ZPRÁVA PRO ZÁVĚREČNÝ KONTROLNÍ DEN PROJEKTU V ROCE 2009
Označení projektu: Název projektu:
SP/II/2f1/2/07 IDENTIFIKACE PREVENČNÍHO POTENCIÁLU ŽIVNOSTENSKÝCH ODPADŮ V ČR A JEHO UPLATNĚNÍ V PRAXI
Cíl oblasti výzkumu:
Předcházet vzniku odpadů, snížit měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu
Poskytovatel dotace:
Ministerstvo životního prostředí ČR
Autoři zprávy:
Ing. Zdenka Kotoulová, Ing. Bohumil Černík
Praha, listopad 2009
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE:
Poskytovatel dotace: Ministerstvo životního prostředí ČR Ing. Rut Bízková, náměstkyně ministra - ředitelka sekce ekonomiky a politiky životního prostředí, pověřený zástupce ministerstva Ing. Marie Vorlíčková, CSc., odborný garant Vršovická 65, 100 00 Praha 10 IČ: 00164801
Příjemce dotace a řešitel: Ing. Zdenka Kotoulová - SLEEKO fyzická osoba Dětská 1915/288, 100 00 Praha 10 IČ: 43673813, DIČ: CZ485709077
Spolupříjemce dotace a spoluřešitel: Ing. Bohumil Černík - ENZO fyzická osoba Rezlerova 310, 109 00 Praha 10 IČ: 44332441, DIČ: CZ520908178
2
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
OBSAH ZPRÁVY 1. Úvod …………...............…….............................................................................
6
2. Základní parametry řešení projektu …………………………………………
7
3. Řešení projektu v roce 2009 ……………..……………………………………
9
3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
9 10 10 11 12
Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů ………………….… Vzorové prevenční manuály …….…………………………………….……… Koncepce informačního působení ……………..……………………………… Smluvní výstupy řešení projektu ………..……………………………………. Výstupy řešení v roce 2009 ……………………………………..…………….
4. Postup řešení v roce 2010 ………….………..……………………………….
13
Příloha č. 1 – Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů .….......
14
Příloha č. 2 – Vzorové prevenční manuály ……………………………………..
31
Příloha č. 3 - Specializovaný internetový portál ……………………………….
47
Příloha č. 4 – Příprava monografie „Komunální odpady“ ……………………
56
Elektronická příloha č. 1 - Standardy produkce-final.xls Elektronická příloha č. 2 - Pasport2009-Jaroměř-final.xls Elektronická příloha č. 3 - PROKOM (Setup) Elektronická příloha č. 4 - Výsledek výpočtu produkce komunálních odpadů v Jaroměři
Samostatná příloha zprávy:
Závěrečná zpráva z výzkumu Markent, s.r.o., ŽIVNOSTENSKÝ ODPAD, 2009
3
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
SEZNAM TABULEK Příloha č. 1 Tabulka 1: Ukázka standardů produkce komunálních odpadů (drobná výroba – tisk) Tabulka 2: Ukázka pasportu živností (drobná výroba – tisk) Tabulka 3: Ukázka výsledků výpočtu produkce komunálních odpadů v Jaroměři Tabulka 4: Celková produkce komunálních odpadů Tabulka 5: Produkce komunálních odpadů podle druhů Tabulka 6: Produkce odpadů ze služeb podle typů živností Tabulka 7: Ukázka produkce odpadů u jednotlivých subjektů Tabulka 8: Produkce komunálních odpadů trendy do budoucna
SEZNAM OBRÁZKŮ Příloha č. 1 Obrázek 1: Záznam o subjektu SW PROKOM Obrázek 2a: Produkce papíru a lepenky (200101) a rozmístění kontejnerů na papír Obrázek 2b: Produkce papíru a lepenky (200101) a rozmístění kontejnerů na papír Obrázek 3: Produkce odpadů z odlučovačů olejů a rozsah povodňové vlny (Q 100)
Příloha č. 3 Obrázek č. 1 - logo portálu Obrázek č. 2 – titulní strana portálu (printscreen obrazovky) Obrázek č. 3 - rubrika Odpady (printscreen obrazovky) Obrázek č. 4 – rubrika §§§ (printscreen obrazovky) Obrázek č. 5 – leták A5 a A0
4
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
SEZNAM ZKRATEK BAT CENIA CP CVZ CZ-NACE ČOV ČR ČSÚ DO DPH EEZ EMS EN EU EVVO GIS ISOH KD KO LCA LVZ MBÚ MěÚ MŽP NNO NPCP OH OPŽP ORP POH RR SFŽP S-JTSK SKO SŠ SW UK ÚPV VŘ VS VŠ ŽO ŽP
nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques) Česká informační agentura životního prostředí čistší produkce centrálně vytápěná zástavba Klasifikace ekonomických činností ČR čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad domovní odpad daň z přidané hodnoty elektrická a elektronická zařízení systém environmentálního managementu evropské normy Evropská unie Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta grafický informační systém Informační systém odpadového hospodářství kontrolní den komunální odpady posouzení životního cyklu (Life Cycle Assessment) lokálně vytápěná zástavba mechanicko-biologická úprava městský úřad Ministerstvo životního prostředí nevládní neziskové organizace Národní program čistší produkce odpadové hospodářství Operační program životního prostředí obec s rozšířenou působností plán odpadového hospodářství redakční rada Statní fond životního prostředí ČR Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální směsný komunální odpad střední škola software Univerzita Karlova v Praze Úřad průmyslového vlastnictví vnitropodnikové řízení využitelné složky vysoká škola živnostenský odpad životní prostředí
5
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
1. ÚVOD Výzkumný projekt SP/II/2f1/2/07 s názvem „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ je součástí Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí na léta 2007 – 2013 s počátkem řešení projektů v roce 2007. Projekt byl do programu zařazen na základě výsledků opakované veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlášené pro rok 2007. Průběh řešení výzkumného projektu je hodnocen každým rokem na 3 kontrolních dnech, z nichž jeden je závěrečný. Řešení projektu bylo zahájeno v listopadu 2007 a má být ukončeno v prosinci 2010. Stav řešení projektu v letech 2007 a 2008 byl projednán na závěrečných kontrolních dnech 10.12.2007 a 1.12.2008. V roce 2009 probíhá řešení projektu v souladu se smluvním zadáním a závěry kontrolních dnů. Práce v tomto roce se soustředily zejména na naplnění následujících plánovaných kritérií: - vytvoření software pro výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů, - aplikaci ukazatelů produkce živnostenských odpadů v konkrétním území, - zpracování vzorových prevenčních manuálů pro vybrané druhy živností, - přípravu a zkušební provoz specializovaného internetového portálu, - obsahové zaměření monografie „Komunální odpady“. Kontrolní dny projektu v roce 2009 se uskutečnily dne 22.6.2009 a 22.9.2009. Závěrečný kontrolní den je plánován v termínu 1.12.2009. Stav řešení projektu je podrobněji zdokumentován v přílohách k této závěrečné zprávě za rok 2009.
6
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
2. ZÁKLADNÍ PARAMETRY ŘEŠENÍ PROJEKTU Parametry řešení výzkumného projektu jsou rozvedeny v příloze smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a příjemcem účelové podpory na řešení programového projektu. Za účelem přiblížení problematiky řešené v rámci projektu jsou v této zprávě stručně definovány cíle, přínosy a rozhodná kritéria řešení. Cíle projektu Základní cíl programu Resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, který projekt pomáhá řešit je definován takto: „Doporučit postupy ke zkvalitnění nakládání s odpady“. Cíl oblasti výzkumu, do které výzkumný projekt přináleží je formulován takto: SP2f1 „Předcházet vzniku odpadů, snížit měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu“. Konkrétním cílem projektu je identifikovat odpady produkované ve sféře služeb a (malých) živností, analyzovat produkci a nakládání s těmito odpady a na základě vyhodnocení navrhnout a rozpracovat nástroje směřující k předcházení vzniku odpadů, ke snížení měrné produkce těchto odpadů a ke zvýšení jejich využití.
Přínosy projektu Hlavní přínosy projektu v souladu se zadáním spočívají ve zlepšení situace v oblasti nakládání s odpady produkovanými ve sféře služeb a malých živností zejména v předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů produkovaných v této sféře, dále v softwarové podpoře e-learningového vzdělávání specificky určené pro tuto skupinu původců.
Kritéria řešení projektu (plánované výstupy řešení)
2007 • 2008 • • • • • •
rešerše informací o metodách zjišťování vlastností živnostenských odpadů,
vytvoření metodiky zjišťování ukazatelů produkce živnostenských odpadů, zpracování databáze ukazatelů produkce živnostenských odpadů (CZ-NACE1/EWC), příprava podkladů ke vzorovým prevenčním manuálům, průzkum informačních potřeb v oblasti odpadového hospodářství a návrh konceptu informačního působení, využití výsledků v návrhu znění zákona o odpadech k zapojení živnostníků do systému obce a k podpoře vyššího materiálového využití živnostenských odpadů, informační podpora projektu (www, publikace, konference),
1
Sdělení Českého statistického úřadu č. 244 ze dne 18. září 2007, o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)
7
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
2009 • • • • • 2010 • •
vytvoření software pro výpočet celkové produkce živnostenských/komunálních odpadů a její lokalizace v daném území (obec, region), aplikace ukazatelů produkce živnostenských odpadů v konkrétním území, včetně návrhu optimalizace technického vybavení, zpracování vzorových prevenčních manuálů pro vybrané druhy živností (specificky zaměřené na nebezpečné odpady), vytvoření koncepce e-learningového vzdělávacího kurzu „Prevence vzniku živnostenských odpadů“, přihláška průmyslového vzoru metodiky,
zpracování příručky pro obce (živnostenské úřady) a vybrané živnosti, odborná monografie "Živnostenské odpady v ČR".
Časový rozvrh řešení projektu na rok 2009 a další rok řešení Rok 2009
2010
Kontrolní dny
Etapy řešení
KD do 30.6.2009 1. Návrh specializovaného software 2. Aplikace ukazatelů v konkrétním území, návrh optimalizace technického vybavení 3. Lokalizace v GIS 4. Návrh koncepce e- learningového vzdělávání KD do 30.9.2009 5. Příprava přihlášky průmyslového vzoru 6. Optimalizace technického vybavení území 7. Příprava vzorových prevenčních manuálů Závěrečný KD 8. Dopracování software do 10.12.2009 produkce 9. Dopracování vzorových manuálů 10. Dopracování koncepce e-learningového vzdělávání KD do 30.6.2010 1. Zpracování příručky pro obce 2. Příprava odborné monografie KD do 30.9.2010 3. Dopracování odborné monografie Závěrečný KD 4. Zpracování závěrečné zprávy do 10.12.2010 o řešení projektu
8
Výstupy řešení
1. Přihláška průmyslového vzoru metodiky
1. Software pro výpočet produkce 2. Vzorové prevenční manuály 3. Koncepce e-learningového vzdělávání
1. Návrh příručky pro obce 2. Návrh znění odborné monografie 3. Závěrečná zpráva
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
3. ŘEŠENÍ PROJEKTU V ROCE 2009 Věcná náplň řešení výzkumného projektu a rozložení časového harmonogramu jsou průběžně upravovány podle dosažených výsledků řešení, průběžných konzultací a potřeb MŽP projednaných na kontrolních dnech. V souladu s plánem věcného a časového řešení a na základě dosavadního vývoje byl výzkum v roce 2009 zaměřen na dále uvedené parametry řešení projektu. Základní výstupy, na které bylo zaměřeno řešení projektu v roce 2009 1. 2. 3. 4. 5.
Software pro výpočet produkce živnostenských odpadů Aplikace ukazatelů produkce živnostenských odpadů v konkrétním území Vzorové prevenční manuály Koncepce informačního působení – příprava internetového portálu Návrh odborné monografie
Průběh prací na jednotlivých výstupech řešení
3.1 Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů Ke splnění plánovaného výstupu řešení výzkumného projektu směřují následující věcné etapy uvedené v časovém rozvrhu řešení: a) b) c) d) e) f)
dokončení sběru dat a vytvoření databáze ukazatelů produkce, návrh specializovaného software, aplikace ukazatelů v konkrétním území, lokalizace v GIS, návrh optimalizace technického vybavení, přihláška průmyslového vzoru metodiky.
Vlastní práce na tomto výstupu byly zahájeny v roce 2008, kdy byl zpracován návrh metodiky zjišťování produkce živnostenských odpadů a probíhal sběr dat o produkci živnostenských odpadů spolupracující odbornou firmou MARKENT, s.r.o. ve vybraných oborech ekonomických činností (CZ-NACE) a na základě řešiteli vytvořených dotazníků. Sběr dat, jejich verifikace, statistické zpracování a interpretace byly firmou ukončeny k 31.5.2009. Na základě sběru a zpracování dat byla v roce 2008 navržena databáze ukazatelů měrné produkce živnostenských odpadů a v roce 2009 byla databáze dokončena. Etapa sběru dat o produkci živnostenských odpadů a vytvoření databáze ukazatelů produkce byla ukončena a výsledky projednány na kontrolním dnu 22.6.2009 za účasti zástupce fy MARKENT, s.r.o. Významnou oblastí, na kterou se práce v roce 2009 soustředily je aplikace ukazatelů v konkrétním území - Příloha č. 1. Zájem o spolupráci v této oblasti projevilo Město Jaroměř. Spolupráce byla schválena usnesením Rady č. 0263-10-2009-OZP-RM.Město Jaroměř v posledním období aplikuje do svých činností některé nové metody řízení, jako např.
9
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
pasportizaci sběrných nádob na odpad a jejich vybavení čárovými kódy. Město za koordinace řešitelského týmu a za spolupráce brigádníků (studentů) vytvořilo pasport služeb a malých živností na svém území, včetně zjišťování relevantních hodnot faktorů pro výpočet produkce odpadů. Ve 3. čtvrtletí proběhla rafinace dat z terénního šetření na území města. Specializovaný software pro výpočet produkce komunálních odpadů (včetně živnostenských) na určitém správním území včetně lokalizace této produkce zpracovala firma INISOFT, s.r.o. Testování software se uskutečnilo v Jaroměři. Výstupem jsou tabulková data o produkci komunálních odpadů a mapové podklady pro lokalizaci produkce (GIS). Návazně, podle potřeb města Jaroměře, bude zpracována i optimalizace technického vybavení ke sběru odpadů na území města. V první polovině roku 2009 byla také u Úřadu průmyslového vlastnictví ověřena možnost podání přihlášky průmyslového vzoru metodiky zjišťování produkce živnostenských odpadů s negativním výsledkem. Na metodický postup nelze podle konzultací s Ing. Pičmanem (ÚPV) uplatnit žádný typ průmyslové ochrany; řešením je pouze ochrana v rámci autorského práva (zveřejnění metodiky např. v odborném časopise). Vzhledem k tomu, že oficiální uznání vytvořených metodik v rámci řešení VaV není problémem pouze u tohoto projektu, byl MŽP řešitelům předložen postup zpracování návrhu pro schválení vzorových metodik, jako jednoho z výstupů z výzkumných projektů. Samotné formální uspořádání dokumentace metodiky je na rozhodnutí řešitelů. Návrh metodiky „Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů“, který by měl být po recenzi předložen ke schválení příslušné sekci MŽP, je uveden v samostatné Příloze č. 1 této zprávy.
