I.
Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2013 (textová část)
Obsah
strana Hlavní poznatky z analýzy ............................................................ 1 1. Příjmy domácností ..................................................................... 5 1. 1 Základní charakteristika ...................................................... 5 1. 2 Mzdy .................................................................................. 7 1. 3 Sociální příjmy................................................................... 12 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady..................................... 17 3. Peněžní výdaje a úspory domácností ................................... 20
Hlavní poznatky z analýzy Propad české ekonomiky – charakteristický pro většinu roku 2012 – se v 1. čtvrtletí 2013 dále prohloubil. Meziroční snížení HDP ve stálých cenách dosáhlo 2,4 % a bylo tak více než trojnásobné v porovnání s 1. čtvrtletím 2012 (-0,7 %). Tento vývoj se nutně projevil v příjmové a výdajové situaci obyvatelstva. Domácnosti se i při poklesu svých příjmů chovaly ve výdajích obezřetně, a to většinou i při nákupech nezbytného zboží. Dále klesalo tempo zadlužování, naopak úspory rostly. Jedním z hlavních vnitřních důvodů ekonomického poklesu tak je stále nízká spotřeba domácností; vnější příčinou bylo nadále globální zpomalení hospodářského růstu, které se projevilo ve stagnaci zahraniční poptávky po českém zboží, a to zejména v Eurozóně. Významnější ekonomické oživení a výraznější spotřebitelskou poptávku nelze z uvedených příčin očekávat ani v dalším průběhu letošního roku. Obecně se předpokládá, že HDP reálně více posílí až v roce 2014. Z podrobnějšího rozboru příjmů a výdajů domácností vyplynuly tyto základní poznatky:
hrubý disponibilní důchod sektoru domácností (na makroúrovni statistiky národních účtů) klesl nominálně o 1,8 % na 490,1 mld. Kč, což v konfrontaci s cenovou inflací znamenalo jeho výrazné reálné snížení o 3,5 %; hlavní příčinou byl na straně příjmů meziroční propad náhrad zaměstnancům (mezd a platů – viz část 1.2) a smíšeného důchodu (hlavně příjmy z podnikatelských aktivit), na straně výdajů nárůst daní a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění,
obdobný vývoj byl vykázán u nominálních čistých příjmů na úrovni konkrétních typů domácností (na bázi statistiky rodinných účtů), když nominální měsíční čistý příjem jednoho člena domácnosti výběrového souboru ve výši 12 235 Kč byl reálně nižší než před rokem (98,2 %); přírůstek zaznamenaly pouze domácnosti důchodců bez ekonomicky 1
aktivních členů (odraz valorizace důchodů) a bezdětné zaměstnanecké domácnosti (vliv složení těchto domácností, kde určitou část tvoří nepracující důchodci s nárůstem důchodů a tzv. ostatních příjmů – vliv mimořádných příjmů z prodeje nemovitostí),
největším zdrojem peněžních příjmů domácností jsou mzdy; průměrná nominální měsíční mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) dosáhla výše 24 061 Kč a poprvé od roku 2001 byl zaznamenán pokles průměrné nominální mzdy (a to o 0,4 %); po zohlednění nárůstu cenové inflace došlo ke snížení reálné úrovně průměrné mzdy o 2,2 %,
příjmy domácností sociálního charakteru - druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností – se v úhrnu snížily o 1,9 %, tento pokles byl způsoben především zvýšenou zálohou poskytnutou v prosinci 2012 na výplatu dávek důchodového pojištění v lednu 2013; příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek se zvýšily, z toho nejvíce dávky podmíněné zdravotním stavem a dávky pomoci v hmotné nouzi (o 41,3 %) – podrobněji viz část 1.3,
průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu vzrostla meziročně o 1,8 % na 10 939 Kč především jako důsledek valorizace k 1. lednu 2013, jeho reálná hodnota se však snížila o 0,6 %,
vzrostl průměrný počet evidovaných nezaměstnaných a zároveň i počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 7,2 % na 6 065 Kč měsíčně),
úhrnná meziroční míra cenové inflace činila v lednu – březnu tohoto roku 1,8 % (před rokem 3,7 %); hlavní příčinou cenového růstu byl lednový posun obou sazeb daně z přidané hodnoty na 15, resp. 21 % v celém rozsahu spotřebního koše; nejcitelnější z pohledu domácností byl dopad do cen výživy, bydlení, zdravotní péče, rekreací a kultury. Částečně působila také deregulace cen energií, vodného a stočného v oblasti 2
bydlení a tržní vliv pohybu cen potravin a v dopravě (pohonné hmoty), který měl spíše nákladový než poptávkový charakter (růst jak světových, tak i tuzemských produkčních cen) – viz část 2.,
výše uvedené faktory, spolu se zhoršenými ekonomickými očekáváními, působily na značné omezení výdajů domácností na individuální spotřebu sektoru domácností (makroúroveň) i v domácnostech na mikroúrovni; jeden člen souboru statistiky rodinných účtů vydal měsíčně v průměru 10 228 Kč (nominálně o 1,3 % méně než před rokem) – důvodem bylo značné meziroční omezení výdajů na pořízení nemovitého majetku při mírném navýšení spotřebních výdajů (podrobněji viz část 3.),
přírůstek bankovních půjček se opět zmírnil, jejich stav k 31. březnu 2013 činil 1,13 bil. Kč (meziroční nárůst byl o třetinu nižší než ve stejném období roku 2012); zatímco půjčky na spotřebu znovu klesly, úvěry na bydlení meziročně vzrostly o 4,7 % (především vlivem růstu hypoték),
disponibilní příjmy - i při jejich nepříznivém vývoji, nejistotě na trhu práce a recesi ekonomiky stále ještě umožňovaly domácnostem (i když v nižším rozsahu než před rokem) navýšit úspory – jejich objem se podle dostupných údajů ČNB k 31. březnu 2013 meziročně zvýšil o 3,5 % na 1,79 bil. Kč; domácnosti posilovaly zejména netermínovaná depozita a rezervy v alternativních formách spoření (penzijní připojištění, životní pojištění).
