konference, kongresy
Zpráva z konference Telčská nostalgie VÍT PETRŮ
Centrum alergologie a klinické imunologie, Nemocnice Na Homolce, Praha
Ve dnech 19.–20. 6. 2015 se konala v Telči odborná konference alergologů a klinických imunologů, která byla deklarována jako završení úspěšné řady setkání v Telči a Krahulčí. V roce 2002 poprvé a v roce 2014 potřinácté dětští alergologové a kliničtí imunologové z tuzemska i ze zahraničí, zabývající se touto problematikou, diskutovali na téma diagnostiky, léčby a prevence astmatu, alergií a poruch imunity. Vloni bylo domluveno, že konference už nebude z ekonomických důvodů v dalších letech pokračovat, protože hlavní sponzor odstoupil a nebylo snadné sehnat náhradu. Vzhledem k tomu, že tato akce v kouzelném místě Českomoravské vysočiny přirostla všem účastníkům k srdci, byl nakonec hlavní organizátor, doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., přemluven k tomu, aby alespoň v menším rozsahu setkání uskutečnil. A dnes, s odstupem několika týdnů, se dá říci, že akce se mimořádně podařila. V pátek 19. 6. proběhlo zahájení v kostele sv. Jana Nepomuckého, stojícím na návrší u Telče. Všechny účastníky v chrámu, do posledního místečka zaplněném, přivítal starosta Krahulčí Pavel Líbal a krátce seznámil přítomné s historií kostela. Následovala zdravice telčského starosty Mgr. Romana Fabeše. A potom už mohli všichni naslouchat koncertu duchovní hudby v úžasném podání chrámového sboru Santini z Telče pod vedením Mgr. Karla Tomka a s vynikající sólistkou Anežkou Tichou. Závěrečné ovace nebraly konce a nadšení posluchači si vynutili přídavek. Úvodní část byla zakončena skvělou přednáškou kněze, biologa a současně přednosty katedry etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze
Mgr. Marka O. Váchy na téma „Co je člověk? aneb Darwinova teorie z pohledu vědy a víry“. Protože tato úvodní část byla veřejně přístupná, zúčastnili se jí i lidé z Telče a okolí. A nikdo nelitoval, byl to zážitek! V sobotu 20. 6. potom proběhly odborné přednášky v aule Gymnázia Otokara Březiny. Po krátkém úvodu ředitele školy Mgr. Stanislava Mácy a videozdravici z rodinných důvodů nepřítomného nestora dětské alergologie u nás, prof. MUDr. Václava Špičáka, CSc., následovala série 8 přednášek s diskusí. Všech 64 účastníků, mezi nimiž byli nejenom lékařky a lékaři, ale i pracovníci imunologických laboratoří a zdravotní sestry, se domů rozjíždělo s pocitem užitečně a příjemně strávené části víkendu. A někteří i doufali v to, že tak úspěšná řada vzdělávacích akcí v Telči nemůže nikdy skončit. Úvodní videozdravice prof. Špičáka
Svoje sympatické vystoupení zahájil prof. Špičák pozdravem všem přítomným a vysvětlením termínu „nostalgie“. Pochází z řečtiny (nostos – stesk po domově, algos bolest), má starou historii a v minulosti býval spojen se steskem vojáků ve válečných konfliktech po domově. Dle pana profesora lze nostalgii vnímat také jako pojem, který sice projikuje něco do minulosti, ale současně i vyjadřuje naši touhu po tom, co a jak chceme dělat nyní či v blízké v budoucnosti. Z tohoto úhlu pohledu vzpomněl na začátkem června 2015 probíhající evropský kongres EAACI v Barceloně a vystoupení některých významných osobností našeho oboru: Jean Bousqeut, Stephen Holgate, Fernando Martinéz, Susane Prescottová a Adnan
210
Alergie 3/2015