3.2
Vzorové prevenční manuály
V této oblasti probíhá spolupráce řešitelů s firmou Centrum čistší produkce Brno. Pro vybrané obory ekonomických činností (hotel, stravovací služby, veřejná správa, opravy motorových vozidel) byly zpracovány demonstrační projekty, které byly předloženy v závěrečné zprávě roku 2008. V roce 2009 byly demonstrační projekty přepracovávány do podoby vzorových prevenčních manuálů, které jsou obsaženy v Příloze č. 2 této zprávy. Za tím účelem byla řešiteli zpracována a konzultována jednotná osnova, podle které je vyhotoveno 6 vzorových prevenčních manuálů (hotely, nemocnice, obrana, stravovací služby, školy, úřady). Manuály budou zpřístupněny veřejnosti na specializovaném internetovém portálu (viz následující kapitola). Centrum čistší produkce Brno se v roce 2009 také podílelo na přípravě textu relevantních kapitol do plánovaných publikací.
3.3
Koncepce informačního působení
Spolupracující firma CEMC provedla v roce 2008 za účasti řešitelů výzkumného projektu průzkum informačních potřeb, informačních kanálů a důvěryhodnosti poskytovatelů
10
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
informací mezi členskou základnou Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a Svazem českých a moravských výrobních družstev (SČMVD). Z průzkumu vyplynulo, že prioritou pro živnostníky jsou informace z legislativní oblasti a praktické provozní informace. Vyhovujícím způsobem získávání informací je pro respondenty elektronická forma, případně semináře. Původně uvažovaný e-learningový kurz preferován nebyl! S ohledem na to bylo upuštěno od původně uvažované formy vzdělávání a bylo přistoupeno k vytvoření specializovaného internetového portálu pro živnostníky - Příloha č. 3. V průběhu řešení projektu v roce 2009 byla CEMC, ve spolupráci s řešiteli navržena, konzultována a odsouhlasena základní struktura internetového portálu s přihlédnutím k perspektivě jeho provozu. Návrh vycházel z analýzy současných internetových informačních zdrojů v oblasti průmyslové ekologie/podnikání a podrobného popisu obsahové stránky portálu. Portál byl průběžně naplňován především v oblasti související s řešením výzkumného projektu, tj. se zaměřením na odpadové hospodářství a oblast životního prostředí. Portál byl uveden do zkušebního provozu v srpnu 2009 na internetové adrese www.tretiruka.cz. O spuštění internetového portálu proběhla informace na ENVI Brno, podrobnější informace byly předány HK ČR, AMSP a SČMVD. Současná návštěvnost tohoto specializovaného portálu představuje přibližně na 4000 individuálních přístupů za měsíc (říjen 2009, což svědčí o zájmu uživatelů internetu o informace tohoto charakteru.
3.4
Smluvní výstupy řešení výzkumného projektu
Ve smlouvě uzavřené mezi poskytovatelem dotace a řešiteli výzkumného projektu jsou z hlediska formy výstupů považovány za prioritní následující dosažené výsledky řešení: - uplatněná metodika, - odborná kniha, - článek ve sborníku, - článek v impaktovaném časopise, - článek v recenzovaném neimpaktovaném časopise. Vzhledem k tomu, že hlavní výsledky řešení projektu jsou očekávány až s ukončením řešení v letošním roce, realizace takto plánovaných výstupů byla teprve zahájena. Uplatněn byl zatím pouze článek ve sborníku k sympoziu „Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodářství, Milovy 2009, ve kterém byla zveřejněna metodika užitá pro zjišťování produkce živnostenských odpadů. Referát přednesený řešitelem na této akci se setkal s živou reakcí (definiční vymezení pojmu živnostenský odpad). V rámci řešení projektu byla také zahájena příprava rukopisu plánované odborné monografie, v podobě její osnovy, tezí a obsahového vymezení kapitol a návrhu autorského kolektivu – Příloha č. 4. Probíhá průzkum zájmu o vydání publikace u vybraných editorů (MŽP/CENIA, EKOMONITOR, CAROLINUM UK). Jak už bylo předloženo na závěrečném kontrolním dni r.2008 předpokládá se sloučení zveřejňovaných výstupů tohoto projektu (SP/II/2f1/2/07) a projektu v oblasti výzkumu vlastností komunálních odpadů (SP/2f1/132/08) do jedné odborné monografie „Komunální odpady“. Informace o postupu řešení vlastního výzkumného projektu jsou uvedeny na internetové adrese www.zivnoodpad.cz. Webové stránky projektu jsou v provozu od května 2008 a jsou
11
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
průběžně, dvakrát ročně aktualizovány. Odkaz na tyto stránky je také uveden na portálu www.tretiruka.cz.
3.5 Výstupy řešení v roce 2009 Podle původního zadání projektu byly pro rok 2009 plánovány následující výstupy řešení: a) b) c) d)
Přihláška průmyslového vzoru metodiky zjišťování produkce ŽO Software pro výpočet produkce odpadů Vzorové prevenční manuály Koncepce e-learningového vzdělávání
V souladu s řešením projektu v roce 2008 a závěry závěrečného kontrolního dne pro rok 2009 byly požadavky na výstupy řešení upřesněny v následujícím znění: a) b) c) d) e) f)
Návrh metodiky zjišťování produkce živnostenských odpadů Software pro výpočet produkce ŽO v území Pasport živnostenských/komunálních odpadů v konkrétním území Projekt využití vybraného prevenčního nástroje v konkrétním území Internetový specializovaný portál (zkušební provoz - podle náročnosti) Teze a text publikací
Z rekapitulace řešení provedeného v předchozích kapitolách je zřejmé, že hlavní výstupy řešení plánované na rok 2009 byly splněny. V roce 2009 byly zpracovány: a) b) c) d) e) f) g)
Návrh metodiky „Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů“ Standardy produkce komunálních/živnostenských odpadů Software pro výpočet produkce ŽO v území Pasport komunálních/živnostenských odpadů v konkrétním území Vzorové prevenční manuály Specializovaný internetový portál (zkušební provoz) Teze a obsahové vymezení monografie „Komunální odpady“
12
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
4. POSTUP ŘEŠENÍ V ROCE 2010 Na základě dosažených výsledků řešení výzkumného projektu a v souladu s prováděcím projektem by etapy řešení v roce 2010 měly být zaměřeny na následující oblasti: 1. etapa řešení do 30.6.2010 a) Předložení metodiky „Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů“ ke schválení b) Zpracování článku pro recenzovaný neimpaktovaný časopis c) Zpracování článku pro impaktovaný časopis d) Provoz specializovaného internetového portálu e) Návrh části textového zpracování monografie „Komunální odpady“ f) Obstarání vydavatele monografie 2. etapa řešení do 30.9.2010 a) Dopracování monografie „Komunální odpady“ b) Provoz specializovaného internetového portálu 3. etapa řešení do 10.12.2010 a) Zpracování závěrečné zprávy o řešení projektu b) Předání monografie „Komunální odpady“ do tisku (pokud bude znám vydavatel)
Výstupy řešení v roce 2010 a) Monografie „Komunální odpady“ b) Internetový portál pro živnostníky c) Metodika „Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů“ d) Software pro výpočet produkce ŽO v území a její lokalizaci e) Závěrečná zpráva f) Články do časopisů
13
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Příloha č. 1 Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů
Městský úřad Jaroměř odbor životního prostředí ing. Petr Filipec, vedoucí odboru nám. ČSA 16, 55133 Jaroměř tel. 491847150, mail:
[email protected]
14
INISOFT, s.r.o. Ruprechtická 440/33, 46001 Liberec tel. 485102698, mail:
[email protected]
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Výpočet produkce živnostenských/komunálních odpadů (dále jen výpočet) je, vedle údajů z evidence odpadů podle §39, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, dalším informačním zdrojem obcí o produkci živnostenských/komunálních odpadů na jejich katastru. Na rozdíl od evidence odpadů, která sumarizuje data od původců odpadů na základě povinnosti hlášení podle odst. 2, §39, tedy jakousi podmnožinu původců odpadů, výpočet zahrnuje veškeré subjekty působící na katastru obce. Výsledek výpočtu tak představuje potenciál produkce živnostenských/komunálních odpadů. Výpočet je založen na dvou souborech dat: - Standardy produkce živnostenských/komunálních odpadů, - Pasport (evidence) živností/služeb na katastru obce. Vlastní výpočet je proveden ve specializovaném výpočetním programu PROKOM. Výsledky lze prezentovat jak v číselné podobě (MS Excel), tak i lokalizovat na katastru obce (GIS). Zvolený metodický postup výpočtu vycházel z prací autorů pro společnost EKO-KOM, a.s.1 STANDARDY PRODUKCE Standardy produkce živnostenských/komunálních odpadů (dále jen standardy) byly získány komplexním výzkumným šetřením nezávislou společností pro výzkum trhu Markent, s.r.o., přičemž sběr dat byl realizován v roce 2008 na základě stratifikovaného náhodného výběru na celém území ČR. Standardy jsou tedy uplatnitelné v jakékoliv obci na území ČR. Standardy představují měrnou produkci (za rok vztaženo ke zvolenému faktoru, např. markety - 1m2 prodejní plochy) všech druhů odpadů (podle Katalogu odpadů), které se v daném typu živnosti (klasifikace CZ-NACE) vyskytují. Výběr šetřených typů živností zahrnoval veškeré ekonomické činnosti v těchto odvětvových skupinách -
drobná výroba (do 25 zaměstnanců), prodej a servis automobilů, markety/obchody, ubytování a stravování, doprava, úřady, školy, zdravotní a sociální zabezpečení, nakládání s odpady, sportovní zařízení, pěstování rostlin.
Data z šetření byla zpracována matematicko-statistickými postupy a před zařazením do standardů expertně posouzena. Některé typy ekonomických činnosti2 nebyly z časových důvodů šetřeny a relevantní standardy byly na základě „Dohody o poskytnutí dat“ převzaty od EKO-KOM, a.s. (po aktualizaci). Standard pro CZ-NACE 90.01 byl vytvořen v Jaroměři v průběhu prací (viz dále).
1
Černík, B., Remr, J.: Ověření kvantitativních a kvalitativních charakteristik odpadů ze služeb s využitím ukazatelů produkce a programu MODELKO1 v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi a Mratíně, EKO-KOM, 2007 2 CZ NACE 96.03-hřbitovy, 47.54-maloobchod elektro, 47.81-maloobchod-stánky, 53.10-pošty, 64.19-banky, 65.11-pojišťovny, 86.21-ambulantní zdravotní péče, 75.00-veterina, 82.30-konference a výstavy, 59.14-kina, 93.11-bazény, 96.02-kadeřnictví
15
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Živnostenské/komunální odpady Navržený postup výpočtu poskytuje unikátní možnost získat data o potenciálu produkce nejen živnostenských odpadů, ale i komunálních odpadů podle rovnice (1): KO = DO + OS + PONV
(1)
kde: KO-komunální odpady, DO-domovní a objemné odpady, OS-odpady ze služeb (živnostenské odpady) PONV-průmyslové odpady nesouvisející s výrobou (pouze skupina 20 Katalogu odpadů). Tato rovnice ilustruje definici komunálních odpadů jako veškerých odpadů vznikajících na katastrálním území obce s výjimkou průmyslových odpadů souvisejících s výrobou. Není zde uplatněno kritérium výběru odpadů podle Katalogu odpadů (skupina 20) ani hledisko smluvních vztahů a relevantních plateb za služby spojené s odpady. Představuje potenciál produkce odpadů v obci tak, jak reálně vznikají. Tato informace je výchozí při jakémkoliv rozhodování veřejné správy o odpadovém hospodářství na jejím území. Za tímto účelem byly standardy produkce živnostenských odpadů doplněny o standardy produkce domovních a objemných odpadů z centrálně vytápěné (CVZ) a lokálně vytápěné zástavby (LVZ)3. Standardy produkce průmyslových odpadů nesouvisejících s výrobou (skupina 20) byly navrženy na základě vyhodnocení hlášení evidence odpadů průmyslových podniků působících na katastrálním území Jaroměře za rok 2008. Vznikl tak soubor 61 sad standardů (58-živnosti (CZ-NACE), 2-bydlení, 1-průmyslové odpady nesouvisející s výrobou) produkce komunálních odpadů a jejich trendů - elektronická příloha č. 1 a tabulka 1. Tabulka 1: Ukázka standardů produkce komunálních odpadů (drobná výroba-tisk) NACE
OKEČ
FAKTOR ODPAD
HODNOTA
INTERNÍ TREND
18.11. 18.12.
22.21 22.22
zam. zam.
kg/zam.rok kg/zam.rok
1-růst, 2-pokles,0-stagnace 1-růst, 2-pokles,0-stagnace
kód kód 080300 130200 140600 150101 150102 150103 150104 150105 150202 170201 200101 200102 200108 200111
15 0,1 55 861 101 13 64 3 7 3 70 29 29 0,1
3
0 0 0 0 1 2 1 0 0 0 2 2 2 0
výstup projektu VaV MŽP SP/2f1/132/08 "Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využití"
16
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009 200121 200135 200139 200140 200201 200301
0,2 1 35 32 3 125
0 0 2 2 0 2
Standardy produkce jsou vytvořeny většinou pro konkrétní druh odpadu, popř. pro podskupinu (např. 130200 Odpadní motorové, převodové a mazací oleje). Součástí standardů produkce jsou i trendy produkce daného odpadu do budoucna (tzv. interní trend - viz dále), které byly získány rovněž v rámci komplexního výzkumného šetření.
