Zpráva předsedy o činnosti Českomoravské myslivecké jednoty, o. s., za volební období 2006 - 2010 Vážení delegáti IV. Sjezdu Českomoravské myslivecké jednoty, vážení hosté, vážení přítomní. Předstupuji před Vás dnes nejen se zprávou o činnosti ČMMJ za předchozí volební období, ale i s několika vlastními úvahami, jakož i s hodnocením některých důležitých rozhodnutí, která z pohledu ČMMJ považuji za klíčová. V mé zprávě nebude chybět ani krátké zamyšlení nad pohledem do naší budoucnosti. Ačkoliv jsem informoval českou mysliveckou veřejnost o aktivitách ČMMJ a svých názorech s určitým předstihem v časopise Myslivost, chci dnes využít možnost spolu s vámi, delegáty IV. sjezdu, podrobněji bilancovat naši činnost za posledních 5 let. Do funkce předsedy Českomoravské myslivecké jednoty jsem byl zvolen poprvé právě před pěti lety. Byla to pro mne nejen významná změna, ale i výzva. Skutečnost, že jsem nastoupil do funkce předsedy ČMMJ po české a evropské myslivecké legendě – panu Prof. Ing. Josefu Hromasovi, CSc., jehož jméno je pro mne i pro ostatní myslivce spojeno s vedením ČMMJ po roce 1989, byla pak zvláště zavazující. Vedení ČMMJ Jsem převzal v době, kdy bylo nutné co nejdříve zastavit stále narůstající ztráty v obchodní společnosti INTERLOV PRAHA, s.r.o., rozhodnout, jak s touto neprosperující obchodní společností ČMMJ naloží. Stejně tak důležité bylo i rozhodnutí, jakým směrem se bude ubírat další vývoj Halali, všeobecné pojišťovny, a.s. Také Myslivecká rada ČMMJ, byla z větší části složena z nových členů, kteří se museli rychle zorientovat v řešené problematice, zapracovat se a vzít na sebe zodpovědnost za budoucí, často i nepopulární rozhodnutí. Prvním z takových rozhodnutí bylo řešení zmíněného ekonomického propadu obchodní společnosti INTERLOV PRAHA, s.r.o. Na základě mandátu od Sboru zástupců ČMMJ dostala tato obchodní společnost roční šanci dokázat svou životaschopnost. Protože se jí to nepodařilo, rozhodli jsme o řízené likvidaci, kterou byly jednou provždy ukončeny neefektivní podnikatelské pokusy - aktivity této obchodní společnosti. V likvidaci byly ztrátové závody INTERLOVU prodány v transparentních dražbách. Hmotný majetek byl rovněž rozprodán a takto získané finanční prostředky byly deponovány na výhodně úročených dlouhodobých účtech, kde jsou připraveny pro další smysluplné využití. INTERLOV se po rozhodnutí o ukončení řízené likvidace, kterou osobně považuji za velice zdařilou, stal pro ČMMJ servisní obchodní společností. V současné době rozvíjí své obchodní aktivity především s nabídkou produktů firmy Hagopur, které již asi znáte jako tzv. pachové ohradníky. Ty nabízí okresním mysliveckým spolkům, mysliveckým sdružením, jednotlivým členům ČMMJ i nemyslivecké veřejnosti. K významným změnám došlo také v pojišťovně Halali když změnila svou filozofii a připravila pro členy ČMMJ bezkonkurenční podmínky mysliveckého pojištění. Proto dnes můžeme garantovat, že na českém trhu v současné době není tak kvalitní pojišťovací produkt s tak širokým spektrem ostatních služeb, a za tak příznivou cenu, jako má naše pojišťovna Halali. Je jen otázkou času, kdy se všichni, kdož se nechali strhnout „lacinými“ lákadly jiných pojišťoven, důkladně seznámí s pojistnými podmínkami našeho pojištění. Jedině pak, a ne až po pojistné události, pochopí výhody, které nám při výkonu práva myslivosti pojistné smlouvy od naší stavovské pojišťovny poskytují.
1
V rámci úkolů, které nám uložil III. sjezd ČMMJ, ale především z důvodu udržení stability většiny okresních mysliveckých spolků a zdokonalení služeb pojišťovny Halali, se podařilo prosadit zvýšení členských příspěvků. Jednalo se o značně nepopulární a proto dlouho odkládané rozhodnutí, které mezi členy ČMMJ vyvolalo mnoho emocí. Většina z nás ale pochopila, že pokud chceme zachovat kvalitní myslivecký servis ze strany OMS přímo v regionech, bylo nutné i toto nepopulární rozhodnutí na Sboru zástupců prosadit. Během předchozích pěti let se nám podařilo významně prohloubit spolupráci se státní správou na všech úrovních. Je potěšující, že naši zástupci pravidelně komunikují se Zemědělským výborem Parlamentu ČR a především s jeho Podvýborem pro včelařství, rybářství a myslivost. Příkladná spolupráce je s řadou ministerstev, především s Ministerstvem zemědělství do jehož gesce spadá myslivost v ČR a většina našich aktivit. Postupně se daří zlepšovat i spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, které zastupuje ČR v mysliveckých otázkách v Evropské komisi. Spolupracujeme i s Ministerstvem pro místní rozvoj, jež podporuje rozvoj venkova. Na zatím nejvyšší úroveň jsme posunuli spolupráci s Lesy ČR, s.p. a Vojenskými lesy a statky, s.p., které byly a jsou stále partnery mnoha mysliveckých akcí a aktivit pořádaných ČMMJ. V podstatě mohu konstatovat, že v posledních pěti letech jak v myslivecké radě ČMMJ, na sekretariátu ČMMJ a OMS ČMMJ, tak především v aktivitách souvisejících s propagací české myslivosti, došlo k mnoha pozitivním změnám, které, dle mého názoru, přispívají ke zlepšení celkového náhledu nejen na ČMMJ, ale i na myslivce jako takové. Samozřejmě, že ne vše se nám podařilo. Nikdo není dokonalý, ale především ne vždy je vše tak jednoduché, jak se zdá z prvního pohledu. Předseda ČMMJ ani myslivecká rada ČMMJ většinou nemohou ze dne na den změnit něco, co se vymyslí někdy při jednání, jindy třeba i při sklence dobrého vína na lovecké chatě. Vše má své vazby, souvislosti a postupy. Já sám jsem si jako předseda Zemědělského výboru PSP, či jako ministr zemědělství, neuvědomoval mnoho souvislostí a vzájemných vazeb, které mi postupně docházely až když jsem se s nimi setkal jako předseda ČMMJ. Problémy známe, víme, jak by bylo možné je řešit. Víme však také, co všechno je v současnosti velice těžké změnit či upravit. Právě proto však má ČMMJ předsedu ČMMJ, mysliveckou radu a sekretariát ČMMJ, aby v zájmu členů našeho občanského sdružení jednali na nejvyšších úrovních a vyjednali nám co nejlepší podmínky pro realizaci záměrů a cílů ČMMJ. Přesvědčili jsme se na mnoha případech, že se to nepovede hned napoprvé. Pokud se ale nenecháme odradit a budeme i nadále důsledně hledat cesty, jak prosazovat zájmy svých členů, musí se nám celá řada věcí podařit. Co si myslím, že se rozhodně nepodařilo a v nejbližší době ani nepodaří změnit, je „názorová malost“ některých našich oponentů, kteří se soustavně pokoušejí snižovat a zpochybňovat význam, roli a jednotnost ČMMJ. Naši významní předci, kteří před téměř devadesáti lety zakládali Československou mysliveckou jednotu, měli jeden hlavní cíl – sjednotit jednotlivé myslivecké a kynologické spolky, aby se jim snáze dařilo jednotně prosazovat své názory a tím ovlivňovat budoucí vývoj české myslivosti. To nám všem dnes dává právo být hrdí, na naše tradice, na naši myslivost a kynologii i na naše postavení v očích státních úřadů. Co by nás ale mělo varovat, je určitý odklon řady českých myslivců od klasických mysliveckých hodnot, především od soudržnosti a kolegiality. To jako myslivci často pociťujeme nejen přímo v mysliveckých sdruženích, ale i v jiných oblastech naší spolkové
2
