ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK POUŽITÉ ZKRATKY... III VYSVÌTLIVKY K POUŽITÝM ÈÍSELNÝM ÚDAJÙM... VII Úvod... VIII

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001

OBSAH POUITÉ ZKRATKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

III

VYSVÌTLIVKY K POUITÝM ÈÍSELNÝM ÚDAJÙM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VII Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VIII Pøehled vydaných Zelených zpráv ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VIII Souhrn ke Zprávì o stavu zemìdìlství ÈR za rok 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A. 1

2

3

Situace zemìdìlství v roce 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Obecné podmínky vývoje zemìdìlství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.1

Makroekonomické podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.2

Podnikatelské prostøedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1.3

Zemìdìlská politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.4

Povìtrnostní podmínky v marketingovém roce 2000/01 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Pøedpoklady a faktory zemìdìlské výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.1

Vlastnické vztahy a podnikatelská struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.2

Výrobní faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.3

Ochrana zvíøat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Agrární trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3.1

4

5

1

Rostlinná výroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.2

ivoèiná výroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

3.3

Cenový vývoj na agrárním trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

3.4

Agrární zahranièní obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

3.5

Trh s pùdou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

Ekonomické výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 4.1

Souhrnný zemìdìlský úèet za rok 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

4.2

Souhrnné ekonomické výsledky zemìdìlských podnikù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

4.3

Ekonomické výsledky zemìdìlských podnikù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

4.4

Závìry z ekonomických analýz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Potravináøství a navazující odvìtví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 5.1

Obecné podmínky vývoje potravináøství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

5.2

Výroba potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

5.3

Distribuce potravin a jejich spotøeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

6

Ekologické zemìdìlství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

7

Nepotravináøská zemìdìlská produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

8

9

7.1

Výroba metylesteru øepkového oleje a smìsného paliva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

7.2

Pøíprava výroby bioetanolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

7.3

Vyuití obnovitelných zdrojù energie v zemìdìlství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Materiálové a finanèní vstupy do agrárního sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 8.1

Osivo a sadba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

8.2

Agrochemie a prùmyslová hnojiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

8.3

Plemenný materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

8.4

Krmiva hotová (prùmyslová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

8.5

Technika a pohonné hmoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

8.6

Finanèní sektor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

8.7

Pojitìní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

Sociální situace v agrárním sektoru a na venkovì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 9.1

Trh práce a úroveò mezd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

9.2

Zmìny sociálního postavení zemìdìlcù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

9.3

Sociální situace na venkovì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

10 Posouzení vlivu agrárního sektoru na ivotní prostøedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 11 Pozice agrárního sektoru doma a ve svìtì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 11.1

Postavení zemìdìlství v národním hospodáøství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

11.2

Mezinárodní srovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 I

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 12 Výzkum, vzdìlávání a poradenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 12.1 Výzkum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 12.2 Vzdìlávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 12.3 Poradenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 13. Nevládní stavovské organizace v agrárním sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 13.1 Agrární komora ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 13.2 Potravináøská komora ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 13.3 Zemìdìlský svaz ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 13.4 Asociace soukromého zemìdìlství ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 13.5 Èeská akademie zemìdìlských vìd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 13.6 Èeskomoravský svaz zemìdìlských podnikatelù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

B.

ZEMÌDÌLSKÁ POLITIKA V ROCE 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

1

Legislativní opatøení ve vztahu k agrárnímu sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

2

Institucionální zabezpeèení zemìdìlské politiky vèetnì odpovídajících finanèních transferù . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

3

2.1

Ministerstvo zemìdìlství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

2.2

Státní zemìdìlský intervenèní fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

2.3

Podpùrný a garanèní rolnický a lesnický fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

2.4

Ostatní instituce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

2.5

Zahranièní pomoci a zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Opatøení a podpory v agrárním sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 3.1

Opatøení a podpory v oblasti agrárního trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

3.2

Podpory cen vstupù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

3.3

Pøímé platby a komoditní podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

3.4

Obecné sluby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

3.5

Daòová politika v zemìdìlství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

4

Opatøení a podpory v navazujících odvìtvích agrárního sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

5

Agroenvironmentální politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

6

Regionální politika a politika rozvoje venkova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

7

Ostatní opatøení se vztahem k zemìdìlství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

8

Souhrnné vyhodnocení výdajù zemìdìlské politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

9

C. 1

8.1

Souhrnné institucionální a èisté výdaje na podporu agrárního sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

8.2

Produkèní a spotøebitelské podpory podle OECD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

8.3

Posouzení úèinnosti podpor do agrárního sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

8.4

Realizace Koncepce agrární politiky na období pøed vstupem ÈR do EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

Pøíprava na vstup do EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 9.1

Stav pøíprav na vstup do EU k 31. 12. 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

9.2

Pøehled opatøení pøijatých ÈR v roce 2001 v oblasti pøibliování k EU a jejich plnìní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

TEXTOVÉ PØÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Pøehled legislativních opatøení týkajících se bezprostøednì zemìdìlství a projednávaných v roce 2001 . . . . . . . 168 1.1

Schválené právní normy (stav k 1. 3. 2002) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

1.2

Pøipravované právní normy v roce 2002 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

2

Hodnocení úèinnosti podpor zemìdìlství za období 1995 2001 podle jednotlivých druhù a vìcného zamìøení podpor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174

3

Zpracování standardních výstupù z výbìrového etøení testovacích podnikù (FADN) podle metodiky EU . . . . . . 179

D.

TABULKOVÁ PØÍLOHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

Tabulky k èásti A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 Tabulky k èásti B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221

II


POUITÉ ZKRATKY a. s. AGC AK ÈR AMA ASZ ÈR AZS b. c. BEF BSE CEFTA CN COCERAL

COGECA COPA CPI CPV CSZT CZK CZV è. . ÈAZV ÈEA ÈHMÚ ÈIA ÈMVVÚ ÈMZRB ÈNB ÈNR ÈOV ÈR ÈSCHMS ÈSN ÈSÚ ÈÚZK ÈZPI DEM DJ DPH EAAP ECU

ED EFTA EIU

akciová spoleènost Agrocenzus Agrární komora ÈR Agrarmarkt Austria für den Bericht Getreide und Ölsaaten Asociace soukromého zemìdìlství ÈR aktivní zulechovací styk bìné ceny belgický frank bovinní spongiformní encefalopatie (nemoc ílených krav) Central European Free Trade Agreement (Støedoevropská dohoda v oblasti volného obchodu) celní nomenklatura European association representing trade in cereals, feedstuffs, oilseeds, olive oil and agrosupply at the European Union (Asociace obchodníkù s obilovinami a olejninami v EU) Comité général des coopératives agricoles (Ústøední výbor zemìdìlských drustev) Comité des organisations professioneles de l'agriculture de la Communauté (Výbor organizace profesionálních zemìdìlcù EU) Consumer price index (index spotøebitelských cen) ceny prùmyslových výrobcù centrální systém zásobování teplem èeská koruna ceny zemìdìlských výrobcù èisté iviny Èeská akademie zemìdìlských vìd Èeská energetická agentura Èeský hydrologický a meteorologický ústav Èeský institut pro akreditaci Èeskomoravská vinaøská a vinohradnická unie Èeskomoravská záruèní a rozvojová banka Èeská národní banka Èeská národní rada èistírna odpadních vod Èeská republika Èeský svaz chovatelù masného skotu èeská státní norma (èeská technická norma) Èeský statistický úøad Èeský úøad zemìmìøický a katastrální Èeská zemìdìlská a potravináøská inspekce nìmecká marka dobytèí jednotka daò z pøidané hodnoty European Association for Animal Production (Evropská asociace pro ivoèinou výrobu) European Currency Unit (evropská mìnová jednotka) platnost do 31. 12. 1998 Evropská dohoda European Free Trade Agreement (Evropské sdruení volného obchodu) Economist Intelligence Unit (Sdruení ekonomických expertù) III

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 EK EN ES EU nebo EU 15 EU 12 EUR EUROSTAT FADN FAO FNM ÈR GA ÈR GATT GJ GØC HACCP HDP HIM HPH CHKO IACS IFOAM ILO IPGRI IPP ISO normy IVV MZe JPÚ KBTPM Kè KEZ KN KNO KNPP KNPS KPÚ kt LFA LPF MDS MEØO MF MJ MK MMR MPO MMT

Evropská komise Evropská norma Evropské spoleèenství Evropská unie po roce 1994 (pøipojeno Rakousko, Finsko, védsko) Evropská unie do roku 1994 (Belgie, Dánsko, Nìmecko, panìlsko, Francie, Velká Británie, Øecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko) euro = spoleèná mìna Evropské mìnové unie platnost od 1. 1. 1999 Evropské statistické centrum Farm Accountancy Data Network (Sí testovacích podnikù) Food and Agriculture Organisation (Organizace pro výivu a zemìdìlství) Fond národního majetku ÈR Grantová agentura Èeské republiky General Agreement on Tariffs and Trade (Veobecná dohoda o clech a obchodu) gigajoule Generální øeditelství cel Hazard Analysis Critical Control Points system (systém HACCP analýza rizik a kritické kontrolní body) hrubý domácí produkt hmotný investièní majetek hrubá pøidaná hodnota chránìná krajinná oblast Integrated Administrative and Control System Integrovaný administrativní a kontrolní systém International Federation of Organic Movements (Mezinárodní federace organického zemìdìlství) International Labour Organisation (Mezinárodní organizace práce) International Plant Genetic Resources Institute (Mezinárodní institut genetických zdrojù rostlin) index prùmyslové produkce soustava norem, které zabezpeèují výrobu ve stanovené jakosti a kvalitì cílený systém výroby Institut výchovy a vzdìlávání MZe jednoduché pozemkové úpravy krávy bez trní produkce mléka koruna èeská Kontrola ekologického zemìdìlství katastr nemovitostí koeficient nominální ochrany (trhu) koeficient nominální podpory producentù koeficient nominální podpory spotøebitelù komplexní pozemkové úpravy kilotuna Less Favourable Areas (znevýhodnìné oblasti) lesní pùdní fond Ministerstvo dopravy a spojù metylester øepkového oleje Ministerstvo financí mìrná jednotka Ministerstvo kultury Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo prùmyslu a obchodu Ministerstvo kolství, mládee a tìlovýchovy IV

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 MV MVE MZ MZe MZV MP NAZV NH NPK NTB NUTS NV o. p. o. p. s. OBHK OCP OECD OFIVAL OKEÈ OPOS OPP OSP OSVTE OU OZE OZT p. a. PBB PCB PF ÈR PFO PGRLF Phare PHM PHO PK ÈR POR PPO PSP ÈR PZS RPJ RRPJ RV RZ s. c. s. r. o. SAPARD Sb. SDZT

Ministerstvo vnitra malá vodní elektrárna Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemìdìlství Ministerstvo zahranièních vìcí Ministerstvo ivotního prostøedí Národní agentura zemìdìlského výzkumu národní hospodáøství dusík fosfor draslík Non Technical Barriers netechnické bariéry Nomenclature des unités territoriales statistique (územní statistické jednotky) naøízení vlády orná pùda obecnì prospìná spoleènost Obchodní burza Hradec Králové odhad celkových podpor Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj) Office National Interprofessionel des Viandes, de ¾Elevage et de ¾Aviculture (Národní meziprofesní agentura pro maso, chov domácích zvíøat a drùbee) odvìtvová klasifikace ekonomických èinností odhad podpory obecných slueb odhad produkèních podpor odhad spotøebitelských podpor ostatní státy s vyspìlou trní ekonomikou odborné uèilitì obnovitelné zdroje energie ochrana zvíøat proti týrání per annum (roènì) Plodinová burza Brno polychlorované bifenyly Pozemkový fond ÈR podniky fyzických osob Podpùrný a garanèní rolnický a lesnický fond Poland and Hungary Assistance for Restructuring Economy (Pomoc pro Polsko a Maïarsko na restrukturalizaci ekonomiky) pohonné hmoty a mazadla pásmo hygienické ochrany Potravináøská komora ÈR pøípravky na ochranu rostlin podniky právnických osob Poslanecká snìmovna Parlamentu ÈR pasivní zulechovací styk roèní pracovní jednotka (Annual Work Unit AWU) roèní pracovní jednotka nenámezdní (rodinné) pracovní èinnosti (Family Work Unit FWU) rostlinná výroba rozvojové zemì stálá cena spoleènost s ruèením omezeným Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální akèní program pro pøedvstupní pomoc v oblasti zemìdìlství a rozvoje venkova) sbírka zákonù Sdruení dovozcù zemìdìlské techniky V

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 SEUROP SFP ÈR SLAK SNS SOK ÈR SOM SR SRN SRS SSHR SVE SVS ÈR SZDS SZIF SZP SZÚ TAIEX TÈ TOZ TTP TUV ÚKOZ ÚKZÚZ USA USD USDA ÚSES ÚZPI VaV VUC VÚLHM VÚMOP VÚPP VÚRV VÚVeL VÚZE VÚZT VÚV WHO WTO z. p. ZCHÚ ZPF ZTAK ZVHS . hm. V

Superior Excellent Very Good Fair Poor (Jednotná klasifikace jateènì opracovaného tìla skotu a prasat podle podílu svaloviny) Státní fond ivotního prostøedí ÈR slintavka a kulhavka Spoleèenství nezávislých státù Státní odrùdová kniha ÈR suené odstøedìné mléko Slovenská republika Spolková republika Nìmecko Státní rostlinolékaøská správa Správa státních hmotných rezerv støední a východní Evropa Státní veterinární správa ÈR Svaz zemìdìlských drustev a spoleèností Státní zemìdìlský intervenèní fond (døíve SFTR) Spoleèná zemìdìlská politika Souhrnný zemìdìlský úèet Technical Assistance Information Exchange Office (Úøad pro technickou pomoc a výmìnu informací) tepelné èerpadlo trvale se obracející zásoby trvalé travní porosty teplá uitková voda Ústøední komise pro ochranu zvíøat Ústøední kontrolní a zkuební ústav zemìdìlský United States of America (Spojené státy americké) americký dolar United State Department of Agriculture (Ministerstvo zemìdìlství USA) územní systém ekologické stability Ústav zemìdìlských a potravináøských informací vìda a výzkum Výzkumný ústav cukrovarnický Výzkumný ústav lesního hospodáøství a myslivosti Výzkumný ústav meliorací a ochrany pùdy Výzkumný ústav potravináøského prùmyslu Výzkumný ústav rostlinné výroby Výzkumný ústav veterinárního lékaøství Výzkumný ústav zemìdìlské ekonomiky Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Výzkumný ústav ivoèiné výroby World Health Organization (Svìtová zdravotnická organizace) World Trade Organization (Svìtová obchodní organizace) zemìdìlská pùda zvlátì chránìné území zemìdìlský pùdní fond Zahranièní trhy agrárních komodit Zemìdìlská vodohospodáøská správa (døíve Státní melioraèní správa) ivá hmotnost ivoèiná výroba

VI


VYSVÌTLIVKY K POUITÝM ÈÍSELNÝM ÚDAJÙM Údaje pouité ve Zprávì o stavu zemìdìlství ÈR za rok 2001 (Zpráva 2001) pocházejí z rùzných zdrojù. Základním zdrojem jsou statistická data ÈSÚ, dále údaje rezortní statistiky MZe, výbìrového etøení FADN, výroèních zpráv nìkterých institucí, napø. PGRLF, SZIF (SFTR), data mezinárodních organizací atd. Zdroje pouitých údajù jsou u kadé tabulky uvedeny. Ukazatele v tabulkové pøíloze, u nich to datové zdroje umonily, jsou prezentovány v èasové øadì zahrnující výchozí rok 1989 a posledních pìt sledovaných let 1997 - 2001. Tabulková pøíloha je pøitom koncipována jako primární databáze ukazatelù v absolutních hodnotách bez výpoètù indexù, podílù a jiných odvozených ukazatelù. Uzávìrka dat pro Zprávu 2001 byla s ohledem na daný termín zpracování její koneèné verze stanovena na 13. 4. 2002. Ve Zprávì 2001 jsou proto uvedeny pouze údaje, které byly dostupné k tomuto termínu. Vìtina údajù jak za hospodáøský rok 2001/02, tak za kalendáøní rok 2001 má charakter pøedbìných dat, co není v jednotlivých pøípadech komentováno. Pokud jsou pouity kvalifikované odhady VÚZE, je na to upozornìno. Vzhledem k tomu, e i v pøedchozích Zprávách mìly údaje za analyzovaný rok pøedbìný charakter, nemusí být vdy hodnota tého ukazatele za urèitý rok ve vech zprávách stejná. Ve Zprávì 2001 se to týká pøedevím údajù za rok 2000, které jsou zde uvádìny ve své zpøesnìné podobì, zatímco ve Zprávì 2000 byly pouity pøedbìné nebo odhadované hodnoty. Výbìrové etøení FADN konané poèátkem roku 2002 sleduje nejen údaje za rok 2001, ale i za rok 2000. Proto data za rok 2001 i za rok 2000 (pokud není výslovnì uvedeno jinak) pocházejí z tohoto etøení. Vzhledem k poèítaèovému zpracování (Microsoft Excel) obsahují tabulky zaokrouhlené ukazatele (souèty, procenta apod.). Proto souètové ukazatele nemusí vdy pøesnì odpovídat souètùm jednotlivých poloek. V èíselné èásti tabulek jsou kromì významových hodnot pouity i následující symboly:

údaj se nevyskytuje;

l x

údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý; údaj není smysluplný;

0 nebo 0,0

údaj existuje, ale jeho výe je nevýznamná nebo nulová.

VII


ÚVOD Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 2001 (Zpráva 2001) je pøedkládána zhruba ve stejné struktuøe jako v pøedchozích letech s nìkolika meními zmìnami smìøujícími k jejímu celkovému lepímu vyznìní. Stejnì jako v pøedchozích letech jsou v úvodu zdùrazòovány jen ty èásti Zprávy 2001, kde dolo ke zmìnám. Na rozdíl od Zprávy 2000 nebyl koneèný výsledek zemìdìlství zásadnì ovlivnìn nepøíznivým prùbìhem poèasí a hospodáøský výsledek sektoru se udrel v èerných èíslech. Proti pøedchozím letùm byly aktivity Ústøední komise pro ochranu zvíøat vyòaty z kap. A13 Nevládní stavovské organizace v agrárním sektoru a zaøazeny do kap. A2 Pøedpoklady a faktory v zemìdìlské výrobì s vìdomím, e èinnost ÚKOZ je nadrezortní povahy, a tudí by mìla být prezentována v irích souvislostech. Do kapitoly A3.1 Rostlinná výroba byla novì zaøazena subkapitola A3.1.9 Réva vinná víno. K zásadnímu kvantitativnímu posunu dolo pøi zpracování kap. A4 Ekonomické výsledky, a to v tom smyslu, e byl poprvé pøedloen Souhrnný zemìdìlský úèet (pøedbìný odhad ÈSÚ za rok 2001) v novém revidovaném metodickém pojetí, uplatòovaném v zemích EU. Postupuje se tedy v logické návaznosti od SZÚ jako základního nástroje k charakteristice makroekonomické pozice odvìtví, na který navazuje pøedstavení ekonomických výsledkù na bázi výbìrového etøení FADN v èlenìní podle podnikatelských forem, velikosti podnikù a rozdílných pùdnì-klimatických podmínek. Hodnocení ekonomické výkonnosti zemìdìlských podnikù dále pokroèilo. Ekonomické výsledky zemìdìlských podnikù ji nejsou interpretovány v rámci obvyklých výrobních oblastí, ale s vyuitím kategorizace podnikù podle jejich pøíslunosti k tzv. znevýhodnìným oblastem (LFA). Zpráva 2001 analyzuje hospodáøské výsledky v èlenìní na produkèní oblasti a ostatní oblasti, které se v metodické návaznosti na Usnesení Rady EK è. 1257/1999 èlení na horské a podhorské oblasti, ostatní ménì pøíznivé oblasti a ménì produkèní oblasti. Èást B dokumentuje dalí posun v realizaci Koncepce agrární politiky MZe na období pøed vstupem ÈR do EU. V souladu se zámìry Koncepce dolo v roce 2001 k pøechodu z fáze REVITALIZACE do fáze ADAPTACE s významnými dopady na institucionální zabezpeèení zemìdìlské politiky. Ze zmìn ve struktuøe podpor do èeského zemìdìlství jednoznaènì vyplývá, e pokraèuje dlouhodobá a zesílená orientace agrárnì politických nástrojù na podporu mimoprodukèních funkcí a strukturálního rozvoje venkova. Obdobnì jako v pøedchozích letech pøedstavuje tabulková pøíloha utøídìný pøehled sociálnì-ekonomických a výrobních ukazatelù vycházejících z podkladù ÈSÚ, z rezortní statistiky, z výbìrového etøení FADN (poèet respondentù se dále zvýil na 1339) a z dalích zdrojù. Pøílohou Zprávy 2001 je samostatná publikace Výbìrové etøení hospodáøských výsledkù podnikatelských subjektù v zemìdìlství za rok 2001 v síti testovacích podnikù FADN CZ. V souvislosti se získáváním statistických údajù je tøeba podìkovat odboru statistiky zemìdìlství a lesnictví a dalím útvarùm ÈSÚ, Ministerstvu ivotního prostøedí ÈR, Ministerstvu pro místní rozvoj ÈR, Ministerstvu prùmyslu a obchodu ÈR, Ministerstvu financí ÈR, výzkumným ústavùm rezortu zemìdìlství a dalím institucím. Stejnì tak zasluhují podìkování vichni respondenti zahrnutí do výbìrového etøení FADN, kteøí dlouhodobì poskytují nezbytné podklady k propoètùm a hodnocení výsledkù hospodaøení zemìdìlských podnikù. Èíselné údaje Zprávy 2001 jsou uvádìny v hodnotách, které byly k dispozici ke 13. dubnu 2002. V øadì pøípadù jde tedy o pøedbìné údaje, které budou revidovány v následující Zprávì. Stejný postup je uplatnìn i pro pøedbìné údaje Zprávy 2000, které jsou v letoní Zprávì uvedeny v revidovaných hodnotách. V nìkolika pøípadech, v dùsledku novì zjitìných skuteèností, dolo k revizi i nìkterých starích údajù.

Pøehled vydaných Zelených zpráv ÈR 1. Zpráva o stavu èeského zemìdìlství 1994

(údaje za rok 1993)

2. Zpráva o stavu èeského zemìdìlství 1995


3. Zpráva o stavu èeského zemìdìlství 1996


4. Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 1996












VIII


SOUHRN ke Zprávì o stavu zemìdìlství ÈR za rok 2001

ü

Oivení ekonomiky z pøedchozích let se v roce 2001 zmìnilo na rychlejí dynamický rozvoj, ne jakého dosahovaly zemì Evropské unie. Úroveò hrubého domácího produktu ve stálých kupních cenách roku 1995 (HDP) pøekroèila o 2 % dosud nejvyí úroveò HDP v historii ÈR (rok 1989)

Rozhodujícím faktorem dynamického rùstu ekonomiky se v roce 2001 stala produktivita práce, ale vztah mezi rùstem produktivity práce a rùstem reálných mezd se zmìnil na nepøíznivý. Pøevaujícím èinitelem rùstu HDP, který v roce 2001 meziroènì pøedstavoval 3,6 %, se stal nárùst koneèné spotøeby domácností (+3,7 %). Nejvýraznìjí dynamickou slokou rùstu HDP byla tvorba hrubého fixního kapitálu, pøedevím vlivem pøílivu zahranièních investic. Míra inflace se ve srovnání s pøedchozím rokem zvýila na 4,7 % a dostala se tak výraznìji nad prùmìrnou inflaci zemí EU. Míra nezamìstnanosti se meziroènì mírnì zvýila (z 8,8 % v roce 2000 na 8,9 % v roce 2001). Stabilita mìny se upevnila, kurs koruny se zpevnil jak vùèi euru, tak vùèi americkému dolaru. Obchodní bilance ÈR pokraèovala v tendenci ke zhorení, pøièem o udrení celkové vnìjí rovnováhy se zaslouil pøedevím pøíliv pøímých zahranièních investic. Pasivní saldo státního rozpoètu se prohloubilo, pøedevím vlivem pokraèujícího a stoupajícího pasiva vyplývajícího z nedostatkù transformaèních procesù. Nárùst státního dluhu pokraèoval ve strmé tendenci, jako dùsledek amortizace dluhù pøevzatých Konsolidaèní agenturou, resp. Konsolidaèní bankou. Demografický vývoj nadále pokraèoval v depopulaèních tendencích. Celková ivotní úroveò obyvatelstva se zvýila, pøièem reálné mzdy se zvýily o 4,1 %. Souèasnì narostla diferenciace vùèi sociálnì slabím skupinám obyvatelstva.

ü

Zemìdìlství ÈR dosáhlo v roce 2001, obdobnì jako v roce 2000, kladný hospodáøský výsledek Zemìdìlství ÈR hospodáøské výsledky, výnosnost podnikání a zadluenost

5,0

60,0 + 3,7

4,0

50,0

3,0 40,0

2,0

Výnosnost celkového kapitálu Hospodáøské výsledky zemìdìlství Míra zadluenosti

1,0

30,0

0,0

-1,0

20,0

Míra zadluenosti (%)

Hospodáøské výsledky (mld. Kè), Výnosnost kapitálu (%)

+ 3,3

- 0,4

- 0,5 - 1,3

10,0

-2,0 - 2,1 -3,0

0,0 1996

1997

1998

Rok

1999

2000

2001

Pramen: Výbìrové etøení FADN, ÈSÚ Souhrnný zemìdìlský úèet Poznámky: Hospodáøské výsledky pøedstavují zisk nebo ztrátu pøed zdanìním vè. dotací provozního charakteru Výnosnost celkového kapitálu = (hospodáøský výsledek za úèetní období / celkový kapitál) x 100; jen za podniky hospodaøící na zemìdìlské pùdì Míra zadluenosti = (cizí kapitál / celkový kapitál) x 100; Jen za podniky hospodaøící na zemìdìlské pùdì

Podle výsledkù zjitìných výbìrovým etøením FADN CZ a údajù vyplývajících ze Souhrnného zemìdìlského úètu zpracovaného ÈSÚ, pøedstavuje odhad hospodáøského výsledku za vechny skupiny podnikatelských subjektù, doplnìný údaji ÈSÚ za specializované podniky (vèetnì podnikù hospodaøících bez zemìdìlské pùdy), za souhrn vech jejich èinností, zisk ve výi 3,265 mld. Kè. Tento hospodáøský výsledek zemìdìlství za rok 2001 je po hospodáøském výsledku za rok 2000, kdy zemìdìlství dosáhlo zisku 3,716 mld. Kè, druhým nejlepím od roku 1990. Navíc je nutno konstatovat, e tohoto výsledku dosáhlo zemìdìlství bez vlivu mimoøádných událostí a podpor, které èásteènì ovlivnily hospodáøský výsledek v roce 2000 (sucho).

1


ü

Hospodáøské výsledky zemìdìlských podnikù podle jednotlivých podnikatelských forem, dosaené z hektaru obhospodaøované zemìdìlské pùdy, vyjádøené prùmìrem let 2000 a 2001, jsou srovnatelné

Hospodáøské výsledky 1) podle podnikatelských forem prùmìr let 2000 a 2001 (Kè/ha z. p.) 2500

2000

2252

2133

2009

1857

1500

1000

Kè/ha z.p.

500

922

904

865

632

0

-500 -1087 -1000

-1500

-1229

-1387

-1225

Hospodáøský výsledek 2) Dotace provozního charakteru Hospodáøský výsledek po odpoètu dotací

-2000 Zemìdìlská drustva

Obchodní spoleènosti

Právnické osoby celkem

Fyzické osoby celkem

Pramen: Výbìrové etøení VÚZE (FADN) Poznámky: 1) Hospodáøské výsledky pøedstavují zisk nebo ztrátu pøed zdanìním vè. dotací provozního charakteru 2) U fyzických osob = hospodáøské výsledky po zapoètení osobního dùchodu podnikatelù

U zemìdìlských drustev a obchodních spoleèností dolo v roce 2001 proti roku 2000 k meziroènímu sníení zisku pøedevím v dùsledku poklesu ostatních provozních výnosù, tzn. zejména treb za prodej vlastních slueb z nezemìdìlské èinnosti. Souèasnì také u tìchto subjektù pokraèoval v roce 2001 pokles treb ze zemìdìlské èinnosti pøi souèasném zrychlování tempa rùstu provozních nákladù. Meziroèního zlepení hospodáøských výsledkù podnikù fyzických osob v roce 2001 bylo dosaeno pøedevím poklesem celkových nákladù. Souèasnì byly hospodáøské výsledky ovlivnìny i rùstem ostatních pøíjmù v souvislosti s úhradou kod zpùsobených suchem (zúètování doplatku z celkového nároku kompenzace roku 2000 do pøíjmù podnikù, které vedou jednoduché úèetnictví, v roce 2001).

ü

Zemìdìlský pùdní fond

Výmìra zemìdìlského pùdního fondu (ZPF) ÈR se v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 významnì nezmìnila. Zemìdìlská pùda (z. p.) pøedstavuje 54,2 % celkové rozlohy ÈR. Výmìry jednotlivých kultur na z. p. zùstávají na stejné úrovni, nejvìtí zmìnu pøedstavuje nárùst TTP v prùbìhu roku 2001 o 0,5 % (v roce 2000 o 1,14 %). Odhadem 65 % nárùstu TTP bylo stimulováno podporou zatravòování z. p. podle naøízení vlády è. 505/2000 Sb. V roce 2001 bylo zpøesnìno vymezení ménì pøíznivých oblastí (LFA), které tvoøí 60,3 % z. p. Podle kategorizace LFA tvoøí oblasti se specifickými a ekologickými omezeními 8,4 % z. p. Podíl chránìné pùdy dle zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny (velkoploná a maloploná ZCHÚ) na celkové výmìøe ÈR èiní 16,0 % (ve srovnání s rokem 2000 nedolo ke zmìnì). Podíl zemìdìlské pùdy obhospodaøované alternativním zpùsobem v roce 2001 výraznì vzrostl na 5,28 %. Vìtí èást pøipadá na pùdu v ekologickém zemìdìlství (218,1 tis. ha), co pøedstavuje 5,1 % ZPF (v roce 2000 se jednalo o 3,9 % z. p.). V rámci integrovaného zemìdìlství je obhospodaøováno 7680 ha (0,18 % z. p.). Rozsah negativních jevù na pùdì (eroze, nedostatek pøístupné vláhy, zasolení, podmáèení, kontaminace pùdy rizikovými prvky) zùstává v roce 2001 na stejné úrovni jako v pøedelých letech. Nejvìtím rizikem degradace pùd je eroze (pøedevím vodní), kterou je potenciálnì ohroeno pøiblinì 50 % z. p. Rovnì výmìra hospodáøsky nevyuívané pùdy zùstala v roce 2001 na úrovni pøedchozích let (odhaduje se na cca 7,0 % z. p.). V roce 2001 dosáhla spotøeba hnojiv (NPK) 92,2 kg è. ./ha, co je proti roku 2000 zvýení o 21,5 %. Spotøeba pøípravkù na ochranu rostlin zùstává na stejné úrovni (0,98 kg úèinných látek POR/ha z. p.). Podle posledních dostupných údajù z roku 2000 se proti roku 1999 zvýil podíl nevyhovujících vzorkù v pøípadì analýz na amonné ionty a CHSKMn, v pøípadì dusiènanù a ropných látek podíl klesl. Podíl havarijního zneèitìní vod pocházejícího ze zemìdìlství evidovaného na ÈIP nezaznamenal ve srovnání s rokem 2000 výraznou zmìnu 9,2 % (8,9 % v roce 2000). 2


Aplikace prùmyslových hnojiv (kg è. ./ha z. p.) 250

200

kg è. . / ha z. p.

Dusík

Fosfor

Draslo

Celkem

150

100

50

0 1989

1997

1998

1999

2000

2001

Rok

Pramen: Roèenky ivotního prostøedí ÈR

ü

Hrubá zemìdìlská produkce ve stálých cenách roku 1989 v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 mírnì vzrostla

Hrubá zemìdìlská produkce (HZP) ve stálých cenách roku 1989 dosáhla v roce 2001 celkové hodnoty 76,1 mld. Kè a v porovnání s rokem 2000 vzrostla o 2,5 %. Meziroèní rùst HZP byl ovlivnìn pøedevím rùstem hrubé rostlinné produkce (o 5,1 %), pøièem rùst hrubé ivoèiné produkce byl minimální (o 0,25 %). Objem HZP v roce 2001 pøedstavoval 70,1 % jejího objemu v roce 1989. U hrubé rostlinné produkce èinil tento objem 79,2 % a u hrubé ivoèiné produkce 63,7 % objemu roku 1989.

Vývoj objemu hrubé zemìdìlské produkce v letech 1989 a 2001 120,0 Hrubá rostlinná produkce Hrubá ivoèiná produkce Hrubá zìmìdìlská produkce

100,0

mld. Kè

80,0

60,0

40,0

20,0

0,0 1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

Rok

Pramen: ÈSÚ Poznámka: Hrubá zemìdìlská produkce je vyjádøena ve stálých cenách roku 1989

3

1997

1998

1999

2000

2001


ü

Vývoj podnikatelské struktury zemìdìlství podle výmìry obhospodaøované zemìdìlské pùdy byl v roce 2001 charakterizován rùstem podílu podnikù fyzických osob a poklesem podílu zemìdìlských drustev a obchodních spoleèností Podnikatelská struktura na zemìdìlské pùdì v letech 2000 a 2001

Podniky fyzických osob 45,0

Obchodní spoleènosti

44,6

44,1

40,0

Drustva

35,0

Podniky ostatní (státní, rozp., pøísp. aj.)

30,0

30,6

%

28,2

26,6

25,0 23,6 20,0 15,0 10,0

1,1

1,2 5,0 0,0

2000

2001 Rok

Pramen: ÈSÚ zemìdìlský registr

Podle údajù zemìdìlského registru ÈSÚ dolo v roce 2001 (stav k 31. 12.) ve srovnání s pøedchozím rokem k dalímu poklesu podílu zemìdìlských drustev (o 2,4 %) na celkové obhospodaøované zemìdìlské pùdì (3 682 022 ha). Proti pøedchozímu období, kdy docházelo k rùstu podílu obchodních spoleèností, dolo v roce 2001 k rùstu podílu podnikù fyzických osob (o 3 %), pøièem podíl obchodních spoleèností po dlouhém období rùstu v roce 2001 mírnì poklesl (o 0,5 %).

ü

Vyøizování restituèních nárokù v zemìdìlství v roce 2001 nadále pokroèilo

Vyøizování uplatnìných restituèních nárokù v zemìdìlství, vyjádøené zejména ukazateli poètu ukonèených nebo témìø ukonèených restituèních pøípadù a poètu vydaných správních rozhodnutí, v roce 2001 dále pokroèilo. K 31. 12. 2001 bylo ukonèeno nebo témìø ukonèeno 97,9 % restituèních pøípadù, proti 97,3 % k 31. 12. 2000. V rámci správních øízení do konce roku 2001 bylo rozhodnuto o 1 619 409 ha zemìdìlské a lesní pùdy. Z toho bylo skuteènì vydáno 1 268 958 ha, nevydáno s nárokem na náhradu prostøednictvím Pozemkového fondu ÈR bylo 120 086 ha. Negativní rozhodnutí pozemkových úøadù se týkalo 230 365 ha. Privatizace státních statkù a obdobných státních podnikù hospodaøících na zemìdìlské pùdì byla v roce 2001 témìø ukonèena. Podíl majetku v realizovaných privatizaèních projektech èinil k 31. 12. 2001 ji 98,56 % z celkové hodnoty majetku zahrnutého do zakladatelských privatizaèních projektù.

ü

Ve struktuøe osevních a sklizòových ploch se sníil podíl obilovin, brambor, luskovin a zeleniny, pøi souèasném rùstu ploch cukrovky a øepky, meziroènì dolo k dalímu mírnému poklesu stavù skotu i prasat

Návaznì na klimatické podmínky a vývoj na agrárním trhu dolo v roce 2001 ke zmìnám struktury rostlinné výroby. Ve srovnání s rokem 2000 se zvýila produkce obilovin celkem (o 13,7 %), cukrovky (o 25,6 %), øepky (o 15,3 %), luskovin (o 7,7 %) a chmele (o 34,7 %). Naopak poklesla produkce brambor (o 23,4 %) a zeleniny (o 12,6 %). Zvýení produkce bylo u cukrovky realizováno pøedevím zvýením osevních ploch (o 26,3 %), pøi mírnì niím hektarovém výnosu proti roku 2000 (o 0,9 %). Rùst produkce øepky byl dosaen jak rùstem osevních ploch (o 5,8 %), tak zvýeným hektarovým výnosem (o 8,8 %). U obilovin a luskovin byl rùst produkce dosaen meziroèním rùstem hektarového výnosu pøi souèasném poklesu osevních ploch (o 1,3 %, resp. o 5,4 %). U chmele byl nárùst produkce dosaen pouze rùstem hektarového výnosu (o 34,7 %). Pokles produkce brambor byl v plné míøe zpùsoben poklesem osevních ploch (o 21,5 %). Ke strukturálním zmìnám dolo rovnì v ivoèiné výrobì, co se odráí i ve vývoji stavù hospodáøských zvíøat. V roce 2001 dolo, v porovnání s rokem 2000, k poklesu stavu skotu o 4 %, dojených krav o 2,5 % pøi souèasném rùstu jejich uitkovosti o 6,4 %. Produkce hovìzího masa a uitkovost skotu ve výkrmu se proti roku 2000 prakticky nezmìnily, i kdy odbyt byl negativnì ovlivnìn zjitìnými pøípady BSE. Produkce vepøového masa zùstala v roce 2001 na úrovni roku 2000 pøi souèasném mírném 4

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 poklesu stavù prasat (o 0,8 %) a rùstu uitkovosti (o 3,1 %). Pøedevím v dùsledku rùstu poptávky dolo v roce 2001 k meziroènímu nárùstu produkce drùbeího masa (o 6,2 %).

Vývoj stavù skotu, stavù krav a jejich uitkovosti 4 000

6 000 Stavy skotu (soupis HZ k 1. 1., od r. 1993 k 1. 3.) Stavy krav (soupis HZ k 1. 1., od r. 1993 k 1. 3.)

3 500

5 000

Uitkovost krav (prùmìr)

3 000

tis. ks

2 000

3 000

1 500

l/ks/rok

4 000

2 500

2 000

1 000 1 000

500 0

0 1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995 Rok

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Pramen: ÈSÚ, MZe - situaèní a výhledová zpráva Mléko

ü

V roce 2001 dolo k rychlejímu rùstu cen zemìdìlských výrobcù ne nárùstu cen vstupù do zemìdìlství, co znamenalo, e dolo, obdobnì jako v roce 2000, k uzavírání cenových nùek

Vývoj indexù cen zemìdìlských výrobcù, cen vstupù do zemìdìlství a inflace (index 1989 = 100) 450,0 400,0

Ceny vstupù do zemìdìlství

350,0

Ceny zemìdìlských výrobcù Inflace

300,0

%

250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Rok

Pramen: ÈSÚ, VÚZE

V roce 2001 dolo, podle údajù ÈSÚ, k meziroènímu rùstu cen zemìdìlských výrobcù (CZV) o 8,4 %. Meziroènì vzrostly jak CZV rostlinné produkce (o 9,3 %), tak CZV ivoèiné produkce (o 8,0 %). Ceny celkových vstupù do zemìdìlství v roce 2001 rovnì meziroènì stouply, avak pouze o 5,4 %, co znamená, e nedosáhly nárùstu CZV a cenové nùky mezi vývojem CZV a cen vstupù do zemìdìlství se mírnì uzavíraly. Meziroènì dolo k nárùstu cen u vìtiny sledovaných vstupù do zemìdìlství (pøedevím meziroèní indexy: sluby pro zemìdìlství 104,4 %, náhradní díly 104,2 %, zemìdìlské stroje 102,4 %, elektrická energie 105,8 %), zejména pak u nakupovaných krmiv (meziroèní index 114,5 %). K meziroènímu poklesu dolo pøedevím u cen PHM, tento pokles byl vak natolik významný (meziroèní index 84,8 %), e kompenzoval uvedený výrazný nárùst cen nakupovaných krmiv. V roce 2001 dolo k dalímu meziroènímu nárùstu cen prùmyslových výrobcù (CPV) a spotøebitelských cen (SC) potravin a nápojù. U CPV potravin a nápojù tento meziroèní rùst pøedstavoval 6,1 % a u SC potravin a nápojù èinil 5,1 %. Tento vývoj ovlivnil i vývoj míry inflace v roce 2001, která dosáhla meziroèního nárùstu 4,7 %.

5


Vývoj indexù cen zemìdìlských výrobcù (CZV), cen prùmyslových výrobcù (CPV) a spotøebitelských cen (SC) v období let 1996 a 2001 (index 1993 = 100) 160,0 1998

1999

2000

2001

140,0 120,0

%

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 CZV - rostlinné výrobky

CZV - ivoèiné výrobky

CPV - potraviny a nápoje

SC - potraviny a nápoje

Pramen: ÈSÚ, VÚZE

ü

Pasivní saldo agrárního zahranièního obchodu se v roce 2001 zvýilo (o 14,6 %), pøedevím v dùsledku poklesu vývozu do zemí SNS a EFTA a rùstu dovozù ze zemí s vyspìlou trní ekonomikou

Celkový obrat agrárního zahranièního obchodu (AZO) se v roce 2001 zvýil meziroènì o 6008,7 mil. Kè, tj. o 5,3 %, pøedevím v dùsledku pøírùstku dovozu o 4265,2 mil. Kè (o 6,6 %). Soubìné zvýení celkového agrárního vývozu èinilo pouze 1743,5 mil. Kè (3,7 %). Výsledkem tìchto zmìn bylo prohloubení celkové pasivní bilance AZO o 2521,7 mil. Kè, tj. o 14,6 %. Podíl schodku bilance AZO na celkové pasivní obchodní bilanci ÈR stoupl meziroènì o 3,1 procentního bodu. Uvedené výsledky byly v roce 2001 do znaèné míry ovlivnìny zvýením celkového obratu v rámci zulechovacího styku o 3016,4 mil. Kè (o 24,2 %). Z hlediska teritoriální skladby AZO dolo v roce 2001 k nejvìtímu meziroènímu nárùstu vývozu do rozvojových zemí (+46,8 %) a v rámci zemí CEFTA na Slovensko (+22,2 %). Naopak vývoz výraznì poklesl do zemí SNS (-58,9 %) a do zemí EFTA (-10,6 %). Agrární dovozy meziroènì nejvíce vzrostly z ostatních zemí s vyspìlou trní ekonomikou (+9,9 %), ze zemí EU (+7,6 %) a ze Slovenska (+7,7 %). Nejvýznamnìjími dovozními partnery ÈR v roce 2001 byly èlenské státy EU (51,4 % celkového agrárního dovozu), zemì CEFTA (22,4 %, z toho Slovensko 10,1 %) a rozvojové zemì (17,9 %). Z hlediska komoditní skladby AZO zùstaly v roce 2001 nejvýznamnìjími agregacemi agrárního vývozu: mléko a mléèné výrobky, nápoje a lihoviny a olejnatá semena a plody. Zboová struktura agrárního dovozu do ÈR je oproti vývozu podstatnì diferencovanìjí, avak meziroèní zmìny hodnot dovozu jednotlivých zboových skupin byly v roce 2001 minimální. Dlouhodobì jsou rozhodujícími dovozními agregacemi ovoce a oøechy, zbytky a odpady v potravináøském prùmyslu krmiva, rùzné potravinové pøípravky, zelenina a hlízy, pøípravky z obilí a nápoje a lihoviny.

Vývoj salda celkového agrárního zahranièního obchodu (AZO) a salda AZO kompetitivními *) komoditami v letech 1997 a 2001 10 5

7,7

6,3

4,8

6,2

2,3

mld. Kè

0 -5 -10 -17,3

-15 -20

-20,9

-19,9

-19,8

-20,8 Saldo celkového AZO

Saldo AZO u kompetitivních komodit

-25 1997

1998

1999

2000

Pramen: Celní statistika Poznámka: *) Kompetitivní komodity = Agrární komodity produkované v ÈR za úèelem trní produkce

6

2001


ü

Ekonomický rozmìr zemìdìlství

K charakteristice ekonomického rozmìru zemìdìlství ve vztahu k národnímu hospodáøství se uívá ukazatel podílu pøidané hodnoty v odvìtví na pøidané hodnotì v celém národním hospodáøství, uvádìném také jako podíl zemìdìlství na HDP. Za rok 2001 dosáhl v ÈR podíl zemìdìlství na HDP podle SZÚ hodnoty 1,88 %. V EU 15 za rok 2000 dosáhl obdobný ukazatel hodnoty 1,8 %. V tomto globálním údaji je tedy ÈR srovnatelná s EU, avak pøi vìtím vynaloení zdrojù. V ostatních kandidátských zemích dosahuje podíl zemìdìlství na HDP ve Slovinsku 3,2 %, v Polsku 3,3 % a v Maïarsku dokonce 4,5 %.

ü

Mzdová disparita zamìstnancù v zemìdìlství se, i pøes zvýení tempa rùstu nominálních i reálných mezd v roce 2001, v dlouhodobém trendu vùèi prùmyslu a národnímu hospodáøství významnì nezlepuje

Prùmìrné nominální mzdy v národním hospodáøství (NH) se v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 zvýily o 8,5 % a prùmìrná mìsíèní mzda dosáhla úrovnì 14 642 Kè. V prùmyslu pøedstavovalo zvýení nominální mzdy 7,1 % a prùmìrná mìsíèní mzda dosáhla úrovnì 14 542 Kè. Meziroèní zvýení nominálních mezd v zemìdìlství èinilo 10 % a byla dosaena prùmìrná mìsíèní mzda 11 148 Kè. V zemìdìlství tak v roce 2001 pokraèovalo rychlejí tempo meziroèních nárùstù nominálních mezd vùèi prùmyslu a NH celkem, zapoèaté v roce 2000. Toto relativní zlepení vak bylo pøíli mírné na to, aby dolo i k významnému sníení absolutního rozdílu pøi srovnání s prùmyslem a NH. Tento rozdíl se v meziroèním porovnání dokonce vùèi NH mírnì zvýil (o 137 Kè), pøièem celkovì vùèi prùmyslu v roce 2001 èinil 3394 Kè a vùèi NH 3494 Kè. Obdobný vývoj jako u nominálních mezd probìhl i u mezd reálných. Mírné zlepení v roce 2001 nemohlo podstatnì ovlivnit celkovì nepøíznivou úroveò reálných mezd v zemìdìlství, které jsou o 19,6 % pod úrovní roku 1989, zatímco prùmysl a NH dosáhly úrovnì roku 1989 ji pøed nìkolika lety a nyní ji pøekraèují v prùmìru o 13 %.

%

Porovnání vývoje nominálních a reálných mezd v zemìdìlství, prùmyslu a národním hospodáøství (index 1989 = 100) 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

1989

1997

Vývoj reálných mezd zemìdìlství

1998

1999

Vývoj reálných mezd - prùmysl

2000

2001

Vývoj reálných mezd - nár. hosp.

Vývoj nominálních mezd zemìdìlství

Vývoj nominálních mezd - prùmysl

Vývoj nominálních mezd - nár. hosp.

Pramen: ÈSÚ Poznámka: Vývoj mezd v zemìdìlství = bez podnikatelských subjektù fyzických osob, slueb a myslivosti

Vývoj poètù pracovníkù, reálných mezd a produktivity práce v zemìdìlství (index 1989 = 100) 300 1989

1997

1998

1999

2000

2001

250

%

200 150 100 50 0 Vývoj poètu pracovníkù

Vývoj produktivity práce

Vývoj reálných mezd

Pramen: ÈSÚ Poznámky: Produktivita práce = hrubá zemìdìlská produkce ve stálých cenách roku 1989 na 1 pracovníka Pracovníci = prùmìrný evidenèní poèet pracovníkù podle výkaznictví zamìstnanosti a mezd ÈSÚ

7


ü

V roce 2001 pokraèoval v ÈR dynamický nárùst podílu zastoupení ekologicky obhospodaøovaných ploch, jejich rozsah je zcela srovnatelný se zemìmi EU

K 31. 12. 2001 hospodaøilo 654 zemìdìlských subjektù na ekologických farmách o celkové výmìøe 218 tis. ha, tj. na 5,1 % z celkové výmìry zemìdìlského pùdního fondu ÈR (prùmìr EU pøedstavuje pøiblinì 3 %). Plochy obhospodaøované v systému ekologického zemìdìlství v ÈR trvale dynamicky narùstají. Ve srovnání s rokem 2000 se jedná o nárùst o 31,3 %. Struktura ekologického zemìdìlského pùdního fondu je charakterizována pøevahou trvalých travních porostù (89,7 %) nad ornou pùdou (8,8 %), pøièem trvalé kultury a ostatní plochy pøedstavují pouze 0,4 %, resp. 1,1 % z tohoto pùdního fondu. Dùsledkem pøevahy TTP je vysoká produkce biohovìzího masa, které se ji nìkolik let prodává v sítích supermarketù.

ü

Ukazatel odhadu produkèních podpor v roce 2001 meziroènì mírnì vzrostl, avak celkovì zùstává nadále hluboko pod úrovní prùmìru EU a OECD

Podpory vyjádøené podílem odhadu produkèních podpor (% OPP dle metodiky OECD) se v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 mírnì zvýily z 16 % v roce 2000 (revidovaný údaj) na 17 % v roce 2001 (pøedbìný údaj), pøesto ÈR nadále patøí k zemím s relativnì nízkou úrovní produkèních podpor. V rámci zemí OECD a v rámci zemí EU, kde je ukazatel OPP dlouhodobì vysoký, dolo pouze k jeho mírným meziroèním zmìnám (viz graf). U ostatních srovnávaných zemí (Slovensko, Maïarsko, Polsko) dolo v roce 2001 k výraznému meziroènímu sníení ukazatele OPP.

Vývoj ukazatele OPP (odhad produkèních podpor) ÈR v letech 1989 60

55

1989

1996

1997

1998

1999

2000

50

%

40

33

30 20 10

2001 50

33 29 28

35

32 31

36

36

39

32 32

34 35

31 25

23 24

19

28 23

19

16 17 11 6

11

10

23

12 6

2

22

20

19

13 12

7 10

3

0 ÈR

Zemì OECD

EU

Slovensko

Maïarsko

Polsko

a 1996 a 2001 a jeho mezinárodní porovnání (v %)

Pramen: VÚZE Poznámka: Hodnoty OPP jsou OECD kadoroènì revidovány a pøepoèteny

ü

Hospodáøský výsledek a nákladová rentabilita v potravináøském sektoru se v roce 2001 opìt zlepila

Obdobnì jako v pøedchozím roce vykázal v roce 2001 potravináøský prùmysl jako celek zlepení souhrnných ekonomických ukazatelù. Hospodáøský výsledek pøed zdanìním, vyjádøený jako podíl z celkových výnosù, se zvýil z 2,53 % (revidovaný údaj) v roce 2000 na 3,91 % v roce 2001. Ke zlepení hospodáøského výsledku pøispìl pøedevím rùst výkonù (meziroènì o 8,2 %) pøi souèasném meziroèním poklesu nákladù, a to pøedevím v oblasti odpisù investièního majetku (o 2,2 %), nákladových úrokù (o 15,4 %) a ostatních nákladù (o 41,7 %). U ostatních nákladových poloek (výkonová spotøeba, náklady na prodané zboí a osobní náklady) dolo k meziroènímu nárùstu v prùmìru o pøiblinì 9 %. Hrubá nákladová rentabilita (ze zisku pøed zdanìním) se meziroènì významnì zlepila z 2,60 % (revidovaný údaj) v roce 2000 na 4,06 % v roce 2001. Èistá nákladová rentabilita (ze zisku po zdanìní) se rovnì meziroènì zlepila z 1,35 % (revidovaný údaj) v roce 2000 na 2,51 % v roce 2001.

ü

Celkové výdaje z rozpoètu MZe na podporu zemìdìlství vzrostly v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 o 7,3 %

MZe v roce 2001 zajiovalo ze své rozpoètové kapitoly zemìdìlskou politiku státu, a to na základì naøízení vlády a v rámci dotaèních titulù podle Zásad MZe (è.j.: 2319/2001-7010) a navazujících opatøení MZe. Legislativním základem podpùrných progra8

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 mù i dotaèních titulù je zákon è. 252/1997 Sb., o zemìdìlství a zákon è. 218/2000 Sb., o rozpoètových pravidlech. Podpùrné programy na rok 2001 schválila PSP ÈR pøi schvalování zákona o státním rozpoètu pro rok 2001. Celkové výdaje z rozpoètu MZe na podporu zemìdìlství se v roce 2001 meziroènì zvýily o 7,3 %, avak dolo k pøeskupení podpor podle zdrojù (dotace MZe, podpory podle naøízení vlády apod.). Samotné dotace se sníily o 32,2 % a také podpory podle naøízení vlády è. 505/2000 Sb. (v roce 2000 podle naøízení vlády è. 344/1999 Sb.) poklesly meziroènì o 22 %, avak pøedevím v dùsledku pøesunu podpor na údrbu orné pùdy prostøednictvím Státního zemìdìlského intervenèního fondu (SZIF). Pøi zahrnutí tìchto podpor vyplacených SZIF v roce 2001 (plateb za ornou pùdu uvedenou do klidu a kompenzaèních plateb za ostatní ornou pùdu neuvedenou do klidu) ve výi 1646 mil. Kè dosáhly celkové podpory na údrbu zemìdìlských pozemkù v roce 2001 výe 3394 mil. Kè, co pøedstavuje meziroèní zvýení o 2,6 %. V oblasti podpor na údrbu zemìdìlských pozemkù vak dolo od roku 2001 k zásadní zmìnì, zejména novým vymezením ménì pøíznivých oblastí (LFA) a vyplácením podpor na výmìru skuteèných travních porostù. Významnou zmìnou je zavedení podpory mladých zemìdìlcù (v roce 2001 vyplaceno v rámci dotací MZe celkem 117 mil. Kè). V roce 2001 bylo dokonèeno profinancování podpor podle naøízení vlády è. 420/2000 Sb., na kompenzaci následkù sucha v roce 2000 (podniky právnických a fyzických osob s podvojným úèetnictvím pøíjemci podpor nároky na tyto podpory úèetnì uzavøely ji v roce 2000).

Celkové výdaje z rozpoètu MZe na podporu zemìdìlství (mil. Kè) Druh podpory

3 732 174 80 30 182 587 0 1 129 33 116 438 36 35 34 0 62 48 11 0 29 358 350 0 3 679 77 3 307 0 0 89 7 75 39 85 0 219 183 36 850 0 441 1 676 21

2 531 228 0 0 181 473 23 598 0 0 387 232 35 33 117 127 54 22 6 11 0 0 4 2 868 70 1 748 761 80 168 16 0 23 2 88 0 0 0 4 139 30 475 1 197 22

Meziroční index (%) 67,8 131,0 x x 99,2 80,6 x 53,0 x x 88,4 644,4 100,0 97,1 x 204,8 112,5 200,0 x 37,9 x x x 78,0 90,9 52,9 x x 188,8 228,6 x 59,0 2,4 x x x x 486,9 x 107,7 71,4 104,8

232

288

124,1

10 850

11 638

107,3

2000

Podpůrné dotační programy dle Zásad MZe celkem v tom: Podpora obnovy vinic, chmelnic a ovocných sadů *) Podpora včelařství *) Podpora pěstování lnu Podpora chovu dojnic Podpora pastevního odchovu zvířat Podpora zavlažování zemědělských kultur a plodin Podpora využívání ekologických paliv *) Podpora produkce bramborového a pšeničného škrobu Podpora pěstování sladovnického ječmene Podpora udržení a zlepšení genetického potenciálu hospodářských zvířat, osiv a sadby Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Podpora chovu starokladrubského koně Podpora udržování genových zdrojů Podpora mladých zemědělců Nákazový fond – zmírnění ekonomické újmy chovatelů Podpora poradenství a vzdělávání vč. zavádění programu SAPARD Podpora vzniku a činnosti odbyt. organizací výrobců Podpora evropské integrace nevládních organizací *) Podpora spotřeby mléka (školní mléko) Podpora sledování produkce mléka Zmírnění škod (sucho) Slintavka a kulhavka Podpory podle nařízení vlády (č. 344/1999 Sb. a č. 505/2000 Sb.) celkem v tom: Zalesnění a založení porostů rychlerostoucích dřevin Údržba zemědělských pozemků Údržba travních porostů pastevním chovem zvířat *) Podpora včelařství Ekologické zemědělství (vyrovnání ztrát) Vápnění zemědělské půdy Hnojení orné půdy organickými hnojivy Zatravnění Založení prvků ÚSES a odbahnění rybníků Podpory na odbahnění podle Zásad MZe č.j. 3553/2001-6000 Podpory podle nařízení vlády č. 359/2000 Sb. (masný skot, ovce) v tom: Krávy bez tržní produkce mléka Ovce Podpory podle nařízení vlády č. 420/2000 Sb. (sucho) celkem Rozpočtové opatření na podporu zalesňování Výdaje na vědu a výzkum Výdaje na učňovské školství národní program konzervace genetického potenciálu Ostatní výdaje z rozpočtu MZe (servisní činnosti pro MZe, propagace a kontrola ekologického zemědělství, povodně ad.) Výdaje z rozpočtu MZe na zemědělství CELKEM

2001

Souèástí zemìdìlské politiky jsou také výdaje MZe na uèòovské kolství, pøíspìvky na servisní èinnosti pro centrální orgány, granty na výzkumné projekty prostøednictvím Národní agentury pro zemìdìlský výzkum a dalí výdaje.

9


ü

Pramen: MZe - Analýza realizace dotaèní politiky za rok 2000 a 2001, VÚZE Poznámka: *) U takto oznaèených podpùrných dotaèních programù dolo k pøesunùm podpor z hlediska zdrojù viz text

Výdaje SZIF na organizaci agrárního trhu v roce 2001 se meziroènì výraznì zvýily (o 142,9 %) a zdroje SZIF ze státního rozpoètu se meziroènì rovnì zvýily, a to o 68 %

Organizace trhu byla v roce 2001 zabezpeèována v souladu se zákonem è. 256/2000 Sb., o SZIF, a navazujícími naøízeními vlády pro pøísluné zemìdìlské a potravináøské komodity a dalí smìry podpor. Po výrazném poklesu celkových výdajù SZIF na organizaci trhu v roce 2000 (proti roku 1999 o 36,8 %) se objem výdajù v roce 2001 meziroènì výraznì zvýil pøedevím v dùsledku zavedení systému kvót na mléko, podpor kolního mléka a podpor za uvedení pùdy do klidu. Novì byly v roce 2001 podle naøízení vlády è. 86/2001 Sb. stanoveny podmínky pro kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a zásady pro prodej øepky vypìstované na pùdì uvádìné do klidu (v roce 2001 vyplaceno 1709 mil. Kè). Do pùsobnosti SZIF byly také pøevedeny kompenzaèní platby podle naøízení vlády è. 445/2000 Sb., o stanovení produkèních kvót mléka (v roce 2001 vyplaceno 76 mil. Kè), podpory ke zvýení spotøeby mléka podle naøízení vlády è. 91/2001 Sb. (v roce 2001 celkem 19,3 mil. Kè; kromì toho bylo na tento úèel vyplaceno v roce 2001 z prostøedkù MZe 10,6 mil. Kè), podpory výroby krobu podle naøízení vlády è. 175/2001 Sb. (v roce 2001 vyplaceno 14 mil. Kè) a administrace produkèních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 a 2004/2005 na základì naøízení vlády è. 114/2001 Sb. Opatøení smìøovala k dalímu sblíení systému organizace trhu s EU a zároveò ke zvýení efektivnosti vynaloených státních prostøedkù. K zásadním zmìnám dolo ve struktuøe výdajù pøedevím v dùsledku zavedení kompenzaèních podpor a poklesu splátek úvìrù, pøi nezahájení intervenèních nákupù.

6,0 5,6

5,0

Výdaje SZIF/SFTR na organizaci trhu Zdroje SFTR ze státního rozpoètu

5,6

4,2 4,9

4,0 mld. Kè

3,5

3,0

3,8 3,7

3,3

3,4 2,7

2,0

3,1

2,5

1,9

1,6

2,4

2,3

1,0

2,0 1,0

0,8

1,0

1,1

1,4

0,0 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Rok Pramen: SFTR (SZIF) Poznámky: l Zdroje SZIF (SFTR) ze státního rozpoètu a ostatních zdrojù jsou uvedeny bez dotací na správní výdaje SZIF (SFTR), bez treb z prodeje nakoupených výrobkù, poskytnutých úvìrù od bank a ostatních pøíjmù l Výdaje SZIF (SFTR) na organizaci agrárního trhu jsou uvedeny bez splátek úvìrù, úrokù z úvìrù, odvodù DPH, správních a ostatních výdajù

ü

Výdaje SZIF (SFTR) na organizaci agrárního trhu a dotace SZIF (SFTR) ze státního rozpoètu a ostatních zdrojù v letech 1991 a 2001 PGRLF v roce 2001, ve srovnání s rokem 2000, zvýil objem podpory bankovních úvìrù pro zemìdìlce o 20 % a garance poskytované k úvìrùm o témìø 22 %

V roce 2001 podpoøil PGRLF bankovní úvìry pro zemìdìlce ve výi 6369 mil. Kè, pøièem v roce 2000 èinil objem této podpory 5296 mil. Kè (revidovaný údaj). Od poèátku èinnosti PGRLF v roce 1994 do 31. 12. 2001 dosáhl objem podporovaných úvìrù 74 519 mil. Kè. K bankovním úvìrùm poskytl PGRLF v roce 2001 garance ve výi 1129 mil. Kè (v roce 2000 objem tìchto garancí pøedstavoval 927 mil. Kè), to znamená, e v roce 2001 garantoval 17,27 % (17,39 % v roce 2000) jistiny vech úvìrù. V roce 2001 byly otevøeny podpùrné programy PROVOZ, INVESTICE s podprogramy ZEMÌDÌLEC, ODBYTOVÁ ORGANIZACE a HYGIENA. Z hlediska objemu zprostøedkovaných úvìrù v roce 2001 tvoøily úvìry s vazbou na program

10


ü

INVESTICE 63 % a na program PROVOZ 37 %.

Struktura a výe celkových výdajù rezortu MZe do agrárního sektoru byly pøi porovnání let 2000 a 2001 významnì ovlivnìny zmìnou dotaèní politiky a posunem vìtí èásti výplat kompenzací za sucho v roce 2000 do roku 2001

V roce 2001 byla agrární politika MZe významnì harmonizována s principy Spoleèné zemìdìlské politiky EU. Nejvýznamnìjími zmìnami byly: - harmonizace naøízení vlády è. 505/2000 Sb. s NR è. 1257/1999/EEC; - uplatnìní ustanovení zákona è. 256/2000 Sb., o SZIF, tzn. pøesun nìkterých dotaèních podpor poskytovaných do roku 2000 podle Zásad MZe a podle naøízení vlády è. 344/1999 Sb., do kompetence SZIF na základì pøísluných naøízení vlády. Kompenzace za sucho vyplacené v roce 2001 pøedstavovaly u zemìdìlských podnikù s podvojným úèetnictvím pouze pøíjem hotových penìních prostøedkù z rozpoètové kapitoly MZe, který neznamenal zlepení jejich hospodáøských výsledkù. Tyto zemìdìlské podniky zúètovaly celkové nároky na tyto kompenzace ji do hospodáøského výsledku roku 2000. Meziroční index

Druh výdaje

2000

2001

Výdaje z rozpočtu MZe na zemědělství celkem v tom: Kompenzace sucha podle nařízení vlády č. 420/2000 Sb.

10 850 850

11 638 4 139

Dotace ze SR pro PGRLF

2 175

1 309

60,2

Dotace ze SR pro SZIF (SFTR) Výdaje ostatních institucí rezortu MZe

2 478 356

4 230 323

170,7 90,7 110,3

107,3 486,9

Výdaje rezortu MZe celkem

15 859

17500

Výdaje rezortu MZe celkem, bez kompenzací sucha

15 009

13 361

89,0

Vratka spotřební daně zemědělcům z titulu „zelené nafty“ Daňové zvýhodnění pro bionaftu – DPH

954 958

1 287 624

134,9 65,1

Daňové zvýhodnění pro bionaftu – spotřební daň Daňové úlevy pro malé nezávislé pivovary

315 140

206 154

65,4 110,0

11


Rekapitulace výdajù rezortu MZe a daòových úlev MF do agrárního sektoru (mil. Kè) Pramen: VÚZE

Nezbytná opatøení vyplývající ze Zprávy o stavu zemìdìlství ÈR za rok 2001 podle § 6 zákona è. 252/1997 Sb., o zemìdìlství, a vládou schválené Koncepce rezortní politiky Ministerstva zemìdìlství ÈR pro období pøed vstupem ÈR do EU

Opatøení agrární politiky pro období ADAPTACE (od roku 2002 do vstupu ÈR do EU)

v Regulace trhu a podpora pøíjmù 1. Dokonèit zavedení prvkù organizace trhu vybraných komodit v souladu se Spoleènou zemìdìlskou politikou (SZP) EU tak, aby ke dni vstupu ÈR do EU bylo dosaeno kompatibility zemìdìlských politik. 2. Pokraèovat v úpravách døíve uzavøených mezinárodních smluv, vè. dokonèení liberalizace vzájemného agrárního obchodu s EU (dvounulová varianta), bilaterálních dohod se zemìmi CEFTA a nadcházejícího kola mnohostranných obchodních jednání WTO. 3. Usilovat o trvalé zlepování dùchodové situace zemìdìlských podnikù a tím vytvoøit podmínky pro èásteèné vyrovnání jejich vnitøních dluhù vzniklých v dosavadním reformním období. Jedná se zejména o organizaci trhu vybraných komodit, zlepení podmínek agrárního zahranièního obchodu a podporu výroby, vstupù a dùchodù.

v Environmentální opatøení 4. Pokraèovat v aplikaci podpor podle naøízení vlády, kterým se stanoví podpùrné programy k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství, k podpoøe aktivit podílejících se na udrování krajiny a programy pomoci k podpoøe ménì pøíznivých oblastí. Souèasnì pøizpùsobovat tyto podpory legislativì EU, návaznì na opatøení promítnutá do naøízení vlády è. 505/2000 Sb. pro rok 2001. 5. Podporovat environmentální investice zemìdìlských podnikù v rámci Plánu rozvoje venkova a programu SAPARD. 6. Spolupracovat s Ministerstvem zdravotnictví ÈR a s Ministerstvem ivotního prostøedí ÈR na realizaci akèního plánu zdraví a ivotního prostøedí.

v Modernizace a transformace podnikù 7. Trvale podporovat posilování konkurenceschopnosti podnikù agrárního sektoru cestou jejich modernizace a restrukturalizace. Podpoøit investice na diverzifikaci èinností zemìdìlských podnikù, a tím vytvoøit pøedpoklady pro zachování pracovních pøíleitostí na venkovì. 8. Podpoøit modernizaci technologií potravináøského prùmyslu, pøedevím investice do zvyování jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobkù a investice na pøizpùsobení veterinárním a hygienickým standardùm EU a poadavkùm z hlediska bezpeènosti potravin. 9. Pøijmout opatøení pro podporu nákupu zemìdìlské pùdy s cílem rozvinout trh s pùdou. 10. Pokraèovat v posilování legislativní ochrany a organizovanosti zemìdìlských prvovýrobcù a zpracovatelù prvního stupnì ve vztahu k odbìratelùm agrární produkce, a tím zlepit jejich postavení na trhu, zejména pøi uzavírání smluv s odbìrateli a pøi realizaci plateb za uskuteènìné dodávky.

v Obecné sluby a pøíprava na vstup do EU 11. Posilovat postavení zemìdìlských podnikù na trhu a jejich konkurenceschopnost poskytováním infrastruktury základních slueb státu v oblasti výzkumu, vzdìlávání, informatiky, genetiky a poradenství, se zvlátním dùrazem na poradenství v oblasti ekologického a precizního zemìdìlství. 12. Naplòovat Implementaèní strategii Ministerstva zemìdìlství ÈR vycházející z vyhodnocení jednotlivých èástí screeningu, s cílem dosaení plné implementace acquis v zemìdìlské oblasti tak, aby byly vytvoøeny vechny pøedpoklady ke splnìní naich závazkù. 13. Zajistit projednání kapitoly Zemìdìlství v rámci pøístupových jednání tak, aby byly respektovány oprávnìné zájmy agrárního sektoru ÈR a byl tak zajitìn jeho bezproblémový vstup do EU.

12


A. SITUACE ZEMÌDÌLSTVÍ V ROCE 2001 1 Obecné podmínky vývoje zemìdìlství Rámcové podmínky vývoje èeského zemìdìlství a agrárního sektoru se v roce 2001, podobnì jako v pøedchozím roce, vyznaèovaly pøedevím relativnì pøíznivou makroekonomickou situací. K dílèím posunùm dolo pouze v obchodnì-právním prostøedí. Konèila první revitalizaèní etapa (1999 2001) koncepce agrární politiky na období pøed vstupem ÈR do Evropské unie. Prùbìnì byly zajiovány i úkoly dalí koncepèní etapy této politiky adaptace, pøedevím v legislativní a institucionální oblasti.

1.1 Makroekonomické podmínky Reálný ekonomický rùst, mìøený pøírùstkem HDP ve stálých kupních cenách roku 1995, se meziroènì zrychlil z 2,9 % v roce 2000 (údaje revidované od roku 1998) na 3,6 % v roce 2001 (tab. TA1.1/01). ÈR se tímto tempem rùstu zaøadila na 5. místo mezi tøiceti èlenskými zemìmi OECD (za Irsko, Lucembursko, Øecko a Maïarsko). Základní výdajové poloky (ve s. c.) se na uvedeném pøírùstku HDP v ÈR podílely následovnì: koneèná spotøeba 1,9 % (z toho spotøeba domácností 2,0 %), tvorba hrubého kapitálu 4,1 % (z toho tvorba fixního kapitálu 2,3 % a zásob 1,8 %) a èistý vývoz -2,4 %. Podle údajù ÈSÚ se vytvoøený HDP, vyjádøený v paritì kupní síly, v pøepoètu na jednoho obyvatele zvýil ze 14 277 USD v roce 2000 na 15 086 USD v roce 2001. Pøedstavuje to 62 % prùmìrné úrovnì tohoto ukazatele v EU. K meziroènímu zvýení HDP ve stálých základních cenách, resp. hrubé pøidané hodnoty (HPH) ve s. c. (49,3 mld. Kè, vèetnì FISIM 1, nejvíce pøispìla odvìtví zpracovatelského prùmyslu (13 mld. Kè), dopravy (12,2 mld. Kè) a obchodu (11,4 mld. Kè); opaènì pùsobil vývoj ve stavebnictví (-1,4 mld. Kè) a v zemìdìlství (vèetnì myslivosti), spolu s lesnictvím a rybolovem (celkem -1,7 mld. Kè, z toho vak v odvìtví zemìdìlství 1,6 mld. Kè). Na meziroèním zvýení HPH v b. c. (o 162,7 mld. Kè) se podílela vechna statisticky sledovaná (agregovaná) odvìtví, s výjimkou penìnictví a pojiovnictví (v dùsledku ztráty úrokù z klasifikovaných úvìrù a poklesu úrokové mare). Pøírùstek HPH v b. c. v zemìdìlství a uvedených pøidruených odvìtvích èinil 6,5 mld. Kè, z toho v zemìdìlství 7,1 mld. Kè a v lesnictví -0,6 mld. Kè. HPH v b. c. vytvoøená v odvìtví zemìdìlství2 se meziroènì zvýila o 11,2 %, zatímco celková HPH v b. c. v národním hospodáøství vzrostla o 10,6 %; v dùsledku toho se mírnì zvýil podíl zemìdìlství na HPH v b. c. z 3,25 % v roce 2000 na 3,34 % v roce 2001 (podíl zemìdìlství na HPH ve s. c. naopak ponìkud poklesl z 4,46 % na 4,19 %).

TA1.1/01 Vybrané makroekonomické ukazatele Ukazatel

Meziroční změna (%) Hrubý domácí produkt v kupních cenách (s. c. 1995) Hrubá tvorba fixního kapitálu (s. c. 1995) Výdaje na konečnou spotřebu domácností – s. c. 1995 – b. c. 1) Míra inflace 2) Průměrná mzda – nominální – reálná 3) Průmyslová produkce Stavební práce (s. c. 2000) Tržby v maloobchodě vč. DPH (s. c. 2000) Údaje za období Saldo obchodní bilance (mld. Kč) Saldo běžného účtu platební bilance (mld. Kč) Saldo státního rozpočtu (mld. Kč ) 4) Hrubý veřejný dluh (stav koncem období) (mld. Kč) 5) Zadluženost vůči zahraničí (stav koncem období) (mld. Kč) Průměrné úrokové sazby z nově poskytovaných úvěrů (%) Devizový kurz nominální – CZK/EUR – CZK/USD 6) Míra nezaměstnanosti koncem období (%)

Rok 2000 2001

I.

II.

Čtvrtletí 2001 III.

IV.

3,6 7,0 3,7 7,5 4,7 8,1 3,2 6,8 9,6 3,1

3,8 6,0 3,2 7,2 3,1 8,4 4,1 10,0 15,1 3,2

3,8 9,1 4,0 7,8 4,3 8,5 3,3 7,2 14,4 3,2

3,5 6,7 3,6 7,4 5,9 8,2 2,7 4,2 10,8 2,9

3,2 6,3 4,0 7,4 5,3 7,2 2,8 5,8 1,2 3,2

-120,8 -119,0 -109,7 -101,0 -46,1 -67,7 332,4 404,5

-26,3 -23,9 2,7 -

-24,9 -24,5 -32,3 -

-29,0 -27,1 7,0 -

-38,8 -25,4 -45,1 404,5

817,1 6,88 35,61 38,59 8,8

838,3 6,24 34,79 37,64 8,7

835,3 6,23 34,30 39,26 8,1

813,9 6,51 34,03 38,25 8,5

786,7 6,28 33,16 36,99 8,9

2,9 4,2 1,7 4,6 3,9 5,9 1,9 5,4 5,2 5,3

786,7 6,31 34,08 38,04 8,9

1) Pøírùstek prùmìrného indexu spotøebitelských cen 2) Za NH celkem, vèetnì odhadu za podnikatelské subjekty s ménì ne 20 zamìstnanci 3) Podle statistiky produkce vybraných výrobkù 4) Nezahrnuje nepøímé závazky státu a územnì samosprávních celkù 5) Pasiva ve vztahu k zahranièí bez majetkových investic 6) Z evidence uchazeèù o zamìstnání na úøadech práce Pramen: Údaje ÈSÚ, ÈNB a MF Zpracoval: E. Divila (VÚZE)

O pozitivním trendu ekonomického rùstu v roce 2001 svìdèí zvýená tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK). Její meziroèní nárùst ve s. c. èinil 33,7 mld. Kè (zvýení o 7 %), na rozdíl od 19,5 mld. Kè (4,2 %) v roce 2000 a poklesu o 2,8 mld. Kè, resp. o 0,6 % v roce 1999. Ze sektorového hlediska v roce 2001 pøipadlo 74,9 % celkového objemu THFK ve s. c. na nefinanèní 1

FISIM - sluby finanèního zprostøedkování nepøímo mìøené (bankovní sluby, vyjádøené rozdílem mezi pøijatými a placenými úroky bank).

2

Hodnoty HPH za zemìdìlství vycházejí ze systému národních úètù a jsou odliné od hodnot HPH vycházejících z metodiky souhrnného zemìdìlského úètu kap. A4.1.

13

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 podniky, 14,1 % na instituce vládního sektoru a 8,4 % na domácnosti. Z vìcného hlediska zahrnovala THFK pøevánì (témìø ze dvou tøetin) stroje a zaøízení; nepatrnì rychleji rostly pøitom investice do budov a staveb. Dvì tøetiny pøírùstku THFK ve s. c. pøipadly na zpracovatelský prùmysl. K významnému zvýení dolo i v odvìtvích obchod, veøejná správa, penìnictví a stavebnictví; k poklesu naopak v odvìtvích doprava, výroba a rozvod elektøiny, plynu a vody ad. Oivení investièní èinnosti v zemìdìlství se projevilo v pomìrnì výrazném zvýení THFK ve s. c. v tomto odvìtví spolu s lesnictvím a rybolovem o 14,7 %, na rozdíl od 7% rùstu v prùmìru za vechny sektory. Prùvodním jevem zrychleného ekonomického rùstu a zároveò èinitelem posilujícím domácí poptávku byl rùst koneèné spotøeby, zejména spotøeby domácností, která se meziroènì zvýila ve s. c. o 3,7 % a v b. c. o 7,5 %. Výdaje domácností na koneènou spotøebu se v roce 2001 zvýily v b. c. o 78,6 mld. Kè (na 1131,1 mld. Kè), z toho výdaje za potraviny vzrostly o 12 mld. Kè, za potovné a telekomunikaèní sluby o 11 mld. Kè, za bydlení o 9,9 mld. Kè, dopravu o 9,4 mld. Kè a nájemné o 8,9 mld. Kè. Meziroèní pokles (v bìných i stálých cenách) nastal pøedevím u tabákových výrobkù v dùsledku poklesu spotøeby cigaret (projevilo se to i ve výrazném sníení vybrané spotøební danì z tìchto výrobkù). Nárùst výdajù kryly domácnosti pøedevím ze svých vyích pøíjmù (hlavní pøíjmová poloka vyplacené mzdy se zvýila o 8,1 %). Chybìjící zdroje byly ve zvýené míøe nahrazovány rùznými formami úvìrù (spotøebitelské úvìry, leasing). Míra úspor vyjádøená podílem hrubých úspor na disponibilním dùchodu meziroènì poklesla o 0,2 procentního bodu (ze 7,05 % na 6,85 %). K pozitivùm vývoje èeské ekonomiky v roce 2001 patøilo i mírné sníení záporného salda zahranièního obchodu, k negativùm pak zejména prudké zvýení deficitu veøejných rozpoètù a nárùst státního a celkového veøejného dluhu. Hrubý veøejný dluh se zvýil ze 332,4 mld. Kè v roce 2000 na 404,5 mld. Kè v roce 2001, pøedstavoval tak 18,8 % HDP v b. c. a znamená dalí zvýení dluhové zátìe.

1.2 Podnikatelské prostøedí Na rozdíl od roku 2000, kdy v USA i v západní Evropì vrcholila rùstová fáze hospodáøského cyklu, dostávalo se svìtové hospodáøství v roce 2001 pozvolna do recese. Záøijové teroristické útoky ve Spojených státech a následná válka v Afghánistánu tento trend urychlily. Vliv oslabení hospodáøského vzestupu v USA (následující po desetiletí vysoké konjunktury) se postupnì projevil v celém svìtì, i kdy nestejnou mìrou. Na èeské ekonomice se globální ekonomické zpomalení projevilo ménì ne u jiných zemí. Výmìna zboí mezi ÈR a ostatním svìtem se vyznaèovala výrazným zesílením a pøedstavovala významný faktor hospodáøského oivení. Pomìrnì pøíznivý vývoj obchodní bilance byl pøitom ovlivnìn aktivním zulechovacím stykem (zejména se SRN), podmiòovaným volnými kapacitami naeho prùmyslu a relativnì levnou pracovní silou. Meziroèní pøírùstek vývozu v b. c. (zhruba o 13 %) byl ponìkud vyí ne pøírùstek dovozu (zhruba o 12 %). Vývozní ceny pøitom mírnì vzrostly, kdeto dovozní ceny se ponìkud sníily, co vedlo ke zlepení reálné smìnné relace (o 2 %). Ceny potravináøských komodit se v prùmìru meziroènì zvýily u vývozu i dovozu. Výsledky zahranièního obchodu svìdèí o tom, e ani meziroèní posílení kurzu koruny k USD (o 1,4 %) a zvlátì pak k EUR (o 4,5 %) se v roce 2001 neprojevilo ve ztrátì konkurenèní schopnosti èeského vývozu. Vývoj kurzu CZK vùèi EUR (zejména ve 4. ètvrtletí) se vak ji dostával do rizikového pásma (podle ÈNB lze povaovat za úmìrné ètyøprocentní roèní zhodnocení koruny), hrozícího prohloubením vnìjí ekonomické nerovnováhy v dùsledku ztráty konkurenèní schopnosti naich podnikù vývozcù. Sílící kurz koruny zároveò zlevòoval dovoz zboí, konkurujícího domácí produkci. Pøimìøené posilování kurzu koruny, odpovídající monostem naí ekonomiky, pøedstavuje ovem pøirozený jev. Mimo to, e se jedná o dùleitý podnìt k modernizaèním zmìnám v podnikové sféøe (smìrem k vyí výkonnosti a konkurenceschopnosti), pùsobí na ádoucí sbliování cenové hladiny v ÈR pøedevím s EU. Obdobný vliv mìl i mírný nárùst míry inflace (pøírùstku prùmìrného indexu spotøebitelských cen), která se meziroènì zvýila o 0,8 procentního bodu. Podílela se na tom pøedevím deregulace cen týkajících se bydlení, elektøiny, plynu a vody. Jejich podíl na prùmìrné míøe inflace (4,7 %) byl více ne polovièní 2,4 procentního bodu. Podíl potravin a nealkoholických nápojù, jejich ceny vzrostly v prùmìru o 5,1 %, na rùstu inflace byl rovnì významný a èinil jeden procentní bod. Vývoj cen výrobcù byl v prùmìru pomalejí ne vývoj cen spotøebitelských, jejich vzestup el pøedevím ve prospìch distributorù. Ceny prùmyslových výrobcù vzrostly v roce 2001 o 2,9 %, ceny stavebních prací o 4,0 %, ceny trních slueb o 3,9 %. Výraznìji vzrostly ceny zemìdìlských výrobcù v prùmìru o 8,4 %. Pozitivní vliv na konsolidaci podnikatelského prostøedí mìl dalí meziroèní pokles úrokových sazeb, které se u nových úvìrù sníily z prùmìrných 6,88 % v roce 2000 na 6,31 % v roce 2001 (byly tak o témìø 10 procentních bodù nií ne v roce 1997). Problémem stále zùstával pomìrnì vysoký podíl klasifikovaných úvìrù na celkovém úvìrovém portfoliu. Po pøevzetí èásti tìchto úvìrù Èeskou konsolidaèní agenturou (od 1. 9. 2001 nahradila Konsolidaèní banku) dosahoval tento podíl zhruba 30 % (pøed uvedenou transakcí zhruba 40 %). Riziko nárùstu klasifikovaných úvìrù stále existovalo. Mnohé podniky, neposkytující záruku øádného splácení, nemohly proto vstoupit na úvìrový trh. Jednalo se zejména o malé a støední podniky s nedostatkem likvidních aktiv, která by mohla slouit k jitìní úvìru. Vývoj na trhu práce vedl k mírnému sníení prùmìrné míry nezamìstnanosti (meziroènì o 0,48 procentního bodu) a k jejímu nepatrnému zvýení ke konci roku (o 0,12 procentního bodu). Dosaená vyí dynamika ekonomického oivení (podle empirických zkueností ve standardních ekonomikách se za takovou povauje pøírùstek HDP nad 2,7 %) se tak v poklesu nezamìstnanosti prakticky neprojevila. Sníil se vak poèet dlouhodobì nezamìstnaných (o necelá 3 %) a zhruba o ètvrtinu se zvýil poèet volných pracovních míst (na 58,2 tis. prùmìrného roèního stavu). Nejvìtí podíl (necelé tøi ètvrtiny) z celkového poètu uchazeèù o práci tvoøily osoby s nejniím vzdìláním (základní vè. neukonèeného a vyuèení bez maturity). Nezamìstnanost nadále postihovala pøedevím mladí vìkové skupiny. Poèet osob s jediným nebo hlavním zamìstnáním se v celém NH meziroènì zvýil o 0,4 % (na 4750 tis.). Zatímco v primární (vè. zemìdìlství) a sekundární (vè. stavebnictví) sféøe NH pokraèovala dlouhodobá tendence úbytku poètu pracovníkù, v terciální sféøe jejich poèet vzrostl. Skladba pracujících podle jejich postavení v zamìstnání byla pomìrnì stabilizovaná (84,0 % zamìstnanci, 0,9 % èlenové produkèních drustev, 15,1 % podnikatelé, vè. pomáhajících rodinných pøísluníkù). Sníil se vak poèet podnikatelù se zamìstnanci, zatímco poèet podnikatelù bez zamìstnancù se naopak zvýil (nárùst poètu sebezamìstnaných byl pravdìpodobnì motivován mj. i daòovou optimalizací, související se zdanìním práce). 14

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 K urèitému zlepení dolo v obchodnì-právním prostøedí, jak konstatovala i Pravidelná zpráva Evropské komise za rok 2001 o pokroku ÈR v procesu pøistoupení. Ve zprávì bylo mj. vcelku pozitivnì hodnoceno tempo pøebírání evropského unijního práva, týkajícího se obchodních vztahù. Kritické pøipomínky se týkaly hlavnì nedùsledného uplatòování pøísluných norem a èinnosti orgánù, které zajiují vynucování práva. V oblasti hospodáøské soutìe nabyl 1. 7. 2001 úèinnosti nový zákon o její ochranì. Obsahuje hlavní principy unijního práva, týkající se dohod omezujících soutì, zneuití dominantního postavení na trhu a kontroly spojování podnikù. Zákon rovnì významnì mìní procedurální ustanovení soutìního práva za úèelem urychlení a vìtí efektivnosti správního øízení. Dnem 1. ledna 2001 vstoupila v platnost významná novela obchodního zákoníku, s cílem posílit ochranu vìøitelù a meninových akcionáøù, zavést pøesnìjí ustanovení pro fúze a rozdìlení spoleèností a upøesnit pravidla pro jejich registraci v obchodním rejstøíku. Tato pravidla zahrnují i èasové omezení (15 dnù) pro rozhodnutí rejstøíkového soudu od pøijetí ádosti o registraci. Zákon o veøejných drabách (z roku 2000) rozhýbal v roce 2001 aukèní trh s realitami (draily se pøedevím prùmyslové a zemìdìlské objekty, pøípadnì pozemky, které byly souèástí výrobních areálù). Od doby, kdy tento zákon vstoupil v platnost, ubývá dluníkù neplatièù. Pozitivní vliv má i to, e souèasná legislativa umoòuje vydrait zastavenou nemovitost do esti mìsícù. Dolo k nìkterým zmìnám v daòové soustavì. Pro drobné podnikatele bez zamìstnancù byla (v rámci danì z pøíjmù fyzických osob) napø. otevøena monost tzv. pauálního zdanìní. Podnikatel si na základì oèekávaného hospodáøského výsledku ji na poèátku roku mùe za urèitých podmínek dohodnout s finanèním úøadem výi danì (min. 600 Kè), co by mu mìlo uetøit náklady za vedení úèetnictví, resp. za daòové poradenství. U danì z pøíjmù právnických osob byla poplatníkùm umonìna volba zdaòovacího období. Nemusejí ji kvùli daòovému pøiznání uzavírat úèty k 31. 12., ale na základì souhlasu finanèního úøadu mohou pouívat tzv. marketingový rok. Právnických osob se také nejvíce dotkl nový systém placení záloh na daò. V návaznosti na obchodní zákoník byla novì upravena pravidla pro pøiznání k dani pøi fúzích, rozdìlení a zmìnách právní formy obchodních spoleèností a drustev. U spotøebních daní zaèala od 1. 7. 2001 platit novela zákona, která zmìnila mj. systém zdaòování tabákových výrobkù po vzoru EU. Byla zavedena smíená (pevná/procentní) sazba spotøební danì z cigaret. Souèasnì byly pro cigarety a dalí tabákové výrobky (doutníky, cigarillos) zavedeny kolky s uvedením ceny pro koneèného spotøebitele. Byly také zvýeny sazby spotøebních daní u nìkterých minerálních olejù. Víno se stalo pøedmìtem spotøební danì s nulovou sazbou. V lednu 2001 vstoupil v platnost zákon o mezinárodní pomoci pøi vymáhání nìkterých finanèních pohledávek, pøevádìjící pøísluná ustanovení EU do naeho právního systému (v rozsahu, ve kterém mohou být naplòována pøed pøijetím ÈR do unie). Vztahuje se na pohledávky v ÈR, které se týkají cel, danì z pøidané hodnoty a spotøebních daní. Jedná se pøitom i o pohledávky vztahující se k Evropskému orientaènímu a garanènímu fondu pro zemìdìlství (náhrady, intervence a jiná opatøení tvoøící souèást systému financování v rámci tohoto fondu), vèetnì zemìdìlských dávek a cel uplatnìných pøi organizování spoleèného trhu s cukrem.

1.3 Zemìdìlská politika Souhrnná úroveò podpor zemìdìlství (ze strany spotøebitelù i daòových poplatníkù), mìøená ukazatelem odhadu produkèních podpor (% OPP) podle metodiky OECD, se v ÈR v roce 2001 mírnì zvýila z 16 % na 17 % (v EU z 34 % na 35 %). Zvýil se ponìkud podíl podpor pøímo ovlivòujících agrární trh na 72 % z celkového objemu produkèních podpor. V porovnání s prùmìrem za EU (89 %) zùstal vak tento ukazatel v pøípadì naeho zemìdìlství podstatnì nií, zatímco podstatnì vyí podíl ne v EU pøipadl naopak na strukturální podpory. Prakticky stabilizované zùstaly podíly spotøebitelù a daòových poplatníkù na vekerých podporách zemìdìlství (23,5 %, resp. 76,5 %). I kdy se v rámci podpor agrárního trhu ponìkud sníila úroveò podpory samotných trních cen v naem zemìdìlství, dolo v dùsledku relativnì pøíznivé situace na trhu (zejména v prvním pololetí) k dalímu v porovnání s rokem 2000 ponìkud ménì výraznému oivení cen zemìdìlských výrobcù (po jejich pøíkrém propadu v roce 1999). V prùmìru se CZV meziroènì zvýily o 8,4 % (z toho u rostlinných výrobkù o 9,3 % a ivoèiných výrobkù o 8,0 %), co se promítlo i do zvýení treb zemìdìlských podnikù za vlastní výrobky a sluby (o 7,9 mld. Kè, tj. o 7,2 %). Trby ve stálých cenách (roku 2000) vak ponìkud poklesly (o 1,6 %). Souviselo to s poklesem trnosti zemìdìlských výrobkù, který se projevil koncem roku ve zvýení zásob obilovin v zemìdìlských podnicích. Nejvýznamnìjím pozitivním výsledkem zemìdìlství v závìreèném roce revitalizaèní etapy koncepce agrární politiky na období 1999 2001 bylo dosaení kladného souhrnného hospodáøského výsledku 3,3 mld. Kè z celkové èinnosti zemìdìlských podnikù3. Tento výsledek je o to pøíznivìjí, e pøebytku výnosù nad náklady bylo dosaeno ji druhý rok po sobì (po nìkolika pøedchozích ztrátových letech). Pøispìlo k nìmu i zvýení hrubé zemìdìlské produkce (o 2,5 % ve stálých cenách roku 1989), zejména vak uvedené zotavení CZV, podpoøené zemìdìlskou politikou (nepøímé podpory ovlivòující agrární trh), spolu s dalími nástroji této politiky (strukturální a jiné pøímé podpory zemìdìlství, vè. dofinancování kompenzací za sucho z roku 2000).

1.4 Povìtrnostní podmínky v marketingovém roce 2000/01 Povìtrnostní podmínky pro rùst a vývoj rostlin bìhem vegetace byly v roce 2000/01 o nìco pøíznivìjí ne v roce pøedchozím. Prùmìrné teploty a prùmìrné úhrny sráek a jejich odchylky od dlouhodobého normálu v jednotlivých mìsících marketingového roku 2000/01 uvádìjí grafy TA1.4/01 a 02. Vývoj poèasí v podzimních mìsících roku 2000 vytvoøil vcelku pøíznivé podmínky pro setí ozimù i pro dalí podzimní práce. Podle údajù ÈHMÚ (viz grafy TA1.4/01 a 02) byly prùmìrné teploty v tomto období mírnì nadnormální (zejména v øíjnu a listopadu) a prùmìrné úhrny sráek slabì a mírnì podnormální. Zimní období se vyznaèovalo také pomìrnì pøíznivým prùbìhem teplot, které byly slabì nadnormální, i dostaèující délkou období se snìhovou pokrývkou. Tento vývoj poèasí pøispìl k dobrému pøezimování ozimých plodin. 3

Pøi zohlednìní osobního dùchodu u podnikù fyzických osob.

15


Graf TA1.4/01 - Vývoj prùmìrné teploty vzduchu 20,0 15,0

°C

10,0 5,0 0,0 -5,0 IX./00

X./00

XI./00 XII./00

I./01

II./01

III./01

IV./01

V./01

VI./01 VII./01 VIII./01 IX./01

mìsíc/rok Prùmìrná teplota

Dlouhodobý normál

Pramen: Údaje ÈHMÚ Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

Graf TA1.4/02 - Vývoj prùmìrného úhrnu sráek 140,0 120,0

mm

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 IX./00

X./00

XI./00 XII./00

I./01

II./01

III./01

IV./01

V./01

VI./01 VII./01 VIII./01 IX./01

mìsíc/rok Prùmìrné sráky

Dlouhodobý normál

Pramen: Údaje ÈHMÚ Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

Jarní mìsíce byly sice teplotnì blízko hodnot dlouhodobého normálu, avak vývoj prùmìrných úhrnù sráek, které zejména v dubnu pøedstavovaly 124 % normálu, nepøíznivì ovlivnil prùbìh jarních prací, pøedevím opodìní v setí jaøin a v sázení brambor. Letní období bylo nepøíznivé zejména pro sklizòové práce v dùsledku nadprùmìrných úhrnù sráek (pøedevím v èervenci a v záøí). Zatímco v Èechách spadlo v èervenci prùmìrnì 102 mm sráek (118 % normálu), na Moravì to bylo 156 mm (165 % normálu). Èervenec byl detivý s èetnými bouøkami provázenými silným vìtrem a místy krupobitím. Srpen byl detivìjí v Èechách a v záøí spadlo nejvíce sráek (108 mm, tj. 193 % normálu), pøitom opìt více na Moravì. Stejnì jako v roce 2000, tak i v roce 2001 se na nìkterých místech pro nepøíznivé poèasí (mokro) opozdila sklizeò a o více ne tøi týdny po dobì zralosti, co se odrazilo i na výnosech i na kvalitì u nìkterých plodin. Výjimeènì jetì v záøí v dùsledku mokrého povrchu, kdy se do polí vùbec delí dobu nedalo jet, nebyla v nìkterých lokalitách sklizena ani penice ozimá. V Èeské republice je sledováno prùmìrnì 80 kontrolních stanovi (pod garancí VÚRV), která pokrývají hlavní pìstitelské oblasti. Z jejich výsledkù lze odvodit nejen hnojení, chemické oetøení a dalí zásahy na podobných pozemcích v daném katastru, ale i v podobných podmínkách ve stejné oblasti. Je nutné vak uvést, e kontrolní stanovitì vykazují zpravidla lepí výsledky, ne je prùmìr ÈR, protoe se jedná vìtinou o plochy lépe oetøované a hnojené. Ze sledování VÚRV i z hodnocení dopadù vývoje poèasí na výsledky pìstování hlavních komodit rostlinné výroby (kap. A3.1) vyplývají následující poznatky: 16

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V dùsledku pøíznivého vývoje poèasí pro pìstování obilovin byl u vìtiny z nich dosaen nadprùmìrný výnos, který zcela potlaèil vliv sníených ploch na celkový objem produkce. Detivé poèasí v období skliznì mìlo v nìkterých oblastech vliv na ztrátovost pøi sklizni a na zhorení kvality obilovin. Poèasí v ÈR na podzim roku 2000 pøálo setí a rùstu øepky olejné. Chladné a detivé poèasí z jara roku 2001 nebylo pøíli pøíznivé pro tuto komoditu, avak následný vývoj poèasí zlepil podmínky pro rùst olejnin. Vydatné detì, kroupy a vichøice v závìru vegetace ohrozily sklizeò, pøesto byl u øepky olejné dosaen vysoký hektarový výnos srovnatelný s prùmìrem zemí EU. Vývoj poèasí, zejména vliv detivého poèasí v mìsíci záøí, nebyl pøíznivý pro výrobu cukrovky. Prùmìrný hektarový výnos cukrovky v ÈR v roce 2001 se tak ve srovnání s rokem 2000 sníil (o 0,9 %) na 45,41 t, stejnì jako digesce nakupované cukrovky. Vývoj poèasí v roce 2001 nebyl pøíznivý ani pro výrobu brambor. Velice èasný a silný byl v roce 2001 výskyt plísnì bramborové. Detivé poèasí v období skliznì mìlo vliv na rozvoj mokré bakteriální hniloby. Dopady poèasí na výnosy plodin v celé ÈR nebyly v souhrnu tak podstatné pro sníení produkce jako v pøípadì extrémního sucha v roce 2000. Pøesto byly zaznamenány u nìkterých plodin významné rozdíly, zejména mezi Èechami a Moravou.

2 Pøedpoklady a faktory zemìdìlské výroby 2.1 Vlastnické vztahy a podnikatelská struktura 2.1.1 Zmìny vlastnických a uivatelských vztahù Situace v øeení restituèních pøípadù Vyøizování uplatnìných restituèních nárokù v zemìdìlství, vyjádøené zejména ukazateli poètu ukonèených nebo témìø ukonèených restituèních pøípadù a poètu vydaných správních rozhodnutí, dále pokroèilo. Svìdèí o tom pøedevím 97,9 % ukonèených nebo témìø ukonèených restituèních pøípadù k 31. 12. 2001 proti 97,3 % k 31. 12. 2000.

TA2.1/01 Vyøizování restitucí v rezortu zemìdìlství1) Ukazatel 2)

Uplatněné nároky Ukončené nebo téměř ukončené restituční případy 3) Vydaná správní rozhodnutí z toho - rozhodnutí v právní moci

2000 počet případů 231 612

2001

225 266 413 615 396 217

% 100,0

počet případů 232 090

% 100,0

97,3 100,0 95,8

227 131 422 724 405 694

97,9 100,0 96,0

1) Restituèní pøípady ve smyslu zákona è. 229/1991 Sb. v plném znìní, vdy k 31. 12. 2) Rozdíl v poètu uplatnìných restituèních pøípadù je dán upøesnìním evidence 3) K jednomu restituènímu pøípadu je mono vydat více rozhodnutí. Poèet správních rozhodnutí a podaných odvolání se mùe liit u jednotlivých restituèních pøípadù pøi jejich revokaci, po nìkolika odvoláních apod. Odvolání: v prùmìru 2/3 k soudùm, 1/3 k MZe Pramen: Údaje Ústøedního pozemkového úøadu MZe Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

V rámci správních øízení do konce roku 2001 bylo rozhodnuto celkem o 1 619 409 ha zemìdìlské a lesní pùdy. Z toho bylo skuteènì vydáno 1 268 958 ha, nevydáno s nárokem na náhradu prostøednictvím PF ÈR bylo 120 086 ha. Mimo to z dùvodù nenaplnìní zákonných podmínek pozemkové úøady rozhodly o nevydání 230 365 ha.

Privatizace státních podnikù hospodaøících na zemìdìlské pùdì Privatizace státních statkù a obdobných státních podnikù hospodaøících na zemìdìlské pùdì (dále jen státních statkù) byla v roce 2001 témìø ukonèena. Dokládají to údaje v tab. TA2.1/01. Po provedené aktualizaci údajù o objemu majetku státních statkù urèeného k privatizaci, zohledòující zaøazení nìkterých podnikù do likvidace nebo konkurzu, vyøazení z privatizace apod., èinil podíl majetku v realizovaných privatizaèních projektech k 31. 12. 2001 ji 98,56 % z celkové hodnoty majetku zahrnutého do zakladatelských privatizaèních projektù. Proces privatizace vak byl dále limitován nejen vyøizováním restituèních pøípadù podle zákona è. 229/1991 Sb., o úpravì vlastnických vztahù k pùdì a jinému zemìdìlskému majetku, a jeho pozdìjích úprav, ale také revokací privatizaèního øízení. U státních statkù byl nejrozíøenìjí metodou privatizace pøímý prodej pøedem urèenému nabyvateli (55,1 % pøípadù). Z hlediska právní formy nabyvatele pøipadla pøevaující èást privatizovaného státního majetku právnickým osobám.

TA2.1/02 Majetek schválených privatizaèních projektù státních statkù podle metod privatizace (k 31. 12. 2001) Metoda privatizace Veřejná dražba Veřejná soutěž Přímý prodej Akciová společnost Bezúplatný převod Celkem

Majetek celkem (mil. Kč) 1 905 3 293 10 702 1 616 1 892 19 408

Pramen: Údaje odboru privatizace MZe Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

17

Podíl (%) 9,82 16,97 55,14 8,33 9,75 100,00


Stav vypoøádání transformaèních podílù a oddluování Vzhledem k tomu, e nálezem Ústavního soudu è. 3/2000 Sb. byl zruen zákon è. 144/1999 Sb., kterým se mìnil pùvodní transformaèní zákon (zákon è. 42/1992 Sb., o úpravì majetkových vztahù a vypoøádání majetkových nárokù v drustvech), byly v roce 2000 pøedloeny do Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR tøi nové poslanecké návrhy novely transformaèního zákona (snìmovní tisky è. 703, 720 a 762). Jejich cílem bylo zejména zprùchodnit vypoøádání majetkových nárokù oprávnìných osob, které se nestaly èleny transformovaných drustev nebo úèastníky jiných nástupnických právnických osob a neprovozují zemìdìlskou výrobu. První z uvedených návrhù pøedpokládal vypoøádání transformaèních podílù ve struktuøe hmotného majetku (penìní forma vypoøádání byla vzhledem k finanèní situaci povinných osob povaována za nereálnou). Podstatou druhého návrhu byla pøemìna nevypoøádaných pohledávek oprávnìných osob na vypoøádání formou dluhopisù Pozemkového fondu ÈR. Poslední z uvedených návrhù pøedpokládal, e povinnou osobou bude i jiná právnická osoba ne drustvo nebo jeho právní nástupce, pokud pøed vypoøádáním majetkových podílù na ni pøela èást majetku drustva jako osoby povinné a jestlie vznikla jiným zpùsobem ne podle obchodního zákoníku (napø. podle zákona o konkurzu a vyrovnání). Obsahoval i návrh na vázání (krácení) podpor poskytovaných pøísluným podnikùm na stav vypoøádání transformaèních podílù a zpùsob naloení s tzv. restituèní rezervou. Ponìvad pøedkladatelé své návrhy na novelu transformaèního zákona v roce 2001 stáhli, zùstala v platnosti jeho pùvodní ustanovení, vèetnì § 13, odst. 2 a 3 o nakládání s majetkovým podílem oprávnìných osob neèlenù (s jedinou úpravou, kterou pøedstavuje nahrazení slova vydání slovem vypoøádání, pøijatou Ústavním soudem). To mj. znamená, e byla naplnìna zákonná sedmiletá lhùta od schválení transformaèních projektù z období 1992 leden 1993 pro vypoøádání majetkových podílù uvedené skupiny oprávnìných osob. Poslanecká snìmovna pozdìji (22. 3. 2002) schválila prodlouení lhùty, bìhem které mohou oprávnìné osoby usilovat o vypoøádání svých transformaèních podílù, a do roku 2009. Bylo tak odstranìno riziko tøíleté promlèecí lhùty a otevøel se i prostor k pøípadné dodateèné novele transformaèního zákona, s moným vyuitím nìkterých výe uvedených návrhù z roku 2000. Podstatná èást pùvodních transformaèních závazkù zemìdìlských drustev vùèi oprávnìným osobám èlenùm i neèlenùm byla v uplynulém období vypoøádána nebo pøela na jiné subjekty. Nevypoøádané závazky drustev zùstávají vak pøesto pomìrnì vysoké koncem roku 2001 podle výsledkù výbìrového etøení VÚZE cca 16,5 mld. Kè. Èást tìchto závazkù (pøevánì vùèi èlenùm) byla smluvnì oetøena. etøení VÚZE u tzv. testovacích podnikù zahrnuje ovem fungující subjekty, nikoli podniky (drustva) v likvidaci. Celkový objem nevypoøádaných transformaèních podílù v drustevním sektoru naeho zemìdìlství byl ve skuteènosti o nìkolik miliard vyí. Pomìrnì vysoká je i dosavadní transformaèní zadluenost zemìdìlských obchodních spoleèností podle etøení VÚZE koncem roku 2001 cca 14,5 mld. Kè. Charakter této zadluenosti je vak odliný. Jde pøevánì o závazky z nájmu majetku jak od oprávnìných osob podle transformaèního zákona, tak od státu, pøípadnì jiných vlastníkù. Celková zadluenost zemìdìlských podnikù spojená s transformací naeho zemìdìlství po roce 1989 zahrnuje více poloek: - nevypoøádané transformaèní závazky drustev nebo jejich právních nástupcù vùèi oprávnìným osobám; - pohledávky Pozemkového fondu ÈR za privatizanty majetku bývalých státních statkù; - návratné finanèní výpomoci, poskytnuté v první polovinì 90. let pøedevím novì vznikajícím rolnickým hospodáøstvím. Do transformaèní zadluenosti patøí i nesplacené úvìry na TOZ (trvale se obracející zásoby), vzhledem ke zmìnì jejich reimu na poèátku ekonomické reformy4. V posledních letech byla pøijata urèitá opatøení vlády na èásteèné oddluení zemìdìlských podnikù: - zreálnìní hodnoty majetku (pøiblíení trní cenì) u subjektù charakteru právnických a fyzických osob, vzniklých privatizací státního zemìdìlského majetku; - dalí bonifikace návratných finanèních výpomocí; - systémové øeení úvìrù na TOZ, zahájené v roce 2001. Podle výsledkù výbìrového etøení VÚZE se závazky z nájmu majetku a nevypoøádané závazky vùèi oprávnìným osobám podle transformaèního zákona sníily v roce 2001 v porovnání s pøedchozím rokem u obchodních spoleèností o 1,3 mld. Kè a u drustev o cca 0,5 mld. Kè. O sníení celkové zadluenosti tìchto typù zemìdìlských podnikù svìdèí meziroèní pokles podílu cizího (dluhového) kapitálu na celkovém kapitálu: z 38,4 % na 37,6 % u obchodních spoleèností a z 53,0 % na 49,7 % u drustev. U podnikù fyzických osob se dluhový kapitál (souèet závazkù) sníil meziroènì (podle údajù VÚZE za testovací podniky FO s jednoduchým úèetnictvím) o 0,6 mld. Kè. Podíl dluhového kapitálu na celkovém kapitálu (obchodním majetku slouícímu k podnikání) poklesl pøitom ze 19,3 % na 15,5 % (z toho u podnikù do 50 ha z. p. ze 5,9 % na 3,3 % a u podnikù nad 300 ha z 27,5 % na 25,1 %).

Úloha Pozemkového fondu ÈR ve vypoøádání restituèních nárokù, v privatizaci a v pronájmu státní pùdy a ostatního majetku Pozemkový fond ÈR (PF ÈR) má rozhodující úlohu v privatizaci a v pronájmu státní pùdy a navazujícího státního majetku. V rámci restitucí PF ÈR vydává oprávnìným osobám (po vypoøádání restitucí povinnými osobami) náhrady za znehodnocené nemovitosti a inventáø v nemovitostech, v hotovosti do 5 tis. Kè a v akciích Restituèního investièního fondu, a. s. (RIF). V rámci vydávaných nemovitostí (budov a staveb) PF ÈR pøevádí jako náhrady i pozemky jimi zastavìné k provozování tìchto budov a staveb a pozemky vydané za ostatní náhrady, které byly v roce 2001 poskytnuty oprávnìným osobám v rozsahu 10 520 ha a celkem od poèátku èinnosti PF ÈR ve výmìøe 42 002 ha.

4

V roce 1991 byly úvìry na TOZ rozdìleny na èást, která byla i nadále dlouhodobì úvìrována Konsolidaèní bankou, ovem za nepomìrnì vyí úrok, a èást, která byla úvìrována pouze doèasnì, a to poskytnutím pøeklenovacích úvìrù. Koncem roku 2001 èinily celkové závazky zemìdìlských podnikù vzniklé z úvìrù na TOZ, zahrnující jistinu a neuhrazené úroky (vèetnì sankèních), 4,4 mld. Kè.

18


TA2.1/03 Vypoøádání restituèních náhrad ze státního majetku a pùdy ve správì PF ÈR Položka restitučních náhrad

Celkem od založení PF ČR k 31. 12. 2001 23 097 7 190 273,7 29 491 42 002 6 450,6

V průběhu roku 2001

Uzavřeno převodních smluv Vydáno nemovitostí jako náhrad (mil. Kč) 1) Poskytnuto náhrad v hotovosti do 10 tis. Kč (mil. Kč) Uzavřeno smluv o převodu pozemků Vydáno náhradních pozemků (ha) Vydáno akcií RIF, od roku 1999 směnek (mil. Kč)

1 320 190 0,4 6 811 10 520 275,9

1) Od roku 1999 do 5 tis. Kè Pramen: Údaje Pozemkového fondu ÈR Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

Pozemkový fond pronajímá státní pùdu a ostatní státní majetek do doby jejich privatizace. Z celkové výmìry 769,7 tis. ha státní zemìdìlské pùdy k 31. 12. 2001 bylo pronajato 753,5 tis. ha. Nejvìtí podíl pøipadl na obchodní spoleènosti (50,7 %) a fyzické osoby restituenty a soukromé zemìdìlce (33,6 %) a zbývající èást drustvùm (15,6 %). Pøitom zùstalo z nejrùznìjích dùvodù k 31. 12. 2001 jetì 16,2 tis. ha státní zemìdìlské pùdy nepronajato, co pøedstavuje 2,1 % celkové výmìry státní pùdy ve správì PF ÈR. Podrobnìjí údaje obsahuje tab. A2.1/02.

Prodej státní pùdy realizovaný Pozemkovým fondem ÈR PF ÈR pokraèoval v roce 2001 v prodeji státní pùdy, která je v jeho správì, na základì zákona è. 95/1999 Sb., o podmínkách pøevodù zemìdìlských a lesních pozemkù z vlastnictví státu na jiné osoby, podle zákonem stanovených podmínek (kap. A3.5).

2.1.2 Podnikatelská struktura zemìdìlství Charakteristika podnikatelské struktury zemìdìlství v roce 2001 je zaloena na údajích zemìdìlského registru ÈSÚ (tab. TA2.1/04 05 a pøílohová tab. A2.1/03)5. Koncem roku zahrnoval uvedený registr 1625 podnikù bez pùdy a 36 585 podnikù obhospodaøujících urèitou výmìru z. p. Na celkové obhospodaøované výmìøe (3682 tis. ha) se podniky fyzických osob (PFO) podílely 26,6 % a podniky právnických osob (PPO) 73,4 %. Podíl PPO se proti výsledkùm Agrocenzu 2000 nepatrnì sníil o 0,2 procentního bodu ve prospìch PFO. Nejvìtí váhu mezi právnickými osobami mají obchodní spoleènosti s více ne 44% podílem na z. p.; z toho více ne polovina pøipadá na akciové spoleènosti, o nìco ménì na spoleènosti s ruèením omezeným a zbývající èást na veøejné obchodní spoleènosti a komanditní spoleènosti. Podíl drustev èinil 28,2 % (v porovnání s AGC 2000 se o 0,9 procentního bodu sníil). O vysokém podílu podnikù právnických osob na produkèním potenciálu naeho zemìdìlství svìdèí i údaje týkající se základních kategorií hospodáøských zvíøat; na PPO pøipadá více ne 80 % skotu, 89 % prasat a 84 % drùbee chované ve vech podnicích vedených v zemìdìlském registru. Chov skotu v relaci k obhospodaøované z. p. je nejintenzivnìjí u drustev (28,2 % celkové výmìry z. p. a 35,8 % celkového poètu skotu). Na chovu prasat i drùbee se nejvíce podílely akciové spoleènosti. Pomìrnì nízká (v relaci k obhospodaøované pùdì) je intenzita chovu skotu a prasat u spoleèností s r. o. Relativnì nízký podíl na poèetních stavech vech sledovaných kategorií hospodáøských zvíøat mají tradiènì podniky fyzických osob. Velikostní struktura naich zemìdìlských podnikù se vyznaèuje jak velkými rozdíly v prùmìrné výmìøe obhospodaøované z. p. mezi jednotlivými podnikatelskými formami (PFO 29 ha, spoleènosti s r. o. 631 ha, akciové spoleènosti 1492 ha), tak i výrazným duálním charakterem. V roce 2001 pøipadlo na 84,0 % podnikù (s výmìrou do 50 ha) pouze 7,5 % z. p., zatímco na 5,2 % podnikù (s výmìrou nad 500 ha) 76,4 % výmìry z. p. obhospodaøované vemi zemìdìlskými podniky. Rozhodující vliv na tuto strukturu má velký poèet malých PFO na stranì jedné a relativnì malý poèet velkých PPO na stranì druhé. Výrazný duální charakter má i velikostní struktura samotných podnikù fyzických osob (na 5,7 % podnikù s výmìrou nad 100 ha pøipadá 60,5 % výmìry z. p.). Nejvìtí podniky jsou ovem pøevánì mezi právnickými osobami (z celkového poètu 407 podnikù s výmìrou nad 2000 ha pøipadá 399 na PPO a 8 na PFO).

TA2.1/04 Podnikatelská struktura fyzických a právnických osob v zemìdìlství1); stav koncem roku 2001 Podnikatelská forma Fyzické osoby celkem Právnické osoby celkem Obchodní společnosti celkem z toho - spol. s r. o. - a. s. Družstva 3) Ostatní Podnikatelské subjekty celkem

Počet podniků 35 219 2 991 2 095 1 437 618 728 168 38 210

Obhospodařovaná z. p. ha % 980 805 26,6 2 701 217 73,4 1 622 698 44,1 783 929 21,3 821 979 22,3 1 039 310 28,2 39 209 1,1 3 682 022 100,0

Průměrná výměra 2) v ha z. p. 29 1 007 887 631 1 492 1 464 274 101

Skot celkem tis. ks % 308 19,5 1 273 80,5 690 43,6 265 16,8 420 26,6 566 35,8 17 1,1 1 581 100,0

Prasata celkem tis. ks % 371 10,6 3 127 89,4 2 185 62,5 613 17,5 1 566 44,8 913 26,1 29 0,8 3 498 100,0

Drůbež celkem tis. ks 5 054 26 570 22 789 8 343 14 446 3 658 123 31 624

% 16,0 84,0 72,1 26,4 45,7 11,6 0,4 100,0

1) Zemìdìlsky aktivní subjekty bez stanovení velikostních parametrù 2) Vypoèteno za podnikatelské subjekty obhospodaøující z. p. 3) Vèetnì státních podnikù a subjektù, u kterých nebyla zjitìna právní forma podnikání Pramen: ÈSÚ zemìdìlský registr Zpracoval: E. Divila (VÚZE) 5

Údaje zemìdìlského registru nelze bezprostøednì srovnávat s údaji Agrocenzu 2000 uvedenými ve Zprávì 2000. Týká se to zejména podnikù fyzických osob. V dùsledku velmi nízkých prahových hodnot a specifického zajitìní vlastního etøení dosáhl poèet respondentù Agrocenzu u této právní formy, zejména u nejmeních velikostních skupin podnikù, vysokých hodnot, znaènì pøevyujících poèty podnikù evidovaných v zemìdìlském registru (napø. ve velikostní skupinì s výmìrou obhospodaøované z. p. do 1 ha èinil poèet respondentù Agrocenzu 13,6 tis., zatímco poèet podnikù stejné velikostní skupiny v registru jen 3,6 tis.).

19


TA2.1/05 Velikostní struktura podnikù fyzických a právnických osob obhospodaøujících zemìdìlskou pùdu; stav koncem roku 2001 Velikostní skupiny podniků podle Podniky celkem výměry obhospodařované 1) z. p. (ha) počet % 0– 5 15 756 43,1 5 – 10 5 530 15,1 10 – 50 9 433 25,8 50 – 100 1 830 5,0 100 – 500 2 119 5,8 500 – 1 000 765 2,1 1 000 – 2 000 745 2,0 2 000 a více 407 1,1 Celkem 36 585 100,0

Výměra z. p. Podniky fyzických obhospodařovaná osob všemi podniky ha 31 034 38 669 205 180 127 439 467 602 565 121 1 055 368 1 191 609 3 682 022

% 0,8 1,1 5,6 3,5 12,7 15,3 28,7 32,4 100,0

počet 15 591 5 464 9 207 1 711 1 643 193 85 8 33 902

% 46,0 16,1 27,2 5,0 4,8 0,6 0,3 0,0 100,0

Výměra z. p. obhospodařovaná podniky fyzických osob ha % 30 670 3,1 38 187 3,9 199 488 20,3 118 740 12,1 327 407 33,4 132 854 13,5 111 768 11,4 21 691 2,2 980 805 100,0

Podniky právnických osob počet 165 66 226 119 476 572 660 399 2 683

% 6,1 2,5 8,4 4,4 17,7 21,3 24,6 14,9 100,0

Výměra z. p. obhospodařovaná podniky právnických osob ha % 364 0,0 482 0,0 5 692 0,2 8 699 0,3 140 194 5,2 432 267 16,0 943 600 34,9 1 169 919 43,3 2 701 217 100,0

1) Rozpìtí výmìry v daném øádku zahrnuje i hodnoty odpovídající dolní mezi a nezahrnuje hodnoty odpovídající horní mezi. Pramen: ÈSÚ zemìdìlský registr Zpracoval: E. Divila (VÚZE)

2.2

Výrobní faktory

2.2.1 Zemìdìlský pùdní fond Zemìdìlský pùdní fond k 31. 12. 2001 pøedstavuje 54,23 % celkové rozlohy Èeské republiky o výmìøe 7886 tis. ha6, tj. 4277 tis. ha. Kategorizace zemìdìlského pùdního fondu do ménì pøíznivých oblastí (LFA)7 byla v roce 2001 proti roku 2000 dále zpøesnìna. Pøeváná èást zemìdìlské pùdy Èeské republiky, více ne 60 %, byla zaøazena do ménì pøíznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními (tab. TA2.2/01).

TA2.2/01 Struktura zemìdìlské pùdy podle jednotlivých typù LFA Typ oblasti Horské oblasti Ostatní méně příznivé oblasti Oblasti se specifickými omezeními Oblasti se ekologickými omezeními Méně příznivé oblasti celkem Nezařazené oblasti celkem Zemědělská půda celkem

2000 výměra z. p. (tis. ha) 533 1 684 155 172 2 544 1 736 4 280

% ze z. p. 12,45 39,35 3,62 4,02 59,44 40,56 100,00

2001 výměra z. p. (tis. ha) 572 1 646 202 158 2 578 1 699 4 277

% ze z. p. 13,37 38,48 4,72 3,69 60,28 39,72 100,00

Pramen: Naøízení vlády è. 505/2000 Sb. a è. 505/2001 Sb. Zpracoval: J. Nìmec, M. tolbová (VÚZE)

Horské oblasti byly upøesnìny na základì podkladù Zemìmìøického úøadu Praha. V roce 2001 bylo do tìchto oblastí (území nad 600 m n. m. a území 500 600 m n. m. s vysokou svaitostí) zaøazeno 13,37 % zemìdìlské pùdy. Ostatní ménì pøíznivé oblasti (území s nízkou produktivitou, nesnadno obdìlavatelná a s omezeným produkèním potenciálem) byly proti roku 2000 rozdìleny do ètyø podtypù, které celkem zaujímají 38,48 % zemìdìlské pùdy. Na oblasti se specifickými omezeními (velkoploné chránìné krajinné oblasti a národní parky8 pøipadá 8,41 % zemìdìlské pùdy. Nezaøazené oblasti, tj. oblasti s vysokou produkèní schopností vèetnì zemìdìlské pùdy na území hl. m. Prahy, zaujímají 39,72 % zemìdìlského pùdního fondu. Struktura zemìdìlského pùdního fondu proti roku 2000 se jen velmi pozvolna mìní (tab. TA 2.2/02). Výmìra orné pùdy poklesla o 7 tis. ha a ovocných sadù o 0,2 tis. ha. U ostatních kultur (chmelnice, vinice a zahrady) evidovaná výmìra mírnì vzrostla. Nejvìtí pøírùstek výmìry je evidován u trvalých travních porostù, kde dolo k navýení o necelých 5 tis. ha. Procento zornìní velmi pozvolnì klesá, a to ze 72,0 % na 71,9 %. Odhadovaný rozsah nevyuívané zemìdìlské pùdy se proti roku 2000 v podstatì nemìní a zùstává na úrovni kolem 300 tis. ha9. Významnì vak narùstá výmìra orné pùdy v klidu, a to z 71 tis. ha v roce 2000 na 113 tis. ha v roce 200110, tj. o 59 %. Melioraèní zaøízení vybudovaná pøed rokem 1990 v rozsahu 1087 tis. ha odvodòovacích systémù a pøiblinì 150 tis. ha závlah se neroziøují a neobnovují. Z dùvodu ukonèení technické ivotnosti zhruba 38 % odvodòovacích systémù vyaduje nákladnou rekonstrukci. Zhruba 22 % meliorovaných ploch se vrací do pùvodního stavu a vytváøí se z nich mokøady.

2.2.2 Biologicko-technologické aspekty rostlinné výroby Výiva rostlin Spotøeba vápenatých hnojiv podpoøená dotacemi MZe se proti roku 1999 zvýila v roce 2000 o 6,2 % a v roce 2001 o 6,9 %. Úroveò dusíkatého hnojení se zvýila v roce 2001 proti roku 1999 o 12,7 % a bylo v prùmìru aplikováno 72,6 kg dusíku na hektar. 6

Údaj ÈSÚ 2001

7

Naøízení vlády è. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpùrné programy k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství, k podpoøe aktivit podílejících se na udrování krajiny, programy pomoci k podpoøe ménì pøíznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znìní naøízení vlády è. 500/2001 Sb Zákon è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny

8 9

Odborný odhad VÚMOP Praha a Zemìdìlské agentury MZe

10

Údaj ÈSÚ 2001

20


TA2.2/02 Zmìny ve výmìrách kultur (ha) Kultura Zemědělská půda Orná půda Chmelnice Vinice Ovocné sady Zahrady Trvalé travní porosty

2000 4 279 876 3 082 385 11 232 15 575 49 006 160 609 961 069

2001 4 277 435 3 075 178 11 236 15 626 48 803 160 710 965 882

Rozdíl -2 441 -7 207 4 51 -203 101 4 813

Pramen: Statistická roèenka pùdního fondu ÈÚZK, 2002 Zpracoval: J. Nìmec (VÚZE)

TA2.2/03 Spotøeba hnojiv v Èeské republice za hospodáøský rok (t) Druh hnojiva Vápenatá hnojiva ve zboží Průmyslová hnojiva dusíkatá v č. ž. Průmyslová hnojiva fosforečná v č. ž. Průmyslová hnojiva draselná v č. ž. Chlévský hnůj

1998 203 631 202 932 45 838 32 787 14 376 176

1999 196 328 200 248 40 270 27 719 13 785 714

2000 208 518 212 988 39 834 26 416 13 573 788

2001 209 821 225 763 44 397 30 903 12 784 675

Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

Spotøeba fosforeèných hnojiv proti roku 1999 vzrostla v roce 2001 o 10,2 % a draselných hnojiv o 11,5 %. V prùmìru se na hektar aplikovalo 12,3 kg P2O5 a 7,3 kg K2O. Celkem bylo v Èeské republice aplikováno 92,2 kg hnojiv v èistých ivinách, co je 66,2 % prùmìrné spotøeby v EU 15.

Ochrana rostlin V rostlinné výrobì jsou z hlediska ochrany rostlin proti chorobám, plevelùm a kùdcùm preferovány systémy integrované produkce, kde se vzájemnì skloubené pìstitelské úkony projevují kladnì ve sníení potøeby chemických látek. V roce 2001 bylo spotøebováno prùmìrnì 0,98 kg úèinných látek/ha z. p. Úroveò uplatnìní ochranných pøípravkù v roce 2001 uvádí následující tabulka.

TA2.2/04 Spotøeba úèinných látek v roce 2001 (kg, l) Kategorie Aditivum Antitranspirant Herbicidy a desikanty Fungicidy Mořidlo fungicidní Mořidlo insekticidní Mykobakteriální přípravek Regulátory růstu aktivní Repelent Rodenticidy Zoocidy

Obiloviny 4 079 113 1 910 325 940 793 445 553 359 1 621 474 0 104 968 122 610

Kukuřice 3 269 0 685 785 31 631 480 0 13 744 86 9 592

Luskoviny 151 2 350 131 516 580 2 345 0 0 58 0 0 9 191

Cukrovka 4 597 0 812 753 61 665 0 0 0 5 560 0 0 15 519

Brambory 2 381 0 103 871 259 577 3 805 0 212 1 354 204 0 18 253

Pícniny 105 78 92 918 195 0 1 0 845 0 38 536 40 490

Řepka 48 60 775 1 325 165 185 590 578 754 0 155 506 72 78 620 403 908

Ostatní 890 501 918 990 669 786 4 540 905 15 694 9 401 792 32 968 150 047

Pramen: Státní rostlinolékaøská správa Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), H. Macková (MZe)

Poèasí v roce 2001 ovlivnilo vývoj houbových chorob. Kromì bìného výskytu padlí travního a stéblolamu byla novì zjitìná ramulariová skvrnitost jeèmene. Rùst výskytu snìtí v obilovinách byl v prùbìhu roku 2001 znatelnì zpomalen. Obiloviny nebyly výraznì postieny ivoèinými kùdci, s výjimkou kukuøice, kde se na stále vìtím území roziøuje zavíjeè kukuøièný. Vysoká koncentrace øepky olejné, která u nìkterých pìstitelù zaujímá a 20 % o. p., vede k problémùm s ochranou rostlin. U tìchto pìstitelù se ve zvýené míøe vyskytují na porostech øepky nejen klasiètí kùdci, ale i choroby jako hlízenka a cylindrosporióza. Ze ivoèiných kùdcù pokozují porosty øepky olejné hlavnì slimáci. U brambor zùstává i nadále váným problémem bakteriální kroukovitost, u ní je stále znaèný poèet nových výskytù, ale v sadbì se daøí se poèty výskytù sniovat.

Osivo a sadba Státní podpora nákupu uznaného osiva penice ozimé a øepky olejné vedla v roce 2001 pøi zakládání porostù k významnému posunu v uívání uznaných osiv. Obmìna osiva obilovin se pohybuje v posledních letech na úrovni pøiblinì 40 % (z toho osiva u penice ozimé na 60 %) a u øepky olejné na témìø 100 %. Pro udrení kvalitní produkce øepky olejné je pøi zakládání porostù nezbytné pouívání certifikovaných osiv, a to vzhledem k nové odrùdové skladbì, která se vyznaèuje zastoupením výnosnìjích hybridních odrùd na více ne 30 % pìstitelských ploch. Vyuití certifikovaného osiva u ostatních obilovin, luskovin, ale i olejnin pøes vysokou nabídku kvalitních odrùd nadále klesá. Tento trend se výraznì promítá do koneèné kvality produkce. Vyí produkci certifikovaného osiva zaznamenaly domácí lechtitelské a semenáøské firmy pouze u jetelovin a trav. Zvýila se i výroba uznaných sadbových brambor. Ústøední kontrolní a zkuební ústav zemìdìlský, odbor odrùdového zkuebnictví kadoroènì zpracovává Seznam odrùd zapsaných ve Státní odrùdové knize Èeské republiky. 21


TA2.2/05 Rozsah výroby certifikovaných osiv a sadby Druh osiva a sadby

1998 87 907 641 9 365 11 086 25 736 4 211

Obiloviny Kukuřice Luskoviny Olejniny Jeteloviny a trávy Brambory

Uznaná plocha (ha) 1999 71 176 510 8 139 8 865 28 737 4 801

2000 59 695 968 6 119 8 060 30 659 5 313

1998 149 768 768 8 450 6 266 8 298 41 911

Uznané osivo – sadba (t) 1999 2000 114 623 125 370 779 1 196 6 725 7115 5 332 4 811 9 931 7 357 59 638 75 405

Pramen: ÚKZÚZ výroèní zprávy Státní semenáøské kontroly v ÈR za sklizòový rok 1998 a 2000 Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), J. Potmìilová (MZe)

V pøehledu odrùd bylo pro rok 2001 zapsáno 328 odrùd obilovin (vè. kukuøice), 24 odrùd øepky ozimé a jarní, 110 odrùd brambor, 80 odrùd cukrovky (z toho 17 odrùd odolných rizománii), 19 odrùd lnu setého.

TA2.2/06 Minimální poadavky na zaøazení odrùd penice do skupin Jakostní skupina Vyjádření hodnoty Objemová výtěžnost Obsah hrubých bílkovin 1) SDS - test Pádové číslo Objemová hmotnost Vaznost mouky

MJ ml % ml sec g/l %

E – elitní absolutně 549,0 12,6 50,7 240,0 790,0 58,7

A – kvalitní absolutně 513,0 11,8 45,9 200,0 780,0 55,5

bod 8 6 7 6 7 7

bod 6 4 5 4 6 5

B – chlebová absolutně 477,0 11,1 41,0 160,0 760,0 53,9

bod 4 2 3 2 4 4

Pramen: ÚKZÚZ Výroèní zprávy Státní semenáøské kontroly v ÈR za sklizòový rok 1998 a 2000 Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), J. Potmìilová (MZe)

2.2.3 Biologicko-technologické aspekty ivoèiné výroby Technologické systémy v ivoèiné výrobì V chovu skotu pokraèoval v roce 2001 trend modernizace stájí pro dojnice cestou rekonstrukcí stávajících a v omezené míøe výstavbou nových stájí, a to i s podporou PGRLF v rámci programu ZEMÌDÌLEC podprogram INVESTICE (garance úvìrù). Podle odhadu MZe se zvýil podíl volného ustájení dojnic na 50 % z celkového poètu ustájovacích míst. Proces rekonstrukce a modernizace technologie ustájení a krmení dojnic je úzce spojen s rozíøením systému celoroèního krmení na bázi konzervovaných krmiv. Tento systém je praktikován pøedevím u vysoce produkèních stád. Podle odhadu MZe je uvedený systém krmení vyuíván asi u 40 % dojnic. U ostatních kategorií skotu pøevauje volné ustájení a krmení pomocí mechanizaèních prostøedkù. U skotu bez trní produkce mléka s výjimkou výkrmu jateèných býkù je po celé vegetaèní období zajiována pastva. U krav s trní produkcí mléka je paseno asi 25 % krav a 60 % chovných jalovic. V chovu prasat jsou pouívané technologie odliné podle jednotlivých kategorií prasat. U prasnic pøevauje skupinové ustájení do doby týden pøed oprasením. Následuje individuální ustájení v porodním kotci. Vzhledem k pomìrnì vysokým nákladùm na individuální ustájovací místo uplatòují nìkteré firmy, dodávající technologie, vyuívání individuálních porodních kotcù po dobu pouze 10 14 dní a následnì ustájení po 3 5 ks kojících prasnic s vyèlenìním prostoru pro selata. Uvedený systém je rozíøen asi u 5 % farem a doznává dalího rozíøení. V pøedvýkrmu prasat pøevauje z hlediska poètu prasat ustájení v boxech s èástí rotové podlahy a z èásti pevné podlahy (asi 75 % prasat). Ve výkrmu prasat se asi u 50 % pouívaných technologií uplatòuje krmení digitálnì øízenými automaty. V chovu drùbee v podnicích specializovaných na trní produkci vajec je rozhodující technologií chov nosných slepic ve 3 4 etáových klecích s automatickým krmením. Pouze pìt chovù praktikuje ustájení slepic na hluboké podestýlce. Klecové chovy èeká finanènì nároèná pøestavba pøi uplatnìní standardù EU. Jateèná kuøata a jateèné krùty jsou chovány pøevánì na hluboké podestýlce s oddìleným výkrmem krùt a krocanù. Postupnì se roziøuje chov vodní drùbee v halách. V chovu ovcí pokraèuje genetická pøestavba stád na èistokrevná masná plemena pro produkci biologického materiálu, a to jak pro chov tìchto specializovaných plemen, tak pro produkci køíenek a plemen s kombinovanou uitkovostí. Pouze malé procento chovaných ovcí je zamìøeno na mléènou uitkovost. Pøi výbìru odpovídající technologie chovu v návaznosti na vyuívané plemeno je rozhodujícím faktorem malá finanèní nároènost na ustájení a pastvu po celé vegetaèní období.

Výrobní aspekty hlavních úsekù ivoèiné výroby V chovu skotu pokraèoval v roce 2001 proces restrukturalizace stáda na výraznì dojný typ zastoupený plemeny s jednostrannou mléènou uitkovostí a na chov domácího èeského strakatého plemene s kombinovaným maso-mléèným zamìøením. Èást èeského strakatého plemene je v dojených systémech výraznìji lechtìna na produkci mléka a mení èást je pøevádìna do systému chovu krav bez trní produkce mléka. Pro produkci kvalitního hovìzího masa je vyuíván pøedevím skot masných plemen a køíenci èeského strakatého skotu s tìmito plemeny. Hybridizaèní program v chovu prasat je zamìøen na zlepování kvality vepøového masa podle poadavku spotøebitelù v návaznosti na výrobní zamìøení zpracovatelù pøi zachování odpovídající plodnosti, zlepení pøírùstkové schopnosti a sniování spotøeby krmiv na jednotku produkce. Tomuto základnímu poadavku jsou podøízeny chovné cíle mateøských a otcovských plemen pouívaných pøi tvorbì finálního hybridu. Úspìnost jednotlivých hybridizaèních programù se odráí v zaøazování jateèných prasat podle normy SEUROP. 22

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V chovu drùbee se odhaduje, e z celkového poètu nosných slepic je asi 60 % chováno ve velkochovech specializovaných na produkci vajec a 40 % slepic v malochovech zamìøených na samozásobení a drobný prodej pøevánì netøídìných vajec. Naopak z celkové produkce drùbeího masa (v roce 2001 více ne 300 tis. t . hm.) pøipadá asi 94 % na velkochovy a jen asi 6 % (cca 20 tis. t . hm.) na samozásobení a drobný prodej. lechtìní drùbee je prioritnì zamìøeno na zvýení intenzity rùstu a sniování spotøeby krmiv na jednotku produkce. Význam chovu ovcí spoèívá mimo produkci kvalitního jateèného masa i v udrování rázu kulturní krajiny spojené s vypásáním travních prostorù v podhorských a horských oblastech. Stále pomìrnì vysoký podíl ovcí je soustøedìn u malochovatelù (do 10 ks na jednoho chovatele) s urèením pro samozásobení. Podpùrné programy jsou proto zamìøeny na urychlení tvorby poèetnìjích stád bahnic pro pokrytí domácí poptávky po skopovém mase a pøípadnì exportu.

2.2.4 Dlouhodobý hmotný majetek Objem investic vstupujících do zemìdìlství se v roce 2001 poprvé od roku 1997 zvýil a zastavil tak nepøíznivý investièní trend posledních let. Ve statisticky sledovaném souboru podnikù (zapsaných v obchodním rejstøíku s poètem zamìstnancù 20 a výe) byly v prùbìhu roku 2001 poøízeny hmotné investice (bez pozemkù a bez loisek nerostných surovin) v celkové výi 11 769 mil. Kè. Pøi srovnání se zpøesnìným údajem ÈSÚ za rok 2000 dolo k meziroènímu nárùstu o 20,1 %. Z celkového objemu hmotných investic pøipadá na nové investice 10 895 mil. Kè (vèetnì investic z dovozu), investice ji v tuzemsku pouité (bez ohledu na zemi pùvodu) pøedstavovaly 874 mil. Kè. Do celkového objemu poøízených hmotných investic je kromì bezúplatných pøevodù zahrnut i dlouhodobý hmotný majetek poøízený formou finanèního leasingu, ocenìného celkovou smluvní poøizovací cenou.

TA2.2/07 Poøízení hmotných investic1) (mil. Kè) Ukazatel Hmotné investice celkem Investice nové (včetně dovezených) v tom - budovy, haly a stavby - stroje a zařízení - ostatní investice Investice použité (v tuzemsku)

2000 9 797 8 995 1 515 3 444 4 036 802

2001 11 769 10 895 1 922 4 824 4 149 874

Meziroční index 120,1 121,1 126,9 140,1 102,8 109,0

1) Podniky zapsané do obchodního rejstøíku s 20 a více zamìstanci Pramen: ÈSÚ Vybrané finanèní ukazatele hospodaøení zemìdìlských organizací Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

Z nových investic bylo vynaloeno na budovy, haly a stavby 17,6 % (16,8 % v roce 2000), na poøízení strojù a zaøízení vèetnì dopravních prostøedkù 44,3 % (38,3 % v roce 2000). Na tzv. ostatní nové investice, zahrnující pøedevím základní stádo, taná zvíøata a trvalé porosty pøipadá 38,1 % (44,9 % v roce 2000). Z hlediska meziroèní zmìny ve struktuøe reprodukce dlouhodobého hmotného majetku dolo v roce 2001 k posílení investic do strojù, zaøízení a dopravních prostøedkù. V meziroèním porovnání vzrostly hmotné investice ve vech kategoriích, nejvýraznìji u strojù a zaøízení vèetnì dopravních prostøedkù (index 140,1) a významnì i u budov a staveb (index 126,9). Na hmotné investice zahranièního pùvodu bylo vynaloeno 4080 mil. Kè (index 136,4). Prostøednictvím realizovaných objemù investic dolo ke zvýení kvality nemovitého i movitého majetku s pozitivním dopadem na technologickou úroveò zemìdìlství. Za uplynulé dva roky nedolo (i pøes vyí investièní aktivitu) k výrazným zmìnám ve struktuøe dlouhodobého hmotného majetku, pokud se srovnávají typy podnikatelských subjektù.

TA2.2/07 Poøízení hmotných investic1) (mil. Kè) Vybrané skupiny DHM Pozemky Stavby Stroje a zařízení Trvalé porosty Základní stádo

Podniky právnických osob 2000 2001 1,5 1,8 68,4 68,0 18,9 18,9 0,8 0,8 7,8 7,8

Podniky fyzických osob 2000 30,7 39,5 25,1 0,1 4,5

2001 31,3 37,0 25,6 0,2 5,7

1) Dlouhodobý hmotný majetek Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

Z pøevládajícího výrobního zamìøení podnikù lze odvozovat podíl staveb, strojù a zaøízení v celkové struktuøe dlouhodobého hmotného majetku. Obecnì podniky právnických osob vykazují vyí podíl treb za realizovanou ivoèinou produkci, zatímco v trbách podnikù fyzických osob pøevauje rostlinná výroba s obecnì niím nárokem na objem nemovitého majetku. Rozdílné zastoupení pozemkù v majetkové struktuøe podnikù právnických a fyzických osob vyplývá z odliného podílu vlastní a pøipachtované zemìdìlské pùdy.