konference, kongresy Custovic. To jsou pojmy už samy o sobě. V jejich přednáškách opakovaně zazněly požadavky integrovaného přístupu k řešení alergických onemocnění, nutnost vycházet z poznatků medicíny založené na důkazech, provádět inovace našich postupů a trvat na personalizaci medicíny. Alergický pochod není jediný fenomén, ale mnohočetný obraz celé škály faktorů, které bychom měli lépe poznat a snažit se je dostat pod kontrolu. Současná alergie je časovaná bomba, je třeba jí nastavit příkopy. Máme-li dosáhnout úspěchu, je třeba dle S. Prescottové začít hned dnes, i s ohledem na složitost naší doby, připomínající situaci před pádem starověkého Říma. Je nutné zaměřit se i na prenatální období, kde faktor prostředí hraje významnou roli směrem k rozvoji alergie. V závěru své zdravice vzpomněl prof. Špičák slova našeho herce Václava Vydry, kterými před 17 roky v úvodním čísle časopisu Alergie pozdravil čtenáře, a současně připomněl, že nejtěžší je dokázat změnit náš nezdravý způsob života a životní styl, a to platí nejen směrem ke kuřáctví, které je stále větším problémem školního a mladistvého věku. Dle prof. Špičáka je nostalgie fenomén, skrz který sice hledíme do minulosti, ale „nepovažujme ji za rozloučení, je třeba znovu a znovu si klást otázky k řešení, i když se budeme přít, i když se budeme hádat! Měli bychom se dostat ke společnému závěru“. Přáním úspěšného průběhu konference, pozdravem i slovenským účastníkům a slovy „vydržte a sejděme se zase někdy znovu“ zakončil svoje úvodní vystoupení. Ivo Lochman, Marta Soukupová: Stanovování diaminooxidázy (DAO) v laboratorní diagnostice histaminové intolerance Problematice histaminové intolerance (HIT) je poslední dobou věnována zvýšená pozornost. HIT lze definovat jako stav, při kterém následkem nepoměru mezi přísunem histaminu a schopností organismu ho odbourávat vznikají histaminem zprostředkované nežádoucí reakce. Aktuální nadbytek histaminu v různých tkáních a tělních tekutinách může být způsoben jak jeho zvýšeným přísunem, tak nedostatečnou funkcí enzymatických systémů, které jej odbourávají, nebo kombinací obou těchto příčin. Na toto téma bylo také diskutováno na posledním sjezdu ČSAKI a SAKI v Ostravě v roce 2014. Dle závěrů tohoto fóra by měla být chápána HIT jen jako HIT způsobená potravinami v gastrointestinálním traktu. Nebylo vysvětleno, jak může mít „potravinová“ HIT systémové dopady přinejmenším u řady alergických onemocnění. Nebylo diskutováno, jak by u „potravinové“ HIT mělo vypadat podávání Daosinu. Prakticky nebyla řešena laboratorní diagnostika HIT, a to: vztah koncentrace a aktivity DAO, smysl a význam stanovování DAO v séru u „potravinové“ HIT, „normální“ (dostatečné) aktivity/koncentrace DAO v séru u alergiků především v sezoně. Naskýtá se otázka, zda je aktivita DAO v séru použitelný marker pro diagnostiku HIT. Z různých výsledků odborných prací vyplývá, že koncentrace a aktivita DAO v séru obecně nekorelují. Bylo by velmi užitečné zjistit, zda tato špatná korelace nesouvisí s různými diagnózami a klinickým stavem a léčbou probandů nebo chybami v provedení jednotlivých vyšetření. Závěrem lze shrnout: Alergie 3/2015
• Aktivitu a koncentraci DAO lze stanovovat jak v séru, tak ve stolici. • Koncentrace a aktivita DAO jak ve stolici, tak v séru obecně nekorelují. • Při posuzování normality/dostatečnosti DAO v séru i ve stolici bude nutno zřejmě brát ohled na aktuální zdravotní stav pacienta a jeho terapii. • Stejně tak při stanovování aktivity a koncentrace DAO ve stolici bude nutno zřejmě brát ohled také na konzistenci stolice a jedním z kritických kroků bude i extrakce DAO ze stolice. • Jde nám o stanovování aktivity/koncentrace DAO nebo schopnosti séra eliminovat histamin? Martin Fuchs: Alergie výlučně kojeného kojence Asi 