ZPRAVODAJ 25. FESTIVAL ČESKÝCH FILMŮ DUBEN 2012 TOMÁŠ VOREL: NEVÁŽÍM SI NIČEHO A NIKOHO. 2 Duel. 8 Fotostrana

w w w.f estiva l f in a l e.c z

25. FESTIVAL ČESKÝCH FILMŮ 22.–28. DUBEN 2012

ZPRAVODAJ 24. dubna 2012 / Plzeň

neprodejné

Obsah

TOMÁŠ VOREL:

NEVÁŽÍM SI NIČEHO A NIKOHO

2

Duel

3

Pedagog Vachek

4

Workshop s Frant. Fukou

5

Studenti na festivalu

6

Michal Viewegh

7

Program festivalu

8

Fotostrana

U režiséra Tomáše Vorla si můžeme být v jedné záležitosti naprosto jisti: každý jeho nový film bude něčím nový, originální, pro někoho možná trochu šokující, pro jiného potěšující. Co snímek, to překvapení: od Pražské pětky přes Kouř, Kamenný most, Skřítka a Gympl až po Cestu z města a Z města cestu. Herecký talent pak uplatnil například v legendárním Sklepě, skupině Mimóza a v mnohých filmech jak svých, tak kolegů – režisérů. V rámci programové řady FIlmy NAšich LEt se na plzeňském Finále Vorel představí ve společné talkshow s Milanem Šteindlerem. Čím (kým) je pro vás Milan Šteindler? Milan pro mě vždy byl geniální herec a bavič. Když hrál ve Sklepě a vzal si slovo, tak jsme nikdo už neměli šanci se na jevišti prosadit. Cokoliv řekl, jakkoliv se zatvářil, fun-

govalo to, a nejen diváci, rovněž i herci řvali smíchy. Vždycky jsem říkal Milanovi, aby jen hrál a nerežíroval. A také jsem mu neustále připomínal, aby hrál jen v mých filmech a žádných jiných, aby se nezkazil. Ale on mě neposlouchal...

Čeho si na jeho práci vážíte nejvíc? Já si ničeho a nikoho nevážím. Ale Milana obdivuji, že to všechno vydržel a nezbláznil se: hrát v divadlech, ve filmech, psát a režírovat, točit televizní kabarety, točit rekla-

my, vzít si východňárku za ženu a mít s ní děti a všechno to přežít. Podle toho všeho, co zažil, měl už být Milan dávno mrtvý... pokračování na str. 3

2

Zpravodaj 25. festivalu českých filmů finále 2 0 1 2

Kdo se chystá na Finále

Václav Jiráček herec

středa 25. 4. Početná delegace přijede uvést film Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka. Nebude v ní chybět režisér Jan Prušinovský nebo herec Luděk Sobota.

Film Olma Omerzu Příliš mladá noc, který zaujal i dramaturgy Berlinale, uvedou před festivalovými diváky herec Jiří Černý a dětský herec Vojtěch Machuta. K dokumentárnímu filmu Martina Marečka Pod sluncem tma, oceněnému Českým lvem, přijede jeden z hlavních protagonistů – odborník na rozvojovou problematiku Tomáš Tožička. Snímek vtipně a naprosto otevřeně sleduje úskalí rozvojové pomoci. Je příběhem pokusu předání evropské technologie a odpovědnosti, ale i „zlatých českých ručiček“, které si dokáží poradit i uprostřed Afriky. Ojedinělý dokument s názvem 24 vytvořilo čtyřiadvacet předních českých dokumentaristů. Snímek zachycuje všední český den, každou hodinu očima jiného autora. S diváky se setká dramaturg filmu Dušan Mulíček.

režisér

čemu dáváte

přednost? kino kamenné kino film černobílý film zahraniční tvorba drama historický film hraný fillm zvukový film

Luděk Sobota Mladá dokumentaristka Apolena Rychlíková bude s diváky diskutovat u příležitosti projekce svého snímku Hájek na zámku, Petr v podzámčí.