2.2.5 Pracovní síly V zemìdìlství nadále pokraèuje sniování zamìstnanosti. Poèet pracovních sil poklesl v roce 2001 pøiblinì na 156 tis.11, co pøedstavuje pomìrnì znaèný meziroèní úbytek zemìdìlských pracovníkù o 5,2 % (tab. A2.2/02). Podíl pracovníkù v zemìdìlství ve struktuøe zamìstnanosti národního hospodáøství v roce 2001 èinil 3,4 %12 a proti roku 2000 poklesl o 0,2 procentního bodu13. 11

Prùmìrný evidenèní poèet pracovníkù (s jediným nebo hlavním zamìstnáním) v podnicích zemìdìlské prvovýroby bez souvisejících slueb a myslivosti, pøedbìný údaj 12 Pramen: Evidenèní poèet zamìstnancù a jejich mzdy v ÈR za 1. 4. ètvrtletí 2000, 2001, ÈSÚ 2001, 2002 13

Údaje vycházejí z upøesnìných dat za rok 2000

23

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Úbytek poètu zemìdìlských pracovníkù se v meziroèním srovnání projevil ve vech právních formách zemìdìlského podnikání nejvýraznìji se zamìstnanost sníila v drustvech (o 9,2 %), ménì výraznì v obchodních spoleènostech (o 3,6 %) a v podnicích fyzických osob (o 2,3 %). Ve struktuøe celkové zamìstnanosti v zemìdìlství se po celé transformaèní období zvyuje podíl pracovníkù obchodních spoleèností (by od roku 1999 se jejich absolutní poèet sniuje) a klesá podíl pracovníkù drustev. V roce 2001 tak pøedstavovali pracovníci obchodních spoleèností ji témìø polovinu vekerých zemìdìlských pracovních sil (49,3 %, proti roku 2000 nárùst o 0,8 procentního bodu), v drustvech pracovala necelá tøetina zemìdìlských pracovníkù (31,3 %, proti roku 2000 pokles o 1,4 procentního bodu) a v podnicích fyzických osob necelá pìtina (19,2 %, proti roku 2000 nárùst o 0,6 procentního bodu). V zemìdìlství se nadále výraznì zhoruje vìková struktura pracovníkù14, a to jak uvnitø odvìtví, tak i ve srovnání s vìkovou strukturou pracovníkù v národním hospodáøství. V zemìdìlství pøedstavovali v roce 2001 nejèetnìjí kategorii pracovníci ve vìku 45 59 let (49,4 % meziroèní nárùst o 4,7 procentního bodu), dále následovaly kategorie 30 44 let (31,8 % meziroèní pokles o 3,7 procentního bodu), 15 29 let (14,8 % meziroèní pokles o 2,2 procentního bodu) a nad 60 let (4,1 % meziroèní nárùst o 0,9 procentního bodu). Nepøíznivá vìková struktura, v zemìdìlství tradiènì horí u en ne u muù, se v posledním roce výraznì zhorila v kategorii muù podíl muù nad 45 let narostl o 8,7 procentního bodu (na 53,2 %) a zaèíná se blíit podílu en této vìkové kategorie, který naopak zùstal ve srovnání s rokem 2000 prakticky stabilizován. Nepøíznivý vývoj vìkové struktury v odvìtví dokládá i srovnání s vìkovou strukturou pracovníkù národního hospodáøství celkem. Pracovníci národního hospodáøství byli nejèastìji ve vìku 30 44 let (36,7 %), v kategorii 45 59 let jich bylo o 13,8 procentního bodu ménì ne mezi zemìdìlci a naopak v kategorii 15 29 let o 9,9 procentního bodu více. Rozdíly mezi odvìtvovou a národohospodáøskou vìkovou strukturou se nadále prohlubují v neprospìch zemìdìlství. Dùsledkem zvyujícího se prùmìrného vìku pracovníkù v zemìdìlství se zvýrazòuje generaèní problém, kdy nezájem mladých o práci v zemìdìlství a silné zastoupení nejstarích vìkových kategorií prohlubuje sociální a ekonomické problémy odvìtví. Podíl en mezi pracovníky v zemìdìlství v prùbìhu transformaèního období klesá. V roce 2001 po období ètyøleté stabilizace na 35 % poklesl na 32,3 % a rozdíl v zamìstnanosti en v zemìdìlství a v celém národním hospodáøství se prohloubil na 11 procentních bodù. Podle klasifikace zamìstnání pøedstavovali v roce 2001 ve struktuøe zamìstnanosti v zemìdìlství 37,4 % kvalifikovaní dìlníci, 19,5 % obsluha zaøízení a strojù, 10,9 % øemeslníci a opraváøi, 9,8 % pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 9,5 % techniètí pracovníci, 4,8 % vedoucí a øídící pracovníci, 3,7 % nií administrativní pracovníci, 2,9 % odborní a duevní pracovníci a 1,4 % provozní pracovníci ve slubách a obchodu. V meziroèním srovnání zùstává profesní struktura zemìdìlství prakticky stabilizována. V zemìdìlství pokraèuje trend pozvolného zlepování vzdìlanostní struktury pracovníkù15 sniuje se podíl pracovníkù se základním vzdìláním (17,7 % v roce 2000, meziroèní pokles o 7,6 procentního bodu) a narùstá podíl pracovníkù s vyí kvalifikací (25,6 % støedokolákù a vysokokolákù). Dominantní postavení v kvalifikaèní struktuøe zemìdìlcù mají nadále pracovníci vyuèení (56,7 %, vèetnì pracovníkù s odborným vzdìláním bez maturity). Podle formy podnikání jsou vzdìlanìjí pracovníci podnikù fyzických osob ne podnikù právnických osob (v podnicích fyzických osob 33,4 %, v podnicích právnických osob 23,9 % pracovníkù s vyí kvalifikací). Vzdìlanostní úroveò zemìdìlcù ve srovnání se vzdìlanostní úrovní pracovníkù národního hospodáøství vak zùstává nadále výraznì nií. Mezi zemìdìlci jsou zejména podstatnì nií podíly pracovníkù s úplným støedním odborným vzdìláním a vysokokolským vzdìláním a naopak výraznì vyí podíly pracovníkù se základním vzdìláním a vyuèených. Zamìstnanost v zemìdìlství zùstává výraznì regionálnì diferencována. Nadprùmìrného podílu na celkové zamìstnanosti v národním hospodáøství v roce 2001 dosahovali zemìdìlci v kraji Vysoèina (9,5 %), dále pak v kraji Jihoèeském (7,0 %), Pardubickém (5,5 %), Plzeòském a Olomouckém (oba 5,1 %), Støedoèeském (4,4 %) a Jihomoravském (4,1 %), naopak nejniího (kromì Prahy) v kraji Karlovarském (1,2 %) a Ostravském (1,7 %). Z celkového poètu zemìdìlcù jich nejvíce pracovalo v kraji Støedoèeském (13,5 %), Vysoèina (13,1 %), Jihoèeském (12,1 %) a Jihomoravském (12,1 %, proti roku 2000 nejvyí regionální pokles poètu zemìdìlcù).

2.3 Ochrana zvíøat Ochrana zvíøat proti týrání je spoleèenským i odborným tématem, které má své podstatné etické aspekty a speciální odbornou náplò. V této oblasti, døíve opomíjené, jsou zákonem è. 246/1992 Sb., na ochranu zvíøat proti týrání, stanoveny tyto hlavní orgány ochrany zvíøat: Ministerstvo zemìdìlství ÈR, Ústøední komise pro ochranu zvíøat a Státní veterinární správa ÈR. Èinnost ÚKOZ i její sloení je mezirezortní, a proto má v rámci Ministerstva zemìdìlství samostatné postavení. Ústøední komise má vlastní statut i jednací øád. Tvoøí ji ètyøi výbory - pro ochranu hospodáøských zvíøat, volnì ijících zvíøat, pokusných zvíøat a zvíøat v zájmových chovech (vèetnì zvíøat v zoo). Ústøední komisi zøizuje, jejího pøedsedu a èleny jmenuje a odvolává ministr zemìdìlství ÈR po dohodì s ministrem ivotního prostøedí z odborníkù navrených státními i nestátními organizacemi. Ze zákona jsou hlavními úkoly ÚKOZ tyto èinnosti: - projednávání, koordinace a kontrola plnìní úkolù v oblasti ochrany zvíøat; - pøedkládání návrhù na nezbytná opatøení pro pøísluné státní orgány; - vedení ústøední evidence pouitých pokusných zvíøat; - stanovování podmínek pro chov a uití pokusných zvíøat, kvalifikace odborných pracovníkù a rozhodování ve správním øízení o významných právních aktech v oblasti pokusù na ivých zvíøatech; - schvalování øádù pro chov a zkouky zvíøat. 14

15

Údaje o vìkové, profesní a regionální struktuøe zamìstnanosti v zemìdìlství a struktuøe zamìstnanosti podle pohlaví èerpají z pramenù: Zamìstnanost a nezamìstnanost v ÈR podle výsledkù výbìrového etøení pracovních sil (4. ètvrtletí 2000, 2001), ÈSÚ 2001, 2002. Data se vztahují k zemìdìlství, myslivosti a souvisejícím slubám. Aktuální data o vzdìlanostní struktuøe jsou dostupná za rok 2000. Pramen: Agrocenzus 1995, 2000, ÈSÚ 1996, 2001

24

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 ÚKOZ není orgánem výkonným; pro dozor nad ochranou zvíøat proto kolí inspektory pracovníky okresních a mìstských veterinárních správ (OVS). Ti pak dozor vykonávají v rámci Programu ochrany zvíøat SVS ÈR. Program ochrany zvíøat SVS ÈR je realizován od 1. 7. 1993 na základì ji výe zmínìného zákona è. 246/1992 Sb. jako dozorové a preventivní akce OVS k ochranì zvíøat. Od zahájení Programu OZ bylo provedeno celkem 83 835 dozorových akcí. V roce 2001 kontrolovalo 352 inspektorù OVS pøi 12 784 dozorových akcích 30 349 309 zvíøat. V chovech hospodáøských zvíøat, pøi pøepravì, obchodu s nimi, na jatkách a pøi dalích èinnostech bylo evidováno 8188 kontrol, nedostatky zjitìny ve 236 pøípadech (postihovaly èinnost s 136 436 zvíøaty). Podnìt ke správnímu øízení byl podán 65krát. Pøíèiny, pro nì byla uloena nápravná opatøení, se kadoroènì opakují. Mají i svùj sezónní charakter a zahrnují nejèastìji nevyhovující podmínky chovu zvíøat. K ovlivnìní hygieny chovu dochází z rùzných dùvodù, a ty se pak spoleènì s nedostateènou výivou projevují i na zdravotním stavu zvíøat. Byly zjitìny pøípady, kdy zvíøatùm nebyla poskytována voda a kdy krmivo nesplòovalo základní metabolické poadavky podle druhu zvíøat, jejich kategorie nebo zpùsobu vyuití. Napø. u dojnic v jarním období byl zjiován pøebytek vlákniny a nedostatek energetických sloek krmné dávky. V problematických pøípadech odchovu skotu bylo zjitìno, e pastevní odchov je i u plemen skotu, která byla vylechtìna k mléèné produkci, provozován extenzivnì bez pøísluné péèe o zvíøata. Narùstá poèet pøípadù nedostateèné péèe o paznehty a bohuel pøibyly pøípady zarùstání vazných øetìzù, a to nejen u íru, ale i u dojnic. V sedmi pøípadech bylo zjitìno, e technologie nesplòuje ani základní nezbytné podmínky chovu a pùsobí zvíøatùm utrpení. Proti výskytu ojedinìlých pøípadù u jednotlivých koní se nedostatky v hodnoceném roce projevovaly i v chovech s vìtím stádem. V chovech drùbee se vyskytují problémy více v meních chovech ne ve velkochovech (klecová technologie nebyla zatím hodnocena podle hledisek stanovených pøedpisy ES). Nedostatky byly zjiovány pøi pøepravì drùbee na jatky nebo pøi poráení. Nedovolené zpùsoby poráení byly zjitìny i u ostatních druhù zvíøat. V zájmových chovech bylo provedeno 3705 kontrol, nevyhovující péèe byla pøitom zjitìna ve 280 kontrolách (postieno 6726 zvíøat), správní øízení zahájeno ve 175 pøípadech. Nevyhovující péèe byla zjitìna celkem v 541 pøípadech (týkala se 144 247 zvíøat) a celkem byly podány podnìty k 251 správnímu øízení. Nejèastìji, ve 117 pøípadech, byly zjiovanými nedostatky nevyhovující podmínky chovu. K omezování výivy a napájení dolo v dalích 72 pøípadech, nedostateènì veliký a nevhodnì upravený prostor nebo uvázání u boudy se týkalo 33 pøípadù, ve 26 pøípadech byl zjitìn stres a zoohygienické závady. Prakticky kadá OVS uvádí alespoò jeden takový pøípad. Tìchto pøestupkù se nejèastìji dopoutìly osoby, které drí psy, stejnì tak i majitelé koní pro zájmovou èinnost, dále chovatelé králíkù a drùbee. K utrpení zvíøat v øadì pøípadù dolo i proto, e obèané nedodrují ustanovení § 13 zákona è. 246/1992 Sb. a zvíøata dostateènì nezabezpeèují proti úniku. Ke konfliktním situacím docházelo i po napadení osob nebo zvíøat toulavými psy. V útulcích pro zvíøata v nouzi bylo provedeno 214 kontrol a bylo kontrolováno 10 182 zvíøat, pøevánì psù. Nevyhovující péèe byla zjitìna ve 14 pøípadech a týkala se 329 zvíøat. Ve dvou pøípadech bylo nezbytné øeit situaci ve správním øízení. Èastým nedostatkem je nesprávnì vedená evidence zvíøat. Výdej zvíøat mnohde komplikuje z právního pohledu neoprávnìná snaha nìkterých èlenù zájmových ochranáøských sdruení o kontrolu podmínek chovu u obèanù, kteøí si zvíøata pøebírají do náhradní péèe. Problémem jsou chovy zvíøat, ve kterých se obèané snaí poskytnout ochranu náhodnì získaným zvíøatùm. Mnohdy vak v takových chovech nejsou splnìny ani základní podmínky, jejich provozovatelé nedovedou odhadnout náklady spojené s touto péèí, a proto dochází ke konfliktním situacím, vèetnì nákazových rizik pro zvíøata a ohroení zdraví lidí (shromaïování a pøedávání zvíøat neznámého pùvodu, bez podmínek karantény a provedení povinného oèkování proti vzteklinì). V zájmových chovech nebezpeèných druhù zvíøat bylo provedeno 438 kontrol a poèet zvíøat, jich se kontroly týkaly, stoupl na 6726 zvíøat. V 19 pøípadech byla uloena nápravná opatøení a správní øízení se týkalo osmi pøípadù. V roce 2000 se prodej zvíøat pro zájmové chovy a drezúra cirkusových zvíøat staly ivnostmi s poadavkem na splnìní kvalifikaèních pøedpokladù. Inspektoøi OVS upozoròovali ivnostenské úøady na pøípady, kdy tento poadavek nebyl dodren. V oblasti volnì ijících zvíøat bylo provedeno 178 dozorových akcí. Nápravná opatøení byla uloena v pìti pøípadech, ve dvou pøípadech byl dán podnìt ke správnímu øízení. Orgány dozoru se podílely na vyetøování pøípadù pytláctví zvìøe i ryb, vèetnì nedovoleného pouití elektrických agregátù. V zoologických zahradách, cirkusech a podobných zaøízeních bylo provedeno 116 kontrol. V ÈR bylo v roce 2001 k pokusùm celkem vyuito 223 994 zvíøat, co je stav, který se po prudkém poklesu v polovinì 90. let udruje na pøiblinì stejné úrovni. Na tomto úseku bylo provedeno 177 dozorových akcí. Výuka s pouitím zvíøat byla kontrolována 40krát. Pøi kontrolách v chovech laboratorních zvíøat byla uloena opatøení k dodrování stanovených zásad karantény a zmìn technologických postupù. V jednom pøípadì byly zjitìny a øeeny nevyhovující podmínky pro provádìní pokusu na hospodáøských zvíøatech ovcích. Na jednotlivých pracovitích podle vyhláky è. 311/1997 Sb., o chovu a vyuití pokusných zvíøat, posuzovali v roce 2001 odborní posuzovatelé ÚKOZ podmínky pro udìlení akreditace pro uivatelské zaøízení nebo podmínky pro vydání osvìdèení pro chovné èi dodavatelské zaøízení. ÚKOZ bìhem roku udìlila 62 rozhodnutí o udìlení akreditace a 13 rozhodnutí o vydání osvìdèení. Podle uvedené vyhláky musí od 1. 1. 2001 mít vechna pracovitì, která provádìjí pokusy na zvíøatech, akreditaci. Vichni pracovníci, kteøí øídí a kontrolují pokusy na zvíøatech, musí splòovat kvalifikaci podle § 17 zákona è. 246/1992 Sb. Laboratorní zvíøata smìjí být dodávána pouze z chovných a dodavatelských zaøízení s osvìdèením. S vyuitím informaèního systému SVS ÈR byly výsledky Programu OZ z jednotlivých OVS pravidelnì shromaïovány, hodnoceny SVS ÈR a ÚKOZ a kadé ètvrtletí zveøejòovány. Podle údajù Ministerstva spravedlnosti ÈR bylo v roce 2001 pro týrání zvíøat (§ 203 trestního zákona) stíháno 53, obalováno 37 a odsouzeno 22 osob. ÚKOZ pravidelnì poøádá nebo spolupoøádá rùzné konference, sympozia a jiná setkání odborníkù i laikù týkající se velmi iroké problematiky OZT. V roce 2001 v Praze probìhlo mezinárodní sympozium Evropského centra pro validaci alternativních metod Alternatives 2001 a následnì Akademie vìd ÈR uspoøádala v Brnì semináø Alternativy k pokusùm na zvíøatech. Na Veterinární a farmaceutické univerzitì v Brnì byla uspoøádána ji osmá mezinárodní konference Ochrana zvíøat a welfare a 16. vìdecká konference s mezinárodní úèastí Aktuální otázky bioklimatologie. Ve Východoèeské zoologické zahradì ve Dvoøe Králové nad Labem uspoøádala SVS ÈR spolu s Nadací na ochranu zvíøat, britskou Královskou spoleèností na ochranu zvíøat proti krutosti a ÚKOZ pro inspektory krajských oddìlení SVS, pracovníky zoologických zahrad a záchranných stanic semináø Zoologické zahrady, stanice pro záchranu zvíøat a ochrana volnì ijících zvíøat. Spolu s evropskou agenturou TAIEX a odborníky z Eurogroup 25

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 for Animal Welfare byl uspoøádán pracovní semináø Ochrana zvíøat pøi pøepravì, kterého se zúèastnili pracovníci pøísluných ministerstev, inspektoøi SVS a zástupci chovatelských svazù, svazù dopravcù a nevládních ochranáøských organizací. Probìhly dva semináøe pro pracovníky úøadù místní samosprávy Vztah lidí a zvíøat ve mìstech. Dále probíhala odborná pøíprava pracovníkù zaøízení obcí a èlenù zájmových organizací k získání kvalifikace pro zabezpeèení odchytu toulavých zvíøat a péèe o nì. Pod patronací ÚKOZ probìhl na VFU Brno kurz a zkouky k získání kvalifikace pro inspektory ochrany zvíøat (podle § 26 zákona è. 246/1992 Sb.). Opìt na VFU a té na Èeské zemìdìlské univerzitì v Praze probìhlo nìkolik kurzù k získání kvalifikace ke kontrole a øízení pokusù na zvíøatech (podle § 17 zákona è. 246/1992 Sb.). Zástupci ÈR èlenové ÚKOZ se zúèastnili 41. a 42. zasedání Stálého výboru Rady Evropy pro ochranu hospodáøských zvíøat (T-AP) a èlen ÚKOZ se opìtovnì stal jedním z viceprezidentù tohoto výboru. Nadále probíhaly pøedvstupní konzultace s ES. V prùbìhu mìsíce srpna a záøí byla v souladu s usnesením Vlády ÈR pøipravena novela zákona è. 246/1992 Sb., na ochranu zvíøat proti týrání, kterou ovem Poslanecká snìmovna Parlamentu ÈR, stejnì jako novì navrený zákon o zoologických zahradách, nepøijala. Nepodaøilo se uplatnit pøipomínky k vyhláce o oznaèování zvíøat, která legalizuje termické oznaèování (výehy u koní, vymrazování èísel u zvíøat ve faremních chovech jelenovitých). V zákonì è. 449/2001 Sb., mysliveckém zákonì, se podaøilo prosadit základní poadavky na ochranu zvíøat jako individuí. V závìru roku bylo vydáno Doporuèení ÚKOZ Podmínky chovu savcù v cirkusech.

3 Agrární trh 3.1 Rostlinná výroba 3.1.1 Obiloviny Podle odhadu FAO z poèátku roku 2002 by mìla svìtová produkce obilovin celkem (vè. rýe) ze skliznì roku 2001 pøevýit pøedcházející produkci pouze o 1,3 %, pøièem produkce penice zùstává na zhruba stejné úrovni (-0,1 %), produkce krmných obilovin se zvyuje o 3,1 % a produkce rýe se sniuje na 98,8 % skliznì roku 2000. V marketingovém roce 2001/02 se proti roku 2000/01 opìt pøedpokládá zvýení celkové spotøeby obilovin a následné sníení jejich svìtových zásob. Nejvýraznìjí sníení svìtových zásob proti pøedchozímu roku se oèekává u penice (o 10,8 %). V USA stoupá poptávka po kukuøici pro výrobu etanolu. Pøes rostoucí poptávku po obilí se neoèekává zvýení celkového mezinárodního obchodu. Nárùst objemu obchodované penice bude zøejmì vyrovnán sníením objemu obchodù s krmným obilím. Tomuto odhadu odpovídá i prozatímní cenový vývoj (graf TA3.1/01) mìsíèní cena penice od skliznì vykazovala nárùst, zatímco u kukuøice se jetì v závìru roku pohybovala pod lednovou úrovní.

Graf TA3.1/01 - Vývoj svìtové ceny penice a kukuøice v roce 20011) 5 000

Kè/t

4 500 4 000 3 500 3 000 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

mìsíc penice US, No.2, SRW, FOB Gulf

kukuøice US, No.2, lutá, FOB Gulf

1) Nejnií reprezentativní ceny pro nejblií termín lodìní, ceny volnì loeného zboí, bez dovozního cla, pøepoèteno mìsíèním kurzem ÈNB. Pramen: Oil World Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

V EU vstoupila poèátkem marketingového roku 2001/02 v platnost dalí ujednání Agendy 2000 týkající se úprav cen a podpor zemìdìlských výrobcù. Intervenèní cena obilí byla sníena o 8,1 % na 3453 Kè/t (101,31 EUR/t), pøímé platby pro obiloviny, silání píci a pùdu uvedenou do klidu byly naopak zvýeny z 1999 Kè/t (58,67 EUR/t) platných pro marketingový rok 2000/01 na 2147 Kè/t (63,00 EUR/t)16. Produkce obilovin celkem v EU 1517 ze skliznì roku 2001 byla o 7,3 % nií ne z pøedcházející skliznì. Vyí produkce v porovnání se sklizní roku 2000 byla pouze v Nìmecku (o 10,1 %), a to s výjimkou tvrdé penice (Triticum durum) ve vech druzích, 16

Podle Naøízení Rady è. 1251/1999, pøepoèteno kurzem ÈNB za rok 2001

17

Agra Europe, bøezen 2002

26

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Dánsku (o 3,1 %) i ve vìtinì zemí SVE, které mìly nadprùmìrnou sklizeò. Pokles produkce zvýil cenu na trhu EU. Pro posílení nabídky obilí na trhu EU a stlaèení cen zruila EK zvlátní celní sazbu cca 341 Kè/t (10 EUR/t) na dovoz obilí z východní Evropy a tím sníila clo na 20 %. Pøestoe je EU 15 obvykle povaována za významného exportéra, zvýila proti pøedchozím letùm výraznì dovoz penice, jeèmene i ita a sníila vývoz obilovin (pokles se odhaduje na zhruba 84,5 % vývozu pøedchozího marketingového roku). V závìru roku 2001 ji umonila EU vyí export obilovin z volného trhu, u penice a jeèmene bez exportních subvencí, u ita se subvencemi. Zároveò byla uvolnìna èást intervenèních zásob jeèmene a ita. Souèasnì se jednalo o monostech trního odbytu ita z nadmìrných nìmeckých intervenèních zásob, mj. i na vnitøní trh EU. V ÈR byly v prùbìhu roku 2001 v rámci pøedvstupního období pøijaty dalí legislativní úpravy, které pøímo nebo nepøímo ovlivòují trh obilovin: - Naøízení vlády è. 237/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro provádìní intervenèních nákupù, skladování a prodejù obilovin na domácí trh a na vývoz a pro provádìní dalích opatøení k organizaci trhu s obilovinami a kterým se stanoví podmínky a zásady vyhlaování intervenèní ceny s úèinností od 11. 7. 2001. - Naøízení vlády è. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanèní podpory za uvádìní pùdy do klidu, a finanèní kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a zásady pro prodej øepky olejné vypìstované na pùdì uvádìné do klidu s úèinností od 28. 2. 2001. - Naøízení vlády è. 454/2001 Sb., kterým se mìní naøízení vlády è. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanèní podpory za uvádìní pùdy do klidu, a finanèní kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a zásady pro prodej øepky olejné vypìstované na pùdì uvádìné do klidu s úèinností od 1. 1. 2002. - Naøízení vlády è. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatøení k podpoøe vývozu sladu s úèinností od 24. 5. 2001. - Naøízení vlády è. 175/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování finanèní podpory pro zpracování brambor a penice na krob a kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování subvence pøi vývozu výrobkù z bramborového krobu s úèinností od 24. 5. 2001. - V rámci Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finanèních podpor formou dotací na základì podpùrných programù stanovených podle § 2 odst. 1 zákona è. 252/1997 Sb. pro rok 2001, vydaných MZe, byla zajitìna podpora na výrobu a 100 tis. hl bezvodého kvasného lihu (bioetanolu) vyrobeného ze zemìdìlských surovin. Stát i nadále podporoval vznik a èinnost odbytových organizací. V souladu se zákonem è. 307/2000 Sb. se dále vydávala povolení k provozování zemìdìlských veøejných skladù. Pro marketingový rok 2001/02 je moné vyuívat 34 veøejných skladù s kapacitou 164,5 tis. t, pro které vydalo MZe oprávnìní. Úvìry na základì zemìdìlských skladních listù zatím nejsou prvovýrobci pøíli vyuívány. Zèásti je vyuívají obchodní firmy. Prùbìnì se provádí revize vech norem pro obiloviny za úèelem jejich sladìní s pøedpisy platnými v EU. Pøedpokládá se, e vìtina z nich vstoupí v platnost k 1. 7. 2002. Dùsledkem bilanèního pøebytku obilovin v marketingovém roce 2001/02 bylo rozhodnutí, podle kterého od 1. 10. 2001 nepodléhají obiloviny licenènímu reimu pøi vývozu. Pozvolna stoupá význam burzovních obchodù. V souèasné dobì jsou aktivní dvì agrární komoditní burzy, a to Plodinová burza Brno (od roku 1993), kde probíhají pøevánì promptní obchody, a Obchodní burza Hradec Králové (poèátek obchodování s obilovinami v prùbìhu marketingového roku 2001/02), kde bylo obchodováno s penicí krmnou (promptní i termínové obchody), ovsem krmným (promptní obchody) a kukuøicí (promptní obchody). Ceny burzovních obchodù na tìchto burzách je moné vzhledem k nevelkému obchodovatelnému objemu povaovat pouze za orientaèní, vyjadøují vak aktuální vývoj trních cen a jsou signálem pro bankovní sektor. Dalí tøi burzy, které je moné pro obchod se zemìdìlskými komoditami vyuívat, obchodují zatím pøevánì s prùmyslovými produkty. Podíl osevní plochy obilovin pro sklizeò roku 2001 na orné pùdì dosáhl 52,9 % a byl jen mírnì nií ne v pøedchozím roce. Výrazné zmìny vak nastaly v druhovém sloení. K významnému meziroènímu zvýení dolo opakovanì u ploch kukuøice na zrno (38,1 %) a triticale (36,5 %). Po výrazném sníení ploch ozimého jeèmene pro sklizeò roku 2000 dolo k meziroènímu nárùstu o 14,6 tis. ha (10,3 %). Plochy vech ostatních obilovin se sníily, k nejvyímu plonému sníení dolo u penice jarní (30,8 tis. ha, 36,4 %) a penice ozimé (14,7 tis. ha, 1,7 %). Pokraèoval trend sniování ploch ita (3,2 tis. ha, 7,2 %), jeèmene jarního (13,1 tis. ha, 3,7 %) a ovsa (1,6 tis. ha, 3,1 %). Celková sklizòová plocha obilovin byla v roce 2001 o 26,5 tis. ha nií ne plocha pøedchozí skliznì. Sklizòová plocha obilovin bez kukuøice na zrno byla o 10,8 tis. ha nií ne pøísluná osevní plocha. Kukuøice na zrno byla sklizena i z nìkterých ploch urèených pro sklizeò kukuøice na zeleno a silá, celkovì z výmìry o 7,6 tis. ha vyí ne byla pùvodní osevní plocha.

TA3.1/01 Bilance výroby a spotøeby obilovin celkem Ukazatel Počáteční zásoba Sklizňová plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková spotřeba Konečná zásoba

MJ tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t

2000/01 1 247,6 1 647,5 3,91 6 454,2 170,3 7 872,1 6 376,0 369,4 6 745,4 1 126,7

Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; MZe; GØC Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

27

2001/02 1 126,7 1 623,6 4,52 7 337,6 82,0 8 546,3 6 582,0 385,0 6 967,0 1 579,3

Meziroční index 90,31 98,55 115,60 113,69 48,15 108,56 103,23 104,22 103,29 140,17

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Prùmìrný hektarový výnos obilovin celkem ze skliznì roku 2001 dosáhl 4,52 t/ha, co byla nejvyí výnosová úroveò od roku 1991. Tento, v porovnání s posledními lety, nadprùmìrný výnos zcela potlaèil vliv sníených ploch na celkový objem produkce. Produkce obilovin v roce 2001 dosáhla 7337,6 tis. t a byla o 883,4 tis. t (13,7 %) vyí ne v pøedchozím roce. Detivé poèasí v období skliznì mìlo vak v nìkterých oblastech vliv na ztrátovost pøi sklizni a zhorení kvality obilovin. Podpora nákupu certifikovaného osiva formou dotace se projevila zvýeným pouitím tìchto osiv jako dùleitého intenzifikaèního faktoru. Zahranièní poptávka po obilovinách zdaleka nedosahuje úrovnì pøedchozích dvou let. Monosti naeho vývozu jsou mj. omezeny vysokou nabídkou okolních státù (Ruska, Ukrajiny, Maïarska), stále jetì vysokou cenou na vnitøním trhu a neplnìním fytotechnických podmínek.

Penice Podle údajù USDA z bøezna 2002 se oèekává sníení svìtové produkce penice pro marketingový rok 2001/02 o 4,2 mil. t na cca 579 mil. t. Nií sklizeò spolu se sníeným odhadem poèáteèních zásob pro souèasný marketingový rok proti marketingovému roku 2000/01 pøedurèuje i pokles koneèných zásob o 9,9 mil. t, tj. zhruba o 6 %, asi na 154 mil. t. Pomìr svìtových koneèných zásob marketingového roku 2001/02 ke spotøebì, která je odhadována na zhruba stejný objem jako v pøedchozím roce, by se tak dostal na úroveò cca 26 %. Podle údajù USDA vstupovala EU 15 do marketingového roku 2001/02 s poèáteèními zásobami penice na úrovni odhadované na 15,7 mil. t, tj. o 8,6 % vyí ne poèáteèní zásoby pøedchozího marketingového roku. Pøedpokládaná produkce18 91,6 mil. t je vak o témìø 13 % nií ne ze skliznì roku 2000 a i pøi oèekávaném mírném sníení spotøeby (zhruba o 1,8 %) se odhaduje pokles koneèných zásob na cca 13 mil. t (o 16,8 %). Pomìr koneèných zásob ke spotøebì by se tak sníil ze 17 % v marketingovém roce 2000/01 na 14,4 % v marketingovém roce 2001/02. COCERAL (Asociace obchodníkù s obilovinami a olejninami v EU) odhaduje sklizeò roku 2001 v EU 15 o nìco nií ne USDA, a to na úrovni 90,1 mil. t, tj. o 13,6 mil. t nií ne v roce 2000, pøièem asi 83 mil. t pøipadá na penici setou obecnou (meziroèní pokles cca o 12 mil. t) a cca 7 mil. t na penici tvrdou (sníení o 1,3 mil. t). Trh s penicí probíhal na základì pøedem uzavøených smluv mezi prvovýrobcem a odbìratelem (zpracovatelem) na volném trhu formou burzovních obchodù a (zatím omezenì) s vyuitím veøejných skladù. Charakter trhu s penicí v ÈR se bìhem roku 2001 mìnil. Zatímco v prùbìhu 2. pololetí marketingového roku 2000/01 doznívaly cenové a bilanèní dùsledky vývozci vyuité zvýené zahranièní poptávky, marketingový rok 2001/02 se ji musí vyrovnávat s pøevisem nabídky. Do pøípadného intervenèního nákupu obilovin ze skliznì roku 2001 by byla v souladu s naøízením vlády è. 237/2001 Sb. zaøazena penice potravináøská, splòující nároèná kvalitativní kritéria. Vzhledem k tomu, e intervenèní nákup obilovin (v naem pøípadì penice potravináøské) má slouit, obdobnì jako v EU, jako záchranná sí, a CZV se vìtí èást marketingového roku 2001/02 drí na úrovni ceny, resp. nad cenovou úrovní vìtiny okolních státù, rozhodlo se prezidium SZIF nevyhlásit intervenèní cenu penice potravináøské ze skliznì roku 2001, pokud nenastane závané naruení stability trhu. SZIF vak disponoval zásobami penice potravináøské ze skliznì roku 2000 v celkové výi 518,4 tis. t, ze kterých se podaøilo prodat 66,6 tis. t (z toho 49,9 tis. t pro doplnìní zásob SSHR). Celkem 15 tis. t penice na trhu bylo s podporou SZIF vyuito pro výrobu penièného krobu (podpora 1000 Kè/t krobu). Pøestoe osevní i sklizòová plocha penice pro sklizeò roku 2001 byla nií ne v pøedchozím roce (4,7 %, resp. 4,9 %), produkce penice celkem vzrostla o 392 tis. t (9,6 %) a byla nejvyí od roku 1990. U penice ozimé, která má v naich podmínkách mnohem stabilnìjí výnosy, bylo zaznamenáno minimální sníení osevní plochy (1,7 %) a byla oseta na 94,2 % celkové osevní plochy penice. Procentní zastoupení osevní plochy penice jarní bylo nejnií od roku 1995. Hektarový výnos penice celkem 4,85 t/ha byl nejvyí od roku 1991, pøesto je ve srovnání s odhadem COCERAL na úrovni 75,9 % prùmìru EU 15 (6,39 t/ha), 61,4 % prùmìru Nìmecka (7,90 t/ha) a 91,7 % prùmìrného výnosu Rakouska (5,29 t/ha). Výsledky hodnocení technologické jakosti zrna ze skliznì roku 2001 vykazují podprùmìrnou kvalitu pekárenské penice. Vzhledem k nadprùmìrné sklizni v daném roce a k vysokému zastoupení potravináøských odrùd se vak oèekává dostateèné pokrytí poadavkù tuzemských zpracovatelù z domácí produkce v odpovídající kvalitì. Pro domácí spotøebu penice v marketingovém roce 2001/02 se pøedpokládá navýení o 120 tis. t, tj. proti pøedchozímu marketingovému roku o 3,3 %. V potravináøském uití je, kromì mírného nárùstu spotøeby penice na obyvatele, zapoètena i výroba vekeré penièné mouky. Objem vývozu mouky ovlivòuje údaj o domácí spotøebì na potravináøské uití v jednotlivých letech. Proti pøedcházejícímu marketingovému roku, kdy byla vysoká zahranièní poptávka po penici a výrobcích z ní, se oèekává výraznì nií úroveò realizovaného vývozu. Navýení objemu domácí spotøeby celkem vyplývá z pøedpokladu vyího krmiváøského uití. Problém neuspokojené poptávky po kvalitní penici krmných odrùd pøetrvává a odráí se i v cenì krmné penice. Dostateèná úroveò poèáteèních zásob a nadprùmìrná produkce ze skliznì roku 2001 plnì pokrývá domácí spotøebu a nevyvolává potøebu dovozu. Úroveò dovozu se výraznì sniuje ji tøetí marketingový rok. V 1. polovinì marketingového roku 2001/02 bylo dovezeno necelých 1,1 tis. t penice, z toho zhruba 0,1 tis. t penice tvrdé. Ani ve 2. polovinì marketingového roku se oivení dovozu neoèekává. Pøebytek penice na volném trhu doplnìný penicí potravináøskou ze zásob SZIF dává pøedpoklad vývozu nad 600 tis. t. Pøíznivé vývozní podmínky dvou pøedchozích marketingových let se vak v roce 2001/02 neopakují. Vývozu brání nejen nií poptávka zahranièních trhù, ale i vysoká nabídka levnìjí suroviny z okolních státù a v neposlední øadì také nií kvalita penice ze skliznì roku 2001. Za 1. polovinu marketingového roku 20001/02 bylo vyvezeno pouze 12,9 % objemu vývozu ve srovnatelném období pøedchozího roku. Vývoj cen v pøedchozích marketingových letech byl silnì ovlivnìn objemem realizovaného vývozu. Nií úroveò tuzemské ceny ne cen v okolních zemích podpoøila vývoz. Se sniujícím se pøevisem nabídky nad poptávkou se zvyovala CZV penice potravináøské i krmné a do skliznì roku 2001. Teprve v prùbìhu skliznì, na základì odhadu nadprùmìrné produkce, se cena jedno18

Definitivní údaje nejsou jetì publikovány.

28


TA3.1/02 Bilance výroby a spotøeby penice a její ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Sklizňová plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Průměrné náklady na jednotku 2) CZV pšenice potravinářská 2) CZV pšenice krmná Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT pšenice potravinářská 5) TT pšenice krmná 6) CZV EU pšenice potravinářská 6) CZV EU pšenice krmná 7) Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000/01

2001/02

Meziroční index

tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t

667,80 970,40 4,21 4 084,10 7,50 4 759,40 3 661,00 325,60 3 986,60 772,80

772,80 923,20 4,85 4 476,10 5,00 5 253,90 3 781,00 350,00 4 131,00 1 122,90

115,72 95,14 115,20 109,60 66,67 110,39 103,28 107,49 103,62 145,30

Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t % koef. % % Kč/t Kč/t Kč/t

2 419,00 3 475,00 2 886,00 . -9,00 -16,00 143,65 119,31 3 967,40 3 473,10 2 089,24

2 458,00 3 878,00 3 339,00 . 5,00 -11,00 157,77 135,84 3 534,68 3 286,98 2 147,04

101,61 111,60 115,70 . x x 109,83 113,86 89,09 94,64 102,77

1) 2) 3) 4) 5)

Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN penice ozimá, rok 2001 odhad Prùmìrné CZV za kalendáøní roky OPP = odhad produkèních podpor (%) KNO = koeficient nominální ochrany TT = terms of trade =[(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100, pro penici potravináøskou i krmnou pouity náklady na penici ozimou, které je pøevaha. 6) Rakousko, kurz ÈNB 2000 2,588 Kè/ATS, 2001 2,477 Kè/ATS 7) Pro marketingový rok 2000/01 a 2001/02 Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, Index cen zemìdìlských výrobcù; MZe; GØC; Agra Europe; Agricultural policies in OECD countries pøedbìná verze 2001; AMA Rakousko Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

rázovì sníila a stabilizovala se na této sníené úrovni. Na rozdíl od pøedchozích let, kdy docházelo k ovlivnìní CZV cenou stanovenou pro intervenèní nákup, nebyla intervenèní cena pro penici ze skliznì roku 2001 vyhláena. Vzhledem ke zhoreným podmínkám a prodlouení skliznì nebyl v nìkterých regionech dostatek penice pro krmné úèely, co i pøi klesajících cenách penice, v dùsledku vysokých dopravních nákladù, zvýilo krmné náklady.

Kè/t

Graf TA3.1/02 - Porovnání CZV penice potravináøské v ÈR, Nìmecku a Rakousku 1) 4 800 4 600 4 400 4 200 4 000 3 800 3 600 3 400 3 200 3 000 I./99

IV.

VII.

X.

I./00

IV.

VII.

X.

I./01

IV.

mìsíc/rok Rakousko

ÈR

Nìmecko

1) Údaje za VII./99, VII./00 a VII., VIII./01 pro Nìmecko nejsou k dispozici. Pramen: Agrarmarkt Austria (AMA, Rakousko); ZMP Agrarmarkt, ÈSÚ Indexy cen zemìdìlských výrobcù; kurzovní pøepoèet ÈNB Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

29

VII.

X.

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Jak dokumentují grafy TA3.1/02 03, dolo u potravináøské i krmné penice v marketingovém roce 2000/01 k výraznému sblíení CZV ÈR s okolními zemìmi EU, v nìkterých mìsících dokonce i k jejich pøekroèení. Tento trend pokraèoval i v roce 2001/02. Vzhledem ke sníeným vývozním monostem a znaènému pøevisu nabídky nad poptávkou se v dalím období dá oèekávat postupné sniování tìchto cen.

Graf TA3.1/03 - Porovnání CZV penice krmné v ÈR a Rakousku 4 000

Kè/t

3 500 3 000 2 500 2 000 I./99

IV.

VII.

X.

I./00

IV.

VII.

X.

I./01

IV.

VII.

X.


ÈR

Pramen: Agrarmarkt Austria (AMA, Rakousko); ÈSÚ Indexy cen zemìdìlských výrobcù; kurzovní pøepoèet ÈNB Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Vývoj nákladù penice ozimé pro rok 2001 u respondentù s podvojným úèetnictvím byl ovlivnìn rùstem témìø vech poloek pøímých materiálových nákladù s výjimkou vlastních hnojiv. Odhad meziroèního nárùstu celkových nákladù o 817 Kè/ha odpovídá zvýení o 6,3 %. Na druhé stranì byly jednotkové náklady ovlivnìny vysokým dosaeným výnosem penice ozimé ze skliznì roku 2001, take odhad meziroèního rùstu jednotkových nákladù na 1 t hlavního výrobku èiní jen 1,6 %. Prùmìrná CZV penice potravináøské i krmné v roce 2001 meziroènì vzrostla o 11,6 %, resp. 15,7 %, co pøíznivì ovlivnilo ekonomickou pozici pìstitelù penice. To je dokumentováno hodnotami ukazatele TT (tab. TA3.1/02) u penice potravináøské i krmné, které se meziroènì zvýily o 9,8 %, resp. 13,9 %.

Jeèmen Produkci jeèmene v roce 2001 v EU 15 odhaduje COCERAL19 na 48,3 mil. t. Proti roku 2000 to znamená sníení produkce o 3,5 mil. t (6,7 %). Sníení pìstební plochy bylo pouze 1%, významné bylo sníení výnosu o 0,28 t/ha (5,8 %). Pro trh ÈR, zejména se sladovnickým jeèmenem, je urèující produkce a trh ve Francii a Nìmecku. Francie zvýila proti pøedchozímu roku plochy pro sklizeò jeèmene celkem v roce 2001 o 148 tis. ha (9,5 %), v dùsledku sníeného výnosu o 0,56 t/ha (8,8 %) nedolo vak k nárùstu produkce, ale k mírnému sníení o 14 tis. t (0,1 %) na 9,9 mil. t. Plocha jeèmene v Nìmecku také zaznamenala nárùst, a to o 49 tis. ha (2,4 %), výnos byl v souladu s lepími pìstebními podmínkami ve støední a východní Evropì vyí o 0,55 t/ha (9,4 %). Celková produkce dosáhla 13,5 mil. t, nárùst èinil 1,4 mil. t (11,9 %). Pìstební plocha jeèmene celkem pro sklizeò roku 2001 byla v ÈR jen o málo vyí ne v pøedelém roce. Z celkové osevní plochy 497,9 tis. ha pøipadlo 156,7 tis. ha na jeèmen ozimý (31,5 %), 341,1 tis. ha (68,5 %) na jeèmen jarní. Podíl jeèmene ozimého se proti pøedchozím dvìma letùm mírnì zvýil. Výnos jeèmene celkem byl nejvyí od roku 1991 a proti výnosu ze skliznì roku 2000 se zvýil o 0,68 t/ha (20,7 %), u jeèmene jarního dokonce o 0,72 t/ha (23,8 %). Pøestoe jeèmen ozimý má v naich podmínkách v prùmìru let vyí a stabilnìjí výnosovou hladinu, tradièní je vyí zastoupení jarních jeèmenù, u kterých pøevaují sladovnické odrùdy. Významnou novinkou v ozimých dvouøadých jeèmenech je odrùda Tiffany se sladaøskou jakostí 6, registrovaná v roce 1999 a testovaná v souèasnosti sladaøským prùmyslem. Rozhodující podíl sladovnického jeèmene je vykupován na smluvním základì s dùrazem na odrùdovou ucelenost a odpovídající kvalitu. Produkce jeèmene ze skliznì roku 2001 byla o 336,2 tis. t vyí ne v pøedchozím roce, z toho nárùst produkce jeèmene jarního èinil 202,7 tis. t. Nií sklizeò a zhorená kvalita sladovnického jeèmene ze skliznì roku 2000 naruily stabilitu trhu s touto komoditou a vynutily si zvýený dovoz pro udrení objemu výroby sladu. Produkce roku 2001 pokrývá poadavky domácího trhu. Odhad domácí spotøeby jeèmene se v marketingovém roce 2001/02 v dùsledku vyí nabídky zvýil o 40 tis. t, z toho se pøedpokládá zvýení na potravináøské uití o 10 tis. t (pøevánì výroba sladu) a na krmiváøské uití o 30 tis. t. Kvalita sladovnického jeèmene se zlepila proti pøedcházejícímu roèníku zejména u klíèivosti a obsahu bílkovin. V souvislosti s vyí a kvalitativnì lepí produkcí se pøedpokládá dovoz jeèmene pro marketingový rok 2001/02 na zhruba tøetinové úrovni proti pøedchozímu roku, kdy bylo dovezeno 95,9 tis. t, pøevánì sladovnického jeèmene (95,6 tis. t). Objem dovozu v 1. polovinì marketingového roku tento odhad potvrzuje. Vývoz jeèmene by mìl zùstat na úrovni marketingového roku 2000/01. 19

Publikováno v Agra Europe, bøezen 2002.

30


TA3.1/03 Bilance výroby a spotøeby jeèmene a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Sklizňová plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Průměrné náklady na jednotku 2) CZV ječmene sladovnického 2) CZV ječmene potravinářského 2) CZV ječmene krmného Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT ječmen sladovnický 5) TT ječmen krmný 6) CZV EU ječmen sladovnický 6) CZV EU ječmen krmný 7) Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000/01

2001/02


345,90 494,70 3,29 1 629,40 95,90 2 071,20 1 865,00 15,80 1 880,80 190,40

190,40 495,10 3,97 1 965,60 30,00 2 186,00 1 905,00 15,00 1 920,00 266,00

55,04 100,08 120,67 120,63 31,28 105,54 102,14 94,94 102,08 139,71

Kč/t Kč/t Kč/t

2 651,00 3 782,00 3 233,00 2 622,00 . -35,00 -33,00 142,66 98,91 3 975,17 3 566,26 2 089,24

2 608,00 4 429,00 3 941,00 3 234,00 . -5,00 -18,00 169,82 124,00 3 940,91 3 225,05 2 147,04

98,38 117,11 121,90 123,34 . x x 119,04 125,37 99,14 90,43 102,77

Kč/t % koef. % % Kč/t Kč/t Kč/t

Meziroční index

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN jeèmen jarní, rok 2001 odhad 2) Prùmìrné CZV za kalendáøní roky 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" =[(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100, pro jeèmen sladovnický i krmný jsou pouity náklady na jeèmen jarní, kterého je pøevaha. 6) Rakousko, kurz ÈNB 2000 2,588 Kè/ATS, 2001 2,477 Kè/ATS 7) Pro marketingový rok 2000/01a 2001/02 Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, Index cen zemìdìlských výrobcù; MZe; GØC; Agra Europe; Agricultural policies in OECD countries pøedbìná verze 2001; AMA Rakousko Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

Na vývozu v 1. polovinì marketingového roku (4,3 tis. t) se podílel ze 65,5 % jeèmen sladovnický. Rozsah vývozu sladu byl v marketingovém roce 2000/01 ovlivnìn nedostatkem kvalitního sladovnického jeèmene z domácí skliznì a ani dovoz suroviny ze zahranièí potøebu plnì neuspokojil. Ztráta èásti zahranièních trhù v tomto období se projevuje sníením vývozu i v souèasné dobì. V zájmu zvýení konkurenceschopnosti èeského sladu na zahranièním trhu je vývoz sladu v Èeské republice podporován. Od hospodáøského roku 2001/02 je vývoz vybraných typù sladu podporován na základì naøízení vlády è. 174/2001 Sb. Pro hospodáøský rok 2001/02 schválilo prezidium SZIF nejvýe pøípustné mnoství sladu, na které lze poskytnout tuto subvenci v celkovém objemu 200 tis. t pøi maximálním limitu 770 Kè/t. Pro 1. ètvrtletí hospodáøského roku 2001/02 byla stanovena záloha 200 Kè/t sladu, vyvezeného v souladu s podmínkami naøízení vlády. Pro 2. ètvrtletí hospodáøského roku 2001/02 nebyla záloha stanovena. Z vývoje podmínek vyplynulo, e ani za 1. ètvrtletí nebyla subvence vyplacena. V souvislosti se zvýenou zahranièní poptávkou a následným zvýeným vývozem jeèmene i sladu v marketingovém roce 1999/00 dolo ke sníení poèáteèních zásob pro marketingový rok 2000/01. Nedostateèná domácí nabídka marketingového roku 2000/01 ovlivnìná nií úrovní zásob a nízkou produkcí ze skliznì roku 2000 (produkce byla o 235,6 tis. t nií ne domácí spotøeba marketingového roku 2000/01) si vynutila zvýený dovoz jeèmene za vyí cenu, která ovlivnila cenovou hladinu na domácím trhu. Tato cena ve spojení s nií kvalitou domácí produkce se projevila ve sníení výroby sladu o 39 tis. t a pøedevím ve sníení vývozu o 82 tis. t, tj. témìø o tøetinu. Slad urèený k vývozu nebyl vlivem ceny konkurenceschopný. CZV sladovnického jeèmene pøesáhla cenu této komodity uvádìnou v Rakousku ji poèátkem marketingového roku 2000/01 a i po sníení v srpnu 2001 zùstává nad její úrovní. Výrazná dynamika rùstu se u CZV projevovala v prùbìhu celého marketingového roku, teprve v prùbìhu skliznì roku 2001, kdy se zvýila nabídka, dolo k jednorázovému sníení cen, které vak zùstávají stále na pomìrnì vysoké úrovni, a to jak u jeèmene sladovnického, tak i u jeèmene krmného. Z grafù TA3.1/04 a 05 jsou patrné u sladovnického i krmného jeèmene cenové sbliovací trendy ÈR s EU v období 2000/01 2001/02 (analogické jako u komodity penice), reprezentované v tomto pøípadì pouze Rakouskem. CZV jeèmene krmného v ÈR dosáhla sice úrovnì Rakouska pozdìji ne CZV jeèmene sladovnického (kde dokonce po urèitou dobu dominovala cena v ÈR), avak po ustálení v obou pøípadech oscilují CZV v ÈR v rozmezí asi 300 Kè/t kolem cen uvádìných Rakouskem. Odhadovaný meziroèní nárùst nákladù na hektar jeèmene jarního u respondentù s podvojným úèetnictvím v roce 2001 na úrovni 6 % byl ovlivnìn rùstem vìtiny nákladových poloek. Rùst hektarových nákladù byl vak kompenzován meziroèním zvýením CZV jeèmene sladovnického i krmného (o 17,1 %, resp. 23,3 %) a vyí výnosovou intenzitou jeèmene ze skliznì roku 2001, take odhad vlastních nákladù hlavního výrobku na 1 t produkce pro rok 2001 je o 1,6 % nií ne v roce 2000. Podle ukazatele TT (tab. TA3.1/03) tak dolo k výraznému meziroènímu zlepení ekonomických podmínek producentù jeèmene.

31


Graf TA3.1/04 - Porovnání CZV jeèmene sladovnického v ÈR a Rakousku 5 000

Kè/t

4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 I./99

IV.

VII.

X.

I./00

IV.

VII.

X.

I./01

IV.

VII.

X.

VII.

X.


ÈR


Graf TA3.1/05 - Porovnání CZV jeèmene krmného v ÈR a Rakousku 4 000

Kè/t

3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 I./99

IV.

VII.

X.

I./00

IV.

VII.

X.

I./01

IV.


ÈR


ito Produkce ita ze skliznì roku 2001 v EU 15 je odhadována o 707 tis. t (12,7 %) vyí ne z pøedchozí skliznì. Nejvìtím producentem ita v EU je Nìmecko, jeho produkce 4,5 mil. t v roce 2000 pokryla 74,8 % a v roce 2001 pøi odhadu 5,1 mil. t 79,8 % celkové produkce EU. Ke zvýení produkce v Nìmecku o 947 tis. t dolo v dùsledku vysokého hektarového výnosu na úrovni 6,08 t/ha. V ÈR se podíl ita na produkci obilovin celkem ji nìkolik let sniuje. Po bilanèním pøebytku, který se projevoval jetì v marketingovém roce 1998/99, a následném sníení ceny ita klesl zájem o pìstování této komodity. Osevní plochy se prùbìnì sniovaly a na 41 tis. ha pro sklizeò v roce 2001, tj. pouze 2,52 % z celkové plochy obilnin. Od osevní plochy pro sklizeò roku 1998 se plocha ita sníila o 31,2 tis. ha. Zájem o pìstování ita je ovlivnìn i meziroèními výkyvy potravináøské kvality, která je výraznì závislá na vývoji poèasí v daném roce. Produkce ita v tomto èasovém horizontu poklesla o 111,9 tis. t, take v roce 2001 bylo sklizeno pouze 149,3 tis. t. Produkce, ovlivnìná vyím hektarovým výnosem (3,72 t/ha, nejvyí výnos od skliznì roku 1993), byla pouze o 0,8 tis. t nií ne sklizeò v pøedchozím roce. Prùmìrný hektarový výnos ita v ÈR ze skliznì roku 2001 byl v porovnání s prùmìrem EU 15 o 1,36 t/ha nií a ve srovnání s Nìmeckem, resp. Rakouskem, nií o 2,36 t/ha, resp. 0,45 t/ha. 32

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Potravináøská kvalita ita z posledních dvou roèníkù pro potøeby domácího trhu nebyla dostateèná a vyádala si zvýený dovoz potravináøsky vysoce jakostního ita v obou marketingových letech.

TA3.1/04 Bilance výroby a spotøeby ita a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Sklizňová plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Průměrné náklady na jednotku 2) CZV žita Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT žita 6) CZV EU 7) Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000/01

2001/02

Meziroční index


123,30 43,90 3,42 150,00 47,20 320,50 234,00 3,00 237,00 83,50

83,50 40,10 3,72 149,30 30,00 262,80 211,00 2,00 213,00 49,80

67,72 91,34 108,77 99,53 63,56 82,00 90,17 66,67 89,87 59,64

Kč/t Kč/t Kč/t % koef. % Kč/t Kč/t

2 306,00 2 745,00 . . . 119,04 2 996,90 2 089,24

2 414,00 3 801,00 . . . 157,46 2 895,61 2 147,04

104,68 138,47 . . . 132,27 96,62 102,77

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN, rok 2001 odhad 2) Prùmìrné CZV za kalendáøní roky 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100 6) Rakousko, kurz ÈNB 2000 2,588 Kè/ATS, 2001 2,477 Kè/ATS 7) Pro marketingový rok 2000/01a 2001/02 Pramen: ÈSÚ definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, Index cen zemìdìlských výrobcù; MZe; GØC; Agra Europe; Agricultural policies in OECD countries pøedbìná verze 2001; AMA Rakousko Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

Domácí spotøeba ita pro potravináøské uití byla v posledních letech ovlivnìna nedostateènou nabídkou kvalitní potravináøské suroviny a pro marketingový rok 2001/02 je na úrovni 177 tis. t. Domácí spotøeba pro krmné úèely se v souladu s nií celkovou nabídkou sníila. Vývoz ita je, vzhledem k neuspokojivému zásobení vnitøního trhu kvalitní surovinou, minimální. CZV ita v ÈR byly výraznì ovlivnìny nedostatkem kvalitní domácí suroviny a nezbytnými dovozy. Od jarních mìsícù roku 2000 vykazuje CZV ita výrazné oivení. Porovnání cenového vývoje v ÈR a v Rakousku (graf TA3.1/06) ukazuje stejnì jako u pøedchozích obilovin trend sbliování CZV, i kdy od øíjna roku 2000 se èeská cena udruje vysoko nad rakouskou cenovou hladinou. Odhadovaný meziroèní nárùst nákladù na 1 t produkce ita u respondentù s podvojným úèetnictvím v roce 2001 dosáhl 4,7 %. Zvýení hektarového výnosu ita ze skliznì roku 2001 nebylo sice tak významné jako u ostatních druhù obilovin, ale výrazný meziroèní rùst CZV, ovlivnìný nedostatkem kvalitní potravináøské suroviny z tuzemské skliznì, zcela eliminoval vliv odhadovaného rùstu jednotkových nákladù. Hodnota ukazatele TT (tab. TA3.1/04) vzrostla ze 119,0 % v roce 2000 na 157,5 % v roce 2001 a potvrdila tak výrazné zlepení podmínek obchodování se item.

Kukuøice Nejvìtím svìtovým producentem a exportérem kukuøice jsou USA. Cenový vývoj v USA je rozhodující pro ceny kukuøice na svìtovém trhu. Podle údajù USDA z bøezna roku 2002 se v USA pøedpokládá sníení produkce kukuøice ze skliznì roku 2001 proti pøedchozímu roku o 10,4 mil. t, tj. o 4,1 % na 241,5 mil. t. Zároveò s mírným zvýením domácí spotøeby (o 1,12 %) a témìø nezmìnìným objemem vývozu se pøedpokládá sníení koneèných zásob kukuøice zhruba o 7,7 mil. t (16 %). V USA je nutno poèítat i se zvyující se poptávkou po kukuøici na výrobu etanolu. V souvislosti se sniováním svìtových zásob kukuøice pøedpokládá EIU postupný vzestup cen kukuøice do roku 2003 proti roku 2000 o 25,6 %, s dynamiètìjím nárùstem mezi roky 2002 a 2003. Podle údajù COCERAL se v EU odhaduje v roce 2001 o 813 tis. t vyí sklizeò kukuøice ne v pøedchozím roce. Nií prùmìrný hektarový výnos 8,82 t/ha v roce 2001 (9,10 t/ha v roce 2000) byl eliminován nárùstem plochy o 227 tis. ha. Nejvìtím producentem kukuøice v EU 15 je tradiènì Francie s 41,2% podílem na celkové produkci roku 2001, následuje Itálie s 27,8 % a panìlsko s 12,7 %. Produkce kukuøice na zrno v Èeské republice dosáhla v roce 2001 rekordní úrovnì 408,7 tis. t. Osevní plocha 54,3 tis. ha byla nejvyí od roku 1985, rovnì sklizòová plocha 61,9 tis. ha zaznamenala v posledních 20 letech rekordní rùst. Nesoulad osevní a sklizòové plochy souvisí s ponecháním èásti ploch pùvodnì urèených pro sklizeò na zeleno a silá ke sklizni na zrno, co kromì vývoje poèasí umoòuje narùstající podíl osiva s kombinovaným vyuitím na zrno i na silá. Také dosaená výnosová úroveò 6,60 t/ha je vysoká. Proti výnosùm Nìmecka (9,01 t/ha) a Rakouska (8,70 t/ha) zùstává vak výnos kukuøice v Èeské republice zhruba o ètvrtinu nií. Produkce kukuøice na zrno ze skliznì roku 2001 byla o 12,9 % vyí ne odhad domácí spotøeby v marketingovém roce 2001/02. 33


Graf TA3.1/06 - Porovnání CZV ita v ÈR a Rakousku 1) 4 500

Kè/t

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 I./99

IV.

VII.

X.

I./00

IV.

VII.

X.

I./01

IV.

VII.

X.


ÈR

1) Údaj za VI./99 pro Rakousko a za VII./01 za ÈR není k dispozici. Pramen: Agrarmarkt Austria (AMA, Rakousko); ÈSÚ Indexy cen zemìdìlských výrobcù; kurzovní pøepoèet ÈNB Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Domácí spotøeba pro potravináøské uití je stabilizovaná na úrovni 10 tis. t. Vysoká nabídka umonila nárùst krmiváøského uití, nebo tak kukuøice èásteènì vyrovnává i nií nabídku krmného jeèmene v posledních dvou letech.

TA3.1/05 Bilance výroby a spotøeby kukuøice a její ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Sklizňová plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Průměrné náklady na jednotku 2) CZV kukuřice Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT kukuřice 6) CZV EU 7) Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000/01

2001/02

Meziroční index


82,70 47,30 6,43 303,90 17,60 404,20 343,00 16,60 359,60 44,60

44,60 61,90 6,60 408,70 10,00 463,30 362,00 10,00 372,00 91,30

53,93 130,87 102,64 134,49 56,82 114,62 105,54 60,24 103,45 204,71


2 939,00 3 763,00 . . . 128,04 4 083,86 2 089,24

2 719,00 3 858,00 . . . 141,89 3 891,37 2 147,04

92,51 102,52 . . . 110,82 95,29 102,77

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN, rok 2001 odhad 2) Prùmìrné CZV za kalendáøní roky 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100 6) Rakousko, kurz ÈNB 2000 2,588 Kè/ATS, 2001 2,477 Kè/ATS 7) Pro marketingový rok 2000/01 a 2001/02 Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, Index cen zemìdìlských výrobcù; MZe; GØC; Agra Europe; Agricultural policies in OECD countries pøedbìná verze 2001; AMA Rakousko Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

Se zvyováním domácí produkce v posledních letech roste úroveò sobìstaènosti a sniuje se potøeba dovozu. V první polovinì marketingového roku 2001/02 bylo dovezeno pouze 4,9 tis. t, pøevánì z Maïarska. Z celkového dovezeného objemu pøedstavovala kukuøice urèená k setí 0,3 tis. t. 34

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Cena kukuøice se v marketingovém roce 2000/01 zvyovala obdobnì jako ceny ostatních krmných obilovin. Po sklizni dolo k mírnému sníení ceny, která se v posledních mìsících stabilizovala. Vzhledem k dostateèné nabídce se cenová stagnace oèekává i v závìru marketingového roku.

Graf TA3.1/07- Porovnání CZV kukuøice v ÈR a Rakousku 5 000

Kè/t

4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 I./99

IV.

VII.

X.

I./00

IV.

VII.

X.

I./01

IV.

VII.

X.


ÈR


Trend sbliování domácí CZV kukuøice s EU byl velmi podobný ostatním obilovinám (graf TA3.1/07). V roce 2000 byla CZV ÈR na výraznì nií úrovni ne v Rakousku a do záøí, kdy ji krátkodobì pøevýila. Pøevánou èást roku 2001 se CZV drela mírnì pod úrovní rakouské ceny, kterou opìt pøevýila a po záøijovém propadu ceny kukuøice v Rakousku. Odhad nákladù na hektar kukuøice u respondentù s podvojným úèetnictvím vykázal v roce 2001 zhruba 6% nárùst. Odhad jednotkových nákladù na 1 t produkce byl pozitivnì ovlivnìn vyím hektarovým výnosem kukuøice ze skliznì roku 2001, který byl pøíèinou poklesu jednotkových nákladù z 2939 Kè/t v roce 2000 na odhadovanou úroveò 2719 Kè/t v roce 2001. Ziskovost pìstování kukuøice v roce 2001 ovlivnilo pøíznivì i meziroèní zvýení CZV, co lze dokumentovat i ukazatelem TT, který vykázal meziroèní nárùst o 10,8 %.

3.1.2 Cukrovka cukr V prùbìhu roku 2001 svìtové ceny bílého cukru podle burzy v Londýnì udrovaly pøíznivý trend, který nastal ji v prùbìhu 2. ètvrtletí roku 2000. V roce 2001 èinila prùmìrná cena bílého cukru na burze v Londýnì 9470 Kè/t (248,94 USD/t), tj. 110,6 % cenové úrovnì roku 2000. Na zvýení svìtové ceny cukru mìl vliv zejména pokles jeho produkce v EU a Brazílii a koncem roku také informace o dùsledcích ivelní katastrofy na Kubì. V roce 2002 bude pøedpokládaný pokles svìtové ceny ovlivnìn zejména nadprodukcí cukru v Brazílii a èásteènì i v Asii (napø. v Èínì). Institucionální ceny cukrovky a cukru v EU se nezmìnily ani po reformì trního øádu v EU v polovinì roku 2001. V ÈR byl trh s cukrovkou a cukrem významnì ovlivòován opatøeními zemìdìlské politiky20. V souladu s Koncepcí agrární politiky na období pøed vstupem ÈR do EU bylo pøijato naøízení vlády è. 114/2001 Sb., o stanovení produkèních kvót cukru na kvótové roky 2001/02 2004/05, které nabylo úèinnosti dne 30. 3. 2001. Systém umonil vstup na trh novým subjektùm, tj. tìm, které v roce 2000 cukr neprodukovaly, a to v rámci vyèlenìné rezervy (14 tis. t). Z celkové kvóty cukru vèetnì rezervy (505 tis. t) bylo SZIF pro rok 2001/02 rozdìleno 504 tis. t cukru (tuzemský podíl kvóty èiní 71 % a vývozní podíl 29 % z celkové kvóty). Sklizòová plocha cukrovky v marketingovém roce 2001/02 se zvýila na 77,7 tis. ha, tj. o 26,8 % proti roku 2000/01. Prùmìrný hektarový výnos cukrovky v ÈR v roce 2001/02 se vlivem nepøíznivých povìtrnostních podmínek ve srovnání s rokem 2000/01 mírnì sníil (0,9 %) na 45,41 t, stejnì jako digesce nakupované cukrovky pokles na 15,67 % (17,66 % v roce 2000/01). V roce 2001 bylo povoleno 14 nových odrùd cukrovky, z toho est odrùd tolerantních k rizománii. Výkonné odrùdy s rezistencí k chorobám cukrovky (rizománie, cerkosporióza) se rozíøily pøiblinì na 10 % celkové plochy. Pøijetí naøízení vlády è. 114/2001 Sb. ke stabilizaci pìstování cukrovky a trhu s cukrem souèasnì podpoøilo i obnovení investièních aktivit. Øada zemìdìlských podnikù investovala do nové mechanizace pro pìstování a sklizeò cukrovky (secí stroje, postøikovaèe, sklízeèe, èisticí nakladaèe). Na tìích pùdách se úspìnì roziøují minimalizaèní technologie ve zpracování pùdy. Celkem bylo v marketingovém roce 2001/02 v provozu 14 cukrovarù (sedm v Èechách a sedm na Moravì). Ve srovnání s rokem 2000/01 se zvýila celková jmenovitá kapacita cukrovarù o 2,0 %, avak vzhledem ke sníení kapacity jednoho cukrovaru a opìtovným zprovoznìním dvou cukrovarù s nízkou zpracovatelskou kapacitou poklesla prùmìrná denní jmenovitá kapacita cukrovarù o 5,2 %. Prù20

V roce 2000 bylo pøijato naøízení vlády è. 51/2000 Sb., s úèinností od 14. 3. 2000, na jeho základì byla zavedena regulace trhu s cukrovkou a cukrem, zaloená na systému kvót a úøednì stanovených minimálních cen. Naøízení bylo smìrováno pro marketingový rok 2000/01 (od 1. 10.), ale bylo nálezem Ústavního soudu uveøejnìným pod è. 96/2001 Sb. zrueno. Výmìrem MF è. 04/2001 ze dne 26. 3. 2001 byly zrueny minimální ceny cukrovky a cukru v roce 2000/01.

35

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 mìrný objem zpracované øepy cukrovarem za den se ve srovnání s rokem 2000/01 sníil o 8,5 %, zejména v dùsledku podstatnì delí cukrovarnické kampanì (v prùmìru o 24 kampaòových dnù)21. Pøíznivou skuteèností je zvýení intenzity výroby cukru (mìøené produkcí cukru z kapacity 1000 t øepy za den) v meziroèním srovnání o 10,6 %. Produkce bílého cukru z øepy dosáhla v ÈR 490,0 tis. t22, tj. vzhledem k vyí sklizòové ploe cukrovky o 12,9 % více ne v roce 2000/01. Z rozborù kvality cukru podle ICUMSA23 vyplývá, e kvalita èeského cukru odpovídá normám EU. V roce 2001 dosáhl tuzemský prodej cukru z cukrovarù 321,8 tis. t (vèetnì nákupu cukru mezi cukrovary ve výi 21,5 tis. t), co je zhruba na úrovni roku 2000. Nízký podíl tohoto prodeje z celkového prodeje cukru (60,8 %) byl ovlivnìn dovozem cukru v rámci aktivního zulechovacího styku (AZS), dovozem výrobkù s vysokým obsahem cukru a substituentù cukru. Prodej cukru z cukrovarù, urèený pro export, v roce 2001 dosáhl 207,2 tis. t, tj. ve srovnání s pøedchozím rokem se zvýil o 71,1 %. Vzhledem k výe uvedené úrovni svìtových cen cukru se zvýil zejména prodej cukru urèeného na pøímý vývoz. Spotøeba cukru pro lidskou výivu v Èeské republice v posledních letech stagnuje (v roce 2001 dosáhla podle pøedbìných výsledkù 36,0 kg na obyvatele a rok, v roce 2000 èinila 36,1 kg). Celková spotøeba cukru vèetnì cukru ve výrobcích a substituentù cukru (isoglukózy a sirupù) v marketingovém roce 2000/01 dosáhla 442,7 tis. t, tj. o 0,5 % ménì ne v roce 1999/00. Pøedpokládá se, e v roce 2001/02 tato spotøeba dosáhne 450 tis. t. (tab. TA3.1/06). Dovoz cukru do ÈR byl v marketingovém roce 2000/01, stejnì jako v roce 1999/00, ovlivnìn zejména ochranným opatøením dle naøízení vlády è. 212/1999 Sb. ve formì ètvrtletních dovozních kvót, teritoriálnì rozdìlených na dovoz z EU, Polska a ostatních zemí. Po vyèerpání tìchto kvót se smluvní celní sazbou 59,5 % se uplatòuje u dovozu celní sazba zvýená o 80 procentních bodù, ale minimálnì 14 Kè/kg cukru. Celková dovozní kvóta cukru pro rok 2000/01 byla stanovena ve výi 21,15 tis. t. Podle naøízení vlády è. 185/2000 Sb. zùstala i v roce 2001 na dovoz cukru ze SR v platnosti ètvrtletnì èlenìná mnostevní omezení ve formì neautomatických dovozních licencí ve stejném rozsahu jako v roce 2000, tj. v celkové roèní výi 3,5 tis. t. V marketingovém roce 2000/01 bylo dovezeno 58,2 tis. t cukru (tel quel) v celkové hodnotì 606,2 mil. Kè, tj. 13,1 % z celkové domácí spotøeby a 107,6 % skuteènosti roku 1999/00. Pokraèoval trend zvyování dovozù cukru ze zemí EU (62,9 % z celkového dovozu, v roce 1999/00 pouze 34,7 %) pøi mírném sniování dovozù ze zemí CEFTA (34,0 % z celkového dovozu, 39,6 % v roce 1999/00), zejména ze Slovenska a Polska. V rámci AZS bylo importováno 39,2 tis. t cukru (67,4 % z celkového dovozu cukru do ÈR), co pøedstavuje ve srovnání s rokem 1999/01 zvýení o 84,0 %. V celním reimu AZS pøevaoval dovoz cukru z Nìmecka; v roce 1999/00 byl dovoz v tomto reimu realizován zejména z Polska. Rostoucí dovoz cukru v rámci reimu AZS významnì sniuje uplatnìní tuzemského cukru ve výrobcích. Trh s cukrem v ÈR byl rovnì ohroen zvýenými dovozy substituentù cukru, zejména z Polska, Slovenska a Maïarska. S úèinností od 10. 1. 2001 vstoupilo proto v platnost prozatímní ochranné opatøení formou Naøízení vlády è. 19/2001 Sb., kterým byly zvýeny celní sazby na dovoz nìkterých výrobkù (substituentù cukru) do ÈR. Dnem 27. 7. 2001 nabylo úèinnosti naøízení vlády è. 263/2001 Sb., kterým bylo stanoveno ochranné opatøení na dovoz nìkterých výrobkù (substituentù cukru) do ÈR, platné a do konce roku 2004. Na základì tohoto nového naøízení byly pro vybrané substituenty cukru (isoglukóza, ostatní cukry vèetnì invertních, sirupy s pøísadou aromatických látek) stanoveny podle zákona è. 62/2000 Sb. celní kvóty se smluvní celní sazbou. Po vyèerpání celních kvót v daném období se u pøísluných výrobkù (substituentù cukru) zvýila celní sazba o 83 a 163 procentních bodù (podle druhu výrobku) a souèasnì bylo u nich stanoveno minimální clo (vyjádøené v Kè/kg). Vzhledem ke skuteènosti, e v roce 2000/01 se podstatnì zvýil dovoz cukru obsaeného v kakaovém práku (11,4 tis. t v kakaovém práku s obsahem sacharózy 80 % a více), nabylo dnem 30. 11. 2001 úèinnosti naøízení vlády è. 421/2001 Sb., které stanovuje s platností do 17. 6. 2002 prozatímní celní opatøení na dovoz kakaového práku obsahujícího minimálnì 80 % pøidaného cukru nebo isoglukózy vyjádøené rovnì jako sacharóza. Sazba dovozního cla se u této komodity zvyuje o 113 procentních bodù. Cukru ve výrobcích vèetnì substituentù cukru bylo v roce 2000/01 dovezeno 114,0 tis. t, tj. 91,8 % skuteènosti roku 1999/00. Vývoz cukru byl v marketingovém roce 2000/01 ovlivnìn nutností sníení vysokých domácích zásob cukru, vývojem svìtových cen cukru a naøízením vlády è. 51/2000 Sb., které umonilo mj. krytí finanèních ztrát z vývozu cukru. V roce 2000/01 bylo vyvezeno 118,9 tis. t cukru (tel quel), tj. 212,7 % skuteènosti roku 1999/00 v celkové hodnotì 1 166,4 mil. Kè. Cukr byl nejvíce vyváen do SNS, zejména Uzbekistánu a Moldávie a státù bývalé Jugoslávie. Mnostevní saldo zahranièního obchodu s cukrem v roce 2000/01 bylo pozitivní vlivem zvýeného vývozu cukru podmínìného rùstem jeho svìtových cen. Dosáhlo celkové výe 60,7 tis. t (v roce 1999/00 èinilo pouze 1,8 tis. t). V hodnotovém vyjádøení byla bilance zahranièního obchodu s cukrem rovnì aktivní ve výi 560,2 mil. Kè. Na tuto bilanci mìlo vliv také pøiblíení dovozních a vývozních cen cukru. Cukru ve výrobcích vèetnì substituentù cukru bylo vyvezeno 98,8 tis. t, tj. 121,7 % skuteènosti roku 1999/00, avak mnostevní saldo zahranièního obchodu s cukrem ve výrobcích v roce 2000/01 zùstalo záporné (-15,2 tis. t). Ve srovnání s rokem 1999/00 se vlivem pøijatých ochranných opatøení na dovoz nìkterých výrobkù a zvýeného exportu výrobkù s obsahem cukru (napø. cukrovinek bez kakaa, minerálních vod a sodovek s obsahem cukru, ovocných áv a dalích) toto saldo sníilo o 27,8 tis. t. Prùmìrná CZV cukrovky v marketingovém roce 2001/02 dosáhla pøi skuteènì dosaené cukernatosti 964 Kè/t, tj. o 5 Kè/t (0,5 %) ménì ne v roce 2000/01. Tato cena je vykazována bez doplatku, který je pìstitelùm vyplácen v 1. pololetí následujícího roku24. Úroveò CZV byla ovlivnìna zavedením úøednì stanovené minimální ceny cukrovky podle výmìru MF è. 06/2001 ve výi 978 Kè/t èisté hmotnosti pøi základní cukernatosti 16 %. Mírné sníení CZV cukrovky ve srovnání s rokem 2000/01 bylo zpùsobeno nií cukernatostí nakupované øepy. Prùmìrná cena prùmyslových výrobcù krystalového cukru (v drobném i velkoobjemovém balení) v marketingovém roce 2000/01 dosáhla 18,16 Kè/kg, tj. o 1,56 Kè/kg (9,4 %) více proti roku 1999/00. Ceny prùmyslových výrobcù cukru v posledních dvou letech vzrostly pøedevím v dùsledku státem stanovených minimálních cen cukru a zvýené celní ochrany trhu. Výmìrem MF è. 06/2001 ze dne 27. 6. 2001 byla stanovena minimální cena volnì loeného bílého cukru krystalu ve výi 16 500 Kè/t. Tato minimální cena 21

Údaje Èeskomoravského cukrovarnického spolku

22

V ÈR dosáhl v roce 2001/02 výnos bílého cukru z 1 ha øepy 6,31 t. Ve srovnání s prùmìrem EU 15 je výnos cukru z 1 ha nií o 1,76 t, ale pøesáhl výnosovou úroveò Finska a Itálie. Mezinárodní organizace pro jednotné analytické metody

23 24

V EU 15 èinila v roce 2001/02 základní cena cukrovky pøi 16% cukernatosti 1624,6 Kè/t (47,67 EUR/t).

36


TA3.1/06 Plochy, výnosy a výroba cukrovky, bilance výroby a spotøeby cukru a ekonomika cukrovky Ukazatel

MJ

Sklizňová plocha Hektarový výnos Výroba Bilance cukru Počáteční zásoba Výnos bílého cukru Výroba cukru ze sklizené řepy Dovoz celkem v tom – dovoz cukru – dovoz ve výrobcích a substituentů cukru Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz celkem v tom – vývoz cukru – vývoz cukru ve výrobcích a substituentů cukru Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika cukrovky 1) Průměrné náklady na produkci 2) CZV Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT Základní cena EU Přímé platby a dotace vstupů EU

2000/01

tis. ha t/ha tis. t

2001/02

Meziroční index

61,30 45,83 2 808,80

77,70 45,41 3 529,00

126,75 99,08 125,64

tis. t t/ha tis. t tis. t tis. t

164,70 7,08 434,20 172,20 58,20

110,70 6,31 490,00 110,00 35,00

67,21 89,03 112,85 63,88 60,14

tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t

114,00 771,10 442,70 217,70 118,90

75,00 710,70 450,00 195,00 95,00

65,79 92,17 101,65 89,57 79,90

tis. t tis. t tis. t

98,80 660,40 110,70

100,00 645,00 65,70

101,21 97,67 59,35


762,00 969,00 . 22,00 17,00 127,17 1 697,53 .

848,00 964,00 . 21,00 9,00 113,68 1 624,59 .

111,29 99,48 . 95,45 52,94 89,39 95,70 .

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN, rok 2001 odhad 2) Prùmìrné CZV (bez doplatku za 1. ètvrtletí násl. roku) za kalendáøní roky 3) OPP = odhad produkèních podpor v % 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100 Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; VÚZE Vlastní náklady; GØC; MZe; Agra Europe Zpracoval: H. Strnadlová, J. laisová (VÚZE), R. Adamec (MZe)

Graf TA3.1/08 - Mìsíèní prùmìry cen prùmyslových výrobcù krystalového cukru 18,5 18,0 Kè/kg

17,5 17,0 16,5 16,0 15,5 15,0 X.

XI.

XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

mìsíc 1999/00

2000/01

2001/02

Pramen: Indexy cen prùmyslových výrobcù ÈSÚ Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE)

platí pro období od 1. 9. 2001 do 31. 8. 2002 a vztahuje se pouze na mnoství odpovídající tuzemskému podílu kvót jednotlivých producentù cukru. V první polovinì marketingového roku 2000/01 èinila cena prùmyslových výrobcù krystalového cukru 18,05 Kè/kg. Ceny cukrovky a cukru na tuzemském trhu se postupnì pøibliují institucionálním cenám v EU. V roce 2001 dolo v oblasti výroby cukrovky a cukru ke sníení podpory domácích výrobcù na tuzemském trhu, co lze dokumentovat meziroèním poklesem koeficientu KNO (který vyjadøuje míru uplatnìní ochrany domácího trhu viz kap. B8.2) ze 17 % 37

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 na 9 %, zejména vlivem rùstu cen cukru na svìtových trzích. Souèasnì dolo k meziroènímu sníení hodnoty ukazatele % OPP (který vyjadøuje výi produkèních podpor domácích výrobcù) z 22 % na 21 %. V EU je podpora výrobcù a ochrana trhu v tomto odvìtví výraznì vyí (v roce 2000, resp. 2001 dosáhla hodnota tohoto ukazatele 50 %, resp. 46 %). V Maïarsku jsou podpory pøiblinì na úrovni ÈR (% OPP dosáhlo 20 %), zatímco v Polsku jsou výraznì vyí (% OPP èinilo 51 %). Vzhledem ke zvýení cen vìtiny vstupù a mírnému sníení hektarových výnosù cukrovky vlivem nepøíznivého vývoje poèasí se v roce 2000/01 odhaduje rùst nákladù na jednotku produkce (meziroènì o 11,3 %), který v dùsledku nií cukernatosti øepy nebyl kompenzován meziroèním rùstem CZV cukrovky (pokles o 0,5 %). V dùsledku tohoto vývoje se oèekává sníení míry rentability pìstování cukrovky (27,2 % v roce 2000, 13,7 % v roce 2001). Ze srovnání hodnot ukazatele TT (tab. TA3.1/06) vyplývá, e se podmínky domácích pìstitelù cukrovky meziroènì zhorily pøiblinì o 10 %. Vlivem nií cukernatosti øepy, poklesem výtìnosti cukru z polarizaèního cukru øepy a tím i celkovì niím výtìkem cukru z øepy a mírným sníením prùmìrného hektarového výnosu cukrovky ve srovnání s rokem 2000/01 se sníil také prùmìrný výnos bílého cukru z 1 ha o 10,9 %, co je v relaci s výsledky v zemích EU (v EU 15 poklesl o 11,9 %). Výkonné odrùdy cukrovky spolu se zlepováním technologií pìstování øepy a výroby cukru pøispívají k intenzifikaci výroby. Hektarové výnosy cukrovky a cukru se postupnì pøibliují prùmìrným hodnotám dosahovaným v EU. Rentabilita pìstování cukrovky a výroby cukru, vzhledem k pøijatým regulaèním opatøením, dosáhla v posledních dvou letech kladných hodnot.

3.1.3 Brambory a bramborový krob Pokles produkce brambor na 44,7 mil. t v roce 2001 (sníení proti roku 2000 o 4,1 mil. t, tj. o 8,4 %) mìlo vliv na vývoj farmáøských cen v EU. V marketingovém roce 1999/00 dosáhly prùmìrné farmáøské ceny u konzumních brambor ostatních 2224 Kè/t (60,3 EUR/t), v roce 2000/01 byl zaznamenán znatelný rùst na 3055 Kè/t (85,8 EUR/t). V roce 2001/02 se pøedpokládá dalí rùst CZV na úroveò více ne 4700 Kè/t (asi 140 EUR/t) vzhledem k neuspokojivé sklizni dosaené v tomto roce. Pìstování konzumních brambor není v EU subvencováno, ani regulováno. Regulována a subvencována je pouze výroba bramborového krobu. Komise EU vak postupnì sniuje celkovou kvótu produkce bramborového krobu a tím i národní kvóty jednotlivým zemím. V marketingovém roce 1999/00 byla stanovena v zemích EU celková kvóta výroby bramborového krobu ve výi 1864,3 tis. t. Pro rok 2000/01 byla kvóta sníena o 2,7 % a pro rok 2001/02 o dalí 2,9 %. Podpory produkce bramborového krobu dosáhly v roce 2000 celkem 9917,4 mil. Kè (278,5 mil. EUR), z toho produkèní refundace 1702,2 mil. Kè (47,8 mil. EUR), produkèní prémie a kompenzaèní platby 6879,9 mil. Kè (193,2 mil. EUR) a vývozní subvence 1335,4 mil. Kè (37,5 mil. EUR). Pro rok 2000/01 byly Evropskou komisí stanoveny minimální ceny brambor pro výrobu krobu ve výi 1464 Kè/t (41,11 EUR/t) pøi 18% krobnatosti. Pro rok 2001/02 byly tyto ceny sníeny na 1288 Kè/t (37,78 EUR/t). Prémie pìstitelùm byly pro rok 2001/02 stanoveny na 161 Kè/t (4,71 EUR/t) pøi 18% krobnatosti brambor. Pro krobárny zpracovávající brambory na krob byla stanovena refundace ve výi 798 Kè/t (23,42 EUR/t) brambor pøi 18% krobnatosti. Vysoké zpracovatelské a vývozní subvence krobu a krobárenských výrobkù ohroují konkurenceschopnost výrobcù krobu ve tøetích zemích, vèetnì ÈR. V Èeské republice bylo v pøehledu povolených odrùd pro rok 2001 zapsáno 110 odrùd pro konzumní i prùmyslové uití. Pìstitelé brambor rozíøili v roce 2001 odrùdovou skladbu, ale pøihláené mnoitelské plochy klesly proti roku 2000 o 7,5 % na 5,3 tis. ha. Nadále se pouívala i necertifikovaná sadba. Nepøízeò poèasí v roce 2001 v ÈR (i v celé Evropì) provázela pìstitele brambor po celé vegetaèní období. Vlivem nadmìrných sráek (124 % dlouhodobého normálu) bylo zpodìno sázení konzumních brambor pozdních (ostatních) i brambor pro výrobu krobu. Snahou pìstitelù bylo vytvoøení co nejpøíznivìjího prostøedí plodinì k uloení hlíz v pùdì25 a zajitìní podmínek pro rùst, vývoj a sbìr hlíz. Dùsledkem nepøíznì poèasí v roce 2001 bylo i sníení plochy brambor pìstovaných na odkamenìné pùdì26. Pøitom èást plochy pùvodnì plánované pro produkci brambor nebyla osázena vùbec. Celkovì byla sklizeò velmi nároèná a musely být pouity i jednoduché mechanizmy. Vývoj poèasí v posledních letech ovlivnil i vyí výskyt fyziologických vad a mnoství plevelných brambor. Velice èasný a silný byl v letoním roce výskyt plísnì bramborové. Vývoj poèasí v období skliznì mìl vliv na rozvoj mokré bakteriální hniloby. Nároèné skladování a velké ztráty nutily pìstitele k prodeji hnilobami ohroené produkce za velmi nízké ceny (a na úroveò 1 Kè/kg). Detivé poèasí a nedostatek sluneèního svitu mìly vliv na sníený obsah suiny a tím i na sníenou krobnatost, která v roce 2001 dosáhla 17,66 % (prùmìr za jarní a podzimní kampaò). Èeské bramboráøství bylo v roce 2001 chránìno a 166% veobecnou celní sazbou. Preferenèní celní sazby (pro EU a CEFTA) a smluvní celní sazby pro èlenské zemì WTO byly stanoveny od 0 do 50 %. V dùsledku této ochrany dosahovaly CZV konzumních brambor v ÈR 130 % prùmìru EU. Mnostevní dovozní kvóty bylo pro rok 2001 vyhláeny pouze u brambor konzumních ostatních v celkové výi 65 tis. t. Podpùrné programy platné pro rok 2001 byly u brambor zamìøeny na udrování genetického potenciálu sadby a na nákup certifikované sadby. MZe v reakci na doporuèení specialistù EU podpoøilo Akèní plán proti kroukovitosti a v srpnu 2001 byla schválena novela zákona è. 314/2001 Sb., která zavádí v ÈR zásady rostlinolékaøské legislativy obdobné EU. V posledních pìti letech (1997 a 2001) klesly plochy brambor v ÈR proti plochám v letech 1992 a 1996 o 25,2 %, pøièem prùmìrné hektarové výnosy ve stejném období vzrostly pouze o 5,6 %. Marketingový rok 2000/01 byl v ÈR pro komoditu brambory nadprùmìrný. Celková produkce dosáhla hodnoty 1476 tis. t. Celkem bylo sklizeno 69,2 tis. ha brambor pøi prùmìrném hektarovém výnosu 21,33 t (59,3 % prùmìru v EU 15). Marketingový rok 2001/02 byl z hlediska producentù brambor ménì pøíznivý. Pìstitelé osázeli jen 54,3 tis. ha (pokles proti minulému roku o 21,5 %). Vlivem nepøíznì poèasí a zkráceného vegetaèního období klesl prùmìrný hektarový výnos na 20,88 t (meziroèní pokles o 2,1 %) a celková produkce dosáhla pouze 1130,5 tis. t (pokles dokonce o 23,4 %). Nepøíznivý vývoj poèasí mìl vliv 25

U konzumních brambor se pohybuje poèet vysázených hlíz mezi 40 a 50 tis. ks/ha.

26

Odkamenìní pùdy pøed sázením vytváøí pøedpoklady pro sníení pokození hlíz pøi sklizni, ale i zvýení výnosù a o 8 t/ha (VÚZT Praha).

38

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 i na sníenou kvalitu produkce. Pro pokrytí poptávky trhu se pøedpokládá dovoz pøiblinì 60 tis. t konzumních brambor, pøevánì ze zemí EU. Dùsledkem této situace byl i vzrùst spotøebitelských cen konzumních brambor.

Brambory konzumní bramborové výrobky Trh s konzumními bramborami se v posledních pìti letech rychle rozvíjí a snahou vìtiny producentù je výrazné zlepení pøípravy brambor pro trh. Pøímý prodej (pìstitel spotøebitel) konzumních brambor se pohybuje na úrovni 40 % domácí spotøeby (310 tis. t). Ostatní distribuci (450 tis. t) zajiují obchodní organizace (ovoce, zelenina, brambory), zpracovatelské organizace a zásobovací organizace obchodních øetìzcù. Zvyující se prodejní plocha27 hypermarketù, supermarketù a dalích obchodních øetìzcù (v roce 2001 bylo v ÈR podle Roèenky èeského obchodu a marketingu, 2001 INCOMA Research celkem 2235 prodejních míst) má vliv na kulturu a zpùsob prodeje. Podle zmínìné studie se roènì prodává pøiblinì 200 tis. t brambor praných èi kartáèovaných, z toho 100 tis. t ve spotøebitelském balení 1 a 2,5 kg. Pøes celkové zlepení jakosti a zdravotní nezávadnosti z hlediska výskytu tìkých kovù u konzumních brambor bylo v maloobchodní síti u 37,4 % kontrolovaných vzorkù zjitìno poruení pøedpisù Zákona o potravinách è. 110/1997 Sb. I pøes toto negativní zjitìní se podle spotøebitelského hodnocení brambory øadí na 11. místo mezi 51 nejprodávanìjími potravináøskými výrobky a cena i kvalita prodávaných brambor byla v roce 2001 spotøebiteli hodnocena velmi kladnì. Vzhledem k nutnosti zajitìní co nejkvalitnìjí produkce vybavují pìstitelé brambor své podniky nejmodernìjími technologiemi. V ÈR se pìstují vysoce kvalitní odrùdy, z nich 72 % bylo vylechtìno pøedními evropskými lechtiteli v EU. Stále se zlepuje i konzumní úprava brambor. Brambory konzumní rané i pozdní (ostatní) byly v marketingovém roce 2001/02 sklizeny z 48,9 tis. ha. Pøi prùmìrném hektarovém výnosu 20,44 t dosáhla celková produkce 999,7 tis. t. Nedaøilo se producentùm ekologicky pìstovaných brambor. Pøes nárùst ploch byl v roce 2001/02 vzhledem k pokození porostù plísní prodán jako konzumní brambory ekologicky pìstované (BIO) pøiblinì jen 1 tis. t. Sníená nabídka, nízká kvalita a vysoké spotøebitelské ceny28 konzumních brambor v ÈR v roce 2001 zvýily spotøebu bramborových výrobkù a polotovarù. Postupnì sice dochází k vyrovnání spotøebitelské skladby brambor v ÈR se zemìmi EU, avak za situace, kdy je pøiblinì polovina bramborových výrobkù a polotovarù do ÈR dováena. V roce 200I bylo v ÈR na bramborové výrobky a polotovary zpracováno pøiblinì 250 tis. t brambor29. Pøestoe tyto výrobky získaly certifikát EN ISO 9002 94 (evropské kvalitativní ukazatele), nemohou konkurovat cenovì výhodnìjím dovozùm, take domácí kapacity jsou vyuívány jen z 30 a 40 %.

TA3.1/07 Bilance výroby a spotøeby brambor a jejich ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Sklizňová plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Průměrné náklady na jednotku 2) CZV Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT CZV EU Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000/01

2001/02

Meziroční index


0,00 69,20 21,33 1 476,00 17,41 1 493,41 1 479,91 13,60 1 493,51 0,00

0,00 54,14 20,88 1 130,48 60,00 1 190,48 1 207,48 3,00 1 210,48 0,00

0,00 78,24 97,89 76,59 344,63 79,72 81,59 22,06 81,05 0,00


2 420,00 3 972,00 . . . 164,13 2 791,82 .

3 132,00 2 838,00 . . . 90,61 4 771,20 .

129,42 71,45 . . . 55,21 170,90 .

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN konzumní brambory pozdní, rok 2001 odhad 2) Prùmìrné CZV konzumních brambor pozdních za kalendáøní roky 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100 Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; GØC; MZe; EU; Agra Europe Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), I. Fryèera (MZe)

Celková spotøeba konzumních brambor se v ÈR stabilizovala v rozpìtí 75,0 a 76,5 kg na obyvatele a rok. Mení kolísání ve spotøebì brambor je ovlivòováno meziroèními výkyvy v nabídce a pohybem spotøebitelských cen. Stále vìtí mnoství brambor se prodává ve spotøebitelském balení a stoupá i spotøeba brambor zpracovaných na výrobky a polotovary30. Distribucí konzumních brambor ve spotøebitelském balení jsou sniovány skladovací ztráty u výrobcù i spotøebitelù. Zvyováním výtìnosti pøi prùmyslovém zpracování brambor dochází ke sniování celkové spotøeby. 27

Meziroèní nárùst prodejní plochy u pìti nejvýznamnìjích obchodních øetìzcù dosáhl 39,9 %.

28

Spotøebitelská cena konzumních brambor dosáhla v roce 2001 v prùmìru 9,45 Kè/kg a prùmìrná cena mraených bramborových hranolkù 29,36 Kè/kg. Na výrobu l kg hranolkù je tøeba pøiblinì 3,30 kg konzumních brambor. V ÈR se zpracuje cca 125 tis. t brambor loupáním, 55 tis. t na výrobu hranolkù a ostatních mraených výrobkù, 40 tis. t na výrobu lupínkù a 30 tis. t na kae a suché výrobky. V roce 2001 bylo na výrobky a polotovary pro lidskou spotøebu zpracováno v ÈR pøiblinì 32 % z celkové spotøeby konzumních brambor.

29

30

39

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Dovoz brambor kolísá. V marketingovém roce 1999/00 bylo dovezeno celkem 50,8 tis. t, v roce 2000/01 jen 17,4 tis. t, v roce 2001/02 se pøedpokládá opìtovný nárùst dovozu na úroveò zhruba 60 tis. t sadbových a konzumních brambor. Stále se vak zvyuje dovoz bramborových výrobkù a polotovarù 81,1 tis. t v roce 1999/00, resp. 92,9 tis. t v roce 2000/01 v pøepoètu na brambory. V roce 20001/02 se oèekává opìtovný nárùst dovozu bramborových výrobkù a polotovarù v odhadované výi 100 tis. t brambor. Po minimálních vývozech brambor v minulých letech v dùsledku vysoké domácí CZV brambor a pøedevím v souvislosti s neuspokojivou úèinností fytosanitárních opatøení proti bakteriální kroukovitosti se v roce 2000/01 podaøilo exportovat pouze 13,6 tis. t sadbových a konzumních brambor. Ve výrobcích a polotovarech pro lidskou výivu bylo vyvezeno v pøepoètu 16,5 tis. t brambor. V roce 2001/02 se vzhledem k nízké domácí nabídce opìt oèekává obdobná situace. V roce 2001 dolo k poklesu CZV raných brambor na 6950 Kè/t (v roce 2000 dosáhly 7047 Kè/t) i pøesto, e meziroènì klesly sklizòové plochy (o 27,4 %) i dovozy (o 19,5 % vzhledem v vysokým cenám v jihoevropských zemích) tìchto brambor.

Graf TA3.1/09 - Porovnání vývoje cen zemìdìlských výrobcù a spotøebitelských cen konzumních brambor v ÈR

Kè/t

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok CZV

SC

Pramen: ÈSÚ Prùmìrné ceny zemìdìlských výrobcù; Prùmìrné spotøebitelské ceny Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

V roce 2001 klesly i prùmìrné CZV konzumních brambor ostatních (pozdních) na 2838 Kè/t (v roce 2000 èinily 3972 Kè/t). Od skliznì v roce 2001 vak CZV rostly a za prvních 6 mìsícù marketingového roku 2001/02 opìt dosáhly úrovnì roku 2000, tj. 3970 Kè/t.

Brambory prùmyslové bramborový krob Bramboráøství ÈR prochází v posledních letech výraznými zmìnami. Svými parametry se zaèíná pøibliovat parametrùm ve srovnatelných zemích EU. Po rekonstrukci nejvýznamnìjích krobáren je souèasná technologie výroby krobu shodná s nejmodernìjí technologií pouívanou v zemích EU a výroba je realizovaná ve standardní evropské kvalitì pøi dodrování norem jakosti EN ISO 9000:2000 a pøi stejné efektivnosti výroby, jako je bìné u výrobcù krobu v zemích EU. Souèasná kapacita èeských krobáren je 240 tis. t brambor, tj. monost výroby 51 tis. t nativního bramborového krobu. Na výrobu bramborového krobu bylo v marketingovém roce 2000/01 spotøebováno 151,1 tis. t brambor a vyrobeno bylo 31,1 tis. t krobu. V podzimní kampani dosáhla krobnatost 18,24 %. V marketingovém roce 2001/02 byly brambory na výrobu krobu sklizeny z 5,2 tis. ha. Produkce dosáhla 130,8 tis. t. Na výrobu krobu bylo spotøebováno 148 tis. t brambor, to znamená, e na výrobu krobu byly zpracovány i brambory nehodící se k sadbì èi lidské výivì. Bylo vyrobeno 29,6 tis. t nativního krobu. Pro doplnìní domácí potøeby se oèekává dovoz modifikovaných krobù a krobárenských výrobkù s obsahem min. 10 tis. t bramborového krobu31. Vládním naøízením è. 175/2001 Sb. podpoøil SZIF pro marketingový rok 2001/02 výrobu bramborového krobu èástkou 1500 Kè/t krobu, nejvýe vak do celkového mnoství 30 tis. t vyrobeného krobu. SZIF také podporoval v roce 2001 vývoz bramborového krobu nativního èi obsaeného ve výrobcích subvencí 5000 Kè/t do max. výe 6 tis. t. Celkovì vynaloil SZIF v roce 2001 na podporu výroby bramborového krobu 11,5 mil. Kè a na podporu vývozu 5,9 mil. Kè. Vysoká nabídka krobù (bramborový, penièný, kukuøièný, sirupy)32 pøevánì ze zemí EU ovlivòuje nai domácí výrobu. Dovoz tìchto krobù do ÈR dosáhl v roce 1999 celkem 51,8 tis. t, v roce 2000 ji 61,4 tis. t a v roce 2001 celkem 56,9 tis. t. V roce 1999 dosáhla celková domácí spotøeba tìchto krobù 74,8 tis t, v roce 2000 ji 87,9 tis. t. Pøestoe v roce 2001 nastal mírný pokles, bylo v ÈR spotøebováno 84,2 tis. t krobu. Celková domácí spotøeba byla v roce 2001 kryta dovozem z 67,6 %. V roce 2000 bylo vyvezeno 6,6 tis. t nativního krobu a 4,0 tis. t dextrinù a modifikovaných krobù. Z celkového vyvezeného mnoství krobu bylo 6 tis. t podpoøeno vývozní subvencí ve výi 32,8 mil. Kè. Pøedpokládá se, e v roce 2001/02 bude celkem vyvezeno 12 tis. t nativního bramborového krobu nebo krobu obsaeného ve výrobcích. 31

32

Bramborový krob je vzhledem ke svojí vysoké cenì zastoupen ve vìtinì krobárenských výrobkù pøiblinì 20 %. Podle konverzních pøepoètù by k výrobì 10 tis. t modifikovaných krobù èinila spotøeba brambor pøiblinì 55 tis. t. V celkovém mnoství dovozu a vývozu krobu a krobárenských výrobkù jsou zahrnuty produkty oznaèené polokou celního sazebníku: 1108 1100, 1108 1200, 1108 1300, 1702 3059, 1702 3099, 3505 1010, 3505 1050, 3505 1090, 3809 1010, 3809 1030, 3809 1050, 3809 1090.

40

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Ekonomika pìstování brambor se v roce 2001 vyvíjela nepøíznivì. Náklady na pìstování konzumních brambor ostatních (pozdních) dosáhly u právnických osob v roce 2000 za ÈR v prùmìru 63 621 Kè/ha. V roce 2001 se odhaduje zvýení pøiblinì o 6,5 %. Výe nákladù na pìstování brambor v roce 2001 byla ovlivnìna zejména zvýenou potøebou chemických ochranných prostøedkù, zvýenými náklady na údrby, opravy, spotøebu vody a energií (zejména vzhledem k vývoji poèasí). Rùst nákladù u konzumních brambor byl ovlivnìn ztíeným provozem technologických linek na pìstování a trní úpravu brambor. Z hodnot ukazatele TT (tab. TA3.1/07) vyplývá, e sníený hektarový výnos a nízké CZV v roce 2001 zhorily zásadnì ekonomické podmínky pro domácí producenty (meziroènì o 55,21 %), co vysvìtluje pokles zájmu o pìstování brambor v ÈR.

3.1.4 Olejniny (øepka olejná) V marketingovém roce 2000/01 dosáhla svìtová produkce hlavních olejnatých semen celkem 313 mil. t. V roce 2001/02 se pøedpokládá rùst produkce o 3,7 %, tj. o 11,7 mil. t. Ceny olejnin na svìtových trzích podle USDA v marketingovém roce 2000/01 proti roku 1999/00 poklesly v prùmìru o 0,9 %. Ceny semene øepky olejné vak ve stejném období vzrostly o 6,3 %. Vzhledem k vysokým zásobám rostlinných olejù jejich ceny na svìtovém trhu klesly v marketingovém roce 2000/01 proti roku 1999/00 v prùmìru o 11,9 %. Nejvyí pokles nastal u palmových (o 23,9 %) a sójových (o 9 %) olejù. Ceny øepkových olejù naopak vzrostly o 3,6 %. Prùmìrná svìtová cena na trhu pokrutin a extrahovaných rotù vzrostla v marketingovém roce 2000/01 proti roku 1999/00 o 7,8 %, pøièem cena øepkových a sójových rotù vzrostla o 13,7 %, resp. o 3,9 %. V EU postupnì klesá produkce olejnatých semen. V marketingovém roce 2000/01 bylo sklizeno 14,2 mil. t (meziroèní pokles o 14,7 %), v roce 2001/02 sklizeò dále poklesla na 13,9 mil. t. Nejvyí pokles produkce v roce 2001/02 nastal u øepky olejné (o 4,4 %) a u sluneènice (o 1,5 %), pravdìpodobnì jako dùsledek sníení podpor olejnin na úroveò obilovin. Ceny øepkového semene na nejvýznamnìjích evropských trzích33 v marketingovém roce 2000/01 vzrostly proti roku 1999/00 v prùmìru o 415 Kè/t (12 USD/t) a dosáhly v prùmìru 7795 Kè/t (202 USD/t). V roce 2000/01 pokraèoval v dùsledku zvýené poptávky rùst cen sójových a øepkových pokrutin a extrahovaných rotù34. Vývoj cen rostlinných olejù na evropských trzích kopíruje vývoj na svìtových trzích. Poèasí v ÈR na podzim roku 2000 pøálo setí a rùstu øepky olejné. Pozdní nástup zimy umonil øepce dostateèný vývoj a porosty byly pøed pøíchodem mrazù ve výborném stavu. Zima byla velmi krátká a mírná. Chladné a detivé poèasí z jara roku 2001 nebylo pøíli pøíznivé pro pìstování jarních olejnin. Ochlazení a detì neumonily vèasné setí øepky jarní a máku. Setí bylo dokonèováno jetì v kvìtnu. Následný vývoj poèasí vak zlepil podmínky pro rùst olejnin. Vydatné detì, kroupy a vichøice v závìru vegetace ohrozily sklizeò, pøesto byl u øepky olejné dosaen vysoký hektarový výnos srovnatelný s prùmìrem zemí EU35. Rozmoklá pùda vak ohrozila setí øepky olejné pro sklizeò v roce 2002. Proti roku 2001 bylo oseto pøiblinì o 20 tis. ha ménì. Pìstitelé øepky olejné v ÈR byli v roce 2001 chránìni a 60% smluvní celní sazbou. Od 2. èervence 2001 vstoupilo v platnost naøízení vlády è. 266/2001 Sb., podle kterého je mono u citlivých agrárních komodit stanovit tzv. spoutìcí úroveò agrárních dovozù. Pøi pøekroèení této hranice lze stanovit na dovoz dodateèná cla. U olejnatých komodit je stanovena pro ochranu domácího trhu následující spoutìcí úroveò importu: semeno øepky olejné 16 200 t, semeno sluneènice neseové 15 291 t, sluneènicový nebo svìtlicový olej 14 083 t, øepkový nebo hoøèièný olej 19 059 t. Pro rok 2001 byly podpùrné programy podle zákona è. 252/1997 Sb. u olejnin zamìøeny na podporu výroby metylesteru øepkového oleje (MEØO), na podporu výroby smìsného paliva bionafty s objemovým obsahem MEØO 31 % a na udrování genetického potenciálu osiv. Pro pìstitele olejnin bylo významné naøízení vlády è. 86/2001 Sb., kterým byly stanoveny podmínky pro poskytování finanèní podpory za uvádìní pùdy do klidu, a finanèní kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a zásady pro prodej øepky olejné vypìstované na pùdì uvádìné do klidu. Z této pùdy nakoupil SZIF 153 tis. t semene øepky olejné. Olejniny jsou v ÈR z obchodního hlediska velmi úspìnou komoditou. Pøiblinì 95 % domácí produkce je obchodováno specializovanými organizacemi. Smlouvy mezi pìstiteli a odbìrateli jsou v mnoha pøípadech uzavøeny na nìkolik let dopøedu a pìstitelùm jsou odbìrateli vypláceny zálohy umoòující nákup intenzifikaèních prostøedkù a ostatních nezbytných potøeb. Olejniny byly v roce 2001 pìstovány v ÈR na 432,3 tis. ha (vzrùst o 27,6 tis. ha proti roku 2000) a bylo sklizeno celkem 1078,8 tis. t olejnatých semen. Nejvyí zastoupení v rozsahu 11,2 % orné pùdy vykazují plochy øepky olejné. Mírný rùst sklizòových ploch byl v roce 2001 zaznamenán u máku, sóji a hoøèice. Semene øepky olejné bylo v roce 2001 sklizeno 973,3 tis. t z celkové plochy 343,0 tis. ha. Hektarový výnos dosáhl 2,84 t, co je o 10,1 % více, ne byl prùmìrný výnos v letech 1997 a 1999. Pøedpokládá se, e v marketingovém roce 2001/02 bude z celkové nabídky 988,3 tis. t (pøi dovozu 15,0 tis. t) v ÈR zpracováno 593,8 tis. t øepkových semen, tj. 61,2 % produkce (68,7 % v roce 2000/01), zbytek pøipadá na export. SZIF nakoupil pro výrobu MEØO 230 tis. t øepkového semene, ze kterého bude vyrobeno pøiblinì 70 tis. t MEØO. V roce 2001 byly kapacity na výrobu MEØO vyuity na 74,9 %. Pøesto jsou kapacity na výrobu MEØO roziøovány a výrobní potenciál v roce 2002 dosáhne 120 tis. t MEØO, tj. zpracování pøiblinì 380 tis. t øepky olejné. Pro výrobu rostlinných jedlých tukù a olejù bylo v ÈR zpracováno v marketingovém roce 2000/01 celkem 379,1 tis. t øepkových semen a na výrobu MEØO 199,2 tis. t. Dovoz olejnatých semen dosáhl objemu 52,6 tis. t, z èeho 5,0 tis. t bylo øepkového a 9,4 tis. t sluneènicového semene. Dále bylo dovezeno 110,9 tis. t hlavních rostlinných olejù36 a 478,9 tis. t pokrutin a extrahovaných rotù37. V roce 2001 bylo dále dovezeno jen 2,9 tis. t MEØO a bionafty, zatímco v roce 2000 tento dovoz pøedstavoval celkem 11,7 tis. t38. 33

Burza Hamburg, Rotterdam, Paøí-Matif

34

Rotterdam CIF sójový rot ARG 45 46% nárùst ceny proti roku 1999/00 o 4,4 %, Hamburg FOB, øepkový rot 34 % proteinù nárùst ceny o 13,7 %

35

V roce 2000 byl v EU 15 dosaen prùmìrný hektarový výnos semene øepky olejné 2,99 t. Tradiènì nejvyí hektarový výnos je dosahován v Nìmecku (3,65 t), Francii (2,61 t), Velké Británii (2,58 t) a Rakousku (2,60 t). Øepkové, sluneènicové, sójové, palmové, kokosové, lnìné a ostatní oleje

36 37

Sójové, øepkové, sluneènicové, lnìné a ostatní pokrutiny a extrahované roty

38

Zahranièní obchod s MEØO a bionaftou vykázal v roce 1999 schodek ve výi 546,7 mil. Kè, v roce 2000 114,6 mil. Kè a v roce 2001 ji zisk 930,9 mil. Kè.

41


TA3.1/08 Bilance výroby a spotøeby øepky olejné a její ekonomika Ukazatel Bilance Počáteční zásoba Sklizňová plocha Hektarový výnos Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Průměrné náklady na jednotku 2) CZV Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT CZV EU Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000/01

2001/02

Meziroční index


0,00 323,80 2,61 844,40 5,00 849,40 580,30 269,10 849,40 0,00

0,00 343,00 2,84 973,30 15,00 988,30 595,80 392,50 988,30 0,00

0,00 105,93 108,81 115,27 300,00 116,35 102,67 145,86 116,35 0,00


5 608,00 6 099,00 . -7,00 -14,00 108,76 5 090,45 2 910,76

5 893,00 6 904,00 . 15,00 -4,00 117,16 7 682,65 2 466,37

105,08 113,20 . x x 107,72 150,92 84,73

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN, rok 2001 odhad 2) Prùmìrné CZV podle ÈSÚ za kalendáøní roky 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany. 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace / náklady] * 100 Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; GØC; MZe; EU; Agra Europe; USDA Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), J. Potmìilová (MZe)

Pøedpokládá se, e v marketingovém roce 2001/02 bude dovezeno pøiblinì 50 tis. t olejnatých semen, zhruba 95 tis. t hlavních rostlinných olejù a 480 tis. t pokrutin a extrahovaných rotù. Zahranièní obchod ÈR s olejnatými semeny v roce 2000/01 poklesl. Bylo vyvezeno 344,9 tis. t olejnatých semen (meziroèní pokles o 39,3 %), z toho 269,1 tis. t semene øepky olejné, 31,2 tis. t sluneènicových a 12 tis. t makových semen. Vývoz rostlinných olejù dosáhl v roce 2000/01 objemu 55 tis. t, vývoz pokrutin a extrahovaných rotù 186,8 tis. t, z toho øepkových 167,4 tis. t, vývoz MEØO a bionafty 3,9 tis. t. Celková produkce olejnatých semen se v ÈR stabilizuje v rozpìtí 940 a 1075 tis. t. Proto se pøedpokládá, e v roce 2001/02 bude i po zavedení nových dotaèních pravidel u olejnin obdobná situace jako v roce 2000/01. Oèekává se vývoz olejnatých semen ve výi 450 tis. t, vývoz rostlinných olejù 30 tis. t a vývoz pokrutin a extrahovaných rotù 190 tis. t. CZV øepkového semene z dùvodù zvyující se poptávky na domácích i zahranièních trzích postupnì rostou i pøi rostoucím objemu tuzemské produkce. V roce 2000, resp. 2001 dosáhla prùmìrná CZV 6099 Kè/t, resp. 6904 Kè/t (meziroèní rùst o 13,2 %.) a za prvních osm mìsícù marketingového roku 2001/02 ji 7316 Kè/t (dalí meziroèní nárùst o 11,8 % za stejné období marketingového roku 2000/01).

Graf TA3.1/10 - Porovnání prùmìrných roèních CZV øepkového semene v ÈR s cenou CIF Hamburg 10 000

Kè/t

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

rok ÈR

Hamburg

Pramen: ÈSÚ Indexy cen zemìdìlských výrobcù; Oilseeds: World Markets and Trade USDA Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

42

2000

2001

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V marketingovém roce 2001/02 byly ekonomické podmínky pro pìstitele øepky olejné v ÈR pøíznivé. Byly ovlivnìny pøíznivým vývojem poèasí s vysokým hektarovým výnosem (meziroèní rùst o 8,81 %), nízkým rùstem nákladù (meziroènì o 5,08 %) a pøíznivým vývojem CZV (meziroèní rùst o 13,2 %). To dokumentuje i ukazatel TT (tab. TA3.1/08), který ukazuje, e postavení pìstitelù øepky olejné na trhu se meziroènì zlepilo o 7,7 %. Rentabilita pìstování øepky olejné dosáhla v prùmìru za ÈR 17,2 %. Øepka olejná je konkurenceschopná komodita èeského zemìdìlství i na mezinárodních trzích, jak dokládají záporné hodnoty ukazatele KNO v tab. TA3.1/08. Zvyující se poptávka po semeni øepky olejné na domácích i zahranièních trzích umonila pìstitelùm stabilizovat osevní plochy na úrovni témìø 350 tis. ha a prakticky zajistila bezproblémový odbyt. Dotaèní pravidla roku 2001 výraznì posílila podporu výrobcùm MEØO i výrobcùm smìsného paliva - bionafty, co potvrzuje rostoucí vyuití zpracovatelských kapacit (75 %) a zájem výrobcù MEØO o rozíøení výrobního potenciálu.

3.1.5 Chmel Celosvìtová produkce a kvalita skliznì chmele byla v roce 2001/02 na dobré úrovni. Svìtová sklizeò chmele v marketingovém roce 2001/02 dosáhla podle pøedbìných údajù 99,3 tis. t (meziroèní rùst 2,5 %). Hodnoty alfa-hoøkých kyselin byly ponìkud vyí ne v dlouholetém prùmìru (ale nií ne v roce 2000/01). Potøeba alfa-hoøkých kyselin ve svìtì je odhadovanou produkcí ve výi 7928 t zajitìna. Oèekávané nií pøedzásobení pivovarù z pøedcházejících nízkých sklizní se nenaplnilo. Ve svìtì dál pokraèuje trend obmìny odrùd ve prospìch superhoøkých odrùd. V roce 2000/01 dosáhla prùmìrná cena chmele v USA 159 107 Kè/t (4123 USD/t), v roce 2001/02 se vzhledem k nií sklizni (o 2,0 %) oèekává prùmìrná cena chmele vyí pøiblinì o 0,7 %. V USA se projevily odbytové problémy s 10 15 % skliznì roku 2001. V EU prùmìrná cena chmele v roce 2000/01 dosáhla 148 850 Kè/t (4180 EUR/t); cena kontrahovaného chmele èinila 131 045 Kè/t (3680 EUR) a cena volného chmele 192 294 Kè/t (5400 EUR/t). V SRN v roce 2000/01 dosáhla prùmìrná cena chmele 144 564 Kè/t (7940 DM/t). Na podzim roku 2001 se v SRN projevily velké odbytové problémy s chmelem, který nebyl smluvnì zajitìn (pøiblinì a tøetina skliznì). V ÈR stejnì jako v pøedcházejících letech byla i v roce 2001 poskytována dotaèní podpora pro obnovu chmelnic s výsadbou do stávajících nebo nových konstrukcí. Novì byl v roce 2001 v rámci podpùrných programù MZe vyhláen program k podpoøe vybudování kapkové závlahy ve chmelnicích. Od 1. 7. 2000 je moné podle dodatkového protokolu k Evropské dohodì o úpravách obchodních aspektù mezi ÈR a EU vyváet z ÈR do EU bezcelnì v rámci celní kvóty 7 tis. t chmele. Pro obchod s chmelem mezi zemìmi CEFTA platila v roce 2001 preferenèní celní sazba 5 % bez mnostevního omezení. Vzhledem k deficitu skliznì roku 2000 se podaøilo vyrovnáním nìkterých skluzù v plnìní exportních dodávek prodat vekerý chmel ze skliznì roku 2001. Odbyt chmele ze skliznì roku 2002 mají pìstitelé smluvnì zajitìn témìø na 100 % (ze skliznì 2003 na pøiblinì 80 % a ze skliznì 2004 na 60 %). Na obchodu s chmelem se v ÈR v roce 2001, stejnì jako v roce 2000, podílelo kromì pivovarù osm obchodních spoleèností zajiujících odbyt chmele na domácím a zahranièním trhu. Podle poptávky zabezpeèovaly i dovoz chmele a chmelových výrobkù. Jedním z významných pøedpokladù pro posílení úrovnì èeského chmelaøství je postupná odrùdová pøestavba pìstovaného chmele. V roce 2001 byla v Èeské republice registrována první odrùda vysokoobsaného typu pod názvem Agnus. Odrùda vykazuje vysoký obsah alfa-hoøkých kyselin (11 15 %) i beta-hoøkých kyselin (6 9 %). V roce 2001 byla odrùda Agnus testována na ploe 2,5 ha a dosahovala prùmìrného obsahu 13,1 % alfa-hoøkých kyselin. Nová odrùda má dobré pivovarské vlastnosti a podle varných zkouek v tuzemských pivovarech mùe nahradit dováené extrakty ze zahranièních vysokoobsaných odrùd. Významným pøínosem v technickém zabezpeèení kvalitní skliznì chmele je nabídka nové domácí èesací linky PT 30. Tato moderní èesací linka by mìla nahradit dosud nejrozíøenìjí èesací linky LÈCH 2, z nich pøiblinì 65 % je ve stáøí 20 25 let. V roce 2002 by mìla být realizována výstavba minimálnì tøí nových èesacích linek PT 30. Nezbytným pøedpokladem pro intenzifikaci výroby chmele je té obnova chmelnic a závlaha chmele. V roce 2001 plocha podporovaných výsazù chmele èinila 277 ha z celkové plochy vysázených chmelnic 291 ha (129 ha bylo vysázeno do starých konstrukcí a 148 ha do nových konstrukcí). Obnova porostu tak pøedstavovala 4,8 % z celkové pìstitelské plochy (5,3 % v roce 2000). Zastoupení jednotlivých odrùd pøi výsadbì bylo v návaznosti na poptávku obchodníkù následující: na 193 ha novì vysázených ploch volili domácí pìstitelé ozdravené klony ateckého poloraného èerveòáku, na 11 ha byl vysázen tradièní atecký poloraný èerveòák a na 87 ha hybridní odrùdy Sládek a Premiant. Poskytnuté dotace MZe na vybudování kapkových závlah chmele umonily rozíøit tento zpùsob závlahy na výmìøe 133 ha chmelnic. Celková výmìra chmelnic zavlaovaná kapkovou závlahou v roce 2001 dosáhla 651 ha. Ve srovnání s rokem 2000/01 se pìstitelská plocha chmele v ÈR v roce 2001/02 sníila o 20 ha na 6075 ha (31 % chmelnic ve stáøí od 1 roku do 5 let, 8 % od 6 do 10 let, 18 % od 11 do 15 let, 19 % od 16 do 20 let a 24 % více ne 21 let). Z celkové domácí výmìry chmele nadále rozhodující èást, tj. 5860 ha (96,5 %), pøedstavovaly odrùdy ateckého poloraného èerveòáku (tradièních i ozdravených forem), tj. odrùdy jemného aromatického chmele. Nové èeské hybridní odrùdy zaujímaly 201 ha, a to Sládek (92 ha), Premiant (88 ha), Bor (19 ha), Agnus (2 ha). Na 14 ha byly pìstovány ostatní odrùdy chmele. Výmìra nových èeských hybridních odrùd chmele se ve srovnání s rokem 2000/01 zvýila o 32 ha, tj. o 18,9 %. Celková produkce chmele v marketingovém roce 2001/02 byla pøíznivá a dosáhla 6622 t chmele (meziroèní nárùst o 36,1 %) pøi prùmìrném výnosu 1,09 t/ha, tj. o 36,3 % více ve srovnání s pøedchozím rokem. Z hlediska tvorby pivovarsky cenných látek lze povaovat povìtrnostní podmínky v prùbìhu vegetace roku 2001 za vcelku pøíznivé. Obsah alfa-hoøkých kyselin se pohyboval u ateckého poloraného èerveòáku kolem 3,9 % (u ozdravených forem 4,4 %), u odrùdy Bor 8,1 %, odrùdy Sládek 6,2 % a u odrùdy Premiant 9,8 %. V prùmìru obsah alfa-hoøkých kyselin u chmele ze skliznì roku 2001 dosáhl 4,00 % (4,13 % ze skliznì roku 2000). Dovozy chmele do ÈR dosáhly v roce 2001 celkem 931,2 t, tj. 84,6 % skuteènosti roku 2000. Z toho 747,6 t bylo dovezeno v reimu aktivního zulechovacího styku, tj. 91,1 % skuteènosti pøedchozího roku. Stejnì jako v roce 2000 rozhodující objem 43

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 dovozu chmele pøedstavoval dovoz z Polska a Nìmecka. Z Nìmecka bylo dovezeno celkem 472,4 t chmele, tj. 50,7 % z celkového dovozu, z Polska 390,0 t chmele, tj. 41,9 % z dovozu. Mení objemy chmele byly dovezeny ze Slovenska, Rakouska, USA, Anglie a Francie. Chmelových extraktù bylo v roce 2001 dovezeno pouze 148,5 t, tj. 96,0 % skuteènosti roku 2000. Chmelové extrakty byly dovezeny z USA (62,7 t, tj. 42,2 % z celkového dovozu), Nìmecka (57,3 t, tj. 38,6 % z celkového dovozu) a zbytek z Velké Británie a Belgie. Vývoz chmele z ÈR v roce 2001 èinil 5295,9 t, co pøedstavuje ve srovnání s rokem 2000 zvýení o 13,9 %. Ve srovnání s rokem 2000 se zvýil vývoz chmele lisovaného o 36,1 %, chmele granulovaného a ostatního o 3,3 %. Vývozy byly realizovány pøevánì na tradiènì nejvýznamnìjí trhy, tj. do Nìmecka (1888,6 t, tj. 35,7 % z celkového vývozu), Japonska (1805,1 t, tj. 34,1 % z celkového vývozu), Polska (512,2 t, tj. 9,7 % vývozu) a na Slovensko (261,3 t, tj. 4,9 % vývozu). Chmelových extraktù bylo v roce 2001 vyvezeno 17,4 t, tj. 107,4 % skuteènosti roku 2000. Chmelové extrakty byly vyvezeny pøevánì do Polska (11,0 t, tj. 63,2 % z celkového vývozu) a Nìmecka (6,2 t, tj. 35,7 % z vývozu); zbytek byl exportován do Bosny a Hercegoviny, Ruska, Vietnamu, Mongolska, Japonska a Rumunska. V roce 2001 dolo ve srovnání s rokem 2000 ke sníení kladného salda zahranièního obchodu s chmelem a chmelovými výrobky (vèetnì chmelových extraktù) o 14,7 mil. Kè. Prùmìrná cena zemìdìlských výrobcù chmele ze skliznì 2001 èinila podle údajù ÈSÚ 134 121 Kè/t, tj. o 0,6 % více ne v roce 2000. Nejvyí prùmìrná cena byla dosaena po sklizni v mìsíci záøí ve výi 137 301 Kè/t. V roce 2002 se oèekává, e na ceny chmele bude mít negativní dopad rychle posilující mìna a velké mnoství neprodaného chmele, pøevánì aromatických odrùd, v USA a SRN.

Graf TA3.1/11 - Mìsíèní vývoj CZV sueného chmele 140 000

Kè/t

135 000 130 000 125 000 120 000 IX.

X.

XI.

XII.

mìsíc 1999/00

2000/01

2001/02

Pramen: Indexy cen zemìdìlských výrobkù ÈSÚ Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE)

Vlastní náklady na 1 t chmele u právnických osob v roce 2000 dosáhly 163 446 Kè, co pøedstavuje ve srovnání s rokem 1999 zvýení o 19,2 %. Zvýení nákladù bylo zpùsobeno zvýením cen vìtiny vstupù, zejména nafty (o 48 %), lehkých topných olejù (o 77 %), ale i pøípravkù na chemickou ochranu (o 3 %). Zvýily se rovnì náklady na výstavbu a opravy chmelnic. Nepøíznivì se projevilo také zvýení minimálních mezd (o 500 Kè). Na jednotkové náklady mìly negativní vliv také nízké hektarové výnosy chmele ovlivnìné nepøíznivým prùbìhem povìtrnostních podmínek v roce 2000. Podle údajù Chmelaøského institutu atec, s. r. o., dolo v roce 2001 ke sníení nákladù na pohonné hmoty a lehké topné oleje. V nákladovosti se pøíznivì projevilo podstatné zvýení hektarových výnosù chmele. V roce 2000 byla vzhledem k nízkým hektarovým výnosùm chmele (prùmìr ÈR 0,80 t) míra rentability vysoce záporná a dosahovala -18,4 %. V roce 2001 se vzhledem k výe uvedeným skuteènostem oèekává sníení ztrátovosti výroby chmele. Pøi souèasné úrovni nákladovosti a cen zemìdìlských výrobcù chmele nemá vìtina domácích prvovýrobcù dostatek finanèních prostøedkù na nákup nezbytných intenzifikaèních vkladù do výroby. Pìstování chmele v ÈR je orientováno pøevánì na velmi jemné aromatické odrùdy. Vzhledem k poadavkùm inovované technologie výroby piva na odrùdy hoøkých a vysokoobsaných chmelù a mimoøádnému ekonomickému tlaku odbìratelù na co nejnií cenu za 1 kg alfa-hoøkých kyselin probíhá v ÈR odrùdová pøestavba s cílem sníit doposud nezbytné dovozy na výrobu piva. Rozíøením novì registrované domácí vysokoobsané odrùdy Agnus lze zvýit konkurenceschopnost èeského chmelaøství z hlediska celosvìtového trendu rostoucího uití hoøkých a vysokoobsaných odrùd k výrobì piva. Odrùdovou pøestavbu v ÈR je vak nutné urychlit. Pro dosaení ekonomické rentability pìstování chmele je potøebné zvýit výnosovou úroveò, a to jak odrùdovou skladbou, tak pìstitelskou technologií. K tomuto úèelu je také nutné zvýit procento obnovy chmelnic na 8 a 10 % ploch a pro eliminaci vlivu sucha na výnosy rozíøit závlahy chmele, pøedevím v atecké pìstitelské oblasti. 44


3.1.6 Len pøadný Svìtová produkce rostlinných vláken (bavlny, juty, lnu, konopí, sisalu apod.) se v posledních letech ustálila na 23 mil. t. Produkce lnìných vláken pøedstavuje pouze asi 2 % z celkové svìtové produkce vech druhù vláken. Tradiènì nejvýznamnìjími producenty lnìných vláken jsou EU, Èína, Bìlorusko a Rusko. V zemích EU budou plochy lnu a konopí pìstovaných na vlákno podle Naøízení Rady (ES) è. 1672/2000 zaøazeny od marketingového roku 2002/03 do podpùrného systému plodin pìstovaných na orné pùdì a pìstitelùm bude vyplácena pøímá podpora jako u obilovin. Tyto pøímé platby jsou vak omezeny Naøízením Rady (ES) è. 1673/2000 o spoleèné organizaci trhu s pøadným lnem a konopím. Jednotlivým èlenským zemím EU je stanoveno garantované maximální mnoství produkce dlouhých a krátkých lnìných vláken. Podpora zpracování dlouhých vláken je pro marketingový rok 2001/02 stanovena na 3408 Kè/t (100 EUR/t) a krátkých vláken na 3067 Kè/t (90 EUR/t). Pro rok 2001/02 je garantováno a finanènì podporováno zpracování 75,25 tis. t dlouhých vláken a 135,90 tis. t krátkých vláken. Len pøadný je tradièní pøadnou rostlinou pìstovanou v ÈR. Pìstuje se pøevánì v podhorských oblastech a má i funkci krajinotvornou. V Èeské republice bylo pìstování lnu pøadného v roce 2001 podporováno naøízením vlády è. 86/2001 Sb. v rámci uvádìní pùdy do klidu. SZIF v roce 2001 podpoøil pìstování lnu na tìchto pùdách celkovou èástkou 63,1 mil. Kè, z toho lnu pøadného èástkou 47,2 mil. Kè. V roce 2001 byly porosty pøadného lnu od poèátku vegetace a do konce èervna vyrovnané a dávaly pøedpoklad velmi dobré úrody. Výka rostlin dosahovala 0,8 1,0 m. Vìtrné poèasí a vydatné detì v prùbìhu èervence ovlivnily dalí vývoj a sklizeò lnu. U lnu sklizeného v srpnu byla získána dobrá kvalita a výdajnost. Len trhaný v záøí a listopadu byl v dùsledku patných klimatických podmínek pøerosený, co se projevilo sníením výtìnosti a pevnosti dlouhého vlákna. V dùsledku znaèné polehlosti porostù nebylo více ne 1,5 tis. ha sklizeno. Pøadný len je pøíkladem zemìdìlské komodity, která nemá v souèasné dobì problémy s odbytem. Z bilance výroby a potøeby tøeného vlákna vyplývá, e více ne polovina potøebného mnoství se k nám musí dováet, a to i v kvalitì, kterou jsou schopni pìstitelé v ÈR nabídnout. Rychlejímu rozíøení ploch lnu pøadného brání kromì rizikovosti pìstování této plodiny nedostatek sklizòové techniky. Zpracovatelské podniky lnu uzavírají s pìstiteli pøadného lnu ji pøed setím smlouvy o odbìru rosených stonkù. Nìkteré tírenské podniky zajiují pìstitelùm lnu pøadného osivo, motouz do balicích lisù, poradenské i dalí sluby. Sklizený rosený lnìný stonek je skladován a dopravován do tírenských podnikù pøevánì na náklady zpracovatelù.

TA3.1/09 Bilance výroby a spotøeby roseného stonku lnu pøadného Ukazatel Bilance Počáteční zásoba rosených stonků Sklizňová plocha Hektarový výnos rosených stonků Výroba rosených stonků Dovoz rosených stonků Celková nabídka Domácí spotřeba celkem Vývoz rosených stonků Celková poptávka Konečná zásoba rosených stonků Ekonomika 1) Průměrné náklady na jednotku 2) CZV - stonky Přímé platby a dotace vstupů - stonky 3) OPP 4) KNO 5) TT 6) CPV EU - vlákno 7) Přímé platby a dotace vstupů EU - vlákno

MJ

2000/01

2001/02

Meziroční index


0,00 5,90 2,36 13,90 0,30 14,20 14,10 0,10 14,20 0,00

0,00 6,56 2,70 17,70 0,40 18,10 17,60 0,50 18,10 0,00

0,00 111,19 114,41 127,34 133,33 127,46 124,82 500,00 127,46 0,00


4 200,00 3 181,00 2 212,00 . . 128,40 92 496,98 28 326,33

4 862,00 2 572,00 2 457,00 . . 103,43 73 432,18 6 645,60

115,76 80,86 111,08 . . 80,55 79,39 23,46

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN len pøadný, rok 2001 odhad 2) Prùmìrné CZV lnìných rosených stonkù podle údajù Lnáøského svazu ÈR 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100 6) Prùmìrné ceny lnìných vláken TEX 110 100 v lnáøském obchodním centru Kontrajk 7) Podle Naøízení rady (ES) è. 1673/2000 èiní pro rok 2001/02 dotace na 1 t dlouhého vlákna 100 EUR a na 1 t krátkého vlákna 95 EUR Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; GØC; MZe; Lnáøský svaz ÈR; EU Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), M. Toovská (MZe)

Celková produkce rosených stonkù dosáhla 17,7 tis. t pøi prùmìrném hektarovém výnosu 2,7 t. Prùmìrný obsah dlouhého vlákna dosáhl 7,1 % (rozpìtí 1 25 %) a prùmìrný obsah krátkého vlákna 19,4 % (rozpìtí 10 28 %). Jakost vlákna dosáhla v prùmìru TEX 110 (rozpìtí TEX 140 92)39. Poadavky textilního prùmyslu na surovinu z domácí produkce jsou zajitìny pøiblinì ze 40 %, take nedostatek surovin pro textilní prùmysl je øeen dovozem pøevánì dlouhých vláken. Bilance rosených lnìných stonkù plnì nevyjadøuje pokrytí potøeb textilního prùmyslu, protoe na zahranièních trzích se obchoduje výhradnì s dlouhým a krátkým vláknem. 39

TEX = hmotnost 1000 m lnìné pøíze v gramech

45

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Dovoz rosených stonkù dosáhl v roce 2000/01 celkem 313,9 t, dlouhého vlákna 3190 t a krátkého vlákna 2186 t. Vývoz v roce 2000/01 pøedstavoval 85,8 t rosených stonkù, 183 t dlouhého vlákna a 1268 t krátkého vlákna. Prùmìrná CZV rosených lnìných stonkù je dána jakostí vláken v TEX. Podle údajù Lnáøského svazu ÈR v roce 1999 dosáhla prùmìrná CZV 3774 Kè/t, v roce 2000 se sníila na 3181 Kè/t a v roce 2001 vlivem patné kvality vlákna klesla a na 2572 Kè/t. Pøi prodeji se pohybovala v rozpìtí od 500 do 5700 Kè/t.

Graf TA3.1/12 - Vývoj cen dlouhých a krátkých vláken v ÈR 80 000 70 000 60 000

Kè/t

50 000

Dlouhé vlákno TEX 100-90 Krátké vlákno TEX 330

40 000 30 000 20 000 10 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok

Pramen: ÈSÚ Ceny zemìdìlských výrobcù Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

U této komodity se ji od roku 1998 zvyují celkové náklady na 1 ha sklizené plochy vlivem rùstu nákladù na mechanizované práce a odpisy strojù a zaøízení. Intenzifikaèní vklady zùstávají v posledních letech zhruba na stejné úrovni. Proti roku 1999 se sníily celkové náklady na 1 ha sklizené plochy o 6,6 % a v roce 2000 dosáhly v prùmìru 16 541 Kè/ha. Ze srovnání hodnot ukazatele TT (tab. TA3.1/09) vyplývá, e se v roce 2001 podmínky domácích pìstitelù meziroènì zhorily o 19,5 %, co i pøes meziroèní nárùst produkce o 27,3 % potvrzuje rizikovost pìstování této komodity.

3.1.7 Ovoce Celková svìtová produkce ovoce v roce 2001 je podle FAO odhadována na 466,3 mil. t. Toto mnoství je prakticky shodné s rokem 2000, kdy bylo vyprodukováno 466,4 mil. t ovoce. Pøedpokládá se, e v EU sklizeò ovoce v roce 2001 dosáhla výe 58,6 mil. t. Odhad této skliznì je ve vztahu ke skuteènosti roku 2000, kdy bylo sklizeno 60,7 mil. t ovoce, nií o 3,5 %. Odhadovanou produkcí pro rok 2001 se EU podílí 12,6 % na produkci svìtové. V roce 2001 se v Èeské republice vyprodukovalo celkem 328,8 tis. t ovoce, co pøedstavuje meziroènì výrazný pokles o 44,3 %. Podíl produkce ovoce v ÈR na produkci ovoce mírného pásma zemí EU èinil 0,6 %.

TA3.1/10 Bilance výroby a spotøeby èerstvého ovoce mírného pásma vèetnì bobulovin a oøechù vlaských1) Ukazatel Plocha plodných intenzivních sadů Hektarový výnos (intenzivní sady) Domácí výroba z toho - intenzivní sady Dovoz Celková nabídka 2) Čerstvá spotřeba + samozásobení Nákup ke zpracování Vývoz Celková poptávka včetně ztrát

MJ tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t

2000 17,2 13,3 469,7 228,6 110,2 579,9 420,5 141,2 138,8 700,5

1) Marketingový rok u vìtiny èerstvého ovoce mírného pásma je totoný s kalendáøním rokem 2) Vèetnì ztrát Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; Ovocnáøská unie ÈR; GØC; ÚKZÚZ; ZS KOLI Zájmové sdruení právnických osob konzervárensko-lihovarského prùmyslu Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

46

2001 16,9 9,9 328,8 167,2 110,7 439,5 323,2 66,9 49,4 439,5

Meziroční index 98,3 74,4 70,0 73,1 100,5 75,8 76,9 47,4 35,6 62,7

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Podle Èeského úøadu zemìmìøického a katastrálního bylo k 31. 12. 2001 v Èeské republice celkem 48,8 tis. ha ovocných sadù. Rozhodující význam pro produkci trního ovoce mají v Èeské republice intenzivní ovocné sady. V roce 2001 zaujímaly plodné intenzivní ovocné sady plochu 16,9 tis. ha. V porovnání s pøedchozím rokem byla jejich plocha nií o 0,3 tis. ha, tj. o 1,7 %. Na celkové ploe ovocných sadù se plodné intenzivní ovocné sady podílely 34,6 %. Pøiblinì 46 % ovocných sadù je starích 25 let, co je kategorie s poklesem plodnosti. I kdy je obnova ovocných intenzivních sadù podporována státem v rámci dotaèní politiky, nedaøí se plnit zámìr dospìt k potøebné obnovì v rozsahu 800 1000 ha za rok. V roce 2001 pøispìl dotaèní titul na obnovu sadù èástkou 55 tis. Kè na 1 ha. Vysazeno bylo 505 ha nových ovocných sadù. Ovocnáøské podniky se zamìøují pøedevím na výsadbu jabloní a slivoní a v posledních letech rovnì na výsadbu viní. Naopak u rybízù k obnovì nedochází a jejich plochy se neustále sniují. Pøínosným opatøením je proto rozíøení dotaèního titulu o obnovu výsadeb drobného ovoce rybízù. V roce 2001 byl otevøen nový podpùrný program na vybudování kapkové závlahy v sadech, vinicích a chmelnicích, ze kterého ovocnáøi èerpali 16,5 mil. Kè, tj. 47 tis. Kè/ha. Tøetina produkce ovoce z intenzivních ovocných sadù je pìstována podle zásad integrovaného systému výroby s cílem minimalizovat obsah cizorodých látek v plodech. Pøi výrobì tohoto ovoce je výraznì omezeno pouívání hnojiv a pesticidù. Proti kùdcùm a chorobám se pøednostnì vyuívá biologická ochrana. Tento integrovaný systém pìstování ovoce je uplatòován na ploe 3,1 tis. ha ovocných sadù (1705 ha jabloní, 24 ha hruní, 103 ha tøení, 306 ha viní, 350 ha merunìk, 197 ha broskvoní, 37 ha slivoní, 15 ha angretu, 232 ha èerveného rybízu a 134 ha èerného rybízu). Pro zvýení konkurenceschopnosti èeského ovocnáøství jsou MZe vyhlaovány dotaèní tituly. V roce 2001 èerpali ovocnáøi, kromì ji uvedených dotací na obnovu intenzivních ovocných sadù a kapkovou závlahu, na biologickou ochranu v sadech 600 tis. Kè v rámci podpory ozdravování polních a speciálních plodin. Více ne 20 mil. Kè bylo uvolnìno na èinnost v prostorových a technických izolátech. Na podporu ovocnáøského výzkumu byla v roce 2001 vyplacena èástka 8 mil. Kè. Na udrování genofondu pøispívá MZe roènì èástkou pøiblinì 3 mil. Kè. Na lechtìní a testování bylo vyplaceno ovocnáøskému sektoru zhruba 10 mil. Kè. Nákup ovoce zpracovatelským prùmyslem v roce 2001 proti pøedchozímu roku výraznì klesl. Nakoupeno bylo 66,9 tis. t ovoce, co je pouze 47,4 % nákupu roku 2000. Nutno vak podotknout, e rok 2000 byl vlivem enormních výkupù prùmyslových jablek zcela atypický. Dodávky ovoce zpracovatelskému prùmyslu byly v roce 2001 mírnì pod prùmìrem let 1996 a 1999 (o 6,5 %). V roce 2001 se do Èeské republiky dovezlo 110,3 tis. t ovoce mírného pásma (bez oøechù vlaských) v celkové hodnotì 2041,7 mil. Kè. Vyvezeno bylo z Èeské republiky 49,2 tis. t ovoce mírného pásma (bez oøechù vlaských) v celkové hodnotì 325,2 mil. Kè. Bilance zahranièního obchodu s ovocem mírného pásma byla tedy vysoce pasivní a èinila 1716,5 mil. Kè. Vývoz pøevýil dovoz pouze u prùmyslových jablek (31,3 tis. t, resp. 91,2 mil. Kè), tøení (0,8 tis. t, resp. 24,6 mil. Kè), viní (3,4 tis. t, resp. 65,3 mil. Kè), rybízu (1,8 tis. t, resp. 30,9 mil. Kè) a angretu (0,3 tis. t, resp. 5,0 mil. Kè). Z dalích druhù ovoce bylo do Èeské republiky v roce 2001 dodáno 246,6 tis. t ovoce tropického a subtropického pásma v celkové hodnotì 3823,0 mil. Kè, 20,4 tis. t ovoce skoøápkového v celkové hodnotì 996,0 mil. Kè a 8,4 tis. t ovoce sueného v celkové hodnotì 282,4 mil. Kè. Vývoz výe uvedených druhù ovoce byl ve vztahu k realizovanému dovozu nepatrný a prakticky se jednalo o reexporty. Celkové mnoství dovezeného ovoce v roce 2001 (bez motových vinných hroznù) dosáhlo objemu 385,7 tis. t v hodnotì 7143,1 mil. Kè. Vyvezeno bylo celkem z Èeské republiky 57,2 tis. t ovoce v hodnotì 587,7 mil. Kè. Bilance zahranièního obchodu s ovocem byla obdobnì jako v pøedchozích letech vysoce záporná a èinila 6555,5 mil. Kè. Tato záporná bilance se dále prohloubila zahranièním obchodem s ovocnými výrobky. Jejich dovozem ve výi 75,4 tis. t v hodnotì 2222,8 mil. Kè a vývozem ve výi 61,5 tis. t v hodnotì 1257,3 mil. Kè se dále zvýila pasivní bilance o 965,5 mil. Kè. Celkové záporné saldo zahranièního obchodu s ovocem a s ovocnými výrobky tak dosáhlo za rok 2001 èástky 7521,0 mil. Kè. Ceny zemìdìlských výrobcù ovoce v roce 2001 se proti pøedchozímu roku zvýily, index 2001/02 èinil 102,5. Prùmìrné CZV40 roku 2001 proti roku 2000 vzrostly zejména u merunìk (37,9 %) na 18 745 Kè/t, prùmyslových jablek (34,4 %) na 2087 Kè/t, broskví (24,7 %) na 14 602 Kè/t, hruek (22,3 %) na 10 710 Kè/t, èerveného a bílého rybízu (4,2 %) na 13 232 Kè/t. Výrazný pokles CZV byl zaznamenán u èerného rybízu (-46,1 %) na 21 984 Kè/t. K mírnému sníení CZV dolo u konzumních jablek, vestek, tøení a jahod. Zatímco ceny zemìdìlských výrobcù se v prùmìru pøíli nezmìnily, vzrostly v roce 2001 proti pøedchozímu roku podle údajù ÈSÚ spotøebitelské ceny ovoce, jejich index dosáhl hodnoty 113,2. Ze sledovaných druhù ovoce nejvíce stouply prùmìrné roèní spotøebitelské ceny pomeranèù (28,5 % na 32,30 Kè/kg), stolních hroznù (24,2 % na 82,00 Kè/kg), konzumních jablek (15,5 % na 24,00 Kè/kg), banánù (13,8 % na 28,20 Kè/kg) a kiwi (11,3 % na 55,70 Kè/kg). Sníila se pouze prùmìrná spotøebitelská cena broskví na 96,50 Kè/kg (-9,5 %). Spotøeba ovoce v hodnotì èerstvého (bez oøechù) v Èeské republice v roce 2000 èinila 75,0 kg/obyv./rok. Po mnoha letech tak dolo v Èeské republice k poklesu spotøeby ovoce. Nejvyí byla spotøeba u jablek a èinila 25,0 kg/obyv./rok. U ovoce jiního dosáhla spotøeba pomeranèù a mandarinek 12,1 kg/obyv./rok a banánù 10,1 kg/obyv./rok.

