urologického oddělení MUDr. Jana Miloty přístroj umožňuje předcházet operaci až v 90 % případů a ročně tak ušetří operace stovky lidí. Pacienti přitom přicházejí nejen z oblasti Litoměřicka, ale z celého regionu. (nk)
Strana 4
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** OD B ORY ** F K S P ** OD B ORY ** FK S P **
PRVNÍ ZMĚNA VE FKSP – PADL PŘÍSPĚVEK NA DOVOLENOU Od ledna bude bazén za poplatek Přestože jednání o kolektivní smlouvě jsou v plném proudu a zdaleka nebyla ukončena, jedna změna je jistá již nyní a nastane dokonce dříve, než stávající kolektivní smlouva vyprší. Spolu s koncem roku totiž skončí nárok na příspěvek na dovolenou a v nové kolektivní smlouvě tento benefit rovněž zanesen nebude. „Nová kolektivní smlouva bude platit až od dubna 2012 a teoreticky by měl nárok na tento příspěvek trvat až do konce března 2012, tedy po dobu platnosti stávající kolektivní smlouvy. Dodatkem ke stávající kolektivní smlouvě jsme však nuceni z důvodu nedostatku financí ve fondu tento nárok omezit pouze
do konce roku 2011,“ uvedl předseda základní odborové organizace Městské nemocnice v Litoměřicích Martin Bukvář a dodal, že důvodem pro redukci výhod plynoucích zaměstnancům nemocnice z kolektivní smlouvy je snížení základního přídělu fondu ze dvou procent na jedno, které bylo stanoven vyhláškou Ministerstva financí s platností od 1.1.2011. Finance ve fondu kulturních a sociálních potřeb tak na řadu výhod již nestačí. Návrh nové kolektivní smlouvy bude vedení nemocnice předložen do konce roku 2011, k podpisu dojde patrně v březnu 2012. (nk)
Zcela nově bude od ledna 2012 pro všechny zaměstnance Městské nemocnice v Litoměřicích, kteří využívají v rámci čerpání FKSP možnosti volných návštěv litoměřického bazénu, zaveden nový poplatek. Tento se bude pro zaměstnance nemocnice a dospělé rodinné příslušníky pohybovat ve výši 100 korun za kalendářní rok. Pro děti bude částka poloviční, tedy 50 korun ročně. Poplatky budou vybírány v kanceláři odborů u paní Evy Radimské. Všem předplatitelům budou po zaplacení poplatku v příslušné výši vydány permanentky opravňující celoročně ke vstupu do litoměřického bazénu v určených hodinách. Permanentky budou na konkrétní jméno a budou nepřenosné. Vstup na kartičku zaměstnance již dále možný nebude. Hodiny vyčleněné v bazénu pro zaměstnance nemocnice jsou každé pondělí od 20.00 hodin a každý čtvrtek od 18.00 hodin. (nk)
FSKP pokračuje ve zkvalitňování prostředí pro zaměstnance I nadále pokračuje zlepšování pracovního prostředí zaměstnanců Městské nemocnice v Litoměřicích financované z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Závodní výbor odborové organizace se usnesl, že budou zrekonstruovány lékařské pokoje na interně. Na rozdíl od původního plánu, kdy měl být z FKSP na interně do sedmi lékařských pokojů zakoupen pouze nový nábytek, půjde o kompletní rekonstrukci místností včetně podlah a podhledů. Proto bude postupováno postupně a počet místností, které projdou v této fázi proměnou, byl zredukován na tři. Nejprve budou rekonstruovány pokoje služebně starších lékařů. Realizace rekonstrukce lékařských pokojů na interně je
podmíněna spolufinancováním z rozpočtu nemocnice. To bude formou uhrazení výměny podlahových krytin, elektroinstalací a stropních podhledů. Závodní výbor dále schválil z FKSP nákup lůžka s matrací pro lékaře koronární jednotky. „S cílem zlepšit pracovní prostředí jsme rovněž schválili výměnu pracovních stolů v gynekologické ambulanci. Uvolněná částka by se měla pohybovat v rozmezí deseti až patnácti tisíc korun,“ doplnil informaci o čerpání z FKSP předseda základní odborové organizace litoměřické nemocnice Martin Bukvář. Z FKSP byly rovněž nakoupeny židle a stoly do denní místnosti zaměstnanců OKBH. (nk)
AKCE ODBORŮ NEJSOU URČENÉ VÝHRADNĚPRO ČLENY Další rok bohatý na pořádané akce má za sebou odborová organizace působící při Městské nemocnici v Litoměřicích. Činnost odborů v kulturní oblasti je nejen pro členy, ale těchto akcí se účastní i ostatní zaměstnanci MěN v Litoměřicích. A zájem o tyto akce i mezi „nečleny“ opravdu je. Během tohoto roku byly uskutečněny na jaře a na podzim oblíbené zájezdy do Polska. Vždy byly vypraveny tři autobusy, které byly zaplněny, což svědčí o oblibě těchto zájezdů mezi zaměstnanci. 1. prosince 2011 se uskutečnil plánovaný zájezd do předvánočního Německa, který byl také v krátké době obsazen.