PASPORT Cílem této části projektu bylo zjistit, zda je město samo (s mírnou metodickou podporou) schopno zpracovat aktuální a úplnou evidenci relevantních subjektů (živnosti, služby, byty, podniky) a to v potřebné datové struktuře a kvalitě údajů. Součástí Pasportu není totiž jen vlastní soupis subjektů působících na katastru obce, ale i sběr dat charakterizujících velikost subjektů (např. Markety-velikost prodejní plochy) a přiřazení lokalizačních údajů (souřadnice JTS). Výchozím podkladem byla databáze všech ekonomických subjektů registrovaných v Jaroměři (ČSÚ, regionální pracoviště Hradec Králové), ze které byly vybrány ekonomické subjekty podle činností, pro které byly navrženy, nebo převzaty standardy produkce. Tento soubor byl doplněn o subjekty registrované mimo Jaroměř, avšak s provozovnou umístěnou na katastru města. Výsledný soubor subjektů byl rozčleněn na 57 typů živností (podle CZ-NACE) a ke každému subjektu přiřazeny relevantní hodnoty faktorů. U některých odvětvových skupin (např. doprava, úřady, školy, zdravotnictví a sociální služby, hřbitovy) byly hodnoty faktorů dostupné v relevantních odborech MěÚ, avšak u většiny odvětvových skupin bylo nezbytné provést terénní šetření. Terénní šetření mělo dva hlavní úkoly: - aktualizovat, popř. doplnit výsledný soubor subjektů získaných z ČSÚ, - doplnit chybějící hodnoty faktorů (zejména počty zaměstnanců, velikost prodejní plochy, počet lůžek, počet míst u stolu, počet porcí/rok, počet návštěvníků/rok). Terénní šetření v Jaroměři (12678 obyvatel k 2.1.2007) proběhlo v 6 pracovních dnech za účasti 2 pracovníků MěÚ a 3 brigádnic na studentské praxi. Nezbytným předpokladem úspěchu při osobních rozhovorech s majiteli, či provozovateli jednotlivých subjektů bylo pověření MěÚ, kterým se pracovníci prokazovali. Jedna návštěva v trvání průměrně 3-5 min. zahrnovala stručné vysvětlení záměru, ověření předmětu činnosti, ověření kontaktů (razítko) a zjištění hodnoty faktorů (v případě prodejní plochy změření rozměrů objektu pomocí laserových měřičů vzdáleností). Reakce majitelů, či provozovatelů jednotlivých subjektů byly, až na malé výjimky, pozitivní. Získaná data byla převedena do požadované struktury a aktualizovala a doplnila výsledný soubor subjektů z ČSÚ. Náročnou činností byla konečná rafinace dat spočívající především v upřesňování typů živností u některých subjektů a v doplňování ojedinělých chybějících údajů (kompletace terénním dozjišťováním) a řešení dalších identifikovaných nejasností (např. jeden subjekt může mít více předmětů podnikání, může podnikat v jiné činnosti než je deklarovaná, na stejné adrese mohou být 2 různé provozovny stejného subjektu). Ke kompletaci byla přijata další brigádnice, která šetřením na místě konkretizovala zjištěné rozdíly nebo nejasnosti z předchozího terénního šetření. V 17
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
průběhu přípravy Pasportu byl identifikován nový druh ekonomické činnosti, který má sice nárazový, avšak významný vliv na produkci odpadů na území Jaroměře - 90.01 pořádání festivalů; pro tento kód CZ NACE byl vytvořen standard produkce odpadů na základě návštěvnosti v roce 2008 a evidence odpadů u firem provádějících úklid areálů. Data o domácnostech (ulice, č.p., počet obyvatel, způsob vytápění, souřadnice JTS) byla získána rovněž z ČSÚ. Způsob vytápění objektů byl konkretizován se zaměstnanci společnosti Energetika, s.r.o. Jaroměř a Technické služby města Jaroměře. Pro potřeby prostorové identifikace v prostředí geografického informačního systému (GIS) bylo nutné do struktury dat Pasportu začlenit systém jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) pomocí souřadnic X, Y. To byl zdlouhavý a na přesnost náročný proces; údaje z ČSÚ (ze třech databázových souborů v MS Excel) bylo nutné na základě společných znaků sloučit v jeden soubor. Prvním souborem byla databáze 58 typů živností, která po kompletaci obsahovala m.j. územní identifikaci subjektu (ulice, číslo domovní). Druhým souborem (ČSÚ, oddělení správy registrů Praha) byl registr sčítacích obvodů a budov (RSO), ve kterém Český statistický úřad vede údaje o budovách nacházejících se na území ČR. Tento soubor obsahoval m.j. identifikační kód budovy (unikátní identifikátor budovy), územní identifikaci budovy (ulice, číslo domovní) a způsob vytápění budovy (byl dále konkretizován - viz výše). Třetím zdrojem byl soubor definičních bodů adresních míst (ČSÚ, oddělení správy registrů Praha), ve kterém vede ČSÚ údaje lokalizující adresní místa vymezené formou jejich definičního bodu a které slouží k digitalizaci budov. Tento soubor obsahuje m.j. body s atributy unikátního identifikátoru budovy podle RSO, územní identifikaci budovy (ulice, číslo domovní, S-JTSK). Z důvodu přesnosti a správnosti konverze byl použit kontrolní systém založený na matematických metodách (logické, statistické), jenž ověřoval správnost sloučených dat. Konečnou fází přípravy Pasportu bylo přiřazení externích trendů (1-růst, 2-pokles, 0stagnace) k jednotlivým typům živností, který charakterizuje předpokládaný budoucí vývoj daného druhu činnosti na katastrálním území města Jaroměř-Josefov. Externí trendy byly stanoveny pracovníky MěÚ na základě znalosti vývoje živností v minulosti. Výsledný Pasport 2009 (MS Excel) zahrnuje 704 subjektů z oblasti služeb (nejpočetněji jsou zastoupeny obchody-trvanlivé zboží/177 subjektů, drobná výroba-kovo/54, drobná výrobainstalace/52, drobná výroba-stavba/52, auto-oprava/44, restaurace/43, zdravotnictvíambulantní/39, obchody-netrvanlivé/33) ve 46 typech živností; 1740 obytných budov s 12843 obyvatel (7152 obyvatel v CVZ, 5691 obyvatel v LVZ) a 10 průmyslových podniků (nad 25 zaměstnanců) - elektronická příloha č. 2 a tabulka 2. Tabulka 2: Ukázka pasportu živností (drobná výroba-tisk) ID IČ
PROVOZ
a)
FORMA
NAZEV
CZ-NACE_1
Roman Bauer - PURPLE EDUARD PASEKA, TISKÁRNA PASEKA Tisk A S, s.r.o.
181200 181100
1 2
15626041 12941719
101 101
3
25928244
112
18
181200
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
pokr. CZ-NACE_2
ULICE
CISLO_P
nám. Československé armády Jaromírova Hradecká
48 108 597
CISLO_O
MÍSTO
PSC
Jaroměř 55101 Jaroměř 55101 Jaroměř 55138
pokr. KONT
TEL EMAIL
POČET
ZAPOJ_1 0 0 0
b)
ZAPOJ_2
HODNOTA
0 0 0
1 2 18
c)
JEDNOTKA zaměstnanec zaměstnanec zaměstnanec
pokr. POZNAMKA
X
Y
-633063,31 -1026910,67 -632442,97 -1026885,47 -633966,12 -1027967,27 a) b) c)
podnikatelská forma 1-subjekt je zapojen do systému svozu komunálních odpadů (1), separovaného sběru (2) obce; 0-subjekt není zapojen hodnota - počet zaměstnanců
Pasport 2009 obsahuje stav subjektů v oblasti služeb, bydlení a podnikání k 06/2009; aktualizaci je možno provést na základě konkrétní situace a podle dynamiky relevantních změn.
PROKOM Pro praktickou aplikaci navrženého postupu Výpočtu produkce komunálních odpadů (v případě Jaroměře se jedná o cca 2450 subjektů s průměrně 19 druhy odpadů) byl připraven speciální výpočetní program s názvem PROKOM (PROdukce KOMunálních odpadů) ve volně šiřitelné verzi - elektronická příloha č. 3. Do programu PROKOM jsou uloženy Standardy produkce komunálních odpadů (změny může provádět pouze autor programu). Manuál k ovládání je v položce Nápověda (F1). Import dat z Pasportu do programu PROKOM se provádí klávesou ⇓; je samozřejmě možné i vložení nového záznamu či editace jakéhokoliv již uloženého záznamu - obrázek 1.
19
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Obrázek 1: Záznam o subjektu v SW PROKOM Vlastní výpočet produkce odpadů se spouští klávesou X a výsledná data se exportují do tabulkového editoru MS Excel - elektronická příloha č. 4 a tabulka 3. Tabulka 3: Ukázka výsledků výpočtu produkce komunálních odpadů v Jaroměři Číslo Typ činnosti 1 Drobná výrobatisk (do 25 zaměstnanců) 1 Drobná výrobatisk (do 25 zaměstnanců) 1 Drobná výrobatisk (do 25 zaměstnanců)
IČ Název Ulice 15626041 Roman Bauer - PURPLE nám. Československé armády 48 15626041 Roman Bauer - PURPLE nám. Československé armády 48 15626041 Roman Bauer - PURPLE nám. Československé armády 48
20
Obec Jaroměř
PSČ 55101
Jaroměř
55101
Jaroměř
55101
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
pokr. CZ-NACE 181200 181200 181200
Počet Zapojení Zapojení provozů do KO do sep. 1 0 0 1 0 0 1 0 0
Trend
Faktor 3 zaměstnanec 3 zaměstnanec 3 zaměstnanec
Hmotnost [kg/rok]
Odpad 15 080300 0,1 130200 55 140600
pokr. Y -1026910,7 -1026910,7 -1026910,7
X -633063 -633063 -633063
Tabulka 3 prezentuje 3 řádky z výsledné výpočtové tabulky čítající 47271 řádků. Výše vysvětlený princip výpočtu je možné znovu sledovat na základě dat uvedených v tabulce 1 a 2. Ke každé hodnotě produkce každého odpadu u každého subjektu je přiřazena informace o trendu produkce do budoucna (1-růst, 2-mírný růst, 3-stagnace, 4-mírný pokles, 5-pokles), která vznikla na základě kombinace interních a externích trendů (viz výše) a informace o místě vzniku odpadu (souřadnice X,Y). Pro praktickou práci s výsledky výpočtu produkce komunálních odpadů v Jaroměři lze navrhnout kontingenční tabulky. V rámci aktualizace programu PROKOM v roce 2010 budou navrženy standardizované formáty kontingenčních tabulek, které budou odpovídat předpokládaným způsobům využití získaných informací.
VÝSLEDKY Na základě provedených prací v Jaroměři v roce 2009 existují dva druhy výsledků, u kterých lze jen těžko posoudit vzájemnou významnost. Ze prvé bylo prokázáno, že město samo (s malou metodickou podporou) je schopno samo zpracovat Pasport 2009 a použít výpočetní program PROKOM. Druhým výsledkem jsou vlastní hodnoty potenciálu produkce komunálních odpadů na katastrálním území města Jaroměře-Josefov a to jak v číselné, tak v grafické podobě.
Tabulka 4: Celková produkce komunálních odpadů Odpad podle rovnice (1) Domovní a objemné Odpady ze služeb (živnostenské) Průmyslové odpady nesouvisející s výrobou Komunální odpady
Produkce /t/rok/ 4266 9151 331 13748
Podíl /% hm./ 31,0 66,6 2,4 100
Potenciál produkce všech odpadů (mimo průmyslových souvisejících s výrobou) na území města Jaroměře-Josefova dosahuje 13748 t/rok, což odpovídá měrné produkci 1070 kg/obyv.rok. Dvěma třetinami se na této produkci podílejí služby (živnosti) a necelou 1/3 domácnosti. Poměr produkce OS/DO = 2,15 je vysoký. V evidenci odpadů města Jaroměře (data od svozových organizací) bylo v roce 2008 vykázáno 6477 t odpadů od obyvatel;
21
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
porovnání dat z výpočtu a z evidence vyžaduje podrobnější rozbor, avšak již nyní se zdá, že min. 2200 t živnostenských odpadů je hrazeno občany respektive z rozpočtu města.
Tabulka 5: Produkce komunálních odpadů podle druhů Odpad
Podskupina
Skupina
Katalog odpadů 200301 150100 170000 200108 200101 200139 200307 200102 120100 200202 130000 200140 200201 Ostatní CELKEM
Produkce
Podíl
t/rok 4998 2032 1246 1103 977 623 544 328 263 216 171 146 124 977 13748
% hm. 36,4 14,8 9,1 8,0 7,1 4,5 4,0 2,4 1,9 1,6 1,2 1,1 0,9 7,1 100
Kumulovaný podíl % hm. 36,4 51,2 60,3 68,3 75,4 79,9 83,9 86,3 88,2 89,8 91 92,1 93 100
Tři čtvrtiny potenciálu produkce odpadů (mimo průmyslových souvisejících s výrobou) na území města Jaroměře-Josefova představuje 5 druhů odpadů: směsný komunální odpad (200301), obaly (150100), stavební a demoliční odpady (170000), biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (201008) a papír a lepenka (200101). Významnou položkou z hlediska nebezpečnosti jsou odpady olejů (130000).
Tabulka 6: Produkce odpadů ze služeb podle typů živnosti Odvětvová skupina AUTA z toho
DOPRAVA DROBNÁ VÝROBA z toho
HOTELY HŘBITOVY KADEŘNICTVÍ KULTURA z toho
Typ živnosti
Produkce /t/rok/ 866 227 74 209 356 26 701 50 24 83 323 191 30 70 130 69 111 48 9
celkem benzin díly oprava prodej celkem celkem dřevo elektro instalace kovo stavba tisk celkem celkem celkem celkem divadla nárazové
22
Podíl /% hm./ 6,3
0,2 5,1
0,5 0,9 0,5 0,8
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
MARKETY
OBCHODY z toho
ODPADNÍ VODY ODPADY z toho PĚSTOVÁNÍ z toho RESTAURACE SKLADY ŠKOLY z toho
SPORT z toho UBYTOVNY ÚŘADY z toho
VÝROBNY JÍDEL ZDRAVOTNICTVÍ z toho
ostatní celkem Do 400 m2 400-1000 m2 1000-2500 m2 celkem netrvanlivé trvanlivé stavebniny celkem celkem svoz úprava celkem květiny zelenina celkem celkem celkem předškolní základní střední celkem bazény zimní stadion celkem celkem banky hasiči pojišťovny policie pošta správa celkem celkem ambulantní nemocnice veterina CELKEM
54 702 42 202 458 2052 187 549 1316 54 66 54 12 275 247 28 1483 1122 775 144 458 173 100 71 29 36 188 27 3 31 7 20 100 148 177 71 74 32 9151
5,1
14,9
0,4 0,4
2,0
10,8 8,2 5,6
0,7
0,3 1,4
1,1 1,3
100
K nejvýznamnějším odvětvovým skupinám z hlediska produkce odpadů na území města Jaroměř-Josefov patří obchody (především prodejny stavebnin), restaurace a skladové areály; k významným lze přiřadit i živnosti spojené s automobilismem (především autosalóny), školy (především základní), drobná výroba (především kovo) a markety (především s prodejní plochou 1000-2500 m2).
Tabulka 7: Ukázka produkce odpadů u jednotlivých subjektů Subjekt A, s.r.o. B, o.s. C, s.r.o. D
a)
130500
725
150101 283 245 5958 92
150102 55 48 4823 18
150103 3 3 41 1
23
/kg/rok/
150104 5 4 2
150105 2 2 14 1
150107 8 7 3556 3
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
pokr. 150109 2 1
160211 1 1 9
200101 156 135 6346 51
200102 31 27 3057 20
200108 276 239 18091 90
200111 8 7 84 3
200121 1 1 2
200134 4 3 1 1
200139 109 95 4780 36
200140 21 18 1566 7
200201 10 9
200301 510 441 13655 167
200304
200307 3 3 9 1
CELKEM 1486 1288 69857 495
1
pokr. 200135 8 7 3 a)
3
7140
skutečné názvy subjektů nelze zveřejnit
Výpočet produkce odpadů poskytuje i výsledky za jednotlivé subjekty a jimi produkované odpady. Z dalších uvedených informací lze například identifikovat nejvýznamnější původce odpadů 150101 a 200101, kteří přitom nemají uzavřenu smlouvu s obcí o využívání nádob na separovaný sběr papíru (podobně i skla a plastů). Podobně lze identifikovat i nejvýznamnější původce nebezpečných odpadů (např. 130200, 130500).