Jablka Svìtová produkce jablek za marketingový rok 2001/02 dosáhla podle odhadu FAO 60,2 mil. t. V porovnání se skuteèností marketingového roku 2000/01, ve kterém bylo vyprodukováno 59,0 mil. t jablek, je tato odhadovaná svìtová produkce vyí o 2,0 %. V zemích EU se pøedpokládá, e sklizeò jablek v marketingovém roce 2001/02 èinila 10,1 mil. t, co je o 4,7 % ménì ne v roce pøedchozím (10,6 mil. t). Na svìtové produkci jablek se tak zemì EU podílejí 16,8 %. Nejvìtí pokles produkce jablek je oèekáván v Nìmecku (-20,3 %), Irsku (-11,0 %), Øecku (-8,8 %) a Francii (-5,8 %). Naopak vyí sklizeò jablek je odhadována v Dánsku (105,8 %), Portugalsku (30,0 %) a ve panìlsku (27,4 %). Podíl sklizeného mnoství jablek v Èeské republice v roce 2001 ve srovnání s produkci jablek v zemích EU èinil 2,2 %. Jablka jsou stále nejvýznamnìjím druhem ovoce pìstovaným v Èeské republice. Na celkové sklizni ovoce v roce 2001 se jablka pøi produkci 221,2 tis. t podílela 67,3 %. 40

Pramen: ÈSÚ Indexy cen zemìdìlských výrobcù za prosinec 2000 a 2001, Ceny kód 7005-00

47

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Intenzivní jabloòové sady zaujímaly v roce 2001 plochu 9,1 tis ha, tj. 53,7 % celkové plochy intenzivních ovocných sadù. Produkce jablek z tìchto sadù èinila 141,0 tis. t, tj. 84,4 % celkové produkce ovoce intenzivních ovocných sadù. Je to o 27,8 % ménì ne v roce 2000, který se vak vyznaèoval mimoøádnì vysokou úrodou jablek. Prùmìrný hektarový výnos v jabloòových intenzivních sadech èinil 15,57 t/ha (pro porovnání, v zemích EU je odhadován podle FAO v prùmìru na 28,67 t/ha a pohyboval se od 10,95 t/ha ve védsku do 52,63 t/ha v zemích Beneluxu). V produkci jablek mìla v roce 2001 nejvyí zastoupení odrùda Idared (28,5 %) a Golden Delicious (21,5 %). Výsledky skliznì roku 2001 byly ovocnáøi hodnoceny jako dobré. Po nadúrodì jablek v roce 2000 a pokození èásti úrody krupobitím byl oèekáván výnos mnohem nií.

TA3.1/11 Bilance výroby a spotøeby jablek1) Ukazatel Plocha plodných intenzivních sadů Hektarový výnos (intenzivní sady) 2) Domácí výroba z toho - intenzivní sady 3) Dovoz Celková nabídka 4) Čerstvá spotřeba + samozásobení 5) Nerealizovaná produkce Nákup ke zpracování 3) Vývoz Celková poptávka včetně ztrát

MJ tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t

2000/01 9,1 21,6 460,0 195,4 28,9 488,9 195,2 25,0 137,5 131,2 488,9

2001/02 9,1 15,6 221,2 141,0 45,0 266,2 162,3 8,0 57,9 38,0 266,2

Meziroční index 100,0 72,2 48,1 72,2 155,7 54,4 83,1 32,0 42,1 29,0 54,4

1) Marketingový rok u jablek zaèíná 1. 7. bìného roku a konèí 30. 6. následujícího roku 2) Údaj za marketingový rok 2000/01 je odhad VÚZE 3) Pro marketingový rok 2001/2002 odhad MZe a VÚZE 4) Vèetnì ztrát 5) V marketingovém roce 2000/2001 se nesklidila vechna motová jablka pro jejich velkou úrodu a nízkou CZV Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; Ovocnáøská unie ÈR; GØC; ÚKZÚZ; ZS KOLI Zájmové sdruení právnických osob konzervárensko-lihovarského prùmyslu Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

V roce 2001 bylo v rámci programu podpory obnovy ovocných sadù vysázeno celkem 156,5 ha jabloòových sadù, které se na celkové obnovì ovocných sadù podílely 31 %. Nejvysazovanìjími odrùdami jsou od roku 1998 odrùdy Golden Delicious, Jonagold, Gala, Rubinola a ampion. K 31. 12. 2001 byly zásoby jablek ve skladech pìstitelù ve výi 32,9 tis. t. Toto mnoství pøedstavuje 53,8 % naskladnìní pøedchozího roku. Nií skladovací zásoby jablek byly ovlivnìny jednak celkovì nií úrodou v roce 2001, pøedevím u drobných pìstitelù a samozásobitelù, jednak zvýenými nákupy jablek ihned po sklizni. V odrùdové skladbì naskladnìných jablek byla nejvíce zastoupena odrùda Idared (54,5 %) a Golden Delicious (21,5 %). Podíl ostatních odrùd nebyl vyí ne 5,0 %. Nejvíce jablek bylo ke konci roku 2001 uloeno v moderních skladech s ULO atmosférou, tj. ve skladech s velmi nízkým obsahem kyslíku v rozmezí 1,5 2,0 % (13,0 tis. t 39,5 % skladovacích zásob jablek). V chlazených skladech èinily zásoby jablek 11,8 tis. t (35,9 %), ve skladech s øízenou atmosférou 4,8 tis. t (14,6 %) a ve skladech vìtraných 3,3 tis. t (10,0 %). Pro marketingový rok 2001/02 je odhadován dovoz jablek do Èeské republiky ve výi 45,0 tis. t. Za pøedchozí marketingový rok, tj. rok 2000/01, èinily dodávky jablek do Èeské republiky celkem 28,9 tis. t v celkové hodnotì 316,6 mil. Kè za prùmìrnou jednotkovou hodnotu 11,00 Kè/kg. Hlavní dodavatelskou zemí byla Itálie, která se na celkovém dovozu jablek do Èeské republiky podílela 62,6 % (18,1 tis. t za 10,70 Kè/kg), následovalo Nizozemsko (13,8 % 4,0 tis. t za 11,70 Kè/kg) a Belgie (11,8 % 3,4 tis. t za 12,70 Kè/kg). Vývoz jablek z Èeské republiky tvoøila pøevánì jablka na zpracování. Pro marketingový rok 2001/02 je odhadován export jablek na pouhých 38,0 tis. t, zatímco v pøedchozím vysoce pøebytkovém roce bylo vyvezeno 131,2 tis. t jablek. Výraznì pøevaovala jablka na prùmyslové zpracování (94,9 %). Dodávala se do Rakouska (94,6 tis. t za 2,10 Kè/kg), Nìmecka (22,5 tis. t za 2,30 Kè/kg) a panìlska (7,4 tis. t za 3,20 Kè/kg). Výhradním odbìratelem konzumních jablek bylo Slovensko (6,5 tis. t za 8,10 Kè/kg). Prùmìrná cena zemìdìlských výrobcù konzumních jablek v roce 2001 proti roku pøedchozímu klesla o 1,15 % na 8246 Kè/t. CZV jablek prùmyslových v dùsledku jejich nízké skliznì vzrostla o 34,4 % na 2087 Kè/t. Zcela opaèná byla situace u spotøebitelských cen. Spotøebitelské ceny jablek stouply proti pøedchozímu roku o 15,5 % na 24,00 Kè/kg a byly nejvyí za posledních pìt let. K výraznému zvýení spotøebitelské ceny dolo i pøes to, e CZV tuzemských jablek se sníily a e levné dovozy jablek z Polska za pøiblinì 6,0 Kè/kg výraznì obohatily ve 4. ètvrtletí 2001 èeský trh. Nejnií spotøebitelské ceny jablek v roce 2001 byly zaznamenány v 1. ètvrtletí. Od dubna cena rychle rostla a maxima dosáhla v letních mìsících (srpen 34,00 Kè/kg). Od záøí a do konce roku se mírnì sniovala. V roce 2001 dosáhl rozdíl mezi prùmìrnou roèní spotøebitelskou cenou a prùmìrnou roèní CZV 15,70 Kè/kg a podíl prùmìrné roèní CZV na prùmìrné roèní SC èinil 34,4 %. Ve zpùsobu odbytu ovoce nedolo v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 k ádným zásadním zmìnám. V Èeské republice stále pùsobí tøi obchodní odbytové organizace. Jejich prostøednictvím se v roce 2001 prodalo 40 % trní produkce ovoce. Poèátkem roku 2002 se pøedpokládá ustanovení obchodní odbytové organizace pro kolkaøské výpìstky.

3.1.8 Zelenina Podle pøedbìných odhadù FAO èinila v roce 2001 svìtová produkce zeleniny 698,1 mil. t. V porovnání se skuteèností roku 2000, kdy bylo vyprodukováno 691,9 mil. t, je odhad produkce zeleniny pro rok 2001 vyí o 1 %. Výroba zeleniny v zemích EU se za rok 2001 pøedpokládá ve výi 53,5 mil. t, co je proti skuteènosti pøedchozího roku, ve kterém bylo sklizeno 55,1 mil. t zeleniny, ménì o 2,9 %. Na svìtové produkci zeleniny se v roce 2001 zemì EU podílely 7,7 %. 48


Graf TA3.1/13 - Mìsíèní vývoj CZV jablek èesaných 13 500 12 500

Kè/t

11 500 10 500 9 500 8 500 7 500 6 500 5 500 VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

mìsíc 1999/00

2000/01

2001/02

Pramen: ÈSÚ Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

Graf TA3.1/14 - Porovnání CZV, SC a dovozových cen u konzumních jablek v roce 2001 35,00

Kè/kg

30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 I.

III.

V.

VII.

IX.

XI.

prùmìr

mìsíc CZV

SC

Dovoz


Produkce zeleniny v Èeské republice v roce 2001 èinila ve vztahu k odhadované produkci zeleniny v zemích EU 0,8 %. Z nejvíce pìstovaných druhù zeleniny v Èeské republice byl podíl tuzemské výroby k pøedpokládané sklizni v zemích EU u cibule 2,1 % a u mrkve 1,5 %, pøi výraznì niím hektarovém výnosu (ménì ne polovièním). Produkce hlávkového zelí èinila k odhadované výrobì v zemích EU 3,5 %, pøièem prùmìrný hektarový výnos byl ve srovnání s výnosem v EU vyí témìø o tøetinu. Pìstování a kvalitu zeleniny v roce 2001 nepøíznivì ovlivnilo jarní i podzimní chladné a detivé poèasí. Èást ploch koøenové zeleniny se nepodaøilo vùbec sklidit. Nejhorí situace byla u koøenové petrele, která byla, silnìji ne je obvyklé, napadena bakteriálními a houbovými chorobami a 8 % porostù nebylo moné v dùsledku patného poèasí vùbec sklidit. Rovnì kvalita mrkve a karotky byla v porovnání s pøedchozími roky podstatnì horí. Ve vìtím mìøítku docházelo k praskání koøenù a nesklizeno zùstalo 3 5 % ploch mrkve. Detivé a chladné poèasí výraznì postihlo i pìstitele koálové zeleniny, pøedevím kvìtáku a zelí. Porosty byly napadány houbovými a bakteriálními chorobami. Zelí bylo nedostatek jak ke krouhání, tak i pro prodej v èerstvém stavu. U cibule lze hodnotit rok 2001 ve vztahu k roku 2000 jako výnosovì mírnì nadprùmìrný. Levné dovozy polské cibule pøinutily øadu pìstitelù k zefektivnìní pìstování cibule. Nepøíznivé klimatické podmínky mìly dopad na omezení plochy polních rajèat a negativnì ovlivnily produkci a kvalitu papriky. U luskové zeleniny vzrostla plocha pro pìstování hrachových luskù, nebo zájem spotøebitelù o tento druh zeleniny se zvyuje. Produkce zeleného hráku byla v roce 2001 proti pøedchozímu roku vyí pøiblinì o 40 %. Celková sklizòová plocha zeleniny v roce 2001 èinila 26,0 tis. ha. V porovnání s rokem 2000 dolo ke sníení pìstebních ploch zeleniny o 5,9 tis. ha, tj. o 18,6 %. Ve skuteènosti nebyl tento úbytek tak výrazný. Vykazovaná nií sklizòová plocha je dùsledkem 49

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 zpøesnìní údajù po celoploném sèítání v rámci Agrocenzu 2000, take vykazované údaje o sklizòové ploe zeleniny v pøedchozích letech byly zøejmì nadsazené. I pøes toto zjitìní se vak plocha pro pìstování zeleniny trvale sniuje. Hlavními dùvody tohoto poklesu je pøedevím ukonèení výroby zeleniny u øady podnikù, omezení produkce u drobných a malých pìstitelù a sníení ploch zeleniny na prùmyslové zpracování vzhledem k problémùm zpracovatelského prùmyslu. Z hlavních druhù pìstované zeleniny dolo v roce 2001 k nejvìtímu úbytku sklizòové plochy u petrele (-33,9 %), celeru (-28,4 %), hlávkové kapusty (-27,6 %), okurek salátových (-27,2 %), èesneku (-26,8 %), brukve (-25,2 %) a hlávkového zelí (-23,3 %). Produkce zeleniny v roce 2001 v Èeské republice èinila 421,2 tis. t a byla v porovnání s rokem 2000 nií o 12,6 %. Z pìstovaných druhù zeleniny se na této produkci nejvíce podílelo hlávkové zelí (24,7 % pøi prùmìrném výnosu 36,18 t/ha), cibule (20,0 % výnos 17,53 t/ha), mrkev a karotka (12,5 % výnos 20,71 t/ha). Proti minulému roku vzrostly hektarové výnosy témìø u vech sledovaných druhù zeleniny. Je to vak spíe dùsledkem sníení pìstebních ploch zeleniny po celoploném sèítání ne zvýení intenzity výroby.

TA3.1/12 Bilance výroby a spotøeby èerstvé zeleniny1) Ukazatel Sklizňová plocha Hektarový výnos Domácí výroba Dovoz Celková nabídka 2) Čerstvá spotřeba + samozásobení 3) Nákup ke zpracování Vývoz Celková poptávka včetně ztrát

MJ tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t

2000 32,0 15,1 482,0 292,2 774,2 698,3 69,0 6,9 774,2

2001 26,0 16,2 421,2 314,6 735,8 653,8 75,5 6,5 735,8

Meziroční index 81,25 107,28 87,39 107,67 95,04 93,63 109,42 94,20 95,04

1) Marketingový rok u zeleniny je totoný s kalendáøním rokem 2) Vèetnì ztrát 3) Odhad Zelináøské unie Èech a Moravy Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; GØC Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

Zelenina pro trní úèely byla v roce 2001 pìstována na ploe 13,5 tis. ha, tj. 51,9 % celkové sklizòové plochy zeleniny. Trní produkce zeleniny dosáhla 331,3 tis. t, tj. 78,7 % celkové výroby zeleniny v Èeské republice. I kdy druhová skladba pìstované zeleniny je u nás odliná od sortimentu pìstovaného v zemích EU (vìtí podíl koálové a koøenové zeleniny, podstatnì nií zastoupení listové a stonkové zeleniny), zaostává Èeská republika v intenzitì výroby, i pøes její prùbìné mírné zvyování, za zemìmi EU pøiblinì o 40 %. Dovoz èerstvé zeleniny v roce 2001 dosáhl objemu 314,6 tis. t (74,7 % tuzemské produkce zeleniny) v celkové hodnotì 4123,0 mil. Kè. V porovnání s rokem 2000 se mnoství dovezené zeleniny zvýilo o 22,4 tis. t, tj. o 7,7 %. Ve finanèním vyjádøení se zvýil dovoz o 469,8 mil. Kè, tj. o 12,9 %. Nejvìtí dovozní objemy pøedstavovaly v roce 2001 rajèata (20,8 % celkového dovozu zeleniny 65,3 tis. t, prùmìrná jednotková hodnota 15,70 Kè/kg, hlavní dodavatel panìlsko 60,5 %), dále melouny (18,7 % 58,9 tis. t, prùmìrná jednotková hodnota 6,10 Kè/kg, dováené pøedevím z Maïarska 49,1 %), salátové okurky (13,6 % 42,8 tis. t, prùmìrná jednotková hodnota 14,50 Kè/kg, nakupované hlavnì ve panìlsku 38,3 % a na Slovensku 29,9 %) a paprika (12,2 % 38,3 tis. t, prùmìrná jednotková hodnota 24,20 Kè/kg, jejím nejvìtím dodavatelem bylo panìlsko 38,4 %). Dodávky tìchto druhù plodové zeleniny celoroènì pøíznivì ovlivòují sortimentní nabídku zeleniny pro èeské spotøebitele. Mezi ty druhy zeleniny, které lze v naich klimatických podmínkách úspìnì vypìstovat a pøesto se stále ve velké míøe do Èeské republiky dováí, patøí cibule (8,2 % celkového dovozu zeleniny 25,9 tis. t za 4,40 Kè/kg, která se nakupovala pøedevím v Polsku 48,6 % za 2,90 Kè/kg), mrkev (5,8 % 18,3 tis. t za 8,30 Kè/kg, která byla dováena pøedevím z Nizozemska 32,8 % za 7,30 Kè/kg) a hlávkové zelí (3,4 % 10,8 tis. t za 5,70 Kè/kg, jeho nejvìtím dodavatelem bylo Polsko 49,1 % za 3,10 Kè/kg). Vývoz zeleniny z Èeské republiky, tradiènì málo významný, se v roce 2001 v porovnání s pøedchozím rokem jetì sníil. Vyvezeno bylo 6,5 tis. t zeleniny v hodnotì 96,4 mil. Kè. Realizovaný vývoz se na dovozu podílel v mnostevním vyjádøení pouze 2,1 % a ve finanèním vyjádøení 2,3 %. Nejvíce se v roce 2001 vyváela z Èeské republiky mrkev a karotka (29,2 % 1,9 tis. t za 2,70 Kè/kg, jejím nejvýznamnìjím odbìratelem bylo Rakousko 73,7 % za 2,10 Kè/kg), rajèata (13,8 % 0,9 tis. t za 25,80 Kè/kg, vyváená pøedevím na Slovensko 60,4 % za 22,20 Kè/kg, a do Polska 35,2 % za 32,90 Kè/kg) a hrách tradiènì exportovaný druh zeleniny (12,3 % 0,8 tis. t za 7,20 Kè/kg s nejvìtími odbìrateli Slovenskem 39,1 % za 8,00 Kè/kg, Polskem 32,4 % za 6,50 Kè/kg a SRN 22,7 % za 6,20 Kè/kg). V pøípadì vývozu rajèat se jednalo témìø výhradnì o reexporty. Stále rostoucí dovoz a sníený vývoz zeleniny se nepøíznivì promítá do nárùstu pasivní bilance zahranièního obchodu ÈR s èerstvou zeleninou. Záporné saldo dosáhlo v roce 2001 v hodnotovém vyjádøení 4026,6 mil. Kè (meziroèní nárùst o 13,4 %). Rovnì bilance zahranièního obchodu se zpracovanou zeleninou a zeleninovými výrobky v roce 2001 byla záporná. Do Èeské republiky bylo v roce 2001 dodáno 61,6 tis. t zpracované zeleniny a zeleninových výrobkù (bez zeleninových áv a jejich smìsí se ávami ovocnými) v celkové hodnotì 1 277,5 mil. Kè. Vyvezeno jich bylo 20,3 tis. t v celkové hodnotì 517,7 mil. Kè. Pøi pøepoètu na zeleninu èerstvou dosáhla záporná bilance zpracované zeleniny a zeleninových výrobkù 516,4 mil. Kè. Záporná bilance zahranièního obchodu s èerstvou zeleninou, se zeleninou zpracovanou a se zeleninovými výrobky (bez zeleninových áv a jejich smìsí se ávami ovocnými) v hodnotì zeleniny èerstvé dosáhla za rok 2001 celkové èástky 4 543,0 mil. Kè. Toto záporné saldo jetì zvyují zeleninové ávy a jejich smìsi se ávami ovocnými v hodnotì 35,3 mil. Kè. Ceny zemìdìlských výrobcù zeleniny v roce 2001 proti roku 2000 se zvýily, index 2001/00 dosáhl hodnoty 117,1. Zvýení CZV41 bylo zaznamenáno u vìtiny sledovaných druhù zeleniny. Porovnáním prùmìrné CZV roku 2001 s rokem 2000 byl nejvìtí rùst ceny zaznamenán u hlávkového salátu (42,5 %), póru (36,8 %) a kvìtáku (32,8 %). 41

Pramen: ÈSÚ Indexy cen zemìdìlských výrobcù za prosinec 2000 a 2001, Ceny kód 7005-00

50

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Z nejvíce pìstovaných druhù zeleniny v Èeské republice se v roce 2001 meziroènì sníila CZV u cibule suché o 5,36 % na 5 023 Kè/t a zvýila u karotky a mrkve bez natì o 20,6 % na 5720 Kè/t a u hlávkového zelí bílého o 10,8 % na 3986 Kè/t. Podle etøení ÈSÚ se spotøebitelské ceny zeleniny zvýily jen nepatrnì, jejich index èinil 101,4. Prùmìrná SC u cibule suché se zvýila o 11,8 % na 11,90 Kè/kg, u karotky a mrkve o 40,5 % na 18,00 Kè/kg a u hlávkového zelí bílého o 17,8 % na 10,20 Kè/kg.

Kè/t

Graf TA3.1/15 - Mìsíèní vývoj CZV zelí hlávkového bílého 8 000 7 500 7 000 6 500 6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 I.

III.

V.

VII.

IX.

XI.

prùmìr

Mìsíc

2000

2001


Graf TA3.1/16 - Mìsíèní vývoj CZV cibule suché 1) 7 500 7 000

Kè/t

6 500 6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 3 500 I.

III.

V.

VII.

IX.

XI.

prùmìr

Mìsíc 2000

2001

1) Údaj za VI./2000 se nevyskytuje. Pramen: ÈSÚ Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

Spotøeba zeleniny v hodnotì èerstvé v roce 2000 klesla na 82,9 kg/obyv./rok. Nejvyí zájem konzumentù byl v Èeské republice o zelí (14,5 kg/obyv./rok), cibuli (10,6 kg/obyv./rok), rajèata (8,9 kg/obyv./rok) a mrkev (7,4 kg/obyv./rok). Celkovì lze hodnotit rok 2001 z hlediska pìstování zeleniny jako podprùmìrný. Dolo ke sníení ploch zeleniny, a to bez ohledu na úpravy po celoploném sèítání, sníila se produkce, ubylo pìstitelù zeleniny (pøedevím drobných a malých) a ani jakost zeleniny nebyla nejlepí (sucho na jaøe, detivé poèasí na podzim). Pøipoèteme-li velké ztráty u nejakostní zeleniny a tím i pomìrnì nízké zásoby zeleniny na skladech, byla výsledkem pøevaha poptávky nad nabídkou, která byla øeena zvýeným dovozem. Tuto nepøíznivou situaci dále zhoruje zvyující se poèet hypermarketù v Èeské republice. Spotøebitelé postupnì upøednostòují nákup zeleniny v tìchto typech obchodù pøed nákupem v malých zelináøských obchodech. Daná situace zároveò znamená, e øada pøedevím drobných pìstitelù nenachází odbyt pro své výrobky a od pìstování zeleniny ustupuje. 51

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Obchodování s trní zeleninou si v roce 2001 provádìli sami pìstitelé. Nìkolika vìtím pìstitelùm se podaøilo napojit pøímo na obchodní øetìzce. Støední pìstitelé zeleniny, kteøí pøevaovali v produkci zeleniny, provádìli odbyt zeleniny prostøednictvím rùzných obchodních organizací na základì jejich poadavkù. Drobní pìstitelé zeleniny, jejich poèet se výraznì sniuje, uplatòovali v roce 2001 svou produkci zeleniny na trhu obtínì. V zelináøském sektoru existovala v roce 2001 pouze jedna obchodní odbytová organizace Jihomoravská zelenina. Její podíl na odbytu trní zeleniny èinil 1,7 % (5,5 tis. t).

3.1.9 Réva vinná víno Celosvìtová výmìra vinic dosahuje v souèasné dobì podle statistik FAOSTAT pøiblinì 7,2 7,6 mil. ha; Evropa se na této výmìøe podílí 60 %, Asie 20 %, Amerika 12 %, Afrika témìø 5 % a Oceánie 2 %. Zatímco v Evropì plochy vinic klesají, v zámoøí se naopak výmìry vinohradù zvyují, a to zejména v USA a Chile, dále pak v Austrálii a Èínì. V posledních letech se zaèínají na svìtovém trhu razantnì prosazovat vína z Nového Zélandu, Jihoafrické republiky, Austrálie, Chile, Uruguaye, Kalifornie a v neposlední øadì i z Argentiny. Výmìra vinic v zemích EU dosahuje témìø 3,3 mil. ha a v souèasnosti se na celkové evropské výmìøe vinic podílí témìø 78 %. Nejvýznamnìjími vinaøskými zemìmi jsou panìlsko, Itálie a Francie, které dohromady vyprodukují kolem 54 % svìtové produkce vína. Svìtová produkce hroznù je v roce 2001 odhadovaná na 62,6 mil. t, ve vinaøských zemích EU na 26,6 mil. t, co by byl v obou pøípadech meziroèní pokles o 2,1 %. V zemích EU z dùvodu nepøíznivého prùbìhu poèasí v roce 2001 lze vak oèekávat sklizeò hroznù nií a o 11 %. Podle údajù ÈSÚ se výmìra vinic v ÈR v roce 2001 zvýila o 81 ha na 11 317 ha, ze kterých bylo vyprodukováno pøi prùmìrném výnosu 6,04 t/ha celkem 68 346 t vinných hroznù, co pøedstavuje meziroèní nárùst o 2,1 %. Podíl modrých motových hroznù na celkové sklizni pøedstavoval 27 %, pøièem v èeském vinaøském regionu dosahoval tento podíl 38,6 % a v moravském 26,6 %. V roce 2001 dosahoval prùmìrný vìk vinohradù zhruba 18 let, pøièem vinice ve stáøí do 4 let vèetnì pøedstavují 15,3 %, od 5 do 20 let vèetnì 42,3 %, od 21 do 30 let èiní 28,1 % a vinice nad 30 let dosahují 14,2 % vech ploch vinic v ÈR. Z dùvodu nepøíznivých klimatických podmínek v záøí 2001 (velké mnoství deových sráek) se v nìkterých vinaøských oblastech Moravy znaènì rozíøila plíseò edá. Ve snaze pøedejít velkoplonému napadení hroznù touto hnilobou byla øada pìstitelù nucena pøedèasnì sklízet, co mìlo negativní dopad na cukernatost hroznù. V porovnání s pøedchozím rokem byla cukernatost o 3,6o NM nií a pohybovala se v prùmìru okolo 16o NM (v rozmezí 13 21o NM); v èeském vinaøském regionu dosahovaly hodnoty 14 16o NM a v moravském 13 21o NM42. V marketingovém roce 2000/01 bylo z domácí produkce motových hroznù vyrobeno zhruba 520 tis. hl vína, z toho èervené víno pøedstavovalo 140 tis. hl a bílé víno 380 tis. hl. V marketingovém roce 2001/02 z celkové výroby 545 tis. hl vína pøipadlo na èervené víno 150 tis. hl a 395 tis. hl na bílé víno. Zatímco v roce 2000/01 bylo vyrobeno velké mnoství vína s pøívlastkem43, v roce 2001/02 byl jeho podíl nebývale nízký. V posledních letech dochází ve vinohradnictví ÈR postupnì ke zmìnám v dùsledku zmìn spotøebitelské poptávky. Zøetelný je posun k odrùdám produkujícím hrozny vyí kvality, zvyuje se podíl výsadby modrých odrùd (v roce 2001 témìø 56 %). V èeském vinaøském regionu bylo vysazeno 75 % modrých motových odrùd, 15 % bílých a 10 % pøedstavovaly výsadby podnoí. V moravském regionu se modré motové odrùdy podílely v roce 2001 na nových výsadbách 55 % a bílé 45 %. Obnova vinic je od roku 1994 podporována státem v rámci dotaèní politiky a plocha mladých vinic se postupnì zvyuje. V roce 2001 bylo celkovì vysázeno 663,4 ha nových vinic (z toho 626 ha s dotací ve výi 147,9 mil. Kè). Kromì nutné obnovy stávajících vinic do stanovených vinièních tratí je ke stabilizaci výnosù, k zajitìní rentability a kvality pìstovaných hroznù nutná ve vìtinì tuzemských vinic rovnì kapková závlaha. K podpoøe jejího vybudování ve vinicích, ovocných sadech a chmelnicích byl zaveden v roce 2001 nový podpùrný program, ze kterého vinohradníci vyèerpali 163,4 tis. Kè, tj. 47,4 tis. Kè/ha. Kromì ji zmínìných dotací èerpali pìstitelé révy vinné 3,4 mil. Kè na biologickou ochranu ve vinicích, témìø 9,8 mil. Kè v rámci podpory lechtìní révy vinné a 250 tis. Kè na testování mnoitelského materiálu. Z dùvodu restrukturalizace hospodáøství ÈR v minulých letech dolo pro nedostatek finanèních prostøedkù k výraznému poklesu ploch vinic a jejich zestárnutí. Potøeba obnovy a navýení ploch vinic je v souèasnosti velmi nutná, protoe po vstupu do EU se ÈR bude muset øídit legislativou ES, kde je výsadba nových vinic (a na výjimky) zakázána èl. 2 Naøízení Rady (ES) è. 1493/1999. Proto byl MZe v roce 2001 pøipraven Program podpory urychlení výsadby vinic na území ÈR v pøedvstupním období, jeho realizaci vláda ÈR podpoøila svým usnesením è. 144/2002 ze dne 11. 2. 2002. Potenciál pro výsadbu vinic v ÈR pøedstavuje a 60 tis. ha vinièních tratí, které byly v souladu se zákonem o vinaøství a vinohradnictví identifikovány jako potenciálnì nejvhodnìjí lokality pro pìstování révy vinné a v souèasnosti je na tìchto pozemcích orná pùda. Zájemcùm (tj. domácím i zahranièním investorùm) o realizaci programu je umonìn dlouhodobý pronájem pozemku ve vlastnictví státu za úèelem výsadby vinic. Spotøební daò z vína ve výi 2,50 Kè/l byla zákonem è. 129/1999 Sb. s platností od 1. 7. 2000 zruena. Od 1. 7. 2001 se zákonem è. 141/2001 Sb. zmìnila spotøební daò z 5,10 Kè/l na 0 Kè/l u vín zaøazených pod kódem celního sazebníku 2206 (tj. zejména ovocná vína, medovina, sladová vína, matolinová vína, kvasnicová vína, smìsi ostatních výrobkù s víny) a novì se zavedla spotøební daò u vína se sazbou 0 Kè/l. Pouze u vín umivých, perlivých, dezertních a dezertních koøenìných byla spotøební daò ponechána v pùvodní výi. Spotøeba vína v ÈR má mírnì rostoucí trend a v posledních letech se pohybuje kolem 16,1 l/obyv./rok (vèetnì vín ovocných, dezertních a samozásobení). Zvyuje se pøedevím spotøeba èervených vín (55% podíl na celkové spotøebì). Vzhledem k tomu, e produkce vína v ÈR kryje potøeby domácího trhu zhruba z 50 %, je tøeba víno dováet. V marketingovém roce 2000/01 èinil celkový dovoz vína a surovin na výrobu vína do ÈR 940 tis. hl. Dovoz vína se zvýil proti pøedchozímu roku o 17 % na objem 838,5 tis. hl zejména z dùvodu témìø 40% nárùstu dovozu vína v obalech nad 2 litry. Naproti tomu poklesl dovoz jak vín v obalech do 2 litrù (o 6,7 %), tak i umivých vín (o 40,2 %). Dovoz vína v obalech nad 2 litry v uvedeném období dosáhl 520 tis. hl, pøièem nejvìtí mnoství pocházelo z Itálie (250,6 tis. hl, tj. nárùst témìø o 24 %). Dalími 42

NM norm. motomìr

43

Víno s pøívlastkem je dovoleno vyrábìt pouze z hroznù sklizených ve vinièních tratích, jejich odrùda, pùvod, cukernatost (min. 19o NM) a hmotnost byla ovìøena podle zvlátního zákona (§ 3, odst. 1, písm. f zákona è. 63/1986 Sb., ve znìní pozdìjích pøedpisù)

52

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 významnými dovozci sudového vína bylo Rakousko s 82,1 tis. hl, Slovensko s 48,5 tis. hl, Maïarsko s 44,3 tis. hl a Makedonie s 29,7 tis. hl. Dovoz èerveného vína za uvedený marketingový rok dosahoval podílu 56,7 %. Zatímco sudové víno bylo dovezeno do ÈR celkem z 18 zemí, dovoz vín v obalech do 2 litrù byl uskuteènìn ze 44 zemí svìta a dosáhl objemu 310,0 tis. hl. Mezi nejvìtí dovozce patøilo panìlsko (138,4 tis. hl) a Maïarsko (106,9 tis. hl), dále Slovensko (27,0 tis. hl) a Francie (14,3 tis. hl). Podíl èerveného vína èinil 54,2 %. Dovoz umivého vína v uvedeném období èinil témìø 8 tis. hl, pøièem dovoz z Nìmecka dosáhl podílu 49 %, ze Slovenska 29 % a z Francie 12,5 %. Vývoz vína a surovin na výrobu vína z ÈR dosahuje niích objemù (55 tis. hl). Vývoz vína v marketingovém roce 2000/01 v porovnání s pøedchozím rokem poklesl o 23,9 % na objem 20,5 tis. hl. Víno v obalech do 2 litrù bylo vyvezeno v meních objemech celkem do 57 zemí. Mezi nejvýznamnìjí destinace naeho vývozu patøilo Slovensko (7,5 tis. hl) a Maïarsko (2,0 tis. hl), dále Vietnam, Polsko, panìlsko. Na celkovém mnoství vyvezeného lahvového vína se èervené víno podílelo 50 %. Víno v obalech nad 2 litry smìøovalo v uvedeném roce celkem do esti zemí, pøièem nejvìtí objem byl vyvezen na Slovensko (2,4 tis. hl) a do Finska (1,9 tis. hl). Podíl èerveného vína èinil pouhých 1,4 %. Dovoz hroznové ávy má stále klesající trend. V marketingovém roce 2000/01 dolo k výraznému poklesu na 2,1 tis. t z témìø 20 tis. t za období 1999/00. Nejvìtími dodavateli byla Itálie (1,6 tis. t) a Maïarsko (0,4 tis. t). Vývoz hroznové ávy z ÈR je v posledních letech nulový. Naproti tomu dovoz motových hroznù vzrostl o více ne 62 % na objem 5,5 tis. t, z toho témìø 99 % pøedstavoval dovoz ze Slovenska. Vývoz motových hroznù je témìø zanedbatelný (7 t). Prùmìrné ceny zemìdìlských výrobcù motových hroznù v roce 2001 poklesly v porovnání s pøedchozím rokem z 12,99 Kè/kg na 10,30 Kè/kg. Ceny prùmyslových výrobcù jak bílých, tak i èervených vín zaznamenaly meziroèní nárùst v prùmìru o 1 7 %. Ceny jakostních bílých vín se pohybovaly v rozmezí 40,60 45,80 Kè/l, ceny jakostních èervených vín 45,40 52,30 Kè/l. Ceny stolních èervených vín zaznamenaly v porovnání s minulým rokem vìtí nárùst ne ceny stolních bílých vín, a to v prùmìru o 7 9 % a dosahovaly 32,30 35,70 Kè/l, zatímco ceny stolních bílých vín 29,60 32,80 Kè/l. Cenový vývoj vín pøiblinì kopíruje bìnou cenovou inflaci v ÈR.

TA3.1/13 Bilance výroby a spotøeby vína1) Ukazatel Plocha plodných vinic Hektarový výnos Počáteční zásoba Domácí výroba 2) Dovoz suroviny a vína Celková nabídka 2) Spotřeba 2) Vývoz suroviny a vína 2) Konečná zásoba

MJ tis. ha t/ha tis. hl tis. hl tis. hl tis. hl tis. hl tis. hl tis. hl

2000/01 11,2 5,96 438 520 940 1 898 1 350 53 495

2001/02 11,3 6,04 495 545 950 1 990 1 400 55 535

Meziroční index 100,9 101,3 113,0 104,8 101,1 104,8 103,7 103,8 108,1

1) Vinaøský marketingový rok je od 1. 8. do 31. 7 2) Pro marketingový rok 2001/02 odhad MZe a ÈMVVU Pramen: ÈSÚ Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; GØC, ÈMVVU Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

3.2 ivoèiná výroba 3.2.1 Skot mléko, maso Mléko Hlavní rysy vývoje svìtového trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky v roce 2001 lze ve srovnání s minulým rokem charakterizovat zpomalením dynamiky rùstu cen mlékárenských výrobkù a rùstu produkce mléka. Produkce kravského mléka se zvýila pouze o 3 mil. t v dùsledku stagnace nebo jen mírného poklesu produkce v Západní a Východní Evropì. Ke sníení produkce mléka dolo i v USA, kde se produkce v minulých letech pomìrnì rychle zvyovala. V kvótovém roce 2000/0144 nebyla poprvé od vzniku EU mléèná kvóta plnì vyèerpána. Na zaèátku kvótového roku 2001/2002 dodávky mléka do mlékáren klesaly v dùsledku výskytu slintavky a kulhavky. Následnì dolo k pomìrnì rychlému rùstu produkce, zejména v Nìmecku, Francii, Irsku a Itálii. V uvedených zemích se mírnì zvýily stavy dojných krav. Produkce mléka v kalendáøním roce 2001 byla pouze mírnì nad úrovní roku 2000, pøi rozdílném vývoji v jednotlivých èlenských státech. K výraznému zvýení produkce dolo zejména v Itálii i z dùvodu pøiznání dodateèných mléèných kvót. Pøíznivý vývoj poptávky a dobré odbytové podmínky na mezinárodním trhu umonily zvýení cen zemìdìlských výrobcù mléka v prùmìru o 6 % ve srovnání s rokem 2000. Podle odhadu dosáhne prùmìrná cena mléka v EU 10,94 Kè/kg (32,1 EUR/100 kg) pøi 3,7% obsahu tuku a 3,4% obsahu bílkovin. V ÈR byl v roce 2001 trh s mlékem a mlékárenskými výrobky ovlivòován realizací nových opatøení v souladu s koncepcí rezortní politiky. Od 1. 4. 2001 byl na základì naøízení vlády è. 445/2000 Sb. zaveden systém mléèných kvót. Ceny zemìdìlských výrobcù byly podporovány stanovenou minimální cenou mléka (7,60 Kè/l) a pokraèováním subvencování vývozu másla, SOM a dalích mlékárenských výrobkù na základì naøízení vlády è. 486/2000 Sb. (kap. B3.1.1). Podpora chovu dojných krav a kompenzaèní platby byly zamìøeny na zlepení ekonomiky výroby mléka. Vyí úroveò cen mlékárenských výrobkù na zahranièních trzích vedla k subvencování vyích objemù výroby. V roce 2001 pokraèovala podpora spotøeby mléka (kolní mléko) s cílem sníit deficit vápníku u dìtské populace a zlepit stravovací návyky. Tyto podpory se v roce 2001 øídily naøízením vlády è. 91/2001 Sb. 44

Kvótový rok u mléka zaèíná 1. 4. bìného roku a konèí 31. 3. následujícího roku

53

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V roce 2001 pùsobilo v ÈR celkem 14 odbytových organizací, které soustøeïovaly témìø 51 % trhu se syrovým kravským mlékem. Nejvìtí objem obchodovalo odbytové drustvo MLECOOP, a to více ne 30 % z celkového nákupu mléka v ÈR. Odbytové organizace nadále zkvalitòovaly svoji èinnost poskytováním marketingových informací a poradenských slueb. V roce 2001 se zlepila kvalita a úroveò zpracování a balení mlékárenských výrobkù, které jsou v pøeváné míøe konkurenceschopné s dováenými mlékárenskými výrobky. Dosud v malé míøe byla vyuívána reklama, vèetnì informace spotøebitelù pøi zavádìní nových výrobkù na trh. V roce 2001 pokraèovala diferenciace stáda dojných krav na výraznì mléèný typ reprezentovaný holtýnským plemenem a kombinovaný maso-mléèný typ. Po technické stránce pokraèovala modernizace a výstavba nových stájí s cílem zajistit pøíznivé podmínky chovu (animal welfare) a sníení spotøeby ivé práce. V roce 2001 pokraèoval trend poklesu prùmìrného stavu dojných krav. Zvýená brakace krav zejména v chovech s vysokými náklady a nízkou uitkovostí pøispìla spolu s vyuitím genetického pokroku a zlepením technologie chovu ke zvýení prùmìrné roèní uitkovosti na krávu o více ne 6 % ve srovnání s pøedchozím rokem. Zvýení trnosti z 92,8 % v roce 2000 na 93,7 % v roce 2001 vedlo k nárùstu nákupu mléka pøi mírnì nií celkové produkci.

TA3.2/01 Bilance výroby a spotøeby mléka a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Průměrný stav dojených krav Průměrná roční užitkovost Počáteční zásoba Výroba Nákup mléka Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Náklady na produkci CZV mléko celkem 2) Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT 6) CZV EU Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000

2001

Meziroční index

tis. ks l/ks mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l mil. l

515,40 5 255,00 31,60 2 708,10 2 514,30 188,30 2 734,20 2 022,10 668,50 2 690,60 43,60

483,40 5 589,00 43,60 2 701,80 2 532,20 202,90 2 778,70 2 031,70 701,60 2 733,30 45,40

93,79 106,36 137,97 99,77 100,71 107,75 101,63 100,47 104,95 101,59 104,13

Kč/l Kč/l Kč/l % koef. % Kč/l Kč/l

7,91 7,45 0,22 22,00 16,00 96,97 10,39 .

8,20 7,80 0,10 19,00 14,00 96,34 10,61 .

103,67 104,70 45,45 86,36 87,50 99,36 102,08 .

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN, rok 2001 odhad 2) Rok 2000 dotaèní tituly 1.G. a 1.N., rok 2001 dotaèní titul 1.G. a záloha na kompenzaèní platbu SZIF 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace / náklady] * 100 6) CZV SRN, rok 2001 odhad Pramen: ÈSÚ Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí; GØC; výpoèty VÚZE a MZe Zpracoval: M. Abrahamová, J. Ouøedník (VÚZE), M. Hrubá (MZe)

Domácí spotøeba mléka a mléèných výrobkù v pøepoètu na syrové kravské mléko se v roce 2001 proti roku 2000 zvýila pouze o 9,6 mil. l, tj. o 0,47 %. Zvýila se pøedevím spotøeba výrobkù s vyí pøidanou hodnotou (sýry a jogurty). K poklesu spotøeby dolo zejména u tekutých mlék. Vývoz mléka a mléèných výrobkù se v pøepoètu na mléko zvýil ve srovnání s rokem 2000 o 33,1 mil. l, tj. o 4,95 %. Z celkového objemu vývozu 701,6 mil. l byl vývoz 658 mil. l (93,8 %) podpoøen subvencí. V prùbìhu prvních osmi mìsícù roku 2001 se ceny zemìdìlských výrobcù mléka pohybovaly mírnì nad úrovní vyhláené minimální ceny 7,60 Kè/l mléka tø. I a Q pøi obsahu tuku 3,6 %. Od záøí do konce roku 2001 docházelo k rovnomìrnému zvyování cen. Pøíèinou bylo sniování nabídky mléka k dalímu zpracování pøi pomìrnì vyrovnané poptávce po mléèné surovinì. Náklady na produkci mléka se v roce 2001 zvýily ve srovnání s rokem 2000 o 3,67 % na 8,20 Kè/l mléka. Ke zvýení dolo zejména u cen krmiv, pracovních nákladù a nákladù na energii a sluby. Pøíznivý vliv na sníení tempa rùstu jednotkových nákladù mìla vyí uitkovost ve srovnání s rokem 2000 o 334 l na krávu za rok. Podmínky na trhu podle ukazatele TT (tab. TA3.2/01) se meziroènì pro producenty mléka prakticky nezmìnily. Pøíznivý vliv mìla zvýená cena zemìdìlských výrobcù mléka (zvýení o 4,7 %), která kompenzovala rùst nákladù. Pøímé podpory v roce 2001 se sníily na úroveò 45,5 % roku 2000 a odhad produkèních podpor OPP ve stejném období poklesl z 22 % na 19 %. V roce 2001 i pøi sniující se míøe ochrany domácích výrobcù vùèi zahranièním výrobcùm (pokles ukazatele koeficientu nominální ochrany KNO z hodnoty 16 v roce 2000 na hodnotu 14 v roce 2001) a pøi sníení pøímých podpor se postavení domácích producentù mléka na trhu výraznìji nezhorilo.

54


Graf TA3.2/01 - Mìsíèní vývoj CZV mléka celkem 8,20

Kè/l

8,00 7,80 7,60 7,40 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Mìsíc 2000

2001

Pramen: SFTR (MZe) 6 12, Mléko (MZe) 6 12 Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE)

Skot hovìzí maso Produkce hovìzího masa ve svìtì v roce 2001 poklesla proti pøedchozímu roku podle odhadu USDA o 3,1 % a dosáhla 49,2 mil. t. Souèasnì se sníil také svìtový import a export této komodity. Nejvìtí svìtový producent hovìzího masa USA sníil meziroènì produkci o 2,6 % na 11,9 mil. t. Na svìtových trzích se zaèala mimoøádnì dynamicky prosazovat Brazílie, její export meziroènì vzrostl a o 52 %. Podle odhadu OECD poklesla v USA cena jateèného skotu v roce 2001 meziroènì o 1,6 %. Pro producenty hovìzího masa v Evropské unii byl rok 2001 velmi obtíný. Výskyt BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) a SLAK (slintavka a kulhavka) v nìkterých èlenských státech zpùsobil poèátkem roku sníení stavù skotu, prudký pokles poptávky po hovìzím mase (a o 25 %) a pokles cen zemìdìlských výrobcù. Ve druhém ètvrtletí roku 2001 docházelo postupnì k oivení poptávky a následnì k mírnému vzestupu cen za jateèný skot. Produkce hovìzího masa v EU se v porovnání s pøedchozím rokem zvýila o 5,6 %, import o 8,5 % a export o 17,5 %. Spotøeba hovìzího masa podle odhadu USDA poklesla o 10 %. Cena jateèného skotu v EU se sníila v roce 2001 podle odhadu OFIVAL45 proti pøedchozímu roku o 14,3 % na 75,96 Kè/kg j. hm. (222,9 EUR/100kg). Nejvýraznìjí meziroèní pokles ceny zaznamenalo Nizozemsko (-32,5 %) a Nìmecko (-24,9 %). V ÈR byla pro rok 2001 za úèelem omezení poklesu stavù krav, omezení poklesu produkce telat a stimulace chovu skotu v ménì pøíznivých oblastech stanovena podpora chovu krav bez trní produkce mléka (KBTPM). Podpora byla vyplacena na 64,1 tis. ks odchovaných telat od tìchto krav. Dalí podpory v chovu skotu byly smìrovány na udrování a zlepování genetického potenciálu zvíøat (dotaèní titul 2.A.). V roce 2001 podpoøil SZIF na základì naøízení vlády è. 81/2001 Sb. (kap. B3.1.1) vývoz hovìzího masa. Toto opatøení mìlo za úkol sníit pøebytek hovìzího masa na domácím trhu a utlumit pokles CZV jateèného skotu. V roce 2001 stejnì jako v pøedchozím roce pùsobily na trhu s jateèných skotem odbytové organizace, jejich prostøednictvím realizovali nìkteøí producenti na smluvním základì prodej jateèných zvíøat zpracovatelskému prùmyslu. Podíl skotu realizovaného pøes tyto organizace se meziroènì zvýil, avak stále nemá výraznìjí vliv na trh. Nejvìtí obchodní odbytová organizace Agropork se v roce 2001 podílela na celkovém prodeji hovìzího masa 6,3 %. Restrukturalizace chovu skotu i nadále probíhala vyuíváním plemen s jednostrannou uitkovostí. Zmìny v technicko-biologickém zajitìní výroby nebyly v roce 2001 ve výkrmu skotu výrazné. Pokraèovaly technologické i lechtitelské programy pøedchozích let. V technologii chovu skotu se i nadále prosazuje volné ustájení. Krávy bez trní produkce mléka vèetnì telat jsou chovány bìhem celého vegetaèního období na pastvinách a krmná dávka je tvoøena pøevánì pastvou. Jateèní býci jsou témìø výhradnì vykrmováni intenzivnì a jsou pøevánì volnì ustájeni. Dle Soupisu hospodáøských zvíøat bylo k 1. 3. 2001 v ÈR evidováno 1582,3 tis. ks skotu celkem. Ve srovnání s pøedchozím rokem dolo ke zvýení stavù skotu o 0,6 %, tj. o 8,8 tis. ks. Prùmìrné stavy krav celkem poklesly dle ÈSÚ z 587,4 tis. ks v roce 2000 na 581,6 tis. ks v roce 2001, tj. o 1 %. Prùmìrné stavy krav bez trní produkce se v meziroèním srovnání zvýily ze 72 tis. ks v roce 2000 na 98,2 tis. ks v roce 2001, tj. o 36,4 %. Situace na trhu s hovìzím masem v ÈR byla znaènì ovlivnìna výskytem BSE a SLAK v Evropì. Èetí producenti jateèného skotu se v roce 2001 potýkali s problémy poklesu poptávky a cen zemìdìlských výrobcù. V polovinì roku dolo u nás ke dvìma pøípadùm výskytu onemocnìní BSE. Pøesto vak výroba hovìzího masa v roce 2001 nezaznamenala poprvé od roku 1995 v meziroèním srovnání pokles. V roce 2001 dosáhla produkce hovìzího masa 208,5 tis. t . hm., tj. ve srovnání s pøedchozím rokem zvýení o 0,2 %. Jateèní býci se na celkové produkci podíleli 53 %, jateèné krávy 35 %, jalovice 8 % a telata 3 %. Meziroènì dolo ke zvýení prùmìrné porákové hmotnosti ve vech kategoriích jateèného skotu. U jateèných býkù vzrostla z 595,1 kg . hm. v roce 2000 na 611,8 kg . hm. v roce 2001, tj. o 2,8 %.

45

Národní úøad pro maso, chov domácích zvíøat a drùbee ve Francii

55


TA3.2/02 Bilance výroby a spotøeby hovìzího masa a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Stavy skotu celkem Průměrná denní užitkovost Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Náklady na produkci CZV jateční býci celkem 2) Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT CZV EU 6) Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000

2001

Meziroční index

tis. ks kg/ks/den tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm.

1 573,53 0,88 7,00 208,00 12,60 227,60 210,50 12,10 222,60 5,00

1 582,29 0,87 5,00 208,50 0,40 213,90 169,10 35,80 204,90 9,00

100,56 99,54 71,43 100,24 3,17 93,98 80,33 295,87 92,05 180,00

Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. % koef. % Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm.

44,08 40,97 3,70 41,00 43,00 101,34 48,61 11,04

45,95 33,77 1,82 31,00 29,00 77,45 39,88 11,25

104,24 82,43 49,19 75,61 67,44 76,43 82,05 101,88

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN, rok 2001 odhad 2) Rok 2000 dotaèní titul 1.L. a naøízení vlády è. 359/2000Sb., rok 2001 dotaèní titul 1.L.; k poklesu pøímých plateb v roce 2001 dolo z dùvodù zmìny dotaèního titulu (v roce 2000 na DJ, v roce 2001 na ha pastvin) 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace)/náklady] * 100 6) Pøímé platby a dotace vstupù EU rok 2001 odhad Pramen: ÈSÚ Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, Ceny zemìdìlských výrobcù, Soupis hospodáøských zvíøat k 1. 3.; GØC; VÚZE-BIC; výpoèty VÚZE a MZe Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE,), J. Holá (MZe)

Domácí spotøeba ve srovnání s rokem 2000 výraznì poklesla o 19,7 % na 169,1 tis. t . hm. Také spotøeba hovìzího masa se v roce 2001 sníila a dle odhadu se pohybovala na úrovni asi 10 kg/obyv./rok. Prudký pokles domácí spotøeby masa je nutno spatøovat jednak ve výskytu onemocnìní BSE v ÈR, ale zejména BSE a SLAK v EU. Spotøebitel ztrácel o hovìzí maso zájem a dával pøednost ostatním druhùm masa. Koncem roku zaèala poptávka a spotøeba hovìzího masa oivovat. Pøispìla k tomu i povinnost kadého porákového místa vyetøit na BSE jateèný skot starí ne 30 mìsícù a povinnost zpracovatelù a prodejcù oznaèovat pùvod vekerého hovìzího masa. Ve svìtì i v ÈR pøetrvává v souèasné dobì sestupný trend spotøeby hovìzího masa, zpracovatelé se vak snaí nabídnout spotøebiteli hovìzí maso i zpracované výrobky ve vyí kvalitì. Zpracovatelé a obchodníci se snaí vzbudit zájem spotøebitele o hovìzí maso oznaèováním masa z masných plemen a masa ze skotu chovaného na biofarmách oznaèením BIO. Dovoz hovìzího masa v roce 2001 byl v dùsledku nákazové situace v Evropì témìø zanedbatelný a dosáhl 0,4 tis. t . hm. ivý jateèný skot se na dovozu podílel 70 % a byl realizován pøevánì v telatech (1,9 tis. ks). Nejvýznamnìjími obchodními partnery bylo Slovensko a Rakousko. Vývoz hovìzího masa v roce 2001 zaznamenal meziroènì nárùst o 23,7 tis. t . hm. (tj. o 196 %). Celkem bylo exportováno v pøepoètu na ivou hmotnost 35,8 tis. t, z toho ivý skot se na vývozu podílel 33 % (77 % v roce 2000). K výraznému rùstu exportu hovìzího masa dolo vlivem subvencovaného vývozu. Bìhem roku 2001 podpoøil SZIF vývoz 29,1 tis. t (v pøepoètu na . hm.). Export ivých zvíøat byl realizován pøedevím v zástavovém skotu (25,7 tis. ks) a telatech (7,7 tis. ks). Témìø 68 % ivého skotu bylo exportováno do Nìmecka, Itálie a Øecka. Hlavními odbìrateli hovìzího masa byly Bosna a Hercegovina, Bulharsko a Slovensko. Vývoj cen jateèného skotu v ÈR byl ovlivnìn vývojem svìtových cen, ale urèující vliv mìla úroveò cen v EU. Cena zemìdìlských výrobcù vech kategorií jateèného skotu mìla od poèátku roku sestupnou tendenci vlivem poklesu poptávky po hovìzím mase jako odrazu výskytu onemocnìní v EU. K výraznìjímu oivení ceny dolo a v listopadu a následnì prosinci 2001, kdy se trh s hovìzím masem zaèal oivovat a poptávka se zaèala zvyovat. Prùmìrná CZV za jateèné býky tø. A dle ÈSÚ meziroènì poklesla ze 40,31 Kè v roce 2000 na 33,81 Kè/kg . hm., tj. o 16,1 %. Pokles cen zemìdìlských výrobcù se odrazil obdobnì také v poklesu cen prùmyslových výrobcù hovìzího masa. Náklady na produkci hovìzího masa byly v roce 2001 negativnì ovlivòovány zejména vyí cenou nakupovaných i vlastních krmiv, zvýenou cenou pracovní síly, cenou slueb a energie. Ve srovnání s rokem 2000 se odhaduje jejich zvýení o 4,2 %. Výe nákladù byla rovnì negativnì ovlivnìna mírným poklesem prùmìrného denního pøírùstku skotu ve výkrmu, který se meziroènì sníil pøiblinì o 0,7 % na odhadovaných 0,874 kg/ks/den. Výrazný pokles CZV jateèného skotu ve srovnání se zvyováním nákladù v roce 2001 mìl nepøíznivý vliv na rentabilitu výkrmu. CZV jateèných býkù celkem zjitìná podle VÚZE-BIC v roce 2001 výraznì poklesla o 17,6 % na 33,77 Kè/kg . hm. Výkrm býkù byl proto stejnì jako v pøedchozích letech nerentabilní. Vykazovaná ztráta se vak v roce 2001 v meziroèním srovnání jetì prohloubila a pøedstavovala 12,18 Kè/kg . hm. V roce 2000 tato ztráta na kg . hm. dosahovala 3,11 Kè/kg. Nìkteøí chovatelé zpenìovali v roce 2001 na základì dohody s jatky podle normy SEUROP, co se pøíznivì promítlo (zvlátì u masných plemen) do realizovaných cen za jateèný skot a do rentability výkrmu.

56


Kè/kg . hm.

Graf TA3.2/02 - Mìsíèní vývoj CZV jateèných býkù tø. A 44,00 43,00 42,00 41,00 40,00 39,00 38,00 37,00 36,00 35,00 34,00 33,00 32,00 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Mìsíc

2000

2001

Pramen: ÈSÚ Index cen zemìdìlských výrobcù Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE)

V roce 2001 se výraznì zhorilo postavení výrobcù jateèného skotu. Ukazatel TT (tab. TA3.2/02) se sníil ze 101,34 % v roce 2000 na 77,45 % v roce 2001. Za hlavní pøíèinu tohoto zhorení lze povaovat prudký pokles cen zemìdìlských výrobcù.

3.2.2 Jateèná prasata Celosvìtovì se zvyující poptávka a spotøeba vepøového masa v roce 2001 se projevila dalím nárùstem produkce, exportu a importu. Podle odhadu USDA produkce meziroènì vzrostla o 2,9 %. Hlavním dùvodem byla stále se zvyující výroba a spotøeba vepøového masa v Èínì a Rusku a nií poptávka po hovìzím mase. Dovoz u nejvìtích svìtových importérù se zvýil o 1,6 %. Nejaktivnìjími odbìrateli bylo Japonsko a Rusko, kam smìrovalo 50 % exportovaného vepøového masa. Vývoz u nejvìtích svìtových exportérù meziroènì stoupl o 4,6 % a nejvíce se na nìm podílely EU, Kanada a USA. Dynamicky se zaèala rozvíjet produkce a export v Brazílii. Ta zvýila svùj vývoz a dvojnásobnì a smìøovala jej zejména do Ruska. Trh s vepøovým masem v EU byl charakterizován poklesem produkce, stavù prasat, mírným zvýením spotøeby a výrazným poklesem exportu (o 16,1 %) jako následek omezení vyvolaných výskytem slintavky a kulhavky. Podle odhadu USDA bylo v roce 2001 vyrobeno o 2 % vepøového masa ménì ne v pøedchozím roce, stavy prasnic meziroènì poklesly o 1 %. Dánsko sníilo export vepøového masa o 11 %, také v dùsledku narùstající konkurence na svìtových trzích a na ruském trhu, kde se zaèala prosazovat Brazílie. Hlavními odbìrateli vepøového masa z EU bylo Rusko a Japonsko. Nií produkce a vyí poptávka zpùsobily v EU rùst cen jateèných prasat zejména v 1. ètvrtletí roku 2001. Do konce roku pak cena pozvolna klesala. Ve srovnání s rokem 2000 se vak prùmìrná CZV jateèných prasat podle OFIVAL zvýila o celých 18 % na 56,91 Kè/kg j. hm. (167 EUR/100 kg). V ÈR dodávali výrobci jateèná prasata zpracovatelùm buï pøímo, nebo prostøednictvím obchodních odbytových organizací. Na trhu s vepøovým masem pùsobilo v roce 2001 celkem osm obchodních odbytových organizací. Nejvýznamnìjí z nich, Agropork, zprostøedkoval prodej 121 tis. t ivých prasat, co pøedstavovalo 24 % z trní produkce vepøového masa. V roce 2001 byla schválena vyhláka MZe è. 112/2001 Sb., o zpùsobu provádìní klasifikace jateènì opracovaných tìl jateèných prasat (norma SEUROP). Na základì této vyhláky jsou jatky povinny zatøiïovat jateèná prasata podle podílu svaloviny, èím dochází k efektivnìjímu vyuití hybridizaèního programu. V roce 2001 dle etøení VÚZE-BIC takto zatøiïovalo prasata 26 podnikù (z celkového poètu 43 podnikù) masného prùmyslu. V roce 2001 byla situace na trhu s vepøovým masem pro producenty velice pøíznivá, pøesto vak výroba vepøového masa v roce 2001 stagnovala a zùstala na stejné úrovni jako v pøedchozím roce, a to na 584 tis. t . hm. Z toho trní produkce pøedstavovala 511 tis. t . hm. a na domácí poráky pøipadlo 73 tis. t . hm. Domácí spotøeba mírnì poklesla o 1,2 % na 589,2 tis. t . hm. Prùmìrné stavy prasnic dosáhly dle ÈSÚ 296,4 tis. ks, ve srovnání s pøedchozím rokem se zvýily o 1,7 %. Stavy prasat celkem v roce 2001 dle soupisu hospodáøských zvíøat dosáhly 3469,8 tis. ks. Dovoz vepøového masa v roce 2001 (v pøepoètu na . hm.) vzrostl proti roku 2000 o 16,2 % na 22,3 tis. t. Hlavním dovozním artiklem bylo vepøové maso. Jeho nejvýznamnìjími dodavateli byly Nìmecko a Dánsko. ivých prasat bylo dovezeno pouze 284 ks, z toho 203 ks plemenných zvíøat, která pocházela z Belgie. V rámci bezcelního a nesubvencovaného dovozu a vývozu mezi ÈR a EU bylo v roce 2001 do ÈR dovezeno 10 750 t vepøového masa. Objem kvóty byl ze strany EU pro 1. pololetí vyèerpán k 26. 4. 2001 a pro 2. pololetí dokonce ji 11. 7. 2001. Vývoz ivých prasat a vepøového masa v roce 2001 zaznamenal ve srovnání s rokem 2000 výrazné zvýení (o 76,3 %) a dosáhl 14,1 tis. t . hm. Vepøové maso se na exportu podílelo asi 82 % a bylo dodáváno zejména na Slovensko a do Rumunska. ivá prasata, pøevánì jateèná, byla vyvezena z 95 % na Slovensko.

57


TA3.2/03 Bilance výroby a spotøeby vepøového masa a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Stavy prasat celkem Průměrná denní užitkovost Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 1) Náklady na produkci CZV jatečná prasata celkem 2) Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT CZV EU Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000

2001

Meziroční index

tis. ks kg/ks/den tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm.

3 687,97 0,65 13,00 583,90 19,20 616,10 596,10 8,00 604,10 12,00

3 469,80 0,67 12,00 584,00 22,30 618,30 589,20 14,10 603,30 15,00

94,08 103,08 92,31 100,02 116,15 100,36 98,84 176,25 99,87 125,00


30,07 34,75 . 17,00 4,00 115,56 40,97 .

33,08 42,84 . 7,00 -1,00 129,50 46,27 .

110,01 123,28 . 41,18 x 112,06 112,93 .

1) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN, rok 2001 odhad 2) Bez pøímých plateb 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100 Pramen: ÈSÚ Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, Ceny zemìdìlských výrobcù, Soupis hospodáøských zvíøat k 1. 3.; GØC; výpoèty VÚZE a MZe Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE), M. Pavlù (MZe)

Pokles poptávky po hovìzím mase a nárùst ceny vepøového masa v EU se odrazil v nárùstu cen zemìdìlských výrobcù jateèných prasat. Ceny se po celý rok drely na vysoké úrovni a pøesahovaly i prùmìr cen dosahovaných na reprezentativních trzích v EU. V meziroèním srovnání se cena zemìdìlských výrobcù jateèných prasat tø. I dle ÈSÚ zvýila v roce 2001 témìø o 24 % a dosáhla 44,06 Kè/kg . hm. U prasat zaøazovaných dle normy SEUROP byla cena za nejvyí jakost v prùmìru jakostních tøíd S, E, U jetì o 2 % vyí. Rùst cen jateèných prasat se také promítl do zvýení CPV vepøového výsekového masa o 11 %.

Graf TA3.2/03 - Mìsíèní vývoj CZV jateèných prasat tø. I 48,00 46,00

Kè/kg . hm.

44,00 42,00 40,00 38,00 36,00 34,00 32,00 30,00 28,00 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Mìsíc

2000

2001

Pramen: ÈSÚ Index cen zemìdìlských výrobcù Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE)

Náklady na produkci vepøového masa se odhadují na 33,08 Kè/kg . hm. Proti roku 2000, kdy byl kilogram jateèného prasete vyprodukován za 30,07 Kè/kg . hm., vzrostly o 10,1 %. Na toto zvýení mìla vliv zejména vyí cena nakupovaných i vlastních krmiv, vyí cena zastavovaného selete, rostoucí cena pracovní síly a v neposlední øadì také cena energie a slueb. Prùmìrný denní pøírùstek ve výkrmu dosáhl 0,67 kg/ks/den a byl proti roku 2000 vyí o 3 %, tj. o 0,02 kg. Zvýení cen zemìdìlských výrobcù ovlivnilo velmi pøíznivì rentabilitu výkrmu jateèných prasat. CZV jateèných prasat celkem, zjitìná podle VÚZE-BIC, se meziroènì zvýila o 23,3 % a dosáhla 42,84 Kè/kg . hm. Odhadovaný zisk na jeden kilogram vykrmovaného prasete dosáhl 9,80 Kè. Podmínky na trhu (ukazatel TT) se ve výkrmu zlepily o 12,1 %. 58


3.2.3 Drùbeí maso vejce Drùbe Situace na svìtovém trhu drùbeího masa byla v roce 2001 pøíznivá. Svìtová produkce meziroènì vzrostla o 3 % (na 68,6 mil. t), pøièem byla ze dvou tøetin zajitìna pouze ètyømi zemìmi (USA, Èína, EU, Brazílie). Rùstový trend dvou nejvìtích výrobcù (USA a Èíny) se ponìkud zpomalil. V souèasnosti je zøejmì nejdynamiètìji se rozvíjející zemí Brazílie (meziroèní rùst o 10 %). Na vzestupu produkce i spotøeby drùbeího masa se významnì podílely i rozvojové zemì, zejména expandující asijské ekonomiky, napø. Thajsko. Ve svìtovém obchodu se druhým nejvìtím exportérem drùbee za USA stala v roce 2001 Brazílie (38% rùst exportu), která pøedstihla EU. USA dále zvýily svùj výrazný podíl na významném ruském trhu. Vývoz drùbeího masa z Èíny byl v roce 2001 ovlivnìn sanitárními problémy. Obchodní cena kuøat v USA (12 City) v roce 2001 dosáhla 49,83 Kè/kg (1,31 USD/kg), cena krùt 55,92 Kè/kg (1,47 USD/kg). V EU poèátkem roku 2001 výraznì vzrostla poptávka po drùbeím mase a výrobci i zpracovatelé na ni rychle zareagovali. Ve druhé polovinì roku poptávka po hovìzím mase oivila a nabídka vepøového masa v EU vzrostla. Koncem roku proto ceny drùbee v nìkterých zemích poklesly a zvyovaly se zásoby. Prùmìrná CZV kuøat v EU se v roce 2001 pohybovala kolem 29,30 Kè/kg . hm. (0,86 EUR/kg . hm.). Svùj podíl na mezinárodním obchodì sníila EU v roce 2001 ve prospìch Brazílie. Prùmìrné obchodní ceny celých kuøat v EU se v roce 2001 o 6,3 % zvýily na 52,42 Kè/kg (153,8 EUR/100 kg). K cenovému vzestupu nad 10 % dolo ve vìtinì zemí EU s výjimkou Itálie (-7,2 %) a Velké Británie (-5,2 %). Rùst cen kuøat v EU (podle OFIVAL) související s rùstem poptávky mìl dopad na spotøebitelské ceny kuøecího masa, které se ve Francii zvýily o 5,8 % na 162,60 Kè/kg, v Nìmecku o 14,4 % na 159 Kè/kg a v Itálii o 12,3 % na 173 Kè/kg. Spotøeba drùbeího masa v EU vzrostla meziroènì z 21,8 kg/obyv./rok na 23,4 kg/obyv./rok. V ÈR byly u drùbee podpùrné programy pro rok 2001 zamìøeny na kontrolu uitkovosti, provozování testovacích stanic a lechtìní. Èeský drùbeáøský prùmysl byl zásobován pøedevím èeskými producenty. Dovoz se na celkové nabídce podílel pouze 6,2 %. Trní podíl tuzemských producentù jateèné drùbee spojených v odbytových drustvech èi sdrueních v roce 2001 proti roku 2000 vzrostl. Kromì odbytových drustev Strakonice, Jihlava, Agrokrocan a Libu zaèalo v roce 2001 obchodovat s drùbeí i odbytové drustvo Agropork. Základními dodavatelskými vztahy jsou vztahy producentù se zpracovateli podloené smlouvou (obvykle roèní), která upravuje vìcné podmínky dodávek. Nákupní ceny jsou buï stanoveny v urèitém rozpìtí a v prùbìhu roku upøesòovány, nebo na momentální trní bázi. Na urèité kratí období mohou být stanoveny pøímo. Souèástí dodavatelských vztahù mohou být i integraèní vztahy s výrobci krmných smìsí a s dodavateli jednodenní drùbee. Odbytové cesty v ÈR jsou z vìtí èásti realizovány velkoodbìrateli, tj. obchodními øetìzci nebo velkoobchodníky, kteøí zboí dále distribuují obchodním øetìzcùm a drobným odbìratelùm. Hlavní rozdíly jsou v odebraném mnoství, co ovlivòuje náklady dodavatele a tím i odbytovou cenu. Propracovanìjí jsou smlouvy s velkoodbìrateli. Podíl zboí prodávaného pøes velkoodbìratele se postupnì zvyuje. Podíl dodávek obchodním øetìzcùm dosahuje u velkých firem cca 80 %, u støedních firem se pohybuje od 45 do 65 %. Nákupem, porákou a zpracováním jateèné drùbee se zabývaly pøedevím akciové spoleènosti. Vìtinu (cca 90 %) nákupu a zpracování ovládalo deset èeských spoleèností. Jateèná kuøata a jateèné krùty jsou ustájeny pøevánì na hluboké podestýlce. V chovu krùt se v souèasné dobì v ÈR uplatòuje pouze velký uitkový typ. Støední a malý typ krùt se do ÈR sezónnì dováí ve zpracované formì. Husy a kachny jsou chovány na rybnících s vymezením pøíbøení vodní èásti výbìhù a v pøilehlých ustajovacích kapacitách. Postupnì se zvyoval podíl celoroèního výkrmu vodní drùbee v halách pøi respektování nároèných poadavkù na genetickou skladbu chovaného materiálu. Stavy drùbee vzrostly v ÈR meziroènì o 4,1 %. Zvýily se zejména stavy krùt a kuøat na výkrm (o 8,1 %, resp. 7,5 %), poèty vodní drùbee se pøíli nezmìnily. Podle nové metodiky ÈSÚ nezahrnující odhady za podlimitní jednotky (tzv. hobby aktivity obyvatelstva) dosáhly poèty drùbee 28,9 mil. ks, z toho kuøata na výkrm 15,6 mil. ks. Situace na trhu s drùbeím masem v ÈR byla v roce 2001 pro podnikatele celkem pøíznivá. Poptávka po drùbeím mase zejména s vyí úrovní zpracování rostla a zpracovatelé se snaili stabilizovat okruh svých dodavatelù. Produkce drùbeího masa vzrostla v roce 2001 v porovnání s rokem 2000 o 18,2 tis. t na 312,5 tis. t . hm., tj. o 6,2 %. Z toho je samozásobení a drobný prodej v pøepoètu na ivou hmotnost odhadován na 20 tis. t roènì. Domácí spotøeba drùbeího masa celkem se v roce 2001 v porovnání s pøedchozím rokem zvýila o 3 % na 312,8 tis. t . hm. Dovoz drùbeího masa do ÈR v roce 2001 v porovnání s rokem 2000 poklesl v pøepoètu na . hm. o 4,9 % na 21,2 tis. t, co pøedstavuje 6,8 % z domácí produkce i z domácí spotøeby. Na dovozu pøiblinì stejným podílem participovaly zemì EU s Brazílií a zemìmi CEFTA (Slovenskem a Maïarskem). Vývoz drùbeího masa se zvýil v roce 2001 v porovnání s rokem 2000 o 24,8 % na 17,1 tis. t v pøepoètu na . hm. (5,5 % z domácí produkce i z domácí spotøeby). V porovnání s rokem 2000 se zvýila obchodní výmìna se zemìmi EU (dovoz vzrostl o 25 %, vývoz o 55 %). Saldo zahranièního obchodu bylo záporné nejen v mnostevním, ale i ve finanèním vyjádøení, pøestoe prùmìrné vývozní kilogramové ceny drùbeího masa byly vyí ne ceny dovozní. V rámci tzv. dvounulové varianty byla kvóta na bezcelní dovoz drùbeího masa z EU do ÈR vyèerpána (2 tis. t k 7. 4. 2001 a 2 tis. t k 7. 9. 2001). Ze strany ÈR do konce roku kvóta naplnìna nebyla. Dùvodem byla zvýená domácí poptávka a zejména pak ztíený pøístup èeských exportérù do obchodních øetìzcù s dodávkami kuøat a balených kuøecích dílù. Ceny zemìdìlských výrobcù jateèných kuøat I. tø. jak. se v roce 2001 zvýily v meziroèním srovnání v prùmìru o 19,5 % na 25,96 Kè/kg . hm. a obdobný výrazný vzestup byl zaznamenán u cen prùmyslových výrobcù a cen spotøebitelských. CPV kuøat kuchaných I. tø. jak. vzrostly o 18 % na 51,60 Kè/kg, SC celých kuøat vzrostly o 18,5 % na 63,53 Kè/kg. Ceny zemìdìlských výrobcù krùt a kachen rostly podstatnì pomaleji (o 6,4 %, resp. 3,7 %). 59


TA3.2/04 Bilance výroby a spotøeby drùbeího masa a jeho ekonomika Ukazatel Bilance Stavy drůbeže 1) Stavy drůbeže Počáteční zásoba Výroba 2) Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba 2) Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba Ekonomika 3) Náklady na produkci CZV jatečných kuřat I. tř. jak. Přímé platby a dotace vstupů 4) OPP 5) KNO 6) TT CZV EU Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000

2001

Meziroční index

tis. ks tis. ks tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm. tis. t ž. hm.

30 784,43 . 11,50 294,30 22,30 328,10 303,80 13,70 317,50 10,60

32 043,43 28 846,56 10,60 312,50 21,20 344,30 312,80 17,10 329,90 14,40

104,09 . 92,17 106,18 95,07 104,94 102,96 124,82 103,91 135,85


21,57 21,73 . 45,00 58,00 100,74 22,70 .

22,91 25,96 . 35,00 43,00 113,31 22,06 .

106,21 119,47 . 77,78 74,14 112,48 97,17 .

1) Bez hobby aktivit" obyvatelstva (nová metodika ÈSÚ) 2) Dovoz a vývoz vèetnì ivých zvíøat 3) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN, rok 2001 odhad 4) OPP = odhad produkèních podpor (%) 5) KNO = koeficient nominální ochrany 6) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100 Pramen: ÈSÚ Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, Ceny zemìdìlských výrobcù, Soupis hospodáøských zvíøat k 1. 3.; GØC; výpoèty VÚZE a MZe; Agra Europe Zpracoval: E. Haniková (VÚZE), M. Roubalová (MZe)

Graf TA3.2/04 - Mìsíèní vývoj CZV jateèných kuøat tø. jak. I 27,00

Kè/kg . hm.

26,00 25,00 24,00 23,00 22,00 21,00 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Mìsíc 2000

2001

Pramen: ÈSÚ Index cen zemìdìlských výrobcù Zpracoval: E. Haniková (VÚZE)

Jednotkové náklady na produkci jateèných kuøat se v porovnání s rokem 2000 zvýily o 6,2 %. Na rùst nákladù mìly vliv zejména ceny krmných smìsí, které se meziroènì zvýily pøiblinì o 15 %. Lepí konverze krmiv a pouití výkonnìjích hybridù rùst nákladù naopak brzdily. Zvýení CZV v relaci ke zvýení jednotkových nákladù se projevilo meziroèním rùstem hodnoty ukazatele TT o 12,5 % (tab. TA3.2/04), tedy výrazným zlepením ekonomických podmínek producentù drùbee v ÈR.

Vejce Nabídka i poptávka po vejcích ve svìtì v roce 2001 prùbìnì rostla. Spotøebitelé v ekonomicky vyspìlých zemích preferují vejce vyrábìná v alternativních chovech, zemì s niím pøíjmem na obyvatele se soustøeïují na rùst produkce a zvyování spotøeby. Produkce konzumních vajec v USA se podle odhadu ERS46 USDA zvýila v roce 2001 o 2 % na 72,8 mld. ks a roèní spotøeba na obyvatele z 258,3 ks na 259,9 ks. Obchodní cena vajec (New York) dosáhla 2,13 Kè/ks (0,056 USD/ks). 46

Economic Research Service

60

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Produkce vajec v EU se podle odhadu OFIVAL v roce 2001 zvýila o 4,3 %, tj. o 223,7 tis. t na 5,46 mil. t. Spotøeba konzumních vajec se zvýila o 4,7 % a dosáhla v roce 2001 hodnoty 212 ks/obyv./rok. Vlivem výrazného rùstu produkce se prùmìrná cena vajec v EU sníila o 8,4 % na 31,80 Kè/kg (93,3 EUR/100 kg), tj. cca 1,83 Kè/ks (5,36 EUR/100 ks). Prùmìrná cena se sníila o 6,5 % v SRN a o 6 % v Itálii, nejvìtí pokles byl zaznamenán ve panìlsku (o 37,8 %). V ÈR dynamicky narùstá prodej konzumních vajec v síti obchodních øetìzcù s jejich poadavky na velké objemy dodávek a sortiment balení, kterým vìtina jednotlivých producentù nemùe vyhovìt. Asi 70 % tuzemských výrobních kapacit proto obchoduje prostøednictvím odbytových center. Ta kromì jednání s odbìrateli operativnì øeí servis dodávek a vyváejí pøebytky konzumních vajec. Zpracování vajec je v posledních letech velmi ovlivnìno zmìnou stravovacích návykù a vytìsòováním vajec z finálních výrobkù. Pomìrnì významný podíl vajec se zpracovává pøímo u producentù (z konzumních vajec nestandardních) zejména na vajeèné smìsi. Podle odhadu se tak zpracovává pøiblinì 250 300 mil. ks vajec roènì. Ve specializovaných závodech na zpracování vajec je roènì zpracováno asi 300 320 mil. ks pøedevím na tekuté ochucené a neochucené vajeèné hmoty, dìlené vajeèné obsahy a suené vajeèné hmoty. Kromì chovù nosnic v klecových technologiích se v posledních letech roziøují alternativní zpùsoby chovu. Jedná se zejména o chovy nosnic na podestýlce, kde je èást podlahové plochy opatøena roty. Technologie je vìtinou doplnìna o snáková hnízda s automatickým sbìrem vajec. Celková kapacita uvedených chovù se vak pohybuje pouze kolem 105 tis. nosnic. Klecové chovy èeká nároèný proces pøizpùsobení standardùm EU v oblasti welfare zvíøat. Celková produkce vajec vèetnì malochovù se v porovnání s rokem 2000 zvýila o 4,1 % na 3190 mil. ks. Z toho prodej vajec do trní sítì dosáhl 1 562,3 mil. ks, tj. v meziroèním srovnání nárùst o 4,4 %. Z celkového objemu produkce se asi 1500 mld. ks vyrobí ve velkochovech. Tuto produkci zajiuje pøiblinì 47 subjektù. Dvì tøetiny z nich chovají více ne 40 tis. nosnic. Prùmìrná snáka 272,7 ks/nosnic poklesla v porovnání s rokem 2000 o 1,5 %.

TA3.2/05 Bilance výroby a spotøeby vajec a jejich ekonomika Ukazatel Bilance Průměrný stav slepic Průměrná roční užitkovost Výroba z toho samozásobení 1) Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba 1) Vývoz Celková poptávka Ekonomika 2) Náklady na produkci CZV tříděných vajec Přímé platby a dotace vstupů 3) OPP 4) KNO 5) TT CZV EU Přímé platby a dotace vstupů EU

MJ

2000

2001

Meziroční index

tis. ks ks/nosnice mil. ks mil. ks mil. ks mil. ks mil. ks mil. ks mil. ks

11 093,00 276,96 3 064,00 1 560,00 70,30 3 134,30 3 053,00 81,10 3 134,10

11 698,00 272,70 3 190,00 1 627,70 52,60 3 242,60 3 163,40 79,20 3 242,60

105,45 98,46 104,11 104,34 74,82 103,46 103,62 97,66 103,46

Kč/ks Kč/ks Kč/ks % koef. % Kč/ks Kč/ks

1,55 1,97 . 37,00 39,00 127,10 2,08 .

1,79 1,90 . 40,00 54,00 106,15 1,83 .

115,48 96,45 . 108,11 138,46 83,52 87,69 .

1) Dovoz a vývoz vèetnì násadových vajec 2) Náklady respondentù s podvojným úèetnictvím podle výbìrového etøení FADN, rok 2001 odhad 3) OPP = odhad produkèních podpor (%) 4) KNO = koeficient nominální ochrany 5) TT = terms of trade" = [(CZV + pøímé dotace) / náklady] * 100 Pramen: ÈSÚ Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, Ceny zemìdìlských výrobcù, OFIVAL; GØC; výpoèty VÚZE a MZe Zpracoval: E. Haniková (VÚZE), M. Roubalová (MZe)

Domácí spotøeba vajec celkem se zvýila v porovnání s rokem 2000 o 110,4 mil. ks, tj. 3,6 % na 3163 mil. ks. Pøestoe proti rekordní úrovni roku 1998 o 411 mil. ks poklesla, ve spotøebì vajec na jednoho obyvatele patøí ÈR ke svìtové pièce. Dovoz vajec do ÈR se v porovnání s rokem 2000 sníil o 25,2 % na 52,6 mil. ks. Na celkovém objemu dovozu (vajec skoøápkových i vajeèné hmoty) se podílela konzumní vejce 85,1 %, vejce násadová 14,9 %. Skoøápkových konzumních vajec bylo do ÈR dovezeno 34,5 mil. ks. Dováela se ze Slovenska, USA, Nìmecka a Izraele. Vývoz vajec v roce 2001 byl na úrovni roku 2000 a dosáhl 79,2 mil. ks. Na celkovém exportu se podílela konzumní vejce 75,5 % a násadová vejce 24,5 %. Konzumních skoøápkových vajec bylo vyvezeno 50,4 mil. ks zejména do Nìmecka a výcarska. Po oivení cen vajec v roce 2000 dolo ve druhém pololetí roku 2001 k jejich opìtovnému poklesu. Prùmìrná CZV tøídìných vajec 1,90 Kè/ks byla v roce 2001 v porovnání s rokem pøedchozím o 3,6 % nií. SC mírnì vzrostly (0,7 %). Jednotkové náklady se podle odhadu v roce 2001 zvýily v porovnání s rokem 2000 o 15,5 %, zejména vlivem zhruba 11% rùstu cen krmných smìsí. Cenový pokles spolu s vyími jednotkovými náklady se projevil ve výraznì niím ukazateli TT v porovnání s rokem 2000. Podmínky zemìdìlských výrobcù této komodity v ÈR se tedy výraznì zhorily. Náklady na produkci vajec budou v souvislosti s pøibliováním se k legislativì ES ovlivòovány zejména zvyujícími se nároky na welfare nosnic. Minimální standardy pro ochranu nosnic stanovuje nyní v EU Smìrnice Rady 74/1999 z 19. 7. 1999 rozliující tøi skupiny ustájení nosnic: neobohacené klece (450 cm2 podlahové plochy na jednu nosnici), obohacené klece (stanovená výka klece, rozíøení podlahové plochy, snáková hnízda, popelitì apod.) a alternativní systémy (bezvýbìhové chovy na podestýlce, 61


Graf TA3.2/05 - Mìsíèní vývoj CZV vajec tøídìných 2,10 2,05 Kè/ks

2,00 1,95 1,90 1,85 1,80 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

mìsíc 2000

2001

Pramen: ÈSÚ Index cen zemìdìlských výrobcù Zpracoval: E. Haniková (VÚZE)

výbìhové chovy a voliérové systémy). Od vstupu ÈR do EU se budou týkat vech chovatelù. Realizace této právní normy bude znaènì nákladná a ÈR proto poádala EU o pøechodné období.

3.3 Cenový vývoj na agrárním trhu Ceny zemìdìlských výrobcù vykazují ji druhým rokem v øadì nejvyí meziroèní rùst v produkèní sféøe národního hospodáøství: 9,2 % v roce 2000, 8,4 % v roce 2001. Zvýení cen zemìdìlských výrobcù dosáhlo v roce 2001 více ne dvojnásobné dynamiky ve srovnání s rùstem cen stavebních prací (4,0 %), které zaznamenaly druhý nejvyí nárùst v NH.

3.3.1 Vývoj souhrnných cenových indexù Rùst hrubé zemìdìlské produkce v roce 2001 (2,5 % v porovnání s pøedchozím rokem) v zásadì neovlivnil vývoj cen zemìdìlských výrobcù. Jednou z pøíèin byl i meziroèní pokles trní zemìdìlské produkce v roce 2001 (ve stálých cenách prùmìru roku 2000) o 1,6 %.

TA3.3/01 Meziroèní souhrnné cenové indexy Ukazatel Ceny zemědělských výrobců Ceny průmyslových výrobců potravin a nápojů Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů Ceny vstupů do zemědělství

2000/99 109,2 103,0 101,0 110,2

2001/00 108,4 106,1 105,1 105,4

Pramen: ÈSÚ Ceny zemìdìlských výrobcù, ceny prùmyslových výrobcù a spotøebitelské ceny potravináøského zboí, Index cen prùmyslových výrobcù, Index cen dodávek výrobkù a slueb do zemìdìlství Zpracoval: F. Vaníèek (VÚZE), odbor 2410 ÈSÚ

Vývoj cen na agrárním trhu ÈR se v roce 2001 po výrazných výkyvech v posledních letech stabilizoval. Ve srovnání s rokem 2000 byl charakteristický: relativní vyrovnaností tempa rùstu cen v celém potravinovém øetìzci (od 5,1 % spotøebitelských cen potravin a nápojù do 8,4 % cen zemìdìlských výrobcù); pokraèujícím meziroèním rùstem cen zemìdìlských výrobcù, který se zaèal intenzivnìji projevovat ve zvyování cen prùmyslových výrobcù potravin a nápojù (6,1 %) a následnì ve spotøebitelských cenách potravin a nealkoholických nápojù (5,1 %); situace na agrárním trhu pøispìla k dalímu rùstu míry inflace z 3,9 % v roce 2000 na 4,7 % v roce 2001; výrazným zvýením cen zemìdìlských výrobcù (8,4 %), v nìm se promítá rùst pøeváné vìtiny CZV s výjimkou brambor celkem, cukrovky technické, jateèného skotu a vajec; uzavíráním cenových nùek mezi cenami vstupù do zemìdìlství a CZV. K uzavírání cenových nùek dolo poprvé od roku 1998, pøedevím v dùsledku meziroèního poklesu cen PHM (-15,2 %). Ceny ostatních vstupù do zemìdìlství rostly s výjimkou krmiv (o 14,5 %) pomaleji ne CZV ceny pesticidù o 2,2 %, ceny strojù o 2,4 %, ceny elektrické energie o 5,8 %.

3.3.2 Vývoj cen zemìdìlských výrobcù Postupné pøibliování (zvyování) cen zemìdìlských výrobcù ÈR k cenám v zemích EU bylo charakteristické pro vìtinu hlavních komodit rostlinné a ivoèiné výroby. 62


TA3.3/02 Meziroèní indexy cen rostlinných výrobkù Ukazatel Rostlinné výrobky celkem z toho - obiloviny - luštěniny - olejniny - brambory celkem - cukrovka technická - ovoce - zelenina

2000/99 112,6 109,2 113,8 114,8 106,9 127,0 93,1 105,2

2001/00 109,3 114,9 110,9 113,0 77,1 99,6 102,5 117,1

Pramen: ÈSÚ Ceny zemìdìlských výrobcù, ceny prùmyslových výrobcù a spotøebitelské ceny potravináøského zboí Zpracoval: F. Vaníèek (VÚZE)

Pøíznivý vývoj vegetaèních podmínek v prùbìhu roku, s výjimkou detivého poèasí pøed sklizní a v dobì skliznì v nìkterých oblastech, pøispìl ke zvýení produkce hlavních rostlinných komodit proti roku 2000 (obilovin o 13,7 %, øepky o 15,3 %, cukrovky o 25,6 % apod.). Pøesto jejich ceny (s výjimkou brambor a cukrovky) rostly. Pøíèinou bylo zadrování produkce v zemìdìlských podnicích (pøedevím obilovin) ve snaze docílit lepího zpenìování. Pøispìly k tomu i zvýené monosti odbytu nìkterých komodit rostlinného pùvodu do zahranièí za pøíznivìjí ceny.

TA3.3/03 Meziroèní indexy cen ivoèiných výrobkù Ukazatel Živočišné výrobky celkem z toho - mléko - jatečný skot - jatečná prasata - drůbež - vejce

2000/99 108,0 101,8 105,4 119,1 94,0 125,1

2001/00 108,0 103,7 80,1 122,3 116,3 97,7

Pramen: ÈSÚ Ceny zemìdìlských výrobcù, ceny prùmyslových výrobcù a spotøebitelské ceny potravináøského zboí Zpracoval: F. Vaníèek (VÚZE)

K udrení rekordní dynamiky zvyování cen zemìdìlských výrobcù ivoèiných komodit celkem za posledních pìt, resp. est let nejvýraznìji napomohl rùst CZV jateèných prasat a drùbee, zejména v dùsledku pøíznivé situace na zahranièních trzích. Nedostateèná nabídka vepøového masa a propad poptávky po hovìzím mase (nejen v dùsledku obav spotøebitelù z BSE) prudce zvyovaly poptávku a ceny masa monogastrù.

3.3.3 Vývoj cenových indexù ve výrobkových vertikálách Ze souhrnných meziroèních cenových indexù je zøejmé, e v roce 2001 se dynamika vývoje cen na jednotlivých stupních potravinového øetìzce mimoøádnì sblíila. Ceny prùmyslových výrobcù potravin a nápojù rostly stejnì jako v roce 2000 pomaleji ne ceny zemìdìlských výrobcù, s výrazným sblíením tempa rùstu s CZV. Pøesto je diferenciace vývoje v jednotlivých výrobkových vertikálách znaèná. Ve vertikále masa pøedbíhal vývoj SC hovìzího masa vývoj CZV, zatímco u vepøového a drùbeího masa tomu bylo v dùsledku zmínìných mezinárodních souvislostí naopak. Globalizace v oblasti mezinárodních potravinových øetìzcù stále silnìji ovládá potravinový trh v ÈR. Podíl TOP 50 firem na maloobchodì potravinami pøekroèil v roce 2000 ji 60 %. Pøes trvající roziøování hypermarketù a supermarketù a jejich ostrý konkurenèní boj se na základì dostupných údajù jeví jejich tlak na zpomalování rùstu CZV a zejména SC ménì výrazný ne pøed tøemi lety (tab. A3.3/05). Pøíèinou je zøejmì i vyí koupìschopná poptávka obyvatelstva.

3.3.4 Podíl ceny zemìdìlské suroviny na cenách finálních výrobkù V následující tabulce jsou uvedeny podíly cen zemìdìlských výrobcù47 na spotøebitelské cenì u vybraných reprezentantù potravináøských výrobkù. K rùstu podílu cen zemìdìlských výrobcù na spotøebitelské cenì dolo v roce 2001 u esti výrobkù ivoèiného pùvodu (kuøete, kachny, kapra, tvarohu, másla a vepøového masa) a pìti výrobkù rostlinného pùvodu (cibule, cukru, ztueného pokrmového tuku, vína bílého stolního a penièných mouk a krupic). Tento vývoj byl ovlivnìn zvýením obou typù cen s tím, e výraznìji rostly ceny zemìdìlských výrobcù. V roce 2001 dolo (na rozdíl od roku 2000) ke sníení podílu cen zemìdìlských výrobcù na spotøebitelské cenì jen u sedmi reprezentantù. K nejvyímu sníení dolo u karotky, brambor pozdních a raných a hovìzího masa, mírnìjí sníení bylo zaznamenáno u konzumního mléka a vajec. Sníení podílu cen zemìdìlských výrobcù na spotøebitelských cenách bylo v roce 2001 ovlivnìno: poklesem obou typù tìchto cen pøi vyím poklesu cen zemìdìlských výrobcù (u brambor pozdních i raných, hovìzího masa); rùstem obou typù tìchto cen pøi vyím nárùstu cen spotøebitelských (u karotky, jablek, konzumního mléka); sníením cen zemìdìlských výrobcù pøi souèasném zvýení spotøebitelských cen (u vajec). U eidamu se podíl ceny zemìdìlských výrobcù na spotøebitelské cenì mezi roky 2000 a 2001 nezmìnil. 47

Podíl cen zemìdìlských výrobcù na spotøebitelské cenì byl propoèten pro stejné vybrané reprezentanty a podle stejné metodiky jako v pøedcházejících Zprávách o stavu zemìdìlství ÈR.

63


TA3.3/04 Podíl ceny zemìdìlských výrobcù na spotøebitelské cenì (%) Výrobek

2000 69,5 56,0 74,0 62,0 65,4 49,3 54,3 45,1 71,6 36,3 43,8 45,9 42,2 34,1 29,0 22,1 12,2 46,4 27,0

Vepřové půlky se sádlem Hovězí čtvrtě Máslo čerstvé Tvaroh konzumní měkký Eidam cihla Pasterované polotučné mléko Kuře kuchané Kachna kuchaná Vejce čerstvá tříděná Kapr Brambory pozdní Brambory rané Cibule Karotka Jablka Cukr krystal Ztužený pokrmový tuk Pšeničné mouky a krupice Víno bílé stolní

2001 76,2 52,6 75,3 63,0 65,4 47,0 55,1 45,7 68,6 38,2 36,8 40,9 42,9 26,0 26,7 26,4 13,6 54,0 28,7

Pramen: Propoèty VÚZE Zpracoval: O. tiková, H. Sekavová, I. Mrhálková (VÚZE)

3.3.5 Vývoj spotøebitelských cen Vývoj cen spotøebního zboí a slueb byl v roce 2001 ovlivnìn veobecným hospodáøským rùstem, zvýením domácí poptávky a s tím souvisejícím zvýením celkové spotøeby zboí, pøíznivým vývojem smìnného kurzu koruny i poklesem cen ropy na svìtových trzích. Míra inflace vyjádøená pøírùstkem prùmìrného roèního indexu spotøebitelských cen dosáhla 4,7 % v roce 200148, co je o 0,8 procentního bodu vyí hodnota ne v roce 2000.

TA3.3/05 Meziroèní indexy spotøebitelských cen zboí a slueb Skupina Zboží a služby celkem v tom - potraviny a nealkoholické nápoje - alkoholické nápoje, tabák - odívání a obuv - bydlení, voda, energie, paliva - bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy - zdraví - doprava - pošty a telekomunikace - rekreace a kultura - vzdělávání - stravování a ubytování - ostatní zboží a služby

2000/99 103,9 101,0 104,2 98,1 108,5 100,5 102,8 111,0 107,0 102,5 104,4 102,6 102,2

2001/00 104,7 105,1 103,2 98,3 109,9 100,1 103,2 100,3 105,0 105,1 102,8 102,8 104,6

Pramen: ÈSÚ Indexy spotøebitelských cen, 2002, propoèty ÈSÚ Zpracoval: I. Mrhálková (VÚZE)

Podobnì jako v minulých letech se na úhrnném zvýení cenové úrovnì v roce 2001 podílel pøedevím vzestup cen spojených s bydlením (zejména zemního plynu, elektøiny, vodného, stoèného, tepla); podíl této výdajové poloky na celkové inflaci pøedstavoval více ne 50 %. Druhou skupinou podstatnì zvyující úroveò inflace byly potraviny a nealkoholické nápoje (jejich podíl na úhrnném rùstu èinil více ne pìtinu). Rychleji ne prùmìrná cenová hladina rostly dále ceny rekreací a kultury a ceny potovních a telekomunikaèních slueb. Naopak po razantním zvýení v roce 2000 se v dùsledku poklesu cen pohonných hmot ustálil cenový vývoj v oblasti dopravy. Mírné sníení cen vykazovalo ji tradiènì odívání. Na celkovou úroveò spotøebitelských cen výraznì pùsobí cenový vývoj potravin a nealkoholických nápojù, nebo tuto poloku charakterizuje pomìrnì vysoké zastoupení v rámci spotøebního koe (19,8 %). Zatímco v roce 2000 ceny dané skupiny stlaèovaly prùmìrnou roèní inflaci dolù, v roce 2001 pøispìly k jejímu rùstu. Spotøebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojù se mezi roky 2001 a 2000 zvýily o 5,1 % a rostly o 0,4 procentního bodu rychleji ne ceny zboí a slueb celkem. Cenová úroveò samotných potravin stoupla o 5,6 %, tedy o 4,2 procentního bodu více ne v roce 2000, zatímco ceny nealkoholických nápojù se podobnì jako v roce 2000 nepatrnì sníily (o 1 %). 48

V roce 2001 dolo k zásadním zmìnám v metodice sledování a výpoètù indexù spotøebitelských cen zboí a slueb (nový spotøební ko, nový výbìr reprezentantù, nová konstrukce vah odvozená z penìních vydání domácností v roce 1999). Výrazná zmìna nastala rovnì v èlenìní úhrnných indexù spotøebitelských cen, vycházející z mezinárodní klasifikace spotøeby (COICOP Classification of Individual Consumption by Purpose) a tøídící výrobky a sluby z pùvodních 10 do 12 hlavních skupin oddílù (napø. potraviny byly slouèeny do jedné skupiny s nealkoholickými nápoji, alkoholické nápoje s tabákem, poty a telekomunikace byly vyèlenìny z ostatních slueb do samostatné skupiny). V souvislosti s vytvoøením nového schématu vah se zmìnily proporce jednotlivých skupin zboí a slueb ve spotøebním koi. K nejdùleitìjím zmìnám patøí sníení podílu skupiny potraviny a nealkoholické nápoje ve prospìch význaèného nárùstu podílu oddílu bydlení, voda, energie, paliva, který se tak dostal v revidovaném spotøebním koi na první místo (pøed potraviny a nealkoholické nápoje). Zmìnilo se také základní období pro výpoèet indexù spotøebitelských cen na prosinec 1999.

64


TA3.3/06 Meziroèní indexy spotøebitelských cen potravináøského zboí Skupina Potraviny v tom - maso a masné výrobky - ryby a rybí výrobky - mléko, mléčné výrobky, vejce - oleje a tuky - pekárenské výrobky, obiloviny - cukr, marmeláda, cukrovinky, cukrářské výrobky - ovoce a ovocné výrobky - zelenina a zeleninové výrobky, brambory, luštěniny - ostatní potravinářské výrobky a přípravky Nealkoholické nápoje v tom - káva, čaj, kakao - minerální vody, šťávy, ostatní nealkoholické nápoje

2000/99 101,4 104,2 98,3 105,7 97,4 96,4 103,4 94,8 99,6 100,3 97,2 95,1 100,9

2001/00 105,6 108,2 105,0 102,8 102,3 105,6 103,5 113,2 101,4 101,4 99,0 96,7 101,3

Pramen: ÈSÚ Indexy spotøebitelských cen, 2002; propoèty ÈSÚ Zpracoval: I. Mrhálková (VÚZE)

V roce 2001 dolo k cenovému pøírùstku u vech hlavních potravinových skupin (podrobnìjí èlenìní v tab. A3.3/06). Nejvýraznìji se zvýily ceny ovoce a ovocných výrobkù. Na rozdíl od roku 2000, kdy cena ovoce podstatnì klesla, vzrostla v roce 2001 v prùmìru o 13,2 %. Cenový rùst u jiního ovoce byl znaènì dynamiètìjí (18,1 %) ne u ovoce mírného pásma (11 %). Ceny ovocných výrobkù vykazovaly stejnì jako v roce 2000 mírné sníení. Markantní posun smìrem nahoru zaznamenaly spotøebitelské ceny masa a masných výrobkù (o 8,2 %), tempo jejich cenového zvýení se ve srovnání s rùstem v roce 2000 témìø zdvojnásobilo. V souvislosti s nárùstem cen zemìdìlských výrobcù, zvyující se poptávkou na tuzemském trhu a rùstem cen vepøového masa stoupla spotøebitelská cena drùbee o 15,8 %. Cena vepøového výsekového masa pokraèovala v trendu nastoupeném v roce 2000 a vlivem znaèného zvýení cen zemìdìlských výrobcù meziroènì vzrostla o 14,7 %. Naopak v dùsledku nízké poptávky (reakce spotøebitelù na výskyt BSE) se nepatrnì sníila (o 1 %) cenová úroveò hovìzího výsekového masa. Zvýení cen výsekového masa se odrazilo v rùstu cen uzenáøského zboí (o 6 %). Pokles cen pekárenských výrobkù a obilovin v letech 1999 a 2000 byl v roce 2001 vystøídán jejich opìtovným vzestupem. Vysoká poptávka po obilovinách v zahranièí a z toho plynoucí pøíznivé podmínky pro vývoz (v marketingovém roce 2000/01) vyvolaly rùst spotøebitelských cen pekárenských výrobkù v prùmìru o 5,6 %. Tempo cenového pøírùstku této skupiny bylo totoné s celkovým rùstem cen potravin. Uvnitø skupiny se zvýily nejvíce ceny penièné mouky (o 13,1 % ), dále chleba a peèiva. Dynamika zvyování cenové hladiny ostatních potravinových skupin byla pomalejí ve srovnání s prùmìrným rùstem cen oddílu potraviny a nealkoholické nápoje. Nepøíznivou skuteèností je 5% meziroèní nárùst cen ryb a rybích výrobkù, zatímco v pøedcházejících dvou letech se jejich cena pozvolna sniovala. Naproti tomu pozitivním jevem v roce 2001 v porovnání s vývojem v roce 2000 je sníení tempa rùstu cen (zhruba o polovinu) kumulované skupiny mléko, mléèné výrobky, vejce (index 102,8). Vlivem pomìrnì vyrovnané nabídky a poptávky, i pøes vyí nárùst cen zemìdìlských výrobcù syrového mléka, se mírnì sníily spotøebitelské ceny konzumního mléka (o 1,5 %) a ostatních mléèných výrobkù, tzn. zakysaných výrobkù, tvarohù, smetan a mraených smetanových krémù (o 2 %). Cenová hladina sýrù stoupla o 4,3 % v souvislosti s podstatným zvýením cen prùmyslových výrobcù i vyí poptávkou po této komoditì. Po více ne ètvrtinovém rùstu cen vajec v roce 2000 (kdy ceny dosáhly vùbec nejvyí úrovnì od roku 1993) dolo v roce 2001 k jejich stagnaci. V rámci skupiny oleje a tuky, podobnì jako v roce 2000, v pøímé spojitosti s cenovým vývojem vepøového masa prudce stoupla cena sádla (o 15,2 %). Odlinì od roku 2000 se vyvíjela cena másla. Zatímco v roce 2000 pod tlakem pøevisu nabídky klesala, v roce 2001 zaznamenáváme její 3,5% pøírùstek. Spotøebitelské ceny rostlinných jedlých olejù a tukù nedoznaly podstatných zmìn. Velmi mírný cenový pohyb smìrem nahoru vykazovala v úhrnu zelenina. Vývoj cen této skupiny ovlivnily ceny brambor (do roku 2000 vykazované samostatnì), jejich úroveò se po znatelném navýení v roce 2000 v dùsledku pøíznivé skliznì meziroènì sníila o 1,5 %. Opaènì se vyvíjely ceny èerstvé zeleniny, které na rozdíl od roku 2000 stouply v roce 2001 o 9,1 %. Ceny zeleninových výrobkù se zvyovaly ménì dynamicky. U nápojù zaznamenáváme pomìrnì vyrovnaný cenový vývoj. Spotøebitelské ceny skupiny káva, èaj, kakao se v prùmìru mírnì sníily, ceny minerálních a stolních vod, áv a ostatních nealkoholických nápojù témìø zanedbatelnì vzrostly.

3.4 Agrární zahranièní obchod 3.4.1 Obecná charakteristika základních tendencí v agrárním zahranièním obchodì Rok 2001 nebyl pro mezinárodní agrární obchod obdobím pøíznivým. Pokles cen zemìdìlských komodit a potravin na mezinárodním trhu pokraèoval od ledna do prosince. Index svìtových cen agrárních komodit (1995 = 100) byl v lednu 2001 pouze 63 bodù, v prùbìhu roku dále klesal a v prosinci odpovídal dokonce jen 58 bodùm. Rùst ekonomiky USA a EU se zpomalil. V Evropské unii, která je rozhodujícím obchodním partnerem èeského agrárního sektoru, se od poèátku roku 2001 konjunktura velmi zhorila. Reálný hrubý domácí produkt EU se meziroènì zvýil pouze o 1,6 %, zatímco odpovídající pøírùstek v roce 2000 byl 3,4 %. Výsledky èeského agrárního zahranièního obchodu byly tìmito skuteènostmi významnì ovlivnìny. Obrat èeského agrárního zahranièního obchodu se dlouhodobì dynamicky zvyuje. V roce 2001 byl v porovnání s prùmìrem let 1996 2000 o 15,2 % vyí. Meziroènì se (v reimu volného obìhu zboí) zvýil o 2992 mil. Kè, tj. o 3,0 %. Navzdory tomu, e dlouhodobé tendence vztahu agrárního vývozu a dovozu jsou pøíznivé a dynamika rùstu vývozu je vyí ne porovnatelného dovozu, proporce aktivního a pasivního agrárního zahranièního obchodu se v roce 2001 zhorily. Hodnota vývozu meziroènì o 203 mil. Kè (tj. o 0,5 %) poklesla, zatímco se hodnota dovozu o 3195 mil. Kè (tj. o 5,2 %) zvýila. Èeský agrární vývoz v roce 2001 vak byl v porovnání s prùmìrem let 1996 2000 o 5568,8 mil. Kè (tj. o 16,7 %) vyí. Hodnota agrárního dovozu naproti tomu byla proti prùmìru let 1996 2000 vyí o 8057,4 mil. Kè, tedy o 14,3 %. 65

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V dùsledku nerovnomìrných zmìn vývozu a dovozu se v roce 2001 zvýil schodek bilance agrárního zahranièního obchodu v reimu volného obìhu zboí proti roku 2000 o 3396 mil. Kè (tj. o 15,5 %). V porovnání s hodnotou odpovídajícího prùmìrného roèního pasivního salda v období 1996 2000 byl schodek v roce 2001 vyí o 2487,2 mil. Kè (tj. o 10,9 %). Hodnota èeského agrárního vývozu pokryla v roce 2001 pouze 60,6 % hodnoty dovozu, stupeò krytí dovozu vývozem, který v roce 2000 èinil 64,1 %, se tedy meziroènì o 3,5 procentního bodu zhoril. Nicménì v porovnání s víceletým prùmìrem vzájemných proporcí agrárního vývozu a dovozu (za období 1996 2000 pokryla hodnota agrárního vývozu pouze 59,3 % hodnoty odpovídajícího dovozu) nebyl stupeò krytí v roce 2001 horí. Uvedená data se vesmìs týkala agrárního zahranièního obchodu v reimu volného obìhu zboí. V roce 2001 se vak o 24,2 % zvýil obrat v ostatních celních reimech. Vývoz agrárního zboí v ostatních reimech meziroènì vzrostl o 1945,6 mil. Kè (tj. o 22,7 %) na 10 516,2 mil. Kè a dovoz o 1070,8 mil. Kè (tj. o 27,5 %) na 4959,0 mil. Kè. Dùsledkem bylo zvýení aktiva agrárního zahranièního obchodu v ostatních celních reimech na 5557,2 mil. Kè (o 18,7 %). Zahranièní obchod s agrárními produkty bez rozliení celních reimù (souhrn zahranièního obchodu v reimu volného obìhu zboí a v ostatních celních reimech) lze tedy charakterizovat následujícími daty: Vývoz byl v roce 2001 realizován v hodnotì 49 472,5 mil. Kè a zvýil se meziroènì o 1743,5 mil. Kè (tj. o 3,7 %), hodnota dovozu èinila 69 276,7 mil. Kè a proti roku 2000 vzrostla o 4265,2 mil. Kè (tj. o 6,6 %). Bilance agrárního zahranièního obchodu bez rozliení celních reimù vykázala v roce 2001 schodek ve výi 19 804,2 mil. Kè, který byl o 2521,7 mil. Kè (tj. o 14,6 %) vyí ne pasivum v roce 2000.

TA3.4/01 Podíl agrárního zahranièního obchodu na celkovém zahranièním obchodu ÈR (%)1) Ukazatel Obrat agrárního zahraničního obchodu Agrární vývoz Agrární dovoz Saldo agrárního zahraničního obchodu

2000 4,24 3,49 4,92 18,18

Podíl na hodnotě ukazatele za ČR celkem 2001 meziroční index 3,89 91,75 3,07 87,97 4,64 94,31 21,31 117,22

1) V reimu volného obìhu zboí Pramen: Celní statistika Zpracoval: J. Voloin (VÚZE)

Význam agrárního zboí v mezinárodním obchodì se obecnì dlouhodobì sniuje. Projevuje se to setrvalým poklesem jeho podílu na celkovém vývozu a dovozu vekerého svìtovì obchodovaného zboí. Tato tendence, charakteristická zejména pro vyspìlé prùmyslové zemì, je zøejmá také v zahranièním obchodì ÈR (tab. TA3.4/01).

TA3.4/02 Podíl kompetitivních komodit na celkovém agrárním zahranièním obchodu ÈR (%) Ukazatel Agrární vývoz Agrární dovoz Saldo agrárního zahraničního obchodu (mil. Kč)

2000 92,80 56,20 7 737

Podíl na hodnotě ukazatele za ČR celkem 2001 meziroční index 92,40 99,57 57,00 101,42 6 206 80,21

Pramen: Celní statistika Zpracoval: J. Voloin (VÚZE)

Z celkové hodnoty agrárního dovozu pøedstavoval dovoz produktù jiných podnebních pásem a produktù moøe 43 %. Bilance zahranièního obchodu s agrárním zboím mírného pásma byla v roce 2001 aktivní, toto aktivní saldo se nicménì proti roku 2000 o 1531 mil. Kè sníilo (tab. TA3.4/02).

3.4.2 Teritoriální skladba agrárního zahranièního obchodu Nejvýznamnìjím obchodním partnerem èeského agrárního sektoru byly také v roce 2001 èlenské zemì EU. Souhrnná hodnota dovozu a vývozu vzrostla ze 45 064,7 mil. Kè v roce 2000 na 46 883,8 mil. Kè, tj. o 1819,1 mil. Kè, resp. 4 %. V roce 2001 se podíl EU na celkovém obratu agrárního zahranièního obchodu dále zvýil ze 44,9 % v roce 2000 na 45,4 %. Výrazné zvýení obratu v této teritoriální relaci bylo ovem dosaeno výluènì vlivem pøírùstku hodnoty dovozu. Ta vzrostla meziroènì o 2335,8 mil. Kè, zatímco hodnota vývozu soubìnì poklesla o 516,7 mil. Kè. Dùsledkem byl vzestup schodku bilance agrárního obchodu se státy EU o 2852,5 mil. Kè. Obrat s úèastnickými státy Støedoevropské dohody o volném obchodu se meziroènì rovnì zvýil, o 1049,8 mil. Kè (tj. o 3,5 %) na 30 744,6 mil. Kè. Zemì CEFTA participovaly v roce 2001 na celkovém obratu èeského agrárního obchodu 29,8 %, zvýení tohoto podílu bylo tedy pouze 0,2 %. Vývoz do státù CEFTA vzrostl v porovnání s rokem 2000 o 504,5 mil. Kè a dovoz o 545,3 mil. Kè na 1993,8 mil. Kè. Aktivum bilance agrárního obchodu v této teritoriální relaci se meziroènì sníilo o 40,8 mil. Kè. Signatáøské zemì Støedoevropské dohody o volném obchodu jsou nejvýznamnìjí destinací èeského agrárního zboí. Jejich podíl na celkovém vývozu se zvýil ze 40,5 % v roce 2000 na 42,0 %. Rozhodující zemí v agrárním obchodì se státy CEFTA je Slovensko. Jeho podíl na obchodním obratu se zemìmi Støedoevropské dohody v roce 2001 vzrostl na 55,1 %, kdy v roce 2000 èinil pouze 49,3 %. Hodnota obratu se Slovenskem se zvýila na 16 947,3 mil. Kè, tj. o 2316,6 mil. Kè (tzn. o 15,8 %). Velmi výrazné bylo zejména zvýení agrárního vývozu na Slovensko. Jeho hodnota vzrostla o 1902,6 mil. Kè (tj. o 22,2 %), zatímco soubìný rùst dovozu èinil 414,0 mil. Kè (tj. 6,8 %). Rozhodující význam Slovenska pro èeský agrární vývoz lze ilustrovat mj. tìmito skuteènostmi: Podíl Slovenska na celkovém agrárním vývozu se v roce 2001 meziroènì zvýil ze 21,9 % na 26,9 %, na vývozu do zemí CEFTA z 54,0 % na 64,0 %. Vysoké aktivum bilance obchodu s agrárními produkty se Slovenskem zásadnì ovlivòuje celkovou bilanci se zemìmi CEFTA. Bez Slovenska by tato bilance byla pasivní. Pøíznivý vývoj v roce 2001 mìl agrární obchod s rozvojovými zemìmi (RZ). Obrat v této teritoriální relaci vzrostl meziroènì o 1641,2 mil. Kè na 16 446,3 mil. Kè a jeho podíl na celkovém obratu agrárního zahranièního obchodu se zvýil ze 14,8 % na 15,9 %. Pozitivní na tomto vývoji byla zejména skuteènost, e rùst byl ovlivnìn pøedevím vývozem (o 1571,5 mil. Kè, tj. o 46,8 %). 66


TA3.4/03 Vývoj teritoriální skladby agrárního zahranièního obchodu ÈR (mil. Kè) Vývoz Region-země EU EFTA OSVTE CEFTA z toho – SR RZ SNS Ostatní regiony Celkem

2000

20001

14 326,6 293,0 1 048,4 15 864,7 8 569,2 3 356,1 3 514,3 755,4 39 158,5

13 809,9 261,8 1 106,5 16 369,2 10 471,8 4 927,6 1 445,5 1 035,8 38 956,3

Dovoz meziroční index 96,4 89,4 105,5 103,2 122,2 146,8 41,1 137,1 99,5

2000

2001

30 738,1 475,3 4 102,2 13 830,1 6 061,5 11 449,0 292,0 236,6 61 123,3

33 073,9 455,6 4 508,9 14 375,4 6 475,5 11 518,7 253,9 131,3 64 317,7

Saldo meziroční index 107,6 95,9 109,9 103,9 106,8 100,6 87,0 55,5 105,2

2000 -16 411,5 -182,3 -3 053,8 2 034,6 2 507,7 -8 092,9 3 222,3 518,8 -21 964,8

2001 -19 264,0 -193,8 -3 402,4 1 993,8 3 996,3 -6 591,1 1 191,6 904,5 -25 361,4

meziroční index 117,4 106,3 111,4 98,0 159,4 81,4 37,0 174,3 115,5


Agrární dovoz z RZ se soubìnì zvýil pouze o 69,7 mil. Kè (tj. o 0,6 %). V dùsledku toho se pasivní saldo bilance v dané teritoriální relaci sníilo o 1501,8 mil. Kè, tzn. o 18,6 %. Ostatní státy s vyspìlou trní ekonomikou (OSVTE) se podílely v roce 2001 na celkovém obratu agrárního zahranièního obchodu 5,4 %. Hodnota obchodu v této teritoriální relaci vzrostla meziroènì o 464,8 mil. Kè (tj. o 9 %). Rozhodující vliv na zvýení obratu ovem mìl dovoz, který byl vyí proti roku 2000 o 406,7 mil. Kè (tab. TA3.4/03).

3.4.3 Komoditní skladba agrárního zahranièního obchodu Nejvýznamnìjími agregacemi zboové skladby èeského agrárního vývozu v roce 2001 byly opìt, tak jako v pøedchozích letech, Mléko a mléèné výrobky, Nápoje a lihoviny a Olejnatá semena a plody. V hierarchii následujících nosných vývozních skupin vak dolo k nìkolika výrazným zmìnám. V porovnání s rokem 2000 pozoruhodnì vzrostl vývoz Masa a drobù (o 1013,8 mil. Kè, tj. o 84,2 %), podobný rùst zaznamenal vývoz Cukru a cukrovinek (o 748,8 mil. Kè, tzn. o 76,6 %) a naopak zhruba na pìtinu (o 3424,6 mil. Kè) se sníil vývoz Obilovin. Zøetelný pokles nastal také ve vývozu Mlýnských výrobkù, sladu a krobù, o 975,5 mil. Kè, tj. o 44,0 %. Dominance Mléka a mléèných výrobkù mezi èeskými agrárními vývozními skupinami se jetì zvýila, kdy hodnota tohoto vývozu vzrostla o 981,4 mil. Kè, tj. o 14,6 %. Uvedené zmìny mìly také vliv na sníení diverzity komoditní skladby agrárního vývozu, resp. zesílení její polarizace. Ètyøi nejvýznamnìjí vývozní agregace (Mléko a mléèné výrobky, Nápoje a lihoviny, Olejnatá semena a plody a Maso a droby) v roce 2001 pøedstavují 50,2 % hodnoty celkového agrárního vývozu. Uvedenou tendenci lze také ilustrovat skuteèností, e v roce 2001 pouze tøi poloky (Suené kondenzované mléko, Pivo a Sýry a tvaroh) naplòovaly 21,1 % hodnoty celkového agrárního vývozu. Zboová struktura dovozu je mnohem diferencovanìjí a také meziroèní zmìny hodnot dovozu jednotlivých zboových skupin byly v roce 2001 minimální. Dlouhodobì jsou rozhodujícími dovozními agregacemi Ovoce a oøechy, Zbytky a odpady v potravináøském prùmyslu krmiva, Rùzné potravinové pøípravky a Zelenina a hlízy, Pøípravky z obilí a Nápoje a lihoviny. Dovoz uvedených esti agregací pøedstavoval v roce 2001 více ne 51,8 % hodnoty celkového agrárního dovozu. Nejvìtí meziroèní zmìnou v komoditní struktuøe agrárního dovozu byl pokles hodnoty dovozu Tabáku a tabákových výrobkù o 943,6 mil. Kè, tj. o 29,4 %. Ke zvýení hodnoty dovozu Zbytkù a odpadù krmiv o 724,3 mil. Kè (tzn. 11,5 %) pøispìl zejména rùst dovozu sójových rotù o 525,5 mil. Kè, tj. o 14,9 %.

TA3.4/04 Vývoj komoditní skladby agrárního zahranièního obchodu ÈR v reimu volného obìhu zboí CN 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Komodity Živá zvířata Maso a droby Ryby, korýši, měkkýši a ost. vod. bezobr. Mléko a mléč. výrobky, ptačí vejce, med Ost. živ. produkty Živé rostliny a květinář. výr. Zelenina, poživatel. rostl., kořeny, hlízy Ovoce, ořechy Káva, čaj, maté, koření Obilí Mlýn. výrobky, slad, škroby apod. Olejn. semena a plody Rostl. výtažky a šťávy Rostl. pletací materiály Živoč. a rostl. tuky a oleje Přípr. z masa, ryb, korýšů ap. Cukr a cukrovinky Kakao a kakaové přípravky Přípravky z obilí Přípr. ze zeleniny, ovoce, ořechů aj. Různé potravinové přípravky Nápoje, lihové tekutiny a ocet Zbytky a odpady v potr. prům., krmivo Tabák a tabákové výrobky Celkem

Vývoz podíl na agrárním vývozu (%) 2000 2001 2,99 3,80 3,07 5,69 2,44 2,90 17,12 19,73 0,64 0,71 0,30 0,35 1,36 1,43 2,61 1,86 1,46 1,50 11,00 2,27 5,67 3,19 12,63 12,35 0,32 0,42 0,02 0,01 3,63 4,32 2,26 2,14 2,50 4,43 2,61 3,04 4,16 4,83 2,78 2,31 4,29 5,09 11,69 12,42 4,43 5,13 0,02 0,05 100,00 100,00

meziroční index 127,14 185,18 119,01 115,23 110,89 116,98 105,28 71,25 102,53 20,61 56,32 97,79 131,23 37,18 118,99 94,88 177,47 116,68 116,13 83,17 118,67 106,27 115,88 273,67 x

1) Pøedbìné údaje podle uzávìrky k 18. 1. 2002 Pramen: Celní statistika Zpracoval: J. Voloin (VÚZE)

67

Dovoz podíl na agrárním dovozu (%) 2000 2001 0,76 0,54 3,86 3,95 2,38 2,75 3,98 4,35 1,46 1,54 2,88 2,99 7,26 7,53 11,21 11,59 3,82 3,06 2,07 1,62 0,49 0,50 2,46 2,76 0,54 0,49 0,18 0,15 4,32 4,94 2,71 2,67 2,89 2,45 4,65 5,02 6,08 6,48 5,16 4,88 9,68 9,30 5,61 6,01 10,29 10,91 5,25 3,52 100,00 100,00

Saldo meziroční index 71,11 102,44 115,33 109,13 105,11 103,81 103,76 103,38 80,06 78,23 102,10 112,33 90,16 84,97 114,50 98,64 84,73 107,83 106,67 94,51 96,01 107,20 105,97 67,09 x

mil. Kč 2000 709,04 -1 153,90 -501,45 4 269,96 -640,96 -1 643,21 -3 905,90 -5 830,28 -1 763,60 3 041,43 1 918,85 3 441,13 -203,62 -99,89 -1 217,81 -773,41 -790,93 -1 821,50 -2 084,31 -2 065,81 -4 238,58 1 148,45 -4 557,42 -3 201,10 -21 964,82

2001 1 135,37 -323,74 -636,92 4 889,94 -709,66 -1 786,69 -4 288,30 -6 729,78 -1 384,26 -159,22 921,00 3 033,15 -148,02 -93,84 -1 497,04 -885,89 149,79 -2 040,19 -2 286,05 -2 236,23 -3 995,65 971,56 -5 016,53 -2 244,19 -25 361,39

meziroční index 160,13 28,06 127,01 114,52 110,72 108,73 109,79 115,43 78,49 x 48,00 88,14 72,69 93,94 122,93 114,54 x 112,01 109,68 108,25 94,27 84,60 110,07 70,11 115,46

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Rozloení komoditních agregací na nettodovozní a nettovývozní bylo také v roce 2001 tradièní. Z celkového poètu 24 kapitol celní nomenklatury, tvoøících zboovou náplò èeského agrárního zahranièního obchodu, bylo 6 èistì vývozních a 18 èistì dovozních. Nejvyí hodnotu pasiva vykázaly agregace Ovoce a oøechy, Zbytky a odpady v potravináøském prùmyslu krmiva, Zelenina a hlízy a Rùzné potravináøské pøípravky (tab. TA3.4/04). Uvedené zmìny ve zboové struktuøe agrárního zahranièního obchodu ovlivnily pozitivnì meziroèní vývoj reálných smìnných relací. Ty se výraznì zlepily díky vyímu rùstu prùmìrných vývozních cen v porovnání s rùstem prùmìrných cen dovozních. Diference v úrovni zmìny prùmìrných vývozních a dovozních cen byla dùsledkem sníení èeského vývozu zemìdìlských surovin a souèasného zvýení vývozu komodit draích, pøi paralelní zmìnì struktury dovozu opaèným zpùsobem. K rùstu prùmìrných vývozních cen pøispìlo zejména znaèné sníení vývozu obilovin a vzrùst vývozu masa (i pøesto, e prùmìrná kilogramová cena vyváeného masa byla nií ne v roce 2000). Na stranì dovozu byla zmìna reálných smìnných relací ovlivnìna zejména zvýením dovozu krmiv, ale také napø. nií prùmìrnou dovozní cenou tropických a subtropických pochutin, tzn. Kávy, èaje a koøení a Kakaa a kakaových pøípravkù. Pøes uvedený pozitivní posun zùstala v roce 2001 diference mezi prùmìrnými vývozními a dovozními cenami v ná neprospìch vysoká (tab. TA3.4/05).

TA3.4/05 Smìnné relace v agrárním zahranièním obchodu ÈR v letech 2000 20011) (Kè/kg) Dovoz CN 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Komoditní agregace Živá zvířata Maso a droby Ryby, korýši, měkkýši a ost. vod. bezobr. Mléko a mléč. výrobky, ptačí vejce, med Ost. živ. produkty Živé rostliny a květinář. výr. Zelenina, poživatel. rostl., kořeny, hlízy Ovoce, ořechy Káva, čaj, maté, koření Obilí Mlýn. výrobky, slad, škroby apod. Olejn. semena a plody Rostl. výtažky a šťávy Rostl. pletací materiály Živoč. a rostl. tuky a oleje Přípr. z masa, ryb, korýšů ap. Cukr a cukrovinky Kakao a kakaové přípravky Přípravky z obilí Přípr. ze zeleniny, ovoce, ořechů aj. Různé potravinové přípravky Nápoje, lihové tekutiny a ocet Zbytky a odpady v potr. prům., krmivo Tabák a tabákové výrobky Celkem

NAR UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS UNS LTR UNS KGN

4,05E+09 0 0 51532738 0 1,36E+08 6386177 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 112502 1,78E+08 0 2,7E+09

2000

2001

75,67 38,42 45,88 33,71 50,95 49,29 13,46 15,46 62,68 8,91 12,31 24,86 210,37 48,29 18,91 68,83 15,82 70,61 53,35 25,69 54,06 19,73 10,23 169,44 22,71

306,34 45,42 55,81 32,86 42,07 48,89 15,34 16,52 48,13 9,44 11,84 23,24 202,87 49,01 16,67 72,22 17,74 51,69 52,95 23,93 75,68 17,96 11,14 175,94 23,18

Vývoz meziroční index 404,81 118,20 121,66 97,50 82,58 99,19 113,96 106,86 76,78 105,86 96,19 93,49 96,44 101,48 88,13 104,93 112,10 73,20 99,24 93,17 140,00 90,99 108,95 103,84 102,04

2000

2001

75,00 74,90 84,86 42,51 33,95 21,02 10,12 6,73 90,45 4,01 7,58 9,06 349,58 13,60 19,22 52,21 13,65 67,85 33,93 23,65 26,66 6,28 4,33 65,39 10,30

74,08 66,47 90,77 48,80 48,69 15,11 9,89 11,43 75,76 4,82 9,24 10,97 400,79 41,50 17,50 52,73 11,19 56,86 35,58 23,24 36,31 6,96 5,40 300,01 14,86

2)

meziroční index 98,77 88,75 106,97 114,79 143,42 71,90 97,66 169,84 83,76 120,13 121,94 121,00 114,65 305,09 91,07 100,99 81,95 83,81 104,86 98,27 136,22 110,87 124,81 458,79 144,31

TT %

24,40 75,08 87,93 117,74 173,67 72,49 85,69 158,94 109,10 113,48 126,77 129,42 118,89 300,63 103,34 96,24 73,10 114,49 105,66 105,48 97,30 121,85 114,56 441,84 141,42

1) V reimu volného obìhu zboí 2) TT = terms of trade = meziroèní index vývozu / meziroèní index dovozu * 100 Pramen: Celní statistika Zpracoval: J. Voloin (VÚZE)

3.5 Trh s pùdou Prodej a koupì zemìdìlských pozemkù ve vlastnictví státu podle zákona è. 95/1999 Sb.49 se v roce 2001 významnì zrychlil. Poèet prodejù se proti roku 2000 zvýil pøiblinì 9krát a výmìra prodané zemìdìlské pùdy více ne 13krát. Prùmìrná výmìra jednoho pozemku byla 1,5krát vìtí ne v roce 2000, pøièem prùmìrná cena za 1 m2 se sníila z 8,08 Kè na 5,56 Kè (tab. TA3.5/01). Celková výmìra privatizované státní pùdy dosáhla k 31. 12. 2001 rozsahu zhruba 9 tis. ha, co pøedstavuje pouze 1,8 % z celkové pøedpokládané nabídky státní pùdy (500 tis. ha).

TA3.5/01 Prodej pozemkù ve vlastnictví státu a kupní cena Ukazatel Počet pozemků Celková výměra (ha) Průměrná výměra (ha) 2 Kupní cena (Kč/m )

1999 18 12,90 0,72 67,04

2000 1 278 677,40 0,53 8,08

2001 11 076 9 054,30 0,82 5,56

Meziroční index 866,67 1 336,63 154,23 68,82

Pramen: PF ÈR Zpracoval: E. Vrbová (VÚZE)

K urychlení privatizace pøispìla novela zákona o prodeji pùdy (zákon è. 253/2001 Sb.50). Novelou byla stanovena monost sníení ceny pozemkù v obchodní veøejné soutìi ve tøech kolech a na úroveò 10 % ceny dané cenovým pøedpisem ministerstva financí. Novela rovnì umonila uplatnìní pøednostního práva na koupi pozemku osobám, které mají pronajaté pozemky od Pozemkového fondu ÈR, a dále prodej pozemku vlastníkovi budovy nebo stavby touto nemovitostí zastavìného, a pozemku navazujícího. 49

Zákon è. 95/1999 Sb., o podmínkách pøevodu zemìdìlských a lesních pozemkù z vlastnictví státu na jiné osoby

50

Zákon è. 253/2001 Sb., kterým se mìní zákon è. 95/1999 Sb., o podmínkách pøevodu zemìdìlských a lesních pozemkù z vlastnictví státu na jiné osoby a o zmìnì zákona è. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu Èeské republiky, ve znìní pozdìjích pøedpisù, a zákona è. 357/1992 Sb., o dani dìdické, dani darovací a dani z pøevodu nemovitostí, ve znìní pozdìjích pøedpisù

68

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Ponìkud se zvýil zájem o nákup zemìdìlských pozemkù od ostatních vlastníkù (pøevánì fyzických osob). V roce 2001 se poèet prodejù zvýil proti roku 2000 o 2,3 %. Od roku 1993 do roku 2001 se v Èeské republice prodalo pøiblinì 110 tis. ha zemìdìlské pùdy, tj. za 9 let 2,6 % z celkového zemìdìlského pùdního fondu ÈR. Nejvìtí zájem byl o koupi meních pozemkù do 1,0 ha. Z celkového poètu uskuteènìných transakcí bylo témìø 90 % prodejù pozemkù do 1,0 ha. Tento poèet prodejù pøedstavoval 23 % prodané výmìry zemìdìlské pùdy. Tyto pozemky byly nakupovány pøevánì pro jiné úèely ne pro zemìdìlské vyuití. Pro zemìdìlské vyuití bylo nakoupeno pøiblinì 48 % prodávané výmìry zemìdìlské pùdy. Prùmìrná trní cena zemìdìlských pozemkù pro zemìdìlské vyuití byla 7,32 Kè/m2 v roce 2001, v porovnání s rokem 2000 se zvýila o 2,33 Kè/m2, tj. o 46,7 %. Trní ceny pozemkù urèených pøevánì pro nezemìdìlské vyuití (výmìra do 1,0 ha) se v roce 2001 výraznì zvýily, a to z úrovnì 92,61 Kè/m2 v roce 2000 na úroveò 134,87 Kè/m2, o 45,6 %. Obecnì je moné konstatovat, e prùmìrné trní ceny zemìdìlské pùdy v roce 2001 proti roku 2000 se zvýily o 45,2 %, tj. z cenové hladiny 27,41 Kè/m2 na cenovou hladinu 39,80 Kè/m2 (tab. TA3.5/02).

TA3.5/02 Trní ceny zemìdìlské pùdy podle velikostních kategorií (Kè/m2)1) Výměra pozemků Do 1 ha 1 – 5 ha Nad 5 ha Průměr

1993 27,50 12,96 3,68 13,48

1997 124,94 14,64 6,53 28,01

1998 101,94 17,42 4,10 31,84

1999 79,45 9,60 6,57 25,42

2000 92,61 13,54 4,99 27,41

2001 134,87 17,79 7,32 39,80

1993 - 2001 77,62 14,34 5,30 25,14

1) Rozpìtí výmìry v daném øádku zahrnuje i hodnoty odpovídající dolní mezi a nezahrnuje hodnoty odpovídající horní mezi Pramen: Výbìrové etøení VÚZE o trních cenách zemìdìlské pùdy (grant NAZV QC 0261) Zpracoval: E. Vrbová (VÚZE)

Prùmìrné trní ceny pozemkù podle jednotlivých kultur za období 1993 2001 jsou uvedeny v tab. TA3.5/03. Z celkového zemìdìlského pùdního fondu pro zemìdìlské vyuití se nejvíce prodávala orná pùda (39,79 %) a zahrady (30,50 %). V zanedbatelném mnoství se prodávaly chmelnice (0,07 %) a vinice (0,09 %). Prùmìrná cena zemìdìlské pùdy pro zemìdìlské vyuití (výmìra nad 5,0 ha) byla 5,30 Kè/m2, tj. o 5,6 % vyí ne úøední cena (5,02 Kè) podle cenových pøedpisù ministerstva financí.

TA3.5/03 Prùmìrné trní ceny zemìdìlských kultur vyuívaných k zemìdìlským úèelùm1) v letech 1993 2001 Průměrná tržní cena 2 (Kč/m ) 7,04 9,08 23,11 60,19 11,57 8,88 3,92 5,30

Zemědělská kultura Orná půda 2) Chmelnice 2) Vinice 2) Ovocný sad Zahrada Trvalý travní porost 3) Celky 1) Zemědělská půda celkem

Počet prodejů (%) 39,79 0,07 0,09 1,63 30,50 2,66 2,13 100,00

1) Prodeje pozemkù s výmìrou nad 5 ha 2) Prodeje pozemkù bez ohledu na výmìru 3) Zemìdìlská pùda nezatøídìná do jednotlivých kultur Pramen: Výbìrové etøení VÚZE o trních cenách zemìdìlské pùdy (grant NAZV QC 0261) Zpracoval: E. Vrbová (VÚZE)

Nedílnou souèástí trhu s pùdou jsou nájemní vztahy. Výe nájemného je do znaèné míry ovlivnìna produkèní schopností výrobních oblastí a velikostí hospodaøících podnikù (tab. TA3.5/04).

TA3.5/04 Prùmìrný nájem na 1 ha pronajaté pùdy podle výrobních oblastí (Kè/ha) Výrobní oblast Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská

2000 1 330 846 447 761 205

Fyzické osoby 2001 1 083 1 159 559 338 245

meziroční index 81,43 137,00 125,06 44,42 119,51

2000 597 731 174 158 68

Právnické osoby 2001 975 889 478 295 165

meziroční index 163,32 121,61 274,71 186,71 242,65

Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. tolbová (VÚZE)

Prùmìrný nájem zemìdìlské pùdy v ÈR se proti roku 2000 zvýil, a to zejména u právnických osob. U právnických osob èiní 588 Kè/ha, tj. o 70 % více ne v roce 2000 a v nìkterých oblastech vzrostl i o více ne dvojnásobek. Prùmìrný nájem u fyzických osob vzrostl o 21 % a èiní 784 Kè/ha. Vzhledem k tomu, e podíl pronajaté pùdy na celkové obhospodaøované pùdì je u fyzických osob 72 % a v podstatì 100 % u právnických osob, rùst nájmu není opomenutelná skuteènost. Nájem u fyzických osob i právnických osob ve vìtí míøe ne v pøedcházejících letech závisí na produkèní schopnosti pùd podle výrobních oblastí.

