Roční /redakčně upravená/ zpráva za 1. rok řešení – 2011 projektu
QI112A138 Lokální identita zeleně venkovských sídel
VÚKOZ,v.v.i. Adam Baroš Roman Businský Ivana Barošová Tereza Hrubá Markéta Šantrůčková Lenka Stroblová Jiří Velebil
PřF UK v Praze Zdeněk Kučera Martina Hupková
MENDELU Stanislav Boček Libor Dokoupil
Identifikační údaje NÁZEV PROJEKTU: Lokální identita zeleně venkovských sídel (QI112A138) TÉMA: 4. Stanovit podmínky a opatření pro podporu rozvoje venkova. DOBA ŘEŠENÍ: 1.1.2011 - 31.12.2014 ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL: Ing. Adam Baroš PŘÍJEMCE – KOORDINÁTOR: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. ( 00027073 ) Květnové náměstí 391, 25243 Průhonice ORGANIZACE ÚČASTNÍCÍ SE PROJEKTU: Univerzita Karlova v Praze - Přírodovědecká fakulta - příjemce Mendelova univerzita v Brně - příjemce
ANOTACE PROJEKTU: Vytvoření metodik výsadeb zeleně v zastavěném území obcí venkovské krajiny s přihlédnutím k lokálním specifikům. Na třech modelových území bude dílčími metodikami ověřen správný postup a možná východiska pro vhodnou výsadbu zeleně. Výsledná tvorba syntetizující metodiky využije východiska, principy a postupy z modelových oblastí za účelem možného budoucího použití v dalších regionech. Na problematiku je nahlíženo z více různých úhlů (krajinářský, historický, ekologický, zahradnický, ekonomický, provozní aj.). Účelem projektu je dosažení vyšší úrovně harmonizace krajiny a lidských sídel menšího vesnického charakteru. Mimo vlastní architekturu staveb je právě zeleň tím klíčovým nástrojem, který dokáže rozhodnout o zapojení do okolí. Účelem projektu je na základě modelových území vytvořit jasná východiska pro harmonickou výsadbu zeleně, která odráží jak přírodní podmínky, tak i kulturní stopu člověka v krajině. Zejména v dnešní době je potřeba sladit různé pohledy danou tématiku, protože se krajina v posledních desetiletích výrazně změnila a je nutno k ní přistupovat komplexně a ohleduplně. Hlavním přínosem výsledků projektu je zodpovědný a komplexní přístup k výsadbám zeleně v zastavěném území malých vesnických sídel, který bude respektovat jak přírodní, tak i historické a kulturní východiska. Tento přínos bude splněn cílenou, dlouhodobou praktickou aplikací vypracovaného nástroje (metodika) hlavními uživateli výsledku (Společenství obcí Čertovo břemeno, MAS Krajina srdce, MAS Moravský kraj a další)a samosprávami v nich zapojených obcí. Předpokládaným přínosem je také sladění pohledů různých odborníků (krajinář, zahradní architekt, historik, ovocnář, zemědělec) na problematiku výsadeb zeleně v zastavěném území drobných sídel v krajině. Přínosem projektu je také realizace modelových obnov a ukázkových odborných zásahů, které jsou v každém modelovém území realizovány. Dalším přínosem projektu je vytipování konkrétních zdrojů rostlinného materiálu pro další obnovu regionu (metodika, mapa), jeho přemnožení na Dendrologické zahradě či jiných vhodných genofondových plochách a následné využití při výsadbách v obcích. Tento materiál, který bude mít certifikovaný původ, bude využit při žádostech o poskytnutí dotací na výsadbu zeleně. Přínosem je také ukázková a edukativní plocha ukázkové výsadby stylizované vesnické výsadby, která se stane součástí trvalé expozice v Dendrologické zahradě v Průhonicích.
1
Obsah zprávy Dílčí cíl V001 Aktivita A1101 A. Průzkum širších vztahů zeleně v daném území B. Lokalizace a identifikace potenciálně významných zdrojů dřevin Aktivita A1102 Stanovení rozdílu mezi stávajícími výsadbami a optimálním stavem Dílčí cíl V002 Aktivita A1103 Studium historie pěstování ovocných dřevin Aktivita A1104 Inventarizace ovocných dřevin v zájmovém území Aktivita A1105 Odběr roubů vytipovaných odrůd peckovin Dílčí cíl V003 Aktivita A1106 Studium přírodních a společenských podmínek vývoje zeleně v sídlech Aktivita A1107 Studium percepce hodnot krajiny a zeleně místními obyvateli
3 3 4
4 11 12
12 14
Dílčí cíl V004 Aktivita A1108 Studium historického vývoje krajiny, krajinný kontext
15
Dílčí cíl V005 Aktivita A1109 Sběr množitelského materiálu
16
Dílčí cíl V006 Aktivita A1110 Návrh a realizace ukázkových výsadeb
17
Přehled výsledků RIV Hospodaření v r. 2011 Postup prací v r. 2012 Příloha
20 20 21 22
V průběhu řešení v roce 2011 probíhaly práce celkem na 6 dílčích cílech (V001 - V006) a deseti aktivitách (A1101 – A1110) podle plánu a v předpokládaném rozsahu. Mírné změny nastaly pouze z důvodu snížení rozpočtu na 1. rok řešení projektu a současně nepříznivých jarních teplotních výkyvů, které znemožnily na velké části původně zamýšleného řešeného území (Čertovo břemeno) determinaci ovocných dřevin. Z tohoto důvodu byla řešena současně dvě území – Čertovo břemeno a Moravský kras, přičemž na Čertově břemeni bude v roce 2012 pokračovat zejména pomologické hodnocení a v druhé lokalitě naopak. 2
Dílčí cíl V001 Aktivita A1101 A. Průzkum širších vztahů zeleně v daném území (Adam Baroš, Roman Businský, Jiří Velebil – všichni VÚKOZ,v.v.i.) Aktivita proběhla podle plánu. V průběhu roku 2011 byl uskutečněn terénní průzkum zvolené oblasti, kterou se pro první rok řešení stalo území Společenství obcí Čertovo břemeno (dále jen území). Podle stanovené metodiky práce byly monitorovány především intravilány obcí nebo plochy mající přímou souvislost s jejich zastavěným územím, včetně významných krajinných celků. Průzkum probíhal na několika úrovních zařazených do následujících kategorií: 1) Významné biotopy nebo jejich fragmenty: Na základě zjištěného spektra rostlin a charakteru biotopu byly jednotlivé celky přiřazeny ke konkrétním potenciálním vegetačním typům. Na základě porovnání s aktuálním stavem byly identifikovány rozdíly a příčiny případné degradace ploch. Byla navržena opatření pro jejich stabilizaci a stanoveno optimální spektrum rostlin s ohledem na potenciální přirozený stav daných biocenóz. Jako významné byly shledány zejména podmáčené louky se vstavačem májovým (Dactylorhiza majalis) – zde často též velká diverzita vrb (rod Salix), kosené květnaté louky nebo zachovalé bučiny s výrazným zastoupením jedle bělokoré (Abies alba). 2) Významné dřeviny (viz níže) Pro průzkum lokalit byly využity mapové podklady Edice turistických map Klubu českých turistů v měřítku 1 : 50 000, ale též interaktivní mapy programu Google Earth (online). Všechny významné prvky byly zaměřeny pomocí GPS (souřadnicový systém WGS-84) přístrojem Garmin GPSMAP 60CSx. Současně byla provedena vstupní dendrometrická měření významných stromů. Veškerá data byla archivována a digitalizována. Mapové podklady: Edice turistických map Klubu českých turistů v měřítku 1 : 50 000, mapy č. 39 a 41. Google Earth [online]: Dostupný z WWW: < http://earth.google.com/intl/cs/ >
B. Lokalizace a identifikace potenciálně významných zdrojů dřevin V území se nachází množství významných dřevin, z nichž zejména staré a vzrostlé exempláře přizpůsobené místním nepříznivým podmínkám reprezentují vhodné jedince, které mohou jako matečné rostliny poskytovat případný množitelský materiál pro další výsadby. Řada z nich je evidována jako tzv. památné stromy. Jiné byly v území nalezeny nově a někdy reprezentují unikátní genotypy, které až doposud unikaly pozornosti (mezi jinými například jilm horský z obce Křenovy Dvory; strom je výjimečný tím, že dosáhl svých nadprůměrných rozměrů i přes kalamitní odumírání jilmů vlivem grafiozy v uplynulých desetiletích). V území bylo identifikováno zhruba 60 významných stromů, přičemž u řady z nich je doporučujeme chránit jako památné stromy. I když jsou některé z nich již v 3
současné době označeny jako památné, kvůli změně legislativy po roce 1989 u mnoha z nich nedošlo k jejich opětovnému vyhlášení. Tento problém bude řešen v rámci projektu formou vyhlášení všech památných stromů pro studované území. Na toto téma je připravován též článek do recenzovaného periodika. Mezi významnými dřevinami objevenými v území figurují například následující druhy: buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), lípa obecná (Tilia × vulgaris), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm horský (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba Smithova (Salix × smithiana), bez černý (Sambucus nigra – se žlutými plody) nebo ostružiník český (Rubus bohemiicola – endemický druh středních Čech). Vybraní jedinci byli přemnoženi na Dendrologickou zahradu VÚKOZ, v. v. i. do genofondové matečnice (viz Aktivita A1109). Získaná data jsou postupně zpracovávána. Dílčí výsledky této části jsou uloženy v archívu projektu a jsou postupně využívány pro tvorbu dílčí a závěrečné metodiky.