Již tradiční akcí je předvánoční setkání důchodců s vedením nemocnice a odbory. To letošní se uskutečnilo 6. prosince a jako každým rokem se i tentokrát neslo ve znamení hojné účasti a ve velmi přátelském duchu. Více informací o tomto setkání přinášíme na další stránce Zpravodaje. Mezi další velmi úspěšné akce pořádané odborovou organizací patří návštěva divadel a muzikálů. V letošním roce se jich uskutečnilo dvanáct a byly vždy vyprodány. Odbory dále letos nově zajistily slevu do fitness centra Terezka. Jde o centrum, které je určeno výhradně pro ženy a oblíbené je hlavně u těch, které nechtějí chodit do společných tělocvičen s muži. (iko)
O „kolárnu“ nebyl zájem, cena klesla Nulový zájem zatím byl od října do konce listopadu 2011 zjištěn o kamerově hlídanou místnost na parkování kol zaměstnanců, která byla vybudována vedle prodejny potravin před nemocnicí. Nově zbudovaná „kolárna“ zeje prázdnotou i přesto, že zaměstnanci po zbudování tohoto prostoru sami dlouhé měsíce volali. Důvodem nezájmu o tuto službu patrně byla výše poplatku za parkování kola, který byl stanoven na částku 300 korun měsíčně. Tato cena se dle našich informací zdála zaměstnancům příliš vysoká. „Na tuto skutečnost jsme zareagovali snížením poplatku na 100 korun měsíčně,“ informoval ředitel nemocnice a doplnil, že zavedení poplatku je regulačním mechanismem a v žádném případě od něj nemůže být parkování kol zcela osvobozeno. Zájemci se mohou hlásit na sekretariátu ředitele. (iko, nk)
Strana 5
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
** TRAD I ČN Í PŘE DVÁN O ČN Í AK C E **
MIKULÁŠ NA NEMOCNÉ DĚTI NEZAPOMÍNÁ, PŘINESL SLADKOSTI I POHÁDKU
K výborné náladě při nadílce přispělo i společné zpívání vánočních písniček. FOTO: N. Křečková
Potěšit děti na dětské oddělení litoměřické nemocnice přišel 1. prosince 2011 Mikuláš se svým doprovodem. O netradiční návštěvu se i letos postaraly studentky z Domova mládeže při Střední pedagogické škole J. H. Pestalozziho v Litoměřicích spolu se svou vychovatelkou Soňou Severovou. Děti se v herně dětského oddělení nejprve podívaly na poučnou hranou pohádku o zvídavém koťátku, které jeho kočičí maminka za pomoci přítomných
dětí učí chytat myšky. Poté následovalo společné zpívání koled a vánočních písní s doprovodem flétny a kytary. Nakonec studentky s dětmi přivolaly Mikuláše, čerta a anděla, kteří děti za básničku či písničku tradičně odměňovali balíčkem sladkostí. Sponzorem sladkých odměn pro naše dětské pacienty bylo Město Litoměřice. Všem, kteří se na nadílce pro hospitalizované děti podíleli, velmi děkujeme. (nk)
Předvánoční setkání důchodců bylo opět plné dobré nálady a vzpomínek Dne 6. prosince 2011 odpoledne se v jídelně zaměstnanců konalo tradiční setkání odborů a vedení litoměřické nemocnice se zaměstnanci, kteří jsou již v důchodu, ale stále si platí udržovací odborářské příspěvky. Možnost opět po roce se setkat, zavzpomínat si, ale také se dozvědět něco o současnosti nemocnice, využila opět většina z 54 pozvaných, a to 45 osob. Přítomné nejprve přivítal předseda základní odborové organizace Městské nemocnice v Litoměřicích Martin Bukvář. Na jeho část navázal
ředitel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil s informacemi o aktuálním dění v nemocnici, výsledku hospodaření a plánech na příští rok. Poté následovala neformální část celého setkání, při které kolovaly rodinné fotografie, vzpomínky a novinky ze současnosti. Ke správné předvánoční atmosféře přispělo i občerstvení a vánočně vyzdobená jídelna. Velký počet přítomných a jejich dobrá nálada jsou důkazem, že Tradiční předvánoční setkání důchodců provází vždy tato setkání jsou oblíbená a pro výborná nálada a vysoká účast pozvaných. Jídelna pozvané bezesporu zajímavá. (nk) bývá téměř plná. FOTO: N. Křečková
Nesem vám noviny, poslouchejte, z dobrovolnické krajiny, pozor dejte... Milí přátelé, celý rok jsem měla příležitost vás v tomto Zpravodaji informovat, co nového se v Pápěří děje a ani teď tomu nebude jinak. Pápěří má za sebou úspěšný rok. Začátkem prosince otevřelo Dobrovolnické centrum v ulici Mostecká 225/5 v Litoměřicích. Pokud jste na otevření nebyli, je možné se kdykoliv u nás zastavit. Přijďte určitě. Je tam fajn. Od září zavedlo Pápěří také v litoměřické nemocnici pravidelné mše svaté. Jsou každou druhou sobotu v měsíci od deseti hodin na stanici LDN D a jsou pro všechny pacienty nemocnice i personál. Vánoční mše také bude. Budeme hrát na kytaru, zpívat písničky, protože pacienti si to tak přejí. Takže trénujeme. Pápěří si také našlo novou zálibu, a tou je móda. Po úspěšné srpnové módní přehlídce navázalo v listopadu módním bazárkem. Máme nádherné oblečení všech velikostí a každý kousek prodáváme jen za 39 Kč. Celý výtěžek jde vždy na dobrovolnický program. Další módní bazárek bude
na přelomu ledna a února 2012 v Domově na Dómském pahorku. Opravdu to stojí za to. U nás pořídíte za 39 Kč i kožich zn. Kara a mnoho dalších, krásných kousků. Máme radost, že vy pak máte radost. Také se nám hlásí stále noví a noví dobrovolníci. Tím budeme moci rozšířit naše nedělní dílny, které probíhají na LDN D, také na stanici LDN E a být zase o kousek blíž pacientům. A už jste potkali v nemocnici našeho psa Arta? Toho krásného labradora? Chodí také občas za pacienty, očuchává, kde se co děje a pacienti se předhání, kdo mu hodí lepší pamlsek. Moc ho ale prosím nekrmte. Máme jen jednoho, tak ať nám ještě nějakou dobu vydrží :-) A co napsat závěrem? Nenechte se strhnout rychlým dojezdem roku. Pohodově prožijte dobu adventní, vánoční a v tom dalším roce se na vás všechny zase těším. Lucie Kudibálová (předsedkyně občanského sdružení Pápěří a koordinátorka dobrovolnického programu)
Strana 6
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** ME Z IN ÁROD N Í PROJ E K TY **
PROJEKT VSTOUPIL DO DALŠÍ FÁZE
Naše nemocnice se účastnila dalšího mezinárodního projektu
Do své druhé fáze vstoupil mezinárodní grantový projekt „E–learningTransfer in Modern Medical Equipment Field (E-learning—přenos na poli moderního zdravotnického vybavení), jehož příjemcem je firma LINET spol. s.r.o. a na jehož řešení participuje vedle zahraničních nemocnic i Městská nemocnice v Litoměřicích. Po analýze potřeb v oblasti vzdělávání proběhla v první polovině prosince další fáze, a to samotné testování pilotní verze e – learningových lekcí. V rámci tohoto kroku byly skupině všeobecných sester z naší nemocnice představeny první dva kurzy zaměřené na lůžka pro intenzivní péči a etiologii dekubitů. (nk)
Účastí v dalším mezinárodním projektu se může pochlubit Městská nemocnice v Litoměřicích. Jde o projekt s názvem NETC@RDS, jehož cílem je občanům EU, držitelům průkazu zdravotního pojištění EHIC, zjednodušit přístup k poskytnutí zdravotní péče ve kterémkoli ze členských států EU, spolehlivě ověřit oprávnění k čerpání zdravotní péče a tím také vytvářet podmínky pro možnost účtování a proplácení úhrad za poskytnutou zdravotní péči v zahraničí. Tento projekt je technickou realizací provozu Evropského průkazu zdravotního pojištění EHIC (European Health Insurance Card; například pojištěnci VZP mají modrou kartičku) a podporuje jeho elektronizaci. Projekt probíhal ve dvou fázích. V první fázi (2003-2006) byla vypracována systémová koncepce a na deseti pi-