2,5 % narozených dětí má alergii na mléčnou bílkovinu. Je zjištěno, že asi 0,5 % výlučně kojených dětí mělo alergii na bílkovinu kravského mléka (BKM). Ale jsou popsány i případy senzibilizace na mateřské mléko. Ta nastává pravděpodobně už intrauterinně. Může se jednat o zkříženou reakci (např. s alfa-laktalbuminem), ale i o reakci nezkříženou. Spouštěcími potravinami navozujícími tuto senzibilizaci jsou mléko, vejce, sója, pšenice, arašídy a kukuřice, požívané matkou dítěte. Časným projevem senzibilizace mateřským mlékem je během několika minut po nakojení se objevivší rush, kontaktní kopřivka, odmítání sání, nechutenství, nadměrné slinění, ublinkávání, stridor, wheezing, neklid, pláč aj. Oddáleným projevem (v průběhu 4–72 hodin) je ekzém, kopřivka, podrážděnost, nespavost, zvracení, břišní diskomfort, koliky, průjmy nebo zácpa, kašel, astma, otitidy, konjunktivitidy. Do mateřského mléka přechází mléčná bílkovina požitá matkou v průměru během 1–6 hodin. Existují studie prokazující v mateřském mléce přítomnost bovinního beta-laktoglobulinu (5–800 ng/ ml – mateřské mléko humánní beta-laktoglobulin neobsahuje!), arašídové bílkoviny (222 ng/ml) nebo roztočů (Der p1: 96 pg/ml kolostra). Přitom není vhodné paušálně eliminovat mléko ze stravy těhotných či kojících žen. Časná alergenová expozice zvyšuje toleranci a snižuje riziko vzniku potravinové alergie u dítěte. Zdá se, že dieta kojící matky bez BKM vede k nízké hladině sIgA v mateřském mléce a vývoji alergie na BKM. V jedné studii, provedené na 15 142 dětech, bylo zjištěno, že výlučně kojené děti měly 1,5krát vyšší prevalenci ořechové alergie než děti na dietě s nemléčnými produkty, kterou dostaly již ve věku do 6 měsíců (imunologické okno!). V závěru přednášky byly prezentovány vlastní kazuistiky výskytu alergické eozinofilní proktokolitidy, generalizovaného ekzému a dalších alergických stavů u plně kojených dětí. U kojence s ekzémem měla efekt eliminace mléka ze stravy matky při zachování kojení dítěte. Z preventivně-imunologického hlediska neexistuje žádný seznam potravin, které by kojící matka neměla a nesměla jíst (kromě toho, na co je sama přecitlivělá), nicméně by matka neměla radikálně měnit své stravovací návyky. Při dodržení běžných zásad zdravé výživy nechť matka jí cokoli, v jakémkoli čase a v jakémkoli množství.
211
konference, kongresy S. Bělohlávková, E. Kopelentová, I. Šetinová, P. Víšek, J. Novobílská, T. Gvozdiaková, L. Mrázová, M. Minářová, M. Jeřábková, J. Chládková, M. Tichá, E. Orálková, V. Solařová, M. Liška, J. Poloniová, H. Janíčková, Š. Mikulová, I. Švarcová, M. Kuhn: Registr potravinových alergií DAFALL – první výsledky Dle epidemiologické studie provedené Státním zdravotním ústavem v roce 2011 (J. Kratěnová, V. Puklová) má v ČR 3,3–4,1 % dětí ve věku 5–17 let lékařem prokázanou potravinovou alergii a 7,6–9,3 % dětem tohoto
věkového rozpětí potravina „nějakým způsobem vadí“. Registr DAFALL (DAtabase of Food ALLergies) provádí prospektivní sběr dat všech pacientů s diagnostikovanou potravinovou alergií (IgE i nonIgE mediovanou), kteří navštíví do registru zapojenou alergologickou ambulanci. Získaná data pacientů pomocí strukturovaných dotazníků jsou zadávána do elektronické dokumentace (eCRF). Projekt začal v roce 2014 a měl by trvat do roku 2017. Ke dni 19. 6. 2015 bylo do registru zadáno celkem 327 pacientů. V přednášce byly uvedeny velmi podrobné získané údaje, zde kvůli omezeným prostorovým možnostem jsou jenom některé: Z celkového počtu zařazených reaguje
Obr. 1
Obr. 2
212
Alergie 3/2015