Aktivita A1102 Stanovení rozdílu mezi stávajícími výsadbami a optimálním stavem (Adam Baroš, Roman Businský, Jiří Velebil – všichni VÚKOZ,v.v.i.) Byl proveden zevrubný soupis rostlin v obcích a to nejen na veřejných prostranstvích, ale i ve viditelných částech soukromých objektů (předzahrádky, zahrady). Častým nešvarem je používání nevhodných jehličnatých dřevin, které často v přehoustlých skupinách tvoří typické výsadby 70. – 80. let 20. století. Svým charakterem jsou zcela nevhodné a unifikují českou krajinu. Snaha o nápravu je však na některých místech patrná (dotazníkové šetření o výsadbách stříbrných smrků na návsi v Nadějkově, odstranění jehličnatých dřevin v Borotíně – viz Aktivita 1110, projekt rekonstrukce náměstí v Prčici a Sedlci aj.). Na základě historického kontextu, studia archiválií i komunikace s místními obyvateli a sdruženími byla stanovena míra autentičnosti konkrétních rostlin pro dané území a stanovena tak jejich vhodnost pro použití v zahradních i krajinářských úpravách v daném území. Zvláštní zřetel je brán na invazní rostliny.
Dílčí cíl V002 Aktivita A1103 Studium historie pěstování ovocných dřevin (Stanislav Boček, Libor Dokoupil – oba MENDELU) Aktivita je zpracována formou stručného výkladu důležitých historických událostí, ovlivňujících vývoj ovocnářství v zájmovém území. Zaměřuje se na historická fakta, která souvisejí i se současným stavem ovocných kultur v extenzivních typech výsadeb (staré a krajové odrůdy na kmenných tvarech, dlouhověké dřeviny, jedinci starší 50 let). Úkol představuje teoretickou průpravu pro realizaci aktivity A1104 (Inventarizace ovocných dřevin v zájmovém území) a splnění dílčího cíle V002 (Průzkum a vyhodnocení stavu starých a krajových odrůd ovocných dřevin. Přeurčení, zajištění dostupných materiálů ze soukromých i veřejných zdrojů). 4
Historie ovocnictví vztahující se na MAS Moravský kras Zájmové území zahrnuje ústřední mikroregion Moravský kras a dále přilehlé mikroregiony Černohorsko, Protivanovsko, Drahanská vrchovina a Časnýř. Historii ovocnářství v daném území nelze vyčlenit z kontextu ovocnářství českých zemí, respektive Moravy. Pěstování ovocných stromů na Moravě souvisí s počátky křesťanství. Prvními centry se staly kláštery v příznivých přírodních podmínkách. O existenci ovocných zahrad na našem území se dovídáme z listin z 11.–12. století, ze 13.–14. století pocházejí četné ikonografické doklady o existenci zahrad, sadů a štěpnic. Za vlády Přemysla Otakara II. a v období vrcholného středověku za vlády Karla IV. nastal rozkvět ovocnářství. Husitskými válkami neutrpělo moravské ovocnictví tolik co v Čechách, pohromou však pro ně byla třicetiletá válka (Němec, 1955). Nový rozkvět nastal za vlády Marie Terezie a císaře Josefa II., kteří vydali nařízení pro zvelebení ovocnictví. Na větších panstvích a v klášterech byly zřízeny ovocné školky, byly osazovány silnice, polní cesty a meze. Kněží a učitelé měli přímo nařízeno učit děti i dospělé pěstovat ovocné stromy. Každá škola dostala za tímto účelem od obce kus pozemku a výběr učitele se děl i se zřetelem na znalost ovocnaření. Po roce 1787 ovocnictví na Moravě vzkvétalo, zakládaly se nové školky, přestože šlechta a kláštery od pěstování ovocných stromů upouštěly z důvodu zájmu o okrasné zahradnictví (Schubert, 1900). V roce 1816 byl v Brně založen Pomologický spolek, který dal ovocnictví vědecký směr. Členové pořádali přednášky, odborné kurzy a výstavy ovoce, založili spolkovou mateční zahradu a školku. Z ní byly dodávány rouby školkařům i pěstitelům. V letech 1825– 1847 vyškolil jednatel výboru profesor Diebl několik stovek ovocnářských odborníků, kteří pak šířili znalosti ovocnictví ve svých působištích, zvláště učitelských a kněžských. Profesor Diebl spolu s hrabětem Salmem podporovali pěstování moruší za účelem pozvednutí hedvábnictví. Moruše se pěstovaly nejvíce v Rájci a Sokolnicích. Na rozvoj ovocnářství druhé poloviny 19. století měly velký vliv vznikající ovocné školky. Jedna z prvních vznikla ve Křetíně již v roce 1831, v níž bylo vypěstováno 28 000 ovocných stromků. Rouby ušlechtilých odrůd byly získávány z nejvýznačnějších ovocnářských zahrad (Rajhrad, Židlochovice, Staré Brno, Želešice, Ivanovice, Kunštát, Křetín). Tato místa se stávala již v té době krystalizačními jádry ovocnářských rajonů (Vávra, 1957). V roce 1848 vznikl Moravskoslezský ovocnicko-vinařský a zahradnický spolek jako odbor c. k. moravskoslezské hospodářské společnosti v Brně, který si dal za úkol propagaci ovocnářství v nejširších vrstvách obyvatel. V Brně za „Lužánkami“ byla založena spolková ovocná školka. Vedle prof. Diebla se o rozvoj ovocnictví na Brněnsku výrazně zasloužili zemský inspektor Jan Pátek, správce pomologického ústavu František Suchý a lužánecký zahradník a pomolog Antonín Šebánek. Posledně jmenovaný přivezl z cest po západoevropských zemích velké množství roubů nových odrůd. Na území diecése Brněnské bylo v roce 1859 možno nalézt 519 školních zahrad s 89483 štěpovanými stromy. Do roku 1860 bylo při okresních silnicích Brněnského kraje vysázeno 100 000 ovocných stromů. V druhé polovině 19. století byly zakládány okresní spolky a spolky přátel ovocnictví, které se staly ohnisky pro šíření ovocnářské osvěty. V roce 1869 vyšel nový školní zákon, který nařizoval obcím opatřit obecné školy zahradami. František Suchý pořádal v Brně prázdninové kurzy pro učitele a v různých moravských městech štěpařské kurzy. V roce 1898 vznikla Zemědělská rada moravská, roku 1900 byl založen Český zemský ovocnický spolek pro markrabství moravské (Schubert, 1900, Němec, 1955, Vávra, 1957). 5
Schubert (1900) popisuje stav ovocnictví v jednotlivých okresech Brněnského kraje. Zájmové území dnešní MAS Moravský kras v oné době zahrnuje části okresů Boskovice, Brno a Prostějov. Velký počet ovocných stromů zmiňuje autor mj. v obcích Rájec, Olomučany, Rudice a Spešov. Ovoce nachází uplatnění především v domácnostech, jako čerstvé, sušené nebo jako povidla. Ve větším vaří se povidla ve Spešově, Březině, Křtinách a Bukovině. Ve Křtinách se zabývají rovněž sušením ovoce. Významný vliv na rozvoj ovocnářství měl Vlkův štěpařský závod ve Vanovicích, který se proslavil svými vlastními odrůdami, zejména kvalitními mrazuodolnými a úrodnými třešněmi (Vlkova obrovská, Vanovická černá chrupka, Vlk Sláva), vhodnými do vyšších poloh Českomoravské a Drahanské vrchoviny. V literatuře jsou zmiňovány tři vanovické jabloně, a sice Vanovické pláně používané jako podnož, respektive kmenotvorná odrůda, Vlkovo červené jablko z konce 19. století, které vypěstoval František Vlk (založil rodinnou školkařskou tradici již roku 1871), a odrůda Vlkův holoubek z roku 1920, která se přisuzuje vnukovi Ing. Radomíru Vlkovi. Jako příklad tehdejšího sortimentu přetiskujeme ukázku z bohužel nedatované nabídky školkařských výpěstků se záznamem odrůdy třešně Vlkova obrovská.
V druhé polovině 19. století jsou ovšem již patrné i snahy zredukovat rozsáhlý sortiment odrůd na nejdůležitější, tržně vyhovující. První usměrnění sortimentu nastalo v roce 1873 na kongresu 172 středoevropských pomologů na světové výstavě ve Vídni. Zde byl vypracován Kročákův návrh, který doporučoval pro celou oblast Moravy odrůdy jabloní Míšeňské, Panenské české, Kaselská reneta velká, Parména zlatá zimní, Kožená reneta zimní, (případně Špitálská reneta a Karpetin) a odrůdy hrušní Císařská hruška, Dielova máslovka, 6
Pstružka a Virgule. V roce 1904 byla Morava rozdělena do 6 ovocnářských obvodů, pro něž byl vytvořen tzv. normální výběr ovocných odrůd. Obce zájmového území MAS Moravský kras můžeme dle přiložené kopie mapy nalézt v obvodech II (mj. okres Brno), III (mj. okresy Slavkov a Vyškov) a VI (mj. okresy Blansko a Plumlov).
