ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PROJEKTU OECD: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE A KVALITA UČENÍ STARÝ KAREL Pedagogické fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Myslíkova 7, 110 00 Praha 1
[email protected]
Abstrakt: V první části referátu bych rád seznámil účastníky s cíli a metodikou výzkumu Hlavním cílem projektu bylo zjišťování faktorů, které ovlivňují kvalitu učebního procesu žáků a studentů při učení za pomoci počítačů. V druhé části budu referovat o výsledcích jednotlivých oblastí výzkumu. Budu hovořit o ekonomických, sociálních a pedagogických důvodech pro zavádění informačních a komunikačních technologií do škol, zmíním doporučení OECD pro vzdělávací politiku, otázky změn v kurikulu, tvorbu vzdělávacího softwaru, , nové role učitelů a potřebu jejich profesního rozvoje, nové možnosti komunikace mezi školou a domovem. Klíčová slova: Informační a komunikační technologie, kvalita učení Abstract: At the 1st part of the speach I will inform the participants about the goals and methodology of the research. The main goal of the project was to learn factors that influence the quality of computer based learning process. At the 2nd part of the speach I will inform about the results of different parts of the research. I will speak about economic, social and pedagogical reasons for introducing ICT into schools, I will mention the OECD school policy recommendations, problems of changes in curricula, development of educational software, new roles of teachers and the need of their professional development, new possibilities of school/home communication. Key words: Information and Communication Technology,Quality of Learning,
1
CÍLE A POUŽITÉ METODY VÝZKUMU Hlavním cílem projektu bylo zjištění faktorů, které ovlivňují kvalitu učebního procesu žáků a studentů při učení s pomocí počítačů. Projekt Centra pro pedagogický výzkum a inovace OECD byl realizován v členských zemích OECD od roku 1998 do roku 2001 a zvolil dvě cesty zjišťování poznatků. Jednak vznikly pracovní skupiny složené ze zástupců učitelů, akademických pracovníků, představitelů vzdělávací politiky a počítačového průmyslu, které zpracovávaly dílčí národní zprávy, jednak byla vytvořena mezinárodní studentská síť OECD, v níž docházelo k výměně a shromažďování informací. Zpočátku se projekt zaměřoval na stanovení kritérií kvality programového vybavení a na účel, ke kterému je toto programové vybavení využíváno. Důraz byl kladen spíše na kroskurikulární principy než na jednotlivé vyučovací předměty. Jak se práce na projektu rozvíjela, začínalo být zřejmé, že koncept kvality musí být chápán komplexněji. Nakonec se muselo brát v úvahu také vedení a organizace školy, úroveň zdrojů, kvalita vyučování, podstata kurikula a zákonitosti hodnocení studentů. 2
ZÁVĚRY PROJEKTU Všechny země si přejí pozvednout kvalitu a účinnost vyučovacího procesu ve školách a pohlížejí na ICT jako na jeden z prostředků, kterým by se zvýšení kvality dalo dosáhnout. Na vybavení škol ICT jsou poskytovány značné investice. Jakmile se vlády jednou rozhodly, že vybaví školy ICT, zájem se přesunul k zajištění podmínek, za kterých bude dosaženo pozitivních výsledků. Není to však jen otázka zavedení technologií, ale také problematika kdy a k jakým účelům jich využívat. Zpráva staví na informacích z mnoha zemí OECD a názorech studentů, kteří byli zapojeni do mezinárodní sítě OECD, a vyjádřili osobní zkušenosti z užívání ICT ve školách. Bylo zjištěno, že při hledání prostředků ke zvýšení kvality učení musí být zvažováno mnoho faktorů. O
