ZPRÁVA Z VÝZKUMU OČEKÁVÁNÍ UŽIVATELŮ A POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Metodologie výzkumu Výzkum, který byl součástí projektu transformace sociálních služeb, organizovalo Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených a to mezi poskytovateli sociálních služeb a uživateli sociálních služeb. Tvorba dotazníku byla uskutečněna počátkem října 2005. Dotazníky byly rozeslány formou poštovní zásilky a obsahovaly text dotazníku, průvodní dopis a odpovědní obálku pro bezplatné vrácení odpovědí. Vzhledem k nemožnosti oslovit přímo uživatele sociálních služeb, byli o předání dotazníku požádáni poskytovatelé. Celkem bylo odesláno 300 dotazníků pro Asociaci ústavů sociálních služeb v celé ČR, dále byly osloveny členské organizace ČRHO a Asociace pečovatelské služby elektronickou formou. Návratnost dotazníků zaslaných touto formou byla minimální. Celková návratnost byla u poskytovatelů 123 dotazníků a u uživatelů v 118 případech.
Názory poskytovatelů na novou právní úpravu sociálních služeb V této části textu přinášíme názory poskytovatelů sociálních služeb, tak jak je uvedli v dotaznících. Odpovědi z dotazníků jsou zpracovány formou absolutních a relativních četností do tabulek, následně grafů a jsou doplněny o komentář, který interpretuje získané výsledky.
1. Současný stav přípravy transformace sociálních služeb a přijímání nové legislativy? a) sleduji velmi podrobně a jsem seznámen s textem nového zákona b) sleduji, ale jen omezeně v tisku, televizi apod. c) nesleduji Tab.1 Příprava transformace sociálních služeb Sleduji podrobně Sleduji omezeně Nesleduji Nevyjádřili se Celkem
Četnost Četnost absolutní relativní(%) 93 76 27 22 3 2 0 0 123 100
1
Graf 1.- Sledování sociálních služeb 76,00% 80% 70% 60% 50% 40%
22,00%
30%
2,00%
20%
0,00%
10% 0% sleduji podrobně
sleduji omezeně
nesleduji
nevyjádřili se
Komentář 1 Z odpovědí je patrné, že všichni dotázaní se nějakým způsobem zajímají o připravovanou transformaci sociálních služeb. Dokonce 76 % dotazovaných uvedlo, že se o danou oblast zajímají podrobně. Nezájem uvedlo pouhých 2% dotazovaných. Potvrdilo se tak, že poskytovatelé sociálních služeb – jejich zaměstnanci – patří mezi profesní skupinu, která se o proces přijímání nového zákona zajímá velmi výrazně. U uživatelů sociálních služeb zájem projevil nesrovnatelně menší počet respondentů.
2. Způsob informační kampaně k návrhu zákona a novému obsahu sociálních služeb považujete za? a) dostatečný, informace získáváme snadno b) spíše průměrný, očekával bych více informací, školení apod. c) nedostatečný Tab. 2 Četnost Návrh zákona o sociálních službách Četnost absolutní relativní(%) Dostatečný 25 20 Průměrný 68 56 Nedostatečný 30 24 Nevyjádřili se 0 0 Celkem 123 100
2
Graf 2 – Návrh zákona o sociálních službách 55,00%
60,00% 50,00% 40,00% 30,00%
24,00%
21,00% 20,00% 10,00%
0,00% 0,00% dostatečný
průměrný
nedostatečný
nevyjádřili se
Komentář 2 Jestliže drtivá většina respondentů má zájem o projednávání návrhu zákona, potom každý čtvrtý pracovník z oblasti sociálních služeb současně uvádí, že nemá dostatečný přístup k informacím o nově vznikajícím zákoně. Na druhé straně 20 % dotazovaných pracovníků považuje stupeň informovanosti za dostatečný a více než polovina (56 %) dotazovaných uvádí množství informací, z námi sledované oblasti, jako průměrné.