Velmi těžce naše ovocnářství utrpělo silnými mrazy roku 1929. Nejhůře byly postiženy zemědělsky významné oblasti v nižších polohách (v jižních Čechách až -41 °C), hornatější kraje tolik neutrpěly. Od tohoto přelomového roku se větší pozornost ovocnářů obrací k domácím krajovým odrůdám, dobře adaptovaným na místní podmínky (Kamenický, 1933). Doporučené sortimenty jsou postupně revidovány a sortiment dále zužován. Nutno však mít na paměti, že se jednalo vždy o sortiment doporučovaný pro velkovýrobní pěstování, ovocné školky měly tou dobou stále sortiment značně rozsáhlý, příkladem může být ceník školek Viktoria Želešice z roku 1936, kde je v nabídce úctyhodných 91 odrůd jabloní a 62 hrušní. Krátce po druhé světové válce byly vylišeny ovocnářské rajony a navržen zúžený sortiment podle jednotlivých ovocných druhů bez ohledu na správní území. V roce 1947 byl stanoven základní sortiment ovocných odrůd pro všechny oblasti kraje Brněnského. Například u jabloní se jednalo o odrůdy hlavní: Panenské, Baumannova reneta, Boikovo, Landsberská reneta, Gdánský hranáč, Strýmka, a vedlejší: Jesenická reneta, Ontario, Coxova reneta. V roce 1957 vydal Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích oficiální rajonizaci pro všechny kraje a stanovil oblastní sortimenty pro ovocnářské rajony (Kohout, 1959). Podle těchto sortimentů měli školkaři povinnost naočkovat 90 % podnoží, zbylých 10 % podle vlastní volby. Pro obvod II., zahrnující mj. okresy Blansko, Boskovice a Vyškov, byl sortiment 7
následující: Jabloně Baumannova reneta (5 %), Boikovo (5 %), Boskoopské červené (20 %), Matčino (10 %), Ontario (5%), Panenské české (10 %), Parména zlatá zimní (15 %), Strýmka (4 %), Vilémovo - typ Tišnovský-Dolnoloucké (13 %) a Wealthy (3 %), hrušně Boscova lahvice (15 %), Clappova máslovka (10 %), Hardyho máslovka (5 %), Charneuská (5 %), Lucasova máslovka (10 %), Madame Verté (10 %), Pařížanka (15 %), Williamsova čáslavka (20 %); třešně Annonayská (5 %), Germersdorfská (10 %), Hedelfingenská (15 %), Karešova (5 %), Kaštánka (10 %), Napoleonova (20 %), Troprichterova (15 %), Velká černá chrupka (10 %); višně Bruselská (20 %), Korošská (10 %), Morela pozdní (5 %), Ostheimská (10 %), Sladkovišeň raná (5 %), Španělská (15 %), Vackova (25 %); slivoně (švestky a pološvestky) Domácí švestka (70 %), Esslingenská (5 %), Chrudimská (5 %) Wangenheimova (5 %), Zimmrova (5 %), (renklody a slívy) Althanova (15 %), Bryská (5 %), Meruňková slíva (10 %), Mirabelka nancyská (15 %), Oullinská (5 %), Zelená renklóda (30 %). Zvážíme-li možnost dožití ovocných dřevin na kmenných tvarech a generativní podnoži běžně 50 a více let, lze předpokládat vysokou míru pravděpodobnosti nalezení posledně jmenovaných odrůd v současnosti, protože tyto byly místními školkami povinně produkovány ve velkém množství. Historie ovocnictví vztahující se na společenství obcí Čertovo břemeno a MAS Krajina srdce Habart (1928) přirovnává vývoj ovocnicví na Sedlecku a Prčicku k obecné genezi v českých zemích, charakterizované střídáním období pro ovocnictví nepříznivých (husitské války, třicetiletá válka) s obdobími rozkvětu (éra Karla IV., Rudolfa II, Marie Terezie a Josefa II). V čase husitských válek ovocnictví v daném území hodně utrpělo. Jakoubek ze Stříbra a s ním řada táborských kněží hlásali „Žádného ovoce nebudete požívati” a dokonce nařizovali stromy ničit. K rozkvětu ovocnictví dochází opět v časech Rudolfa II. Cenný dokument představuje „Kniha o štěpování” od Jošta z Rožmberka (1598). Důležitým mezníkem v dějinách ovocnictví je vznik Ovocnického spolku roku 1877 a následně Zemského pomologického ústavu v Troji u Prahy. Habart (1928) popisuje sedleckou kotlinu jako oblast pro ovocnictví velmi způsobilou, chráněnou od severních větrů. Popisuje rovněž zásady péče o ovocné stromy v méně příznivých, výše položených lokalitách. Autor výše uvedeného díla působil jako ředitel školy ve Voticích a na základě vlastní čtyřicetileté sadařské praxe doporučuje pro zdejší podmínky následující odrůdy – Jabloně Parména zlatá zimní, Baumannova reneta, Muškátová reneta, Richardovo žluté, Panenské české, Šálové, Červené tvrdé buštěhradské („soudečky“) a Car Alexandr; hrušně Dielova máslovka (Poděbradka), Děkanka zimní, Boscova lahvice, Solnohradka velká, Williamsova čáslavka, Avranšská, Křivice, Le Brunova, Pastornice; slivoně Italka, švestka lovosická a švestka domácí; třešně Májovka, chrupavka, srdcovka, Lauermanova a černice („uherka“). Jako „staré druhy“ označuje a jmenuje jablka soudečky, syrečky, jakubčata, kožená, trpkáče, chřastáče, mošťáky a panenská, ze slivoní švestky, špendlíky, ryngle, blumy, karlata a mirabelky; hrušky ovesničky (zvané „punčošky“ či „kačenky“), krvavky, kaboně, máslovky, světelky, šípáče, muškatelky a mnohé plané hrušky, které se využívaly zejména na sušení prachandy, která sloužila jako náhražka cukru. Z prosperujících ovocnařících podniků vyzdvihuje velkostatek ve Vrchotových Janovicích, třebaže se ovocnářství věnuje teprve od roku 1883. Výsadby velkostatku se staly vzorem i pro ostatní pěstitele v janovické kotlině, která se tou dobou honosí hojností třešňových sadů. Z propagátorů jmenujme Václava Nevařila z Babic, který šel druhým příkladem ve vysazování ovocných stromů. Velkostatek 8
chlumecký na Sedlčansku byl vzorem pečlivě vedených ovocných alejí. Zásluhou prof. Emericha Maixnera byly založeny aleje u Kňovic. Ovocné aleje v té době najdeme též v obcích Vojkov, Červený Hrádek, Osečany, Jetřichovice, Mitrovice, Smilkov a Vlčkovice. Úroda z proslulých třešňovek v okolí Votic se vyvážela do Tábora a do Prahy. Ovocnářskou osvětu na Sedlčansku významnou měrou šířil Josef Sekal, zakladatel zahradnického spolku Povltavan, mnohé zkušenosti načerpal z cest po západoevropských zemích. Velice zajímavé informace se dovídáme o zužitkování ovoce na konci 19. století, které je omezeno na sušení (tradice výroby prachandy) a přípravu povidel. Již na počátku 20. století však zpracování ovoce prakticky zaniká a ovoce je obchodováno pouze v čerstvém stavu. Vůbec se neujalo zpracování na mošty. Pokud jde o vliv ovocných školek, jako příklad můžeme uvést ukázku z nabídky školky knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergů v Protivíně, datovanou rokem 1887.
Po mrazové kalamitě roku 1929 doporučuje Kamenický (1933) pro jihočeskou oblast následující odrůdy jádrovin. Hlavní odrůdy jabloní: Croncelské, Řehtáč soudkovitý, Kardinál žíhaný, Panenské, Baumannova reneta, Boskoopské, Boikovo, vedlejší odrůdy Průsvitné letní, Astrachán červený, Charlamowsky, Gravštýnské, Lebelovo, Grahamovo, Gdánský hranáč, Landsberská reneta, Harbertova reneta. Odrůdy vhodné pro stromořadí (podél silnic a veřejných cest) – Croncelské, Řehtáč soudkovitý, Panenské, Baumannova reneta, Boikovo, Gdánský hranáč, Landsberská reneta, Harbertova reneta. Hlavní odrůdy hrušní: Clappova, Solanka, Hardyho, Avranšská, Charneuská, vedlejší odrůdy: Muškatelka šedá, Špinka, Salisburyho, President Mas, Pastornice, odrůdy vhodné do stromořadí – Solanka, Hardyho, Avranšská, Charneuská, Muškatelka šedá, Špinka, Salisburyho, President Mas. Pro vyšší polohy jsou pak vhodné všechny výše jmenované odrůdy kromě President Mas a Pastornice. 9
V kontextu historie i současného stavu ovocných výsadeb zájmového území s ohledem na vlastní pomologický průzkum (aktivita A1104) je třeba zmínit oficiální druhovou a odrůdovou rajonizaci, vydanou Výzkumným ústavem ovocnářským v Holovousích v polovině 50. let pro všechny kraje a okresy českých zemí. Zájmová oblast mikroregionu Čertovo břemeno leží zčásti v kraji Středočeském (dříve kraj Praha), zčásti Jihočeském (dříve kraj České Budějovice). Tzv. směrné obvodní sortimenty ovocných druhů a odrůd pro rok 1957 a další nám mnohé napoví o druhové a odrůdové skladbě ovocných dřevin vysazovaných v 50. a 60. letech 20. století, se kterými se v současnosti setkáváme v typech tzv. extenzivních výsadeb, byť paradoxně tehdy představovaly výsadby ryze tržního charakteru (ovocné aleje, polní sady, luční sady, pastvinné sady). V zastavěném území i přilehlém extravilánu (záhumenky, zahrady) byly často vysazovány i odrůdy oficiálně nedoporučované, mezi místními obyvateli nicméně oblíbené. Směrné obvodní sortimenty v podstatě nařizovaly ovocným školkařům množit vybrané odrůdy v určitém procentickém zastoupení, přičemž určitý podíl, zpravidla 10 %, byl ponechán pro volný výběr. Pro obvod VII v kraji Praha, který zahrnoval mj. okresy Benešov, Votice a Sedlčany, byly navrženy následující druhy a odrůdy: jabloně Boikovo (3 %), Boskoopské červené (6%), Malinové hornokrajské (5 %), Matčino (15 %), Panenské české (5 %), Parména zlatá (5 %), Řehtáč soudkovitý (6 %), Strýmka (10 %), Vilémovo (20 %), Wealthy (15 %); hrušně Clappova máslovka (15 %), Hardyho máslovka (20 %), Charneuská (20 %), Pařížanka (10 %), Salisburyho (10 %), Solanka (15 %), Thirriotova (10 %); třešně Annonayská (3 %), Germersdorfská (10 %), Hedelfingenská (10 %), Kaštánka (15 %), Lyonská (5 %), Napoleonova (20 %), Troprichterova (20 %), Velká černá chrupka (7 %); višně Korošská (20 %), Morela pozdní (10 %), Ostheimská (10 %), Sladkovišeň raná (3 %), Španělská (20 %), Vackova (30 %); slivoně (švestky a pološvestky) Domácí švestka (55 %), Esslingenská (10 %), Wangenheimova (15 %), Zimmrova (5 %), (renklody a slívy) Althanova (15 %), Bryská (15 %), Malvazinka (10 %), Mirabelka nancyská (15 %), Oullinská (5 %), Zelená renklóda (30 %). Doporučený sortiment pro VI. obvod (okres Tábor) kraje České Budějovice se od předchozího liší některými odrůdami i jejich procentickým zastoupením. Z jabloní vzrostl výrazně podíl odrůdy Boskoopské červené (15 %) a Parména zlatá (15 %), naopak znatelný pokles je u odrůd Vilémovo (6 %) a Wealthy (5 %). Z jiných jabloní se zde setkáváme s minoritním podílem odrůdy Baumannova reneta (4 %). Landsberská reneta (6 %) a Průsvitné letní (6 %). Zajímavé je zařazení jabloně Chodské (5 %), krajové odrůdy Domažlicka. Z hrušní je zastoupena na rozdíl od Sedlčanska a Voticka teplomilná odrůda Boscova lahvice (10 %), dále Červencová (5 %) a Špinka (5 %), naopak chybí Charneuská. U třešní zaujme zařazení krajové jihočeské odrůdy Libějovická raná (10 %). Uvedené odrůdy, případně jejich četnost, můžeme porovnat se sortimentem stávajících extenzivních výsadeb, zkoumaným v rámci aktivity A1104.
