Zpravodaj rˇ´ımskokatolicke´ farnosti sv. Ludmily na Kra´l. Vinohradech
P
Cˇ´ıslo 03/08
Meˇsı´cˇnı´k
ostnı´ doba je za na´mi a my se divı´me, jak rychle to uteklo. A co nasˇe prˇ´ıprava na velikonoce? To by meˇlo by´t prˇedmeˇtem zpytova´nı´ nasˇeho sveˇdomı´. A to co jsme „nevykonali a meˇli vykonat“ pokorneˇ odevzdat Pa´nu a soustrˇedit se na prozˇitı´ tajemstvı´ Kristova vykupitelske´ho dı´la, ktere´ bylo vykona´no z nekonecˇne´ la´sky pro na´s, nebo le´pe „pro mne“. Toto tajemstvı´ prozˇ´ıvat s Kristem, den po dni, po cely´ Svaty´ ty´den, Triduum i celou velikonocˇnı´ dobu. A cˇasto si kla´st ota´zku: Kde ted’ pra´veˇ stojı´m ja´? Do Svate´ho ty´dne vstupujeme slavenı´m Kveˇtne´ nedeˇle, kdy si prˇipomı´na´me Jezˇ´ısˇu˚v vjezd do Jeruzale´ma, kdy ho lide´ vı´tajı´ a provola´vajı´ „Hosana“. A titı´zˇ lide´ za neˇkolik ma´lo hodin se stejnou vervou krˇicˇ´ı „Ukrˇizˇuj Ho!“. Jak je to vu˚bec mozˇne´, zˇe je cˇloveˇk schopen takove´ho zvratu? A co ja´? Snad ne takove´to situaci, ale v neˇjaky´ch malicˇkostech. Ale jsou to opravdu jen malicˇkosti? Zeleny´ cˇtvrtek, Poslednı´ vecˇerˇe, ustanovenı´ Eucharistie, ustanovenı´ sva´tostne´ho kneˇzˇstvı´. Nejsme „jedni z Dvana´cti“, vnı´ma´me ale, zˇe ke kazˇde´mu z na´s dole´ha´ Jezˇ´ısˇovo slovo „Touzˇebneˇ jsem si prˇa´l jı´st s va´mi. . . .“? A zˇe se pro z na´s se Jezˇ´ısˇ „vyda´va´ do krajnosti“? Vnı´ma´m takto Eucharistii a to, zˇe jsem po-
Vycha´zı´ 9. brˇezna 2008
zva´n ke „stolu Poslednı´ vecˇerˇe“, zˇe i mneˇ chce Jezˇ´ısˇ umy´t nohy? A proto, abych smeˇl mı´t na tomto u´cˇast poveˇrˇuje aposˇtoly i jejich na´stupce: „To cˇinˇte na moji pama´tku!“ Vidı´m takto kneˇze? Velky´ pa´tek – den Kristova krˇ´ızˇe, den, kdy prˇed na´mi vyvsta´va´ na jedne´ straneˇ utrpenı´ zpu˚sobene´ hrˇ´ıchem cˇloveˇka a na druhe´ straneˇ azˇ do same´ krajnosti dovedena´ La´ska. Vsˇechny ty postavy z pasˇijı´ – to jsou zrcadla, ktere´ jsou na´m nastavena, abychom do nich na sebe pohle´dli. V kom se pozna´va´m? A po sobotnı´m tichu zacˇ´ına´ „Velika´ noc vzkrˇ´ısˇenı´“. Symbolem te´to noci je sveˇtlo, ktere´ je ktere´ zaha´nı´ tmu, jak o tom vypra´vı´ Exsultet. Druhy´m symbolem je voda, ktery´ smy´va´ hrˇ´ıch a skrze kterou „patrˇ´ıme ke Kristu“. Tuto nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı uda´lost v zˇivoteˇ obnovı´me a znovu se prˇizna´me ke Kristu. A konecˇneˇ ALLELUJA - chvalte Pa´na za jeho konecˇne´ a definitivnı´ vı´teˇzstvı´ nad hrˇ´ıchem a nad smrtı´, za tu rozum prˇesahujı´cı´ skutecˇnost pra´zdne´ho hrobu - „Nenı´ tady, byl vzkrˇ´ısˇen!“ Prozˇijme tyto dny v jejich hloubce, s veˇdomı´m Kristovy la´sky. On na´m otevrˇel cestu k nove´mu zˇivotu, jak o tom zpı´va´ velikonocˇnı´ antifona: „Bu˚h na´s obnovil k nove´mu zˇivotu, alleluja!“. V.Boha´cˇ