3. Domnívám se, že nový systém sociálních služeb? a) bude lepší než ten dosavadní b) bude v něčem lepší a v něčem horší c) může spíše znamenat zhoršení kvality a dostupnosti služeb
Tab. 3 Názory na nový systém služeb Bude lepší než ten dosavadní V něčem lepší a v něčem horší Zhoršení kvality a dostupnosti služeb Nevyjádřili se Celkem
Četnost absolutní
Četnost relativní ( %)
25
20,3
88
71,5
10
8,1
0 123
0 100
3
Graf 3. – Systém sociálních služeb
80,00%
71,50%
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00%
19,30% 9,20%
10,00%
0,00%
0,00% bude lepší než ten v něčem lepší a v zhoršení kvality a dosavadní něčem horší dostupnosti služeb
nevyjádřili se
Komentář 3 V otázce číslo tři jsme se zaměřili na obecná očekávání respondentů vzhledem k možnostem, které přinese nová právní úprava, nový systém sociálních služeb. Z odpovědí vyplývá, že očekávání poskytovatelů jsou v tomto směru spíše neutrální. Téměř 20 % dotazovaných uvedlo, že očekává pozitivní změny. Odpověď „v něčem lepší, v něčem horčí“ uvádí celých 72 % dovázaných. Chystanou změnu systému sociálních služeb negativně vnímá 8 % jejich poskytovatelů. I tuto otázku jsme v další části zprávy poměřovali s názory respondentů – uživatelů. 4. V čem spatřujete či očekáváte největší pozitiva nového systému? a) možnost výběru sociálních služeb b) zlepšení financí c) zlepšení sociálních služeb Tab. 4 Pozitiva nového Četnost absolutní systému Volba sociálních služeb 33 Zlepšení financí 13 Zlepšení sociálních 4 služeb Nevyjádřili se 73 Celkem 123
Četnost relativní(%) 26.8 10,6 3,2 59,3 100
4
Graf 4 – Pozitiva nového systému 59,60% 60,00% 50,00% 40,00% 27,50% 30,00% 20,00% 10,10% 10,00%
2,70%
0,00% volba sociálních služeb
finance
zlepšení sociálních služeb
nevyjádřili se
Komentář 4 Výsledky otázky číslo čtyři můžeme interpretovat v návaznosti na minulou otázku, v níž téměř 60 % dotázaných zastávalo „zlatou střední cestu“ v oblasti očekávání. Tato opatrnost respondentů se projevila i u této položky, neboť plných 60% z nich se nedokázalo vyjádřit (nebo nenašli) žádná zřetelná pozitiva nového systému. Pokud poskytovatelé sociálních služeb mají konkrétní názor na výhody nového soc. systému – uvádějí v 27 % možnost volby konkrétních služeb a v 11 % spatřují výhody nového systému ve zlepšení financování. Celkové zlepšení sociálních služeb očekávají 3 % dotázaných poskytovatelů. Tento výsledek by se dal interpretovat i slovy, že 97 % poskytovatelů se domnívá, že jimi poskytované služby se na základě nově připravovaného zákona nezlepší. I když jistá míra skepticismu při posuzování otázek „veřejné politiky“ a společenských systémů je v české společnosti přítomna téměř jako její imanentní součást, přesto jsou zjištěné výsledky velmi výrazné. Lze použít, vzhledem k očekáváním společnosti obecně (až radostné projevy médií) i tvrzení, že jsou alarmující! 5. V čem spatřujete či očekáváte největší rizika nového systému? a) nedostatek financí b) zneužití financí ve prospěch oprávněné osoby Tab. 5 Rizika nového systému Nedostatek financí Zneužití financí Nevyjádřili se Celkem
Četnost absolutní Četnost relativní(%) 28 58 37 123
22,7 47,1 30,1 100
5
Graf 5.-.Rizika nového systému 49,50% 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00%
25,70%
24,80%
25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% nedostatek financí
zneužití financí
nevyjádřili se
Komentář 5 Největší riziko nového systému spatřují respondenti (47%) v zneužití financí samotnými uživateli. Celkového nedostatku financí na celý sociální systém se obává 23 % dotázaných. Zbytek dotazovaných (30 %) se k možným rizikům nevyjádřil. Zdá se, že představy o relativně nejasném „zneužívání“ dávek a příspěvků jsou v české veřejnosti, zde u poskytovatelů sociálních služeb, poměrně rozšířené.