Aktivita A1104 Inventarizace ovocných dřevin v zájmovém území (Stanislav Boček, Libor Dokoupil – oba MENDELU) Podle zvolené metodiky proběhla rekognoskace zájmového území MAS Moravský kras a Čertovo břemeno se zaměřením na extenzivní kmenné tvary ovocných dřevin odhadovaného stáří 50 a více let. Odrůdová determinace probíhala přímo v terénu podle charakteristických vegetativních a plodových znaků a vlastností. V případě nejistoty správného určení nebo 10
neznalosti odrůdy byly odebrány plody pro následnou pomologickou testaci s využitím dostupné literatury. Určování odrůd bylo značně ztíženo nízkou nebo žádnou plodností mnohých stromů, zejména v oblasti Sedlec-Prčicka. V tabulkách umístěných v příloze zprávy je uveden seznam zjištěných odrůd v příslušných katastrech s označením významnosti dané odrůdy, která je posuzována s ohledem na původ odrůdy či její rozšíření. Hodnota 1+ značí velmi významnou (vzácnou) odrůdu, které bude věnována zvýšená pozornost. Tyto odrůdy představují cenné genetické zdroje, které budou po přednostním odebrání roubů rozmnoženy a uchovány v zásobní školce, respektive genofondové ploše (dílčí cíl V005). V rámci aktivity A1105 a aktivit plánovaných na dalších roky řešení projektu se počítá s odběrem roubů, rozmnožením a uchováním všech nalezených odrůd. Mezi nejvýznamnější odrůdy můžeme jednoznačně zařadit jabloně Burchardtova reneta, Červený válec a Hetlina. Posledně jmenovaná krajová odrůda Domažlicka poutá pozornost vědců (mj. na Novém Zélandu), jablka byla shledána jako bohatý zdroj antioxidantů a odrůda je řazena mezi tzv. „protirakovinová jablka“ (“anti-cancer apple“). Jabloň Vlkovo a třešeň Vlkova obrovská, nalezené v Moravském krasu, jsou typickými příklady lokálních odrůd a zaslouží rovněž mimořádnou pozornost. Z třešní zmiňme dále místní rudickou raritu – světlou srdcovku pojmenovanou „Dobrá bílá raná“. Ovoce má jemnou, velmi světlou slupku a zraje již v prvním třešňovém týdnu. Nebyla dosud přesně pomologicky ověřena. Jako modelový objekt podrobného zhodnocení ovocných dřevin byl zvolen extenzivní sad zv. Tyršův v katastru obce Habrůvka (Moravský kras).
Lokalizace Tyršova sadu (JZ od obce Habrůvka)
Kromě pomologického průzkumu a zhodnocení stávajících ovocných dřevin byl sad vytipován jako vhodný objekt pro uskutečnění aktivity A1110 (Návrh a realizace ukázkových výsadeb nebo údržby zeleně na vybraných typových objektech) v souvislosti s ovocnými dřevinami (viz dále). V rámci podrobné inventarizace obecního Tyršova sadu (založen na počest zakladatele Sokola ve 30. letech 20 století) byl zhodnocen zdravotní stav a perspektiva existujících ovocných stromů. U každého jedince byl pomocí pětibodové stupnice posouzen celkový zdravotní stav jedince, poškození kmene a jeho sadovnická hodnota. Míra proschnutí koruny byla vyjádřena procenticky. V sadu se nachází celkem 416 11
vysazených ovocných stromů, z toho 9 ks hrušně obecné (odrůda Hardyho), 33 ks jabloně domácí (odrůdy Gascoygneho šarlatové, Jadernička moravská, Královnino, Panenské české, Parména zlatá, Sudetská reneta), 37 ks ořešáku vlašského (semenáče), 127 ks slivoně švestky (odrůdy Domácí velkoplodá, Durancie, Wangenheimova) a 210 ks třešně ptačí (odrůdy Annonayská, Hedelfingenská, Kaštánka, Karešova, Libějovická raná, Napoleonova, Rychlice německá a Skalka.
Aktivita A1105 Odběr roubů vytipovaných odrůd peckovin (Stanislav Boček, Libor Dokoupil – oba MENDELU) Aktivita má vazbu na dílčí cíl V005. Odběr roubů peckovin byl proveden v prosinci 2011 s ohledem na relativně krátké období endogenní dormance těchto druhů. Rouby byly odebrány z vytipovaných, vizuálně zdravých jedinců odrůd třešní Annonayská, Kaštánka, Karešova, Rychlice německá, Napoleonova, Skalka, Hedelfingenská, „Dobrá bílá raná“, višní Amarelka královská, slivoní Esslingenská, Durancie, Domácí švestka, Wangenheimova (viz Tabulky 1 a 2). Rouby jsou uskladněny v chladírně MENDELU do doby použití (roubování).
Dílčí cíl V003 Aktivita A1106 Studium přírodních a společenských podmínek vývoje zeleně v sídlech (Zdeněk Kučera, Martina Hupková – oba PřF UK v Praze, Markéta Šantrůčková – VÚKOZ,v.v.i.) Postup naplňování aktivity se sestával z několika samostatných dílčích kroků, které se v různé míře zaměřovaly na přírodní či kulturní složku krajiny sledovaného území SedleckaPrčicka a Jistebnicka. Pozornost byla věnována jak současnému stavu, tak proměnám v minulosti. Během řešení aktivity byly využívány nejen sekundární prameny, literatura a zdroje dat, ale též poznatky získané vlastním terénním šetřením a archivním průzkumem. Předně byly zhodnoceny rámcové podmínky vývoje zeleně v zájmovém území. Byla zpracována fyzickogeografická charakteristika území, jejímž výsledkem bylo zhodnocení jak abiotických, tak biotických složek místní krajiny. Na základě literatury a pramenů byl zpracován vývoj osídlení území v historické době. Následně byla zpracována základní analýza vývoje místní krajiny a osídlení v období od poloviny 19. století. K identifikaci hlavních trendů a jejich proměn byla využita veřejně dostupná data obsažená v Databázi dlouhodobého využití ploch Česka a údaje poskytované Českým statickým úřadem. Z hlediska struktury využití ploch se sledované území jeví ve srovnání s jinými oblastmi v Česku jako relativně stabilní, resp. v něm nedochází k tak výrazným změnám. Přesto i v něm lze sledovat projevy některých obecných vývojových trendů jako je např. extenzifikace zemědělského hospodaření v některých jeho částech a s tím spojený úbytek orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů a lesních ploch. Změnami prochází i struktura osídlení, kdy zejména menší venkovská sídla ztrácejí stálé obyvatele a řada objektů v nich je 12
využívána k druhému bydlení. S uvedenými populačními změnami tedy souvisí i určitá proměna způsobu života v malých venkovských sídlech, což se může projevovat i v požadavcích místních obyvatel na skladbu a funkce zeleně v dotčených lokalitách. V neposlední řadě byla pozornost věnována získávání informací o rozsahu územní ochrany v oblasti, zde chráněných vegetačních prvcích (památné stromy a aleje) a dalších kulturně a historicky zajímavých lokalitách zeleně (např. zámecké parky, údaje byly zaneseny do Evidence historických parků a zahrad, kterou vede VUKOZ, v.v.i.). Pro potřeby dalších šetření a zejména terénního výzkumu prováděného v rámci aktivity byla vytvořena pracovní klasifikace forem venkovské zeleně, kterou uvádí následující tabulka:
PLOŠNÁ
PŘÍRODĚ BLÍZKÁ lesní půda se stromy půda s křovinatým porostem půda s kosodřevinou porosty na podmáčené a zamokřené půdě obora ruderální plochy
remíz stromový remíz křovinatý stromový porost podél vodního toku křovinatý porost podél vodního toku LINIOVÁ křovinatý porost podél komunikace lesní průsek travnatá mez břehové porosty vodních ploch významný nebo osamělý strom (= solitér) BODOVÁ skupina stromů/lesík skupina křovin
ZEMĚDĚLSKÁ orná půda ovocný sad vinice chmelnice plantáž dřevin trvalý travní porost (louky a pastviny) TTP s rozptýlenou stromovou zelení okrasné/ovocné školky a zahradnictví
OSTATNÍ okrasná zahrada/park zahrada, předzahrada hřbitovní zeleň zeleň na stavebních konstrukcích zeleň veřejných prostranství sportovní hřiště
alej ovocných stromů
alej neovocných stromů živý plot bylinná zeleň veřejných komunikací izolační zeleň (podél staveb dopravní infrastruktury)
zeleň kolem pomníků
Výše uvedená klasifikace byla využita především ve dvou rovinách. Výskyt a podoba zde uvedených forem venkovské zeleně byly sledovány v rámci průzkumu malých venkovských sídel ve sledovaném území. V rámci tohoto průzkumu byla navštívena téměř všechna taková sídla v regionu, přičemž byla především věnována pozornost utváření jejich centrálního prostoru (pokud se vyskytoval), existenci dalších významných ploch zeleně v sídlech a vegetačním prvkům propojujícím zkoumaná sídla s okolní krajinou. Ke každému sídlu byl 13
vždy pořízen písemný záznam a fotodokumentace. Za účelem hlubšího porozumění proměnám zeleně v místních sídlech pak byla zahájena i analýza jejího vývoje, zaměřená na získání bližších poznatků o změnách v zastoupení jednotlivých forem zeleně. Tyto poznatky jsou primárně získávány porovnáním údajů shromážděných interpretací map velkých měřítek (císařské otisky stabilního katastru, současná základní mapa v měřítku 1:10 000) a budou doplněny a konfrontovány s informacemi pocházejícími z dalších zdrojů. Z časových důvodů se pak tato část aktivity zaměřuje pouze na území vybraných katastrů (Cunkov, Orlov, Smilkov), jež reprezentují různé typy krajiny a osídlení obsažené ve sledovaném území, a bude dopracována během roku 2012.
