Zpráva velitele za rok 2015 Začnu tradičně zprávou o činnosti výjezdové jednotky V letošním roce jsme měli jen několik malých zásahů na popadané větve a jeden výjezd jako pomoc při dopravní nehodě, kde jsme ale nakonec nezasahovali Avia byla dodělána co se týká uspořádání věcí a je nyní plně naložena a připravena k zásahu Největší díl práce byl odveden na naší hasičské zbrojnici při kompletní rekonstrukcí, kde se povedlo budovu nejen zateplit, zabudovat nová sekvenční výjezdová vrata, instalovat tepelné čerpadlo (toto zajistila obec), ale hlavně s velkým přispěním práce našich členů udělat kompletní úpravu vnitřních prostor, které nyní tvoří skvělé zázemí pro naši činnost. Pracovalo dost lidí, byl jsem spokojený , nejaktivnější byl třeba Libor Václavík nebo Váša Hušek. Kulturní a společenskou činnost měl ve své zprávě starosta, takže já bych snad jen připomněl jarní maškarní plesy, s poděkováním Liborovi a Petře za tradiční letní tábor na Borečově a pouštění draků. Navíc jsme pořádali dvě diskotéky a jsem rád, že se jich organizačně uspěšně ujal Míra Václavík, ubylo mě alespon trochu starostí. Samozřejmě nezapomínáme na ocenění našich členů při jejich životních jubileích a dobrý ohlas má i každoroční mše za zesnulé hasiče v místním kostele. Letos jsme také uspořádali slavnostní aktiv zasloužilých hasičů, i toto se povedlo. Musím zde zmínit jednu věc, která se děje a přitom není tolik vidět – Alena Zakoucká starší již spoustu let vede naši kroniku, za což ji určitě patří poděkování. A ještě jedna skoro společenská – nový pokladník Váša Hušek se své funkce ujal svědomitě, postupně se vše naučil a nyní si myslím, že to už je schopný vést uplně samostatně, je to podvojné účetnictví, není to nic lehkého, takže pochvala i pro něj. A poslední skoro-kulturní pochvala patří Míle Václavíkové za výbornou kuchyni nejen na táboře, ale i na aktivu a dnes na valné hromadě.
Největší díl práce byl ale odveden na sportovním poli: Celkem jsme letos startovali na 32 soutěžích, což je o něco méně než v letech minulých a naše družstva přivezla 27 umístění na stupních vítězů, ale je to samozřejmě i dáno startem více družstev na jednotlivých soutěžích. Jako každoročně zde musím poděkovat všem ochotným řidičům, kteří berou auta a pomáhají s dopravou, hlavně u dětí – Kunceovi, Veselí,Vladěna Koucká, Alena Marková, Renata Vildová,Huškovi, Jodasovi i další. Moc si této spolupráce vážíme. Krátce se pokusím shrnout práci jednotlivých družstev:
Mladí hasiči Zde můžeme činnost rozdělit zhruba na dva základní body – prvním je Pohár OSH Semily o dráčka Soptíka a druhým postupová hra Plamen. V Soptíkovi starší doplatily na nevyrovnanost výkonů, která byla ale z části zaviněna i menším počtem dětí, takže nejlepší výsledek je 4. místo ze Semil a samozřejmě bronz z Bozkova. Mladší děti měli výborný rok, a parádně se jim vedl hlavně požární útok. Během sezony jsme dokázali v Semilech zvítězit a v Košťálově a Bozkově obsadit 3. místo. Celkem se družstvo mladších v kategorii požární útok dokázalo prosadit na skvělé 2. místo celkově.