DUEL

Juraj Herz

kino × domácí projekce multiplex × „kamenné“ kino film × dokument černobílý film × barevný film český film × zahraniční film komedie × drama historický film × sci-fi film hraný film × animovaný film němý film × zvukový film

kino nic neupřednostňuji nic neupřednostňuji barevný zahraniční drama žádnému z těchto žánrů hraný film zvukový film

Longital vs. Midi Lidi Ve čtvrtek 26. 4. si budou moc nejen festivaloví diváci vybrat ze dvou výtečných koncertů, které jsou doprovodným programem Finále. V open air prostorech Zach´s Pubu budou hrát slovenští Longital, zatímco v Andělu si své elektronické stroječky poladí Midi Lidi. Longital (dříve Dlhé diely) jsou tři zvukoví cestovatelé: Shina (zpěv, basová kytara), Daniel Salontay (zpěv, kytara, smyčec) a virtuální elektronický spoluhráč Xi Di Nim (laptop, Lemur Jazz Mutant, organická elektronika, zvuky prostředí, loopy, sample). Dlhé diely/Longital začaly v minulých dvou letech hojně koncertovat v zahraničí, především v Londýně a Irsku, ale i v Polsku. To byla také jedna z příčin přejmenování souboru do cizincům srozumitelnější podoby.

Longital

Léčivá hudba Daniela Salontaye a Shiny je silná a dobře pochopitelná. Jde vlastně o elektronické písničkářství, přičemž to celé zní, jako byste měli přivřené oči: ještě ne sen, ale už ne ani bdělost. Poetické texty ve slovenštině přinášejí nádech z cest a z kopce Longital nad Dunajem, kde Dano a Shina žijí a tvoří. Zvuk Longital je nezaměnitelný i díky Danově virtuózní hře smyčcem na kytaru a využití v našich končinách nevídaného hudebního nástroje – dotykové obrazovky Lemur Jazz Mutant. Midi Lidi hrají elektronickou hudbu, ve svébytném stylovém mixu, doprovázenou odsekávanými zpěvy českých textů. Právě toto spojení (elektronická hudba + české texty) kapele pomohlo najít rychle velké množství fanoušků a také zajistit poměrně nečekanou hranost písní v rádiích. Midi persony jsou navíc

Midi Lidi známé v českém kulturním světě jako filmaři (Petr Marek – Láska shora 2002, Nebýt dnešní 2005, hudba k filmu Mistři nebo aktuálně Nic proti ničemu), divadelní performeři (Prokop Holoubek a Petr Marek – Dekadentní divadlo Beruška) a vizuální umělci (Filip Cenek, Magdalena Hrubá, Markéta Lisá, Jan Šrámek – aka VJ Kolouch). Oba koncerty začínají ve čtvrtek ve 20:30 hodin.

3

24 . dubna / Plze ň

Pedagog Vachek a jeho rod dokumentaristů Snímek Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid je „teprve“ sedmým celovečerním filmem dokumentaristy Karla Vachka. Na festivalu jej osobně uvedl společně se svým „dvorním“ kameramanem Karlem Slachem. Kromě České republiky se natáčelo také ve Spojených státech, Japonsku, Velké Británii, Bosně a Hercegovině, na Slovensku, v Polsku a Rakousku. Film stojí na hraně mezi světem záhad a světem racionality, zkoumá tenkou hranici mezi skutečnou niternou vírou v Boha a institucionalizovaným náboženstvím. „Neznáme a dlouho ještě nebudeme znát fyzikální podstatu prostoru mezi Bohem a zdejším světem. I tak se s ní spousta lidí snaží komunikovat. Ale kvůli nevědomosti nebo nedokonalým nástrojům, jimiž se sféry magie dotýkáme, dochází k mnoha tragickým i tragikomickým událostem.“ Režisér také tvrdí, že prostor mezi naším světem a Bohem zbytečně přenecháváme esoterikům, zatímco věda a umění se od něj drží stranou. Ve

Karel Vachek 199 minut dlouhém dokumentárním románu Tmář a jeho rod vystupují, mimo jiných, světoznámí záhadologové Erich von Däniken nebo Raymond Moody, objeví se v něm guru českého undergroundu Egon Bondy i americký prezident Barack Obama. Vachkův přístup k dokumentu může být pro leckoho složitý. Předpokládá maximální aktivní pozornost, přehled a soustředění,

věnuje se hlubokým tématům. To vše se ale také úročí u jeho žáků. Už od roku 1994 učí na Katedře dokumentární tvorby FAMU a od roku 2002 ji i vede. Nebude náhodou, že v novém tisíciletí prožívá český dokument díky řadě mladých režisérů, kteří Vachkovou katedrou prošli, zlaté období. S prací Vachkových žáků se setkáváme i na letošním Finále. To, že se český dokument dostává do kinodistri-