lotních místech v deseti státech EU byla realizována a ověřena funkčnost navrhovaného systému. V praxi to znamenalo, že na místě příchodu pacienta k poskytovateli zdravotní péče (například recepce nemocnice) byly instalovány pracovní stanice schopné „přečíst“ předložený průkaz zdravotního pojištění (EHIC) kteréhokoliv státu EU a v kterékoliv formě (čipové, vizuálně čitelná) a elektronickou cestou ověřit jeho platnost. Ve druhé fázi (2007-2011) ve které do projektu vstoupila i litoměřická nemocnice, byl rozšířen počet vstupních míst projektu na cca 500 a byla řešena rovněž otázka bezpečnosti komunikace dat po mezinárodní síti. Koordinátorem projektu za Českou republiku je MEDTEL, o.p.s. (ib, nk)
** PŘE DS TAVU JE M E VÁM N OVÉ HO PRIM ÁŘE C HI R U RG IE ** K 1. říjnu 2011 byl do čela chirurgického oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích jmenován nový primář. Stal se jím MUDr. Alexander Hudáč, který na tomto postu nahradil MUDr. Karla Pacholíka. Jmenování nového primáře chirurgického oddělení předcházelo výběrové řízení, které proběhlo koncem června 2011. V minulém vydání Zpravodaje jsme čtenářům slíbili, že jim nového primáře chirurgie představíme a tento slib nyní plníme. MUDr. Zoran Nerandžič mu navíc položil několik otázek o práci a zájmech. (nk) MUDr. Alexander Hudáč (1961), původem ze Slovenska, vystudoval Fakultu všeobecného lékařství v Praze, kde promoval v roce 1986. Po studiích pracoval na několika chirurgických klinikách v České republice i na Slovensku. Koncem roku 1993 nastoupil do nemocnice v Roudnici nad Labem. V období od června 1996 do prosince 1998 pracoval na chirurgickém oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích pod vedením tehdejšího primáře MUDr. Františka Pražáka. Od ukončení studií až do tohoto okamžiku se věnoval všeobecné chirurgii. Začátkem roku 1999 nastoupil do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a začal se zaměřovat na hrudní chirurgii. Z Ústí nad Labem odešel v roce 2005 do Německa do nemocnice v Coswigu u Drážďan, kde od ledna 2011 zastával funkci zástupce primáře. V říjnu 2011 se jako nový primář chirurgie vrátil do litoměřické nemocnice a zároveň i k všeobecné chirurgii. MUDr. Alexander Hudáč je ženatý. S manželkou, rovněž lékařkou, vychovávají čtyři děti ve věku od 12 do 19 let. Žije v Ústí nad Labem. (nk)
Minirozhovor s MUDr. Alexanderem Hudáčem Co vás přivedlo na medicínu a k vaší profesi? Jako kluk jsem chtěl být pilotem, ale v patnácti jsem začal nosit brýle a tak byl s představou létání konec. Někdy v tom období jsem přečetl román El Hakim od Johna Knittela a propadl jsem romantickému kouzlu medicíny. Na gymnáziu jsem ještě zvažoval mezi výtvarnou akademií a medicínou. Jedna akademická malířka mi řekla: „S medicínou se uživíš, s výtvarnou akademií nikoliv.“ Rodiče ji podpořili, takže jsem se rozhodl nakonec pro medicínu. Jaké máte plány jako nový primář chirurgie? Jsem ve funkci primáře chirurgického oddělení jen krátce. Jde mi o to, abychom na chirurgii vytvořili dobrý tým, léčili čím dál lépe a postupně rozšířili operativu o další nové výkony. Samozřejmě, že jsme limitováni možnostmi investic do nových přístrojů a nástrojů, ale taky počtem anesteziologů. To je bohužel problém nejenom naší nemocnice. Osobně jsem založením optimista, a proto vidím budoucnost litoměřické chirurgie nadějně. Jaké máte zájmy? Cykloturistika, fotografování, malování, rád hraji na piano.
Strana 7
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
PŘE D S TAVU J EME VÁM ** K D O J E KD O ** PŘED S TAVU J EM E VÁM V dalším díle našeho pravidelného seriálu Kdo je kdo oslovil MUDr. Zoran Nerandžič vedoucí jednotlivých oddělení provozního úseku, a to Blanku Anitescovou, Jaroslava Šťastného a Martina Bukváře. Dále pak vrchní sestru centrální sterilizace Marcelu Benešovou. (nk)
Marcela Benešová, vrchní sestra centrální sterilizace Jak jste se dostala ke své profesi? Jak si pamatuji, tak jsem chtěl být sestřičkou od svých 4 let. Obor všeobecná zdravotní sestra jsem ukončila v roce 1978 v Kolíně. Svou praxi jsem začala v nemocnici v Nymburce na chirurgickém oddělení. Pak jsem se vdala za vojáka z povolání. Podle toho, kam byl přeložen manžel, tam jsem musela i já. Pracovala jsem na různých místech, jako v Jincích u Příbrami na LDN oddělení, pak v Terezíně a Litoměřicích v jeslích. Ke konci roku 1989 jsem nastoupila na oddělení centrální sterilizace nemocnice v Litoměřicích. Při zaměstnání jsem vystudovala dvě specializace. Po roce 1990 nastal prudký rozvoj tohoto oboru s novými technologiemi, což jsem zachytila v samém počátku. Jak funguje vaše oddělení a co byste chtěla zlepšit? Naše oddělení má 5 sester, 1 ošetřovatelku a 4 sanitárky, které pracují na jednu směnu. Konec pracovní směny se řídí podle potřeb operačních sálů. Během sobot, nedělí a svátků máme služby po telefonu, abychom byly schopné vyhovět speciálním a akutním požadavkům operačních sálů. Samozřejmě technologicky musíme vyhovět stále přísnějším požadavkům, jež na nás klade legislativa a hygiena. Každý den před zahájením směny musíme otestovat přístroje a následně připravit a sterilizovat materiál podle potřeb všech oddělení nemocnice. Zároveň musíme dodržet přesně všechny technologické postupy, aby materiál nebyl poškozen, a výsledkem byl sterilní zdravotnický prostředek. Největším problémem našeho kolektivu bývá občasná „ponorka“. Jsme uzavřené na jednom místě a celou směnu jen mezi sebou. Mým cílem je zlepšit celkově zázemí a prostředí, ve kterém pracujeme. Stálým a trvalým problémem je stárnutí veškeré techniky a s tím souvisí nutnost stálého obnovování technického vybavení centrální sterilizace, a to rozhodně nejsou malé finanční částky. Současně jde ruku v ruce nutnost průběžného vzdělávání personálu nejen v oblasti dezinfekce a sterilizace, ale i vzdělávání v obsluze přístrojů. Jaké máte zájmy? Je to zahradničení, s manželem rádi sbíráme houby. Manžel je vášnivým rybářem, i já jsem v poslední době kouzlu rybaření podlehla. Jinak mám všeobecné kulturní zájmy, ráda čtu, chodím do divadla a na koncerty…. Blanka Anitescová, vedoucí oddělení centrálního úklidu Co vás přivedlo k vaší práci? Původně jsem pracovala na poště. Protože jsem zůstala sama s dítětem, tak jsem nám chtěla zlepšit životní úroveň. Po dohodě se svou švagrovou jsme si založily úklidovou firmu, která působila ve Štětí. Pak byla jsem oslovena, abych se zúčastnila konkurzu na vedoucí úklidu v MěN v Litoměřicích. Tento konkurz jsem vyhrála. Co byste ráda zlepšila ve své práci? Myslím, že uklizečky odvádí velice dobru práci za minimální mzdu. Ráda bych jim přidala, ale v současné hospodářské krizi to je velice obtížné. Čistota nemocnice je vizitkou každého takového zařízení. Laik nemusí rozumět medicíně, ale co je čisté nebo špinavé, to pozná každý. Jak jsou vaše zájmy? Zahrádka a rodina.