činnosti. Česká myslivost byla vždy založena na spolupráci, na přátelském setkávání myslivců při kolektivních akcích. Dnes se mnohem více prosazuje individualismus, despekt z autorit, odborných znalostí a zkušeností. Kde však je pomyslná hranice, od níž je blíže k ohrožení hodnot, které jsme ve sdruženích dlouhá léta tvořili a budovali. Na druhé straně se totiž i mezi myslivci začíná mnohem více uplatňovat nejprve sobeckost, po ní závist a často i zášť. Podle mého odhadu devadesát procent problémů v myslivosti dělají myslivci sami sobě. Osobně například nedovedu pochopit, jak uvažují ti uživatelé honiteb, kteří odmítají vzít „mezi sebe na zkušenou“ mladé členy, adepty a absolventy lesnických škol. Ti totiž, ačkoliv jsou plni elánu, nemají myslivost kde vykonávat. Když od někoho uslyším takové argumenty, jako že “nebude dost podílek zvěřiny“ nebo „to jsou ti mladí, celí žhaví na ránu“ nebo že „mladí mají novopečené názory“, okamžitě chápu, že mám před sebou myslivce, který si doslova nevidí na špičku nosu. A takových našich členů bohužel v mysliveckých sdruženích nemáme málo. Pak se ale nedivme, že průměrný věk dosahuje v mysliveckých sdruženích přes šedesát let ! Je načase si položit otázky kdo bude za pár let plnit plán lovu v holé zvěři, lovit přemnožené divočáky a predátory? Kdo bude v budoucnu nositelem a pokračovatelem tradic české myslivosti ? Co mne také velice mrzí, je rostoucí nezájem o všeobecné myslivecké „dění“ a narůstající neinformovanost. Řada myslivců je doslova zahleděna do sebe, je přesvědčena o tom, že za ně jejich vlastní problémy vyřeší někdo jiný. Je i mnoho těch, které doslova nezajímá nic, co se děje za hranicemi jejich honiteb. Je hrozně jednoduché hubovat, kritizovat poměry a přitom ustrnout na znalostech, které jsme získali před řadou let v mysliveckém kurzu. Jen tak je možné, že se neustále setkáváme s názory, které byly zastaralé již na konci minulého století. Jak je například možné, že se většina členů ČMMJ dozvěděla o zvýšení členského příspěvku až když na podzim roku 2009 přišli na OMS uhradit členský příspěvek s pojištěním ? Vždyť téměř dva předchozí roky probíhala podrobná informační kampaň na internetových stránkách ČMMJ, v časopise Myslivost, na Sborech zástupců ČMMJ, na aktivech předsedů a jednatelů ČMMJ, na okresních mysliveckých sněmech, na internetových stránkách OMS nebo i ve zpravodajích OMS ! Chápu, že nám všem volného času v dnešní hektické době stále ubývá, ale pokud chci něco jako myslivec dělat a myslivost je vysoce odborné hospodaření v přírodě, musím se o to v prvé řadě začít aktivně zajímat. Po nástupu nové MR ČMMJ bylo jedním z našich hlavních cílů zlepšení pozitivního pohledu na myslivost ze strany nemyslivecké veřejnosti. Zcela zásadní obrat přišel po nástupu Ing. Kostečky na místo jednatele ČMMJ. Po poměrně komplikovaných vyjednáváních se mu ve spolupráci s jeho kolegy podařilo prosadit na obrazovky České televize odborně naučný seriál Tisíc let české myslivosti. Ten zaznamenal značný ohlas u diváků, je vysílán již třetím rokem, má skoro padesát dílů a pro neutuchající zájem ze strany diváků i mnoho pravidelných opakování. Díky tomuto nápadu a jeho obsahu se náš seriál stal doslova vlajkovou lodí mediálních prezentací ČMMJ. Pravidelné diváky si získal i další oblíbený myslivecký pořad Myslivecký rok, vysílaný na Public TV, kde diváky s koloběhem života v přírodě každých čtrnáct dní seznamuje známý autor příběhů o přírodě, pan Václav Chaloupek. Zmíněné televizní pořady představují v celé šíři a náročnosti jednotlivé aktivity myslivců, o nichž většinou nemyslivecká veřejnost nemá ani tušení. Věřím, že pokud se nám v budoucnu podaří zajistit dostatečné množství finančních prostředků (a ty jsou poměrně značné) na tvorbu těchto nebo podobných pořadů, budeme mít v rukou skvělý nástroj, jak představovat veřejnosti českou myslivost a její prospěšnost v tomto státě. Pokud pomineme „krvavé“ zprávy o nešťastných událostech, či odsouzeníhodných excesech některých rádoby myslivců, jistě mnozí z nás zaznamenali i časté pozitivní informace o českých myslivcích a myslivosti v médiích. Pokud pronikneme do jejich statistických údajů, tak za posledních pět let tvořily
3
pozitivní informace o mysliveckých aktivitách více než čtyři pětiny všech zpráv. K tomu významně přispěla nejen ČMMJ jako celek, ale i většina OMS. Věřím, že takto nastavená cesta bude postupně zlepšovat celkový obraz ČMMJ v očích nemyslivecké veřejnosti. Je však i mnoho kulturních a společenských akcí, které ČMMJ a OMS ČMMJ tradičně pořádají nebo spolupořádají nejen pro své členy, ale i pro nemysliveckou veřejnost. Jejich přípravě jsme každoročně věnovali mnoho energie, ať již jde o myslivecké plesy, myslivecké výstavy, přehlídky trofejí ulovené zvěře, myslivecké dny, soutěže pro děti, akce kynologické, sokolnické, trubačské nebo střelecké aj. akce. Nesmíme zapomenout, že i právě při těchto dochází k plošné prezentaci myslivosti pro širokou veřejnost. Další nesmírně důležitou oblastí našich aktivit je spolupráce při přípravě a připomínkování zákonů úzce souvisejících. s naší činností. Toto se netýká jen zákona o myslivosti, ale i zákona o ochraně přírody a krajiny, veterinárního zákona, zákona o lesích, zákona na ochranu zvířat proti týrání, zákona o zbraních a střelivu a dalších. Odborně nepodložený tlak na otevření zákona o myslivosti je všeobecně známý. Při takovém otevření zákona o myslivosti (nejdříve po roce 2013) by se mělo řešit zjednodušení tvorby honiteb a nesnižovat minimální výměru pod 500 ha ! Určitě by se měl přehodnotit i současný způsob projednávání Národního lesnického programu. Plán lovu by zcela jistě stačilo odvodit z pětiletého průměru lovu, v případě škod pak plány navýšit, v případě poklesu populace vybraného druhu zvěře, plány snížit. Zcela zásadně by měly být zrušeny tzv. Normované stavy zvěře, stanovené definitivním číslem. Normovaný stav u všech druhů, by měl být stav, který určí držitel honitby - tedy vlastník pozemků, popř. po dohodě s uživatelem honitby. U šelem, dravců, krtků, žížal, much apod. také nikdo neurčuje, kolik jich má na našich pozemcích být. V neposlední řadě by se státní správa měla snažit získat zpět některé ze svých dřívějších kompetencí. Další z důležitých aktivit ČMMJ je servis a práce ve prospěch našich členů. Naopak každý člen ČMMJ, kterému je takový servis ze strany ČMMJ poskytován, by si měl uvědomit, že je součástí velké skupiny lidí, která má svou hrdost a stavovskou čest. Podle toho by také měl jednat. Uvědomit si, že špatné a myslivce nedůstojné chování či jednání vrhá u široké myslivecké veřejnosti špatné světlo nejen na každého z nás, ale i na ČMMJ. Jinými slovy, v očích nemyslivců tak může mnohdy i sebemenší prohřešek, zejména pokud se ho uchopí média, na dlouhou dobu znevážit práci celé ČMMJ. Etika a slušné chování k přírodě i spoluobčanům, by proto pro každého z nás měla být samozřejmostí, stejně jako celoživotní vzdělávání a odborná úroveň myslivce. Myslivec by se proto neměl jen hrdě hlásit ke své příslušnosti, ale především být zodpovědný za své činy. Pokud se někdo rozhodne z ČMMJ odejít, většinou proto má své, nezřídkakdy osobní důvody. Málokdy se jedná o jediný důvod. Je-li důvodů více, bývá nesnadné označit jeden za závažnější než druhý. Určitě se ale shodneme na tom, že obecným důvodem většiny odchodů a přechodů je nespokojenost. Snadno vyvedu z omylu každého kdo tvrdí, že hlavním důvodem odchodu našich členů je např. jejich špatná ekonomická situace apod. Věřte, není tomu tak. Důvody k odchodům se vždy navzájem prolínaly. Bohužel jsme zatím nebyli schopni přijmout dostatečně účinná opatření proti této vlně odchodů, která podle mého názoru vznikla na základě velmi dobře cílených dezinformací směřujících proti výši členského příspěvku ČMMJ po jeho zvýšení a současně propagujících produkty pojišťoven konkurujících Halali, všeobecné pojišťovně, a. s. Připočteme-li jako jeden z dalších důvodů