Ze zˇivota farnosti Krˇest novy´ch katechumenu˚ a bı´lou sobotu budou letos v kostele sv. Ludmily pokrˇteˇni novı´ katechumeni JaN kub Sˇteˇtka, Petra Boru˚vkova´, Eva Sˇima´nkova´, Martina Koryntova´, Petra Markova´, Ivan Martinko a Michal Kyncl. Proto uva´dı´me neˇkolik informacı´ o te´to uda´losti. Historicky i teologicky je za´kladnı´ skutecˇnostı´ krˇest dospeˇle´ho a krˇest dı´teˇte je od neˇho odvozen. Cha´pa´nı´ krˇtu jako odpoveˇdi cˇloveˇka na vı´ru nenı´ v soucˇasnosti nijak silneˇ rozsˇ´ırˇeno. Trochu historie I kdyzˇ v aposˇtolsky´ch doba´ch neexistoval katechumena´t jakozˇto instituce, lze ve Skutcı´ch aposˇtolu˚ nale´zt „stopy“ neˇcˇeho, co mohlo by´t prˇ´ıpravou ke krˇtu (Sk 2,37-41,8.12-17; 1 Tes 1,9-10). Beˇhem 2. a 3. stoletı´ se vytvorˇil vlastnı´ katechumena´t. Jednı´m z prvnı´ch dokladu˚, ktere´ o tom ma´me je „Aposˇtolska´ ˇ ´ım okolo r. 215), potradice Hippolytova“ (R da´vajı´cı´ prˇesne´ smeˇrnice pro prˇijetı´ katechumenu˚ ke katechezi a pro prˇipusˇteˇnı´ ke krˇtu. V cestopisu Etherie cˇteme prˇesne´ pokyny pro obrˇady Svate´ho ty´dne v Jeruzale´meˇ. Je trˇeba zmı´nit se i o tom, co na´m o krˇest’anske´m zasveˇcenı´ sdeˇluje sv. Cyril Jeruzale´msky´ (318387) a neopomenout ani sv. Ambrozˇe (337430).
Po druhe´ sveˇtove´ va´lce se objevilo a pozdeˇji vyhranilo hnutı´ konverzı´ dospeˇly´ch, ktere´ ve Francii vyvolalo potrˇebu pastorace zameˇrˇene´ na uva´deˇnı´ a prˇijı´ma´nı´ dospeˇly´ch do cı´rkve. V r. 1962 dosˇlo k prvnı´ reformeˇ krˇestnı´ch obrˇadu˚. Posle´ze se rˇesˇenı´ te´to ota´zky chopil Druhy´ vatika´nsky´ koncil a polozˇil tak za´klady restaurace krˇest’anske´ iniciace pro celou cı´rkev. Jak probı´ha´ za´veˇr katechumena´tu? Za´veˇrecˇnou cˇa´stı´ katechumena´tu, je obdobı´ ocˇisˇt’ova´nı´ a zasveˇcova´nı´ do krˇest’anske´ praxe. Obdobı´ ocˇisˇt’ova´nı´ katechumenu˚ a jejich zasveˇcova´nı´ do krˇest’anske´ praxe se obycˇejneˇ kryje s dobou cˇtyrˇicetidennı´ho postu. Dalsˇ´ım stupnˇeˇm jsou skrutinia, uskutecˇnˇovana´ zpravidla v liturgii postnı´ch nedeˇlı´. Jsou vlastneˇ prostrˇedkem k ocˇisˇteˇnı´ a osvobozenı´ mysli i srdce katechumena, a to skrze nasloucha´nı´ Bozˇ´ımu slovu a da´le skrze exorcismy. Od cˇekatelu˚ se vyzˇaduje vu˚le vnitrˇneˇ porozumeˇt Kristu i cı´rkvi a ocˇeka´va´ se od nich, zˇe ucˇinı´ veliky´ pokrok v uprˇ´ımne´m sebepozna´nı´, ve va´zˇne´m zpytova´nı´ sveˇdomı´ a v prave´m poka´nı´.