69


4 Ekonomické výsledky 4.1 Souhrnný zemìdìlský úèet za rok 2001 4.1.1 Úèet produkce a dùchodu ze zemìdìlské èinnosti Souhrnný zemìdìlský úèet (pøedbìný odhad ÈSÚ za rok 2001) je poprvé pøedkládán v podobì, která vyplývá z revidované metodiky jeho tvorby, tak jak je uplatòována v zemích EU. Opírá se o Evropský systém národohospodáøských úètù podle revize z roku 1995 (ESA 95). Dosud pouívaná metodika národního zemìdìlského podniku brala v úvahu jen koneènou zemìdìlskou produkci, tj. tu èást produkce, která byla urèena pro uití mimo odvìtví zemìdìlství a tu èást mezispotøeby, která byly nakoupena mimo zemìdìlství. Základní odliností nové metodiky je uití celkové produkce odvìtví jako sumy produkcí zemìdìlských jednotek (tzv. místních èinnostních jednotek, tj. zemìdìlských podnikù s omezením na zemìdìlské èinnosti, pøíp. nezemìdìlské èinnosti se zemìdìlskými èinnostmi neoddìlitelnì propojené). Do produkce a zároveò do mezispotøeby se zahrnuje i hodnota statkù vyrobených v jedné zemìdìlské jednotce a spotøebovávaných v jiné zemìdìlské jednotce. Tab. TA4.1/01 04 pøedstavují sled vzájemnì propojených úètù (odpovídajících systému ESA 95), v nich se ukazatele vyjadøují v bìných cenách. V tomto systému se úètují transakce a ostatní toky, které se týkají urèitých aspektù hospodáøského dìní (napø. produkce). Tyto transakce sahají od tvorby dùchodù pøes jeho rozdìlení a pøerozdìlení a k akumulaci dùchodù v aktivech. Výsledná salda úètù pøedstavují celkové agregované ukazatele, které se pouívají k mìøení hospodáøského výkonu celého odvìtví. Na úètech bìných transakcí se prezentuje celková produkce (tab. TA4.1/01 a 02) a tvorba a rozdìlení dùchodù (tab. TA4.1/03). Do úètù akumulace (zmìny aktiv) patøí kapitálový úèet (tab. TA4.1/04). V úètu produkce jsou uvedeny hodnoty produkce v tzv. základních cenách. V základních cenách jednotlivých zemìdìlských produktù (komodit) jsou podle revidované metodiky zahrnuty kromì trních (kupních) cen tìchto produktù i dotace a danì pøímo vázané na tyto produkty. Nová metodika tak dodruje stejný princip jako ostatní odvìtví národního hospodáøství a lií se od døíve pouívaného vyjádøení SZÚ v trních (kupních) cenách. Tato metodická zmìna umoòuje porovnat hrubou pøidanou hodnotu za odvìtví zemìdìlství v základních cenách (uvedenou v tabulce TA4.1/03) s globálním ukazatelem hrubé pøidané hodnoty za národním hospodáøství vyjádøeného rovnì v základních cenách. Tab. TA4.1/01, resp. TA4.1/02 obsahují produkci hlavních komodit rostlinné, resp. ivoèiné výroby (v bìných cenách základních), vyrobenou v roce 2001. Rostlinná výroba v celkové výi 55,3 mld. Kè dosáhla 50,2 % celkové zemìdìlské produkce (110,1 mld. Kè). V ní nejvìtí objem tvoøily obiloviny (48,5 % celkové produkce RV), dále technické plodiny (24,7 %) a pícniny (11,7 %). Z jednotlivých rostlinných komodit se na celkové produkci RV nejvíce podílely penice (29,6 %), jeèmen (13,1 %) a øepka (12,3 %). ivoèiná výroba ve výi 53,8 mld. Kè pøispìla 48,9 % k celkové produkci odvìtví. Jejími hlavními polokami byly zvíøata (58,8 % celkové produkce V) a ivoèiné výrobky (41,2 %). Nejvýznamnìjími komoditami v V v roce 2001 byly prasata (36,9 %) a mléko (35,1 %). Úèet produkce je ukonèen ukazatelem produkce zemìdìlského odvìtví zahrnující kromì produkce rostlinné a ivoèiné výroby také produkci nerozdìlených zemìdìlských slueb (0,9 % z celkové produkce) a nezemìdìlské vedlejí èinnosti (neoddìlitelné).

TA4.1/01 SZÚ Celková produkce rostlinná výroba (mil. Kè) Kód 01 01.1 01.1/1 01.1/2 01.2 01.3 01.4 01.5 01.6 01.7 02 02.1 02.1/1 02.1/2 02.1/3 02.1/4 02.2 02.3 02.4 02.5 02.5/1 02.5/2 02.5/3 03 03.1 03.2 03.3 04 04.1 04.1/1 04.1/2 04.1/3 04.2 04.2/1 04.2/2 04.2/3 05 06 06.1 06.1/1 06.1/2 06.1/3 06.1/4 06.2 06.2/1 06.2/2 06.2/3 06.2/4 06.3 06.4 06.4/1 06.4/2 06.5 06.5/1 06.5/2 07 07.1 07.2 08 09 09.1 09.2 09.3 10

Ukazatel OBILOVINY (VČETNĚ OSIVA) Pšenice a špalda Pšenice měkká a špalda Pšenice tvrdá (durum) Žito a ozimé směsky Ječmen Oves a letní směsky Kukuřice na zrno Rýže Ostatní obiloviny TECHNICKÉ PLODINY Výsev olejnin a olejnaté plodiny (včetně osiva) Řepka a semena brukve řepáku Slunečnice Sojové boby Ostatní olejniny Luskoviny (včetně osiva) Surový tabák Cukrová řepa Ostatní technické plodiny Textilní plodiny Chmel Ostatní technické plodiny: ostatní PÍCNINY Krmná kukuřice Krmné okopaniny (včetně krmné řepy) Ostatní pícniny ZELENINA A ZAHRADNICKÉ VÝROBKY Čerstvá zelenina Květák Rajčata Ostatní čerstvá zeleniny Sazenice a květiny Školkařské výpěstky Okrasné rostliny a květiny (vč. vánočních stromků) Výsadby BRAMBORY (VČETNĚ SADBY) OVOCE Čerstvé ovoce Stolní jablka Stolní hrušky Broskve Ostatní čerstvé ovoce Citrusové plody Pomeranče Mandarinky Citrony Ostatní citrusové plody Tropické plody Vinné hrozny Stolní hrozny Ostatní hrozny Olivy Stolní olivy Ostatní olivy VÍNO Stolní víno Jakostní víno OLIVOVÝ OLEJ OSTATNÍ ROSTLINNÉ VÝROBKY Košikářské a pletací materiály Ostatní Ostatní rostlinné výrobky: ostatní ROSTLINNÁ PRODUKCE (01 AŽ 09)

Pramen: ÈSÚ Zpracoval: I. Foltýn (VÚZE)

70

2001 26 852 16 360 16 360 547 7 229 468 1 648 600 13 641 8 259 6 789 502 32 936 443 . 3 401 1 537 76 879 583 6 481 2 627 61 3 793 2 657 2 380 222 391 1 767 277 277 . . 3 251 2 267 1 701 904 58 51 689 566 566 . . . 176 . 176 . 55 324

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Tabulka TA4.1/03 zobrazuje tvorbu a rozdìlení dùchodu. TA4.1/02 SZÚ Celková produkce ivoèiná produkce Vychází z produkce zemìdìlského odvìtví (nebo také celkoa ostatní zemìdìlské èinnosti (mil. Kè) vé produkce). Dùleitým ukazatelem je mezispotøeba, která Kód Ukazatel 2001 sumarizuje hodnotu vekerých pøímých vstupù (nákladù) do 11 ZVÍŘATA 31 647 zemìdìlství (vstupujících do hodnoty celkové produkce). 11.1 Skot 5 467 Podíl mezispotøeby na celkové produkci v roce 2001 èinil 11.2 Prasata 19 835 67,1 %. K celkové hodnotì mezispotøeby v roce 2001 pøispì11.3 Lichokopytníci . ly následující nákladové ukazatele: osivo a sadba (3,2 %), 11.4 Ovce a kozy 14 energie a maziva (2,8 %), hnojiva (7,3 %), pøípravky na 11.5 Drůbež 6 233 ochranu rostlin (7,7 %) a veterinární náklady (2,4 %), dále 11.6 Ostatní zvířata 98 krmiva (50,0 % nejvýznamnìjí èást mezispotøeby), údr12 ŽIVOČIŠNÉ VÝROBKY 22 165 ba a opravy strojù, zaøízení a budov (11,7 %), zemìdìlské 12.1 Mléko 18 903 sluby (1,3 %) a ostatní zboí a sluby (13,7 %). 12.2 Vejce 3 262 Jedním z nejvýznamnìjích ukazatelù tohoto úètu je hrubá pøidaná hodnota v základních cenách (HPH), která vznikne odeètením mezispotøeby od celkové produkce. Podíl HPH za zemìdìlství a hrubé pøidané hodnoty za celé národní hospodáøství (v základních cenách) pomìøuje pøíspìvek odvìtví zemìdìlství do celkové pøidané hodnoty národního hospodáøství. Tento podíl se obvykle oznaèuje jako podíl zemìdìlství na HDP nebo také ekonomický rozmìr odvìtví zemìdìlství. Podíl zemìdìlství na HDP podle tohoto ukazatele dosáhl za rok 2001 odhadované výe 1,88 %. HPH v základních cenách jako globální ukazatel novì vytvoøené hodnoty v zemìdìlství v roce 2001 èinila 36,3 mld. Kè, tj. 32,9 % celkové produkce zemìdìlství. Pomìr HPH a mezispotøeby v zemìdìlství informuje o efektu vynaloených vstupù do výroby. V roce 2001 dosáhl tento pomìr hodnoty 49 %, neboli kadá vynaloená koruna vstupù do zemìdìlství pøinesla 49 haléøù novì vytvoøené hodnoty tohoto odvìtví. Obdobný ukazatel v zemích EU dosahuje hodnoty více ne 100 %.

12.3 12.3/1 12.3/2 12.3/3 13 14 15 15.1 15.2 16 17 17.1 17.1/1 17.1/2 17.1/3 17.1/4 17.1/5 17.1/6 17.1/6/1 17.1/6/2 17.1/7 17.2 18

Ostatní živočišné výrobky Surová vlna Kokony bource morušového Ostatní živočišné výrobky: ostatní ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE (11 + 12) PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH SLUŽEB Zemědělské služby Výnos z pronájmu mléčné kvóty ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (14 + 15) NEZEMĚDĚLSKÉ VEDLEJŠÍ ČINNOSTI (NEODDĚLITELNÉ) Zpracování zemědělských výrobků Obiloviny Zelenina Ovoce Víno Zvířata Živočišné výrobky Mléko Ostatní živočišné výrobky Ostatní Ostatní neoddělitelné vedlejší činnosti (zboží a služby) PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÉHO ODVĚTVÍ (16 + 17)

. . . 53 813 109 137 965 965 110 102 . . . . . . . . . . . . 110 102

Dalím dùleitým ukazatelem dùchodového úètu je spotøeba fixního kapitálu. Tento ukazatel podle pùvodní metodiky odpisy hmotného i nehmotného investièního majetku Pramen: ÈSÚ v pùvodních, tedy poøizovacích cenách pøedstavuje podle Zpracoval: I. Foltýn (VÚZE) nové metodiky èást hodnoty kapitálu, kterou je nutno za daný rok vyprodukovat, aby bylo moné po ukonèení ivotnosti kapitálu (tj. kadé sloky kapitálu) tento kapitál znovu obnovit, a to v cenách, které budou platit po uplynutí ivotnosti. Spotøeba fixního kapitálu pøedstavuje odpisy v nových, tj. aktuálních trních cenách, tedy kalkulaci plnohodnotné náhrady pùvodního kapitálu novým (bez ztráty hodnoty tohoto kapitálu). Spotøeba fixního kapitálu v zemìdìlství v roce 2001 dosáhla hodnoty 11,2 mld. Kè, pøièem jeho nejvýznamnìjími polokami byly stroje a zaøízení (67,2 %) a budovy (30,7 %). Odeètením spotøeby fixního kapitálu od HPH se získá èistá pøidaná hodnota v základních cenách (ÈPH). Za rok 2001 pøedstavuje ÈPH hodnotu 25,0 mld. Kè. Dalí polokou úètu jsou ostatní dotace na výrobu, které zahrnují vekeré podpory vyplacené zemìdìlským výrobcùm, které nepatøí mezi subvence na produkty. Jde zejména o subvence na mzdy zamìstnaných pracovníkù, subvence na sníení zneèitìní ivotního prostøedí, úrokové úlevy apod. Stejnì tak poloka ostatní danì na výrobu zahrnuje vekeré danì, které musí podniky odvést na základì své výrobní èinnosti, nezávisle na hodnotì vyprodukovaných statkù. Nejdùleitìjí z nich je pozemková daò (daò z vlastnictví, majetku), daò z motorových vozidel, dále danì ze mzdového fondu placené zamìstnavatelem a odvedená daò za zneèitìní ivotního prostøedí v dùsledku výrobních èinností. Po pøiètení salda ostatních dotací a daní k ÈPH se vypoète ukazatel dùchod z faktorù (v pùvodní metodice èistá pøidaná hodnota v nákladech faktorù), který udává zbývající èást celkové hodnoty vyprodukované v zemìdìlství, z ní je tøeba uhradit náklady na základní výrobní faktory (práci, pùdu a kapitál) vstupující do výrobního procesu. Jedná se o mzdy a pojistné za zamìstnance, tj. ukazatel náhrady zamìstnancùm (náklady na faktor práce), dále o pachtovné (náklady na faktor pùda) a nájemné z nemovitostí a úroky z bankovních úvìrù, tj. nájemné a úroky ze zapùjèeného kapitálu vyuívaného ve výrobním procesu (náklady na faktor kapitál). Do úhrady výrobních faktorù se nezapoèítávají osobní dùchody podnikatelù, nájemné z obytných budov a úroky z bankovních úvìrù pro jiné úèely nesouvisející s podnikatelskými aktivitami v zemìdìlství. Dùchod z faktorù v roce 2001 èinil 26,2 mld. Kè. Po odpoètu náhrad zamìstnancùm od dùchodu z faktorù se dostane ukazatel oznaèený jako èistý provozní pøebytek nebo smíený dùchod. Koneèným ukazatelem tohoto úètu je podnikatelský dùchod. Ten se dostane z ukazatele dùchod z faktorù odeètením poloek náhrady zamìstnancùm, pøedepsané pachtovné a ostatní nájemné z nemovitostí a nákladové úroky a pøiètením poloky výnosové úroky. Podnikatelský dùchod tedy zahrnuje nejen úhradu nákladù na faktory práce, pùda a kapitál, ale zahrnuje i efekt z vlastního kapitálu uloeného v bankách nebo zapùjèeného jiným podnikatelùm (výnosové úroky). Podnikatelský dùchod ze zemìdìlství, který odpovídá bìnému zisku nebo ztrátì za odvìtví v daném roce, dosáhl v roce 2001 hodnoty 5,5 mld. Kè. 71


4.1.2 Kapitálový úèet

TA4.1/03 SZÚ Dùchod ze zemìdìlské èinnosti (mil. Kè) Tab. TA4.3/04 kapitálový úèet informuje o tvorbì a pohy-

bu kapitálu v zemìdìlství vztaeného k zemìdìlským aktivitám zemìdìlských podnikù (jednotek).

Hrubá tvorba fixního kapitálu celkem (HTFK) zahrnuje náklady na nabytí aktiv, tj. nákup nebo rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (DHNM), po odeètení pøíjmù z úbytku aktiv, tj. z prodeje DHNM. V rámci národního hospodáøství jako celku se pod tvorbou hrubého fixního kapitálu rozumí èást hrubého domácího produktu vyuívaného po dobu delí ne jeden rok ve výrobním procesu. V SZÚ se tento ukazatel skládá z HFTK zemìdìlských výrobkù (podíl na HFTK celkem 24,6 %) zahrnující výsadby a zvíøata a HFTK nezemìdìlských výrobkù (podíl 75,4 %) zahrnující stroje a zaøízení, budovy a ostatní poloky DHNM. HTFK výsadby zahrnuje výdaje na nové nebo obnovené kultury realizované bìhem úèetního období; výdaje na pøírùstek hodnoty kultur a do jejich zralosti; výdaje na pøevod vlastnictví vzrostlých kultur a stromù mezi zemìdìlskými jednotkami. HTFK zvíøat (klasifikovaných jako fixní aktiva) zahrnuje výdaje na pøírùstek zvíøat do dosaení dospìlosti; výdaje na nabytí zvíøat (nákupy a dovozy) minus pøíjmy z jejich úbytku (prodeje, poráky a vývozy); výdaje na pøevod vlastnictví zvíøat mezi zemìdìlskými jednotkami. HFTK nezemìdìlských výrobkù zahrnuje výdaje na poøízení nového DHNM (s výjimkou kultur a zvíøat), výdaje na opravy a rekonstrukci existujícího majetku minus pøíjmy z úbytku, tj. prodeje majetku souvisejícího se zemìdìlskými èinnostmi. Struktura HTFK nezemìdìlských výrobkù obsahuje poloky stroje a zaøízení (podíl 52 %), vè. vozidel, budovy (podíl 47,9 %), tj. hospodáøské budovy a stavby, které nejsou urèeny pro obytné úèely, a ostatní majetek (podíl 0,1 %), do nìj patøí nehmotná aktiva (napø. software), dále náklady na zvýení hodnoty nevýrobních aktiv (napø. zlepování kvality pùd zavlaováním nebo vysouením, ochrana pøed záplavami atd., nebo vynaloené náklady na nabytí pùdy a získání nehmotných aktiv jako jsou patenty, výrobní práva, atd.). Pøitom samo nabytí nevyrobených aktiv se neúètuje jako hrubá tvorba fixního kapitálu, ale jako zmìna aktiv.

Kód 18 19 19.01 19.01/1 19.01/2 19.02 19.02/1 19.02/2 19.02/3 19.02/4 19.03 19.03/1 19.03/2 19.04 19.05 19.06 19.06/1 19.06/2 19.06/3 19.07 19.08 19.09 19.10 20 21 21.1 21.2 21.3 21.4 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Ukazatel PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÉHO ODVĚTVÍ MEZISPOTŘEBA CELKEM Osiva a sadba Nakoupené od jiných zemědělských jednotek Nakoupené mimo zemědělské odvětví Energie, maziva Elektrická energie Plyn Ostatní paliva a pohonné hmoty Ostatní Hnojiva a prostředky zlepšující půdu Nakoupená od zemědělských jednotek Nakoupená mimo hospodářské odvětví Přípravky k ochraně rostlin Veterinární náklady Krmiva Nakoupená od zemědělských jednotek Nakoupená mimo hospodářské odvětví Spotřebovaná vnitropodnikově Údržba a opravy strojů a zařízení Údržba a opravy budov Zemědělské služby Ostatní zboží a služby HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH (18-19) SPOTŘEBA FIXNÍHO KAPITÁLU Stroje a zažízení Budovy Výsadby Ostatní ČISTÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH (20-21) NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮM OSTATNÍ DANĚ NA VÝROBU OSTATNÍ DOTACE NA VÝROBU DŮCHOD Z FAKTORŮ (22-24+25) ČISTÝ PROVOZNÍ PŘEBYTEK/SMÍŠENÝ DŮCHOD (26-23) PŘEDEPSANÉ PACHTOVNÉ A OSTATNÍ NÁJEMNÉ Z NEMOVITOSTÍ NÁKLADOVÉ ÚROKY VÝNOSOVÉ ÚROKY PODNIKATELSKÝ DŮCHOD (26-23-28-29+30)

2001 110 102 73 849 2 350 . 2 350 2 075 742 71 1 191 71 5 370 . 5 370 5 680 1 785 36 900 19 307 17 593 4 556 4 068 965 10 100 36 253 11 231 7 542 3 444 111 134 25 022 16 768 4 076 5 219 26 165 9 398 2 267 2 355 739 5 515


Nejvýznamnìjí ukazatel kapitálového úètu èistá tvorba fixního kapitálu (ÈTFK) je dán odeètením spotøeby fixního kapitálu (tab. TA4.1/03) od ukazatele HFTK celkem. Tento ukazatel ilustruje reprodukci kapitálu v zemìdìlství. Kladná hodnota ÈTFK øíká, e spotøeba (úbytek) hodnoty kapitálu probíhá pomaleji ne jeho tvorba, tj. hodnota DHNM roste, v pøípadì záporné hodnoty ÈTFK hodnota DHNM klesá. V roce 2001 dosáhla ÈTFK záporné hodnoty ve výi 0,8 mld. Kè. Závìreèným ukazatelem kapitálového úètu jsou kapitálové transfery (rozdìlují úspory nebo bohatství), které zahrnují investièní dotace, co jsou kapitálové transfery od státu urèené pro úplné nebo èásteèné financování nabytí statkù fixního kapitálu, a dále ostatní kapitálové transfery, které mohou mít podobu plateb jako odkodnìní státu vlastníkùm dlouhodobého majetku, který byl pokozen nebo znièen (napø. následkem váleèných událostí èi katastrof). Kapitálové transfery v roce 2001 v zemìdìlství ÈR pøedstavovaly celkem 8,4 mld. Kè (z toho investièní dotace 1,5 mld. Kè a ostatní kapitálové transfery 6,8 mld. Kè).

4.1.3 Porovnání výsledkù SZÚ s výsledky výbìrového etøení FADN a komoditních analýz Souhrnný zemìdìlský úèet charakterizuje celkové ekonomické výsledky zemìdìlství jakoto národohospodáøského odvìtví. V tomto smyslu by mìl být v souladu s výsledky ekonomických analýz jednotlivých zemìdìlských komodit prezentovaných v kap. A3.1 a A3.2 a odpovídat výsledkùm výbìrového etøení zemìdìlských podnikù FADN uvedených v kap. A4.2 a A4.3. Vybrané zemìdìlské komodity popsané v kap. A3 reprezentují z ekonomického hlediska rozhodující èást odvìtví zemìdìlství. Na druhé stranì SZÚ reprezentuje celé produkèní zemìdìlství (bez samozásobitelských zemìdìlských aktivit tzv. kitchen gardens). Tab. TA4.1/05 ukazuje, jak se podílí tuzemská produkce jednotlivých komodit za rok 2001 (resp. 2001/02) na ukazateli celkové produkce za zemìdìlství v úètu produkce. Celková hodnota produkce vybraných komodit pøi pouití prùmìrných CZV za rok 2001 dosáhla 102,4 mld. Kè, tj. zhruba 93 % celkové zemìdìlské produkce podle SZÚ (110,1 mld. Kè). Pøes urèité dílèí metodologické odlinosti výpoètu (dané metodikou SZÚ) potvrzuje tento výsledek empirické oèekávání, e vybrané zemìdìlské komodity uvedené v této zprávì reprezentují více ne 90 % celkové zemìdìlské produkce.

72


TA4.1/04 SZÚ Kapitálový úèet (mil. Kè) Kód 32 32.1 32.2 33 33.1 33.1/1 33.1/2 33.2 33.2/1 33.2/2 33.3 33.3/1 33.3/2 33.3/2/1 33.3/2/2 34 35 36 37 37.1 37.2

Ukazatel HTFK ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ Výsadby Zvířata HTFK NEZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ Stroje a zařízení Stroje a ostatní zařízení Vozidla Budovy Hospodářské budovy (nebytové) Ostatní stavby (vyjma zlepšování půd) Ostatní Nehmotná aktiva (např. software) Zvýšení hodnoty nefinančních nevýrobních aktiv Zlepšování půd Náklady převodu vlastnictví k půdě a k výrobním právům HFTK CELKEM (BEZ ODEČITATELNÉ DPH) (32+33) ČISTÁ TVORBA FIXNÍHO KAPITÁLU (BEZ ODEČITATELNÉ DPH) (34-21) ZMĚNA STAVU ZÁSOB KAPITÁLOVÉ TRANSFERY Investíční dotace Ostatní kapitálové transféry

2001 2 566 114 2 452 7 855 4 085 3 144 940 3 763 3 391 372 8 8 . . . 10 421 -810 1 202 8 366 1 539 6 827


TA4.1/05 Porovnání celkové produkce podle SZÚ a Zelené zprávy 2001 Ukazatel Pšenice Ječmen Žito Kukuřice zrno Cukrovka Brambory Řepka Chmel Len 1) Ovoce 1) Zelenina Mléko - nákup Hovězí maso Vepřové maso Drůbeží maso Vejce Produkce za vybrané komodity Produkce zemědělského odvětví

Koeficient 2) tržnosti 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,87 0,89 0,59 x

výroba (tis. t) 4 476 1 965 149 409 3 529 1 130 973 7 18 167 421 2 532 209 584 313 3 190 x

Zelená zpráva 2001 CZV produkce (Kč/t) (mil. Kč) 3 522 15 766 3 533 6 942 3 801 566 3 858 1 578 964 3 402 2 838 3 207 6 904 6 718 134 121 885 4 300 76 9 000 1 505 6 000 2 527 7 800 19 750 33 770 7 041 42 840 21 641 25 960 7 220 1 900 3 576 102 399 x x

SZÚ (mil. Kč) 16 360 7 229 547 1 648 3 401 3 251 6 789 879 76 1 701 2 380 18 903 5 467 19 835 6 233 3 262 104 094 110 102

1) Prùmìrná CZV odhad 2) Koeficient trnosti vyjadøuje míru samozásobení u daných komodit, která není v SZÚ zapoèítána Pramen: Zpráva o stavu zemìdìlství za rok 2001, kap. A3.1 a A3.2; ÈSÚ Zpracoval: I. Foltýn (VÚZE)

Výsledky výbìrového etøení zemìdìlských podnikù FADN jsou zpracovány ze dvou hledisek. Jednak z hlediska ekonomických výsledkù za vekeré aktivity zemìdìlských podnikù (tj. zemìdìlskou i nezemìdìlskou èinnost podnikù), které jsou popsány v kap. A4.2, jednak z hlediska výsledkù za výhradnì zemìdìlské èinnosti podle standardní metodiky EU, popsaných v kap. A4.3. Druhý pøístup je z metodického hlediska velmi blízký metodice sestavování SZÚ. Výsledky tohoto porovnání lze nalézt v tab. TA4.1/06. S ohledem na srovnatelnost obou pøístupù bylo nezbytné provést následující korekce: - Vzhledem k tomu, e výsledky zpracování FADN jsou uvádìny samostatnì za podniky fyzických osob (PFO) a za podniky právnických osob (PPO), byly pøi konstrukci prùmìrných ukazatelù za vechny zemìdìlské podniky (tj. PFO a PPO celkem) pouity koeficienty jejich podílu na obhospodaøované pùdì za rok 2001 PFO 26,6 % a PPO 73,4 % (tab. TA2.1/04). - Vybrané ukazatele SZÚ a FADN jsou vyjádøeny jak v absolutních hodnotách (mil. Kè), tak v pøepoètu na jednotku plochy (Kè/ha z. p.). Pro pøevod byl vyuit údaj o celkové výmìøe obhospodaøované zemìdìlské pùdy v ÈR zjitìné Agrocenzem 2000 (zhruba 3 700 tis. ha z. p.). - Pro porovnatelnost finálního ukazatele za celé zemìdìlství dùchodu ze zemìdìlské èinnosti byla hodnota tohoto ukazatele vycházející z výsledkù FADN (tab. TA4.3/46) doplnìna o celkový hospodáøský výsledek zemìdìlských podnikù hospodaøících bez zemìdìlské pùdy (tab. TA4.2/06). 73


TA4.1/06 Porovnání SZÚ a FADN zpracovaného podle standardního výstupu EU

Celková produkce Mezispotřeba (SZÚ) – výrobní spotřeba (FADN) Hrubá přidaná hodnota Podnikatelský důchod (PD) z toho – dotace na výrobu Hospodářský výsledek zemědělských podniků bez půdy (ČSÚ) Důchod ze zemědělské činnosti – srovnatelná báze SZÚ a FADN

FADN

SZÚ

Ukazatel mil. Kč 110 102 73 849 36 253 5 515 5 658 5 515

celkem Kč/ha 29 757 19 959 9 798 1 491 1 529 1 491

mil. Kč 113 690 77 292 41 854 4 435 7 126 537 4 972

PFO Kč/ha 30 727 20 890 11 312 1 199 1 926 1 344

21 298 15 845 7 297 2 815 2 136 -

PPO Kč/ha 34 144 22 718 12 767 613 1 850 -

Pramen: ÈSÚ; Výbìrové etøení FADN Zpracoval: I. Foltýn (VÚZE)

Na základì výsledného ukazatele Dùchod ze zemìdìlské èinnosti srovnatelná báze SZÚ a FADN (tab. TA4.1/06) a výsledkù uvedených v tab. TA4.2/06 lze konstatovat: Celkový hospodáøský výsledek za odvìtví zemìdìlství za rok 2001 vycházející ze SZÚ zpracovaného ÈSÚ (odhad za rok 2001) lze vyèíslit zhruba na 5,5 mld. Kè. Celkový hospodáøský výsledek zemìdìlských podnikù za zemìdìlskou èinnost za rok 2001 vycházející z výbìrového etøení FADN zpracovaný VÚZE a doplnìný o celkový výsledek zemìdìlských podnikù bez zemìdìlské pùdy zpracovaný ÈSÚ lze vyèíslit zhruba na 5,0 mld. Kè. Celkový hospodáøský výsledek zemìdìlských podnikù za vekerou èinnost (zemìdìlskou i nezemìdìlskou) za rok 2001 vycházející z výbìrového etøení FADN a doplnìný o celkový výsledek zemìdìlských podnikù bez zemìdìlské pùdy zpracovaný ÈSÚ lze vyèíslit zhruba na4,4 mld. Kè. Celkový hospodáøský výsledek zemìdìlských podnikù za vekerou èinnost pøi zapoètení osobního dùchodu u podnikù fyzických osob za rok 2001 lze vyèíslit zhruba na 3,3 mld. Kè.

4.2 Souhrnné ekonomické výsledky zemìdìlských podnikù Výsledky ekonomiky zemìdìlských podnikù (za PPO i PFO celkem) byly v roce 2001 sledovány standardním zpùsobem na základì statistického výkaznictví ÈSÚ (ètvrtletní výkaz P 3-04 pro ekonomické subjekty vybraných produkèních odvìtví) a v rámci výbìrového etøení FADN VÚZE. Výsledky statistického výkaznictví a výbìrového etøení nelze vzhledem k jejich odlinostem bezprostøednì porovnávat51.

4.2.1 Produkce, náklady a výnosy Hrubá zemìdìlská produkce podle ÈSÚ (vyjádøená ve stálých cenách roku 1989) dosáhla v roce 2001 za celé zemìdìlství úhrnné hodnoty 76 135 mil. Kè. Meziroènì se zvýila o 1866 mil. Kè, tj. o 2,5 %. V porovnání s rokem 2000 vzrostla rostlinná produkce o 5,2 %, ivoèiná produkce o 0,3 %. Podíl rostlinné výroby na hrubé zemìdìlské produkci vzrostl proti roku 2000 o 1,2 procentního bodu a dosáhl 46,6 %.

Odhad základních výsledkových ukazatelù Souhrnné výsledkové ukazatele zemìdìlských podnikù hospodaøících na pùdì byly odvozeny z úèetních údajù podnikù zahrnutých do výbìrového etøení FADN. Pro dopoèet za podniky právnických osob byly vybrány údaje z výkazu ziskù a ztrát. U podnikù fyzických osob byl dopoèet proveden na základì pøíjmù a výdajù ovlivòujících základ danì z pøíjmù a v jejich výdajích není zahrnuta osobní spotøeba podnikatele a pomáhajících rodinných pøísluníkù.

TA4.2/01 Základní souhrnné výsledkové ukazatele podnikù hospodaøících na pùdì (mil. Kè) Ukazatel 1) Hrubá zemědělská produkce v tom - rostlinná produkce - živočišná produkce Tržby za prodej zboží Tržby za prodej výrobků a služeb 2) Výnosy celkem Náklady vynaložené na prodané zboží Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 3) Náklady celkem

2000 74 269 33 700 40 569 4 845 96 485 129 297 4 325 24 520

2001 76 135 35 443 40 692 4 716 99 831 130 195 4 054 24 720

Meziroční index 102,5 105,2 100,3 97,3 103,5 100,7 93,7 100,8

12 769 124 941

12 383 126 287

97,0 101,1

1) Za celé zemìdìlství ve s. c. 1989 2) U fyzických osob pøíjmy celkem 3) U fyzických osob výdaje celkem Pramen: Výbìrové etøení FADN; ÈSÚ Hrubá zemìdìlská produkce v Èeské republice za rok 2000, Hrubá zemìdìlská produkce za rok 2001 Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE) 51

Výkaznictví ÈSÚ je orientováno na zemìdìlské podniky zapsané v obchodním rejstøíku, které souèasnì zamìstnávají 20 a více zamìstnancù (vèetnì specializovaných zemìdìlských podnikù hospodaøících bez pùdy), výbìrové etøení FADN pøedstavuje vzorek vech podnikù hospodaøících na pùdì (vèetnì podnikù nezapsaných v obchodním rejstøíku). Metodické a jiné odlinosti jsou podrobnì rozvedeny ve Zprávì o stavu zemìdìlství ÈR za rok 1997.

74

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 U zemìdìlských podnikù hospodaøících na pùdì dolo v roce 2001 k mírnému zvýení celkových výnosù (o 0,7 %) i pøi relativnì výraznìjím meziroèním nárùstu treb za prodej vlastních výrobkù a slueb (o 3,5 %). Celkové náklady vzrostly o 1,1 %. Výsledky za souhrn tìchto podnikù lze doplnit obdobnými údaji ÈSÚ za specializované podniky s rozsáhlou ivoèinou výrobou nebo podniky zemìdìlských slueb hospodaøících bez pùdy. Jedná se o velké podniky zamìstnávající 100 a více zamìstnancù.

TA4.2/02 Základní souhrnné výsledkové ukazatele podnikù hospodaøících bez pùdy (mil. Kè) Ukazatel Tržby za prodej zboží Tržby za prodej výrobků a služeb Výnosy celkem Náklady vynaložené na prodané zboží Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Náklady celkem

2000 1 964 8 061 10 855 1 807 1 173 519 10 548

2001 2 236 9 685 12 941 2 060 1 393 543 12 404

Meziroční index 113,8 120,1 119,2 114,0 118,8 104,6 117,6

Pramen: Údaje ÈSÚ Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

U výe uvedených specializovaných podnikù bez pùdy vzrostly celkové výnosy o 1,6 procentního bodu více ne celkové náklady.

4.2.2 Novì vytvoøená hodnota (úèetní pøidaná hodnota) V roce 2001 dolo u podnikù hospodaøících na pùdì ke zvýení úèetní pøidané hodnoty o 4,8 % pøi obdobném meziroèním tempu vývoje výkonù i výkonové spotøeby. Navýení obchodní mare mìlo na vývoj pøidané hodnoty minimální vliv. Souhrnné údaje o úèetní pøidané hodnotì podnikù hospodaøí- TA4.2/03 Úèetní pøidaná hodnota podnikù hospodaøících bez pùdy jsou uvedeny samostatnì. Ve vývoji jednotlivých cích na pùdì (mil. Kè) sloek úèetní pøidané hodnoty dolo k výraznìjímu zvýení Meziroční výkonové spotøeby, které mìlo vliv na nií tempo rùstu úèetní Ukazatel 2000 2001 index pøidané hodnoty ve srovnání s tempem rùstu výkonù. Za soubor sledovaných zemìdìlských podnikù v roce 2001 udává ÈSÚ na základì výkazu P 3-04 tyto souhrnné výsledky: výkony vèetnì obchodní mare 101 037 mil. Kè; výkonová spotøeba 66 060 mil. Kè; úèetní pøidaná hodnota 34 977 mil. Kè. Uvedené ukazatele jsou v relaci s obdobnì zjitìnými údaji v rámci výbìrového etøení FADN (po zohlednìní údajù za podniky bez pùdy se 100 a více zamìstnanci a údajù podnikù fyzických osob) a jejich vzájemná odchylka nepøesahuje 2 %.

Obchodní marže 1) Výkony 2) Výkonová spotřeba 3) Účetní přidaná hodnota

520 102 466 67 727 35 259

662 107 438 71 145 36 955

127,3 104,9 105,0 104,8

1) U fyzických osob pøíjmy za prodej výrobkù a slueb 2) U fyzických osob nákup materiálu + provozní reie pojistné nákladové úroky 3) Obchodní mare (trby za prodej zboí náklady vynaloené na prodané zboí) + výkony výkonová spotøeba Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

TA4.2/04 Úèetní pøidaná hodnota podnikù hospodaøících bez pùdy (mil. Kè)

4.2.3 Hospodáøský výsledek, majetek a financování Odhad hospodáøského výsledku U podnikù hospodaøících na zemìdìlské pùdì byl prostøednictvím výbìrového etøení FADN zjitìn hospodáøský výsledek v èlenìní do tøí základních podnikatelských forem.

Ukazatel

2000

2001

Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Účetní přidaná hodnota

157 8 343 5 994 2 506

176 9 711 7 095 2 792

Meziroční index 112,1 116,4 118,4 111,4

V uvedených skupinách podnikù právnických osob dolo ke Pramen: Údaje ÈSÚ sníení zisku zejména v dùsledku poklesu ostatních provozních Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE) výnosù. Základem meziroèní zmìny hospodáøského výsledku PFO byl pokles celkových výdajù. Výsledek podnikù fyzických osob byl dále ovlivnìn i rùstem ostatních pøíjmù v souvislosti s úhradou kod zpùsobených suchem (doúètování celkového nároku z roku 2000). Na základì výsledkù zjitìných výbìrovým etøením FADN (v pøepoètu na ha z. p.) byl proveden odhad hospodáøského výsledku za jednotlivé skupiny podnikatelských subjektù, doplnìný údaji ÈSÚ za specializované podniky s vysokým objemem ivoèiné výroby nebo zemìdìlských slueb (podniky se 100 a více zamìstnanci hospodaøící bez pùdy). Podle provedeného odhadu dosáhl zisk zemìdìlských podnikù za rok 2001 ze vech podnikových èinností 4,4 mld. Kè, po jeho oèitìní o osobní dùchody u podnikù fyzických osob 3,3 mld. Kè.

TA4.2/05 Hospodáøský výsledek základních skupin podnikatelských subjektù (Kè/ha z. p.) Podnikatelská forma

2000 1 194 1 108 1 221 (192)

Zemědělská družstva Obchodní společnosti 1) Podnikatelské subjekty fyzických osob 1) Údaj v závorce upravuje hospodáøský výsledek zahrnutím osobního dùchodu podnikatelských subjektù fyzických osob Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: J. Novák, M. Vojtíek (VÚZE)

75

2001 650 622 2 313 (1 072)


TA4.2/06 Hospodáøský výsledek za souhrn zemìdìlských podnikù (mil. Kè) Podnikatelská forma Zemědělská družstva Obchodní společnosti Podnikatelské subjekty fyzických osob 1) Podniky hospodařící bez zemědělské půdy Celkem Osobní důchod podniků fyzických osob Hospodářský výsledek se započtením osobního důchodu podniků fyzických osob

2000 1 349 1 883 1 124 307 4 663 947 3 716

2001 675 1 034 2 199 537 4 445 1 180 3 265

1) Specializované podniky s vysokým objemem ivoèiné výroby nebo zemìdìlských slueb se 100 a více zamìstnanci Pramen: Výbìrové etøení FADN; údaje ÈSÚ Zpracoval: J. Novák, M. Vojtíek (VÚZE)

Podle údajù ÈSÚ dosáhl hospodáøský výsledek za zemìdìlské podniky (hospodaøící na pùdì i bez pùdy vèetnì podnikù rybáøství) se 100 a více zamìstnanci rovnì kladnou hodnotu 1,837 mld. Kè a v porovnání s rokem 2000 mírnì vzrostl o 3,6 %.

Odhad základních souhrnných rozvahových ukazatelù V návaznosti na odhad hospodáøského výsledku a dalích výsledkových ukazatelù byl u podnikù hospodaøících na pùdì proveden odhad majetku celkem v jeho základní struktuøe, doplnìný o odhad kapitálových zdrojù. Pro odhad byly pouity údaje z rozvahy podnikù právnických osob a údaje z výkazu o majetku a závazcích podnikù fyzických osob zjitìných výbìrovým etøením FADN.

TA4.2/07 Základní souhrnné rozvahové ukazatele podnikù hospodaøících na pùdì (mil. Kè) Ukazatel

2000 193 829 116 538 41 179 18 213 7 763 193 829 117 104 75 942 53 715 20 060

Majetek celkem Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Pohledávky celkem 1) Peněžní prostředky Kapitál celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Závazky celkem Úvěry

2001 188 930 113 911 41 091 17 633 8 380 188 930 118 999 69 127 47 673 18 108

Meziroční index 97,5 97,7 99,8 96,8 107,9 97,5 101,6 91,0 88,8 90,3

1) U zemìdìlských drustev a obchodních spoleèností finanèní majetek Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

V dùsledku zmìn dlouhodobého hmotného majetku v zùstatkových cenách poklesla v roce 2001 celková suma majetku zemìdìlských podnikù hospodaøících na pùdì. Objem obìného majetku (zásoby, pohledávky, penìní prostøedky) zùstal zachován, zmìnila se pouze jeho vnitøní struktura ve prospìch pohotových penìních prostøedkù. Ve struktuøe kapitálu dolo k mírnému posílení vlastních zdrojù pøi poklesu objemu závazkù i pøijatých bankovních úvìrù. Souhrnné rozvahové ukazatele podnikù hospodaøících na pùdì jsou doplnìny obdobnými údaji ÈSÚ (v relativnì uí struktuøe) o vývoji majetku a kapitálu za skupinu sledovaných specializovaných podnikù s vysokým objemem ivoèiné výroby, pøípadnì za podniky zemìdìlských slueb (se 100 a více zamìstnanci). U této skupiny podnikù byl meziroèní rùst celkového majetku doprovázen zvýením vlastního kapitálu i cizích zdrojù.

TA4.2/08 Základní souhrnné rozvahové ukazatele podnikù hospodaøících bez pùdy (mil. Kè) Ukazatel Majetek celkem Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Zásoby Kapitál celkem Vlastní kapitál

2000 10 283 5 009 1 683 10 283 5 916

2001 11 265 4 848 1 972 11 265 6 546

Meziroční index 109,5 96,8 117,2 109,5 110,6

Pramen: Údaje ÈSÚ Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

Podrobnìjí údaje doplnìné èasovou øadou standardnì zjiovaných údajù,jsou uvedeny v pøíloze (tab. A4.1/01 03).

4.3 Ekonomické výsledky zemìdìlských podnikù Analýza ekonomických výsledkù vychází, tak jako v minulých letech, z ukazatelù pøepoètených na 1 ha z. p. a jejím základem je meziroèní srovnání i hodnocení dlouhodobých vývojových tendencí.

76


4.3.1 Ekonomické výsledky podle podnikatelských forem a velikosti podnikù

Podniky právnických osob Náklady Od roku 2000 dochází znovu ke zrychlování tempa rùstu nákladù. Celkové vynaloené náklady na 1 ha z. p. u PPO dosáhly v roce 2001 úrovnì 40 150 Kè. Zvyování nákladù bylo ovlivnìno hlavnì rùstem provozních nákladù, u finanèních a mimoøádných nákladù pokraèovala tendence k jejich sniování, avak jejich vliv na úroveò celkových nákladù je zanedbatelný.

TA4.3/01 Náklady (Kè/ha z. p.) Zemědělská družstva 2000 2001 36 454 39 321 34 908 37 989 1 352 1 154 157 130

Ukazatel Náklady celkem z toho - provozní - finanční - mimořádné

Obchodní společnosti 2000 2001 38 151 40 483 36 689 39 216 1 277 1 061 151 142

2000 37 316 35 816 1 310 155

Právnické osoby celkem meziroční index 2001 40 150 107,6 38 839 108,4 1 118 85,3 138 89,0

Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

Dynamika meziroèního rùstu celkových i provozních nákladù byla v obou podnikatelských formách právnických osob zhruba shodná, u zemìdìlských drustev pøedstavovalo meziroèní zvýení celkových nákladù 7,8 % a u obchodních spoleèností 6,1 %. Zlepení hospodáøského výsledku v roce 2000 umonilo zemìdìlským podnikùm obnovit vklady do zemìdìlské prvovýroby, co se projevilo ve zvýení spotøeby materiálu a rozsahu slueb. V mení míøe dolo i ke zvýení pracovních nákladù, pøi stagnaci nákladù na danì a poplatky. Rovnì u odpisù dochází ke stagnaci jejich úrovnì, co svìdèí o tom, e zvýení cash flow v roce 2000 se neprojevilo v obnovì dlouhodobého hmotného majetku. Graf TA4.3/01 - Vývoj celkových nákladù a vybraných nákladových poloek 45 000 40 000 35 000

Kè/ha z. p.

30 000 Náklady celkem

25 000

Výkonová spotøeba Osobní náklady

20 000

Odpisy1)

15 000 10 000 5 000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok

1) Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

TA4.3/02 Vybrané poloky provozních nákladù (Kè/ha z. p.) Nákladová položka Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy

Zemědělská družstva 2000 2001 14 467 16 606 3 741 4 193 8 266 8 922 536 544 3 657 3 754

Obchodní společnosti 2000 2001 15 324 16 774 4 530 5 154 8 017 8 509 520 519 3 634 3 615

2000 14 840 4 199 8 110 523 3 622

Právnické osoby celkem 2001 meziroční index 16 687 112,4 4 758 113,3 8 718 107,5 529 101,1 3 681 101,6


Z provozních nákladù nejvyí podíl zaujímá spotøeba materiálu a energie, kde se jednalo pøedevím o zvýení intenzifikaèních vkladù, tj. pøípravkù ochrany rostlin, nakoupených hnojiv, osiv, krmiv a steliv s pozitivním vlivem na rùst intenzity výroby. U vìtiny intenzifikaèních vkladù lo o zvýení jejich objemu, protoe meziroèní indexy cen rùstu tìchto prostøedkù jsou nií, ne èiní meziroèní zvýení nákladù. Zemìdìlské podniky se snaí vyrovnávat tzv. vnitøní zadluenost. To stále neplatí o nakupovaných krmivech, kde meziroèní index cen vzrostl na 114,5 pøi zvýení tìchto nákladù o 11,4 %. 77


TA4.3/03 Spotøeba materiálu a energie (Kè/ha z. p.) Zemědělská družstva 2000 2001 14 467 16 606 1 049 1 250 1 439 1 697 1 414 1 852 3 649 4 226 2 344 1 964 751 776

Ukazatel Spotřeba materiálu a energie z toho - osiva a sadba - hnojiva - přípravky ochrany rostlin - krmiva a steliva - pohonné hmoty - elektrická energie

Obchodní společnosti 2000 2001 15 324 16 774 1 242 1 430 1 465 1 730 1 628 2 060 3 572 3 788 2 175 1 947 788 791

2000 14 840 1 181 1 451 1 510 3 566 2 249 767

Právnické osoby celkem 2001 meziroční index 16 687 112,4 1 378 116,7 1 712 118,0 1 953 129,3 3 972 111,4 1 961 87,2 783 102,1


U nakupovaných krmiv pokraèuje zøejmì tendence z minulých let, kdy klesá objem spotøeby nakupovaných krmiv v zemìdìlských podnicích a dochází k jejich nahrazování vlastními levnìjími krmivy, vèetnì výroby vlastních krmných smìsí. Významnou slokou spotøeby materiálu a energie jsou pohonné hmoty, u kterých dolo meziroènì k poklesu nákladù o 12,8 %, co je v podstatì v souladu s meziroèním sníením cenového indexu (84,8). Náklady na spotøebovanou elektrickou energii se mírnì zvýily pøi vyím tempu rùstu cenového indexu, co svìdèí o pokraèující tendenci úspor v této oblasti. Kromì poklesu celkového objemu ivoèiné výroby se projevuje i vliv zmìn technologie výroby (napø. pøechod od vazného k volnému ustájení skotu apod.). Meziroèní zvýení nákladù na sluby (13,3 %) bylo podstatnì vyí, ne vykazuje pøísluný cenový index ÈSÚ (104,4), co svìdèí o rùstu jejich objemu. V roce 2001 pokraèovala tendence z minulého roku v rùstu nákladù na opravy a udrování. Náklady na opravy strojù a mechanizaèních zaøízení zøejmì rostou ve snaze udret provozuschopnost starí zemìdìlské techniky. Podniky s vyím provozním kapitálem vìnují zøejmì pozornost i opravám a údrbì budov, skladù apod. V roce 2001 pokraèovala i tendence v rùstu nákladù na pachtovné (meziroèní zvýení o 32,6 %), které v prùmìru za PPO dosáhlo témìø 600 Kè/ha z. p. V oblasti slueb dolo rovnì ke zvýení nákladù na sluby v rostlinné výrobì, ke stagnaci nákladù na poradenské sluby a ke sníení nákladù na plemenáøské a veterinární sluby.

TA4.3/04 Náklady na sluby (Kè/ha z. p.) Ukazatel Služby celkem z toho - opravy a udržování - agrochem. a polní práce - plemen. a veterin. služby - poradenské služby - pachtovné

Zemědělská družstva 2000 2001 3 741 4 193 482 631 581 636 669 643 144 165 427 586


2000 4 199 569 697 650 173 445

Právnické osoby celkem 2001 meziroční index 4 758 113,3 738 129,7 737 105,7 616 94,8 175 101,2 590 132,6


Pokles finanèních nákladù pokraèoval i v roce 2001 (meziroènì dolo k jejich sníení o 14,7 %) i vlivem poklesu úvìrù i úrokových sazeb. Úrokové sazby u PPO se sníily ze 13,2 % v roce 2000 na 12,0 % v roce 2001.

Výnosy Celkové výnosy zemìdìlských podnikù se meziroènì zvýily o 6,1 % v dùsledku rùstu treb za vlastní výrobky a sluby, jejich zvýení o 9,7 % bylo ovlivnìno rùstem cen zemìdìlských výrobcù (index ÈSÚ 108,4). Graf TA4.3/02 - Vývoj výnosù, výkonù a treb u podnikatelských subjektù právnických osob 45 000

Kè/ha z. p.

40 000 Výnosy celkem

35 000

Výkony Trby za prodej výrobkù a slueb

30 000

25 000

20 000 1996

1997

1998

1999 rok


78

2000

2001

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Meziroèní rùst treb za rostlinné a ivoèiné výrobky byl pomalejí ne mezi rokem 2000 a 1999, co pøi vyím indexu cen zemìdìlských výrobcù znamená mírný pokles objemu realizované produkce. Tento závìr se týká pøedevím rostlinné výroby, kde dolo ke zvýení produkce o 5,2 %, zatímco ivoèiná produkce stagnovala (meziroènì se zvýila o 0,3 %). Pokles realizované rostlinné produkce souvisí s vyím vyuíváním vlastních krmiv v ivoèiné výrobì. U treb ze zemìdìlských èinností, vèetnì treb za ostatní vlastní výrobky, pokraèoval jejich pokles, který byl mírnìjí ne mezi rokem 2000 a 1999. Z uvedeného vyplývá, e se zvyuje poèet podnikù, ve kterých nejsou provozovány nezemìdìlské èinnosti.

TA4.3/05 Výnosy a trby (Kè/ha z. p.) Ukazatel Výnosy celkem z toho - tržby za vlastní výrobky a služby z toho - tržby RV - tržby ŽV - tržby za ostatní vlastní výrobky vč. tržeb z nezemědělské činnosti - tržby za prodej vlastních služeb z nezemědělské činnosti

Zemědělská družstva 2000 2001 37 648 39 971

Obchodní společnosti 2000 2001 39 259 41 105

2000 38 463

Právnické osoby celkem 2001 meziroční index 40 811 106,1

26 985 9 544 14 061

30 085 10 514 14 912

28 738 10 171 13 740

30 738 11 277 14 478

27 782 10 009 13 722

30 484 11 082 14 572

109,7 110,7 106,2

920

1 074

1 310

1 046

1 098

1 047

95,4

1 122

906

1 180

1 039

1 133

985

86,9


Rozdílná dynamika zvyování nákladù a výnosù se souhrnnì odráí ve vztahu nákladù k trbám. V minulých letech dosahovaly obchodní spoleènosti lepích parametrù v tìchto relacích. V roce 2001 dolo prakticky k vyrovnání výe nákladù ve vztahu k trbám v obou právních formách, kromì osobních nákladù, které jsou stále u zemìdìlských drustev vyí.

TA4.3/06 Náklady na 1 Kè treb Ukazatel Náklady celkem z toho - materiál a energie - osobní náklady - odpisy

Zemědělská družstva 2000 2001 1,35 1,31 0,54 0,55 0,31 0,30 0,14 0,12

Obchodní společnosti 2000 2001 1,33 1,32 0,53 0,55 0,28 0,28 0,13 0,12

Právnické osoby celkem 2000 2001 1,34 1,32 0,53 0,55 0,29 0,29 0,13 0,12


Úèetní pøidaná hodnota Ve výsledcích roku 2001 se potvrdila tendence ke zvyování pøidané hodnoty pøeruená v roce 1999, pøièem dynamika jejího meziroèního rùstu byla zhruba shodná u zemìdìlských drustev a obchodních spoleèností.

TA4.3/07 Úèetní pøidaná hodnota (Kè/ha z. p.) Ukazatel Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota

Zemědělská družstva 2000 2001 217 232 29 469 33 145 18 208 20 799 11 478 12 578


2000 210 29 922 19 039 11 093

Právnické osoby celkem 2001 meziroční index 253 120,5 33 317 111,3 21 445 112,6 12 125 109,3


Vytvoøená pøidaná hodnota je zdrojem pro úhradu mzdových nákladù, odpisù, daní, pojitìní a ostatních provozních a finanèních nákladù.

Hospodáøský výsledek Rok 2001 je za uplynulých deset let tøetím rokem, kdy bylo u právnických osob dosaeno kladného hospodáøského výsledku. V roce 2001 dolo v porovnání s rokem 2000 k jeho sníení o 42,4 %, které bylo zejména ovlivnìno meziroèním sníením dotací provozního charakteru. Dolo ke sníení ztráty u hospodáøského výsledku z finanèních operací a mimoøádný hospodáøský výsledek se dále zvýil. V roce 2001, stejnì jako v roce 2000 dosáhly obì podnikatelské formy právnických osob zhruba stejné úrovnì hospodáøského výsledku. Na úroveò hospodáøského výsledku pùsobila v roce 2001 øada vlivù, z nich kladný vliv mìlo zejména: zvýení hrubé zemìdìlské produkce ve s. c. o 2,5 %; zvýení cen zemìdìlských výrobcù (index 108,4), a to rostlinných výrobkù (index 109,3) a ivoèiných výrobkù (index 108,0); index cen vstupù do zemìdìlství zaznamenal mení rùst (105,4), take dolo i k sevøení cenových nùek. 79

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Na úroveò hospodáøského výsledku negativnì pùsobilo meziroèní sníení provozních dotací ovlivnìné v roce 2000 mimoøádnými dotacemi na sucho.

TA4.3/08 Struktura hospodáøského výsledku (Kè/ha z. p.) Zemědělská družstva 2000 2001 1 397 754 -587 -515 775 195 419 439 1 194 650

Ukazatel 1)

HV - provozní 2) - z finančních operací 3) - za běžnou činnost 4) - mimořádný 5) - za účetní období

Obchodní společnosti 2000 2001 1 264 679 -565 -556 672 78 437 556 1 108 622

Právnické osoby celkem 2000 2001 1 330 754 -576 -546 723 163 424 496 1 147 661

1) HV provozní = provozní výnosy provozní náklady 2) HV z finanèních operací = finanèní výnosy finanèní náklady 3) HV za bìnou èinnost = provozní hospodáøský výsledek + hospodáøský výsledek z finanèních operací daò z pøíjmù za bìnou èinnost 4) HV mimoøádný = mimoøádné výnosy mimoøádné náklady daò z pøíjmù z mimoøádné èinnosti 5) HV za úèetní období = hospodáøský výsledek za bìnou èinnost + mimoøádný hospodáøský výsledek (+/-) pøevod podílu na hospodáøském výsledku spoleèníkùm Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

Vliv dotací provozního charakteru na úroveò hospodáøského výsledku ukazuje tab. TA4.3/09.

TA4.3/09 Dotace provozního charakteru a jejich vliv na hospodáøský výsledek (Kè/ha z. p.) Ukazatel Dotace provozního charakteru Hospodářský výsledek po odpočtu dotací

Zemědělská družstva 2000 2001 2 123 1 894 -929

-1 244

Obchodní společnosti 2000 2001 2 581 1 923

2000 2 343

-1 473

-1 196

-1 301

Právnické osoby celkem 2001 meziroční index 1 922 82,0 -1 261

105,4


Bez dotací provozního charakteru by byla èinnost zemìdìlských podnikù ztrátová a jejich sníení v roce 2001 by tuto ztrátovost prohloubilo.

Poèty podnikù

Z celkového poètu podnikù v roce 2000 bylo 83,1 % podnikù ziskových a 16,9 % podnikù ztrátových. Zhorení hospodáøského výsledku v roce 2001 znamenalo sníení poètu ziskových podnikù na 71,8 % a zvýení poètu ztrátových podnikù na 28,2 %. Rozloení ziskových a ztrátových podnikù podle výe zisku (ztráty) ukazuje graf TA4.3/03.

Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: J. Novák, F. Slavík (VÚZE)

Podrobnìjí údaje o nákladech a výnosech jsou uvedeny v pøíloze (tab. A4.3/01).

80


Majetek a jeho struktura U majetku a jeho struktury nedolo meziroènì k ádným výrazným zmìnám. Dlouhodobý hmotný majetek zùstal v roce 2001 v podstatì na úrovni roku 2000, a to prakticky ve vech jeho slokách. U obìného majetku dolo k jeho meziroènímu zvýení o 6,1 %.

TA4.3/10 Majetek a jeho základní sloky (Kè/ha z. p.) Zemědělská družstva 2000 2001 55 917 56 419 34 349 34 077 31 479 31 349 20 641 21 912

Ukazatel Majetek celkem Fixní majetek Dlouhodobý hmot. majetek Oběžný majetek

Obchodní společnosti 2000 2001 53 155 53 987 32 271 32 795 30 212 30 689 19 637 20 611

2000 54 115 32 970 30 550 20 049

Právnické osoby celkem 2001 meziroční index 55 087 101,8 33 301 101,0 30 923 101,2 21 269 106,1


Meziroèní zvýení obìného majetku ovlivnily hlavnì zásoby, u nich dolo ke zvýení hodnoty výrobkù a zvíøat. V hodnotì majetku a jeho jednotlivých sloek nejsou mezi zemìdìlskými drustvy a obchodními spoleènostmi výrazné rozdíly. Graf TA4.3/04 - Majetek a jeho hlavní sloky 70 000 60 000

Kè/ha z. p.

50 000 40 000

Majetek celkem Dlouhodobý hmotný majetek

30 000

Zásoby Pohledávky celkem

20 000 10 000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok


Podrobnìjí údaje o majetku a jeho struktuøe jsou uvedeny v pøíloze (tab. A4.3/02).

Kapitál a jeho struktura V roce 2001 pokraèovala u obou podnikatelských forem dlouhodobá tendence zmìn struktury kapitálu. Graf TA4.3/05 - Kapitál a jeho hlavní sloky 70 000 60 000

Kè/ha z. p.

50 000 Kapitál celkem

40 000

Vlastní kapitál Cizí zdroje

30 000

Závazky celkem

20 000 10 000 0 1996

1997

1998

1999 rok


81

2000

2001


TA4.3/11 Kapitál a jeho základní sloky (Kè/ha z. p.) Ukazatel Kapitál celkem Vlastní kapitál Cizí kapitál

Zemědělská družstva 2000 2001 55 917 56 419 26 066 28 120 29 611 28 020

Obchodní společnosti 2000 2000 53 155 53 987 32 429 33 378 20 425 20 299

2000 54 115 28 817 25 025

Právnické osoby celkem meziroční index 2001 55 087 101,8 30 488 105,8 24 285 97,0


Základní sloky kapitálu se mezi podnikatelskými formami výraznì odliují. Obchodní spoleènosti disponují podstatnì vyím vlastním kapitálem ne zemìdìlská drustva, u cizího kapitálu je tomu opaènì. Mezi skupinami PPO je rozdílná nejen celková výe vlastního a cizího kapitálu, ale i jejich vnitøní struktura. Vlastní kapitál je u obchodních spoleèností z 85 % tvoøen základním kapitálem a v malé míøe kapitálovými fondy a fondy ze zisku. U zemìdìlských drustev je podíl základního kapitálu podstatnì nií pøi významném podílu fondù ze zisku, kde dùleitou úlohu hrají statutární a ostatní fondy a nedìlitelný fond.

TA4.3/12 Struktura vlastního kapitálu (%) Zemědělská družstva 2000 2001 100,0 100,0 56,2 51,7 7,1 9,0 38,0 38,6

Ukazatel Vlastní kapitál z toho - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy ze zisku


Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: J. Novák (VÚZE)

V roce 2001 pokraèoval u obou forem PPO pokles cizího kapitálu a jeho jednotlivých sloek.

TA4.3/13 Vybrané sloky cizího kapitálu (Kè/ha z. p.) Ukazatel Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry

Zemědělská družstva 2000 2001 17 775 16 155 5 860 5 884 5 541 5 306


2000 12 567 6 350 5 433

Právnické osoby celkem 2001 meziroční index 11 511 91,6 6 342 99,9 5 332 98,1


Ve struktuøe cizího kapitálu zaujímají nejvìtí podíl dlouhodobé závazky, které u zemìdìlských drustev podstatnì pøevyují jejich úroveò u obchodních spoleèností. U zemìdìlských drustev se jedná o transformaèní závazky, které jsou významnou souèástí dlouhodobých závazkù, u nich je zøejmá soustavná tendence k jejich poklesu.

TA4.3/14 Struktura cizího kapitálu (%) Zemědělská družstva 2000 2001 100,0 100,0 60,0 57,7 19,8 21,0 18,7 18,9

Ukazatel Cizí kapitál z toho - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky - bankovní úvěry



Struktura kapitálu vlastního i cizího je jedním z dùleitých ukazatelù finanèní stability zemìdìlského podnikání a ukazatelù zadluenosti. Z tohoto hlediska je podstatnì lepí situace u obchodních spoleèností, které jsou finanènì stabilnìjí ne zemìdìlská drustva. U obou podnikatelských skupin je patrná tendence ke sniování objemu bankovních úvìrù, vyvolaná neochotou bank k poskytování úvìrù zemìdìlským podnikatelùm. Tuto skuteènost ovlivòuje jednak nízká výnosnost kapitálu plynoucího ze zemìdìlského podnikání a jednak zde má urèitý vliv i mení likvidita majetku zemìdìlského podniku, který je mono k zárukám vyuít. V posledních letech se zvyuje objem pohledávek po lhùtì splatnosti jako odraz trvale nedobrých obchodních vztahù mezi zemìdìlskými podniky a odbìrateli. Objem pohledávek po lhùtì splatnosti a jejich rùst sniuje platební schopnost zemìdìlských podnikù. Naopak pøíznivì lze hodnotit sniování závazkù po lhùtì splatnosti. Podrobnìjí údaje o kapitálu a jeho struktuøe a o dlouhodobých vývojových tendencích nákladù, výnosù, majetku a kapitálu a jejich podstatných sloek jsou uvedeny v pøíloze (tab. A4.3/03 a 04).

82


TA4.3/15 Krátkodobé pohledávky a závazky po lhùtì splatnosti (Kè/ha z. p.) Zemědělská družstva 2000 2001 1 970 2 111 1 792 1 584

Ukazatel Pohledávky Závazky

Obchodní společnosti 2000 2001 2 045 2 361 2 462 2 564

2000 2 018 2 184

Právnické osoby celkem 2001 meziroční index 2 274 112,7 2 127 97,4


Finanèní analýza Finanèní analýza je zamìøena na hodnocení likvidity, zadluenosti, aktivity a výnosnosti kapitálu.

Likvidita V roce 2001 pokraèovala tendence z roku 2000 ke zlepování ukazatelù likvidity v dùsledku sniování krátkodobých závazkù a rùstu finanèního majetku v rámci krátkodobých pohledávek. Také výe provozního kapitálu se meziroènì zvýila o 6,3 %.

TA4.3/16 Likvidita Ukazatel Okamžitá likvidita 2) Běžná likvidita 3) Celková likvidita

1)

Zemědělská družstva 2000 2001 0,35 0,41 1,22 1,31 3,51 3,71

Obchodní společnosti 2000 2001 0,30 0,30 1,12 1,16 2,90 3,08

Právnické osoby celkem 2000 2001 0,32 0,35 1,15 1,23 3,13 3,33

1) Okamitá likvidita = penìní prostøedky / krátkodobé závazky 2) Bìná likvidita = (penìní prostøedky + krátkodobé pohledávky) / krátkodobé závazky 3) Celková likvidita = obìná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé finanèní výpomoci) Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

Úroveò ukazatelù bìné a celkové likvidity odpovídá v podstatì poadovaným parametrùm pro zemìdìlské podnikání. Urèitým problémem pøi hodnocení mohou být pøípadnì nedobytné pohledávky a málo likvidní zásoby vzhledem k tomu, e podnikové ocenìní v nìkterých pøípadech neodpovídá reálné skuteènosti.

Zadluenost Zlepování struktury kapitálu a podnikové finanèní stability ovlivnilo pøíznivì i sniování zadluenosti zemìdìlských podnikù. Meziroènì se sníila úvìrová zadluenost, míra zadluenosti i stupeò zadluenosti. Za prùmìry uvedenými v tabulce se vak skrývají významné mezipodnikové rozdíly. Trvale negativnì je mono hodnotit ztíený a stále se zhorující pøístup zemìdìlcù k bankovním úvìrùm.

TA4.3/17 Zadluenost Ukazatel 1)

Úvěrová zadluženost (%) 2) Míra zadluženosti (%) 3) Stupeň zadluženosti




1) Úvìrová zadluenost = úvìry celkem / vlastní kapitál * 100 2) Míra zadluenosti = cizí kapitál / celkový kapitál * 100 3) Stupeò zadluenosti = cizí kapitál / vlastní kapitál Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

Aktivita Ukazatele aktivity (obratu majetku a jeho jednotlivých sloek) jsou v zemìdìlství stále neuspokojivé. Obrat celkových aktiv pøi prùmìrné hodnotì tohoto ukazatele u PPO ve výi 0,55 vypovídá o tom, e délka jejich obratu èiní zhruba dva roky, co je v zemìdìlství nepøíznivé. Optimální délka obratu by mìla být kratí ne jeden rok. Rovnì reprodukèní schopnost aktiv je stále nepøíznivá a v roce 2001 se mírnì zhorila.

TA4.3/18 Obrat a reprodukèní schopnost aktiv Ukazatel 1)

Obrat celkových aktiv 2) Obrat fixních aktiv 3) Reprodukční schopnost aktiv



1) Obrat celkových aktiv = trby za prodej vlastních výrobkù a slueb / celková aktiva 2) Obrat fixních aktiv = trby za prodej vlastních výrobkù a slueb / fixní aktiva 3) Reprodukèní schopnost aktiv = celková aktiva / (hospodáøský výsledek + odpisy) Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

83



Výnosnost kapitálu Urèité zhorení hospodáøského výsledku v roce 2001 ovlivnilo negativnì výnosnost celkového i vlastního kapitálu. Prùmìrná výnosnost kapitálu stále nedosahuje ádoucích parametrù.

TA4.3/19 Výnosnost kapitálu (%) Ukazatel Výnosnost celkového kapitálu 2) Výnosnost vlastního kapitálu

1)

Zemědělská družstva 2000 2001 2,14 1,15 4,58 2,31

Obchodní společnosti 2000 2001 2,08 1,15 3,42 1,86

Právnické osoby celkem 2000 2001 2,12 1,20 3,98 2,17

1) Výnosnost celkového kapitálu = hospodáøský výsledek za úèetní období / celkový kapitál * 100 2) Výnosnost vlastního kapitálu = hospodáøský výsledek za úèetní období / vlastní kapitál * 100 Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

V zemìdìlství stále negativnì pùsobí tzv. pákový efekt, tj. cizí kapitál nepøispívá ádoucí mìrou k rùstu celkového kapitálu. O této skuteènosti svìdèí trvale vyí cena cizího kapitálu (úrokových sazeb), ne je výnosnost celkového kapitálu52. Za prùmìrnými údaji o výnosnosti kapitálu se skrývají opìt výrazné mezipodnikové rozdíly. V roce 2000 mìlo zápornou výnosnost celkového kapitálu zhruba 18 % podnikù z výbìrového souboru (z toho 8 % mení ne -10,0 %). Kladnou výnosnost celkového kapitálu mìlo zhruba 82 % podnikù (zhruba 38 % podnikù dosáhlo výnosnosti do 5 % a 30 % podnikù vyí hodnoty ne 10 %).

Poèty podnikù

V roce 2001 dolo ke zvýení poètu podnikù se zápornou výnosností celkového kapitálu na 26,1 % a ke sníení poètu podnikù s kladnou výnosností na 73,9 %. Záporná výnosnost kapitálu vyí ne 10 % byla zjitìna u 8,6 % podnikù. Také v roce 2001 nejvìtí poèet podnikù (36,9 %) mìl výnosnost celkového kapitálu do 5 % a 25,6 % podnikù mìlo výnosnost nad 10 %. Rozloení výnosnosti celkového kapitálu ukazuje graf TA4.3/06.


Podniky fyzických osob Výdaje Výdaje u PFO se meziroènì vyvíjely odlinì ne u právnických osob. Dolo k jejich sníení o 7,1 %, pøièem rozhodující vliv na toto sníení mìly podniky ve velikostní skupinì nad 300 ha z. p. (meziroèní sníení o 22,9 %). V ostatních velikostních skupinách se celkové výdaje meziroènì mírnì zvýily. Sníení výdajù u skupiny podnikù nad 300 ha z. p. bylo nejvíce ovlivnìno meziroèním sníením osobních výdajù, ale i ostatních výdajových poloek. V ostatních velikostních skupinách dolo k menímu meziroènímu sníení výdajù za nakoupený materiál, zatímco ostatní nákladové poloky se mírnì meziroènì zvýily. Tak jako v minulých letech, tak i v roce 2001 je u výdajù zøejmá tendence jejich poklesu smìrem k vìtím podnikùm, a to u vech nákladových poloek, kromì osobních výdajù. Sniování výdajù smìrem k vìtím podnikùm souvisí také se sniujícím se zastoupením ivoèiné výroby na celkové zemìdìlské produkci. Na celkových výdajích se zhruba 50 % podílí nákup materiálu, pøedevím intenzifikaèních vkladù, které se u skupiny podnikù nad 300 ha z. p. meziroènì výraznì sníily. V ostatních velikostních skupinách dolo k jejich meziroènímu mírnému zvýení. Nejvìtí objem intenzifikaèních vkladù u PFO je vynakládán u nejmeních podnikù (zhruba odpovídající PPO). 52

Jinak vyjádøeno náklady pøíleitosti vlastního kapitálu jsou vyí ne jeho výnosnost v zemìdìlství.

84


TA4.3/20 Výdaje (Kè/ha z. p.) Ukazatel

Rok

Výdaje celkem

2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001

z toho - nákup materiálu - osobní výdaje

5 - 50 23 371 23 676 12 861 12 804 1 154 1 033 5 210 5 747 3 003 3 139

1)

- provozní režie - odpisy

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 20 142 18 819 21 431 18 975 11 089 10 149 11 061 9 815 989 1 268 1 132 1 380 4 579 4 406 4 890 4 558 2 876 2 474 3 072 2 474

nad 300 21 655 16 701 9 865 8 438 2 476 1 699 4 644 3 947 2 692 2 344

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 1 648 1 329 1 737 1 200 1 604 1 534 1 721 1 677 1 287 1 356 1 351 1 330 1 509 1 487 1 587 1 623 2 143 1 954 2 049 1 903

nad 300 1 416 1 049 2 022 1 591 725 1 129 2 022 1 570 2 012 1 722

Průměr 20 534 19 084 10 460 9 851 1 661 1 375 4 601 4 521 2 673 2 602

1) Mzdy a platby do fondù Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

TA4.3/21 Spotøeba materiálu a pohonných hmot (Kè/ha z. p.) Ukazatel

Rok

Nakoupená osiva

5 - 50 1 986 2 230 1 581 1 588 1 342 1 533 1 290 1 404 2 200 2 236

2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001

Nakoupená hnojiva Nakoupená krmiva Nakoupené přípravky ochrany rostlin Spotřeba pohonných hmot

Průměr 1 478 1 345 1 735 1 646 1 108 1 283 1 671 1 577 2 031 1 899

Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

Dlouhodobìjí dynamiku vývoje hlavních výdajových poloek u PFO ilustruje graf TA4.3/07. Graf TA4.3/07 - Vývoj výdajù a jejich vybraných poloek 24 000 21 000

Kè/ha z. p.

18 000 15 000

Výdaje celkem Nákup materiálu Mzdy

12 000

Provozní reie

9 000 6 000 3 000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok

Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková, M. Vojtíek (VÚZE)

Pøíjmy Pøíjmy PFO meziroènì poklesly o 1,7 %, zejména vlivem podnikù ve velikostní skupinì nad 300 ha z. p., kde meziroèní sníení èinilo 20 %. V ostatních velikostních skupinách se meziroènì pøíjmy zvýily. Úroveò a výi pøíjmù ovlivòuje zamìøení podnikù. Nejvyích pøíjmù na 1 ha z. p. je dosahováno u nejmeních podnikù. Jedná se o vyí pøíjmy jak z rostlinné, tak i z ivoèiné výroby. V roce 2001 docházelo smìrem k vìtím podnikùm k mírnému poklesu pøíjmù jak z rostlinné, tak ivoèiné výroby. Nejniích pøíjmù z rostlinné a ivoèiné výroby bylo v roce 2001 dosaeno ve skupinì podnikù s výmìrou zemìdìlské pùdy nad 300 ha z. p. Tento výpadek nebyl nahrazen nezemìdìlskými aktivitami. 85


TA4.3/22 Pøíjmy (Kè/ha z. p.) Ukazatel Příjmy celkem z toho - prodej výrobků a služeb - z toho - rostlinná výroba - živočišná výroba - ostatní tržby

Rok 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001

5 - 50 24 951 26 842 22 011 23 755 11 225 13 469 9 481 8 797 1 305 1 489

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 21 366 19 746 23 909 21 486 18 835 17 308 20 719 18 762 10 837 10 342 12 483 10 970 6 992 6 037 7 316 7 024 1 006 929 850 806

nad 300 23 070 18 478 18 951 15 280 13 571 10 668 3 784 3 481 1 596 1 131

Průměr 21 755 21 396 18 627 18 387 11 714 11 381 5 686 6 020 1 227 994


Nezemìdìlské èinnosti se meziroènì sníily ve vech velikostních skupinách PFO, kromì nejmení skupiny. Nejvìtí meziroèní sníení je u tìchto èinností zøejmé u nejvìtích podnikù. Ukazatel výdajù na 1 Kè pøíjmù se meziroènì sníil vlivem zlepení relace u nakoupeného materiálu.

TA4.3/23 Výdaje na 1 Kè pøíjmù Ukazatel Výdaje celkem z toho - nákup materiálu - odpisy

Rok

5 - 50 0,94 0,88 0,52 0,48 0,12 0,12

2000 2001 2000 2001 2000 2001

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 0,94 0,95 0,90 0,88 0,52 0,51 0,46 0,46 0,13 0,13 0,13 0,12

nad 300 0,94 0,90 0,43 0,46 0,12 0,13

Průměr 0,94 0,89 0,48 0,46 0,12 0,12


Vztah výdajù k pøíjmùm se u výe uvedených výdajových poloek mezi jednotlivými velikostními skupinami podnikù v podstatì nemìní.

Hospodáøský výsledek Úèetní hospodáøský výsledek (rozdíl pøíjmù a výdajù) se meziroènì výraznì zvýil ve vech velikostních skupinách PFO i v jejich prùmìru (o 89,4 %). Nejménì se zvýil u skupiny podnikù s výmìrou zemìdìlské pùdy nad 300 ha. Zásadní vliv na toto zvýení mìla zejména stagnace rùstu nákladù, a to jak intenzifikaèních, tak i fixních.

TA4.3/24 Struktura hospodáøského výsledku (Kè/ha z. p.) Ukazatel Rozdíl příjmů a výdajů Osobní důchod podnikatele Hospodářský výsledek se započtením osobního 1) důchodu Dotace provozního charakteru Hospodářský výsledek po odpočtu dotací

Rok 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001

5 - 50 1 580 3 166 3 046 3 215 -1 466 -49 1 323 1 663 -2 789 -1 712

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 1 224 927 2 479 2 511 2 023 1 006 2 252 1 077 -799 -79 227 1 434 1 546 1 610 1 944 2 047 -2 345 -1 689 -1 717 -613

nad 300 1 415 1 777 301 341 1 114 1 436 1 624 2 463 -510 -1 027

Průměr 1 221 2 313 1 029 1 241 192 1 072 1 577 2 136 -1 385 -1 064

1) Pro srovnání hospodáøského výsledku PPO a PFO je uíván metodický postup, který vychází z prùmìrného zamìstnaneckého platu v rezortu zemìdìlství za sledovaný rok (v roce 2001 podle údajù ÈSÚ èinil 133 776,- Kè/rok, tj. 11 148,- Kè/mìsíc), koeficientu zamìstnanosti (prùmìrný poèet pracujících rodinných pøísluníkù na 1 podnik) a poètu PFO. V propoètu je zohlednìna i naturální spotøeba rodiny. Vypoètený údaj je pøepoèten na 1 ha z. p. Výsledný normativní údaj, který v roce 2001 èinil 1241,- Kè/ha z. p., je pouit pro korekci hospodáøského výsledku PFO. Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

Pro monost srovnání hospodáøského výsledku podnikù fyzických osob s podniky právnických osob je podle stejných metodických principù jako v minulých letech proveden dopoèet osobního dùchodu podnikatelù a jejich pomáhajících rodinných pøísluníkù v roce 2001 v prùmìrné výi 1241 Kè/ha z. p. (diferencovanì podle prùmìrného pracovního zapojení èlenù rodiny v jednotlivých velikostních skupinách podnikù). Pøi zapoètení osobního dùchodu podnikatele a jeho rodiny se hospodáøský výsledek smìrem k vìtím podnikùm zvyuje.

86

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Hospodáøský výsledek byl do znaèné míry ovlivnìn dotacemi provozního charakteru, jejich úroveò byla u PFO v roce 2001 vyí ne u PPO. Graf TA4.3/08 - Pøíjmy a rozdíl pøíjmù a výdajù 24 000 21 000

Kè/ha z. p.

18 000 15 000 Pøíjmy celkem 12 000

Prodej výrobkù a slueb Rozdíl pøíjmù a výdajù

9 000 6 000 3 000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok


Poèet podnikù

U PFO byl v roce 2000 zaznamenán záporný rozdíl pøíjmù a výdajù u 31,1 % podnikù, naopak kladný rozdíl pøíjmù a výdajù mìlo 68,9 % podnikù. V roce 2001 dolo ke sníení podílu podnikù se záporným rozdílem pøíjmù a výdajù na 25,8 %, a tím ke zvýení poètu podnikù s kladným rozdílem pøíjmù a výdajù na 74,2 %. U PFO je na rozdíl od PPO více polarizované rozloení podnikù podle úrovnì hospodáøského výsledku. Nejvíce podnikù se nachází v okrajových skupinách, tj. se záporným rozdílem pøíjmù a výdajù vyím ne 1000 Kè/ha z. p. a na druhé stranì s kladným rozdílem pøíjmù a výdajù vyím ne 3000 Kè/ha z. p., jak ukazuje graf TA4.3/09.


Podrobnìjí údaje o pøíjmech a výdajích jsou uvedeny v pøíloze (tab. A4.3/05).

Majetek V roce 2001 dolo u PFO k dalímu sníení hodnoty majetku (vech jeho sloek, kromì penìních prostøedkù). Hodnota majetku (vztaená na 1 ha z. p.) se smìrem k vìtím podnikùm sniuje, co je ovlivnìno jednak niím rozsahem ivoèiné výroby, jednak klesající hodnotou pozemkù. Nejvyí hodnoty pozemkù vykazují nejmení podniky (vliv vlastnictví pùdy).

87


TA4.3/25 Majetek a jeho vybrané sloky (Kè/ha z. p.) Ukazatel

Rok

Majetek celkem(aktiva)

2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001

z toho - dlouhodobý hmotný majetek - zásoby - pohledávky - peněžní prostředky

1)

5 - 50 74 266 73 316 57 429 56 786 9 889 8 573 2 547 2 198 4 002 5 659

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 50 409 43 459 55 455 40 938 37 532 32 424 41 291 30 398 7 779 6 241 8 124 5 885 2 316 2 633 2 235 2 012 2 533 1 842 3 597 2 543

nad 300 33 300 29 361 23 066 21 686 5 445 3 947 2 590 2 035 2 067 1 426

Průměr 43 782 42 676 32 182 31 897 6 551 5 876 2 556 2 078 2 248 2 647

1) Penìní prostøedky = peníze a ceniny + bankovní úèty +/- prùbìné poloky Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

Mezi PFO a PPO existuje zásadnì rozdílná struktura majetku, jak vyplývá z tab. TA4.3/26.

TA4.3/26 Struktura vybraných sloek majetku v roce 2001 (%) Ukazatel

Právnické osoby

Fyzické osoby

0,99 38,20 10,63 4,39 24,01 10,57

23,38 27,66 19,16 4,29 13,77 4,87

Pozemky Stavby Stroje a zařízení Základní stádo Zásoby Pohledávky Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

Graf TA4.3/10 znázoròuje dlouhodobìjí vývojové tendence za jednotlivé majetkové skupiny. Graf TA4.3/10 - Majetek a jeho jednotlivé sloky 50 000 45 000 40 000

Kè/ha z. p.

35 000 30 000

Majetek celkem

25 000

Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby

20 000 15 000 10 000 5 000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok


Závazky a vlastní jmìní V roce 2001 dolo k dalímu poklesu objemu cizích zdrojù, a to ve vech velikostních skupinách i za PFO celkem. Dolo k meziroènímu sníení jak závazkù z obchodních èinností, tak i úvìrù, pøièem s cizími zdroji ve vìtí míøe pracují vìtí podniky. Opaèná tendence byla zaznamenána u hodnoty vlastního jmìní, kdy smìrem k vìtím podnikùm dochází k poklesu tohoto ukazatele. Podrobnìjí údaje o majetku a závazcích vè. dlouhodobìjích vývojových tendencí jsou uvedeny v tab. A4.3/06 a 07.

88


TA4.3/27 Vlastní jmìní a závazky (Kè/ha z. p.) Ukazatel

Rok

Vlastní jmění

2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001

Součet závazků (cizí zdroje) z toho - závazky - úvěry

5 - 50 69 860 70 901 4 406 2 415 1 563 1 233 2 779 1 075

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 44 097 33 727 49 726 33 542 6 312 9 732 5 729 7 396 1 938 3 760 1 703 2 772 4 318 5 679 3 854 4 558

nad 300 24 145 21 993 9 155 7 368 3 606 2 810 5 504 4 433

Průměr 35 348 36 076 8 434 6 600 3 187 2 442 5 108 4 049


Graf TA4.3/11 - Vývoj vlastního jmìní, závazkù a úvìrù 40 000 35 000

Kè/ha z. p.

30 000 25 000 Souèet závazkù 20 000

Úvìry

15 000

Vlastní jmìní

10 000 5 000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok


Finanèní analýza Meziroèní a meziskupinové zmìny v úrovni pøíjmù a výdajù se souhrnnì promítají ve vybraných ukazatelích finanèní analýzy.

Aktivita Ukazatele aktivity (obratu majetku a jeho jednotlivých sloek) v zemìdìlství jsou stejnì jako u PPO na nedostateèné úrovni. Pøi srovnání prùmìrných výsledkù s PPO je v tomto smìru ménì pøíznivá situace, zejména u malých podnikù. Naopak pozitivní vývoj byl zaznamenán u ukazatele reprodukèní schopnosti aktiv.

TA4.3/28 Ukazatele aktivity Ukazatel Obrat celkových aktiv (majetku)

Rok

1)

Obrat dlouhodobého hmotného majetku Reprodukční schopnost aktiv (roky)

3)

2)

2000 2001 2000 2001 2000 2001

5 - 50 0,30 0,32 0,38 0,42 16,20 11,63

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 0,37 0,40 0,37 0,46 0,50 0,53 0,50 0,62 12,29 12,78 9,99 8,21

nad 300 0,57 0,52 0,82 0,70 8,11 7,12

Průměr 0,43 0,43 0,58 0,58 11,24 8,68

1) Obrat celkových aktiv = trby za prodej vlastních výrobkù a slueb / celková aktiva 2) Obrat dlouhodobého hmotného majetku = trby za prodej vlastních výrobkù a slueb / dlouhodobý hmotný majetek. 3) Reprodukèní schopnost aktiv = celková aktiva (majetek) / (rozdíl pøíjmù a výdajù + odpisy) Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

Zadluenost Relativnì nízká zadluenost u PFO se v roce 2001 dále sníila ve vech velikostních skupinách. Zatímco zadluenost malých zemìdìlských podnikù je zanedbatelná, smìrem k vìtím podnikùm se zvyuje. Úvìrová zadluenost podnikù s výmìrou zemìdìlské pùdy nad 300 ha je zhruba shodná s PPO. 89


TA4.3/29 Zadluenost (%) Ukazatel Úvěrová zadluženost

1)

Rok 2000 2001 2000 2001 2000 2001

2)

Míra zadluženosti

3)

Stupeň zadluženosti

5 - 50 3,98 1,52 5,93 3,29 0,06 0,03

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 9,79 16,84 7,75 13,59 12,52 22,39 10,33 18,07 0,14 0,29 0,12 0,22

nad 300 22,80 20,16 27,49 25,09 0,38 0,34

Průměr 14,45 11,22 19,26 15,47 0,24 0,18

1) Úvìrová zadluenost = úvìry celkem / vlastní kapitál * 100 2) Míra zadluenosti = cizí kapitál / celkový kapitál * 100 3) Stupeò zadluenosti = cizí kapitál / vlastní kapitál Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

Výnosnost kapitálu Zlepení hospodáøského výsledku u PFO v roce 2001 kladnì ovlivnila i výnosnost celkového i vlastního kapitálu.

TA4.3/30 Výnosnost kapitálu (%) Ukazatel Výnosnost celkového kapitálu Výnosnost vlastního kapitálu

Rok 2000 2001 2000 2001

5 - 50 2,13 4,32 2,26 4,47

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 2,43 2,13 4,47 6,13 2,78 2,75 4,99 7,49

nad 300 4,25 6,05 5,86 8,08

Průměr 2,79 5,42 3,45 6,41


Výnosnost kapitálu se zvyuje smìrem k vìtím podnikùm. Z uvedené analýzy vyplývá, e PFO jako podnikatelská skupina v meziroèním i dlouhodobém srovnání zaznamenala zlepení hospodáøských výsledkù a dospìla k efektivnìjímu vyuívání majetku a kapitálu.

4.3.2 Ekonomické výsledky podle pùdnì-klimatických podmínek Od roku 2001 se pøechází od hodnocení ekonomických výsledkù zemìdìlských podnikù podle rozdílných pøírodních podmínek, vyjádøených výrobními oblastmi, ke kategorizaci podnikù podle jejich pøíslunosti k tzv. ménì pøíznivým oblastem (LFA), která pøesnìji odpovídá zámìrùm a nástrojùm zemìdìlské politiky. Vychází se z novì vymezených ménì pøíznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními. Tyto oblasti jsou charakterizovány nejen zhorenými pøírodními podmínkami, ale i zhorenými sociálnì-ekonomickými podmínkami. V dùsledku tìchto zhorených podmínek mají zemìdìlci v nich hospodaøící ztíené podmínky pro hospodaøení. Zároveò s novým vymezením ménì pøíznivých oblastí se pøechází od jejich bodového ohodnocení k sazbové podpoøe, kdy v souladu s praxí v EU bude zemìdìlcùm vyplácen vyrovnávací pøíspìvek za hospodaøení v ménì pøíznivé oblasti. Vyrovnávací pøíspìvek se lií podle typu ménì pøíznivé oblasti. Pro úèely analýzy byly vymezeny ètyøi oblasti, z nich první tøi odpovídají kritériím LFA: - horské a podhorské oblasti (marginální oblasti); - ostatní ménì pøíznivé oblasti (submarginální oblasti); - ménì produkèní oblasti (lepí podmínky); - produkèní oblasti (podniky nezaøazené do ádné oblasti LFA).

Charakteristika výe uvedených skupin podnikù Zaøazení podnikù do skupiny podle pøírodních podmínek se opírá o pøílohu è. 20 k naøízení vlády è. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpùrné programy k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství, k podpoøe aktivit podílejících se na udrování krajiny, programy pomoci k podpoøe ménì pøíznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. Katastrální území jsou podle této pøílohy zaøazena do nìkteré z ménì pøíznivých oblastí (horská oblast, ostatní ménì pøíznivé oblasti, oblasti se specifickými omezeními). Vìtina zemìdìlských podnikù hospodaøí na více ne jednom katastru a jednoznaèné pøiøazení k urèité ménì pøíznivé oblasti není moné. Proto byly pro jednotlivé typy ménì pøíznivých oblastí dle naøízení vlády è. 505/2000 Sb. urèeny koeficienty v závislosti na pøiznané výi vyrovnávacího pøíspìvku. Váeným prùmìrem pak byla propoètena hodnota koeficientu za podnik a podle výe tohoto koeficientu byly podniky zaøazeny do nìkteré z následujících oblastí: 1. Horská a podhorská oblast pøedstavuje pøevánì oblasti horské dle naøízení vlády è. 505/2000 Sb., pøípadnì v kombinaci s ostatními ménì pøíznivými oblastmi pøi pøevaze horských oblastí. 2. Do ostatních ménì pøíznivých oblastí je pøiøazen podnik, jeho katastry jsou dle naøízení vlády è. 505/2000 Sb. zaøazeny do ostatních ménì pøíznivých oblastí, pøípadnì v kombinaci s oblastmi se specifickým znevýhodnìním. Dále takové, kde se vyskytuje více typù ménì pøíznivých oblastí. Pokud se vyskytuje horská oblast, je v kombinaci s nezaøazenými katastry. 3. Ménì produkèní oblasti zahrnují ty skupiny katastrálních území, obhospodaøovaných jedním podnikem, kde se vyskytují vedle katastrù neuvedených v naøízení vlády è. 505/2000 Sb. také katastry zaøazené do nìkterého typu ménì pøíznivých oblastí, pøièem pøevaují katastry produkèní oblasti. 90

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 4. Produkèní oblasti sestávají z katastrù neuvedených v naøízení vlády è. 505/2000 Sb. (zaøazeny jsou i podniky, které v ménì pøíznivé oblasti mají jen velmi malé procento výmìry).

Podniky právnických osob Výnosy, náklady a hospodáøský výsledek Pøi hodnocení podnikù podle jejich zaøazení do sledovaných oblastí je zøejmé, e se zlepujícími se pùdnì-klimatickými podmínkami dochází ke zvyování ukazatelù intenzity, efektivnosti a rentability výroby. Dokumentují to údaje o výi pøidané hodnoty, které odráejí intenzitu výroby. Provozní hospodáøský výsledek a hospodáøský výsledek za úèetní období vykazují podobné tendence, avak jsou ovlivnìny provozními dotacemi.

TA4.3/31 Pøidaná hodnota a hospodáøský výsledek (Kè/ha z. p.) Ukazatel Přidaná hodnota Provozní hospodářský výsledek Hospodářský výsledek za účetní období

horské a podhorské oblasti 6 781 241 351

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 10 904 13 028 580 511 540 201

produkční oblasti 14 570 1 192 1 072

Celkem 12 125 754 661


Dotace provozního charakteru výraznì ovlivòují výi hospodáøského výsledku a jejich úroveò se zvyuje smìrem k ménì pøíznivým podmínkám. Bez dotací provozního charakteru by zejména podniky v horské a podhorské oblasti byly vysoce ztrátové.

TA4.3/32 Dotace provozního charakteru a jejich vliv na hospodáøský výsledek (Kè/ha z. p.) Ukazatel Dotace provozního charakteru Hospodářský výsledek za účetní období po odpočtu dotací

horské a podhorské oblasti 3 653

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 1 961 1 797

-3 302

-1 421

produkční oblasti

-1 596

Celkem

1 486

1 922

-414

-1 261


Podrobnìjí údaje o výsledcích hospodaøení právnických osob jsou uvedeny v tab. A4.3/08. V souladu se zámìry hospodáøské politiky státu mají v ménì pøíznivých podmínkách nejvìtí vliv na výi dotací programy pomoci ménì pøíznivým oblastem a program údrby travních porostù pastvou. V mení míøe v tomto smìru pùsobila i podpora chovu krav bez trní produkce mléka, chovu ovcí a koní, podpora ekologického zemìdìlství a podpora na zatravnìní.

TA4.3/33 Vybrané podpory provozního charakteru (Kè/ha z. p.) Ukazatel Pomoc jednotlivým oblastem Údržba travních porostů pastvou Chov krav bez tržní produkce mléka Ekologické zemědělství Zatravnění Finanční podpora za uvádění orné půdy do klidu Finanční kompenzační podpora za ornou půdu neuvedenou do klidu Celkem

horské a podhorské oblasti 1 229 855 350 265 102

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 450 222 161 75 69 28 10 15 25 2

produkční oblasti

Celkem

57 40 13 3 14

349 169 69 31 25

148

268

333

304

279

157 3 106

225 1 208

329 1 004

225 656

234 1 156


Ostatní dotaèní tituly byly z hlediska pomoci ménì pøíznivým oblastem ménì významné, nìkteré se naopak smìrem k ménì pøíznivým podmínkám sniují. Jde zejména o finanèní podpory za uvádìní orné pùdy do klidu a finanèní kompenzaèní podpory poskytnuté na ornou pùdu neuvedenou do klidu.

Majetek, kapitál a vybrané ukazatele finanèní analýzy Hodnota majetku a kapitálu a jejich jednotlivých sloek se sniuje, stejnì jako náklady a výnosy, smìrem k ménì pøíznivým podmínkám pro hospodaøení. Podrobnìjí údaje o majetku a kapitálu právnických osob jsou uvedeny v tab. A4.3/09 a A4.3/10. Vybrané ukazatele finanèní analýzy, charakterizované obratem majetku a výnosností celkového kapitálu, vykazují zhorování smìrem k ménì pøíznivým podmínkám. Také úvìrová zadluenost i míra zadluenosti vykazují v horských a v ménì pøíznivých podmínkách vyí hodnoty. 91


TA4.3/34 Ukazatele finanèní analýzy (podniky právnických osob) Ukazatel Obrat celkových aktiv Míra zadluženosti Úvěrová zadluženost Výnosnost celkového kapitálu Reprodukční schopnost aktiv

MJ poměr % % % roky

horské a podhorské oblasti 0,43 54,21 19,02 0,86 11,91

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 0,53 0,54 45,35 42,44 19,00 19,03 1,07 0,32 12,47 14,40

produkční oblasti 0,60 41,81 15,24 1,75 12,42

Celkem 0,55 44,08 17,49 1,20 12,69


Podniky fyzických osob Pøíjmy, výdaje a hospodáøský výsledek Vliv ménì pøíznivých oblastí na úroveò pøíjmù se jednoznaènì projevuje jen v rostlinné výrobì, kde pøíjmy z této èinnosti se smìrem k lepím podmínkám výraznì zvyují. U pøíjmù z ivoèiné výroby je zøejmá mírná opaèná tendence. Smìrem k ménì pøíznivým podmínkám se zvyují ostatní pøíjmy, jejich podstatnou èást tvoøí dotace provozního charakteru. Podobné tendence vzhledem k rozdílným podmínkám hospodaøení se projevují u celkových výdajù a z toho u nákupu materiálu, reijních nákladù a odpisù. U ostatních nákladových poloek nebyla shledána zøejmá souvislost s rozdílnými podmínkami pro hospodaøení. Hospodáøský výsledek charakterizovaný rozdílem pøíjmù a výdajù ovlivòují dotace provozního charakteru, bez nich by v ménì pøíznivých podmínkách bylo hospodaøení ztrátové. Pouze produkèní oblasti vykazují kladný hospodáøský výsledek i bez zahrnutí dotací.

TA4.3/35 Hospodáøský výsledek a dotace (Kè/ha z. p.) Ukazatel Rozdíl příjmů a výdajů Dotace provozního charakteru Rozdíl příjmů a výdajů po odpočtu dotací

Typy oblastí horské ostatní méně méně produkční a podhorské oblasti příznivé oblasti oblasti 2 319 2 021 2 668 4 019 2 212 2 936 -1 700 -191 -268

produkční oblasti 2 503 1 621 882

Celkem 2 313 2 136 177


Podrobnìjí údaje o pøíjmech a výdajích u fyzických osob jsou uvedeny v tab. A4.3/11. U PFO pùsobí shodné podpùrné programy jako u PPO. Z pøehledu v tab. TA4.3/36 je zøejmé, e pomoc ménì pøíznivým oblastem byla u PFO vyí ne u PPO. Ostatní dotaèní tituly vykazují z hlediska rozdílných podmínek pro hospodaøení zhruba stejné tendence jako u podnikù právnických osob.

TA4.3/36 Vybrané podpory provozního charakteru (Kè/ha z. p.) Ukazatel Pomoc jednotlivým oblastem Údržba travních porostů pastvou Chov krav bez tržní produkce mléka Ekologické zemědělství Zatravnění Finanční podpora za uvádění orné půdy do klidu Finanční kompenzační podpora za ornou půdu neuvedenou do klidu Celkem

horské a podhorské oblasti 1 463 1 212 535 220 70 5 29 3 534

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 573 374 288 71 176 205 93 111 20 7 125 372 129 292 1 404 1 432

produkční oblasti 86 60 14 9 1 183 180 533

Celkem 420 266 135 66 16 149 149 1 201


Majetek, kapitál a vybrané ukazatele finanèní analýzy Velikost celkového majetku se sniuje se zhorujícími se podmínkami pro hospodaøení zemìdìlských podnikù, a to u vìtiny poloek majetku fixní povahy. Jinak je tomu u majetku obìné povahy, kde vztah jeho úrovnì k rozdílným podmínkám pro hospodaøení je minimální nebo zanedbatelný. Podrobnìjí údaje o majetku a závazcích fyzických osob jsou uvedeny v tab. A4.3/12. Ukazatele finanèní analýzy u PFO reagují na rozdílné podmínky hospodaøení v mení míøe ne u PPO. Z vybraných ukazatelù finanèní analýzy reaguje ve vìtí míøe na rozdílné podmínky hospodaøení jen ukazatel obratu celkových aktiv, který je v ménì pøíznivých podmínkách nízký (0,25), tj. doba obratu celkových aktiv èiní ètyøi roky.

92


TA4.3/37 Ukazatele finanèní analýzy (podniky fyzických osob) Ukazatel Obrat celkových aktiv Míra zadluženosti Úvěrová zadluženost Výnosnost celkového kapitálu Reprodukční schopnost aktiv

MJ poměr % % % roky

horské a podhorské oblasti 0,25 12,82 9,96 6,17 8,85

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 0,42 0,40 19,67 12,69 13,16 7,55 4,90 6,15 8,94 7,70

produkční oblasti 0,48 13,28 10,48 5,59 8,56

Celkem 0,43 15,47 11,22 5,42 8,68


4.3.3 Ekonomické výsledky zemìdìlských podnikù podle metodiky EU Celková zemìdìlská produkce Výchozím podkladem pro hodnocení ekonomických výsledkù za PPO a PFO celkem je celková produkce, její úroveò je ovlivnìná zamìøením výroby. U podnikù právnických osob dosáhla celková produkce 34 144 Kè/ha z. p. a u podnikù fyzických osob 21 298 Kè/ha z. p. Tento výrazný rozdíl je dán odliným rozsahem ivoèiné výroby, která je u PFO provozovaná v podstatnì mením rozsahu. U PFO dosahuje ivoèiná produkce jen 38 % objemu ivoèiné výroby PPO. Na celkové produkci se podílí ivoèiná produkce u PPO, resp. PFO 46,9 %, resp. 28,6 %, a ostatní produkce 11,3 %, resp. 3,6 %. Z hlediska rozdílných podmínek hospodaøení (charakterizovaných rùznými typy oblastí) dochází u PPO smìrem k lepím podmínkám ke zvyování objemu celkové produkce, a to zejména v dùsledku vìtího zastoupení rostlinné produkce.

TA4.3/38 Celková produkce podnikù právnických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Ukazatel Produkce RV Produkce ŽV Ostatní produkce Celková produkce Podíl RV na celkové produkci (%) Podíl ŽV na celkové produkci (%)

horské a podhorské oblasti 7 910 14 259 2 103 24 272 32,6 58,7

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 12 240 14 943 15 039 16 568 3 024 4 603 30 303 36 114 40,4 41,4 49,6 45,9

produkční oblasti 17 865 17 331 4 997 40 193 44,4 43,1

Celkem 14 272 16 006 3 866 34 144 41,8 46,9


U PFO hraje rostlinná produkce jetì významnìjí roli, protoe objem ivoèiné výroby se smìrem k lepím podmínkám pro hospodaøení sniuje.

TA4.3/39 Celková produkce podnikù fyzických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Ukazatel Produkce RV Produkce ŽV Ostatní produkce Celková produkce Podíl RV na celkové produkci (%) Podíl ŽV na celkové produkci (%)

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 12 832 12 223 7 163 6 270 593 1 772 20 588 20 265 62,3 60,3 34,8 30,9

horské a podhorské oblasti 5 334 7 011 751 13 096 40,7 53,5

produkční oblasti 17 739 5 076 839 23 654 75,0 21,5

Celkem 14 444 6 083 771 21 298 67,8 28,6


Výrobní spotøeba Výrobní spotøeba je rozhodující nákladovou polokou ovlivòující zásadním zpùsobem efektivnost vkladù. Zahrnuje intenzifikaèní vklady, náklady na energii a sluby a náklady na mechanizaci. Rozsah výrobní spotøeby do znaèné míry souvisí s intenzitou výroby, která roste smìrem k podnikùm s lepími podmínkami pro hospodaøení. U PFO byla výrobní spotøeba podstatnì nií v souvislosti s niím objemem ivoèiné výroby. Z analýzy vyplývá, e úèinnost výrobní spotøeby roste smìrem k podnikùm s lepími podmínkami pro hospodaøení. Vyí úrovnì bylo dosaeno u právnických osob.

Hrubá a èistá pøidaná hodnota Hrubá pøidaná hodnota (HPH) vzniká odeètením výrobní spotøeby od celkové zemìdìlské produkce pøi zohlednìní salda provozních dotací a daní. Pøedstavuje jednak zdroj pro plnìní minulých a souèasných závazkù podniku, jednak zdroj pro budoucí investice. Souèasnì je dùleitým ukazatelem pro hodnocení výkonnosti výroby. 93


TA4.3/40 Výrobní spotøeba a její úèinnost u podnikù právnických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Ukazatel Výrobní spotřeba Celková produkce 1) Účinnost výrobní spotřeby

horské a podhorské oblasti 17 194 24 272 141,2

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 20 181 24 121 30 303 36 114 150,2 149,7

produkční oblasti 26 444 40 193 152,0

Celkem 22 718 34 144 150,3

1) Úèinnost výrobní spotøeby = celková produkce / výrobní spotøeba * 100. Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

TA4.3/41 Výrobní spotøeba a její úèinnost u podnikù fyzických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Ukazatel Výrobní spotřeba Celková produkce 1) Účinnost výrobní spotřeby




Celkem 15 845 21 298 134,4

1) Úèinnost výrobní spotøeby = celková produkce / výrobní spotøeba * 100 Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

Výkonnost výroby mìøená ukazatelem HPH je podstatnì vyí u PPO, nebo PFO dosahují pouze 57,2 % jejich HPH (tato relace u celkové produkce èinila 62,4 % a u výrobní spotøeby 69,7 %). Na nií úroveò HPH u podnikù fyzických osob má vliv zejména nií efektivnost vkladù výrobní spotøeby. Ukazatelem ekonomické výkonnosti podniku je èistá pøidaná hodnota (ÈPH), tj. hrubá pøidaná hodnota po odpoètu odpisù. ÈPH je dùchodem zemìdìlského podniku plynoucího z pouití vech výrobních faktorù (vlastních i cizích) v zemìdìlské výrobì. Èistou pøidanou hodnotu lze povaovat za ukazatel intenzity výroby.

TA4.3/42 Pøidaná hodnota u podnikù právnických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Ukazatel Hrubá přidaná hodnota Odpisy Čistá přidaná hodnota


Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 11 611 13 439 3 229 3 837 8 382 9 602


Celkem 12 767 3 451 9 316


TA4.3/43 Pøidaná hodnota u podnikù fyzických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Ukazatel Hrubá přidaná hodnota Odpisy Čistá přidaná hodnota

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 6 942 7 485 2 574 2 986 4 368 4 499



Celkem 7 297 2 595 4 702


ÈPH na 1 ha z. p. u podnikù fyzických osob dosáhla úrovnì pouze 50,5 % ÈPH u podnikù právnických osob. Úroveò hrubé i èisté pøidané hodnoty je významnì ovlivnìna provozními dotacemi, které souèasnì sniují rozdíly tìchto ukazatelù mezi podniky z hlediska rùznorodosti podmínek pro hospodaøení. Èistá pøidaná hodnota na 1 roèní pracovní jednotku (AWU) je syntetickým ukazatelem produktivity práce. Podle tohoto kritéria byla produktivita práce vyí u PPO ne u PFO. Produktivita práce se u podnikù právnických osob a do urèité míry i u fyzických osob zvyuje smìrem k podnikùm s lepími pøedpoklady pro hospodaøení.

TA4.3/44 Èistá pøidaná hodnota podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/AWU) Podnikatelská skupina Právnické osoby Fyzické osoby




94

produkční oblasti 282 455 238 540

Celkem 255 473 220 817


Dùchod ze zemìdìlské èinnosti Dùchod ze zemìdìlské èinnosti se zjiuje odeètením nákladù na externí výrobní faktory (práce, pùda a kapitál) od èisté pøidané hodnoty. K nákladùm externích výrobních faktorù se øadí mzdové náklady, pachtovné a úroky. Ve výi a struktuøe tìchto nákladù existují mezi právnickými a fyzickými osobami výrazné rozdíly.

TA4.3/45 Struktura nákladù externích faktorù podle standardního výstupu EU v roce 2001 PPO

Externí faktory

Kč/ha z. p. 7 622 670 473 8 765

Práce Půda Kapitál Celkem

PFO % 87,0 7,6 5,4 100,0

Kč/ha z. p. 1 083 683 332 2 098

% 51,6 32,6 15,8 100,0


Vysoké náklady externích faktorù u PPO, zejména mzdových nákladù, ovlivòují výi dùchodu ze zemìdìlské èinnosti, který je relativnì nízký a z hlediska vhodnosti podmínek pro hospodaøení dochází k jeho nepravidelnému zvyování smìrem k lepím podmínkám.

TA4.3/46 Dùchod ze zemìdìlské èinnosti podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Ukazatel Právnické osoby Fyzické osoby

horské a podhorské oblasti 161 2 783

Typy oblastí Celkem ostatní méně méně produkční produkční oblasti příznivé oblasti oblasti 701 321 717 613 2 507 2 706 3 055 2 815

Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek, A. Picková (VÚZE)

U fyzických osob z titulu nízkých mzdových nákladù a niích nákladù na pouitý cizí kapitál je dùchod ze zemìdìlské èinnosti podstatnì vyí. Dùchod ze zemìdìlské èinnosti by mìl krýt moné (pøímo nevyèíslené) náklady pøíleitosti za pouívání vlastních výrobních faktorù, tj. ulou mzdu hospodáøe a èlenù jeho rodiny pøi jiném zamìstnání a ulé nájemné, které by rodina zemìdìlce mohla získat, kdyby výrobní faktory místo vlastního pouití pronajala nìkomu jinému. K posouzení dostateènosti dùchodu ze zemìdìlské èinnosti pro odmìnu hospodáøe a spolupracujících èlenù jeho rodiny se u fyzických osob pøepoète dùchod ze zemìdìlské èinnosti na jednotku rodinné práce (FWU) a na jeden podnik.

TA4.3/47 Pøepoètený dùchod ze zemìdìlské èinnosti za rok 2001 (Kè) Ukazatel Důchod ze zemědělské činnosti na podnik Důchod ze zemědělské činnosti na FWU



produkční oblasti 333 962 205 910

Celkem 321 526 188 393


V roce 2001 bylo vyprodukováno zemìdìlskou èinností fyzických osob a za pøispìní dotací v prùmìru na jeden podnik 321 526 Kè, co pøedstavuje na jednotku neplacené rodinné práce (FWU) v prùmìru za ÈR 188 393 Kè/rok nezdanìného pøíjmu. Tento pøíjem je zdrojem pro osobní a (spolu s odpisy) podnikovou spotøebu, resp. reprodukci a rozvoj. Z pøehledu dùchodovosti v jednotlivých oblastech je patrné, e produkèní oblast je podle uvedených ukazatelù výraznì nad prùmìrem ÈR. Dùchod ze zemìdìlské èinnosti u podnikù právnických osob má specifické postavení, protoe vekerá pracovní síla je v této podnikatelské skupinì pokládána za námezdní sílu. Efektivnost hospodaøení zemìdìlských podnikù lze hodnotit pomocí dalích pomìrových ukazatelù. Jde zejména o hodnocení podílu provozních dotací na hrubém pøíjmu a podílu celkové produkce na hrubé a èisté pøidané hodnotì. Podíl provozních dotací na hrubém pøíjmu je rozdílný u právnických a fyzických osob. U právnických osob se provozní dotace v roce 2001 podílely na hrubém pøíjmu 5,1 % s rozdíly v jednotlivých oblastech.

TA4.3/48 Podíl provozních dotací na hrubém pøíjmu1) u podnikù právnických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Ukazatel Hrubý příjem Provozní dotace Podíl



1) Celková produkce + provozní dotace Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

95


Celkem 35 994 1 850 5,1

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 U PFO byl v roce 2001 podíl dotací na hrubém pøíjmu podstatnì vyí. Tento podíl byl ovlivnìn nií celkovou produkcí a vyími provozními dotacemi, jejich nárok z roku 2000 byl v jednoduchém úèetnictví zaúètován pøi jejich obdrení zaèátkem roku 2001. V prùmìru èinil 9,1 % pøi výraznìjích rozdílech mezi jednotlivými oblastmi.

TA4.3/49 Podíl provozních dotací na hrubém pøíjmu1) u podnikù fyzických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Ukazatel Hrubý příjem Provozní dotace Podíl




Celkem 23 434 2 136 9,1

1) Hrubý pøíjem = celková produkce + provozní dotace Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

Podíl HPH a ÈPH na celkové produkci nevykazuje mezi právnickými a fyzickými osobami zásadní rozdíly.

TA4.3/50 Výtìnost produkce u podnikù právnických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (%) Ukazatel Podíl HPH na celkové produkci Podíl ČPH na celkové produkci

horské a podhorské oblasti 43,0 30,4

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 38,3 37,2 27,7 26,6

produkční oblasti

Celkem

35,8 26,7

37,4 27,3


Z hlediska rozdílných podmínek pro hospodaøení nejsou mezi jednotlivými oblastmi výraznìjí rozdíly.

TA4.3/51 Výtìnost produkce u podnikù fyzických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (%) Ukazatel Podíl HPH na celkové produkci Podíl ČPH na celkové produkci

horské a podhorské oblasti 46,9 32,1

Typy oblastí ostatní méně méně produkční příznivé oblasti oblasti 33,7 36,9 21,2 22,2

produkční oblasti

Celkem

33,0 21,4

34,3 22,1


U fyzických osob existují v hodnocených ukazatelích mezi jednotlivými oblastmi výraznìjí rozdíly. Podrobnìjí údaje o výsledcích hospodaøení podnikatelských subjektù právnických a fyzických osob jsou uvedeny v tab. A4.3/13 a A4.3/14. Z pøedchozího hodnocení ekonomických výsledkù zemìdìlské èinnosti PPO a PFO podle metodiky EU vyplývají tyto závìry: - Metodicky porovnatelné (v souèasné dobì) jsou ukazatele celkové produkce a jejích jednotlivých sloek (pøedevím produkce V a RV), výrobní spotøeby a odpisù. Tyto ukazatele pak umoní propoèítat hrubou a èistou pøidanou hodnotu. Podle tìchto ukazatelù dosahují lepích výsledkù podniky právnických osob. - Vyí hodnota výrobní spotøeby u právnických osob je ovlivnìna vyí celkovou produkcí a tím i její vyí úèinností. - Dùchod ze zemìdìlské èinnosti na podnik, resp. na jednotku neplacené (rodinné) pracovní síly je u PFO mìøitelný a v roce 2001 èinil 321 526 Kè/rok, resp. 188 393 Kè/rok na 1 FWU.

4.4 Závìry z ekonomických analýz Ekonomické výsledky zemìdìlství ÈR v roce 2001 byly relativnì pøíznivé. Pøispìlo k tomu meziroèní zvýení hrubé zemìdìlské produkce ve s. c. o 2,5 %, doprovázené zvýením cen zemìdìlských výrobcù o 8,4 %. Vzhledem k tomu, e rùst cen vstupù do zemìdìlské výroby byl o 3 procentní body nií, dolo k urèitému pøivøení cenových nùek, co se projevilo v niím nárùstu celkové mezispotøeby (podle SZÚ o 4,7 %) v porovnání s rùstem zemìdìlské produkce v b. c. (o 9,9 %). Spolu se zvýenými pøímými výdaji zemìdìlské politiky na podporu zemìdìlského sektoru to pøíznivì ovlivnilo základní výsledkové ukazatele, poèínaje souhrnným hospodáøským výsledkem, zjitìným rùznými metodickými postupy. Podle SZÚ èinil v roce 2001 kladný hospodáøský výsledek, dosaený v zemìdìlství (tzv. podnikatelský dùchod), 5,5 mld. Kè a podle údajù výbìrového etøení FADN zpracovaných podle standardní metodiky EU po zapoètení hospodáøského výsledku zemìdìlských podnikù hospodaøících bez pùdy 5,0 mld. Kè (tab. TA4.1/06). Výsledek zemìdìlských podnikù za vekerou èinnost vychází z analýzy celopodnikových výsledkù výbìrového etøení FADN, zaloené na údajích úèetního výkaznictví. Tento výsledek, stejnì jako v pøedchozích pøípadech, zahrnuje i tzv. osobní dùchod podnikù fyzických osob (neplacená práce vedoucího podniku a zúèastnìných èlenù jeho domácnosti). Po odeètení tohoto dùchodu (v zájmu srovnatelnosti s podniky právnických osob s výhradnì placenou prací) èinil v roce 2001 souhrnný hospodáøský výsledek, resp. zisk 3,3 mld. Kè. V porovnání s pøedchozím rokem byl tento výsledek ponìkud nií (o 0,4 mld. Kè). V pøepoètu na jednoho pracovníka (celkový poèet pracovníkù v zemìdìlských podnicích se meziroènì sníil o 5,2 %) bylo v roce 2000 dosaeno 22,5 tis. Kè zisku 96

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 a v roce 2001 to bylo 20,9 tis. Kè. Pøíznivìjí ekonomická situace umonila vak zároveò pøeváné èásti zemìdìlských podnikù výraznìji zvýit mzdy (nadále vak podstatnì zaostávající za národohospodáøským prùmìrem), co se promítlo do sníení souhrnného hospodáøského výsledku. Podle údajù výbìrového etøení FADN bylo v roce 2001 z celkového poètu podnikù právnických osob 71,8 % ziskových a 28,2 % ztrátových. V roce 2000 byla uvedená relace pøíznivìjí podíl ziskových podnikù èinil 83,1 % a 16,9 % podnikù bylo ztrátových. U podnikatelských subjektù fyzických osob byl v roce 2001 kladný rozdíl pøíjmù a výdajù zjitìn u 74,2 % podnikù a záporný rozdíl u 25,8 %. V roce 2000 byla sledovaná relace u tìchto subjektù ménì pøíznivá: podíl podnikù s kladným rozdílem pøíjmù a výdajù byl nií u 68,9 % a 31,1 % podnikù bylo ztrátových. Rozdílná tendence v zastoupení ziskových a ztrátových podnikù u právnických a fyzických osob byla ovlivnìna mj. odliným vývojem provozních dotací. Ty se v pøepoètu na 1 ha z. p. u právnických osob meziroènì sníily z 2343 Kè na 1922 Kè, zatímco u fyzických osob se zvýily z 1577 Kè na 2136 Kè. Souviselo to s odliným zaúètováním prostøedkù ke krytí kod zpùsobených suchem v roce 2000 (fyzické osoby doúètovaly rozhodující èást tìchto prostøedkù v roce 2001). Rovnì celkové náklady a výnosy se u podnikù právnických a fyzických osob vyvíjely rozdílnì. U právnických osob byla obnovena dynamika ve zvyování vynaloených nákladù. Zlepení hospodáøského výsledku jak v roce 2001, tak i v pøedchozím roce umonilo tìmto podnikùm obnovit rùst vkladù do zemìdìlské prvovýroby, co se projevilo pøedevím ve zvýení intenzifikaèních vkladù a nákladù na sluby. Dolo rovnì k menímu zvýení pracovních nákladù. Z nákladù na sluby se výraznì zvýily náklady na opravy a udrování a náklady pachtovného, které se v posledních letech rychle zvyují. Sníily se naopak finanèní náklady, hlavnì nákladové úroky, vlivem niího úvìrového zatíení. U fyzických osob dolo naopak ke sníení výdajù, hlavnì vlivem jejich sníení u podnikù s výmìrou zemìdìlské pùdy nad 300 ha. Mezi podniky právnických i fyzických osob jsou výrazné rozdíly v hodnotì vynaloených nákladù i získaných výnosù. Nií objem nákladù a výnosù u fyzických osob je ovlivnìn niím rozsahem ivoèiné výroby v této podnikatelské skupinì. V roce 2001 dolo k menímu poklesu hodnoty majetku zemìdìlských podnikù, zejména majetku fixní povahy. Objem obìného majetku se v podstatì nezmìnil, zmìnila se pouze jeho vnitøní struktura ve prospìch pohotových penìních prostøedkù. Ve struktuøe kapitálu dolo k mírnému posílení vlastních zdrojù pøi poklesu závazkù, zejména dlouhodobých, a poklesu bankovních úvìrù. Z hlediska ukazatelù finanèní analýzy pokraèovala v roce 2001 pøíznivá tendence z minulých let ve zvyování likvidity a dalím sniování zadluenosti, a to jak úvìrové, tak i celkové. Obrat majetku je i pøes urèité zlepení v roce 2001 stále nízký a reprodukèní schopnost aktiv se zhorila vlivem sníení zisku. Ménì pøíznivé byly té tendence ve výnosnosti kapitálu. Prùmìrná výnosnost kapitálu v zemìdìlství stále nedosahuje poadovaných parametrù pro výhodné podnikání. Projevuje se zde tzv. pákový efekt, tzn. e cizí kapitál nepøispívá ádoucí mìrou ke zvyování výnosnosti celkového kapitálu. U podnikatelských subjektù právnických osob mìlo v roce 2001 zápornou výnosnost celkového kapitálu 26,1 % podnikù a kladnou 73,9 %, z toho 36,9 % podnikù mìlo kladnou výnosnost celkového kapitálu do 5 %. Shodné tendence s úèetními výsledky zemìdìlských podnikù potvrzují i výsledky etøení za testovací podniky zpracované podle metodiky EU. Podniky fyzických osob dosahují nií hodnoty celkové produkce ne podniky právnických osob, co je zpùsobeno niím rozsahem ivoèiné výroby. Z toho vyplývá i nií úroveò hrubé a èisté pøidané hodnoty. Syntetickým ukazatelem produktivity práce je èistá pøidaná hodnota na jednu roèní pracovní jednotku. Podle tohoto ukazatele byla produktivita práce vyí u právnických osob. Z hlediska dùchodu ze zemìdìlské èinnosti, výraznì ovlivòovaného externími výrobními faktory (práce, pùda a kapitál), byla podstatnì pøíznivìjí situace u fyzických osob. V roce 2001 èinil dùchod vyprodukovaný zemìdìlskou èinností u fyzických osob v prùmìru na jeden podnik 321 526 Kè, co pøedstavuje na jednotku tzv. neplacené rodinné práce 188 393 Kè nezdanìného pøíjmu, který je zdrojem pro osobní i podnikovou spotøebu. Tyto ukazatele byly výraznì ovlivnìny poskytovanými dotacemi. Hodnocení ekonomických výsledkù podle rozdílných pùdnì-klimatických podmínek bylo v roce 2001 poprvé provedeno podle novì vymezených ménì pøíznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními. Tyto oblasti jsou charakterizovány horími pøírodními i sociálnì-ekonomickými podmínkami. Pro úèely analýzy byly podniky zaøazeny do ètyø skupin podle oblastí (horské a podhorské oblasti, ostatní ménì pøíznivé oblasti, ménì produkèní oblasti a produkèní oblasti). Uvedená kategorizace podnikù lépe odpovídá poadavkùm na vyhodnocování zámìrù a nástrojù zemìdìlské politiky. Celkovì se ukázalo, e v roce 2001 se podaøilo plnit zámìry této politiky, týkající se zvýené pomoci podnikùm hospodaøícím v ménì pøíznivých oblastech. Svìdèí o tom napø. výraznì vyí podíl provozních dotací na hrubém pøíjmu podnikù hospodaøících v marginálních oblastech (horské a podhorské) v porovnání s prùmìrem za vechny podniky: u právnických osob 12,9 %, resp. 5,1 %, a u fyzických osob analogicky 23,5 %, resp. 9,1 %.

5 Potravináøství a navazující odvìtví 5.1 Obecné podmínky vývoje potravináøství Makroekonomické prostøedí v ÈR v roce 2001 vytvoøilo vcelku pøíznivé podmínky pro vývoj v potravináøském prùmyslu. Urèující strategií potravináøského sektoru byl pøechod na standardy EU v souvislosti s pøibliujícím se vstupem ÈR do této unie. Tento strategický zámìr vak pøedpokládá dalí vynakládání finanèních zdrojù, zejména do technologií a lidského faktoru. Obdobnì jako v minulých letech i v roce 2001 vak vìtinì výrobcù chybìl dostatek vlastních investièních zdrojù, které bylo nutno opatøovat pøevánì prostøednictvím relativnì drahých bankovních úvìrù. K získání prostøedkù pro podnikovou sféru nevytváøel významnìjí alternativu ani kapitálový trh, který je dosud málo rozvinutý a tudí i málo vyuívaný. Dále pokraèovaly majetkové pøesuny a hledání tuzemských i zahranièních strategických partnerù pro ekonomicky ménì zdatné podniky. Pro omezené finanèní zdroje státního rozpoètu v roce 2001 nemohlo být pro posílení konkurenceschopnosti pøikroèeno ani k irí státní podpoøe zpracovatelù pouívajících suroviny z tuzemských zdrojù. Expandující distribuèní sítì jako ekonomicky silnìjí smluvní strana svými obchodními a platebními podmínkami i nadále do znaèné míry urèovaly výrobcùm potravin monou míru promítání rùstu nákladù do cen. Dùsledkem byl i tlak na restrukturalizaci výrobní základny a racionalizaci nákladù výrobcù potravin vèetnì uzavírání nìkterých provozù. Pùsobení trních øetìzcù 97

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 vytváøelo vak do urèité míry také tlak na sortimentní skladbu potravin a zachování i lacinìjích druhù v nabídce pro bìný konzum. Pøitom vak nezbytná míra zajitìní zdravotní nezávadnosti potravin, která zpùsobuje rùst vìtiny nákladových poloek, musela být výrobci zabezpeèena u vekeré produkce.

5.2 Výroba potravin 5.2.1 Podnikatelská struktura Podle registru ÈSÚ bylo ke konci roku 2001 evidováno v potravináøském sektoru 11 821 podnikatelských subjektù (o 278 více ne v roce 2000), z nich 9367 je fyzických osob (v porovnání s rokem 2000 o 451 více), vìtinou podnikajících podle ivnostenského zákona. Z obchodních spoleèností nejvíce zastoupenou právní formou jsou spoleènosti s r. o. (1717 firem, zatímco v roce 2000 bylo evidováno 1804 firem) a a. s. (317 firem proti 337 firmám v roce 2000). Zahranièních osob (tj. fyzických osob podle § 21 obchodního zákoníku) bylo ke konci roku 2001 evidováno 209 (247 v roce 2000). Zbývající výrobci vyuívají k podnikání dalí právní formy. Z uvedených údajù je zøejmé, e nastal celkový vzestup poètu registrovaných výrobcù ivnostenského charakteru a pokles poètu obchodních spoleèností a zahranièních osob, jako odraz øeení majetkových vztahù (fúze, resp. zánik nìkterých firem). Z hlediska kategorizace podnikù podle velikosti i nadále zùstávají mezi podniky s 20 a více zamìstnanci nejpoèetnìjí skupinou malé a støední firmy do 299 zamìstnancù, které tvoøí 94 % podnikatelské základny, stejnì jako v roce 2000. Celkový prùmìrný poèet tìchto podnikatelských subjektù sledovaných ÈSÚ se sníil v roce 2001 o 34 firem, co pøedstavuje pokles o 2,9 %.

TA5.2/01 Velikostní struktury potravináøských podnikù s 20 a více zamìstnanci Počet zaměstnanců 20 - 49 50 - 99 100 - 299 300 - 499 500 - 999 1000 a více Celkem

Průměrný počet podniků 2000 2001 648 630 237 233 227 213 41 41 17 18 13 14 1 183 1 149

Meziroční index 97,2 98,3 93,8 100,0 105,9 107,7 97,1

Pramen: ÈSÚ Výsledky zpracování mìsíèních údajù za podnikatelské subjekty s 20 a více zamìstnanci (kód publikace: 8001 01 a oborové údaje) Zpracoval: J. Mezera (VÚZE)

Ekonomicky nejvýznamnìjí velikostní kategorii pøedstavovaly v roce 2001 (stejnì jako v roce 2000) podniky od 100 do 299 zamìstnancù. Podíl tìchto podnikù na trbách celého potravináøského sektoru v b. c. v roce 2001 èinil 32 %, zatímco jejich podíl na poètu podnikù nedosahoval ani 19 %. Podíl nejvìtích podnikù s 1 000 a více zamìstnanci v roce 2001 pøedstavoval 28 % (v roce 2000 tento podíl èinil 22 %), co potvrzuje tendence k rùstu koncentrace ve výrobní základnì. Z oborového hlediska byly v roce 2001, obdobnì jako v minulých letech, nejpoèetnìji zastoupeny podniky tzv. ostatních potravináøských výrobcù (pekárny, cukrárny, cukrovary, cukrovinkáøské a dalí výroby) a dále výrobci masa a masných výrobkù, vè. drùbee, a výroby nápojù (z nich zhruba 31 % tvoøí výrobci piva). Poèet výrobcù tzv. ostatních potravináøských výrobkù vak zaznamenal úbytek.

TA5.2/02 Prùmìrný poèet podnikatelských subjektù podle výrobních oborù Ukazatel Výroba masa a masných výrobků Zpracování ryb Zpracování ovoce, zeleniny a brambor Výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů Úprava a zpracování mléka Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Výroba hotových krmiv Výroba ostatních potravinářských výrobků Výroba nápojů Průmysl potravinářský a tabákový celkem

2000 215 10 33 9 84 49 81 537 165 1 183

2001 217 10 37 8 78 46 79 515 159 1 149

Meziroční index 100,9 100,0 112,1 88,9 92,9 93,9 97,5 95,9 96,4 97,1

Pramen: ÈSÚ Výsledky zpracování mìsíèních údajù za podnikatelské subjekty s 20 a více zamìstnanci (kód publikace: 8001 01 a oborové údaje) Zpracoval: J. Mezera (VÚZE)

Pøíliv pøímých zahranièních investic do výroby potravin, nápojù a zpracování tabáku èinil za rok 2001 podle pøedbìných údajù ÈNB celkem 3421,1 mil. Kè, co pøedstavuje podíl 1,8 % z celkového objemu tìchto investic vloených do národní ekonomiky ÈR. V porovnání s rokem 2000 dolo v hodnoceném roce 2001 ke sníení pøímých zahranièních investic do sektoru potravin zhruba na polovinu. Významný byl v roce 2001 zejména privatizaèní prodej podniku Jan Becher, Karlovarská Becherovka, a. s. Objem pøímých zahranièních investic celkem do výroby potravin, nápojù a tabáku od roku 1993 èiní zhruba 44 mld. Kè, s podílem 4,8 % na celkovém objemu tìchto investic do národní ekonomiky. Odliv pøímých investic z ÈR do zahranièí ze sektoru výroby potravin, nápojù a zpracování tabáku byl za rok 2001 nevýznamný (zhruba 20 mil. Kè). Celkový objem pøímých investic z potravináøského odvìtví do zahranièí dosáhl od roku 1993 více ne 0,7 mld. Kè. 98


5.2.2 Potravináøská produkce Potravináøská produkce v roce 2001 v porovnání s minulými léty ji nezaznamenala dalí sníení. Index prùmyslové produkce (IPP) v tomto sektoru za sledovaný rok dosáhl hodnoty 100,3. Za celý zpracovatelský prùmysl IPP vykázal hodnotu 107,8 (pøi vysoké dynamice výroby, zejména u elektrických a optických pøístrojù a u rafinérského zpracování ropy) a za prùmyslovou produkci celkem úroveò 106,8. Ze sledovaných hlavních potravináøských výrob dolo ke zvýení hmotného objemu produkce u vepøového masa (o 6,3 %), drùbee (o 1,8 %), zpracovaných brambor (o 5,9 %), zmrazené zeleniny (o 16,9 %), zavaøenin a marmelád (o 7,6 %), margarinù (o 3,9 %), konzumního mléka a smetan (o 1,8 %) a vína a vinného motu (o 12,4 %). Naopak nií produkci vykázalo hovìzí maso (o 4,6 %), sádlo (o 2,3 %), tìstoviny (o 4,2 %) a etylalkohol (o 19,1 %). Pokud jde o cenový vývoj, index CPV v hodnotì 106,3 se v roce 2001 v porovnání s rokem 2000 za prùmysl potravináøský a tabákový výraznì zmìnil (za potraviny a nápoje bez tabáku zaznamenal rùst o 6,1 % a za celý zpracovatelský sektor vykázal hodnotu 102,6). Na cenovém rùstu se s rùznou intenzitou podílejí vechny hlavní potravináøské výrobky (s výjimkou zpracovaného ovoce, zeleniny a brambor), zejména vak prùmyslová krmiva (index 114,5), která jsou zahrnuta do tìchto výrobkù. Trby za prodej vlastních výrobkù a slueb prùmyslové povahy v potravináøském a tabákovém prùmyslu v b. c. v roce 2001 dosáhly 233,0 mld. Kè, co pøedstavuje v porovnání s rokem 2000 rùst o 6,9 %. Pøitom ve s. c. (prùmìrné ceny roku 2000) tyto trby zaznamenaly pouze mírný rùst (o 0,9 %) a èinily 219,7 mld. Kè. Pøi výraznì rychlejím rùstu treb v b. c. za prùmysl celkem o 7,3 % v roce 2001 èinil podíl potravináøského a tabákového prùmyslu na tomto sektoru 12,3 %. Ve s. c. pøi rùstu treb prùmyslu celkem o 5,5 % èinil podíl potravináøského a tabákového prùmyslu na prùmyslu celkem 11,8 %. V roce 2001 zùstala výroba ostatních potravináøských výrobkù (zahrnující produkci pekaøských a cukráøských výrobkù, tìstovin, cukru, èokolády, cukrovinek a dalích potravináøských produktù) nejvýznamnìjí oborovou agregací i pøes pokles podílu na trbách za prodej vlastních výrobkù a slueb prùmyslové povahy (tab. TA5.2/03). V poøadí druhou nejsilnìjí oborovou agregací zùstává výroba nápojù, která dále posílila, a za ní jako tøetí v poøadí následuje výroba masa a masných výrobkù vè. drùbee, která po odbytovì sloitém roce 2000, zejména u výroby hovìzího masa, v roce 2001 opìt svou pozici v oborové struktuøe upevnila. Urèité oslabení naopak zaznamenala mlékárenská výroba, která v oborové struktuøe zaujímá a ètvrté poøadí.

TA5.2/03 Oborová a výrobní struktura potravináøského prùmyslu podle treb za prodej vlastních výrobkù a slueb prùmyslové povahy Výrobní obor

2000 18,9 0,7 2,3 4,8 15,7 2,2 7,3 28,1 20,0 100,0

Výroba masa a masných výrobků Zpracování ryb Zpracování ovoce, zeleniny, brambor Výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů Úprava a zpracování mléka Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Výroba hotových krmiv Výroba ostatních potravinářských výrobků Výroba nápojů Průmysl potravinářský a tabákový celkem

Podíl na tržbách v b. c. (%) 2001 19,6 0,8 2,4 4,9 15,4 2,1 7,4 26,9 20,5 100,0

1)

rozdíl 0,7 0,1 0,1 0,1 -0,3 -0,1 0,1 -1,2 0,5 0,0

1) Procentní body Pramen: ÈSÚ Výsledky zpracování mìsíèních údajù za podnikatelské subjekty s 20 a více zamìstnanci (kód publikace: 8001 01 a oborové údaje) Zpracoval: J. Mezera (VÚZE)

5.2.3 Kvalita potravin V roce 2001 pokraèovala v ÈR harmonizace právního øádu potravinové legislativy s evropským právem. Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích z roku 2000 pøedpokládala i novelizaci nìkterých dalích provádìcích pøedpisù. Jednalo se hlavnì o novelu vyhláky è. 324/1997 Sb., o zpùsobu oznaèování potravin a tabákových výrobkù, o pøípustné odchylce od údajù o mnoství výrobku oznaèeného symbolem e ve znìní vyhláky è. 24/2001 Sb., která kromì jiného právnì upravuje oznaèování potravin tzv. nového typu, napø. potravin obsahujících geneticky modifikované organizmy, pøípadnì vyrobených z geneticky modifikovaných potravin. Dalím provádìcím pøedpisem k zákonu o potravinách je vyhláka è. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin urèené pro zvlátní výivu a zpùsob jejich pouití. Tato vyhláka je zcela nová, nahrazující dosavadní vyhláku è. 336/1997 Sb. Byly do ní zapracovány vechny pøísluné souèasnì platné pøedpisy EU a je tedy plnì harmonizovaná s evropským právem. Vyhláka definuje charakter potravin urèených pro zvlátní výivu a poaduje, aby u tìchto potravin byl uveden úèel pouití. Zcela novì uvádí základní èlenìní druhù potravin urèených pro zvlátní výivu na základì specifických nutrièních poadavkù pro skupiny osob s rùznými poadavky na výivu. Dùleitou novelou je i vyhláka è. 326/2001 Sb., pro maso a masné výrobky, která mj. stanoví novou povinnost oznaèování hovìzího masa baleného, zabaleného i nebaleného pøi jeho uvádìní do obìhu. Tato úprava reaguje na výskyt onemocnìní skotu BSE. Evropská unie v dùsledku rùzných krizí, vyvolaných pøípady výskytu zdravotnì závadných potravin a krmiv (vèetnì výskytu nebezpeèných onemocnìní hospodáøských zvíøat), pøistoupila v uplynulých letech k revizi celého potravinového práva a k radikální reorganizaci celého systému zajitìní bezpeènosti (nezávadnosti) potravin. Základem k dosaení této priority je jednotný a fungující systém, který zahrnuje celý øetìzec výroby potravin. Tento systém vyaduje vysoký stupeò koordinace a sjednocení jak na úrovni spoleèenství, tak i na úrovni národní. 99

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Èeská republika byla v lednu 2001 vyzvána Evropskou komisí k vypracování tzv. Strategie bezpeènosti (nezávadnosti) potravin na národní úrovni Food Safety Strategy (FSS). Na základì závìrù inspekce, která u nás probìhla v kvìtnu 2001, lze konstatovat, e systém zajitìní bezpeènosti potravin v ÈR byl hodnocen jako funkèní. Reakcí na tyto skuteènosti je vládní usnesení è. 1320/2001 schvalující Strategii zajitìní bezpeènosti (nezávadnosti) potravin v ÈR. Toto usnesení deklaruje zájem ÈR o vstup do EU povýením bezpeènosti potravin do klíèové pozice zájmu. Hlavní úkoly, které z toho plynou v pøedvstupním období, jsou: - dokonèení harmonizace pøísluné legislativy s legislativou ES do data vstupu; - koordinace ústøedních a dozorových orgánù; - zajitìní optimalizace sítì laboratoøí; - zajitìní kompletního dokolování pracovníkù kontrolní sféry; - zajitìní posuzování rizika vìdeckými výbory a dùsledné vyuívání výsledkù vìdeckého hodnocení rizik v procesu návrhu opatøení vydávaných státními institucemi; - posílení komunikace se spotøebiteli; - podpora dobrovolného zavádìní pravidel správné výrobní/hygienické praxe; - postupná pøíprava na zapojení do systému rychlého varování.

Kontrola zdravotní nezávadnosti potravin Kontrola zdravotní nezávadnosti surovin a potravin ivoèiného pùvodu ve SVS ÈR byla zamìøena pøedevím na pøítomnost patogenních a podmínìnì patogenních mikroorganizmù v rámci bìného hygienického dozoru a v rámci monitoringu na obsah tzv. cizorodých látek podle pøísluných vyhláek. Kontrolní èinnost byla (ve srovnání s rokem 2000) více zamìøena na dodrování veterinárnì hygienických pøedpisù v provozu na jatkách, v drùbeích porákách, na sanitních porákách, v porcovnách masa a v masných výrobnách, v závodech na zpracování ryb, v mlékárnách a skladech potravin, v asanaèních podnicích a u distribuèních firem. Trvalá pozornost byla vìnována kontrole funkènosti systému HACCP v dozorovaných potravináøských provozech. Vechny dozorované provozy jsou soustavnì hodnoceny z hlediska plnìní veterinárnì hygienických podmínek v rámci tzv. pasportizace. Celkem 60 provozù neodpovídajících tìmto poadavkùm (zaøazené do skupiny C3) ukonèilo svoji èinnost nebo bylo zrueno ke dni 30. 6. 2001, a 89 provozù s neodpovídajícími veterinárnì hygienickými podmínkami (zaøazené do skupiny C2) ukonèilo svoji èinnost nebo bylo zrueno do konce roku 2001. Významnou èást veterinární èinnosti tvoøilo vyetøování vzorkù mozkové tkánì skotu na BSE. Z celkového poètu vyetøených vzorkù (114 146 kusù skotu vè. 1527 vzorkù z dováeného skotu) byly dva pozitivní (okr. Jihlava a ïár nad Sázavou). Z výsledkù mikrobiologického a senzorického vyetøení potravin a surovin ivoèiného pùvodu (tab. TA5.2/04) v roce 2001 jsou patrné èastìjí nevyhovující nálezy u nìkterých druhù masných výrobkù (polotovarù), u drùbeího masa i výrobkù a výrobkù z moøských ryb. Opatøení v takovýchto pøípadech vedou k vyøazení dané potraviny nebo suroviny z urèení pro lidský konzum nebo v urèení pro jiný technologický postup zpracování pro výrobu bezpeèné potraviny.