x
x
x
Zpráva přináší v dalších částech základní charakteristiku a hodnocení souvislostí, které v lednu - březnu 2013 ovlivňovaly vývoj příjmů a výdajů domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji základních (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností. Je třeba upozornit na skutečnost, že statistika rodinných účtů (použitá v analýze) je především výdajovou statistikou, údaje za příjmy jsou rodinnými účty sledovány jen doplňkově – přesto jsou (vzhledem k absenci jiných aktuálních zdrojů) 3
jediným zdrojem dat pro základní (obecnější) hodnocení v konkrétním období. Výsledky statistiky rodinných účtů jsou rovněž významné pro kvalifikované odhady dopadů různých vládních opatření (daně, regulace cen, restrikce příjmů apod.) na sociální politiku státu, což platí i pro statistiku spotřebitelských cen. Podrobnější zhodnocení vývoje bude předmětem analýzy těchto atributů za 1. pololetí 2013, která bude předložena vládě koncem října letošního roku. Při zpracování materiálu byla použita zejména data a analýzy: MPSV, ČSÚ, MF ČR, ČNB, ČSSZ, AKAT a odborného a periodického tisku.
Zpráva obsahuje data platná k 15. červenci 2013.
4
1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 731,5 mld. Kč. Meziročně tak poklesly nominálně o 0,2 % (-1,5 mld. Kč) a reálně o 2,0 % (při poklesu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,4 %). Na reálném poklesu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 59,2 % podílely náhrady zaměstnancům (pokles o 2,2 %) a téměř jednou čtvrtinou smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) - reálný pokles o 2,8 %. V menší míře pak na něm participovaly důchody z vlastnictví (-6,8 %) a sociální dávky (-4,8 %). Naopak vzrostla kupní síla (objemu) ostatních běžných transferů - jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. (+ 1,4 %).
Po odpočtu běžných výdajů, které vzrostly o 3,3 % (především daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 490,1 mld. Kč, což bylo nominálně o 1,8 % a reálně o 3,5 % méně než ve srovnatelném období roku 2012 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2011 rovněž snížila o 1,4 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 0,3 p.b. na 51,5 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze.
Dostupná (orientační) data o vývoji peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala obdobnou tendenci s tím, že: měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru činil 12 235 Kč, což bylo téměř na stejné úrovni jako 5
v 1. čtvrtletí roku 2012 (o 9 Kč méně, tj. meziroční index 99,9 %); při zohlednění meziroční cenové inflace se kupní síla tohoto příjmu snížila (o 1,8 %), nominální
pokles
čistých
peněžních
příjmů
vykázaly
domácnosti
zaměstnanců s dětmi a domácnosti osob samostatně výdělečně činných (v rozsahu -2,4 % resp. -1,2 %), nárůst byl zaznamenán u domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů (index 105,1 %) a bezdětných zaměstnaneckých domácností (102,4 %); tomuto nominálnímu vývoji odpovídal i vzestup, resp. pokles kupní síly těchto skupin domácností podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, zatímco o snížení úhrnných reálných příjmů domácností zaměstnanců s dětmi (i celkem) se nejvíce zasloužil pokles jejich sociálních příjmů (podrobněji v části 1. 3), u domácností OSVČ to byl pokles pracovních příjmů; růst reálných příjmů domácností seniorů zajistily vyšší sociální příjmy, tj. důchody; navýšení sociálních příjmů (renty seniorů v těchto domácnostech) a příjmy z prodeje nemovitostí bylo hlavním činitelem růstu příjmů domácností zaměstnanců bez dětí, ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností vzrostl podíl sociálních příjmů při faktické stagnaci podílu pracovních příjmů a snížení strukturálního podílu ostatních příjmů (tj. zejména příjmů z majetku, pronájmů, pojištění, půjček a připsaných úroků z vkladů), čistý
měsíční
nominální
příjem,
s nímž
disponovala
domácnost
zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů, činil 27 581 Kč – což bylo nominálně o 28 Kč méně než před rokem, vzhledem k inflaci však reálný propad činil meziročně 525 Kč.
V dalších částech zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru.