Bezprostrˇednı´ prˇ´ıprava na krˇest se kona´, jeli to mozˇne´, na Bı´lou sobotu o ktere´ by se cˇekatele´ krˇtu nemeˇli pokud mozˇna´ veˇnovat nicˇemu jine´mu, nezˇ prˇ´ıpraveˇ na prˇijetı´ sva´Beˇhem doby, v nı´zˇ se krˇest deˇtı´ sta´val praxı´ tostı´. Jejı´mi prvky jsou: slozˇenı´ vyzna´nı´ vı´ry, cele´ cı´rkve, katechumena´t jakozˇto instituce obrˇad „efeta“, volba krˇestnı´ho jme´na a mapostupneˇ vymizel. Termı´n „krˇest’anske´ inici- za´nı´ olejem katechumenu˚. ace“ se v na´bozˇenske´m slovnı´ku objevil opeˇt A nakonec docha´zı´ k vlastnı´mu udeˇlenı´ sva´azˇ v 16. stoletı´. V te´to dobeˇ papezˇ Pius V. po- tosti krˇtu, birˇmova´nı´ a eucharistie. veˇrˇil kardina´la J. Santoriho, aby znovu nalezl Po pokrˇteˇnı´ katechumenu˚ na´sleduje jesˇteˇ „ritus, ktere´ho uzˇ´ıvala prvotnı´ cı´rkev“, ten, obdobı´ mystagogie. Novokrˇteˇnec vnika´ do ktery´ se ty´kal krˇtu dospeˇly´ch. V Africe se v praxe zˇivota cı´rkve, musı´ se mnohe´mu jesˇteˇ 19. stoletı´ uplatnˇovalo – ve smyslu smeˇrnic ucˇit, naprˇ´ıklad zˇ´ıt ze sva´tostı´. Uzˇ nenı´ cˇekakardina´la Lavigeriho (1825 - 1892) – uva´telem, nadeˇjı´, ale je vlastneˇ „rˇadovy´m krˇest’adeˇnı´ dospeˇly´ch do krˇest’anstvı´ organizovane´ nem“. po etapa´ch.
ˇ ´ıma Pozdrav z R ˇ ´ıma – tentokra´te po peˇt va´s zdravı´m z R delsˇ´ı pauze. Ne zˇe by nebylo o cˇem psa´t, naopak toho bylo vcelku dost. Prozˇ´ıval jsem totizˇ v Ita´lii sve´ prvnı´ zkousˇkove´ obdobı´. A od neˇj take´ zacˇnu. Zkousˇkove´ obdobı´ na´m zacˇalo v druhe´ polovineˇ ledna a trvalo cˇtyrˇi ty´dny. Ja´ za toto obdobı´ musel stihnout jednu povinnou zkousˇku a dveˇ dobrovolne´ (jedna´ se o celorocˇnı´ prˇedmeˇty). Jednalo se o u´vod do teologie, trinita´rnı´ teologii a christologii. Mohlo by se zda´t, zˇe toho bylo ma´lo, ale na rozjezd mi to stacˇilo. Ulehcˇenı´m jesˇteˇ bylo, zˇe u´vod do teologie jsem mohl deˇlat v cˇesˇtineˇ (ucˇil na´s to slovensky´ profesor – studijnı´ materia´ly vsˇak byly v italsˇtineˇ). Zamy´sˇlel zkousˇku deˇlat v italsˇtineˇ, ale