konference, kongresy 25,7 % na ovoce, 18,4 % na mléko, 18,2 % na stromové ořechy, 10,1 % na vejce, 8 % na zeleninu, 7,5 % na arašídy, 3,3 % na mouku, 3,1 % na semena, 2,3 % na mořské plody a 1,0 % na luštěniny (obr. 1). Výskyt anafylaxe je znázorněn na obrázku 2. V současné době je projekt kompletně připraven k zapojení dalších center, průběžně jsou vyřizovány jejich žádosti o přístup do registru. Zatím je nedostatek spolupracujících pracovišť z některých oblastí Čech – jih, západ, sever a chybí větší počet dospělých pacientů. Irena Krčmová: Hereditární angioedém a diferenciální diagnostika Hereditární angioedém (HEA) je autozomálně dominantně dědičné onemocnění, způsobené kvantitativním nebo kvalitativním deficitem C-1 inhibitoru složky komplementového systému. C1-inhibitor je tvořen hepatocyty, aktivovanými makrofágy a dalšími buňkami pod vlivem IFN-gamma. Je to jediný známý inhibitor aktivovaných proteáz C1r, C1s a lektinu vázající manózu, asociovaný se serinovou proteázou (MASP-1,2). Deficit C1 inhibitoru vede k spontánní aktivaci C1 složky komplementu za současného spotřebovávání C2 a C4 složek komplementu, inhibuje tkáňový aktivátor plasminogenu a plasmin ve fibrinolytickém systému. Také inhibuje aktivovaný faktor XI, XII, kalikrein v koagulačním systému, inhibicí přeměny prekalikreinu na kalikrein reguluje tvorbu bradykininu. Ten má zásadní podíl na vzniku klinických příznaků u pacientů s hereditárním angioedémem: vazodilatační působení, zvýšení cévní permeability. Bradykinin je degradován angiotenzin konvertujícím enzymem. Klinické příznaky jsou: nesvědivé, bolestivé kožní a slizniční otoky. Frekvence výskytu je 1 : 30–50 tis. obyvatel. Závažné jsou život ohrožující laryngeální ataky, pacienti mohou být postiženi symptomy od 20 do 100 dnů během jednoho roku. Klasifikace HAE: • I. typ snížená koncentrace C1 inhibitoru (5–30 %), současně snížení C4 složky komplementu – 85 % případů • II. typ – normální či zvýšené hladiny dysfunkčního C1 inhibitoru, norm. konc. C1q – 15 % případů • III. typ – estrogen-dependentní, s normálními hladinami C1 inhibitoru i C4 složky komplementu – geneticky patologicky snížená aktivita koagulačního faktoru XII, velmi vzácný Spouštěči otoků je lokální fyzikální působení (stomatologický výkon, endoskopické vyšetření, intubace, trauma), infekce, akutní stres, farmaka (hormonální antikoncepce s estrogeny, léčba ACE inhibitory). Diagnostická kritéria klinická: 1. spontánně mizející nezánětlivý subkutánní edém bez urtikarie, opakovaně se vyskytující, trvající déle než 12 hodin 2. spontánně ustupující břišní bolest bez zjevné organické příčiny, často se opakující, trvající déle než 6 hodin 3. opakující se laryngeální edém
Alergie 3/2015
Diagnostická kritéria laboratorní: 1. hladina C1-INH pod 50 % ve 2 odběrech v období mezi atakami u pacienta staršího než 1 rok 2. funkce C1-INH nižší než 50 % ve 2 odběrech v období mezi atakami u pacienta staršího než 1 rok 3. mutace SERPIN G1 genu porušující syntézu nebo funkci C1-INH Přítomnost 1 klinického a 1 laboratorního kritéria = podklad pro diagnózu hereditárního angioedému. Léčba HAE: dlouhodobá profylaxe: inhibitor esteráz – Exacyl (kyselina tranexamová), anabolický steroid Danazol, krátkodobá profylaxe před stomatologickými výkony či jinými traumatizujícími iatrogenními výkony: substituce purifikovaným koncentrátem C1-INH Berinert P. Terapie akutního stavu při rozvoji obstrukce laryngu či akutních gastrointestinálních potížích: blokátor bradykininového receptoru B2 – Firazyr či substituce C1-INH – Ruconest, Berinert