Tabulka 8: Produkce komunálních odpadů a trendy do budoucna a)
Odpad 1-růst 020103 020104 200108 020110 030100 040222 080100 080200 080400 100100 110100 120100 130200 130500 140600 150101 150102 150103 150104 150105 150107 150109 150110 150202 160103 160107 160114 160117 160199 160506
/t/rok/
2-mírný r.
2 9 13 2 1 3 1 61 42 2 58 46 2 10
26 27 18 26 71 9
747 690 4 25 13 177 3 1
Trend 3-stagnace
Produkce 4-mírný p. 104 1 1
1 22 1 1
4 5 263 23 8 1 47 3 1 9 1 97 2 1 11
1 1
24
35 19 11 39 1 20
1
b)
5-pokles 104 1 1 1 24 10 14 2 1 7 6 263 84 85 3 871 750 44 37 14 304 5 1 39 27 18 26 72 9 1
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009 160601 170100 170101 170201 170202 170203 170300 170400 170405 170500 170604 170605 180100 180200 190800 190900 200101 200102 200108 200111 200121 200123 200126 200127 200134 200135 200139 200140 200201 200202 200301 200303 200304 200307 pod 1 t CELKEM PODÍL /%/
12
2
1 821 5 27 14
100 216 4 3
28
3 2 2 3 1 12 5 9
20
28 98 12 55
682 258 682 6
194 57 365 4
11 1 1 1 1 2 1
2 4 4
55 10
232
902 6,6
2 448 107 10 216 4010 3 216 533 6 9763 71,0
2 3 119 29 112
4 1 1 2
723
30
265 3 14 2742 19,9
8 1 341 2,5
0
13 949 216 11 30 14 3 2 2 3 1 12 25 9 39 1 975 328 1103 12 1 2 4 4 2 9 623 147 124 216 4995 3 481 544 21 13748 100
a) výsledný trend byl určen jako kombinace interního trendu (Tabulka 1) a externího trendu (strana 5) b) drobné diference u hodnot produkce odpadů ve srovnání s tabulkou 5 vznikají při zaokrouhlování
V krátkodobém výhledu lze na území města Jaroměře-Josefova předpokládat mírný nárůst produkce odpadů; především u obalů (papír, plasty, sklo), u stavebních odpadů (beton, cihly), u složek odděleného sběru (papír, sklo, bioodpady, plasty, kovy), u směsného komunálního odpadu a u objemných odpadů. U nebezpečných odpadů (2,1% hm. všech odpadů) tvoří největší podíl odpadní oleje a odpady z odlučovače oleje, které mají výraznou růstovou tendenci. Výrazně růstovou tendenci mají i nebezpečné odpady z oprav a údržby automobilů. Vypočtenou produkci komunálních odpadů lze i lokalizovat na katastru obce Jaroměř-Josefov a získat další poznatky, které z numerického vyjádření nejsou zřejmé.
25
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Obrázek 2a: Produkce papíru a lepenky (200101) a rozmístění kontejnerů na papír
26
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Obrázek 2b: Produkce papíru a lepenky (200101) a rozmístění kontejnerů na papír
Kontejnery na papír jsou v celkovém pohledu (Obrázek 2a) v Jaroměři, vzhledem ke zdrojům papíru a lepenky (200101), rozmístěny relativně vhodně. Přesto lze identifikovat malé disproporce zejména ve středu města (nám. Čs. armády) a v severozápadní části města. V detailnějším pohledu (Obrázek 2b) lze naopak nalézt i méně vhodné lokalizace nádob. Definitivní rozhodnutí k relokaci nádob je možno učinit až po podrobnějším rozboru.
27
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Obrázek 3: Produkce odpadů z odlučovačů olejů a rozsah povodňové vlny (Q100)
Je zřejmé, že řada i významných původců nebezpečného odpadu 130500 se nachází na území katastru v záplavovém území (Q100). Tito původci a jejich technické zařízení by mělo být předmětem intenzivnější kontrolní činnosti a měly by být v krizových plánech zahrnuti do systému včasného varování.
28
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ Prezentované výsledky výpočtu produkce komunálních odpadů na území města JaroměřeJosefova jsou jen příklady - uspořádání výstupů si může zvolit každý uživatel programu PROKOM podle svých potřeb. Rovněž příklady využití výsledků výpočtu jsou zatím jen návrhem příjemce a spolupříjemce (konzultovaným na MěÚ Jaroměř-Josefov) a škála využití může být v praxi bohatší. Společnou snahou by měla být ekonomická efektivita existujících obecních systémů. Oblasti využití výsledků: a) kontrolní činnost obce, b) optimalizace systému, c) strategické rozhodování. Kontrolní činnost obce: - ověřování plnění povinností zaslat pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi ORP příslušnému podle místa provozovny (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech §39, odst. 2) - viz Tabulka 7, - ověřování informací z evidence odpadů ORP - viz Tabulka 7, - ověřování plnění povinností u subjektů podle zákona (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech §16) a podle obecně závazné vyhlášky obce (nádoby, smlouvy, platby) - viz Tabulka 7 + komentář, - porovnání množství odpadů fakturovaných obci svozovou společností viz Tabulky 4+komentář, 5, 6, 8, - ověřování způsobů shromažďování a nakládání s nebezpečnými odpady v rizikových oblastech - viz obrázek 3. Z uvedených výsledků je zřejmé, že prioritní oblastí kontrolní činnosti v Jaroměři-Josefově by mohly být restaurace, autosalóny, stavebniny a skladové areály. Optimalizace systému: - optimalizace technické vybavenosti obce (nádoby, sběrné dvory, třídicí linky) a svozových tras - viz Obrázek 2, Tabulka 8, - uzavírání smluvních vztahů obce a provozovatelů živností o využívání systému obce na základě předpokládané produkce odpadů - viz Tabulka 6, Tabulka 7, - regulace provozu sběrných dvorů (výzva k uzavření smluvního vztahu s obcí, živnostníci působící mimo území Jaroměře) - viz Tabulka 7+komentář - identifikace kvantitativních a kvalitativních charakteristik odpadů v území v rámci přípravy výstavby zařízení na energetické využití odpadů. Optimalizace systému sběru a svozu odpadů v obci bude především záležitostí svozových společností. Ve svém důsledku to však může mít vliv na spokojenost obyvatel s nabízenými službami. Strategické rozhodování: - posouzení účinnosti regulovaných systémů (oddělený sběr, nebezpečné odpady) na území obce - viz Tabulka 8,
29
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
-
ověřování plnění indikátorů POH obce (kraje) - viz Tabulka, stanovení prevenčního a recyklačního potenciálu (dosud nevyužité odpady) na území obce.
Strategické rozhodování bude účelné především u velkých obcí a na úrovni krajů. Lze předpokládat, že použitý Pasport živností by mohl najít uplatnění i v dalších oblastech ochrany životního prostředí a i v jiných odborech MěÚ (obecní živnostenský úřad, stavební úřad - odbor výstavby, útvar obrany a krize); podmínkou je, aby obsahoval relevantní data. Zcela mimo sféru MěÚ je pak jeho využití např. jako Katalogu obchodů a služeb (infromační zdroj pro občany), nebo jako Katalogu výrobců a poskytovatelů služeb (informační zdroj pro poptávky po výrobcích a službách podporujících lokální kapacity). Sestavení a průběžná aktualizace Pasportu živností vyžaduje určité náklady. Je záležitostí každé obce, aby tyto náklady porovnala s možnými ekonomickými přínosy pro obecní rozpočet a podle výsledků porovnání se rozhodla. Navržený postup výpočtu produkce komunálních odpadů k tomu jen nabízí možnosti.
ROK 2010 V roce 2010 bude tato část úkolu zaměřena na aktualizaci PROKOM (časové určení produkce, nové standardy produkce u domácností, formalizované výstupy výpočtu). S těmito novými výstupy bude provedeno podrobné porovnání s daty z evidence odpadů ORP a bude vyhodnocen recyklační (prevenční) potenciál. Budou-li v průběhu 1. pololetí provedeny v systému sběru a svozu odpadů na území města Jaroměře-Josefova změny související, nebo odvozené z uvedeného výpočtu produkce komunálních odpadů, bude ve spolupráci s pracovníky MěÚ provedeno vyhodnocení případných ekonomických přínosů, včetně indikátorů nákladovosti systému (v budoucnu porovnatelné údaje mezi obcemi). V delším výhledu je možné, že adresné údaje o produkci odpadů u jednotlivých subjektů a práce s nimi (benchmarking, kontrola) povedou k hlubšímu uvažování původců nad nutností a příčinami vzniku odpadů. Byly by tak naplněny ambice tohoto úkolu i v oblasti prevence vzniku odpadů. Příjemce a spolupříjemce děkují pracovníkům MéÚ (ing. Petru Filipcovi a ing. Oldřichu Jiráčkovi) za dokonalou spolupráci.
30
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Příloha č. 2 Vzorové prevenční manuály
Josef Šlesinger CPC Brno, Masná 5, 602 00 Brno tel. 543257034, mail:
[email protected]
31
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
2.1 CZ-NACE 55.10 - HOTELY Podstatou prevenčního přístupu je systematické snižování dopadů na životní prostředí plynoucích z provozu doprovodných činností provozu hotelu. Dopady musí být minimalizovány použitím prevenčních technik – čistší produkce a minimalizace znečištění. V projektu se vychází z postupné realizace veškerých vhodných opatření k zamezení znečistění, včetně aplikace a využití tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT – Best Available Techniques). Prioritou jsou : • ekonomické úspory, • snižování environmentálních rizik a to především : - efektivnějším využíváním zdrojů, které vedou ke snižování energetické a materiálové náročnosti služeb, - omezováním množství a nebezpečnosti odpadních látek. Rozsah služeb se běžně pohybuje v následujících směrech : • oblast ubytování, • oblast nápojů, • oblast stravování, • oblast dalších služeb – např. praní, sauna, fitness, solarium, kadeřnictví, obchod, cestovní kanceláře a garáže. Řešený prostor sestává z následujících úseků : - vedení + ekonomický úsek, - recepce, - sklad, - výroba, - ubytování, - prádelna, - údržba, - parkoviště, - vinárna, - kavárna, - restaurace, - salonky, - pomocné provozy. Základní oblasti úspor: • hospodaření s energiemi, • hospodaření s vodou, • odpadové hospodářství, • fond budov, • hospodaření s materiály.
32
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Hospodaření s energiemi V letních měsících je spotřeba energií nejvyšší z důvodu energetické náročnosti pro klimatizaci. Zimní spotřeba je ovlivněna z důvodu zvýšené nutnosti svícení a provozu pumpy na cirkulaci tepla. Ostatní spotřeba běžně odpovídá počtu hostů v hotelu a množství servírovaných jídel v restauracích. Ze zkušeností podložených měřeními je jasné, že neexistuje žádná korelace mezi potřebou a spotřebou. V říjnu je například spotřeba elektrické energie velmi nízká při nejvyšším počtu hostů a velké návštěvnosti restaurace. Také duben má nízkou spotřebu energie a přitom vysokou návštěvnost hotelu. V mnoha ostatních měsících je spotřeba podstatně vyšší /leden, květen a listopad/, přičemž počet hostů a návštěvnost restaurací je mnohem nižší. Jedná se o jasný důkaz toho, že spotřeba elektrické energie v uvedeném období je nepřiměřená. V rámci používání zemního plynu, týká se především provozu kuchyně je nutno vyjít ze skutečnosti, že používání zemního plynu je oproti používání elektrické energie více oblíbeno z následujících důvodů : • výhodnější cena, • vytváření lepších pracovních podmínek v provozu kuchyně, když se hořák nevyužívá, může se okamžitě vypnout, na rozdíl od vyhřívacích elektrických plotýnek, které velmi pomalu vychládají. Značným problémem pro ekonomický provoz hotelů jsou chladicí buňky. Jednak by měly být důkladně zaizolovány, dále by se měly popřípadě vybavit fukary nebo zařízením obdobného typu jako v mrazničkách. Při plnění chladicí buňky by měly být uzavřeny dveře. Je nutno brát úvahu, že studený vzduch z lednice uniká velmi rychle, protože je těžší. Starší typy lednic, které nefoukají studený vzduch, ale využívají statických prvků pro chlazení se musí častěji odmrazovat. Ledová námraza může zvýšit spotřebu energie až dvojnásobně. Odmrazování můžeme realizovat tak, že se na krátkou dobu příkon vypne a led se potom odstraní mechanicky. Zde bývá značný prostor v přesné analýze spotřeby jednotlivých odběrných míst, v řízení spotřeby energie, ve variantním řešení použití energií, využití nočního proudu, ve zhodnocení účinnosti spotřebičů. Nezanedbatelné ztráty vznikají často v provozu klimatizace, energetické náročnosti kuchyní (např. využívání myček nádobí) a v systému chlazení (nevhodné chladicí buňky). Značné ztráty energií bývají pravidlem v provozu prádelen. Vhodným opatřením v oblasti osvětlení bývá využití úsporných zdrojů světla. V oblasti ubytování nesou zbytečné ztráty neobývané pokoje – minibary, zapojené (ne zapnuté) televize. Značným zdrojem úspor je ventilace – často zbytečně v plné kapacitě a rychlosti ve všech prostorách hotelu.
Hospodaření s vodou Velmi důležité je vybavení kohoutků a sprch vzduchovými tlakovači vody, především tam, kde se umývají ruce. Nejsou vhodné v místech, kde se voda pouze odebírá. Použití pákových kohoutů by mělo být samozřejmostí. Na WC je nutno využívat úsporné splachovače. Při posuzování technického stavu myček nádobí je nutno brát v úvahu spotřebu vody. Myčka nádobí by měla být vypnuta vždy, kdy se nepoužívá. Není úsporné umývat nepřetržitě, ekonomicky výhodnější je nashromáždit vždy dostatečné množství nádobí, pak teprve umývat. Myčka nádobí by se měla používat jen několikrát za den, jinak by měla být vypnuta. Optimální je umývání nádobí jen v noci, v některých hotelích je to běžnou praxí.