po zada´nı´ ota´zky jsem zhodnotil, zˇe bude lepsˇ´ı rodny´ jazyk. I tak to nebylo nikterak slavne´. Ale udeˇlal jsem. Na´sledne´ zkousˇky z trinita´rnı´ teologie a christologie jizˇ byli v italsˇtineˇ. S nimi jsem byl nakonec znacˇneˇ spokojen. Kdybych to tedy meˇl neˇjak zhodnotit a srovnat s my´m prˇedchozı´m studiem: Jelikozˇ mu˚j styl ucˇenı´ je dosti na´rocˇny´ na prˇ´ıpravu, musel jsem se zacˇ´ıt ucˇit s dostatecˇny´m prˇedstihem (na to jsem neby´val zvykly´). Samotna´ „nale´va´rna“ do hlavy je o to teˇzˇsˇ´ı, zˇe cˇloveˇku nestacˇ´ı veˇc pochopit (a tak ji dostat do hlavy), ale musı´ se ji naucˇit take´ sdeˇlit ve velmi omezene´ slovnı´ za´sobeˇ. Samotna´ zkousˇka je pak ale lehcˇ´ı, nezˇ tomu bylo v Praze. Tak tolik asi ke zkousˇkove´mu.
O
se tedy naznacˇit, zˇe jsem cizinec a zˇe tak dobrˇe jesˇteˇ italsky neumı´m. Podarˇilo se mi vsˇak slozˇit zajı´mavou veˇtu, ve ktere´ zazneˇla prosba, zda by mohl dotycˇny´ mluvit trochu z veˇtsˇ´ı da´lky (na mı´sto trochu pomaleji (pro nezasveˇcene´ – prohodil jsem slovı´cˇko lentamente za lontano)). A jelikozˇ se jednalo o chlapce ve veˇku asi 15 let, tedy pubert’a´ka, dostalo se mi odpoveˇdi, zda ma´ jı´t azˇ k za´chodu. Rychle jsem tedy prˇemy´sˇlel, co jsem rˇekl. Kdyzˇ jsem si to uveˇdomil, bylo mi docela trapneˇ. Ale myslı´m, zˇe tato slovı´cˇka uzˇ nikdy nezameˇnı´m. Dalsˇ´ı zajı´mavou uda´lostı´ byla neda´vna´ slavnost sv. Cyrila a Metodeˇje. Mozˇna´ se veˇtsˇina z va´s podivuje nad tı´m, zˇe se tito nasˇi veˇrozveˇstove´ slavı´ prˇece 5.7., ale podle rˇ´ımske´ho kalenda´rˇe (myslı´m, zˇe i podle mnoha dalsˇ´ıch) tato slavnost prˇipada´ na 14.2. Tuto slavnost jsme prozˇ´ıvali v kostele sv. Klimenta (zde je hrob sv. Cyrila) ve spolecˇenstvı´ vsˇech Slovanu˚, kterˇ´ı jsou zde v Rˇ´ımeˇ. Jelikozˇ letos meˇla tuto slavnost na starost cˇeska´ papezˇska´ kolej, prˇedsedal liturgii na´sˇ kardina´l, otec Sˇpidlı´k. My jsme pak prˇipravili liturgii – zpeˇv, ministerka, sestry neˇco navarˇili. . . a mohlo se slavit.