Postupový Plamen - družstvo starších předvedlo srdnatý výkon, i když jich bylo málo a museli být doplněni mladšími dětmi. Proto celkové 9. místo považuji za velmi dobré. Mladší dokázali navázat na dobrý výkon z podzimního braňáku a vybojovali v celkovém hodnocení ročníku Plamen skvělé 3. místo. Škoda nepovedeného požárního útoku, mohlo být i lépe, ale je to sport
Dorost Za jednotlivce letos startovali Tomáš Kafka a Honza Lampa Tomáš se svou pracovitostí dokázal 3. místem na okrese dostat až na krajské kolo do Semil, kde obsadil skvělé 4. místo a předvedl dobrou reprezentaci sboru. Honza Lampa musel na okresním kole opět mazat ztrátu z braňáku, ale zvládl to bravurně. Na krajském kole v Semilech už měli všichni stejnou výchozí pozici a tím pádem proti Honzovi v podstatě žádnou šanci, druhý pokus v dvojboji už ani neběžel a šetřil síly na další soutěže. Mistrovství republiky v Praze bylo letos o hodně našlapanější a vyrovnanější než v Brně, takže cílem byla jakákoliv medaile. A musíme sportovně přiznat, že Honza měl paní Štěstěnu dobře nakloněnou. Po nepovedeném prvním pokuse na stovkách se rozhodovalo v druhém rozběhu a ten zvládl skvěle a získal v této disciplíně bronzovou medaili. Tím pádem ale neměl plně ve svých rukách celkové pořadí a ačkoliv dvojboj nekompromisně ovládl, musel spoléhat na dobrou konstalaci výsledků ostatních soupeřů. Což se ovšem stalo a historie se na to ptát nebude – Honza obhájil celkový titul mistra republiky a to mu už nikdo nikdy nevezme. Gratulujeme !! Družstvo dorostenek Okresní kolo bylo vzhledem k počtu startujících opět jen formalita, zato na krajském kole v Semilech to byla jiná káva Ambiciozní Radimovice od prvních štafet jasně ukazovali, že nám nemíní nic dát zadarmo a bylo nutné se plně soustředit na každý pokus, na každý rozběh a dát do toho maximum. Naštěstí zkušenosti a klid se projevili a tak jsme o postupu
rozhodli už před požárním útokem, který jsme mohli jít v klidu. Jedinou ztrátou tak bylo zranění Míši Martínkové, které ji mělo vyřadit do konce sezony. Ale osud si s námi zahrával dál. Místo Míši jsme domluvili na pomoc Elišku Lukešovou z Roprachtic. Jenže několik dní před startem MČR se dorazila již tak zraněná Lucka Chlumová, takže jsme museli Míšu i s vědomím, že nebude moci jít běžecké disciplíny na soupisku opět dopsat. No a moje nervová soustava dostala poslední tečku při prezentaci přímo v Praze, kdy jsem si osobně nepohlídal všechny náležitosti a Verča tak zůstala kvůli chybějícímu pasu jen jako divák a morální podpora. Takže nám zůstalo 6 lidí schopných běžet štafetu a stovky a Míša prostě musela na útok, i když to netrénovala a nemohla jít naplno. Prostě paráda…. První disciplína byla běh na 100 metrů překážek a od začátku se nám vedlo, holky dávaly skvělé časy a držely jsme se v popředí pořadí. Největší drama přišlo ale až úplně na závěr, poslední rozběh soutěže. Anča Priščáková neměla platný první pokus a při druhém ji nesepnula časomíra, takže musela jít potřetí. Ale udržela nervy na uzdě, vytvořila si osobní rekord 20,01 a tímto pokusem nás posunula z 9. na 4.místo !!! Myslím, že toto byl rozhodující okamžik mistrovství. Následovali dvě velmi dobré a vyrovnané štafety a do poslední disciplíny jsme už v očích komentátorů šli z průběžného 4. místa jako adepti na celkové medaile, pěkně se to poslouchalo. Požární útok i přes úplně přeházenou sestavu se nám povedlo udělat řekl bych uspokojivě, trochu prostřik znamenal nervy až do konce, ale pak bylo jasno. Tým dorostenek SDH Bozkov získává bronzové medaile na požárním útoku a tím pádem i bronz v celkovém hodnocení mistrovství České republiky. Velká gratulace a úspěch určitě srovnatelný s Honzovým titulem. Závěrem musím ještě jednou poděkovar Káje Pajerové a Elišce Lukešové za pomoc a SDH Poniklá a Roprachtice za to, že jim umožnili za nás startovat. Ženy Družstvo žen letos startovalo většinou jen jedno, dvě pouze na některých soutěžích Jako největší úspěch musím brát 2. místo na krajském kole v požárním sportu, kam holky postoupily jako druhé z okresu. Toto je opravdu velmi prestižní a velmi ceněné Bohužel jsme se v letošním roce potýkali s tím, že na můj vkus moc často se družstvo žen nebylo schopné sejít a soutěžit. Bojovali jsme se s tím už při jarních postupových soutěžích, kdy na okresním kole musela 100vky běžet i Jolana, která to šla v podstatě poprvé v životě a na kraj jsme si museli odjinud sehnat 3 ochotné ženy jako pomoc.
A tento trend se o moc nezlepšil ani na útokové soutěže. Družstvo nakonec docílilo několik pěkných dílčích úspěchů – např. 1 místo v Koštálově nebo Albrechticích, přesto z nich jako celku nadšený nejsem. Pro příští rok nám naštěstí dorostlo dost mladých holek do věku, že už budou moci běhat za ženy, za což jsem rád. Některé dámy si prostě musí uvědomit, že se kolem nich netočí zeměkoule a pokud si nejsou schopné udělat čas pro soutěže, nemusí to být jen jejich problém ale i problém pro partu jejich kamarádek. Neříkám, že se nemůže stát, že někdo 2x , 3x nemůže, to pochopím. Pokud si je ale někdo ochotný udělat čas na 2-3 soutěže za rok, měl by zvážit, jestli to pro něj má vůbec smysl dělat a nemůže očekávat, že pak přeházím sestavu a udělám mu místo na úkor někoho, kdo odjezdí poctivě vše. O to víc pak musím pochválit ty ženy, které si byly schopné a ochotné udělat čas poctivě trénovat i cvičit. Jmenovat nikoho nebudu, každá se určitě najde. Pro příští rok postavíme z těch, co o to mají zájem tým, který doplněný mladými holkami z letošního dorostu bude silný a pokusíme se poškádlit Poniklou při boji o postup na Mistrovství republiky dospělých. Jak to dopadne, záleží jen na tom, jak se k tomu dámy postaví, doufám, že příští rok zde budu moc mluvit v o mnoho spokojenějším duchu.