4
nepřesné či vysloveně zkreslované informace o nevýhodách, které s sebou členství v ČMMJ přináší, je zde další důvod k nespokojenosti. Jakmile tyto tři skutečnosti pronikly do vědomí myslivecké veřejnosti, nebylo ze strany třetích osob nic jednoduššího než vystoupit s lacinou kritikou všeho co papír unese a členové ČMMJ, kteří svůj vztah k myslivosti i ČMMJ dokáží měřit jen přes své peněženky, aniž by se alespoň na chvíli pokusili logicky přemýšlet, odcházejí. Ale už se i vracejí ! Zní to paradoxně, ale mnoho z těchto našich bývalých kolegů až po svém odchodu z ČMMJ zjistilo, že obchodní podmínky ostatních pojišťoven v sobě skrývají mnohá úskalí. Nebo to, že oč vydají více na ročním členském příspěvku, dostanou členové ČMMJ zpět slevami pro členy na akcích pořádaných ČMMJ. Přitom jsem se vůbec nezmínil o tom, že tito naši bývalí kolegové většinou vůbec netuší, kdo za ně mluví a nevědí, co ten někdo ze všech svých proklamací dokáže realizovat. Zatím vidíme zcela jasně snahu nabourat naši jednotu a tím i sílu ČMMJ, která je mimo jiné ukryta i v počtu našich členů. Jsem toho názoru, že pokud někdo má zájem myslivosti v naší republice skutečně pomoci a nesleduje jen své sektářské, majetkové, společenské nebo jiné podobné ambice, má možnost a vždycky ji měl, přijít, uplatnit své nápady, obhájit je nebo se o to v ČMMJ alespoň pokusit. Opustit ČMMJ bez jistoty, co se mnou bude dál a co bude dál s naší myslivostí, to udělá jen člověk neprozíravý nebo nezkušený, či doslova dezinformovaný. Nedílnou součástí aktivit ČMMJ je a mělo by i nadále zůstat, získávání nových mladých členů. Může se tak dít především podporou akcí zaměřených na děti a mládež, jako jsou myslivecké kroužky, soutěž „Zlatá srnčí trofej“, celostátní přebor ve vzduchovce, soustředění mladých střeleckých talentů a jakékoliv další akce, které dokáží děti a mládež zaujmout a motivovat. Stárnutí naší členské základny se těžko ubráníme. Jde o demografický a celospolečenský jev, který doprovází většinu zájmově zaměřených organizací. Je to stav, kterým prošla a prochází celá západní Evropa a jehož jsme i my dnes svědky. ČMMJ může mladým lidem nabídnout vyžití ve střelectví, kynologii, sokolnictví a v celé řadě dalších aktivit s myslivostí souvisejících. Hlavním problémem však je, co jim nabídnou nemůže - a to je členství v mysliveckých sdruženích. Jak zapojit mladé lidi do aktivního výkonu práva myslivosti, nad tím musí vzít rozum do hrsti všichni zástupci vlastníků a nájemců honiteb, kteří by si měli uvědomit, že oni sami také kdysi začínali. Přestože všichni máte k dispozici podrobný rozbor plnění usnesení III. sjezdu ČMMJ, rád bych zdůraznil naše hlavní směry činnosti a aktivity v předchozím období. Na úseku kulturně-propagačním, který je považován za jeden z nejvýznamnějších v rámci aktivit ČMMJ, bylo s jistotou splněno mnohem více, než jsme si často předsevzali. V rámci výchovy a vzdělávání byly úkoly v této oblasti plněny prostřednictvím okresních mysliveckých spolků ČMMJ, klubů ČMMJ, dobrovolných pracovníků, členů i nečlenů ČMMJ a také časopisu Myslivost, kde byli členové ČMMJ seznamováni s historií a tradicemi myslivecké organizace. Dále jsou k této činnosti zaměřeny doprovodné programy na výstavách, odborné přednášky, soutěže, kvizy, ukázky kynologické, sokolnické apod. Mimo jiné významnou událostí bylo (v r. 2008 ) uspořádání akcí k 85. výročí založení Československé myslivecké jednoty - jednotné myslivecké organizace. Tato akce byla součástí výstavy Silva Regina v Brně a pak následně bylo výročí prezentováno na výstavách Natura Viva a Země živitelka.
5
Při působení zejména na nemysliveckou veřejnost byly využívány všechny dostupné prostředky jako jsou komentáře k různým událostem v televizi a rozhlasu, účast v mysliveckých rozhlasových pořadech, besedy, ukázky a pořady při výstavách střeleckých, kynologických, sokolnických akcích, při vystoupení mysliveckých trubačů apod. Významnou roli v tomto sehrává organizování mysliveckých plesů na všech úrovních od mysliveckých sdružení, okresních mysliveckých spolků až po reprezentační myslivecký ples, který organizuje sekretariát ČMMJ. Tento ples je pořádán již tradičně v Národním domě na Vinohradech a je veřejností velmi kladně hodnocen. V roce 2006 byl kulturně-propagační komisí připraven „Mediální projekt ČMMJ“, který obsahoval jako základ práce spolupráci s medií a aktivizaci myslivců. Zahrnoval tiskové konference, tiskové zprávy, využívání osobností hlásících se k myslivosti, rozhlas a televizi, osobní práci s novináři atd. Jak již jsem zmínil, nejvíce se v této oblasti podařilo prosadit v České televizi pořad „Tisíc let myslivosti“ a v TV Public pořad „Myslivcův rok“. Aktivita při propagaci června-měsíce myslivosti se postupně zvyšuje, a to i díky tomu, že se daří vyrábět stále více propagačních materiálů. V této oblasti významnou úlohu sehrávají Národní myslivecké slavnosti na Ohradě pořádané od roku 2002. V rámci slavností se již tradičně předávají myslivecká vyznamenání a ocenění, která uděluje nebo propůjčuje Myslivecká rada ČMMJ. Celý tento akt je ze strany myslivecké i nemyslivecké veřejnosti velmi kladně hodnocen. Součástí Mysliveckých slavností je mnoho doprovodných programů. Každý rok je součástí hlavního programu Mistrovství republiky ve vábení jelenů. V roce 2008 byla ČMMJ pověřena organizováním mistrovství Evropy ve vábení jelenů a současně proběhla na Hluboké n/Vlt. Mezinárodní soutěž mysliveckých trubačů, která je každý druhý rok mezinárodní. Až na výjimky pokračovala spolupráce s mysliveckými organizacemi na velmi dobré úrovni. Tak tomu bylo zejména při výstavách Natura Viva, Země živitelka a také Silva Regina. Spolupracovali jsme ale i s ostatními organizacemi, a to s Českým rybářským svazem, Českým svazem včelařů, Českým zahrádkářským svaze a Českým svazem chovatelů. Na velmi vysoké úrovni byla spolupráce s Ministerstvem zemědělství, Lesy ČR, s.p, Vojenskými lesy a statky, s.p a mnoha a mnoha dalšími partnery, o čemž se ještě podrobněji zmíním. V mezinárodní oblasti jsme spolupracovali s CIC, FACE a IAF. O dobré spolupráci s národními svazy ostatních zemí svědčí (v r.2009) účast ČMMJ na výstavách : únor – Dortmund, duben-Mnichov, Plovdiv a Varšava a zapojení jihočeských okresních mysliveckých spolků do příhraniční spolupráce s Bavorským mysliveckým svazem. Nutno vyzvednout, že v domácím prostředí se ve dnech 24.-30.5.2009 konala Mezinárodní výstava Natura Viva 2009 v Lysé nad Labem Na výstavě byly prezentovány všechny hlavní činnosti ČMMJ a práce všech klubů ČMMJ, jejichž práce se v tomto období výrazně zlepšila a pomáhá při propagaci ČMMJ. K dobré úrovni výstavy přispěly expozice zahraničních účastníků (Polsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Slovensko, Slovinsko). Samozřejmě pro mysliveckou veřejnost byla nejzajímavější národní a mezinárodní přehlídka trofejí v nově postavené dřevostavbě. Této výstavy se zúčastnilo přes 70.000 návštěvníků. Nelze opomenout ani účast ČMMJ na „Světové výstavě vývoje lovectví a myslivosti“ koncem března 2010 v Brně. Zde ČMMJ mimo vlastní prezentace přispěla výstavou díla malíře Jiřího Židlického a u nás největší prezentací kynologických klubů.