6
1. 2 Mzdy
Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství dosáhl 266,6 mld. Kč a byl tak nominálně o 1,0 % nižší než ve stejném období předchozího roku. Průměrná
hrubá
měsíční
nominální
mzda
na
přepočtené
počty
zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla v 1. čtvrtletí 2013 výše 24 061 Kč, což představovalo meziroční nominální pokles o 0,4 % (tj. o 85 Kč). Poprvé od roku 2001, tedy za dobu existence metodicky srovnatelné časové řady o výši průměrných mezd, došlo k nominálnímu poklesu průměrné mzdy, který však nebyl nikterak dramatický. Za hlavní příčinu snížení průměrné mzdy v 1. čtvrtletí lze považovat vyplacení mimořádných prémií a odměn již ve 4. čtvrtletí minulého roku, tj. o čtvrtletí dříve než bylo v minulosti obvyklé. Důvodem tohoto „nestandardního“ postupu při vyplácení odměn byla u celé řady zaměstnavatelů (především u velmi dobře odměňovaných profesí) plánovaná změna právních předpisů v daňových a odvodových podmínkách od začátku roku 2013 (např. zavedení tzv. solidární daně nebo zrušení tzv. stropů zdravotního pojištění). Po zohlednění vlivu nárůstu spotřebitelských cen (ve sledovaném období o 1,8 %) meziročně poklesla průměrná reálná mzda o 2,2 %. Vývoj průměrné mzdy v podnikatelské sféře kopíroval situaci v celém národním hospodářství, tzn., že průměrná mzda se nominálně snížila o 0,4 %, reálně o 2,2 % a dosáhla tak úrovně 24 169 Kč. V nepodnikatelské sféře průměrný plat stagnoval (nominálně zůstal na stejné úrovni), reálně poklesl o 1,8 % a činil 23 580 Kč – viz tabulku č. 3 v příloze. Průměrná mzda v podnikatelské sféře svojí úrovní převýšila plat ve veřejných službách a správě o 589 Kč. Relace této průměrné mzdy k průměrnému platu činila ve sledovaném období 102,5 % (ve stejném období předchozího roku 102,9 %). Významnou veličinou charakterizující rovněž vývoj mezd v národním hospodářství, kterou ČSÚ začal na základě výsledků z Informačního systému o průměrném výdělku MPSV pravidelně zveřejňovat společně s výší průměrné mzdy, 7
je tzv. medián mezd – prostřední hodnota mzdového rozdělení. Tím, že není medián mezd na rozdíl od průměru ovlivněn extrémními hodnotami, nedochází k jeho zkreslení o tyto údaje a výstižněji tak popisuje rozložení mezd. Medián mezd dosáhl v 1. čtvrtletí letošního roku úrovně 20 051 Kč a poklesl proti stejnému období předchozího roku o 0,4 %. Medián mezd byl ve sledovaném období nižší o 4 010 Kč než průměrná mzda. Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) podnikatelské sféry činila 17 524 Kč, tj. 72,8 % celospolečenského výdělkového průměru; v porovnání se stejným obdobím roku 2012 došlo k růstu tohoto podílu (o 1,0 p.b.) – viz tabulku č. 4 v příloze. Vývoj mezd v 1. čtvrtletí letošního roku charakterizovaly zejména následující skutečnosti: historicky první pokles průměrné nominální mzdy jak za celé národní hospodářství, tak i v podnikatelské sféře, stagnace průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře, pokles
kupní
síly
výdělků,
jak
v podnikatelské
sféře,
tak
i průměrného platu v nepodnikatelské sféře (jedná se o jedenácté po sobě jdoucí čtvrtletí, kdy došlo k jeho propadu), což ovlivnilo výdaje domácností na konečnou spotřebu a spotřebitelskou poptávku, nesoulad mezi dynamikou mezd a vývojem produktivity práce, snížení (na makroúrovni) jak zejména meziodvětvové tak i územní diferenciace mezd zaměstnanců.
Pokles průměrné reálné hodnoty mezd (o 2,2 %) byl největší ve srovnatelné časové řadě od roku 2000. Proti intenzivnějšímu propadu reálných mezd působila téměř poloviční míra cenové inflace ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku (podrobněji viz část 2 materiálu). Propad průměrné reálné mzdy
8
byl
zaznamenán
v 18 z 19
sledovaných
odvětvových
agregací
CZ-NACE
a v regionálním členění ve všech 14 krajích (viz dále). Negativní skutečností přitom je, že snížení kupní síly výdělků bylo doprovázeno ještě větším propadem produktivity práce. Pokračovala tak tendence, která se projevila již v předchozím období. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) poklesla meziročně o 3,4 % a byla ještě o 1,2 p.b. nižší než činil pokles průměrné reálné mzdy – viz graf za tabulkou č. 4 v příloze. Relace produktivity práce a mezd se promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu za leden – březen vzrostly nominálně o 3,1 % a reálně o 1,3 %. Přesto vývoj mezd nepředstavoval zásadní riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě poklesla oproti 1. čtvrtletí 2012 o 2,8 %, mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) ve stejném porovnání stagnovala na 28,0 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31. 3. 2013 poskytnuto 65,4 mil. Kč (o 26,6 mil. Kč méně než k 31. 3. 2012), z toho nejvíce v krajích hl. m. Praze (11,3 mil. Kč), Moravskoslezském (10,3 mil. Kč), Středočeském (8,7 mil. Kč) a Jihomoravském (8,0 mil. Kč). Rozdíly
ve
vývoji
průměrného
výdělku
v hlavních
odvětvích
nepodnikatelské sféry byly v hodnoceném období minimální. Ve většině odvětví došlo k poklesu nebo stagnaci průměrného nominálního platu. K mírnému meziročnímu a sportovní „vzdělávání“,
nominálnímu činnosti“
nárůstu
(o 0,9 %).