Aktivita A1107 Studium percepce hodnot krajiny a zeleně místními obyvateli (Zdeněk Kučera, Martina Hupková – oba PřF UK v Praze, Markéta Šantrůčková – VÚKOZ,v.v.i.) Aktivita byla zaměřena na zjišťování percepce hodnot a vývoje venkovské zeleně v zájmových územích Sedlecka-Prčicka – Jistebnicka a Moravského krasu. Aktivita svým obsahem volně rozvíjí a navazuje na náplň aktivity A1106, když informace shromážděné analýzou z hlediska povahy odlišných souborů dat a pramenů obohacuje o sledování subjektivně vnímaných kvalitativních charakteristik zeleně. Bylo provedeno anketární šetření mezi starosty obcí v obou zájmových územích (rozesláno 66 dotazníků s návratností okolo 80 %). Obsah a zaměření dotazníků vycházelo ze zkušeností v minulosti získaných při realizaci obdobných výzkumů, jež se soustředily na řešení otázek týkajících se regionální identity, percepce a hodnocení stavu, proměn a managementu místní krajiny jejími obyvateli. Získané poznatky tak bude možné interpretovat v širším regionálním kontextu. Za respondenty šetření byli vybráni starostové obcí v zájmových územích (popř. jiní reprezentanti místních samospráv tam, kde se nepodařilo přímo získat vyjádření starosty) právě proto, že u tohoto typu respondentů lze předpokládat širší znalost území a tedy i očekávat vyváženější hodnocení jeho stavu. Přesto i odpovědi této skupiny respondentů mohou být ovlivněny jejich rolí v rozvoji území a k tomuto faktu je třeba přihlížet i při interpretaci získaných poznatků (např. role obcí při managementu a tvorbě příznivého stavu krajiny je jimi téměř vždy považována za nejvýznamnější). Ve srovnání odpovědí z území Sedlecka-Prčicka – Jistebnicka a Moravského krasu se nepodařilo zjistit rozdíly, které by bylo možné označit za velmi významné. Přesto lze pozorovat určité odlišnosti (např. na Sedlecku-Prčicku – Jistebnicku byla respondenty výrazněji pociťována absence lesních ploch a rozptýlené zeleně, nebo bylo poukazováno na zátěž krajiny novou výstavbou a dopravou na území Moravského krasu nacházejícího se v širším zázemí města Brna). Podrobnější interpretace získaných odpovědí směřující zejména ke srovnání stavu ve sledovaných územích však bude možná až po shromáždění dalších poznatků o podmínkách vývoje venkovské zeleně především na území Moravského krasu. Mimo uskutečněné anketární šetřeni byly studovány i archivní prameny, s jejichž pomocí měly být získány informace o proměnách zeleně venkovských sídel v minulosti. Toto studium se zaměřilo výhradně na oblast Sedlecka-Prčicka – Jistebnicka, přičemž informace byly hledány především ve fondech Státního okresního archivu v Táboře a Státního oblastního archivu v Benešově. Byly studovány obecní kroniky a mapy, plánky, fotografie související s daným tématem. Kroniky přirozeně reflektují celostátní události a to tím více, čím více se dotýkaly i místní komunity (drahota za 1. světové války, vznik Československa, události 14
kolem podpisu mnichovské dohody a konec 2. světové války). Z lokálních událostí jsou reflektovány především události politické (volby a složení místních zastupitelstev), popis počasí v jednotlivých letech, zvláště s ohledem na mimořádné meteorologické jevy, průběh pozemkové reformy ve 20. letech 20. stol. a průběh kolektivizace v 50. letech 20. stol. Lokální zeleni se kroniky věnují pouze okrajově, když zmiňují škody na polích a v lesích způsobené mimořádnými meteorologickými jevy. Nejvíce lokální identitu odrážejí zmínky o vysazování lip svobody a stavbě pomníků padlým na počátku 20. let 20. století. Někde došlo, často z iniciativy místní školy, k výsadbě zejména ovocných stromků, do které byly zapojeny školní děti. Stromky byly sázeny nejen na školních pozemcích, ale i jinde v katastru obce, např. podél cest. Poznatky získané při naplňování aktivity budou dále využity při interpretaci vývoje zeleně malých venkovských sídel v obou v zájmových územích a při formulaci zaměření těch aktivit řešitelského týmu, které budou uskutečněny v roce 2012.
Dílčí cíl V004 Aktivita A1108 Studium historického vývoje krajiny, krajinný kontext (Tereza Hrubá, Lenka Stroblová – obě VÚKOZ,v.v.i.) V roce 2011 byla pro první zájmové území projektu – Společenství obcí Čertovo břemeno – shromážděna základní kartografická data postihující historický vývoj území. Jednalo se o historické a současné mapové podklady a letecké snímky. Za účelem studia historického vývoje zájmového území byly v prostředí GIS georeferencovány mapy 1. vojenského mapování (1764-1768; 1780-1783), 2. vojenského mapování (1836-1852), 3. vojenského mapování (1877-1880) a dále letecké snímky (1952-54, 2008). Na uvedených podkladech byl sledován vývoj rozptýlené zeleně v krajině (solitery, aleje, remízy) a další drobné vegetační prvky navazující na sídla v extravilánu. Rámcově byla studována statistická data dotýkající se využití půdního fondu v časových horizontech 1845, 1948, 1990 a 2000, dostupná na http://lucc.ic.cz/. Shromážděny byly vybrané statistické údaje za obce Společenství obcí Čertovo břemeno prezentované v Městské a obecní statistice ČSÚ, dostupné na http://vdb.czso.cz/xml/mos.html. Jako hlavní výsledek aktivity byla digitálně zpracována Mapa krajinného rázu Společenství obcí Čertovo břemeno, která byla sestavena na základě postižení historického vývoje území, terénního průzkumu a studia základní literatury o území. Mapa krajinného rázu Společenství obcí Čertovo břemeno vymezuje na podkladu krajských územně-analytických podkladů (Atelier V: Studie vyhodnocení krajinného rázu na části území Středočeského kraje 2008, Atelier V, EIA Servis s.r.o.: Generel krajinného rázu Jihočeského kraje 2009) specifické krajinné prostory, místa krajinného rázu a vizuálně uzavřené části míst krajinného rázu. Legenda dále obsahuje vizuální dominanty v území (přírodní, kulturní – stavební / kulturní – přírodní), místa významných pohledů a negativní – rušivé prvky v krajinné scéně. Vymezené krajinné prostory obsahují jeden či více míst krajinného rázu. Hranice krajinných prostorů nekopírují přesně hranice oblastí krajinného rázu (převzaty z krajských územně analytických podkladů), neboť v obou případech se pracuje s jinou úrovní detailu, resp. na místní úrovni se hranice krajinných prostorů jeví tak, jak jsou zobrazeny v mapě. Mapa obsahuje stručný popis vymezených krajinných prostorů. Krajinářské hodnocení proběhlo na základě těchto 15
metodických postupů: Vorel I. et al.: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Naděžda Skleničková, Praha 2004; Löw J. - Míchal I.: Krajinný ráz, Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy 2003; Brychtová J.: Vyhodnocení krajinného rázu území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma – část Liberecký kraj, Praha 2003; Míchal I. (red.) et al.: Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, AOPK ČR, Praha 1999. Terénní průzkum proběhl v roce 2011, vlastní mapový výstup byl sestaven na podkladu ortofoto leteckého snímku v měřítku 1 : 5 000, základní mapy ČR 1 : 10 000 a historických map vojenského mapování. Grafické zpracování proběhlo v prostředí GIS software ArcView 9.3. Cílem zpracování mapy je zachycení a formulace osobitých krajinných hodnot regionu a jejich ochrana v rámci procesu územního plánování. Hodnocení krajinného rázu je dále rozpracováno v podrobnějším měřítku, pozornost je věnována jednotlivým místům krajinného rázu. Každé vymezené místo krajinného rázu je samostatně graficky zpracováno ve formátu A2, součástí zobrazení je základní popis vývoje území a zhodnocení současného stavu, seznam přírodních a kulturních dominant (rozšíření seznamu hlavní mapy), návrh regulace rozvoje území a náměty pro jeho správu. Místo krajinného rázu je zobrazeno v podobě nejnovějšího leteckého snímku, dále georeferencovaného leteckého snímku z 50. let 20. století a georeferencovaných map vojenského mapování (první, druhé, třetí). V rámci aktivity byla pořízena rozsáhlá fotodokumentace zájmového území, na kterou navazuje zpracování v GIS (místa pořízení fotografií jsou znázorněna graficky, popis míst a fotografií je identický).