6
I nadále byla věnována zvýšená pozornost práci s mládeží. Ta byla hlavně soustředěna na národní kolo soutěže o „Zlatou srnčí trofej“, výtvarnou soutěž „Mé toulky za zvěří“ a zajištění výroby materiálů a potřeb. Národní finále o „Zlatou srnčí trofej“, se konala postupně v Jizbici pod Blaníkem, Šluknově, Lopeníku, Plané nad Lužnicí a na Pískách u Křivoklátu. Je důležité vyzvednout, že se na zajišťování všech těchto akcí významně podílely místně příslušné okresní myslivecké spolky. U příležitosti 40. výročí trvání soutěže bylo v letošním roce uspořádáno setkání vedoucích, kteří v průběhu let tábory ČMMJ zajišťovali. V roce 2010 byla kulturně-propagační komisí zpracována Koncepce práce s mládeží, kterou Myslivecká rady ČMMJ schválila dne 10. září 2010. V rámci tvorby této koncepce probíhala i příprava setkání vedoucích kroužků v Olomouci a Plzni, kde byl návrh Koncepce práce s mládeží konzultován. Připomínky vedoucích kroužků pak byly využity při tvorbě koncepce. Podle potřeb a požadavků byla v rámci celého období zajišťována činnost a propagace jednotlivých klubů ČMMJ. Činnost přestal vyvíjet Klub informatiků. Nově byl založen Klub autorů a jeho předsedou se stal PhDr. Oldřich Koudelka. Další nový klub, jež by rád existoval pod záštitou ČMMJ, je Klub vábičů. Tolik jen krátce k činnosti klubů ČMMJ: Dalším důležitým úsekem aktivit ČMMJ je úsek myslivecký. Myslivecká komise ČMMJ průběžně sledovala především legislativní otázky týkající se výkonu práva myslivosti. Ve volebním období se to týkalo především veterinárních předpisů zavádějících do praxe „proškolené osoby“. Ve spolupráci se státní veterinární správou proběhly školení na území celé ČR. Vše probíhalo ve spolupráci s OMS, bohužel však hlavní školení probíhalo pod taktovkou Veterinární univerzity v Brně. Ve vztahu k otevření zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je hájen konzistentní názor, že otevření tohoto zákona by v součastném politickém klimatu mělo na širokou mysliveckou veřejnost spíše negativní dopad. Z tohoto důvodu byl shromážděn na výzvu ČMMJ rozsáhlý materiál, který deklaruje toto stanovisko jako stanovisko držitelů a uživatelů honiteb. Aktuální připravovaná změna vyhlášky č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě, se konzultuje s Ministerstvem zemědělství. V roce 2009 se podařilo zamezit většímu omezení myslivosti při novele zákona č 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Při podpoře ochrany životního prostředí, vstupuje ČMMJ do správních řízení ve kterých hájí celospolečenské myslivecké zájmy stejně jako zájmy myslivců v lokalitách, kterých se toto dotýká. ČMMJ průběžně sleduje a připomínkuje průběhy mezinárodních a evropských programů ochrany přírody, včetně možných vyhlášení nových chráněných území včetně národních parků. Při novele Trestního zákoníku bohužel došlo k neakceptování zásadních připomínek ČMMJ a současné znění zákona znesnadňuje boj proti pytláctví. ČMMJ spolupracovala s Ministerstvem zemědělství a Policií ČR při přípravě Ceníku neoprávněně přivlastněné zvěře. ČMMJ se opakovaně zasazovala o obnovení kontaktního norování. Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která by kontaktní norování umožnila, byla přijata jak v dolní, tak i horní komoře Parlamentu ČR. Novelu bohužel nepodepsal pan prezident Klaus. Novela zákona o týrání zvířat tedy tuto možnost neumožňuje.