Jaroslav Šťastný, vedoucí oddělení centrální údržby Jak jste se dostal ke své profesi? Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Celý život jsem pracoval v oboru údržby na různých pozicích. Do své nynější funkce jsem se dostal na základě výběrového řízení, které jsem vyhrál. Co byste chtěl změnit a vybudovat na svém oddělení? Mám celkem 23 spolupracovníků. Cílem naší práce je udržet v chodu celou nemocnici. Provádíme drobné opravy, ale také vyrábíme drobné pomůcky, které zlepší standard našich pacientů, například různé nerezové držáky na roztoky a podobně. Naší snahou je zkvalitňování a rozvoj údržby, tak se snažíme zavádět podle možností i nové technologie do údržby. Příkladem toho je plastická ocel, nebo speciální lepidla na plasty. Vybudovali jsme si novou zámečnickou dílnu, kde máme obráběcí stroje a můžeme opravit nebo vyrobit některé originální součástky. Nemocnici tak ušetříme hodně peněz a naše zaměstnance to také víc baví. V současné době máme již stabilní kolektiv, který je na velice dobré úrovni. Jak jsou vaše mimopracovní zájmy? V poslední době je to především myslivost a zahradničení. Dřív mě bavil hokej, 25 let jsem dělal hokejového rozhodčího.
Martin Bukvář, vedoucí technicko provozního oddělení Jak jste se dostal ke své práci? Vystudoval jsem střední školu s ekonomickým zaměřením. V roce 2007 jsem se zúčastnil výběrového řízení na pozici recepčního v MěN Litoměřice. Po dvou letech práce jsem se zúčastnil výběrového řízení na pozici vedoucího technicko provozního oddělení. V současné době studuji vysokou školu s ekonomickým zaměřením. Co vás nejvíce tíží v práci a co byste chtěl vyzdvihnout? Naše technicko provozní oddělení se stará o opravu a údržbu budov. Má na starosti výtahy, odpadové hospodářství, venkovní prostory kolem nemocnice. Dále provádíme opravu a údržbu techniky, skartace majetku, zajišťujeme přepravu majetku po nemocničním areálu a mimo nemocnici. Ve své péči máme také sklady použitého materiálu, ubytovnu zdravotnického personálu. Naše oddělení řeší hlášení pojistných událostí u skleněných výplní oken a dveří. Na starosti toho máme opravdu hodně. Proto je nutná obrovská flexibilita a vysoké pracovní nasazení. Mou prioritou je zabezpečit potřeby zdravotnického personálu tak, aby se mohl nerušené věnovat svým povinnostem vůči pacientům. Jaké jsou vaše zájmy? Dlouhodobě mě zajímají trendy v elektrotechnice a výpočetní technice. V rámci volného času navštěvuji s přítelkyní Městská divadla pražská. V poslední době jsme si oblíbili hlavně Novou scénu Národního divadla.
Strana 8
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** N ÁŠ ROZ HOVOR ** N ÁŠ ROZ HOVOR ** Po delší době navazujeme ve Zpravodaji MěN v LTM na rozhovory se zástupci managementu nemocnice. Pro toto vydání Zpravodaje jsme oslovili náměstka ředitele pro léčebně preventivní péči MUDr. Jiřího Štveráka, MBA. (nk)
„Snažím se na věci uplatňovat komplexní pohled,“ říká MUDr. Jiří Štverák nebo nenadálá příjemná událost v práci. NK: Čím jste chtěl být, když jste byl malý? NK: Měl jste někdy chuť ze zdravotnictví odejít? Kdy a JŠ: Pozorovat hvězdy. proč? NK: Proč jste se rozhodl jít studovat medicínu? JŠ: Protože medicína v sobě zahrnuje další obory, zejména biologii, JŠ: Ne. chemii, matematiku, humanitní a další vědy. Znalosti nabyté NK: Co vám v pozici náměstka pro léčebnou péči nejvíce z těchto oborů může člověk uplatnit v kombinaci se svými tacitními komplikuje práci? JŠ: V prvé řadě to, že při jednání o pragmatických věcech není vždy znalostmi a být tak prospěšný nejen sobě, ale i jiným. používán selský rozum, lidé někdy upřednostňují pouze svá stanoNK: Ovlivnil vás při tomto rozhodnutí někdo? JŠ: Ano, zejména můj dědeček, který měl vystudovánu filosofii a viska, která nemají podložená svými potřebami. Další „komplikací“ theologii. Dále mě pak samozřejmě ovlivnila i ta skutečnost, že po je ta skutečnost, že u mnohých je v podvědomí slabě zakotvena potřeba firemní kultury, kterou je třeba udržovat a zvyšovat, to dobu několika generací byli v naší rodině lékaři. NK: Můžete shrnout dosavadní průběh vaší odborné pra- platí jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Navzdory tomu jsou v nemocnici i lidé, kteří naopak zase vědí, co je prosazování xe? JŠ: Po skončení lékařské fakulty jsem v roce 1978 nastoupil na chi- firemní kultury a k tomu se dovedou ještě v potřebném okamžiku rurgické oddělení do OÚNZ Litoměřice. Absolvoval jsem vojen- vypnout k vysokému výkonu, nad rámec svých povinností a s vědoskou základní službu jako hlavní lékař pluku. Na vojně jsem získal mím toho, že někdy je třeba si sáhnout ke dnu svých možností. Těm je třeba poděkovat, a protože jsme mimo jiné i velmi dobré znalosti z dermatologie v době, kdy byly již „vynalezeny“ peníze, také a venerologie, které využívám dodnes. Po sloje i náležitě odměnit. žení atestace I. stupně z oboru chirurgie (1981) NK: Na co jste ze svého působení v této jsem byl „nuceně převelen“ ředitelem OÚNZ funkci nejvíce hrdý, co vás nejvíce těší? na vesnický obvod v Úštěku jako zástup za JŠ: Těší mne, že pracuji v Městské nemocnici praktického lékaře. Odejít na obvod bylo podv Litoměřicích. mínkou k získání doporučení k přípravě NK: A je naopak něco, čeho za dobu na druhou atestaci z chirurgie od zaměstnavatesvého působení v této nemocnici litujele. Tu jsem složil v roce 1989. V roce 2001 te? jsem udělal atestaci z oboru veřejné zdravotnicJŠ: Mrzí mne, když odejde nebo se rozejde tví, abych splnil kvalifikační požadavky pro funks nemocnicí schopný a perspektivní člověk v ci náměstka pro léčebnou péči. V letošním roce důsledku hlubokého nedorozumění. Dále je jsem úspěšně dokončil studium na Prague International Business School při VŠE v Praze a I jako náměstek ředitele se MUDr. Štverák mi líto, když do „medicínského nebe“ odejde doplnil si tak základní manažerské vzdělání účastní práce na chirurgickém oddělení známá osobnost, nestor nějakého oboru spojené s titulem MBA, rovněž potřebné pro a pohotovostní službě. FOTO: N. Křečková v našem regionu. Na druhou stranu, pokud někdo odejde na vyšší pracoviště nebo do současnou práci. Od ukončení lékařské fakulty pracuji stále jako lékař. V období 1988 - 1998 jsem navíc při za- ciziny a šíří svou prací a svými názory dobrou pověst a slávu naší městnání působil jako externí učitel na střední zdravotnické škole nemocnice, považuji to za správné. v Litoměřicích – pomaturitní nástavbové studium. Od roku 2001 NK: Jaké jsou vaše zájmy? zastávám funkci náměstka ředitele pro léčebnou péči, ale stále se JŠ: Pokud to čas dovolí, je to především