33
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Odpadové hospodářství Obvyklým negativním prvkem je plná platba za odvoz odpadů z nenaplněných kontejnerů. Zde je třeba operativně řešit odvoz odpadů s odběratelem dle sezónní situace. Při odvozu použitých olejů na smažení je třeba hledat výhodného odběratele. Ekonomicky výhodné je třídit odpady a kontrolovat způsob naplnění kontejnerů. U skla se někdy vyskytují (i ve větším počtu) v kontejnerech zálohované lahve. Velmi častým nedostatkem v kuchyních, zvláště pak s větší kapacitou, je neošetření odpadních vod bioenzymatickými (bakteriálními) prostředky. Při neošetření vznikají nejen vyšší provozní náklady, dále náklady na údržbu odpadního potrubí, ale i riziko legislativního postihu (nedodržení limitů kanalizačních řádů). V návaznosti na ošetřené odpadní systémy, přichází sběr biologického odpadu (zbytky z přípravy jídel, zbytky jídel). Zde je nutno respektovat nařízení EU o zákazu zkrmování zbytků potravin hospodářským zvířatům – nebezpečí postihu legislativy. Výhodné je využití logistiky odpadového hospodářství. Odpadní oleje Největším spotřebitelem oleje je proces smažení. Obvykle se olej z fritéz vylévá do odpadních nádob po 2–3 dnech používání. Následné řešení uvedeného typu odpadu je celkově nejpřijatelnější pomocí regenerace a filtrování použitého oleje, která zajišťuje delší životnost. Filtrování oleje snižuje spotřebu nákupu oleje na polovinu. Po přefiltrování se olej může použít znovu. Odvoz použitého oleje je poměrně nákladný. Pro větší hotely je výhodné zakoupení přístroje na filtrování použitého oleje, výše investice činí cca 60 tis. Kč, s návratností cca 5 let. Odpadní papír a lepenka V běžné praxi tento odpad končí v kontejnerech na komunální odpad s příslušnými náklady za odstranění. V úvahu je nutno vzít i skutečnost, že se jedná o objemné odpady, které zbytečně zvyšují náklady na počet používaných kontejnerů. I když svozové firmy případně nebudou vlivem cen na trhu, odpadní papír a lepenku odkupovat, budou tento druh odpadu z důvodu zabezpečení služby odebírat zdarma. V každém případu se separované a odebírané odpady příznivě projeví po stránce ekonomiky provozu odpadového hospodářství. Skleněné odpady Odstranění skleněných odpadů není náročné na náklady. Při separovaném ukládání do speciálních kontejnerů na sklo lze podstatně snížit náklady na odpadové hospodářství a tím i produkci odpadů. Běžná cena za pronájem kontejneru činí 12 tis. Kč ročně, což je cenově výhodné. Je nutno ale upřednostňovat dodavatele nápojů, kteří prázdné láhve odebírají. Skořápky z vajec Je nezbytné tyto třídit od ostatních odpadů. Pro prosazení tohoto názoru je vhodné udělat si roční bilanci spotřeby vajec, z jejich hmotnosti lze vypočítat podíl skořápek – jedná se o 10 – 12 %. Bez problémů lze minimalizovat náklady smlouvou s regionálně příslušnou kafilérií, která tento odpad využije jako surovinu pro další účely. Kostní odpad Veškeré kosti pocházející z provozu kuchyně je výhodné třídit, nedávat do komunálního odpadu. Vhodným odběratelem je kafilérie, která z odpadu vyrábí lepidlo. Plasty Surovinu lze snadno recyklovat. I když je její třídění ekologické, nepřinese to žádný finanční zisk. Je vhodné proto upřednostňovat dodavatele nápojů, kteří prázdné lahve odebírají.
34
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Plechovky od konzerv Při jejich třídění a vymytí lze docílit z jejich prodeje 800 Kč za tunu. V případě jejich zařazení do komunálních odpadů vzniká značná finanční ztráta. Nebezpečný odpad Běžný výskyt uvedeného typu odpadů zahrnuje : • zářivky, • žárovky, • pesticidy, • baterie. Dle požadavků zákona o odpadech je nutno tyto odpady třídit, oddělovat od běžného odpadu, odděleně odvážet a odstraňovat. Speciální zpracování těchto odpadů je nákladné, ale je šetrné k životnímu prostředí. U pesticidů existují alternativní řešení; u baterií lze získat na trhu výrobky s menším obsahem toxických látek. Je doporučeno omezení používání toxických výrobků na minimum. Čistící prostředky Používané prostředky z hlediska správné praxe : • detergenty na jedno použití v pokojích pro hosty, • dezinfekční prostředky v kuchyni, • čistící prostředky používané na celkový úklid v hotelu, • detergenty používané na ruční umývání nádobí, • čistící prostředky určené na úklid pokojů, toalet, kanceláří a středisek. Většina prostředků se dá nahradit méně agresivními a méně škodlivými. Vyloučení agresivních prostředků znamená značnou finanční úsporu. Na ruční umývání nádobí se obvykle používá větší množství druhů detergentů, vhodnější je používat jeden koncentrát. Jeho spotřeba bývá malá, proto vydrží déle. Používání koncentrátu je velmi ekonomické, podmínkou je dodržení jeho množství na odpovídající množství používané vody. Kromě toho zde vzniká úspora na balení.
Fond budov Zde je zcela jasnou prioritou využívání energií a vody. V každém případě je vhodné využít systém rezervací. Hlavním přínosem je možnost regulace tepla na pokojích i v prostorách hotelu dle obložnosti. Také je vhodný systém vypínání elektrické energie na pokojích, aby nedocházelo ke zbytečné spotřebě energie z minibarů a televizí. Dalším prostorem pro dosažení úspor jsou výtahy, osvětlení hal, činnost pokojských, často totiž bývá obsazeno jen několik pater. Systém by se měl také zaměřit na koncentraci hostů do blokových skupin pokojů (čím menší blok – tím vyšší efektivita). Ekonomicky výhodné je používání co nejnižších pater.
Hospodaření s materiály Hospodářství s materiály v hotelovém hospodářství je poměrně obsáhlá tematika z hlediska charakteru jednotlivých skupin a nakládání s nimi. Patří sem materiály, jejichž použití je časově omezeno a které musí být po určité době odstraněny, nejsou-li využity. Do uvedené skupiny patří zejména potraviny. Pro jejich dohledatelnost je vhodné využít prvků
35
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
environmentálního účetnictví. Další spotřební materiály, které nemají definovanou trvanlivost, například čisticí prostředky, věci na jedno použití, hygienické potřeby je třeba sledovat spotřebu dle jednotlivých úseků. Samozřejmostí by mělo být nakupování spotřebních materiálů ve velkých baleních - je ekonomičtější a snižuje produkci odpadů.
Ekoznačka (www.cenia.cz) V rámci Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků a služeb a Evropského programu označování výrobků a služeb ekoznačkou EU jsou v kategorii služeb možnosti pro získání obou ekoznačení pro hotely a restaurační zařízení. Jedná se o certifikační systémy, které na základě předem stanovených kritérií posuzují funkční, užitné a ekonomické parametry výrobků či služeb.Výsledným krokem obou programů je zisk certifikátu, kterým ministr životního prostředí uděluje konkrétnímu výrobku nebo službě a tím i jeho výrobci nebo dovozci, respektive poskytovateli služby právo pro využívání značky pro reklamu. Cíle programu pro ekoznačení jsou následující : • propagovat výrobky či služby se sníženým environmentálním dopadem během jejich životního cyklu, • poskytovat spotřebitelům informace o environmentálních charakteristikách označených výrobků či služeb, přesné neklamavé a vědecky doložené informace o jejich environmentálních dopadech, • pomocí ekoznačky dát spotřebitelům snadno rozpoznatelnou radu, která jim umožní zodpovědnější, snadnější a rychlejší rozhodování při nákupech. K získání ekoznačení může podstatnou měrou pomoci využití Národního programu čistší produkce ( NPCP ), kterým vláda ČR přistoupila k Mezinárodnímu programu čistší produkce v roce 1999. Účelem NPCP je změnit přístup podniků, samosprávy, státní správy i veřejnosti k volbě opatření, zajišťujících ochranu životního prostředí při průmyslové i jiné činnosti, včetně poskytování služeb tak, že budou dávat přednost preventivním opatřením. Předností metodiky čistší produkce je, že při jejím využívání vznikají nejen efekty environmentální, ale především efekty ekonomické přímo pro vlastního realizátora.
36
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
2.2 CZ NACE 86.10 - NEMOCNICE Pro účely analýzy prevenčních možností jsou zařízení nemocnic a dalších lůžkových zařízení dále dělena na následující oblasti: • lůžková oddělení, • pomocné provozy nemocnic (výroba a rozvody energie, kuchyně, prádelny, provozy údržby, garáže, provoz motorových vozidel), • zvláštní provozy – laboratoře, diagnostická pracoviště, radionuklidová pracoviště. SITUACE Lůžková oddělení Celkový trend spěje ke zvyšování kvality a odbornosti péče o pacienta. Ve farmacii je trendem zvyšování účinnosti účinných látek léků, což by se mělo projevit jejich klesajícím spotřebovávaným množstvím. Na straně druhé je léčeno stále více těžkých případů, které jsou charakteristické vysokou spotřebou léků i dalších zdravotnických materiálů. Požadavky hygieny ve zdravotnictví neumožňují opakované používání materiálů. Naopak trendem je využívání jednorázových materiálů, které zvyšují hygienu, rychlost ošetření i pohodlí pacienta. Důsledkem toho je nárůst objemu odpadů ze zdravotnictví. Obecným trendem je digitalizace, příkladem toho může být vedení kartoték, skladových zásob atd. Ve zdravotnictví však zůstává ze zákona povinnost vést část administrativy na papíře. Výhodou digitalizace je možnost předání kompletních údajů o pacientovi ve formě dat mezi lékaři např. při změně bydliště nebo změně lékaře. Dalším trendem je vyspělá logistika toku materiálů, která zabraňuje nadbytečným zásobám a ztrátou prošlou expirací. Důležitým faktorem je však skutečnost, že zdravotnická zařízení nejsou motivována k úsporám v této oblasti. Pomocné provozy a technické zabezpečení Obslužné provozy pro zajištění chodu lůžkových zařízení jsou v zákrytu činností vlastní zdravotnické péče, přesto se však plně podílí na zajištění kvality péče (vytápění, teplá voda, úklid a čištění, logistika odpadů, údržba staveb, stavební vybavenosti a zařízení, provoz informační sítě atd.). Zde je zřejmě největší potencionál možností změn. Celkový trend v této oblasti je přechod na služby, tedy zajišťování funkcí pomocných provozů formou nakupovaných služeb nebo pronajmutí těchto provozů, pokud jsou součástí zdravotnických zařízení. V ČR se tento trend zastavil a jednotlivá zařízení se spíše vracejí k zajišťování technických funkcí vlastními silami z úsporných důvodů, neboť nakupovaná služba je obvykle dražší. V samotné oblasti pomocných provozů a technického zabezpečení se objevují stejné trendy jako v obdobných komerčních službách nebo průmyslových činnostech. Významný rozdíl je však v tom, že zdravotnická zařízení nejsou motivována k úsporám v této oblasti, stejně jako z pohledu přísně zdravotnického samotná lůžková oddělení s léčebnou činností. Zvláštní provozy V této oblasti jednoznačně převažuje modernizace ve formě digitalizace a automatizace, např. přechod od manuálních laboratorních zkoušek k automatickým analyzátorům. Automatická zařízení pracují s minimálním množstvím vzorků i chemikálií, množství odpadů se tedy významně redukuje. Odpady z laboratoří jsou potom koncentrované a vyžadují nákladné způsoby odstraňování. Recyklace odpadů je téměř vyloučena. V daném směru je tedy především prostor pro další inovace a zavádění nových podmínek v daném zvláštním provozu.
37
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
POTENCIÁL ZMĚN Lůžková oddělení Potencionál se nachází v logistice zdravotních materiálů a léků, které bývají ve zdravotnictví velice nákladné. Logistika se týká objednávání, nákupu, evidence, správného skladování a spotřeby materiálů. Jejím cílem je udržení optimálních zásob a minimalizace ztrát prošlou expirací. Vyspělá logistika předpokládá funkční řídící systém, přesné definování práv a odpovědností, zavedení celkově systémového přístupu. V minimalizaci spotřeb zdravotních materiálů není očekáván významný potencionál. V oblasti zdravotního materiálu je velice obtížné odhadovat možnosti úspor, neboť prioritou je zde péče o pacienta a spotřeba materiálů záleží na zvolené léčbě a rozhodnutí příslušných lékařů. Nelze přehlížet i etické a hygienické požadavky. Potencionál k snížení nákladů lze očekávat v oblasti třídění a logistiky odpadů. Tento systém lze volit tak, aby byl nákladnými způsoby (spalováním) odstraňován skutečně jen nebezpečný odpad a nikoliv odpady recyklovatelné. Musí tedy docházet ke třídění již na místě vzniku a zejména proto v rámci tlaku na činnost zdravotnických pracovníků je třeba řešit jejich zainteresovanost na celkovém výsledku. Další nutností je zavádění sterilizace tak, aby byla jednodušší následná manipulace a odstraňování téměř veškerého odpadu na úrovni odpadu komunálního. Stále však musí být prioritně respektovány hygienické požadavky. Je nutno vymezit v oblasti přesné hygienické hranice a realizovat následné školení. Materiál přicházející do styku s pacientem nesmí být tříděn za účelem recyklace. Pomocné provozy Potencionál se očekává v možnostech snížení energetické náročnosti budov. Budovy jsou často staré, navrhované v době, kdy se tepelně izolačním vlastnostem materiálů nevěnovala pozornost. Stejně tak i okna a možnosti regulace teploty v lůžkových a pracovních prostorách bývají často v havarijním stavu a neumožňují regulaci teploty v jednotlivých prostorách, obecně není žádná regulace či omezení vlhkosti. I relativně nové budovy jsou energeticky neúsporné – velké prostory, pavilónové budovy, absence možností regulace. Materiálovým úsporám v této oblasti nebrání žádné předpisy a požadavky jako v předešlé oblasti, je však nutno plně respektovat požadavek dodržení kvality služby. Finanční potencionál je i v možnosti poskytování služeb v rámci volných kapacit dalším subjektům – prodej energií, praní prádla, pronájem prostor, hospodářská doprava atd. Zvláštní provozy Většina nemocnic již tuto oblast do určitého stupně zmodernizovala. Modernizace laboratorních a diagnostických procesů přímo souvisí s péčí o pacienta – bezchybnost, rychlost a objektivnost získaných výsledků. Přesto je očekáván další potencionál v oblasti investičních opatření s rychlou návratností typu nákupu automatických zařízení, která minimalizují spotřeby materiálu nebo potřebný čas personálu. Určitý potencionál může být také nalezen v třídění a recyklaci odpadů z laboratoří. PŘEKÁŽKY Hlavní překážkou je absence motivace veškerých zainteresovaných pracovníků na všech provozních stupních k úsporám. K odstranění této překážky by bylo třeba zajistit mechanismus, kterým by uspořené finance zůstaly v nemocnici a mohly být částečně využity na odměnění pracovníků, kteří se na realizaci úspor podíleli.
38
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
2.3 CZ NACE 84.22 - OBRANA Z hlediska analýzy možností využívání prevenčního potencionálu je třeba sektor obrany rozdělit na následující čtyři oblasti : • • • •
hospodaření s materiály, provoz a opravy motorové techniky, fond budov, výcvik.
POTENCIÁL Potencionálem je zde myšlena možnost vzniku úspor, které nebudou mít vliv na početní stav v sektoru obrany, kvalitu výcviku a jakékoliv další funkce. Značný potencionál je ve využití volných kapacit v nejrůznějších oblastech v civilním sektoru. Obecně jej též lze očekávat v třídění odpadů, jejich recyklaci či další využití pro jiný, méně náročný účel.