7
Myslivecká komise ČMMJ rovněž trvale sleduje a vyhodnocuje plnění plánu lovu prostřednictvím chovatelských přehlídek. Na okresní myslivecké spolky byl v roce 2010 distribuován program na hodnocení trofejí z rozpočtu ČMMJ. Jako podnět ke zlepšení činnosti v této oblasti byla vypracována brožura „Chovatelské přehlídky – Metodika“, která byla prostřednictvím časopisu Myslivost distribuována široké myslivecké veřejnosti. ČMMJ vede z pověření Ministerstva zemědělství evidenci význačných trofejí. Zástupci myslivecké komise ČMMJ jsou členy ústřední hodnotitelské komise. ČMMJ tradičně organizuje mezinárodní výstavy trofejí NATURA VIVA 2009 s hojnou návštěvností. Myslivecká komise ČMMJ aktivně sleduje a metodicky se snaží usměrňovat chov černé zvěře, bohužel bez výrazných výsledků. Určitým dílčím pozitivem je od roku 2010 podpora výstavby a aplikace lapáků na černou zvěř podporované Ministerstvem zemědělství dotačním titulem v rámci podpory vybraných činností mysliveckého hospodaření. Aktivně též sleduje a metodicky podporuje ostatní spárkatou zvěř s prováděním návrhů možných řešení pro zlepšení jejich věkové struktury a zlepšování podmínek pro jejich chov, vyhledáváním pozitivních příkladů v této problematice (např. informace o oblastech chovu spárkaté zvěře, výsledky chovu Vojenských lesů a statků, s.p.), včetně poukazování na negativa (např. oslabení pozice státní správy myslivosti při kontrole plnění plánů lovu). Podpora drobné zvěře s prováděním návrhů možných řešení pro udržení a případné zlepšení jejich současných početních stavů je zajišťována rozšiřováním dotačních titulů v rámci vybraných činností mysliveckého hospodaření, kde došlo k významnému zjednodušení při čerpání dotací na myslivecká políčka a rozšíření dotace ohledně komorování koroptví, koroptvích bud a budek pro kachny. Zároveň je k dispozici nový dotační titul na pasti určené k odchytu nepůvodních druhů predátorů. Tyto dotační tituly byly uvedeny do praxe na základě návrhů členů myslivecké a ekologické komise ČMMJ. Na úsek myslivecký navazuje úsek ekologický: Ekologická komise ČMMJ na svých jednáních pravidelně projednává problematiku myslivosti a chovu zvěře ve vztahu k ochraně a tvorbě životního prostředí. Pravidelným tématem je i problematika škod zvěří a škod na zvěři. Zvýšená pozornost byla v uplynulém období věnována především možnostem zlepšování potravní nabídky a také problematice dopravy. Vznikl materiál, který má za účel upozornit řidiče na možnosti nejčastějších krizových situací v krajině a v časových obdobích. Tento materiál je postoupen Ministerstvu dopravy. Ekologická komise ČMMJ aktivně vstoupila do projednávání agroenvironmentálních dotačních titulů na období 2007-2013. Ministerstva zemědělství a životního prostředí několik návrhů ekologické komise ČMMJ do dotačních titulů zařadila. Možnosti čerpání dotací na zlepšování životního prostředí pro zvěř jsou pravidelně projednávány a možnosti jejich čerpání jsou zveřejňovány. Harmonizace soužití všech druhů naší zvěře a jejich životního prostředí není v součastných podmínkách možná. Ekologická komise ČMMJ však vyhledává příklady této harmonizace a informuje myslivce, jakým způsobem bylo dosaženo dobrých výsledků v této části myslivecké činnosti. Neméně důležitým článkem aktivit ČMMJ je úsek střelectví:
8
Veškeré aktivity jsou pod přímým dohledem Střelecké komise ČMMJ. Dle potřeb spolupracuje Střelecká komise ČMMJ i s Ministerstvem vnitra a Policejním prezidiem, a to především při novelizaci zákona o zbraních a střelivu a příslušných vyhlášek, včetně jejich zavádění do praxe. V roce 2006 byl vydán novelizovaný střelecký řád. V roce 2009 Ing.Čech, předseda SK a člen technické komise FITASC, přeložil mezinárodní pravidla FITASC pro Loveckou kombinovanou střelbu. Na jejich základě Sbor zástupců ČMMJ schválil dodatek Střeleckého řádu č. 1/2009, platný od 1.1.2010. Zpětně, po ME v Itálii, byly ze strany ČMMJ předloženy návrhy na změny ve výše jmenovaných pravidlech FITASC. Téměř všechny tyto návrhy byly přijaty do mezinárodních pravidel. ČMMJ ve spolupráci s OMS každoročně organizují celostátní přebory v kulovém čtyřboji malorážkou a kulovnicí, loveckém kole, baterii, loveckém desetiboji, loveckém parkúru a nově od roku 2010 i v lovecké kombinaci. Pravidelně v dvouletém intervalu se koná česko-slovenský přebor v loveckém desetiboji za aktivní účasti střelců obou zemí. Desetiboj střídavě zajišťuje ČMMJ a Slovenský poĺovnícky zväz . V roce 2007 se desetiboj uskutečnil na Slovensku a v roce 2009 u nás v Jičíně. Nejvýznamnější střeleckou akcí v prošlém období bylo v roce 2006 Mistrovství Evropy v lovecké kombinované střelbě, které se uskutečnilo na střelnici Hvězda Kotojedy v Kroměříži. Tato soutěž byla jako akce ČMMJ vyhodnocena jako velice reprezentativní. Naše družstvo při ní patřilo k favoritům. To se potvrdilo, když v kombinaci brokové a kulové střelby, nejdůležitějším závodě konaném v rámci této soutěže, naše družstvo obsadilo druhé místo. Soutěž samotná byla vysoce kvalitní. Celou akci však bohužel doprovázely problémy týkající se ekonomiky tohoto podniku. Výsledky střeleckého družstva ČMMJ byly reprezentativní i v následujících letech. V roce 2008 se toto družstvo poprvé pod vedením Ing. Antonína Čecha zúčastnilo mistrovství Evropy v lovecké kombinované střelbě v Polsku. Družstvo obsadilo první místo v nejdůležitějším závodě konaném v rámci této soutěže, kterým je kombinace brokové a kulové střelby. V závodech družstev v kulové střelbě obsadilo naše družstvo druhé místo a v brokových disciplínách třetí místo. Tím se naši střelci stali nejúspěšnějším družstvem celého mistrovství Evropy. V jednotlivcích přivezla reprezentace další 4 medaile. V roce 2009 se konalo mistrovství Evropy v Itálii. Zde naše družstvo obsadilo druhé místo, a to opět v nejdůležitějším závodě konaném v rámci této soutěže, což je kombinace brokové a kulové střelby. V závodech družstev v brokových disciplínách obsadilo shodně druhou příčku. V jednotlivcích přivezla reprezentace další 2 medaile. Poslední mistrovství Evropy ve Slovinském Mariboru opět přineslo úspěch naší reprezentaci. Družstvo dovezlo v kombinaci a brokové střelbě stříbrné medaile a v kulové střelbě bronz. Největším úspěchem však byl zisk prvního titulu absolutního mistra Evropy v kombinaci pro Pavla Zázvorku, který v brocích přidal ještě stříbrnou příčku. Kolegové a kolegyně, nedílnou součástí myslivosti je lovecká kynologie. Činnost ČMMJ na kynologickém úseku proto patří k nejrozsáhlejším a velmi významným aktivitám ČMMJ: Jedním z nejdůležitějších úkolů na úseku kynologie plynoucím z usnesení III. sjezdu ČMMJ, bylo novelizovat zkušební řády pro získání lovecké upotřebitelnosti psů. S účinností od 1. 1. 2008 byly proto nové Zkušební řády vydány. Přestože ty jsou již v souladu s ostatními platnými právními předpisy a neobsahují žádné zásadní chyby, jsou ze strany řady