6. Domníváte se, že v rámci nového systému bude? a) veřejná správa dotovat služby větším množstvím finančních prostředků b) množství financí bude stejné c) očekávám spíše snížení objemu peněz poskytovaných na sociální služby
Tab. 6 V rámci nového systému bude Větší množství financí Množství financí bude stejné Snížení objemu peněz Nevyjádřili se Celkem
21
Četnost relativní(%) 17,1
37
30,1
60 5 123
48,8 4 100
Četnost absolutní
6
Graf 6 – Financování sociálních služeb
60,00%
50,40%
50,00% 40,00% 30,00%
26,60% 19,30%
20,00% 3,60%
10,00% 0,00% větší množství financí
množství financí bude stejné
snížení objemu peněz
nevyjádřili se
Komentář 6 V názorech na financování nového systému sociálních služeb z veřejných prostředků je téměř 50 % poskytovatelů velmi skeptických – domnívají se dokonce, že příliv peněz ze státního rozpočtu do sociální sféry bude nižší než dosud. Přitom objektivně (je rozhodnuto o navýšení transferu o přibližně 3 mld ročně) i subjektivně – média i veřejní představitelé ubezpečují, že cílem jsou „lepší“ služby. O tom je přesvědčeno pouze 17 % dotázaných, kteří doufají ve vyšší příliv financí. Zbývajících 30,1 % dotázaných žádnou změnu neočekává.
7. Zhodnotíte-li dosavadní podmínky pro Vámi poskytovanou službu, zhodnotili byste její aspekty následovně (uveďte číslovkou body 1,2,3,4,5 – jedna nejméně/nejhůře – pět nejlépe) a) b) c) d)
finanční zajištění právní ukotvení kvalita spolupráce – klient a poskytovatel personální podmínky
Tab. 7 Zhodnocení aspektů a) Finanční zajištění b) Právní ukotvení c) Kvalita spolupráce – klient a poskytovatel d) Personální podmínky
Absolutní četnost 1 2 3 4 5 7 22 53 29 11 15 28 51 16 8 3 10 38 50 21 3
27 46 27 17
Průměrná hodnota 3,1 2.6 3.6 3,1
7
Komentář 7 V tabulce číslo sedm vidíme názory respondentů na jednotlivé oblasti jimi dnes poskytovaných služeb. Přitom měli službu hodnotit známkami – jedna nejméně a pět nejlepší hodnocení. Průměrem výsledků s použitím absolutních četností lze zjistit, že podmínky pro poskytování služeb hodnotí respondenti jako lehce podprůměrné. Největší nedostatky spatřují v právním ukotvení – zde by se s novým zákonem mohlo mnohé zlepšit. Nejpozitivněji, v 51 % se hodnotí kvalita spolupráce klient – poskytovatel. Z uvedených výsledků výzkumu je zajímavé i zjištění – že ze 123 dotazovaných hodnotí, tolikrát diskutovanou personální otázku v sociálních službách, 9 dotázaných (8 %) jako nejlepší a pouze 2 dotázaní (1,8 %) jako nejhorší???
8. Uveďte, se kterou z následujících tezí se nejvíce ztotožňujete. Nový systém: (uveďte číslovkou body 1,2,3,4,5 – jedna nejhůře – pět nejlépe) a) z povahy věci musí být lepší než dosavadní b) zlepší postavení poskytovatelů c) zlepší postavení uživatelů d) zajistí lepší dostupnost služeb e) zajistí lepší kvalitu služeb f) zajistí lepší možnosti kontroly poskytování g) zlepší podmínky pro pracovníky sociálních služeb h) přinese větší podporu a odpovědnost zadavatelů (zřizovatelů) i) přinese vyšší ekonomické nároky na veřejné rozpočty
Tab. 8 Uveďte, se kterou tezí se nejvíce ztotožňujete.