Muži U mužů letos startovali dvě družstva, jen na postupové soutěže jsme se sloučili do jednoho týmu. Kluky musím pochválit, zde problém s aktivitou na soutěžích nebyl, pokud byl někdo potřeba, většinou si volno uměl zajistit A postupovkou začnu. Po jasném vítězství na okrsku jsme na okresním kole obsadili druhé místo, což bylo dobré. Krajské kolo v Jablonci pak pro nás bylo opět trochu smolné, k vítězství a postupu na republiku chybělo strašně malinko. Bohužel počasí nepřálo a tak jsme většinu pokusů ve stovkách šli s hadicema, ze kterých po holkách tekly potoky vody a jejich váha byla dvojnasobná toho co normálně, což se na časech samozřejmě projevilo - kdo běžel na suché hadice, měl velkou výhodu. Navíc jsme prokaučovali mašinu, šli jsme s dorosteneckou, zatimco ostatní nasadily výkonné dvoulitry. Máme z toho poučení pro příští rok a nakonec můžeme být s druhým místem na krajském kole spokojeni. Pohár OSH Semily byl letos jako na houpačce. Nejprve se nám moc nevedlo i z důvodu točení sestavami, ale pak si to sedlo a nakonec z toho bylo výborné 2. místo celkově, což je opravdu dobrý výsledek.
Když k tomu přidáme několik pěkných samostatných výsledků a vítězství na domácí soutěži v Bozkově, byl to pro muže dobrý rok a za mě spokojenost. Jen se musí naučit větší samostatnosti, já se budu i nadále věnovat hlavně dětem , dorostu a postupovkám, na pohárovky se musí ještě lépe naučit se připravit a soustředěně to odcvičit, což je předpoklad dobrých výsledků. Český pohár v běhu na 100 m překážek Letos jsme se opět zučastnili několika soutěží ve stovkách, Hala v Jablonci na jaře byl prvni start, poté následovala Praha, Ostrava, Olomouc a Pískové Lhota. Konkurence zde je ohromná, šlo spíše o získávání zkušeností, přesto výsledky podle mě solidní a skvělá příprava na postupovky a dorost. Lucka Kafková a Honza Lampa si zde uspěšně vyběhali postup na mistrovství ČR v Trutnově, kde oba startovali a umístěním ve třetí desítce ze 130 závodníků rozhodně uspěli. Už druhý rok po sobě jsem se spletl, že výsledky nejde už nikam výše posunout. Letos to opět bylo lepší než vloni a i když na příští rok minimálně konec Honzy v dorostu znamená ubytek jednoho želízka v ohni, věřím, že se to povede nahradit třeba postupem dospělých na mistrovství republiky do Brna. • • • • • • • • • • • • • •
Proběhla kompletní rekonstrukce vnitřku hasičárny pořádali jsme dva plesy, dvě diskotéky, pouštění draků pořádali jsme hasičský výlet Libor Václavík a Petra Kafková, připravili tradiční dětský tábor pro 40 dětí pořádali jsme 2 soutěže v požárním sportu vítězství dorostenek v krajské soutěži a 3. místa na mistrovství republiky Tomáš Kafka obsadil na krajském kole dorostu 4. místo Honza Lampa se obhájil mistra České republiky v kategorií staršího dorostu druhé místo mužů na Okresním kole PS druhé místo mužů i žen na Krajském kole PS druhé místo mužů v poháru OSH Semily účast Honzy Lampy a Lucie Kafkové na MČR dospělých v Trutnově třetí místo mladších dětí v Soptíkově poháru v požárním útoku první místo dorostenek a páté místo mladších dětí na podzimním ZPV
Asi není moc co dodávat a nezbývá úplně nakonec poděkovat všem našim členům a příznivcům za odvedenou práci v letošním roce a doufám, že se nám podaří na letošní skvělý dobrý rok navázat alespoň podobně dobrým rokem 2016. Uplně nakonec musím poděkovat všem našim fanouškům a podporovatelům, zejména Obci Bozkov a jejímu starostovi Standovi Doubkovi za podporu, které se nám dostává, při tomto rozsahu našich aktivit bychom sami vše zajišťovali o mnoho komplikovaněji, a kdo ví, jestli by to bylo vůbec možné. Takže děkujeme a doufáme si ve spolupráci i v následujících letech.