TA5.2/04 Vyetøení potravin a surovin ivoèiného pùvodu v roce 2001 Počet vzorků vyšetřených mikrobiologicky senzoricky Ukazatel nevyhonevyhonevyhocelkem celkem celkem vujících vujících vujících Maso výsekové a výrobní 1 459 112 1 450 107 158 18 Droby 7 186 108 7 183 108 26 0 Polotovary 3 733 310 3 719 309 355 24 1) TNMV - zrající 14 189 106 14 188 75 601 22 1) TNMV - nezrající 810 15 810 15 18 0 Jiné masné výrobky 9 696 802 9 617 704 2 437 94 Masné konzervy 3 545 103 3 416 71 429 22 Masné polokonzervy 533 11 533 11 20 0 Sádlo, lůj 167 15 165 8 39 1 Mléko syrové 1 057 144 903 44 9 0 Mléko konzumní 517 44 497 42 55 2 2) Mléko trvanlivé UHT 107 3 107 3 7 2 Zakysané mléčné výrobky 1 222 38 1 171 35 379 4 Jiné tekuté mléčné výrobky 1 410 9 1 399 8 100 2 Sušené mléčné výrobky 7 836 7 7 834 7 18 0 Tvaroh a výrobky 553 20 547 11 175 2 Máslo 1 848 67 1 843 64 357 3 Sýry 2 517 135 2 509 120 515 13 Mražené krémy 1 504 24 1 504 24 88 2 Ostatní tuhé mléčné výrobky 1 241 5 1 236 5 65 3 Drůbež 1 098 108 1 089 70 172 43 Drůbež - jedlé vnitřnosti 314 37 309 37 31 0 Drůbeží maso separované 649 30 649 30 15 1 Polotovary (drůbež dělená) 760 93 760 90 73 10 Drůbeží výrobky 643 29 643 28 151 3 Drůbeží konzervy 326 5 309 1 54 4 Vejce (vaječný obsah) 5 614 6 5 525 5 56 1 Vejce (skořápka) 3 554 4 3 554 4 52 1 Vaječné výrobky pasterované 2 475 97 2 475 97 771 0 Vaječné výrobky nepasterované 191 10 191 10 37 0 Majonézy 260 28 260 28 52 0 Ryby sladkovodní 98 20 98 3 49 18 Ryby mořské 190 8 189 8 55 1 Výrobky ze sladkovodních ryb 101 9 100 9 32 0 Výrobky z mořských ryb 859 225 739 225 298 43 Rybí konzervy 259 11 210 6 113 6 Mrazírenské výrobky 291 18 291 17 105 1 Lahůdkové výrobky s majonézou 947 158 928 145 252 15 Lahůdkové výrobky bez majonéz 428 69 426 64 84 4 Zvěř a výrobky 43 3 42 3 8 1 Pomocné suroviny 990 40 990 38 207 8 Med 658 16 502 12 271 6 733 32 702 30 298 7 Ostatní potraviny živočišného původu 202 3 018 199 945 18 Ostatní potraviny rostlinného původu 3 260 Celkem 85 871 3 336 84 630 2 930 10 032 405 Počet vzorků

1) TNMV tepelnì neopracované masné výrobky 2) UHT Ultra High Temperature mléko oetøené vysokými teplotami (130 150oC) po velmi krátkou dobu (2 5 s) Pramen: SVS ÈR Zpracoval: J. Drápal, O. Valcl (SVS ÈR)

100

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V prùbìhu roku 2001 uskuteènili inspektoøi ÈZPI celkem 22 122 jednotlivých kontrol. Z uvedeného poètu bylo 12 219 kontrol provedeno v maloobchodní síti (z toho bylo 11 409 nevyhovujících vzorkù), 8080 kontrol ve výrobì (1799 nevyhovujících vzorkù), 1704 kontrol ve velkoskladech (462 nevyhovujících vzorkù) a 119 na ostatních místech (28 nevyhovujících vzorkù). Z celkového poètu 13 698 nevyhovujících vzorkù potravin a tabákových výrobkù bylo 8301 vzorkù tuzemského pùvodu a 5397 z dovozu.

Graf TA5.2/01 - Poèty provedených kontrol podle kontrolovaných míst 1%

8%

37%

54%

Velkosklady

Maloobchod

Výroba

Ostatní

Pramen: ÈZPI Zpracoval: J. Koudelka (ÈZPI)

Nejvyí poèty nevyhovujících vzorkù byly zjitìny u èerstvé zeleniny (3196) a èerstvého ovoce (1671). Dále následovaly lihoviny (835), cukráøské výrobky (831), výrobky studené kuchynì (818), pekaøské výrobky (802), maso masné výrobky (761), víno (704), brambory (583), drùbe vejce (401), zpracované ovoce zpracovaná zelenina (364) a mléèné výrobky (336). Tyto relativnì vysoké poèty nevyhovujících vzorkù u uvedených komodit nemusí jetì znamenat obecnì vyí podíl závad proti ostatním komoditám, protoe na nì byla z rùzných pøíèin soustøedìna zvýená pozornost: prodávají a nakupují se èastìji a ve výraznì vìtím mnoství ne jiné potraviny, mùe s nimi být za urèitých okolností spojeno zvýené riziko pokození zdravotní nezávadnosti a jakosti, v dùsledku aktuálního vývoje ve výrobì a na trhu se uskuteènily cílené kontroly vìtího rozsahu atd. Mikrobiologické poadavky na potraviny stanovuje vyhláka Ministerstva zdravotnictví ÈR è. 294/97 Sb. V roce 2001 bylo pøi mikrobiologických rozborech zjitìno celkem 3657 nevyhovujících vzorkù, pøitom nejèastìji nevyhovìly: èerstvá zelenina (1044), cukráøské výrobky (723), studená kuchynì (673), èerstvé ovoce (664) a maso masné výrobky (177). Nejèastìjí pøíèinou poruení mikrobiologických poadavkù v potravinách byly koliformní bakterie a aerobní mezní mikroorganizmy (celkový poèet mikroorganizmù). Pro zjiování stavu mikrobiologické nezávadnosti potravin je dùleité také provádìt tzv. plánovanou mikrobiologickou kontrolu (monitoring). Tato kontrola je zamìøena na problematické potraviny (výrobky studené kuchynì a cukráøské výrobky), potraviny, které se bìnì nekontrolují (napø. z dùvodu malého okruhu spotøebitelù), a na potraviny, které svým sloením dávají monost výskytu nebezpeèných patogenních bakterií. V rámci plánované mikrobiologické kontroly v roce 2001 zkontrolovala ÈZPI celkem 447 vzorkù, 133 bylo hodnoceno jako nevyhovující a z toho 10 vzorkù jako zdravotnì závadné. V rámci kontroly oznaèování (uvedení údajù poadovaných právními pøedpisy, data pouitelnosti a dat minimální trvanlivosti, kontroly zamìøené na odhalení klamání spotøebitele falování potravin) zjistila ÈZPI v roce 2001 celkem 5984 vzorkù nevyhovujících potravin. Nejvíce nevyhovujících vzorkù bylo u èerstvé zeleniny (1112), dále u lihovin (709), èerstvého ovoce (624), pekaøských výrobkù (536) a masa masných výrobkù (393). Jakostní poadavky (analytické a senzorické) jsou v bezprostøedním vztahu k oznaèování potravin. Uvádìní nepravdivých údajù o vlastnostech potravin mùe být kvalifikováno jako klamání spotøebitele. Pøi kontrole analytických poadavkù bylo zjitìno 1368 nevyhovujících vzorkù potravin, nejvíce v rámci komodity víno (377), brambory (341) a lihoviny (113). Pøi rozborech jakostnì senzorických (tedy smyslových) nevyhovìlo celkem 4350 vzorkù potravin, nejvíce v rámci komodity èerstvá zelenina (1881), èerstvé ovoce (902) a víno (384). V roce 2001 provedli inspektoøi ÈZPI celkem 8080 kontrol výrobcù, pøi kterých bylo provìøeno 4450 provozoven (výrobních míst), z nich mnohé byly kontrolovány opakovanì. Ve výrobì bylo (mimo jiného) 2745 kontrol zamìøeno na zdravotní nezávadnost potravin. Pøi 204 kontrolách (tj. 7,43 %) bylo zjitìno poruení zdravotní nezávadnosti, nejvíce v rámci komodity cukráøské výrobky (pøi 49 kontrolách), dále v rámci komodity výrobky studené kuchynì (pøi 29 kontrolách) a pekaøské výrobky (pøi 13 kontrolách). Ve vìtinì pøípadù byl pøedmìtem kontroly systém kritických bodù, tedy to, zda byly splnìny poadavky vyhláky Ministerstva zemìdìlství ÈR è. 147/98 Sb. Dalími pøedmìty inspekcí byla zdravotní nezávadnost potravin, jakost, plnìní uloených opatøení a dodrování poadavkù na hygienické podmínky. 101

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Na systém kritických bodù bylo zamìøeno 6042 kontrol. Z dosaených výsledkù vyplývá, e 68,2 % hodnocených výrob zcela splòuje poadavky pøísluné provádìcí vyhláky na systém kritických bodù a u 31,8 % byly zjitìny nedostatky (systém zcela chybìl nebo byl v rùzných fázích rozpracovanosti). Mezi obory s nejvyím podílem výrob bez závad patøily komodity pivo, jedlá sùl, èerstvé ovoce, nealkoholické nápoje, zvlátní výiva a mlýnské výrobky z obilí. Naopak mezi obory s nejvìtím podílem výrob s nedostatky patøily komodity èokoláda cukrovinky, cukráøské výrobky, zmrzliny mraené krémy a pekaøské výrobky. Z výsledkù kontroly systému kritických bodù k 31. 12. 2001 vyplývá, e dolo k výraznému zlepení proti pøedelému období: k 31. 3. 2000 bylo pøi stejných kontrolách zcela bez závad 26,1 % výrob a s nedostatky 73,9 % výrob.

Monitoring cizorodých látek Nedílnou souèástí zdravotní nezávadnosti je rezortem zemìdìlství kadoroènì provádìné sledování cizorodých látek v potravním øetìzci. To se dìje na základì vládních usnesení (è. 369/1991 Sb., è. 408/1992 Sb., è. 810/1998 Sb. a è. 1320/2001 Sb.) a na základì zákona o potravinách a tabákových výrobcích, veterinárního zákona, zákona o krmivech, zákona o léèivech, zákona o myslivosti, zákona o hnojivech a vodního zákona. Na monitoringu cizorodých látek se v roce 2001 podílely tyto organizace: Èeská zemìdìlská a potravináøská inspekce (ÈZPI), Státní veterinární správa Èeské republiky (SVS ÈR), Ústøední kontrolní a zkuební ústav zemìdìlský (ÚKZÚZ), Zemìdìlská vodohospodáøská správa (ZVHS), Výzkumný ústav meliorací a ochrany pùdy (VÚMOP), Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV), Výzkumný ústav lesního hospodáøství a myslivosti (VÚLHM), Výzkumný ústav rybáøský a hydrobiologický (VÚRH).

Monitoring cizorodých látek v potravinách a surovinách urèených k výrobì potravin ÈZPI provedla v roce 2001 v rámci sledování cizorodých látek celkem 22 594 vyetøení na stanovení pøítomnosti kontaminantù v surovinách a potravinách rostlinného i ivoèiného pùvodu z tuzemska i z dovozu. Z tohoto celkového mnoství pøekroèilo vyetøení hygienický limit uvedený ve vyhláce è. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické poadavky na potraviny, ve znìní pozdìjích pøedpisù, nebo v pøípadì reziduí pesticidù maximální reziduální limit uvedený ve vyhláce è. 322/1999 Sb., kterou se stanoví maximální limity reziduí pesticidù, co celkem pøedstavuje 0,21 % nevyhovujících zjitìní. Z hlediska obsahu rizikových chemických prvkù se stále vyskytuje arzén v rýi, pøièem situace s obsahem arzénu byla obdobná jako v roce 2000. U 98 % analyzovaných vzorkù byla zjitìna jeho pøítomnost, ve 2 pøípadech byl pøekroèen hygienický limit. U máku byl u 1 vzorku zaznamenán nadlimitní nález kadmia. U výrobkù z ovoce a zeleniny v plechových obalech byl u 39 vzorkù z celkového poètu 44 odebraných vzorkù zaznamenán pozitivní nález cínu. Výsledky v roce 2001 ukázaly, e vyí mnoství cínu se nacházelo zejména u kompotovaného ananasu a mandarinek, nálezy u sterilované zeleniny v plechových obalech byly zanedbatelné. K pøekroèení hygienického limitu nedolo ani v jednom z uvedených pøípadù. Polyaromatické uhlovodíky byly sledovány v chlebu, mouce, rýi, olejích a vínu. Hygienickému limitu nevyhovìlo 5 vzorkù rostlinných olejù, z toho 1 vzorek sluneènicového oleje pocházel z Nìmecka a po 2 vzorcích olivového oleje z Itálie a panìlska. Z hlediska nálezù reziduí pesticidù bylo zjitìno nejvíce nedostatkù u vzorkù jablek. Poadavkùm vyhláky è. 322/1999 Sb., kterou se stanoví maximální limity reziduí pesticidù, celkem nevyhovìly 4 vzorky. Ve dvou pøípadech se jednalo o úèinnou látku azinphosmethyl, v jednom pøípadì bifenthrin a v jednom procymidon. Nevyhovující vzorky pocházely ze panìlska, Argentiny a dva z Itálie. U citrusového ovoce bylo zjitìno 7 pozitivních nálezù reziduí pesticidù. Ve 4 pøípadech se jednalo o úèinnou látku o-fenylfenol. Pozitivní nálezy bromidù byly zjitìny v koøení (76,92 %), v èaji (46,15 %), v kakau (38,46 %), v suchých skoøápkových plodech (14,29 %) a sueném ovoci (27,27 %). Hygienický limit byl pøekroèen u 1 vzorku pistácií øeckého pùvodu. Polychlorované bifenyly a chlorované pesticidy jsou dlouhodobì sledovány v mléèných výrobcích (máslo, mléko, sýry). Z výsledkù pøedchozích let i roku 2001 je patrné, e dochází ke stálému poklesu obsahu tìchto látek v uvedených komoditách. Napø. v roce 1992 zjitìný prùmìrný obsah DDT v másle èinil 0,053 mg/kg tuku, v roce 2001 ji 0,0036 mg/kg tuku. To znamená, e za období 1992 2001 dolo k témìø 15násobnému sníení obsahu DDT v másle, pokud vycházíme z výsledkù analýz provedených ÈZPI. Na pøítomnost mykotoxinù bylo celkem analyzováno 227 vzorkù, pozitivních nálezù bylo zaznamenáno 17. Z celkového poètu odebraných vzorkù nevyhovìl hygienickému limitu obsahem patulinu pouze 1 vzorek dìtské výivy na bázi ovoce. Uvedené výsledky monitoringu cizorodých látek v potravinách provedeného ÈZPI dokladují, e situace v této oblasti odpovídá v pøípadì sledování reziduí pesticidù a rizikových chemických prvkù pøedchozímu roku a zlepuje se v pøípadì obsahù chlorovaných pesticidù ve výrobcích ivoèiného pùvodu. Komodity, u nich odebrané vzorky obsahovaly kontaminanty v nadlimitních hodnotách, byly vylouèeny z distribuce. Pøítomnost dioxinù/furanù byla sledována u 10 vzorkù jak rostlinného (rostlinné oleje), tak i ivoèiného pùvodu (sýry, rybí a masové konzervy). V pøípadì dioxinù byla kontrola provádìna formou screeningu, pøi kterém byly zjiovány hladiny mnoství tìchto látek ve vybraných komoditách. Výsledky analýz ukázaly, e tyto látky jsou pøítomny v odebraných komoditách. Nií nálezy byly zjitìny u rostlinných olejù ne u potravin ivoèiného pùvodu. Výsledky vak nelze prozatím vyhodnotit, protoe v ÈR není stanoven limit pro tyto látky. V rámci monitoringu cizorodých látek bylo v roce 2001 odebráno rovnì celkem 28 vzorkù (zejména rybí konzervy a patiky) na stanovení pøítomnosti látek migrujících do potravin z lakù pouívaných k potahování vnitøních stìn kovových obalù. Výsledky analýz potvrdily pøítomnost výe zmiòovaných látek v odebraných vzorcích potravin. V pøípadì bisfenol-F-diglycidetheru látky, která není povolena pro obaly potravin, byla jeho pøítomnost zjitìna u 23 analyzovaných vzorkù potravin. Monitoring cizorodých látek zabezpeèovaný orgány SVS ÈR byl provádìn u ivých hospodáøských zvíøat, v surovinách a potravinách ivoèiného pùvodu a ve zvìøinì. V roce 2001 bylo celkem v rámci monitoringu cizorodých látek provedeno 92 952 vyetøení, z toho 37 022 vyetøení potravin a surovin ivoèiného pùvodu, 10 130 vyetøení vzorkù lovné zvìøe, 45 800 vzorkù od ivých hospodáøských zvíøat a tkání od poráených zvíøat. V roce 2001 nebyla, stejnì jako v minulých letech, prokázána rezidua nepovolených hormonálních látek u jateèných zvíøat. V mase jateèných zvíøat nebyly zjitìny nadlimitní koncentrace reziduí a kontaminantù. U zvìøiny byly v nìkolika pøípadech 102

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 zjitìny nadlimitní hodnoty chemických prvkù v jejích orgánech, ale i v mase, vèetnì reziduí nìkterých chlorovaných uhlovodíkù. V mase a orgánech hospodáøských zvíøat, v mléku a mléèných výrobcích, v masných výrobcích a ve vejcích byl obsah reziduí pesticidních látek nízký a nepøedstavoval zdravotní riziko. V mase a orgánech jateèných zvíøat z bìných poráek nebyla rezidua veterinárních farmak zjitìna v hodnotách nad maximální limity reziduí. Výrobky kojenecké a dìtské mléèné výivy vèetnì syrového mléka pro jejich výrobu byly ve vech sledovaných parametrech zdravotní nezávadnosti zcela vyhovující. Celkovì lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin ivoèiného pùvodu z pohledu obsahu cizorodých látek, a na ojedinìlé výjimky, jako pøíznivou se stále se zlepujícím trendem.

Monitoring cizorodých látek v potravních øetìzcích Pøedpokladem zdravotnì nezávadných potravináøských a krmiváøských výrobkù je pouití kvalitní suroviny, pøi její výrobì záleí mimo jiné i na výslednici pùsobení sloek ivotního prostøedí pùdy, vody, ovzduí.

Agrární ekosystém V rámci tohoto systému se sledování cizorodých látek provádí v krmivech, napájecí vodì, pùdì a vstupech do pùdy. Pøi sledování cizorodých látek v krmivech nebyla zjitìna pøítomnost zakázaných látek pøi výrobì ivoèiných mouèek ani v dováených rybích mouèkách. Arzén byl zjitìn v nadlimitním mnoství pouze ve ètyøech vzorcích minerálních surovin pouívaných do krmiv. V pøípadì zneèiujících doplòkových látek pouívaných do kompletních nebo doplòkových krmiv bylo zjitìno, e se tento typ zneèitìní dotýká pøedevím nesprávného pouití monensinátu sodného, lasalocidu a salinomycinátu sodného do krmiv, která svým sloením poté neodpovídají cílovému typu zvíøete. Ve srovnání s minulými lety se vak situace s nesprávným uíváním tìchto látek v cílových krmivech zlepuje. Situace ve sledování napájecích vod se ve srovnání s pøedchozími lety nemìní. Stále se potvrzuje vyí výskyt dusiènanù, v nìkterých pøípadech i dusitanù, ve faremních studních ve srovnání s veøejným vodovodním øadem. V rámci bazálního monitoringu pùd byly bìhem estileté periody zjitìny rozdíly u berylia, olova a vanadu, jejich obsahy v pùdách vzrostly, a u niklu, u kterého dolo ke sníení. U ostatních sledovaných rizikových prvkù (kadmium, chrom, kobalt, mìï a zinek) nebyly ve srovnání s minulou periodou zjitìny prùkazné rozdíly. Kadoroènì jsou odebírány vzorky pùdy ke stanovení organických látek, a to na stabilním souboru 40 pozorovacích ploch. Limitní hodnota pro sumu 6 kongenerù PCB (0,01 mg PCB/kg) byla pøekroèena u 6 vzorkù. Suma PAH (polyaromatické uhlovodíky) pøekroèila limitní hodnotu (1 mg/kg) ve 13 vzorcích z ornice, pøièem uhlovodíky s nejvyím zastoupením byly fluoranten a pyren. Výsledky stanovení persistentních chlorovaných pesticidù dokazují, e v zemìdìlských pùdách stále pøetrvávají rezidua tìchto látek, a to pøedevím DDT a DDE, i kdy incidence nálezù ve srovnání s pøedchozími roky klesá. Dále byla hodnocena kvalita produkce sladovnického jeèmene ve vztahu k pùdám. Pøestoe na 12 lokalitách z celkovì 103 sledovaných byl v pùdì zjitìn nadlimitní výskyt alespoò jednoho rizikového prvku (arzénu, kadmia, zinku, mìdi, niklu a olova), nepotvrdil se jejich nadlimitní výskyt v jeèmeni. Vzorky kalù z èistíren odpadních vod potvrzují výskyt pøedevím vyích obsahù rtuti, narùstajících obsahù PCB a proti roku 2000 mírnì vzrostl výskyt PAH. Imise tvoøí dùleitý vstup do agroekosystému vnosem rùzných látek. Kumulativní vstupy olova jsou 20 g/ha/rok, kadmia 0,8 g/ha/rok a arzénu 3 g/ha/rok. Bìhem 90. let lze pozorovat klesající trend vìtiny sledovaných vnosù chemických rizikových prvkù, který je v prùbìhu posledních ètyø let zastaven. Ostatní zneèiující látky vykazující vzestup jsou oxidy dusíku, pøízemní ozón, chlor, fluor a uhlovodíky, pøièem bylo prokázáno, e se imise na kontaminaci rostlin podílejí.

Vodní ekosystém Tento systém zahrnuje sledování cizorodých látek v povrchových vodách drobných vodních tokù, malých vodních nádrí, sedimentech a rybách. Na drobných vodních tocích a malých vodních nádrích bylo provedeno 34 284 rozborù na 482 profilech rozloených po celém území ÈR. Celkem bylo sledováno 31 ukazatelù vèetnì chemických rizikových prvkù a vybraných organických polutantù. Na základì tìchto sledování, a ve srovnáních s pøedchozími lety, lze konstatovat, e dochází ke zhorování stavu jakosti povrchových vod, zejména v severomoravském regionu, kde byla zjitìna vysoká mikrobiologická zátì i zátì rtutí, olovem a zinkem, a dále polyaromatickými uhlovodíky a organickými halogenidy. S pøihlédnutím k výsledkùm získaným ze sledování cizorodých látek v 77 malých vodních nádrí lze usuzovat, e se jejich stav v porovnání k pøedchozím letùm nemìní. V nádrích pøetrvává zneèitìní základními ivinami, tj. fosforem a dusíkem, které mají za následek neádoucí rozvoj rùstu rostlinstva. Rozkládající se organická hmota zhoruje kyslíkový reim v nádri, který vede k eutrofizaci. Toto zneèitìní bylo nejpatrnìjí v regionu Praha, Brno a Plzeò. V regionu Ostrava pøevládaly nálezy rtuti, zinku a kadmia. V prùbìhu let 1991 1993 bylo provedeno sledování vybraných produkèních rybníkù (Bezdrev, Døemliny, Horusický, Tovary), na kterých byla zjitìna kontaminace jak sedimentù, tak i kaprù. V roce 2001 bylo toto sledování na stejných rybnících opakováno. Výsledky z roku 2001 dokazují, e obsahy sledovaných chemických rizikových prvkù (rtu, arzén, kadmium, olovo, chrom, nikl, mìï a zinek) i chlorovaných pesticidù nepøekroèily v tkáních ryb platné hygienické limity, a to ani v pøípadì rybníku Tovary, kde byla zjitìna pozitivní kontaminace sedimentù kadmiem, olovem, mìdí, zinkem i chlorovanými pesticidy.

Lesní ekosystém V roce 2001 byly sledovány pouze záchyty cizorodých látek v houbách a v povrchových vodách lesních území. Na základì dosaených výsledkù lze konstatovat, e poèet vzorkù usuených hub s koncentracemi cizorodých látek pøesahujícími desetinásobek hygienického limitu pro èerstvé houby se v porovnání s roky 1998, 1999 a 2000 zvýil u rtuti témìø estkrát, u arzénu je situace prakticky stejná jako v pøedchozích letech a u kadmia výskyt nálezù spíe klesá. Vodu odtékající ze zalesnìných povodí lze hodnotit z hlediska chemického sloení jako velmi kvalitní (normì pro pitnou vodu vyhovovalo 73 % vzorkù). Avak s ohledem na lesní pokryv jde o vody s výraznì kyselou reakcí, nebo obsahují málo vápníku a hoøèíku. 103

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Ovlivòují tak negativnì uvolòování hliníku, který pùsobí toxicky na porosty. Ve srovnání s minulými roky dochází ke sniování celkové depozice síranù, dusíku i dalích zneèiujících látek. V dùsledku toho dochází k mírnému nárùstu hodnot pH srákové vody.

5.2.4 Práce a mzdy Z hlediska pracovních sil lze vývoj potravináøského prùmyslu v roce 2001 kvantitativnì charakterizovat stabilizací celkového poètu pracovníkù v rámci celého sektoru. V sektoru potravináøského prùmyslu bylo evidováno 117 tis. osob (index 2001/00 se rovná 100,1). Pracovníci potravináøského sektoru se v roce 2001 podíleli 10,0 % na celkovém poètu pracovníkù ve zpracovatelském prùmyslu ÈR, tj. pokles o 0,2 % proti roku 2000.

TA5.2/05 Vývoj poètu pracovníkù a mezd v potravináøském prùmyslu v oborové struktuøe Název Výroba masa a masných výrobků Zpracování ryb a rybích výrobků Zpracování ovoce, zeleniny a brambor Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků Úprava a zpracování mléka Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Výroba hotových krmiv Výroba ostatních potravinářských výrobků Výroba nápojů Celkem

1)

2000 23 095 941

Počet zaměstnanců (osoby) 2001 meziroční index 22 726 98,4 944 100,3

Průměrná měsíční nominální mzda (Kč) 1) 2000 2001 meziroční index 11 235 11 972 106,6 11 531 12 042 104,4

3 542

3 693

104,3

11 424

11 785

103,2

3 127 12 079

3 163 12 059

101,2 99,8

17 437 11 792

17 843 12 623

102,3 107,0

3 153 7 381

3 110 7 119

98,6 96,5

11 794 12 816

12 375 13 950

104,9 108,8

44 124 19 585 117 027

45 052 19 300 117 166

102,1 98,5 100,1

11 500 15 791 12 776

11 970 16 748 13 450

104,1 106,1 105,3

1) Údaje roku 2000 byly zpøesnìny Pramen: ÈSÚ Výsledky zpracování mìsíèních výkazù za podnikatelské subjekty s 20 a více zamìstnanci (kód publikace: 8001-01 a oborové údaje) Zpracoval: M. Putièová (VÚZE)

Podíl jednotlivých oborù (agregací) potravináøského prùmyslu z hlediska poètu pracovníkù nevykazuje ve sledovaném období zásadní zmìny. Oborem, který zamìstnává v rámci potravináøského prùmyslu nejvíce pracovníkù, je výroba ostatních potravináøských výrobkù s podílem 38,5 % na celkovém poètu pracovníkù sektoru. Ekonomicky nejvýznamnìjí kategorií z hlediska poètu zamìstnancù zùstávají potravináøské podniky od 100 do 299 pracovníkù, které se podílejí na celkovém poètu pracovníkù sektoru 30,0 %. Za touto velikostní kategorií podnikù následuje skupina od 50 do 99 pracovníkù s výraznì niím podílem (14,2 %). Prùmìrná nominální mzda v potravináøském sektoru dosáhla v roce 2001 výe 13 450 Kè, co pøedstavovalo 96 % mzdové úrovnì zpracovatelského prùmyslu. Mezi obory s nejvyí prùmìrnou mzdou v rámci potravináøského sektoru patøila v roce 2001 výroba rostlinných a ivoèiných olejù (17 843 Kè) a výroba nápojù (16 748 Kè). Nejnií prùmìrné nominální mzdy v roce 2001 vykazovala výroba masa a masných výrobkù (11 972 Kè) a výroba zpracování ovoce, zeleniny a brambor (11 785 Kè). Nejvyí meziroèní rùst nominálních mezd v roce 2001 byl vykázán pøedevím u výroby cukru (9,7 %) a výroby hotových krmiv (8,8 %).

5.2.5 Ekonomické výsledky Potravináøské podniky53 dosáhly v prùbìhu roku 2001 zlepení svých finanènì-ekonomických výsledkù. Bylo dosaeno kladného hospodáøského výsledku (po jeho zdanìní) jak za celý sektor, tak za vìtinu hodnocených oborù potravináøského prùmyslu (v roce 2001 u 19, zatímco v roce 2000 jen u 16 z celkového poètu 21 oborù). Hospodáøský výsledek pøed zdanìním dosáhl v roce 2001 za celé odvìtví hodnoty 9,8 mld. Kè, zatímco v roce 2000 jen 6,3 mld. Kè (tab. TA5.2/06). Po zdanìní dosáhl v roce 2001 hospodáøský výsledek hodnoty zhruba 6,1 mld. Kè (v roce 2000 pak 3,3 mld. Kè).

Tvorba hospodáøského výsledku potravináøského prùmyslu Dùvodem výrazného prùmìrného meziroèního zvýení hospodáøského výsledku (pøed jeho zdanìním o 56,6 % a po jeho zdanìní dokonce o 86,8 %) byl u velikostní skupiny podnikù se 100 a více pracovníky rychlejí rùst celkových výnosù proti nákladùm na nì vynaloeným. Byl vyvolán pøedevím rùstem výkonù (o 8,2 % v b. c.) jako rozhodující poloky celkových výnosù (pøi rùstu jejich podílu ze 70,5 % v roce 2000 na 75,0 % v roce 2001), na které byly v souhrnu vynakládány relativnì mení náklady (pøedevím v dùsledku v podstatì stabilní výe odpisù a klesajících úrokových nákladù). Ve své absolutní výi má na úroveò výnosù a nákladù a jejich meziroèní zmìnu nezanedbatelný vliv i nestejný poèet podnikatelských subjektù v porovnávaných letech a zmìna jejich oborové struktury (vyvolané likvidacemi nìkterých podnikù, jejich fúzemi, ale i pøesuny mezi velikostními kategoriemi podnikù apod.)54. 53

54

Jde o podnikatelské subjekty se 100 a více pracovníky, u kterých lze ze ètvrtletních výkazù P 3-04 dokumentovat objem jimi dosaeného hospodáøského výsledku. I kdy se tyto podniky podílejí na celkovém poètu podnikatelských subjektù s 20 a více zamìstnanci v posledních letech jen cca 25 %, jejich podíl na rozhodujících indikátorech, dokumentujících výkonnost odvìtví, dosahuje u celkových výkonù, treb z prodeje vlastních výrobkù a slueb i pøidané hodnoty z výroby zhruba 72 %, na poètu pracovníkù se podílejí cca 61 %. S ohledem na ochranu individuálních údajù jsou hodnoceny jen podniky OKEÈ 15 výroba potravin a nápojù, bez podnikù tabákového prùmyslu (OKEÈ 16), které dosahují finanènì-ekonomických výsledkù výraznì progresivnìjích. Dílèí vliv mùe mít i okolnost, e jde o porovnání údajù revidovaných (za rok 2000) s údaji pøedbìnými (za rok 2001), ale i pøesuny nìkterých podnikatelských subjektù do sféry obchodních organizací apod. Pro hodnocení dílèích meziroèních vývojových tendencí a pøíèin zmìn ve finanènì-ekonomické úrovni potravináøského prùmyslu, jeho výrobních oborù, èi jiných úèelových agregací podnikù má proto rozhodující význam pøedevím hodnocení ukazatelù relativních (o struktuøe výnosù, nákladù, aktiv a pasiv i dalích ekonomických indikátorù).

104

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Obecná tendence v tvorbì hospodáøského výsledku v roce 2001 a intenzita vlivu dílèích vìcných faktorù (jednotlivých výnosù i nákladových druhù) na jeho meziroèní zmìnu proti roku 2000 jsou blíe patrné z tab. TA5.2/06.

TA5.2/06 Struktura výnosù a nákladù Výnosy a náklady (v mil. Kč) 2000 2001 248 024 252 024

Ukazatel Výnosy celkem v tom - tržby za prodej vlastních výrobků a služeb - tržby za prodej zboží - změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby - aktivace - ostatní výnosy Náklady celkem v tom - výkonová spotřeba - náklady na prodané zboží - osobní náklady - odpisy investičního majetku - nákladové úroky - ostatní náklady Hospodářský výsledek před zdaněním Účetní přidaná hodnota

Meziroční index 101,6

Podíl z celkových 1) výnosů (%) 2000 2001 100,00 100,00

170 598 36 479

184 255 40 768

108,0 111,8

68,78 14,71

73,11 16,18

266 3 928 36 752 241 738 141 046 30 749 18 504 8 748 4 142 38 548 6 287 39 476

1 000 3 850 22 150 242 181 153 487 34 035 20 115 8 552 3 503 22 488 9 843 42 352

375,9 98,0 60,3 100,2 108,8 110,7 108,7 97,8 84,6 58,3 156,6 107,3

0,11 1,58 14,82 97,47 56,87 12,40 7,46 3,53 1,67 15,54 2,53 15,92

0,40 1,53 8,79 96,09 60,90 13,50 7,98 3,39 1,39 8,92 3,91 16,80

1) Struktura výnosù a nákladù je ovlivnìna i odlinou oborovou a firemní strukturou podnikù Pramen: ÈSÚ Výkaz P 3-04 podnikù se 100 a více zamìstnanci; finanèní náklady (nákladové úroky) dopoèteny podle rezortního výkazu MPO ÈR Zpracoval: J. Dvoøák, O. Roèek (VÚZE)

Vedle rozhodujících tendencí ve sféøe výroby a prodeje vlastních výrobkù a slueb (a celkových výkonù), které pøedstavují dominantní èást èinnosti vech podnikatelských subjektù potravináøského prùmyslu, dolo meziroènì k významné zmìnì i ve struktuøe celkových výnosù i nákladù na nì vynaloených. Jde pøedevím o ostatní výnosy (meziroèní pokles podílu z celkových výnosù o 6 procentních bodù) a ostatní náklady (meziroèní pokles o 6,6 procentních bodù). V absolutní hodnotì jde o meziroèní sníení rozsahu ostatních výkonù o cca 14,6 mld. Kè a ostatních nákladù o 16,1 mld. Kè. Údaje ètvrtletních výkazù blíe nespecifikují vìcnou strukturu tìchto výnosù ani nákladù s nimi spojených. Podle podrobnìji strukturovaných roèních výkazù za uplynulá období pøedstavovaly v potravináøském prùmyslu u ostatních provozních výnosù nejvyí hodnotu pøedevím trby z prodeje materiálu, event. investièního materiálu, výnosy z ji odepsaných pohledávek, zúètování rezerv a opravných poloek, u finanèních výnosù pak pøedevím trby z prodeje cenných papírù. U ostatních nespecifikovaných nákladù jde pøedevím o náklady na sluby, na opravy a udrování, o náklady na prodaný materiál, odpisy pohledávek a zúètování opravných poloek do nákladù, u finanèních nákladù pak jde pøedevím o náklady na prodané cenné papíry a vklady. Je tedy zøejmé, e øada výnosových i nákladových poloek, zejména ve finanèní oblasti, nemusí s hlavní (tj. výrobní) èinností jednotlivých podnikù, výrobních oborù a potravináøského prùmyslu jako celku v bìném roce pøímo souviset. Významnou poloku celkové struktury výnosù pøedstavují v potravináøském prùmyslu i trby z prodeje zboí a stejnì tak i náklady na nì vynaloené. Podíl tìchto výnosù se v roce 2001 výraznì zvýil (na 16,2 % z celkových výnosù), pøimìøenì se zvýily i náklady spojené s touto èinností (na 13,5 % v roce 2001) a pøi jejich niím tempu i objem dosaené obchodní mare55. U samotných výkonù dolo ke kvantitativnì nejvýraznìjí zmìnì zvýením objemu treb za prodej vlastních výrobkù a slueb, jejich podíl z celkových výnosù vzrostl o 4,33 procentních bodù. Meziroènì se nejintenzivnìji zmìnil podíl zásob vlastní výroby, jde vak o minoritní èást celkových výkonù èi výnosù. Na meziroèním rùstu celkových výkonù podnikù se 100 a více zamìstnanci o 8,2 % a rùstu objemu treb za prodej vlastních výrobkù a slueb o 8,0 %56 se v roce 2001 výrazným zpùsobem podílel inflaèní pohyb cen potravináøských výrobcù, které se proti roku 2000 v prùmìru za potravináøský prùmysl zvýily na 106,1 %57. Jestlie u srovnatelného poètu podnikù (analyzovaných z databáze podnikatelských subjektù MPO ÈR, které v roce 2001 zajiovaly 95,4 % z celkové výe výkonù realizovaných souborem analyzovaných podnikù podle ÈSÚ) vzrostly celkové výkony meziroènì v b. c. o 4,8 %, pak u podnikù se 100 a více zamìstnanci ve srovnatelných cenách dolo k poklesu objemu jejich výkonù o 1,2 % (a u podnikù do 99 pracovníkù jetì výraznìji). Ponìkud intenzivnìji ne celkové výkony (v b. c.) vzrostly v roce 2001 náklady na výkonovou spotøebu v prùmìru o 8,8 % (u srovnatelného souboru podnikù ponìkud ménì). Prùmìrné ceny zemìdìlských výrobcù se pøitom zvýily v prùmìru o 8,4 %58. Pøi velmi variabilním pohybu cen jednotlivých zemìdìlských komodit se jejich zmìna projevovala v nákladech potravináøských výrobcù rùzných oborù pomìrnì odlinì. 55

56

57

58

Rùst obchodní mare vak mùe být vyvolán i okolností, e nìkteré náklady nejsou v úèetní praxi èasto sledovány v podrobnìjím analytickém èlenìní a zahrnovány alikvotnì do celkových nákladù na prodané zboí jde o finanèní náklady (úroky apod.), odpisy, ale i osobní náklady apod. U podnikù s 20 99 zamìstnanci se objem treb z prùmyslové èinnosti v roce 2001 zvýil v bìných cenách jen o 2,8 %. Podíl tìchto firem na celkových trbách se tedy ponìkud sníil. K nadprùmìrné intenzitì rùstu cen potravináøských výrobcù dolo v roce 2001 zejména ve výrobì krmiv (zvýení o 14,5 % v návaznosti na významném rùstu cen krmných obilovin) a ve výrobì masa a masných výrobkù (o 9,4 %). Nìkteré zemìdìlské výrobky (napø. technické plodiny) vak nejsou urèeny pro výrobu potravináøských komodit, pøípadnì jen zèásti (ovoce, zelenina), take uvádìná intenzita zmìn cen zemìdìlských výrobcù není zcela shodná s intenzitou dopadu na materiálové náklady potravináøských výrobcù. Ponìkud rychleji se zvýily ceny zemìdìlských výrobcù u rostlinných výrobkù (meziroènì o 9,3 %), u ivoèiných výrobkù vzrostly v prùmìru o 8,0 %.

105

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Nadprùmìrným tempem se v roce 2001 zvýila i úroveò osobních nákladù (v prùmìru o 8,7 %), zèásti jako dùsledek rùstu poètu zamìstnancù o 1,6 %, pøedevím vak rùstem prùmìrných mezd (vèetnì OON) o 7,4 %59. K niímu meziroènímu tempu rùstu celkových nákladù, ne dosáhla dynamika rùstu výnosù (u porovnávaných souborù podnikù se 100 a více zamìstnanci, dokumentovaných výkaznictvím ÈSÚ60, v prùmìru o 0,2 %), pøispívají pøedevím dvì okolnosti. Jednak se meziroènì pøíli nezmìnila celková poøizovací hodnota investièního majetku (jako základna pro výpoèet odpisù), ani se nezlepuje jeho vìcná struktura, take i objem odpisù dosáhl v podstatì konstantní úrovnì. Pokles objemu bankovních úvìrù (jako dalí faktor vedoucí ke stagnaci celkových nákladù) vedl dokonce k poklesu nákladových úrokù a jejich podílu z celkových výnosù. Meziroèní zlepení prùmìrné finanènì-ekonomické úrovnì potravináøského prùmyslu lze u podnikù se 100 a více zamìstnanci souhrnnì charakterizovat zvýením jejich hrubého hospodáøského výsledku (pøed zdanìním) o témìø 3,6 mld. Kè a hospodáøského výsledku po zdanìní o více ne 2,8 mld. Kè. Významná je okolnost, e této zmìny v tvorbì hospodáøského výsledku bylo dosaeno jen pøi mírnì zvýeném objemu pohledávek po lhùtì splatnosti, pøièem celkový objem pohledávek dokonce poklesl take realizované výnosy byly odbìrateli skuteènì zaplaceny a vykázaný zisk byl skuteèným pøíjmem (tab. TA5.2/06 a 10).

Efektivnost potravináøského prùmyslu Rùst hospodáøského výsledku se projevil v pøíznivém rùstu míry efektivnosti potravináøských podnikù, jednotlivých výrobních oborù i potravináøského prùmyslu jako celku, a to jak pøi hodnocení ukazatelem nákladové rentability, tak výnosnosti celkového i vlastního kapitálu. Pozitivní je, e zlepení efektivnosti bylo v prùmìru dosaeno nejen u ziskových podnikù (do této kategorie podnikù se v roce 2001 pøesunula i øada podnikù v roce 2000 ztrátových, co relativnì sníilo celkovì dosaenou finanènì-ekonomickou úroveò této agregace podnikù), ale dolo i k podstatnému sníení podílu ztrátových podnikù. Podíl ztrátových podnikù se v kategorii podnikù se 100 a více zamìstnanci v roce 2001 sníil na 21,3 % z jejich celkového poètu (v roce 2000 dosáhl 36,2 %). Tyto podniky zamìstnávaly 16,6 % z celkového prùmìrného evidenèního poètu zamìstnancù (pøedtím 28,3 %) a na objemu celkových výkonù se podílely 13,2 % (v roce 2000 dosáhly 20,3 %). Je tedy zøejmé, e ztrátovými podniky jsou v prùmìru spíe podniky mení. V jednotlivých agregacích podnikù bylo v letech 2000 2001 dosaeno následující úrovnì efektivnosti:

TA5.2/07 Efektivnost potravináøského prùmyslu (%) 1)

Ukazatel

Nákladová rentabilita Výnosnost vlastního jmění Výnosnost celkových pasiv

ze zisku před zdaněním ze zisku po zdanění ze zisku před zdaněním ze zisku po zdanění ze zisku před zdaněním ze zisku po zdanění

ziskové podniky

2000 ztrátové podniky

1)

celkem

ziskové podniky

2001 ztrátové podniky

celkem

5,16

-6,71

2,60

5,92

-6,27

4,06

3,56

-6,71

1,35

4,08

-6,27

2,51

17,74

-48,08

10,07

20,44

-41,15

15,12

12,24

-48,08

5,21

14,10

-41,15

9,33

8,09

-10,35

4,06

9,56

-9,41

6,49

5,58

-10,35

2,10

6,60

-9,41

4,01

1) Efektivnost je zèásti ovlivnìna i odlinou strukturou podnikù v porovnávaných letech Pramen: ÈSÚ Výkaz P 3-04 podnikù se 100 a více zamìstnanci Zpracoval: J. Dvoøák, O. Roèek (VÚZE)

Uvedené prùmìrné úrovnì rozhodujících ukazatelù, charakterizujících efektivnost potravináøského prùmyslu a agregací jeho podnikù, bylo dosaeno pøi výrazné diferenciaci jejich výe v podmínkách jednotlivých výrobních oborù. Jetì výraznìjí variability míry efektivnosti je dosahováno v rámci výrobních oborù mezi jednotlivými podniky. I pøes zvýení efektivnosti tak znaèný podíl ziskových podnikù úrovní efektivnosti svých èinností nezajiuje (pøi její stávající výi) dlouhodobìjí prosperitu. K nejefektivnìjím potravináøským oborùm patøila61 v roce 2001 v prùmìru výroba pekárenských a cukráøských výrobkù (s výnosností celkového kapitálu z èistého zisku ve výi 9,04 %), výroba koøení a aromatických výtakù, výroba kakaa, èokolády a cukrovinek, zpracování ovoce, zeleniny a brambor (výnosnost 7,43 %), výroba destilovaných alkoholických nápojù a kvasného etylalkoholu (7,24 %). Nadprùmìrné efektivnosti dosáhlo zpracování ryb a rybích výrobkù (5,69 %), výroba homogenizovaných potravináøských pøípravkù a dietních potravin, úprava a zpracování mléka (5,20 %), výroba piva a sladu (5,37 %), výroba vína (4,39 %), ale i výroba cukru (4,12 %). K výraznì podprùmìrným patøila naopak výroba tìstovin (0,44 %), výroba rostlinných a ivoèiných tukù a olejù (2,22 %) a zejména pak výroba krobárenských výrobkù jako jediný v prùmìru ztrátový obor (-2,12%) a výroba nealkoholických nápojù (-0,95 %).

Výkonnost potravináøského prùmyslu Pøi mezinárodních komparacích (pøi nedostupnosti údajù o dosahovaném hospodáøském výsledku) je obvyklé charakterizovat ekonomickou pozici jednotlivých výrobcù, výrobních oborù, odvìtví èi dalích agregací ekonomických subjektù ukazatelem pøidané hodnoty62. V potravináøském prùmyslu bylo v letech 2000 2001 pøi jeho hodnocení ukazateli pøidané hodnoty dosaeno u podnikù se 100 a více zamìstnanci u ziskových a ztrátových podnikù následující úrovnì výkonnosti: 59

U srovnatelného souboru podnikù (viz soubor MPO) dolo v roce 2001 k poklesu poètu pracovníkù o 3,1 %, pøi souèasném rùstu prùmìrných mezd o 10,1 %.

60

Ve srovnatelných podmínkách výe celkových nákladù v roce 2001 dokonce poklesla o cca 1,1 %.

61

Pokud není výjimeènì uvedena dosaená úroveò efektivnosti, jde o individuální údaj.

62

Výkaznictvím, evidencí èi ekonomickou praxí ÈR je v této souvislosti standardnì uíván ukazatel tzv. úèetní pøidané hodnoty, event. pøidané hodnoty z výroby a øada dalích odvozených indikátorù. Tyto ukazatele lze kvantifikovat pøi vyuití ètvrtletních výkazù P 3-04 i k charakteristice výkonnosti podnikatelských subjektù s 20 99 zamìstnanci a její následné komparaci s podniky se 100 a více zamìstnanci.

106


TA5.2/08 Výkonnost potravináøského prùmyslu Ukazatel Výkony (mil. Kč) Přidaná hodnota z výroby (mil. Kč) Přidaná hodnota z výroby na jednotku výkonů (%) Výnosy celkem (v mil. Kč) Účetní přidaná hodnota (mil. Kč) Účetní přidaná hodnota na jednotku výnosů (%) Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) Výkony na zaměstnance Účetní přidaná hodnota na zaměstnance (tis. Kč) Přidaná hodnota z výroby

2000 ziskové podniky 139 265 28 724 20,63 199 351 33 207 16,66 59 347 2 347 560 484

ztrátové podniky 35 527 5 021 14,13 48 672 6 269 12,88 23 398 1 518 268 215

celkem 174 792 33 746 19,31 248 024 39 476 15,92 82 745 2 112 477 408

ztrátové podniky 24 965 2 982 11,94 34 557 4 587 13,27 13 995 1 784 328 213

2001 ziskové podniky 164 140 32 637 19,88 217 466 37 764 17,37 70 101 2 341 539 466

celkem 189 105 35 619 18,84 252 023 42 351 16,80 84 096 2 249 504 424

Pramen: ÈSÚ Výkaz P 3-04 podnikù se 100 a více zamìstnanci Zpracoval: J. Dvoøák, O. Roèek (VÚZE)

Pøestoe v potravináøském prùmyslu dolo v roce 2001 k výraznému rùstu efektivnosti (charakterizované ukazateli na bázi hospodáøského výsledku), jeho výkonnost, vyjádøená ukazatelem pøidané hodnoty, má vzestupný trend jen pøi zohlednìní výsledku z prodeje nakoupeného zboí (obchodní mare). Samotný podíl pøidané hodnoty z výroby z celkové hodnoty výkonù (pøi dosaeném rychlejím rùstu výkonové spotøeby ne rùstu výkonù) meziroènì ponìkud poklesl. V relaci k vývoji poètu zamìstnancù, který vzrostl u porovnávaných souborù podnikù v letech 2000 2001 výraznì pomaleji ne pøidaná hodnota z výroby èi úèetní pøidaná hodnota, dochází v prùmìru za vechny podniky k rùstu produktivity práce (pøedevím vak u ztrátových podnikù, u ziskových naopak pøi rychlejím meziroèním rùstu poètu jejich zamìstnancù ponìkud poklesla). V obou porovnávaných letech se vak projevoval u ziskových a ztrátových podnikù výrazný rozdíl v absolutní úrovni jejich produktivity práce (mj. vzhledem k tomu, e ztrátové podniky jsou relativnì mení a mohou ménì vyuívat pøedností vyplývajících z vìtího rozsahu výroby) a zejména v podílu pøidané hodnoty z výkonù èi výnosù (zejména v dùsledku výrazného vlivu podstatnì odliné výe hospodáøského výsledku v celkovém objemu pøidané hodnoty). Pøi komparaci výkonnosti podnikù se 100 a více zamìstnanci s podniky velikostní kategorie s 20 99 zamìstnanci (kdy v letech 2000 a 2001 bylo ve velkých podnicích dosahováno v prùmìru 3,6krát vyích výkonù a bylo v prùmìru zamìstnáno 3krát více zamìstnancù) se výraznìjí odlinost v podílu pøidané hodnoty z výkonù neprojevuje63. Porovnání úrovnì vybraných indikátorù výkonnosti v podmínkách malých a velkých podnikù uvádí tab. TA5.2/09.

TA5.2/09 Výkonnost potravináøských podnikù podle velikosti 1)

Ukazatel Přidaná hodnota z výroby na jednotku výkonů (%) Výkony na zaměstnance Výkony na podnik (tis. Kč) Přidaná hodnota na podnik (tis. Kč) Průměrný evidenční počet zaměstnanců

Podniky se 100 a více zaměstnanci Podniky s 20 - 99 zaměstnanci 2000 2001 meziroční index 2000 2001 meziroční index 19,3 18,8 97,6 18,7 16,7 89,5 2 112 2 249 106,5 1 705 1 926 113,0 565 673 620 019 109,6 148 761 181 500 122,0 109 212

116 784

106,9

27 814

30 363

109,2

268

276

103,0

87

94

108,0

1) Výpoèet z vybraného souboru 326 podnikù v roce 2001, resp. 376 podnikù v roce 2000 Pramen: ÈSÚ Výkaz P 3-04 podnikù se 100 a více zamìstnanci a 20 a 99 zamìstnanci Zpracoval: J. Dvoøák, O. Roèek (VÚZE)

Vytvoøený hospodáøský výsledek je v potravináøském prùmyslu a vìtinì jeho výrobních oborù jen mení èástí novì vytvoøených finanèních zdrojù, i kdy jeho podíl se pøi rostoucí efektivnosti podnikání stále zvyuje. Rozhodujícím finanèním zdrojem jsou dlouhodobì pøedevím odpisy. Podíl èistého zisku na celkovém cash flow (èistém zisku + odpisech) se u potravináøských podnikù se 100 a více zamìstnanci zvýil v prùmìru na 41,5 % (v roce 2000 dosáhl 27,1 %). V ziskových podnicích dosáhl v roce 2001 v prùmìru 56,1 % (v roce 2000 èinil 50,3 %). U ztrátových podnikù byl v uplynulých letech objem odpisù realizovaných v rámci jejich èinnosti v souhrnu vdy výraznì nií ne dosaená úroveò ztráty. V roce 2001 vak ji celkové záporné saldo vytvoøených finanèních zdrojù dosáhlo jen relativnì malé hodnoty. Poèet podnikù, u kterých nebyly vytvoøeny ádné finanèní zdroje (kde objem odpisù je mení ne ztráta podniku), dosáhl v tomto roce u podnikù s více ne 100 zamìstnanci 10,7 % z jejich celkového poètu (pøi jejich 6,9% podílu na výkonech). V roce 2000 to bylo 14,5 % podnikù.

Vìcné a kapitálové zajitìní potravináøského prùmyslu Míra dosahované efektivnosti tvorby hospodáøského výsledku a celková úroveò tvorby finanèních zdrojù se projevila i ve vìcné struktuøe aktiv i vlastnické struktuøe pasiv jednotlivých potravináøských podnikù, výrobních oborù a potravináøského prùmyslu jako celku (a byla jimi zpìtnì ovlivòována). Struktura rozhodujících poloek aktiv a pasiv v jejich absolutní i relativní výi v letech 2000 2001 u podnikù se 100 a více pracovníky je patrná z následující tabulky. 63

Jestlie napø. v meních podnicích pøipadá na jednotku výkonù relativnì vyí úroveò mezd, odpisù, pøíp. dalích nákladových sloek pøidané hodnoty, je u nich na druhé stranì dosahováno výraznì ménì pøíznivého hospodáøského výsledku (v prùmìru dokonce ztráty).

107


TA5.2/10 Vybraná aktiva a pasiva v potravináøském prùmyslu Ukazatel Hmotný a nehmotný investiční majetek (v zůstatkové ceně) Zásoby celkem v tom - materiál - nedokončená výroba, polotovary a výrobky - zboží Pohledávky z toho - pohledávky po lhůtě splatnosti Závazky z toho - závazky po lhůtě splatnosti Bankovní úvěry a výpomoci Vlastní jmění Aktiva a pasiva

Aktiva a pasiva 1) v absolutní výši (mil. Kč) 2000 2001 meziroční index 64 261 62 866 97,8 23 212 24 140 104,0 8 127 7 903 97,2 11 019 11 672 105,9 4 066 4 565 112,3 38 434 37 656 98,0 13 990 14 121 100,9 52 606 50 509 96,0 7 470 8 334 111,6 38 377 31 388 81,8 62 452 65 091 104,2 154 747 151 635 98,0

Podíl z celkových aktiv či 1) pasiv (%) 2000 2001 41,5 41,5 15,0 15,9 5,3 5,2 7,1 7,7 2,6 3,0 24,8 24,8 9,0 9,3 34,0 33,3 4,8 5,5 24,8 20,7 40,4 42,9 100,0 100,0

1) Stav ke konci roku Pramen: Vypoèteno z údajù ÈSÚ a MPO Zpracoval: J. Dvoøák, O. Roèek (VÚZE)

V souboru podnikatelských subjektù se v roce 2001 pøedevím ponìkud sníil celkový objem aktiv a pasiv (mj. i v dùsledku dílèího meziroèního sníení poètu podnikù, vlivem jejich oborové struktury èi dalích okolností nesouvisejících bezprostøednì s úrovní hospodaøení podnikù a jejími dùsledky ve vìcném a kapitálovém vybavení podnikù). Pøestoe v prùbìhu roku 2001 pøevýila hodnota poøízených hmotných a nehmotných investic v porovnávaných souborech podnikù objem odpisù o témìø 1 mld. Kè, dolo u investièního majetku k meziroènímu sníení jeho zùstatkové ceny o cca 1,4 mld. Kè. Pøíèinou je zøejmì vyøazení nìkterých dosud neodepsaných nevyuitých kapacit èi pøímá likvidace nìkterých neefektivních provozù, event. pøedluených podnikù, spojená s pøípadným prodejem investièního majetku èi jeho bezúplatným pøedáním. Jen èásteèné zvýení objemu zásob, které je nií ne meziroèní intenzita zvýení treb, vedlo ke zlepení doby obratu zásob. Úroveò ukazatele doby obratu mùe vak být ovlivnìna i nestejnou intenzitou zmìny cen potravináøských výrobcù a cen nakoupeného materiálu a surovin, zboí, ale i zmìnou ve stupni rozpracování nedokonèené výroby apod. Pøi rùstu výkonù èi celkových treb svìdèí èásteèný pokles objemu pohledávek o zrychlení doby jejich splácení a o obecném zlepení platební disciplíny odbìratelù (i kdy u nìkterých z nich stále dochází k nedodrování lhùt splatnosti èi dokonce k jejich dílèímu prodlouení). V porovnání s rostoucími realizovanými trbami nelze vak ani dílèí zvýení podílu pohledávek po lhùtì splatnosti hodnotit výraznì negativnì. V relaci k objemu ve lhùtì nezaplacených závazkù je vak platební disciplína samotných potravináøských podnikù znaènì pøíznivìjí. K nejvýraznìjímu meziroènímu poklesu objemu majetku jednotlivých podnikù (v rozsahu cca 1,9 mld. Kè) dolo v roce 2001 u blíe nespecifikovaných poloek aktiv, co rovnì citelnì sníilo potøebu finanèních zdrojù na jejich zajitìní, zejména zdrojù cizích. V souhrnu dolo zvýením efektivnosti tvorby hospodáøského výsledku, provázené nìkterými pøíznivými tendencemi ve vìcné struktuøe pouívaných aktiv, ke zvýení objemu i podílu vlastního jmìní a èásteènému sníení prùmìrné míry zadluenosti potravináøských podnikù. Prùmìrná úroveò jejich zadluení se sníila z 59,6 % v roce 2000 na 57,1 % v roce 2001. Pøesto je v souèasné dobì prùmìrné zadluení i ziskových podnikù stále relativnì vysoké. V roce 2001 dosáhlo 53,2 % (v roce 2000 pak 54,4 %). Na nepøíznivì vysoké úrovni se stále udruje zadluenost ztrátových podnikù, která dosáhla v prùmìru 77,1 % (v roce 2000 pak 78,5 %). Míra zadluenosti ztrátových podnikù i významné èásti ziskových podnikù vyvolává v potravináøském prùmyslu znaèné potíe pøi úhradì finanèních povinností vùèi obchodním dodavatelùm i bankám. Ve struktuøe cizích zdrojù se v roce 2001 výraznì sníil objem a podíl bankovních úvìrù a výpomocí, pøedevím jako projev uplatòované restriktivní politiky bank. Pøi meziroèním sníení objemu poskytnutých úvìrù o zhruba 7 mld. Kè dolo k ponìkud výraznìjímu sníení u úvìrù krátkodobých. V dùsledku zmìny struktury ziskových a ztrátových podnikù ve prospìch podnikù ziskových se znaènì sníilo úvìrové zadluení ztrátových podnikù. Pøi objemu vytváøených zdrojù by u ziskových podnikù mohlo v roce 2001 dojít ke splácení krátkodobých úvìrù v prùmìru za 1,2 roku pokud by mohly být tyto zdroje pouity jen na úhradu splatných úvìrù. Pouze zajiování investièních potøeb podnikù v rozsahu roku 2001 vak reálnì umoòuje (pøi jinak nezmìnìných podmínkách) splatnost krátkodobých úvìrù za více ne 2,6 roku. Pøi splácení i dospìlých úvìrù dlouhodobých by disponibilní zdroje umonily splatnost za dobu jetì delí. U ztrátových podnikù by mohlo dojít k dílèímu splácení dospìlých úvìrù pouze u podnikù s kladným cash flow. Jejich novì vytvoøené zdroje vak jsou v souhrnu za tyto podniky nií ne rozsah stávajících investièních výdajù a ke splácení krátkodobých ani splatných dlouhodobých úvìrù dojít vùbec nemùe. Ve struktuøe cizích zdrojù v posledních letech ji výraznì pøevaují závazky. Ekonomická pozice potravináøských podnikù umonila, aby v roce 2001 dolo u ziskových podnikù ke sníení prùmìrné doby splácení krátkodobých závazkù za 55 dní (v roce 2000 byly tyto závazky spláceny v prùmìru za 58 dní). U ztrátových podnikù (zøejmì i vlivem výrazného sníení úvìrových zdrojù) dosáhl objem krátkodobých závazkù úrovnì splatné realizovanými provozními prostøedky v prùmìru za 123 dní (jetì v roce 2000 to bylo v prùmìru za 79 dní). Pøi stagnaci celkového objemu závazkù dolo v potravináøském prùmyslu k pomìrnì intenzivnímu zvýení objemu závazkù nezaplacených v dohodnuté lhùtì splatnosti. Jejich podíl z celkové výe závazkù dosáhl v roce 2001 v prùmìru ji 16,5 %. Zatímco u ziskových podnikù nebylo v roce 2001 vèas zaplaceno 14,9 % závazkù, nepøíznivá ekonomická situace ztrátových podnikù vedla k tomu, e tyto potravináøské podniky nezaplatily ve lhùtì splatnosti dokonce 21,6 % svých závazkù. K výraznému meziroènímu zvýení dolo v roce 2001 u podnikù se 100 a více pracovníky i u ostatních (blíe nespecifikovaných) cizích zdrojù pøiblinì v rozsahu 3,3 mld. Kè.

108

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Z dokumentace celkového kapitálového zajitìní potravináøského prùmyslu jako celku, jeho ziskových i ztrátových podnikù je zøejmé, e i pøes znaèné zlepení podmínek pro tvorbu finanèních zdrojù by byly (èi ji jsou) vechny ztrátové podniky a obdobnì i ménì efektivní podniky ziskové (pøi nezmìnìných podmínkách) v následujících letech vánì ohroeny konkurzy èi nuceným vyrovnáním svých splatných dluhù. Podmínkou jejich dalí existence a prosperity je nejen vyøeení problémù spojených s výrazným pøedluením (vstupem externího kapitálu progresivních firem daného výrobního oboru èi navazující obchodní sféry, event. kapitálu zahranièního), ale èasto i provedení vìcné restrukturalizace výrobní základny podnikù, zmìny výrobního sortimentu, kvality vyrábìných komodit atd.

5.3 Distribuce potravin a jejich spotøeba 5.3.1 Distribuce potravin Podle studie firmy INCOMA Research znamenal vstup mezinárodních øetìzcù na ná trh obecnì rùst velkoploných prodejen64. Postupnì dolo ke sniování poètu maloploných prodejen pøi celkovém rùstu prodejní plochy maloobchodu. Tento vývoj pøedstavuje zvyování kvality maloobchodní sítì pøi zachování rùzných typù prodejen. Jedním z nejvýraznìjích rysù posledních let je nástup hypermarketù (koncem roku 1996 byly v ÈR dva hypermarkety, zatímco koncem roku 2001 jich bylo pøes sto). Pøestoe poèet hypermarketù dále poroste, nebude pravdìpodobnì rychlost jejich rùstu zdaleka tak intenzivní jako dosud. Pøes dalí výrazné posílení postavení mezinárodních spoleèností na èeském trhu se do jisté míry projevuje zklidnìní (v roce 2001 v porovnání s rokem 2000 se poøadí na prvních osmi místech ebøíèku nezmìnilo). Podíl 10 nejúspìnìjích firem (TOP 10) na maloobchodním trhu podle odhadù dosáhl 30 %, ale vývoj se ji zaèíná zpomalovat. Mezi deseti nejvìtími obchodními spoleènostmi ji není ádná èeská obchodní skupina (firma). Podle studie INCOMY dosáhl v roce 2001 celkový obrat (údaje vycházejí z pøedbìných obchodních výsledkù) deseti nejvìtích obchodních skupin 178 mld. Kè a vzrostl proti roku 2000 o 26,8 mld. Kè. V Èeské republice patøily v roce 2001 mezi nejvýznamnìjí øetìzce zabývající se prodejem potravin (TOP 10 èeského obchodu) s nejvyím obratem Makro Cash&Carry ÈR (obrat 32,0 mld. Kè), dále Ahold Czech Republic (29,6 mld. Kè), REWE ÈR (21,3 mld. Kè), Tesco Stores ÈR (18,5 mld. Kè), Kaufland ÈR (17,5 mld. Kè), Tengelmann ÈR (15,4 mld. Kè), Globus ÈR (14,6 mld. Kè), Delvita (11,5 mld. Kè), Carrefour Èeská republika (10,5 mld. Kè), Julius Meinl (7,3 mld. Kè). V roce 200165 ve velkoploných prodejnách (hypermarkety66, supermarkety67, diskonty68) realizuje nejvìtí èást nákupù ji témìø 3/4 domácností (73 %). První desítka nejnavtìvovanìjích øetìzcù pøedstavuje hlavní nákupní místo ji pro 68 % zákazníkù (v roce 2000 to bylo 62 %), co znamená, e se trh stále více zákaznicky koncentruje. Dolo k dalímu nárùstu preferencí hypermarketù. Jako hlavní místo nákupu je uvádí ji 29 % populace a poprvé se staly nejdùleitìjím typem hlavního nákupního místa. Obliba supermarketù meziroènì stagnuje nebo mírnì klesá (26 % v roce 2001 proti 29 % v roce 2000). Mírnì roste obliba diskontních prodejen (18 % domácností v roce 2001), nejvíce jsou preferovány zákazníky z meních a støednì velkých obcí, s niími pøíjmy a se støedokolským vzdìláním bez maturity. Zastavil se prudký propad meních samoobsluh. V roce 2001 je upøednostòovalo 20 % zákazníkù, co pøedstavovalo meziroèní pokles zákaznických preferencí pouze o 3 procentní body. Mení samoobsluhy jsou preferovány obyvateli malých sídel (v meních obcích pøedstavují spolu s pultovým prodejem èasto jedinou monost nákupu), starími lidmi a lidmi s niím vzdìláním. Naopak pultové prodejny zaznamenaly pokles preferencí (kadoroènì o 1 a 2 procentní body), v roce 2001 je ji jen 5 % domácností uvádí jako své hlavní nákupní místo. V roce 2001 (ve srovnání s rokem 2000) se preference zákaznických priorit stabilizovaly a dolo jen k ojedinìlým zmìnám v poøadí dùleitosti nìkterých faktorù. Hodnota známek dùleitosti vech faktorù se vak celkovì mírnì zvýila v závislosti na vzrùstající nároènosti zákazníkù. Nejdùleitìjím preferenèním kritériem zùstává èerstvost a kvalita zboí, na druhém místì cenová úroveò, na tøetím íøe sortimentu a dále zøetelné oznaèení cen. Nadále platí, e zákazník hypermarketových øetìzcù je nejnároènìjím ve vech kritériích. Èetí zákazníci byli rozdìleni na sedm základních typù podle nákupního chování69. Zastoupení jednotlivých typù zákazníkù v populaci je pomìrnì vyrovnané. Názvy skupin jsou zvoleny tak, aby pøiblíily jejich základní rysy: Ovlivnitelný zákazník (15 %) vnímavý k reklamì a vzhledu výrobkù, rozhoduje se emotivnì, prodejnu volí podle cenových akcí, vìrnostních programù apod. Nároèný zákazník (16 %) preferuje prodejny s vysokou úrovní nákupního prostøedí, slueb a znaèkového zboí. etøivý zákazník (15 %) jednoznaènì orientovaný na ceny, nakupuje jen to, co potøebuje, neovlivní jej vzhled výrobku. Opatrný konzervativec (13 %) zamìøuje se na uitnou hodnotu, nedùvìøuje levným výrobkùm, je vìrný oblíbeným znaèkám a nemìní své nákupní zvyklosti. Mobilní pragmatik (12 %) dává pøednost velkoploným prodejnám, velkému objemu nákupù, pouívá k nákupu automobil. Prodejnu vybírá podle délky otevírací doby, íøe sortimentu a výe cen. Loajální hospodyòka (12 %) vyhledává mení prodejny s pøátelským personálem, nakupuje mení mnoství a èastìji. Nenároèný flegmatik (17 %) je neteèný k reklamì i nízkým cenám, nakupuje tak, aby nákup byl èasovì nejúspornìjí. Opìt se sníil poèet respondentù, kteøí se necítí ovlivnìni marketingovými aktivitami obchodních øetìzcù a nakupují jen to, co si naplánovali. V roce 2001 ji jen 10,5 % dotázaných odpovìdìlo, e se nenechá pøimìt k neplánovanému nákupu (v roce 2000 to bylo 12 %). To znamená, e pøímo v prodejnì se k nákupu nìkterých poloek rozhoduje devìt z deseti zákazníkù. Nejèastìji se impul64

Roèenka èeského obchodu a marketingu 2001, INCOMA Research, Praha.

65

Shopping monitor 2001/02, spoleèný projekt firem INCOMA Research Praha a Gfk Praha.

66

Samoobsluná prodejní jednotka s více ne 2500 m2 prodejní plochy, výrazné zastoupení mají nepotravináøské sortimenty, s více ne 18 pokladnami.

67

Samoobsluná prodejní jednotka se 401 2500 m2 prodejní plochy, zcela pøevauje rychloobrátkové zboí, se 4 18 pokladnami.

68

Samoobsluná prodejní jednotka, zcela pøevauje rychloobrátkové zboí, prodejní plocha odpovídá supermarketùm, je zde výraznì omezen sortiment a sníená cenová úroveò. Czech Shoppers´ Typology and Media Behaviour.

69

109

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 sivnì nakupuje v hyper a supermarketech (92 94 %). Mezi ty, kteøí popírají, e by impulsivnì nakupovali, patøí èastìji mui (18 %), zákazníci dùchodového vìku, ale také mladí pod 20 let (obì skupiny mírnì nad 20 %) a lidé s niím pøíjmem na èlena domácnosti (21 % lidí s pøíjmem do 3000 Kè na osobu za mìsíc). Nejvíce se nechávají ovlivnit pøi nakupování zákazníci v Praze (jen 5 % impulsivnì nenakupuje). Nejúèinnìjí formou ovlivnìní zákazníka je výraznì prezentovaná sleva (59 %), dále ochutnávka nebo prezentace výrobkù (34 %), íøe nabídky (27 %), monost vyzkouení výrobku (25 %) a umístìní výrobku na viditelném místì (22 %). S maloobchodními znaèkami zboí (tj. s výrobkem prodávaným pod obchodní znaèkou daného øetìzce) se ji setkaly 3/4 dotázaných (13% nárùst proti roku 2000). Maloobchodní znaèky nakupovalo v roce 2001 výraznì více zákazníkù ne v roce 2000. Zatímco v roce 2000 to bylo 52 % (16 % pravidelnì a 36 % pøíleitostnì), v roce 2001 to byly ji témìø dvì tøetiny zákazníkù (22 % pravidelnì a 42 % pøíleitostnì). O polovinu klesl podíl zákazníkù, kteøí se s maloobchodními znaèkami vùbec nesetkali (z 30 % v roce 2000 na 14 % v roce 2001). Nejèastìji nakupují maloobchodní znaèky mladí lidé, lidé se støedokolským vzdìláním, zákazníci supermarketù, diskontù a hypermarketù. Vztah jednotlivých spotøebitelù k letákùm zùstává v posledních tøech letech relativnì stálý a jejich pùsobnost je pomìrnì znaèná. Letáky dostává témìø kadá domácnost (96 %), celá ètvrtina pouívá letáky jako zdroj informací a nakupuje podle nich. Pouze pøiblinì pìtina domácností letáky sice dostává, ale neète je. Podle letákù nakupují èastìji eny (25 %) a zákazníci se spíe støedními a niími pøíjmy.

5.3.2 Tuzemská spotøeba V roce 2001 se hmotná spotøeba potravin podle kvalifikovaného odhadu VÚZE u vìtiny potravinových skupin opìt sníila (jak vyplývá z pøedbìného odhadu zmìny spotøeby ve s. c. roku 1989), a to o 1,2 procentního bodu. Pøestoe spotøebitelské ceny nejsou zdaleka jediným faktorem ovlivòujícím spotøebu (pøíklad vývoje spotøeby masa v roce 2001), patøí mezi faktory nejdùleitìjí. Proto mìl vývoj spotøebitelských cen potravin a nealkoholických nápojù (rùst o 5,1 %) nepochybnì znaèný vliv na celkovou spotøebu. Toto zvýení spotøebitelských cen potravin a nealkoholických nápojù bylo v roce 2001 (na rozdíl od roku 2000) vyí ne rùst cen za zboí a sluby celkem (4,7 %). Rovnì výrazný rùst cen za bydlení (zvýení témìø o 10 %), které patøí spolu s výivou k nezbytným potøebám, ovlivnilo koupìschopnou poptávku obyvatelstva a pøispìlo mj. ke sníení hmotné spotøeby potravin. Spotøeba potravin v letech 2000 a 2001 je uvedena v následující tabulce.

TA5.3/01 Spotøeba potravin v ÈR (kg/obyv./rok) Potravinová skupina Maso celkem v hodnotě na kosti v tom - hovězí - telecí - vepřové - drůbež - ostatní Ryby celkem Mléko a mléčné výrobky v hodnotě mléka bez másla Vejce (ks/obyv./rok) Máslo Sádlo Rostlinné tuky a oleje Cukr rafinovaný celkem Obiloviny celkem v hodnotě mouky bez rýže Brambory celkem Luštěniny Zelenina celkem v hodnotě čerstvé Ovoce mírného pásma v hodnotě čerstvého Jižní ovoce

1)

2000

2001

79,4 12,3 0,2 40,9 22,3 3,7 5,4 214,1 275 4,1 4,8 16,3 36,1 100,1 77,0 2,0 82,9 47,5 27,5

77,5 10,0 0,2 40,7 22,8 3,8 5,5 215,0 284 4,2 4,8 16,1 36,0 99,8 75,0 2,0 85,0 44,0 27,6

Meziroční index 97,6 81,3 100,0 99,6 102,2 102,7 101,9 100,4 103,3 102,4 100,0 98,8 99,7 99,7 97,4 100,0 102,5 92,6 100,4

1) Odhad VÚZE na základì údajù o trní produkci, ostatním prodeji, analýzy statistiky rodinných úètù a salda zahranièního obchodu Pramen: ÈSÚ Spotøeba potravin v roce 2000 Zpracoval: O. tiková (VÚZE)

Celková spotøeba masa a masných výrobkù v roce 2001 opìt poklesla. Dolo k dalímu sníení spotøeby hovìzího masa a velmi mírnì i vepøového masa, spotøeba drùbee se opìt zvýila. Pøitom spotøebitelská cena hovìzího výsekového masa mírnì klesla (o 1 %), cena výsekového vepøového masa se výraznì zvýila (o 14,7 %), cena uzenáøského zboí se rovnì zvýila (o 6 % uzenáøské zboí je pøiblinì ze tøí ètvrtin vyrábìno z vepøového a z jedné ètvrtiny z hovìzího masa), ale k nejvìtímu rùstu cen dolo u drùbee (o 15,8 %). Z toho je zøejmé, e na vývoj spotøeby mìly vliv také dalí faktory, pravdìpodobnì zdravotní osvìta a propagace apod. Jak vyplývá z výzkumu spotøebitelské poptávky70, sniování spotøeby hovìzího masa je výsledkem dlouhodobého poklesu zájmu spotøebitelù. Tzv. nemoc ílených krav (BSE) mìla na spotøebu jen krátkodobý efekt. Dokumentují to i následující údaje: v roce 1996 uvedlo 22,8 % respondentù, e hovìzí maso nekupuje, v roce 2001 to bylo 24 % dotázaných. Na sniování spotøeby zøejmì pùsobí podstatnì více dalí faktory, jako jsou konkurence vepøového a hlavnì drùbeího masa, nevýhody delí pøípravy hovìzího masa, nií variabilita pokrmù a sniování nabídky tradièních hotových pokrmù ve veøejném stravování. 70

Výzkum spotøebitelské poptávky po potravinách uskuteènìný v listopadu 2001, VÚZE.

110

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V roce 2001 se opìt zvýil rozdíl ve spotøebì masa celkem mezi ÈR a EU71 (v EU za rok 1999 se uvádí prùmìrná spotøeba 96,7 kg). Pøitom prùmìrnou úroveò spotøeby drùbee v EU (21,4 kg/obyv./rok v roce 1999) ÈR v roce 2001 pøekroèila (v ÈR 22,8 kg/obyv./rok). Naopak nií spotøeby bylo v ÈR dosaeno u masa vepøového (40,7 kg, v EU byla prùmìrná hodnota 43,4 kg), u masa hovìzího (19,9 kg) a u ostatních druhù mas (skopové, kozí apod.). Velmi mírnì stoupla spotøeba mléka a mléèných výrobkù (pøiblinì o 0,4 %). Uvnitø této potravinové skupiny se spotøeba vyvíjela rozdílnì. Zvýila se opìt spotøeba jogurtù a tvarohù, ale i konzumního mléka, naopak spotøeba pøírodních sýrù a smetan se sníila. Pøitom spotøebitelské ceny sýrù vzrostly pomìrnì výraznì (o 4,3 %), ceny ostatních mléèných výrobkù se zvýily jen o 2 % a mléka dokonce pouze o 1,5 %. Mléko a mléèné výrobky patøí podle výzkumu spotøebitelské poptávky mezi potraviny, kde dolo k obnovení spotøebitelské poptávky (na rozdíl od situace ve spotøebì zaèátkem a v polovinì 90. let), zejména pokud jde o výrobky vysoké uitné hodnoty. Pøestoe se spotøeba mléka a mléèných výrobkù (v hodnotì mléka bez másla) v ÈR od roku 1998 prùbìnì zvyuje (odhad pro rok 2001 je 215 kg), zùstává významnì nií ne v EU. Pro srovnání úrovnì spotøeby v ÈR a EU byla propoètena hodnota ukazatele uvádìného ve statistikách EU spotøeba mléka tekutého a ostatních mléèných výrobkù (bez sýrù a tvarohù). Ta dosáhla v ÈR v roce 2001 hodnoty 86,8 kg. V zemích EU byla v roce 1999 hodnota stejného ukazatele podstatnì vyí, napø. nejvyí spotøeba byla ve Finsku (190,3 kg) a Irsku (172,3 kg), zatímco spotøeba v Belgii (88,6 kg) nebo v Nìmecku (91,2 kg) se pøiblíila k úrovni spotøeby v ÈR. Rovnì spotøeba sýrù (vèetnì tvarohù) je v ÈR na nií úrovni (13,7 kg) ne v zemích EU, i kdy v tìchto státech je spotøeba velmi rùznorodá. Nejvyí spotøeba je ji tradiènì ve Francii (23,7 kg), naopak v Irsku dosahuje pouze 7,3 kg. V ÈR se v roce 2001 zvýila spotøeba vajec a mírnì i ryb, naopak se sníila spotøeba brambor, obilovin a cukru. Ve spotøebì tukù je patrná ztráta dynamiky dlouhodobé tendence radikálního pøesunu spotøeby od ivoèiných tukù k rostlinným, známá z 90. let. Souèasný vývoj ve spotøebì tukù vak neznamená nastartování zpìtného procesu. Spíe jde o to, e substituce ivoèiných tukù rostlinnými byla v minulých letech pøíli intenzivní (výraznì podpoøená reklamou) a vrací se do stabilnìjí relace mezi spotøebou rostlinných a ivoèiných tukù. Mírnì se zvyující zájem o máslo (napø. v roce 2001 meziroènì o 0,1 kg) je zpùsoben nìkolika vlivy: celkovì vyím zájmem o mlékárenské výrobky, relativnì výhodnou cenou, rozíøením nabídky rostlinných tukù o levné, avak ménì kvalitní výrobky, chuovými preferencemi spotøebitelù ve prospìch másla. Snaha výrobcù rostlinných tukù (margarinù) docílit chuové podobnosti s máslem (èastý podtext reklamy) mohla paradoxnì vést k rùstu poptávky po másle. Spotøeba ovoce mírného pásma se sníila (vliv rùstu spotøebitelských cen o 11 %), spotøeba ovoce jiního v podstatì stagnovala na úrovni roku 2000. Podmínkou zvýení spotøeby této potravinové skupiny je podstatné zlepení úrovnì nabídky a péèe o kvalitu jak ze strany obchodu, tak ze strany dodavatelù. Naopak spotøeba zeleniny celkem v roce 2001 pomìrnì výraznì vzrostla. V ÈR je ve srovnání se zemìmi EU velmi vysoká spotøeba vajec (284 ks, tj. 15,8 kg) a obilovin (99,8 kg). V zemích EU se v roce 1999 pohybovala spotøeba vajec od 7,0 kg (Irsko) do 14,5 kg (Dánsko) a spotøeba obilovin v prùmìru 88,7 kg. V ÈR dlouhodobì trvá nízká spotøeba ovoce a zeleniny. V roce 2001 se v ÈR spotøebovalo 14,5 kg citrusového ovoce (v EU se v roce 1999 spotøeba pohybovala zhruba na úrovni 30 kg), ovoce mírného pásma 44 kg (v EU 63 kg) a zeleniny 85 kg (v EU 127 kg). Obecnì mùeme konstatovat, e vývoj spotøeby se pøesunul od základních potravin k výrobkùm s vyí mírou pøidané práce, resp. slueb. Spotøebitelùm nejde o hmotné zvýení spotøeby potravin, ale o zajitìní co nejkvalitnìjí výivy v rámci obvykle limitovaného rodinného rozpoètu. Proto nelze oèekávat trvalejí rùst hmotné spotøeby, ale pøesun spotøeby mezi jednotlivými potravinovými skupinami i uvnitø konkrétního sortimentu. Poptávku bude jetì výraznìji ovlivòovat jak reklama a marketing obchodníkù i výrobcù, tak i zvýená informovanost obyvatelstva formou zdravotní osvìty o kvalitì potravin, o ekologických produktech a výrobcích podporujících správnou výivu.

5.3.3 Výdaje na potraviny Celkové nominální spotøební výdaje domácností (tj. výdaje za potraviny, nápoje a ostatní zboí a sluby) v roce 200072 v porovnání s rokem 1999 vzrostly o necelá 2 % (nejnií pøírùstek celkových výdajù domácností od roku 1989). Pokles rùstu penìních výdajù domácností v roce 2000 souvisí zejména s poklesem rùstu nominálních penìních pøíjmù na osobu v domácnostech (pokles meziroèního indexu ze 106,1 % v roce 1999 na 103,3 % v roce 2000). Absolutní výdaje domácností za potraviny, nápoje a tabák se v roce 2000 v porovnání s rokem 1999 zvýily o 1,3 % a jejich výe tak dosáhla zhruba úrovnì roku 1998 (tab. TA5.3/02). Z toho nejvýznamnìji vzrostly výdaje za potraviny, resp. tabák (o 1,7 %, resp. o 1,9 %). Nárùst výdajù domácností na výivu ovlivnil pøedevím pohyb spotøebitelských cen meziroèní index spotøebitelských cen potravin, nápojù a tabáku v roce 2000 èinil 101,7 %.

TA5.3/02 Vývoj výdajù za potraviny, nápoje a tabák v domácnostech ÈR Ukazatel Spotřební výdaje celkem z toho - vydání za potraviny, nápoje a tabák v tom - potraviny - nápoje nealkoholické - nápoje alkoholické - tabák

Výdaje (Kč/obyv./rok) 1999 2000 71 698 73 017 19 073 19 313 14 883 15 138 1 765 1 789 1 394 1 335 1 031 1 051

Meziroční index 2000/99 101,8 101,3 101,7 101,4 95,8 101,9

Podíl na spotřebních výdajích (%) 1999 2000 100,0 100,0 26,6 26,4 20,8 20,7 2,5 2,5 1,9 1,8 1,4 1,4

Pramen: Výpoèty VÚZE podle Statistiky rodinných úètù, I. díl, ÈSÚ, 2000, 2001 Zpracoval: H. Sekavová (VÚZE)

71

Eurostat, Animal production 3/2000, Eurostat, Crop production 1/1999.

72

Vzhledem k absenci aktuálních statistických údajù (tj. údajù za rok 2001) je analýza kadoroènì provádìna vdy s roèním zpodìním.

111

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Porovnáme-li výdaje za potraviny, nápoje a tabák mezi jednotlivými typy domácností èlenìnými podle sociálních skupin a ekonomické aktivity (tab. TA5.3/03 05), zjistíme, e na potraviny, nápoje a tabák (stejnì jako v uplynulých letech) vydávaly nejvíce penìních prostøedkù domácnosti dùchodcù, nejménì domácnosti zemìdìlské. Rozdíl ve výdajích mezi obìma typy domácností v roce 2000 èinil 6540 Kè/obyv./rok; domácnosti dùchodcù vydávaly za stejné poloky zhruba o 40 % více penìních prostøedkù ne domácnosti zemìdìlské a asi o ètvrtinu více ne domácnosti samostatnì èinných osob nebo zamìstnancù. Jsou to výdaje na osobu a rok bez výdajù na veøejné stravování; dùleitou roli ve výdajích na spotøebu potravin plní demografická struktura domácností (dìti nedosahují takových výivových potøeb jako dospìlí jedinci). Pøestoe domácnosti zemìdìlcù vykazují nejnií výdaje na potraviny, nápoje a tabák, dolo u nich v roce 2000 k nejvýraznìjímu nárùstu výdajù v rámci sledovaných typù domácností, a to o 846 Kè/obyv./rok, tj. o více ne 5 %, z toho jen za potraviny o 6,5 % (tab. TA5.3/04). Skuteènost, e nejnií výdaje za potraviny mají zemìdìlské domácnosti, vyplývá zcela logicky ze zpùsobu ivota na venkovì a práce v zemìdìlství, kdy naturální spotøeba potravin v zemìdìlských domácnostech znaènì pøevyuje naturální spotøebu ostatních domácností. Napø. v porovnání s domácnostmi zamìstnancù byla v roce 2000 naturální spotøeba zemìdìlských domácností podstatnì vyí (pohybovala se v rozpìtí 2 7krát podle druhu potravin). Pøitom podíl naturální spotøeby na celkové hmotné spotøebì potravin není zdaleka zanedbatelný a jak dokumentuje statistika rodinných úètù, podílí se naturální spotøeba na celkové spotøebì potravin v domácnostech od 3 % (mléko, uzeniny) do 55 % (èerstvé ovoce mírného pásma).

TA5.3/03 Vývoj výdajù za potraviny, nápoje a tabák v domácnostech podle sociálních skupin (Kè/obyv./rok) Ukazatel Spotřební výdaje celkem z toho - vydání za potraviny, nápoje a tabák v tom - potraviny - nápoje nealkoholické - nápoje alkoholické - tabák

zaměstnanců 1999 2000 74 454 74 681 18 409 18 535 14 209 14 348 1 769 1 775 1 349 1 283 1 082 1 129

Domácnosti zemědělců sam. činných 1999 2000 1999 2000 62 182 63 893 75 550 77 683 16 111 16 957 18 409 18 804 12 394 13 199 13 997 14 475 1 535 1 611 1 864 1 839 1 344 1 291 1 319 1 361 838 856 1 229 1 129

důchodců 1999 2000 66 858 68 927 23 312 23 497 19 163 19 373 1 865 1 924 1 657 1 535 627 665

Pramen: ÈSÚ Statistika rodinných úètù, I. díl, 2000, 2001 Zpracoval: H. Sekavová (VÚZE)

TA5.3/04 Meziroèní index 2000/1999 vývoje výdajù za potraviny, nápoje a tabák v domácnostech podle sociálních skupin (%) Ukazatel Spotřební výdaje celkem z toho - vydání za potraviny, nápoje a tabák v tom - potraviny - nápoje nealkoholické - nápoje alkoholické - tabák

zaměstnanců 100,3 100,7 101,0 100,3 95,1 104,3

Domácnosti zemědělců sam. činných 102,7 102,8 105,3 102,1 106,5 103,4 105,0 98,7 96,1 103,2 102,1 91,9

důchodců 103,1 100,8 101,1 103,2 92,6 106,1


Aèkoliv absolutní výdaje za potraviny, nápoje a tabák v roce 2000 rostly, podíl výdajù za potraviny, nápoje a tabák na celkových spotøebních výdajích domácností dále klesl (tab. TA5.3/02), a to z 26,6 % v roce 1999 na 26,4 % v roce 2000 (z toho pokles podílu výdajù za potraviny èinil 0,1 procentního bodu: sníení z 20,8 % v roce 1999 na 20,7 % v roce 2000). Klesající trend podílu výdajù za potraviny, nápoje a tabák na spotøebních výdajích domácností je trendem pozitivním, i kdy nemusí znamenat souèasný pokles hmotné spotøeby potravin (tab. A5.3/01). Podíl výdajù za potraviny, nápoje a tabák je ukazatelem relativním, jeho výi odráí pùsobení (kromì nutnosti uspokojovat základní potøebu výivy) více èinitelù, a to zejména ekonomických (výe penìních pøíjmù, pohyb spotøebitelských cen potravináøského a nepotravináøského zboí a slueb aj.), ale i sociálních, demografických a dalích. K nejvyímu poklesu podílu výdajù za potraviny, nápoje a tabák v roce 2000 z hlediska jednotlivých typù domácností dolo v domácnostech dùchodcù (z 34,9 % v roce 1999 na 34,1 % v roce 2000), pøesto zùstává podíl za potraviny, nápoje a tabák v domácnostech dùchodcù stále nejvyí (tab. TA5.3/05). Nejnií podíl výdajù za potraviny, nápoje a tabák mìly v roce 2000 (stejnì jako v minulých letech) domácnosti samostatnì èinných osob (24,3 %). I tento ukazatel a jeho pohyb odráí do jisté míry i zpùsob ivota, priority apod. rùzných sociálních vrstev.

TA5.3/05 Vývoj podílu výdajù za potraviny, nápoje a tabák na celkových spotøebních výdajích jednotlivých typù domácností (%) Ukazatel Spotřební výdaje celkem z toho - vydání za potraviny, nápoje a tabák v tom - potraviny - nápoje nealkoholické - nápoje alkoholické - tabák

zaměstnanců 1999 2000 100,0 100,0 24,8 24,8 19,1 19,2 2,4 2,4 1,8 1,7 1,5 1,5


112

Domácnosti zemědělců sam. činných 1999 2000 1999 2000 100,0 100,0 100,0 100,0 25,9 26,5 24,3 24,3 19,9 20,7 18,5 18,6 2,5 2,5 2,5 2,4 2,2 2,0 1,7 1,8 1,3 1,3 1,6 1,5

důchodců 1999 2000 100,0 100,0 34,9 34,1 28,7 28,1 2,8 2,8 2,5 2,2 0,9 1,0

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Doplòujícím pohledem na vývoj výdajù za potraviny je podrobná analýza vydání domácností za jednotlivé druhy základních potravin (tab. TA5.3/06). Pro rok 2000 byl pro vechny domácnosti typický pokles vydání (resp. spotøeby) za hovìzí maso. Z toho nejvýraznìji výdaje za hovìzí maso omezily domácnosti dùchodcù a zamìstnancù. Dalími potravinami, za nì domácnosti v roce 2000 vydávaly ménì prostøedkù ne v roce 1999, byly ovoce, cukr a cukráøské výrobky a tuky a oleje (pokles vydání se pohyboval okolo 3 4 %). Pøíèinou poklesu výdajù za tyto potravinové skupiny bylo jednak sníení èi stagnace jejich spotøeby v domácnostech (zejména sníení spotøeby cukru a cukráøských výrobkù o 5 7 %), tak i souèasný pokles spotøebitelských cen (u ovoce o 5 %, u olejù a tukù o 3 %). S výraznì vyími náklady domácností ne v roce 1999 se v roce 2000 setkáváme u vajec, resp. mléka (nárùst výdajù o 17 %, resp. 13 %) V roce 2000 poklesla spotøeba tìchto výrobkù v domácnostech o 4 %, resp. 1 %, pøi výrazném nárùstu spotøebitelské ceny o 19 % u vajec, a o 11 % u konzumního mléka. Zøetelný nárùst vydání byl i u ostatního masa a konzerv a u pekárenských výrobkù (pøírùstek výdajù o 4 6 %). V tomto pøípadì dolo jak k rùstu cenovému (maso a jemné peèivo), tak i ke zvýení spotøeby v domácnostech, a to zejména spotøeby konzerv (o 9 %) a peèiva (o 5 %).

TA5.3/06 Vývoj výdajù domácností za hlavní druhy potravin (Kè/obyv./rok) Ukazatel Maso vepřové Maso hovězí Ostatní maso Uzeniny Konzervy Drůbež Ryby Mléko konzumní Vejce Tuky a oleje Ovoce, ovocné výrobky Zelenina, brambory Cukr, výrobky z cukru Pekárenské výrobky

Průměrná domácnost 1999 2000 787 805 373 329 198 210 1 820 1 834 229 243 777 779 446 451 619 697 242 284 808 789 1 074 1 031 1 088 1 118 1 170 1 135 2 478 2 580

Domácnosti zemědělců sam. činných 1999 2000 1999 2000 430 521 727 776 235 225 364 340 110 126 186 212 1 541 1 656 1 620 1 665 183 213 226 234 505 539 807 808 380 387 435 449 638 752 523 619 94 109 203 247 780 788 662 653 812 794 1 049 1 057 679 711 1 119 1 181 1 140 1 151 1 066 1 033 2 492 2 690 2 220 2 346

zaměstnanců 1999 2000 709 723 331 291 179 186 1 749 1 747 224 239 732 730 422 424 577 644 225 256 723 701 1 044 990 1 044 1 069 1 106 1 067 2 392 2 476

důchodců 1999 2000 1 231 1 213 571 498 305 318 2 283 2 320 248 266 1 046 1 030 584 588 827 936 394 473 1 260 1 228 1 361 1 282 1 425 1 422 1 534 1 478 3 004 3 125

Pramen: ÈSÚ Statistika rodinných úètù, I. díl, 2000, 2001 Zpracoval: H. Sekavová (VÚZE)

6 Ekologické zemìdìlství Rychlý rozvoj ekologického zemìdìlství a rùst poètu ekologických farem v posledních letech byl vyvolán pøedevím státní finanèní podporou, která je ekologickým zemìdìlcùm poskytována od roku 1998. V roce 2001 byla dotace poskytnuta na základì naøízení vlády è. 505/2000 Sb. v rámci podpùrného programu dle §10 odst. 1, písm. b, Vyrovnání ztrát v dùsledku hospodaøení adatele ekologickým zpùsobem. Státní dotace na ekologické zemìdìlství byly v roce 2001 vypláceny v následující výi: 1000 Kè/ha, jde-li o obhospodaøování travních porostù; 2000 Kè/ha, jde-li o hospodaøení na orné pùdì; 3500 Kè/ha, jde-li o sady, vinice nebo chmelnice; 3500 Kè/ha, jde-li o pìstování zeleniny na orné pùdì. V roce 2001 bylo vyplaceno na dotacích ve prospìch ekologického zemìdìlství celkem 168 mil. Kè, zatímco v roce 2000 to bylo jetì jen 89,1 mil. Kè (nárùst o 88,6 %). Ke 31. 12. 2001 hospodaøilo 654 zemìdìlských subjektù na ekologických farmách o celkové výmìøe 218 114 ha (vèetnì ploch v konverzi), tj. na 5,1 % z celkové výmìry zemìdìlského pùdního fondu ÈR. Proti roku 2000 je to témìø 32% nárùst. Struktura ekologického zemìdìlského pùdního fondu je charakterizována pøevahou trvalých travních porostù (89,7 %) nad ornou pùdou (8,8 %), pøièem trvalé kultury a ostatní plochy pøedstavují pouze 0,4 %, resp. 1,1 % z tohoto pùdního fondu. Dùsledkem pøevahy TTP je vysoká produkce biohovìzího masa, které se ji nìkolik let prodává v sítích supermarketù. Podnikání zahájila novì ustavená odbytová drustva ekologických zemìdìlcù. Po pozitivních zkuenostech s odbytem biomasa dolo k rozíøení sortimentu také na rostlinné výrobky a byl zaznamenán zvýený zájem supermarketù o prodej biopotravin. Produkty ekologického zemìdìlství se tak staly snadnìji dostupnými pro irokou spotøebitelskou veøejnost. Podíl biopotravin na trhu s potravinami postupnì nabývá na významu (napø. u masa). Celkem se v ÈR za rok 2001 vyprodukovalo 1062,7 t biohovìzího masa, co pøedstavuje 0,96% podíl na trhu s hovìzím masem. Podíl bioskopového masa na trhu se skopovým masem èinil 0,44 % (20 t vyprodukovaného bioskopového masa). Podíl biovepøového masa na trhu s vepøovým masem zaujímal ve stejném roce podíl 0,28 % (1150 t biovepøového masa). Vzhledem k tomu, e neustále stoupá zájem o biopotraviny a roziøují se i monosti exportu bioproduktù a biopotravin, lze v Èeské republice u tohoto zboí oèekávat rùst pøevisu poptávky nad nabídkou. To platí zejména pro zeleninu, ovoce, lutìniny, potravináøskou penici, brambory, mléko a mléèné výrobky, vepøové a drùbeí maso a vejce. Zcela chybí domácí nabídka obdobných produktù u cukru, olejù a semen olejnin (kromì máku). Monosti exportu nìkterých komodit nìkolikanásobnì pøekraèují souèasnou produkci. V únoru 2000 byla Èeská republika zaøazena na listinu tøetích zemí EU v souladu s Naøízením Rady è. 2092/1991 k ekologickému zemìdìlství pro oblast rostlinné produkce a zpracování rostlinných produktù. V souladu s Naøízením Rady è. 1804/1999 byla Èeská republika v prosinci 2001 zaøazena na listinu tøetích zemí EU také pro oblast ivoèiné produkce. Tato rozhodnutí umoòují volný pøístup èeských bioproduktù a biopotravin rostlinného i ivoèiného pùvodu na trh zemí EU. Kontrolní organizace ekologického zemì113

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 dìlství KEZ o. p. s. byla uznána EU jako kontrolní a certifikaèní orgán pro bioprodukty a biopotraviny rostlinného a ivoèiného pùvodu, vypìstované a zpracované na území Èeské republiky. Dozor nad dodrováním zákona è. 242/2000 Sb., o ekologickém zemìdìlství, vykonává MZe. K provádìní inspekèní èinnosti a osvìdèování bioproduktù a biopotravin je povìøena podle § 29 zákona organizace KEZ o. p. s. se sídlem v Chrudimi, která je pro tuto èinnost akreditována podle ÈSN EN 45004 Veobecná kritéria pro èinnost rùzných typù orgánù provádìjících inspekci a ÈSN EN 45011 Veobecné poadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobkù národním akreditaèním orgánem ÈIA o. p. s. Praha. Samotný zákon a jeho praktická aplikace pøinesly øadu zásadních skuteèností. Pøedevím zákon podøídil proces registrace ekologických zemìdìlcù platnému správnímu øádu (zákonu è. 71/1967 Sb., o správním øízení) a tím zavedl povinnost pro vechny ekologické zemìdìlce znovu podat ádost o registraci k ekologickému zemìdìlství v plném rozsahu. Dále zákon zavedl oznamovací povinnost pro vechny stávající výrobce biopotravin a obchodníky s bioprodukty a biopotravinami. V praxi to znamenalo vypracovat nové projekty ekologických farem se vemi náleitostmi. Dalím novým zákonným opatøením bylo zavedení pokut a zvlátních opatøení za nedodrování poadavkù zákona, poruování pravidel ekologického zemìdìlství, výroby a oznaèování bioproduktù a biopotravin. Proces je podøízen správnímu øízení MZe, které zahajuje správní øízení na základì podkladù pøedaných KEZ o. p. s. Výraznì pomohl zákon proti tzv. klamavému oznaèování potravin nepocházejících z ekologického zemìdìlství, avak výrobci nebo distributory potravin rùzným zpùsobem oznaèovaných jako BIO nebo EKO potravináøské výrobky. Zákon rovnì významnì zpøísnil podmínky pro získání certifikace bioproduktù a biopotravin. Zejména vylouèil jakékoliv poskytování a pøiznávání výjimek z pravidel, jejich povolování je v jiných zemích, vèetnì zemí EU, bìné. Toto pøísné opatøení se sice v roce 2001 promítlo do sníení certifikované ekologické produkce a také pøispìlo k tomu, e nìkteré podniky ekologické zemìdìlství èi výrobu biopotravin ji opustily nebo budou muset opustit. Na druhé stranì výraznì vzrostla dùvìra spotøebitelù v bioprodukty a biopotraviny. Dùkazem je stálý rùst domácí poptávky a poptávky po vývozu do øady zemí. Zákonná úprava ekologického zemìdìlství, výroby biopotravin a trhu s biopotravinami, spolu se státní podporou ekologického zemìdìlství, nepøinesla oèekávanou stagnaci ekologického zemìdìlství, ale naopak dalí nárùst ploch ekologicky obhospodaøované zemìdìlské pùdy a poètu ekologických farem. Zvlátì významný je také podstatnì vyí poèet ohláených výrobcù a distributorù biopotravin. Je to signál rozvíjejícího se vnitøního trhu s produkty ekologického zemìdìlství, kterým podnikatelská sféra aktivnì reaguje na poadavky èeských spotøebitelù.

7 Nepotravináøská zemìdìlská produkce Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuívání obnovitelných a druhotných zdrojù (dále Národní program) navazuje na dosaené výsledky pøi realizaci pøedchozích roèníkù Programu na podporu úspor energie a vyuívání obnovitelných zdrojù energie (OZE) realizovaných v letech 1991 1998 a Státního programu na podporu úspor energie a vyuití OZE v letech 1999 2001 (dále jen Státní program). Cílem Národního programu v oblasti OZE v horizontu do roku 2005 je: dosaení 3% podílu elektøiny z OZE na hrubé spotøebì elektøiny (bez vodních elektráren nad 10 MW); dosaení podílu 2,9 % OZE na spotøebì primárních energetických zdrojù (bez vodních elektráren nad 10 MW); sníení mìrných emisí, tj. SO2 na 1,9 kg/tis. USD HDP (2,0 v roce 1999) nebo 26 kg SO2 na obyvatele v roce 2005 a NOx na 35 kg na obyvatele roce 2005 (38,4 kg v roce 1999). Státní program je prùøezovým programem. Pro rok 2001 byl schválen Usnesením vlády è. 1094/2000 Sb. Je zahrnut v programech Státního fondu ivotního prostøedí Èeské republiky, dále v programech Èeské energetické agentury a v neposlední øadì v dotaèních titulech MZe a MMR. Sektor rezortu MZe má klíèové postavení jako významný producent suroviny, tj. energetické biomasy pro ostatní rezorty (tab. TA7/01). Pøehled dostupného a ekonomického potenciálu OZE ÈR73 je uveden v pøílohové tabulce A7.1/01, která obsahuje smìrná èísla za zemì EU o podílu produkce elektøiny z OZE na celkové spotøebì elektøiny.

TA7/01 Pøehled dostupného a ekonomického potenciálu obnovitelných a druhotných zdrojù energie ÈR do roku 2010 Ukazatel Biomasa Odpady Solární kolektory Fotovoltaika Tepelná čerpadla Vodní elektrárny - nad 10 MW - pod 10 MW Vítr Celkem

Dostupný potenciál celkové výroba podíl na 1) investice energie TSPEZ mil. Kč TJ/rok % 109 800 83 700 4,50 6 830 3 700 0,20 76 670 11 500 0,62 8 680 100 0,00 21 180 8 800 0,47 0 5 700 0,31 16 290 4 100 0,22 16 020 4 000 0,21 255 470 121 600 6,53

Ekonomický potenciál celkové výroba podíl na 1) investice energie TSPEZ mil. Kč TJ/rok % 45 100 50 960 2,91 0 1 520 0,09 0 140 0,01 0 0 0,00 6 110 2 540 0,15 0 5 700 0,34 6 030 2 930 0,18 270 100 0,01 57 510 63 890 3,69

1) TSPEZ tuzemská spotøeba primárních energetických zdrojù Pramen: Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuívání obnovitelných a druhotných zdrojù Zpracoval: H. Souèková (VÚZE)

73

Dostupný potenciál je technický potenciál daného zdroje, pøi jeho vyuití jsou brána v úvahu administrativní, legislativní, ekologická a dalí omezení. Ekonomický potenciál je definován jako vyuití stávajících zdrojù a výstavba nových technologií za souèasných podmínek podpor.

114


7.1 Výroba metylesteru øepkového oleje a smìsného paliva V prùbìhu roku 2001 byla výroba MEØO a bionafty dotována dvìma rùznými zpùsoby74. V období od 1. 1. 2001 do 30. 9. 2001 byla poskytována neinvestièní, pøímá, nenávratná dotace podle dotaèního titulu 1.J. Nepotravináøské vyuití zemìdìlské pùdy podpora vyuívání ekologických paliv: 1.J.b. Podpora výroby metylesteru øepkového oleje (ÈSN 656507/Z1) ve výi do 13 tis. Kè na 1 t v ÈR vyrobeného a prodaného MEØO (nevztahovalo se na vývoz a na zpracovaní do jiné ne 31% bionafty); 1.J.c. Podpora výroby smìsného paliva bionafty (ÈSN 656508) s objemovým obsahem MEØO 31 % ve výi do 14 tis. Kè na 1 t MEØO dotaènì podpoøeného programem 1.J.b. Od 1. 10. 2001 byla podpora MEØO a smìsného paliva (bionafty) øeena prostøednictvím SZIF podle zásad naøízení vlády è. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanèní podpory za uvádìní pùdy do klidu, a finanèní kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a zásady pro prodej øepky olejné vypìstované na pùdì uvádìné do klidu. Na podpùrné programy 1.J.b. a 1.J.c. bylo vyèlenìno celkem 465 mil. Kè. Uvedený objem prostøedkù neumonil udret vyuití zpracovatelských kapacit na stejné úrovni jako v druhém pololetí roku 2000. Pøi stanovení rozsahu prostøedkù na podporu dotaèních titulù 1.J.b. a 1.J.c. se pøedpokládalo, e od 1. 1. 2001 bude schválena Parlamentem ÈR novela zákona è. 587/1992 Sb., o spotøebních daních, ve znìní pozdìjích pøedpisù. V této novele mìla být sníena sazba spotøební danì u smìsného paliva (bionafty) o podíl MEØO ve smìsném palivu (bionaftì) zapracovaný, tj. ze sazby 8150 Kè/tis. litrù mìlo dojít k poklesu na sazbu 5624 Kè/tis. litrù. Na základì tohoto pøedpokladu byly zdroje pro krytí podpory výroby MEØO a smìsného paliva (bionafty) proti skuteènému èerpání v roce 2000 výraznì zkráceny. Kalkulace podpory odbytu smìsného paliva (bionafty) na tuzemském trhu byla v roce 2001 stanovena v rozsahu zvýhodnìní podpory ceny smìsného paliva (bionafty) vùèi cenì motorové nafty o 10 % bez vlivu DPH. V roce 2000 bylo zvýhodnìní prodejní ceny bionafty stanoveno na úrovni 12,5 %. S podporou podle dotaèních titulù 1.J.b. a 1.J.c. bylo v roce 2001 vyrobeno necelých 25 tis. t MEØO a 91 mil. l smìsného paliva bionafty. Podle naøízení è. 86/2001 Sb. bylo celkem uvedeno do klidu 112 tis. ha orné pùdy. Z této výmìry bylo oseto øepkou olejnou 67,7 tis. ha. Z vyèlenìné pùdy nakoupil SZIF od pìstitelù 153 tis. t semene øepky za prùmìrnou cenu 4410 Kè/t vèetnì 5% DPH. S podporou podle naøízení vlády è. 86/2001 Sb. bylo v posledním ètvrtletí roku 2001 vyrobeno témìø 15 tis. t MEØO a 55 mil. l bionafty (tab. TA7.1/01).

TA7.1/01 Bilance výroby dotaènì podpoøeného smìsného paliva a MEØO Produkt MEŘO

Směsné palivo

Předpis 1.J.b. - Podpora výroby MEŘO 1) NV č. 86/2001 Sb. Celkem 1.J.c. - Podpora výroby směsného paliva - bionafty s obj. obsahem MEŘO 31 % NV č. 86/2001 Sb. Celkem

MJ

Období

t t t

1. 1. - 30. 9. 1. 10. - 31. 12. x

24 607 14 957 39 564

Podpora (tis. Kč) 264 858 195 916 460 774

tis. l tis. l tis. l

1. 1. - 30. 9. 1. 10. - 31. 12. x

91 393 54 833 146 226

224 980 0 224 980

Výroba

1) Rozsah podpory MEØO dle NV è. 86/2001 Sb. je propoèten z rozdílu mezi prodejní cenou øepky pro výrobce MEØO a cenou øepky zjiovanou na burze MATIF, pøepoètenou na Kè a vztaenou k 1 t vyrobeného MEØO Pramen: MZe Zpracoval: H. Souèková (VÚZE)

Ve srovnání s rokem 2000 (dotovaná produkce cca 63 tis. t MEØO a 189 mil. l bionafty) dolo v roce 2001 ke sníení rozsahu výroby s dotaèní podporou na 39,5 tis. t MEØO a 146,2 mil. l smìsného paliva (bionafty). V prùbìhu roku tak nabídka smìsného paliva (bionafty) na tuzemském trhu nepokrývala poptávku spotøebitelù. Prodej smìsného paliva (bionafty) u èerpacích stanic pohonných hmot v Èeské republice byl sníen v roce 2001 na 207,5 tis. t a jeho podíl na celkové spotøebì motorové nafty se sníil z 9,7 % v roce 2000 na 7,7 % v roce 2001. V tab. TA7.1/02 je uveden pøehled dovozù a vývozù MEØO a smìsného paliva (bionafty) od roku 1997 do roku 2001. Vývozy smìsného paliva (bionafty) byly uskuteènìny v roce 2001 do Polska a MEØO bylo dodáno do èerpacích stanic v Nìmecku, Polsku a Rakousku.

TA7.1/02 Dovoz a vývoz MEØO a smìsného paliva Produkt MEŘO

Směsné palivo

Předpis 1.J.b. - Podpora výroby MEŘO 1) NV č. 86/2001 Sb. Celkem 1.J.c. - Podpora výroby směsného paliva - bionafty s obj. obsahem MEŘO 31 % NV č. 86/2001 Sb. Celkem

MJ

Období

t t t

1. 1. - 30. 9. 1. 10. - 31. 12. x

24 607 14 957 39 564

Podpora (tis. Kč) 264 858 195 916 460 774

tis. l tis. l tis. l

1. 1. - 30. 9. 1. 10. - 31. 12. x

91 393 54 833 146 226

224 980 0 224 980

Pramen: MZe Zpracoval: H. Souèková (VÚZE)

74

Zmìnou zákona o daních dolo k pøeruení podpory formou úlev na spotøební dani.

115

Výroba


7.2 Pøíprava výroby bioetanolu Pro podporu výroby bioetanolu byl v roce 2001 urèen dotaèní titul 1.J.a. Podpora vyuití bioetanolu jako alternativního paliva formou podpory neinvestièní, pøímé, nenávratné dotace ve výi do 3,50 Kè za 1 litr alkoholu. Pøíjemcem dotace mùe být podnikatel, který má oprávnìní k výrobì kvasného lihu podle zákona è. 61/1997 Sb., o lihu ze zemìdìlských surovin, a který dodá tento bioetanol pro úèely výroby alternativních paliv v ÈR. V roce 2001 byla podpoøena výroba 7,5 tis. l bioetanolu finanèní èástkou 26,1 tis. Kè.

7.3 Vyuití obnovitelných zdrojù energie v zemìdìlství Program pomoci na zmìnu struktury zemìdìlské výroby zaloením porostù rychlerostoucích døevin na zemìdìlských pozemcích vèetnì následné údrby je jedním z programù na podporu mimoprodukèních funkcí zemìdìlství, který naplòuje podstatu státního programu. V roce 2001 bylo zaloeno 3,45 ha reprodukèních plantáí a 6,89 ha produkèních plantáí rychlerostoucích døevin. V roce 2001 byly doøeeny vazby pìstování rychlerostoucích døevin na zákon è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny. Podpora podle naøízení vlády è. 86/2001 Sb. pøímo naplòuje podstatu Státního programu, protoe mezi plodiny, které je moné pìstovat na pùdì uvedené do klidu, patøí kromì øepky olejné i cílenì pìstované byliny pro energetické vyuití. Ke 30. 9. 2001 dosáhla výmìra bylin pro energetické vyuití a konopí setého na o. p. uvedené do klidu výmìry 836 ha. Zvýený zájem o tyto byliny projevili zemìdìlci v okresech Èeské Budìjovice, Èeský Krumlov, Trutnov a Nymburk. Pro zajitìní vìtího zájmu zemìdìlcù o tyto podpory by bylo vhodné koordinovat pìstování energetických bylin v rámci tohoto dílèího programu s programy pro podporu jejich vyuití, a to zejména s poskytováním podpory v rámci programù SFP. Státní program uskuteèòuje rezort Ministerstva ivotního prostøedí prostøednictvím SFP s investièními podporami: 1.A. Investièní podpora environmentálnì etrných zpùsobù vytápìní a ohøevu teplé uitkové vody (TUV) pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby 2.A. Investièní podpora environmentálnì etrných zpùsobù zásobování energií v obcích a èástech obcí 3.A. Investièní podpora environmentálnì etrných zpùsobù vytápìní a ohøevu TUV ve kolství, zdravotnictví, v objektech rozpoètové sféry a v úèelových zaøízeních neziskového sektoru vèetnì objektù sociální péèe 4.A. Investièní podpora vytápìní tepelnými èerpadly v obytných budovách vèetnì rodinných domù pro fyzické osoby a v budovách obèanské vybavenosti 5.A. Investièní podpora výstavby malých vodních elektráren 6.A. Investièní podpora výstavby vìtrných elektráren 7.A. Investièní podpora výstavby zaøízení pro spoleènou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu 8.A. Investièní podpora environmentálnì etrných zpùsobù vytápìní a ohøevu TUV v úèelových zaøízeních 9.A. Investièní podpora oprav a rekonstrukcí solárních systémù v zemìdìlství 10.A. Slunce do kol instalace fotovoltaických nebo fototermických zaøízení malých výkonù ve kolských zaøízeních. V roce 2001 bylo kladnì posouzeno 81 projektù o podporu v oblasti vyuívajících obnovitelných zdrojù energie v programech 1.A. a 9.A. Celkové náklady takto podpoøených akcí èinily 503,1 mil. Kè s celkovou podporou 360,4 mil. Kè (dotace 191,7 mil. Kè a pùjèka 163,2 mil. Kè). Z akcí týkajících se meních projektù obnovitelných zdrojù energie v programech fyzických osob bylo posouzeno 913 ádostí (solární kolektory, kotle na biomasu a tepelná èerpadla) a 118 ádostí v rámci akce slunce do kol. Náklady v tomto pøípadì pøedstavovaly 302,8 mil. Kè s celkovou dotací 116,4 mil. Kè. Pøi realizaci vech kladných rozhodnutí a dodrení projektovaných parametrù výe uvedených akcí by mìlo dojít k celkovému sníení roèních emisí kodlivých látek do ovzduí o cca 58 tis. t plynných látek a 430 t tuhých látek roènì. V roce 2001 byla èást A Státního programu uskuteènìného rezortem MPO prostøednictvím Èeské energetické agentury rozdìlena na osm podprogramù. Zemìdìlství a venkovského prostoru se týkají následující podprogramy: - I. Podprogram podpory opatøení ke zvýení úèinnosti uívání energie - II. Podprogram podpory rozvoje kombinované výroby elektrické energie a tepla - III. Podprogram podpory rozvoje projektù financovaných z úspor energie (metoda EPC) - IV. Podprogram podpory vývoje a vyuívání moderních technologií a materiálù pro opatøení ke zvýení úèinnosti uívání energie - V. Podprogram podpory vyího vyuití obnovitelných a druhotných zdrojù energie - VI. Podprogram podpory modernizace výrobních a rozvodných zaøízení energie - VII. Podprogram podpory zpracování energetických koncepcí mìst a obcí - VIII. Podprogram podpory poradenství, vzdìlávání a propagace k hospodárnému uívání energie s vlivem na zlepení ivotního prostøedí. V roce 2001 bylo v ÈR v rámci výe uvedeného programu MPO podpoøeno 400 akcí celkovou èástkou 97,6 mil. Kè pøi celkové investièní nároènosti 586 mil. Kè (tab. A7.3/01). Celková úspora energie realizací tìchto akcí èiní 240 546 GJ/rok, co odpovídá mnoství cca 7,1 mil. m3 zemního plynu. Pøitom na úsporu 1 GJ bylo potøeba investovat 2436 Kè se státní podporou 406 Kè (16,7 % z celkového investièního nároku). Státní program realizovaný SFP a ÈEA je významným pøínosem sektoru zemìdìlství, který je hlavním zdrojem obnovitelného paliva, tj. jak cílenì pìstované, tak i odpadní biomasy pro ostatní odvìtví NH. Projekty ze sektoru zemìdìlství v roce 2001 prostøednictvím SFP, kromì fyzických osob, nebyly realizovány. Pøínosy zemìdìlství Státnímu programu v oblasti alternativních tekutých paliv jsou uvedeny v kap. A7.1.

116


8 Materiálové a finanèní vstupy do agrárního sektoru 8.1 Osivo a sadba V ÈR bylo v roce 2001 registrováno 273 semenáøských a 205 kolkaøských firem. V databázi odboru odrùdového zkuebnictví (OZ ÚKZÚZ) bylo evidováno 76 lechtitelských firem, které mají registrované odrùdy a provádìjí k nim udrovací lechtìní. OZ ÚKZÚZ vydal ve sledovaném roce 259 rozhodnutí o registraci nových odrùd (z celkem 494 podaných ádostí), udìlil 67 osvìdèení (ze 127 pøijatých ádostí) o udìlení ochranných práv k vylechtìným odrùdám (na základì zákona è. 408/2000 Sb., o ochranì práv k odrùdám rostlin, který nabyl úèinnosti dnem 1. 2. 2001). Odrùdová skladba je v posledních letech trvale doplòována o výnosnìjí a kvalitnìjí odrùdy. Výsledkem tohoto procesu bylo, e èeské zemìdìlství i zpracovatelský prùmysl mají k dispozici pièkové domácí a zahranièní odrùdy od celkem 76 èeských a 156 zahranièních subjektù. Pøes tyto pøíznivé podmínky zùstává slabou stránkou èeského zemìdìlství trvale nízké vyuívání produkèního potenciálu registrovaných odrùd v prvovýrobì (na rozdíl od EU), jak dokazují také ukazatele intenzity rostlinné výroby v ÈR (tab. A3.1/14). Pozitivním dùsledkem dotaèní politiky MZe v posledních letech byl nárùst prodeje certifikovaného osiva penice ozimé (cca o 60 %) a pøedpokládá se i nárùst prodeje certifikovaného osiva jarního jeèmene a certifikované sadby brambor. Základním faktorem urèujícím mezinárodní vztahy ÈR v oblasti ochrany práv k odrùdám rostlin a odrùdového zkuebnictví je èlenství ÈR v Mezinárodní unii na ochranu nových odrùd rostlin (UPOV). V roce 2001 probíhala intenzivní výmìna zkueností zejména v oblasti sjednocení postupù a metodik zkouení s odrùdovými úøady jednotlivých èlenských státù EU a s Odrùdovým úøadem Spoleèenství (CPVO). Hlavní dùraz je kladen na zabezpeèování bezproblémového zaøazení odrùd registrovaných v ÈR do spoleèných katalogù ES a na zajitìní zkuebních kapacit a postupù, je by byly plnì akceptovatelné ze strany EU. Ustanovení Mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrùd rostlin, ve znìní její poslední revize z roku 1991, je jsou i základem odpovídající legislativy ES (Naøízení Rady [ES] è. 2100/1994), byla implementována zákonem è. 408/2000 Sb., o ochranì práv k odrùdám, do èeského právního øádu. Mezinárodnì uznávané postupy a metodiky UPOV, na jejich tvorbì se ÈR prostøednictvím expertù odboru odrùdového zkuebnictví ÚKZÚZ podílí, jsou od poèátku 90. let uplatòovány jak ve zkouení odrùd pro úèely ochrany práv, tak i registrace odrùd. Na tomto základì je rozvíjena i mezinárodní spolupráce ve zkouení odrùd. V souèasné dobì má ÈR v této oblasti uzavøeny dvoustranné smlouvy o spolupráci s Maïarskem, Polskem a Slovenskem, dalí smlouvy vèetnì èlenských státù EU se pøipravují.

8.2 Agrochemie a prùmyslová hnojiva Agrochemie Výroba agrochemikálií a pesticidù (OKEÈ 24.2) patøí v rámci èeského chemického prùmyslu k ménì rozvinutým oborùm, nebo napø. ve struktuøe treb za prodej výrobkù a slueb za rok 2001 pøedstavoval tento obor pouze 0,8% podíl a ve struktuøe celkové pøidané hodnoty z výroby v bìných cenách asi 1% podíl. Trby z prùmyslové èinnosti oboru agrochemie a pesticidy za rok 2001 pøedstavovaly 866 mil. Kè (b. c.), pøièem obor zamìstnává 562 pracovníkù. Trh s tìmito chemickými pøípravky je dostateènì zásoben, u nejvìtích prodejcù se pohybuje nabídka okolo 300 500 poloek pøevánì zahranièní provenience, jak dokládá saldo zahranièního obchodu tohoto oboru, které podle dostupných údajù do roku 2000 je kadoroènì vysoce záporné a v posledních letech se pohybuje kolem -3 mld. Kè (tab. TA8.2/01).

TA8.2/01- Vývoj vývozu a dovozu (mil. Kè) Rok 1999 2000

Vývoz 1 851 2 572

Průmyslová hnojiva (OKEČ 24.15) Dovoz Saldo 2 539 -688 3 415 -843

Agrochemikálie, pesticidy (OKEČ 24.2) Vývoz Dovoz Saldo 454 3 454 -3 000 568 3 488 -2 920

Pramen: ÈSÚ; vlastní dopoèet MPO Zpracoval: J. Drádil (MPO)

Prùmyslová hnojiva Výroba prùmyslových hnojiv v ÈR (OKEÈ 24.15) se vyvíjí v závislosti na domácí spotøebì, i kdy i u tohoto oboru je patrná aktivní zahraniènì obchodní výmìna. Saldo zahranièního obchodu tohoto oboru je sice rovnì záporné (tab. TA8.2/01), pohybuje se vak pouze na úrovni 0,6 0,8 mld. Kè, co dokumentuje pomìrnì vyrovnanou bilanci tuzemské nabídky a poptávky (na rozdíl od pøedchozího oboru). V prùbìhu 90. let vykazovala výroba sestupný trend v dùsledku transformace èeského zemìdìlství, provázený zejména výraznou redukcí vstupù. Výroba v roce 1999 v porovnání s rokem 1990 klesla u dusíkatých hnojiv na 84,6 %, u fosforeèných dokonce na 12,0 % a u hnojiv draselných na 30,8 %. Rozhodující podíl ve výrobì prùmyslových hnojiv tvoøí ledky 34,8 %, kombinovaná NPK hnojiva 15,0 %, moèovina 14,2 % a kapalné dusíkaté hnojivo DAM 390 13,4 %. Výhledovì se v ÈR nepoèítá, s výjimkou výroby kyseliny dusièné (výstavba jednotky na výrobu kyseliny dusièné v Lovosicích s investicí 1,2 mld. Kè a s pøedpokládaným zahájením výroby v prùbìhu roku 2002), s výraznìjím rozvojem produkce prùmyslových hnojiv. V rámci postupného sbliování a propojení evropských ekonomik lze oèekávat, e budoucí potøeba prùmyslových hnojiv bude patrnì v ÈR vìtí mìrou zabezpeèována dovozem z EU a domácí produkce se bude orientovat pouze na takové produkty, pro jejich výrobu nebudou chybìt nezbytné suroviny a které budou konkurenceschopné jak na domácím, tak na zahranièním trhu. Hlavním cílem výrobcù bude optimalizace výrobních procesù, zlepení fyzikálnì mechanických parametrù, roziøování sortimentu o nové typy (napø. zvýeným obsahem síry, hnojiva s biopreparáty k øeení vlivù na ivotní prostøedí apod.). Kvalita prùmyslových hnojiv v ÈR je na relativnì uspokojivé úrovni a v zásadì srovnatelná se západoevropskými standardy. 117


TA8.2/02 Prùmìrné ceny vybraných hnojiv (Kè/t) Hnojiva

IV. Q. 2000 1 957 4 595 4 085 4 920 5 880

Síran amonný 21 % Ledek amonný s vápencem DAM 390 Draselná sůl 60 % NPK (15.15.15)

I. Q. 2001 2 204 5 288 4 807 5 350 6 467

II. Q. 2001 2 278 5 442 5 008 5 413 6 672

III. Q. 2001 2 278 5 110 4 810 6 158 6 573

IV. Q. 2001 2 188 4 788 4 675 5 750 6 455

Pramen: ÈSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

Tabulka TA8.2/02 dokumentuje cenový pohyb hnojiv v prùbìhu marketingového roku, který mùe významnì ovlivnit nákladovost rostlinné výroby. Vývoj cen hlavních ivin v letech 1998 2001 ukazuje graf TA8.2/01.

Pramen: výrobci hnojiv v ÈR Zpracoval: S. Komberec

8.3 Plemenný materiál V roce 2001 byla populace skotu v ÈR tvoøena pøevánì dojnými plemeny, pøedevím èeským strakatým a holtýnským (483 tis. ks dojnic 81 % z celkové populace krav). Nicménì byl zaznamená meziroèní pokles dojných krav o 6,2 %. Naopak vzrostl podíl masných plemen a krav bez trní produkce mléka o 22 % na 100,3 tis. ks (co pøedstavuje témìø 17% podíl na celkovém stavu krav). Významnou roli ve zlepování produkèních parametrù i ekonomiky chovu skotu mìla i v roce 2001 systematická plemenáøská práce, lechtìní a zlepená výiva a krmení. U dojných krav bylo dosaeno prùmìrné roèní uitkovosti 5589 litrù (meziroèní nárùst o 334 litrù 6,35 %). V kontrole uitkovosti je zapojeno 97 % krav s prùmìrnou uitkovostí 6136 kg mléka a s obsahem 4,14 % tuku a 3,35 % bílkovin (meziroèní nárùst o 381 kg mléka 6,62 %). Mezi dojnými plemeny dominuje holtýnský skot (uitkovost 6921 kg mléka a 228 kg bílkovin za laktaci). Zlepující se úroveò chovu pozitivnì ovlivnila i rùstové parametry. Podle rezortního etøení bylo v roce 2001 dosaeno prùmìrného denního pøírùstku u telat 0,77 kg, u chovných jalovic 0,65 kg a ve výkrmu 0,87 kg. I u tìchto parametrù je mono konstatovat meziroèní nárùst. Masná plemena v ÈR jsou intenzivnì vyuívána ke køíení s plemeny dojnými, zejména s èeským strakatým skotem. V kontrole uitkovosti je 18,9 tis. ks èistokrevných krav (18,8 % z celkového poètu krav masných plemen a krav bez trní produkce mléka). V kontrole uitkovosti dolo k výraznému nárùstu hmotnosti odchovávaných telat (prùmìrná hmotnost 253 kg, resp. 375 kg ve vìku 210, resp. 365 dnù). To odpovídá meziroènímu nárùstu hmotnosti 19 kg u vech plemen. Sektor chovu prasat se v posledních letech do jisté míry stabilizoval. Po nezbytné restrukturalizaci a modernizaci se v roce 2001 prùmìrná technologická úroveò v této oblasti významnì pøiblíila úrovni v EU. V roce 2001 pokraèoval klesající trend prùmìrné porákové hmotnosti jateèných prasat, která podle pøedbìného odhadu dosáhla 109,5 kg (110,5 kg v roce 2000). V oblasti reprodukce prasat dolo ke zvýení poètu odchovaných selat na úroveò 19,8 ks na prasnici a rok.

8.4 Krmiva hotová (prùmyslová) Obor, který se zabývá nákupem, prodejem a zpracováním krmných komponentù, zùstal i po transformaci rozptýlen do irokého spektra akciových spoleèností, s. r. o. a dalích subjektù, vèetnì existence blíe neuvedeného poètu výroben krmných smìsí pøedevím u zemìdìlských podnikù hospodaøících na pùdì. Na základì evidence o pøiznání odborné zpùsobilosti ÚKZÚZ bylo v ÈR v roce 2001 evidováno asi 400 registrovaných dovozcù krmných surovin a pøiblinì 150 registrovaných výrobcù jadrných krmných smìsí (JKS). 118

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V roce 2001 èinila na základì kvalifikovaného odhadu Èeskomoravského sdruení organizací ZZN celková tuzemská spotøeba krmných smìsí vèetnì komponentù 4,3 mil. t. Z toho bylo vyrobeno prùmyslovými výrobci 3,6 mil. t JKS. Údaje o spotøebì JKS u hlavních kategorií hospodáøských zvíøat nejsou sledovány, s výjimkou testaèních stanic kontroly výkrmnosti, které jsou pod správou plemenáøských organizací. V tab. TA8.4/01 jsou pro ilustraci uvedena cenová rozpìtí základních krmných komodit v posledních letech, zatímco graf TA8.4/01 ukazuje souhrnný cenový vývoj prùmyslových krmiv v období 1996 2001.

TA8.4/01 Cenové rozpìtí základních krmných komodit (Kè/t) Výrobek

2000 8 000 - 10 000 18 000 - 20 000 3 600 - 5 400 3 200 - 4 500 3 200 - 3 800 3 800 - 4 100

Sojové extrahované šroty Rybí moučky Řepkový extrahovaný šrot Řepkové výlisky Krmné obiloviny - pšenice, ječmen - kukuřice

2001 9 000 - 10 000 20 000 - 22 000 5 500 - 5 800 4 600 - 4 900 2 700 - 3 400 3 500 - 4 100

Pramen: prodejci krmných komodit Zpracoval: M. Koucký (VÚV)

Pramen: ÈSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

Pokraèující integrace ÈR s EU v rámci tohoto oboru se realizuje pøedevím v komerènì ekonomické oblasti, napø. zaèlenìním Èeskomoravského sdruení organizací ZZN do Federace evropských výrobcù krmiv.

8.5 Technika a pohonné hmoty 8.5.1 Technika Nabídka zemìdìlských strojù na trhu v ÈR je velmi iroká a pokrývá poptávku zemìdìlských podnikù. Vìtina prodejcù se snaí øeit investièní nedostateènost zemìdìlských podnikù nabídkou slueb usnadòujících zemìdìlským subjektùm nákup nové techniky (pomoc pøi zaøizování úvìru, finanèní leasing, prodej na splátky, odkup pouité techniky ap.). V roce 1999 bylo ve spolupráci ÈSÚ, VÚZT a dalích vybraných odborníkù pøipraveno statistické etøení, které shromádilo podrobné údaje o vybavení podnikù zemìdìlskou technikou a o stáøí strojù. Výsledky tohoto etøení spolu s údaji ze etøení ÈSÚ (Agrocenzus 1995 a 2000) jsou shrnuty v tab. TA8.5/01 a v tab. A8.5/01 v pøíloze (vývoj poètu strojù v ÈR od roku 1960).

TA8.5/01 Vývoj poètu strojù v zemìdìlství ÈR (ks) Druh stroje

1999 79 304 14 354 12 836 6 467 3 524

Traktory Nákladní automobily Sklízecí mlátičky Sklízecí řezačky Sklízeče brambor

2000 94 607 15 085 12 785 6 875

Meziroční index 119,3 105,1 99,6 x 195,1

Pramen: ÈSÚ Statistické etøení AGROCENZUS Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

Hlavním souèasným problémem je tempo obnovy zemìdìlské techniky. Zemìdìlské podniky i pøes uvedenou nabídku finanèních výpomocí a slueb prodejcù obvykle nemají dostatek vlastního kapitálu pro zajitìní racionálního tempa obnovy techniky a jen obtínì získávají pøístup k cizímu kapitálu. Dùsledkem je, e souèasná vìková struktura strojového parku je nejen nepøíznivá, ale i nevyváená z pohledu jednotlivých podnikatelských forem, take proces celkového zastarávání strojù pokraèuje. To má negativní vliv na udrování provozní spolehlivosti strojù, ekonomiku provozu strojù, ekologii a ve svých dùsledcích i na ekonomiku výroby. 119

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Poèty dodaných zemìdìlských strojù jsou výraznì ovlivnìny moností získání podpory pøi jejich nákupu ze zdrojù PGRLF. Tempo obnovy strojového parku v ÈR zèásti ilustruje graf TA8.5/01.

Pramen: SDZT, ZeT Zpracoval: Z. Abrham (VÚZT)

8.5.2 Pohonné hmoty Významnou nákladovou poloku v zemìdìlství pøedstavují náklady na pohonné hmoty (PHM). Nejvìtí èást z celkové spotøeby PHM v zemìdìlství pøedstavuje motorová nafta, která se v roce 2001 na celkové spotøebì PHM podílela 64 %. V roce 2001 se spotøebovalo v zemìdìlství 567 mil. l motorové nafty (nárùst o 1,3 % proti roku 2000 tab. TA8.5/02). Pøitom prùmìrná spotøební cena vèetnì DPH (uplatòovaná rozhodujícími prodejci v ÈR) dosáhla u motorové nafty 23,96 Kè/l a u bionafty 20,55 Kè/l. Nerovnomìrný vývoj prùmìrných spotøebních cen motorové nafty spolu s vývojem úhrnného indexu cen PHM v ÈR (silnì ovlivòovaný vývojem cen ropy na svìtových trzích) lze doloit grafem TA8.5/02.

TA8.5/02 Spotøeba motorové nafty v zemìdìlství (mil. l ) Odvětví

2000 415 88 57 560

Rostlinná výroba Živočišná výroba Ostatní spotřeba Celková spotřeba v zemědělství

2001 420 89 58 567

Meziroční index 101,2 101,1 101,8 101,3

Pramen: ÈSÚ; VÚZT Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE), O. Syrový (VÚZT)

26,0

180,0

24,0

160,0

22,0

140,0

20,0

120,0

18,0

100,0

16,0

80,0

14,0

60,0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

rok Prùmìrná SC motorové nafty Pramen: MF, ÈSÚ Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

120

Meziroèní index cen PHM

Index cen PHM (%)

Prùmìrná SC (Kè/l)

GrafTA8.5/02 - Prùmìrná spotøební cena 1 litru nafty a úhrnný index cen PHM v letech 1995 - 2001


8.6 Finanèní sektor 8.6.1 Bankovnictví V souladu s dlouhodobou mìnovou strategií a vyhodnocováním cenového vývoje stanovila ÈNB v dubnu 2000 cíl pro meziroèní èistou inflaci ve výi 3 % ± 1 procentní bod pro konec roku 2001. Stanovená hladina inflaèního cíle pro rok 2001 odráela nízkou úroveò inflace charakteristickou pro dosavadní vývoj èeské ekonomiky a vyjadøovala základní strategický zámìr mìnové politiky tuto nízkou hladinu v dalím období stabilizovat. Stabilizace inflace na nízké hladinì a tomu odpovídající nízká hladina úrokových sazeb v posledních letech vytváøí podmínky pro dynamizaci rozvoje ekonomiky i pro stabilizaci finanèních trhù.

TA8.6/01 Prùmìrné úrokové sazby z úvìrù (%) Úrokové sazby Úrokové sazby celkem z toho - krátkodobé - střednědobé - dlouhodobé

2000 7,156 6,812 7,994 7,031

2001 7,048 6,505 7,764 7,147

Pramen: ÈNB Bankovní statistika Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

Úrokové sazby v 1. ètvrtletí roku 2001 klesaly na vech segmentech finanèního trhu a dosáhly historicky nejnií úrovnì. Dùvodem bylo oèekávání stabilního cenového vývoje i pøes relativnì vysoký rùst HDP. K poklesu úrokových sazeb pøispìla i úprava základních sazeb ÈNB, ale i pokles základních sazeb v nìkterých významných ekonomikách v zahranièí. Ve 2. ètvrtletí 2001 úrokové sazby zastavily svùj pokles a postupnì zaèaly mírnì rùst a jejich rùst pokraèoval i ve 3. ètvrtletí v reakci na èervencovou zmìnu inflaèní prognózy ÈNB. Tento vývoj pokraèoval a do konce záøí. Vlivem výrazného sníení inflace, vývoje cen ropy a zpomalení ekonomického rùstu v eurozónì a v USA dolo v øíjnu 2001 k poklesu úrokových sazeb na vech segmentech trhu a tento trend pokraèoval do konce 4. ètvrtletí 2001. V roce 2001 v porovnání s rokem 2000 mírnì poklesla hladina úrokových sazeb (tab. TA8.6/01) a udrela tak stabilitu v této oblasti, která umoòovala zpøístupnìní bankovních úvìrù jen vybraným podnikatelským subjektùm. Vyhodnocení dùsledkù tohoto pozitivního jevu ÈNB ukázalo, e v ekonomickém sektoru dolo k nárùstu alokací úvìrù pøevánì jen u podnikù se zahranièní majetkovou úèastí, naopak u domácích podnikù dolo k poklesu úvìrových aktiv. V roce 2001 dolo v porovnání s rokem 2000 k citelnému poklesu alokace úvìrù do zemìdìlství, myslivosti a rybolovu z 21,7 mld. Kè na 17,3 mld. Kè, tj. o 20,3 % (v celém NH jen o 8,9 %), pøièem krátkodobé úvìry vzrostly o 9,4 %. I pøes tento negativní vývoj lze pozitivnì hodnotit fakt, e objem umístìných investièních úvìrù do zemìdìlství, lesnictví a rybolovu v roce 2001 meziroènì poklesl jen velmi mírnì (o 2,2 %). Podíl investièních úvìrù na celkových úvìrech v roce 2001 èinil 64,4 %. Objem i strukturu úvìrù do tohoto sektoru z hlediska èasového rozloení ukazuje tab. TA8.6/02.

TA8.6/02 Èasová struktura úvìrù a pohledávek v zemìdìlství, myslivosti a rybolovu k 31. 12. (mil. Kè) Ukazatel Úvěry a pohledávky za klienty celkem 1) v tom - krátkodobé 2) - střednědobé 3) - dlouhodobé Investiční úvěry celkem

2000 21 698,5 3 687,4 4 144,6 13 866,5 11 394,3

2001 17 289,5 4 034,6 3 241,3 10 013,6 11 138,1

Meziroční index 79,7 109,4 78,2 72,2 97,8

1) Úvìry krátkodobé s dobou splatnosti do 1 roku vèetnì 2) Úvìry støednìdobé s dobou splatnosti do 4 let vèetnì 3) Úvìry dlouhodobé s dobou splatnosti nad 4 roky Pramen: ÈNB Bankovní statistika Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

Graf TA8.6/01 zachycuje vývoj bankovních úvìrù umístìných v zemìdìlství, myslivosti a rybolovu v porovnání s vývojem úrokových sazeb za období let 1996 2001.

8.6.2 Ostatní kapitálové a finanèní vstupy Hodnota cizího kapitálu se v roce 2001 proti roku 2000 sníila u právnických osob o 3,0 %, pøièem nejvìtí podíl zaujímaly dlouhodobé závazky, zejména u zemìdìlských drustev (tab. TA8.6/03). V roce 2001 bylo zahranièními investory investováno do zemìdìlství, myslivosti a rybolovu podle pøedbìných údajù 825 mil. Kè, co pøedstavuje meziroèní zvýení o 69 %. Vývoj pøímých zahranièních investic do tohoto odvìtví v porovnání s NH celkem v ÈR v období 1993 2001 na základì údajù ÈNB zachycuje graf TA8.6/02.