9
vůdců zřejmě příliš revoluční. Objevují se ale i problémy s jejich jednotným výkladem. Jak jinak si vysvětlit, že se jim relativně velký počet kynologů dokázal přizpůsobit jen se značnými obtížemi? Důsledkem uvedených skutečnosti je, že pro neustálé připomínky ze strany kynologů bylo nakonec Sborem zástupců ČMMJ uloženo tyto zkušební řády v budoucnu opět novelizovat. Jak je patrné z přehledu kynologických akcí v jednotlivých letech, je jasné, že jak pestrá, tak i početná skladba zkoušek, je zatím pro potřeby splnění lovecké upotřebitelnosti dostačující. V rámci ČR proto dnes mají všichni zájemci možnost splnit podmínky lovecké upotřebitelnosti svých psů. Dalším naším úkolem bylo zabezpečit dostatečné počty kynologických rozhodčích. Zkoušky rozhodčích na rozšíření aprobací i zkoušky čekatelů byly každoročně pořádány v dostatečném počtu. Seznamy rozhodčích a čekatelů jsou pro potřeby okresních mysliveckých spolků se všemi dalšími nezbytnými údaji k dispozici na našich webových stránkách. Spolupráce mezi Českomoravskou kynologickou jednotou a příslušnými Okresními mysliveckými spolky ČMMJ při zajištění vrcholných akcí byla na vysoké úrovni. Všechny Okresní myslivecké spolky, které byly v uplynulých pěti letech pověřeny pořádáním vrcholných kynologických akcí, splnily svůj úkol se ctí. Především akce jako Memoriál Richarda Knolla, Memoriál Karla Podhájského a Memoriál Mileny Štěrbové, byly velice pečlivě a odpovědně zajištěny. Českomoravská kynologická jednota je garantem těchto zkoušek, vzhledem k zadávaným titulům z výkonu. Jak jsem se již v úvodu zmínil, aktivní podíl ČMMJ na legislativním procesu je pro ČMMJ jedním z nejvýznamnějších prostředků, jak dosáhnout vytvoření lepších podmínek nejen pro výkon práva myslivosti, ale i zajištění lepší budoucnosti české myslivosti jako takové. Tento úkol náležel organizačně-právnímu úseku, a to vedle řady úkolů dalších, kterým jsme na tomto úseku museli věnovat pozornost. V rámci připomínkového řízení se ČMMJ prostřednictvím sekretariátu ČMMJ v uplynulých pěti letech vyjadřovala, a to i opakovaně, k celé řadě návrhů obecně závazných právních předpisů, především pak těch, které měly nebo mohly mít dopad na naši činnost. Mezi nejvýznamnější patřily novely zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o zbraních a střelivu, zákona na ochranu zvířat proti týrání, veterinárního zákona, nový trestní zákoník, aj. Zatímco v některých případech jsme byli vcelku úspěšní, sebekriticky je nutno říci, že v řadě případů ČMMJ nebyla schopna získat včas připomínky k projednávaným návrhům obecně závazných právních předpisů. A to jak od vyzvaných členů organizačně-právní komise, tak členů Myslivecké rady ČMMJ. Většinou tomu tak bylo pro krátkost termínu k zaslání připomínek stanoveného předkladatelem. Naopak v jiných případech, kdy se ČMMJ podařilo připomínky včas zpracovat a odeslat, k nim předkládající orgán nepřihlédl. Například k tomu došlo v trestním zákoníku u paragrafu o trestném činu pytláctví. Bohužel došlo i k několika případům, kdy ČMMJ k připomínkám vůbec neobdržela i dosti zásadní návrhy nových obecně závazných právních předpisů. Mezi vnitřní předpisy ČMMJ, k nimž se organizačně-právní úsek vyjadřoval, patřily i vnitřní předpisy předkládané kluby ČMMJ. Naposledy se jednalo o Statut Klubu vábičů ČMMJ, jehož schválení mysliveckou radou ČMMJ bylo jednou ze základních podmínek pro
10
zahájení činnosti tohoto klubu ČMMJ. Dále tento úsek průběžně rovněž průběžně pomáhal několika obchodním společnostem ČMMJ. Pokud se jedná o metodickou pomoc mysliveckým sdružením, je třeba zmínit, že tento náš úsek pro myslivecká sdružení vypracoval vzor nových stanov a okresním mysliveckým spolkům dodal vzor pro uzavírání tzv. smluv o součinnosti mezi OMS a mysliveckým sdružením. Organizačně-právní úsek zpracoval návrh na změnu stanov ČMMJ, kterou Sbor zástupců ČMMJ schválil již v roce 2007. Dále se intenzivně podílel i na přípravě dnešního IV. sjezdu ČMMJ tím, že připravil návrh nového volebního řádu i nového jednacího a hlasovacího řádu. Od roku 2009 pak byla v úzké součinnosti s organizačně-právním i ekonomickým úsekem přijímána jednotlivá opatření k tomu, aby dnešní sjezd řádně proběhl. Po ustavení přípravné komise a schválení Harmonogramu přípravy IV. sjezdu následoval v červnu loňského roku Sbor zástupců ČMMJ, který uložil všem okresním mysliveckých spolkům jako organizačním jednotkám ČMMJ závazné termíny jednotlivých akcí. Podle harmonogramu byli již v listopadu 2009 proškoleni jednatelé okresních mysliveckých spolků, což bylo nezbytné k tomu, aby o okresní (volební) sněmy řádně a včas splnily jeden ze svých hlavních úkolů - včas zajistit dostatečně široký výběr kvalitních kandidátů. Veškeré předchozí aktivity ČMMJ, s nimiž jsem Vás zatím seznámil, by nebylo možné uskutečnit bez kvalitní práce našeho ekonomického úseku. Žijeme v tržním hospodářství, kdy vytvořit podmínky pro činnost nevládní organizace jakou je ČMMJ, není vůbec jednoduché. Ekonomická komise a především sekretariát ČMMJ, resp. jeho provozní oddělení, musely o to více sledovat finanční toky našich prostředků a operativně reagovat na vznikající situace. Pokud byly zjištěny zárodky problémů na úseku našich financí, musely je oba tyto subjekty rychle a správně definovat, odhadnout jejich rozsah a podle toho navrhovat správná řešení. Není žádným tajemstvím, že příjmy z přerozdělování členských příspěvků ČMMJ netvoří ani jednu třetinu rozpočtu ČMMJ. O to více jsou naše další aktivity, ale i budoucnost, závislé na stabilitě příjmů od našich obchodních společností, na dotační politice státu i na finanční podpoře našich donátorů, partnerů a sponzorů. Právě obchodní společnosti si ČMMJ založila za účelem zajištění pravidelných a dlouhodobých příjmů nezbytných pro naše fungování. Tohoto cíle se nám však v uplynulých letech podařilo dosáhnout jen zčásti a za často dosti vypjatých okolností. Na vině bohužel nebyly vždy jen důsledky vývoje české tržní ekonomiky, či demografický vývoj naší členské základny. Ověřili jsme si, jaké důsledky pro nás mohou mít nedostatky v personální práci. Neměli jsme připravenu náhradu za jednatele INTERLOVU, když abdikoval na svou funkci. V kritickém období pro INTERLOV PRAHA, s.r.o., jsme nebyli schopni získat vhodného manažera, což uspíšilo vstup této obchodní společnosti do likvidace. Důležité však dnes je, že o těchto rezervách v naší práci již víme. Bude na nové myslivecké radě, aby dokázala předejít problémům, které jsme nakonec museli všichni společně řešit. Pokud by tento náš výkonný orgán v budoucnosti jen pasivně přihlížel tomu, co se v obchodních společnostech děje a čekal jak to dopadne, perspektiva ČMMJ by asi nebyla příliš růžová. Jen pro Vaši informaci uvedu, že INTERLOV PRAHA, s.r.o., v roce 2009 vytvořil zisk 2,500.000,-Kč.