P. Péče o pacienty s HAE je v ČR centralizovaná do těchto pracovišť: Ústav imunologie 2. LF UK a FN Motol, Praha, ÚKIA FN u svaté Anny, Brno, ÚKIA FN Plzeň-Lochotín, ÚKIA FN Hradec Králové. V těchto centrech je t. č. evidováno 148 pacientů. Viktor Kašák: Fixní kombinace v léčbě nemocí s bronchiální obstrukcí Fixní kombinace se v léčbě bronchiální obstrukce začaly používat v ČR v roce 2000. Jejich společným jmenovatelem je přítomnost dvou účinných látek v jednom inhalačním systému. Vzájemná potenciace jejich účinků způsobuje možnost nižšího dávkování, navozuje vyšší bezpečnost i compliance a zvyšuje adherenci pacienta s léčbou. Některé se mohou užívat v tzv. režimu SMART (Single Maintenance and Reliever Therapy), tj. i podle potřeby, kdy kombinace působení beta-agonisty s rychlým nástupem účinku spolu s přídatnou dávkou inhalačního kortikosteroidu vede k redukci symptomů a exacerbací. V terapii astmatu a chronické obstrukční nemoci se dnes u nás užívají tyto kombinace inhalačních léčivých přípravků: • Fenoterol (SABA) + ipratropium (SAMA) • Salbutamol (SABA) + ipratropium (SAMA) • Salmeterol (LABA) + flutikason propionát (IKS) • Budesonid (IKS) + formoterol (LABA) • Beklomethason (IKS) + formoterol (LABA) • Indakaterol (U-LABA) + glykopyrronium (U-LAMA) • Flutikason (IKS) + formoterol (LABA) • Flutikason furoát (IKS) + vilanterol (U-LABA) Zcela novým kombinovaným přípravkem určeným k léčbě astmatu a CHOPN na našem trhu je posledně jmenovaný flutikason furoát + vilanterol. Klíčovým rysem molekuly flutikason furoátu je postranní 17-alfa furoátový esterový řetězec, který precizně zapadá do důležité 17-alfa kapsy vazebného místa receptoru a plně ji obsazuje. Aktivní koncová část molekuly vilanterolu interaguje s vazebným místem receptoru – mnohočetné interakce
213
konference, kongresy mezi vilanterolem a receptorem vedou k prodloužení doby trvání účinku. Výsledkem je synergie inhalačního kortikosteroidu a beta-agonisty, vyjádřená matematicky 1 + 1 = 3. Účinek inhalačních kortikosteroidů (IKS) a dlouhodobě působících beta-agonistů (LABA) lze označit jako komplementární, vzájemně se doplňující. IKS působí proti aktivaci buněk zánětu a zánětlivé infiltraci, tlumí buněčnou proliferaci, brání poškození bronchiálního epitelu i ztluštění bazální membrány, jejich účinek je antiedematózní. LABA uvolňují bronchokonstrikci, snižují bronchiální hyperreaktivitu (takto působí i IKS) a tlumí uvolnění zánětlivých mediátorů. Následující tabulka ukazuje přehled dnes už pomalu nepřehledného výčtu originálních i generických přípravků s fixní kombinací u nás (červeně firemní název, černě inhalační systém): budesonid/formoterol (100/6; 200/6)
Symbicort Turbuhaler
budesonid/formoterol (400/12)
Symbicort Turbuhaler
budesonid/formoterol (160/4,5)
Bufomix Easyhaler
budesonid/formoterol (320/9)
Bufomix Easyhaler
budesonid/formoterol (160/4,5)
DuoResp Spiromax
budesonid/formoterol (320/9)
DuoResp Spiromax
beklomethason/formoterol (100/6)
Combair MDI
flutikason p./formoterol (50/5; 125/5)
Flutiform MDI
flutikason p./formoterol (250/10)
Flutiform MDI
salmeterol/flutikason p. (25/50)
Seretide Inhaler MDI
salmeterol/flutikason p. (25/125; 25/250)
Fullhale MDI
salmeterol/flutikason p. (50/100)
Seretide Diskus
salmeterol/flutikason p. (50/250)
Seretide Diskus
salmeterol/flutikason p. (50/500)
Seretide Diskus
salmeterol/flutikason p. (50/250)
Airflusan Forspiro
salmeterol/flutikason p. (50/500)
Airflusan Forspiro
flutikason f./vilanterol (92/22; 184/22)
Relvar Ellipta