8.7 Pojitìní Na trhu zemìdìlského pojitìní dolo v roce 2001 ke dvìma významným zmìnám. Pøestala pùsobit Èeská podnikatelská pojiovna, a. s. a ÈS-ivnostenská pojiovna, a. s. pokraèovala v èinnosti pod novým názvem Pojiovna Èeské spoøitelny, a. s. Zemìdìlské pojitìní tak zajiovaly v roce 2001 Èeská pojiovna, a. s., ÈSOB Pojiovna, a. s., Kooperativa pojiovna, a. s., Pojiovna Èeské spoøitelny, a. s., Generali pojiovna, a. s. a Hasièská vzájemná pojiovna, a. s. Nejvìtí podíl v roce 2001 zaujímala na tomto trhu Èeská pojiovna, a. s. (pøiblinì 81 %). Druhá v poøadí byla ÈSOB Pojiovna, a. s., její podíl na trhu se zvýil na 12 % (nárùst o 4 procentní body). Ostatní pojiovny se dìlily o zbývajících 7 % (tab. A8.7/01). 121


Pramen: ÈNB - Bankovní statistika Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

TA8.6/03 Vybrané poloky pasiv (Kè/ha z. p.) Ukazatel

2000 17 775 5 860

Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky z toho - závazky z obchodního styku

Zemědělská družstva 2001 meziroční index 16 155 90,9 5 884 100,4

3 440

3 213

93,4

2000 7 465 6 697

Obchodní společnosti 2001 meziroční index 6 860 91,9 6 649 99,3

4 666

4 651

99,7

Právnické osoby celkem 2000 2001 meziroční index 12 567 11 511 91,6 6 350 6 342 99,9 4 148

4 029

Pramen: VÚZE výbìrové etøení FADN Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

Graf TA8.6/02 - Pøíliv pøímých zahranièních investic 1) do ÈR (mld. Kè)

200

0,8

150

0,6

100

0,4

50

0,2

NH

1,0

0

0,0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

rok NH

Zemìdìlství, myslivost a rybolov

1) Do roku1997 zahrnují údaje pouze pøímé investice do základního jmìní, od roku 1998 jsou souèástí i reinvestované zisky a ostatní kapitál Pramen: ÈNB Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

122

2001

Zemìdìlství,myslivost a rybolov

250

97,1

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 K pokrytí pojistitelných rizik nabízely pojiovny rùzné kombinace pojistných produktù podle konkrétních pojistných podmínek jednotlivých institucí. V zásadì pojitìní plodin kombinuje zabezpeèení proti pojistným nebezpeèím (klimatickým rizikùm), z nich hlavním zùstává krupobití a následnì pak poáry, povodnì, záplavy, vichøice a sesuvy pùdy. Pojiují se vechny druhy polních plodin, chmel, vinná réva, ovoce, ale i kultury ve sklenících, okrasné rostliny a travní a lesní porosty. Mnohé plodiny je mono pojistit proti vyzimování a jarním mrazùm. V rámci pojitìní hospodáøských zvíøat nabízejí pojiovny zejména zabezpeèení proti nákazám (obvykle je zahrnuto riziko slintavky a kulhavky i BSE, které v roce 2001 pøedstavovalo významné ohroení) a dalím hromadným kodám na zvíøatech v dùsledku ivelných, ale i jiných událostí (napø. výpadek elektrického proudu). Dále je mono pojitìním pokrýt utracení èi nutné poráky zvíøat naøízené v ohnisku nákazy nebo v ochranném pásmu a naøízenou dezinfekci v ohnisku nákazy. Pojistit lze i jednotlivé kody na zvíøatech, jako jsou úrazy, neinfekèní nemoci apod. Z pojitìní pro pøípad výpadku produkce hospodáøských zvíøat je mono uhradit nevytvoøený zisk a fixní náklady. Pojistné produkty navazují na existující právní normy, a to pøedevím na veterinární zákon. Mezi nepojistitelná rizika v ÈR patøí zatím stále klimatické nebezpeèí (napø. katastrofy typu sucho) a komerèní a finanèní rizika vyplývající z vlivu ostatních výrobních i nevýrobních sektorù, ale i z pohybu cen a trhu. Rok 2001 lze v zemìdìlském pojitìní povaovat za první rok, kdy se projevil pozitivní vliv státní podpory zemìdìlského pojitìní. Na základì dotaèního titulu 8.D. byla poskytnuta zemìdìlským podnikùm a podnikatelùm podpora ve výi 35 % uhrazených nákladù na pojistné z titulu nákaz hospodáøských zvíøat a 10 % na ivelné pojitìní plodin. Vedle novì zavedené podpory pojitìní plodin byla zruena podmínka minimální výe uhrazeného pojistného, stanovené na èástku 10 tis. Kè, platná v roce 2000. Efekt tìchto opatøení se projevil nárùstem pojistného v dùsledku zvýené propojitìnosti jak u hospodáøských zvíøat, tak u plodin (tab. A8.7/02). Propojitìnost75 plodin se v roce 2001 týkala zhruba jedné tøetiny obhospodaøovaných ploch (proti roku 2000 vzrostla o 2 %). Propojitìnost hospodáøských zvíøat pokrývá více ne 80 % stavù hospodáøských zvíøat v ÈR. V roce 2001 se z rizik spojených s poèasím projevilo pøedevím èetné krupobití, které zpùsobilo nejvìtí kody na polních plodinách. kody z titulu záplav a poárù byly pouze lokálního významu. Silné riziko vyplývalo i ze sloité nákazové situace. Èastý výskyt slintavky a kulhavky a zjitìné pøípady výskytu BSE pøedstavovaly na evropském kontinentì mimoøádné riziko i pro chovatele v ÈR. Výskytu slintavky a kulhavky se u nás podaøilo ochrannými opatøeními (desinfekce na hranièních pøechodech apod.) zabránit. BSE byla zjitìna ve dvou pøípadech a vzniklé kody byly farmáøùm uhrazeny. Rozhodující èást kod na zvíøatech byla zpùsobena pøedevím lokálními infekcemi. Zemìdìlské pojitìní celkem pøesáhlo v roce 2001 podle údajù Èeské asociace pojioven objemem pøedepsaného pojistného úroveò roku 2000 o 10,6 %, pøièem pojitìní plodin vzrostlo o 11,7 % a pojitìní zvíøat o 9,2 %. V meziroèním srovnání bylo v roce 2001 proti roku 2000 nií plnìní za kody na porostech i v chovech zemìdìlských zvíøat. Pojiovací instituce celkem vykázaly meziroèní pokles kodního prùbìhu o 21,6 procentních bodù. Pojistné plnìní v zemìdìlství celkem se v roce 2001 proti roku 2000 sníilo o 11 %, z toho pojitìní zvíøat o 18,5 %, pojitìní plodin o 8,2 % (tab. TA8.7/01). Vývoj pojitìní ukazuje graf TA8.7/01.

TA8.7/01 Pojitìní hospodáøských zvíøat a plodin (mil. Kè) Ukazatel Předepsané pojistné celkem - plnění celkem v tom - zvířata - předepsané pojistné - plnění - plodiny - předepsané pojistné - plnění 2) Škodní průběh celkem (%)

2000

2001

861,6 947,4 386,6 269,2 475,0 678,2 110,0

952,8 842,1 422,0 219,3 530,8 622,8 88,4

Meziroční 1) index 110,6 88,9 109,2 81,5 111,7 91,8 -21,6

1) Pro kodní prùbìh se jedná o meziroèní rozdíl procentních bodù 2) kodní prùbìh = plnìní celkem / pøedepsané pojistné celkem * 100 Pramen: Èeská asociace pojioven Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

I pøes zøejmý pokrok a státní podporu pøedstavuje zemìdìlské pojitìní silnou ekonomickou zátì pro podnikatele v zemìdìlství. Stávající úroveò propojitìnosti stále jetì nezaruèuje dostaèující náhradu pøíjmù v souvislosti se stále irí kálou rizik ohroujících zemìdìlské podnikání.

9 Sociální situace v agrárním sektoru a na venkovì 9.1 Trh práce a úroveò mezd 9.1.1 Agrární trh práce Situace na agrárním trhu práce v roce 2001 se vyvíjela proti roku 2000 ménì pøíznivì. Míra agrární nezamìstnanosti76 dosáhla 7 % a zaznamenala meziroèní nárùst o 0,5 procentního bodu, zatímco celková míra nezamìstnanosti v ÈR meziroènì vzrostla o 0,1 procentního bodu na 8,9 % (tab. TA1.1/01). Podíl uchazeèù o zamìstnání uvolnìných ze zemìdìlství na celkovém poètu nezamìstnaných se v meziroèním srovnání rovnì zvýil (z 3,9 % na 4,3 %). 75

Propojitìnost je termín vyjadøující podíl plochy pojitìných plodin na celkové výmìøe a podíl pojitìných hospodáøských zvíøat na jejich celkovém poètu v ÈR.

76

Míra celkové i specifické nezamìstnanosti podle definice ILO. Specifická míra nezamìstnanosti (zde agrární) je relativní ukazatel, metodicky konstruovaný ÈSÚ, který charakterizuje nezamìstnanost urèité sociální, odvìtvové, vìkové, regionální aj. skupiny obyvatelstva (zde pracovníkù uvolnìných ze zemìdìlství, myslivosti a souvisejících slueb), kde v èitateli jsou zahrnuti vichni nezamìstnaní z dané skupiny a ve jmenovateli zamìstnaní i nezamìstnaní z tée skupiny. Pramen: Zamìstnanost a nezamìstnanost v ÈR podle výsledkù výbìrového etøení pracovních sil (4. ètvrtletí 2000, 2001), ÈSÚ 2001, 2002.

123


Pramen: Èeská asociace pojioven Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

Míra nezamìstnanosti zemìdìlských en dosáhla 11,4 % a byla 2,4krát vyí ne míra nezamìstnanosti zemìdìlských muù (4,8 %). Zároveò vykázala vyí meziroèní nárùst (o 1,5 procentního bodu) ne ve skupinì zemìdìlských muù. Podíl nezamìstnaných en uvolnìných ze zemìdìlství na vech nezamìstnaných enách celkem (4,3 %) je pøitom výraznì vyí ne podíl pracujících zemìdìlských en na enách pracujících v národním hospodáøství (2,7 %). eny uvolnìné ze zemìdìlství mají na trhu práce výraznì nií pracovní uplatnìní, a to jak ve srovnání s nezamìstnanými enami v ÈR, tak i s mui uvolnìnými ze zemìdìlství. Tato situace je pøedevím zpùsobena výrazným nesouladem mezi kvalifikaèními pøedpoklady zemìdìlských uchazeèek o práci a kvalifikaèními poadavky na volná pracovní místa. Nepøíznivý vývoj situace na agrárním trhu práce je podmínìn prvoøadì tím, e zemìdìlství v dùsledku strukturálních a technologických zmìn v zemìdìlské výrobì a dlouhodobì nepøíznivé ekonomické situace zemìdìlských podnikù prakticky nevytváøí nové pracovní pøíleitosti. V pøípadì, e poptávka ze strany podnikù existuje, týká se pøevánì kvalifikovaných dìlnických profesí do ivoèiné výroby, které vak v nabídce agrárního trhu práce chybí. Pøíèinou je nezájem zejména mladých a kvalifikovaných pracovníkù o uplatnìní v zemìdìlství, plynoucí z nízké ceny práce v odvìtví, nevyhovující pracovní doby, specifického pracovního prostøedí, fyzicky nároèné práce, nízké spoleèenské prestie zamìstnání v zemìdìlství a nejasné perspektivy podnikání v odvìtví. Nabídku volné pracovní síly vytváøejí pøevánì nekvalifikovaní zemìdìltí pracovníci (vè. cizincù77), kteøí jsou nejèastìji vyuíváni (zvlátì v okresech s vysokým podílem zemìdìlcù na zamìstnanosti) jako sezonní pracovníci. O sezonním vyuívání pracovníkù svìdèí i skuteènost, e témìø tøetinu zemìdìlských uchazeèù o zamìstnání pøedstavují uchazeèi s krátkou dobou evidence.

9.1.2 Vývoj mezd V roce 2001 dolo v národním hospodáøství ve srovnání s rokem 2000 ke zvýení prùmìrné mìsíèní nominální mzdy o 8,5 %. Na rozdíl od pøedchozího roku, kdy meziroèní nárùst mezd v prùmyslu byl vyí ne v národním hospodáøství, v roce 2001 mzdy v prùmyslu meziroènì narostly pouze o 7,1 %. Dosaená úroveò mezd v národním hospodáøství (14 642 Kè) mírnì pøevýila úroveò mezd v prùmyslu (14 542 Kè) (tab. A9.1/01). Odmìòování v zemìdìlství, pøi meziroèním zvýení nominálních mezd o 10 %, pokraèovalo v trendu zaznamenaném ji v prùbìhu roku 2000, tj. ve vyí dynamice rùstu mezd ve srovnání s prùmyslem a národním hospodáøstvím celkem. Relativní zlepení vak nebylo dostaèující k tomu, aby dolo i ke sníení absolutního rozdílu mezi prùmìrnou mzdou v zemìdìlství a v národním hospodáøství. Prùmìrná mzda v zemìdìlství v roce 2001 dosáhla 11 148 Kè a rozdíl mezd v zemìdìlství a v národním hospodáøství èiní 3494 Kè (rozdíl proti stavu v roce 2000 narostl o 137 Kè). Ve srovnání s prùmyslem poklesl absolutní rozdíl meziroènì o 55 Kè. V roce 2001 dolo k nepatrnému zmírnìní disparity mezd v zemìdìlství na úroveò 76,7 % vùèi prùmyslu a 76,1 % vùèi národnímu hospodáøství celkem. Tato úroveò je pøíznivìjí ve srovnání s roky 2000 a 1999, nedosáhla vak úrovnì roku 1998 a zejména let pøedcházejících. Vývoj nominálních mezd spolu s pohybem spotøebitelských cen ve sledovaném období se promítl ve vývoji reálných mezd. Zemìdìlství zaznamenalo vyí nárùst reálných mezd ne prùmysl a národní hospodáøství celkem (tab. A9.1/02). Zlepení situace v oblasti reálných mezd v zemìdìlském rezortu v roce 2001 znamenalo sice urèitý pozitivní posun z hlediska postupného vyrovnávání schodku vzniklého v prùbìhu reformního období, nadále se vak reálné mzdy pohybují na úrovni kolem 80 % roku 1989 (na rozdíl od prùmyslu a národního hospodáøství celkem, je v roce 2001 dosáhly 111,0 %, resp. 115,1 %). 77

Údaje o zamìstnávání cizincù podle sektorù národního hospodáøství nejsou k dispozici

124


9.2 Zmìny sociálního postavení zemìdìlcù Pokraèující restrukturalizace vlastnické a podnikatelské struktury v zemìdìlství se odráí ve vývoji sociálnì-ekonomické struktury odvìtví. Ve struktuøe zemìdìlské ekonomicky aktivní populace78 se z hlediska postavení v zamìstnání a majetkoprávního vztahu k výrobním zdrojùm rozliuje pìt základních sociálnì ekonomických skupin79: zamìstnanci (tj. pracovníci placení mzdou v podnicích právnických i fyzických osob, vèetnì najatého managementu). Jejich strukturální podíl na zemìdìlské ekonomicky aktivní populaci v roce 2001 èinil 66,1 % a meziroènì dolo k jeho nárùstu o 3,2 procentního bodu; pracující èlenové zemìdìlských drustev (sebezamìstnaní podílníci na zemìdìlské pùdì, majetku, kapitálu, práci a øízení drustva). Jejich podíl ve struktuøe èinil 19,9 % a v meziroèním srovnání dolo k jeho poklesu o 3,2 procentního bodu; podnikatelé pracující na vlastní úèet (sebezamìstnané fyzické osoby s podnikatelským oprávnìním, bez zamìstnancù). Jejich podíl ve struktuøe èinil 10,7 % a meziroèní nárùst èinil 0,8 procentního bodu; zamìstnavatelé (sebezamìstnaní podnikatelé v zemìdìlských podnicích právnických i fyzických osob spoleèníci, akcionáøi obchodních spoleèností a vlastníci podnikù, kteøí najímají pracovní sílu). Jejich podíl ve struktuøe èinil 2,1 % a meziroèní pokles dosáhl 1,4 procentního bodu; pomáhající rodinní pøísluníci (sebezamìstnané osoby v podnicích podnikatelù pracujících na vlastní úèet na základì jiného ne pracovnìprávního vztahu). Jejich podíl ve struktuøe èinil 1,2 % a meziroènì zaznamenal mírný nárùst o 0,6 procentního bodu. V meziroèním srovnání je ve struktuøe zamìstnanosti podle postavení v zamìstnání nejvýraznìjí zmìnou nárùst podílu zamìstnancù (po dvouletém období stabilizace) a pokles podílu èlenù drustev a dále pak pokles podílu kategorie zamìstnavatelù (podnikatelù se zamìstnanci). Mezi zemìdìlci nadále pøevaují zamìstnanci a mezi sebezamìstnanými zùstávají pøevaující kategorií pracující èlenové drustev. Ve srovnání s národním hospodáøstvím jsou v zemìdìlství patrné výrazné rozdíly plynoucí z odliné podnikatelské struktury pro zemìdìlství je v roce 2001 typický vyí podíl pracujících èlenù drustev (o 19,1 procentního bodu) a nií podíl zamìstnancù (o 18,2 procentního bodu). Podíly podnikatelù na vlastní úèet (podnikatelù bez zamìstnancù) a zamìstnavatelù (podnikatelù se zamìstnanci) v zemìdìlství a v národním hospodáøství se významnì nelií (v kategorii podnikatelù bez zamìstnancù prakticky shodné, v kategorii podnikatelù bez zamìstnancù o 1,6 procentního bodu nií v zemìdìlství ne v národním hospodáøství). Nízká cena práce v zemìdìlství a specifické charakteristiky zemìdìlské pracovní síly, tj. nií úroveò vzdìlání, úzká profesní specializace, nepøíznivá vìková struktura, vázanost na vlastní bydlení, nízká prostorová mobilita, spolu se specifickými podmínkami zemìdìlské práce a charakterem vlastnických a uivatelských vztahù k pùdì (pøevaující uívání najaté pùdy) nepøíznivì ovlivòují sociální postavení zemìdìlcù a zároveò sniují jejich ance na uplatnìní na venkovském trhu práce.

9.3 Sociální situace na venkovì Venkovský prostor lze podle metodiky EU80 a metodiky tradiènì pouívané v ÈR popisovat na nìkolika hierarchických úrovních. Do venkovského prostoru ÈR podle metodiky EU spadaly na úrovni NUTS 3 k 1. 1. 200181 s výjimkou Prahy a Moravskoslezského kraje vechny vyí územnì správní celky státu a zahrnoval 92,3 % rozlohy státu. Obce v takto vymezeném venkovském regionu tvoøily 95,2 % vech obcí a ilo v nich 76,1 % obyvatel ÈR. Venkovský prostor ÈR na úrovni NUTS 4 (okres)82 podle metodiky EU zahrnoval 64 okresù v tom 9 výraznì venkovských a 55 venkovských okresù. ilo v nìm 66,5 % obyvatel ÈR (6 % ve výraznì venkovských okresech a 60,5 % ve venkovských okresech) a zahrnoval 90,9 % rozlohy státu (výraznì venkovské okresy 15,5 %, venkovské okresy 75,4 %). Podíl pracujících (ekonomicky aktivních) obyvatel v nìm èinil 45,1 % (výraznì venkovské okresy 45,6 %, venkovské okresy 45 %). Nadprùmìrné podíly zemìdìlcù na celkové zamìstnanosti vykázalo 49 venkovských okresù (vech 9 výraznì venkovských a 40 venkovských), nejvyích podílù (nad 10 %) dosáhly okresy Pelhøimov, Znojmo, Havlíèkùv Brod, Jindøichùv Hradec, Tøebíè a Domalice. Prokázala se pøímá závislost mezi venkovskostí území a úrovní dosaeného vzdìlání. Se zvyující se mírou venkovskosti okresù dochází i ke zvyování podílu obyvatel se základním vzdìláním nebo bez vzdìlání (vechny výraznì venkovské okresy vykázaly nadprùmìrný podíl obyvatel se základním vzdìláním) a ke sniování podílu vysokokolákù (vechny výraznì venkovské okresy vykázaly podprùmìrný podíl vysokokolákù). Ve venkovském prostoru nadále pøetrvává výrazná disparita v úrovni odmìòování ve srovnání s mìstskými oblastmi. Schodek zùstává pøiblinì na úrovni roku 1999 (prùmìrné mzdy ve výraznì venkovských oblastech v roce 200083 dosahovaly 86,8 % prùmìrných mezd v národním hospodáøství, naproti tomu mzdy ve výraznì mìstských oblastech pøekraèovaly celostátní prùmìr o 15,2 %). K výrazným zmìnám v porovnání s rokem 1999 nedolo ani v regionální diferenciaci nejniích mezd nadále dosahují okresy Jeseník, Bruntál, Pelhøimov. 78

S jediným nebo hlavním zamìstnáním v zemìdìlství.

79

Pouita klasifikace postavení v zamìstnání podle metodiky ÈSÚ. Pramen: Zamìstnanost a nezamìstnanost v ÈR podle výsledkù výbìrového etøení pracovních sil (4. ètvrtletí 2000, 2001), ÈSÚ 2001, 2002. Data se vztahují k zemìdìlství, myslivosti a souvisejícím slubám. 80 Metodika územního vymezení venkovských oblastí OECD, pouívaná v EU (EUROSTAT), vychází ze dvou hierarchických úrovní územních jednotek: lokální úroveò (venkovská obec NUTS 5), kde venkovská obec je obec s hustotou obyvatelstva mení ne 100 obyvatel/km2 a regionální úroveò (venkovské území NUTS 3, NUTS 4), kde venkovský region je funkèní, administrativní region, který se èlení podle stupnì venkovskosti", vyjádøeného podílem obyvatelstva ve venkovských obcích (výraznì venkovský" region je region, kde více ne 50 % obyvatel ije ve venkovských obcích a venkovský" region je region, kde 15 50 % obyvatel ije ve venkovských obcích). 81 Pramen: Malý lexikon obcí Èeské republiky 2001, ÈSÚ 2001 (údaje o obyvatelstvu pramen pøevzal z pøedbìných výsledkù Sèítání lidu, domù a bytù k 1. 3. 2001, ÈSÚ 2001). 82 Pro tuto regionální úroveò jsou vyuity pøedbìné demografické a socioekonomické údaje ze Sèítání lidu, domù a bytù k 1. 3. 2001, ÈSÚ 2001 a údaje o vývoji mezd. 83

Aktuální regionální data o mzdách jsou dostupná za rok 2000.

125

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V ÈR nebyla na této regionální úrovni prokázána pøímá závislost mezi venkovskostí a mírou nezamìstnanosti84 (nejvyí míry nezamìstnanosti nadále dosahovaly výraznì mìstské okresy). Pouze 22 venkovských okresù vykázalo nadprùmìrnou míru nezamìstnanosti (napø. Louny 17,2 %, Bruntál 16,5 %, Jeseník 14,8 %, Znojmo a Dìèín 13,5 %), naopak mezi deset okresù s výraznì podprùmìrnou mírou nezamìstnanosti (ménì ne 5 %) se øadí devìt venkovských okresù. Venkovský prostor ÈR na úrovni NUTS 5 (obec) podle metodiky EU tvoøilo 79,2 % z celkového poètu obcí a pøedstavoval 75 % rozlohy státu. ilo v nìm 22,5 % obyvatel ÈR. V obcích do 2 tis. obyvatel povaovaných v ÈR tradiènì za venkovské v roce 2001 ilo 26,0 % obyvatelstva85. Takto vymezené venkovské obce se vyznaèují niím podílem obyvatelstva v produktivním vìku na trvale bydlícím obyvatelstvu (63,9 % proti 65,3 % v ÈR). Nejnií podíl obyvatelstva v produktivním vìku (59,5 %) byl zaznamenán v nejmeních obcích (do 99 obyvatel) a zvyoval se v závislosti na velikostní kategorii obce vyjádøené poètem obyvatel. Venkovské obce se vyznaèují rovnì vyím podílem obyvatel v poproduktivním vìku (18,8 % proti 18,2 % v ÈR, v obcích do 199 obyvatel 22,6 %). Podíl pracujících obyvatel v nich tvoøil 43,3 % (proti 45,0 % v ÈR), pøièem nejnií podíl (41,6 %) pøipadl na obce do 199 obyvatel. Podíl pracující venkovské populace na pracujících v ÈR celkem dosáhl 25,0 %. Výrazné rozdíly mezi venkovskými obcemi a ostatními obcemi se ukázaly ve vyjíïce za prací mimo obec. Zatímco z venkovských obcí vyjídìlo za prací 70,7 % ekonomicky aktivních obyvatel (nejvíce z obcí do 199 obyvatel 76,9 %), pak z obcí nad 2000 obyvatel pouze 25,3 % (ÈR 36,7 %). Podíl en na trvale bydlícím venkovském obyvatelstvu pøedstavoval 50,3 % (ÈR 51,2 %) a podíl en ze vech ekonomicky aktivních na venkovì dosáhl 42,0 % (ÈR 44,7 %). Reálné sociálnì ekonomické problémy venkova se zøetelnì projevují pouze pøi jeho vymezování na úrovni NUTS 5, a to jak podle metodiky EU, tak podle tradièní metodiky ÈR. Tvrdí dopad trního hospodáøství ve venkovském prostoru prohlubuje problémy na trhu práce (nedostatek pracovních pøíleitostí v dùsledku podnikatelského a investorského nezájmu, nízká nabídka pracovních míst v odvìtví zemìdìlství, dlouhodobá a opakovaná nezamìstnanost aj.), disparitu pøíjmù venkovanù vùèi mìstskému obyvatelstvu a sniování kupní síly na venkovì, nepøíznivou vìkovou a vzdìlanostní strukturu, odráí se v dopravní obslunosti a obèanské vybavenosti obcí a následnì i v ohroení stability osídlení venkovského prostoru. Na venkovì se sniují pøíleitosti pro aktivní i pasivní kulturní, spoleèenské a zájmové vyití (zejména pro mladé), èasto mizí svébytnost vesnice, venkovské tradice a zvyky, v podmínkách lokálních mezilidských vztahù se zostøuje sociální kontrola a zhorují se sousedské vztahy.

10 Posouzení vlivu agrárního sektoru na ivotní prostøedí Pro posouzení vlivu agrárního sektoru na ivotní prostøedí byl v roce 2000 vytvoøen systém indikátorù, které jsou aktualizovány v tab. TA10/01. Indikátory jsou øazeny podle oblastí, jich se dotýkají. První skupina indikátorù 1 17 se týká zpùsobù vyuití pùdy v ÈR, dalí zahrnuje charakteristiky pouívaných vstupù (18 23). Chovem hospodáøských zvíøat se zabývají indikátory 24 29, ukazatele 30 39 se týkají alternativních zdrojù energie, spotøebu potravin (vèetnì její kvality) uvádìjí indikátory 40 43. Výsledky monitoringu cizorodých látek v agroekosystémech jsou obsaeny v indikátorech 44 49. Charakteristiky vybraných nástrojù agroenvironmentální politiky jsou zahrnuty v ukazatelích 50 55. Z údajù tab. TA10/01 vyplývá, e výmìra ZPF ani LPF ÈR se v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 významnì nezmìnila. Zemìdìlská pùda pøedstavuje 54,2 % celkové rozlohy ÈR. Výmìry jednotlivých kultur na z. p. zùstávají na stejné úrovni, nejvìtí zmìnu pøedstavuje nárùst TTP v prùbìhu roku 2001 o 0,5 % (v roce 2000 o 1,14 %). Odhadem 65 % nárùstu TTP bylo stimulováno podporou zatravòování zemìdìlské pùdy podle naøízení vlády è. 505/2000 Sb. V roce 2001 bylo zpøesnìno vymezení ménì pøíznivých oblastí (LFA), které tvoøí 60,3 % z. p. Podle kategorizace LFA tvoøí oblasti se specifickými a ekologickými omezeními 8,4 % z. p. Podíl chránìné pùdy dle zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, (velkoploná a maloploná ZCHÚ) na celkové výmìøe ÈR èiní 16,0 % (ve srovnání s rokem 2000 nedolo ke zmìnì). V roce 2001 výraznì vzrostl podíl zemìdìlské pùdy obhospodaøované alternativním zpùsobem na 5,28 %. Vìtí èást pøipadá na pùdu v ekologickém zemìdìlství 218,1 tis. ha, co pøedstavuje 5,1 % z. p. (v roce 2000 se jednalo o 3,9 % z. p.). V rámci integrovaného zemìdìlství je obhospodaøováno 7680 ha (0,18 % z. p.). Rozsah negativních jevù na pùdì (eroze, nedostatek pøístupné vláhy, zasolení, podmáèení, kontaminace pùdy rizikovými prvky indikátory 9 12) zùstává v roce 2001 na stejné úrovni jako v pøedelých letech. Nejvìtím rizikem degradace pùd je eroze (pøedevím vodní), kterou je potenciálnì ohroeno pøiblinì 50 % z. p. Rovnì výmìra hospodáøsky nevyuívané pùdy zùstává na stejné úrovni (odhaduje se cca 7,0 % z. p.). V roce 2001 dosáhla spotøeba hnojiv (NPK) 92,2 kg è. ./ha, co je proti roku 2000 zvýení o 21,5 % (tab. A10/01). Spotøeba pøípravkù na ochranu rostlin zùstává na stejné úrovni (0,98 kg úèinných látek POR/ha z. p.). Stavy hospodáøských zvíøat v roce 2001 zùstaly ve srovnání s rokem 2000 pøiblinì na stejné úrovni pøi obecné tendenci k dlouhodobému poklesu. Zatíení z. p. hospodáøskými zvíøaty v èlenìní na jednotlivé druhy se nezmìnilo a zùstává shodné s rokem 2000: skot 0,26 DJ/ha, ovce a kozy 0,004 DJ/ha, prasata 0,17 DJ/ha, drùbe 0,08 DJ/ha. Ochrana zvíøat zahrnuje tøi indikátory (26 28), které se zabývají veterinárními kontrolami, dozorem proti týrání zvíøat a problematikou vyuívání zvíøat k laboratorním pokusùm. Výsledky dozorových akcí proti týrání zvíøat v chovech, pøi pøepravì a na jatkách jsou srovnatelné s pøedchozím rokem: 2,9 % nevyhovìlo normám (2,7 % v roce 2000) a v 0,8 % pøípadù byl podán podnìt ke správnímu øízení (v roce 2000 v 1,0 % pøípadù). Jako pozitivní lze hodnotit oblast vyuívání zvíøat k pokusùm, kde byl v roce 2001 zaznamenán meziroèní pokles poètu vyuívaných zvíøat k tìmto úèelùm o 15,8 %. Konkrétními problémy s OZE se podrobnì zabývá kapitola A7. V roce 2001 dolo k útlumu výroby MEØO a bionafty proti roku 2000, co vyústilo v nedostatek bionafty na tuzemském trhu. Spotøeba energie v zemìdìlství se pro rok 2001 podle nové metodiky odhaduje na 31 mil. GJ. Odhad spotøeby energie v roce 2000 na úrovni 46 mil. GJ vycházel z jiné metodiky, a proto porovnání obou údajù není moné. 84

Pramen: Míra nezamìstnanosti v okresech k 31. 12. 2001, MPSV 2002.

85

Údaje o poètu obyvatel podle pohlaví, vìku, ekonomické aktivity a vyjíïky za prací èerpají z pramene: Pøedbìné výsledky sèítání lidu, domù a bytù k 1. 3. 2001, ÈSÚ 2001.

126

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Podle posledních dostupných údajù z roku 2000 se proti roku 1999 zvýil podíl nevyhovujících vzorkù v pøípadì analýz na amonné ionty a CHSKMn, v pøípadì dusiènanù a ropných látek podíl klesl (tab. A10/02). Z výsledkù monitoringu vak nelze urèit, jak velkou mìrou se na zneèitìní podílí zemìdìlská výroba. Podíl havarijního zneèitìní vod pocházejícího ze zemìdìlství evidovaného na ÈIP nezaznamenal ve srovnání s rokem 2000 výraznou zmìnu 9,2 % (8,9 % v roce 2000). Proti minulým rokùm se zvyuje podíl biopotravin na trhu, pøedevím u masa. Podíl biomasa (zahrnující biohovìzí, bioskopové a biovepøové) dosahoval 0,42 % na celkovém mnoství vyprodukovaného masa. Monitoring zdravotní nezávadnosti potravin ukázal, e kontaminace potravin mikroorganizmy (a 6,6 % nevyhovujících vzorkù dle ÈIP) je èastìjí ne kontaminace cizorodými látkami (do 1 % nevyhovujících vzorkù). Výsledky monitoringu v agrárních ekosystémech nepøinesly v roce 2001 ádné výrazné zmìny (kap. A5.2.3). V roce 2001 byly obdobnì jako v pøedchozích letech uplatòovány podpory hospodaøení s pozitivním vlivem na ivotní prostøedí (kap. B5).

TA10/01 Indikátory pro posouzení vlivu zemìdìlství na ivotní prostøedí Číslo 1 2 3 4 5 6

Název indikátoru (jednotka) Využití půdy: výměra ZPF, LPF (ha/obyv., %) Změny ve výměrách kultur na z. p. ve srovnání s rokem 2000 (± ha) Výměra orné půdy ha, (ha, ha/obyv.) Zornění a zatravnění (%). Podíl chráněné půdy na celkové rozloze ČR (%). Hospodaření v LFA (% LFA, Kč)

7

Pozemkové úpravy (Kč)

8 9

Výměra odvodněných a zavlažovaných ploch (ha, %) Výměra území postiženého půdní erozí (ha, %)

10

Výměra území postiženého nedostatkem přístupné vláhy (ha, %) Výměra území postiženého zasolením a podmáčením (ha, %) Území se zvýšeným obsahem rizikových prvků v půdě (%) Výměra rekultivovaných území (ha) Výměra hospodářsky nevyužívané zemědělské půdy (ha) Podíl ploch s alternativním způsobem hospodaření (%)

11 12 13 14 15

16 17 18

Ekologické zemědělství – výměra, státní podpora (ha, Kč) Počet subjektů poskytujících agroturistiku (ks) Změny technologie zpracování půdy (%, ha)

19 20

Hnojení statkovými hnojivy (kg č. ž./ha z. p.) Spotřeba minerálních hnojiv a vápnění celkem (tis. t č. ž.)

21

Spotřeba minerálních hnojiv (kg č. ž./ha z. p)

22

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin (kg účinných látek/ha z. p.) Užívání certifikovaných osiv (%) Hustota chovu skotu, prasat, ovcí a koz, drůbeže (DJ/100 ha z. p.) Technologické systémy chovu základních druhů hospodářských zvířat (%) Výsledky programu ochrany zvířat

23 24 25 26

27 28 29

30

Výsledky dozorových akcí proti týrání zvířat v chovech, při přepravě a na jatkách (% nevyhovujících kontrol) Využívání zvířat k pokusům (ks) Způsoby a výsledky vzdělávání, výchovy a propagace v oboru ochrany zvířat

Oblast obnovitelných zdrojů energie

Stav indikátoru v roce 2001 ZPF: 0,42 ha/obyv., 54,2 % celkové rozlohy ČR LPF: 0,26 ha/obyv.: 33,5 % celkové rozlohy ČR - 2 441 ha z. p., - 7 207 ha o. p., + 4 ha chmelnic, +51 ha vinic, - 203 ha ovocných sadů, + 101 ha zahrad, + 4813 ha TTP 3 075 178 ha, 0,30 ha/obyv Zornění: 71,9 %, zatravnění: 22,6 % 16,0 % rozlohy půdního fondu ČR (velkoplošná a maloplošná ZCHÚ) Vymezení LFA bylo v roce 2001 dále zpřesněno – nyní tvoří 60,3 % z. p., na vyrovnávací příspěvky bylo vyplaceno celkem 1,7 mld. Kč. Celkem bylo na PÚ vynaloženo 531 mil. Kč, z toho na KPÚ 430 mil. Kč a z toho na realizaci společných zařízení ekologického charakteru 24 mil. Kč. 1 087 tis. ha odvodněných ploch (25,4 % z. p.), 150 tis. ha zavlažovaných ploch (3,5 % z. p.) Potenciálně ohroženo vodní erozí: 1 797 tis. ha (42 % z. p.) Potenciálně ohroženo větrnou erozí: 320 tis. ha (7,5 % z. p.) 151 tis. ha, 3,5 % z. p. Slabě zasoleno: 660 ha (0,015 % z. p.) Podmáčeno: odhaduje se 150 tis. ha (3,5 % z. p) Odhaduje se 5 % z. p. 11,1 tis. ha. Výměra zemědělsky nevyužívané půdy se statisticky nesleduje a zůstává na úrovni 300 tis. ha 5,28 % alternativně obhospodařované z. p.: na 5,1 % z. p. se hospodaří ekologickým způsobem, integrovaná výroba zaujímá přibližně 0,18 % z. p. 218 tis. ha ploch, na podporu ekologického způsobu hospodaření bylo v roce 2001 vynaloženo 168 mil. Kč. Přibližně 200 subjektů. Odhaduje se, že minimalizační a půdoochranné technologie se používají na 23 % o. p, (přibližně 709 tis. ha). 63,3 kg č. ž./ha z. p. N: 310,5 tis. t č. ž., P2O5: 52,6 tis. t č. ž., K2O: 31,2 tis. t č. ž., Ca: 209,8 tis. t vápenatých hmot. N: 72,6 kg č. ž./ha z. p., P2O5: 12,3 kg č. ž./ha z. p., K2O: 7,3 kg č. ž./ha z. p. 0,98 kg účinných látek POR/ha z. p. Odhad: obměna osiva obilnin (bez kukuřice) 40 %, pšenice ozimá 60 %, řepka téměř 100 % Skot 26,0 DJ/100 ha z. p., prasata 16,8 DJ/100 ha z. p., ovce a kozy 0,4 DJ/100 ha z. p., drůbež 7,5 DJ/100 ha z. p. Odhad: 60 % skotu na volném ustájení, ostatní vazné, bezstelivové ustájení do 10 % Drůbež: přibližně 50 % slepic ve velkochovech, z toho cca 97 % v klecích V roce 2001 kontrolovalo 352 inspektorů okresních a městských veterinárních zpráv ČR při 12,8 tis. dozorových akcích 30,3 mil. zvířat. Ve srovnání s rokem 2000 nedošlo k výraznému zanedbání v ochraně zvířat. 2,9 % kontrolovaných případů nevyhovělo normám, v 0,8 % případů byl podán podnět ke správnímu řízení. 224 tis. ks zvířat využito k pokusům Účast zástupců ČR na 41. a 42. zasedání Stálého výboru Rady Evropy pro ochranu hospodářských zvířat. Mezinárodní sympozium Evropského centra pro validaci alternativních metod „Alternatives 2001”. Seminář „Alternativy k pokusům na zvířatech”. 8. mezinárodní konference “Ochrana zvířat a welfare”. Seminář „Zoologické zahrady, stanice pro záchranu zvířat a ochrana volně žijících zvířat” Seminář „Ochrana zvířat při přepravě” Proběhly kurzy a zkoušky pro kvalifikaci inspektorů ochrany zvířat apod. Databáze alternativních zdrojů energie (DAZE – obsahující organizace, jednotlivce a projekty řešící tuto problematiku) je vedena ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice (www.vuoz.cz/vuoz/daze.nsf).

127


Pokraèování tabulky Číslo Název indikátoru (jednotka) 31 Podpora obnovitelných zdrojů energie (přehled dotačních titulů, Kč)

32

Státní podpora bioetanolu a MEŘO (Kč)

33

Stav příprav výroby a užití bioetanolu jako obnovitelného zdroje energie Bilance výroby a spotřeby směsného paliva (bionafty) (t) Objem spotřebované biomasy (t) Podíl obnovitelných zdrojů energie na energetické bilanci ČR (%) Přehled o počtu a výkonu kotelen spalujících biomasu Spotřeba energie v zemědělství (GJ) Odhad spotřeby PHM v zemědělství (mil. l) Spotřeba potravin podle potravinových skupin (kg/obyv./rok, meziroční index).

34 35 36 37 38 39 40

41

Podíl potravin na trhu produkovaných udržitelným způsobem (produkty ekologického zemědělství aj.) (%)

42

Výsledky kontrol zdravotní nezávadnosti potravin (% nevyhovujících vzorků)

43

Výsledky veterinárního dozoru na porážkách hospodářských zvířat (%) Monitoring cizorodých látek v potravinách (%)

44 45

46

47

48 49 50 51

Stav indikátoru v roce 2001 1.J.a. Podpora využívání BIOETANOLU jako alternativního paliva: 26,1 tis. Kč 1.J.b. Podpora výroby metylesteru řepkového oleje (ČSN 656507/Z1): 264,9 mil. Kč 1.J.c. Podpora výroby směsného paliva – bionafty (ČSN 656508) s objemovým obsahem MEŘO 31 %: 225,0 mil. Kč Založení porostů rychle rostoucích dřevin včetně údržby (dle nařízení vlády č. 505/2000 Sb.): 566,0 tis. Kč Podpora energetických plodin (dle nařízení vlády č. 86/2001 Sb.): 4,6 mil. Kč Předběžné údaje: daňové zvýhodnění pro bionaftu – DPH: 624 mil. Kč daňové zvýhodnění pro bionaftu – spotřební daň: 206 mil. Kč dotace úroků u návratných výpomocí pro výrobu bionafty: 69 mil. Kč podpora výroby ekologických paliv (bioetanol, MEŘO, bionafta): 598 mil. Kč (včetně doplatku z roku 2000 ve výši 108 mil. Kč) podpora výroby MEŘO a bionafty – SZIF: 195,9 mil. Kč Text je součástí kapitoly A7.2 Výroba bionafty 146,2 tis. t; spotřeba 207,5 tis. t Údaj není k dispozici Údaj není k dispozici Údaj není k dispozici Odhaduje se 31 mil. GJ Přibližně 567 mil. l motorové nafty Odhad roku 2001 maso celkem 77,5 kg/obyv./rok, index 97,6 mléko a mléčné výrobky 215 kg/obyv./rok, index 100,4 obiloviny celkem v hodnotě mouky bez rýže 99,8 kg/obyv./rok, index 99,7 Podíl biohovězího masa na trhu 0,96 % podíl bioskopového masa na trhu 0,44 % podíl biovepřového masa na trhu 0,28 % ČZPI: mikrobiologické rozbory – 6,6 % vzorků nevyhovělo, analýzy provedené na cizorodé látky – 0,9 % vzorků nevyhovělo SVS ČR: mikrobiologické rozbory – 3,5 % vzorků nevyhovělo, analýzy provedené na cizorodé látky – 0,2 % vzorků nevyhovělo Nuceně poraženo 3,2 %, konfiskováno 1,3 %, podmíněně poživatelné maso 2,5 %

ČZPI: 0,2 % nadlimitních vzorků SVS ČR: 0,06 % nadlimitních vzorků Monitoring cizorodých látek v agrárním ekosystému Sledování cizorodých látek v krmivech: pouze ve 4 případech překročen povolený obsah arzénu Vyšší výskyt kontaminace dusičnany ve studních ve srovnání s veřejným vodovodem V půdách stále přetrvávají rezidua persistentních chlorovaných pesticidů (především DDT a DDE), jejich nálezy ve srovnání s předešlými lety klesají Monitoring cizorodých látek ve vodním ekosystému. V malých vodních nádržích převládá znečištění fosforem a dusíkem Výsledky monitoringu produkčních rybníků neprokázaly překročení hygienických limitů rizikových prvků ani chlorovaných pesticidů v tkáních ryb Monitoring cizorodých látek v lesním ekosystému. Vzorky hub vykazovaly zvýšený obsah rtuti, u arzénu byla situace stejná jako v předchozích letech, u kadmia výskyt nálezů spíše klesá Z hlediska chemického složení 73 % vzorků vod vyhovovalo normě pro pitnou vodu, avšak s ohledem na lesní pokryv jde o vody s významnou kyselou reakcí. Monitoring znečištění podzemních vod – mělké vrty (% Dostupné údaje jsou z roku 2000: dusičnany - 16,4 %, amonné ionty – 23,3 %, CHSKMn – vzorků nevyhovujících státní normě ČSN 75 7111 Pitná voda). 23,3 %, ropné látky – 0,7 % Havarijní znečištění vod zem. původu (%). 9,2 % z celkového počtu havárií evidovaných na ČIŽP Poplatky za emise amoniaku ze zem. činnosti (Kč). 19,8 mil. Kč Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních Nové právní předpisy a podpůrné programy, které se přímo dotýkají oblasti ochrany životního prostředí, platné poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních v roce 2001 látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování Nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu, a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona ČR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 476/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv Zásady k poskytování a čerpání dotací na odbahnění rybníků pro rok 2001 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. pro rok 2001

128


Pokraèování tabulky Číslo 52

Název indikátoru (jednotka) Státní podpora vynaložená na uchování genetických zdrojů pro zemědělství (Kč)

53

Státní podpora vynaložená na zemědělství za účelem ochrany ŽP a ošetřování krajiny (mimo podpory obnovitelných zdrojů energie) (Kč)

54

Využití prostředků ze Státního fondu životního prostředí (Kč) Národní program přípravy ČR na vstup do EU – úkoly v rámci krátkodobých priorit

55

Stav indikátoru v roce 2001 8,5 mil. Kč na mikroorganizmy a drobné organizmy hospodářského významu 23,7 mil. Kč na genofond rostlin 14,5 mil. Kč na hospodářská zvířata, ryby a včely 8,3 mil. Kč na koordinaci a realizaci podpor programů 1,9 mld. Kč z rezortu MZe (podpůrné programy NV č. 505/2000 Sb., dotační tituly – obnova vinic, chmelnic a ovocných sadů, chov krav bez tržní produkce mléka, chov ovcí a koní biologická ochrana rostlin, odbahňování rybníků); 55 mil. Kč na genetické zdroje 46,6 mil. Kč z rezortu MŽP (programy „Péče o krajinu” a „Revitalizace říčních systémů” – prostředky vyplacené do zemědělství, SFŽP ČR – prostředky vyplacené do zemědělského sektoru) 6,8 mil. Kč poskytnuto podnikatelským subjektům do zemědělského sektoru Text je součástí kapitoly B9

11 Pozice agrárního sektoru doma a ve svìtì 11.1 Postavení zemìdìlství v národním hospodáøství V roce 2001 se upevnil hospodáøský rozvoj ÈR. Zatímco v roce 2000 vykázala èeská ekonomika rùst HDP o 2,9 %, v roce 2001 pokraèoval rùst HDP na úrovni 3,6 %. Pokles poètu pracovníkù v odvìtví zemìdìlství, lesnictví a rybolovu (dále jen zemìdìlství) o 5,6 % nedosáhl úrovnì roku 2000 (pokles o 7,7 %) v protikladu s mírným nárùstem poètu pracovníkù v NH celkem (o 0,3 %) i v prùmyslu (o 0,7 %). Srovnatelné sníení poètu pracovníkù v roce 2001 zaznamenalo jen odvìtví stavebnictví (pokles o 5,7 %). Pokles poètu pracovníkù v zemìdìlství vyústil i do sníení jejich podílu na celkové zamìstnanosti na 4,4 % (o 0,2 procentního bodu). Specifická míra agrární nezamìstnanosti se zvýila na 7,0 % (o 0,5 procentního bodu), zatímco v celém národním hospodáøství stagnovala na úrovni 8,9 % (meziroèní zmìna o 0,1 procentního bodu). Tak jako v roce 2000 rostly i v roce 2001 v odvìtví zemìdìlství prùmìrné mzdy rychlejím tempem ne èinil prùmìr za celou èeskou ekonomiku, co sniuje jejich disparitu vzhledem k NH celkem. Nominální mzdy v odvìtví zemìdìlství se v roce 2001 zvýily o 10,0 %, (v NH celkem o 8,5 %, v prùmyslu celkem o 7,1 %), zatímco reálné mzdy vzrostly jen o 2,7 % (v NH o 2,0 %, v prùmyslu o 0,7 %). Ve prospìch zmírnìní nepøíznivých tlakù na zemìdìlství pùsobilo v roce 2001 i zvyování absolutního i relativního podílu tvorby hrubého fixního kapitálu. Podíl odvìtví zemìdìlství na celkové tvorbì hrubého fixního kapitálu dosáhl podle Systému národních úètù ÈSÚ v roce 2001 hodnoty 2,75 % (v roce 2000 jen 2,6 %). Pro srovnání obdobný ukazatel dosáhl ve zpracovatelském prùmyslu hodnoty 27,1 % (resp. 24,9 %) a ve stavebnictví 5,0 % (resp. 4,5 %). V roce 2001 se dále sníila váha agrárního zahranièního obchodu na celkovém zahranièním obchodì. Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu klesl na 3,1 % (meziroèní pokles o 0,4 procentního bodu) a podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu klesl na 4,6 % (meziroèní pokles o 0,3 procentního bodu). Dolo také ke zvýení podílu deficitu agrárního zahranièního obchodu na celkovém deficitu zahranièního obchodu ÈR na 21,3 % (meziroèní vzrùst o 3,1 procentních bodù).

TA11.1/01 Porovnání vybraných ukazatelù zemìdìlství ÈR a EU ve vztahu k národnímu hospodáøství za rok 2000 Ukazatel 1) Podíl pracovníků v odvětví (Z+L) na celkovém počtu pracovníků civilního sektoru Podíl zemědělské půdy na obyvatele 1) Podíl investic do odvětví (Z+L) na celkových investicích (SRN místo EU) Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu

MJ % ha/obyv. % % %

ČR 4,4 0,416 2,6 4,9 3,5

EU 4,3 0,347 3,4 5,7 6,2

1) Z+L = zemìdìlství a lesnictví, v EU vèetnì rybolovu Pramen: ÈSÚ; výpoèty VÚZE Zpracoval: M. Fischer (VÚZE)

11.2 Mezinárodní srovnání Pro porovnání agrárního sektoru ÈR se státy EU, pøíp. s vybranými kandidátskými zemìmi, jsou uvedeny následující charakteristiky.

Základní charakteristiky Rozloha ÈR vzhledem k EU èiní 2,4 % (analogický ukazatel pro Polsko je 9,7 %, pro Maïarsko 2,9 % a Slovinsko 0,6 %). Poèet obyvatel v ÈR pøedstavuje 2,7 % vzhledem k celkovému poètu obyvatel EU 15 (v Polsku 10,3 %, Maïarsku 2,7 % a Slovinsku 0,5 % ). Rozsah zemìdìlské pùdy v ÈR vzhledem k celkové výmìøe zemìdìlské pùdy EU 15 èiní 3,2 % (v Polsku 13,6 %, Maïarsku 4,2 % a Slovinsku 0,4 %). Porovnání uvedených ukazatelù za ÈR v relaci k prùmìru státù za EU 15 ukazuje, e rozlohou zaujímá ÈR 37 % prùmìru EU, poètem obyvatel 40 % prùmìru EU a plochou zemìdìlské pùdy dokonce 47,3 % prùmìru EU. ÈR se pohybuje s Maïarskem (s výjimkou plochy zemìdìlské pùdy v Maïarsku, 63 % prùmìru EU) pod polovinou prùmìrných charakteristik za EU, zatímco Polsko výraznì tyto ukazatele pøekraèuje.

129

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Z nejdùleitìjích ukazatelù charakterizujících ekonomické prostøedí, v nìm se zemìdìlství nachází a které spoluurèují jeho výkonnost a rozvoj, je tøeba uvést na prvním místì ukazatel HDP. Tento ukazatel za ÈR v roce 2000 dosahoval k prùmìru za státy EU 15 jen 9,6 %. Nízká je i hodnota vytvoøeného HDP na obyvatele v ÈR (pøepoèítána bìným smìnným kurzem), která dosahovala za rok 2000 jen 24 % prùmìru za EU celkem. Na druhé stranì v hodnotì HDP na obyvatele vyjádøeného v paritì kupní síly (vychází z cenové hladiny celého spotøebitelského koe) se ÈR blíí EU daleko více, a to na úroveò zhruba 60 % EU. V tomto ukazateli zaujímá ÈR v rámci kandidátských zemí druhé místo tìsnì za Slovinskem (71,0 %), výraznì pøed Maïarskem (52,2 %) a Polskem (38,6 %). Pøíznivých hodnot dosahuje v ÈR ukazatel míra inflace, která stimuluje makroekonomickou stabilitu (pøíp. nestabilitu). Míra inflace za rok 2001 dosáhla hodnoty 4,7 % (v roce 2000 jen 3,9 %). Zatímco vìtina zemí EU se pohybuje v rozpìtí 1 ? 3 %, kandidátské zemì vìtinou výraznì pøekraèují hodnoty ÈR (napø. Maïarsko a Polsko za rok 1999 vykazovaly 10 %, resp. 7,2 %). Srovnatelných hodnot s EU dosahuje ÈR v dalím ukazateli, míøe nezamìstnanosti, která nepøíznivì pùsobí na celkovou výkonnost ekonomiky. V ÈR dosáhla míra nezamìstnanosti za rok 2001 hodnoty 8,9 %, v EU 15 za rok 2000 hodnoty 8,2 % a v kandidátských zemích byly tyto hodnoty (s výjimkou Slovinska) vyí.

Základní zemìdìlské charakteristiky Jedním ze tøí základních ukazatelù zdrojù pro zemìdìlství (pùdy, práce a kapitálu) je podíl zemìdìlské pùdy na obyvatele, jako výraz relativní vzácnosti tohoto zdroje. Daný ukazatel je v ÈR (0,416 ha/obyv.) zøetelnì vyí ne v EU (0,347 ha/obyv.). Hodnoty tohoto ukazatele v Maïarsku (0,571 ha/obyv.) a v Polsku (0,476 ha/obyv.) pøevyují jak hodnotu EU, tak i ÈR. Dalím ze zdrojových ukazatelù je relativní poèet pracovníkù v zemìdìlství, vyjádøený jako podíl pracovníkù v zemìdìlství spolu s lesnictvím a rybolovem na celkovém poètu pracovníkù v NH. Za rok 2000 se údaje za ÈR (4,7 %) a Slovinsko (4,6 %) blíí prùmìrným hodnotám za EU (4,4 %). V Maïarsku a zejména v Polsku vychází daný ukazatel podstatnì nevýhodnìji, a to 7,1 %, resp. 18,1 %. Tøetím ukazatelem je vybavenost odvìtví kapitálem. Stejnì jako v EU je mono pouít charakteristiku podíl hrubé tvorby fixního kapitálu v zemìdìlství na celkové hrubé tvorbì fixního kapitálu. V tomto ukazateli se ÈR blíí prùmìrným hodnotám za EU celkem (podle SZÚ v ÈR 1,7 % za rok 2001, v EU 1,8 % za rok 2000).

Výkonnost zemìdìlství Jak u bylo uvedeno, neuspokojivá úroveò HDP/obyvatele v ÈR i v dalích kandidátských zemích spoluurèuje i srovnatelnì malý objem novì vytvoøené hodnoty v zemìdìlství dané pomìrem hrubé pøidané hodnoty v zemìdìlství na pracovníka. V roce 2000 tvoøil tento pomìr v ÈR 23,9 % pøidané hodnoty pracovníka v zemìdìlství EU (Slovinsko 30,0 %, Maïarsko 35,9 %, Polsko 8,3 % hodnoty EU). Dalím ukazatelem, který charakterizuje ekonomickou výkonnost odvìtví zemìdìlství v porovnání s ostatními odvìtvími NH, je pomìr HPH na pracovníka v zemìdìlství vzhledem k HDP na pracovníka národního hospodáøství. V daném ukazateli se EU celkem pohybuje na úrovni více ne 90 %. V ÈR obdobný pomìr podle SZÚ dosahuje pouze 49,2 %, v Polsku 50,6 % a ve Slovinsku 73,3 %, tzn. e v kandidátských zemích existují znaèné rezervy ve výkonnosti zemìdìlství ve vztahu k národnímu hospodáøství. K charakteristice ekonomického rozmìru zemìdìlství ve vztahu k národnímu hospodáøství se uívá ukazatel podílu pøidané hodnoty v odvìtví na pøidané hodnotì v celém národním hospodáøství, uvádìném také jako podíl zemìdìlství na HDP. Za rok 2001 dosáhl v ÈR podíl zemìdìlství na HDP podle SZÚ hodnoty 1,88 %. V EU 15 za rok 2000 dosáhl obdobný ukazatele hodnoty 1,8 %. V tomto globálním údaji je tedy ÈR srovnatelné s EU, avak pøi vìtím vynaloení zdrojù. V ostatních kandidátských zemích dosahuje podíl zemìdìlství na HDP ve Slovinsku 3,2 %, v Polsku 3,3 % a v Maïarsku dokonce 4,5 %. Z údajù za SZÚ mùeme odvodit úroveò vyuití vstupù do zemìdìlství. V ÈR se podíl hrubé pøidané hodnoty na celkové produkci odvìtví zemìdìlství v posledních letech pohyboval kolem 30 %. V roce 2000 dosáhl 30,6 %, zatímco v EU se pohyboval tìsnì nad 50 % (za rok 2000 èinil prùmìr EU 52,3 %). Obdobným ukazatelem je výtìnost vstupù (mezispotøeby) v relaci k vytvoøené pøidané hodnotì, který udává procento pøidané hodnoty vytvoøené z jednotky vstupù. Tento ukazatel dobøe ilustruje rozdíl mezi výkonností zemìdìlství ÈR a EU. V ÈR dosáhl tento podíl v roce 2001 úrovnì 49 %, zatímco v EU za rok 2000 vykázal hodnotu 109,5 %. Tedy na jednu jednotku vstupù bylo za prùmìr EU vyprodukováno 1,09 jednotek hrubé pøidané hodnoty, zatímco v ÈR jen 0,49 jednotek. Podíl èisté pøidané hodnoty na celkové produkci odvìtví zemìdìlství dosáhl v ÈR v roce 2000 pouze 18,8 %, zatímco za EU celkem ve stejném roce 39,1 %. Je vak tøeba poznamenat, e hodnota tohoto ukazatele je ovlivnìna také výí celkového salda mezi subvencemi do zemìdìlské výroby, které jsou v EU výraznì vyí, a danìmi na produkty, které jsou ve výpoètu èisté pøidané hodnoty obsaeny.

Spotøebitelské charakteristiky Poèet vyivovaných osob jedním zemìdìlcem je dalím z ukazatelù výkonnosti odvìtví zemìdìlství ve vztahu ke spotøebitelùm. V ÈR roce 2000 dosahoval 61 osob, zatímco v EU ve stejném roce (avak za zemìdìlství, rybáøství a lesnictví celkem) 54 osob. Pøitom nejvyích hodnot v EU dosáhly Velká Británie (141 osob) a Belgie (139 osob). Z okolních státù EU dosáhlo SRN poètu 86 vyivovaných osob, zatímco Rakousko jen 36,3 osob. Z kandidátských zemí dosáhlo Maïarsko 38 osob, Slovinsko 22 osob a Polsko jen 14 osob. Spolupùsobení agrárního sektoru v ÈR, mìøené podílem výdajù domácností na potraviny, nápoje a tabák, je zatím v ÈR výraznì vyí (26,4 % v roce 2000) proti hodnotám vykazovaným v jednotlivých zemích EU (kolem 17 % v posledním období). V Polsku a Maïarsku je tento podíl stejnì jako v ÈR výraznì vyí ne v EU (31,2 %, resp. 25,0 %). V ÈR podíl výdajù za potraviny, nápoje a tabák závisí na soubìném pùsobení øady faktorù (spotøeba potravin, celkové penìní pøíjmy domácností a celková hladina spotøebitelských cen). Tento podíl ovlivòuje i sociální struktura spoleènosti, demografická struktura domácností i tradice regionù se specifickými stravovacími návyky. 130

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Protiinflaèní pùsobení agrárního sektoru lze dokumentovat vývojem spotøebitelských cen potravin, nápojù a tabáku. Rùst spotøebitelských cen potravin, nápojù a tabáku byl v ÈR v posledních letech nií ne rùst inflace (tj. vech spotøebitelských cen). V Polsku a v Maïarsku se v posledních pìti letech pohybovaly zhruba na dvojnásobku a trojnásobku jejich rùstu v ÈR. Ve Slovinsku pohyb tìchto cen pøíli nepøevyoval jejich rùst v ÈR. V Evropské unii oscilovala dynamika tìchto cen kolem jednoho procenta, rostly tedy pomaleji ne míra inflace, podobnì jako v ÈR.

Charakteristiky agrárního zahranièního obchodu ÈR vykazuje podobnì jako EU 15 celkem i jednotlivé èlenské zemì záporné saldo agrárního zahranièního obchodu (pohybuje se kolem jedné pìtiny celkového salda zahranièního obchodu). Ukazatel agrárního salda zahranièního obchodu na obyvatele v ÈR v roce 1999 dosáhl záporné hodnoty -66,14 EUR/obyv. (-60,0 EUR/obyv. v roce 2000). Srovnatelné hodnoty za rok 1999 èinily v Maïarsku -109,75 EUR/obyv., ve Slovinsku -178,25 EUR/obyv., avak v Polsku jen -22,43 EUR/obyv.

12 Výzkum, vzdìlávání a poradenství 12.1 Výzkum 12.1.1 Situace v zemìdìlském výzkumu V roce 2001 se výzkumnou èinností v rezortu MZe zabývalo celkem 8 pøíspìvkových organizací, z toho 5 výzkumných ústavù (Výzkumný ústav rostlinné výroby, Výzkumný ústav ivoèiné výroby, Výzkumný ústav veterinárního lékaøství, Výzkumný ústav potravináøský a Výzkumný ústav zemìdìlské techniky) a 3 specializované pøíspìvkové organizace (Výzkumný ústav meliorací a ochrany pùdy, Výzkumný ústav lesního hospodáøství a myslivosti a Výzkumný ústav zemìdìlské ekonomiky), které plní úlohu servisní organizace. Servisní èinnost dále zabezpeèoval Ústav zemìdìlských a potravináøských informací. Specifickou úlohu v organizování zemìdìlského výzkumu zaujímá Èeská akademie zemìdìlských vìd jako odborný poradní orgán MZe. Na zemìdìlském výzkumu a vývoji (dále jen VaV) se podílí kromì ministerstvem pøímo øízených pøíspìvkových organizací také øada soukromých podnikatelských subjektù, rozpoètových a veøejnì prospìných organizací. V roce 2001 probìhlo hodnocení vech pøíspìvkových organizací v oblasti rezortního výzkumu, které se zamìøilo na výzkumnou i hospodáøskou èinnost jednotlivých ústavù, pøispìlo ke jejich stabilizaci a napomohlo procesu pøibliování a zaèleòování èeského výzkumu do evropského výzkumného prostoru. Pro 5 pøímo øízených výzkumných ústavù byl stanoven limit poètu pracovníkù na 1053 osob, pøièem pøepoètený poèet pracovníkù v roce 2001 èinil 971 osob, tzn., e poèet pracovníkù opìt poklesl. Plnìním pøijatých opatøení se podaøilo zmírnit dynamiku rùstu prùmìrného vìku pracovníkù. Limit poètu pracovníkù v ústavech plnících funkci servisní organizace byl pro rok 2001 stanoven na 595 osob. Pøepoètený stav pracovníkù èinil pouze 548 osob, tzn. e meziroènì dolo ke sníení celkového pøepoèteného poètu zamìstnancù o 47 osob. V prùbìhu roku 2001 v oblasti vzdìlávání a výzkumu pokraèovaly koncepèní zmìny. Stále vìtí dùraz je kladen na efektivnost výzkumných aktivit u vybraných projektù ukonèených v roce 2001, byla uzavøena smlouva o vyuití výsledkù s cílem zajistit komplexnìjí a rychlejí pøenos poznatkù do praktické èinnosti. V novì vyhláené veøejné soutìi v rámci Výzkumných programù 2000 2004 bylo v roce 2001 z celkem 431 pøihláených projektù z oblasti zemìdìlství, lesnictví, vodního hospodáøství, potravináøství a veterinárního lékaøství schváleno k øeení 129 projektù (z toho 128 projektù bylo zahájeno). Kromì tìchto nových projektù pokraèovalo øeení dalích 128 projektù VaV pøijatých v letech 1999 2000. V oblasti mezinárodní spolupráce pokraèovalo zapojování výzkumných pracovi do mezinárodních programù výzkumu a vývoje, zejména v rámci 5. rRámcového programu EU. V souladu s mezinárodní dohodou Convention on biological diversity, schválenou 5. 6. 1992 v Rio de Janeiro, podepsanou ÈR dne 4. 3. 1994 a zahrnutou v plném znìní do legislativy ÈR jako sdìlení è. 134/1999 Sb., a v souladu s dalími mezinárodními dohodami pokraèoval v roce 2001 program uchování genetických zdrojù pro zemìdìlství. Program spoèívá na tøech národních programech, a to na Národním programu konzervace a vyuití genetických zdrojù hospodáøských a uitkových zvíøat, Národním programu konzervace a vyuití genofondu rostlin, Národním programu konzervace a vyuití genofondu mikroorganizmù a drobných organizmù hospodáøského významu. Jednotlivé Národní programy odbornì øízené Radami genetických zdrojù jsou zapojeny do mezinárodních programù svìtové ochrany genetických zdrojù v rámci mezinárodních organizací FAO, IPGRI, EAAP. Do národních programù a systému ochrany genetických zdrojù jsou zapojeny pøíspìvkové výzkumné ústavy MZe, MP, privátní výzkumné ústavy, univerzity, svazy chovatelù i soukromí chovatelé.

12.1.2 Výdaje na zemìdìlský výzkum V roce 2001 vynaloil rezort MZe na VaV v rámci svého rezortu 475 291 tis. Kè. Z celkového objemu tìchto prostøedkù bylo vynaloeno 244 922 tis. Kè ve formì institucionálních pøíspìvkù na základì pøijatých výzkumných zámìrù pro pøímo øízené výzkumné ústavy v souladu s usnesením vlády è. 281/1998 Sb. Celkový objem úèelových prostøedkù vynaloených na øeení výzkumných projektù v roce 2001 dosáhl 230 369 tis. Kè. Úèelové prostøedky na VaV byly v souladu se zákonem è. 300/1995 Sb. a s naøízením vlády è. 88/2001 Sb. poskytovány v roce 2001 na základì výsledkù veøejné soutìe pøímo øízeným pøíspìvkovým organizacím MZe, rozpoètovým organizacím, univerzitám a soukromým podnikatelským subjektùm. Na konzervativní ochranu jednotlivých poloek Národního programu konzervace vèetnì údrby informaèního systému a provozu genobank vynaloilo MZe formou podpory v roce 2001 celkem 55 mil. Kè. V roce 2001 se v rámci zemìdìlského výzkumu øeilo celkem 90 výzkumných projektù a grantù, jejich zadavateli byly jiné rezorty a Grantová agentura ÈR, a na øeení tìchto úkolù byly èerpány prostøedky ve výi 27 693 tis. Kè. Pøíspìvkové výzkumné organizace se v roce 2001 podílely na øeení 39 zahranièních grantù èi projektù, na nì èerpaly prostøedky ve výi 11 213 tis. Kè. 131


12.1.3 Výsledky výzkumu Neustále je zdokonalován zpùsob výbìru a financování výzkumných projektù. Hlavním cílem je zesílení tlaku na prohloubení spolupráce mezi nositeli výzkumných projektù a zemìdìlskou praxí. Urychlený pøenos nových poznatkù ke koneènému uivateli je proto podporován jak cestou budování poradenské a vzdìlávací sítì pøímo øízené MZe, tak i stimulací samotných nositelù projektù ve smìru aplikace vìdeckovýzkumných poznatkù a zvýeného úsilí po získání nestátních zdrojù ke spolufinancování výzkumu. Informace o výsledcích státem podporovaných výzkumných projektù je pøedávána do Registru informací o výsledcích státem podporovaného VaV, který je veøejnì dostupný na webových stránkách Rady vlády pro výzkum a vývoj. Výsledky tìchto projektù jsou té íøeny prostøednictvím publikaèní èinnosti èi pøedávány pøímo spolupracujícím ústavùm, podnikatelským subjektùm a univerzitám.

12.2 Vzdìlávání 12.2.1 Vzdìlávání mládee v zemìdìlských uèebních oborech V roce 2001 rezort zemìdìlství v rámci plnìní zákona è. 157/2000 Sb., o pøechodu nìkterých vìcí, práv a závazkù z majetku ÈR do majetku krajù, pøedal vech 118 uèòovských zaøízení do pùsobnosti krajù 1. 10. 2001. Vzhledem k tomu, e jednotlivá uèòovská zaøízení odevzdala zahajovací výkazy pro kolní rok svým novým zøizovatelùm, nemá ji rezort k dispozici údaje o celkovém poètu ákù, ani o poètech ákù v jednotlivých uèòovských specializacích. Tyto údaje jsou nyní souèástí statistické roèenky vydávané Ústavem kolských informací. Ministerstvo zemìdìlství pokraèovalo v podpoøe kolních závodù, které slouí uèòovským zaøízením jako místa praktického výcviku. Tímto zpùsobem dochází k tìsnìjímu propojení teoretické a praktické výuky a tedy i ke zkvalitnìní praktické výuky. Pro rok 2001 získalo statut kolního závodu 94 právnických a fyzických osob, z nich 80 èerpalo podporu ve výi 7 746 tis. Kè.

12.2.2 Dalí odborné vzdìlávání V roce 2001 byla zpracována a vedením MZe pøijata koncepce dalího odborného vzdìlávání. Koncepce stanovuje nezbytné postupy pøi zabezpeèování jednotlivých vzdìlávacích aktivit, je jsou finanènì, technicky nebo organizaènì podporovány ministerstvem. Po pøevodu uèòovských zaøízení do pùsobnosti krajù bylo nutno také novì koncipovat vzdìlávací základnu. Pro její vytvoøení se pøedpokládá spolupráce se kolami rezortní povahy, s výzkumnými ústavy i soukromými vzdìlávacími subjekty. Koncepce se zabývá rovnì existencí stávajících vzdìlávacích institucí a navrhuje okruhy aktivit, jejich zajiování bude v kompetenci ministerstva. Oblast dalího odborného vzdìlávání byla v rozhodující míøe zabezpeèována prostøednictvím podpùrného programu MZe 9.A. Speciální poradenství. Tento program je urèen pøedevím na podporu vzdìlávacích aktivit v oblasti rostlinné a ivoèiné výroby vèetnì výstavních aktivit a publikaèní èinnosti. V roce 2001 bylo v rámci tohoto podpùrného programu organizováno 25 semináøù a na jejich zabezpeèení vynaloena èástka 2 133 tis. Kè. Prostøednictvím podpùrného programu 9.C. Rezortní vzdìlávací programy bylo poskytnuto 470 tis. Kè na osvìtovou èinnost zamìøenou na rezortní právní pøedpisy. Odbor výzkumu, vzdìlávání a zakladatelské èinnosti podpoøil èástkou 1 156 tis. Kè vzdìlávací aktivity spojené se vstupem ÈR do EU, 338 tis. Kè bylo vìnováno na zvýení úrovnì vzdìlávání státních poradcù a cca 325 tis. Kè na environmentální vzdìlávací a osvìtovou èinnost.

12.3 Poradenství 12.3.1 Situace v poradenství V rámci pøijaté Koncepce rezortní politiky MZe na období pøed vstupem ÈR do EU a Národního programu pøípravy ÈR na vstup do EU realizuje MZe systémová opatøení v poradenství ji od roku 2000. Systém zahrnoval v roce 2001 programy státem plnì hrazeného poradenství ve veøejném zájmu a programy finanèní podpory technologického poradenství poskytovaného soukromými poradci ve vazbì na existující poptávku za finanèní spoluúèasti zemìdìlských podnikù.

12.3.2 Poradenské programy Program podpory poradenství ve veøejném zájmu zajiuje zemìdìlcùm poskytování informací o aktuálních úkolech zemìdìlské politiky MZe a Spoleèné zemìdìlské politiky EU, konzultace k prohloubení znalostí o ekonomických, ekologických a sociálních souvislostech produkèního zemìdìlství, o mimoprodukèních funkcích zemìdìlství, potravinové bezpeènosti apod. Pro naplnìní tìchto cílù byly v roce 2001 ve prospìch zemìdìlcù, v rámci ministerstvem zemìdìlství stanovených priorit a pøijatých poradenských programù, zajiovány poradenské sluby, vzdìlávací programy pro poradce a programy informaèní podpory poradenství. Poradenské aktivity byly zajiovány prostøednictvím 35 státních poradcù na 18 regionálních pracovitích VÚRV, VÚV a VÚZT. Hromadné poradenské konzultace a metodickou podporu poradcù zajiovala konzultaèní støediska zmínìných výzkumných ústavù, ÈZU v Praze, MZLU v Brnì a Zemìdìlská fakulta Jihoèeské univerzity v Èeských Budìjovicích. Souèasnì plnili státní poradci na základì objednávky rezortu takové úkoly, jakými jsou napø. monitorování a vyhodnocování údajù o hospodaøení zemìdìlských podnikù, údajù o vybavenosti farem pro chov dojnic a chov prasat z hlediska kritérií platných v EU, údajù o zneèiování povrchových a podzemních vod a o konkrétních potøebách zemìdìlské praxe k výzkumným tématùm. Metodická a odborná podpora vèetnì koordinace a øízení èinnosti jednotlivých èlánkù systému je v rámci jednotlivých programù delegována MZe na Koordinaèní centrum pro poradenství, fungující v rámci ÚZPI v Praze. Standardní funkèní a finanèní kontrola uvnitø systému je navíc uskuteèòována i prostøednictvím zemìdìlských agentur a finanèních úøadù, vèetnì vyuití nezávislého funkèního a finanèního auditu. Zemìdìlci jako uivatelé poradenství i jejich profesní sdruení a svazy se prostøednictvím Rady pro poradenství a vzdìlávání poradcù spoleènì s MZe pøímo podílejí na pøípravì a hodnocení pøijatých opatøení. Pøijatá opatøení se pozitivnì promítla do rostoucího zájmu zemìdìlské veøejnosti o tyto formy slueb.

132

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V roce 2001 byla realizována finanèní podpora technologickému poradenství soukromých poradcù v rámci programu Poradenské krouky. Program, který byl koncipován jako víceletý, podporuje sdruování zemìdìlcù v souvislosti s poradenskou èinností a je zaloen tak, aby po vstupu do EU mohly zemìdìlské podniky na tyto sluby èerpat prostøedky z fondu EAGGF. V roce 2001 byly poradenské sluby zamìøeny na pomoc pøi øízení podnikù a rozhodování zemìdìlských podnikatelù hlavnì v oblastech optimalizace výrobní struktury zemìdìlských podnikù, modernizace rozhodujících technologií a zlepeného postavení zemìdìlcù na trhu. V 37 poradenských kroucích se na programu podílelo kolem 1100 zemìdìlských podnikatelù. Program vzdìlávání poradcù byl v roce 2001 zamìøen na kolení poradcù èinných v podpùrném programu Poradenské krouky. Úèelem bylo pokraèovat ve zvyování kvalifikace poradcù a vytvoøit pøedpoklady pro jejich následnou akreditaci. Témata semináøù, v souladu s prioritami poradenství pro rok 2001, byla zamìøena na výklad cílù agrární politiky a Spoleèné zemìdìlské politiky EU, na poznání legislativy ÈR a EU, na technologie pìstování obilovin a ostatních plodin a dosaení standardù EU, na ochranu rostlin, na výivu a technologii ustájení zvíøat vèetnì uplatnìní zásad welfare, dále na informatiku a ekologické zemìdìlství. Nabídka kurzù byla zveøejòována na webových stránkách ÚZPI a poradci se mohli hlásit do semináøe dle svého profesního zamìøení. Souèasnì se stabilizací poradenské sítì MZe byl v roce 2001 v rámci ÚZPI dále rozvíjen systém informaèní podpory poradenství. Systém je nedílnou souèástí integrovaného informaèního systému MZe a umoòuje soustøeïovat poadavky od poradcù, vyhodnocovat je a doplòovat uvedený systém o nové informace z veøejných informaèních zdrojù a zpøístupòovat potøebné informace v podobì pøijatelné pro poradce a dalí uivatele. Systém, který je od zaloení k dispozici nejen pro poradce, ale i pro irokou odbornou veøejnost, byl v roce 2001 finanènì podpoøen v rámci podpùrného programu Podpora poradenství ve veøejném zájmu a pracuje jako vícesegmentový redakèní systém. Informace a sluby jsou poskytovány prostøednictvím portálu www.agronavigátor.cz, poradcùm je v rámci Intranetu umonìn pøístup k neveøejným zdrojùm informací. Spoleènì se zemìdìlskou veøejností mohou poradci prostøednictvím informaèního pultu klást dotazy na odborné informace pracovníkùm konzultaèních pracovi výzkumných ústavù a univerzit. V prùbìhu roku 2001 bylo takto vyøízeno celkem 5355 odborných dotazù (prùmìrnì 21 dotazù dennì).

12.3.3 Výdaje na poradenství Na realizaci poradenských aktivit ve veøejném zájmu bylo ministerstvem zemìdìlství v roce 2001 uvolnìno 14 325 tis. Kè. Na poradenství realizované soukromými poradci v celkové výi 40 400 tis. Kè byla vyplacena státní podpora s cílem zlevnit poradenské sluby v rozsahu 19 200 tis. Kè. Celkem bylo prokoleno a osvìdèení o absolvování odborných kurzù získalo 163 poradcù, z toho 149 s pøíspìvkem MZe. Státní dotace byla pøiznána ve výi 502 tis. Kè. Z uvolnìných státních prostøedkù bylo na stabilizaci a dalí rozvoj informaèního systému na podporu poradenství èerpáno celkem 700 tis. Kè. Uplatnìní systémových opatøení MZe v oblasti poradenství obdrelo v krátké dobì, i pøes relativnì malé objemy rozpoètových prostøedkù, celkovì pozitivní hodnocení Rady pro poradenství a vzdìlávání poradcù a mìlo vliv na rostoucí zájem zemìdìlských podnikù a ostatních zájmových skupin rezortu o takto poskytované sluby. V souvislosti s monitorováním výstupù projektu Pomoc pøi rozvoji Národní zemìdìlské poradenské sluby, øeeného v rámci programu Phare, bylo zavádìní systémových opatøení MZe na podporu poradenství pro zemìdìlství a rozvoj venkova pozitivnì hodnoceno i zemìdìlským podvýborem Delegace Evropské komise.

13. Nevládní stavovské organizace v agrárním sektoru 13.1 Agrární komora ÈR Agrární komora ÈR (AK ÈR) sdruuje podle zákona è. 301/1992 Sb., o Hospodáøské komoøe ÈR a AK ÈR, podnikatele v zemìdìlství, lesnictví a potravináøství na principu dobrovolného èlenství. Èlenskou základnu v 59 okresních agrárních komorách, 14 regionálních krajských komorách a ve 29 odborných spoleèenstvech tvoøí 6559 fyzických a právnických osob. Tato základna zahrnuje 104 872 zamìstnancù (pracovníkù) v zemìdìlství a 464 292 vlastníkù zemìdìlské pùdy. Komora je zastoupena v prezidiu SZIF, pøedstavenstvu PGRLF a v dalích institucích a rezortních komisích, zejména MZe, MF, MMR, MPO, MZV. Uvnitø AK ÈR pracovala aktivnì sekce soukromých zemìdìlcù, která reprezentovala témìø 3 tisíce èlenù. Èinnost této sekce vyústila v roce 2001 ve vytvoøení samostatné agrární unie, která se stala èlenem AK ÈR stejnì jako Zemìdìlský svaz a Èeskomoravský svaz podnikatelù v zemìdìlství. V roce 2001 se AK ÈR zabývala øadou komoditních problémù, zejména prosazením subvenèních vývozù hovìzího masa a dalích opatøení ke zmírnìní dùsledkù výskytu BSE, podporou zavedení mléèných a cukerních kvót, regulací trhu obilovin, prosazením lepího zpenìení øepky a podobnì. Byla podpoøena pøíprava programù pro modernizaci a pøizpùsobení potravináøského prùmyslu evropským standardùm a pozornost byla vìnována i lesnímu hospodáøství. Èinnost komory smìøovala k dalímu sdruování v rámci spoleèných odbytových aktivit i pøi nákupu zemìdìlských potøeb. AK ÈR výraznì rozíøila èinnost v zahranièní oblasti, zejména se zamìøením na pøípravu vstupu agrárního sektoru ÈR do EU. Je iniciátorem a aktivním úèastníkem schùzek Agrárních komor zemí Visegrádské ètyøky, kterých ji bylo uspoøádáno sedm. Spolupracuje s dalími nevládními organizacemi èlenských i neèlenských zemí EU, nejintenzivnìji s Agrární komorou Rakouska. Prezident AK ÈR pracuje aktivnì jako viceprezident v exekutivì CEA. Stálý reprezentant v Bruselu podává pravidelné týdenní informace o dìní ve strukturách EU, které jsou pøedávány èlenstvu, a zúèastòuje se jednání pracovních skupin a semináøù evropských nevládních organizací CEA, COPA, COGECA. Vedoucí zahranièního odboru AK ÈR byl uvolnìn pro práci na realizaci projektu Phare na pomoc nevládním agrárním organizacím v ÈR, kterého se komora aktivnì zúèastòuje. Ve spolupráci s MZV pracuje pøi AK ÈR informaèní støedisko EU pro zemìdìlství a venkov. K problematice Spoleèné zemìdìlské politiky byly uspoøádány semináøe ve vech regionech. Celostátního semináøe v Jesenici se zúèastnilo více ne 500 osob. 133

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 AK ÈR uspoøádala v rámci výstavy Zemì ivitelka v Èeských Budìjovicích Národní doínky, v praské Lucernì Agrární ples, Agrární fórum na výstaviti v praských Letòanech a dalí akce. Èlenové komory se prostøednictvím internetové poty AK ÈR vyjadøovali k více ne 30 návrhùm právních norem. Terénní poradenství komory pokrylo celé území ÈR, dále se modernizoval a zdokonalil informaèní systém komory. AK ÈR spolupracovala na koncepèních materiálech pro rozvoj odborného kolství a vzdìlávání. S výsledky práce je odborná veøejnost seznamována také v týdeníku AGRObase na stránkách odborného èasopisu Zemìdìlec. Devátý snìm AK ÈR 14. 3. 2002 schválil dokument k dalímu zamìøení práce komory, který klade hlavní váhu na vyjednání co nejlepích podmínek pro vstup ÈR do EU, podporuje vytvoøení optimálnìjích institucionálních a dalích pøedpokladù pro uplatnìní Spoleèné zemìdìlské politiky a pøípravu èlenstva na hospodaøení v tìchto nových podmínkách. Adresa a dalí spojení na AK ÈR: Blanická 3, 772 00 Olomouc, tel.: 068/522 8530, fax: 068/522 2517, e-mail: [email protected], Internet: www.agrocr.cz, (pracovitì Praha: tìpánská 63, 110 00 Praha 1, tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected].

13.2 Potravináøská komora ÈR Potravináøská komora ÈR (PK ÈR), která vstoupila v roce 2001 do druhého roku svého pùsobení, reprezentuje zájmy podnikatelù z oboru výroby potravin a zpracování zemìdìlské produkce, zastoupených pøípadnì i profesními spoleèenstvy, vùèi orgánùm státní správy a orgánùm a organizacím Evropské unie. PK ÈR je zájmovou, servisní organizací s vysokým stupnìm kompetentnosti ve vech oblastech dotýkajících se zájmù jejích èlenù, kterými jsou potravinová legislativa, obchodní a prùmyslová politika, ivotní prostøedí a roziøování EU. PK ÈR poskytuje komplexní servis pro potravináøský prùmysl a profesní spoleèenstva, ke kterému patøí: poradenství pro státní instituce a podpora pro podnikatelské subjekty v souvislosti s implementací acquis communautaire; nejnovìjí informace o procesu roziøování EU pomoc tuzemským výrobcùm pøi øeení praktických problémù, jako je oznaèování potravin, hygiena, kódy správné výrobní a hygienické praxe, IPPC, HACCP a ISO podpora pøi získávání národních a EU grantù a projektù, vèetnì aktivní pomoci pøi pøípravì ádostí sektorová analýza potravináøského prùmyslu, definice investièních potøeb pro potravináøský prùmysl, srovnávací analýzy s trhem EU a dopadové analýzy. V roce 2001 iniciovala PK ÈR zpracování analýzy potravináøského prùmyslu v pøedvstupním období z pohledu plnìní veterinárních a hygienických opatøení a nákladù s tím spojených. Na základì této analýzy byly pøijaty nové dotaèní tituly MZe 13.A., B. smìrované pro potravináøský prùmysl, a upraveny existující, ale nevyuívané programy PGRLF. V hodnoceném roce uspoøádala PK ÈR ètyøi semináøe pro subjekty zpracovatelského prùmyslu smìøované k implementaci acquis a posilování pozic zpracovatelského prùmyslu v pøedvstupním období. Své poadavky vyjádøila i na setkání se zemìdìlským komisaøem F. Fischlerem v Brnì a na øadì jednání s pøedstaviteli EU v Bruselu. Je aktivním úèastníkem v Business Support Program, financovaným ze zdrojù Phare. V závìru roku úspìnì iniciovala PK ÈR v rámci novely zákona o potravinách zákonné zakotvení své existence, jakoto reprezentanta potravináøského prùmyslu. PK ÈR je pøidrueným èlenem CIAA (Konfederace potravináøského a nápojového prùmyslu EU 15) a na základì uzavøených rámcových smluv je partnerem ministerstev zemìdìlství, zdravotnictví a ivotního prostøedí, je zastoupena v národním monitorovacím výboru pro SAPARD a ve výboru pro koordinaci hospodáøské politiky v zemìdìlství Rady Celní unie. Adresa a dalí spojení na PK ÈR: Kozí 4, 110 01 Praha 1, tel./fax: 02/2481 0966, e-mail: [email protected], Internet: www.foodnet.cz.

13.3 Zemìdìlský svaz ÈR Na mimoøádné konferenci Svazu zemìdìlských drustev a spoleèností dne 6. 12. 2001 dolo k ustavení Zemìdìlského svazu Èeské republiky (ZS ÈR). ZS ÈR je právním nástupcem Svazu zemìdìlských drustev a spoleèností, který byl nevládní organizací sdruující 1019 èlenù obhospodaøujících 1 300 tis. ha zemìdìlské pùdy (cca 40 % zemìdìlské pùdy obhospodaøované podniky s výmìrou nad 3 ha). Konference schválila nové programové zamìøení svazu. Podle novì pøijatých stanov je ZS ÈR otevøen právnickým i fyzickým osobám. ZS ÈR je zamìstnavatelským svazem registrovaným podle zákona è. 83/1990 Sb. S tím, jak se do popøedí dostává trní politika, hospodáøská soutì a problematika ekonomického pøeití, programové zamìøení svazu klade dùraz na producentské a podnikatelské aktivity. Usiluje o zlepování hospodáøského výsledku zemìdìlských podnikù, zvyování jejich konkurenceschopnosti a pøipravenosti s cílem obstát na evropském trhu. Základním principem èinnosti je uplatnìní rovnoprávnosti vech forem vlastnictví a velikostních struktur podnikù. S pøemìnou na reprezentativní zamìstnavatelský svaz dolo k posílení jeho zamìstnavatelské funkce. Svaz má na rok 2002 uzavøenou kolektivní smlouvu vyího stupnì. Svaz bude nadále obhajovat a podporovat drustevní formy podnikání v zemìdìlství. ZS ÈR se podílí na vypracování mezinárodního rámce souvisejícího s rozpracováním drustevní legislativy v rámci Mezinárodního drustevního svazu. Dalím z pilíøù èinnosti ZS ÈR je rozvoj mezinárodních vztahù. ZS ÈR je èlenem Konfederace evropského zemìdìlství (CEA), Mezinárodního drustevního svazu (ICA) a jeho Zemìdìlské organizace (ICAO). ZS ÈR jakoto právní nástupce SZDS pokraèuje v rámci Phare v Business Support Program a pøipravuje se na pøidruené èlenství v COPA/COGECA v roce 2003. ZS ÈR své cíle prosazuje ve spolupráci s Agrární komorou ÈR, jejím je èlenem. Hlavním úkolem svazu je prosazovat profesní zájmy svých èlenských organizací, napomáhat pøi vstupu naeho zemìdìlství do EU, obhajovat národní pozici v rámci vstupních jednání a rychle se pøizpùsobovat novým podmínkám kladeným na zemìdìlské podnikatele v souvislosti se vstupem do Evropské unie. 134

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Adresa a dalí spojení na ZS ÈR: Hybernská 38, 110 00 Praha 1, tel.: 224 225 730, fax: 224 225 521, e-mail: aacr@ zemsvazpraha.cz, Internet: www.zemsvazpraha.cz.

13.4 Asociace soukromého zemìdìlství ÈR Asociace soukromého zemìdìlství ÈR (ASZ ÈR) je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemìdìlcù v ÈR. Èinnost asociace vychází z respektování staletých selských tradic a z hlubokého pøesvìdèení o perspektivnosti rodinných farem jako základního prvku Evropského modelu zemìdìlství a ivotaschopného venkova. Urèujícím pøedmìtem èinnosti asociace je obhajoba ekonomických a sociálních zájmù èeských soukromých zemìdìlcù v Èeské republice a v zahranièí. ASZ ÈR je sdruením právnických osob a jednotlivých regionálních asociací soukromých zemìdìlcù, které jsou sdruením fyzických osob, tj. jednotlivých farmáøù. Pøedstavitelé asociace jsou voleni zástupci farmáøù. V roce 2001 valná hromada ASZ ÈR pøijala zásady programu asociace platné pro pøedvstupní období. Cílem ASZ ÈR je moderní zemìdìlství, jeho hlavní rysy jsou: individuální vlastnictví a øízení podnikù rodinného typu silná a stabilní pozice tìchto podnikù na trhu, podpoøená jejich kooperací a sdruováním trvale udritelné, celoploné, multifunkèní zemìdìlství, etrné vùèi ivotnímu prostøedí vycházející z principù Evropského modelu zemìdìlství trh soukromých statkù s minimálními zásahy státu do agrárního trhu trh veøejných statkù s jasnì formulovanou objednávkou státu vèetnì jejich øádného ocenìní produkce kvalitních potravin s jasnì identifikovatelným pùvodem, nabízených za pøimìøené ceny podnikatelské prostøedí, umoòující rozvoj schopným podnikatelùm na venkovì efektivní a poèetnì silné stavovské organizace vzdìlaný, modernì hospodaøící zemìdìlec s rozvinutým ekologickým vnímáním rovnoprávné postavení v národních a mezinárodních nevládních strukturách. K dosaení cílù ASZ ÈR byly stanoveny Valnou hromadou hlavní smìry èinnosti na období let 2001 a 2003: prosazení realizace pozemkových úprav, investice do krajiny jako systémového opatøení dùleitého pro budoucí rozvoj èeského zemìdìlství navrení a prosazení systémovì koncipovaných dotaèních pravidel ve prospìch rozvoje rodinných farem evropského typu rozvinuté vysoce profesionální Národní kanceláøe a efektivní komunikace s jednotlivými sedláky a jejich regionálními organizacemi zformulování nových rozvojových programù ve prospìch rodinných farem orientace zahranièní èinnosti nejen na aktivity vùèi EU, ale i ostatní kandidátské zemì a dalí zemì v Evropì i ve svìtì. Na základì tìchto cílù a smìrù ASZ ÈR v roce 2001 realizovala a dále rozvinula ji zavedený program Èeská farma, který má konkrétní dopady na jednotlivé farmáøe v podobì levnìjího nákupu nìkterých vstupù. V tomto programu pùsobí zhruba 70 firem z celé ÈR. Program Internet na farmy podpoøil zavedení elektronického spojení Národní kanceláøe s jednotlivými organizacemi a èleny a je permanentnì pøipraven navázat kontakt s dalími zájemci. Byl prosazen dotaèní titul pro mladé farmáøe, i kdy v ménì efektivní podobì, ne ASZ ÈR pùvodnì poadovala. Komoditní rady ASZ ÈR se staly aktivním èlánkem rozhodovacího procesu Asociace soukromého zemìdìlství ÈR. Informaèní servis ASZ ÈR byl zdokonalen zavedením vlastní webové stránky a funguje jako dalí komunikaèní kanál ASZ ÈR vedle týdeníku Zemìdìlec. ASZ ÈR rozíøila svoje aktivity do zahranièí nìkolika kroky: stala se èlenem Konfederace evropského zemìdìlství (CEA) iniciovala jednání Støedoevropské rady rolníkù ustanovila informaèní kanceláø se sídlem v Bruselu aktivnì se zúèastòuje projektu Phare na podporu profesních organizací a v rámci tohoto projektu je pravidelnì v kontaktu s farmáøi EU. Asociace soukromého zemìdìlství ÈR se poprvé v roce 2001 prezentovala na výstavì Zemì ivitelka v Èeských Budìjovicích. Zástupci ASZ ÈR jsou èleny prezidia SZIF, Národního monitorovacího výboru a regionálních výborù SAPARD, regionální a národní komise pro implementaci nitrátové smìrnice a øady dalích institucí, majících vazbu k zemìdìlství a rozvoji venkova. ASZ ÈR je aktivním èlenem Spolku pro obnovu venkova, kde probíhá základní komunikace mezi místní samosprávou a farmáøi. Adresa a dalí spojení na ASZ ÈR: Dìlnická 12, 170 00 Praha 7 Holeovice, tel.: 266 793 584, 266 793 586, fax: 266 793 585, e-mail: [email protected], Internet: www.asz.cz.

13.5 Èeská akademie zemìdìlských vìd Èeská akademie zemìdìlských vìd (ÈAZV) je odbornou a osvìtovou institucí pùsobící na území Èeské republiky. ÈAZV jako pøíspìvková organizace MZe zajiuje zejména úkoly vyplývající ze Zøizovací listiny schválené ministrem zemìdìlství ÈR. Vlastní práce je zajiována orgány ÈAZV, tj. Radou, Pøedsednictvem, odbory, komisemi, Vydavatelskou radou a Kontrolním výborem. ÈAZV plní funkci vìdeckého poradního orgánu ministra zemìdìlství a vedení MZe. V roce 2001 sdruovala 658 èlenù pùsobících v 11 odborech, které zahrnují obory pøírodních, technických, ekonomických a spoleèenských vìd z oblasti zemìdìlské a lesnické prvovýroby, z oblasti zpracování a uití zemìdìlských a lesních produktù a surovin, výivy obyvatel a kvality potravin, ochra-

135

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 ny zdraví zvíøat a rostlin, ochrany a vyuívání základních pøírodních zdrojù, pùdy, vody a lesù, ochrany a tvorby krajiny, rozvoje venkovského prostoru jako celku, vzdìlávací èinnosti a osvìty. ÈAZV soustøeïuje pracovníky zemìdìlského výzkumu, vývoje a vzdìlávání, jako i praktiky spolupodílející se profesnì na rozvoji zemìdìlství. Reprezentuje vìdeckovýzkumnou a akademickou obec navenek i ve vztahu k zahranièí, a to v evropském i mimoevropském mìøítku. ÈAZV je èlenem Unie evropských zemìdìlských akademií, která byla zaloena v roce 2000 ve Florencii. ÈAZV spolupracuje na smluvním základì se Slovenskou akadémiou pôdohospodárskych vied, Agrární komorou ÈR, Asociací soukromého zemìdìlství ÈR a Potravináøskou komorou ÈR. Jedná se jak o úèast na významných jednáních tìchto organizací, tak i o úèast zástupcù tìchto organizací na jednáních ÈAZV. Jejich prostøednictvím je zajiován i styk s praxí. ÈAZV spolupracuje se vemi dalími významnými organizacemi na úseku zemìdìlství, potravináøství, lesního a vodního hospodáøství v ÈR. Odbory a komise se podílejí na pøípravì a odborné prezentaci výsledkù vìdeckovýzkumné základny na mezinárodních konferencích a semináøích. Jako odborný garant spoluorganizují pøednáky a kurzy s konkrétními doporuèeními pro uivatele výsledkù výzkumu a vývoje. Souèasnì ÈAZV pùsobí na zvyování vìdecké úrovnì výzkumné èinnosti a vzdìlávání a zajiuje popularizaci vìdeckých poznatkù. Odpovídá za odborné vedení a úroveò deseti vìdeckých èasopisù, které jsou vydávány za její souèinnosti. Od roku 2001 jsou vydávány v anglickém jazyce. ÈAZV mj. pøipomínkuje vìcné zámìry a návrhy zákonù a provádìcích vyhláek pøedkládaných MZe vládì. Prùbìnì øídí èinnost ÈAZV pøedsednictvo, které se v roce 2001 selo na 10 jednáních, z nich na ètyøi navazovala formou semináøe rozíøená jednání. Garanty tìchto jednání jsou pøísluné odbory ÈAZV. V roce 2001 se jednalo o rozíøená jednání vìnovaná problematice legislativního opatøení ve vìdì a výzkumu a pøípravy Národního programu orientovaného výzkumu a vývoje, hodnocení zdravotního stavu lesù, hospodaøení s vodou a její ochrany a výsledkùm práce na úseku veterinárního lékaøství. Na tato jednání jsou zváni zástupci vedení MZe a dalích rezortù, AK ÈR, ASZ ÈR, PK ÈR a specialisté z pøísluných vìdních oborù. Pøedsednictvo a odbory ÈAZV se na svých jednáních mj. zabývaly: pøípravou priorit výzkumu a veøejné soutìe NAZV, zejména zjednoduením její organizace a vèasným vyhláením pøípravou návrhu na restrukturalizaci vìdeckovýzkumné základny MZe na základì Koncepce VaV MZe pøípravou Národního programu orientovaného výzkumu a vývoje zahájením pøipravovaných prací v souvislosti s vydáváním výkladového terminologického slovníku èesko-anglického, který je prezentován na internetových stránkách Agronavigátoru pod hlavièkou ÈAZV a ÚZPI. Adresa a dalí spojení na ÈAZV: Tìnov 17, 117 05 Praha 1, tel.: 222 320 582, 221 812 400, fax: 222 328 898, e-mail: [email protected], Internet: www.cazv.cz.

13.6 Èeskomoravský svaz zemìdìlských podnikatelù Èeskomoravský svaz zemìdìlských podnikatelù (ÈMSZP) je dobrovolnou stavovskou organizací subjektù podnikajících v agrárním sektoru, pøedevím v zemìdìlské prvovýrobì. Je tvoøen právnickými a fyzickými osobami, které hospodaøí zejména na zprivatizovaném majetku bývalých státních statkù. Hlavní programové cíle ÈMSZP jsou: obhajovat zájmy svých èlenù v návaznosti na specifickou problematiku privatizovaného majetku; podílet se na vytváøení podnikatelského prostøedí, které by umonilo zapojit se do práce v evropských agrárních strukturách a obhajovat zde zájmy èeských zemìdìlcù. Tyto cíle prosazuje svaz ve spolupráci s Agrární komorou ÈR, jejím je èlenem. Hlavním výsledkem systematické práce ÈMSZP jsou poèáteèní odklady splátek a pozdìjí zreálnìní kupní ceny privatizovaného majetku. Toto systematické opatøení rozhodlo o tom, e na rozsáhlých územích, zejména v pohranièí, se udreli agrární podnikatelé. Druhým systematickým krokem, který svaz bude opìt iniciovat a který není uspokojivì vyøeen, je prodej státní pùdy tìm, kteøí zprivatizovali ostatní zemìdìlský majetek. ÈMSZP je èlenem Konfederace evropského zemìdìlství (CEA) a pracuje v rámci programu Phare v Business Support Program. Adresa a dalí spojení na ÈMSZP: Práèská 1881, 106 00 Praha 10, tel., fax: 272 652 280, e-mail: [email protected].

136


B. ZEMÌDÌLSKÁ POLITIKA V ROCE 2001 V roce 1999 byla zpracována Koncepce agrární politiky Ministerstva zemìdìlství ÈR na období pøed vstupem ÈR do Evropské unie (Koncepce), která byla posouzena z hlediska vlivu na zdraví obyvatelstva a z hlediska dopadù na ivotní prostøedí (podle zákona è. 244/1992 Sb., o posuzování vlivù na ivotní prostøedí). Koncepce po úpravách byla v lednu 2000 vládou schválena (usnesením vlády ÈR ze dne 12. ledna 2000 è. 49) jako základní rámec vìcného zamìøení zemìdìlské politiky do budoucna. V souladu se zámìry Koncepce dolo v roce 2001 k pøechodu z fáze REVITALIZACE do fáze ADAPTACE (na Spoleènou zemìdìlskou politiku EU). To se projevilo v zásadních zmìnách v institucionálním zabezpeèení zemìdìlské politiky. V roce 2000 ustavený Státní zemìdìlský intervenèní fond pøevzal kromì úkolù pøi zajiování intervenèních zásahù do trhu také úkoly, které souvisí s ucelenìjím pøístupem k organizaci trhu vybraných komodit (mléko, cukr cukrovka, plodiny na orné pùdì) na bázi regulace nabídky. Ve struktuøe podpor se v souladu s Koncepcí v roce 2001 prosazuje dlouhodobìjí a zesílená orientace zemìdìlské politiky na podporu mimoprodukèních funkcí zemìdìlství (zejména ve znevýhodnìných oblastech LFA, které byly v roce 2001 vymezeny podle kritérií EU) a na strukturální rozvoj zemìdìlství a venkova. Významné je prohloubení vázanosti tìchto a nìkterých dalích podpor na ádoucí roziøování výmìry trvalých travních porostù a pastevních technologií a na dodrování zásad správné zemìdìlské praxe ve vztahu k ivotnímu prostøedí. V této orientaci je dokonce zemìdìlská politika ÈR v pøedstihu pøed Spoleènou zemìdìlskou politikou EU. Stabilita podpor v tomto smìru je navíc dùleitá pro dokonèení, resp. prohloubení restrukturalizace zemìdìlství ÈR. Tak jako v pøedchozím roce, nemalá èást podpor byla v roce 2001 vynaloena také na nepotravináøské uití zemìdìlské produkce (bionafta). V oblasti zahranièního obchodu dolo k uplatnìní celních tarifù v souladu se závazky ÈR vùèi WTO a k dalí liberalizaci obchodních vztahù s EU, která byla v 2. pololetí 2000 pøipravena na bázi tzv. dvounulové varianty. Podpory modernizace prostøednictvím PGRLF, a. s. pokraèovaly v roce 2001 v rámci stejných programù jako v roce pøedchozím. V dùsledku omezení disponibilních zdrojù vak meziroènì dolo ke sníení objemu podpor. Koncem roku 2000 schválila vláda opatøení vedoucí k dalímu sníení závazkù zemìdìlských podnikù vùèi státu v oblasti návratných finanèních výpomocí z let 1992 1993 a v oblasti privatizace státního majetku z let 1994 1995. Otázka transformaèních podílù drustev zùstala po rozhodnutí Ústavního soudu o zruení novely transformaèního zákona, schválené v roce 1999, nezmìnìná (ve znìní pùvodního transformaèního zákona z roku 1992). V roce 2001, v souvislosti s øeením nemoci BSE a dalích nemocí hospodáøských zvíøat, mimoøádnì vzrostly výdaje státu na ochranu spotøebitelù. V roce 2001 rovnì pokraèovaly práce na zajitìní pøedvstupních podpor EU v rámci programu SAPARD. lo pøedevím o pøípravu Platební agentury ÈR, která vak do konce roku 2001 neobdrela akreditaci Evropské komise. S institucionální pøípravou rezortu MZe na vstup do EU souvisí také dalí posun v harmonizaci legislativy ÈR s legislativou ES.

1 Legislativní opatøení ve vztahu k agrárnímu sektoru V roce 2001 probíhaly legislativní práce na tvorbì právních pøedpisù, vycházející pøedevím z usnesení vlády ÈR ze dne 18. prosince 2000 è. 1298 o Plánu legislativních prací vlády na rok 2001. Kromì toho Ministerstvo zemìdìlství ÈR pøedloilo nìkolik dalích návrhù právních pøedpisù k øeení nìkterých problémù z oblasti agrárního sektoru. V roce 2001 bylo Parlamentem Èeské republiky, vládou a MZe projednáno a schváleno nìkolik právních pøedpisù týkajících se bezprostøednì agrárního sektoru, mnohé dalí se nacházejí v rùzných fázích rozpracovanosti legislativního procesu. Vìtina z tìchto legislativních opatøení byla v roce 2001 pøedkládána s cílem jejich harmonizace s pøedpisy Evropských spoleèenství. Nejvýznamnìjí právní normou pøijatou v roce 2001 ve vztahu k agrárnímu sektoru se stal zákon è. 254/2001 Sb., o vodách a o zmìnì nìkterých zákonù (vodní zákon), jako komplexní právní pøedpis postihující oblast vodního práva v souladu s pøedpisy Evropských spoleèenství. Zákon byl zpracováván ve spolupráci Ministerstva zemìdìlství ÈR a Ministerstva ivotního prostøedí ÈR. K tomuto zákonu bylo zatím vydáno nìkolik provádìcích právních pøedpisù ve formì vyhláek (viz kap. C1). Soubìnì byl pøijat zákon è. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veøejnou potøebu a o zmìnì nìkterých zákonù (zákon o vodovodech a kanalizacích) a jeho provádìcí vyhláka MZe è. 428/2001 Sb. V roce 2001 dále pokraèoval proces harmonizace naeho právního øádu s pøedpisy Evropských spoleèenství v oblasti rostlinolékaøské péèe pøijetím zákona è. 314/2001 Sb., kterým se mìní zákon è. 147/1996 Sb., o rostlinolékaøské péèi a zmìnách nìkterých souvisejících zákonù, ve znìní zákona è. 409/2000 Sb. Zároveò touto novelou dolo k odstranìní nìkterých nedostatkù vyplývajících z aplikaèní praxe stávající právní úpravy. Právní øád ÈR byl v roce 2001 rozíøen o dalí provádìcí právní pøedpisy k zákonu è. 256/2000 Sb., o Státním zemìdìlském intervenèním fondu a o zmìnì nìkterých dalích zákonù (zákon o Státním zemìdìlském intervenèním fondu), které umoòují Státnímu zemìdìlskému intervenènímu fondu organizovat trh se zemìdìlskými komoditami obdobnì jako je tomu v Evropské unii. V roce 2001 byla k provedení tohoto zákona vydána tato naøízení vlády: naøízení vlády è. 81/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady k podpoøe vývozu jateèných býkù a z nich vyrobeného hovìzího masa, ve znìní naøízení vlády è. 90/2001 Sb. a naøízení vlády è. 288/2001 Sb. naøízení vlády è. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanèní podpory za uvádìní pùdy do klidu, a finanèní kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a zásady pro prodej øepky olejné vypìstované na pùdì uvádìné do klidu, ve znìní naøízení vlády è. 454/2001 Sb. naøízení vlády è. 91/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování podpory programu zvýení spotøeby zpracovatelsky upraveného mléka a vybraných mléèných výrobkù áky, kteøí plní povinnou kolní docházku (zákon o podpoøe zvýení spotøeby vybraných mléèných výrobkù áky) 137

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 naøízení vlády è. 114/2001 Sb., o stanovení produkèních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 a 2004/2005 naøízení vlády è. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatøení k podpoøe vývozu sladu naøízení vlády è. 175/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování finanèní podpory pro zpracování brambor a penice na krob a kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování subvence pøi vývozu výrobkù z bramborového krobu naøízení vlády è. 237/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro provádìní intervenèních nákupù, skladování a prodejù obilovin na domácí trh a na vývoz a pro provádìní dalích opatøení k organizaci trhu s obilovinami a kterým se stanoví podmínky a zásady vyhlaování intervenèní ceny (podmínky a zásady provádìní intervenèních nákupù, skladování a prodeje obilovin). K významným právním pøedpisùm pøipravovaným v roce 2001 patøí: návrh zákona o Ústøedním kontrolním a zkuebním ústavu zemìdìlském a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù (zákon o Ústøedním kontrolním a zkuebním ústavu zemìdìlském) návrh zákona o uvádìní do obìhu osiva a sadby pìstovaných rostlin a o zmìnì zákona è. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znìní pozdìjích pøedpisù (zákon o obìhu osiv a sadby) návrh zákona o Státní zemìdìlské a potravináøské inspekci a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù návrh zákona, kterým se mìní zákon è. 408/2000 Sb., o ochranì práv k odrùdám rostlin a o zmìnì zákona è. 92/1996 Sb., o odrùdách, osivu a sadbì pìstovaných rostlin, ve znìní pozdìjích pøedpisù (zákon o ochranì práv k odrùdám), a zákon è. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znìní pozdìjích pøedpisù návrh zákona, kterým se mìní zákon è. 246/1992 Sb., na ochranu zvíøat proti týrání, ve znìní pozdìjích pøedpisù návrh zákona o uvádìní reprodukèního materiálu lesních døevin urèených k obnovì lesa a zalesòování do obìhu, a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù (zákon o obchodu s reprodukèním materiálem lesních døevin) návrh zákona o konzervaci a vyuití genových zdrojù rostlin a mikroorganizmù významných pro zemìdìlství a výivu a o zmìnì zákona è. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znìní pozdìjích pøedpisù návrh zákona, kterým se mìní zákon è. 256/2000 Sb., o Státním zemìdìlském intervenèním fondu a o zmìnì nìkterých dalích zákonù (zákon o Státním zemìdìlském intervenèním fondu). Celkový pøehled legislativních opatøení, týkajících se bezprostøednì agrárního sektoru a projednávaných v roce 2001, je uveden v textové pøíloze C1.

2 Institucionální zabezpeèení zemìdìlské politiky vèetnì odpovídajících finanèních transferù Zemìdìlská politika byla v roce 2000 a 2001 institucionálnì zajiována prostøednictvím MZe, SZIF, PGRLF a dalími institucemi rezortu MZe èi z jiných rezortù. Dále jde o zahranièní podpory, zejména ze zdrojù EU.

2.1 Ministerstvo zemìdìlství MZe vedle své funkce státní správy rezortu a aktivního podílu na legislativních úpravách zajiuje ze své rozpoètové kapitoly zemìdìlskou politiku státu, a to pøedevím formou pøímých podpor a dotací do zemìdìlství, lesnictví a vodního hospodáøství. Tyto transfery byly v roce 2001 poskytovány na základì naøízení vlády a v rámci dotaèních titulù vyhlaovaných kadoroènì MZe (v roce 2001 v rámci Zásad MZe èj. 2319/2001-7010 a navazujících opatøení MZe). Legislativním základem podpùrných programù i dotaèních titulù je zákon è. 252/1997 Sb., o zemìdìlství (§ 2 odst. 5, resp. odst. 1), a zákon è. 218/2000 Sb., o rozpoètových pravidlech a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù (rozpoètová pravidla), ve znìní pozdìjích pøedpisù. Podpory a jiné podpùrné programy na rok 2001 schválila PSP ÈR pøi schvalování zákona o státním rozpoètu 2001. Souèástí zemìdìlské politiky jsou také výdaje MZe na uèòovské kolství, pøíspìvky na servisní èinnosti pro centrální orgány, granty na výzkumné projekty prostøednictvím Národní agentury pro zemìdìlský výzkum a dalí výdaje. Strukturu výdajù MZe podle jednotlivých naøízení, dotaèních titulù a smìrù v letech 2000 a 2001 ukazuje tab. TB2.1/01 (podrobnìji jsou dotace na rok 2001 uvedeny v tab. B2.1/01). Celkové výdaje z rozpoètu MZe na podporu zemìdìlství se zvýily meziroènì o 7,3 %, avak dolo k pøeskupení podpor podle zdrojù (dotace MZe, podpory podle naøízení vlády apod.). Samotné dotace se sníily o 32 % a také podpory podle naøízení vlády è. 505/2000 Sb. (v roce 2000 podle naøízení vlády è. 344/1999 Sb.) poklesly meziroènì o 22 %, avak pøedevím v dùsledku pøesunu podpor na údrbu orné pùdy prostøednictvím SZIF. Pøi zahrnutí tìchto podpor vyplacených SZIF v roce 2001 (plateb za ornou pùdu uvedenou do klidu a kompenzaèních plateb za ostatní ornou pùdu neuvedenou do klidu ve výi 1 646 mil. Kè viz tab. TB3.3/01) dosáhly celkové podpory na údrbu zemìdìlských pozemkù v roce 2001 výe 3 394 mil. Kè, co pøedstavuje meziroèní zvýení o 2,6 %. V oblasti podpor na údrbu zemìdìlských pozemkù vak dolo od roku 2001 k zásadní zmìnì, zejména novým vymezením ménì pøíznivých oblastí (LFA) a vyplácením podpor na výmìru skuteèných travních porostù. Významnou zmìnou je zavedení podpory mladých zemìdìlcù (v roce 2001 vyplaceno v rámci dotací MZe celkem 117 mil. Kè). V roce 2001 bylo dokonèeno profinancování podpor podle naøízení vlády è. 420/2000 Sb., na kompenzaci následkù sucha v roce 2000 (podniky právnických a fyzických osob s podvojným úèetnictvím pøíjemci podpor nároky na tyto podpory úèetnì uzavøely ji v roce 2000).

2.2 Státní zemìdìlský intervenèní fond Organizace trhu a poskytování podpor v roce 2001 se vztahovaly na zemìdìlské výrobky a potraviny pùvodem z Èeské republiky a na právnické nebo fyzické osoby se sídlem nebo trvalým pobytem na území Èeské republiky. V pøípadì vývozu zemìdìlských výrobkù a potravin byly podpory poskytovány i zahranièním osobám, oprávnìnì podnikajícím na území Èeské republiky podle zákona è. 256/2000 Sb., o Státním zemìdìlském intervenèním fondu (SZIF). Výrazné zmìny v èinnosti výkonného aparátu SZIF nastaly poèátkem roku 2001. Jednalo se pøedevím o: uplatòování zákona è. 256/2000 Sb., o SZIF, a v návaznosti k nìmu vydaných naøízení vlády, jejich zavedení do praxe a zejména zabezpeèení dùsledné kontroly pøiznaných podpor od poèátku roku 2001 si vynutilo vybudování a personální zajitìní regionálních pracovi SZIF 138

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 inovaci informaèního systému SZIF a jeho propojení s regionálními pracoviti fondu k 1. 1. 2002, vèetnì potøebného technického a programového vybavení tìchto pracovi. Organizace trhu byla v roce 2001 zabezpeèována v souladu se zákonem è. 256/2000 Sb., o SZIF, a navazujícími naøízeními vlády pro pøísluné zemìdìlské a potravináøské komodity a dalí smìry podpor. Novì byly v roce 2001 podle naøízení vlády è. 86/2001 Sb. stanoveny podmínky a finanèní kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a zásady pro prodej øepky vypìstované na pùdì uvádìné do klidu, uplatòované prostøednictvím SZIF (v roce 2001 vyplaceno celkem 1 709 mil. Kè). Do pùsobnosti SZIF byly také pøevedeny kompenzaèní platby podle naøízení vlády è. 445/2000 Sb. (v roce 2001 vyplaceno celkem 76 mil. Kè), podpory ke zvýení spotøeby mléka podle naøízení vlády è. 91/2001 Sb. (v roce

TB2.1/01 Dotace a dalí výdaje zemìdìlské politiky z rozpoètové kapitoly MZe vèetnì rozpoètových opatøení (mil. Kè) Dotace, výdaje Dotace v zemědělství podle dotačních titulů v tom – obnova vinic, chmelnic a ovocných sadů – podpora včelařství – pěstování lnu – podpora chovu dojnic – chov skotu, ovcí, koz a koní na TTP – chov krav bez tržní produkce mléka, ovcí a koní – závlahy – ekologická paliva – bramborový škrob – podpora pěstování sladovnického ječmene – udržování genetického potenciálu zvířat, osiv a sádí – ozdravování plodin a zvyšování kvality osiv – podpora chovu starokladrubského koně – genetické zdroje – podpora mladých zemědělců – nákazový fond – poradenství a vzdělávání dospělých, školní závody – informatika – zavádění evropské legislativy – odbytová družstva – podpora evropské integrace nevládních organizací – školní mléko – kompenzační platba – mléko – zmírnění škod – sucho – slintavka a kulhavka Podpory podle nařízení vlády (č. 344/1999 Sb. a č. 505/2000 Sb.) v tom – zalesnění a založení porostů rychle rostoucích dřevin 1) – údržba zemědělských pozemků – údržba travních porostů pastevním chovem zvířat – podpora včelařství – organické zemědělství – vápnění – hnojení organickými hnojivy – zatravnění – založení prvků ÚSES a odbahnění rybníků Podpory na odbahnění podle Zásad MZe čj. 3553/2001-6000 Podpory podle nařízení vlády č. 359/2000 Sb. (masný skot, ovce) v tom – krávy bez tržní produkce mléka – ovce 2) Podpory podle nařízení vlády č. 420/2000 Sb. (sucho) Rozpočtové opatření na podporu zalesňování Výdaje na vědu a výzkum Výdaje na učňovské školství Národní program konzervace genetického potenciálu Ostatní výdaje z rozpočtu MZe (servisní činnosti pro MZe, propagace, kontrola ekologického zemědělství, meliorace a zemědělské vodní toky, povodně a ostatní) VÝDAJE Z ROZPOČTU MZe NA ZEMĚDĚLSTVÍ CELKEM Výdaje z rozpočtu MZe na zemědělství bez podpor na sucho podle nařízení vlády č. 420/2000 Sb. Dotace - lesní hospodářství Dotace - vodní hospodářství

2000

2001

3 732 174 80 30 182 587 0 0 1 129 33 116 438 36 35 34 0 62 48 0 11 0 29 358 350 0 3 679 77 3 307 0 0 89 7 75 39 85 0 219 183 36 850 0 441 1 676 21

2 531 228 0 0 181 0 473 23 598 0 0 387 232 35 33 117 127 54 0 22 6 11 0 0 4 2 868 70 1 748 761 80 168 16 0 23 2 88 0 0 0 4 139 30 475 1 197 22

232 10 850 10 000 501 485

288 11 638 7 499 465 600

1) V roce 2001 byly finanèní prostøedky na údrbu orné pùdy poskytnuty formou podpor na uvedení orné pùdy do klidu a kompenzaèní podpory na ostatní ornou pùdu neuvedenou do klidu (celkem 1 646 mil. Kè) prostøednictvím SZIF. 2) Podpory na sucho v roce 2001 pøedstavovaly pouze výdaj hotových penìních prostøedkù z rozpoètové kapitoly MZe, který neznamenal zlepení hospodáøských výsledkù zemìdìlství. Zemìdìlské podniky s podvojným úèetnictvím zúètovaly nároky na tyto podpory ji do hospodáøského výsledku roku 2000. Pramen: MZe Analýza realizace dotaèní politiky za rok 2000 a za rok 2001 Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

139

Meziroční index 67,81 131,03 x x 99,23 0,00 x x 52,97 0,00 0,00 88,36 644,44 100,00 97,06 x 204,84 112,50 x 200,00 x 37,93 x x x 77,96 90,91 52,86 x 188,76 228,57 x 58,97 2,35 x x x x 486,94 x 107,71 71,42 104,76 124,14 107,26 74,99 92,81 123,71

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 2001 celkem 19,3 mil. Kè; kromì toho bylo na tento úèel vyplaceno v roce 2001 z prostøedkù MZe 10,6 mil. Kè), podpory výroby krobu podle naøízení vlády è. 175/2001 Sb. (v roce 2001 vyplaceno celkem 14 mil. Kè) a administrace produkèních kvót cukru na kvótové roky 2001/02 a 2004/05 na základì naøízení vlády è. 114/2001 Sb. Údaje o zdrojích SZIF v období 2000 2001 jsou pøedstaveny v tab. TB2.2/01.

TB2.2/01 Výdaje na organizaci trhu prostøednictvím SZIF (SFTR) (mil. Kè) Ukazatel Dotace ze státního rozpočtu ČR Převedeno z ostatních kapitol státního rozpočtu Tržby z prodeje nakoupených výrobků Úvěr od banky Ostatní příjmy Celkem

2000 2 420 58 1 919 346 358 5 101

2001 4 230 0 354 2 1 517 6 103

Meziroční index 174,8 x 18,4 0,6 423,7 119,6

Pramen: SZIF Zpracoval: J. ára (SZIF)

Pouití zdrojù SZIF na organizaci trhu a dalí výdaje v letech 2000 a 2001 je uvedeno v tab. TB2.2/02.

TB2.2/01 - Zdroje SZIF (SFTR) na organizaci trhu (mil. Kè) Ukazatel Subvencované vývozy v tom – mlékárenských výrobků – jatečného skotu – jatečných prasat – bramborového škrobu Intervenční nákupy – pšenice potravinářská Kompenzační podpory v tom – za kvóty na mléko – za spotřebu školního mléka – za výrobu škrobu – za uvádění půdy do klidu – za nákup řepky pro MEŘO Splátka úvěrů Ostatní výdaje (platby úroků, DPH ad.) Celkem

2000 859 823 0 3 33 538 0 0 0 0 0 0 2 405 184 3 986

2001 1 411 967 438 0 6 62 2 565 76 19 14 1 709 747 6 70 4 114

Meziroční index 164,3 117,5 x x 18,2 11,5 x x x x x x 0,2 38,0 103,2


Po výrazném poklesu celkových výdajù SZIF na organizaci trhu v roce 2000 (o více ne 40 %) se objem výdajù v roce 2001 výraznì zvýil pøedevím v dùsledku zavedení systému kvót na mléko, podpor kolního mléka a podpor za uvedení pùdy do klidu. K zásadním zmìnám dolo ve struktuøe výdajù pøedevím v dùsledku zavedení kompenzaèních podpor a poklesu splátek úvìrù, pøi minimalizaci intervenèních nákupù. Opatøení smìøovala k dalímu sblíení systému regulace trhu s EU a zároveò ke zvýení efektivnosti vynaloených státních prostøedkù. Pøehled o rozsahu organizace trhu podle výrobkù v mnostevních jednotkách v letech 1997 a 2001 je uveden v tab. B3.1/02. Podrobnìjí pøehled o výdajích SZIF na organizaci trhu v letech 1997 a 2001 je uveden v tab. B3.1/03.

2.3 Podpùrný a garanèní rolnický a lesnický fond Podpùrný a garanèní rolnický a lesnický fond, a. s. (PGRLF) byl zaloen MZe podle usnesení vlády ÈR ze dne 23. èervna 1993 è. 337 jako veøejná instituce k podpoøe úvìrù poskytovaných obchodními bankami podnikùm v zemìdìlské a lesní prvovýrobì zárukami jistiny úvìru a dotacemi úrokù z bankovních úvìrù. Od roku 1997 je èást prostøedkù fondu vìnována na podporu vývozu vybraných komodit (jako dotace úrokù úvìrovaným vývozním organizacím). Zdroje PGRLF jsou od roku 1998 orientovány také na poskytování podpor na obnovu zemìdìlství v oblastech postiených povodnìmi v roce 1997. Pøídìl z rozpoètu MZe do fondu èinil v roce 2000 celkem 2 175 mil. Kè a v roce 2001 celkem 1 309 mil. Kè. PGRLF poskytuje své podpory v rámci úèelových programù. Dlouhodobì nejvýznamnìjí jsou programy ZEMÌDÌLEC (podpora investièních úvìrù) a PROVOZ (podpora provozních úvìrù). Od 15. 8. 1999 jsou v platnosti nové zásady a pokyny pro poskytování podpor z PGRLF. Pro podporu investièních úvìrù byl zaveden nový program INVESTICE s podprogramy ZEMÌDÌLEC, ODBYTOVÁ ORGANIZACE a ZPRACOVATEL. Podprogram ZPRACOVATEL nebyl dosud otevøen. V roce 2000 byl pro potravináøské podniky otevøen podprogram HYGIENA, orientovaný na zdravotní nezávadnost potravin. Cílem programu INVESTICE je podpoøit rozvoj perspektivních podnikatelských subjektù v odvìtví. Prioritou pro poskytování podpor v tomto programu je restrukturalizace podnikù se zamìøením na zvýení efektivnosti zemìdìlských a zpracovatelských subjektù. Podpora investic formou garancí (se základní sazbou 30 %) se poskytuje také na rekonstrukce stávajících objektù pro chov krav s trní produkcí mléka, vèetnì nákupu technologií a zaøízení pevnì zabudovaných do tìchto stájí. Cílem programu PROVOZ je pøispìt k øeení pøechodného nedostatku vlastních finanèních zdrojù na provozní úèely. Podpora se poskytuje na financování nákupu taxativnì stanovených vstupù. Od 1. listopadu 1999 je moné pro úvìry v rámci programu PROVOZ získat garanci jen do výe 30 %. 140

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Úvìry pro mladé zemìdìlce byly zvýhodnìny v doplòkovém programu MLÁDÍ (do 15. 8. 1999 v soubìhu s programy PROVOZ, ZEMÌDÌLEC a LESY, po tomto datu v soubìhu s programy PROVOZ a INVESTICE ZEMÌDÌLEC). Cílem programu MLÁDÍ je usnadnit zahájení a rozvoj zemìdìlské výroby na bázi rodinných subjektù pro mladé podnikatele do 40 let a jejich rodiny. Cílem programu EXPORT je podporovat vývoz vybraných zemìdìlských a potravináøských komodit. Podpora se poskytuje na financování exportních úvìrù, které jsou podloeny exportními smlouvami. V roce 2000 a 2001 nebyly v tomto programu pøijímány nové ádosti, realizovaly se pouze doplatky dotací k døíve pøijatým ádostem v celkové výi 21 mil. Kè v roce 2000 a 2 mil. Kè v roce 2001. Kumulovaná úroveò podpor PGRLF od roku 1994 do 31. 12. 2001 je uvedena v tab. TB2.3/01.

TB2.3/01 - Podpory PGRLF, a. s. podle typu podnikù a programù do 31. 12. 2001 Počet žádostí Typ organizace

SHR S. r. o. A. s. ZD ostatní Podle typu programu: Provoz Investice (Zemědělec) Export Lesy Služby Restituent Nabyvatel TOZ Krmné obilí 1) Krajina 1) Mládí 1) Agroregion 1) Povodně 1) KPV 1) Skot Celkem Nesplacené úvěry k 31. 12. 2001

podaných

schválených

6 039 3 465 3 683 5 138 133

5 476 3 108 3 461 4 888 110

6 624 10 748 122 71 536 14 30 212 101 4 220 1 805 1 841 450 1 634 18 458

6 265 9 822 90 62 475 13 22 196 98 3 963 1 653 1 702 439 1 590 17 043 5 427

Výše podporovaných úvěrů 1. 1. 1994 – 31. 12. 2001 (mil. Kč) 10 921 13 582 28 265 21 138 614

Garance úvěrů – závazek 1. 1. 1994 – 31. 12. 2001

Dotace úroků 1. 1. 1994 – 31. 12. 2001

v roce 2001 (mil. Kč)

mil. Kč

%

závazek (mil. Kč)

vyplaceno (mil. Kč)

722 873 2 680 2 038 55

5 249 6 209 6 613 6 244 168

48,06 45,71 23,40 29,54 27,36

3 421 3 295 5 440 4 648 139

2 687 2 643 4 246 3 684 97

2 359 4 010 0 . . . . . . 6 369 6 100

4 338 17 115 0 52 2 781 0 34 163 0 . . . . . . 24 483 14 192

20,81 44,01 0,00 16,20 73,53 0,00 100,00 29,96 0,00 x x x x x x 32,85 49,04

2 084 12 548 576 51 1 411 3 0 0 270 . . . . . . 16 944 10 046

1 996 9 453 409 45 1 181 3 0 0 270 . . . . . . 13 357 6 751

20 843 38 887 7 115 321 3 782 18 34 544 2 975 126 . . . . . 74 519 28 937

1) Program není zahrnut do souètu ÈR celkem Pramen: PGRLF Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

Od poèátku èinnosti fondu v roce 1994 bylo pro jeho fungování vyèlenìno 20 663 mil. Kè. Vlastní kapitál PGRLF k 31. 12. 2001 èinil 4 893 mil. Kè. Z hlediska objemu zprostøedkovaných úvìrù v roce 2001 tvoøily úvìry s vazbou na program INVESTICE 63 % a na program PROVOZ 37 %. Výsledky podpùrné èinnosti PGRLF v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 a od poèátku pùsobení fondu k 31. 12. 2001 charakterizují tyto údaje: V roce 2001 PGRLF podpoøil bankovní úvìry ve výi 6 369 mil. Kè (5 296 mil. Kè v roce 2000). Od poèátku èinnosti k 31. 12. 2001 dosáhl objem podporovaných úvìrù 74 519 mil. Kè. K bankovním úvìrùm poskytl PGRLF v roce 2001 garance ve výi 1 129 mil. Kè (921 mil. Kè v roce 2000), tj. garantoval 17,72 % (17,39 % v roce 2000) jistiny vech úvìrù. V prvních letech svého pùsobení poskytoval PGRLF vysoké garance úvìrù a celkové garance od poèátku èinnosti fondu dosáhly k 31. 12. 2001 výe 24 483 mil. Kè, tj. 32,85 % jistiny poskytnutých úvìrù. Vlastní kapitál PGRLF kryl garance k nesplaceným úvìrùm k tomuto datu (14 192 mil. Kè) z 34,5 % (z 16,2 % v roce 2000). Od roku 1997 pøistoupil PGRLF ke sniování procenta garancí. Dùvodem je zájem státu o zvýení odpovìdnosti bank za poskytnuté úvìry, zejména vak rychlý rùst dospìlých garancí za klienty, kteøí nejsou schopni dostát svým závazkùm. K 31. 12. 2001 se rùst dospìlých garancí zastavil na hodnotì 3 424 mil. Kè (14,0 % pøiznaných garancí) a úhrady za dospìlé garance dosáhly 2 785 mil. Kè, tj. 11,40 % pøiznaných garancí. Dynamika rùstu dospìlých a splatných garancí se vak v roce 2001 zmírnila. V letech 1999 2001 sníil PGRLF v dùsledku sníení zdrojù ze státního rozpoètu a objemu podporovaných úvìrù objem pøiznaných a vyplácených dotací k podporovaným úvìrùm. V roce 2001 dosáhla celková výe pøiznaných dotací 1 004 mil. Kè (715 mil. Kè v roce 2000) a celkem bylo na dotacích vyplaceno 1 333 mil. Kè (1 610 mil. Kè v roce 2000). Celkem bylo od zaloení fondu k podpoøe bankovních úrokù k 31. 12. 2001 pøiznáno 16 944 mil. Kè a vyplaceno 13 357 mil. Kè dotací úrokù. Skuteèná úroková sazba, placená v roce 2001 klienty PGRLF bankám, èinila pøi dotaci úroku ve výi 8,98 procentních bodù (9,66 procentních bodù v roce 2000) 1,75 % p. a. (1,98 % p. a. v roce 2000). Prùmìrné zúroèení bankovních úvìrù klientù PGRLF dosáhlo v roce 2001 výe 10,73 % (11,64 % v roce 2000)86. Z hlediska podnikatelských forem vìtí èást podpor (89 %) byla dosud poskytnuta zemìdìlským podnikùm právnických osob. Zemìdìlským podnikùm fyzických osob bylo dosud poskytnuto 11 % podpor PGRLF. Podpory podnikù ve zpracovatelském prùmyslu a v lesním hospodáøství jsou dosud zanedbatelné. 86

Prùmìrné úroèení bankovních úvìrù v národním hospodáøství v roce 2001 dosáhlo podle pøedbìných údajù 7,00 % (7,16 % v roce 2000).

141

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Oblastem postieným povodnìmi byly poskytnuty návratné pùjèky na obnovení podmínek k podnikání v zemìdìlské výrobì (na 10 let) a pùjèky na obnovu hospodaøení v zátopových oblastech (na 20 let). Zdrojem pro tyto pùjèky byla bezúroèná úèelová pùjèka od PF ÈR. Do konce roku 2001 vyèerpal PGRLF na tyto úèely 647 mil. Kè. Splácení pùjèek nastalo od roku 2001 a jejich pøehled je uveden v tab. TB2.3/02.

TB2.3/02 Pùjèky PGRLF pro oblasti postiené povodnìmi Ukazatel Půjčky povod. oblastem – desetileté – dvacetileté

Od roku (datum) 25. 8. 1997 22. 5. 1998

1999 23 894 3 053

Náklad PGRLF (tis. Kč) 2000 2001 k 31. 12. 2001 0 0 414 233 0 0 233 337

1999 0 0

Vratky, výnos (tis. Kč) 2000 2001 k 31. 12. 2001 131 1 230 1 361 300 12 447 12 747

Pramen: PGRLF Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

Do konce roku 1999 odkoupil PGRLF od zemìdìlských podnikù za neplatícími odbìrateli jejich produkce pohledávky v nominální cenì 718 mil. Kè za poøizovací cenu 485 mil. Kè, tj. 67,5 % jejich nominální ceny. Do konce roku 2001 vymohl PGRLF od dluníkù 53 mil. Kè. PGRLF za období své èinnosti svými podporami umonil pøevést do zemìdìlství pøiblinì ètyønásobek finanèních prostøedkù, ne kdyby veøejné prostøedky byly poskytovány pøímými návratnými pùjèkami èi pøímými nenávratnými dotacemi. Dalí èinnost fondu vak bude muset být postupnì harmonizována s podmínkami poskytování podpor na modernizaci a restrukturalizaci podle pravidel EU.

2.4 Ostatní instituce Na realizaci zemìdìlské politiky se podílely dalí instituce z rezortu MZe i mimo rezort MZe (MP SFP, MPO ÈMZRB ad.). V rezortu MZe jde zejména o Pozemkový fond ÈR, vyuívaný také na øeení mimoøádných problémù v zemìdìlství (v roce 2000 napø. na øeení následkù sucha). Tento fond poskytuje i pøímé podpory, které se vztahují k privatizovaným podnikùm èi k pronajímané státní pùdì. Podíl ostatních institucí na zajitìní zemìdìlské politiky je souhrnnì uveden v tab. TB2.4/01.

TB2.4/01 Ostatní instituce podílející se na zemìdìlské politice (mil. Kè) Instituce

Rezort

PF ČR – ZVHS (do 31. 12. 1999 SMS) IVV MZe SVS ČR, SRS, ÚKZÚZ, ČZPI

MZe MZe MZe

ČMZRB

MPO

Pozemkové úřady MF MŽP - SFŽP ČR GA ČR a granty 1) z jiných rezortů (MŠMT, MŽP ad.)

MV MF MŽP státní rozpočet

Výdaje na agrární politiku Zaměření výdajů 2000 2001 meziroční index 290 79 27,24 povodně, nájemné, TOZ, meliorace, vodní toky, monitoring vody 41 34 82,93 vzdělávání pracovníků rezortu 25 210 840,00 monitoring cizorodých látek (dotace služeb nad rámec činností ze zákona) 95 127 133,68 dotace úroků a garance v rámci podpory malého a středního podnikání v potravinářství 651 531 81,57 pozemkové úpravy 3 217 3 502 108,86 specifické daňové úlevy a odpisy dluhů 78 55 70,51 údržba krajiny, vodní plochy 30 28 93,33 zemědělský výzkum

1) Bez zahranièních grantù (EU), které v roce 2000 pro zemìdìlský výzkum dosáhly èástky 13 mil. Kè a v roce 2001 celkem 11 mil. Kè Pramen: Podklady z jednotlivých institucí Zpracoval: A. Juøica, J. Mezera, J. Praan (VÚZE)

Na zajiování zemìdìlské politiky v oblasti vývozu se v roce 2001 èásteènì podílely také Exportní a pojiovací spoleènost, a. s. (EGAP), a zejména Èeská exportní banka, a. s. (ÈEB). Dalí státní instituce zasahující do zemìdìlské politiky jsou Licenèní komise MPO (resp. MZe), MMR, finanèní úøady v kompetenci MF a Èeský úøad zemìmìøický a katastrální (ÈÚZK). Podrobnìji je úèast ostatních institucí uvedena v kap. B3 a B4.

2.5 Zahranièní pomoci a zdroje V roce 2001 byla pøeváná èást zahranièní pomoci urèené k rozvoji agrárního sektoru ÈR poskytována EU prostøednictvím programu Phare. Pomoc byla zamìøena pøedevím na zdokonalení èinnosti státní správy a budování institucí podle SZP (tab. TB2.5/01).

3 Opatøení a podpory v agrárním sektoru V této kapitole (a dále také v kapitolách B5 B7) jsou uvedena opatøení agrární politiky v èlenìní podle jejich úèelu. Podpory vztahující se k jednotlivým opatøením jsou uvedeny na úrovni tzv. èistých, skuteènì vynaloených výdajù v daném roce.

3.1 Opatøení a podpory v oblasti agrárního trhu 3.1.1 Podpora trních cen v rámci organizace trhu V rámci organizace trhu vybraných komodit se podpora trních cen na agrárním trhu uskuteèòuje formou pøímého (SZIF) i nepøímého (PGRLF) subvencování vývozù intervenèních nákupù, uplatòováním minimálních cen, dotacemi do vnitøního trhu a podporami skladování produkce.

142


TB2.5/01 Pøehled nejdùleitìjích zahranièních pomocí v roce 2000 - 2001 Zdroj – Program 1) EU – Phare

EU – výzkum 2) FAO Ostatní

Projekt Pomoc při budování systému IACS Zdokonalení kontroly pro zlepšení zdraví zvířat a hygieny potravin Posílení centrální registrace ochranných rostlinných látek Budování instituce veterinární supervize Pomoc při rozvoji Národní zemědělské poradenské služby Pomoc nevládním agrárním organizacím v ČR Budování struktur SZP ve vztahu k nařízení EC 1257/99 Výstavba struktur SZP, pokračování IACS a FADN Posílení kapacity ve fytosanitární oblasti Projekty v 5. Rámcovém programu výzkumu Spolufinancování výcvikových kurzů v oblasti zemědělství a zapojení mladých odborníků do projektů FAO Harmonizace zemědělské statistiky (EU Twinning)

Příjemce podpory MZe SVS SRS SVS MZe, ÚZPI AK ČR, ASZ, PK ČR MZe MZe, VÚZE SRS rezortní VÚ MZe ČSÚ

1) Pøipravované projekty Phare: Zdokonalení pohranièní veterinární kontroly, Posílení metod pro bezpeènost potravin a ochranu spotøebitele, Aplikace kvalitativních standardù EU budování systému SEUROP, Posílení speciálních diagnostických metod ve fytosanitární oblasti, Zlepení identifikaèní kapacity BSE 2) Gesènì je pøíjemcem podpory MZe, forma pomoci má vak ploný charakter (vládní a nevládní organizace, akademické instituce apod.) Pramen: Podklady MZe Zpracoval: J. laisová (VÚZE)

Mléko a mlékárenské výrobky Organizace trhu mléka prostøednictvím SZIF se øídila tøemi naøízeními vlády: è. 486/2000 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro provádìní opatøení k podpoøe vývozu výrobkù z kravského mléka è. 445/2000 Sb., o stanovení produkèních kvót mléka na léta 2001 a 2005 (viz kap. B3.1.3 a B3.3) è. 91/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování podpory zvýení spotøeby zpracovatelsky upraveného mléka a vybraných mléèných výrobkù áky, kteøí plní povinnou kolní docházku (viz kap. B3.1.4).

Minimální cena mléka Souèástí organizace trhu a podpory trních cen je minimální cena mléka, která byla v roce 2001 stanovena ve výi 7,60 Kè/l syrového mléka. Vztahuje se na vekeré dodávky syrového mléka, které splòují pøísluné jakostní znaky.

Subvencované vývozy V návaznosti na naøízení vlády schválilo prezidium SZIF objem pøebytku mléka pro subvencovaný vývoz na rok 2001 ve výi 580 mil. l o tuènosti 4,5 %. Po posouzení poadavkù jednotlivých subjektù bylo do subvencovaného vývozu mléèných výrobkù zaøazeno celkem 568,4 mil. l plazmy a 2 557,6 mil. tukových jednic. Pøitom byl výraznì pøekroèen limit pro máslo, SOM a kasein potravináøský a nebyl naplnìn limit objemu mléèné suroviny u ostatních výrobkù. V prùbìhu roku 2001 se zaèal zvyovat nákup mléka nad rámec pùvodních pøedpokladù. Souèasnì vzrùstal dovoz mléka a mléèných výrobkù. Velmi rychle narùstaly zásoby másla mj. i v souvislosti s celními opatøeními Polska a Ruska. Za této situace SZIF vyuil monosti úpravy bilanèního pøebytku (schodku) mléka na základì § 1, odst. 3 naøízení vlády è. 486/2000 Sb., a do výe 20 %. Prezidium SZIF na mimoøádném zasedání schválilo zvýení bilanèního pøebytku pro subvencování vývozù mlékárenských výrobkù z pùvodních 580 mil. l na 658 mil. l, tj. o 13,4 % (tab. TB3.1/01).

TB3.1/01 Výpoèet a úprava bilanèního pøebytku mléka v roce 2001 (mil. l) Mlékárenské výrobky Tržní produkce mléka Dovoz v přepočtu na mléko Celkem zdroje Spotřeba v přepočtu na mléko Celkový vývoz z toho - subvencovaný vývoz

Původní přebytek 2 540 180 2 720 2 100 620 580

Zvýšený přebytek 2 580 200 2 780 2 080 700 658


Monost zvýení subvencovaných vývozù mìly pouze ty subjekty, které byly zaøazeny do podpory vývozu výrobkù z kravského mléka v roce 2001 a jejich poadavek byl pøi úpravách krácen. Po úpravì bilanèního pøebytku mléka v roce 2001 se situace na trhu s mlékem uklidnila. Zásoby másla klesly v záøí 2001 na úroveò 2,3 tis. t, tj. na minimum za poslední 3 roky. Paradoxnì vzniklo ke konci roku 2001 nebezpeèí nedostatku másla na vnitøním trhu. SZIF vzniklou situaci øeil individuálním pøístupem k jednotlivým subjektùm, ádajícím o sníení roèního objemu subvencovaných výrobkù z dùvodu upøednostnìní prodeje másla na vnitøním trhu. O zmìnu poádalo celkem 11 subjektù. Na základì pøísluných ustanovení naøízení vlády è. 486/2000 Sb. byly uvedené objemy pøebytku mléka v rámci uzavøených smluv pokryty bìhem roku 2001 mnostvím a sortimentem výrobkù, tak jak je uvedeno v tab. TB3.1/02. V uvedených objemech výrobkù jsou z èásti obsaeny i nesubvencované vývozy (pøedevím vývoz do SR). Na vývozy mlékárenských výrobkù byly v kalendáøním roce 2001 vynaloeny subvence v celkové výi 966,6 mil. Kè.