ve kterém došlo
došlo
Zajímavý
v odvětví vývoj
k nominálnímu
však
snížení
„kulturní,
zábavní
prodělalo průměrného
odvětví platu
(o 0,3 %). V rámci tohoto odvětví byl na jedné straně zaznamenán poměrně výrazný nárůst průměrného platu (o 5,2 %) ve „státem“ zřízených institucích, na straně
9
druhé naopak téměř nejvyšší pokles průměrného platu (o 2,1 %) v institucích zřízených „komunální sférou“ – viz tabulku č. 5 v příloze. Na pokles průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily v 1. čtvrtletí především tyto základní faktory: vyplacení mimořádných odměn již v předchozím čtvrtletí (tj. koncem roku 2012), obavy ze současného i budoucího vývoje domácí i světové ekonomiky, obezřetná mzdová a personální politika, která závisí na vývoji nově uzavřených obchodů, zakázek a kontraktů a očekávání budoucího hospodaření klíčových podniků a firem, přetrvávající relativně vysoký podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu (8,0 % k 31. březnu 2013) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce. Vývoj na trhu práce lze hodnotit i podle údajů o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců na přepočtené počty (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích; liší se od Výběrových šetření pracovních sil). Z těchto statistik je patrný meziroční úbytek zaměstnanců (o 23,4 tis.). Na poklesu zaměstnanosti se v 1. čtvrtletí letošního roku podílela pouze podnikatelská sféra, a to s 28,1 tis. zaměstnanci. V nepodnikatelské sféře došlo po poklesech počtu zaměstnanců v předchozích obdobích k jejich zvýšení o 4,7 tis. Ke snížení počtu zaměstnanců došlo v 8 z 19 odvětví CZ-NACE. Nejvyšší pokles počtu zaměstnanců byl zaznamenán v odvětvích „zpracovatelský průmysl“ (o 11,8 tis.), „stavebnictví“ (o 10,3 tis.) a „velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“ (o 5,7 tis.). Největší nárůst zaměstnanosti byl v odvětvích „činnosti v oblasti nemovitostí“ (o 4,2 tis.), „profesní, vědecké a technické činnosti“ (o 3,0 tis.) a „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (o 2,5 tis.; podle VŠPS však došlo v tomto odvětví k poklesu zaměstnanců o 2,2 tis.). Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE – viz tabulku č. 6 v příloze) dosáhla v 1. čtvrtletí 2013 nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (47 887 Kč), odvětví „informační a komunikační činnosti“ (46 307 Kč) a odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (41 677 Kč). Celorepublikový průměr (24 061 Kč) byl překročen rovněž v odvětvích „profesní, vědecké a technické činnosti“ (30 871 Kč), „těžba a dobývání“ (29 224 Kč) 10
a „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (25 478 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích „ubytování, stravování a pohostinství“ (13 509 Kč), „administrativní a podpůrné činnosti“ (16 274 Kč) a „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (18 085 Kč). V souvislosti s výše uvedeným „nestandardním“ vyplacením mimořádných odměn již v posledním čtvrtletí loňského roku je v 1. čtvrtletí letošního roku zajímavější než samotná absolutní úroveň průměrných mezd porovnání vývoje jejich meziročních dynamik. V odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (s nejvyšší průměrnou mzdou) došlo k největšímu propadu průměrné mzdy, a to jak absolutně (o 5 960 Kč), tak i relativně (nominálně o 11,1 %, reálně o 12,7 %). Následovala odvětví „těžba a dobývání“ (nominálně o 2,6 %, reálně o 4,3 %), „stavebnictví“ (nominálně o 2,3 %, reálně o 4,0 %) a „činnosti v oblasti nemovitostí“ (nominálně o 1,9 %, reálně o 3,6 %). Naopak v nejhůře placeném odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“ došlo jako v jediném odvětví jak k nominálnímu (o 2,9 %), tak i k reálnému (o 1,1 %) nárůstu průměrné mzdy. V žádném jiném odvětví nedosáhlo zvýšení průměrné nominální mzdy 1 % a reálná mzda se snížila ve všech ostatních odvětvích v rozsahu 0,9 až 12,7 %. Meziodvětvová mzdová diferenciace se proti stejnému období předchozího roku snížila; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) poklesl o 2,6 p.b. na 36,6 %. Výše průměrné nominální mzdy se výrazně lišila i podle velikosti zpravodajské jednotky, tj. čím větší byl počet zaměstnanců, tím vyšší byla průměrná mzda. V podnicích s 20 a méně zaměstnanci byla nejnižší a činila 17 694 Kč (téměř 74 % průměrné mzdy v národním hospodářství), naopak nejvyšší (28 748 Kč, tj. cca 120 % průměrné mzdy v národním hospodářství) byla vyplacena v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. Nejvyšší meziroční nárůst zaměstnanců (+8,6 tis.) zaznamenaly největší firmy, naopak nejintenzivnější pokles počtu pracovníků (-20,8 tis.) vykázaly organizace s 500 – 999 zaměstnanci – podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. Ve většině krajů došlo k meziročnímu poklesu nominální mzdy. V ostatních regionech došlo buď ke stagnaci, nebo jen mírnému nárůstu, který však 11
nestačil k udržení reálné úrovně průměrné mzdy v žádném ze 14 krajů. Přestože k největšímu poklesu průměrné mzdy došlo v hl. m. Praze (nominálně o 2,1 %, resp. reálně o 3,8 %), dosáhla zde průměrná mzda nejvyšší úrovně 31 956 Kč (tj. téměř 133 % celorepublikového průměru). Naopak nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly kraje Liberecký (o 1,1 %), Jihomoravský a Vysočina (oba o 0,7 %) – viz tabulku č. 8 v příloze. Nejnižší absolutní úroveň průměrné mzdy 20 447 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Současně došlo ke zmírnění diferenciace, tj. snížení extrémních mzdových hladin (hl. m. Praha x Karlovarský kraj) o 671 Kč na 11 509 Kč. Hodnota variačního koeficientu v tomto členění poklesla z 13,0 % v 1. čtvrtletí 2012 na 12,3 % v 1. čtvrtletí 2013.
1.3 Sociální příjmy
Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v 1. čtvrtletí 2013 částky 111,1 mld. Kč a byl o 2,2 mld. Kč (tj. o 1,9 %) nominálně nižší než ve stejném období roku 2012. Tento pokles byl způsoben nižší výplatou dávek důchodového pojištění (vysvětlení v následujícím odstavci). Příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek se zvýšily - viz tabulku č. 9 v příloze.