buce, že je oceňován v zahraničí, že dokáže pojmenovávat společensky důležitá a zajímavá témata atraktivním způsobem, najednou není ničím výjimečným. Za všechny jmenujme Lucii Královou (Ztracená dovolená, letošní Finále uvádí její film Veřejně načerno), Víta Janečka (Ivetka a hora), Filipa Remundu (Český sen, letošní Finále uvádí jeho film Epochální výlet pana Třísky do Ruska), jeho kolegu Víta Klusáka (Vše pro dobro světa a Nošovic), Českým lvem čerstvě oceněného Martina Marečka (Pod sluncem tma – též na letošním Finále), Eriku Hníkovou (Nesvatbov), Lindu Jablonskou (Vítejte v KLDR) nebo z nejmladších Apolenu Rychlíkovou (letos se na Finále promítá Hájek na zámku, Petr v podzámčí). Před dvěma lety oslavil Karel Vachek 70. narozeniny, což reflektovaly hned dva významné tuzemské festivaly. Karlovy Vary uvedly jeho kompletní retrospektivu a v Jihlavě byl oceněn za přínos světové kinematografii.

TOMÁŠ VOREL: NEVÁŽÍM SI NIČEHO A NIKOHO dokončení ze str. 1 Jste právě vy objevitelem Šteindlera coby filmového herce? Zeptejte se jeho, ale myslím, že první hlavní filmovou roli dostal u mě. Ve filmu Kašpárek. Koho dalšího jste ještě objevil pro kameru? To je otázka pro ně! Ale tuším, že jsem uvedl na stříbrné plátno Holubovou, Asterovou, Vávru, Hanáka, Duška, Čtvrtníčka, Zedníčkovou, Slováka, Burdu, Uhlíře... Ti všichni měli první velké role v mých filmech. Hráli mi už v krátkých filmech v osmdesátých letech, dávno před Pražskou pětkou a Kouřem. Vzpomínáte na hádky s Věrou Chytilovou o Davida Vávru? Chytilová vtrhla do Sklepa a zcela ho rozpoltila svým filmem Kopytem

sem, kopytem tam. Od té doby přestal být Sklep čistým naivním amatérským divadlem. Filmový šoubyznys nás rozložil, ale zase složil zpátky. Už se na sebe nezlobíme a odpouštíme si. Odpouštím i Vávrovi, že dal Chytilové v plén všechny posvátné sklepovské texty, včetně mých, ona je pak nacpala bez ladu a skladu do scénáře Kopytem sem, kopytem tam a podepsala to svým jménem a jménem Škapíka a ani nám nic nezaplatila. Tenkrát jsem byl hodně ‚nasrán‘. Tehdá jsem říkal Vávrovi: Cos to udělal? Tys vyzradil naše tajemství! A Vávra mi řekl: naše tajemství nejde vyzradit. Naše tajemství je uvnitř nás... Vaší filmovou tvorbou neustále prolíná divadlo v mnoha formách, dá se říct, že neustále někde hrajete, něco zakládáte, objevujete, přetváříte, propojujete... Já nic nikdy nepropojoval, to se

propojovalo samo. Z hospody jsme vylezli na jeviště, z jeviště do hospody a já to všechno začal točit. Ty věci propojovaly a propojují mě. Touha po lese a žití v lese a magické houby mě například dovedly ke vzniku filmu Cesta z města a nyní Cesta do lesa. Vaše společná talkshow (s Milanem Šteindlerem) se jmenuje FIlmy NAšich LEt; jaké jsou filmy vašich let? Filmy mých let jsou filmy, které jsem za léta svého života natočil. Asi dvacet kraťasů a devět celovečeráků. Milé jsou mi všechny a nejmilejší jsou mi ty, které u diváků a kritiky nezabraly – tedy Kamenný most a Ulovit miliardáře.