Hospodaření s materiály Zde je očekáván značný potencionál pro opatření organizačního charakteru, hlavně pak pro materiály, jejichž použití je časově omezeno. Potencionál může být nalezen i ve způsobu stanovování výše nedotknutelných zásob a jejich skladbě. Potencionál se očekává v oblasti komunikace mezi jednotlivými útvary tak, aby materiály mohly být předávány nebo vyměňovány před vypršením lhůty trvanlivosti. Zajištění vyspělé logistiky materiálů se očekává od zavádění informačních sítí v tomto sektoru.
Provoz a opravy motorové techniky Vysoký potencionál je předpokládán hlavně v oblasti logistiky vytěžování přepravy, což by mělo důsledek v menším objemu najetých kilometrů a tím i ve snížení spotřeby pohonných hmot. Logistika v oblasti pohonných hmot a náhradních dílů, preventivní údržba vozidel by též vykázala úspory. Potencionál je očekáván v nedotknutelných zásobách, ale také v oblasti konzervace techniky. Do této oblasti spadá i ruční mytí techniky na mycích rampách, které představuje potencionál pro úspory vody i pro snížení znečistění povrchových vod. Pro opatření typu dobrého hospodaření se nalézá potencionál ve stáčení pohonných hmot, způsobu provádění výměny olejů, nakládání s nimi apod.
Fond budov Očekává se významný potencionál v oblasti hospodaření s energiemi, a to jak nakupovanými, tak i vyráběnými. Oblast se neliší od civilního sektoru, kde je potencionál velmi velký. Výcvik Z finančního hlediska se v dané oblasti nalézá nejvyšší potencionál v možnostech výcviku v simulovaných podmínkách. Vzhledem ke skutečnosti, že významná část materiálů v sektoru obrany je spotřebovávána právě při výcviku, má i zde své místo logistika spotřeby.
39
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
PŘEKÁŽKY Očekávanou překážkou programu pro sektor obrany je ochrana utajovaných skutečností (zákon 148/97 Sb.). Odstranění této překážky bude možné podrobným proškolením vybraných pracovníků sektoru obrany, kteří budou zpracovávat demonstrační prevenční projekty. Civilní konzultanti se nebudou těchto projektů přímo zúčastňovat, aby nedošlo k obavám z úniku utajovaných skutečností. Další překážkou je předpokládaná nechuť ke spolupráci na úrovni útvarů, kde nebude zájem např. o analýzu toku materiálů. Tato překážka se dá překonat vhodným výběrem zařízení k realizaci prevenčního projektu a podrobným vysvětlením, že se nejedná o žádnou formu kontroly, z výsledků projektu nebude pro nikoho plynout postih. Překážkou bude i nízká motivovanost k realizaci úspor. Uvedenou překážku je možno odstranit nalezením mechanismu k motivaci celých útvarů i jednotlivců.
PŘÍLEŽITOSTI Příležitosti jsou dány charakterem sektoru obrany : • • •
pevná řídící struktura, vedení evidence všech materiálů a jejich spotřeby, jízd technikou apod., vysoký prevenční potencionál, který zajistí, že kvalitně provedené projekty přinesou vysoké finanční úspory.
NÁSTROJE • • •
metodika čistší produkce (CP), energetický audit, systém environmentálního managementu (EMS).
40
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
2.4 CZ NACE 56.29 - STRAVOVACÍ SLUŽBY Základními problémy je snížení spotřeb energií, produkce tekutých odpadů (obsahy lapolů) a tuhých odpadů (komunální, biologicky rozložitelné). Prioritou je systematické snižování dopadů na životní prostředí plynoucích z provozu stravovacího zařízení. Vychází se z postupné realizace veškerých vhodných opatření k zamezení znečistění, včetně aplikace a využití tzv. nejlepší dostupné techniky ( BAT – Best Available Techniques ).
Hospodaření s energiemi Při provozu kuchyně je nutno vycházet ze skutečnosti, že elektřina je obecně dražší než zemní plyn. V hlavní kuchyni se většina jídel připravuje nejdříve na plynu a poté se přihřívá na elektrických talířích. Důvodem k tomu je skutečnost, že tato plata ohřívají velké tácy s jídlem mnohem stejnoměrněji. Používání desky, která by rozptylovala teplo na plynovém sporáku ušetří nejen peníze, ale i energii. V každém případě má uvedená investice rychlou návratnost. Neekonomické bývá používání klasické elektrické konvektorové trouby. Výhodnější je využívat troubu plynovou, investice má návratnost do 5 let. Chladicí buňky většinou nebývají dobře zaizolovány. To je výhodnější provádět zevnitř, použít kondenzační a vodotěsnou izolaci na strop, stěny a podlahu. V případě potřeby je třeba zaizolovat i dveře, většinou se nedovírají po stranách. Uvedená opatření nejsou příliš nákladná, jsou ekonomicky přínosná. Je výhodné pravidelně kontrolovat teploty a nastavení termostatu. Bývá běžným jevem, že termostat není nastaven na optimální teplotu, ale mnohem nižší. Je to energeticky a tím i ekonomicky mnohem náročnější. Je třeba zvážit i využívání nočního proudu. Spotřeba elektrické energie je v nočních hodinách mnohem nižší než v průběhu dne. Noční proud bývá podstatně levnější, tedy pokud se spotřebič využívá v noci místo ve dne, může se smluvní kapacita snížit právě o toto ušetřené množství. Užívání spotřebiče v noci ušetří 65 % nákladů na elektrickou energii. Abychom mohli přesně vyčíslit hodiny, během nichž je možno docílit uvedených úspor, je třeba vzít v úvahu denní hodinovou spotřebu, vyčlenit hodiny s maximálním odběrem a najít prostor v kapacitách pro vyšší spotřebu elektrické energie. Cena energie bude výhodnější také proto, že v procesu chlazení je noční teplota vzduchu mnohem nižší. Nezanedbatelným zdrojem úspor je ventilační systém. Ventilace vzduchu v plné kapacitě a rychlosti je v prostorách stravovny příliš drahá a neefektivní. Optimální opatření ke snížení spotřeby energie, potřebné k ventilaci : • zrušit ventilaci (otevřít okna), • kratší (naprogramované úseky v chodu), • zapnutí na podnět (spínače), • v chodu pouze za přítomnosti lidí (senzory napojené na alarm), • lepší čištění filtrů, • regulační systém – zapnuto/vypnuto, • ionizace vzduchu. Stavy budov ovlivňují značnou mírou energetickou spotřebu a tím i ekonomické náklady provozu . K základním opatřením patří: • Výměna oken - stávající dřevěná a kovová okna nahradit plastovými dle stávajících rozměrů. Okna budou vybavená protisluneční žaluzií U= max. 1,6 W.m2.K, • Zateplení - navrhnout systém vnějšího zateplení obvodových stěn. Vnějším zateplením budova získá zvýšenou odolnost proti klimatickým vlivům. Původní zdivo bude sloužit
41
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
jako akumulátor a bude vyrovnávat účinky proti kolísání venkovní teploty. Vnějším zateplením se sníží infiltrace budovy obvodovým pláštěm. Hospodaření s vodou Pro racionalizaci hospodaření s vodou je výhodné využívat vzduchových tlakovačů vody. Tyto by se měly používat všude tam, kde se umývají ruce. Neměly by se používat tam, kde se voda pouze odebírá. Při pořizování myček nádobí je třeba přihlížet k spotřebě vody. Je třeba přihlédnout i k znečištění vod.
Hospodaření s odpady Oleje Kuchyně jsou hlavními spotřebiteli olejů. Po 2–3 dnech smažení se olej z fritéz vylévá do velkých plastových nádob, většinou od čistících prostředků. Kombinace regenerace oleje ve spolupráci s autorizovanou firmou a filtrování použitého oleje zajišťuje jeho delší životnost. Sklo Odstranění skleněných obalů není náročné, je výhodně řešeno ve spolupráci s odběratelskými firmami. Běžná cena za pronájem kontejneru činí ročně 12 tis. Kč, je výhodná pro odběratele i dodavatele. Organický odpad Obvykle nebývá tříděn. To je ale pro stravovací provoz značnou ekonomickou ztrátou, poněvadž trh zajišťující odstranění odpadů uvedeného typu je velmi finančně náročný. Doporučeno je tedy třídění odpadu. Dobrou praxí je shromažďování odpadu a jeho kompostování. Efekt zde je dvojí : • •
zvýšení ekologického povědomí u zainteresovaných osob, využití kompostu u zemědělců, respektive zahrádkářů.
Pokud jsou k tomu vhodné podmínky, kompostování může provádět samo stravovací zařízení. Běžně dostupné kontejnery mají obsah 1 m3, návratnost pořizovací investice činí méně než 5 let (úspora nákladů na odstranění odpadu). Odpad kostí Veškeré kosti pocházející z provozu kuchyně, je výhodné je třídit, nepřidávat do komunálního odpadu. Vhodným odběratelem je kafilérie, která z odpadu vyrábí lepidlo. Odpad plastů Plasty nejsou odpadem, který by pro ekonomiku odpadového hospodářství byl přínosem. Hodně nápojů je zakupováno v PET lahvích. Absolutně neekonomické je pořizování techniky sloužící k jejich zpracování (lis). Optimálním řešením je nalézt v regionu firmu, která je bezplatně odebírá a dle jejích požadavků je třídit. Nebezpečný odpad V úvahu připadají pesticidy určené k hubení hmyzu a zářivky. Toxický odpad musí být tříděn a skladován odděleně od ostatních odpadů, včetně odděleného odstranění. Je třeba věnovat pozornost alternativnímu řešení prostředků hubení hmyzu. Optimálním řešením je snížení používání toxických prostředků na minimum.
42
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Hospodaření s materiály Čistící prostředky Čistící prostředky, které se používají v provozu stravovacího zařízení jsou především : • soda, • čisticí/antikorozní prostředky, • tekuté mýdlo na mytí rukou, • leštidla, • detergenty do myčky nádobí, • základní detergenty, • víceúčelové čisticí prostředky, • čisticí prostředky na okna, • speciální čisticí prostředky na zvláštní znečištění. Mnoho detergentů se používá na částečně nebo úplně stejné aplikace. Není vždy nutné používat tyto různé čisticí prostředky, dá se používat méně typů detergentů. Větší efektivity se dosáhne používáním koncentrátů ve větších obalech, z kterých se mohou plnit obaly menší. Na ruční umývání nádobí se běžně používá až 12 druhů detergentů, ačkoliv by stačil pouze jeden koncentrát. Koncentrát vydrží déle, protože jeho spotřeba je nízká. Pokud dodržíme jeho správná množství na odpovídající množství vody, je docíleno nezanedbatelného ekonomického efektu. Voda Odpadní vody, které obsahují vysoké množství tuků, škrobů a cukrů jsou značnou environmentální a následně i ekonomickou zátěží pro stravovací zařízení. Řešením je aplikace mikrobiálních kultur urychlujících biodegradační procesy. Tím se dosáhne: • plné průchodnosti vnitřní kanalizace, tedy od nátoku znečištěných vod mastnou výrobou, až po lapol, • plné funkčnosti lapolu, • souladu kvality odpadních vod vstupujících do veřejné sítě, následně do ČOV, v souladu s platným kanalizačním řádem.
,
43
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
2.5 CZ NACE 85.31 - ŠKOLY Základním problémem školských zařízení jsou vysoké náklady na odpadové hospodářství, ale především nedostatečný technický stav zastaralých budov a obslužných technologií. Důsledkem pak jsou zvýšené provozní náklady provozu, ztráty vznikají především ve spotřebě energií, je třeba posoudit ekonomickou efektivnost provozu a výhodnost případných investičních opatření. Dále je v zájmu pedagogů škol i místních zastupitelstev další rozšiřování ekologických programů ve výuce nastupující generace. První etapou činností je předběžné hodnocení provozu školy, sloužící k identifikaci oblastí, kde v rámci provozu dochází k největším ztrátám. Takto je zhodnocen potenciál čistší produkce a je možno přikročit ke stanovení priorit – k předběžnému zaměření projektu čistší produkce. Z předběžného hodnocení se vychází k vymezení rozsahu projektu. Uvedená zásada je nezbytná zvláště pro zavádění produkce čistší produkce ve větších subjektech, kdy metodiku čistší produkce nelze aplikovat v celém rozsahu. Zde nelze řešit problematiku všech materiálových a energetických toků komplexně. V daných případech je přistupováno k zavádění metodiky postupným systémem. Projekt je žádoucí realizovat nejprve v oblasti, kde je nejvyšší potenciál čistší produkce a v rámci jejího programu pak pokračovat dále. V prvé řadě je nutno zpracovat přehled nejvýznamnějších materiálových toků a jejich hodnot tak, aby byl získán přehled o jejich využití a ztrátách. Přehled je získán provedením analýzy hlavních vstupů a výstupů školy. Jako pomůcka bývají využity tabulky pro předběžné hodnocení. Úseky nejvhodnější pro realizaci prevenčních opatření: • školní jídelny, • odpadní vody, • ztráty tepelné energie, • spotřeba elektrické energie. Školní jídelny Prvním krokem zavádění prevenčních opatření je prověrka využití kontejnerů na odpady. V případě nedostatečného využívání jejich objemu je třeba snížit jejich počet, případně ve smlouvě s firmou provádějící odvoz odpadů změnit frekvenci odvozů. Dále je nutno provádět kontrolu racionalizace způsobu naplňování kontejnerů – objemné odpady (např. papírové krabice) je třeba před vložením do kontejneru řádně upravit. Totéž se týká sběru plastů. Organický odpad je výhodné vytřídit a zařídit jeho kompostování. Odběr může provádět sjednaný subjekt nebo škola provádí kompostování pro potřeby školního pozemku. Použité oleje na smažení lze s ekonomickým efektem řešit spoluprací s firmou, která provádí regeneraci použitých olejů. Životnost používaných olejů lze prodloužit jejich filtrací. Papír a lepenka, tento typ odpadu není racionální ukládat v kontejnerech na komunální odpad s příslušnými náklady za odstranění. V každém případě se separované a odebírané odpady příznivě projeví po stránce ekonomiky provozu odpadového hospodářství. Vytříděné kosti a skořápky vajec vykoupí příslušná kafilérie. Čisticí prostředky a dezinfekční prostředky, které mají za úkol zničit bakterie a jsou ekologicky velmi agresivní a škodlivé pokud možno nahradit méně agresivními a škodlivými. Dezinfekce je opravdu nutná pouze v prostorách, kde se upravují potraviny. Zde může dojít ke značným úsporám. 44
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Odpadní vody Problémy se znečištěním odpadních vod provozem školní kuchyně, lze řešit například využitím HIGT TECHNOLOGY – tzv. aplikací mikrobionálních kultur BILIKUK ,,S,,. Biodegradačním procesem (vyluhováním, odbouráváním a rozpouštěním) dojde k odstranění tuků, škrobů, cukrů a dalších organických nečistot přítomných v odpadních vodách a k zajištění plné funkčnosti nakládání s odpadními vodami. Následně je možno provést separaci tuhého biologicky rozložitelného odpadu s následným zpracováním ve vybraných zařízeních pro biodegradaci odpadů. Produkce odpadních vod úzce souvisí se spotřebou vody; zde je možno provést opatření využitím jednoduchých pákových vodovodních kohoutků v učebnách, kde jsou používány jednoduché otočné vodovodní kohoutky se značnou poruchovostí. Ztráty tepelné energie Výměna hlavic regulačních ventilů ve třídách - poruchové a prakticky nefunkční regulační ventily topných těles v prostorách užívaných žáky vybavit nerozbitnými kovovými hlavicemi, znemožňujícími manipulaci a poškozování ze strany žáků. Instalace zařízení pro uzavírání dveří BRANO u toalet - dojde ke snížení tepelných ztrát v školním zařízení. Výměna oken opatření navrhuje náhradu původních vadných a netěsných oken okny s plastovými pětikomorovými rámy zasklené izolačním dvojsklem s klikami umožňujícími v případě potřeby mikroventilační režim.