chalupaření, práce na zaúčastním práce na chirurgickém oddělení a ústavní pohotovostní hradě, práce se dřevem a kovem a vůbec různé polytechnické aktivity. Dříve to bylo ještě aktivní fotografování a elektronika – stavby službě. NK: Změnila se při vstupu do praxe nějak vaše původní elektronických zařízení. Ze sportu je to pěší turistika a běžky. A nyní to jsou i aktivity spojené s mým dvouletým vnukem Jakubem. očekávání spojená s povoláním lékaře? JŠ: Ani ne. Do zaměstnání jsem vstupoval teoreticky vyzbrojen NK: Jaký je váš nejoblíbenější film? relativně nezkreslenými informacemi o charakteru tehdejšího zdra- JŠ: Nejvíce se zajímám o vědeckofantastickou tématiku, horrory. votnictví, protože rodiče byli lékaři. V době nástupu do zaměstnání Rád shlédnu filmy z produkce italské a francouzské kinematografie jsem očekával rychlý vědecko - technický pokrok a jeho využití ve poválečného období a 60. -70. let. zdravotnictví, avšak neočekával jsem, a také jsem nebyl zcela při- NK: Chodíte rád do kina, a jaký film z poslední doby se praven, na změny po roce 1989, kdy vznikly lobbisticko- vám nejvíce líbil či vás nějak oslovil a proč? marketingové praktiky parazitující na nemocných a zdravotnících, JŠ: Shlédnout film v kině je zážitek, ale do kina už prakticky nechokteré využívaly jejich neznalost v těchto oblastech. To ve svém dím. důsledku negativně a agresivně zasáhlo do etiky, jak na úrovni jed- NK: Jaká je vaše nejoblíbenější kniha? notlivých zdravotníků, tak globálně, na úrovni cílových skupin, kte- JŠ: Nemám nejoblíbenější knihu, velký vliv v dětství měl na mě Jules Verne (Dva roky prázdnin), později Stanislav Lem, Ray Bradbury ré mají potíže se s tím vyrovnat. NK: Co vás na této profesi nejvíce baví a co vám naopak (Marťanská kronika), nyní je to literatura faktu, detektivky. Z prózy na mne zapůsobil román Citadela od J.A. Cronina, skotského spinejvíce vadí? JŠ: V profesi lékaře jsem nikdy striktně neodděloval to, co mě baví, sovatele, popisující praxi začínajícího skotského lékaře (autor byl a co mi vadí. Uplatňuji komplexní pohled na věci a zkušenosti mi lékařem) v Jižním Walesu na začátku 20. století. Nerad bych zapopotvrzují, že tyto fenomény jsou v rovnováze., Když je člověk mněl na detektivky, zejména na „drsnou školu“ Raymonda v pracovní euforii, přijde něco, co vás srazí zpět na zem a obráce- Chandlera zosobněnou postavou detektiva Philla Marlowa. ně. Při medicínské frustraci mě pozvedne zase medicínský úspěch (Pokračování na stránce 9)
Strana 9
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
** N AŠ E POVÍD K A ** N AŠ E POVÍ DK A **
PRVNÍ VÁNOČNÍ SLUŽBA ANEB VZPOMÍNKY NA ZAČÁTKY JEDNOHO LÉKAŘE Každý začínající lékař se bojí vánoční služby pro její neobvyklou a neopakovatelnou atmosféru. Většinou ji slouží lékaři začátečníci, svobodní, bezdětní a rozvedení, anebo lékaři, kteří nesnášejí Vánoce pro jejich hektickou atmosféru práce se jim zdá klidnější. Před lety se sloužily služby zpravidla od 23. do 25. prosince „vcelku“. Na chirurgické klinice jsme se sešli tři, docent Zdeněk, asistent Franta a moje maličkost. Zdeněk mě přivítal slovy: „Vítej na galejích, mladej“, potřásl mi rukou a navrhl mi „tykačku. S Frantou jsme si už tykali z dřívějška. „Mladej“, poučoval Zdenda, „vánoční služba má svá pravidla a specifika. V první fázi chodí domácí zabijačky. Když se na sebe lidi naštvou, tak to řeší ručně. Druhá fáze je mrtvá, to je doba, kdy se v rodinách rozdávají dárky. I pro nás je to chvíle klidu a pohody. Třetí fáze začíná asi hodinu před půlnocí a trvá do časných ranních hodin – to chirurg řeší hlavně následky obžerství a chlastu. Sanitky vozí žlučníky, záněty slinivky, perforované žaludeční vředy a sem tam přijde nějaká zlomenina po uklouznutí na chodníku. Na první svátek vánoční ráno začíná smiřovačka po domácí zabijačce a zpytování svědomí přecpaných spoluobčanů, kteří sobě a ostatním slibují, že přestanou s přejídáním. To je pitomost, nevěř jim…“ Noc z 23. na 24. prosince, první den služby - poměrně pohoda, až na pár zlomenin a dvě apendicitidy, celkem nic moc. Služba na Štědrý den. Dopoledne pár pádů na klouzačkách. Ve čtyři odpoledne zahajuje sérii pacientů kolega docent Zdeněk, který si pořezal prst, když krájel drůbeží drůbky na svou vyhlášenou polévku pro zpříjemnění vánoční
služby. Klel jak pohan, ale nakonec to spravil adaptační steh z ruky. Pak už začali chodit pacienti zvenčí - celá série drobných úrazů z krájení masa, zabíjení a porcování kapra. Zdálo se mi, že služba bude pohodová, ale… Konečně přišla první skutečná domácí zabijačka. Obětí domácího násilí byl muž. Rozseknutá hlava v délce asi dvacet centimetrů, prasklá lebeční klenba, zlomené předloktí. Manželka ho seřezala násadou od koštěte a praštila pánví do hlavy se slovy, že je veřejnou činitelkou, poslankyní vládní strany. Jeho eventuální sebeobrana by mohla být právně kvalifikována jako napadení veřejného činitele. Aby jí neutekl před exekucí, držel ho jiný veřejný činitel ze stejné politické a vládní strany. Po ošetření a konzultaci s neurochirurgy byl dohodnut konzervativní léčebný postup. Výstup veřejné činitelky byl trapný a hysterický, chovala se tak, jak jsem ji znal z televize. Asistující policisté se dobře bavili, dotyčnou „dámu“ znali asi velice dobře. Jak mi později Zdeněk vysvětlil, tato scéna je každoroční tradicí a patří k systému jistot. Protagonisty byl vždy stejný muž a stejná žena. Další obětí domácího násilí byla zralá žena, tchýně, která chtěla spáchat demonstrační sebevraždu. Její sympatická snacha to vyřešila jediným rozumným způsobem, pravou českou fackou. Tchýně byla oteklá v obličeji, ale jinak docela fyzicky v pořádku. Vynucovala si hospitalizaci, což vzhledem k nedostatku míst nebylo možné. S chutí bych použil stejný způsob řešení jako snacha dotyčné ženy, ale lékařská etika mi to nedovolila. Fáze třetí - následky obžerství. Ve dvě hodiny ráno mi vpadl do ambulance první pacient, pro změnu zase zkroucený
(Pokračování ze stránky 8)
NK: Jakou hudbu si rád poslechnete? JŠ: Frank Sinatra, Louis Armstrong a vůbec jazz, Whitney Elizabeth Houston, Ivan Mládek, Karel Gott a další. Dále pak některé melodie z Frimlových operet. Z nástrojů si rád poslechnu sóla pro klavír, harfu nebo bicí. NK: Máte nějaký oblíbený sport? JŠ: Rád sleduji v televizi hokej, dříve (do 16) let jsem aktivně hrál fotbal za městský přebor v Praze 4. NK: Při jaké činnosti si nejvíce odpočinete? JŠ: Jakýkoliv aktivní odpočinek při uspokojování svých zájmů a potřeb. NK: Jaká je vaše představa ideální dovolené? JŠ: Taková, při které si aktivně odpočinu.