Dávky důchodového pojištění, na které bylo v 1. čtvrtletí 2013 poskytnuto bez dávek vyplácených do ciziny 86,2 mld. Kč, tj. o 4,0 mld. Kč (o 4,4 %) méně než ve srovnatelném období roku 2012, se podílely na celkové úrovni sociálních příjmů domácností 77,6 %. Tato situace byla způsobena především zvýšenou zálohou
(poskytnutou v prosinci 2012) na výplatu důchodů v prvních dnech ledna 2013 (která byla uvedena ve výdajích za prosinec 2012), což zároveň ovlivňuje vykázanou výši výdajů na důchody od počátku roku 2013. Výdaje související s valorizací důchodů, která proběhla v lednu 2013, činily od počátku roku 2013 1,1 mld. Kč. 12
Pokles
(související
s důvodem
vysvětleným
v předchozím
odstavci)
zaznamenaly výdaje na starobní důchody, které se (bez dávek vyplácených do ciziny) snížily o 2,8 mld. Kč na 69,4 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 80,5 %. Výdaje na invalidní důchody (bez dávek vyplácených do ciziny) se snížily o 1,0 mld. Kč. Průměrná
výše
(samostatně
vypláceného)
starobního
důchodu
se
v 1. čtvrtletí 2013 meziročně zvýšila o 190 Kč (o 1,8 %) na 10 939 Kč, v reálném vyjádření se snížila o 0,6 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 102,4 %). V březnu 2013 pobíralo důchod 2 863,0 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně snížil o 8,5 tis. (tj. o 0,3 %). Počet důchodců se starobním důchodem (včetně poměrného starobního) byl stejný jako v březnu 2012, tj. 2 340,2 tis., v rámci této skupiny důchodců činil počet osob s trvale kráceným předčasným důchodem 525,6 tis. (oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 18,4 tis., tj. o 3,6 %). Počty příjemců ostatních druhů důchodů se meziročně snížily, a to invalidních o 6,1 tis. (o 1,4 %), vdovských a vdoveckých o 1,9 tis. (o 4,8 %) a sirotčích o 0,2 tis. (o 0,5 %), průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl v březnu 10 944 Kč a převýšil o 189 Kč (tj. o 1,8 %) skutečnost stejného měsíce roku 2012 (tabulka č. 10). U žen činil 9 938 Kč, čímž představoval 82,0 % průměrného důchodu mužů (12 123 Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o 1 167 Kč nižší a dosáhla 9 777 Kč (o 148 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů 10 908 Kč a u žen 8 843 Kč, pobíralo 53,4 % osob samostatně vyplácený důchod ve výši do 10 999 Kč měsíčně (o 3,3 p.b. méně než v březnu 2012). Podíl osob pobírajících důchod nad 11 000 Kč se zvýšil meziročně ze 43,3 % na 46,6 %.
Na dávkách státní sociální podpory bylo v 1. čtvrtletí 2013 vyplaceno 9,2 mld. Kč a zůstaly tak nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 0,3 mld. Kč více finančních prostředků (o 3,4 %) než ve stejném období předchozího roku – viz tabulku č. 9 v příloze. Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému – rodičovský příspěvek (s podílem 67,1 % na celkovém objemu těchto dávek) klesly o 0,1 mld. Kč (o 2,1 %) na 6,2 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně vyplácených rodičovských příspěvků 13
se snížil o 4,6 %, tj. o 14,6 tis. na 300,9 tis., zejména v souvislosti s průběžným poklesem porodnosti od roku 2009 a také o rodiče, kteří čerpali příspěvek ve zkrácené dvouleté variantě. Výrazný přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení. Ve sledovaném období na něj bylo vynaloženo 1,7 mld. Kč, tj. o 24,9 % (o 0,4 mld. Kč) více při zvýšeném počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 16,1 %, tj. o 25,3 tis.) na 182,6 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z 2 871 Kč na 3 090 Kč. Je to důsledek zvýšených nákladů na bydlení, úpravy stanovených normativů pro propočet této dávky
i méně
příznivé
příjmové
situace
domácností
při
stále
vysoké
nezaměstnanosti. Formou přídavku na dítě bylo vyplaceno 0,9 mld. Kč, tj. o 7,7 mil. Kč (o 0,9 %) více než ve stejném období roku 2012. Průměrný počet měsíčně vyplácených dávek vzrostl ve sledovaném období o 1,1 % (o 5,0 tis.) na 479,1 tis. Dávky
pěstounské
č. 359/1999 Sb.,
o
péče
jsou
sociálně-právní
od
2013
ledna
ochraně
dětí.
Bylo
upraveny na
ně
zákonem vyplaceno
o 45,6 % (o 136,3 mil. Kč) meziročně více, tedy 0,4 mld. Kč. V souvislosti se změnou právní úpravy došlo především ke zvýšení odměny pěstouna a nárůstu vyplacených dávek. Jejich průměrný měsíční počet vzrostl o 5,5 % (na 20,9 tis.). Na porodném, které je od 1. 1. 2011 vypláceno jen na první dítě rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima, bylo vyplaceno 38,4 mil. Kč, tj. o 8,5 % (o 3,0 mil. Kč) více než ve stejném období předchozího roku – viz tabulky č. 11 - 14 v příloze. Podle územního členění připadla nejvyšší částka poskytnutá prostřednictvím systému
státní
sociální
podpory
na
1
obyvatele
Ústeckém
v kraji
a Moravskoslezském, nejnižší v Plzeňském kraji – viz tabulku č. 15 v příloze.