11
Nyní Vás podrobněji seznámím s tím, do jaké míry a jak kvalitně jsme plnili konkrétní úkoly, které nám uložil III. sjezd ČMMJ v oblasti ekonomiky: Na úseku zvýšení příjmů ČMMJ jsme si dali za úkol a) Uplatňovat vlastnická práva a získávat finanční prostředky ze zisku obchodních společností pro rozpočet ČMMJ a pro plnění hlavních směrů činnosti. Toto usnesení je plněno průběžně, příjem ze zisku obchodních společností ČMMJ je součástí našeho rozpočtu. Zatím však stále pokrývá jen velmi malou část našich potřeb. To znamená, že se musíme více snažit. b) Uvažovat o zvýšení členského příspěvku v souvislosti s nutností zvýšení smluvněpovinného odpovědnostního pojistného od roku 2007. Sbor zástupců nahradil toto usnesení novým ustanovením. Nejprve v červnu 2006 schválil dosavadní výši členských příspěvků na léta 2007-2009 a o dva roky později, v červnu 2008, Sbor zástupců o změně výše členského příspěvku od roku 2010 rozhodl tak, že : výši členského příspěvku členů ČMMJ od roku 2010 zvýšil na 800,- Kč, pro důchodce od 65 let, invalidy a studenty členský příspěvek zvedl na 500,- Kč a pro myslivce z povolání na 550,- Kč. Jen pro pořádek zopakuji, že ze základního členského příspěvku, který činí 800,-Kč, 410,-Kč zůstává OMSům, 200,-Kč připadá na pojištění ze zákona, 50,-Kč je na úrazové pojištění, 130,-Kč jde do centrály ČMMJ a 5 ,-Kč do fondu na rozvoj OMSů. Na úseku majetku ČMMJ nám bylo uloženo a) Ukončení delimitace majetku mezi sekretariátem ČMMJ a jednotlivými okresními mysliveckými spolky ČMMJ (dořešení budovy Ruská 16, Plzeň). Stav plnění je takový, že budova Ruská 16 v Plzni je již v majetku oblastního mysliveckého spolku Plzeň, který vznikl k 1.1. 2008 sloučením dvou okresních mysliveckých spolků, a tato nová organizační jednotka řádně ČMMJ splácí majetkový podíl ČMMJ na této nemovitosti. b) Stanovit priority pro převod domu v Jungmannově ulici z Halali, všeobecné pojišťovny, a. s., na ČMMJ v souvislosti s další existencí pojišťovny. Sbor zástupců ČMMJ v červnu 2006 toto usnesení nahradil novým, podle něhož byla budova v Jungmannově ulici č. 25 ponechána v majetku Halali, všeobecné pojišťovny, a. s. c) Budovu v Jungmannově ulici č. 25 využívat pro potřeby ČMMJ a jejích obchodních společností. V usnesení obdržíte nový návrh. Nyní je stav takový, že v budově sídlí ČMMJ, Halali, všeobecná pojišťovna, a. s., Služby myslivosti s.r.o., jakož i INTERLOV PRAHA, s.r.o. Své sídlo zde mají také Myslivecká nadace a obchodní společnost Myslivost s.r.o, která prodejnu v budově využívá pro své podnikání. Včera myslivecká rada při svém zasedání společně s dozorčí radou ČMMJ projednala návrh, který Vám dnes bude předložen v usnesení. Návrh, který bude znamenat možnost 12
koupit novou nemovitost, do níž by se přestěhovala ČMMJ, její sekretariát a všechny složky jí zřízené, včetně pojišťovny. Současně požádáme sjezd o souhlas k tomu, aby budova v centru Prahy, ve které sídlí ČMMJ, byla využívána nadále komerčně, byla pronajata za účelem získávání dalších finančních prostředků pro naši činnost, čímž bychom zastabilizovali další příjmy ČMMJ. Naši kolegové z vedení INTERLOVU přišli s návrhem, který by Vám měl být dán na stoly v průběhu dnešního jednání, předpokládám, že jste ho obdrželi. Myslím si, že tento návrh není špatný a že přispěje ke zmíněnému zastabilizování ekonomiky a financování ČMMJ. Já jsem ho minulý týden diskutoval s některými OMSy na Moravě. Nezaznamenal jsem přitom nějaké zásadní negativní připomínky k navrhovanému řešení. Včera byl tento návrh projednán na společném zasedání myslivecké rady s dozorčí radou ČMMJ a musím říci, že byl přijat jednomyslně. Toto doporučení je nyní předloženo i Vám, delegátům sjezdu. Očekávám, že se v průběhu diskuse k tomuto návrhu vyjádříte. Na úseku Jednotného informačního systému (JIS) jsme dostali od III. sjezdu za úkol a) Sjednotit programové vybavení při vedení členské evidence 2006, 2007. Vzhledem k tomu, že další provozování programu členské evidence MYSLEV pod operačním systémem DOS bylo již neúnosné (problémy s tisky, kódováním češtiny, nekompatibilitou dat, problémy s tvorbou databází), rozhodla Myslivecká rada ČMMJ v roce 2006 o vývoji programu MYSLEV 4 pod operačním systémem Windows. Vývoj programu byl zadán firmě Stanislav Novák. Celý systém byl vyvíjen v prostředí VFP v 9.0 z produkce Microsoft, který zaručil plnou podporu a kompatibilitu s Windows XP a ostatními produkty tohoto výrobce software. V současné době tak již data ze softwaru MYSLEV4 posílá elektronicky většina okresních mysliveckých spolků (76), ostatní (7) zpracovává sekretariát ČMMJ. b) Využívat pro komunikaci mezi ústředím a okresními mysliveckými spolky ČMMJ elektronickou poštu. V současné době komunikace mezi sekretariátem ČMMJ a okresními mysliveckými spolky probíhá z 90 % pouze elektronickou poštou. Elektronická pošta je tím efektivně využívána i pro komunikaci na úseku členské evidence. Na úseku metodiky a poradenství III. sjezd ČMMJ uložil a) Metodicky řídit ekonomickou činnost jednotlivých organizačních jednotek. Na základě tohoto usnesení pořádal sekretariát ČMMJ každoročně školení pro jednatele okresních mysliveckých spolků ČMMJ. Účastníci získávají na těchto školeních aktuální informace potřebné pro činnost OMSů, využívají zde možnosti vznášet dotazy a přicházejí velmi často s vlastními poznatky a náměty pro zlepšení činnosti. Velmi varující je ale skutečnost, že účast jednatelů OMS na této formě vzájemné komunikace jen slabě přesahuje 50 % !! b) Poskytovat organizačním jednotkám ekonomické a daňové poradenství. Úkol je plněn průběžně, a to poradenstvím poskytovaným telefonicky, elektronickou poštou a na webových stránkách ČMMJ. 13
c) Zavedení zpracování účetnictví pro okresní myslivecké spolky jako členskou výhodu. Pro každý z okresních mysliveckých spolků ČMMJ byla zajištěna možnost zpracování účetní evidence ve Výpočetním středisku ČMMJ v Brně. Členská výhoda spočívá v tom, že cena za takto poskytované služby je pouze symbolická, neboť jsou dotovány z rozpočtu ČMMJ. Nad rámec uzavřené smlouvy je přitom Výpočetním střediskem pro jednotlivé OMSy zpracováván ještě i návrh daňového přiznání. d) Zajistit zvýhodňování členů ČMMJ při účasti na akcích pořádaných pod hlavičkou ČMMJ (např. snížením vstupného, výrazným snížením poplatku na kynologických akcích apod.). Sbor zástupců ČMMJ 2010 uložil okresním mysliveckým spolkům zajistit nejméně 50% výhody pro členy ČMMJ (vůči nečlenům ČMMJ) na akcích pořádaných okresními mysliveckými spolky ČMMJ. I plnění tohoto usnesení se v dalších letech bude muset stát nedílnou součástí naší vnitřní kontrolní činnosti. Na úseku kontroly jsme si dali za cíl zavést systém vnitřního auditu mezi ČMMJ a obchodními společnostmi. Kontrolní systém uvnitř ČMMJ zajišťuje Dozorčí rada ČMMJ podle vlastního plánu, který je každoročně upřesňován podle aktuálních potřeb ČMMJ, zatímco obchodní společnosti již mají své vlastní kontrolní orgány. Na závěr připojím již jen několik poznámek, abych zdůraznil a ve stručnosti připomněl část toho, co považuji za zvlášť důležité i když to v mé zprávě dnes již zaznělo. Česká republika, stejně jako celá Evropa, dnes prochází dobou, která s sebou přináší stále větší tlak na přírodní prostředí, jež je domovem zvěře a ostatních volně žijících živočichů. Stupňuje se intenzifikace hospodaření, narůstá doprava, rozšiřuje se zástavba volné krajiny a rostou všechny formy neregulované rekreace. Hlavním posláním myslivosti bylo a je trvale udržitelné obhospodařování populací volně žijící zvěře, ku prospěchu celé společnosti, jakož i vlastníků honebních pozemků a až nakonec samotných