kolega docent Zdeněk. Po své polévce a požití neuvěřitelného množství chlebíčků dostal těžký žlučníkový záchvat. Infuse s Buscopanem mu přinesla přechodnou úlevu. Poslední pokyn, který Zdeněk vydal předtím, než usnul, byl, že máme s Františkem operovat prasklý žaludeční vřed z JIPu. Franta mi po skončení operace řekl: „Mladej, napiš operační protokol a ráno mi ho dej k podpisu, mám tu od večera nějakou vědeckou práci. Ráno mě i Zdeňka vzbuď. Teď už asi nic nepřijde.“ A taky nepřišlo. Ráno jsem budil chrápajícího Zdeňka. Jeho rozložité břicho vypovídalo o jeho mlsném jazyku a kulinářském umění. Na břiše ležela krásná rudá růže a pod ní list s nápisem: ´Našemu milému Zdeňkovi milující sestřičky´. Probuzený Zdeněk se napřed zamračil, ale když našel růži a vzkaz, rozzářily se mu oči. U Františka jsem nepochodil tak dobře. Napřed vyšla ze dveří „vědecká práce“, mladičká dlouhovlasá víla, následovaná potácející se postavou Františka, který byl v předklonu a kulhal na pravou dolní končetinu. Zeptal jsem se ho naivně, zda mám sepsat protokol o pracovním úrazu. Franta bezmocně máchl rukou, stále mumlal, že mládí už je pryč a že by měl šetřit své tělo. Nakonec se dal odvézt na neurochirurgii a ještě týž den byl operován. Odebral jsem se domů s pocitem vykořisťovaného otroka z galejí a vytahanýma rukama jak gorila. Za tři dny jsem naspal souvisle asi dvě hodiny. Doma mě děti přivítaly s láskyplným křikem, ukazovaly mi radostně dárky a já si jen vyčerpaně pomyslel: „Herodes, to byl král“. (autorem povídky je MUDr. Zoran Nerandžič)
NK: Které z míst, kde jste dosud byl, se vám nejvíce líbilo? JŠ: Sahara. NK: Na které místo na Zemi byste se chtěl nejvíce podívat? JŠ: Antarktida. NK: Co vás vždy dokáže spolehlivě rozesmát? JŠ: Situace z prostředí zádumčivého veselí. NK: A co naopak rozčílit? JŠ: Moc toho není.. NK: Blíží se vánoce. Prozradíte nám, jaký nejkrásnější vánoční dárek jste kdy dostal, příp. daroval? JŠ: Neprozradím. To patří mezi tajemství, která bych si chtěl ponechat neprozrazená. NK: Děkuji za rozhovor.
Strana 10
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** M IN IS E RI ÁL O E TI K E TĚ ** M I N IS E RI ÁL O E TI KE TĚ **
Jak se vyznat ve společenských situacích aneb podávání rukou a oslovování Předmluva Na první díl miniseriálu o etiketě, věnovaný kategoriím významnosti, představování a zdravení, navazujeme ve Zpravodaji MěN v LTM informacemi o podávání rukou, předávání vizitek a oslovování. Příspěvek se snaží rovněž napovědět, jak se správně zachovat v situaci, chceme-li někomu nabídnout tykání a zda je možné tykání odmítnout. (nk) Podávání rukou Podávání rukou pochází z historie. Naši předkové si tím naznačovali, že v ruce nedrží zbraň, že přicházejí v míru. I běžné potřesení rukou má svou symboliku a musí dodržovat určitá pravidla. Ruce si nepodáváme přes překážku, např. přes stůl nebo „do kříže“ s dalším párem. Podání ruky doprovodíme úsměvem a pohledem do očí. Nepodáváme ruku v sádře nebo lyžařské rukavici. Muž při podávání ruky vždy stojí. Sedí-li, vstane. Nestačí se jen nadzdvihnout a postavení jen naznačit, je nutno stát zpříma. Stisk má být krátký, pevný a nemá trvat déle, než vteřinu. Žena má při podávání ruky jisté „úlevy“. Může podívat ruku vsedě a v rukavici, pokud je tato součástí večerního úboru, venku i v kožené nebo pletené rukavici. Ovšem, podává-li ruku společensky stejně nebo výše postavené ženě, tak raději vstane. Svlékne-li si starší žena rukavici, mladší žena to musí udělat také. Společensky významnější lidé nabízejí ruku jako první. Na pracovišti podává ruku jako první nadřízený, a to i ženám a starším mužům (např. když je vítá ve své kanceláři). Mimo pracoviště (např. v divadle) je však společensky významnější žena a nabízí ruku svému nadřízenému jako první. U mužů ovšem toto pravidlo neplatí, protože i mimo pracoviště starší podřízený vyčká, až mu ruku nabídne šéf. Kdy se ruka nepodává Ruku nepodáváme obsluhujícímu personálu, číšníkům, pokojským, vrátným. Nepodáváme ruku, ani když náš protějšek jí (např. na rautech a recepcích) nebo nese něco, co by musel složitě odkládat nebo přemisťovat, aby ji mohl přijmout. Jsou i jiné kultury Podávání ruky není samozřejmostí všude na světě, je typické spíš pro křesťanskou či euroatlantickou civilizaci. Např. v islámských zemích ruku nepodává žena, ale muž, a ruku podává rovněž společensky méně významný společensky významnějšímu (podřízený nadřízenému, student profesorovi). Pokud by ruku nabídla muži žena, nemusel by ji při-