Å¼Á¼Ñ»*Ë¼ Çº(¾ËÇÈ

Ã¾)Í¾ÊÅÄÀ Ã¾) Ã¾ )Í¾Ê )Í¾ )Í ÊÅ ÅÄ ÄÀ ÄÀ Çº ( 4 X (¾ËÇÈ»4ÅX

¿ÂÅÆÒÍÊ¼ÂºÀÂHÀ»Ã¸ÊÃÍÐ

Na čem pracujete právě teď? Právě teď dotáčíme v západních Čechách film Cesta do lesa, premi éru bude mít 4. října 2012.

www.festivalfinale.cz

4


Workshop s Františkem Fukou o konci titulků v Čechách Úterní festivalový workshop byl pod taktovkou Františka Fuky, který se již téměř dvacet let věnuje překladům anglicky mluvených filmů. Je podepsán pod titulky ke Star Wars, Shrekovi, X manům či Matrixu 2. Řeč byla především o výrobě titulků a úskalích, které tuto práci provázejí. „Lidé se mnohdy mylně domnívají, že titulky mají co nejvěrněji překládat to, co postavy říkají. To ale není pravda. Naopak, mají co nejstručněji vysvětlit, co se děje, aby diváka příliš nezdržovaly od sledování samotného filmu,“ upřesnil František Fuka hned v úvodu. Proces, jak titulky vznikají, se sice v posledních letech změnil, ale staré nedostatky nahrazují nové. Překladatelé

ANKETA

již nemusejí vytvářet překlady podle zvukových nahrávek, které pořizoval promítač během kinoprojekcí, mají k dispozici on-li ne videa od distributorů, která jsou ovšem kvůli obavám z piráctví poskytována ve velmi nízké kvalitě. „Všeobecný strach z ilegálního stahování filmů vede k tomu, že filmy jdou do kin po celém světě téměř současně. Na překlady jsou vypiso-

vány šibeniční termíny a logicky pak nemohou mít takovou kvalitu,“ prozradil Fuka a dodal, že výjimkou není ani překlad filmu za 48 hodin. Diváky zajímalo, jak se zasazují vtipy do kontextu, v čem se liší překlad dabingu a titulků nebo proč se neshodují překlady jmen postav ve filmových pokračováních. Závěrečná beseda trvala více než hodinu.

Jaký je Váš nejemotivnější zážitek z festivalu Finále?

Katka Henselyová, guest service - ubytování Na festivalu jsem vždy pracovně, na projekce mi proto nezbývá čas. Po dlouhé době jsem na jedné byla vloni. A právě ta se stala mým nejemotivnějším zážitkem. Na pozdní večer bylo přidáno promítání filmu Odcházení. Před ním proběhl živý telefonát s panem Václavem Havlem, byla jsem dojatá... ...a myslím, že nejen já.

Martin Šulík, režisér Pestrou škálu emocí jsem zažil právě dnes při focení v ateliéru Ivana Valy.

Barbora Daušová, divačka Nejsem zde jen divákem, jsem členkou umělecké skupiny Posedlí, která postavila v Kopeckého sadech myslivecký posed. A právě jeho stavba byla pro mě doposud tím nejemotivnějším zážitkem festivalu. To, jak reagovali kolemjdoucí, bylo opravdu vzrušující.

Nezapomeňte na vernisáž a čtení aneb co nenajdete v programu? Vernisáž výstavy fotografky Zofie NasierowskeMajewske (1938 – 2011) se uskuteční ve středu 25. 4. v 15:00 hod. v prostorách hotelu Courtyard by Marriott Pilsen. Vernisáže se mimo jiné zúčastní manžel autorky, filmový režisér Janusz Majewski, jehož retrospektiva právě na festivalu Finále probíhá, a také dramaturgyně Emília Mira Haviarová i polský režisér a scenárista Krzysztof Zanussi. Jan Burian bude číst ze své knižní novinky Nežádoucí návraty E. F. Buriana, která je věnována jeho otci – slavnému divadelnímu režisérovi ve středu 25. 4. od 20:30 hod. v Tanečním sále Měšťanské besedy.

5


Studentský blog

Posluchači Filozofické fakulty Západočeské univerzity se na týden stanou filmovými recenzenty. V průběhu festivalu budou zveřejňovat své blogy k jednotlivým filmům i dění na Finále na festivalovém webu. Na této stránce najdete ukázky z několika úvodních blogů na téma „Jak vidím český film“, na ostatní se můžete podívat na http://www.festivalfinale.cz/cz/blogy-zcu-2012/

Andrea Novotná

Martin Fornbaum

Veronika Hásová

Aleš Malár

„Tiše, Brooklyn spí.“ Můj první celovečerní film na letošním Finále byl tento nízkorozpočtový povídkový snímek – Smíchov pláče, Brooklyn spí. Ve filmu se veškeré dění a postavy točí okolo Smíchova a hlavně Švandova divadla. Ačkoli dějová linka se tak trochu ztrácí ve změti postav a dialogů, právě tyto postavy a dialogy jsou největší devizou filmu. Obojí, charaktery i rozhovory, jsou místy zvláštní, až absurdní, ale po celou dobu vtipné. Můžeme zde potkat messengera z Brna, který se i se svým hantecem ztratí...