V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění. Touto formou bylo v 1. čtvrtletí 2013 poskytnuto 5,2 mld. Kč, což bylo o 0,1 mld. Kč (o 1,9 %) více než ve srovnatelném období předchozího roku. Rozhodující
dávkou
bylo
nemocenské,
jehož
podíl
na
dávkách
nemocenského pojištění činil 61,0 % a jehož objem dosáhl 3,2 mld. Kč (o 0,5 % více než ve stejném období loňského roku). 14
Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za leden až březen 2013 vyplaceno 1,8 mld. Kč, tedy o 17,6 mil. Kč (o 1,0 %) meziročně více. Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily na 0,3 mld. Kč (o 31,4 %, tj. o 65,1 mil. Kč). Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, (jehož výše je zanedbatelná a nemá vliv na celkový vývoj dávek nemocenského pojištění) bylo vyplaceno 1,6 mil. Kč, viz tabulku č. 16 v příloze. Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byl příspěvek na péči. V hodnoceném období bylo takto vyplaceno 4,8 mld. Kč, což bylo o 8,0 % (0,4 mld. Kč) meziročně více. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 330,2 tis. dávek, tedy o 27,6 tis. (o 9,1 %) více než v 1. čtvrtletí 2012. Příjemcům s I. stupněm závislosti bylo vyplaceno 32,0 % příspěvků, s II. stupněm 32,1 %, se III. stupněm 22,3 % a osobám se IV. stupněm závislosti 13,6 % příspěvků.
Prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti byly pátou (z hlediska výše vynaložených prostředků) složkou sociálních příjmů domácností. Bylo na ně vyčerpáno 2,8 mld. Kč při meziročním růstu o 7,0 % (o 0,2 mld. Kč). Počínaje lednem 2013 byla míra registrované nezaměstnanosti nahrazena ukazatelem podíl nezaměstnaných osob, který udává počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let k obyvatelstvu stejného věku. V uvedeném období vzrostl průměrný podíl nezaměstnaných osob z 7,1 % na 7,9 %, tj. o 0,8 p.b. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se zvýšil o 51,1 tis. na 582,0 tis. osob, přičemž průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti vzrostl na 134,0 tis. (o 5,8 tis., tj. o 4,5 %). Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti se ve sledovaném období zvýšila o 408 Kč (o 7,2 %) na 6 065 Kč. Meziroční zvýšení průměrné výše podpory bylo zaznamenáno ve všech krajích ČR. Nejnižší průměrnou podporu vykázal Zlínský kraj (5 722 Kč), nejvyšší hl. m. Praha (7 457 Kč). V březnu 2013 činil podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou 41,3 % (o 3,0 p.b. meziročně méně), zvýšil se podíl absolventů s podporou na celkovém počtu uchazečů s podporou o 0,5 p.b. na 1,2 %, 15
jedno volné pracovní místo připadalo na 15,1 uchazeče (v březnu 2012 na 13,2).
Dávky pomoci v hmotné nouzi, které patří mezi složky s menším podílem na celkových sociálních příjmech domácností, ale jejichž podíl na celkových sociálních příjmech se zvyšuje (ve sledovaném období z 1,5 % na 2,2 %, tedy
o 0,7 p.b.), byly čerpány ve výši 2,4 mld. Kč. V porovnání s množstvím prostředků poskytnutých touto formou v 1. čtvrtletí 2012 se jednalo o jejich výrazné překročení (o 41,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč) zejména v souvislosti s vysokým počtem uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a celkovou příjmovou situací domácností - viz tabulku č. 19 v příloze. Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil ve sledovaném období 73,3 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) vzrostly na 1,8 mld. Kč a převýšily skutečnost předchozího roku o 0,5 mld. Kč (o 34,6 %). Meziročně byly výrazně překročeny ve všech krajích (v rozmezí od 29,3 % do 69,6 %). Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 141,3 tis. dávek - o 38,1 tis., tj. o 36,9 % více než v 1. čtvrtletí 2012. V březnu 2013 bylo vyplaceno 148,8 tis. dávek., tj. o 17,8 % (o 22,5 tis.) více než v březnu 2012), průměrná výše dávky činila 4 172 Kč. Na doplatku na bydlení, který představuje 25,0 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, bylo vyplaceno 603,1 mil. Kč, tj. o 71,7 % více než v 1. čtvrtletí 2012. I u čerpání této dávky došlo ve všech krajích k výraznému překročení proti skutečnosti předchozího roku, a to v rozmezí od 49,4 % (Pardubický kraj) do 109,5 % (Olomoucký kraj) – viz tabulku č. 20 v příloze. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 57,7 tis. dávek, tj. o 45,0 % (o 17,9 tis.) více než ve stejném období předchozího roku. V březnu 2013 se zvýšil počet dávek oproti březnu 2012 o 54,1 % (o 21,6 tis.) na 61,5 tis., průměrná výše dávky byla vyplacena ve výši 3 511 Kč. Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (poslední z dávek tohoto systému) se proti srovnatelnému období snížily. Bylo na nich vyplaceno 16
42,0 mil. Kč, tj. o 2,6 % (o 1,1 mil. Kč) méně. V průměru se měsíčně vyplatilo 6,6 tis. dávek, tj. o 26,9 % více než v 1. čtvrtletí 2012.
Dávky podmíněné zdravotním stavem se podílely na celkových sociálních příjmech pouze 0,4 %. Bylo na nich vyplaceno 0,4 mld. Kč (o 56,4 % více než v 1. čtvrtletí 2012). Tento výrazný meziroční nárůst výdajů byl způsoben pozdějším náběhem výplat nových dávek v minulém roce – viz tabulku 9. V 1. čtvrtletí 2013 bylo v průměru měsíčně vypláceno 512 příspěvků na zvláštní pomůcku v celkové výši 167,3 mil. Kč a 233,9 tis. příspěvků na mobilitu v celkové výši 280,2 mil. Kč.