Absolutní četnost Průměrné 1 2 3 4 5 hodnoty
a) Lepší než dosavadní
5 15 45 37 11
b) Zlepší postavení poskytovatelů
11 30 43 20
c) Zlepší postavení uživatelů
3
d) Lepší dostupnost služeb
5 18 48 34
e) Lepší kvalita služeb
7
f) Lepší možnosti kontroly poskytování
14 16 40 34
8
2,8
g) Lepší podmínky pro pracovníky sociálních služeb
7 29 55 16
5
2.6
h) Větší podpora a odpovědnost zadavatelů
7 23 51 22
8
2,7
i) Vyšší ekonomické nároky
14 19 31 22 27
6
9
3
5
2,5
26 49 27
3,4
8
2,9
31 50 14
3,1
3
Komentář 8
8
V porovnání s předchozí tabulkou „současný stav“ je pohled respondentů na nový „očekávaný stav“ pozitivnější – v průměru přibližně v hodnotě jednoho bodu. Téměř jednoznačně se respondenti domnívají, že nový sociální systém povede ke zlepšení postavení uživatele. Na druhé straně neočekávají výrazné zlepšení vlastního postavení. U zlepšení postavení poskytovatelů je skóre jen 2.5, přesně průměrné a téměř stejná je i známka pro zlepšení postavení pracovníků v sociálních službách – 2,4% respondentů očekává spíše zhoršení. Poskytovatelé očekávají větší podporu a odpovědnost zadavatelů. Nejvyšší známky 3,4 dosáhly položky, že nový systém zlepší postavení uživatelů. 9. Co podle Vašeho názoru způsobilo tak dlouhé čekání na nový systém služeb? a) starý systém de facto vyhovoval potřebám b) přijetí zákona o sociálních službách je mimořádně složité c) představitelé veřejné moci nepovažovali tuto oblast za důležitou Tab. 9 Čekání na nový systém sociálních služeb Starý systém vyhovoval Přijetí zákona je složité Politici nepovažují zákon za důležitý Nevyjádřili se Celkem
11 52
Četnost relativní (%) 8,9 42,2
74 0 137
60,1 0 100 = 123
Četnost absolutní
Graf.9 – Čekání na nový systém sociálních služeb 70,00%
60,50%
60,00% 50,00%
42,20%
40,00% 30,00% 20,00% 7,30% 10,00%
0,00%
0,00% starý systém vyhovoval
přijetí zákona SS je složité
SS nepovažují za důležité
nevyjádřili se
Komentář 9 Dlouhé čekání na nový sociální systém ovlivnila – dle 42 % dotazovaných jeho složitost. Laxní přístup politiků ovlivnil dobu přijetí nového sociálního systému dle 60 % respondentů a 9 % poskytovatelů nový zákon nechyběl vůbec. Nejedná se o „nadbytečnou“ otázku, uvědomíme-li si, že na novou právní úpravu se skutečně čekalo více než deset let…
9
10. Uvedl(a) byste tři nové druhy sociálních služeb, které nový systém legislativně upravuje? a) b) c) Tab. 10 Uvedení druhů Četnost absolutní sociálních služeb Osobní asistence 31 Služby sociální prevence 17 Odlehčovací služby 14 Nevyjádřili se 61 Celkem 123
Četnost relativní(%) 25,2 13,8 11,4 49,6 100
Graf 10 – Uvedení druhů sociálních služeb 49,50% 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00%
24,80%
25,00% 20,00%
13,70%
15,00%
12,00%
10,00% 5,00% 0,00% osobní asistence
služby sociální prevence
odlehčovací služby
nevyjádřili se
Komentář 10 U této otázky měli respondenti možnost otevřené odpovědi – měli samostatně definovat některou z nových služeb, kterou upravuje nový zákon. K zamyšlení vybízí fakt, že téměř 50 % poskytovatelů nedokázalo definovat jedinou novou službu. (Již nyní uveďme, že u uživatelů „dopadla“ tato položka ještě hůře!) Zvlášť – pokud jich výše téměř 100 % uvedlo, že sledují změny kolem nového zákon a 75 % dotázaných uvádí, že má dostatečné popřípadě průměrné informace o chystaném zákonu. Čtvrtina dotázaných (25 %) uvádí nejvíce jako novou službu osobní asistenci. Ukazuje se, že je rozdíl mezi tím nějaký jev „sledovat“ – a podrobně se s ním seznámit. Na druhou stranu je faktem, že respondenti z řad poskytovatelů jsou vždy z povahy věci zaměřeni na jimi poskytovanou službu a o její aspekty, vývoj a případné problémy se tolik nemusí zajímat.
10
11. Zákon přináší nový příspěvek na péči, který bude vyplácen přímo uživateli, na rozdíl od současného modelu poskytování dotace přímo poskytovateli. Vzhledem k tomu se domníváte: (uveďte číslovkou body 1,2,3,4,5 – jedna nejhůře – pět nejlépe) a) že se zvýší konkurence mezi poskytovateli b) že uživatelé mohou příspěvek zneužívat c) se v praxi nic nezmění d) že výše příspěvku je dostatečná ke koupi naší služby
Tab. 11 Nový příspěvek na péči bude vyplácen přímo uživateli
Absolutní četnost 4
5
Průměrné hodnoty
1
2
3
a) Zvýší se konkurence mezi poskytovateli
9
8
27 37 27
3,2
b) Zneužití příspěvku uživateli
26 16 25 22 17
2,5
c) V praxi se nic nezmění
23 23 39 11
7
1,2
d) Výše příspěvku je dostatečná ke koupi služby
22 21 27 11
7
2,1
Komentář 11 Vzhledem k tomu, že finanční příspěvek bude vyplácen přímo uživateli služby, namísto výhradního dotování sociálních služeb cestou poskytovatelů, se většina respondentů domnívá, že se zvýší konkurence mezi poskytovateli (více než 50 %) a že může docházet ke zneužití příspěvku (cca 35%) . Velmi malá část respondentů se domnívá, že výše příspěvku je dostatečná ke koupi služby. Plně je o tom přesvědčeno jen cca 10% respondentů! U těchto otázek se však ukázalo, že použití číselné škály pro vyjádření bylo pro respondenty poněkud složité a vhodnější by bylo ponechat jen možnosti 1, 3 a 5, které by respondenty více donutily přiklonit se k jasnějšímu a vyhraněnějšímu stanovisku.