Petr Lobaz ukázal „Jak se dělá 3D“ Jelikož se jednalo o přednášku určenou pro širokou veřejnost, dalo se předpokládat, že technologie nebudou probírány dopodrobna a spíše se bude jednat o stručný přehled zajímavostí a základní principy. Přesně jak jsem očekával, se stalo. Perfektně připravená prezentace se zajímavými ukázkami ve 3D. Člověk se na workshopu mohl dozvědět stručnou historii a vývoj 3D technologií, základní princip fungování 3D fotografie, metody promítání 3D filmu v praxi atd...

Viditelný svět Zvyk je železná košile – i tak se dá brát osud hlavního hrdiny Olivera (Ivan Trojan). Pracuje jako letový dispečer, a je tudíž zvyklý pozorovat a mít věci pod kontrolou. Právě tento zvyk si přenáší i do svého soukromí, kdy začne sledovat každodenní život jedné rodiny. Avšak pouhé sledování mu brzy přestává stačit, začne si hrát na Boha. Musí mít pod svou kontrolou, jak se zdá, i samotný osud rodiny.

Příjemné posezení s nejčtenějším českým autorem Na festival Finále Plzeň 2012 zavítal nejprodávanější český spisovatel a čerstvě i scenárista, pan Michal Viewegh, aby se v Tanečním sále Měšťanské besedy zhostil čtení své tvorby. V pondělí v půl sedmé se pustil do díla. Příjemným tónem svého hlasu přečetl kapitolu Špaček z knihy Povídky o lásce. Vzápětí se spustila lavina místy dosti hloubavých otázek. Autor se mimo jiné přiznal, že podporuje audionahrávky, respektive namluvené knihy, neboť tato forma přitahuje i lidi, kteří o četbu nemají přílišný zájem...

Kompletní blogy studentů ZČU najdete na: www.festivalfinale.cz/cz/blogy-zcu-2012/

Festivalovými fotografy jsou I letos studenti ze Zámečku! Studenti Soukromé střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček, jejichž oborem je fotografie, se i letos pohybují mezi hosty a diváky Finále Plzeň. Kromě profesionálních fotografů se také oni podílejí na obrazové stránce festivalového Zpravodaje. Pohled na dění v Měšťanské besedě jejich očima a optikou je k vidění i na internetových stránkách festivalu na adrese: www.festivalfinale.cz

Ředitel českých center Michael Wellner Pospíšil na projekci filmu Vrásky z lásky. Foto: Lucie Štálová

Šéfredaktor časopisu Vesmír a bratr exprezidenta Václava Havla Ivan M. Havel jako spokojený festivalový host. Foto: Pavel Vigh


6


MICHAL VIEWEGH – SPISOVATEL, SCENÁRISTA, VYPRAVĚČ Viewegh navodil od začátku uvolněnou atmosféru. Diváky dokázal při výběru, kterou povídku má přečíst, nenásilně a šikovně dovést k té, kterou chtěl on sám (možná mu křivdím). Přečetl ji bez mikrofonu – a výborně! – a pak besedoval s přítomným publikem o všem možném, nevyhnul se odpovědi na žádnou otázku. Mluvil třeba o své zatím poslední knize Mafie v Praze (prý vždy, když ho něco napadlo, se to druhý den objevilo v novinách). „K mému zklamání mě nikdo nežaloval, kmotři byli naopak rádi, že se o nich v knize píše,“ sdělil účastníkům Finále Plzeň Viewegh, který už chystá Mafii v Praze 2. Bude prý hodně zaměřená na Hrad. Na otázku, jestli při běhání myslí na psaní, odpověděl, že ano a svěřil se, že vždycky měl a stále má chuť zkoušet žánry dosud nevyzkoušené. Teď se chystá na dívčí románek a na román s fantaskními prvky – o ženě s nadpřirozenými schopnostmi. „Dochvilnost to není,“ upřesnil a diváky tím značně pobavil.