143


TB3.1/02 Mnoství másla a mlékárenských výrobkù zaøazených do organizace trhu SZIF v roce 2001 (tis. t) Mléčné výrobky

Množství produkce 23,9 30,5 13,5 6,2 15,3 4,4

Máslo Sušené odtučněné mléko Sušené plnotučné mléko Kondenzované mléko Bílé sýry Tvrdé sýry Pramen: SZIF Zpracoval: J. ára (SZIF)

Jateèný skot Podpora trních cen jateèného skotu prostøednictvím SZIF byla v prùbìhu roku 2001 zajiována formou subvencovaných vývozù jateèných býkù a hovìzího masa. V prùbìhu roku 2001 bylo prezidiem SZIF vyhláeno celkem 6 vývozních období. Pro kadé vývozní období byly stanoveny podmínky vývozu, tj. zejména maximální výe subvence pro jednotlivé kategorie jateèného skotu v rozmezí 5 9 Kè na kg . hm., které mohly být pøedmìtem vývozu a cena (36,50 37,50 Kè na kg . hm.), kterou byl pøíjemce subvence povinen uhradit dodavateli. Subvence byla vyplácena zálohovì s tím, e po ukonèení kadého vývozního období bylo provedeno vyúètování a vývozci byli povinni pøípadný pøeplatek subvence vrátit. V prùbìhu roku 2001 bylo se subvencí vyvezeno celkem 29,1 tis. t v pøepoètu na ivou hmotnost jateèných býkù. Na subvencích bylo vyplaceno celkem 438,1 mil. Kè.

Bramborový a penièný krob Podpora je poskytována v souladu s naøízením vlády è. 175/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování finanèní podpory pro zpracování brambor a penice na krob a podmínky a zásady pro poskytování subvence pøi vývozu výrobkù z bramborového krobu.

Podpora na sníení ceny suroviny pøi výrobì bramborového a penièného krobu Podle naøízení vlády è. 175/2001 Sb. SZIF poskytuje podporu 1500 Kè/t bramborového krobu obsaeného v bramborách urèených pro zpracování na bramborový krob, nejvýe na celkové mnoství 30 tis. t. Na podpoøe bylo v roce 2001 vyplaceno 11,5 mil. Kè. Podle uvedeného naøízení vlády SZIF poskytuje podporu 1000 Kè/t penièného krobu obsaeného v penici urèené pro zpracování na penièný krob, nejvýe na celkové mnoství 15 tis. t. V roce 2001 bylo na podpoøe vyplaceno 2,4 mil. Kè. Celková podpora výrobcù krobu ve výi 13,9 mil. Kè v roce 2001 je kalkulována v kap. B4.

Subvence na vývoz bramborového krobu SZIF poskytuje subvenci pøi vývozu ve výi 5 tis. Kè/t bramborového krobu obsaeného ve výrobku, nejvýe na celkové mnoství 6 tis. t. Celkovì bylo v roce 2001 na tento úèel vynaloeno 5,9 mil. Kè.

Slad subvence na vývoz Subvence se poskytuje v návaznosti na naøízení vlády è. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatøení k podpoøe vývozu sladu. Podle § 1 odst. 2 tohoto naøízení schválilo prezidium SZIF pro hospodáøský rok 2001/2002 nejvýe pøípustné mnoství sladu, na které lze poskytnout subvenci (200 tis. t) a maximální subvenci pøi vývozu (770 Kè/t). V souladu s tímto naøízením stanovilo prezidium SZIF pro 1. ètvrtletí hospodáøského roku 2001/2002 zálohu pøi vývozu sladu ve výi 200 Kè/t sladu. Pro 2. ètvrtletí hospodáøského roku 2001/2002 rozhodlo prezidium SZIF s ohledem na situaci na trhu zálohu na subvenci pøi vývozu sladu nestanovit. Za 1. ètvrtletí hospodáøského roku 2001/2002 nebyla na vývoz sladu vyplacena ádná subvence.

Penice potravináøská K 1. lednu 2001 mìl SZIF na zásobách penici potravináøskou z intervenèního nákupu ze skliznì roku 2000 v celkové výi 100,6 tis. t. Do konce bøezna 2001 nakoupil SZIF dalích 417,8 t penice potravináøské. Prezidium SZIF odsouhlasilo prodej penice vybraným subjektùm s podmínkou vývozu do zahranièí. V období od 27. února do 30. èervna 2001 bylo s vybranými subjekty uzavøeno pouze 7 smluv a na jejich základì byl realizován vývoz 16,7 tis. t penice. V této situaci prezidium SZIF rozhodlo o prodeji penice potravináøské pro SSHR. Skuteènì bylo prodáno a vyfakturováno 49,9 tis. t. Trvalé výbìrové øízení na vývoz penice potravináøské bylo od èervna 2001 neúspìné. SZIF mìl k 31. prosinci 2001 na zásobách penici potravináøskou z intervenèního nákupu ze skliznì 2000 v celkovém mnoství 34,4 tis. t (v roce 2001 nebyl intervenèní nákup vyhláen). Podle rozhodnutí prezidia SZIF byl dne 23. srpna 2001 schválen doplatek pìstitelùm za penici potravináøskou nakoupenou v intervenèním nákupu ze skliznì roku 2000 ve výi 350 Kè/t. Celkový náklad na doplatek pìstitelùm èinil 37,1 mil. Kè. Na DPH bylo vráceno (z nákupu koncem roku 2000 vèetnì doplatku) 40,2 mil. Kè. Náklady spojené s naskladnìním, skladováním a vyskladnìním penice v roce 2001 dosáhly èástky 25,2 mil. Kè. Trby z prodeje penice potravináøské ze zásob v roce 2001 èinily celkem 292,4 mil. Kè. SZIF odvedl z této èástky DPH ve výi 22,6 mil. Kè.

144


Cukrovka cukr V návaznosti na naøízení vlády è. 114/2001 Sb., o stanovení produkèních kvót cukru na kvótové roky 2001/02 2004/05, je pøi regulaci trních cen uplatòována minimální, resp. maximální cena cukru. Minimální cenu pro cukr uvádìný na trh v ÈR stanoví Ministerstvo financí ÈR nejpozdìji 60 dnù pøed zaèátkem pøísluného kvótového roku. Vypoète se ze sazeb, které vyjadøují výrobní náklady, vè. nákladù na skladování cukru a pøimìøeného zisku, pøíjmy producentù cukru z prodeje melasy a øízkù a náklady producentù cukru vynaloené na dopravu cukrovky. V pøípadì, e prùmìrná cena cukru v posledním sledovaném mìsíci pøekroèí o více ne 10 % minimální cenu, podá SZIF prostøednictvím MZe návrh MF na stanovení maximální ceny cukru.

Øepka olejná nákup z pùdy uvedené do klidu a z volného trhu Z pùdy, která byla podle naøízení vlády è. 86/2001 Sb. (viz kap. B3.1.3 a B3.3) dobrovolnì uvedena do klidu tím, e na ní byla oseta øepka olejná, je povinnost dodat pro výrobu MEØO 2,3 t z kadého hektaru této pùdy do smluvních skladujících organizací SZIF. Prezidium schválilo pro nákup øepky ze skliznì roku 2001 cenu ve výi 4200 Kè/t plus DPH pøi paritì FCO smluvní skladující organizace. SZIF za tìchto podmínek nakoupil pouze 153 tis. t øepky a na nákup vynaloil 673,9 mil. Kè. V souladu s naøízením vlády è. 86/2001 Sb. má vak SZIF pro úèely výroby MEØO nakoupit 230 tis. t øepky olejné. Protoe se nepodaøilo v rámci tohoto naøízení stanovené mnoství øepky olejné nakoupit, rozhodlo prezidium SZIF dokoupit zbývající mnoství øepky olejné z volného trhu. Výbìrové øízení na nákup øepky z volného trhu pro hospodáøský rok 2001/2002 bylo vypsáno ve druhé polovinì èervence 2001. Do konce roku 2001 bylo z volného trhu nakoupeno 5730,3 t øepky olejné za cenu 7100 7400 Kè/t. Celkové náklady na nákup øepky z volného trhu èinily 43,4 mil. Kè. Náklady spojené se skladováním øepky z pùdy uvedené do klidu a z volného trhu èinily celkem 29,9 mil. Kè. Celkové náklady na nákup a skladování øepky z pùdy uvedené do klidu a z volného trhu dosáhly 747,2 mil. Kè. Prodejní cena øepky výrobcùm MEØO byla vypoèítávána kadý mìsíc podle vzorce schváleného prezidiem SZIF. Do 31. prosince 2001 bylo prodáno celkem 48,5 tis. t øepky olejné. Celkové trby za tuto øepku èinily 61,4 mil. Kè. Kalkulace podpor výrobcùm MEØO a bionafty je uvedena v kap. B4.

Hodnocení organizace trhu za rok 2001 Od roku 2001 jsou plnì realizována opatøení k organizaci trhu a poskytování podpor zemìdìlství, daná zákonem è. 256/2000 Sb. a na nìj navazujícími naøízeními vlády ÈR. Tím se organizace trhu postupnì harmonizuje s organizací agrárního trhu v EU. Celkové výdaje na organizaci trhu (resp. na podporu trních cen na agrárním trhu) prostøednictvím SZIF, MZe a PGRLF v období 2000 2001 uvádí tab. TB3.1/03 (podrobnìji tab. B3.1/04).

TB3.1/03 Výdaje na organizaci trhu podporu trních cen (mil. Kè) 2000 Výdaje

celkem

Celkové výdaje na podporu cen – SZIF (SFTR) – mlékárenské výrobky 1) – obiloviny a řepka – škrob – jatečná prasata – jatečný skot Celkové výdaje PGRLF – program EXPORT Dotace MZe na podporu cen celkem – mlékárenské výrobky – slad Celkem výdaje na organizaci trhu – vývoz – domácí trh – skladování

3 986 823 3 127 33 3 0 21 145 29 116 4 152 4 000 29 123

2001 z toho subvence 982 823 123 33 3 0 21 145 29 116 1 148 996 29 123

celkem 2 329 986 885 20 0 438 2 11 11 0 2 342 1 413 904 25

z toho subvence 1 611 986 167 20 0 438 2 11 11 0 1 624 1 413 211 0

1) Vèetnì ostatních nákladù (splátky úvìrù a úrokù, DPH) a nákladù na správní výdaje SZIF (SFTR) Pramen: SZIF Zpracoval: J. ára (SZIF)

3.1.2 Opatøení v oblasti zahranièního obchodu Kap. B3.1.2 je zamìøena na opatøení v ochranì domácího trhu (k podpoøe trních cen prostøednictvím spotøebitelù) a na dalí opatøení, která regulují agrární zahranièní obchod.

Pøístup na trh Celní sazby V roce 2001 byly uplatòovány celní sazby v souladu se závazky ÈR notifikovanými ve WTO. Jejich automatickou aktualizaci provedlo Generální øeditelství cel na základì naøízení vlády è. 441/2000 Sb., ze dne 4. 12. 2000, kterým byl vydán celní sazebník s úèinností od 1. 1. 2001.

145


Smluvní celní kvóty Pro usnadnìní pøístupu na domácí trh otevøela ÈR v roce 2001 v souladu se závazky ÈR vùèi WTO celkem 33 smluvních celních kvót, z toho 31 kvót zaèátkem roku. Dvì dalí celní kvóty na dovoz agrárních komodit se sníeným clem byly otevøeny v prùbìhu roku87. Do seznamu otevøených smluvních celních kvót pro 2001 byly kromì kvót, jejich základní poèet a minimální výe je dána závazky ÈR vùèi WTO, zahrnuty i kvóty nad rámec tìchto závazkù. Kvóty na dovoz sluneènicových semen a øepné melasy pro rok 2001 byly sníeny proti roku 2000 na úroveò závazku ÈR. Dále byla zruena kvóta na dovoz øepných semen. Nad rámec závazkù ÈR ve WTO byly v roce 2001 otevøeny celní kvóty na dovoz 1421,9 t glukózy a 4500 t lnu (1500 t lnu surového nebo roseného a 3000 t lnu lámaného nebo tøeného s nulovým clem). Z dùvodu nedostatku vína z tuzemské produkce na pokrytí domácí spotøeby otevøela ÈR v roce 2001 nad úroveò závazku nové kvóty na dovoz èerveného a bílého vína. K dalímu meziroènímu navýení smluvních celních kvót v roce 2001 nedolo. V roce 2001 byly plnì vyèerpány smluvní celní kvóty u vepøového a drùbeího masa, jogurtù, øepkového oleje, zmrzliny, glukózy, tìstovin, vína, dextrinù a jiných modifikovaných krobù. Výrazný rozsah èerpání kvót byl zaznamenán rovnì u sluneènicového oleje, èerstvých hroznù, øepné melasy a lnu lámaného nebo tøeného. Naproti tomu kvóty na dovoz ivého skotu, ivých prasat, brambor, semen øepky, soleného a sueného masa, lihu, sueného mléka, limonád, penièného, kukuøièného a bramborového krobu, tøtinové melasy a surového nebo roseného lnu nebyly èerpány vùbec nebo jen v omezeném rozsahu. Z hlediska plnìní závazkù ÈR vùèi WTO v oblasti pøístupu na trh byly vechny sjednané celní kvóty otevøeny v odpovídající výi.

Dovozní licence Na základì zákona è. 62/2000 Sb., ze dne 24. 2. 2000 o nìkterých opatøeních pøi vývozu nebo dovozu výrobkù a o licenèním øízení a o zmìnì nìkterých zákonù, stanovilo naøízení vlády è. 185/2000 Sb., ze dne 21. 6. 2000 a s úèinností od 1. 7. 2000, výrobky, na nì se vztahují licence MPO. Naøízením vlády è. 264/2001 Sb., ze dne 9. 7. 2001 a s úèinností od 26. 7. 2001, byly neautomatické licence na dovoz isoglukózy ze Slovenska a sirupù z Polska pro rok 2001 zrueny. Zmínìným naøízením vlády zùstává v reimu neautomatických licencí pouze cukr a chemicky èistá sacharóza pùvodem ze Slovenské republiky.

Netarifní a ostatní opatøení v pøístupu na domácí trh Zvlátní tarifní ochranná opatøení Naøízením vlády è. 19/2001 Sb., ze dne 3. 1. 2001 a s úèinností od 10. 1. 2001 do 28. 7. 2001, bylo na základì zákona è. 62/2000 Sb. pøijato zvlátní prozatímní ochranné opatøení v podobì zvýení celní sazby pøi dovozu isoglukózy (CN 1702 30 10, 40 10, 60 10, 90 30) a nìkterých dalích poloek celního sazebníku náleejících pod skupiny poloek CN 1702 Ostatní cukry, cukerné sirupy, umìlý med, karamel (CN 1702 30 59, 30 99, 90 99) nebo dovozu sirupù z isoglukózy a ostatních sirupù s pøísadou aromatických látek nebo barviva (CN 2106 90 30, 90 59) o 60 a 100 procentních bodù. Zvýení cla se nevztahuje na dovoz isoglukózy ze Slovenska za pøedpokladu, e jsou splnìna pravidla o pùvodu zboí. Na základì naøízení vlády è. 263/2001 Sb., ze dne 9. 7. 2001 a s úèinností od 26. 7. 2001 do 31. 12. 2001, se v pøípadì nepøekroèení celní kvóty na dovoz isoglukózy a výrobkù z isoglukózy ruí dosavadní zvýené clo. Celní kvóta na dovoz isoglukózy ze Slovenska a ostatních zemí èiní 3,0 tis. t, resp. 1,25 tis. t. Celková dovozní kvóta u zboí poloky 1702 90 99 byla stanovena ve výi 70 t a u poloek 2106 90 30, 90 59 ve výi 3,0 tis. t. Pokud bude celní kvóta pøekroèena, vymìøí se clo zvýené o 83 a 163 procentních bodù podle druhu zboí. Naøízením vlády è. 266/2001 Sb., ze dne 2. 7. 2001 a s úèinností od 27. 7. 2001, byla podle § 38 zákona è. 62/2000 Sb., o nìkterých opatøeních pøi vývozu nebo dovozu výrobkù a o licenèním øízení a o zmìnì nìkterých zákonù, stanovena k ochranì tuzemského trhu spoutìcí úroveò objemu dovozù pro jednotlivé zemìdìlské výrobky a skupiny zemìdìlských výrobkù. Po naplnìní spoutìcí úrovnì je moné dalím naøízením vlády stanovit dodateèné clo. Tato zvlátní ochranná opatøení byla uplatnìna koncem roku 2001 celkem tøikrát: naøízením vlády è. 405/2001 Sb., ze dne 7. 11. 2001 a s úèinností od 17. 11. 2001 do 31. 12. 2001, se dovozní clo u poloky CN 3505 10 Dextriny zvýilo o 26,6 procentních bodù, u poloky CN 3505 10 50 Esterifikované a etherifikované kroby o 17,8 procentních bodù a u poloky CN 3505 10 90 Ostatní modifikované kroby o 29,6 procentních bodù; naøízení vlády è. 420/2001 Sb., ze dne 26. 11. 2001 a s úèinností od 4. 12. 2001 do 31. 12. 2001, stanovilo zvýení sazby dovozního cla u masa a jedlých drobù z drùbee (CN 0207 11, 12, 13, 14, kromì jater) o 14,3 procentních bodù; naøízením vlády è. 421/2001 Sb., ze dne 26. 11. 2001 a s úèinností od 30. 11. 2001 do 17. 6. 2002, byla sazba dovozního cla u poloky CN 1806 10 90 Kakaový práek obsahující pøidaný cukr nebo jiná sladidla zvýena o 113 procentních bodù.

Ostatní netarifní opatøení k ochranì výrobcù Zákonem è. 216/2000 Sb., ze dne 27. 6. 2000 a s úèinností od 20. 8. 2000, byla v rámci harmonizace legislativy s ES upravena vinohradnická a vinaøská evidence a dnem 1. 1. 2001 byla obdobnì jako v zemích EU zavedena povinnost pøedkládat pøi dovozu vína Osvìdèení pro dovoz vína do ÈR. Dovoz produktù ekologického zemìdìlství je na základì zákona è. 242/2000 Sb., o ekologickém zemìdìlství, upraven vyhlákou MZe è. 53/2001 Sb., s úèinností od 13. 2. 2001.

Netarifní opatøení k ochranì spotøebitele Na základì novely zákona è. 306/2000 Sb., o potravinách, pøestala platit od 1. 1. 2001 povinnost pro výrobce a dovozce potravin vydávat písemná prohláení o shodì zboí. Toto opatøení výraznì usnadnilo dovoz potravin do ÈR. 87

V roce 2001 byly naøízením vlády è. 159/2001 Sb., s úèinností od 9. 5. 2001 otevøeny celní kvóty na dovoz 300 tis. hl èerveného vína a 50 tis. hl bílého vína v nádobách o obsahu pøevyujícím 2 litry s 25% clem.

146

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pro zajitìní sluèitelnosti problematiky zamìnitelných výrobkù s právem ES a pro vìtí ochranu spotøebitele byl schválen zákon è. 64/2000 Sb., o ochranì spotøebitele, s úèinností od 1. 6. 2000 (u vybraných ustanovení od 1. 1. 2001). Zákon zavádí pojem nebezpeèný výrobek svou zamìnitelností s potravinou a zakazuje výrobu, vývoz, prodej a darování výrobkù nebezpeèných svou zamìnitelností s potravinami. Orgánem vykonávajícím dozor v této oblasti je Èeská obchodní inspekce. Vyhlákou MZe è. 41/2001 Sb., ze dne 12. 1. 2001, její vybraná ustanovení nabyla úèinnosti dnem 1. 4. 2001, resp. 1. 7. 2001, se mìní dosavadní vyhláka è. 83/1977 Sb., o ochranì proti zavlékání kodlivých organizmù pøi dovozu a prùvozu rostlin a rostlinných produktù a jejich roziøování na území ÈR. Zákon è. 314/2001 Sb., o rostlinolékaøské péèi a nìkterých souvisejících zákonù ze dne 7. 8. 2001 a s úèinností od 1. 1. 2002 (vybraných ustanovení od 1. 3. 2002), upravuje pojmovou a vìcnou stránku této péèe, zavádí nové pojmy tzv. chránìných zón a upøesòuje problematiku dovozu a vývozu zboí rostlinného pùvodu. Na základì zmocnìní obsaeného v zákonì o potravinách a tabákových výrobcích vyhláka MZe è. 326/2001 Sb., ze dne 12. 9. 2001 a s úèinností od 1. 10. 2001 (nìkterých ustanovení od 1. 1. 2002, resp. dnem vstupu ÈR do EU), podrobnì stanoví (pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní ivoèichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich) základní definice jednotlivých pojmù, èlenìní vybraných potravin na druhy a skupiny, oznaèování a poadavky na jakost, technologické poadavky, podmínky uvádìní do obìhu, skladování a pøepravy. Vyhlákou MZe è. 339/2001 Sb., ze dne 11. 9. 2001 a s úèinností od 1. 1. 2002, jsou stanoveny zejména postupy pøi odbìru, pøípravì, balení a oznaèování kontrolních vzorkù potravin, resp. surovin urèených k jejich výrobì, vèetnì tabákových výrobkù, metody zkouení odebraných kontrolních vzorkù, zpùsob a rozsah kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin. Ve vyhláce MZe è. 343/2001 Sb., ze dne 17. 9. 2001 a s úèinností od 4. 10. 2001 (vybraných ustanovení od 1. 4. 2002), kterou se provádí zákon o krmivech, se mìní a doplòují zejména poadavky na výrobní provozy pro výrobu krmných smìsí a dietních krmiv, podmínky smíchávání vyjmenovaných krmných surovin, specifikace zakázaných surovin pro výrobu kompletních a doplòkových krmiv, specifikace a podmínky pouití doplòkových látek, náleitosti ádosti o registraci výrobce, dovozce nebo dodavatele, resp. ádosti o registraci distributora, jako i náleitosti oznaèení dietních, kompletních a doplòkových krmiv a krmných surovin. Vyhlákou MZe è. 399/2001 Sb., ze dne 26. 10. 2001 a s úèinností od 9. 11. 2001, se mìní vyhláka MZe è. 286/1999 Sb., kterou se provádìjí ustanovení zákona è. 166/1999 Sb., o veterinární péèi a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù (veterinární zákon), o zdraví a jeho ochranì, o veterinárních podmínkách dovozu, prùvozu a tranzitu veterinárního zboí, o veterinární asanaci a o atestaèním studiu. Zákon è. 452/2001 Sb., o ochranì oznaèení pùvodu a zemìpisných oznaèení a o zmìnì zákona o ochranì spotøebitele ze dne 29. 11. 2001 a s úèinností od 1. 4. 2002 (s výjimkou ustanovení § 18 a 22, která nabývají úèinnosti dnem vstupu smlouvy o pøistoupení ÈR do EU v platnost), upravuje podmínky, za nich lze získat ochranu oznaèení pùvodu, pøípadnì zemìpisného oznaèení pro zboí, jako i právní úèinky této ochrany.

Opatøení k regulaci vývozu Vývozní subvence a dalí podpory vývozu Na subvencování vývozu zemìdìlských a potravináøských výrobkù bylo vynaloeno v roce 2001 prostøednictvím SZIF celkem 1 411 mil. Kè. Výe podpory exportu v rámci programu PGRLF EXPORT dosáhla 2,0 mil. Kè (podrobnìji v kap. B3.1.1). Hodnotové závazky vùèi WTO v oblasti subvencování vývozu byly nejvíce èerpány u mlékárenských výrobkù. Pojiování a financování vývozu se státní podporou se uskuteèòuje prostøednictvím Èeské exportní banky, a. s. (ÈEB) a Exportní garanèní a pojiovací spoleènosti, a. s. (EGAP). V oblasti agrárního vývozu byla vak angaovanost EGAP i ÈEB v pøedchozích letech minimální. Pro podporu agrárního exportu byl v rámci CzechTrade ustanoven k 1. 1. 2001 zvlátní odbor.

Vývozní licence Licencování vývozu vybraných zemìdìlských poloek podléhá od 1. 7. 2000 zákonu è. 62/2000 Sb., a následnému naøízení vlády è. 185/2000 Sb., vèetnì dalích pozmìòovacích naøízení. Naøízením vlády è. 495/2000 Sb., ze dne 18. 12. 2000 a s úèinností od 1. 1. 2001, byl stanoven seznam licencovaných poloek, který nezaznamenal na poèátku roku 2001 zásadních meziroèních zmìn. Neautomatické vývozní licence s limitovaným mnostvím se v roce 2001 vztahovaly na vývoz ivého hovìzího dobytka do 300 kg (CN 0102 90 05 49), ivých krav k poráce a ostatních (CN 0102 90 61 69), ivých prasat do 50 kg (CN 0103 91 10), penice a sourei neseové (CN 1001 90 99), ita (CN 1002), jeèmene neseového (CN 1003 00 90) a kukuøice neseové (CN 1005 90). U rostlinných poloek byla limitovaná mnoství rozdìlena na ètvrtletí. U nìkterých z uvedených komodit bylo v prùbìhu roku limitované mnoství výraznì pozmìnìno. Licenèní limit na vývoz ivého hovìzího dobytka do 300 kg byl navýen na 7,0 tis. t u ivých krav k poráce a ostatních na 1,0 tis. t a u selat na 600 t. Vývozní limity u komodit rostlinného pùvodu byly pro 1. a 3. ètvrtletí 2001 upraveny následovnì: penice a soure ostatní 300,0 tis. t, ito 5,0 tis. t, jeèmen ostatní 10,0 tis. t a kukuøice 20,0 tis. t. Dnem 30. 9. 2001 byly zrueny neautomatické vývozní licence na vekeré komodity rostlinného pùvodu. Zároveò byl naøízením vlády è. 397/2001 Sb., ze dne 15. 10. 2001 a s úèinností od 9. 11. 2001, navýen limit pro neautomatické vývozní licence u ivého hovìzího dobytka do 300 kg na 2. pololetí 2001 z 3,5 tis. t na 8,0 tis. t. Celoroèní licenèní limit pro ivý hovìzí dobytek do 300 kg èinil tedy 11,5 tis. t. Zmínìné limity pro neautomatické vývozní licence byly v roce 2001 naplnìny jen èásteènì . Pro rok 2002 byly vekeré vývozní licence pro zemìdìlské výrobky zrueny. 88

88

U vývozu kukuøice dosáhlo v roce 2001 jejich èerpání 80,5 %, u ivého skotu do 300 kg . hm. 78,6 %, jeèmene 64,0 %, penice 50,2 %, ivých krav 28,3 %, ita 8,1 % a u prasat do 50 kg . hm. 2,5 %.

147


Bilaterální a regionální obchodní dohody Evropská dohoda (ED) Vzájemný obchod mezi ÈR a zemìmi EU se v roce 2001 uskuteèòoval na základì upravených preferenèních pøístupových reimù pro dovozy urèitých zemìdìlských a zpracovaných výrobkù daných ED, podle schváleného Protokolu o úpravách obchodních aspektù mezi ÈR a ES publikovaného ve sbírce zákonù ÈR pod è. 265/1998 Sb. V rámci dohody o dalí liberalizaci vzájemného agrárního obchodu mezi ÈR a EU (tzv. dvounulové varianty) vyhláené v EU jako Naøízení ES è. 2433/2000 a v ÈR jako naøízení vlády è. 180/2000 Sb., s úèinností od 1. 7. 2000 do 30. 6. 2001, byly dohodnuty nové koncese pro neomezený vývoz a dovoz ménì citlivých zemìdìlských výrobkù, a to zruením nebo sníením jejich dovozních cel (konì k poráce, droby hovìzí, vepøové, koòské a skopové, játra hovìzí a vepøová, nìkteré druhy vajec, èerstvé a zpracované ovoce a zelenina, vybrané druhy hlíz a cibulí kvìtin, ivé rostliny a kvìtiny, koøení, rùzná semena a osiva, sadbové brambory, káva, hrách suchý apod.). Dále byly sjednány nové koncese v rámci preferenèních celních kvót pro vepøové a drùbeí maso, sýry a tvaroh, pøírodní med, uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobù a krve, jiné pøípravky a konzervy z vepøového a drùbeího masa, okurky, nakládaèky a malé okurèièky, jableèné ávy a homogenizované pøípravky z ovoce a zeleniny ve formì bezcelních kvót s tím, e obì strany nebudou uplatòovat vývozní subvence pro vývoz nejcitlivìjích výrobkù (vepøové a drùbeí maso, sýry a tvarohy, uzenky a salámy, výrobky z drùbeího masa) na trh druhé strany v rámci kvót a ani nad jejich rámec. Naøízením vlády è. 217/2001 Sb., ze dne 20. 6. 2001 a s úèinností od 1. 7. 2001 do 30. 6. 2002, kterým se stanoví preferenèní sazby cla pro dovoz nìkterých zemìdìlských a potravináøských výrobkù pocházejících z EU v rámci dvounulové varianty, bylo pøevedeno mnoství nevyèerpané èásti preferenèních celních kvót do preferenèních celních kvót následujícího období. Preferenèní kvóty na dovoz z EU do ÈR, otevøené v roce 2001 podle Dodatkového protokolu ED a preferenèní kvóty v rámci dvounulové varianty byly plnì nebo pøevánì vyèerpány u vepøového a drùbeího masa, výrobkù a pøípravkù z drùbeího masa, másla, rajèat, okurek, nakládaèek a malých okurèièek, cukru, lnìného oleje, margarinu a uzenin, rostlinných tukù a olejù s nulovým clem. Nejnií úroveò èerpání kvót byla zaznamenána u sueného mléka, kukuøice neseové, ivoèiných a rostlinných tukù, pøírodního medu a jableèných áv. Rovnì preferenèní kvóty na vývoz z ÈR do EU otevøené podle Dodatkového protokolu ED a v rámci dvounulové varianty od 1. 7. 2000 do 30. 6. 2001 byly zcela nebo do znaèné míry naplnìny pouze u nìkterých komodit (u ivých chovných jalovic a krav vybraných horských plemen, sueného mléka, másla, sýrù a tvarohu, èerstvých jablek, kmínu, jableèných áv, viní na zpracování a viní zmrazených, èerstvého èerveného rybízu, zmrazených pøipravených malin, ostruino-malin, èerného, bílého a èerveného rybízu a angretu s obsahem cukru ménì ne 13 %, nìkterých ostatních druhù ovoce obsahujících pøidaný cukr nebo jiná sladidla, èerveného a èerného zmrazeného rybízu, lesních stromù a pøírodního medu). Nulové nebo pomìrnì velmi malé èerpání vývozních kvót do EU bylo zaznamenáno u ivých prasat, hovìzího, vepøového a drùbeího masa, uzenek, salámù a jiných pøípravkù a konzerv z vepøového a drùbeího masa, drùbeích vajec ve skoøápkách, suených, tekutých a zmrazených loutkù, ptaèích vajec suených a ostatních, penièné mouky, surového øepkového a sluneènicového oleje pro technické nebo prùmyslové úèely, okurek nakládaèek a konzervovaných rajèat, sladovnického jeèmene, sladu, chmele, øezaných kvìtin, kvetoucích rostlin s poupaty nebo kvìty (vyjma kaktusy), èerstvého èerného rybízu, homogenizovaných ovocných pøípravkù, zmrazených borùvek, nìkterých ostatních zmrazených bobulovin a ovocných áv. V bøeznu roku 2001 bylo dokonèeno jednání o liberalizaci vzájemného obchodu s rybami a nìkterými výrobky z ryb mezi ÈR a EU. V jednání byla rovnì dalí liberalizace vzájemného obchodu se zpracovanými zemìdìlskými výrobky.

Støedoevropská dohoda (CEFTA) V rámci dohody CEFTA zùstal v roce 2001 pro agrární výrobky v platnosti systém preferenèních cel zavedený zaèátkem roku 1996. Tento systém byl ve vzájemném agrárním obchodu mezi ÈR, Maïarskem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem a Bulharskem uplatòován v rámci tøí seznamù zemìdìlských a potravináøských výrobkù s nulovým (pøíloha A dohody), stejným (pøíloha B dohody) nebo jednostrannì uplatòovaným preferenèním celním zatíením pøi minimálním poètu dovozních kvót (pøílohy C a D dohody), které byly èerpány pøevánì jen v malém rozsahu. Plné nebo pøeváné èerpání kvót bylo zaznamenáno pouze u dovozu vína, uzenin a zmrzliny z Maïarska, lihovin a cukru z Polska, èerstvých okurek a vína z Rumunska, okurek, papriky, zeleniny v octì, vína, tøení, viní a vestek z Bulharska a vína ze Slovinska. V roce 2001 byla uskuteènìna øada jednání o prohloubení koncesí na obchod se zemìdìlskými výrobky mezi ÈR, SR a Maïarskem. Výsledkem tìchto jednání je Dodatkový protokol è. 10 CEFTA, který vstoupil v platnost od 1. 1. 2002. V roce 2001 byla podepsána Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ÈR a Chorvatskem usilujícím o vstup do CEFTA (Protokol è. 1). Tato Dohoda rovnì vstoupila v platnost od 1. 1. 2002. Kromì toho byla v roce 2001 zahájena jednání o liberalizaci vzájemného agrárního obchodu s Polskem a Slovinskem.

Celní unie se SR Bariéry vzájemného obchodu mezi ÈR a Slovenskem nebyly ani v roce 2001 plnì odstranìny, i kdy SR zruila pro tento rok dovozní pøiráku. Obchodní toky znesnadòovaly poadavky na certifikaci zboí vyváeného z ÈR a nadále uplatòované technické pøekáky v obchodu. Ve vzájemném obchodu byla v roce 2001 oboustrannì uplatòována mnostevní omezení a autolimitaèní dohody na úrovni výrobních svazù89. Slovenská strana uplatòovala autolimitaèní dohody na dovozy z ÈR u masových konzerv, demù, lihovin, keèupù, zeleniny konzervované v octì, ovocných áv, margarinu a cigaret, zatímco z èeské strany byla uzavøena autolimitaèní dohoda na dovoz glukózových sirupù (s výjimkou dextrózových) ze SR. 89

Objemy vývozù a dovozù u ménì citlivých poloek jsou stanoveny na základì vzájemné dohody výrobních svazù sdruujících výrobce, vývozce a dovozce.

148

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 V roce 2001 uplatòovala ÈR mnostevní omezení na roèní dovoz 3,5 tis. t øepného nebo tøtinového cukru a chemicky èisté sacharózy a 5 tis. t isoglukózy pùvodem ze SR. Stejnou reciproèní kvótu na dovoz cukru z ÈR uplatòovala i SR. Slovenská strana otevøela rovnì kvótu na dovozy nealkoholických nápojù a piva.

Ostatní obchodní dohody Agrární obchod s Litvou, Lotyskem, Estonskem, Izraelem a Tureckem se uskuteèòoval v roce 2001 na základì dohod o oblasti volného obchodu. Rovnì obchod mezi zemìmi EFTA a ÈR byl realizován v rámci bilaterálních dohod o oblasti volného obchodu. V rámci zmínìných dohod byl vak sjednán pomìrnì malý poèet a fyzický objem koncesí. Jejich podíl na celkovém preferenèním obchodu ÈR byl proto malý 90. V prùbìhu roku 2001 probíhala jednání o dalí liberalizaci vzájemného obchodu s agrárními výrobky mezi ÈR a pobaltskými republikami.

3.1.3 Opatøení k øízení nabídky V období 2000 2001 byly na základì naøízení vlády zavedeny v rámci organizace trhu systémy øízení nabídky pro mléko, cukr cukrovku a plodiny na orné pùdì.

Mléko Naøízením vlády è. 445/2000 Sb. byl zaveden systém produkèních kvót mléka na léta 2001 2005. Naøízení vlády stanoví produkèní kvóty mléka, podmínky systému produkèních kvót mléka, zpùsob a podmínky poskytování kompenzaèních podpor na vyrovnání újmy zpùsobené zavedením systému produkèních kvót mléka, minimální cenu a jakostní znaky mléka. Individuální produkèní kvóta mléka sestává z individuální dodávkové kvóty (vypoètené podle vzorce pro referenèní období od 1. 1. 2000 do 31. 12. 2000) a z individuální kvóty pøímého prodeje v objemu pøepoèteného mléka a mléèných výrobkù prodaného pøímo spotøebiteli (stanovené na základì stejného referenèního období). Individuální produkèní kvóta mléka je stanovena producentovi SZIF na základì jeho ádosti na kvótový rok (od 1. 4. do 31. 3. kalendáøního roku). Kvóta mùe být sníena, pokud ji producent nevyèerpal. Individuální produkèní kvóty mléka mohou být na poádání producenta prostøednictvím SZIF pøevádìny na nového nabyvatele. Naøízení vlády è. 445/2000 Sb. nabylo úèinnosti dne 1. 1. 2001. Fakticky je uplatòováno od 1. 4. 2001. V návaznosti na zmínìné naøízení vlády vydal SZIF v roce 2001 rozhodnutí o pøidìlení individuální produkèní kvóty 3602 producentùm na celkové mnoství mléka ve výi 2798,1 mil. l. Pøedpokládá se splnìní pøidìlených kvót maximálnì do úrovnì 2513 mil. l., tzn. kvóty budou nedoèerpány pøiblinì o 285 mil. l. Producenti èasto vyuívají monosti mezipodnikového pøevodu kvót (do 4. 2. 2002 bylo pøijato ji více ne 250 oznámení o pøevodu kvót mezi producenty).

Cukrovka cukr Naøízením vlády è. 51/2000 Sb. bylo stanoveno opatøení a podíl státu na tvorbì podmínek pro zajitìní a udrení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem. Naøízení vlády bylo v platnosti pouze od dubna 2000 do ledna 2001. V únoru 2001 bylo pro nedostateènou zákonnou oporu zákonem Ústavního soudu zrueno. S úèinností od 1. 3. 2001 je uplatòováno nové naøízení vlády è. 114/2001 Sb., o stanovení produkèních kvót cukru na kvótové roky 2001/02 2004/05. Individuální produkèní kvóta cukru je stanovena SZIF na základì ádosti producenta, v ní uvádí mnoství vyrobeného cukru v tunách v jednotlivých letech od 1. 9. 1996 do 28. 2. 2001. Kvóta je vypoètena na bázi prùmìrné roèní výroby cukru za tøi období, v nich adatel vyrobil nejvíce cukru. Kvóta jednotlivým adatelùm vychází z koeficientu vyjadøujícího podíl souhrnu prùmìrných roèních výrob cukru adatelù k mnoství 490 tis. t cukru. Individuální kvóta je souèinem zmínìného koeficientu a prùmìrné roèní výroby cukru pøísluného adatele. Aktuální roèní kvóta na léta 2001/02 2004/05 je souètem kvót a rezervy (15 tis. t cukru) v maximální výi 505 tis. t cukru. Kvóta cukru mùe být producentovi po skonèení kvótového roku (od 1. 9. do 31. 8. kalendáøního roku) sníena, pokud producent neuvedl pøísluné mnoství cukru na trh v ÈR, èi ho nevyvezl mimo území ÈR.

Dobrovolné uvádìní pùdy do klidu Naøízením vlády è. 454/2001 Sb. (novelizující naøízení vlády è. 86/2001 Sb.) byly stanoveny podmínky pro poskytování finanèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a finanèní kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a zásady pro prodej øepky olejné vypìstované na pùdì uvádìné do klidu. SZIF poskytuje zemìdìlským podnikùm (hospodaøícím nejménì na 10 ha z. p.) finanèní podporu za dobrovolné uvádìní pùdy do klidu na kadý ha pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako orná pùda, trvalý travní porost nebo ostatní plocha, uívaný jako orná pùda, a je uvádìn do klidu. Zároveò poskytuje finanèní kompenzaèní podporu na pùdu uvádìnou do klidu na kadý ha ostatní orné pùdy, která není uvádìna do klidu. Kompenzace za uvádìní pùdy do klidu jsou uvedeny v kap. B3.3.

3.1.4 Opatøení ovlivòující poptávku Opatøení pøímo ovlivòující poptávku se týkají kolního mléka a nepotravináøského vyuití øepky a dalích zemìdìlských surovin. Podporu kolního mléka roziøuje a upravuje od 6. 3. 2001 naøízení vlády è. 91/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování podpory programu zvýení spotøeby zpracovatelsky upraveného mléka a vybraných mléèných výrobkù áky, kteøí plní povinnou kolní docházku (o podpoøe zvýení spotøeby vybraných mléèných výrobkù áky). Podporu poskytuje SZIF fyzické nebo právnické osobì vyrábìjící mléèné výrobky a dodávající je ákùm základních kol, speciálních kol a pomocných kol. Finanèní podpora se stanovuje na jednotlivého áka a týden (jedná se o zpracovatelsky upravené mléko 500 ml nebo jogurtové mléko 500 ml èi jogurt 300 g nebo smetanový krém 160 g nebo kombinace 2 kusù balení vyjmenovaných mléèných výrobkù), pøitom cena dodávaného jednotlivého mléèného výrobku nesmí pøesáhnout 3 Kè. Ke konci roku 2001 bylo do programu pod90

Z celkového poètu 31 dovozních kvót, z toho 14 kvót na dovoz vybraných zemìdìlských a potravináøských výrobkù z Turecka, 12 kvót na dovoz z Izraele a 4 kvóty na dovoz z Lotyska byla vyèerpána pouze 1 kvóta, a to u dovozu nezpracovaného tabáku z Turecka.

149

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 pory spotøeby mléka zapojeno 3035 základních kol, které odebíraly mléko z 10 mlékáren, tj. asi 75,4 % a 760 786 ákù, tj. 74,1 %. Skuteèné èerpání za období od 6. 3. 2001 do 30. 6. 2001 èinilo 19,3 mil. Kè. Celkovì bylo na podporu kolního mléka v roce 2001 vynaloeno 29,9 mil. Kè, z toho z dotaèních zdrojù MZe od 1. 1. 2001 do 5. 3. 2001 bylo vyplaceno 10,6 mil. Kè. Poptávka po nepotravináøském vyuití øepky a dalích zemìdìlských surovin (na výrobu bionafty atd.) byla v roce 2000 a 2001 pøímo podporována více opatøeními státu. Jde o úlevy na spotøební dani a DPH a o podpory cen vstupù do zpracovatelských podnikù (viz kap. B4).

3.2 Podpory cen vstupù V roce 2000 a 2001 lo pøedevím o opatøení ke zlepení pøístupu zemìdìlských podnikù k finanèním zdrojùm v rámci úvìrové a dotaèní (grantové) politiky. Nejdùleitìjím nástrojem úvìrové politiky je PGRLF, poskytující zemìdìlským podnikùm garance na bankovní úvìry a dotace úrokù. V roce 2001 poskytl PGRLF dotace úrokù ve výi 1329 mil. Kè (1585 mil. Kè v roce 2000). K nástrojùm úvìrové politiky patøí dosud také návratné finanèní výpomoci z let 1991 1993, které stát poskytl zemìdìlcùm zejména na zahájení podnikání, a u nich je podpora tvoøena neplaceným (resp. znaènì sníeným) úrokem z dosud nesplacené èástky výpomoci. Subvence úrokù u tìchto výpomocí jsou v roce 2001 odhadovány na 267 mil. Kè (342 mil. Kè v roce 2000). V rámci dotaèní politiky MZe jsou poskytovány pøímé dotace (granty) na specifické investièní akce v zemìdìlství (na obnovu vinic, chmelnic, sadù, zalesòování a zatravòování). Podobnou formu mají dotace MP na vybraná environmentální opatøení v zemìdìlství (protierozní opatøení ad.). Dotaèní politikou MZe jsou sniovány i ceny nìkterých neinvestièních vstupù (napø. pro vápnìní pùd, na závlahovou vodu ap.). Znaèný ekonomický význam a rozsah má podpora cen nafty ve formì sníení spotøební danì pro zemìdìlce, která v roce 2001 dosáhla èástky 1287 mil. Kè (954 mil. Kè v roce 2000). Ceny vstupù jsou sniovány i opatøeními PF ÈR. Pro zmenení ekonomické zátìe sníil fond v roce 2000 splátky za privatizovaný majetek ve výi 254 mil. Kè na 10 %. V roce 2001 poskytl PF ÈR úlevy na nájemném za státní pùdu z dùvodù øeení následkù sucha v roce 2000 ve výi 10 mil. Kè (100 mil. Kè v roce 2000). Dále poskytl fond zemìdìlcùm dotaci na úroky døívìjích úvìrù TOZ v èástce 6 mil. Kè (11 mil. Kè v roce 2000). Jednotlivá opatøení v této oblasti jsou uvedena v tab. TB3.2/01.

TB3.2/01 Podpory vstupù do zemìdìlství (mil. Kè) Opatření Subvence úroků PGRLF

Vymezení Úvěry na investice a na provoz (vč. programu LESY, bez programu EXPORT a HYGIENA) Subvence úroků Návratné finanční výpomoci u návratných výpomocí z let 1991 – 93 Dotace na 2000: dotační titul 1.C. a NV zalesňování, obnovu č. 344/1999 Sb. vinic, chmelnic a sadů 2001: dotační titul 1.C. a NV č. 505/2000 Sb.

Dotace na environmentální opatření Subvence úroků u starých úvěrů Odklad splátek za privatizovaný majetek Řešení dopadů zvýšení spotřební daně u nafty Zlepšování kvality osiv Závlahy Vápnění

Hnojení organickými hnojivy Zatravnění

Založení prvků územní ekologické stability

Založení rychle rostoucích dřevin Odbahnění rybníků

Hlavní kritéria pro získání podpory Zemědělské podniky s více než 50 % příjmů ze zemědělství, podnikatelský záměr (projekt) akceptovaný bankou a odsouhlasený PGRLF, zapojení alespoň do jednoho z programů PGRLF

2000 1 585

2001 1 329

342

267

251

327

10

7

2000, 2001: programy MŽP

Zemědělské podniky – příjemci návratných finančních výpomocí v období 1991 – 93 Zůstatek výpomocí je úročen 2 % Zalesňování: žádost vlastníka půdy, zalesňovací projekt, odsouhlasený úřadem pro ochranu půdy, dotace na 1 sazenici Obnova vinic, chmelnic a sadů: žádost zemědělského podniku, projekt obnovy, dotace na 1 ha. V roce 2000: na zalesňování 77 mil. Kč, na obnovu vinic, chmelnic a sadů: 174 mil. Kč V roce 2001: na zalesňování 100 mil. Kč (z NV č. 505/2000 Sb. 69 mil. Kč a 30 mil. Kč z rozpočtových opatření); na obnovu vinic, chmelnic a sadů z 1.C.: 228 mil. Kč Žádost zemědělského podniku, projekt na protierozní opatření apod

PF ČR

Zemědělské podniky s úvěry na TOZ

11

6

PF ČR

Nezaplacené úroky (10 %) za odložené splátky: v roce 2000 ve výši 254 mil. Kč

25

0

2000, 2001: vratka spotřební daně (státní rozpočet) 2001: dotační titul 2.C 2001: dotační titul 1.I 2000: podle NV č. 344/1999 Sb. 2001: podle NV č. 505/2000 Sb. 2000: podle NV č. 344/1999 Sb. 2000: podle NV č. 344/1999 Sb. 2001: podle NV č. 505/2000 Sb. 2000: podle NV č. 344/1999 Sb. 2001: podle NV č. 505/2000 Sb. 2001: podle NV č. 505/2000 Sb. 2000: podle NV č. 344/1999 Sb. 2001: Zásady MZe čj. 3553/2001–6000

2000 – 2001: řešeno jako vratka spotřební daně

954

1 287

0 0 7

182 23 16

Hnojení organickými hnojivy (komposty), která nesmí obsahovat rašelinu, v rozmezí dávek 10 – 40 t/ha, max. na 20 % o. p. Zatravnění o. p. doložené změnou kultury v KN. Ohodnocení je zvýšeno v případě geometrického zaměření pozemku

75

0

39

23

Budování ÚSES v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav a na základě projektu

2

2

Založení porostů rychlerostoucích dřevin

0

1

83

88

Zlepšování zdravotního stavu pšenice ozimé a kvality řepky olejné Podpora vybudování kapkové závlahy. Vápnění zemědělských pozemků – 20 % orné půdy podniku s půdní reakcí do 5,5 pH

Daňový doklad žadatele o vytěžení sedimentu

150

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pokraèování tabulky Opatření Slintavka a kulhavka

Vymezení 2001: dotační titul 13

Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců Úlevy na nájemném

2000: dotační titul 10 2001: dotační titul 10.A,B,C

Podpora mladých začínajících zemědělců

PF ČR: 90% úleva nájemného za státní půdu 2001: dotační titul 7

Hlavní kritéria pro získání podpory Úhrada nákladů vynaložených v souvislosti výskytu slintavky a kulhavky na základě rozhodnutí MZe Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců

Privatizované zemědělské podniky s pronajatou státní půdou a s úřední cenou půdy do 55 tis. Kč/ha Podpora při pořízení, rozšíření a modernizaci farmy Do 50 % prokázaných nákladů (výdajů) na pořízení investice (základního stáda zvířat, traktorů, strojů, nemovitostí atd.). Maximálně však do výše 2 mil. Kč

Celkem

2000 0

2001 4

11

22

50

0

0

117

3 445

3 701

3.3 Pøímé platby a komoditní podpory V roce 2000 a 2001 byly uplatòovány pøímé platby a komoditní podpory zemìdìlským podnikùm (na ha, ks, l), uvedené v tab. TB3.3/01. Vìtí èást pøímých podpor byla v roce 2000 poskytnuta na základì naøízení vlády ÈR è. 344/1999 Sb., k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství. Dalí èást podpor byla zajitìna v rámci dotaèních titulù MZe. V roce 2001 dolo k zásadním zmìnám v poskytování pøímých plateb a komoditních podpor. Kromì nìkterých dotaèních titulù MZe byly tyto podpory vypláceny na základì naøízení vlády è. 505/2000 Sb., k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství v ménì pøíznivých oblastech (LFA) podle jejich nového èlenìní, a také v rámci organizace trhu vybraných komodit na základì pøísluných naøízení vlády. Významnou souèástí pøímých podpor jsou kompenzace negativních dopadù mimoøádných podmínek hospodaøení. V èervenci 2000 vláda ÈR schválila pomoc zemìdìlcùm ke zmírnìní následkù kod na porostech zpùsobených suchem. Celková kompenzace zemìdìlcù za tyto kody, schválená PS ÈR ve výi 5 mld. Kè, byla finanènì realizována ve výi 850 mil. Kè v roce 2000 a 4 139 mil. Kè v roce 2001. Kromì toho zemìdìlci obdreli na kompenzaci kod zpùsobených suchem ji v prùbìhu roku 2000 z rozpoètové kapitoly zemìdìlství 350 mil. Kè.

Kompenzaèní platby na mléko Kompenzaèní platby se poskytují na základì naøízení vlády è. 445/2000 Sb., o stanovení produkèních kvót mléka na léta 2001 a 2005. SZIF bylo v roce 2001 doruèeno 3171 ádostí o poskytnutí kompenzaèní podpory. Prezidium SZIF schválilo pro kvótový rok 2001/02 kompenzaèní podporu za kadý dodaný litr mléka v rámci kvóty takto: producentùm, u nich výmìra obhospodaøovaných zemìdìlských pozemkù nacházející se v ménì pøíznivých oblastech dosahuje alespoò 50 % celkové výmìry, nebo jsou ekologickými výrobci, byla pøiznána podpora ve výi 0,077 Kè/l; ostatním producentùm byla pøiznána podpora ve výi 0,053 Kè/l. Podpora byla poskytována ve dvou splátkách v období od 1. dubna do 30. záøí 2001 a od 1. øíjna 2001 do 31. bøezna 2002. Vzhledem k tomu, e naøízení vlády o stanovení produkèních kvót mléka nabylo úèinnosti pozdìji, ne pøedpokládal rozpoèet na rok 2001, a e podpory za druhé splátkové období budou propláceny a v roce 2002, bylo na kompenzaèních platbách vyplaceno v kalendáøním roce 2001 pouze 76,1 mil. Kè.

Kompenzace za dobrovolné uvádìní pùdy do klidu SZIF poskytuje na základì naøízení vlády è. 454/2001 Sb. finanèní podpory za uvádìní pùdy do klidu, finanèní kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu, podpory pro prodej øepky olejné vypìstované na pùdì uvádìné do klidu a finanèní kompenzaèní podporu za pùdu uvádìnou do klidu na kadý ha ostatní orné pùdy, která není uvádìna do klidu. Finanèní podpora se poskytuje adateli, který: l

uvede do klidu po dobu hospodáøského roku:

nejménì 5 % a nejvýe 10 % z celkového mnoství jím obhospodaøované orné pùdy za podmínky, e na této výmìøe o. p. pìstuje samostatnì jednu plodinu nebo smìs plodin nebo soubìnì více plodin uvedených v pøíloze è. 3 naøízení nebo nejménì 5 % a nejvýe 30 % z celkového mnoství jím obhospodaøované o. p. za podmínky, e na této výmìøe pìstuje pouze len setý pøadný; l

naloí s produkcí z této plochy takto:

prodá SZIF nejpozdìji do 31. 8. pøísluného roku 2,3 t øepky olejné z kadého hektaru o. p. uvedené do klidu, na které pìstuje øepku olejnou; dodá produkci plodin (kromì øepky olejné a plodin pìstovaných za úèelem zeleného hnojení) pìstovaných na o. p. uvádìné do klidu fyzické nebo právnické osobì k jinému úèelu, ne je výroba potravin, krmiv a osiv a doloí tuto skuteènost nejpozdìji do 120 dnù po skonèení hospodáøského roku; l

spotøebuje pro svou potøebu byliny pro energetické vyuití a spotøebu potvrdí èestným prohláením;

l

v období od 1. 7. do 10. 8. zapraví do pùdy plodiny pìstované za úèelem zeleného hnojení (podmínkou je zasetí nejpozdìji do 31. 5. pøísluného hospodáøského roku).

Nárok na finanèní kompenzaèní podporu má také adatel, který v pøísluném hospodáøském roce: zalesní o. p. v rozsahu nejménì 1 % z celkového mnoství obhospodaøované o. p.; 151

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 zaloí porostyrychle rostoucích døevin na o. p. v rozsahu nejménì 3 % z celkového mnoství obhospodaøované o. p.; zatravní ornou pùdu v rozsahu nejménì 3 % z celkového mnoství obhospodaøované o. p. nejménì na dobu 5 hospodáøských let.

Pìstování stanovených plodin Finanèní podporu za uvádìní pùdy do klidu ve výi 5500 Kè/ha o. p. obdrí adatel, který uvede do klidu pøedepsaných 5 10 % jím obhospodaøované orné pùdy výsevem øepky olejné pro výrobu MEØO, plodin pro zelené hnojení, energetických plodin nebo konopí. Výmìra orné pùdy uvedená v roce 2001 do klidu výsevem uvedených plodin dosáhla 102,3 tis. ha a na tuto podporu bylo vynaloeno celkem 550,0 mil. Kè.

Pìstování lnu pro nepotravináøské uití Finanèní podporu za uvádìní pùdy do klidu ve výi 5500 Kè/ha o. p. obdrí také adatel, který uvede do klidu pøedepsaných 5 10 % adatelem obhospodaøované orné pùdy výsevem lnu setého olejného. V pøípadì lnu setého pøadného se finanèní podpora za uvádìní pùdy do klidu poskytuje ve výi 7000 Kè/ha o. p., za podmínky, e adatel uvede do klidu nejménì 5 % a nejvýe 30 % z celkového mnoství jím obhospodaøované orné pùdy a e na této pùdì pìstuje pouze len setý pøadný. Výmìra orné pùdy uvedené do klidu výsevem uvedených plodin v roce 2001 èinila 9,7 tis. ha a na tuto podporu bylo vynaloeno celkem 63,1 mil. Kè.

Ostatní pùda neuvedená do klidu Finanèní kompenzaèní podporu obdrí adatel na ostatní ornou pùdu adatelem obhospodaøovanou, kterou neuvedl do klidu. Prezidium na jednání dne 8. 11. 2001 stanovilo koneènou výi této podpory na 600 Kè/ha orné pùdy neuvedené do klidu. Výmìra orné pùdy neuvedené v roce 2001 do klidu èinila 1869,8 tis. ha a na tuto podporu bylo vynaloeno celkem 1096,3 mil. Kè.

TB3.3/01 Pøímé platby zemìdìlským podnikùm (mil. Kè) Druh platby Platby za údržbu krajiny

Vymezení 2000: součást podpor podle NV č. 344/1999 Sb. 2001: součást podpor podle NV č. 505/2000 Sb.

Platby za uvedení orné půdy do klidu

2001: podpora podle NV č. 86/2001 Sb. při pěstování stanovených plodin (řepka na MEŘO, zelené hnojení, energetické byliny a konopí)

Podpora pěstování lnu

2000: dotační titul 1.F. 2001: podpora podle NV č. 86/2001 Sb. 2000: součást NV č. 359/2000 Sb. k podpoře chovu krav bez tržní produkce mléka a chovu ovcí 2001: dotační titul 1.L.

Podpora chovu krav bez tržní produkce mléka

Podpora chovu ovcí

2000, 2001: dtto masný skot

Podpora chovu koní Organické zemědělství

2001: dotační titul 1.L.

Podpora chovu včel Podpora chovu dojnic

2000, 2001: podle NV č. 344/1999 Sb., resp. č. 505/2000 Sb. 2000: dotační titul 1.D. 2001: NV č. 505/2000 Sb. 2000, 2001: dotační titul 1.G.

Hlavní kritéria pro získání platby 2000 2000: platby na 1 ha z. p. pro celé území ČR, diferencované podle úřední ceny půdy, při hodnotě 3 307 2 bodu 167 Kč. TTP v horších oblastech s cenou půdy do 3,50 Kč/m a TTP v chráněných oblastech jsou zvýhodněny zvýšením hodnoty bodu na 213 Kč. Dodržení koncentrace 0,3 DJ/ha z. p. 2001: platby k podpoře LFA s diferencovaným příspěvkem na 1 ha travních porostů: a) horské oblasti 1. typ 1 914 – 2 900 Kč/ha; b) horské oblasti 2. typ 1 716 – 2 600 Kč/ha; c) ostatní méně příznivé oblasti 1. typ 1 650 – 2 500 Kč/ha; d) ostatní méně příznivé oblasti 2. typ 1 400 – 2 100 Kč/ha; e) ostatní méně příznivé oblasti 3. typ 660 – 1 000 Kč/ha; f) oblasti se specifickými omezeními 1. typ 528 – 800 Kč/ha; g) oblasti se specifickými omezeními 2. typ 660 – 1 000 Kč/ha; h) národní park a CHKO – 1. zóna 1 400 – 2 100 Kč/ha; i) národní park a CHKO – 2. zóna 990 – 1 500 Kč/ha; j) národní park a CHKO – 3. zóna 363 – 550 Kč/ha. 0 Žadatel s min. 10 ha orné půdy uvede do klidu min. 5 % a max. 10 % jím obhospodařované orné půdy za podmínky, že na této výměře pěstuje stanovené plodiny. Finanční podpora se poskytuje ve výši 5 500 Kč/ha o. p. Neposkytuje se na plochy, které nepřesahují výměru 0,3 ha. Za splnění podmínek se považuje také zalesnění orné půdy min. 1 % obhospodařované plochy, založení porostů rychlerostoucích dřevin nebo zatravnění o. p. na min. 3 % výměry. Celkem bylo vyplaceno při pěstování stanovených plodin 550 mil. Kč. Kompenzační podpora na ostatní ornou půdu 200 – 600 Kč/ha o. p. Celkem bylo na tuto podporu v r. 2001 vyplaceno 1 096 mil. Kč. 30 2000: platba 6 tis. Kč/ha, za podmínky užití uznaného osiva a uzavřené smlouvy s odběratelem. 2001: platba 7 000 Kč/ha o. p. uvedené do klidu, na které se pěstuje len přadný pro nepotravinářské užití. 2 183 2000: při chovu na pozemcích s průměrnou cenou do 3,50 Kč/m včetně, při sazbě do 2 642 Kč na každou krávu bez tržní produkce mléka, v min. počtu 5 ks, které jsou matkami telat po licencovaných býcích masných plemen nebo masných typů narozených v období od 1. 9. 1999 do 15. 10. 2000. 2001: při chovu na pozemcích v kategoriích LFA v horských oblastech (H 1 – 3), v ostatních méně příznivých oblastech (O 1 - 3) nebo v ostatních méně příznivých oblastech se specifickými omezeními (S 1 - 2), vymezených na základě NV č. 505/2000 Sb., nebo ve zvláště chráněných územích, vymezených na základě §14 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Při sazbě do 6 500 Kč na 1 narozené tele, v min. počtu 5 ks, v oblastech H1, H2, O1, ZCHÚ, při sazbě do 5 500 Kč na 1 narozené tele v oblastech O2, O3, S1, S2 a při sazbě do 3 000 Kč na tele narozené mimo výše uvedené oblasti. 2 36 2000: dtto masný skot při chovu ovcí na pozemcích s průměrnou cenou do 3,50 Kč/m včetně, do 1 001 Kč na každého berana nebo bahnici. 2001: do 2 000 Kč na 1 berana nebo bahnici ve stavu k 31. 7. v H1, H2, O1, CHÚ, resp. do 1 500 Kč v S1, S2, O2, O3. 2001: na 1 hříbě do odstavu do stáří 2 let, podpora 4 000 Kč 0

2001 1 748

1 646

63

379

90

4

Kompenzace cca 2 000 Kč/ha u farem, které hospodaří podle pravidel organického zemědělství IFOAM.

89

168

Požadavek chovatele včel, platba 150 Kč na 1 zazimované včelstvo. Platby prostřednictvím Českého svazu včelařů. 2000: do 2 250 Kč na krávu, která za poslední normovanou laktaci nadojila min. 7 000 kg mléka; při zastoupení krav plemene C 51 % a vyšším min. 6 000 kg. Zapojení do kontroly užitkovosti. 2001: do 2 500 Kč na krávu, která za poslední normovanou laktaci nadojila min. 7 500 kg mléka; při zastoupení krav plemene C 51 % a vyšším min. 6 000 kg. Zapojení do kontroly užitkovosti.

80

80

182

181

152

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pokraèování tabulky Druh platby Nákazový fond

Vymezení 2000, 2001: dotační titul 8.

Kompenzace škod

2000: dodatečné zdroje schválené vládou a PS ČR, NV č. 420/2000 Sb. 2000: dotační titul 1.L. 2001: podpora podle NV č. 505/2000 Sb.

Chov skotu, ovcí, koz a koní na TTP – pastva

Kompenzační platba na mléko Programy MŽP Celkem

2000: dotační titul 1.N. 2001: podpora podle NV č. 445/2000 Sb. MŽP

Hlavní kritéria pro získání platby Kompenzace v ochranných pásmech za přikázané režimy hospodaření při likvidaci nebezpečných nákaz zvířat. Podpora pojištění. Kompenzace škod: v roce 2000 vláda ČR schválila pomoc zemědělcům ke zmírnění následků škod na porostech, způsobených suchem v částce 350 mil. Kč. Dále jde o NV č. 420/2000 Sb., podle kterého bylo v roce 2000 vyplaceno 850 mil. Kč a v roce 2001 zbylých 4 139 mil. Kč. 2000: dotační titul k podpoře restrukturalizace chovu skotu a chovu ostatních zvířat na TTP. Podmínka: pastevní chov zvířat (min. 4 měsíce v roce). Výše podpory je 2 500 Kč na 1 DJ pastevně chovaných zvířat, max. do 1,4 DJ/ha TTP. 2001: podpora údržby travních porostů pastvou zvířat. Výše podpory při intenzitě 0,400 – 0,800 DJ/ha je 1 100 Kč/ha, při intenzitě 0,801 – 1,500 DJ/ha je 1 700 Kč/ha těchto travních porostů a dále v obou případech podpora na technické a organizační zajištění pastvy 400 Kč/ha travních porostů. Podpora výrobcům mléka za poskytování informací nutných pro zavedení objektivního systému mléčných kvót. Programy Revitalizace říčních systémů a Péče o krajinu (včetně výdajů pro ZVHS).

2000 62

2001 127

1 200

4 139

587

761

358

76

68 6 182

48 9 510

3.4 Obecné sluby V roce 2000 a 2001 poskytoval stát zemìdìlcùm podpory na tzv. obecné sluby (nevázané na jednotlivé podniky èi komodity), jejich hlavní smìry vèetnì kvantifikace jsou uvedeny v TB3.4/01.

TB3.4/01 Podpory obecných slueb pro zemìdìlství (mil. Kè) Druh podpory Výdaje na výzkum

Vymezení 2000 a 2001: výdaje MZe + NAZV + GA ČR a jiné rezorty + mezinárodní granty Výdaje na poradenství 2000 a 2001: dotační a vzdělávání dospělých titul 9.A. + 9.B., 9.E. Výdaje na genetiku

Výdaje na ochranu zdraví plodin Výdaje na monitoring cizorodých látek a food safety Kontrola ekologického zemědělství Podpora evropské integrace nevládních organizací Výdaje na propagaci Výdaje na údržbu melioračních zařízení a zemědělské vodní toky

2000 484

2001 514

48

54

528

477

36

50

40

223

Výdaje na kontrolní systém ekologického zemědělství.

1

4

2001: dotační titul 10.D.

Podpora evropské integrace nevládních organizací.

0

6

2000 a 2001: výdaje MZe 2000 a 2001: výdaje PF ČR, ZVHS a MZe

Výdaje MZe na výstavy a propagaci v ČR i v zahraničí.

12

10

189

210

1 338

1 548

2000 a 2001: dotační tituly 2.A., 2.B., 5., 6. a Národní program konzervace 2000: dotační titul 3. 2001: dotační titul 3. 2000 a 2001: výdaje ČZPI, SVS ČR, SRS, ÚKZÚZ, ZVHS Výdaje MZe

Hlavní kritéria pro získání podpory Výběrová řízení na výzkumné granty. Institucionální příspěvky. GA ČR a jiné rezorty: 30 mil. Kč v roce 2000 a 28 mil. Kč v roce 2001. Mezinárodní granty: 13 mil. Kč v roce 2000 a 11 mil. Kč v roce 2001. Podpora poradenství a vzdělávání dospělých organizovaného MZe za spoluúčasti Agrární komory ČR a ostatních profesních organizací zemědělců zajišťovaného prostřednictvím výzkumných ústavů MZe, soukromých poradců a zemědělských univerzit. Dotace na investice a provoz spojený s vývojem a udržováním genofondu rostlin a zvířat. Národní program konzervace a využití genofondu rostlin, hospodářských zvířat a mikroorganizmů (55 mld. Kč). V roce 2000 i 2001: podpora chovu starokladrubského koně a genetické zdroje. 2000 i 2001: podpora zvýšení kvality rostlinné produkce cestou náhrady chemického ošetření a prevence šíření karanténních virových a bakteriálních chorob. Výdaje státních kontrolních institucí na tuto činnost (kontrola u výrobců). 2001: také výdaje spojené s BSE a SLAK (186 mil. Kč).

Výdaje uvedených institucí na tyto aktivity. V roce 2000: výdaje PF ČR na údržbu melioračních zařízení 80 mil. Kč, z rozpočtu MZe – ZVHS na zem. vodní toky, vč. likvidace povodňových škod 86 mil. Kč a ZVHS protipovodňová opatření 23 mil. Kč. V roce 2001: výdaje PF ČR na údržbu melioračních zařízení 60 mil. Kč, z rozpočtu MZe na zem. vodní toky 70 mil. Kč a protipovodňová opatření 80 mil. Kč.

Celkem

3.5 Daòová politika v zemìdìlství Pro zdaòovací období 2001 byly novelizovány vechny daòové zákony týkající se pøímých i nepøímých daní.

Pøímé danì Zákon è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, byl novelizován nìkolikrát. Nejvýznamnìjí novelizace byla provedena zákonem è. 492/2000 Sb., na jeho základì dolo k èásteènému zvýení hranice daòových pásem a vech èástek nezdanitelné èásti základu danì u fyzických osob. Dalí významná zmìna spoèívá v zavedení hospodáøského roku jako alternativního zdaòovacího období a monosti stanovení danì pauální èástkou podnikatelùm z øad fyzických osob s mením rozsahem pøíjmù. Sdìlením MF è. 57 ze dne 12. 11. 2001 byla vymezena monost uplatnìní výdajù ve výi 50 % z pøíjmù pouze v pøípadech, kdy zemìdìlská výroba není provozována jako ivnost ve smyslu zákona è. 455/1991 Sb., o ivnostenském podnikání. Novelou è. 132/2000 Sb., s úèinností od 1. 1. 2001, bylo uzákonìno sníení vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku o dotace ze zahranièí. 153

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Zákon è. 16/1993 Sb., o dani silnièní, byl novelizován zejména zákonem è. 492/2000 Sb., kterým se roziøuje sníení danì o 25 % pro vozidla splòující poadavky limitù EU (EURO 2) i na vozidla vyhovující dalím evropským normám. Zákon è. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, byl novelizován pro zdaòovací období 2001 celkem tøikrát. V souhrnu se nejedná o významné zmìny, které by ovlivnily výi daòové povinnosti zemìdìlských podnikatelských subjektù. Do zákona è. 357/1992 Sb., o dani dìdické, dani darovací a dani z pøevodu nemovitostí, se v prùbìhu zdaòovacího období 2001 promítly celkem ètyøi novely. Po pøijetí novel jsou z danì darovací vylouèeny dotace ze zahranièí, od danì darovací jsou osvobozeny politické strany, pøi nabytí nemovitosti v rámci exekuce dluníkova majetku je plátcem danì z pøevodu nemovitosti nabyvatel, od danì darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní úèely. Dále se v rámci pozemkových úprav pøipoutí i penìité náhrady za odòaté pozemky, osvobozené od danì darovací a danì z pøevodu nemovitostí. Specifické daòové úlevy, které se promítly v roce 2001 do ekonomiky zemìdìlských podnikatelských subjektù, uvádíme v následujícím pøehledu: Odeèitatelná poloka ve výi 20 % od základu danì ze vstupní ceny strojù pro zemìdìlství a lesnictví u konkrétních typù strojù pro podniky s pøevánì zemìdìlskou a lesní výrobou 91, jedná-li se o první vlastníky strojù. Zemìdìlské podniky, které nesplòují výe uvedené kritérium, mohou odeèíst 10 % vstupní ceny hmotného majetku, zatøídìného v odpisových skupinách 1, 2, 3 92. Výe daòových úlev je odhadována pro rok 2001 na 300 mil. Kè. Monost odpoètu ztráty zemìdìlských podnikatelských subjektù od základu danì z pøíjmu po dobu 7 let, poèínaje rokem následujícím po roce, ve kterém byla ztráta zjitìna. V roce 2001 byly zemìdìlským podnikùm kromì uvedených úlev realizovány jetì následující odvodové úlevy: osvobození plateb silnièní danì u speciálních zemìdìlských vozidel v odhadované výi 75 mil. Kè roènì 93; osvobození od splátek návratných finanèních výpomocí z první poloviny devadesátých let ve výi 575 mil. Kè. Meziroèní srovnání orientaèních údajù o celkovém zatíení zemìdìlských podnikatelských subjektù pøímými danìmi v letech 2000 a 2001 vèetnì daòových úlev je uvedeno v tab. TB3.5/01.

TB3.5/01 Pøímé realizované daòové zatíení zemìdìlských podnikatelských subjektù (mil. Kè) Ukazatel 1) Daň z příjmu 1) Daň z nemovitostí Daň silniční 2) Ostatní daně Přímé daně celkem 3) z toho – daňové úlevy na dani z příjmu 3) – daňové úlevy na dani silniční

2000 438 1 249 320 239 2 246 300 75

2001 873 1 252 291 275 2 691 300 75

Meziroční index 199,3 100,2 90,9 115,1 119,8 100,0 100,0

1) Údaje pøevzaté z databáze MF 2) Ostatní danì = daò dìdická, daò z pøevodu nemovitostí, daò darovací, domìrky daní za minulá léta 3) Odhad Pramen: Výbìrové etøení FADN a databáze MF Zpracoval: M. Vojtíek, A. Picková (VÚZE)

Po zápoètu daòových úlev v roce 2001 vzrostly pøímé danì ve srovnání s rokem 2000 pøiblinì o 20 %. Podle údajù z databáze MF významnì vzrostla daò z pøíjmù z podnikatelské èinnosti podnikù. Orientaèní propoèet majetkových daní u podnikù právnických osob vyjádøený v Kè/ha z. p. je uveden v tab. B3.5/01. Údaje uvádí strukturu daòového zatíení zemìdìlských drustev a obchodních spoleèností. Podobné údaje u podnikù fyzických osob viz tab. B3.5/02.

Nepøímé danì Pro zdaòovací období 2001 byl novelizován zákon è. 588/1992 Sb., o dani z pøidané hodnoty. Nejdùleitìjí novelou byl zákon è. 17/2000 Sb., který podle § 19a s úèinností od 1. 1. 2001 rozdìluje pøijatá zdanitelná plnìní do tøí rùzných odpoètových kategorií (s plným nárokem na odpoèet, bez nároku na odpoèet, s kráceným odpoètem). Na základì údajù MF vrátil stát v rezortu zemìdìlství plátcùm danì z pøidané hodnoty 3947 mil. Kè. Zákon è. 587/1992 Sb., o spotøebních daních, byl novelizován zejména v èásti danì z uhlovodíkových paliv a maziv (topné oleje a technické benzíny). Na této dani bylo vráceno podnikùm rezortu MZe celkem 115 mil. Kè. V rámci zelené nafty bylo zemìdìlským podnikùm vráceno v roce 2001 na spotøební dani celkem 1287 mil. Kè. U spotøební danì bylo v roce 2001 v rezortu zemìdìlství pøedepsáno u danì z vína 236 tis. Kè a u danì z lihu 17 595 tis. Kè.

4 Opatøení a podpory v navazujících odvìtvích agrárního sektoru Podpora zpracovatelù byla v roce 2001 zajiována následujícími opatøeními: podpora rozvoje malého a støedního podnikání (týká se podnikù do 249 zamìstnancù s výjimkou zemìdìlských podnikù) prostøednictvím programù ÈMZRB v kompetenci MPO a MMR (cenovì zvýhodnìné záruky a úvìry a dotace úrokù); podpora ve formì návratných finanèních výpomocí pro výstavbu kapacit na zpracování bionafty z øepky, které byly poskytnuty v období 1992 1995 (dotace ve formì nehrazených úrokù ze zùstatku finanèní výpomoci); 91

Jde o podniky, jejich pøíjmy ze zemìdìlské a lesní výroby èinily v pøedcházejícím období více ne 50 % z celkových pøíjmù.

92

Viz pøíloha k zákonu è. 586/1992 Sb.,o daních z pøíjmù ve znìní pozdìjích pøedpisù.

93

Tyto úlevy nejsou do souhrnných výpoètù podpor zemìdìlství zahrnovány.

154

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 pøímé podpory zpracovatelským podnikùm z dotaèních titulù MZe, resp. podle naøízení vlády è. 86/2001 Sb., podpory cen vstupù (výroba MEØO a ekologických paliv, bramborový a penièný krob); garance úvìrù a dotace na úhradu èásti úrokù z úvìrù v rámci programu PGRLF INVESTICE, podprogram HYGIENA ke zlepení hygienických a veterinárních podmínek provozù zpracovávajících ivoèiné produkty, aby odpovídaly pøedpisùm ES; podpory úvìrù v rámci programu PGRLF EXPORT; specifická daòová zvýhodnìní: pro malé nezávislé pivovary (do výstavu piva 200 tis. hl): poskytnutí úlev na spotøební dani; pro výrobce bionafty smìsné a metylesteru øepkového oleje (MEØO) nulová spotøební daò uplatòovaná formou vratky do 31. 3. 2000 a sníená sazba od 1. 7. 2001 a dále 5% sazba DPH (proti 22% u nafty). V roce 2001 dolo k celkovému sníení podpor navazujícím odvìtvím v rámci zemìdìlské politiky, a to zejména v dùsledku poklesu podporované produkce bionafty. Pøehled a kvantifikace hlavních opatøení v roce 2001 jsou uvedeny v tab. TB4/01.

TB4/01 - Opatøení k podpoøe zpracovatelského prùmyslu (mil. Kè) Opatření Příspěvky na úhradu úroků u bankovních úvěrů a cenově zvýhodněné záruky a úvěry prostřednictvím ČMZRB Dotace úroků u návratných výpomocí pro výrobu bionafty Podpora výroby ekologických paliv – přímá 1) nenávratná dotace Podpora výroby MEŘO a bionafty – SZIF Bramborový škrob, pšeničný škrob Garance úvěrů a dotace na úhradu části úroků z úvěrů

Daňové úlevy pro malé nezávislé pivovary

Hlavní kritéria pro podpory Nezemědělské podniky do 249 zaměstnanců, podnikatelský záměr akceptovaný bankou, odsouhlasený ČMZRB, realizace záměru v ČR Na výstavbu kapacit na zpracování řepky na bionaftu

Vymezení Programy ČMZRB pro malé a střední podnikání Do roku 1995: dotační titul 1.E. 2000: dotační titul 1.J.a, b, c, d. 2001: dotační titul 1.J.a, b, c. 2001: NV č. 86/2001 Sb. 2000: dotační titul 1.K. 2001: NV č. 175/2001 Sb. C.2.4. Podprogram HYGIENA PGRLF – zabezpečení veterinárních a hygienických podmínek provozů zpracovávajících živočišné produkty (nákup strojů a zařízení, stavební investice) Úlevy na spotřební dani

Daňové zvýhodnění pro bionaftu – DPH

5% sazba DPH (proti 22% sazbě u nafty) Daňové zvýhodnění pro bionaftu – spotřební daň Nulová spotřební daň na bionaftu v 1. Q. 2000 a snížená sazba od 1. 7. 2001 Celkem

Podpora výroby metylesteru řepkového oleje, bioetanolu a bionafty Zpracovatelé MEŘO Podpora výroby bramborového a pšeničného škrobu

2000

2001

95

127

91

69

1 129 0

598 167

33

14

0

2

140

154

958

624

315 2 761

206 1 961

Zpracovatelské organizace

Pouze pro malé nezávislé pivovary (s vymezeným maximálním objemem roční produkce 200 tis. hl piva) Produkce a prodej bionafty z tuzemského MEŘO Produkce a prodej bionafty z tuzemského MEŘO

1) V roce 2001 vèetnì doplatku dotací z roku 2000 ve výi 108 mil. Kè Pramen: ÈMZRB, MZe, SZIF, Svaz pivovarù a sladoven Zpracoval: J. Mezera, O. Roèek (VÚZE)

5 Agroenvironmentální politika V roce 2001 vstoupily v platnost následující právní pøedpisy vydané MZe a oetøující oblast zemìdìlství ve vztahu k ochranì ivotního prostøedí: zákon è. 242/2000 Sb., o ekologickém zemìdìlství a o zmìnì zákona è. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znìní pozdìjích pøedpisù; zákon è. 308/2000 Sb., kterým se mìní zákon è. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných pùdních látkách, pomocných rostlinných pøípravcích a substrátech a o agrochemickém zkouení zemìdìlských pùd (zákon o hnojivech); naøízení vlády è. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpùrné programy k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství, k podpoøe aktivit podílejících se na udrování krajiny a programy pomoci k podpoøe mìnì pøíznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování; naøízení vlády è. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanèní podpory za uvádìní pùdy do klidu, a finanèní kompenzaèní podpory za uvádìní pùdy do klidu a zásady pro prodej øepky olejné vypìstované na pùdì uvádìné do klidu; vyhláka Ministerstva zemìdìlství ÈR è. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon è. 242/2000 Sb., o ekologickém zemìdìlství a o zmìnì zákona è. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znìní pozdìjích pøedpisù; vyhláka Ministerstva zemìdìlství ÈR è. 476/2000 Sb., kterou se mìní vyhláka Ministerstva zemìdìlství ÈR è. 274/1998 Sb., o skladování a zpùsobu pouívání hnojiv; zásady k poskytování a èerpání dotací na odbahnìní rybníkù pro rok 2001; zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finanèních podpor formou dotací na základì podpùrných programù stanovených podle § 2, odst. 1 zákona è. 252/1997 Sb., pro rok 2001; zásady MZe, kterými se stanoví podmínky pro poskytování a èerpání finanèních podpor formou dotací na udrování a vyuívání genetických zdrojù pro zemìdìlství v roce 2001. 155

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Zemìdìlská dotaèní politika v roce 2001 doznala zásadních zmìn v souvislosti s pøípravami ÈR na vstup do EU. Novým nástrojem se staly Zásady správné zemìdìlské praxe (Zásady) obsaené v naøízení vlády è. 505/2000 Sb. Jde o souhrn opatøení, jejich dodrování vede z hlediska ochrany ivotního prostøedí k ádoucím zpùsobùm hospodaøení. Dodrování Zásad je dobrovolné. Jsou vak podmínkou pøiznání dotace na podpùrné programy, vyplácení vyrovnávacího pøíspìvku na programy pomoci ménì pøíznivým oblastem a vyplácení finanèní a kompenzaèní podpory za pùdu uvedenou do klidu. Naøízení vlády è. 505/2000 Sb. pøedstavuje pro rok 2001 stìejní nástroj agroenvironmentální politiky. Zmìnou proti roku 2000 je zavedení programù diferencované pomoci jednotlivým kategoriím ménì pøíznivých oblastí (LFA). Výe vyrovnávacího pøíspìvku na programy pomoci ménì pøíznivým oblastem v roce 2001 èinila 1744,5 mil. Kè. Druhá èást naøízení zahrnuje agroenvironmentální programy ve smyslu Naøízení Rady (EEC) è. 1257/99 (zatravòování, údrba travních porostù a ekologické zemìdìlství) a programy zamìøené na udrování krajiny a ochranu sloek ivotního prostøedí. Byly vyøazeny podpory orné pùdy, hnojení organickými hnojivy a odbahòování rybníkù, které jsou oetøeny jinými právními pøedpisy. V roce 2001 bylo na podpùrné programy v rámci nového naøízení è. 505/2000 Sb. (mimo LFA) vynaloeno 1148,6 mil. Kè. Dotaèní tituly byly vymezeny a podporovány následovnì: zatravòování: v roce 2001 bylo vynaloeno 22,9 mil. Kè, celkem zatravnìno 3,1 tis. ha orné pùdy; proti pøedchozímu roku byl titul cílenìji orientován na prioritní oblasti (v roce 2000 bylo na zatravòování èerpáno 39,2 mil. Kè); údrba travních porostù pastevním chovem hospodáøských zvíøat: 760,6 mil. Kè, 461,1 tis. ha, stávající program spojuje údrbu TTP a podporu pastvy skotu, ovcí, koz a koní z roku 2000; ekologické zemìdìlství: 168,0 mil. Kè (nárùst o 88,8 % proti roku 2000, kdy podpora èinila 89,1 mil. Kè), podporováno 218,1 tis. ha (vèetnì zemìdìlcù v pøechodném období), co pøedstavuje 5,1 % z. p.; podpora vèelaøství: 80,2 mil. Kè (v roce 2000 bylo vynaloeno 79,8 mil. Kè); vápnìní zemìdìlských pozemkù s ornou pùdou s pùdní reakcí do 5,5 pH: vynaloeno 16,4 mil. Kè na 54,7 tis. ha (v roce 2000 bylo èerpáno 7,3 mil. Kè, nárùst v dùsledku umonìní podpory vìtího podílu z. p. u jednoho adatele); zaloení prvkù územních systémù ekologické stability: na titul byla v roce 2001 èerpána minimální podpora (v roce 2000 bylo vyplaceno 2,2 mil. Kè); zalesnìní: 99,8 mil. Kè (v roce 2000 èinila podpora 76,7 mil. Kè); zaloení porostù rychlerostoucích døevin vèetnì údrby: 566,0 tis. Kè (130 tis. Kè v roce 2000). Odbahòování rybníkù bylo dotováno MZe na základì Zásad k poskytování a èerpání dotací na odbahnìní rybníkù pro rok 2001 a z dalích zdrojù celkovou èástkou 90,1 mil. Kè (83,1 mil. Kè v roce 2000). Pozitivní vliv na ochranu ivotního prostøedí má novela zákona o hnojivech s pøíslunými vyhlákami, která mimo jiné upravuje skladování a pouívání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných pùdních látek, pomocných rostlinných pøípravkù a substrátù na zemìdìlské pùdì a lesních pozemcích a vedení evidence o jejich pouití. Pøestoe u nového naøízení è. 86/2001 Sb., o uvádìní pùdy do klidu, nejsou environmentální cíle prioritní, vyznaèuje se urèitým pøínosem pro ivotní prostøedí (napø. produkce obnovitelných zdrojù energie podrobnìji v kap. B3.1.1). K naplòování environmentálních cílù v zemìdìlství slouily také nìkteré dotaèní tituly MZe: v rámci titulu 1.C. Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadù, prostorových a technických izolátù: bylo v roce 2001 vynaloeno 228 mil. Kè, z toho 212,7 mil. Kè bylo vynaloeno na trvalé kultury (na trvalé kultury bylo v roce 2000 vynaloeno 173,5 mil. Kè): bylo vysázeno 626 ha vinic, 277 ha chmelnic, 505 ha ovocných sadù a 6,94 ha prostorových izolátù; v rámci titulu 1.L. Chov krav bez trní produkce mléka, chov ovcí a koní bylo v roce 2001 vynaloeno 473,5 mil. Kè (vzhledem ke zmìnì titulu nelze výi vynaloených finanèních prostøedkù srovnávat s rokem 2000); v rámci titulu 3a) Biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin bylo v roce 2001 vynaloeno 11,5 mil. Kè (15 mil. Kè v roce 2000). Udrování a vyuívání genetických zdrojù bylo tak jako v pøedelých letech podpoøeno èástkou 55 mil. Kè. Chov starokladrubského konì byl podporován èástkou 34,9 mil. Kè. V rámci PGRLF bylo mono v roce 2001 pokraèovat v èerpání finanèních prostøedkù v programu INVESTICE ZEMÌDÌLEC, ze kterého lze pøispívat na aktivity spojené s ekologickými investicemi do pùdy, vyuíváním obnovitelných zdrojù energie, rozvojem agroturistiky, zøizováním polních cest a zalesòováním. Z rozpoètu MZe byla podporována kontrola ekologického zemìdìlství èástkou 4 mil. Kè (1 mil. Kè v roce 2000). Financování monitoringu cizorodých látek v potravních øetìzcích (bez monitoringu vody a BSE) dosáhlo v roce 2001 výe 25,9 mil. Kè (24,8 mil. Kè v roce 2000). Na základì vyhláky MZe è. 287/1999 Sb., o veterinárních poadavcích na ivoèiné produkty ve znìní vyhláek è. 400/2001 Sb. a è. 441/2001 Sb., bylo v roce 2001 vyplaceno 186 mil. Kè na monitoring BSE. Celkem bylo rychlými testy vyetøeno 114,1 tis. ks skotu. Rezort MP se na agroenvironmentální politice podílí pomocí dotací programù Péèe o krajinu a Revitalizace øíèních systémù, ze kterých zemìdìlské subjekty èerpaly v roce 2001 celkem 48,5 mil. Kè (v roce 2000 se jednalo o 67,5 mil. Kè), z èeho bylo pro ZVHS uvolnìno 19,7 mil. Kè (proti 46,2 mil. Kè v roce 2000). Státní fond ivotního prostøedí ÈR poskytl v roce 2001 podnikatelským subjektùm do zemìdìlského sektoru 6,8 mil. Kè (9,9 mil. Kè v roce 2000). Rozsah komplexních pozemkových úprav podrobnìji popisuje kapitola B7. Na úpravy související s realizací ekologických opatøení v krajinì bylo v rámci pozemkových úprav poskytnuto 24,2 mil. Kè (37,9 mil. Kè v roce 2000). Souèástí agroenvironmentální politiky je odvádìní poplatkù za emise amoniaku ze zemìdìlství, které v roce 2001 dosáhly výe 19,8 mil. Kè (v roce 2000 zemìdìlci zaplatili 18 mil. Kè). Skuteèná hodnota odvádìných poplatkù by vak, podle celkové emise amoniaku ze zemìdìlství (75,8 kt v roce 2001), mìla být nìkolikanásobnì vyí (a 75 mil. Kè). Celková výe podpor zemìdìlské politiky souvisejících pøímo èi nepøímo s ochranou ivotního prostøedí dosáhla v roce 2001 výe témìø 4 mld. Kè (3,9 mld. Kè v roce 2000), tj. asi 20 % vekerých podpor ze státního rozpoètu do agrárního sektoru. 156


6 Regionální politika a politika rozvoje venkova Regionální politika vèetnì politiky rozvoje venkova je zajiována prostøednictvím dotací a podpùrných programù po linii odvìtvových ministerstev. Vedle Ministerstva zemìdìlství ÈR a Ministerstva pro místní rozvoj ÈR, které je zároveò od roku 1996 odpovìdným koordinátorem regionální politiky, se na ní podílejí Ministerstvo prùmyslu a obchodu, Ministerstvo ivotního prostøedí ÈR prostøednictvím Státního fondu ivotního prostøedí, Ministerstvo kultury ÈR a Podpùrný a garanèní rolnický a lesnický fond. Program obnovy venkova, garantovaný MMR, je zamìøen na obnovu hospodáøského a kulturního ivota na venkovì, vèetnì ochrany krajiny a pøírody. V rámci tohoto programu jsou pøednostnì podporovány investièní akce ve venkovských obcích do 2 tis. obyvatel, kde jsou prostøedky poskytovány pøedevím na podporu drobných investic. V roce 2001 bylo v rámci tohoto programu podpoøeno 2386 obcí a celkový objem poskytnutých podpor dosáhl výe 589 mil. Kè 94. Nejvìtí objem finanèních prostøedkù (199 mil. Kè) byl poskytnut na obnovu a údrbu venkovské zástavby a vybavenosti, dále na místní komunikace a veøejné osvìtlení (68 mil. Kè) a na integrované projekty venkovských mikroregionù (197 mil. Kè). Z dalích programù MMR vyuívaných venkovskými obcemi to byl program podpory výstavby nájemného bydlení a budování technické infrastruktury, na jeho èerpání se tyto obce podílely 23 %, tj. èástkou 560 mil. Kè. Vedle tìchto podpor, které mají celoploný charakter, byly poskytovány podpory regionálnì orientované. Napø. v rámci programu pro hospodáøsky slabé regiony 95 smìøovalo do tamìjích venkovských obcí 63 mil. Kè a dále v rámci regionálního programu podpory rozvoje na úrovni NUTS 2 Ostravsko a Severozápad byla do venkovského prostoru tìchto regionù poskytnuta podpora na úrovni 66,6 mil. Kè. Zemìdìlská politika MZe se v roce 2001, podobnì jako v roce pøedchozím, soustøedila na podporu venkovského podnikání prostøednictvím programù PGRLF a dalích opatøení. Z prostøedkù MZe bylo v roce 2001 pro obce do 5000 obyvatel formou dotací a návratných pùjèek uvolnìno na výstavbu vodovodù a úpraven vod 369 mil. Kè 96 a na èistírny odpadních vod a kanalizaci 61 mil. Kè 97. Dùleitou úlohu v rozvoji venkova mají malé a støední podniky, které vytváøejí ve venkovských obcích pracovní místa a zajiují jejich celkovou obslunost. Na podporu malého a støedního podnikání byly na období 2001 2004 usnesením vlády ÈR ze dne 11. prosince 2000 è. 1257 vyhláeny podpùrné programy MMR a MPO. Regionální charakter mìly programy REGION, VESNICE, REGENERACE, PREFERENCE, PROVOZ a REGIOZÁRUKA (zadavatel MMR), ploný charakter pak mìly programy ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIAL, KAPITÁL, KOOPERACE, START a MARKETING (zadavatel MPO). Realizátorem tìchto programù je Èeskomoravská záruèní a rozvojová banka, a. s., s výjimkou programu MARKETING, jeho realizátorem je CzechTrade Èeská agentura podpory obchodu 98. Ze zdrojù Státního fondu ivotního prostøedí bylo v roce 2001 podnikatelským subjektùm v zemìdìlství poskytnuto celkem 6,8 mil. Kè. Do venkovského prostoru byly zároveò orientovány i nìkteré podpùrné programy Ministerstva kultury. Za nejvýznamnìjí z nich lze z hlediska rozvoje venkova povaovat Program péèe o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny, v rámci kterého bylo v roce 2001 vynaloeno 24 mil. Kè.

7 Ostatní opatøení se vztahem k zemìdìlství Stát poskytuje agrárnímu sektoru dalí obecné sluby, nezahrnuté do pøedchozích opatøení zemìdìlské politiky. Jsou to pøedevím výdaje na pozemkové úpravy katastrù obcí, na uèòovské kolství a èinnosti Institutu výchovy a vzdìlávání MZe (IVV) a na servisní èinnosti pro MZe. Pøehled ostatních opatøení a výdajù je uveden v následující tab. TB7/01.

TB7/01 Ostatní podpory zemìdìlství (mil. Kè) Podpora Pozemkové úpravy Učňovské školství a IVV Servisní činnosti pro MZe

Vymezení Výdaje pozemkových úřadů 2000 a 2001: výdaje z rozpočtu MZe 2000 a 2001: výdaje z rozpočtu MZe

Hlavní kritéria pro získání podpory Výdaje na komplexní i jednoduché pozemkové úpravy Náklady učňovského školství (1 676 mil. Kč, resp. 1 197 mil. Kč) a výdaje na činnosti IVV (41 mil. Kč, resp. 34 mil. Kč) Výdaje na účelové činnosti výzkumných ústavů a dalších institucí pro MZe

2000 651 1 717

2001 531 1 231

203

124

Z celkové èástky 531 mil. Kè, vynaloené v roce 2001 na pozemkové úpravy, bylo na komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) vynaloeno 431 mil. Kè. Do konce roku 2001 bylo dokonèeno celkem 203 KPÚ na výmìøe 72 697 ha a zahájeno bylo 542 KPÚ na výmìøe 256 495 ha. Komplexní pozemkové úpravy pøedstavují zmìny v prostorovém uspoøádání a vyuití krajiny s dopady do ochrany ivotního prostøedí. Do ostatních podpor zemìdìlství lze zaøadit i výdaje Fondu národního majetku na provoz a likvidaci zbytkových státních podnikù (statkù).

8 Souhrnné vyhodnocení výdajù zemìdìlské politiky 8.1 Souhrnné institucionální a èisté výdaje na podporu agrárního sektoru Souhrnná rekapitulace pøímých i nepøímých institucionálních výdajù na podporu agrárního sektoru v období 2000 2001 je podle hlavních finanèních tokù (institucí) uvedena v tab. TB8.1/01. Celkové institucionální výdaje do agrárního sektoru se meziroènì zvýily témìø o 9 %. Na tomto zvýení se nejvíce podílely výdaje na dotaèní politiku MZe a na podporu mimoprodukèních funkcí zemìdìlství (meziroèní zvýení o 7,3 %) a zejména výdaje SZIF v souvislosti s plnìním jeho nových úkolù (meziroèní zvýení o 71 %). 94

Z toho 82 mil. Kè spolufinancováno z programu Phare a 100 mil. Kè ze zdrojù PF ÈR.

95

Týká se okresù Bøeclav, Èeský Krumlov, Jeseník, Kladno, Prachatice, Svitavy, Tachov, Tøebíè a regionu Ralsko-Mladá.

96

Z toho 236 mil. Kè dotace, zbytek tvoøí návratné pùjèky.

97

Z toho 41 mil. Kè dotace, zbytek tvoøí návratné pùjèky.

98

V roce 2001 èinily podpory malému a støednímu podnikání celkem 1303,1 mil. Kè, z toho v rámci regionálních programù 312,9 mil. Kè, tj. 24,01 %. Vedle toho byly poskytnuty záruky v úhrnné výi 717,2 mil. Kè, z toho v rámci regionálních programù 156,7 mil. Kè, tj. 21,85 %.

157


TB7/01 Ostatní podpory zemìdìlství (mil. Kè) Druh výdaje 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7

Výdaje rezortu MZe celkem Výdaje MZe na dotace, nařízení vlády a ostatní Dotace ze SR pro PGRLF Dotace ze SR pro SZIF (SFTR) v tom - podpory bez subvencí vývozu Výdaje ostatních institucí rezortu MZe Výdaje z jiných rezortů a zdrojů celkem MŽP - SFŽP ČMZRB GA ČR Pozemkové úřady Fond národního majetku Daňové úlevy (bez silniční daně) a odpisy dluhů Zahraniční zdroje (výzkum) Celkem výdaje do agrárního sektoru z toho - servisní činnosti pro MZe, učňovské školství, IVV a pozemkové úpravy

2000

2001

15 859 10 850 2 175 2 478 0 356 4 134 78 95 30 651 50 3 217 13 19 993 2 634

17 500 11 638 1 309 4 230 1 818 323 4 284 55 127 28 531 30 3 502 11 21 784 1 927

Meziroční index 110,34 107,26 60,18 170,70 x 90,73 103,63 70,51 133,68 93,33 81,57 60,00 108,86 84,62 108,96 73,16

Zpracoval: T. Doucha (VÚZE)

Souhrnné èisté výdaje na podporu zemìdìlství jsou uvedeny podle metodiky OECD platné od roku 1998 99. V tab. TB8.1/02 jsou uvedeny èisté rozpoètové a spotøebitelské výdaje na podporu zemìdìlství a spotøebitelù a souhrnné ukazatele podpor podle nové metodiky a revize OECD pro období let 1989 2001. Souhrnné ukazatele podpor zemìdìlství ÈR jsou pøedstaveny v kap. B8.2.

8.2 Produkèní a spotøebitelské podpory podle OECD 8.2.1 Odhad produkèních podpor, podpor obecných slueb a celkových transferù do zemìdìlství V roce 2001 se agrární politika v zemích OECD vyznaèovala dalím posunem k trní orientaci, avak s velkými rozdíly mezi jednotlivými zemìmi OECD a jednotlivými komoditami. V období 1999 2001 dolo k mírnému sníení celkové úrovnì podpor a k uplatnìní opatøení politik, která ménì deformují trh. Úroveò podpor a trend zmìn agrární politiky v jednotlivých zemích OECD jsou mìøeny tøemi hlavními ukazateli. Ukazatel odhadu produkèních podpor (% OPP 100) ohodnocuje úroveò podpor výrobcùm jejich podílem na celkových pøíjmech a poskytuje údaje o sloení podpor. Koeficient nominální míry ochrany (KNO 101) mìøí ochranu trhu jako podíl mezi prùmìrnými cenami, které dostávají domácí výrobci, a cenami svìtovými (referenèními). Koeficient nominální produkèní podpory (KNPP) mìøí deformaci trhu pomocí podílu skuteèných pøíjmù farmáøù a pøíjmù, které by získali pøi ohodnocení jejich výrobkù svìtovými (referenèními) cenami. V roce 2001 dolo k dalímu poklesu % OPP ve vìtinì zemí OECD v dùsledku sniování rozdílu mezi cenami domácími a cenami referenèními. V roce 2001 se celková hodnota % OPP dostala na úroveò 31 %. Hodnota % OPP se pohybovala mezi 1 % na Novém Zélandì, 21 % v USA, 35 % v EU a 69 % ve výcarsku. Souèasnì dolo ve vìtinì zemí OECD k poklesu podpor obecným slubám. Pøibliování domácích a svìtových cen vedlo i ke sniování nákladù spotøebitelù a ke sníení % odhadu spotøebitelských podpor (% OSP) v roce 2001 na -24 %. Pøestoe dolo k poklesu koeficientu míry ochrany (ukazatel KNO), domácí ceny byly stále v prùmìru o 31 % vyí ne ceny na svìtových trzích. Hodnota ukazatele KNPP v roce 2001 signalizovala, e hodnota hrubých pøíjmù farmáøù byla v prùmìru zemí OECD v roce 2001 o 45 % vyí, ne by byla ve vyjádøení ve svìtových cenách a bez podpor. Odhad celkových podpor do zemìdìlství (OCP) poklesl v prùmìru zemí OECD meziroènì o 3,1 % a jejich podíl na HDP zùstal na úrovni 1,3 %. Ponìkud odliný vývoj zemìdìlské politiky probíhal v roce 2001 v ÈR (tab. TB8.1/02). Podpory vyjádøené % OPP se zvýily ze 16 % v roce 2000 (revidovaný údaj) na 17 % v roce 2001 (pøedbìný údaj). Do nárùstu tohoto ukazatele se promítl významnì nárùst pøímých podpor a zmìny ve vývoji smìnného kurzu. Podíl sloky podpory trních cen (PTC) na celkových produkèních podporách poklesl z 52 % v roce 2000 na 40 % v roce 2001 a dostal se hluboko pod prùmìr zemí OECD (63 %). Zmìnami v zemìdìlské politice a sníením podílu cenových podpor (PTC) tak dolo k meziroènímu nárùstu podílu ostatních pøímých podpor ze 48 % v roce 2000 na 60 % v roce 2001. Tuto zmìnu lze povaovat za velmi pozitivní, nebo odráí progresivní trend oddìlování podpor od produkce (decoupling), i kdy nelze podceòovat také vliv smìnného kurzu na tento proces. V dùsledku meziroèního nárùstu cen domácích proti cenám svìtovým (zejména u rostlinných komodit) dolo k mírnému zvýení hodnoty KNPP z 1,19 v roce 2000 na 1,20 v roce 2001. To znamená, e pøi ocenìní produkce zemìdìlských podnikù niími svìtovými cenami by byl hrubý pøíjem farmáøù v ÈR v roce 2001 o 20 % nií. Podíl podpory obecných slueb (OPOS) na celkových podporách se sníil z 16,5 % v roce 2000 na 14,7 % v roce 2001. Pøestoe odhad celkových podpor (OCP) se v meziroèním srovnání zvýil o 6,1 %, jeho podíl na HDP se sníil na 1,2 % (proti 1,3 % v roce 2000). Tento podíl je srovnatelný s prùmìrem zemí OECD. Meziroèní zmìny byly zpùsobeny zhruba 10% nárùstem transferù od daòových poplatníkù, 1,7% nárùstem transferù od spotøebitelù pøi souèasném nárùstu HDP (o 3,6 % ve s. c. roku 1995). Souhrnnì lze konstatovat, e ukazatelé podpor zemìdìlství OECD dokazují pozitivní posuny ve struktuøe podpor v zemìdìlské politice ÈR, pøi jejich zhruba dvoutøetinové úrovni ve srovnání s prùmìrem zemí OECD. 99

Podrobnìji k nové metodice OECD viz Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 1999, kap. C2

100

Ukazatel % OPP vyjadøuje podíl produkèních podpor na hodnotì celkových pøíjmù zemìdìlských výrobcù, do kterých jsou zapoèteny i rozpoètové podpory.

101

Hodnoty KNO vyjadøují pomocí rozdílu ceny domácí a ceny referenèní míru uplatòované ochrany trhu (a nepøímo i úroveò konkurenceschopnosti) dané komodity, resp. míru podpory výrobcù ze strany spotøebitelù. Kladné hodnoty KNO indikují podpory výrobcù spotøebiteli; záporné hodnoty KNO indikují podpory spotøebitelù výrobci (resp. vnitøní zdanìní výrobcù v dùsledku uplatòované zemìdìlské politiky na trhu).

158


TB8.1/02 - Èisté výdaje na podporu agrárního sektoru (mil. Kè) Druh podpory – kategorie Celková hodnota produkce (na úrovni CZV) Celková hodnota spotřebované produkce (na úrovni CZV) I. ODHAD PRODUKČNÍCH PODPOR (OPP) A. Podpora tržních cen (PTC) B. Platby vázané na výstupy 1. Vázané na limitované výstupy 2. Vázané na nelimitované výstupy C. Platby vázané na počet hektarů či zvířat 1. Vázané na limitované výstupy 2. Vázané na nelimitované výstupy D. Platby vázané na historické nároky 1. Vázané na limitované množství ha, ks, produkce 2. Vázané na historické podpůrné programy E. Platby vázané na užití vstupů 1. Vázané na užití variabilních vstupů 2. Vázané na užití služeb na farmách 3. Vázané na užití fixních vstupů F. Platby vázané na omezení vstupů 1. Vázané na omezení variabilních vstupů 2. Vázané na omezení fixních vstupů 3. Vázané na omezení komplexu vstupů G. Platby vázané na celkové příjmy farem 1. Vázané na úroveň příjmů farem 2. Vázané na minimální úroveň příjmů H. Ostatní platby 1. Národní platby 2. Regionální (subnárodní) platby II. ODHAD PODPORY OBECNÝCH SLUŽEB (OPOS) I. Výzkum a vývoj J. Zemědělské školství K. Inspekční služby L. Infrastruktura M. Marketing a propagace N. Veřejné skladování O. Různé III. ODHAD SPOTŘEBITELSKÝCH PODPOR (OSP) 3) P. Transfery výrobcům od spotřebitelů 3) Q. Ostatní transfery od spotřebitelů 3) R. Transfery spotřebitelům od daňových poplatníků S. Zvýšené náklady na krmiva IV. ODHAD CELKOVÝCH PODPOR (OCP) 3) T. Transfery od spotřebitelů 3) U. Transfery od daňových poplatníků V. Rozpočtové příjmy % OCP (z HDP) % OPP % OSP % OPOS (z OCP) Koeficient nominální podpory producentů (KNPP) Koeficient nominální podpory spotřebitelů (KNPS)

1)

1989 119 455 97 482 76 589 58 045 6 961

1995 117 543 105 394 24 656 21 343

1)

1996 131 594 115 271 26 221 21 664

1)

1997 127 107 113 522 7 937 2 065

1)

1998 129 057 115 144 31 890 23 734

1)

1999 114 295 100 598 29 348 20 385

1)

2000 118 126 105 697 20 599 10 642 358

1)

2001 119 500 111 519 22 266 8 923 300

340

419

332

340

419

332

1 032 656 376 2 882

1 195 781 414 3 755

358 2 365 1 969 396 3 266

300 6 899 6 764 135 1 602

2 973 1 458 15 1 500

4 138 1 850 30 2 258

5 540 2 442 35 3 063

2 882 4 186 919 41 3 226 48 48

3 755 3 927 1 151 33 2 743 84 84

3 266 3 755 1 514 21 2 220 89 89

1 602 4 282 2 305 18 1 959 160 160

8 8

2 2

124 124

100 100

6 961

1 453 557 896 1 028 1 028

9 102 9 102

2)

1 377 193 568 66 550

3 148 1 182 1 679 169 113 5

3 374 879 1 692 183 610 10

3 489 728 1 644 41 1 066 10

3 408 893 1 612 35 858 10

3 605 979 1 607 45 964 10

4 069 999 1 781 137 1 140 12

3 854 977 1 562 278 1 027 10

-27 646 -46 984 -7 19 913 -569 97 880 46 990 50 896 -7

-16 659 -11 273 201

-16 484 -10 497 -78

-274 2 134 -162

-20 847 -21 387 -94

-18 960 -16 531 -163

-5 587 27 804 11 072 16 531 201

-5 909 29 595 10 575 19 098 -78

-2 246 11 426 -1 971 13 559 -162

55 -36 1,4 2,25 1,55

20 -16 11,3 1,26 1,19

19 -14 11,4 1,24 1,17

6 0 30,5 1,06 1,00

634 35 298 21 481 13 911 -94 1,70 223 -18 9,7 1,30 1,22

-2 266 32 953 16 694 16 422 -163 1,70 24 -19 10,9 1,31 1,23

-9 517 -6 315 233 29 -3 464 24 697 6 083 18 381 233 1,30 16 -9 16,5 1,19 1,10

-8 481 -6 007 -163 80 -2 391 26 200 6 170 20 193 -163 1,20 17 -8 14,7 1,20 1,08

1) Revidované údaje podle Monitoringu OECD 2001 2) Pøedpoklad OECD 3) Øádky P, Q, R, T, U nelze pøímo porovnávat s podobnými ukazateli v tab. TB8.3/01 (jsou uplatnìny rozdílné metodiky). Pramen: Agricultural Policies in OECD countries, OECD 2002 Zpracoval: J. laisová (VÚZE)

8.2.2 Produkèní podpory podle vybraných komodit V roce 2001 dolo ze strany sekretariátu OECD k aktualizaci referenèních cen, co se promítlo i zpìtnì v èasových øadách do zmìny úrovnì % OPP, pøedevím u komodity hovìzí maso a mléko. Prùmìrná hodnota % OPP v zemích OECD byla v roce 2001 nií ne v ÈR pouze u vajec (10 %) a drùbee (16 %). Nejvyích hodnot % OPP bylo v prùmìru zemí OECD dosaeno u cukru a mléka (45 %). Vývoj % OPP v ÈR podle hlavních komodit ukazuje tab. TB8.2/01. Výraznìjí nárùst prùmìrné CZV penice v ÈR v roce 2001 (o 13 %) v porovnání s nárùstem referenèní ceny (o 6,3 %) se promítl do zmìny KNO (z -16 % na -11 %) i do zvýení ukazatele % OPP z -9 % na 5 %. Meziroènì tak dolo k pøesunu podpor výrobcù penice ve prospìch spotøebitelù na èisté podpory tìchto výrobcù. Hodnota KNPP se v meziroèním porovnání zvýila u penice z 0,92 na 1,05. V EU se ve stejném období sníil ukazatel % OPP z 46 % na 44 %. U jeèmene dolo v ÈR ve stejném období ke zvýení hodnoty % OPP (z -35 % na -5 %) i KNO (z -33 % na -18 %) v dùsledku podstatnì vyího nárùstu prùmìrné ceny domácí (o 29,5 %) proti mírnému nárùstu ceny referenèní (o 6,7 %). Hodnota KNPP se v meziroèním porovnání zvýila u jeèmene z 0,74 na 0,95. 159


TB8.2/01 % OPP podle hlavních komodit a podíl komodit na celkovém % OPP Komodita Pšenice Ječmen Řepka Cukr Mléko Hovězí maso Vepřové maso Drůbež Vejce Celkem

1991 – 1993 % OPP podíl 21 4,13 25 3,24 15 0,43 50 3,42 44 19,26 56 15,55 36 13,99 38 3,14 13 1,06 38 x

1999 – 2001 % OPP podíl -3 -1,48 -22 -4,80 -5 -0,16 20 2,58 25 22,68 36 12,25 21 16,39 42 12,25 40 9,95 19 x

1999 % OPP -6 -25 -23 17 35 35 39 45 43 24

2000 podíl -2,47 -4,18 -3,38 1,24 25,47 11,25 23,51 10,23 8,01 x

% OPP -9 -35 -7 22 22 41 17 45 37 16

2001 podíl -5,82 -8,74 -1,79 3,18 23,78 17,11 15,68 14,51 11,26 x

% OPP 5 -5 15 21 19 31 7 35 40 17

1)

podíl 3,84 -1,96 5,59 3,78 17,98 9,08 7,66 12,81 11,31 x

1) Odhad Pramen: Agricultural Policies in OECD countries, OECD 2002 Zpracoval: J. laisová (VÚZE)

U olejnin dolo v roce 2001 k posílení svìtových cen (o 1,5 %) a cen domácích (o 18 %). Celková hodnota % OPP tak vzrostla v roce 2001 ze záporné hodnoty (-7 %) na hodnotu kladnou (15 %). Tak jako u penice, i zde meziroènì dolo k pøesunu podpor výrobcù øepky ve prospìch spotøebitelù na èisté podpory tìchto výrobcù. V EU dolo v meziroèním porovnání k mírnému poklesu a v roce 2001 dosáhla hodnota % OPP 40 %. Stanovená minimální cena cukrovky v ÈR se promítla do stabilní i vyí CZV v roce 2000 a 2001. Posílení cen cukru na svìtových trzích a tím i zvýení referenèní ceny o 7 % se promítlo do poklesu KNO ze 17 % na 9 %. Pøi nárùstu objemu ostatních podpor dolo pouze k mírnému poklesu % OPP z 22 % v roce 2000 na 21 % v roce 2001. Rovnì hodnota KNPP se u cukrovky v meziroèním porovnání sníila z 1,28 na 1,27. V EU se ve stejném období sníila hodnota % OPP z 50 % na 46 %. Výraznìjí pokles CZV jateèného skotu v roce 2001 v ÈR (o 16,7 %) pøi souèasném poklesu referenèních cen pouze o 7,1 % a pøi sníení pøímých podpor se promítl do meziroèního sníení ukazatele % OPP ze 41 % na 31 % a ukazatele KNO ze 43 % na 29 %. U cen jateèných prasat dolo v meziroèním porovnání k 32,6% nárùstu referenèních cen a 26,3% nárùstu domácích CZV. To se promítlo do poklesu KNO z hodnoty 4 % v roce 2000 na -1 % v roce 2001. V dùsledku zmìn v cenových relacích dolo k poklesu sloky podpory trních cen (ze 68,3 % na 47,3 %) a také i hodnoty % OPP (ze 17 % v roce 2000 na 7 % v roce 2001). U mléka dolo meziroènì k nárùstu CZV v ÈR o 3,2 % pøi souèasném posílení referenèní ceny o 4,7 %. Souèasnì dolo i ke sníení ostatních pøímých podpor zhruba o 11 %. Výsledkem bylo sníení ukazatele KNO (z 16 % v roce 2000 na 14 % v roce 2001) i ukazatele % OPP (z 22 % v roce 2000 na 19 % v roce 2001). Relativnì mírnìjí nárùst domácí CZV drùbee v roce 2001 proti roku 2000 (o 20,6 %) proti nárùstu referenèní ceny drùbee (o 33,7 %) vedl k poklesu hodnoty KNO (z 58 % na 43 %). Domácí CZV jateèné drùbee vak byla i v roce 2001 zhruba o 43 % vyí ne cena referenèní. Hodnota % OPP jateèné drùbee meziroènì poklesla ze 45 % na 35 %. U vajec meziroènì vzrostla hodnota KNO z 39 % na 54 % v dùsledku mírného poklesu domácí CZV (o 1 %) a prudího poklesu referenèní ceny (o 10,8 %). Hodnota % OPP vajec tak meziroènì vzrostla z 37 % na 40 %. Celkovì lze øíci, e ukazatel KNO se v dùsledku meziroèních zmìn relací mezi domácími a svìtovými cenami u vech sledovaných komodit (s výjimkou vajec) snioval. U obilovin a øepky, kde pøetrvaly záporné, resp. nulové hodnoty KNO, to signalizuje pokraèující konkurenceschopnost domácích výrobcù tìchto komodit. U komodit ivoèiné výroby kromì vajec dolo sice k poklesu koeficientu KNO, avak s výjimkou vepøového masa se hodnoty tohoto koeficientu zachovaly na kladné úrovni. Uplatòování agrární politiky v roce 2001 se promítlo do výraznìjí zmìny % OPP u vìtiny komodit. Záporné hodnoty ukazatele zùstaly pouze u jeèmene. Komoditami s nejvyí úrovní % OPP zùstaly i nadále drùbeí maso a vejce, v roce 2001 vyí úrovnì % OPP dosáhly rovnì hovìzí maso a cukrovka.

8.2.3 Mezinárodní porovnání ukazatele produkèních podpor Souhrnná hodnota % OPP v zemích OECD meziroènì poklesla z 32 % na 31 %, pøièem i nadále zùstávají mezi zemìmi znaèné rozdíly v úrovni podpor a ochrany trhu. Celkovì je vak mono konstatovat, e v zemìdìlských politikách zemí OECD dolo v roce 2001 k dalímu posunu k trní orientaci. Ukazatel % OPP v roce 2001 poklesl ve srovnání s rokem 2000 ve vìtinì zemí OECD. Mírný nárùst byl zaznamenán v ÈR, EU, Polsku a Norsku a stagnace v Austrálii, Mexiku a Novém Zélandu. Prùmìrná hodnota % OPP v období 1999 2001 dosáhla 33 %. Pod 5% úrovní tohoto ukazatele se udrovala Austrálie a Nový Zéland, hodnota % OPP pod 15 % byla dosaena v Maïarsku, Polsku, Slovensku a Turecku, hodnota % OPP pod 25 % byla zaznamenána v ÈR, Kanadì, Mexiku a USA. V EU dosáhla hodnota % OPP 35 %, nad 60 % v Japonsku, Islandu, Koreji, Norsku a výcarsku. Sniování podílu podpory trních cen a zvyování plateb na produkci v zemích OECD pokraèovalo i v roce 2001, i kdy se znaènými rozdíly mezi jednotlivými zemìmi. Zatímco v Japonsku a Koreji èinil podíl PTC v roce 2001 více ne 90 %, v Turecku 70 %, v Polsku 63 %, v EU 58 % a v ÈR 40 %, v Maïarsku dosáhl podíl podpor trních cen pouze 12 %. Pokles hodnoty ukazatele KNPP v zemích OECD z 1,47 v roce 2000 na 1,45 v roce 2001 se promítl do meziroèního poklesu hrubých pøíjmù zemìdìlcù o 2 %. I nadále zùstává jejich úroveò o 45 % vyí, ne by èinila pøi ocenìní produkce svìtovými cenami a bez uplatnìní vládních zásahù. Extrémních hodnot ukazatele KNPP bylo v roce 2001 dosaeno ve výcarsku (3,21), Norsku (3,00), Japonsku (2,46). Meziroèní pokles ukazatele KNO v zemích OECD o 3 % signalizuje dalí posun k liberalizaci trhu, rovnì vak s velkými rozdíly mezi zemìmi. Zatímco Austrálie a Nový Zéland s hodnotou ukazatele KNO 1,00 se øadí mezi zemì plnì trnì orientované, hodnota ukazatele okolo 2,5 (Korea, Japonsko, Norsko, výcarsko a Island) signalizuje výraznou úroveò ochranáøství jejich agrárních politik. V EU dosáhla hodnota KNO 1,33, v ostatních zemích OECD se pohybovala v rozmezí 1,06 1,15. 160

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Hodnota produkèních podpor (v USD), vztaená na pøepoèteného pracovníka v zemìdìlství, se v ÈR v roce 2001 zvýila na 4 tis. USD, v EU na 16 tis. USD a v USA zùstala na úrovni roku 2000 (20 tis. USD). Nií úrovnì ne v ÈR bylo dosaeno v Austrálii, Maïarsku (2 tis. USD), Mexiku, Polsku, Slovensku (1 tis. USD), nejvyí hodnoty pak v Norsku (35 tis. USD). Hodnota produkèních podpor vztaená k hektaru zemìdìlské pùdy se v ÈR meziroènì zvýila ze 124 USD na 137 USD, v EU z 650 USD na 676 USD. V Maïarsku a Polsku bylo dosaeno nií hodnoty ne v ÈR (99 USD, resp. 78 USD), nejvyí úrovnì bylo dosaeno v Japonsku (9709 USD) a v Koreji (8626 USD). Podíl podpor obecných slueb na celkových podporách se v ÈR se meziroènì sníil na 14,7 % a zùstal pod prùmìrem zemí OECD (17 %). Nií úrovnì bylo dosaeno v Polsku (6 %), EU (9 %), výcarsku (7 %) a Norsku (6 %). Vysokého podílu podpor obecných slueb na celkových podporách bylo dosaeno na Novém Zélandu (64 %), v Austrálii (39 %) a v Turecku (37 %). Podíl celkových transferù (OCP) na HDP se v jednotlivých zemích v roce 2001 znaènì odlioval od prùmìru OECD (1,3 %). V ÈR tento podíl v roce 2001 èinil 1,2 %, v EU 1,7 %, v Maïarsku 1,4 % a v Polsku 1,0 %. Extrémnì vysoké hodnoty bylo dosaeno napø. v Koreji (4,7 %), extrémnì nízké hodnoty na Novém Zélandu a v Austrálii (0,3 %).

8.2.4 Odhad spotøebitelských podpor Ukazatel odhadu spotøebitelských podpor (% OSP) odráí nejen úroveò transferù zemìdìlcùm od spotøebitelù (v dùsledku vyích domácích cen proti cenám zahranièním), ale i úroveò transferù spotøebitelùm od daòových poplatníkù (napø. domácí podpory kolní mléko apod.). V roce 2001 dolo v ÈR k poklesu transferù zemìdìlcùm od spotøebitelù formou podpor trních cen zhruba o 11 %. Hodnota ukazatele % OSP se zvýila z -9 % v roce 2000 na -8 % v roce 2001. Prùmìrná hodnota % OSP za zemì OECD se rovnì mírnì zvýila z -25 % v roce 2000 na -24 % v roce 2001. Záporné hodnoty % OSP vyjadøují podpory výrobcù spotøebiteli. Koeficient nominální podpory spotøebitelù (KNPS) v ÈR se analogicky meziroènì sníil z 1,10 na 1,08. Výdaje spotøebitelù byly tedy v ÈR v roce 2001 o 8 % vyí, ne kdyby byla jejich celková spotøeba vyjádøena ve svìtových cenách. V zemích OECD celkem se KNPS sníil z 1,34 na 1,31.

8.3 Posouzení úèinnosti podpor do agrárního sektoru V této kapitole jsou na rozdíl od pøedchozích èástí souhrnnì hodnoceny vechny podpory, které vyplývají z opatøení zemìdìlské politiky, tzn. podpory poskytované zemìdìlským podnikùm, podnikùm navazujících odvìtví a spotøebitelùm. Opatøení zemìdìlské politiky mají krátkodobé i dlouhodobìjí dopady (zejména u podpor restrukturalizace a modernizace). Souhrnné posouzení úèinnosti podpor do agrárního sektoru se proto týká období 1995 2001, v èlenìní na období 1995 1997 a 1998 2001. Vlastní hodnocení úèinnosti zemìdìlské politiky je provedeno ze tøí základních hledisek: hodnocení podle vìcného zamìøení, alokace a zdrojù podpor; hodnocení podle cílù, tzn. jak zemìdìlská politika napomáhá k plnìní dlouhodobých i krátkodobých cílù, které jsou (formálnì i neformálnì) zemìdìlskou politikou sledovány; hodnocení realizace podpor v zemìdìlství, tzn. hodnocení institucí, mechanizmù poskytování a kontroly vyuití podpor (viz kap. B2.1 B2.3).

Hodnocení podle vìcného zamìøení, alokace a zdrojù podpor Podrobné hodnocení jednotlivých druhù podpor podle vìcných kritérií je uvedeno v kap. C2. Souhrnný pohled poskytuje tab. TB8.3/01.

TB8.3/01 - Rekapitulace podpor podle vìcného zamìøení a forem (mil. Kè) Věcné zaměření

Období 1995 – 1997 celkem ročně %

AGRÁRNÍ SEKTOR A SPOTŘEBITELÉ CELKEM A. Podpora cen 50 599 v tom – zem. výrobců 45 072 – spotřebitelských 5 527 B. Přímé podpory 915 C. Subvence vstupů a úlevy plateb 16 675 D. Obecné služby 9 960 Celkem 78 149 v tom – zemědělství 66 358 – zprac. průmysl 2 474 – obchod 3 790 – spotřebitelé 5 527 v tom – daň. poplatníci výrobcům 31 014 – spotřebitelé výrobcům 41 608 – daň. poplatníci spotřebitelům 5 527 ZEMĚDĚLSTVÍ – VÝDAJE DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ B. Přímé podpory 915 v tom – komoditní 1 119 – obecné -204 C. Subvence vstupů a úlevy plateb 13 875 v tom – investiční 8 425 – ostatní 5 450 D. Obecné služby 9 960 Celkem 24 750

Období 1998 – 2001 celkem ročně %

2001 celkem %

16 866 15 024 1 842 305 5 558 3 320 26 050 22 119 825 1 263 1 842 10 338 13 869 1 842

64,7 57,7 7,1 1,2 21,3 12,7 100,0 84,9 3,2 4,8 7,1 39,7 53,2 7,1

63 904 63 684 220 27 150 22 977 14 743 128 774 115 753 7 067 5 734 220 69 835 58 719 220

15 976 15 921 55 6 788 5 744 3 686 32 193 28 938 1 767 1 434 55 17 459 14 680 55

49,6 8 953 49,5 8 923 0,2 30 21,1 10 142 17,8 5 946 11,4 3 464 100,0 28 505 89,9 25 101 5,5 1 961 4,5 1 413 0,2 30 54,2 20 963 45,6 7 512 0,2 30

31,4 31,3 0,1 35,6 20,9 12,2 100,0 88,1 6,9 5,0 0,1 73,5 26,4 0,1

305 373 -68 4 625 2 808 1 817 3 320 8 250

3,7 4,5 -0,8 56,1 34,0 22,0 40,2 100,0

25 122 5 695 19 427 17 169 11 650 5 519 14 743 57 034

6 281 1 424 4 857 4 292 2 913 1 380 3 686 14 259

44,0 9 363 10,0 1 634 34,1 7 729 30,1 4 762 20,4 2 643 9,7 2 119 25,8 3 464 100,0 17 589

53,2 9,3 43,9 27,1 15,0 12,0 19,7 100,0

Zpracoval: T. Doucha (VÚZE)

161

Období 1995 – 2001 celkem ročně % 114 503 108 756 5 747 28 065 39 652 24 703 206 923 182 111 9 541 9 524 5 747 100 849 100 327 5 747

16 358 55,3 15 537 52,6 821 2,8 4 009 13,6 5 665 19,2 3 529 11,9 29 560 100,0 26 016 88,0 1 363 4,6 1 361 4,6 821 2,8 14 407 48,7 14 332 48,5 821 2,8

26 037 3 720 31,8 6 814 973 8,3 19 223 2 746 23,5 31 044 4 435 38,0 20 075 2 868 24,5 10 969 1 567 13,4 24 703 3 529 30,2 81 784 11 683 100,0

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Z údajù tabulky TB8.3/01 a v souladu s ukazateli podpor OECD (tab. TB8.1/02) je zøejmé, e nejvìtí èást podpor agrárního sektoru si dlouhodobì a trvale udruje podpora cen zemìdìlských výrobcù prostøednictvím celní ochrany a subvencování vývozu SZIF (SFTR) (52,6 % v prùmìru let 1995 2001, resp. 49,5 % v prùmìru let 1998 2001). Podíl této podpory v dùsledku poklesu cen na svìtových trzích i domácích cen v období 1995 1999 stagnoval, po roce 2000 vak v dùsledku rychlejího rùstu svìtových cen proti cenám domácím (CZV) a ostatních podpor poklesl (v roce 2001 dokonce a na 31,3 %). Druhou nejvýznamnìjí oblast podpor (19,2 % v prùmìru let 1995 2001) pøedstavuje podpora cen vstupù investièní i neinvestièní povahy (vèetnì úlev na platbách), v nich mají významnou váhu úlevy na spotøební dani u nafty. Celkové pøímé podpory v prùmìru let 1995 2001 tvoøí 13,6 % vekerých podpor, avak jejich význam v dùsledku dynamického rùstu podpor mimoprodukèních funkcí zemìdìlství a kompenzaèních plateb od roku 1998 prudce stoupá (21,1 % v prùmìru let 1998 2001 a dokonce 35,6 % v roce 2001). Komoditnì vázané pøímé podpory tvoøí za období 1998 2001 pouze 10 % vekerých podpor, co signalizuje orientaci zemìdìlské politiky ÈR na dùslednìjí (a z hlediska poadavkù napø. WTO i správnìjí) oddìlení pøímých plateb od produkce. Jiný pohled na zemìdìlskou politiku, který vyplývá z údajù tabulky TB8.3/01, poskytuje rozdìlení vekerých podpor, vyplývajících z uplatòovaných opatøení politiky, podle pøíjemcù 102. Témìø 90 % podpor je dlouhodobì alokováno do sektoru zemìdìlství; o zbytek se rovnomìrnì dìlí zpracovatelé, obchodníci a také spotøebitelé. Údaje tabulky TB8.3/01 poskytují také pohled na zdroje vekerých podpor. Za celé období 1995 2001 byl pomìr mezi podporami výrobcùm a obchodníkùm ze strany daòových poplatníkù a ze strany spotøebitelù vyrovnaný (48,7 % ku 48,5 %). Po roce 1998 se vak v dùsledku sniování rozdílù mezi domácími a svìtovými cenami (vèetnì promítnutí kurzových zmìn) relace mezi tìmito dvìma hlavními zdroji výraznì mìní ve prospìch výdajù daòových poplatníkù. Ty ji v roce 2001 dosáhly 73,5 %, ve srovnání s 26,4 % výdajù spotøebitelù. Také tato relace svìdèí o orientaci zemìdìlské politiky posledních let na sniování zásahù státu do trhu. Zbylou èást podpor poskytli daòoví poplatníci spotøebitelùm (v letech 1999 2001 napø. podporou kolního mléka).

Hodnocení podpor podle cílù zemìdìlské politiky Rekapitulace podpor (bez podpor spotøebitelù) podle cílù zemìdìlské politiky za období 1995 2001 ukazuje tab. TB8.3/02.

TB8.3/02 Rekapitulace podpor1) podle cílù zemìdìlské politiky (mil. Kè) Cíle Rozvoj a stabilizace podnikatelské struktury Restrukturalizace a modernizace výroby, zlepšení ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků Zlepšení ekonomické situace podniků (zvýšení, resp. udržení příjmu zemědělců) Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu Rozšíření úlohy zemědělství jako producenta obnovitelných zdrojů energie Přiměřené ceny zdravotně nezávadných potravin Celkem

Období 1995 – 1997 Období 1998 – 2001 2001 Období 1995 – 2001 celkem ročně % celkem ročně % celkem % celkem ročně % 3 932 1 311 10,8 6 141 1 535 8,8 1 748 8,3 10 073 1 439 9,4 12 985

4 328

35,5

19 844

4 961

28,3

4 031

19,2

32 829

4 690

30,8

6 626

2 209

18,1

22 954

5 739

32,8

9 463

45,1

29 580

4 226

27,7

5 803

1 934

15,9

14 631

3 658

20,9

3 769

18,0

20 434

2 919

19,2

8,2 7 505 1 072 1,2 6 175 882 100,0 106 596 15 228

7,0 5,8 100,0

1 556 519 5 639 1 880 36 541 12 180

4,3 5 949 1 487 15,4 536 134 100,0 70 055 17 514

8,5 1 727 0,8 255 100,0 20 993

1) Pouze výdaje daòových poplatníkù, tzn. bez podpor spotøebitelù zemìdìlským výrobcùm a bez podpor zemìdìlcù spotøebitelùm Zpracoval: T. Doucha (VÚZE)

Z hlediska cílù politiky pøipadá nejvìtí podíl podpor (30,8 % v prùmìru let 1995 2001; 28,3 % za období 1998 2001) na modernizaci a restrukturalizaci zemìdìlských podnikù, co je v souladu s hlavními zámìry agrární politiky. V roce 2001 vak podíl tìchto podpor v dùsledku pøedevím výrazného rùstu podpor na zlepení ekonomické situace zemìdìlských podnikù øádovì poklesl na 19,2 %. Následují podpory na zlepení ekonomické situace zemìdìlských podnikù (zlepení, resp. udrení pøíjmù zemìdìlcù): 27,7 % v prùmìru let 1995 2001; avak s dynamickým nárùstem za období 1998 2001 a na 45,0 % v roce 2001. To odpovídá rostoucí váze kompenzací za pokles cen, resp. za katastrofické výkyvy poèasí, které byly v tomto období zemìdìlcùm poskytnuty. Tím se výraznì prohloubil stabilizaèní charakter zemìdìlské politiky prosazující se v období 1998 2001. Pro budoucí zamìøení zemìdìlství ÈR je významný stále rostoucí podíl podpor do oblasti ivotního prostøedí. Pøi zahrnutí podpor za údrbu krajiny ve znevýhodnìných oblastech do environmentální oblasti se podpory v tomto smìru umísují na tøetím místì s prùmìrným podílem témìø 20 % v období 1995 2001, avak s dynamickým nárùstem za období 1998 2001 (témìø o tøetinu ve srovnání s obdobím 1995 1997). Realizace cíle Rozvoj a stabilizace podnikatelské struktury se projevila v dynamice podílu jednotlivých podnikatelských forem na zemìdìlské pùdì ÈR. Podíl podnikù fyzických osob na zemìdìlské pùdì zùstal od roku 1995 prakticky stabilizován, dynamicky se zvýil podíl obchodních spoleèností pøi souèasném výrazném poklesu podílu drustev. Na realizaci cíle Restrukturalizace a modernizace výroby, zlepení ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti podnikù lze pøímo èi nepøímo usuzovat z následujících údajù: a) Zmìny struktury rostlinné a ivoèiné výroby (index 2001/1994): Zmìna podílu na hrubé zemìdìlské produkci ve s. c. 1989: RV 104,8; V 96,1. Stupeò zornìní 97,5. Podíl na osevní ploe: obiloviny 103,1; luskoviny 56,0; øepka 184,7; cukrovka 89,8; 102

Pro zjednoduení se pøedpokládá, e kadá koruna podpor alokovaná napø. zemìdìlským podnikùm se skuteènì do tìchto podnikù dostává. Je vak zøejmé, e tomu tak u vìtiny podpor není a e èást tìchto podpor je reálnými trními vztahy, selháváním institucí a z dalích pøíèin alokována jiným pøíjemcùm (zejména majitelùm pùdy, dodavatelùm vstupù, vèetnì bank, ale i zpracovatelským èi obchodním firmám viz napø. relace úrokových sazeb úvìrù podporovaných PGRLF a prùmìrných úrokových sazeb v národním hospodáøství v kap. B2.3).

162

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 brambory 74,4; zelenina 80,9. Zmìna stavù zvíøat: skot celkem 73,2, z toho krávy 73,6; prasata 85,2; drùbe 115,6. Strukturální zmìny ve sledovaném období se proti prvním letùm reformy zvolnily. Stupeò zornìní se bìhem celých devadesátých let podstatnì nezmìnil (pokles o 3,2 procentní body). Relativnì vysoký podíl na celkové osevní ploe si udrují obiloviny, zatímco plocha brambor, konzumní zeleniny a v mení míøe i luskovin dále poklesla. Plochy øepky se ve sledovaném období znaènì zvýily, pøestoe ani v roce 2001 nedosáhly rekordní úrovnì roku 1998. Pokraèoval pokles stavu skotu a sníil se i celkový stav prasat. Pøi zahrnutí i chovu v domácnostech se podstatnì zvýil stav drùbee. Ve struktuøe stáda skotu se rychle rozvíjí kategorie krav bez trní produkce mléka (v roce 2001 ji více ne 100 tis. ks). Relace mezi rostlinnou a ivoèinou produkcí (ve stálých cenách) se ve sledovaném období mírnì zmìnila ve prospìch rostlinné produkce. b) Dolo ke zvýení výkonnosti zemìdìlství, mìøené ukazatelem hrubé zemìdìlské produkce (v cenách roku 1989) na jednoho pracovníka v zemìdìlské prvovýrobì: z hodnoty 203,8 tis. Kè v roce 1989 se zvýila na 487,1 tis. Kè v roce 2001, tj. témìø 2,4krát. c) Konkurenceschopnost ve vztahu k daným podmínkám svìtového trhu se trvaleji prosazuje zejména u obilovin (penice, jeèmen) a øepky. Na zajitìní cíle Zlepení ekonomické situace zemìdìlských podnikù bylo pøímo vynaloeno v roèním prùmìru za období 1995 2001 celkem 4,2 mld. Kè, avak za období 1998 2001 celkem 5,7 mld. Kè roènì a v roce 2001 témìø 9,5 mld. Kè. Byly tak mj. zmírnìny ekonomické dopady nepøíznivých cenových relací mezi zemìdìlskými výrobky a vstupy do zemìdìlství (cenový index 2001/1993: ceny zemìdìlských výrobcù 135,8; ceny vstupù 146,8), v období 1998 2001 pak i dopady nepøíznivého vývoje poèasí. Na zlepení vztahu zemìdìlství k ivotnímu prostøedí a venkovu se paradoxnì nejvíce podílel nedostatek finanèních prostøedkù zemìdìlských podnikù na nákup intenzifikaèních vstupù. Spotøeba prùmyslových hnojiv z 223 kg è. ./ha v roce 1989 klesla v roce 1994 na 81 kg è. ./ha, v roce 1999 dokonce na 66 kg è. ./ha. V roce 2001 dolo ke zvýení spotøeby prùmyslových hnojiv na 92,2 kg è. ./ha (76 kg è. /ha v roce 2000). Realizace cíle Rozíøení úlohy zemìdìlství jako producenta obnovitelných zdrojù energie byla bezprostøednì zamìøena pøedevím na podporu výroby bionafty. Se státní podporou byly novì vybudovány kapacity na zpracování 200 tis. t øepky roènì, které vak zatím nejsou plnì vyuívány. Podíl smìsného paliva (bionafty) na celkové spotøebì nafty vak v dùsledku niích podpor v roce 2001 dosáhl 7,8 % (proti 9,7 % v roce 2000). Zemìdìlská politika byla zamìøena i na podporu spotøebitelù. Cíl Pøimìøené ceny zdravotnì nezávadných potravin byl podpoøen pøedevím relativnì velmi nízkou celní ochranou domácích výrobcù (napø. ve srovnání s EU zhruba 2,5krát nií). Ve sledovaném období byl rùst spotøebitelských cen potravin pomalejí (index 2001/1993: 142,5) ne vývoj CPI (166,7). V dùsledku specifických opatøení politiky (napø. zajiování monitoringu cizorodých látek, podpora testování na BSE v chovu skotu apod.) se zlepila i kontrola zdravotní nezávadnosti potravin.

8.4 Realizace Koncepce agrární politiky na období pøed vstupem ÈR do EU Koncepce agrární politiky Ministerstva zemìdìlství na období pøed vstupem ÈR do EU (dále jen Koncepce) byla v lednu 2000 schválena vládou (usnesením è. 49 ze dne 12. ledna 2000) spoleènì s lesnickou a vodohospodáøskou politikou. Výchozím rokem Koncepce je rok 1999 a prvním rokem realizace Koncepce je rok 2000. Pøi její tvorbì byl respektován pracovní termín vstupu ÈR do EU, kterým je 1. leden 2003. Koncepce rozdìluje agrární politiku z èasového hlediska na dvì etapy. První etapa nazvaná Revitalizace se týká období let 1999 a 2001, druhá etapa Adaptace je zamìøena na období po roce 2001. Obì tyto etapy jsou postaveny na ètyøech základních pilíøích agrární politiky: A Regulace trhu a podpora pøíjmù B Environmentální opatøení (opatøení zamìøená na ivotní prostøedí) C Modernizace a transformace podnikù D Obecné sluby a pøíprava na vstup do Evropské unie Jednotlivé pilíøe jsou naplòovány konkrétními programy, u nich jsou identifikovány jejich cíle a definovány nástroje a opatøení k zajitìní realizace tìchto cílù. Do roku 2001 byla realizována etapa Revitalizace. Hlavním cílem této etapy bylo doøeení nìkterých vnitøních vývojových problémù èeského zemìdìlství a stabilizace agrárního sektoru pøed jeho pøizpùsobováním podmínkám Evropské unie. V této etapì souèasnì Koncepce pøedpokládala institucionální rozvoj v souladu s Národním programem pro pøijetí acquis communautaire (spoleèné právo evropské unie) v sektoru zemìdìlství.

Hodnocení etapy Revitalizace v letech 2000 a 2001 Celkovì lze konstatovat, e základní cíle etapy Revitalizace byly v rámci reálných moností MZe, respektive státního rozpoètu a politických jednání, naplòovány. Dùraz byl kladen pøedevím na pøípravu zemìdìlství ÈR na vstup do EU. Detailnìjí popis cílù a realizace jednotlivých programù je uveden v následujícím pøehledu.