Dílčí cíl V005 Aktivita A1109 Sběr množitelského materiálu (Adam Baroš, Roman Businský, Jiří Velebil – všichni VÚKOZ,v.v.i.) V zimním období byly z vytipovaných výjimečných dřevin odebrány rouby, které byly a budou v průběhu zimního období roubovány v Dendrologické zahradě. Byly to: Tilia sp., Jestřebická lípa - Jestřebice (rouby), Tilia sp., Durdická lípa - Durdice (rouby), Quercus robur - Uhřice (rouby), Quercus robur - Jetřichovice (rouby), Salix × smithiana (řízky), Salix cinerea (řízky), Tilia × vulgaris - Pohořelice (rouby), Tilia × vulgaris - Businy – 2 jedinci (rouby), Tilia platyphyllos - Businy (rouby), Crataegus × macrocarpa - Businy (rouby), Tilia platyphyllos Vratišov (rouby), Tilia cordata - Dolní Dobřejov (rouby), Quercus robur - Přestavlky (rouby, semena). Z vybraných stromů pak byla sesbírána také semena (Acer platanoides – Jistebnice, Ulmus glabra – Křenovy Dvory Quercus robur - Staré Mitrovice (semena), Sambucus nigra, žluté plody - zřícenina hradu Zvěřinec (semena). Byly též sebrány mladé rostliny ostružiníků Rubus bohemiicola (rostlina), Rubus gracilis (rostlina), které se v objasti vyskytují a z nichž první jmenovaný lze označit za český endemit s rozšířením pouze v oblasti řešeného území.
16
Dílčí cíl V006 Aktivita A1110 A. Návrh a realizace ukázkových výsadeb (Adam Baroš – VÚKOZ,v.v.i., Stanislav Boček – MENDELU a kol.) Ukázková výsadba v obci Borotín Jedna z typicky nevhodných výsadeb byla lokalizována v obci Borotín. Jednalo se o výsadbu 36 ks stříbrných smrků (Picea pungens), které byly vysázeny podél cesty na Sedlec-Prčici. Stromy byly navíc nevhodně umístěny pod vedením nízkého napětí a byly pravidelně poškozovány ořezem (u většiny stromů chyběl terminál). Plocha byla vytipována starostou obce. Na základě projektu byly nejprve odstraněny nevhodné jehličnaté dřeviny a následně vysazeny nové, v druhově příznivější skladbě. Byly vysazeny Viburnum opulus, V. opulus ruseum, Euonymus europaeus, Spiraea douglasi, Swida sanguinea, Ribes alpinum ´Pumilum´.
Původní výsadby nevhodných jehličnanů
Plocha po jejich odstranění a nové výsadbě
Naučná stezka „Za krásami českého Meránu“ (Čertovo břemeno) Projekt naučné stezky „Za krásami českého Meránu“ byl vypracován na základě podkladů od Mgr. Z. Sedláčka. Naučná stezka prochází oběma náměstími a okolní krajinou. Jedním z hlavních cílů je kaple se studánkou Ježovka, která je i historicky významným výletním bodem. Stezka z části využívá stávajících turistických tras, které vedou podél kamenných 17
tarasů. Stezka skýtá mnoho velice hezkých pohledů jak na město, tak i do krajiny. Původní cesta je však zarostlá místy neprostupným porostem. V těsné blízkosti stezky (u Ježovky) se nalézá také starý, vysokokmenný sad a rozpadající se výsadby ovocných dřevin. V obci Uhřice, kterou také stezka vede, jde trasa kolem skupiny mohutných dubů na břehu rybníka. Cílem v prvním roce bylo alespoň zpřístupnit hlavní trasu se Sedlce na Ježovku. Tzn. zejména odstranit nevhodné a neperspektivní dřeviny, místy vysázet nové, zejména staré odrůdy ovocných dřevin. Dřeviny k odstranění byly na místě označeny a v průběhu listopadu a prosince odstraněny. Náklady na odstranění nevhodných dřevin a náhradní výsadbu v Borotíně i zpřístupnění části naučné stezky u Sedlec-Prčice byly hrazeny z financí projektu QI112A138
Současný stav naučné stezky – místy zcela bez problémů, jinde neprostupné houštiny Tyršův sad v obci Habrůvka (Moravský kras) S využitím výsledků inventarizace ovocných dřevin v Tyršově sadu v obci Habrůvka (Moravský kras) byl ve spolupráci s Biosferickou rezervací Dolní Morava, o.p.s. vypracován (a) plán péče o stávající dřeviny, (b) plán na dosadbu nových jedinců. V dubnu a červenci roku 2011 proběhly přímo v sadu dva pracovní semináře určené pro širší veřejnost, zaměřené na problematiku řezu kmenných tvarů ovocných dřevin. Oba semináře byly vedené zkušenými lektory pod odbornou záštitou Mendelovy univerzity v Brně. Akcí se zúčastnili především zastupitelé obce Habrůvka a členové občanského sdružení Habrůvka tradiční vesnicí, o.s., kteří provádějí v sadě dobrovolnické práce typu sanačního řezu stromů (zbavení suchých větví) a údržby sadu – sečení travního porostu, odstraňování náletu nežádoucích dřevin a výmladků či odkopků podnoží slivoní. V rámci zmíněného semináře, zaměřeného na letní řez peckovin, byly do sadu rozmístěny prvky podporující diverzitu užitečných živočichů, konkrétně ptačí budky, budky pro netopýry, umělé úkryty a hnízdiště pro včely samotářky, čmeláky atd. Vypracování návrhu na dosadbu zohledňovalo cíl rozšíření druhové a odrůdové variability ovocných dřevin v sadu, zařazením 30 různých starých či krajových odrůd jabloní: Antonovka, Astrachán červený, Boskoopské, Blenheimská reneta, Car Alexandr, Citrónové zimní, Coulonova reneta, Červené tvrdé, Grávštýnské červené, Grahamovo, Granát třiblický, Grávštýnské, Hammersteinovo, Jeptiška, Kardinál žíhaný, Košíkové, Krasokvět žlutý, Krátkostopka královská, Landsberská reneta, Lebelovo, Londýnské, Malinové červené podzimní, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Oranienské, Sudetská reneta, Vilémovo, Vlkovo, Wealthy a Wesenerovo. Výsadba byla úspěšně realizována v listopadu 2011. 18
Dlouhodobé záměry s Tyršovým sadem, naplňované postupně místním občanským sdružením, představují dobrý příklad řešení managementu extenzivního sadu, vypovídající o lokální identitě zeleně venkovských sídel a její percepce místními obyvateli. Sad se má stát do budoucna reprezentativní ukázkou multifunkční extenzívní ovocné výsadby s pestrým druhovým a odrůdovým zastoupením pěstovaných ovocných druhů a udržovaným travobylinným porostem s vyváženým zastoupením živočichů, dokumentující funkční agroekosystém s trvale udržitelnými autoregulačními mechanismy. Plánované rozšíření druhové a odrůdové skladby sleduje současně i cíle uchování historických a krajových odrůd jako cenného genofondu zemědělských plodin. Záměr ekologický, biologický a krajinářský je tak obohacen nejen o rozměr genetický a šlechtitelský, ale rovněž i historický a kulturní. Společenského, sociálního a vzdělávacího významu pak může dosáhnout nabídkou ukázek již instalovaných interakčních prvků, jako zajímavá se jeví myšlenka opatření významných jedinců ovocných dřevin naučnou cedulkou s informacemi o konkrétní odrůdě. Udržovaný sad se má stát opět místem pasivní i aktivní relaxace a setkávání obyvatel či návštěvníků obce. V místech k tomu určených jsou zbudovány lavičky a ponechán prostor pro drobné kulturní akce, zejména pro děti. Sad může sloužit jako vhodný objekt pro výuku biologie dětí a školní mládeže, včetně pořádání odborných seminářů s ovocnářskou, botanickou či zoologickou tématikou.
Třešeň Rychlíce německá v Tyršově sadu v Habrůvce po odborném řezu provedeném naším předním arboristou ing. Pavlem Klevcovem na semináři dne 30.7.2011 Odstraňování náletových dřevin a údržba ploch v Tyršově sadu
Třešeň Vlkova obrovská
19
Přehled výsledků RIV Na první rok řešení byl plánován 1 výsledek v RIV a to v kategorii Nmap – specializovaná mapa s odborným obsahem. Byly vytvořeny celkem 2 mapy s certifikací do RIV získanou v roce 2011 na MZE. Jedná se o: Hrubá, T., Stroblová, L. (2011): Mapa krajinného rázu Společenství obcí Čertovo břemeno. Specializovaná mapa s odborným obsahem. NAZV QI112A138. Certifikace 28.12.2011 MZe (č.j. 233986/2011-MZE-16222/MAPA71) Baroš, A., Stroblová, L., Sedláček, Z. (2011) Naučná stezka „Za krásami Českého Meránu“. Specializovaná mapa s odborným obsahem. NAZV QI112A138. Certifikace 28.12.2011 MZe (č.j. 233983/2011-MZE-16222/MAPA70)
Hospodaření v r. 2011 Čerpání finančních prostředků proběhlo v souladu se schváleným plánem. Podrobné čerpání za celý projekt i za jednotlivé organizace je v Příloze B.