tom, které faktory to jsou, pojednávají následující kapitoly. Faktory jsou také znázorněny souhrnně v níže uvedeném diagramu. 2. 1
DŮVODY PRO ZAVÁDĚNÍ ICT DO ŠKOL Dramatické změny ve vzdělávání, které přináší zavádění ICT do škol, se liší od předcházejících reforem nejméně ve třech ohledech. Zaprvé dřívější reformy kurikula vznikaly uvnitř školství, když se vzdělavatelé pokoušeli jakoby dát svůj vlastní dům do pořádku. ICT vznikly mimo svět vzdělávání, ale s mimořádnou použitelností pro uplatnění ve školách. Zadruhé je pozoruhodné, že ti, kdo jsou vyučováni, jsou více nadšeni pro reformu než jejich učitelé. A konečně vše prostupující povaha ICT má vážné důsledky pro celkovou organizaci a atmosféru vyučovacího prostředí. Ekonomické důvody zdůrazňují význam potřeb ekonomiky – současné i budoucí - mít zaměstnance s dovednostmi v oblasti ICT. Znalosti a dovednosti týkající se ICT jsou důležitými aspekty zaměstnatelnosti ve 21. století. Ve světovém měřítku se očekává, že národy, které úspěšně uchopují věk informací, dosáhnou ekonomického úspěchu. Uvědomění si této ekonomické dimenze může studující zásadně motivovat k osvojení si takových dovedností a vybrat si ICT jako další volitelný předmět, vedoucí k odborné specializaci informatiky v dalším nebo vyšším vzdělávání. Sociální důvody podtrhují skutečnost, že ICT usnadňují participaci ve společnosti a v zaměstnání. Kompetence v oblasti ICT jsou vnímány jako podstatná „životní dovednost“ podobně jako čtení, psaní a počítání, a proto se pro znalosti a dovednosti v oblasti ICT se vžil termín počítačová gramotnost, která se stává požadavkem na každého studujícího a současně ale také jeho právem. Je proto důležité najít způsob, jak kompenzovat omezený přístup některých jedinců k počítačům mimo školu. Může vzniknout vážný společenský problém, jestliže některá sociální vrstva bude mít omezený nebo žádný přístup k ICT, obzvláště od té doby, co jsou veřejné a ostatní služby stále více přístupné on-line. Jak se používání ICT stává stále rozšířenější napříč celou společností, bude přinášet větší výhody – lepší spojení mezi domovem a školou, větší zapojení rodičů do studijních pokroků svých dětí a větší pole působnosti pro školy a další vzdělávací instituce tak, aby mohly hrát interaktivní úlohu v životě a rozvoji společnosti. Pedagogické důvody se koncentrují na roli ICT ve vyučování a učení. Velký potenciál ICT pro využití ve vzdělávání se již významně projevil v průběhu vývoje ICT samotných, od počátečních jednoduchých programů typu „drill-and-practice“ a omezeného užití v malém počtu vyučovacích předmětů k daleko širšímu využití. ICT mohou obohacovat výuku a zvětšovat její záběr prostřednictvím aktuálnosti, kterou přinášejí nové zdroje, a mohou podpořit rozvoj vyšších úrovní myšlení jako je analýza a syntéza. Studenti zapojení do výzkumu OECD vyjádřili, že intenzívní užití ICT může být silnou motivací: chtěli, aby školy reflektovaly závažné skutečnosti, se kterými se mladí lidé setkávají v současném životě, a připravovaly na ně. Ve školách, kde se to nedělo, začínali být studenti vzrůstající měrou neloajální k tomu, co školy nabízely. Od té doby, co počítačová gramotnost rozvíjená pro vzdělávací účely prostřednictvím ICT je explicitně požadována v práci a ve volném čase, vzrůstá vzájemné sbližování ekonomických, sociálních a pedagogických důvodů.