Po na´vratu z va´noc jsem zde meˇl take´ trochu vı´ce cˇasu (skoncˇil mi kurz italsˇtiny), takzˇe ˇ ´ım. Navı´c jsem take´ zacˇal trochu pozna´vat R Mozˇna´ si rˇ´ıka´te, zˇe jsem prˇece nemohl deˇlat se zde na chvı´li objevil mu˚j bratr a take´ botrˇi zkousˇky cˇtyrˇi ty´dny. Ma´te pravdu. Ve hoslovci z Prahy, takzˇe jsem se trochu vı´ce ˇ ´ımeˇ – a zacˇal v neˇm take´ trozkousˇkove´m obdobı´ jsem si vysˇetrˇil jeden podı´val po R ty´den, ktery´ jsem pak prozˇil ve spolecˇen- chu orientovat (i kdyzˇ s bratrem jsem se chteˇl ˇ ´ıma. Meˇl jsem tam dostat do Vatika´nu prˇes pama´tky bez mapy a stvı´ salesia´nu˚ na severu R mozˇnost zazˇ´ıt trochu z blı´zka zˇivot ˇr´ımske´ skoncˇil jsem neˇkde o pu˚l kilometru jizˇneˇji – mla´dezˇe, zˇivot rˇ´ımske´ farnosti, poznat nove´ ale poznal jsem mı´sta, ktera´ bych asi jen tak kneˇze, nava´zat nove´ vztahy a take´ neˇco ma´lo nenavsˇtı´vil). pochytit z italsˇtiny. To samozrˇejmeˇ ale prˇiVeˇrˇ´ım, zˇe va´s ma´ zpra´va alesponˇ trochu poneslo s sebou take´ neˇjake´ trapasy. Prˇedevsˇ´ım teˇsˇila. Deˇkuji va´m za vsˇechny vasˇe modlitby. s mla´dezˇ´ı. Jisteˇ to zna´te, zˇe mla´dezˇ´ı mnohdy Teˇsˇ´ım se s va´mi neˇkdy na videˇnou. nerozumı´te. O to horsˇ´ı to je, kdyzˇ na va´s jesˇteˇ Martin Sklena´rˇ mluvı´ dosti rychlou italsˇtinou. Pokusil jsem
Aktivity farnosti Farnı´ strˇedy v brˇeznu ´ klid kostela: 12. a 26.3. (cca v 17:15 - vzˇdy Modera´torem obou vecˇeru˚ je pastoracˇnı´ asiU stent Jaromı´r Odrobinˇa´k. po odpolednı´ msˇi sv.) 5.3. od 18:30 probeˇhla beseda s Prof. P. Toma´sˇem Halı´kem o mezina´bozˇenske´m dialogu.
Farnı´ postnı´ rekolekce, kterou povede P. Ambrozˇ, O.Praem. probeˇhne 15.3. od 9:00 ve Avı´zo na duben: Na strˇedu 16.4. prˇijal po- farnı´m sa´le (Jugosla´vska´ 27, Praha 2) a odzva´nı´ do ekumenicke´ho krˇesla pro hosta bis- poledne bude kajı´cı´ pobozˇnost a prˇ´ılezˇitost k sv. smı´rˇenı´ v kostele sv. Ludmily. kup Va´clav Maly´.
´ mysly Aposˇtola´tu modlitby na brˇezen 2008 U 1. Aby byla cha´pa´na du˚lezˇitost odpusˇteˇnı´ a smı´rˇenı´ mezi lidmi a na´rody a aby cı´rkev svy´m sveˇdectvı´m sˇ´ırˇila Kristovu la´sku. 2. Aby krˇest’ane´ prona´sledovanı´ pro evange-
lium posı´leni Duchem Svaty´m odva´zˇneˇ a otevrˇeneˇ sveˇdcˇili Bozˇ´ımu slovu. 3. Aby u´silı´ teˇch, kterˇ´ı pracujı´ na poli, pozˇehnal Bu˚h take´ prˇ´ıhodny´m pocˇası´m.
Webova´ on-line kamera
deˇnı´ v kostele. Jsou trochu proble´my se zvukem ( to kdyzˇ je prˇipojeno vı´ce uzˇivatelu˚ ). Na Na stra´nka´ch nasˇ´ı farnosti je mozˇne´ se prˇes odstraneˇnı´ te´to za´vady se pracuje. Prosı´me o kliknutı´ na on-line kamera dostat k sledova´nı´ shovı´vavost.