Spotřeba elektrické energie Nahrazení klasických žárovek úspornými, zvláště pak v místech, kde jsou světelné zdroje používány dlouhodobě. Tyto se nehodí do prostor, kde jsou často vypínány a zapínány, uvedený světelný režim zkracuje jejich dobu životnosti. Náhrada klasických ventilátorů statickými turbínami (tělocvičny, šatny). Turbíny mají delší životnost a nejsou poháněny elektrickým proudem.
45
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
2.6 CZ NACE 84.11 - ÚŘADY Zaměření prevenčních opatření je poměrně široké, nejčastěji je řešena spotřeba energií, problematika odpadních vod, kanalizace, provozu ČOV, řešení odpadového hospodářství. Hodnocena mohou být i opatření týkající se šetrných protipovodňových opatření, využívání městských lesů atd. Spotřeba energií Zásobování tepelnou energií, ztráty energie na rozvodech a snižování nákladů na vytápění jsou v rámci prevenčních opatření často řešeny. Při jejich hodnocení se vychází z bilančních toků, identifikace a kvantifikace ztrát. V běžné praxi jsou sice ztráty obvykle známy, ale jejich odborné vyčíslení (často i 50 % energie a více) bývá pro provozovatele překvapující. Nezbytnou součástí je ekonomické vyhodnocení navržených opatření včetně výpočtu doby návratnosti investičně náročných opatření. Při volbě používaného média je výhodné vycházet z předpokládaného vývoje cen paliv s přihlédnutím k místním energetickým podmínkám. Odpadní vody V souvislosti s legislativními požadavky se značný počet obcí potýká s problémem vybudování kanalizace a se souvisejícími náklady. V rámci projektů byla uvedená problematika řešena jak obcemi, tak i provozující organizací. Mezi realizovanými opatřeními byla logistika kanalizačního systému, prevenční opatření směřující ke snížení nákladů, oddělení srážkové vody od vod odpadních. Častou chybou v praxi, v projektech řešenou, je neúplné vyčíslení možných dopadů na životní prostředí, vyplývající z absence kanalizačních systémů. Odpadové hospodářství Efektivním opatřením je logistika odpadového hospodářství. Provádějí se rozbory využitelnosti kontejnerů, ekonomické zhodnocení separovaného sběru odpadů, jsou prováděny změny v zacházení s odpadem atd. Provádí se opatření vedoucí k rentabilitě svozu odpadů. Poměrně častým problémem je řešení sběru plastových lahví, dle zkušeností je jejich předzpracování poměrně nákladné a návratnost investice nezbytné k zakoupení potřebné technologie poměrně dlouhá. Při řešení problematiky černých skládek, mimo spolupráce s policií, bývá realizován i rozbor příčin vzniku, typují se trasy dopravy odpadů, vytvářejí se podmínky pro vhodnější ukládání odpadů v souladu s legislativou. Jsou prováděny kontroly odpadového hospodářství u firem produkujících odpady. Šetrná protipovodňová opatření Prevenční přístupy řeší problematiku záplav prevenčním způsobem - odstraňují příčiny záplav. V projektech je řešena kontrolní činnost a udržování průtočnosti koryt místních toků, ale především budování suchých poldrů a úprav terénu v místech, odkud nárazově odtéká větší množství srážkové vody. Ekonomické hodnocení těchto opatření je kladné. Městské a obecní lesy Lesní majetky obcí a měst mají nejen kulturní a rekreační význam, ale také značný význam hospodářský. Na tomto úseku jsou řešena opatření týkající nejen zvýšení kvality lesních porostů, ale také ekonomických přínosů. Mimo racionalizace pěstění lesů a snižování provozních nákladů zde bylo řešeno i vyšší využití dřevní hmoty. Tam, kde bylo možno docílit pravidelné produkce klestu (vlastního nebo nakupovaného), neklesající pod míru rentability, bylo možno při zakoupení vhodné techniky jeho energetickým využitím při velmi dobré návratnosti investice docílit levnou produkci tepla .
46
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Příloha č. 3 Specializovaný internetový portál
Ing. Jiří Študent, ml. CEMC - České ekologické manažerské centrum Jevanská 12, 100 31 Praha 10 tel.: 274784447, mail:
[email protected]
47
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Portál pro průmyslovou praxi – www.tretiruka.cz 1)
Úvod: v roce 2009 CEMC – České ekologické manažerské centrum začalo pracovat na vytvoření internetového prostředí pro informační působení na cílovou skupinu – živnostníky. Základním stavebním kamenem byly a jsou stále, výsledky výzkumu z roku 2008, který se prováděl mezi členy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) a dále mezi členy Svazu českých a moravských výrobních družstvem (SČMVD). V průzkumu byla jasně definována oblast, na kterou se má informační působení zaměřit – internet, příklady z praxe atd.
Základní cíle pro rok 2009 byly následující: - vhodně pojmenovat portál, - zvolit vhodnou strukturu obsahu portálu vč. podrubrik, - zvolit vhodné pracovní prostředí (zvolen redakční systém webnode – dálkový přístup), - zajistit startovací náplň portálu (obsahová stránka portálu), - spustit portál do zkušebního provozu (stalo se tak v srpnu 2009), - zajistit vlastní provoz portálu, - navázat strategické mediální partnerství a propagovat portál a dále spolupropagovat další odborné akce tj. semináře, veletrhy a výstavy aj., - vyhodnocovat portál v době zkušebního provozu včetně realizace opatření vedoucí k zajištění dlouhodobé životaschopnosti informačního média. Portál je zaměřen komplexně do oblasti životního prostředí. A to konkrétně na problematiku: - odpadového hospodářství, - ochrany vod, - chemických látek a přípravků, - ochrany ovzduší, - legislativy životního prostředí. Tento postup byl zvolen proto, aby cílové skupiny získaly na jednom místě ucelenou informaci o problematice ochrany životního prostředí. Dále se domníváme, že bylo velmi vhodné, že jsme tento zvolený obsah rozšířili o problematiku energií. V této oblasti má CEMC potřebný potenciál. CEMC je vydavatel odborného časopisu Alternativní energie. Dále byla do portálu začleněna dodatková rubrika Podnikání, kde uživatelé získávají dostatečný přehled odkazů na další informační zdroje, které jsou nezbytné pro jejich činnost. Název portálu je ve vztahu k životnímu prostředí neutrální. To znamená, že v názvu se neobjevuje žádné slůvko eco či eko apod. Název je volen tak, aby na první dojem vzbuzoval dojem, že portál uživateli pomáhá. Při vstupu na hlavní stránku portálu je uživateli zřejmé, že se jedná o portál s environmentální tématikou. Logo (obr.1) portálu symbolizuje „třetí ruka“ – dlaň držící zelenou zeměkouli.
Obr. č.1 – logo portálu
48
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
2)
Struktura portálu:
Portál je rozdělen do několik tématických okruhů a to: O WEBU – ODPADY – VODA – OVZDUŠÍ – CHLP - §§§ - PODNIKÁNÍ – DISKUZE ENERGIE - PRODUKTY a)
obsah a účel rubrik:
Rubriky: odpady, ovzduší, chlp, voda Tyto rubriky se tématicky zaměřují na jednotlivé složky životního prostředí. Jednoduchým a velmi přehledným způsobem uživateli vysvětlují danou problematiku nebo mu pomáhají problematiku řešit. Rubriky jsou shodně členěny pro větší přehlednost. Každá rubrika má na své titulní straně individuální zpravodajství, možnost zadání uživatelského dotazu a dále rozcestník na nejdůležitější informace v dané oblasti. Podrubriky, které tvoří obsah rubriky jsou: - právní předpisy o přehled (přehled předpisů na dané téma vč. legislativy EU a metodických pokynů – řešení hypertextový odkaz) o pojmy (výklad základních pojmů v příslušné oblasti) o kompetence orgánů (chronologický výčet kompetencí orgánů státní správy v dané oblasti) o sankce (přehled sankcí za jednotlivé prohřešky – za neplnění daných povinností) - povinnosti (obsahuje přehled povinností s komentářem a pomocí řídících obrázků) - abeceda (pouze pro rubriky: odpadů a vod, tato část je naplněna informacemi z manuálu Manažer ISŘ se znalostí odpadového hospodářství a krizového řízení) - správná praxe (podrubriku tvoří: obrázky, články, fotogalerie, příklady z praxe apod.) - diskuze - archiv dotazů - stahuj (zde má uživatel si možnost stáhnout k dané problematice potřebné podklady) Rubrika: §§§ - Tato rubrika se zaměřuje na právní předpisy. Uživateli přináší na titulní straně možnost zadání dotazu a §§§ zpravodajství. Rubrika má za úkol cílové skupině přinášet informace o legislativních environmentálních novinkách a dále i informaci o ostatních legislativních novinkách za určité období (zpravidla souhrn 1x měsíčně). Velmi důležitou možností je, že uživatelé se mohou zapojit do mezirezortních připomínkových řízení. Rubrika: O webu - V této rubrice jsou shrnuty základní informace o portálu. Dále je zde uvedena politika portálu, logo portálu ke stažení vč. propagačního letáčku weu. Rubrika: Diskuze – rubrika určená pro on-line rozhovory s odborníky (v současné době se připravuje pilotní rozhovor – vize 2010). Rubrika: Podnikání – rubrika slouží jako důležitý informační rozcestník pro cílovou skupinu. Uživatelé zde naleznou mnoho užitečných odkazů, které zajisté využijí pro svou podnikatelskou činnost. Pro zvýšení atraktivity této rubriky, byly do ni přidány dvě tzv. RSS
49
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
čtečky z odborných neenvironmentálních portálů a to jmenovitě z www.podnikatel.cz a z webu www.businessinfo.cz. Rubrika: Energie – oficiální mediálním partnerem této rubriky je odborný časopis Alternativní energie. V této rubrice mají opět možnost uživatelé zadat dotaz, najdou zde opět mnoho užitečných odkazů a dále i oborové zpravodajství. V této rubrice pravidelně publikujeme vybrané články z aktuálního čísla Alternativní energie. Rubrika: Produkty – rubrika určená pro provizní prodej specializovaných environmentálně určených produktů. 3)
Názorné obrázky vzhledu a uspořádání portálu www.tretiruka.cz
Obrázek č.2 – část titulní strana portálu (printscreen obrazovky)
50
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Obrázek č.3 – rubrika Odpady (printscreen obrazovky)
Obrázek č.4 – rubrika §§§ (printscreen obrazovky)
51
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
4)
Propagační leták portálu www.tretiruka.cz
Pro portál bylo vytvořeno několik propagačních letáků ve formátu: A5, A0 a banner 210x80cm. Základem motivu je otevřený osobní diář, kde symbolizujeme úsporu času. A dále politiku portálu vystihuje slogan portálu: „…více času na podstatné!!!“
Obrázek č.5: Leták A5 a A0
Banner (roleta) 210 x 80 cm
Tyto vytvořené materiály jsou využívány pro PR odborného portálu a to na seminářích, které www.tretiruka.cz propaguje, na výstavách a veletrzích.
52
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
5)
Mediální partneři a partneři portálu:
Mediální partneři propagují samotný portál (v samotném časopise, na webu) a dále úzce spolupracujeme například při zodpovídaní odborných dotazů uživatelů a dále při rozšiřovaní a distribuci informací. Mediálními partnery jsou: Odpadové fórum
Alternativní energie
Ochrana ovzduší
portál www.wasteforum.cz
Partneři portálu: (výměna loga na webech, distribuce informací mezi členy, reklama v časopisech partnera a další…):
Svaz českých a moravských výrobních družstev
53
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
6)
Vyhodnocení návštěvnosti portálu:
Návštěvnost webu je pravidelně sledována a podrobně vyhodnocována na konci každého měsíce. Vyhodnocují se zejména: - celková návštěvnost, - unikátní návštěvnost, - průměrně strávený čas na portálu (v současné době je průměrná hodnota na 10min/uživatel), - návštěvnost (oblíbenost) jednotlivých rubrik. Redakce portálu si vytvořila tzv. semafor výkonu, který automaticky hodnotí každou rubriku z pohledu výkonu návštěvnosti (srovnává po sobě jdoucí dvě období) a dává redakci povely. SEMAFOR VÝKONU NÁVŠTĚVNOSTI RUBRIK: hodnota změny % BARVA POVEL menší něž 0 červená ihned řeš! 0,1 - 8 oranžová pozor 8 - 15 bez barvy vše OK 15 - více Zelená Inspiruj se!
Trvalý a optimální růst návštěvnosti je pro každou rubriku nastaven (zvolen) v hodnotách 8 až 15% měsíčně oproti minulému měsíci. V případě nižšího růstu je dán povel „pozor“ či „ihned řeš“, tak aby se na další období (měsíc) přijala taková opatření, která povedou k trvalému růstu rubriky. Výsledky za období srpen – říjen: Statistika - celková 4500
4000
3500
3000
2500 Celkový počet návštěv unikátní návštěvy 2000
1500
1000
500
0 srpen
září
říjen
Zdroj: statistika webnode
54
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Výsledky za období srpen – říjen za jednotlivé rubriky: Pozn: První sloupeček = absolutní počet návštěv rubriky Druhý sloupeček = změna oproti minulému měsíci
abs. 181 406 442
Odpady % -----------------124 8,9
abs. 73 148 190
§§§
Voda % -----------------103 28
abs. 59 183 161
Diskuze
abs.
%
99 227 308
-----------------129 36
abs. 37 116 122
produkty % -----------------214 5,2
Abs . 50 116 154
CHLP % -----------------210 -12
abs. 73 198 224
podnikání
Ovzduší % -----------------171 13
energie
%
abs.
%
abs.