Kurikulum a hodnocení
Učitelé
Organizace a vedení školy
Ve škole
učící se subjekt (žák/student) Zařízení pro volný čas mládeže Domácí samostudium a podpora
Mimo školu
ICT
E-mail a Web
Kvalita a využitelnost softwaru
2.2
PROFESNÍ ROZVOJ UČITELŮ Navzdory očekáváním některých lidí, že ICT budou snižovat důležitost učitele a dokonce školy jako instituce, praxe ukázala opak. Školy zůstávají pro žáka nejdůležitějším místem a učitel zůstává hlavním činitelem vzdělávacího procesu. Nicméně v procesu integrace ICT nastává ve školách potřeba organizačních změn a učitelé budou muset přijmout některé nové role. Učitelé – s měnícími se a rozšiřujícími se rolemi – jsou tím nejdůležitějším faktorem pro způsob jak budou ICT přijímány a užívány na třídní a studijní úrovni. Myšlenka, že učitelé by mohli být technologií nahrazeni již byla odmítnuta, přestože pro média a běžné vnímání se zdají ICT cenné právě pro nezávislost na učitelích. Povyšování technologií nad učitele podkopává vzdělávací potenciál technologií samotných. (Selwyn, 2001). Rodiče vidí mladé lidi, kteří se cítí spokojeně s myší, klávesnicí a obrazovkou, a někdy příliš rychle uzavírají, že mají kapacitu a motivaci se učit nezávisle prostřednictvím ICT. Učitel musí hrát centrální a rozhodující manažerskou roli s ohledem na ICT ve školách. Na rozdíl od současných omezených aplikací dostupných skrze uzavřené sofwarové systémy představují otevřené aplikace ICT dynamické interaktivní prostředí. Učitel se stává manažerem učebního prostředí – kreativní, zajímavou, náročnou a vysoce hodnocenou rolí. „Učitel je více tutorem a facilitátorem a méně přednášejícím. Vyučování je mnohem více individualizováno, pohyb od frontálního vyučování již je akcelerován“ (Švédsko).V Nizozemí můžeme sledovat pomalou, ale trvalou změnu od vzdělávání, v jehož centru je učitel, k bohatěji rozlišeným učebním prostředí, ve kterých se role učitele stává více podpůrná. Přijetí ICT do škol stimuluje tuto změnu. Tato expandující role učitele v měnícím se učebním prostředí má významné zdroje implikací v rámci početních stavů zaměstnanců a potřeb profesionálního rozvoje. Učitelé budou potřebovat být schopni průběžně rozvíjet své pedagogické přístupy, čímž se stanou pro své studenty modelovými rolemi pro celoživotní učení. Toto se neobejde bez významných vzdělávacích nákladů. Rozhodující ovšem zůstává učitelova úroveň dovedností a porozumění v oblasti ICT. 2.3
ORGANIZACE A VEDENÍ ŠKOLY – MĚNÍCÍ SE KULTURA Hluboce zakořeněné struktury a hodnoty škol se často ukazují být resistentní proti takovým radikálním změnám, ale ICT může být „trojským koněm“ – prostředkem, kterým jsou změny doručovány a také způsobem, kterým může být rezistence překonávána. Centrální úloha vedení školy pro zajištění úspěšného přijetí ICT bylo identifikováno ve všech národních zprávách. Představitelé vedení škol si musí uvědomit důležitost počítačové gramotnosti pro učitele a studenty a možnosti.Více práce je potřeba k ustanovení kritických proměnných vztahujících se k úspěšnému zavedení a užívání ICT ve školách, tak že dobrá praxe může být více rozšířena. DOPORUČENÍ PRO VZDĚLÁVACÍ POLITIKU V době internetu je potřeba zásadních kurikulárních změn Existuje silné napětí mezi tradičním kurikulem - založeném na přesně stanoveném obsahu a pravidlech, jak se učit a co být schopen reprodukovat – a otevřeném kurikulu založeném na dovednostech a přístupech zaměřených na studenta a podporovaných ICT. Dominantní kurikulární a organizační modely nebyly vytvořeny v době internetu a často brání jeho efektivnímu využití. ICT umožňují obohatit tradiční kurikulum, ale jejich plný vzdělávací potenciál nemůže být realizován bez radikálních změn ve školních strukturách a metodologii. Jakmile budou výhody ICT ve školách přijaty, mohou se stát zprostředkovatelem a facilitátorem potřebných kurikulárních změn. Hodnocení studentů musí být kompatibilní s učením využívajícím ICT Budování pokročilých dovedností a kompetencí by se mohlo snadno rozplynout, jestliže by byl zachováno hodnocení, které založeno na prospěchu v jednotlivých předmětech a které je zjišťováno konvenčními písemnými zkouškami. Co je hodnoceno ve školách a jak je hodnocení realizováno 3