Doporucˇujeme – knihy, cita´ty Jeho ra´ny na´s uzdravily Krˇ´ızˇova´ cesta Vojteˇch Kodet
by ChristArt.com
Vyda´no Karmelita´nsky´m nakladatelstvı´m v roce 2008. Mottem knı´zˇecˇky je „Byly to nasˇe nemoci, jezˇ nesl, nasˇe bolesti na sebe vzal. . . Jeho ra´ny na´s uzdravily.“ (Iz 53, 3-5) Z anotace knihy: Modlitba krˇ´ızˇove´ cesty nenı´ jen prˇ´ılezˇitost,
jak si uveˇdomit, zˇe na´sˇ zˇivot je plny´ temny´ch a bolavy´ch skutecˇnostı´. Je to prˇedevsˇ´ım jedinecˇny´ zpu˚sob, jak vsˇechno teˇzˇke´, co prozˇ´ıva´me, propojit s Kristem a s mocı´ jeho la´sky, jak si uveˇdomit, zˇe na sve´ zˇivotnı´ teˇzˇkosti nejsme sami. Je tu Pa´n, ktery´ se na´s chce ujmout a prove´st na´s kazˇdy´m u´dolı´m smrti, da´t na´m i v temnota´ch zakusit svou prˇ´ıtomnost. Modlitba krˇ´ızˇove´ cesty je tedy prˇ´ılezˇitostı´, abychom na sve´ vlastnı´ cesteˇ rozpoznali Jezˇ´ısˇe. Nikoli jako toho, kdo stojı´ mimo na´s, kdo sleduje, jak ji zvla´da´me, ale jako toho, kdo zˇije, raduje se a trpı´ v na´s.
Adoracˇnı´ dny ´ pa´tek meˇsı´ce brˇezna 2008 se konala v kostele sv. Ludmily spolecˇna´ adorace za N anovaprvnı ´ povola´nı´ ke kneˇzˇske´mu i k zasveˇcene´mu zˇivotu, za rodiny a za veˇrnost vsˇech. V 15:30 je spolecˇna´ adorace, kterou vzˇdy vedou bratrˇi a sestry z ru˚zny´ch spolecˇenstvı´ zasveˇcene´ho zˇivota. Brˇeznovy´ adoracˇnı´ den je veˇnova´n seminaristu˚m. Den modliteb je zakoncˇen slavnostnı´ msˇi svatou v 16:30 – celebruje otec biskup Karel Herbst. na´rˇe v Praze a skla´da´ prˇijı´macı´ zkousˇky na Katolickou teologickou fakultu Univerzity Kneˇzˇsky´ semina´rˇ ma´ za u´kol vychova´vat buKarlovy (jejı´ sı´dlo je v budoveˇ Arcibiskupdoucı´ kneˇze. Klade se zde du˚raz na prˇ´ıpravu ske´ho semina´rˇe). Na Moraveˇ je semina´rˇ i falidskou, duchovnı´ a pastoracˇnı´. V Cˇeske´ rekulta v Olomouci. Studium trva´ 5 let – v prvpublice existujı´ dva semina´rˇe. Bohoslovci nı´ch dvou letech je kladen du˚raz na vy´uku cˇesky´ch diece´zı´ (Praha, Hradec Kra´love´, Lijazyku˚ a filozofie, dalsˇ´ı trˇi le´ta student stra´vı´ tomeˇrˇice, Plzenˇ a Cˇeske´ Budeˇjovice) studujı´ studiem teologie. Beˇhem cele´ te´to doby sev Arcibiskupske´m semina´rˇi v Praze a svou mina´rˇ vytva´rˇ´ı take´ podmı´nky pro lidsky´ a intelektua´lnı´ formaci zı´ska´vajı´ na Katolicke´ duchovnı´ ru˚st. Bohoslovci zˇijı´ pod jednou teologicke´ fakulteˇ Univerzity Karlovy. Mostrˇechou, spolecˇneˇ se modlı´, navsˇteˇvujı´ prˇedravsˇtı´ bohoslovci (diece´ze Olomouc, Brno na´sˇky, tra´vı´ svu˚j cˇas studiem, praxı´ v ru˚za Ostrava-Opava) studujı´ v Arcibiskupske´m ny´ch oborech, modlitbou i spolecˇnou za´bakneˇzˇske´m semina´rˇi v Olomouci a teologicke´ vou. Denneˇ slavı´ v semina´rnı´ kapli eucharispoznatky zı´ska´vajı´ na Cyrilometodeˇjske´ teotii, ktere´ v u´tery´ a ve cˇtvrtek prˇedseda´ neˇktery´ logicke´ fakulteˇ Univerzity Palacke´ho. z biskupu˚ cˇesky´ch diece´zı´. Teˇchto peˇt let je ma´ prˇipravit na specifickou sluzˇbu v cı´rkvi a Cesta ke kneˇzˇstvı´ du˚lezˇite´ je nejen cvicˇit hlavu, ale prˇedevsˇ´ım Bu˚h vola´ ke sluzˇbeˇ a ocˇeka´va´ odpoveˇd’ – srdce. svobodne´ a bezvy´hradne´ rozhodnutı´ cˇloveˇka. Kdyzˇ neˇkdo zaslechne tento hlas ke kneˇzˇstvı´, Na zacˇa´tku 3. rocˇnı´ku seminariste´ zˇa´dajı´ pozˇa´da´ sve´ho diece´znı´ho biskupa o prˇijetı´ do sve´ho biskupa o prˇijetı´ kandidatury k ja´henkneˇzˇske´ho semina´rˇe. Pokud jej biskup prˇi- stvı´ a kneˇzˇstvı´. Tı´mto prohlasˇujı´ prˇed cı´rkvı´, jme, sta´va´ se nejprve zpravidla „konvikt’a´- zˇe se jizˇ rozhodli sta´t se ja´hny a kneˇzˇ´ımi. Na kem“ – studentem Teologicke´ho konviktu v zacˇa´tku 4. rocˇnı´ku sluzˇby zˇa´dajı´ o sluzˇbu lekOlomouci. To je jednorocˇnı´ kurz, ktery´ ma´ tora´tu a na zacˇa´tku 5. rocˇnı´ku zˇa´dajı´ o prˇijetı´ prˇipravit na studium v semina´rˇi a na teolo- sluzˇby akolyta´tu. Po slozˇenı´ vsˇech zkousˇek gicke´ fakulteˇ. Studenti zˇijı´ v konviktu spolu na teologicke´ fakulteˇ, nestojı´-li v cesteˇ zˇa´dna´ jako komunita, scha´zejı´ se ke spolecˇne´ mod- prˇeka´zˇka a diece´znı´ biskup souhlası´, prˇijı´ma´ litbeˇ a jı´dlu, zkoumajı´ u Jezˇ´ısˇovy´ch nohou, k bohoslovec ja´henske´ a po roce kneˇzˇske´ sveˇcenı´. cˇemu je vola´. Co je to vlastneˇ kneˇzˇsky´ semina´rˇ ?
Po roce prˇ´ıpravy a hleda´nı´ jistoty ve sve´m povola´nı´ se „konvikt’a´k“ hla´sı´ (v prˇ´ıpadeˇ cˇesky´ch diece´zı´) do Arcibiskupske´ho semi-
Blı´zˇe na : http://www.arcs.cuni.cz/index.php (red)
Bohosluzˇby o Velikonocı´ch 16.2. Kveˇtna´ nedeˇle 9:00, 11:00, 16:30 Msˇe sv. s zˇehna´nı´m ratolestı´ 20.3. Zeleny´ cˇtvrtek 16:30 Msˇe sv. s mytı´ nohou 19:30 Meditace, bdeˇnı´ v Getsemanske´ zahradeˇ 21.3. Velky´ pa´tek 16:30 Obrˇady Velke´ho pa´tku 19:30 Krˇ´ızˇova´ cesta
22.3. Bı´la´ sobota 8:30 Rannı´ chva´ly a za´veˇrecˇna´ prˇ´ıprava katechumenu˚ na krˇest Velikonocˇnı´ vigilie 20:30 Msˇe sv. se krˇty dospeˇly´ch 23.3. Zmrtvy´ch vsta´nı´ Pa´neˇ 9:00, 11:00, 16:30 Msˇe sv. 24.4. Velikonocˇnı´ pondeˇlı´ 9:00, 11:00, 16:30 Msˇe sv.