2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů domácností byl v letošním 1. čtvrtletí nižší než před rokem. Úhrnná cenová hladina byla v březnu 2013 ve srovnání s prosincem 2012 vyšší o 1,5 % (ve stejném období loňského roku stoupla o 2,2 %). Statistická data přitom ukázala, že vývoj spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí byl zásadně ovlivněn pohybem cen v lednu (proti prosinci 2012 meziměsíční přírůstek o 1,3 %), přičemž:
lednový vzestup spotřebitelských cen byl téměř ze dvou třetin způsoben změnou sazeb DPH o 1 p.b. na 15 % (snížená) a na 21 % (základní) s dopadem do souhrnné inflace ve výši 0,8 p.b.; nejcitelnější dopady pocítili zákazníci u potravin (všechny komodity), dopravy (jízdné a další dopravní služby), bydlení (u vodného, stočného a tepla), zdraví (léky) a v rekreaci a kultuře (mj. ceny zájezdů, vstupného, časopisů a knih),
17
necelou jednou třetinou (dopad 0,3 p.b.) participovalo na lednovém cenovém vzestupu navýšení regulovaných a dalších administrativně stanovených cen: v bydlení podražila elektřina a zemní plyn (v průměru o 3,3 %, resp. o 2,0 %), teplo a teplá voda (o 3,6 %) a také vodné a stočné (o 6,7 %), relativně
mírný
byl
pohyb
tržních
cen
-
u
cen
potravin
a nealkoholických nápojů působil vliv dražšího pečiva, mlékárenských výrobků, zeleniny, ovoce a brambor, pohonné hmoty s výkyvy podražily v lednu průměrně o 0,5 %, růst cen kultury a rekreací zapříčinily (kromě DPH) vyšší sezónní ceny pobytů na horách, vykázány byly také vyšší ceny ve veřejném stravování a poplatky v závodním a školním stravování, na snížení cenové hladiny působily na počátku roku tradičně výprodejové akce a slevy u cen oděvů a obuvi, spíše stagnovaly ceny bytového vybavení a ve vzdělávání. Méně dynamický než před rokem byl vývoj cenové inflace v měsících únoru a březnu, kdy se ceny zvýšily meziměsíčně shodně o 0,1 %. V obou měsících byly hlavní příčinou nadále rostoucí tržní ceny výživy a pohonných hmot. Dozníval rovněž vliv vyšších regulovaných cen v bydlení z počátku tohoto roku, zatímco vliv vyšší DPH obchodníci ve svých cenách částečně utlumili. Meziroční nárůst spotřebitelských cen (životních nákladů domácností) proti 1. čtvrtletí 2012 činil 1,8 % (ještě ve 4. čtvrtletí 2012 to bylo o 1 p.b. více). Příčinou tohoto vývoje byl výraznější nárůst cenové inflace v lednu – březnu 2012 než v 1. čtvrtletí t.r. (viz tabulku č. 21). Působily zejména tyto tendence: zpomalení meziročního cenového růstu bylo vykázáno u většiny skupin spotřebního koše, zejména u potravin a nealkoholických nápojů, bydlení, zdraví,
stravování
a
ubytování;
a telekomunikací,
18
prohloubil
se
pokles
cen
u
pošt
meziroční růst tržních cen se snížil na 1,3 % (z loňských 2,3 %) a růst regulovaných cen klesl z 9,8 % na 3,5 %, zpomalování růstu regulovaných cen bylo patrné především ve skupině „bydlení, voda, energie, paliva“, kde významně klesla dynamika cen zemního plynu (po eskalaci jejich navyšování v roce 2011 a lednu 2012), výrazně menší bylo snižování dynamiky čistého nájemného a elektřiny,
rozdílné meziměsíční nárůsty na počátku let 2012 a 2013 vedly k nižšímu zdražení potravin a nealkoholických nápojů (zejména u sýrů, jogurtů, vajec a kávy), tendence k dalšímu navýšení cen se naopak prosadila u ovoce, zeleniny a brambor,
pokles cen v dopravě ovlivnil vývoj spotřebitelských cen pohonných hmot, které sice v měsících lednu – březnu 2013 rostly, avšak méně než před rokem (3,6 % proti 5,0 %); meziročně zlevnily automobily i dopravní služby, ve skupině „zdraví“ se výrazně snížil růst cen ústavní zdravotní péče, neboť po celý rok 2012 byl ovlivňován zvýšením regulačního poplatku za pobyt ve zdravotnických zařízeních (zvýšení z 60 na 100 Kč/den bylo zavedeno od prosince 2011), stejně jako v 1. čtvrtletí 2012 klesly v úhrnu ceny oděvů a obuvi, telefonů, domácích spotřebičů a elektroniky.
Domácnostem důchodců vzrostly životní náklady meziročně o 2,4 %, tj. sice výrazně méně než o rok dříve (5,1 %), ale o 0,6 p.b. více než činil nárůst u průměrných
domácností.
Tento
výsledek
byl
způsoben
nejvíce
vlivem
nadprůměrného navýšení nákladů na bydlení a výživu domácností seniorů. Mírně nadprůměrně rostly také životní náklady domácností žijících v hl. m. Praze (index 101,9 %), kde bylo vykázáno vyšší zdražení bydlení, zdraví, alkoholických nápojů a tabáku (viz tabulku č. 22).