Miloš Jeseňák: Fytofarmaka v klinické praxi imunologa ve světle EBM Fytofarmaka představují poměrně heterogenní skupinu přírodních léčivých přípravků rostlinného původu, které mají pestré spektrum indikací, z nichž mnohé vycházejí ze zkušeností lidového léčitelství. Často jsou používané k léčbě a prevenci respiračních nemocí a některé disponují i relevantními studiemi, potvrzujícími v dané
214
indikaci jejich aplikaci. Některá fytofarmaka mají účinek imunomodulační, antiinfekční a antioxidační. Termínem imunomodulace je myšlen terapeutický či preventivní zásah do imunitního systému s cílem pozitivního ovlivnění jeho funkcí v prospěch organismu. Mezi imunomodulátory přírodního původu řadíme biologicky aktivní polysacharidy, systémovou enzymoterapii, bakteriální imunomodulátory, transfer faktory a thymové hormony, autovakcíny a stock vakcíny, prebiotika a probiotika, vitaminy, minerály, stopové prvky, nukleotidy, imunoglobuliny a také fytofarmaka. Z nich mezi vědecky oveřené přípravky můžeme zařadit především pelargonii, černý bez, echinaceu a česnek. Pelargonium sidoides patří mezi jedno z nejvíce prozkoumaných fytofarmak v moderní medicíně. Má účinky imunomodulační, cytoprotektivní a antimikrobní. Dle mnoha studií zaměřených na léčbu respiračních onemocnění horních i dolních cest dýchacích působí proti grampozitivním i gramnegativním bakteriím, mykobakteriím, kvasinkám a virům. Moduluje zánětlivé reakce, zvyšuje tvorbu interferonů, zlepšuje fagocytární funkce a zvyšuje aktivitu NK-buněk, navozuje produkci sekrečního IgA ve slinách a tím přispívá k protiinfekční ochraně sliznic. Pelargonium je citováno v Cochrane database of systematic reviews 2013, v léčbě akutní rhinosinusitidy je ve výčtu oficiálních doporučených postupů společně s antibiotiky, topickými steroidy a dalšími léky. Existují i studie prokazující účinnost u akutní bronchitidy a akutní exacerbace chronické bronchitidy nebo bronchiálního astmatu. Černý bez (extrakty z plodů) se používá v terapii respiračních infekcí, účinnými látkami jsou flavonoidy, antokyaniny, quercetin. Má účinky protizánětové, imunomodulační, antioxidační, antibakteriální a protivirusové (chřipka, H1N1). Placebové studie u nemocných s chřipkou prokázaly, že mechanismus virostatického účinku je podobný jako u klasických antivirotik. Echinacea obsahuje alkylamidy, polyacetyleny, kyselinu kávovou, heteroxylan, arabinogalaktan a další látky. Její imunomodulační účinek se projevuje zejména stimulací nespecifické imunity při akutních infekcích dolních dýchacích cest (makrofágy, NK-buňky, fagocytární funkce, tvorba cytokinů). Aplikace echinacey má však určitá omezení. Vykazuje zkřížené reakce s pyly pelyňku, ambrozie, heřmánku a slunečnice, také s některými potravinami (semena slunečnic, artyčoky, čekanka). Nemá se podávat gravidním ženám, lidem na imunosupresivní terapii a infikovaným HIV. Dlouhodobé podávání (nad 12 týdnů) může navodit paradoxní imunosupresi a je hepatotoxické. Jsou také popsány alergické reakce včetně anafylaxe. I česnek je jedním z nejúčinnějších fytofarmak v respirační medicíně, je však třeba dalších studií. Eva Vernerová: Novinky v léčbě chronické urtikarie Chronická kopřivka (chronická urtikarie) je onemocnění charakterizované náhlým a prchavým výsevem svědivých papul (pupenů, pomfů, urtik) a angioedémem trvajícím déle než 6 týdnů. Obě formy se mohou vyskytovat Alergie 3/2015