jmout. Ortodoxní muslimka nebo židovka ruku nepodává. Předávání vizitek Host předává vizitku jako první, hostitel jako druhý. V Evropě a ve Spojených státech se vizitky předávají při ukončení hovoru, ale začíná se prosazovat trend předávat si vizitky při úvodním seznamovacím rozhovoru. Tento zvyk přišel z Japonska a je pro společenský a obchodní kontakt přirozenější, protože hned od začátku máme jasno, s kým hovoříme a jak ho oslovovat. Získanou vizitku je nutno opatrně uložit, abychom nevzbudili dojem, že se jí chceme zbavit. Během jednání by měly vizitky stále ležet na stole. Své vlastní vizitky bychom měli mít stále po ruce, abychom je nemuseli složitě hledat. Oslovování Oslovení hraje v běžném pracovním nebo obchodním styku významnou roli, protože jím dáváme najevo vzájemný vztah, úctu, odlišíme formální i neformální styk. Oslovení je obvykle prvním prostředkem kontaktu dvou osob. V oslovení je označeno nejen hodnocení, ale i označení našeho společníka, jeho identita. Spleteme-li si nebo zkomolíme-li něčí jméno, je to velmi netaktní. Psychologicky velmi účinné je oslovovat jménem. Tykání či vykání? Oslovení má několik stupňů důvěrnosti. Nejformálnější je vykání a užívání příjmení. Přechodem je vykání s užitím rodného jména a nejosobnější je tykání. Vykání a oslovování rodným jménem je na úvaze oslovujícího. Můžeme tak oslovovat i společensky významnější osoby, kterým chceme dát takto oslovované osobě najevo, že míra sympatií a blízkosti je taková, že by nám mohla navrhnout tykání. K tykání je třeba souhlas obou stran. Tykání navrhuje vždy společensky významnější osoba a teoreticky ho nelze odmítnout. Chceme-li této osobě i přesto vykat, bylo by velmi netaktní to přímo odmítnout. V této situaci můžeme buď i přes návrh dále vykat, nebo se jasnému oslovení vyhýbat.. K této
situaci by ovšem nemělo dojít, pokud společensky významnější osoba správně odhadne naše očekávání. Jestliže tykání navrhne společensky méně významná osoba, je možné toto odmítnout, např. se slovy „nezlobte se, ale raději bych zůstal u vykání“. Proto budeme-li chtít někomu navrhnout tykání, pečlivě zvažme, jestli ho to potěší nebo ho náš návrh přivede do rozpaků. Jestliže si s někým „potykáme“, nelze naši úmluvu vzít zpět. Není ani vhodné někoho žádat, aby nám v soukromí tykal, ale před spolupracovníky v práci vykal. Tímto vysíláme signál, že jsme nespolehlivými a ne příliš příjemnými společníky. Výjimkou z pravidla, že tykání navrhuje společensky významnější osoba, je tykání na pracovišti. Tam je tykání vždy v rukou šéfa, byť je mladší a muž. Jen nadřízený určuje, v jakých vztazích bude se svými podřízenými a tykání patří mezi nástroje, které formují vztahy v pracovním týmu. Šéf musí rovněž vycítit, zda jeho návrh žena nebo starší podřízený rád přijme. Jde o konkrétní případ toho, že etiketa není jen používání mechanických pravidel, ale záleží na okolnostech a na konkrétních lidech. Tituly Ve společenském styku dbáme na náležité užívání titulů, abychom naplnili očekávání jejich nositelů. Vždy oslovujeme tou nejvýznamnější funkcí nebo nejdůležitějším titulem, tedy tím, co je vzácnější. Neoslovujeme tituly, které stojí za jménem. Představí-li se nám někdo jako xy, budeme ho oslovovat „pane xy“ „paní xy“. Ovšem představí-li se stejně a dá nám vizitku, na který má titul uveden, budeme ho oslovovat titulem. Všechny dospělé ženy oslovujeme „paní“. Oslovení „slečna“ si ponecháme pouze pro velmi mladé dívky nebo pro ženy, které si ho vyžádají. Při zpracovávání tohoto článku byly využity informace publikované v Nové velké knize etikety autora Ladislava Špačka, nakl. Mladá fronta, 2010 (2. rozšířené vydání)
Strana 11
prosinec 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 4
** VÁN OČN Í Z ÁB AVN Ý K VÍZ O N EM OCNI C I ** V loňském a předloňském roce jsme vám v prosincovém Zpravodaji MěN v LTM nabídli zábavné kvízy o nemocnici. Protože ohlasy na tento počin byly kladné, nabízíme v letošním vánočním čísle další pokračování. Přejeme příjemnou předvánoční zábavu!! Pokud se budete chtít přesvědčit o správnosti svého úsudku, hledejte správné odpovědi na straně 12 tohoto vydání Zpravodaje. (nk) 1. Který z pavilonů MěN (bez spojovacích chodeb) je svým půdorysem ze všech největší? a. Chirurgický (G) b. Gynekologický (E) c. Kuchyň a energoprovoz 2. Který z níže uvedených pavilonů MěN je nejmenší? a. Velký komplement (H) b. Dětský (B) c. Stará interna (SI) 3. Který budova je ze všech budov MěN vůbec nejmenší? a. Malý komplement (D) b. Centrální příjem bez haly sanitek (C) c. Ubytovna zdravotnického personálu (UZP) 4. Kdo byl Vincenc Alexander Bochdalek, jehož busta je umístěna ve spojovací chodbě mezi pavilony A a H? a. Onkolog b. Mikrobiolog c. Anatom a patolog 5. Kdo je autorem dřevěné plastiky, která je umístěna ve spojovací chodbě mezi pavilony A a H? a. Ak. soch. Josef Klimeš b. Ak. soch. Miroslav Dobeš c. Ak. soch. Jaroslav Kolomazník 6. Co tato plastika představuje? a. Lidské srdce b. Koloběh života c. Zahradu Čech 7. Kolik žen jménem Eva pracuje v současné době (XI/2011) v MěN? a. 20 b. 28 c. 34 8. Kolik mužů jménem Adam pracuje v současné době (XI/2011) v MěN? a. 0 b. 2 c. 6
9. Které pracoviště MěN má nejvíce zaměstnanců? a. Oddělení LDN b. Centrální úklid c. Interní oddělení 10. Jaký je průměrný věk lékařů pracujících v současné době v MěN? a. 40 let b. 43 let c. 52 let 11. Kolik % z celkového počtu zaměstnanců MěN ještě nedosáhlo 25 let? a. 4,8 % b. 6,6 % c. 9,4 % 12. Která věková skupina je mezi všemi zaměstnanci MěN nejpočetnější? a. 25 - 34 let b. 35 - 44 let c. 45 - 54 let 13. Kolik kg rýže spotřebuje v průměru za měsíc kuchyně MěN? a. 90 kg b. 280 kg c. 302 kg 14. Kolik kg kmínu spotřebuje v průměru za měsíc kuchyně MěN? a. 2,6 kg b. 3,9 kg c. 5,1 kg 15. Kolik kg vepřového masa spotřebuje v průměru za měsíc kuchyně MěN? a. 620 kg b. 813 kg c. 1075 kg 16. Kolik litrů mléka spotřebuje v průměru za měsíc kuchyně MěN? a. 4435 litrů b. 5567 litrů c. 8654 litrů 17. Kolik litrů polévky se uvaří v průměru za měsíc v kuchyni MěN? a. 7600 litrů b. 9800 litrů c. 11300 litrů