VÚKOZ. v.v.i. podrobně Při čerpání finančních prostředků v průběhu řešení projektu došlo k přesunům mezi jednotlivými položkami v povolené výši (max. 50 tis. Kč). Do hmotného majetku spadá pořízení digitálního fotoaparátu (cca 14 tis. Kč), notebooku (18 tis. Kč), stanu (2,5 tis. Kč) a drobnějších položek jako jsou mapy a publikace. Náklady na materiál tvoří zejména nákup pracovních pomůcek a oděvu do terénu (cca 20 tis. Kč). Do položky služeb pak spadají náklady na realizace ukázkových projektů v Borotíně (37 tis. Kč) a naučné stezky v SedlecPrčici (62 tis. Kč). Byl zřízen FÚUP, kam bylo přesunuto cca 13 tis. Kč, tato skutečnost byla ve stanovené lhůtě oznámena a zdůvodněna poskytovateli.
MENDELU podrobně Při čerpání finančních prostředků na pracovišti Mendelova univerzita v Brně došlo k přesunu finančních prostředků v položkách materiál, cestovné a pořízení HMM. Do hmotného majetku spadá nákup teleskopické tyče AP-5M (Bahco) v ceně 3000,- Kč. Nástroj slouží k odběru roubového materiálu ze starých ovocných stromů, jiným způsobem těžko dostupného. Rozpočet v položce Materiál se zvýšil o 1000,- Kč. O částku 4000 Kč bylo sníženo čerpání v položce Cestovné (využití na přepravu osob v terénu, sběr a odvoz vzorků ovoce a roubového materiálu). Materiálové náklady pokryly zejména nákup zahradnického nářadí a pomůcek sloužících k množení ovocných dřevin – huseník, zahradnické nůžky, roubovací a očkovací nůž, štěpovací úvazky, jmenovky atd.). Plánovaná 10% spoluúčast činila 12000 Kč a byla použita na pořízení zmíněného hmotného majetku (3000 Kč) a na služby, zahrnující pomologickou determinaci nejistě určených odrůd externím pomologem (9000 Kč).
20
Př UK podrobně Struktura skutečných nákladů za rok 2011 vykazovaných příjemcem IČ 00216208 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta se mírně odlišuje od struktury nákladů na daný rok plánovaných a schválených. Operativně provedené změny během řešení projektu svým charakterem odpovídají smluvním podmínkám. Přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými nákladovými položkami nebyla dotčena celková výše schválených uznaných nákladů na příjemce ani na projekt. Z položky služby byly přesunuty prostředky v celkové výši 4 tis. Kč, a to následujícím způsobem. Částka 3 tis. Kč byla využita v oblasti specifických nákladů (úhrada redakčních prací souvisejících s přípravou odborného článku představujícího vybrané výsledky projektu, který bude publikován během 1. pololetí roku 2012 v periodiku zařazeném v Seznamu neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v České republice), částka 1 tis. Kč byla využita k úhradě výdajů za materiál potřebný k řešení projektu.
Postup prací v r. 2012 V druhém roce řešení se předpokládá pokračování prací dle schválené metodiky. Všechny dílčí aktivity budou pokračovat. Těžiště zájmu se přesune z oblasti Čertova Břemene na vybranou část MAS Moravský kras. I nadále však budou probíhat práce na shromažďování informací, zejména spolupráce s místními spolky a organizacemi z oblasti řešené v prvním roce. S ohledem na specifičnost Dílčího cíle V002 (výzkum ovocných dřevin), budou řešené 3 aktivity tohoto cíle probíhat zejména na území, které nebylo možno z důvodu silného mrazového poškození plodů zhodnotit v roce předchozím. V roce 2012 je také plánováno několik setkání projektového týmu s veřejností a seznámení s výsledky projektu v oblasti Čertova Břemene. V roce 2012 se začíná řešit také nový Dílčí cíl V007 – vývoj metodik. Cílem je vytvořit pro každé řešené území vlastní metodiku vhodných výsadeb zeleně a na základě zkušeností ze všech tří let vytvořit jednu metodiku obecnější shrnující poznatky z celého období řešení projektu.
Adam Baroš a kolektiv, v Průhonicích 20.1.2012
21
Příloha A Tabulka 1 Seznam odrůd nalezených v mikroregionech MAS Moravský kras Číslo Druh
Odrůda
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň jabloň
Avranšská Boscova lahvice Clappova Hardyho Charneuská Konference Kozačka štuttgartská Lucasova Madame Verté Nagevicova Pařížanka Astrachán bílý
13
jabloň
14 15
jabloň jabloň
16
jabloň
17
jabloň
18 19 20
jabloň jabloň jabloň
21
jabloň
22 23
jabloň jabloň
24
jabloň
25
jabloň
26
jabloň
27 28 29 30 31
jabloň jabloň jabloň jabloň jabloň
Obec (katastr)
Račice Rudice Ježkovice Račice, Habrůvka Kanice Rudice Rudice Bousín Březina Rudice Rudice, Šošůvka Bousín Habrovany, Kanice, Odrůvky, Baumannova reneta Olšany, Pístovice, Račice, Rozstání Bernské růžové Březina, Račice Blenheimská reneta Bousín, Habrovany, Račice Březina, Bousín, Ježkovice, Boikovo Nemojany, Pístovice, Podomí, Račice, Studnice Bousín, Drahany, Ježkovice, Luleč, Pístovice, Podomí, Boskoopské Rozstání, Rudice, Šošůvka, Vavřinec Burchardtova reneta Rudice Citrónové zimní Račice Coxova reneta Nemojany, Račice Pístovice, Račice, Repechy, Croncelské Rozstání, Rudice Červený válec Rudice Gascoygneho šarlatové Habrovany, Habrůvka Odrůvky, Pístovice, Podomí, Gdánský hranáč Rudice, Vavřinec Grahamovo Bousín Ježkovice, Kulířov, Pístovice, Grávštýnské Podomí, Račice, Ruprechtov Hájkova muškátová reneta Ruprechtov Harbertova reneta Luleč, Ochoz u Brna, Vavřinec Hedvábné pozděkvěté Račice Charlamowski Rudice Jadernička moravská Habrůvka, Rudice
Významnost* 2 3 3 3 3 3 1+ 3 2 1 3 1 3 1 2 3
3 1+ 1 3 2 1+ 1 1 1 2 1 2 1 1 2 22
Číslo Druh
Odrůda
Obec (katastr)
Významnost*
32
jabloň
Jeptiška
1
33
jabloň
Jonathan
34
jabloň
Kalvil červený podzimní
35
jabloň
Kardinál žíhaný
36 37
jabloň jabloň
Karin Schneider Kaselská reneta
38
jabloň
Kmínová reneta
39 40 41
jabloň jabloň jabloň
Knížecí zelené Kožená reneta zimní Královnino
42
jabloň
Krasokvět žlutý
43
jabloň
Landsberská reneta
44 45
jabloň jabloň
Lebelovo Limburské
46
jabloň
Malinové holovouské
47
jabloň
Matčino
48
jabloň
Míšeňské
49
jabloň
Ontario
50
jabloň
Panenské české
51
jabloň
Parkerovo
52
jabloň
Parména zlatá zimní
53
jabloň
Peasgoodovo
54
jabloň
Průsvitné letní
55
jabloň
Red Wealthy
Podomí, Repechy Bousín, Lipovec, Luleč, Račice, Repechy Ježkovice, Račice, Niva Březina, Bousín, Habrovany, Račice Ochoz u Brna Pístovice Nemojany, Ochoz u Brna, Pístovice, Račice Ochoz u Brna, Pístovice, Račice Habrůvka Drnovice, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Račice, Ruprechtov Ochoz u Brna, Olšany, Pístovice, Račice, Rudice Račice Račice Bousín, Luleč, Niva, Račice, Repechy, Nemojany Bousín, Ježkovice, Odrůvky, Pístovice, Podomí, Račice, Rudice Pístovice Drnovice, Luleč, Odrůvky, Pístovice, Podomí, Račice, Rudice, Vilémovice Březina, Bousín, Drahany, Drnovice, habrůvka, Lipovec, Luleč, Nemojany. Ochoz u Brna, Olšany, Pístovice, Račice, Repechy, Ruprechtov, Rudice, Sloup, Studnice, Suchdol Ježkovice, Kanice Bousín, Habrůvka, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Ochoz u Brna, Pístovice, Račice, Ruprechtov, Rudice, Suchdol, Vilémovice Pístovice Niva, Pístovice, Podomí, Račice, Ruprechtov, Rudice Ruprechtov
3 1+ 1 2 1 1 1+ 1 1+ 2 3 1 1 2 3 1+ 3
3
1
3
1 3 3 23
Číslo Druh
Odrůda