Na autorské čtení a besedu se spisovatelem Michalem Vieweghem nebylo jednoduché se dostat. Vstupenky byly brzy pryč a v sále si nesedli ani ti, co je měli. Ovšem kdo přišel, rozhodně nelitoval.

Michal Viewegh Mluvilo se samozřejmě i o filmu. V srpnu přijde do kin Svatá čtveřice, snímek, ke kterému napsal Michal Viewegh scénář, a který režíruje Jan Hřebejk. Na prosbu o upřesnění děje odvětil: „To je nasnadě. Film se jmenuje Svatá čtveřice, je o dvou manželských párech a příběh je to

lehce nemorální. Z toho vám vyjde, o čem to celé je!“ Viewegh se dále chystá na televizní film podle svých povídek, v naději je i další kinosnímek podle jeho knihy. Režijní ambice prý ale nemá. „To je úplně jiná disciplína, než literatura, do toho se pouštět nehodlám.“

Občas jen vyjádří nějaké přání, co se týče hereckého obsazení filmů podle svých knih a scénářů. „Hodně jsem prosazoval Vandu Hybnerovou do jednoho ze snímků, naopak jsem brblal proti obsazení Vladimíra Javorského do role estébáka. Mnohokrát jsem se mu později omluvil,“ přiznává. O hereckém „kontraobsazování“ prý do té doby nic nevěděl, což je jeden z dalších důvodů, proč se do režírování nežene. Nakonec i scenáristou se podle svých slov stal z nouze. Nikdo jiný mu prý dobré scénáře k filmům podle jeho knih nepřinesl. „Musel jsem si je tedy napsat sám. Ale scenáristiku beru dodnes jako koníčka,“ doplňuje. A ještě „rodinný model podle Viewegha“, se kterým spisovatel přítomné v Plzni seznámil: „Pro mě je ideální stav s chlapem jako laskavým šéfem a ženou, která se nechá vést; to je jako při tanci. Je pro mě nepřijatelné, aby mě při tangu (života) vedla žena. Naopak, když dobrovolně přistoupí na to, že je vedena, to mi přijde rozumné.“

Liška: Su takový měkouš Hostem tradiční talkshow Zdeňka Suchého byl herec Pavel Liška. Na otázku, co vlastně poslouchá za muziku, odpověděl právě slovy z titulku tohoto článku. Mezi jeho oblíbence patří například kapely Buty, Monkey Business nebo Tublatanka. Ta se sice řadí mezi vyznavače tvrdší muziky, ale Liška od ní poslouchá jen jedinou skladbu – ploužák s názvem Dnes. Po úvodu, který patřil muzice, už přišly na řadu krátké ukázky z filmů, které zpovídaný natočil, či ho jiným způsobem formovaly. Návrat Idiota Saši

Hostem Zdeňka Suchého byl herec Pavel Liška.

Gedeona byl podle Lišky výjimečným, úžasným a luxusním, a to nejen tím, že byl startem jeho filmové kariéry, ale také tím, že se na něm sešel s partou skvělých herců a nakonec i kamarádů. Následovaly například Divoké včely nebo pohádka Čert ví proč. Jeden z herců nejčastěji obsazovaný do rolí podivínů, na sebe také prozradil, že v mládí psal básničky a poslouchal Maláska. „Byl jsem intouš a vztah k Michaelovi Jacksonovi, jehož obdivovatele jsem hrál v Divokých včelách, jsem vlastně žádnej neměl,“ zmínil během talkshow Pavel Liška.

7


Program festivalu / středa 25. 4. čas/ time

název filmu/film title

sál/hall

sekce/section

minutáž/ runtime

režisér/director

08:30 Jiří Trnka: pásmo krátkých filmů II

Kinosál

Finále dětem

65

Jiří Trnka

10:00 Venku

Kinosál

Nový český dokument – soutěž

79

Veronika Sobková

10:00 I am Like a Tiger...