18. Kolik odchozích hovorů se uskuteční přes spojovatelky telefonní ústředny MěN v průměru za měsíc? a. 700 b. 850 c. 1000 19. Jaká je vzdálenost z nejzazšího bodu pavilonu B po nejzazší bod budovy stravovacího provozu? a. 290 m b. 400 m c. 510 m 20. Kolik členů má dozorčí rada litoměřické nemocnice? a. 5 b. 6 c. 7 21. Kolik odběrů se uskutečnilo v odběrové místnosti MěN za období leden-říjen 2011? a. 12.345 odběrů b. 16.001 odběrů c. 17.495 odběrů 22. Kolik Kč vydala MěN v průměru za měsíc za listovní zásilky (ledenříjen 2011)? a. 11.365 Kč b. 15.440 Kč c. 17.980 Kč 23. Kolik sanitek má dopravní zdravotní služba (DZS) MěN? a. 8 b. 9 c. 10 24. Kolik sedících a ležících pacientů mohou najednou odvézt všechny sanitní vozy DZS MěN? a. 32 pacientů b. 38 pacientů c. 42 pacientů 25. Kolik nahlášených závad bylo odstraněno oddělením centrální údržby za období leden – listopad 2011? a. 1.345 závad b. 2.964 závad c. 4.061 závad
26. Kolik zářivkových trubic 15, 18 a 36 W a žárovek 40 - 60 W bylo oddělením centrální údržby celkem spotřebováno za období leden— listopad 2011 pro opravu osvětlení v MěN? a. 829 z. trubic a žárovek b. 1.534 z. trubic a žárovek c. 2.015 z. trubic a žárovek 27. Kolik lednic je v evidenci majetku MěN (XI/2011)? a. 152 b. 199 c. 287 28. Kolik požárních klapek je v areálu MěN? a. 99 b. 167 c. 235 29. Kolik operačních sálů je celkem v MěN? a. 8 b. 9 c. 10 30. Na kolika z těchto sálů se v současnosti operuje? a. 6 b. 7 c. 8 31. Kolik pacientů bylo odoperováno v MěN v roce 2010? a. 4.897 b. 5.227 c. 7.217 32. Kde v Litoměřicích sídlil nejstarší městský špitál (Hospital St. Crucis)? a. Velká Dominikánská ul. b. Jarošova ul. c. Žitenická ul. Tento kvíz vznikl za laskavé spolupráce: p. Malejovské, Mgr. Filípkové, p. Javorkové, Bc. Ikoniakové, p. Ševicové, p. Škvorové, Ing. Prchlíka, Ing. Votočka, Ing. Janošíka,, p. Šefčíka, p. Jelínka a p. Šťastného.
Strana 12
prosinec 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM Řešení kvízu ze strany 11:
ZAJÍMAVOSTI Již velmi blízko k hranici 800 se pohybuje počet porodů v porodnici Městské nemocnice v Litoměřicích v letošním roce. Za období leden— listopad 2011 u nás totiž rodilo již 762 maminek, což je o 159 více, než za stejné období roku 2010. Hranice 800 porodů byla v naší nemocnici od roku 2006 překročena pouze jednou, a to v roce 2007. (nk)
1a (chirurgický pavilon má cca 3121 m2, gynekologický cca 2382 m2 a kuchyň s energoprovozem cca 2143 m2), 2b (dětský pavilon má cca 1102 m2, stará interna bez autodílny cca 1145 m2 a velký komplement cca 1707 m2, 3c (UZP má cca 506 m2, malý komplement cca 696 m2 a centrální příjem bez haly sanitek cca 863 m2, 4c, 5c, 6c, 7b, 8a, 9c (interní oddělení vč. ambulancí = 94, LDN = 85), 10b, 11a (ve věkové kategorii 19-24 zde pracuje 47 zaměstnanců), 12b (ve věkové kategorii 35 - 44 let zde pracuje 325 zaměstnanců, což je 33,5 % z celkového počtu.), 13c, 14a, 15c, 16b, 17b, 18a, 19b, 20a, 21c, 22b, 23a, 24b (jde o 8 ležících a 30 sedících pacientů), 25c (nejvíce odstraněných nahlášených závad bylo v říjnu = 626; nejvíce nahlášených závad v jednom dni bylo 26.9.2011 = 29 závad), 26b (zářivková trubice 15 W = 112 ks, zářivková trubice 18 W = 186 ks, zářivková trubice 36 W = 436 ks, žárovky 8 – 60 W = 800 ks), 27c, 28c (požární klapka = požárně bezpečnostní zařízení pro omezení šíření požáru), 29c, 30c, 31b, 32a (nejstarší městský špitál zde sídlil od 2. poloviny 16. století, čerpáno z knihy Zmizelé Čechy—Litoměřice, Ilona Kotyzová a Oldřich Kotyza, vydavatelství L. Horáček - Paseka, 2011).
SUDOKU
VTIPY 9
9 7 6 4
8
4
6
Pana Nováka přivezou do nemocnice. "Jste ženatý?" ptá se sestra. "Ano, ale ty zranění mám od autonehody."
5 8 2
7
"Pepo, platíš daně?" "Samozřejmě, platím. Nejen Daně, ale i Lence a Ivaně."
2
5
1
7
"Už jsi to slyšel, že se od Pepy odstěhovala manželka?" "Jo? A jak to snáší?" "No, teď už je v pořádku, ale ze začátku měl strach, že se vrátí." "Pepíčku, vyjmenuj deset zvířat, která žijí v Africe.." "Jeden slon a devět žiraf."
9 2
Přijde chlap k doktorovi a povídá: "Pane doktore, já jsem truhlář a nemůžu pracovat." "A co vám chybí?" "Dřevo."
6 8
3
MOUDRÁ VĚTA NA KONEC: Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít. (Jan Werich, český herec, dramatik, scenárista a spisovatel.)
Kurz lyžování se skládá ze tří částí. Za prvé - připnout si lyže, za druhé - spustit se po svahu, a za třetí - naučit se chodit o berlích. Ptá se lyžař: „Je pravda, že sjezd z toho kopce je hrozně nebezpečný?” „To je kec, sjezd nebezpečný není, všichni se zabijí až dole!” "Lékař mi tvrdil, že mám ideální předpoklady k lyžování." "Jak to poznal?" "Říkal, že mi dobře srůstají kosti."
www.nemocnice-lt.cz
Zpravodaj MěN v LTM, čtvrtletník pro pacienty a zaměstnance nemocnice. Výtisk zdarma. Vydavatel: Městská nemocnice v Litoměřicích, Žitenická 18, 412 01 Litoměřice. IČ: 00830488. Zapsán Ministerstvem kultury ČR do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 20006. Odpovědná redaktorka: Mgr. Naděžda Křečková, Ph.D. (tel. 739672326, 416 723 866, e-mail:
[email protected]), redakční rada: MUDr. Zoran Nerandžič, Bc. Miroslava Ikoniaková. Uzávěrka příspěvků vždy k 30.11, 28.2., 31.5. a 31.8. Bez vědomí Městské nemocnice v Litoměřicích nelze zde otištěné články dále publikovat!