konference, kongresy současně i izolovaně. Onemocnění je způsobeno aktivací žírných buněk s následnou degranulací, provázenou uvolněním histaminu, PAF, leukotrienů, prostaglandinů a cytokinů, které aktivují senzorická nervová zakončení a kožní cévy. Důsledkem je vazodilatace a exsudace plazmy s perivaskulární infiltrací. Terapeutický přístup je identický s terapií alergických onemocnění způsobených aktivací žírných buněk. Léčebný algoritmus by měl brát v úvahu variabilitu symptomů u jednotlivých pacientů, rozdílný přístup ke snadno léčitelným a refrakterním pacientům. Spočívá v eliminaci vyvolávajícího podnětu, navození tolerance a v symptomatické léčbě zmírňující projevy v cílových orgánech. Většina příznaků urtikarie je primárně zprostředkována histaminem. Použití antihistaminik 1. generace není v rutinní léčbě této nemoci doporučováno. Moderní antihistaminika 2. generace jsou považována za první linii léčby a až čtyřnásobné zvýšení dávky je druhou linií léčby. Účinky některých mediátorů (PAF, leukotrieny, cytokiny) však neodpovídají na léčbu H1-antihistaminiky, v těchto případech je doporučován krátký cyklus podávání systémových kortikosteroidů. K lékům třetí linie řadíme kromě steroidů i montelukast, cyklosporin A. Čtvrtou terapeutickou linií je omalizumab. V ČR bylo podávání omalizumabu donedávna indikováno jenom jako přídatná léčba u pacientů starších 6 let se závažným perzistujícím alergickým astmatem. Nově je omalizumab indikován i k terapii chronické urtikarie. Léčba probíhá v dermatologických centrech, aplikace je jednou měsíčně, dávka nezávisí na váze pacienta ani sérové hladině IgE, obvyklá délka podávání je 6 měsíců. Ondřej Rybníček: Akce Irsko… Autor sdělil své dojmy z prvních měsíců svého dvouletého pobytu v The Childrens Hospital v Dublinu, kde pracuje jako dětský pneumolog a alergolog. Irsko má čtvrtou nejvyšší prevalenci astmatu na světě. Astma má v Irsku 7,1 % populace ve věku nad 18 let a 18,9 % procent dětí ve věku 13–15 let jsou astmatici; 38,5% dětí ve věku 13–15 let udává, že trpí pískoty na plicích. Více než 1 osoba týdně v Irsku na astma umírá! V roce 2009 8 % přijatých pacientů do nemocnice tvořili astmatici a 45 % astmatiků ročně užívalo minimálně jednou za tu dobu perorální kortikosteroidy pro exacerbaci nemoci. Péče o astma je v Irsku na špatné úrovni, čekací doba na první vyšetření u alergologa je až 2 roky.
Alergie 3/2015
Vít Petrů: Několik slov na závěr
Hlavní organizátor akce bilancoval všechna předchozí setkání a zmínil i události týkající se společenského dění u nás. Je zajímavé, že zatímco na pozici starostů Telče a Krahulčí se za těch 14 let vystřídaly vždy 2 osoby, měli jsme 3 prezidenty (a 3 papeže), ale 8 předsedů vlády a 11 ministrů zdravotnictví! Proběhlo mnoho zajímavých přednášek a diskusí oficiálních i kuloárních, vážili jsme si toho, že pravidelně se setkání aktivně zúčastňovali naši slovenští přátelé. Měli jsme možnost účastnit se mnoha kulturních vystoupení lokálních i renomovaných umělců. V závěru bylo poděkováno spoluiniciátorům myšlenky pořádat v Telči a Krahulčí pravidelná setkání dětských alergologů a klinických imunologů s názvem Alergie začíná v dětství, a to prof. Špičákovi a MUDr. Filipu Mavrovovi. A velký dík za všechno to konání patřil nejen všem účastníkům, ale i Obecnímu úřadu v Krahulčí, Městskému úřadu v Telči, farmaceutické společnosti MSD a sponzorům tohoto setkání, agentuře Meritis a týmu skvělých spolupracovníků hlavního organizátora, pocházejících z Homolky i dalších pracovišť. A také Pánu Bohu za to, že nám účast na 14 setkáních ve zdraví dopřáti ráčil!
Doc. MUDr Vít Petrů, CSc. Centrum alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha e-mail:
[email protected] Fotky: D. Jílek
215