12. Pokud jste poskytovatelem služeb rezidenčního typu (dnes domovy a ústav), domníváte se, že zavedení adresné výplaty příspěvku na péči může znamenat? a) klientů našeho zařízení neubude b) očekáváme snížení počtu klientů v důsledku péče o ně v domácím prostředí 11
c) očekáváme, že se počet zájemců o služby našeho zařízení ještě zvýší
Tab. 12 Zavedení příspěvku na péči bude znamenat Klientů našeho zařízení neubude Snížení počtu klientů Zvýšení počtu klientů A+B Nevyjádřili se Celkem
Četnost absolutní
Četnost relativní(%)
51
41,5
42
34,1
11
8,9
1 18 123
0,8 14,6 100
Graf 12 – Zavedení příspěvku na péči 45,00% 40,00%
44,10% 38,50%
35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00%
10,10% 6,40%
10,00% 5,00%
0,90%
0,00% klientů našeho snížení počtu zvýšení počtu zařízení klientů klientů neubude
a+b
nevyjádřili se
Komentář 12 Zavedení adresného příspěvku dle 42 % dotázaných nezpůsobí úbytek klientů v zařízeních rezidenčního typu. Snížení klientů v důsledku domácí péče očekává 34 % dotázaných a naopak 9 % dotázaných očekává zvýšení počtu klientů v zařízeních rezidenčního typu. V tomto směru bude víc než zajímavé jak se tato očekávání naplní. Samozřejmě, že nikoliv jen zajímavé, ale svrchovaně (a nejen ekonomicky) důležité… 13. Domníváte se, že Vaše zařízení je připraveno ve své činnosti naplnit Standardy sociálních služeb? a) ano, bezezbytku b) ano, ale jen částečně c) ne, nemáme podmínky d) ne, nepovažujeme je za potřebné
12
Tab. 13 Zařízení naplní Standardy Četnost absolutní Četnost relativní(%) služeb Ano, bezezbytku 50 40,6 Ano, ale jen částečně 71 57,7 Ne, nemáme podmínky 1 0,8 Ne, nepovažujeme je za 1 0,8 potřebné Nevyjádřili se 0 0 Celkem 123 100
Graf 13 – Naplnění Standardů sociálních služeb 58%
60% 50%
41%
40% 30% 20% 1%
10%
1%
0%
0% ano, bezezby tku
ano, ale jen částečně
ne, nemáme podmínky
ne, nev y jádřili se nepov ažujeme je za potřebné
Komentář 13 Připravenost vlastního zařízení plnit Standardy sociální je schopné bezezbytku plnit 41 % dotázaných, částečně 58 % dotázaných. Jistě je překvapivé, že pouze jedno procento respondentů nepovažuje Standardy za potřebné… Vzhledem ke kritice jíž byl tento nástroj ze strany poskytovatelů podroben, bychom očekávali větší množství odpovědí u této položky.
13
14. Jistě víte, že v rámci nového systému bude uživatel s poskytovatelem povinně uzavírat Dohodu o poskytování služby, která upraví všechny podstatné otázky vztahu klienta a poskytovatele služby (namísto současného rozhodnutí např. Krajského úřadu). V této souvislosti: a) myslím, že smlouvu zvládneme vytvořit a uzavřít sami b) uvítali bychom vytvoření obecné a typové smlouvy
Tab. 14 Dohoda o poskytování služby Smlouvu vytvoříme a uzavřeme sami Vytvoření obecné a typové smlouvy Nevyjádřili se Celkem
Četnost absolutní
Četnost relativní(%)
57
46,3
74 0 131
60,2 0 100=123
Graf 14 – Smlouva o poskytování sociálních služeb
64,20%
70,00% 60,00% 50,00%
43,10%
40,00% 30,00% 20,00% 0,00%
10,00% 0,00% smlouvu vytvoříme a uzavřeme sami
vytvoření obecné a typové smlouvy
nevyjádřili se
Komentář 14 Zákonem obligatorně předpokládané Dohody o poskytování služeb je schopno vytvořit a uzavřít samostatně jen 46 % poskytovatelů. Již vytvořené a typové smlouvy by uvítalo 60 % poskytovatelů sociálních služeb. V rámci této skupiny respondentů se jedná o překvapivé zjištění!