19
3. Peněžní výdaje a úspory domácností Stagnace či pokles příjmů (viz kapitoly 1 a 2) spojená s cenovou inflací, vysokou nezaměstnaností a trvalým zvyšováním regulovaných cen a nepřímých daní nadále snižovaly spotřebitelskou poptávku. Nárůst celkových výdajů u některých skupin domácností tak byl především důsledkem mimořádných vydání investiční povahy, popř. růstu cen nezbytných výdajových položek (hlavně bydlení a potravin). Znovu o něco pomaleji rostly půjčky i vklady domácností u bankovních peněžních ústavů. Z dílčích údajů statistiky národních účtů vyplynulo, že
455,9 mld. Kč
vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou, což představovalo stagnaci, resp. jen velmi nízký meziroční nárůst o 0,1 %. U čistých výdajů domácností zařazených do šetření zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů byl vykázán meziroční pokles (viz tabulku č. 2 v příloze), což charakterizovaly především tyto skutečnosti:
úhrnné čisté výdaje jednoho člena domácnosti uvedeného souboru činily měsíčně v průměru 10 228 Kč, což bylo nominálně o 1,3 % (131 Kč) méně než v 1. čtvrtletí 2012 (kdy výdaje nominálně vzrostly o 2,3 %) – viz tabulku č. 2,
nepříznivý vývoj byl způsoben na jedné straně mírným nárůstem spotřebních vydání domácností (index 100,8, avšak reálně o 1,0 % méně než před rokem), na druhé straně pak zejména výrazným meziročním snížením „investičních“ vydání, tj. zejména nákupů domů, bytů a dalšího nemovitého majetku (nominálně o 21,7 %); vzhledem ke stanovenému počtu rodin ve výběrovém souboru to však nelze považovat za obecný a plynulý trend (např. před rokem hodnota nakoupených nemovitostí ve stejném objemu vzrostla) a rozhodující pro analýzu je vývoj spotřebních výdajů (cca 90 % všech vydání domácnostípotraviny, běžné bydlení, léky, rekreace, doprava, spoje apod.),
nárůst nominálních i reálných spotřebních výdajů zaznamenaly pouze typy domácností s navýšením příjmů, tj. bezdětné zaměstnanecké domácnosti (meziroční index 102,9 % - zejména vyšší vydání za bydlení a dopravu) 20
a domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů (105,1 % - hlavně vzestup vydání za výživu); svá spotřební vydání omezily zaměstnanecké domácnosti s dětmi (98,1 % - nejvíce za dopravu) a domácnosti osob samostatně výdělečně činných (99,4 % - odívání, doprava, stravování a ubytování),
meziroční změny ve struktuře úhrnných spotřebních vydání domácností vázaly na vývoj cen ve spotřebním koši (ovlivněný mj. změnami DPH) a trvale úsporné chování obyvatelstva; došlo k posílení váhy výdajů na výživu, bydlení a ostatní zboží a služby (mj. finanční platby a pojistné), naopak u většiny typů domácností klesla váha vydání za odívání a obuv, stravování a ubytování, vzdělávání a poněkud nečekaně také za zdravotní péči a dopravu (podrobněji viz tabulku č. 23 v příloze).
Čerpání peněžních půjček (úvěrů) se v meziročním srovnání dál snížilo, přičemž: podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček domácností evidovaných u peněžních ústavů k 31. březnu letošního roku 1 134,0 mld. Kč, což bylo o 33,0 mld. Kč více než ke stejnému datu roku 2012 (loni ve stejném srovnání představoval přírůstek 51,4 mld. Kč); od počátku roku do konce března 2013 stav úvěrů víceméně stagnoval, celý meziroční vzestup objemu bankovních peněžních půjček zajistily hypoteční a jiné úvěry spojené s bydlením, jejichž celkový objem 813,9 mld. Kč byl o 36,7 mld. Kč vyšší než o rok dříve (hypotéky vzrostly o 42 mld. Kč), celkový objem ostatních (zejména spotřebitelských) úvěrů o 4,0 mld. Kč klesl (tabulka č. 24), obdobné poznatky potvrdila rámcově i souhrnná data šetření u konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů.
21
Také přírůstek úspor domácností se proti 1. čtvrtletí 2012 snížil:
objem jimi vytvořených (korunových a devizových) úspor činil ke konci března t.r. 1 794,5 mld. Kč a podle údajů ČNB meziročně stoupl o 61,0 mld. Kč (loni o 74,5 mld. Kč),
skladba přírůstku úsporných vkladů se však nezměnila: při přetrvávající orientaci na tvorbu úspor v tuzemské měně dávaly domácnosti – v souvislosti s dlouhodobě nízkou hladinou úrokových sazeb - přednost výhradně jejich netermínované formě (+74,0 mld. Kč); ve struktuře celkových vkladů dále klesl podíl termínovaných úložek - podrobněji viz tabulku č. 25,
svůj význam si udržely i hlavní alternativní formy spoření: vklady na penzijních fondech vzrostly podle dat ČNB a ČSÚ meziročně o 19,6 mld. Kč (na 255,0 mld. Kč), v životním pojištění bylo uloženo 282,9 mld. Kč (přírůstek 16,9 mld. Kč); obyvatelstvo a instituce držely v domácích a zahraničních podílových fondech nabízených v ČR 248,6 mld. Kč, během 1. čtvrtletí majetek podílových fondů vzrostl o 13,3 mld. Kč (před rokem jen o 0,8 mld. Kč) – zásadní vliv růstu akciových, dluhopisových a smíšených fondů při současném snížení aktiv zajištěných fondů,
analýza dostupných dílčích (bilančních) dat o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů prokázala u jejich větší části ve srovnání s lednem – březnem 2012 jen mírný nárůst úsporných vkladů, když průběžné úložky domácností zpravodajského souboru převýšily vybírané úspory měsíčně v průměru o 1 434 Kč na osobu – nejvíce takto „spořily“ domácnosti zaměstnanců s dětmi, jejichž vklady byly v měsíčním průměru o 3 168 Kč vyšší než vybrané úspory. Proti stejnému období roku 2012 naopak klesla měsíční výše salda úložek a výběrů u domácností zaměstnanců bez dětí a domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů.
22