56 57 58 59 60 61
Richardovo žluté Řehtáč soudkovitý Signe Tillisch Sikulské Smiřické vzácné Solivarské ušlechtilé
jabloň jabloň jabloň jabloň jabloň jabloň
Obec (katastr)
Významnost*
Ochoz u Brna 1 Ochoz u Brna 1 Repechy 1 Vavřinec 1 Nemojany, Rudice, Studnice 1 Račice 1 Bousín, Luleč, Nemojany, 62 jabloň Strýmka Podomí, Račice, Repechy, 3 Rudice Drnovice, Habrůvka, Kulířov, 63 jabloň Sudetská Reneta Luleč, Niva, Olšany, Pístovice, 3 Podomí, Račice, Repechy 64 jabloň Vlkovo Račice 1+ 65 jabloň Zuccalmagliova reneta Vavřinec 1 66 jabloň Albrechtovo Rudice 1 67 jabloň James Grieve Rudice 3 68 jabloň Malinové hornokrajské Nemojany 1 Habrovany, Habrůvka, Račice, 3 69 jabloň Vilémovo Rudice, Vavřinec 70 slivoň Domácí velkoplodá všechny lokality 3 71 slivoň Durancie Habrůvka, Rudice 2 72 slivoň Esslingenská Rudice 1 73 slivoň Wangenheimova Habrůvka, Rudice 2 74 třešeň "Dobrá bílá raná" Rudice 1+ 75 třešeň Annonayská Habrůvka 1 76 třešeň Hedelfingenská Habrůvka, Rudice 3 77 třešeň Karešova Habrůvka 3 78 třešeň Kaštánka Habrůvka 2 79 třešeň Libějovická raná Habrůvka 1 80 třešeň Napoleonova Habrůvka 3 81 třešeň Rychlice německá Habrůvka 3 82 třešeň Skalka Habrůvka, Rudice 1+ 83 třešeň Vlkova obrovská Rudice 1+ 84 višeň Amarelka královská Rudice 1 Poznámka: * 1 – významná odrůda (historická nebo vzácná), 2 – středně významná odrůda, 3 – méně významná odrůda (hojněji rozšířená nebo novějšího původu) Tabulka 2 Seznam odrůd nalezených v katastrech svazku obcí Čertovo břemeno Čísl Druh Odrůda Obec (katastr) Významnost* o 1 hrušeň Avranšská Borotín 2 2 hrušeň Boscova lahvice Hůrka, Kvašťov 3 3 hrušeň Clappova Jistebnice 3 4 hrušeň Dielova Kvašťov 2 24
Čísl Druh o 5 hrušeň 6 hrušeň
Odrůda
Obec (katastr)
Významnost*
Dvorní Hardyho
1 3
7
hrušeň
Charneuská
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hrušeň hruškojeř áb
Konference Křivice Pařížanka Pastornice President Mas Předobrá Pstružka Salisburyho Thirriotova Viennská
Hůrka Borotín, Horní Matějov, Šanovice Lištěnec–Kouty, Drahnětice, Smilkov–Plachova Lhota, Veletín, Jistebnice Jistebnice, Petříkovice Lidkovice Petříkovice Kvašťov Makov Myslkov Jistebnice Borotín, Jistebnice, Horní Matějov Hůrka Jistebnice
3 2 3 2 1 1 1+ 2 2 1
Tatarova hrušeň
Jistebnice
1+
18 19
jabloň
20
jabloň
21 22
jabloň jabloň
23
jabloň
24
jabloň
25
jabloň
26
jabloň
27
jabloň
28
jabloň
29
jabloň
30 31
jabloň jabloň
Makov–Padařov, Měšetice, Nový Baumannova reneta Kostelec, Plachova Lhota, Přestavlky Jistebnice, Kvašťov, Jistebnice, Bernské růžové Petříkovice, Vlásenice Bláhovo oranžové Jistebnice Blenheimská reneta Hůrka, Přestavlky Lištěnec–Kouty, Matějov–SedlecPrčice, Lidkovice, Jistebnice, Boikovo Makov, Petříkovice, Plachova Lhota, Smilkov, Matějov–Sedlec Boikovo obrovské Kvašťov, Borotín, Veletín Černý les, Horní Matějov, Jetřichovice, Kvašťov, Měšetice, Myslkov, LištěnecKouty, Jistebnice, Boskoopské Lhota (Borotín), Makov, Padařov– Božejovice, Petříkovice, Smilkov, Třemešná, Vlásenice, Lištěnec–Kouty, Božejovice, Citrónové zimní Myslkov, Sušetice Coulonova reneta Jetřichovice, Palchova Lhota Lištěnec–Kouty, Sušetice, Coxova reneta Vlásenice Makov–Padařov, Jistebnice. Lhota Croncelské (Borotín), Smilkov, Vlásenice Červené tvrdé Kvašťov Červený válec Lištěnec–Kouty
3
3 2 1 2 3 2
3
1 1 3 2 1 1+ 25
Čísl Druh o 32 jabloň 33 jabloň
Odrůda
Obec (katastr)
Významnost*
Jistebnice, Třemešná, Vlásenice, Černý les Borotín, Hůrka, Jistebnice. Lhota (Borotín), Vlásenice Myslkov Petříkovice Smilkov–Plachova Lhota, Nadějkov, Plachova Lhota, Smilkov, Vlásenice Jistebnice
1 3
34
jabloň
35 36
jabloň jabloň
Čistecké lahůdkové Dukát Gascoygneho šarlatové Gdansky hranáč Grahamovo jubilejní
37
jabloň
Grávštýnské
38
jabloň
39
jabloň
40
jabloň
41
jabloň
42
jabloň
43 44 45 46
jabloň jabloň jabloň jabloň
47
jabloň
48
jabloň
49 50 51 52 53
jabloň jabloň jabloň jabloň jabloň
54
jabloň
55 56 57 58 59
jabloň jabloň jabloň jabloň jabloň
60
jabloň
Grosdemange Habberstadské Borotín panenské Hájkova muškátová Smilkov reneta Makov–Padařov, Borotín, Makov, Harbertova reneta Božejovice, Plachova Lhota, Přestavlky, Smilkov Hedvábné Záběhlice pozděkvěté Hetlina Makov Hubbardstonské Lidkovice, Makov Champaňská reneta Hůrka Jeptiška Třeměšná Měšetice–Vršovice, Divišovice, Jonathan Horní Matějov, Jistebnice, Kvašťov, Přestavlky Kalvil červený Smilkov, Jistebnice podzimní Kalvil lutyšský Nadějkov, Plachova Lhota Kardinál žíhaný Lištěnec, Padařov – Božejovice Kaselská reneta Borotín Kron Princ Rudolf Nadějkov Landsberská reneta Lhota (Borotín), Petříkovice Kvašťov, Lištěnec– Kouty, Lebelovo Jetřichovice, Smilkov, Plachova Lhota Libernáč vinický Nové Dvory Limburské Vlásenice Londýnské Smilkov Lunovské Božejovice, Plachova Lhota Mačino Petříkovice Hůrka, Makov, Myslkov, Nový Malinové Kostelec, Smilkov, Veletín, holovouské Vlásenice
1 1 1 2 2 1+ 1 2 1 1+ 1+ 1 2 3 1+ 1+ 1 1 1+ 3 1 1+ 1 1 1 3 2
26
Čísl Druh o 61 jabloň 62 jabloň
Odrůda
Obec (katastr)
Významnost*
Malinové podzimní Malvazinka
1 1+
63
jabloň
Matčino
64 65
jabloň jabloň
Míšeňské Ontario
66
jabloň
Panenské české
67 68
jabloň jabloň
Papelův libernáč Parkerovo
69
jabloň
Parména zlatá
70 71
jabloň jabloň
Princ Alsenský Průsvitné letní
72
jabloň
Ribstonské
73 74
jabloň jabloň
1 1
75
jabloň
Hůrka
1+
76
jabloň
Lištěnec–Kouty, Záběhlice
1+
77 78
jabloň jabloň
Nadějkov Lištěnec–Kouty
1 3
79
jabloň
Richardovo žluté Řehtáč soudkovitý semenáč odr. Matčino Schmidtbergerova reneta Signe Tillisch Starking Strauwaldova parména
Smilkov Makov Lištěnec–Kouty, Černý les, Horní Matějov, Měšetice, Myslkov, Přestavlky, Jetřichovice, Sušetice, Jistebnice, Lhota (Borotín), Vlásenice, Kvašťov Hůrka, Kvašťov Smilkov–Plachova Lhota, Borotín, Matějov–Sedlec-Prčice, Božejovice, Divišovice, Lidkovice, Nadějkov, Nový Kostelec, Petříkovice, Plachova Lhota Smilkov Plachova Lhota, Smilkov Černý les, jetřichovice, Kvašťov, Borotín, Lištěnec– Kouty, Makov– Padařov, Jistebnice, Lhota (Borotín), Makov, Nadějkov, Nový Kostelec, Petříkovice, Plachova Lhota, Smilkov, Smilkov–Plachova Lhota Jistebnice Přestavlky, Smilkov, Vlásenice Borotín, Padařov–Božejovice, Jistebnice, Nový Kostelec Drahnětice Plachova Lhota
Nové Dvory
1+
80
jabloň
Strýmka
81
jabloň
Sudetská reneta
82
jabloň
Vilémovo
3
1 3
3
1+ 1
3
1+ 3 1
Matějov–Sedlec-Prčice, Měšetice– Vršovice, Kvašťov, Měšetice, Nový 3 kostelec, Lištěnec–Kouty, Makov– Padařov, Plachova Lhota Nadějkov 3 Padařov–Božejovice, Nadějkov, 3 Vlásenice 27
Čísl Druh o
Odrůda
Obec (katastr)
Významnost*
Borotín, Matějov–Sedlec-Prčice, 3 Jistebnice, Měšetice 84 jabloň Zvonkové Jistebnice, Vlásenice 2 85 slivoň Švestka domácí všechny katastry 3 86 slivoň Wangenheimova Plachova Lhota 2 87 třešeň Karešova Jistebnice 3 88 třešeň Kaštánka Jistebnice 2 89 třešeň Kordia Jistebnice 3 90 třešeň „Sochorky“ Jistebnice 1 Poznámka: * 1 – významná odrůda (historická nebo vzácná), 2 – středně významná odrůda, 3 – méně významná odrůda (hojněji rozšířená nebo novějšího původu) 83
jabloň
Wealhy
28
Příloha B
29
30
31