14
15. Působíte v následujícím druhu sociálních služeb (dle typologie zákona)? a) služby sociální péče b) služby sociální prevence c) poradenství d) pro seniory e) pro zdravotně postižené f) ostatní Tab. 15 Působíte v následujícím druhu Četnost absolutní Četnost relativní(%) Služby sociální péče 42 34,1 Služby sociální prevence 3 2,4 Poradenství 8 6,5 Pro seniory 71 57,7 Pro zdravotně postižené 41 33,3 Ostatní 4 3,3 Nevyjádřili se 0 0 Celkem 169 100=123
Graf 15 – Druh sociálních služeb, ve kterém působíte 70,00%
62,40%
60,00% 50,00% 40,00%
38,50% 27,50%
30,00% 20,00% 10,00%
2,70%
3,70%
3,70%
0,00% služby sociální péče
poradenství
pro zdravotně postižené
0,00% nevyjádřili se
Komentář 15 Respondenti v největší míře (57,7%) působí v zařízeních sociálních služeb pro seniory. V oblasti služeb (dnes di iure péče) pro zdravotně postižené pracuje 33,3% dotazovaných. Z pohledu druhu služby, se za poskytovatele služeb sociální péče označilo 34,1% respondentů a dále 6,5% uvedlo poradenství a ostatní druhy služeb. Je však zřejmé, že řada respondentů plně nebyla seznámena s novou typologií služeb dle návrhu zákona, tj. na služby péče, prevence a poradenství. Nejméně procent 2,4% charakterizují služby sociální prevence. Na otázku číslo 15 bylo opět uvedeno více odpovědí, celkem 169.
15
16. Působíte v následujícím kraji? (zatrhnout příslušný kraj) Tab. 16 Působíte v následujícím kraji Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský
Absolutní počet 8x 12x 6x 3x 3x 7x 4x 9x 12x 14x 7x 3x 19x 13x
Komentář 16 Nejvíce respondentů působí v kraji Vysočina a Olomoucký. Druhým krajem je Moravskoslezský. Pardubický a Středočeský kraj je uveden jako třetí. Čtvrtým krajem je Královéhradecký. Dalšími kraji jsou Praha, Ústecký, Jihomoravský, Jihočeský a Liberecký. Nejméně respondentů působí v kraji Zlínském, Plzeňském a Karlovarském. Uvedený počet respondentů však neumožňuje provést podrobnou analýzu názorů poskytovatelů v jednotlivých krajích, vzhledem k počtu dotazníků z krajů by takové měření nabylo validní. Naopak, vzhledem k velikosti základního vzorku, lze soubor 120 poskytovatelů z celé České republiky považovat za dostačující pro zjištění obecné názorové hladiny ve vztahu ke zkoumanému jevu.
16
17. Dotazník vyplňoval? a) vedoucí pracovník zařízení sociálních služeb b) pracovník sociálních služeb c) ostatní, kdo..................................................... Tab. 17 Dotazník vyplňoval Vedoucí pracovník Pracovník sociálních služeb Ostatní Celkem
Četnost absolutní Četnost relativní(%) 81 65,9 25 17 123
20,3 13,8 100
Graf 17 – Dotazník vyplňoval 80
65,9
60
20,3
40
13,8
20 0 Vedoucí pracovník
Pracovník sociálních služeb
Ostatní
Komentář 17 Profil respondentů je následující: dotazník vyplňoval ze 66 % vedoucí pracovník, z 20 % sociální pracovník a z 14 % pracovník s jiným pracovním zařazením. Ve světle uvedených zjištění je nutno interpretovat i odpovědi na řadu předchozích otázek – např. na zájem o nový zákon, názory na budoucí vývoj apod. Je pravděpodobné, že pokud by odpovídali „řadoví“ pracovníci v sociální péči, budou výsledky poněkud odlišné – ve smyslu ještě menší informovanosti a pochopení klíčových tendencí a jevů, které má nový systém přinést.
17