JoNáš

Nový český dokument – soutěž blok 4

42

Tomáš Škrdlant

10:00 Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka

Malý sál

Nový český celovečerní film – soutěž

104

Jan Prušinovský

10:00 Saxána a Lexikon kouzel

Velký sál

Nový český celovečerní film – mimo soutěž

90

Václav Vorlíček


20

Miloš Zvěřina

10:00 Helga L-520

JoNáš

12:00 Školní výlet

Malý sál


92

Tomáš Magnusek, Petr Šícha

14:30 Bastardi 2

Malý sál


95

Jan Lengyel

JoNáš


11

Monika Midriaková

Velký sál


97

Zuzana Liová

16:30 Hájek na zámku, Petr v podzámčí

JoNáš


40

Apolena Rychlíková

17:00 Pokoj sebevrahů/Sala samobojcow

Malý sál

ZOOM: Polsko

117

Jan Komasa

17:00 Něha

Kinosál

Pocta Martinu Šulíkovi

110

Martin Šulík

18:00 24

JoNáš


52

Kamila Zlatušková

Přednáška

90

16:30 Holky plné eko emocí 16:30 Dům

18:30 Tomáš Sedláček: Film, filosofie a ekonomie touhy

Taneční sál

19:00 Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka

Velký sál


104

Jan Prušinovský

19:15 Ochranné zbarvení/Barwy ochronne

Kinosál

ZOOM: Polsko

95

Krzysztof Zanussi

19:30 Generace Singles

Malý sál


77

Jana Počtová

19:45 Terapie – blok 3

JoNáš

Terapie

240

Petr Zelenka, Marek Najbrt, Jaroslav Fuit

20:00 M. Čapek a V. Stadtherr: Zmeškané hovory 20:30

Finale Reggae Night: Bug‘n‘Dub + San Dal + Pilsen Ragga

Zach‘s Pub

Talkshow

Anděl Music Bar Koncerty

20:30 Jan Burian: Nežádoucí návraty E. F. Buriana

Autorská čtení a přednáška

60

21:00 Jedna ruka netleská

U Branky

Sága rodu Trojanů

102

David Ondříček

21:30 Pod sluncem tma

Malý sál


81

Martin Mareček

21:30 Příliš mladá noc

Velký sál


65

Olmo Omerzu

Doporučujeme

Taneční sál

sledujte nás na

25. 4., Velký sál, 16:30 hod.

facebook.com/ceskyfilm

@finaleplzen

youtube.com/finaleplzen

25. 4., Kinosál, 17:00 hod.

Dům

Něha

Intimní drama Dům – příběh otce a dcery, příběh o lásce, střetu snů různých generací a neutuchající touze po svobodě v hlavní roli se skvělým Miroslavem Krobotem. Za svůj výkon ve vedlejší ženské roli získala Taťjana Medvecká Českého lva. Uvedení se zúčastní režisérka Zuzana Liová.

Komorní příběh milostného trojúhelníku Něha režiséra Martina Šulíka. Dvacetiletý Šimon odchází z rodičovského domu, aby našel sám sebe. Poznává zvláštní manželský pár. Viktor a Mária jej postupně vtahují do svého komplikovaného vztahu pohybujícího se na hranici něžnosti a krutosti.


25 ročníků = 45 let

Stálým hostem posledních let Finále je legenda mezi českými režiséry Jiří Krejčík. Na snímku diskutuje s ředitelem festivalu Ivanem Jáchimem. Z knihy Povídky o lásce četl a následně diskutoval s festivalovými diváky Michal Viewegh.

Finále nezapomíná na program pro děti. Dnes se v dopoledních hodinách promítal například film F. A. Brabce V peřině 3D.

Producent Pavel Strnad (vlevo) a režisér Bohdan Sláma (vpravo) – dvojice, která spolu jde již od prvního Slámova snímku. Na Finále představili novinku Čtyři slunce – první český film uvedený v soutěži prestižního Sundance Festivalu.

Na festival dorazil i slovenský herec Andrej Hryc.

www.festivalfinale.cz f e s t i va l v ý z n a m n ě f i n a n č n ě p o d p o ř i l i

h l av n í m e d i á l n í pa r t n e r

O f i c i á l n í d o p r av c e

Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie

O f i c i á l n í k áva

o f i c i á l n í pa r t n e ř i

m e d i á l n í pa r t n e r Oficiální sekt

d e s i g n : w w w. n o r b. c z

ZPRAVODAJ 25. FESTIVAL ČESKÝCH FILMŮ DUBEN 2012 TOMÁŠ VOREL: NEVÁŽÍM SI NIČEHO A NIKOHO. 2 Duel. 8 Fotostrana

Recommend Documents