myslivců. Jestliže jsme se v minulosti orientovali na ochranu populací jednotlivých druhů zvěře, budeme do budoucna nuceni svoji pozornost obrátit spíše směrem k ochraně krajiny a biotopů zvěře. Je to jediná cesta, abychom mohli dalším generacím předat krajinu a populace volně žijících živočichů ve stavu stávajícím nebo lepším než v jakém se nacházejí dnes. Zde vidím úlohu myslivosti zcela jednoznačně. Myslivost se totiž nemůže vyvíjet v krajině, která je využívaná pouze jednostranným, intenzivním, neváhám říci téměř průmyslovým způsobem, jehož výsledkem jsou pouze omezené produkty, které jsou stále více výdobytkem moderních strojů a chemie, nikoli přírody. Naše úsilí musí směřovat ke spolupráci se všemi hospodáři v krajině tak, aby hospodaření bylo komplexní, pro všechny strany výhodné, zajišťovalo společnosti vyšší stupeň biodiverzity a kvalitnější produkty, zvláště pak potraviny vyrobené i s ohledem na volně žijící živočichy a nezatížené nadměrnou chemizací. Nižší intenzitu obhospodařování může myslivost do určité míry vyvážit finančními prostředky z nájmů honiteb, případně dalšími požitky a službami tak, jak jsme toho svědky již dnes. Abychom mohli myslivost i nadále ku prospěchu celé společnosti vykonávat, potřebujeme kvalitní legislativu a podporu na všech úrovních státní správy a samosprávy. 14
Proto jsme nuceni se vedle každodenní práce v přírodě soustavně věnovat i udržování a upevňování kontaktů na všech úrovních státní správy. Nejinak je tomu u kontaktů politických. Jakmile se nám to na okamžik zdaří, začneme být nepokrytě nenáviděni a napadáni skupinou sentimentálních, pseudohumanistických intelektuálů a fanatických aktivistů, kteří jednostranně interpretují myslivost jako neetické hobby vyznačující se abnormální zálibou v krvi, v usmrcování zvířat, poškozující práva vlastníků půdy a zájmy většiny naší společnosti. Bohužel tyto skupiny zatím dostávají v médiích značný prostor k propagaci svých zcestných názorů. Zde proto musíme ještě více vystupňovat svou aktivitu s cílem rázně nepravdivé informace a polopravdy o myslivosti vyvracet. Naši činnost a náplň výkonu práva myslivosti je přitom nutno prezentovat především jako nedílnou součást ochrany přírody a celospolečensky důležitou aktivitou. Jedná se o odborné činnosti konané myslivci ve veřejném zájmu. Budou-li tyto činnosti prováděny našimi členy zodpovědně, stane se ČMMJ nezastupitelným subjektem v životě této společnosti . V období soustavné proti myslivecké kampaně hraničící u některých jedinců až s davovou hysterií, si pak nemůžeme dovolit, natož tolerovat ani drobná morální a společenská pochybení našich členů. Musíme se dokázat a naučit jednou pro vždy rozloučit s problémovými jedinci, pokud svým jednáním nebo naopak nečinností či neplněním našeho poslání, ČMMJ škodí. Pouze takový důsledný přístup nám pomůže k navrácení důvěry a následně i prestiže mysliveckému stavu v naší společnosti. Preferujme proto myslivce vzdělaného s kladným vztahem k přírodě, občanům a k této společnosti. Varujme se před lidmi, kteří sami sebe nazývají myslivci, ale přitom pobíhají po lesích v montérkách a jejich hlavním ideálem je zvěřinou nacpaný mrazák. Na závěr připomenu ještě jednou z oblastí naší činnosti, které se v dalších volebních obdobích ve vlastním zájmu i v zájmu celé společnosti bude ČMMJ muset angažovat mnohem výrazněji než dosud. Mám na mysli aktivní práci myslivců s dětmi od nejútlejšího věku, která postupně přejde v systematickou, racionální výchovu dětí a mládeže k myslivosti. Stále větší procento obyvatel dnes žije ve městech a příroda se pro ně stává pouze místem rekreace. Jakmile se ocitnou v přírodě, nepřejí si být nikým a žádným způsobem omezováni nebo regulováni. Víme jak příroda a zvěř dopadají po nájezdech takových jedinců. Přesto věříme, že je stále dost dětí i mladých lidí, které by myslivost vzhledem ke své široké a různorodé náplni dokázala oslovit i zaujmout natolik, aby se jí pod odborným vedením zkušených myslivců začali soustavně věnovat. Dnes již nevystačíme s názorem, že tradici – jakousi páteř české myslivosti – zachrání předávání zkušeností z generace na generaci jen, anebo hlavně v rodinách myslivců. Proč ? No protože nás zatím stále jen ubývá ! Přitom je tolik možností jak mládež k ČMMJ doslova přitáhnout. Využijme a přibližme mládeži zejména loveckou kynologii, ukažme jí krásu a jedinečnost našeho sokolnictví. Buďme trpěliví a dejme dětem i odrostlejší mládeži příležitost pochopit sounáležitost zvířat s člověkem. Jinak hrozí, že naše záměry zůstanou jen na papíře, zatímco úspěchy bude slavit všudypřítomná audiovizuální revoluce. Tak je tomu dosud u větší části mladé generace, neboť v současnosti pro ni myslivost ani ochrana přírody (bohužel také i vinou myslivců) nejsou konkurenceschopnou aktivitou. Naše společnost prochází navíc i ekonomicky, sociálně a politicky složitým obdobím. V takové době jednotlivci, kteří nespojí své společné zájmy pod záštitou jednotné a silné organizace, zůstanou na okraji zájmu. Možná i proto je myslivost jako taková pod soustavným mediálním tlakem, který se bohužel promítá nejprve do politiky a následně i do legislativy. Jestliže je jedním z úkolů ČMMJ vytvářet podmínky pro bezproblémový výkon práva myslivosti, musíme mít zdravou i svou ekonomiku. Musíme zlepšit informovanost členské
15
základny a najít hledat cesty jak docílit toho, aby se všechny důležité informace dostaly rychle na správná místa, to znamená ke všem členům ČMMJ. Nesmíme se bát diskutovat a obhajovat své názory, pokud se objeví nové vize o postavení a úloze Českomoravské myslivecké jednoty. Nejde o nic jiného než o jednu ze zákonitostí společenského vývoje, které není třeba se bát, pokud se na ni dokážeme včas připravit. Ve Slovenské republice to bylo např. nabídnutí převzetí státní správy myslivosti na svá bedra, což učinila Slovenská pol´ovnická komora. Dá se jít i cestou zajištění většího provázání ČMMJ s jejími organizačními jednotkami. Pokud však někdo hovoří např. o restrukturalizaci ČMMJ apod., chtějme od něj v první řadě vidět konkrétní návrh, abychom nezabředávali do planých diskusí bez konce a přitom nám jinde neujížděl vlak. Závěrem mi dovolte, abych poděkoval nejprve našim hostům - za to že přijali pozvání na tento sjezd a obohatili jeho diskusi. Děkuji dále Vám, delegátům IV. sjezdu - za to, že se aktivně podílíte na fungování ČMMJ a rozvíjíte českou myslivost, především ve svých regionech. Vaše účast na dnešním jednání je toho nejlepším důkazem. Mé zvláštní poděkování pak patří i zde přítomným funkcionářům, členům MR a DR ČMMJ - a to za uplynulých pět let nepřetržité společné práce. Naprostá většina z nich se aktivně účastnila všech zasedání vrcholných orgánů ČMMJ, na nichž podle vlastních možností a na úkor svého volného času, bez nároku na odměnu, pomáhala řešit jednotlivé úkoly ve prospěch české myslivosti i řadu úkolů s tím nepřímo souvisejících. Na závěr pak děkuji také všem zaměstnancům sekretariátu ČMMJ, v čele s jeho jednatelem. Řadě z Vás delegátů připadá naprosto samozřejmé, že jsou zde dnes zaměstnanci sekretariátu ČMMJ přítomni. Ale oni měli i v minulých pěti letech (stejně jako většina z nás) o víkendech nejrůznější rodinné a jiné povinnosti, a přesto nám byli stále nablízku. Dík proto i Vám - za činnost, kterou jste pro českou myslivost, pro jednotlivé členy naší jednoty, ale i pro funkcionáře ČMMJ, v době mezi sjezdy každodenně vykonávali. Víme, že toho nebylo málo. Bylo mi ctí s Vámi všemi spolupracovat ! Děkuji za pozornost. Myslivosti zdar! Ing. Jaroslav Palas
Schváleno usnesením IV. sjezdu ČMMJ, o. s., dne 20.11.2010.
16