má silný vliv na realizované kurikulum. Pokračování existujících zvyklostí hodnocení studentů může bránit tvořivému využití ICT. Rozsáhlé začlenění ICT do výuky nejen že rozdílné procedury hodnocení vyžaduje, ale samo také obměnu hodnotících nástrojů poskytuje. Počítačová gramotnost je nyní základní učební cíl pro všechny Tak jako „konvenční“ gramotnost je více než základní schopnost číst slova v určitém sledu za sebou, počítačová gramotnost je také více než schopnost užívat počítač k jednoduchým operacím a obě schopnosti mají zásadní důležitost. Ta obsahuje sofistikovaný soubor kompetencí prostupující pracoviště, obec a zahrnující dovednosti, které zajišťují informace a kapacitu k posouzení závažnosti a spolehlivosti zdrojů na internetu. Počítačová gramotnost je významná součást celoživotního vzdělávání a musí proto být vysokou prioritu v kurikulu. Školy musí být plně vybaveny a podporovány pro užívání ICT Efektivní využívání ICT vyžaduje přiměřenou úroveň vybavení. Požadavkem je, aby prostředky ICT byly dostupné v každé třídě a také mimo vyučování. Přístup na internet se již výrazně zlepšil, ale k zajištění kvalitního využívání je potřeba více pracovních míst a větší rychlost připojení. Mimořádné granty na vstupní instalaci ICT musí být následovány řádným financováním údržby, technické podpory a poplatků za připojení na internet. Jinak to může fungovat jako odstrašující prostředek od užívání internetu ve školách. K udržení kvality využívání ICT je také nezbytné počítat s průběžnou programovou aktualizací a obměnou zastarávajícího hardwaru. Školy potřebují početný vzdělávací software s kvalitními a snadno přístupnými informacemi Učitelé potřebují komplexní nabídku kvalitního vzdělávacího softwaru, která by obsahovala snadno dostupné on-line informace o jeho parametrech ohledně toho jakou oblast pokrývá, pro jakou intelektuální úroveň je určena a jak je uživatelsky přívětivý. Je velmi vhodné, jsou-li zahrnuty konkrétní názory učitelů na možnost aktuální využití ve škole. Ke zlepšování nabídky vzdělávacího softwaru je nezbytný permanentní dialog mezi dodavateli ICT a školstvím. Bude často nutné, aby podporu takovému dialogu poskytli nejvyšší představitelé ve státě a zabránili tak rizikům, která nový vývoj s sebou přináší. ICT ve školách vyžadují rozsáhlé profesní role učitelů Učitelé čelí náročnějším profesním rolím jako manažeři v učebním prostředí obohaceném o ICT. Musí zvládnout řadu technických a pedagogických dovedností, které je potřeba neustále aktualizovat podle nových poznatků ve vývoji technologií a způsobech jejich využití. Předpokládá se, že hodně lze zvládnout prostřednictvím elektronického propojení (networkingu) s kolegy na ostatních školách, univerzitách a dalších pracovištích. ICT se tak stane jak předmětem profesního růstu, tak prostředkem, kterým je tento růst dosahován. Bez adekvátních investic do profesního rozvoje učitelů a rozšířených profesních aktivit nebude integrace efektivní technologie do škol úspěšná. Vedení a management škol musí být plně angažován na zavedení ICT Aby došlo k trvalým změn umožněným ICT je potřeba vedení škol, které hledí do budoucnosti, umí ostatní přesvědčit a dodat odvahu všem, kterých se tyto změny týkají – učitelům a žákům, rodičům a ostatním ve škole i v obce. Škola musí být reorganizována tak, aby práce s ICT se stala integrální a samozřejmou součástí výuky a umožnila posun od tradičních individualistických a izolovaných způsobů vyučování. Školy jsou často rezistentní proti radikálním změnám, ale ICT mohou být jakýmsi trojským koněm a prostředky, kterými jsou změny přinášeny mohou být zároveň nástrojem překonání této rezistence. Škola, domov a obec mají novou příležitost pro partnerství ICT povzbuzují – a nakonec i požadují – sblížení mezi formálním vzděláváním a učením, které se odehrává mimo školu. To vytváří významný komunikační kanál mezi studenty, učiteli, rodiči a širším společenstvím, který musí být aktivně udržován a účelně rozvíjen. Efektivnější učební prostředí je založeno na dynamickém partnerství mezi domovem a školou, formálním a neformálním vzdělávání, učitelem a vyučovaným. To zdůrazňuje vážnost situace pro studenty, kteří nemají doma žádné nebo nedostatečné vybavení pro práci s ICT a ocitli se tak na špatné straně „počítačového rozdělení“ (digital divide).
LITERATURA 1. OECD (2001), Learning to Change: ICT in Schools, Paris 2. Selwyn, N. (2001), „Promoting Mr Chips: The Construction of the Teacher/Computer Relationship in Educational Advertising“, Teaching and Teacher Education, vol. 17, pp. 3-14.