%
-----------------132 33
54 162 173
-----------------200 6,8
65 126 232
-----------------94 84,1
Zdroj: statistika webnode
Dle zvoleného růstu návštěvnosti - 10% měsíčně (semafor výkonu 8 – 15%) lze do konce roku očekávat celkovou návštěvnost 5 tis. přístupů. 7)
Závěr:
Dle našeho názoru má odborný portál www.tretiruka.cz velký potenciál stát se vyhledávaným a uznávaným internetovým médiem, které bude velmi dobře a pozitivně informačně působit na cílovou skupinu. Již nyní lze hovořit o tom, že je portál úspěšný, i když celková návštěvnost prozatím není nikterak ohromující ve srovnání s jinými portály s environmentální tématikou. Musíme si uvědomit, že portál běží prozatím ve zkušebním provozu a bez strategického partnera. Nadále bude nutné zejména pracovat na obsahu portálu, marketingu, celkovém designu, struktuře nabízených služeb, hledat další partnery apod. Rok 2010 bude určitě z pohledu úspěšnosti klíčový.
55
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Příloha č. 4 Příprava monografie „Komunální odpady“
56
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Komunální odpady (KO) Teze monografie 1. Účel: nadčasový, nezávislý, komplexní popis nakládání s KO v ČR v evropském kontextu 2. Cílová skupina: odborná veřejnost - firmy, veřejná správa, školy 3. Zaměření: mezioborové (odpady v souvislostech); vědecké (nejnovější poznatky); praktické (provozní poznatky) 4. Časový profil: minulost-aktuální stav-budoucnost 5. Geografický profil: území ČR - vyspělá Evropa 6. Struktura kapitol: záměr/teorie, aplikace/praxe, závěry/budoucnost 7. Redakční rada (RR): editor, Benešová, Černík, Drahovzal, Havránková, Kotoulová, Slavík, Střihavková, Študent, Vrbová, Zeroniková 8. Nejbližší úkoly: najít vydavatele (edice MŽP/CENIA, Carolinum/UK Praha, EKOMONITOR), sestavit redakční radu, zpracovat podrobné struktury kapitol a schválit je v RR, oslovit autory, oslovit poskytovatele dat (potřebnost publikace a jejího zaměření), zadat zpracování kapitol autorům 9. Pozadí: autor kapitol(y) si najde spolupracovníky, propojit staré a mladé autory; obrazovka v unikátním formátu; digitální verze 10. Podobné: Straka, F.: Bioplyn, GAS Říčany, 2003
Základní informace k vydání publikace (předpoklad) Název: KOMUNÁLNÍ ODPADY Autoři: Černík, Kotoulová a kol. Vydání: první Počet stran: 300 – 350 (A4) Tisk: kombinace (tisk+CD) Náklad: 1000 ks Formát: B5 (176x250 mm), papír obálka – 300g, ilustrační, matný, bílý; lamino; papír obsah – 80g ofset, bílý; tisk obálka 4/4 barevný, tisk obsah – 4/4 barevný Vazba: V4 (měkká, šitá+lepená) Odhadovaná cena (vč. DPH): 250.000,- Kč
57
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
Obsah monografie Číslo téma
1.
2.
Název kapitoly
Účel a struktura
Historie
Téma kapitoly
Garant
Přehled aktuálních publikací, monografií, studijních podpor ke KO, absence uceleného díla. Monografie – výsledek průzkumu požadavků odborné sféry, vzdělávacích institucí i praxe. Přínosy - souhrn základních poznatků a zkušeností. Obsahové uspořádání díla – stručný přehled.
Černík
Odpady a společnost – člověk jako pastevec, zemědělec, řemeslník, výrobce. Odpady jako přirozená součást toku hmot - II. zákon TD. Odpady 19., 20. a 21. století v ČR – změna pohledů společnosti, technologický pokrok jako reakce na krizové stavy, stručný vývoj legislativy, technologií a provozovaných zařízení KO. Období do roku 1990 – předválečné spalovny, neřízené skládkování, kompostování směsného KO, obecné předpisy na výstavbu. Období 1991 až 1997 – první zákon o odpadech, privatizace a restrukturalizace podniků sběrných surovin, výstavba zabezpečených skládek KO z rozpočtu obcí, uzavření kompostáren SKO, do provozu spalovny Brno a Praha – Malešice (1997). Období 1998 až 2001 - nový zákon o odpadech, pokles kapitálových výdajů, sanace uzavřených skládek, prioritou investice do sběru, svozu a úpravy – třídicí linky, do provozu spalovna Liberec. Období 2002 až 2009 – nový zákon, vznik autorizované obalové společnosti, podíl investic do sběru a svozu a úpravy odpadu vzrůstá, podpora z fondů EU (OPŽP) neeliminuje obtíže v naplňování cílů
Havránková
58
Rozsah
Rozsah: 2-3 str.
Rozsah: 8-10 str.
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
POH ČR, absence výstavby integrovaných regionálních systémů.
3.
4.
5.
Veřejná správa Úloha veřejné správy v OH – obecně. Orgány veřejné správy a výkon správy z pohledu KO. Praktický výkon správy (teorie vers. praxe). Kraj jako regulátor OH na jím spravovaném území (POH kraje a jeho realizace). Obec jako původce KO a regulátor OH na území obce.
Legislativa
Strategie, plánování a rozhodování
Sýkora
Legislativní rámec OH. Srovnání s Drahovzal Evropou - diference, podobnosti. Obec jako původce KO (práva a povinnosti). Všeobecné povinnosti původce, specifické pravomoci a povinnosti původce KO. Povinnosti fyzických osob v systému KO. Povinnosti živnostníků (fyzických a právnických osob) ve spojitosti se systémem KO a navazující předpisy související zejména s provozem živností. Systém sankcí. Očekávaný vývoj v návaznosti na novou Směrnici o odpadech.
Politika OH jako integrální součást Havránková politiky ŽP. Strategie a plánování – Vítek obecné zásady. Metodika tvorby plánů. Sociologické průzkumy. Strategie EU v OH se zaměřením na KO. Národní přístupy. Plány - POH ČR, POH krajů, trendy v POH obcí a podnikatelů. Strategické, hlavní a případně další vybrané cíle související s OH obcí a se ŽO. Stav a výhled naplnění hlavních cílů. Absence dlouhodobé strategie v ČR. Cíle nové Směrnice o odpadech. Rozhodování v systému řízení obecně. Zásady objektivního rozhodování. Specifika rozhodovacího procesu v OH.
59
Rozsah: 3-5 str.
Rozsah: 3-5 str.
Rozsah: 10-12 str.
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
6.
7.
8.
Integrovaná výrobková politika. Systémy výrobek-odpad Strategie a Směrnice EU. Odpovědnost výrobců za své produkty – výzkum, výroba, užití, recyklace, odstranění. Systémy zpětného odběru obalů, autovraků, EEZ, baterií, olejů, pneumatik v podmínkách ČR – organizační uspořádání, zásady zpětného odběru, doba působení, dosažené výsledky, strategie. Nástroje – DfE, ecodesign, značení.
Předcházení vzniku (prevence)
Vlastnosti
Černík Vrbová Kratochvíl Dobeš
Rozsah: 10-12 str.
Preventivní nástroje v KO. Černík Případové studie prevence Šlesinger živnostenských odpadů – projekty čistší produkce: hotel, stravovací služby, opravy motorových vozidel, veřejná správa (úřad).
Rozsah: 6-8 str.
Produkce KO (DO a ŽO) – Kotoulová souhrnné a lokální ukazatele podle Benešová významných druhů. Faktory Černík produkce. Výčet vlastností KO (DO+ŽO) z hlediska způsobů nakládání s odpady – materiálové využití, energetické využití, biologické zpracování a další. Metodika sledování fyzikálních vlastností – vzorkování, postup analýz. Metodika sledování chemických a fyzikálněchemických vlastností – vzorkování, analýzy (EN). Současná charakteristika KO – průměrné hodnoty (standardy) základních charakteristik. Prognóza vývoje hodnot základních charakteristik KO – metoda prognózování, prognóza množství a složení DO a ŽO, podílu separace a směsného KO.
Rozsah: 10-15 str.
60
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
9.
10.
Praxe
Technika, technologie
Úroveň třídění využitelných a Vrbová nebezpečných složek, nakládání Sládková s SKO (skládkování, využití). Zeroniková Obce – výkon povinnosti původce, motivace občanů, zadávání zakázek, kontrola operátorů, strategie. Obecně závazné vyhlášky a jejich dodržování. Systémy plateb. Vybavenost v ČR sběrnými nádobami, sběrnými dvory, jinak. Živnostníci – napojení na systémy obcí, motivace. Úloha svozových firem (operátorů v systému), vybavenost třídicím a úpravárenským zařízením. Výstavba regionálních zařízení. Úloha krajů v OH – integrované regionální systémy. Praxe VŘ, praxe komunikace obec-svozovka. Kontrola jako nástroj řízení. Orgány veřejné kontroly a jejich úloha v řízení OH. Objekty kontroly v OH. Kontrolní mechanismy užívané v OH. Občan a jeho úloha v kontrolním systému.
Rozsah: 15-20 str.
Nejlepší dostupné techniky (BAT) Černík v OH – obecně i konkrétně v KO. Současná infrastruktura v OH a její úroveň. Užívané technologie a technika (popis, obrázek, specifika) se zaměřením na: - sběrná místa, - sběrné nádoby, - sběrné dvory, - svozové automobily, - překládací stanice, - přepravní soupravy, - třídicí linky, - úpravárenská zařízení, - kompostárny, - bioplynové stanice, - MBÚ, - spalovny, - skládky. Směry vývoje technologií, perspektivní technologie ve stádiu výzkumu.
Rozsah: 40-60 str.
61
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
11.
Ekonomika
Kotoulová Ekonomika bude rozdělena do 4 Slavík základních částí: investice, Vrbová ekonomika provozu, zdroje financování, ekonomické nástroje. Investice Orientační výše pořizovacích nákladů zaměřených na: - vybavenost obcí pro sběr KO (sběrné nádoby, sběrné dvory), - svoz KO (svozové automobily, překládací stanice, přepravní soupravy, - úpravárenské (třídicí) linky, - kompostárny, - bioplynové stanice, - zařízení pro MBÚ, - spalovny, - skládky, - případně jiná zařízení. Výnosy a náklady provozu Orientační výše tržeb a provozních nákladů se zaměřením na: - sběr využitelných složek, - sběr bioodpadů, - sběr nebezpečných složek, - sběr objemných odpadů, - třídění sebraných VS, - úprava na palivo, - MBÚ, - kompostování, - anaerobní digesce, - spalování, - skládkování, - příp. jiný způsob. Způsoby kalkulace nákladů na odpadové hospodářství obcí. Ekonomické nástroje Zde bude pojednáno o hlavních ekonomických nástrojích souvisejících s KO. Jedná se především: Úhrada nákladů občany a živnostníky (ceny, daně a poplatky a jejich motivační funkce). Poplatky za nakládání s KO (poplatek za skládkování a jiné). Finanční rezervy (rezervy pro
62
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
12.
Dopady na životní prostředí
rekultivace skládek a jiné). Sankce a pokuty. Rozšířená (ekonomická) odpovědnost výrobce (povinnost snižování nebezpečnosti výrobků, povinnost zpětného odběru výrobků). Finanční podpora z veřejných zdrojů. Zdroje financování Zdroje financování v podstatě představují: - vlastní zdroje, - cizí zdroje soukromé, - cizí zdroje veřejné. Vlastní zdroje – zdroje z rozpočtu obcí (příjmy do rozpočtu - úhrada nákladů občany a živnostníky, příjmy z prodeje druhotných surovin, odměny z kolektivních systémů - platby povinných osob). Cizí zdroje soukromé – bankovní úvěry, příspěvky nadací, sponzoring. Cizí zdroje veřejné – státní rozpočet, SFŽP, kraje, EU – Operační program Životního prostředí, Operační program rozvoje venkova, Operační programy přeshraniční spolupráce, Operační program meziregionální spolupráce (Norsko, Švýcarsko).
Rozsah: 15-20 str.
Metody LCA, SELCA aj. Základní Kočí, Černík popis metody a možnosti jejího využití v rozhodování v OH. Užívané software. Hlavní indikátory dopadů na životní prostředí v OH. Výsledky LCA prováděných v posledních letech. LCA nápojových obalů, LCA směsného KO, aj. např. zahraniční.
Rozsah: 15-20 str.
63
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
13.
14.
Obec, občan, podnikatel
Operátoři
Obecní systémy OH, vztahy obcí, Študent občanů a podnikatelů. Zeroniková Obec – Odpovědnost za zajištění Remer služby na svém území. Realizace zákonem stanovených povinností – minimální standard služby. Rozhodování o způsobu provedení regulované požadavky občanů. Možnosti výkonu služeb – výhody a nevýhody jednotlivých forem. Občan – požadavek na pohodlnost, pravidelnost, kvalitu a ekonomickou přijatelnost služby (průzkumy Markent). Vnímání problematiky životního prostředí, vyvolaná účast v komunitních aktivitách. Lidský faktor. Podnikatel – minimální administrativní zatížení plynoucí z nakládání s KO. Chování podnikatelů v systému obcí (průzkumy Markent). Aktivita nevládních organizací v OH obcí – spolupráce s obecními úřady.
Rozsah: 16-18 str.
Svozové firmy a jejich působnost v podmínkách ČR. Vlastnická struktura operátorů v OH. Nejvýznamnější hybatelé změn v OH (TOP 10). Koncentrace trhu, integrace aktivit – propojení odběratelů a dodavatelů, nárůst komplexnosti služeb. Liberalizace služeb v OH, otevřený trh, ekonomický vstup zahraničního kapitálu, přenos znalostního kapitálu ze zahraničí (know-how, zaměstnanci). Prodej majetku obcí a outsourcing služeb (trend). Optimalizace kapacit, geografická optimalizace. Certifikace poskytovatelů služeb – garance kvality.
Rozsah: 8-10 str.
64
Měchura
SP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčního potenciálu živnostenských odpadů v ČR a jeho uplatnění v praxi“ Zpráva pro závěrečný kontrolní den projektu v roce 2009
15.
16.
17.
18.
Případové studie
Informace Vzdělávání
Přílohy
Rejstříky
Konkrétní vzorová řešení OH obcí, Vrbová regionů. Případové studie Slavík poplatkových systémů - systémy variabilních plateb v závislosti na produkci SKO. Další případové studie ….
Hierarchie informací - informační pyramida. Evidence odpadů a zařízení k nakládání s odpady – základní evidované skutečnosti, software. Agregované informace (informační systémy OH) – ISOH, MŽP, EKO-KOM aj. Statistické informace – ČSÚ, EUROWASTE, OECD. Využití informací k rozhodování – lokální úroveň (obce, živnosti), regionální a ústřední orgány veřejné správy – tvorba politik, strategií, plánů, programů, provozních systémů. Vzdělávání SŠ, VŠ, EVVO, NNO
Havránková
Rozsah: 8-10 str.
Terminologie, Užitečné odkazy, Kotoulová, Adresáře, SW, Seznamy subjektů Kotrčová, Študent
Věcný, Jmenný
editor
CELKOVÝ PŘEDPOKLÁDANÝ ROZSAH navrženo rezerva
65
Rozsah: 30-50 str.
Rozsah: 18-20 str.
Rozsah: 6-8 str.
250 – 350 stran (223 – 306 stran) (27 – 44 stran)