Program setka´nı´ maminek 13.3. Prˇirovna´nı´ Pysˇne´ princezny a zˇivot krˇest’ana pro deˇti Sedmikra´sek
20.3. Krˇ´ızˇova´ cesta pro deˇti na Strahoveˇ sraz v 9:45 u Strahovske´ho kla´sˇtera 27.3. Zpı´va´nı´ s fle´tnou
Pravidelne´ akce: Ne: 15:00 Farnı´ kafe (6.4.) St: Po: 15:00 Na´bozˇenstvı´ – I. stupenˇ ZSˇ (P.S.) 18:00 Prˇ´ıprava na birˇmova´nı´ (J.O.) 19:00 Prˇ´ıprava dospeˇly´ch na krˇest (P.G.) ´ t: 17:15 Modlitba korunky Bozˇ´ıho U Cˇt: milosrdenstvı´ v kostele 18:30 Zkousˇka farnı´ho sboru (S.J.) 19:30 Vzdeˇla´va´nı´ ve vı´rˇe pro dospeˇle´ – II. Vatika´nsky´ koncil (P.S.) St: 9:00 Setka´nı´ senioru˚ (P.S.)
16:00 Na´bozˇenstvı´ – II. stupenˇ ZSˇ (J.O.)/ Modlitba ru˚zˇence v kostele 17:30 do 18:00 otevrˇena knihovna 18:00 Vecˇery s farnostı´ (suda´) (J.O.)/ ´ klid kostela (licha´ - 12. a 26.3.) U 10:00 Setka´nı´ maminek (Z.F.) 17:15 Spolecˇne´ nesˇpory v kapli sv. Josefa v kostele (P.S.) 19:00 Biblicka´ meditace (P.G.) 19:15 Zkousˇka sboru „Laetitia“(R.M.)
P.G. – P. Gereon, P.S. – P. Stanislav, J.O. – J. Odrobinˇa´k, R.M. – R. Micha´lek, Z.F. – Z. Fischerova´, S.J. – S. Jelı´nek
Pastoracˇnı´ nabı´dka Bohosluzˇby v nasˇem kostele: NE : 9:00∗ 11:00 16:30 ´T : PO a U 16:30 ˇ ST a CT : 6:30 16:30 ´ PA : 7:30† 16:30 SO : 16:30
Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´ je vzˇdy pu˚l hodiny prˇed zacˇa´tkem msˇe sv. nebo po domluveˇ s kneˇzem. Kazˇdy´ prvnı´ pa´tek v meˇsı´ci probı´ha´ po msˇi sv. v 7:30 Vy´stav Nejsveˇteˇjsˇ´ı Sva´tosti, zakoncˇen je v 16:30 msˇ´ı sv. slouzˇenou biskupem. Sva´tostna´ sluzˇba pro nemocne´ a duchovnı´ rozhovory
∗ prvnı´ nedeˇli v meˇsı´ci latinsky, cˇtenı´ a promluva cˇesky beˇhem msˇe bohosluzˇba slova pro deˇti v kapli kostela †
jsou mozˇne´ po domluveˇ s kneˇzem nebo ja´hnem a take´ na telefonu 222 521 558.
pouze kazˇdy´ prvnı´ pa´tek v meˇsı´ci
ˇ ´ımskokatolicka´ farnost sv. Ludmily, Jugosla´vska´ 27, Praha 2, 120 00, tel. 222521558, P. Gereon Binˇovec R fara´rˇ; email:
[email protected], www: ludmila.vinohrady.cz; Prˇipravili: P. Gereon, P. Stanislav, ˇ roubek. M. Kyncl, J. Odrobinˇa´k, F. S