Pilíø A Regulace trhu a podpora pøíjmù Program A/I Organizace trhu vybraných komodit Cíl programu: Pøipravit, ovìøit a zavést základní prvky organizace trhu (trních øádù) vybraných komodit v souladu s principy EU. Jedná se o mléko a cukr (v roce 2000) a dále o obiloviny, resp. plodiny na orné pùdì a hovìzí maso (v roce 2001). Pro tyto úèely ustavit intervenèní organizaci. Tímto pøístupem usnadnit a urychlit adaptaèní procesy v dalí etapì a zároveò omezovat tendence k nadprodukci ji v etapì Revitalizace. Realizace programu: Byl pøijat zákon è. 256/2000 Sb., o Státním zemìdìlském intervenèním fondu a o zmìnì nìkterých dalích zákonù (úèinnost od 11. 8. 2000), kterým se transformoval dosavadní Státní fond trní regulace v intervenèní agenturu, která 163

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 mùe vyuívat vech standardních nástrojù regulace trhu pouívaných v rámci Spoleèné zemìdìlské politiky EU. Návaznì na pøijatý zákon o SZIF byla vydána vládní naøízení upravující organizaci trhu vybraných komodit.

Program A/II Zlepení podmínek agrárního zahranièního obchodu Cíl programu: Zlepit legislativní podmínky ochrany domácího agrárního trhu u rozhodujících komodit mírného pásma a vytvoøit pøedpoklady pro vhodné úpravy døíve uzavøených mezinárodních smluv. Zlepit podmínky agrárního exportu, vèetnì exportu pøebytkù agrární produkce. Sníit zápornou bilanci agrárního zahranièního obchodu ÈR. Realizace programu: Byl pøijat zákon è. 62/2000 Sb., o nìkterých opatøeních pøi vývozu nebo dovozu výrobkù a o licenèním øízení a o zmìnì nìkterých (souvisejících) zákonù. Na základì tohoto zákona vstoupila v platnost øada opatøení k ochranì trhu, zejména pak trhu s cukrem a jeho substituenty (isoglukóza, sirupy apod.). Naøízení vlády è. 421/2001 Sb. upravovalo dovoz cukru obsaeného v kakaovém práku. Dále byla zavedena zvlátní ochranná opatøení pøi dovozu dextrinù a drùbee. Byl pøijat zákon è. 63/2000 Sb., o ochranì pøed dovozem subvencovaných výrobkù. U vývozu zemìdìlských výrobkù a potravin byla uplatnìna výrazná liberalizace. Postupnì byla regulace prostøednictvím vývozních licencí omezována jen na hlavní komodity a od roku 2002 jsou vývozní licence zcela zrueny. Na základì naøízení vlády è. 495/2000 Sb. se v roce 2001 vydávaly vývozní licence pouze na vybrané poloky obilovin a ivého hovìzího a vepøového dobytka. V rámci dohody o dalí liberalizaci vzájemného agrárního obchodu mezi ÈR a EU byla s úèinností od 1. 7. 2000 pøijata tzv. dvounulová varianta. Tento krok umonil èásteèné narovnání dosud asymetrických podmínek ve vzájemném obchodì. V roce 2001 byla zahájena jednání o dalím kroku liberalizace tzv. double profit. Byla zahájena komplexní pøíprava na jednání v rámci tzv. Singapurského kola WTO, kde je ÈR pøipravena jednat o restrukturalizaci závazkù na vývozní subvence a usilovat o sníení rozdílù v ochranì trhu mezi èlenskými zemìmi WTO.

Program A/III Podpora výroby, vstupù a dùchodù Cíl programu: Zlepit dùchodovou situaci zemìdìlských podnikù a tím vytvoøit zdroje alespoò pro èásteèné vyrovnání vnitøního dluhu zemìdìlských podnikù vzniklých v dosavadním reformním období (zejména v zanedbávání údrby a péèe o hmotný investièní majetek). Realizace programu: V roce 2001 MZe pokraèovalo v podpoøe zemìdìlské výroby prostøednictvím dotaèních titulù 1.G. Podpora chovu dojených krav, 1.I. Podpora zavlaování zemìdìlských kultur a plodin, 1.R. Podpora spotøeby mléka a 8. Nákazový fond. V roce 2001 dolo k zásadní zmìnì dotaèní politiky resortu zemìdìlství. Dotaèní tituly uplatòované v roce 2000 (1.D. Podpora vèelaøství, 1.F. Podpora pìstování lnu a 1.K. Podpora produkce bramborového krobu) byly pro rok 2001 pøesunuty do podpor poskytovaných podle naøízení vlády. Pro posílení pøíjmù zemìdìlcù hospodaøících ve znevýhodnìných oblastech bylo urèeno pøedevím naøízení vlády è. 505/2000 Sb., ve znìní pozdìjích pøedpisù (vyrovnávací pøíspìvek podnikatelùm v ménì pøíznivých oblastech, podpora údrby travních porostù pastvou zvíøat, podpora ekologického zemìdìlství). Pøevánì pro zemìdìlce hospodaøící v produkèních oblastech a oblastech pøechodných bylo urèeno naøízení vlády è. 86/2001 Sb., na podporu za uvádìní pùdy do klidu ve znìní pozdìjích pøedpisù. Obì naøízení zvyují pøíjmy zemìdìlcù o 4,5 ? 5 mld. Kè. Od roku 2000 byl zaveden nový dotaèní titul 1.L. Podpora chovu skotu, ovcí, koz a koní na trvalých travních porostech, který pøedevím podporuje restrukturalizaci chovu skotu a ekonomickou situaci chovu ovcí a ostatních uvedených druhù hospodáøských zvíøat. Tento dotaèní titul byl uplatnìn i v roce 2001. Zavedení tzv. zelené nafty bylo realizováno novelou zákona è. 587/1992 Sb., o spotøebních daních, která nabyla úèinnosti 1. 4. 2000 a stanovila nárok na vrácení 60 % spotøební danì právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemìdìlskou prvovýrobu, lesní kolky a obnovu a výchovu lesa.

Pilíø B Environmentální opatøení Cíl pilíøe: Dále aplikovat a po roce 1999 zvýit podpory podle naøízení vlády, kterým se stanoví na rok 1999 podpùrné programy k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství, k podpoøe aktivit podílejících se na udrování krajiny a programy pomoci k podpoøe ménì pøíznivých oblastí. Zavést nové podpory na úhradu vnitøního dluhu z hlediska zlepování kvality pùdního fondu a tím zlepit pøedpoklady pro zvyování efektivnosti výroby v zemìdìlských podnicích. Podpoøit vyuívání ekologických paliv. Sníit vnitøní dluhy zemìdìlských podnikù v oblasti ivotního prostøedí s vyuitím programu SAPARD. Realizace pilíøe: Naøízení vlády è. 24/1999 Sb., kterým se stanovily pro rok 1999 podpùrné programy k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství, k podpoøe aktivit podílejících se na udrování krajiny a programy pomoci k podpoøe ménì pøíznivých oblastí bylo zásadním zpùsobem zmìnìno. Nové naøízení vlády è. 505/2000 Sb., ve znìní naøízení vlády è. 500/2001 Sb., v souladu s pravidly EK vymezilo ménì pøíznivé oblasti a definovalo soubor programù na podporu mimoprodukèních funkcí zemìdìlství v souladu s Naøízením Rady EK è. 1257/1999. Podpora nepotravináøského vyuití zemìdìlské produkce byla systémovì upravena naøízením vlády è. 86/2001 Sb., na podporu uvádìní pùdy do klidu, které stanovilo podmínky pro pìstování plodin za úèelem nepotravináøského vyuití na stanoveném procentu orné pùdy uvedené do klidu (5 10 %). Na výe uvedené naøízení vlády navazuje i program na podporu ekologických paliv (podpùrný program 1.J. z roku 1999), v rámci kterého byla realizována pøímá podpora výroby bioetanolu, MEØO a bionafty. Vzhledem k omezeným monostem státního rozpoètu nebylo realizováno v Koncepci pøedpokládané zaøazení nového dotaèního titulu zamìøeného na zlepování kvality pùdního fondu podporou hnojení kompostem a chlévským hnojem, podporou pìstování víceletých pícnin na orné pùdì a podporou pìstování luskovin.

164


Pilíø C Modernizace a transformace podnikù Program C/I Modernizace a diverzifikace podnikù Cíl programu: Zvýit konkurenceschopnost podnikù agrárního sektoru cestou jejich modernizace a restrukturalizace. Podpoøit investice na diverzifikaci èinností zemìdìlských podnikù a tím vytvoøit pøedpoklady pro zachování pracovních pøíleitostí na venkovì. Pokraèovat v podpoøe obnovy vinic, sadù a chmelnic. Realizace programu: Prostøednictvím PGRLF byl od roku 1999 na podporu investièních úvìrù otevøen program INVESTICE s podprogramy ZEMÌDÌLEC, ODBYTOVÁ ORGANIZACE a ZPRACOVATEL. Cílem programu INVESTICE bylo podpoøit rozvoj perspektivních podnikatelských subjektù v odvìtví. V roce 2000 byl pro potravináøské podniky otevøen podprogram HYGIENA, orientovaný na zdravotní nezávadnost potravin, která je významným pøedpokladem konkurenceschopnosti potravináøských podnikù po vstupu ÈR do EU. V letech 2000 a 2001 MZe pokraèovalo v podpoøe obnovy vinic, chmelnic a ovocných sadù prostøednictvím podpùrného dotaèního titulu 1.C., jeho cílem je pøedevím zajitìní nezbytné obnovy tìchto kultur novými, výkonnými a na trhu ádanými odrùdami a dosaení konkurenceschopnosti v období pøed vstupem ÈR do EU. Byla realizována podpora výroby obnovitelných zdrojù energie (bionafty, bioetanolu, biomasy) v návaznosti na Státní program na podporu úspor energie a vyuití obnovitelných zdrojù energie prostøednictvím podpùrného dotaèního programu 1.J. Podpora nepotravináøského vyuití zemìdìlské pùdy vyuívání ekologických paliv. V letech 2000 a 2001 byla prostøednictvím ÈMZRB poskytnuta podpora malého a støedního podnikání v potravináøství z rozpoètových zdrojù MPO formou garancí úvìrù a dotací úrokù k tìmto úvìrùm.

Program C/II Zlepení postavení zemìdìlských prvovýrobcù na trhu Cíl programu: Posílit legislativní ochranu a organizovanost zemìdìlských prvovýrobcù a zpracovatelù prvního stupnì ve vztahu k odbìratelùm agrární produkce (obchodu), a tím zlepit jejich postavení na trhu, zejména pøi uzavírání smluv s odbìrateli a pøi realizaci plateb za uskuteènìné dodávky. Rozvíjet èinnosti novì vzniklých odbytových organizací výrobcù v oblasti skladování, posklizòové a trní úpravy, prodeji a zpenìení jejich produktù. Usnadnit finanèní toky mezi výrobci, odbìrateli a bankami. Realizace programu: Od roku 1999 je realizován podpùrný dotaèní titul 10. Podpora vzniku a èinnosti odbytových organizací výrobcù. Úèelem programu je podpora vzniku a èinnosti odbytových organizací výrobcù u vybraných zemìdìlských komodit za úèelem spoleèného odbytu zemìdìlských výrobkù a vytváøení efektivní marketingové struktury. Byl pøijat zákon è. 307/2000 Sb., o zemìdìlských skladních listech a zemìdìlských veøejných skladech a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù (úèinnost od 7. 9. 2000), který poskytuje záruku kvalitního uskladnìní zemìdìlských produktù pro prvovýrobce. Problematika nerovnováhy v trních vztazích byla øeena v návrhu novely zákona è. 63/1991 Sb., o ochranì hospodáøské soutìe. Tento návrh vak nebyl schválen a Úøad pro ochranu hospodáøské soutìe pøedloil návrh nového zákona. Nový zákon o ochranì hospodáøské soutìe è. 143/2001 Sb. byl schválen a nabyl úèinnosti dne 1. 7. 2001. Tento zákon vak neobsahuje ustanovení o ekonomické závislosti, jak navrhovalo MZe. S problematikou nerovnovánosti v trních vztazích, zejména v oblasti úpravy platebního reimu, souvisí také novela zákona è. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ani v té vak Parlament neumonil úpravu principù ochrany tzv. slabí smluvní strany.

Program C/III Dokonèení privatizaèních a transformaèních procesù Cíl programu: V návaznosti na ji realizovaná opatøení urychlit dokonèení privatizaèních a transformaèních procesù v zemìdìlství a v podnicích navazujících odvìtví, vèetnì vypoøádání majetkových podílù èlenù i neèlenù zemìdìlských drustev a prodeje státní pùdy. Realizace programu: V roce 1999 byl pøijat zákon è. 144/1999 Sb., který potøebným zpùsobem novelizoval transformaèní zákon è. 42/1992 Sb., o úpravì majetkových vztahù v drustvech. Ústavní soud svým nálezem è. 3/2000 Sb., ze dne 1. 12. 1999 (úèinnost od 7. 1. 2000) vak podstatné èásti tohoto zákona zruil. V roce 2000 byl pøijat zákon è. 212/2000 Sb., kterým se upravují nìkteré otázky související se zákonem è. 229/1991 Sb., o úpravì vlastnických vztahù k pùdì a jinému majetku (úèinnost od 20. 7. 2000).

Pilíø D Obecné sluby a pøíprava na vstup do EU Program D/I Obecné sluby pro zemìdìlství Cíl programu: Posilovat postavení zemìdìlských podnikù na trhu a jejich konkurenceschopnost poskytováním základních slueb státu v oblasti výzkumu, poradenství, vzdìlávání, informatiky, genetiky a propagace (vèetnì zdravotní osvìty v oblasti výivy). Pro vybraná opatøení vyuít programù pøedvstupní pomoci Phare, SAPARD, ACE, 5. rámcového programu výzkumu EU atd. Realizace programu: Pøedpokladem tohoto programu bylo zpracování a realizace komplexního programu výzkumu resortu MZe. V roce 2000 byly v oblasti vzdìlávání a výzkumu zahájeny aktivity smìøující ke koncepèním zmìnám. Postupnì se zvyuje dùraz na efektivnost výzkumných prací a komplexní a rychlý pøenos nových poznatkù do praxe. MZe v letech 2000 a 2001 pokraèovalo v poskytování podpor obecných slueb do zemìdìlství, které nemohou být zajiovány samotnými zemìdìlci a jsou základním pøedpokladem pro zajitìní dalího úspìného rozvoje zemìdìlství a jeho konkurenceschopnosti. Jedná se o následující podpùrné programy: Podpùrný program 2. Udrování a zlepování genetického potenciálu hospodáøských zvíøat a rostlin. Od roku 2001 dotaèní titul 2.C. Podpora zlepování zdravotního stavu penice a kvality øepky olejné Podpùrný program 3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Podpùrný program 5. Podpora chovu starokladrubského konì Podpùrný program 6. Genové zdroje Podpùrný program 9. Poradenství a informatika Podpùrný program 13. Preventivní opatøení proti slintavce a kulhavce zavedené v roce 2001 165


Program D/II Pøíprava na vstup do EU Cíle programu: Harmonizovat právní normy, pøedpisy a instituce v agrárním sektoru ÈR s EU, v souladu s Národním programem pro pøijetí acquis v sektoru zemìdìlství. Zajistit institucionální a vìcné pøedpoklady pro vyuití programù pøedvstupních pomocí EU (SAPARD, Phare ad.). Organizaènì a vìcnì pøipravit instituce, nástroje a mechanizmy, potøebné pro zavádìní programù SZP v této a dalí etapì. Realizace programu: Pokraèoval vyjednávací proces kapitoly 7 zemìdìlství. Byl zpracován Národní program pro pøípravu na vstup do EU na rok 2001 (vèetnì støednìdobých priorit na rok 2002). Návaznì na tento program byla aktualizována Implementaèní strategie, která je rozvedením Národního programu. Harmonizace legislativy ÈR s legislativou ES probíhá na základì legislativního plánu práce vlády (jedná se z velké èásti o smìrnice jednotného trhu). V dubnu 2001 byl proveden první krok k celkové reorganizaci MZe tak, aby do procesu pøípravy na vstup byly efektivnì zapojeny vechny odbory ministerstva. V rámci implementace reimù a institucí SZP EU byly ustanoveny Agentura SAPARD, Státní zemìdìlský intervenèní fond, Klasifikaèní agentura (pro zavedení systému klasifikace jateèných tìl zvíøat), odbytové organizace výrobcù, Integrovaný administrativní a kontrolní systém, Sí testovacích podnikù. Ke dni 1. 1. 2001 vstoupilo v platnost naøízení vlády è. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpùrné programy k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství, k podpoøe aktivit podílejících se na udrování krajiny, programy pomoci k podpoøe ménì pøíznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. Jedná se o pøedpis dùslednì zpracovaný podle pravidel daných Naøízením Rady EK è. 1257/1999 o podporování rozvoje venkova prostøednictvím Evropského orientaèního a záruèního fondu pro zemìdìlství (EAGGF). V rámci naøízení vlády è. 505/2000 Sb. byly vypracovány Zásady správné zemìdìlské praxe, které jsou v souladu s Naøízením Rady EK è. 2078/1992. Tyto zásady odpovídají budoucí zemìdìlské politice a plnì respektují environmentální hlediska.

9 Pøíprava na vstup do EU 9.1 Stav pøíprav na vstup do EU k 31. 12. 2001 V roce 2001 pokraèovaly práce nejen na úseku legislativním, ale i na úseku pøípravy, budování a posílení administrativních struktur. Úkoly byly stanoveny øadou strategických prùøezových dokumentù (Národní program pøípravy ÈR na vstup do EU, Pøístupové partnerství, Akèní plán pro posílení administrativních a soudních struktur). Pro rezort MZe je základním dokumentem Implementaèní strategie, která je kadoroènì projednávána ve vládì ÈR. Ve vztahu k Evropské komisi pokraèovaly v roce 2001 práce na tzv. Dodateèných informacích k Poziènímu dokumentu ÈR (kapitola 07 zemìdìlství a 08 ryby a rybolov). Na základì technických konzultací s EK dolo k pøehodnocení poadavkù na pøechodná období a sníení jejich poètu.

9.1.1 Stav harmonizace legislativy V rámci pøípravy ÈR na vstup do EU byly urychleny práce na harmonizaci legislativy. Jednalo se o pøijetí øady zákonù, naøízení vlády a vyhláek MZe, co umonilo zavádìt na agrárním trhu ÈR opatøení, která ÈR pøibliují k zapojení do SZP a jednotného trhu EU. Celkový pøehled harmonizace legislativy je uveden v kap. C1.

9.1.2 Stav implementace reimù a institucí SZP Restrukturalizace MZe V lednu 2001 byla v rámci programu Twinning pøedloena studie na restrukturalizaci MZe do podoby vhodné pro èlenskou zemi EU. K 1. 1. 2001 byl na MZe ustaven samostatný útvar pro sektor mléka, k 1. 4. 2001 byl proveden první krok k celkové reorganizaci MZe. Tím byly vytvoøeny podmínky pro zefektivnìní práce MZe zejména na mezinárodní úrovni a pro administraci mechanizmù SZP ji v pøedvstupním období.

Agentura SAPARD Realizací programu SAPARD, jako jednoho z pøedvstupních nástrojù pomoci Evropské unie, byla v rámci MZe povìøena Agentura SAPARD. V èele Agentury stojí generální øeditel, který je od 1. záøí 2001 pøímo podøízen ministrovi zemìdìlství. Realizaèním orgánem je odbor realizace a kontroly programu SAPARD, platebním orgánem je odbor plateb. K plonému zabezpeèení èinnosti agentury slouí sedm regionálních pracovi.

Státní zemìdìlský intervenèní fond (SZIF) Hlavní èinností SZIF v roce 2001 byla zejména administrace intervenèních nákupù a prodejù, subvencovaného vývozu, vybraných systémù produkèních kvót jako i pøímých podpor podle pøísluných naøízení vlády. V souladu se schváleným plánem legislativních prací vlády ÈR probíhaly práce na pøípravì novely zákona o SZIF, která by mìla umonit dalí pøiblíení SZIF struktuøe intervenèních agentur v zemích EU.

Klasifikaèní agentura Pro zavedení systému klasifikace jateèných zvíøat SEUROP byla zøízena klasifikaèní agentura. Byly vypracovány a vyhláeny technické normy pro jateèná prasata, skot a ovce. Bylo provedeno prokolení øídících a kontrolních pracovníkù i klasifikátorù pro klasifikaci jateèných prasat aparativní technikou. V oblasti legislativní byl SEUROP zakotven do novely zákona è. 110/1997 Sb., byla schválena a zveøejnìna provádìcí vyhláka è. 112/2001 Sb., o zpùsobu klasifikace jateènì upravených tìl prasat, a podmínky k vydávání osvìdèení o odborné zpùsobilosti fyzických osob k této èinnosti. 166


Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) Výstavba IACS v roce 2001 probíhala za pøispìní finanèních prostøedkù z projektu Phare. V bøeznu 2001 byl v rámci MZe zaloen Monitorovací a øídící výbor IACS a Pracovní výbor IACS. K 1. 4. 2001 bylo v rámci reorganizace MZe zaloeno samostatné oddìlení pro IACS. V kvìtnu 2001 bylo dokonèeno letecké mìøièské snímkování celého území ÈR.

Sí testovacích podnikù (FADN) V únoru 2001 byl MZe odsouhlasen harmonogram, který vymezuje postupné kroky vedoucí k zavedení plnì kompatibilního systému FADN v ÈR do konce roku 2002. V roce 2001 dolo k dalímu rozíøení etøení v rámci sítì testovacích podnikù na 1500 podnikù. Do roku 2002 se pøedpokládá dalí rozíøení a na zhruba 1 800 podnikù, kdy by ji toto etøení mìlo být plnì kompatibilní s legislativou ES. Budování tohoto systému v ÈR bylo v roce 2001 èásteènì financováno z programu Phare 1998 (projekt ukonèen 6/2001).

Nezávislý trní informaèní systém (NTIS) Pro sledování cen základních zemìdìlských komodit byl provozován Nezávislý trní informaèní systém. S týdenní a mìsíèní periodicitou byly sledovány ceny následujících komodit: ovoce, zelenina, brambory, hovìzí a vepøové maso, víno a vinné hrozny, vejce, drùbeí maso.

9.2 Pøehled opatøení pøijatých ÈR v roce 2001 v oblasti pøibliování k EU a jejich plnìní V roce 2001 probíhalo plnìní úkolù vyplývající ze screeningu kapitoly zemìdìlství v Evropské komisi. V rámci Národního programu 2001 byly zahájeny práce na aktualizaci Implementaèní strategie pro oblast zemìdìlství 103.

9.2.1 Priority Pøístupového partnerství Vekerá opatøení k prioritám Pøístupového partnerství 1999 pro rok 2001 byla splnìna v daných termínech. Jednalo se jednak o plnìní krátkodobých a støednìdobých priorit pro kapitolu zemìdìlství (vèetnì rybolovu), jednak o opatøení, která jsou zahrnuta v dalích vyjednávacích kapitolách (napø. volný pohyb zboí). V rámci opatøení k Pøístupovému partnerství 1999 pro rok 2001 byly splnìny i nìkteré legislativní úkoly. Byl vyhláen zákon è. 452/2001 Sb., o ochranì známek pùvodu a geografickém znaèení produktù, vyhláka è. 357/2001 Sb., k zákonu è. 154/2000 Sb., o lechtìní, plemenitbì a evidenci hospodáøských zvíøat, novela naøízení vlády è. 505/2000 Sb., o poskytování dotací v roce 2002 ve znìní naøízení vlády è. 500/2001 Sb., o podporování rozvoje venkova.

9.2.2 Národní program pro pøijetí acquis Národní program pro pøípravu ÈR na èlenství v EU, který vychází z dokumentu Pøístupové partnerství 1999, je kadoroènì pravidelnì hodnocen. Pøi hodnocení stavu realizace úkolù tohoto programu pro rok 2001 bylo zjitìno, e nìkteré úkoly nebyly splnìny a budou zahrnuty v roce 2002 do dokumentu Souhrn zbývajících úkolù ÈR pro vstup do EU.

9.2.3 Agentura SAPARD pøíprava akreditace V únoru 2001 byla podepsána Víceletá finanèní dohoda mezi Evropskou komisí a ÈR, která tvoøí legislativní základ pro realizaci programu SAPARD v ÈR. Souèasnì byla podepsána i roèní finanèní dohoda, která umoní èerpat finanèní prostøedky za rok 2000. V prùbìhu roku 2001 probíhala pøedakreditaèní kontrola Agentury SAPARD a koncem èervna 2001 jí byla udìlena doèasná akreditace. Následnì byly zaloeny vekeré instituce nutné k administraci programu (Øídící orgán, Národní monitorovací výbor pro SAPARD, regionální monitorovací podvýbory, Národní výbìrová komise pro SAPARD a regionální výbìrové subkomise). Koncem roku 2001 byla EK prezentována pøipravenost ÈR na implementaci programu SAPARD a byla pøedána oficiální ádost o pøevedení øízení pomoci Agenturou SAPARD. Program pøedvstupní pomoci SAPARD nebyl v roce 2001 otevøen v dùsledku opodìní akreditace Platební agentury ÈR. Èeská republika poádala o administraci esti vybraných opatøení, o zbývající 3 bude ádat ve druhé etapì v prùbìhu roku 2002 104.

9.2.4 Komunikaèní strategie v roce 2001 Hlavním cílem komunikaèní strategie (KS) rezortu zemìdìlství v roce 2001 bylo zajitìní informovanosti iroké i odborné veøejnosti o pøípravì ÈR na vstup do EU, zejména ve vztahu k SZP, rozvoji venkova, finanèní pomoci kandidátským zemím apod. Stanovená nosná témata komunikaèní strategie byla zamìøena na multifunkèní roli zemìdìlství, ochranu spotøebitele a bezpeènost potravin, rozvoj venkovských oblastí, vyuívání strukturálních fondù, welfare zvíøat a dalí. V rámci vnìjí komunikaèní strategie vytvoøilo MZe databázi odborníkù rezortu, která bude vyuívána zastupitelskými úøady v jednotlivých zemích EU pøi prezentaci èeského zemìdìlství v zahranièí. Plán vnitøní komunikaèní strategie se odvíjel od plánu propagace MZe na rok 2001. Hlavní dùraz byl kladen na cyklus poøadù vysílaných v ÈT, který byl zamìøen na informovanost veøejnosti o èeském agrárním sektoru a SZP v zemích EU. V rámci publikaèní èinnosti byly pøíspìvky v denním a odborném tisku vìnovány ekonomice zemìdìlství v kandidátských zemích a zemích EU. Mezi nejvýznamnìjí kadoroèní publikace patøí Zpráva o stavu zemìdìlství, Panorama potravináøského prùmyslu, praktické pøíruèky k programu SAPARD a dalí. Byla uspoøádána øada konferencí a semináøù k pøípravì ÈR na vstup do EU a programu SAPARD. MZe zveøejòovalo vybrané èásti zásadních dokumentù týkající se vstupu do EU (Pozièní dokument, Implementaèní strategie) nejen na vlastních webových stránkách, ale i na serverech EUROSKOP a AGROWEB. Aktivní úèast na tuzemských výstavách (Salima Brno, Zemì ivitelka a dalí) pøispìla k prezentaci èeského zemìdìlství a výrobkù potravináøského prùmyslu. Dolo také k úèasti èeských firem na významných zahranièních veletrzích.

103

Do konce kvìtna 2002 bude pøedloena aktualizovaná verze Implementaèní strategie do vlády.

104

Program SAPARD, který byl v ÈR vyhláen k 15. 4. 2002, byl prozatím akreditován na sedm opatøení.

167


C. TEXTOVÉ PØÍLOHY 1 Pøehled legislativních opatøení týkajících se bezprostøednì zemìdìlství a projednávaných v roce 2001 1.1 Schválené právní normy (stav k 1. 3. 2002) 1.1.1 Zákony Název Zákon č. 253/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu 1) nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně 2) některých zákonů (vodní zákon)

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech 2) a kanalizacích) Zákon č. 313/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České 1) republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 314/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona 2) č. 409/2000 Sb.

2)

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti

Zákon č. 50/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb., a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve 3) znění pozdějších předpisů

Předmět právní úpravy Účelem změny zákona č. 95/1999 Sb. je bezproblémové dokončení nabídky náhradních pozemků před prodejem a odstranění některých překážek bránících plynulé realizace prodeje státní půdy. Pokud jde o poskytování náhradních pozemků, tato změna vymezuje přednost oprávněných osob před obcemi s tím, že se tato přednost netýká pozemků určených k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení. Ve vztahu k prodeji státní půdy novela reaguje na dosavadní zkušenosti s aplikací zákona č. 95/1999 Sb., přičemž snahou je změna podmínek daných stávající úpravou ve vztahu k nabídce pozemků a snaha o zreálnění ceny. Základním cílem provedené úpravy zákona č. 95/1999 Sb. není finanční efekt z prodeje státní zemědělské půdy, nýbrž privatizace těchto pozemků ve prospěch fyzických osob podnikajících v zemědělské výrobě a dále převod prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení. Novela taktéž umožňuje sjednocení vlastnictví pozemků a staveb. Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl. Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

Účinnost od 25. 7. 2001

Předmětem novely zákona o Pozemkovém fondu je odstranění některých nedostatků vyplývajících z aplikační praxe a z činnosti Pozemkového fondu podle stávajícího znění zákona, především v souvislosti s možností prodeje některého nepotřebného a nevyužívaného majetku. Cílem změny zákona o rostlinolékařské péči je dosažení plné slučitelnosti stávající právní úpravy s předpisy ES a odstranění některých nedostatků vyplývajících z aplikační praxe. Současně novela upřesňuje podmínky registrace a stanovuje registrovaným subjektům podmínky užívání rostlinolékařských pasů, které budou určené komodity provázet při veškerém dalším pohybu. Dále zákon zavádí pojem chráněná zóna, upřesňuje podmínky registračního řízení a zkoušení přípravků na ochranu rostlin, doplňuje požadavky na pomocné přípravky na ochranu rostlin a zavádí povinnou registraci mechanizačních prostředků na ochranu rostlin.

6. 9. 2001

Tento zákon upravuje chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území ČR, výjimečné držení zvěře v zajetí, dovoz a vývoz živé zvěře, dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území ČR, tvorbu a využití honiteb, postavení a právní poměry honebního společenstva, ochranu myslivosti, užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře, regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích, provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří, náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních, kontrolu ulovené zvěře, výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností, státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti. Předmětem novely zákona o vinohradnictví a vinařství je zřízení vinařského fondu, které vytváří základ nového samofinancovaného systému podpor ve vinohradnictví a vinařství v ČR. Systém samofinancování je jedním z možných řešení, jak dosáhnout postupné obnovy přestárlých vinic a využít vhodných ploch k jejich rozšíření. Cílem těchto záměrů je zachování našeho vinohradnictví a vinařství do budoucna tak, aby obstálo v silné konkurenci po vstupu ČR do EU.

1) Pøedpisy ES do této oblasti nezasahují; v rùzných èlenských státech EU upraveno rozdílnì 2) Pøedpis je plnì sluèitelný s pøedpisy ES 3) Pøedpis je pøevánì sluèitelný s pøedpisy ES

168

1. 1. 2002 (s výjimkou § 20 odst. 1, který nabývá účinnosti 1. 1. 2007 a § 135, který nabyl účinnosti 25. 7. 2001) 1. 1. 2002 (s výjimkou § 45, který nabyl účinnosti 2. 8. 2001)

1. 1. 2002 (s výjimkou čl. I bodu 2, pokud se týká § 2 odst. 21, čl. I bodu 12, pokud se týká § 7a písm. g), § 7c odst. 4, § 7c odst. 5 věty první a čl. I bodu 13, které nabývají účinnosti dnem 1. 3. 2002) 1. 7. 2002 (s výjimkou § 45 odst. 1 písm. l), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost, a § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti 31. 12. 2010) 10. 3. 2002


1.1.2 Naøízení vlády Název Nařízení vlády č. 81/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady k podpoře vývozu jatečných 1) býků a z nich vyrobeného hovězího masa

Nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné 1) do klidu Nařízení vlády č. 90/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 81/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady k podpoře vývozu jatečných 1) býků a z nich vyrobeného hovězího masa Nařízení vlády č. 91/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování podpory programu zvýšení spotřeby zpracovatelsky upraveného mléka a vybraných mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku, (o podpoře zvýšení spotřeby vybraných mléčných 1) výrobků žáky) Nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 1) 2001/2002 až 2004/2005 Nařízení vlády č. 159/2001 Sb., kterým se stanoví sazby cla a celní kvóty pro dovoz vína v nádobách o obsahu převyšujícím 2 litry Nařízení vlády č. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatření k podpoře vývozu 1) sladu Nařízení vlády č. 175/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování finanční podpory pro zpracování brambor a pšenice na škrob a kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování subvence při vývozu výrobků 1) z bramborového škrobu Nařízení vlády č. 217/2001 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků pocházejících z Evropské unie Nařízení vlády č. 237/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro provádění intervenčních nákupů, skladování a prodejů obilovin na domácí trh a na vývoz a pro provádění dalších opatření k organizaci trhu s obilovinami a kterým se stanoví podmínky a zásady vyhlašování intervenční ceny (podmínky a zásady provádění intervenčních 1) nákupů, skladování a prodeje obilovin) Nařízení vlády č. 266/2001 Sb., kterým se stanoví spouštěcí úrovně objemu dovozů pro jednotlivé zemědělské výrobky a skupiny zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2001 Nařízení vlády č. 288/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 81/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady k podpoře vývozu jatečných býků a z nich vyrobeného hovězího masa, ve znění 1) nařízení vlády č. 90/2001 Sb. Nařízení vlády č. 405/2001 Sb., kterým se stanoví dodatečné clo na dovoz zemědělských výrobků (dextrinů a jiných modifikovaných škrobů) pro kalendářní rok 2001 Nařízení vlády č. 420/2001 Sb., kterým se stanoví dodatečné clo na dovoz masa a jedlých drobů z drůbeže druhu Gallus domesticus pro kalendářní rok 2001 Nařízení vlády č. 454/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na 1) půdě uváděné do klidu

Předmět právní úpravy Vláda na základě § 12 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), stanoví nařízením vlády podmínky a zásady k podpoře vývozu jatečných býků a z nich vyrobeného hovězího masa. Nařízení vlády stanoví okruh osob, kterým lze poskytnout subvenci, uvádí náležitosti, které musí obsahovat žádost o subvenci a stanoví způsob výpočtu subvence. Nařízení vlády stanoví okruh osob, kterým lze poskytnout podporu, uvádí náležitosti, které musí obsahovat žádost o podporu a stanoví výši podpory. Toto nařízení vlády dále upravuje zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu. Nařízení vlády je vydáno k provedení § 1 odst. 4 a § 12 odst. 1 a 2 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu).


Předmětem novelizace nařízení vlády č. 81/2001 Sb. je změna stanovení výše subvence vývozu jatečných býků a z nich vyrobeného hovězího masa.

6. 3. 2001

Vláda na základě § 12 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), stanoví podmínky a zásady pro poskytování podpory programu zvýšení spotřeby zpracovatelsky upraveného mléka a vybraných mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku.

6. 3. 2001

Nařízení vlády na základě § 12 odst. 3 až 7 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), stanoví produkční kvóty cukru pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a pro stabilizaci trhu s cukrem a podmínky pro uplatnění systému produkčních kvót cukru. Na základě ustanovení § 56 odst. 2 a § 57 odst. 1 písm. g) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, nařizuje vláda sazby cla a celní kvóty pro dovoz vína v nádobách o obsahu převyšujícím 2 litry. Po dobu platnosti se nepoužívá pro toto zboží nařízení vlády č. 441/2000 Sb., celní sazebník. Vláda na základě § 12 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), stanoví nařízením vlády podmínky a zásady opatření k podpoře vývozu sladu. Vláda na základě § 12 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), stanoví nařízením vlády podmínky a zásady pro poskytování finanční podpory pro zpracování brambor a pšenice na škrob a kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování subvence při vývozu výrobků z bramborového škrobu.

30. 3. 2001 do 31. 8. 2005

Na základě ustanovení § 56 odst. 2 a § 57 odst. 1 písm. f) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, nařizuje vláda preferenční sazby cla pro dovoz zemědělských a potravinářských výrobků pocházejících z EU, které jsou obsaženy v příloze k tomuto nařízení. Po dobu platnosti se nepoužívá pro tyto výrobky nařízení vlády č. 441/2000 Sb., celní sazebník. Vláda na základě § 12 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), stanoví nařízením vlády podmínky a zásady pro provádění intervenčních nákupů, skladování a prodejů obilovin na domácí trh a na vývoz a pro provádění dalších opatření k organizaci trhu s obilovinami a kterým se stanoví podmínky a zásady vyhlašování intervenční ceny.

1. 7. 2001 do 30. 6. 2002

28. 2. 2001 do 30. 9. 2005

9. 5. 2001 do 31. 12. 2001 24. 5. 2001

24. 5. 2001

11. 7. 2001

Na základě ustanovení § 38 zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, stanoví vláda spouštěcí úrovně objemu dovozů pro jednotlivé uváděné zemědělské výrobky a skupiny zemědělských výrobků.

27. 7. 2001 do 31. 12. 2001

Cílem novely nařízení vlády č. 81/2001 Sb., je rozšíření stávajících oblastí subvencovaného vývozu hovězího masa o vykostěné hovězí maso chlazené nebo zmrazené.

3. 8. 2001

Na základě ustanovení § 40 zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, nařizuje vláda dodatečné clo na dovoz dextrinů a jiných modifikovaných škrobů.

17. 11. 2001 do 31. 12. 2001

Na základě ustanovení § 40 zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, nařizuje vláda dodatečné clo na dovoz masa a jedlých drobů z drůbeže druhu Gallus domesticus.

4. 12. 2001 do 31. 12. 2001

Předmětem novelizace nařízení vlády č. 86/2001 Sb. je sjednocení prokazování vypořádání 1. 1. 2002 splatných závazků vůči státním a veřejným institucím mezi jednotlivými nástroji rezortní dotační politiky Ministerstva zemědělství. Zároveň dochází k zpřesnění některých ustanovení a k odstranění některých nedostatků vyplývajících z aplikační praxe stávajícího znění nařízení vlády.

169

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pokraèování tabulky Název Nařízení vlády č. 500/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich 1) posuzování Nařízení vlády č. 44/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 445/2000 Sb., o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 až 2005, ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod 1) č. 410/2001 Sb. Nařízení vlády č. 45/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady k podpoře vývozu hovězího masa vyrobeného z jatečných krav a z jatečných 1) jalovic

Předmět právní úpravy Účinnost od 1. 1. 2002 Předmětem novelizace nařízení vlády č. 505/2000 Sb. je sjednocení prokazování vypořádání splatných závazků vůči státním a veřejným institucím mezi jednotlivými nástroji rezortní dotační politiky Ministerstva zemědělství. Zároveň dochází k zpřesnění některých ustanovení a k odstranění některých nedostatků vyplývajících z aplikační praxe stávajícího znění nařízení vlády.

Novela nařízení vlády č. 445/2000 Sb. reaguje na nález Ústavního soudu, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 410/2001 Sb. Předmětem novely je změna ustanovení o vyhlašování rezervy, výši a způsobu výpočtu kompenzační podpory a stanovení minimální ceny.

1. 2. 2002

Vláda na základě § 12 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu) stanoví nařízením podmínky a zásady k podpoře vývozu jatečných krav a jatečných jalovic a z nich vyrobeného hovězího masa. Nařízení vlády stanoví okruh osob, kterým lze poskytnout subvenci, uvádí náležitosti, které musí obsahovat žádost o subvenci a stanoví způsob výpočtu subvence.

8. 2. 2002

1) Pøedpis je principiálnì sluèitelný s pøedpisy ES.

1.1.3 Vyhláky Název Předmět právní úpravy Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 23/2001 Sb., Nová vyhláška rozděluje druhy potravin určených pro zvláštní výživu, dále stanoví požadavky na kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní jejich složení, způsoby jejich použití a označení na obale. Tato právní úprava je vydávána 1) výživu a způsob jejich použití k provedení § 18 písm. a) a g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 24/2001 Sb., Novela vyhlášky č. 324/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), f) a i) zákona č. 110/1997 Sb., kterou se mění vyhláška č. 324/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve o způsobu označování potravin a tabákových znění zákona č. 306/2000 Sb. zpřesňuje ustanovení, která se týkají označování potravin a údajů výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství uváděných na obalech, v souvislosti se změnou zákona. 1) výrobku označeného symbolem „e”

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 33/2001 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby 1) hospodářských zvířat Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 41/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organizmů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění vyhlášky 2) č. 206/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 42/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky 2) č. 120/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění 1) pozdějších předpisů

Vyhláška k provedení § 30 odst. 2 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), upravuje bližší podrobnosti k odborné způsobilosti nutné pro výkon některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat. Změna vyhlášky č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organizmů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění vyhlášky č. 206/1999 Sb., je vydávána v souvislosti s přijetím zákona č. 409/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů. Tato právní úprava provádí § 45 odst. 1 zákona.

Novela vyhlášky č. 84/1997 Sb., kterou se provádí § 45 odst. 3 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb. Tato právní úprava mění některá ustanovení o registraci přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování.


17. 1. 2001 (s výjimkou čl. I bodu 4, který nabývá účinnosti 1. 7. 2001, a čl. I bodu 2, pokud jde o § 6a odst. 7 a odst. 8 písm. d), § 6b odst. 3 a § 6c odst. 2 a 3, který nabývá účinnosti 1. 1. 2002) 26. 1. 2001

6. 2. 2001 (s výjimkou čl. I bodů 3 a 4, které nabývají účinnosti 1. 7. 2001, a bodů 93 až 96, které nabývají účinnosti 1. 4. 2001)

6. 2. 2001

13. 2. 2001 (s výjimkou § 11 odst. 7, který platí do 31. 12. 2010 a § 12 odst. 1 písm. a) až i), která platí do 31. 12. 2003) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 112/2001 Sb., Vyhláška k provedení § 18 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích 1. 4. 2001 o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., stanoví těl jatečných prasat a podmínkách vydávání způsob provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných prasat a podmínky vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. 1) k této činnosti 1. 8. 2001 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva Na základě ustanovení § 75 odst. 2 písm. g) zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách zemědělství č. 123/2001 Sb., kterou se mění a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., se upravuje vyhláška vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva č. 21/1998 Sb. v části vztahující se k vyhrazeným léčivům. Vyhláška se vztahuje i na oblast zemědělství č. 21/1998 Sb., kterou se stanoví veterinární péče. vyhrazená léčiva a správná praxe prodejců 1) vyhrazených léčiv Rozsáhlá právní úprava provádí některá ustanovení zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška je doplněna souborem příloh.

170

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pokraèování tabulky Název Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání 1) vzorků Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 134/2001 Sb., 1) o označování a evidenci skotu, ovcí a koz

Předmět právní úpravy Vyhláška k provedení § 17 odst. 8 zákona č. 91/1996 Sb. o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků.


K provedení § 22 odst. 3 a § 23 odst. 7 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) je vydána vyhláška, která stanoví podrobnosti v označování a evidenci skotu, ovcí a koz.

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 228/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 298/2000 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských obcí, seznam viničních tratí a jejich vymezení a seznam odrůd révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět 1) víno s přívlastkem Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 296/2001 Sb., kterou se stanoví způsob vedení hospodářské evidence na rybnících a evidence o hospodářských výsledcích v rybářských revírech, podrobnosti výběrového řízení na výkon rybářského práva v rybářských revírech a odborná způsobilost rybářských hospodářů a kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, ve znění 3) pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky 1) z nich Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 339/2001 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin nebo surovin určených k jejich výrobě a jakosti tabákových 1) výrobků Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 343/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona 1) č. 244/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 354/2001 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečného skotu a jatečných ovcí a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti 1) fyzických osob k této činnosti Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, 1) plemenných ryb a včel

Novela vyhlášky č. 298/2000 Sb., která prování § 5 odst. 10 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb., aktualizuje a zpřesňuje, mění a doplňuje seznam jednotlivých vinařských obcí a viničních tratí.

19. 4. 2001 (s výjimkou § 17, který nabyl účinnosti 19. 9. 2001, § 7 až 9, které nabývají účinnosti 1. 4. 2002, § 1 až 3, § 10 až 16 a § 18 až 25, které nabývají účinnosti 1. 4. 2002, pokud jde o ovce a kozy, a § 6 odst. 1, který nabývá účinnosti 1. 1. 2003) 29. 6. 2001

Na základě ustanovení § 4 odst. 2, § 8 odst. 2 a § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění zákona č. 410/2000 Sb., tato vyhláška stanoví způsob vedení hospodářské evidence na rybnících a evidence o hospodářských výsledcích v rybářských revírech, podrobnosti výběrového řízení na výkon rybářského práva v rybářských revírech a odborná způsobilost rybářských hospodářů.

15. 8. 2001

Nová vyhláška, kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, stanoví některé pojmy, členění na druhy a skupiny, způsoby označování, požadavky na jakost, technologické požadavky, způsoby uvádění do oběhu, podmínky skladování, přepravy a prodeje.

1. 10. 2001 (s výjimkou § 3 odst. 2 písm. f), které nabývá účinnosti 1. 1. 2002, a § 5 odst. 3 a 4, které nabývají účinnosti dnem vstupu ČR do EU) 1. 1. 2002

Na základě ustanovení § 3 odst. 1 písm. f), § 16 odst. 2 a § 18 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., tato vyhláška stanoví metody zkoušení a způsoby odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin nebo surovin určených k jejich výrobě a jakosti tabákových výrobků. Rozsáhlá novela vyhlášky č. 451/2000 Sb., která provádí ustanovení § 3 odst. 13, § 4 odst. 12, § 6 odst. 3, § 7 odst. 4 a 5, § 8 odst. 13, § 8a odst. 6 a § 13 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., mění znění několika ustanovení této vyhlášky včetně příloh, s cílem zapracování nových předpisů ES do našeho právního řádu a odstranění některých nedostatků vyplývajících z aplikační praxe. Na základě ustanovení § 18 písm. n) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., tato vyhláška stanoví způsob provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečného skotu a jatečných ovcí a podmínky vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. K provedení § 22 odst. 3 a § 23 odst. 7 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) je vydána tato vyhláška, která stanoví podrobnosti v označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel.

171

4. 10. 2001 (s výjimkou § 4 odst. 7, který nabývá účinnosti 1. 4. 2002) 4. 10. 2001

10. 10. 2002 (s výjimkou § 6 až 9, § 17 a 18, § 29 až 32 a § 59 až 63, pokud jde o prasata, které nabývají účinnosti dnem 1. 4. 2002, a § 13 až 18, § 38 až 42 a § 59 až 63, pokud jde o zvěř ve farmovém chovu, které nabývají účinnosti 1. 10. 2002)

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pokraèování tabulky Název Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 380/2001 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských 3) pozemků Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 390/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 328/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy 1) a jedlé tuky a oleje, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 399/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního 2) zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 400/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na 2) živočišné produkty Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých 1) zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení 1) a o údajích pro vodní bilanci Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření 1) vodoprávního úřadu

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby 3) pro plnění funkcí lesa

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 441/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na 2) živočišné produkty Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 442/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 134/2001 Sb., 1) o označování a evidenci skotu, ovcí a koz Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 446/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 76/2000 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně ze středních a těžkých plynových olejů a ze směsi paliv a maziv spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, podrobnosti o vedení dokladů a evidence 1) a normativy spotřeby těchto výrobků Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se 1) správou vodních toků Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními 1) díly

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 472/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., ve znění vyhlášky 1) č. 343/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti 1) vody

Předmět právní úpravy Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 17 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., seznam jednotlivých katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, který je uveden v příloze k této vyhlášce. Novela vyhlášky č. 328/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění pozdějších předpisů, upravuje některá ustanovení s ohledem na aplikační praxi stávajícího znění této vyhlášky.


Novela vyhlášky č. 286/1999 Sb., která provádí ustanovení § 41 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), reaguje na výskyt závažných veterinárních onemocnění s ohledem na ochranu zdraví zvířat a na způsoby veterinární asanace.

9. 11. 2001

Novela vyhlášky č. 287/1999 Sb., která provádí ustanovení § 18 odst. 5 písm. b), § 22 odst. 2 písm. a) a § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), nově upravuje oblast zpracování a prodej živočišných produktů určených ke krmení zvířat. Na základě § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) je vydána rozsáhlá prováděcí vyhláška tohoto zákona.

9. 11. 2001

K provedení § 22 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), tato vyhláška stanoví podrobnosti o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. K provedení § 115 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) je vydána tato vyhláška, která stanoví doklady, které žadatel předkládá vodoprávnímu úřadu v případě žádosti o povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, o povolení k některým vybraným činnostem, o stavebním povolení k vodním dílům, o udělení souhlasu a vyjádření podle vodního zákona. Zároveň upravuje náležitosti povolení, souhlasů a vyjádření vydávaných podle vodního zákona v těchto věcech. Podle § 143 odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., stanoví tato vyhláška technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa, kterými jsou stavby lesních cest, stavby hrazení bystřin a strží, stavby odvodnění lesní půdy a malé vodní nádrže v lesích. Podle této vyhlášky se postupuje při navrhování, umísťování, povolování, ohlašování, provádění, kolaudaci, užívání, udržovacích pracích nebo změnách těchto staveb. Přijetí novely vyhlášky č. 286/1999 Sb., která provádí ustanovení § 21 odst. 6 písm. a) a § 75 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), souvisí s problematikou vyšetřování masa a orgánů skotu na spongiformní encefalopatii (BSE). Drobná novela vyhlášky č. 134/2001 Sb., která provádí § 22 odst. 3 a § 23 odst. 7 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), zpřesňuje některá ustanovení v označování a evidenci skotu, ovcí a koz. Změna vyhlášky č. 76/2000 Sb., vydané k provedení § 12g zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 22/2000 Sb., upravuje některá ustanovení o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně ze středních a těžkých plynových olejů a ze směsi paliv a maziv spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa, a o podrobnostech o vedení dokladů a evidenci a normativy spotřeby těchto výrobků.

9. 11. 2001 (s výjimkou bodů 1 až 3, které nabývají účinnosti 1. 4. 2002, a bodů 4 a 5, které pozbývají platnosti dnem 31. 12. 2002)

1. 1. 2002 (s výjimkou § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti 1. 4. 2004) 1. 1. 2002

1. 1. 2002

1. 1. 2002

1. 1. 2002

31. 12. 2001

1. 1. 2002

Na základě ustanovení § 47 odst. 1 a 3 a § 48 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), tato vyhláška stanoví seznam významných vodních toků, způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků a obsah žádosti a její náležitosti nezbytné k rozhodnutí o určení správce drobného vodního toku. K provedení § 61 odst. 3 a § 62 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) je vydána vyhláška, která vymezuje vodní díla podléhající technickobezpečnostnímu dohledu, stanoví kritéria pro jednotlivé kategorie těchto vodních děl, upravuje rozsah a četnost provádění dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, rekonstrukce nebo provozu, jakož i rozsah účasti vlastníka a stavebníka na dohledu. Drobná novela vyhlášky č. 451/2000 Sb., kterou se provádí § 4 odst. 12 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., mění několik ustanovení vztahujících se ke krmným surovinám.

1. 1. 2002

Na základě ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), tato vyhláška stanoví způsob a četnost měření množství vody a jakosti vody pro jednotlivé druhy povoleného nakládání s vodami, způsob měření množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované a rozsah, způsob a četnost předávání výsledků měření správcům povodí.

18. 1. 2002

1) Pøedpis je plnì sluèitelný s pøedpisy ES 2) Pøedpis je pøevánì sluèitelný s pøedpisy ES 3) Pøedpisy ES do této oblasti nezasahují; v rùzných èlenských státech EU upraveno rozdílnì

172

1. 1. 2002

1. 1. 2002


1.2

Pøipravované právní normy v roce 2002 Název

Návrh zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním 1) a zkušebním ústavu zemědělském)

(Schválený zákon byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 147/2002 Sb.)

Návrh zákona o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění 2) pozdějších předpisů (zákon o oběhu osiv a sadby) Návrh zákona o Státní zemědělské a potravinářské 2) inspekci a o změně některých souvisejících zákonů

(Schválený zákon byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 146/2002 Sb.)

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění 1) pozdějších předpisů

Předmět právní úpravy

Důvodem pro předložení tohoto návrhu zákona je potřeba samostatně upravit právní postavení působnost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského jako správního úřadu na úseku vydávání povolení (registrace), kontrolní činnosti a ukládání sankcí v oblasti specializovaných zemědělských činností. Zároveň je nezbytné také upravit působnost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského jako instituce, která vedle své funkce správního úřadu vykonává některé další odborné úkony vyplývající z jednotlivých zvláštních právních předpisů a instituce, která rovněž vykonává úkoly metodické a zkušební. Návrh zákona má charakter kompetenční normy, s ohledem na skutečnost, že dosavadní právní postavení a působnost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je upravena v sedmi specializovaných zemědělských zákonech. 1. 1. 2003 Hlavním důvodem předložení návrhu zákona je dosažení plného souladu s příslušnými předpisy ES přijatými v období od účinnosti zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin. Smyslem a cílem navrhované právní úpravy je zajistit takové podmínky k uvádění odrůd, osiv a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, aby byly plně pokryty požadavky stanovené v předpisech ES a v předpisech mezinárodních semenářských organizací, při zachování kontinuity na stávající právní úpravu. 1. 1. 2003 Základním cílem návrhu nového zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci je dosáhnout provázanosti kompetencí s ostatními dozorovými orgány (Českou obchodní inspekcí, Státní veterinární správou a orgány ochrany veřejného zdraví) v dozorované oblasti, upravit kontrolní činnost v souladu s komunitárním právem a se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána. Navrhovaný zákon rovněž reaguje na nové členění státu související s přijetím ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, ve znění pozdějších předpisů. Součástí navrhovaného zákona je rovněž změna zákona o správních poplatcích. Zavádí se nová položka za vystavení osvědčení jakosti potravin nebo surovin určených k jejich výrobě včetně čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, a pro zápis označení původu do rejstříku a osvědčení o odborné způsobilosti k uvádění do oběhu volně rostoucích a pěstovaných jedlých hub určených pro potravinářské účely. Dále dochází k úpravě zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kde ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví byly upraveny podmínky výroby a uvádění do oběhu hub, podmínky a požadavky na zjednodušení procesu schvalování tzv. potravin nového typu. 1. 6. 2002 Důvodem pro předložení tohoto návrhu zákona je upravit v našem právním řádu problematiku zpoplatňování trvání ochranných práv k odrůdám a změnit právní úpravu v oblasti správních poplatků vztahujících se k ochraně práv k odrůdám tak, aby odpovídala novému zákonu č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, který nabyl účinnosti od 1. 2. 2001. V případě placení udržovacích poplatků za trvání ochranných práv k odrůdě nejde, s ohledem na zvláštní povahu úkonů, které s udržováním ochranných práv k chráněné odrůdě souvisí, o správní poplatek ve smyslu zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ale o poplatek udržovací, jehož placení je projevem vůle držitele šlechtitelských práv nadále chránit odrůdu a zachovat si tak každoročním placením výlučné právo jejího využívání.

(Schválený zákon byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 149/2002 Sb.) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve 2) znění pozdějších předpisů

Hlavním cílem předloženého návrhu novely je zapracovat do zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, specifické okruhy ochrany zvířat, které patří do obecné problematiky ochrany zvířat proti týrání, avšak stávající zákon je doposud neupravuje buď vůbec, nebo pouze ve velmi obecné rovině, nebo naopak upravuje pouze malou specifickou část dané problematiky. Jde zejména o oblasti ochrany zvířat, které velmi podrobně upravují předpisy ES. Návrhem novely se proto zapracovávají do zákona na ochranu zvířat proti týrání specifické oblasti ochrany zvířat týkající se ochrany zvířat při omračování (Pozn.: Návrh tohoto zákona byl při projednávání v 1. čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne a jejich usmrcování, včetně usmrcování porážkou nebo utracením a při jejich přemisťování na jatka, ochrany zvířat při přepravě, včetně nakládky a vykládky zvířat, ochrany hospodářských zvířat, ochrany 30. 11. 2001 vrácen vládě k dopracování.) zvířat používaných pro pokusné, vědecké a jiné účely, tzn. pokusná zvířata, včetně ochrany laboratorních zvířat, ochrany zvířat v zájmových chovech a ochrany volně žijících zvířat. Návrh zákona o uvádění reprodukčního materiálu Hlavním úkolem a cílem navrhované právní úpravy je nastolit a zajistit takové podmínky při obchodování lesních dřevin určených k obnově lesa a zalesňování s lesním materiálem při uzavírání zdrojů tohoto materiálu a při kontrole činností s tím souvisejících, aby do oběhu, a o změně některých souvisejících zákonů bylo dosaženo plné slučitelností s právem ES, jmenovitě se směrnicí č. 1999/105/ES, za předpokladu (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních zachování kontinuity stávající právní úpravy. Nově je upravena kategorizace zdrojů reprodukčního 2) dřevin) materiálu a taxativní vymezení druhů lesních dřevin, jejichž reprodukční materiál je obchodovatelný pouze v režimu stanoveném předkládaným návrhem zákona. Návrh dále zavádí rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin a zajišťuje přístupnost jeho údajů veřejnosti. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy je vydání licence opravňující fyzické nebo právnické osoby k obchodování s lesním reprodukčním materiálem zpoplatněno. Návrh zákona o veřejné stráží a o změně některých Účelem návrhu zákona je sjednotit dosavadní roztříštěnou právní úpravu postavení a činnosti stráží, 1) zákonů namísto stávajících pěti stráží (myslivecká stráž, rybářská stráž, lesní stráž, vodní stráž a stráž přírody) zřídit jednu, tzv. veřejnou stráž, a komplexně upravit její postavení, povinnosti, oprávnění a další záležitosti související se zřízením a působením veřejné stráže.

Návrh zákona o konzervaci a využití genových zdrojů rostlin a mikroorganizmů významných pro zemědělství a výživu a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění 2) pozdějších předpisů

Předpokl. účinnost od 1. 6. 2002

x

1. 1. 2003

1. 1. 2003

Návrh zákona o konzervaci a využívání genetických zdrojů je prvním návrhem zcela nové a samostatné 1. 1. 2003 právní úpravy v oblasti konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství. Jeho cílem je právně upravit vztah státu ke genetickým zdrojům rostlin a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství, s cílem zachovat jejich biologickou a genetickou rozmanitost a uchovat je pro využití současné i budoucí generace. Návrh zákona proto upravuje základní podmínky pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci, konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství, stanoví práva a povinnosti pověřené osoby, která bude realizovat Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů a současně bude provozovat genobanku rostlin. Dále návrh zákona stanoví práva a povinnosti účastníků Národního programu, kteří budou na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství vykonávat v rámci Národního programu jednotlivé činnosti týkající se konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů; návrh zákona také upravuje výkon státní správy, dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a sankce za jejich porušení.

1) Pøedpisy ES do této oblasti nezasahují; v rùzných èlenských státech EU upraveno rozdílnì 2) Pøedpis je plnì sluèitelný s pøedpisy ES

173

2 Hodnocení úèinnosti podpor zemìdìlství za období 1995 2001 podle jednotlivých druhù a vìcného zamìøení podpor Oblast podpor A. Podpora 1 cen Přímé platby

Druh – zaměření podpory ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Ochrana trhu 1. Údržba zemědělských pozemků – krajiny

15 904 (1 748)

2 338 (379)

3. Chov skotu, ovcí, koz a koní

1 352 (765)

4. Ovce

211 (90)

5. Kompenzační platba na mléko

434 (76)

174

1 801 (181)

Zdroje financování

spotřebitelé

Zvýšení cen (a příjmů) zemědělských podniků MZe – dotace 1.D., 1.C. Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu a NV prostředí – zachování krajiny, zlepšení ekonomických podmínek hospodaření podniků zejména v oblastech s horšími podmínkami MZe – dotace 1.G., 1.E. Restrukturalizace (extenzifikace) výroby: a NV, 1.L. zvýšení počtu krav bez tržní produkce mléka v oblastech s horšími podmínkami, s pozitivními dopady do životního prostředí (zachování krajiny) MZe – dotace 1.L. a NV Podpora aktivit podílející se na udržování krajiny MZe – NV, dotace 1.L. Restrukturalizace (extenzifikace) výroby: zachování a rozšíření chovu ovcí v oblastech s horšími podmínkami, s pozitivními dopady do životního prostředí (zachování krajiny) MZe – dotace 1.N., SZIF– Podpora výrobcům mléka za poskytování NV informací nutných pro zavedení objektivního systému mléčných kvót MZe – dotace 1.G. Zvýšení průměrné užitkovosti dojnic, a tím i efektivnosti výroby mléka

7. Včely

535 (80)

MZe – dotace 1.E., 1.D., NV

8. Len

144 (63)

MZe – dotace 1.F., NV

9. Nákazový fond

190 (127)

MZe – dotace 8.

10. Ekologické zemědělství

389 (168)

MZe – NV

11. Přímé podpory na vybrané akce ŽP 12. Kompenzace škod 13. Platby za uvedení půdy do klidu

312 (48)

Cíl podpory

MŽP, SFŽP ČR

5 539 (4 139)

PF ČR – MZe – NV

1 646 (1 646)

SZIF – NV

Zabránění úbytku včelstev k zajištění opylování kulturních rostlin, s pozitivními dopady do životního prostředí Podpora pěstování lnu Kompenzace ekonomické újmy chovatelům za přikázané režimy hospodaření v ochranných pásmech nákaz. Podpora pojištění a depistáž paratuberkulózy Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí, podpora cílové skupiny spotřebitelů bioproduktů Kompenzace zemědělským podnikům za environmentální aktivity. Kompenzace škod (sucho, hraboši, krupobití, povodně – neinvestiční podpory) Snížení nabídky

Pouze prostøednictvím ochrany trhu a organizace trhu cukru. Podpory cen prostøednictvím vývozních subvencí a podpory skladování, viz. èást B.

Kritéria hodnocení účinnosti

Hodnocení podle zadaných kritérií

Zvýšené příjmy podniků (mil. Kč)

100 252 mil. Kč

1. Zlepšení hospodářského výsledku 2. Opuštěná půda (tis. ha) 3. Plocha udržované krajiny 4. Počet pracovních příležitostí Počet krav bez tržní produkce mléka

1. Celkové zlepšení příjmů: 15 900 mil. Kč 2. Zlepšení hospodářského výsledku 2. Odhad nevyužívané z. p. přibližně 300 tis. ha 3. 3,3 mil. ha z. p 4. 15 500 – 20 500 pracovních příležitostí 100,3 tis. ks k 1. 3. 2002 (odhad 8,4 tis. ks v roce 1995). Podpora byla poskytnuta na 64.1 tis. ks odchovaných telat v roce 2001

Údržba travních porostů pastvou hospodářských zvířat Počet ovcí ve srovnání se stavem 1994

V roce 2001 údržba TTP pastvou celkem na 461 107 ha 96,3 tis. ovcí k 1. 3. 2002, z toho 56,0 tis. bahnic (196 tis. ks v roce 1994), počty se však od roku 1998 zvyšují. Podpora byla poskytnuta na 49 312 ks ovcí a beranů 76 mil. Kč

Zlepšení příjmu výrobců mléka

1. Průměrná užitkovost ve srovnání s rokem 1994 2. Průměrné jednotkové náklady na 1 litr mléka Počet včelstev ve srovnání s rokem 1994

1. 5 589 l v roce 2001 ve srovnání s 3 964 l v roce 1994 (nárůst o 41 %) 2. 7,91 Kč/l v roce 2001

Plocha (ha) lnu ve srovnání se stavem 1994 Celkové výdaje

9 695 ha v roce 2001 (10 118 ha v roce 1994), plocha se od roku 1997 zvětšuje 127 mil. Kč v roce 2001

Plocha (ha) organického (ekologického) zemědělství

218,1 tis. ha koncem roku 2001, tj. 5,1 % zemědělské půdy ČR

Hodnota agroenvironmentálních služeb Snížení škod, zvýšení příjmů zemědělských podniků 1. Výměra o. p. uvedená do klidu 2. Ostatní o. p. neuvedená do klidu 3. Snížení nabídky

48 mil. Kč v roce 2001

534 tis. včelstev v roce 2001 (630 tis. v roce 1994), počty se však od roku 1997 zvyšují

5 539 mil. Kč. V roce 2001: z nařízení vlády 1 439 mil. Kč 1. 102 tis. ha 2. 1 869,8 tis. ha 3. Snížení nabídky o zhruba 500 tis. t rostlinné produkce


2. Krávy bez tržní produkce mléka

6. Dojnice

105

Vynaložené finance 1995 – 2001 (rok 2001) (mil. Kč) 182 111 (25 101) 100 327 (7 512)

Pokraèování tabulky Oblast podpor Přímé platby

Druh – zaměření podpory Celkem 1. Subvence provozních úvěrů zemědělských podniků 2. Subvence investičních úvěrů zemědělských podniků

Vynaložené finance 1995 – 2001 (rok 2001) (mil. Kč) 30 795 (9 510)


Cíl podpory

1 981 (174)

PGRLF

10 516 (1 194)

PGRLF

Zlepšení cash–flow a ekonomických výsledků zemědělských podniků Urychlení modernizace a restrukturalizace zemědělství, zlepšení ekonomické výkonnosti zemědělských podniků


1 981 mil. Kč

Pokles zadluženosti zemědělských podniků (mil. Kč)

1 125 mil. Kč

Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč). Počet ha zalesněné půdy 1995 – 2001

96 mil. Kč

1. Počet ha nově založených TTP 2. Snížení % zornění

1. 3 136 ha v roce 2001 2. Snížení zornění o 0,1 %

1. Počet ha obnovených sadů. 2. Počet ha obnovených chmelnic 3. Počet ha obnovených vinic 4. Počet ha obnovených prostorových izolátů Hodnota environmentální služby

1. 2. 3. 4.

1 680 zajíců 360 koroptví tj. celkem 5,38 mil. Kč v roce 1998 1 020 mil. Kč

3 937 (267)

neplacené úroky

Založení a rozvoj soukromých farem

1 125 (575)

státní rozpočet

5. Odklady splátek za Subvence privatizovaný majetek vstupů a úlevy 6. Zalesňování a rychle rostoucí plateb dřeviny

96 (0)

MZe – dotace 1.C.

Částečné oddlužení, zlepšení ekonomické situace (likvidity) zemědělských podniků, kterým byly poskytnuty návratné finanční výpomoci v roce 1991 – 93 Zlepšení ekonomické situace (likvidity) privatizovaných zemědělských podniků. Restrukturalizace zemědělství: zalesnění méně kvalitních půd, s pozitivními dopady do životního prostředí Restrukturalizace zemědělství: snížení procenta zornění, s pozitivními dopady do životního prostředí (snížení kontaminace vod, snížení rizika záplav a eroze půdy ad.) Zlepšení výkonnosti trvalých porostů

MZe – dotace 8., MŽP, NV a Zásady MZe

Zlepšení vodního režimu v zemědělství, zvýšení kvality půdy

MZe – dotace 1.H.

Zvýšení počtu vybraných druhů zvěře v krajině (zlepšení podmínek myslivosti)

Počet zvěře

úlevy na daních z příjmů a pozemků

Zlepšení ekonomických výsledků zemědělských podniků

Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč)

7. Zatravňování

8. Obnova sadů, chmelnic a vinic

9. Dotace na environmentální opatření (granty, ÚSES, eroze), odbahnění, hnojení organickými hnojivy 10. Zazvěření

11. Specifické daňové úlevy zemědělství

332 (100)

171 (23)

MZe – dotace 1.B., NV

859 (228)

491 (97)

5 (0)

1 020 (300)

1. 6 516 traktorů (s 2 – 3krát vyšší užitnou hodnotou) 2. 1 642 ks žacích mlátiček 3. 50 % ustájovacích míst pro dojnice s volným ustájením v roce 2001 (9 % v roce 1989 a 22 % v roce 1994) 4. Index růstu produktivity práce v zemědělství 2001/1994: 142,8 %

3 937 mil. Kč

4 878 ha, z toho 1 300 ha v roce 2001

505 ha sadů v roce 2001 277 ha chmelnic v roce 2001 626 ha vinic v roce 2001 6,94 ha prostorových izolátů v roce 2001



175

Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč) 1. Počet nakoupených traktorů 1995 – 2001 (tis. ks) 2. Počet nakoupených sklízecích mlátiček 1995 – 2001 (tis. ks) 3. Podíl volného ustájení skotu na celkovém počtu skotu ve srovnání s obdobím před rokem 1994 (%) 4. Produktivita práce v zemědělství (2001/1994) Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč)

3. Návratné finanční výpomoci zemědělským podnikům 1991–93 4. Odepsané návratné finanční výpomoci

PF ČR, neplacené úroky podniky MZe – dotace 1.A., NV


Pokraèování tabulky Oblast podpor

Druh – zaměření podpory

Přímé Celkem platby Subvence 12. Snížení nájemného u státní vstupů a úlevy půdy a dotace úroků za úvěry plateb na TOZ 13. Závlahy

14. Vápnění 15. Kompenzace zvýšení spotřební daně u nafty 16. Povodně – investiční podpory

Vynaložené finance 1995 – 2001 (rok 2001) (mil. Kč) 30 795 (9 510)


496 (6)

PF ČR

48 (23)

MZe – dotace 1.I.

34 (16) 2 727 (1287) 2 439 (0)

Kompenzace povodní – zlepšení ekonomických výsledků privatizovaných podniků Zvýšení kvality konkurenceschopnosti a stability produkce chmele, ovoce a vinné révy Zvýšení kvality půdy Zlepšení ekonomických výsledků zemědělských podniků Kompenzace zemědělským podnikům za povodňové škody



Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč)

496 mil. Kč

Počet ha vybudované kapkové závlahy

3,5 ha vinic, 133 ha chmelnic, 347 ha ovocných sadů

Počet ha s podporou vápnění Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč) Podíl kompenzací na celkových povodňových škodách zemědělců (%) Počet ha osetých uznaným osivem

54,7 tis. ha v roce 2001 1 287 mil. Kč Do 20 %

176

17. Podpora zlepšování zdravotního stavu pšenice ozimé 18. Program na úhradu mimořádných nákladů

182 (182)

MZe – dotace 2.C.

Zlepšení zdravotního stavu a kvality produkce

4 (4)

MZe – dotace 13.

19. Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců 20. Zreálnění kupní ceny

38 (22)

MZe – dotace 10.

Ochrana státního území před zavlečením a šířením SLAK mimořádnými veterinárními opatřeními Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců

1. Počet podaných žádostí 2. Počet kladně vydaných rozhodnutí Počet založených odbytových organizací

1. 45 žádostí 2. 26 vydaných rozhodnutí, z toho 4 řešeny formou dotace 31 nových subjektů v roce 2001

20 (20)

státní rozpočet

Snížení kupní ceny na 52,3 % a prodloužení doby splatnosti Podpora rozvoje drobného a středního podnikání v zemědělství prostřednictvím podpory mladých Podpora aktivit při přípravě podmínek a návrhů projektů vyhlášených MZe podle programu SAPARD (rok 1999)

Celkový objem snížení kupní ceny u nabyvatelů 1. Počet podporovaných farem 2. Pořízení investice

Celkové snížení o 20 mil. Kč

21. Podpora mladých zemědělců

117 (117)

22. Podpora programu SAPARD

3 (0)

Subvence Celkem vstupů a úlevy plateb Obecné služby 1. Genetika

2. Zachování genetických zdrojů a starokladrubského koně

MZe – dotace 7.

MZe

Vynaložené finanční prostředky

767 947 ha

1. 324 farem 2. Základní stádo hospodářských zvířat, traktory s příslušenstvím, pluhy ad 3 mil. Kč

26 641 (4 635)

2 940 (387)

508 (90)

MZe – dotace 2., 5., 6., rozpočet

Udržování a zlepšování genetického potenciálu zvířat a rostlin

MZe – dotace 2., podpora genetických zdrojů

Zachování významných genetických zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel, rostlin, mikroorganizmů ad. (podle definice FAO)

1. Inseminace a přirozená plemenitba 2. Podpora zavádění a vedení plemenných knih 3. Nákup býků masných plemen. 4. Přenos embryí 5. Kontrola užitkovosti a dědičnosti 6. Podpora šlechtitelských chovů 7. Vyšlechtění a zaregistrování nových odrůd Počet trvale zachovaných ohrožených genetických zdrojů

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

10,45 mil. Kč, 425 případů 17,4 mil. Kč, 28 případů 10,0 mil. Kč, 407 býků 17,3 mil. Kč, 2 476 zabřezlých plemenic 95,7 mil. Kč, 149 případů 52,0 mil. Kč, 34 chovů 10 nových odrůd polních plodin; udržení nižší ceny osiva v ČR než v EU

Udržování genetických zdrojů (55 mil. Kč) Podpora chovu starokladrubského koně (35 mil. Kč)


MZe – NV vratka spotřební daně (státní rozpočet) MZe – dotace 4., ostatní, PF ČR (ZVHS)

Cíl podpory


Druh – zaměření podpory 3. Ozdravování polních a speciálních plodin

4. Informatika

5. Poradenství a vzdělávání

6. Výzkum a poradenství pro centrum

8. Propagace

177 Obecné služby Poplatky

B. Podpora cen

37 (0)

11 306 (1 285)

4 202 (638)

426 (223)

Zdroje financování MZe – dotace 3

Ozdravování polních a speciálních plodin

MZe – dotace 4., 9.C

Poskytování podnikatelských informací (o trhu apod.) podnikům

Zvýšení výkonnosti zemědělství podporou MZe – dotace 5., 9.A., 9.B., státní rozpočet, IVV, poradenství a vzdělávacích akcí učňovské školství MZe, GA ČR, NAZV Zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti zemědělství, rozvoj vědy, zlepšení managementu rezortu

Kritéria hodnocení účinnosti 1. Biologická ochrana plodin 2. Množitelské izoláty 3. Podpora používání certifikované sadby brambor Zavedení zemědělských informačních systémů a poskytování informačních služeb Počet akcí (2001)

Patenty a chráněné průmyslové vzory, licence, nové výrobky a odrůdy, nové technologie, předpisy, normy metodiky apod Vynaložené finanční prostředky (2001) včetně monitoringu BSE a SLAK Počet akcí (2001)

Hodnocení podle zadaných kritérií 1. 12 mil. Kč 2. 3 mil. Kč 3. 35 mil. Kč Cíle jsou naplňovány v rámci Národního programu pro vstup do EU (např. NTIS) Podpořeno 37 poradenských kroužků, které poskytly služby 1 100 podnikům Cílů stanovených v jednotlivých projektech bylo dosaženo

SVS ČR, SRS, ÚKZÚZ, ČZPI, ZVHS, MZe

Ochrana spotřebitele – zajištění Národního systému sledování cizorodých látek

MZe

Zlepšení podmínek odbytu (vývozu)

státní rozpočet (PÚ), ZVHS

Zlepšení podmínek pro provozování zemědělství v katastrech, zajištění údržby melioračních zařízení. Výdaje na kontrolní systém ekologického zemědělství Podpora integrace českých nevládních agrárních organizací do evropských nevládních organizací Dokončení restrukturalizace

Počet ha s ukončenými KPÚ a JPÚ k 31. 12. 2001

10 publikací, 14 videokazet, 9 výstav, z toho 5 v zahraničí 203 KPÚ na ploše 73 tis. ha; 19 tis. JPÚ na ploše 325 tis. ha



Počet subjektů čerpajících dotaci

7 subjektů (Agrární komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství, ČSZP, Společnost mladých agrárníků, Potravinářská komora, SVOL) 7 zbytkových státních statků

zemědělské podniky

Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí; snížení emisí amoniaku

Objem prostředků do SFŽP ČR a snížení hospodářského výsledku zemědělských podniků

355 mil. Kč

SZIF (SFTR)

Stabilizace trhu, zvýšení cen a příjmů v potravinovém řetězci, včetně cen a příjmů zemědělských výrobců

1. Zvýšení cen zemědělských výrobců (%) 2. Zvýšení příjmů zemědělců (mil. Kč)

1. Mléko 20,4 %, jatečný skot 3,1 %, průmyslové brambory a škrob 42,0 %, jatečná prasata 10,6 % 2. Zhruba 24,2 mld. Kč

722 (0)

PGRLF, SZIF (SFTR)

Stabilizace trhu obilovin


722 mil. Kč

373 (2)

PGRLF

Zvýšení vývozu, poptávky a cen vybraných komodit; snížení výdajů obchodních organizací

Snížení výdajů obchodních organizací (mil. Kč)

373 mil. Kč

67 (10)

9. Pozemkové úpravy a údržba melioračních zařízení

4 734 (741)

10. Kontrola ekologického zemědělství 11. Podpora evropské integrace nevládních organizací

5 (4)

MZe

6 (6)

MZe dotace – 10.D.

12. Výdaje na provoz a likvidaci zbytkových státních statků Celkem

80 (30)

1. Poplatky zemědělských podniků za znečišťování životního prostředí (ovzduší) ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL A OBCHOD 1. Podpory vývozu (mléka, jatečného skotu a hovězího masa, bramborového škrobu, prasat a vepřového masa, chmele a sladu) 2. Podpora soukromého skladování obilovin 3. Subvence úroků u obchodních a exportních úvěrů

Cíl podpory

FNM

Snížení počtu zbytkových státních statků

223 mil. Kč

24 703 (3 464) –355 (–20)

19 065 (3 374) 8 429 (1 411)


7. Monitoring cizorodých látek

Vynaložené finance 1995 – 2001 (rok 2001) (mil. Kč) 392 (50)


Druh – zaměření podpory

Podpora cen Celkem Subvence 1. Podpora úvěrů u malých vstupů a úlevy a středních zpracovatelských plateb podniků 2. Bionafta – návratné finanční výpomoci 1993–95 3. Daňové úlevy – bionafta

4. Podpora ekologických paliv

178

Subvence vstupů a úlevy plateb C. Podpora cen

7. Garance úvěrů a dotace na úhradu části úroků z úvěrů Celkem

SPOTŘEBITELÉ 1. Podpora domácího trhu – potravinářská pšenice 2. Školní mléko

504 (69)


ČMZRB

neplacené úroky

Cíl podpory

Urychlení modernizace a restrukturalizace malých a středních zpracovatelských podniků Zvýšení kapacit na výrobu MEŘO, zvýšení poptávky a cen řepky Kompenzace zvýšených nákladů výroby ekologicky šetrnější nafty, zvýšení poptávky a CZV řepky Zvýšení objemu nepotravinářského užití zemědělské produkce

4 976 (830)

úlevy na spotřební dani a DPH

1 962 (765)

MZe – dotace 1.J., NV

66 (14)

MZe – dotace 1.K., NV

Zvýšení odbytu domácích brambor

870 (154)

úlevy na spotřební dani

Zachování malých pivovarů v obcích vyrovnáním konkurenčních nevýhod vůči velkým podnikům Zabezpečení veterinárních a hygienických podmínek

2 (2)

PGRLF



Snížení výdajů zpracovatelských podniků (mil. Kč)

1 161 mil. Kč

Nově vybudované kapacity a jejich využití (tis. t řepky) Podíl bionafty na celkové spotřebě nafty v NH (%)

V roce 2001 kapacity umožnily zpracovat až 300 tis. t řepky a pro výrobu MEŔO zhruba 94 tis. t. 5,6 % v roce 2001 (2,6 % v roce 1995

1. Výroba bioetanolu 2. Výroba MEŘO 3. Směsné palivo – bionafta Objem spotřebovaných domácích brambor Podíl malých pivovarů na celkovém výstavu (produkci) piva ČR (%)

1. 7,5 tis. l bioetanolu 2. 24,6 tis. t MEŘO 3. 91,4 tis. litrů bionafty 77 tis. t

Snížení výdajů zpracovatelských organizací

2 mil. Kč

Snížení výdajů spotřebitelů (mil. Kč). 1. Počet škol. 2. Počet expedovaných ks.

5 679 mil. Kč

14,8 %

9 541 (1 961)

5 747 (30) 5 679 (0) 68 (30)

SZIF (SFTR)

Snížení, udržení cen pro spotřebitele.

MZe – dotace 1.M., 1.R., SZIF (SFTR) – NV

Podpora odbytu a spotřeby mléka.

1. 3 035 škol 2. 19,5 mil. ks balení mléčných výrobků


5. Podpora bramborového škrobu 6. Daňové úlevy – malé pivovary

Vynaložené finance 1995 – 2001 (rok 2001) (mil. Kč) 9 524 (1 413) 1 161 (127)


3 Zpracování standardních výstupù z výbìrového etøení testovacích podnikù (FADN) podle metodiky EU V této Zprávì se pouívá pro hodnocení ekonomických výsledkù podnikatelských subjektù v zemìdìlství ÈR metodika uplatòovaná v EU (Farm Accountancy Data Network FADN). Jde o doplnìní klasického hodnocení ekonomických výsledkù zemìdìlských podnikù na základì ukazatelù vyplývajících z platné evidence na bázi podvojného a jednoduchého úèetnictví. Úèelem metodiky EU bylo umonit hodnocení a srovnání ekonomických výsledkù zemìdìlských podnikù v jednotlivých zemích EU podle jednotné metodiky, která není ovlivòována odlinostmi daòové úèetní evidence. Navíc její zavedení do podmínek ÈR je souèástí komunitárního práva (acquis), v daném pøípadì harmonizace metodických postupù ÈR a EU v zemìdìlství. Z tohoto dùvodu je ádoucí co nejdøíve odzkouet zavedení této metody v podmínkách zemìdìlství ÈR. Metodika EU sice do znaèné míry koresponduje s postupy úètování v ÈR, avak obsahuje øadu odliností a zavádí i nové ukazatele a pojmy. Jednou ze zásadních odliností je skuteènost, e do hodnocení hospodáøských výsledkù podnikù se zahrnuje pouze jejich zemìdìlská èinnost vèetnì lesní výroby a agroturistiky. Není tudí na nákladové ani výnosové stranì brána v úvahu nezemìdìlská (pøidruená) výroba. Rovnì øada úèetních operací týkajících se hospodáøského výsledku z finanèních operací a mimoøádného hospodáøského výsledku není v tomto postupu zohlednìna. Hodnoty ukazatelù hospodáøského výsledku podle této metodiky u jednotlivých skupin podnikatelských subjektù se tudí mohou znaènì odliovat od podobných ukazatelù pøevzatých pro vekeré èinnosti a finanèní operace z úèetních výkazù ÈR. Koncept výpoètu základních ukazatelù podle metodiky EU, který vychází z principu tvorby a rozdílu pøidané hodnoty, znázoròuje schéma è. 1.

Schéma è. 1 Odvození ukazatelù ekonomických výsledkù podle metodiky FADN EU Celková zemědělská produkce (Total output) Produkce RV Produkce ŽV (Output crops & crop products) (Output livestock & livestock products) Výrobní spotřeba (Intermediate consumption) Přímé náklady (Specific costs)

Ostatní produkce (Other output)

Saldo provozních dotací a daní (Balance current subsidies & taxes)

Hrubá přidaná hodnota (Gross farm income)

Ostatní věcné náklady (Farming overheads) Odpisy (Depreciation)

Čistá přidaná hodnota (Farm net value added) Externí faktory (External factors) Mzdové náklady (Wages)

Pachtovné (Rent)

Úroky (Interest)

Saldo investičních dotací a daní (Balance subsidies & taxes on investment)

Důchod ze zemědělské činnosti (Family farm income)

Pramen: Farm Accountancy Data Network An A to Z of Methodology, Commission of the European Communities, 1984, s. 66, upraveno ve VÚZE Zpracoval: J. Hanibal, F. Slavík (VÚZE)

K hodnocení výsledkù zemìdìlské výroby v zemìdìlských podnicích EU se pouívají pøedevím dále uvedené ukazatele (které se uvádìjí obvykle v pøepoètu na 1 podnik, na 1 ha z. p. a v tøídìní zemìdìlských podnikù podle ekonomické velikosti a výrobního zamìøení). Celková zemìdìlská produkce je hodnota zemìdìlské produkce za hospodáøský rok. Vypoèítává se seètením treb za zemìdìlské výrobky, hodnoty vlastních krmiv a osiv, hodnoty vlastní produkce spotøebované v domácnosti, zmìny stavu zásob zvíøat a rostlinných výrobkù, treb z agroturistiky, hodnoty produkce lesního hospodáøství a pøípadnì hodnoty jiné produkce související se zemìdìlskou výrobou vèetnì zemìdìlských slueb pro cizí podniky. Výrobní spotøeba zahrnuje pøímé vìcné náklady na zemìdìlskou výrobu (osiva a krmiva, hnojiva a prostøedky na ochranu rostlin apod.) a ostatní vìcné náklady (tj. vìcné náklady na provoz strojù, udrování budov, náklady na energii a sluby a jiné ostatní vìcné náklady na zemìdìlskou výrobu). Výrobní spotøeba nezahrnuje náklady na poøízení externích (cizích) výrobních faktorù, mezi nì patøí zejména náklady na získání námezdní pracovní síly (mzdové náklady), pachtovné a úrok (nájemné). Saldo provozních dotací a daní (provozní dotace bez provozních daní) je pøi pøevaze dotací nad danìmi kladné a hrubou pøidanou hodnotu zvyuje. Je-li záporné, hrubou pøidanou hodnotu sniuje. Hrubá pøidaná hodnota se vypoète odpoètem výrobní spotøeby od celkové zemìdìlské produkce a pøipoètením salda provozních dotací a daní. V podstatì se v daném pøípadì jedná Evropské unii o to, aby v systému navzájem srovnatelných údajù pøedstavila veøejnosti hospodáøské výsledky plynoucí výhradnì ze zemìdìlské èinnosti, a tak umonila kvantifikovat dùchodovou pozici sektoru jako základního ukazatele dùchodové disparity, resp. parity zemìdìlství v relaci s ostatními odvìtvími národního hospodáøství. 107 Roèní pracovní jednotka (Annual Work Unit AWU) pøedstavuje pracovní aktivitu celoroènì pracujícího pracovníka na plný denní úvazek pouze za zemìdìlskou èinnost. 106

179

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Èistá pøidaná hodnota se vypoète odeètením odpisù od hrubé pøidané hodnoty. Èistá pøidaná hodnota je ukazatelem ekonomické výkonnosti podniku. Je výsledkem práce rodinných i námezdních pracovníkù, výsledkem pouití vlastního i cizího (vypùjèeného, najatého) kapitálu a výsledkem pouití vlastní i najaté pùdy pro zemìdìlskou výrobu. Èistá pøidaná hodnota pøepoètená na roèní pracovní jednotku (RPJ) je ukazatelem produktivity práce v zemìdìlském podniku. Externí faktory jsou souètem nákladù na poøízení cizích výrobních faktorù (námezdní práce, pronajaté pùdy, budov, strojù, zaøízení a úvìrù, tedy souètem mzdových nákladù, pachtovného, úrokù a nájemného z budov, strojù a zaøízení). Saldo investièních dotací a daní (investièní dotace bez daní na investice) je pøi pøevaze dotací nad danìmi kladné a zvyuje dùchod ze zemìdìlské èinnosti. Je-li záporné, dùchod ze zemìdìlské èinnosti sniuje. Dùchod ze zemìdìlské èinnosti je získán z èisté pøidané hodnoty odpoètem nákladù na poøízení externích produkèních faktorù (pùdy, práce a kapitálu), tj. mzdových nákladù, pachtovného a úrokù, pøíp. nájemného z budov a zaøízení, a pøipoètením salda investièních dotací a daní s pøísluným znaménkem. Dùchod ze zemìdìlské èinnosti je v podnicích fyzických osob typu stejných farem dùchodem hospodáøe a èlenù jeho rodiny z pouití vlastního kapitálu, vlastní pùdy a vlastní práce hospodáøe a èlenù jeho rodiny pøi zemìdìlské výrobì. V pøepoètu na rodinnou roèní pracovní jednotku (RRPJ )108 je ukazatelem dùchodovosti rodinného zemìdìlského podniku. Vzhledem k tomu, e v podnicích právnických osob (zemìdìlských drustvech, obchodních spoleènostech) jsou zapoèteny mzdové náklady pracovníkù do externích faktorù a vlastní práce hospodáøe a èlenù jeho rodiny se zde nevyskytuje, je dùchod ze zemìdìlské èinnosti podnikù právnických osob jen dùchodem z pouití vlastní pùdy a vlastního kapitálu v zemìdìlské výrobì. Tak tomu ale mùe být i ve velkých zemìdìlských podnicích fyzických osob spravovaných najatými øídícími pracovníky, v nich nikdo z rodiny majitele (resp. hospodáøe) bez námezdního pracovního pomìru nepracuje. Cash-flow je objem penìních prostøedkù získaný podnikem za úèetní období (penìní pøíjmy minus penìní výdaje), který pøedstavuje míru finanèní síly podniku. Od pøíjmù (za prodej vlastních výrobkù a slueb, za prodej zboí a náhrad od pojioven) se odeèítají výdaje (výrobní spotøeba bez meziproduktu, ostatní vìcné náklady, externí faktory) a pøièítá saldo provozních dotací a daní a saldo investièních dotací a daní. Podrobnìjí popis výpoètu jednotlivých ukazatelù podle metodiky FADN EU je obsaen v následující tabulce.

TC3/01 Popis výpoètu ukazatelù podle metodiky FADN EU k hodnocení výsledkù zemìdìlské výroby Poř. číslo

Přehled ukazatelů Celková zemědělská produkce (Total output)

1.

Výpočet podle pořadových čísel ukazatelů 2+3+4

2.

Produkce RV

–

3.

Produkce ŽV

–

4.

Ostatní produkce

–

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Výrobní spotřeba (Intermediate consumption) Přímé náklady (Specific costs) – osiva nakupovaná – osiva vlastní – hnojiva nakupovaná – hnojiva vlastní – chemikálie – krmiva nakupovaná – krmiva vlastní – vejce do líhní nakupovaná – vejce do líhní vlastní Ostatní věcné náklady (Farming overheads) – náklady strojů a budov – energie – služby – ostatní náklady Saldo provozních dotací a daní (Balance current subsidies & taxes)

Poznámka – Tržby za prodej vlastních výrobků RV Změna stavu zásob vlastní výroby (nedokončená výroba, výrobky) Vlastní meziprodukt (vlastní osiva a sadba, vlastní krmiva) Vlastní produkce spotřebovaná v domácnosti Tržby za prodej vlastních výrobků ŽV Změna stavu zásob vlastní výroby (výrobky, zvířata) Vlastní meziprodukt (vlastní hnojiva, vlastní vejce do líhní) Vlastní produkce spotřebovaná v domácnosti Ostatní produkce (produkce výrobků z lesní výroby, pomocné výroby a služeb ze zemědělské činnosti)

6 + 16

–

7 + 8 + 9 + 10 + 11 + 12 + 13 + 14 + 15

–

– – – – – – – – –

Spotřeba nakoupených osiv a sadby Spotřeba vlastních osiv a sadby Spotřeba nakoupených hnojiv Spotřeba vlastních hnojiv Spotřeba nakoupených ochranných přípravků Spotřeba nakoupených krmiv Spotřeba vlastních krmiv Spotřeba nakoupených vajec do líhní Spotřeba vlastních vajec do líhní

17 + 18 + 19 + 20 – – – –

– Náklady na opravy a udržování strojů a budov Spotřeba PHM a ostatních paliv a energií Ostatní služby neuvedené v ř. 17 Spotřeba vody a ostatního materiálu, pojistné, režijní náklady

22 – 23

– A. B.

22.

Provozní dotace

–

C. D.

108

Rodinná roèní pracovní jednotka nenámezdní pracovní èinnosti (Family Work Unit FWU)

180

Programy poskytování podpor na základě podpůrných programů (1.D až 10.) Podpůrné programy k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny Poskytování a čerpání neinvestičních dotací na řešení dopadů zvýšení spotřební daně u nafty Podpora na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů v zemědělství

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pokraèování tabulky Poř. číslo 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.

Přehled ukazatelů Daně a poplatky provozní Hrubá přidaná hodnota (Gross farm income) Odpisy (Depreciation) Čistá přidaná hodnota (Farm net value added) Externí faktory (External factors) – mzdové náklady (Wages) – pachtovné (Rent) – úroky (Interest) Saldo investičních dotací a daní (Balance subsidies & taxes on investment)

32.

Investiční dotace

33.

Daň z pozemků a budov Důchod ze zemědělské činnosti (Family farm income) Cash–flow

34. 35.

Výpočet podle pořadových čísel ukazatelů –

Poznámka Daně a poplatky (daň silniční, ostatní daně)

(1 – 5) + 21

–

–

Odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku

24 – 25

–

28 + 29 + 30

–

– – –

Osobní náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění Pachtovné půdy, nájmy budov a strojů Úroky z úvěrů provozních i investičních

32 – 33

– A.

Programy poskytování podpor na základě podpůrných programů (1.C) Daně za movitý a nemovitý investiční majetek

– – (26 – 27) + 31 –

– Peněžní příjmy minus peněžní výdaje

181


D. TABULKOVÁ PØÍLOHA Tabulky k èásti A A1.1/01 Makroekonomické ukazatele vývoje národního hospodáøství A2.1/01 Postup privatizace v rezortu zemìdìlství A2.1/02 Pronájem státní pùdy a ostatního státního majetku ve správì PF ÈR A2.1/03 Velikostní struktura podnikù obhospodaøujících zemìdìlskou pùdu A2.2/01 Vývoj výmìry zemìdìlské a orné pùdy A2.2/02 Vývoj poètu pracovníkù zemìdìlství A3.1/01 Bilance výroby a spotøeby obilovin A3.1/02 Bilance výroby a spotøeby penice celkem A3.1/03 Bilance výroby a spotøeby jeèmene A3.1/04 Bilance výroby a spotøeby ita A3.1/05 Bilance výroby a spotøeby kukuøice na zrno A3.1/06 Bilance výroby a spotøeby cukru A3.1/07 Bilance výroby a spotøeby brambor A3.1/08 Bilance výroby a spotøeby bramborového krobu A3.1/09 Bilance výroby a spotøeby øepky olejné A3.1/10 Bilance výroby a spotøeby rosených stonkù lnu pøadného A3.1/11 Bilance výroby a spotøeby èerstvého ovoce mírného pásma vèetnì bobulovin a oøechù vlaských A3.1/12 Bilance výroby a spotøeby jablek A3.1/13 Bilance výroby a spotøeby èerstvé zeleniny A3.1/14 Bilance výroby a spotøeby vína A3.1/15 Osevní a sklizòové plochy, výroba a hektarové výnosy hlavních produktù rostlinné výroby A3.2/01 Bilance výroby a spotøeby mléka A3.2/02 Bilance výroby a spotøeby hovìzího masa A3.2/03 Bilance výroby a spotøeby vepøového masa A3.2/04 Bilance výroby a spotøeby drùbeího masa A3.2/05 Bilance výroby a spotøeby vajec A3.2/06 Stavy hospodáøských zvíøat A3.2/07 Výroba a uitkovost v odvìtví ivoèiné výroby A3.3/01 Vývoj souhrnných cenových indexù A3.3/02 Vývoj indexù cen zemìdìlských výrobcù podle jednotlivých komodit A3.3/03 Vývoj prùmìrných cen zemìdìlských výrobkù A3.3/04 Index cen vstupù do zemìdìlství A3.3/05 Meziroèní indexy cen ve výrobkových vertikálách A3.3/06 Meziroèní indexy spotøebitelských cen potravináøského zboí A3.4/01 Vývoj celkového a agrárního zahranièního obchodu ÈR A3.4/02 Teritoriální struktura agrárního vývozu a dovozu komoditních agregací kapitol 01 24 celní nomenklatury A3.4/03 Objem vývozu a dovozu základních zemìdìlských a potravináøských komodit A3.4/04 Vývoz a dovoz vybraných komodit tvoøících hlavní podíl na celkovém agrárním zahranièním obchodu ÈR A3.5/01 Trní ceny zemìdìlských kultur a lesa podle velikosti prodávaných pozemkù za období 1993 2001 A4.2/01 Základní souhrnné ukazatele podnikù hospodaøících na pùdì podle podnikatelských forem A4.2/02 Hrubá zemìdìlská produkce 182

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 A4.2/03 Základní souhrnné ukazatele podnikù hospodaøících na pùdì A4.3/01 Výsledky hospodaøení z hlediska forem podnikání právnických osob A4.3/02 Majetek a jeho struktura z hlediska forem podnikání právnických osob A4.3/03 Kapitál a jeho struktura z hlediska forem podnikání právnických osob A4.3/04 Základní ukazatele podnikù právnických osob hospodaøících na pùdì A4.3/05 Výdaje a pøíjmy podnikù fyzických osob A4.3/06 Majetek a závazky podnikù fyzických osob A4.3/07 Základní ukazatele podnikù fyzických osob hospodaøících na pùdì A4.3/08 Výsledky hospodaøení právnických osob podle oblastí A4.3/09 Majetek a jeho struktura u podnikù právnických osob podle oblastí A4.3/10 Kapitál a jeho struktura u podnikù právnických osob podle oblastí A4.3/11 Výdaje a pøíjmy podnikù fyzických osob podle oblastí A4.3/12 Majetek a závazky podnikù fyzických osob podle oblastí A4.3/13 Výsledky hospodaøení podnikù právnických osob podle standardního výstupu EU A4.3/14 Výsledky hospodaøení podnikù fyzických osob podle standardního výstupu EU A5.3/01 Podíl jednotlivých druhù výdajù na celkových výdajích domácností ÈR A7/01

Smìrná èísla pro dílèí cíle EU podílu elektøiny z OZE k celkové spotøebì elektøiny do roku 2010

A7.3/01 Pøehled vybraných akcí v rámci Státního programu realizovaného ÈEA A8.5/01 Vývoj poètu strojù v zemìdìlství ÈR A8.7/01 Podíl jednotlivých pojioven na trhu zemìdìlského pojitìní A8.7/02 Výmìra pojitìných plodin na orné pùdì u jednotlivých pojioven A9.1/01 Vývoj nominálních mezd v zemìdìlství, prùmyslu a národním hospodáøství A9.1/02 Vývoj indexu reálných mezd ve vybraných sektorech A10/01

Aplikace prùmyslových hnojiv

A10/02

Jakost podzemních vod (mìlké vrty) podíl vzorkù nevyhovujících státní normì

A11.2/01 Základní národohospodáøské údaje mezinárodní srovnání A11.2/02 Zemìdìlství produkce, mezispotøeba a pøidaná hodnota mezinárodní srovnání A11.2/03 Indexy cen zemìdìlských výrobcù mezinárodní srovnání A11.2/04 Rùst spotøebitelských cen potravin a nápojù mezinárodní srovnání A11.2/05 Sklizòové plochy, výnosy a výroba vybraných plodin mezinárodní srovnání A11.2/06 Sklizòové plochy cukrovky, výnosy a výroba cukru mezinárodní srovnání A11.2/07 Vývoj podílu výdajù za potraviny, nápoje a tabák na celkových výdajích domácností

Tabulky k èásti B B2.1/01 Pøehled o pøiznávání dotací B3.1/01 Minimální a smluvní ceny a sazby vývozních subvencí B3.1/02 Pøehled o rozsahu organizace trhu podle výrobkù B3.1/03 Výdaje SZIF na organizaci trhu B3.1/04 Výdaje rezortu MZe na podporu cen na trhu B3.5/01 Zatíení podnikù právnických osob majetkovými danìmi a daní silnièní B3.5/02 Zatíení podnikù fyzických osob majetkovými danìmi a daní silnièní B8.2/01 Referenèní ceny svìtové a ceny domácí B8.2/02 Mezinárodní srovnání vývoje % OPP B8.2/03 Mezinárodní srovnání vývoje transferù do zemìdìlství 183


A1.1/01 Makroekonomické ukazatele vývoje národního hospodáøství Ukazatel 1) Počet obyvatel 2,3) HDP ve s. c. 1995 2,3) HDP v b. c. 3,4) HDP/obyv. 5) HDP/obyv. 8) Podíl nestátní sféry na tvorbě HPH Výdaje státního rozpočtu Saldo státního rozpočtu Deflátory HDP (rok 1995 = 100) Deflátory HDP (meziroční) Index spotřebitelských cen k lednu 1989 6) Míra inflace Nezaměstnanost (koncem roku) Saldo běžného účtu platební bilance Podíl salda bilance b. ú. na HDP 7) Kurz EUR Kurz USD

MJ tis. mld. Kč mld. Kč USD USD % mld. Kč mld. Kč % %

1989 10 362,3 1 449,4 626,2 3 366,0 11 211,0 11,2 118,4 -1,2 . .

1997 10 303,6 1 432,8 1 668,8 5 108,0 13 171,0 76,0 524,7 -15,7 116,5 107,2

1998 10 294,9 1 412,2 1 837,1 5 529,0 13 175,0 76,3 566,7 -29,3 130,1 110,2

1999 10 282,8 1 406,7 1 887,3 5 305,0 13 533,0 76,2 596,9 -29,6 134,2 103,1

2000 10 272,5 1 447,4 1 959,6 4 943,0 14 277,0 75,1 632,3 -46,1 135,4 100,9

2001 10 287,5 1 499,2 2 146,1 5 484,0 15 086,0 79,2 693,9 -67,7 143,2 105,7

% % % mld. Kč % Kč/EUR Kč/USD

100,0 101,4 . . . . 15,1

326,6 108,5 5,2 -101,9 -6,1 35,8 31,7

361,5 110,7 7,5 -43,1 -2,3 36,2 32,3

369,8 102,1 9,4 -54,2 -2,9 36,9 34,6

384,2 103,9 8,8 -109,7 -5,6 35,6 38,6

402,3 104,7 8,9 -101,0 -4,7 34,1 38,0

1) Støední stav obyvatel 2) Údaje o HDP v kupních cenách v letech 1998 - 2000 jsou novì propoèteny a ponìkud se lií od údajù uvedených ve Zprávì o stavu zemìdìlství ÈR za rok 2000. Mohou se promítnout do eventuálnì ponìkud zmìnìných hodnot dalích poloek 3) V roce 1989 uveden rok 1990 4) Podle smìnného kurzu 5) Podle parity kupní síly 6) Prùmìrný meziroèní index spotøebitelských cen 7) Do 31. 12. 1998 ECU 8) HPH (hrubá pøidaná hodnota) je dána souètem odvìtvových pøidaných hodnot (bez FISIM) Pramen: Statistické roèenky ÈSÚ 1994 3/2001; Bulletin ÈSÚ, 1/94 3/2001; Ukazatele sociálního a hospodáøského vývoje ÈR, ÈSÚ 1/94 4/2001; Zpráva o inflaci, rok 2001, ÈNB Zpracoval: M. Fischer (VÚZE)

A2.1/01 Postup privatizace v rezortu zemìdìlství k 31. 12. 2001

Ukazatel

MJ

Zařazeno podniků 2) Předloženo projektů Schváleno projektů Počet schválených výstupních jednotek Počet nerealizovaných výstupních jednotek 3) Majetek zařazený do privatizace 4) Korekce majetku určeného k privatizaci 5) Majetek realizovaných projektů 6) Postup realizace (k majetku k privatizaci ) 7) Majetek, který zbývá k privatizaci 8) Podíl majetku, který zbývá k privatizaci

počet počet počet počet počet mil. Kč mil. Kč mil. Kč % mil. Kč %

1) 2) 3) 4)

Vèetnì zpracovatelského prùmyslu, vodovodù a kanalizace a lesního hospodáøství Z pøedloených 1917 projektù u státních statkù bylo 322 zakladatelských a 1595 ostatních Majetek k restituci èinil u státních statkù 21 170 mil. Kè Korekce (aktualizace hodnoty) majetku státních podnikù zaøazených do privatizace (hospodáøský výsledek, zaøazení podniku do likvidace nebo konkurzu, vyøazení majetku z privatizace) 5) Majetek státních podnikù pøevedený rozhodnutím ministra zemìdìlství na PF ÈR a FNM ÈR k realizaci schválených a aktualizovaných privatizaèních projektù 6) Øádek è. 9 = øádek è. 8 x 100 : (øádek è. 6 - øádek è. 7) 7) Øádek è. 10 = øádek è. 6 - øádek è. 7 - øádek è. 8 8) Øádek è. 11 = øádek è. 10 x 100 : (øádek è. 6 - øádek è. 7) Pramen: Údaje odboru privatizace MZe Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

184

Zemědělská prvovýroba 1) z toho Číslo řádku MZe celkem celkem státní statky 1 567 316 959 2 2 985 1 917 5 388 3 844 443 1 619 4 8 243 7 501 10 882 5 66 35 69 6 50 889 22 036 159 980 7 6 744 2 344 7 876 8 43 839 19 408 151 742 9 99,31 98,56 99,76 10 306 284 362 11 0,69 1,44 0,24


A2.1/02 Pronájem státní pùdy a ostatního státního majetku ve správì PF ÈR Pronajatý majetek 1) Zemědělské pozemky celkem v tom pronajato – fyzickým osobám (vč. restituentů) – družstvům – obchodním společnostem Související ostatní nemovitý majetek (budovy a stavby) Celkem uzavřeno nájemních smluv

MJ ha z. p. ha z. p. ha z. p. ha z. p. mil. Kč počet

K 31. 12. 2001 753 499 253 334 117 794 382 371 8 439 68 790

1) Výmìra nepronajaté zemìdìlské pùdy èiní 16 205 ha Pramen: Údaje Pozemkového fondu ÈR Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)

A2.1/03 Velikostní struktura podnikù obhospodaøujících zemìdìlskou pùdu, stav koncem roku 2001 Velikostní skupiny podniků podle výměry obhospodařované 1) z. p. (ha) 0– 5 5 – 10 10 – 50 50 – 100 100 – 500 500 – 1 000 1 000 – 2 000 Celkem

Obchodní společnosti celkem podniky počet 125 51 182 101 377 361 407 226 1 830

% 6,8 2,8 9,9 5,5 20,6 19,7 22,2 12,3 100,0

výměra obhospodařované z. p. ha % 266 0,0 368 0,0 4 563 0,3 7 333 0,5 107 300 6,6 271 770 16,7 572 652 35,3 658 446 40,6 1 622 698 100,0

Společnosti s ručením Akciové společnosti Družstva omezeným výměra výměra výměra podniky podniky podniky obhospodařované obhospodařované obhospodařované z. p. z. p. z. p. počet % ha % počet % ha % počet % ha % 94 7,6 196 0,0 28 5,1 66 0,0 3 0,4 7 0,0 37 3,0 264 0,0 12 2,2 88 0,0 3 0,4 28 0,0 146 11,7 3 672 0,5 29 5,3 697 0,1 8 1,1 187 0,0 84 6,8 6 144 0,8 14 2,5 1 001 0,1 13 1,8 1 006 0,1 327 26,3 94 868 12,1 40 7,3 10 271 1,2 69 9,7 23 934 2,3 274 22,0 202 585 25,8 80 14,5 63 709 7,8 194 27,3 148 778 14,3 217 17,5 297 189 37,9 188 34,1 272 004 33,1 252 35,5 369 867 35,6 64 5,1 179 011 22,8 160 29,0 474 143 57,7 168 23,7 495 503 47,7 1 243 100,0 783 929 100,0 551 100,0 821 979 100,0 710 100,0 1 039 310 100,0

1) Rozpìtí výmìry v daném øádku zahrnuje i hodnoty odpovídající dolní mezi a nezahrnuje hodnoty odpovídající horní mezi Pramen: Zemìdìlský registr ÈSÚ Zpracoval: E. Divila (VÚZE)

A2.2/01 Vývoj výmìry zemìdìlské a orné pùdy k 31. 12. (tis. ha) Ukazatel Zemědělská půda Orná půda Zornění (%) Půda v klidu

1989 4 296 3 232 75,23 .

1997 4 280 3 091 72,22 56,3

1998 4 284 3 101 72,39 50,6

1999 4 282 3 096 72,30 58,3

2000 4 280 3 082 72,01 70,8

2001 4 277 3 075 71,89 112,8

Pramen: Statistická roèenka pùdního fondu ÈSFR a ÈR, ÈÚZK Zpracoval: J. Nìmec (VÚZE)

A2.2/02 Vývoj poètu pracovníkù zemìdìlství1) Podnikatelská forma Podniky právnických osob v tom – státní podniky – družstva 4) – obchodní společnosti 5) Podniky fyzických osob Celkem

1989 531 057 127 865 403 192 x 2 000 533 057

Průměrný evidenční počet pracovníků (fyzické osoby) 2) 1997 1998 1999 2000 181 738 171 689 150 988 134 206 508 429 309 308 89 480 75 979 65 069 53 993 91 750 95 281 85 610 79 905 32 000 32 500 32 000 30 700 213 738 204 189 182 988 164 906

3)

2001 126 300 300 49 000 77 000 30 000 156 300

1) Bez souvisejících slueb a myslivosti 2) Upøesnìné údaje 3) Pøedbìné údaje 4) A. s., s. r. o. a ostatní obchodní spoleènosti se zemìdìlskou èinností (vè. odhadu poètu zamìstnancù v organizacích do 19 osob a celkového poètu zamìstnavatelù) 5) Fyzické osoby, vè. námezdních pracovníkù a rodinných pøísluníkù (odhad poètu pracovníkù s jediným nebo hlavním zamìstnáním) Pramen: 1989: propoèty VÚZE podle: Výkaznictví zamìstnanosti a mezd 1989, ÈSÚ 1990; Statistická roèenka 1989, FSÚ 1990. 1997 2001: propoèty VÚZE podle: Zamìstnanci a prùmìrné mzdy (Úèelová legenda), 1997 2001, ÈSÚ 1998 2002; Zamìstnanost a nezamìstnanost v ÈR podle výsledkù výbìrového etøení pracovních sil, podzim 1997, ÈSÚ 1998, 4. ètvrtletí 1998 2001, ÈSÚ 1999 2002; Evidenèní poèet zamìstnancù a jejich mzdy v ÈR za 1. 4. ètvrtletí 1997 2001, ÈSÚ 1998 2002 Zpracoval: H. Horská, D. Spìná, J. Drlík, R. Koutný (VÚZE)

185


A3.1/01 Bilance výroby a spotøeby obilovin1) (tis. t) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka 2) Domácí spotřeba v tom – potraviny – osiva – krmiva – technické užití Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1989/90 957,6 7 793,1 213,7 8 964,4 7 840,5 2 186,0 433,0 5 221,5 . 131,0 7 971,5 992,9

1997/98 1 307,1 6 982,8 156,9 8 446,8 6 542,7 1 988,0 386,1 4 168,6 . 141,8 6 684,5 1 762,3

1998/99 1 762,3 6 668,9 256,4 8 687,6 6 448,3 1 974,0 364,3 4 110,0 0,0 556,9 7 005,2 1 682,4

1999/00 1 682,4 6 928,4 112,6 8 723,4 6 334,3 1 991,0 342,3 4 000,0 1,0 1 141,5 7 475,8 1 247,6

2000/01 1 247,6 6 454,2 170,3 7 872,1 6 376,0 2 025,0 350,0 4 000,0 1,0 369,4 6 745,4 1 126,7

2001/02 1 126,7 7 337,6 82,0 8 546,3 6 582,0 2 053,0 350,0 4 178,0 1,0 385,0 6 967,0 1 579,3

1998/99 845,1 3 844,7 90,1 4 779,9 3 479,5 1 230,0 199,5 2 050,0 0,0 474,3 3 953,8 826,1

1999/00 826,1 4 028,3 19,7 4 874,1 3 369,9 1 170,0 198,9 2 000,0 1,0 836,4 4 206,3 667,8

2000/01 667,8 4 084,1 7,5 4 759,4 3 661,0 1 220,0 200,0 2 240,0 1,0 325,6 3 986,6 772,8

2001/02 772,8 4 476,1 5,0 5 253,9 3 781,0 1 230,0 200,0 2 350,0 1,0 350,0 4 131,0 1 122,9

1998/99 651,2 2 093,1 45,8 2 790,1 2 156,8 525,0 111,8 1 520,0 64,6 2 221,4 568,7

1999/00 568,7 2 137,4 31,2 2 737,3 2 161,8 615,0 96,8 1 450,0 229,6 2 391,4 345,9

2000/01 345,9 1 629,4 95,9 2 071,2 1 865,0 595,0 100,0 1 170,0 15,8 1 880,8 190,4

2001/02 190,4 1 965,6 30,0 2 186,0 1 905,0 605,0 100,0 1 200,0 15,0 1 920,0 266,0

1) Marketingový rok u obilovin zaèíná 1. 7. bìného roku a konèí 30. 6. následujícího roku. 2) Domácí spotøeba ve vech uvedených letech: Materiály VÚZE a MZe Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; Celní statistika Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

A3.1/02 Bilance výroby a spotøeby penice celkem1) (tis. t) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka 2) Domácí spotřeba v tom – potraviny – osiva – krmiva – technické užití Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1989/90 570,0 4 089,7 4,4 4 664,1 4 117,2 1 194,5 229,6 2 693,1 . 31,2 4 148,4 515,7

1997/98 689,2 3 640,3 49,2 4 378,7 3 450,7 1 230,0 194,0 2 026,7 . 82,9 3 533,6 845,1

1) Marketingový rok u obilovin zaèíná 1. 7. bìného roku a konèí 30. 6. následujícího roku 2) Domácí spotøeba ve vech uvedených letech: Materiály VÚZE a MZe Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; Celní statistika Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

A3.1/03 Bilance výroby a spotøeby jeèmene1) (tis. t) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka 2) Domácí spotřeba v tom – potraviny – osiva – krmiva Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1989/90 111,9 2 613,7 0,1 2 725,7 2 647,8 622,6 106,3 1 918,9 0,0 2 647,8 77,9

1997/98 389,3 2 484,5 20,2 2 894,0 2 222,8 530,0 132,9 1 559,9 20,0 2 242,8 651,2

1) Marketingový rok u obilovin zaèíná 1. 7. bìného roku a konèí 30. 6. následujícího roku 2) Domácí spotøeba ve vech uvedených letech: Materiály VÚZE a MZe Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; Celní statistika Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

186


A3.1/04 - Bilance výroby a spotøeby ita1) (tis. t) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka 2) Domácí spotřeba v tom - potraviny - osiva - krmiva Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1989/90 45,4 556,6 0,0 602,0 439,2 337,0 33,7 68,5 0,0 439,2 162,8

1997/98 94,4 259,4 0,9 354,7 243,4 192,0 21,4 30,0 1,1 244,5 110,2

1998/99 110,2 261,2 9,0 380,4 217,5 185,0 17,5 15,0 1,4 218,9 161,5

1999/00 161,5 202,4 0,0 363,9 222,0 170,0 12,0 40,0 18,6 240,6 123,3

2000/01 123,3 150,0 47,2 320,5 234,0 170,0 14,0 50,0 3,0 237,0 83,5

2001/02 83,5 149,3 30,0 262,8 211,0 177,0 14,0 20,0 2,0 213,0 49,8

1) Marketingový rok u obilovin zaèíná 1. 7. bìného roku a konèí 30. 6. následujícího roku. 2) Domácí spotøeba ve vech uvedených letech: Materiály VÚZE a MZe. Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; Celní statistika Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

A3.1/05 - Bilance výroby a spotøeby kukuøice na zrno1) (tis. t) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka 2) Domácí spotřeba v tom - potraviny - osiva - krmiva Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1989/90 100,7 174,6 209,2 484,5 398,6 8,5 13,2 376,9 0,0 398,6 85,9

1997/98 105,6 285,2 85,9 476,7 322,8 10,0 12,8 300,0 32,8 355,6 121,1

1998/99 121,1 200,6 110,2 431,9 322,3 10,0 12,2 300,1 12,9 335,2 96,7

1999/00 96,7 260,5 61,0 418,2 302,2 10,0 12,2 280,0 33,3 335,5 82,7

2000/01 82,7 303,9 17,6 404,2 343,0 10,0 13,0 320,0 16,6 359,6 44,6

2001/02 44,6 408,7 10,0 463,3 362,0 10,0 12,0 340,0 10,0 372,0 91,3

1) Marketingový rok u obilovin zaèíná 1. 7. bìného roku a konèí 30. 6. následujícího roku. 2) Domácí spotøeba ve vech uvedených letech: Materiály VÚZE a MZe. Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; Celní statistika Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), Z. Trnka (MZe)

A3.1/06 - Bilance výroby a spotøeby cukru1) (tis. t) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba cukru ze sklizené řepy Dovoz celkem v tom - dovoz cukru - dovoz cukru ve výrobcích a substituentů cukru Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz celkem v tom - vývoz cukru - vývoz cukru ve výrobcích a substituentů cukru Celková poptávka Konečná zásoba

1989/90 . 567,0 . 47,0

1997/98 17,0 531,7 93,0 17,4

1998/99 82,2 470,2 135,4 56,9

1999/00 173,3 395,2 178,3 54,1

. . . . 105,9

75,6 641,7 434,7 124,8 77,8

78,5 687,8 426,3 88,2 34,0

. . 13,1

47,0 559,5 82,2

54,2 514,5 173,3

1) Marketingový rok u cukrovky - cukru zaèíná 1. 10. bìného roku a konèí 30. 9. následujícího roku. Pramen: MZe; Celní statistika; Èeskomoravský cukrovarnický spolek Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE), R. Adamec (MZe)

187

2000/01 164,7 434,2 172,2 58,2

2001/02 110,7 490,0 110,0 35,0

124,2 746,8 445,0 137,1 55,9

114,0 771,1 442,7 217,7 118,9

75,0 710,7 450,0 195,0 95,0

81,2 582,1 164,7

98,8 660,4 110,7

100,0 645,0 65,7


A3.1/07 Bilance výroby a spotøeby brambor1) (tis. t) Ukazatel

1989/90 2 421,8 94,4 2 516,2 2 176,2 366,0 858,0 548,2 404,0 340,0 2 516,2

Výroba Dovoz Celková nabídka 2) Domácí spotřeba v tom – škrob – konzum – krmiva a ztráty – sadba Vývoz Celková poptávka

1997/98 1 401,7 39,1 1 440,8 1 438,8 110,0 800,0 288,8 240,0 2,0 1 440,8

1998/99 1 519,8 13,3 1 533,1 1 524,7 75,0 780,0 429,7 240,0 8,4 1 533,1

1999/00 1 406,8 50,8 1 457,6 1 454,6 84,0 780,0 350,6 240,0 3,0 1 457,6

2000/01 1 476,0 17,4 1 493,4 1 479,8 151,1 780,0 308,7 240,0 13,6 1 493,4

2001/02 1 130,4 60,0 1 190,4 1 188,4 148,0 760,0 70,4 210,0 2,0 1 190,4

1) Marketingový rok u brambor raných zaèíná 1. 6. bìného roku a konèí 31. 5. následujícího roku, u brambor konzumních a prùmyslových zaèíná 1. 9. bìného roku a konèí 31. 8. následujícího roku 2) Materiály VÚZE a MZe Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; GØC Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), I. Fryèera (MZe)

A3.1/08 Bilance výroby a spotøeby nativního bramborového krobu1) (tis. t) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1989/90 15,1 46,1 2,7 63,9 44,5 8,0 52,5 11,4

1997/98 8,1 19,5 0,1 27,7 14,0 6,6 20,6 7,1

1998/99 7,1 16,4 0,1 23,6 10,6 5,3 15,9 7,7

1999/00 7,7 16,8 0,1 24,6 12,8 7,9 20,7 3,9

2000/01 3,9 31,1 0,8 35,8 24,0 6,6 30,6 5,2

2001/02 4,2 29,6 0,3 34,1 24,8 7,0 31,8 2,3

1) Marketingový rok u bramborového krobu zaèíná 1. 9. bìného roku a konèí 31. 8. následujícího roku Pramen: GØC; materiály VÚZE a MZe Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), I. Fryèera (MZe)

A3.1/09 Bilance výroby a spotøeby øepky olejné1) (tis. t) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí průmyslové zpracování 2) z toho – MEŘO Osivo Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1989/90 0,0 312,2 0,0 312,2 312,2 0,0 1,0 0,0 313,2 0,0

1997/98 0,0 560,5 0,2 560,7 490,4 90,0 2,0 68,3 560,7 0,0

1998/99 0,0 680,2 1,1 681,3 477,0 40,0 2,0 202,3 681,3 0,0

1999/00 0,0 931,1 26,9 958,0 494,7 185,0 2,0 461,3 958,0 0,0

2000/01 0,0 844,4 5,0 849,4 578,3 199,2 2,0 269,1 849,4 0,0

2001/02 0,0 973,3 15,0 988,3 593,8 230,0 2,0 392,5 988,3 0,0

1) Hospodáøský rok u øepky olejné zaèíná 1. 7. bìného roku a konèí 30. 6. následujícího roku 2) Odhad Svazu výrobcù bionafty Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; GØC, Sdruení pro výrobu bionafty Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), J. Potmìilová (MZe)

A3.1/10 Bilance výroby a spotøeby rosených stonkù lnu pøadného1) (tis. t) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí průmyslové zpracování Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1996/97 13,9 18,3 0,1 32,3 32,0 0,1 32,1 0,2

1997/98 0,2 6,4 0,1 6,7 6,6 0,1 6,7 0,0

1) Marketingový rok u lnu pøadného zaèíná 1. 7. bìného roku a konèí 30. 6. následujícího roku Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; Lnáøský svaz ÈR; GØC; MZe Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), M.Toovská (MZe)

188

1998/99 0,0 11,2 0,5 11,7 11,6 0,1 11,7 0,0

1999/00 0,0 17,5 0,2 17,7 17,5 0,2 17,7 0,0

2000/01 0,0 13,9 0,3 14,2 14,1 0,1 14,2 0,0

2001/02 0,0 17,7 0,4 18,1 17,6 0,5 18,1 0,0


A3.1/11 Bilance výroby a spotøeby èerstvého ovoce mírného pásma vèetnì bobulovin a oøechù vlaských1) (tis. t) Ukazatel 2) Domácí výroba z toho - intenzivní sady Dovoz Celková nabídka 3) Čerstvá spotřeba + samozásobení Nákup ke zpracování Vývoz Celková poptávka včetně ztrát

1996 405,6 147,8 118,9 524,5 361,7 72,8 90,0 524,5

1997 431,9 171,5 91,3 523,2 308,9 83,3 131 523,2

1998 413,3 146,4 86,0 499,3 369,2 56,4 73,7 499,3

1999 400,5 174,5 111,6 512,1 374,2 73,6 64,3 512,1

2000 590,3 228,6 110,2 700,5 420,5 141,2 138,8 700,5

2001 328,8 167,2 110,7 439,5 323,2 66,9 49,4 439,5

1) Marketingový rok u vìtiny èerstvého ovoce mírného pásma je totoný s kalendáøním rokem. 2) V roce 2000 odhad VÚZE 3) Vèetnì ztrát Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; GØC; ÚKZÚZ; ZS KOLI Zájmové sdruení právnických osob konzervárensko-lihovarského prùmyslu Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

A3.1/12 Bilance výroby a spotøeby jablek1) (tis. t) Ukazatel 2) Domácí výroba z toho – intenzivní sady 5) Dovoz Celková nabídka 3) Čerstvá spotřeba + samozásobení 4) Nerealizovaná produkce Nákup ke zpracování 5) Vývoz Celková potřeba

1996/97 251,4 116,8 50,0 301,4 118,4 31,7 61,8 89,5 301,4

1997/98 291,0 147,9 42,4 333,4 139,3 5,0 72,7 116,4 333,4

1998/99 283,1 120,9 42,1 325,2 171,7 34,0 52,5 67,0 325,2

1999/00 264,1 142,6 47,1 311,2 184,0 5,0 67,9 54,3 311,2

2000/01 460,0 195,4 28,9 488,9 195,2 25,0 137,5 131,2 488,9

2001/02 221,2 141,0 45,0 266,2 162,3 8,0 57,9 38,0 266,2

2000 482,0 292,2 774,2 698,3 69,0 6,9 774,2

2001 421,2 314,6 735,8 653,8 75,5 6,5 735,8

2000/01 438 520 940 1 898 1 350 53 495

2001/02 495 545 950 1 990 1 400 55 535

1) Marketingový rok u jablek zaèíná 1. 7. bìného roku a konèí 30. 6. následujícího roku. 2) Za marketingový rok 2000/01 odhad VÚZE 3) Vèetnì ztrát 4) V roce 1998/99 a 2000/01 se motová jablka nesklízela pro velmi nízké ceny 5) Pro marketingový rok 2001/2002 odhad MZe a VÚZE Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; GØC; ÚKZÚZ; ZS KOLI - Zájmové sdruení právnických osob konzervárensko-lihovarského prùmyslu Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

A3.1/13 Bilance výroby a spotøeby èerstvé zeleniny1) (tis. t) Ukazatel Domácí výroba Dovoz Celková nabídka 2) Čerstvá spotřeba + samozásobení 3) Nákup ke zpracování Vývoz Celková poptávka včetně ztrát

1996 613,2 241,5 854,7 783,4 69,8 1,5 854,7

1997 541,4 255,8 797,2 707,4 85,8 4,0 797,2

1998 552,9 277,1 830,0 725,3 100,8 3,9 830,0

1999 572,5 285,7 858,2 753,6 97,8 6,8 858,2

1) Marketingový rok u zeleniny je totoný s kalendáøním rokem. 2) Vèetnì ztrát 3) Odhad Zelináøské unie Èech a Moravy Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ; GØC Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

A3.1/14 Bilance výroby a spotøeby vína1) (tis. hl) Ukazatel

1997/98 446 250 716 1 412 1 200 12 200

Počáteční zásoba Domácí výroba 2) Dovoz suroviny a vína Celková nabídka 2) Spotřeba 2) Vývoz suroviny a vína 2) Konečná zásoba 1) Vinaøský marketingový rok je od 1. 8. do 31. 7. 2) Pro markteingový rok 2001/02 odhad MZe a ÈMVVU Pramen: ÈSÚ - Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin; GØC, ÈMVVU Zpracoval: I. Souèková (VÚZE)

189

1998/99 200 413 780 1 393 1 200 15 178

1999/00 178 697 912 1 787 1 300 49 438


A3.1/15 Osevní a sklizòové plochy, výroba a hektarové výnosy hlavních produktù rostlinné výroby Plodina Obiloviny celkem

Pšenice celkem

Žito

Ječmen celkem

Oves

Kukuřice

Luskoviny celkem

Brambory celkem

Cukrovka

Krmné okopaniny

Olejniny celkem

Rok 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001

Osevní plocha (tis. ha) 1 669,9 1 696,3 1 680,8 1 586,6 1 647,5 1 626,8 829,0 834,1 914,0 867,6 972,7 927,2 134,1 75,7 72,2 55,2 44,2 41,0 552,5 653,5 580,5 543,7 496,4 497,9 88,0 77,8 58,8 54,4 51,0 49,4 47,7 35,0 29,2 33,0 39,3 54,3 58,9 51,6 58,1 46,8 40,6 38,4 115,4 72,8 72,1 71,5 69,2 54,3 127,1 94,5 85,5 59,1 61,6 77,8 . 10,6 10,4 9,3 8,0 6,0 121,7 274,1 352,6 468,5 408,7 436,6

Sklizňová plocha (tis. ha) 1 661,9 1 685,8 1 678,3 1 591,1 1 650,1 1 623,6 828,4 825,5 912,3 867,1 970,4 923,2 134,3 75,6 71,9 55,1 43,9 40,1 551,8 646,5 577,7 542,9 494,7 495,1 87,6 77,6 57,7 54,0 50,1 47,8 41,2 41,2 32,9 39,4 47,3 61,9 58,2 49,6 57,2 46,3 39,8 37,2 115,3 72,6 71,9 71,5 69,2 54,1 126,6 92,3 81,4 59,0 61,3 77,7 18,9 10,6 10,3 9,3 8,0 6,0 121,5 270,0 349,6 465,8 404,7 432,3

190

1)

Výnos (t/ha) 4,69 4,14 3,97 4,35 3,91 4,52 4,94 4,41 4,21 4,65 4,21 4,85 4,15 3,43 3,63 3,67 3,42 3,72 4,74 3,84 3,62 3,94 3,29 3,97 3,21 3,18 3,11 3,32 2,71 2,85 4,24 6,92 6,09 6,60 6,43 6,60 2,17 2,09 2,33 2,58 2,13 2,46 21,01 19,30 21,15 19,69 21,33 20,88 35,52 40,32 42,74 45,60 45,83 45,41 39,32 38,08 36,41 36,67 35,69 36,73 2,79 2,25 2,23 2,30 2,33 2,50

Výroba (tis. t) 7 793,1 6 982,8 6 668,9 6 928,4 6 454,2 7 337,6 4 089,7 3 640,3 3 844,7 4 028,3 4 084,1 4 476,1 556,7 259,4 261,2 202,4 150,1 149,3 2 613,7 2 484,5 2 093,1 2 137,4 1 629,4 1 965,6 281,0 246,6 179,7 179,1 135,9 136,4 174,6 285,2 200,6 260,5 304,0 408,7 126,1 103,7 133,4 119,4 84,9 91,4 2 421,8 1 401,7 1 519,8 1 406,8 1 476,0 1 130,5 4 497,0 3 722,0 3 479,4 2 690,9 2 808,8 3 529,0 744,3 404,1 375,6 340,9 284,2 219,4 339,0 608,2 779,0 1 072,8 943,6 1 078,8

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pokraèování tabulky Plodina

Rok

Řepka

Mák

Len (stonky)

Jednoleté pícniny

Víceleté pícniny na orné půdě (seno)

Zelenina

Chmel

Vinná réva

Louky trvalé

Pastviny

2)

Ovoce celkem

z toho jabloně

2)

1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001 1989 1997 1998 1999 2000 2001

Osevní plocha (tis. ha) 102,4 229,8 265,6 350,4 325,3 344,1 7,8 17,9 28,5 46,0 31,5 34,5 . 2,2 4,7 7,3 8,5 7,0 . . . . . . 502,8 424,4 388,0 395,3 417,0 375,5 33,1 34,1 34,6 34,8 32,3 26,2 . . . . . . . . . . . . . 660,6 669,6 667,5 670,7 673,8 . . . . 289,1 297,4 . . . . . . . . . . . .

Sklizňová plocha (tis. ha) 102,5 227,3 264,3 348,9 323,8 343,0 7,6 16,6 27,9 45,5 29,9 33,2 21,2 2,0 3,7 5,3 5,9 6,6 586,8 352,0 334,5 339,5 302,6 288,7 463,5 420,5 386,1 394,0 414,8 373,5 35,0 33,5 34,5 34,7 32,0 26,0 10,5 7,5 5,6 6,0 6,1 6,1 11,3 11,2 11,2 11,1 11,2 11,3 485,5 641,5 648,5 651,5 659,4 656,6 219,6 270,9 273,3 278,3 281,1 283,6 36,6 32,6 32,7 32,6 31,9 30,6 21,8 19,8 19,9 19,8 19,6 19,1

1) Výnos je hodnota pøevzatá z uvedeného pramene 2) Sklizòová plocha = poèet stromù v mil. kusù (bez bobulovin) vèetnì oøeákù vlaských, výnos = kg/1 strom Pro rok 2000 údaje o výnosu a výrobì podle odhadu Ovocnáøské unie ÈR Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemìdìlských plodin, ÈSÚ Zpracoval: J. Kreysová, I. Souèková (VÚZE)

191

1)

Výnos (t/ha) 3,06 2,47 2,57 2,67 2,61 2,84 1,04 0,57 0,74 0,63 0,46 0,64 4,20 3,19 3,01 3,22 2,57 2,70 28,98 29,11 29,87 28,21 28,40 28,46 9,79 6,63 6,00 5,93 5,64 6,02 17,96 16,14 16,04 16,48 15,06 16,20 1,03 0,99 0,87 1,07 0,80 1,09 4,56 3,20 4,91 6,04 5,96 6,04 5,35 3,67 3,18 3,35 2,95 3,27 3,48 2,54 2,29 2,32 2,15 2,37 15,05 11,83 11,35 10,87 18,50 9,69 19,63 14,71 14,25 13,31 23,48 11,57

Výroba (tis. t) 313,3 560,5 680,2 931,1 844,4 973,3 7,9 9,5 20,5 28,5 13,6 21,3 88,9 6,4 11,2 17,1 15,1 17,7 17 003,4 10 247,0 9 990,2 9 579,5 8 593,7 8 216,5 4 532,6 2 787,7 2 315,0 2 335,9 2 341,0 2 250,0 628,7 541,4 552,9 572,5 482,0 421,2 10,8 7,4 4,9 6,4 4,9 6,6 51,3 35,8 55,2 67,1 66,9 68,3 2 597,1 2 354,3 2 064,1 2 181,1 1 943,1 2 148,3 764,0 688,6 625,0 646,0 604,9 671,7 550,3 385,5 371,0 354,5 565,4 296,3 427,7 291,0 283,1 264,1 460,0 221,2


A3.2/01 Bilance výroby a spotøeby mléka (mil. l) Ukazatel

1989

Počáteční zásoba Výroba Nákup Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1997 40,0 2 703,0 2 419,0 105,0 2 564,0 1 881,0 647,0 2 528,0 36,0

. 4 900,0 4 473,0 . . 3 080,0 1 393,0 . .

1998 36,0 2 716,6 2 469,2 106,2 2 611,4 1 882,4 677,3 2 559,7 51,7

1999 51,7 2 736,2 2 490,0 160,4 2 702,1 1 963,7 706,8 2 670,5 31,6

2000 31,6 2 708,1 2 514,3 188,3 2 734,2 2 022,1 668,5 2 690,6 43,6

2001 43,6 2 701,8 2 532,2 202,9 2 778,7 2 031,7 701,6 2 733,3 45,4

1999 7,1 237,4 12,3 256,8 233,3 16,5 249,8 7,0

2000 7,0 208,0 12,6 227,6 210,5 12,1 222,6 5,0

2001 5,0 208,5 0,4 213,9 169,1 35,8 204,9 9,0

Pramen: Mìsíèní výsledky ivoèiné výroby za prosinec, ÈSÚ; Výsledky ivoèiné výroby za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe Zpracoval: J. Ouøedník (VÚZE)

A3.2/02 Bilance výroby a spotøeby hovìzího masa (tis. t . hm.) Ukazatel

1989

Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1997 8,6 293,6 4,3 306,5 273,4 26,9 300,3 6,2

. 518,5 . . 482,6 35,9 . .

1998 6,2 246,6 17,8 270,6 242,7 20,8 263,5 7,1

Pramen: Mìsíèní výsledky ivoèiné výroby za prosinec, ÈSÚ; Výsledky ivoèiné výroby za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE)

A3.2/03 Bilance výroby a spotøeby vepøového masa (tis. t . hm.) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1989 26,8 778,0 . 804,8 757,7 14,0 771,7 33,1

1997 9,6 680,0 3,4 693,0 663,8 18,9 682,7 10,3

1998 10,3 669,9 33,7 713,9 663,5 37,9 701,4 12,5

1999 12,5 638,8 23,5 674,8 648,6 13,2 661,8 13,0

2000 13,0 583,9 19,2 616,1 596,1 8,0 604,1 12,0

2001 12,0 584,0 22,3 618,3 589,2 14,1 603,3 15,0

2000 11,5 294,3 22,3 328,1 303,8 13,7 317,5 10,6

2001 10,6 312,5 21,2 344,3 312,8 17,1 329,9 14,4

Pramen: Mìsíèní výsledky ivoèiné výroby za prosinec, ÈSÚ; Výsledky ivoèiné výroby za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE)

A3.2/04 Bilance výroby a spotøeby drùbeího masa (tis. t . hm.) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1989 11,0 199,0 0,0 210,0 180,0 13,2 193,2 16,8

1997 7,0 190,0 22,6 219,6 206,5 8,1 214,6 5,0

1998 5,0 240,9 16,1 262,0 245,9 8,1 254,0 8,0

Pramen: Mìsíèní výsledky ivoèiné výroby za prosinec, ÈSÚ; Výsledky ivoèiné výroby za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe Zpracoval: E. Haniková (VÚZE)

192

1999 8,0 273,0 19,1 300,1 281,0 7,6 288,6 11,5


A3.2/05 Bilance výroby a spotøeby vajec (mil. kusù) Ukazatel Výroba z toho samozásobení Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka

1989 3 643,0 1 714,0 4,0 3 647,0 3 481,0 166,0 3 647,0

1997 3 322,0 1 586,0 51,3 3 373,3 3 245,3 128,0 3 373,3

1998 3 615,0 1 620,0 43,2 3 658,2 3 574,8 83,4 3 658,2

1999 3 307,0 1 594,0 26,0 3 333,0 3 205,5 127,5 3 333,0

2000 3 064,0 1 560,0 70,3 3 134,3 3 053,0 81,1 3 134,1

2001 3 190,0 1 627,7 52,6 3 242,6 3 163,4 79,2 3 242,6

Pramen: Mìsíèní výsledky ivoèiné výroby za prosinec, ÈSÚ; Výsledky ivoèiné výroby za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe Zpracoval: E. Haniková (VÚZE)

A3.2/06 Stavy hospodáøských zvíøat (tis. kusù) Ukazatel Skot celkem z toho – krávy Prasata celkem z toho – prasnice Drůbež celkem z toho – slepice – husy – kachny – krůty

1)

1989 3 480 1 248 4 685 312 32 479 15 699 180 192 731

1997 1 866 702 4 080 322 27 573 11 833 151 292 640

1998 1701 647 4013 320 29035 12 280 153 374 638

1999 1 657 642 4 001 317 30 222 11902 145 423 614

2000 1 574 615 3 688 297 30 784 11 739 132 446 669

2)

2)

2001 1 582 611 3 470 288 28 865 6 999 29 289 800

2002 1 520 596 3 441 289 29 947 6 838 28 279 887

1999 2 736 5 022 237,4 0,86 638,8 0,65 273,0 3 307

2000 2 708 5 255 208,0 0,88 583,9 0,65 294,3 3 064

2001 2 702 5 589 208,5 0,87 584,0 0,67 312,5 3 190

1999 114,7 98,5 122,3 132,7 129,6 126,4

2000 125,3 110,9 132,1 136,7 130,9 139,3

2001 135,8 121,2 142,7 145,0 137,6 146,8

1) Soupis k 1. 1. daného roku 2) Bez "hobby aktivit" obyvatelstva Pramen: Soupis hospodáøských zvíøat k 1. 3. bìného roku, ÈSÚ Zpracoval: M. Abrahamová, E. Haniková (VÚZE)

A3.2/07 Výroba a uitkovost v odvìtví ivoèiné výroby Ukazatel Výroba mléka (mil. l) Průměrná užitkovost (l mléka/rok) Výroba hovězího masa (tis. t) 2) Průměrné přírůstky skotu ve výkrmu (kg/ks/den) 1) Výroba vepřového masa (tis. t ) 2) Průměrné přírůstky prasat ve výkrmu (kg/ks/den) 1) Výroba drůbežího masa (tis. t) Celková produkce vajec (mil. ks)

1989 4 900 3 982 518,5 0,75 778,0 0,63 199,0 3 643

1997 2 703 4 366 293,6 0,77 680,0 0,63 190,0 3 322

1998 2 717 4 837 246,6 0,78 669,9 0,64 240,9 3 615

1) Celkový prodej a samozásobení - odhad VÚZE a MZe 2) Odhad VÚZE a MZe Pramen: Mìsíèní výsledky ivoèiné výroby za prosinec, ÈSÚ; Výsledky ivoèiné výroby za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drùbee za 4. ètvrtletí, ÈSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe Zpracoval: M. Abrahamová, E. Haniková, J. Ouøedník (VÚZE)

A3.3/01 Vývoj souhrnných cenových indexù (rok 1993 = 100)1) Ukazatel Ceny zemědělských výrobců v tom – rostlinné výrobky – živočišné výrobky Ceny průmyslových výrobců potravin a nápojů 2) Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů 3) Ceny vstupů do zemědělství

1997 127,1 122,5 129,2 130,2 131,4 137,5

1998 130,0 115,9 136,6 137,4 137,2 135,0

1) V roce 1994 byly podrobeny komplexní revizi indexy cen (viz Indexy cen zemìdìlských výrobcù a výrobcù v lesnictví, Revize 1994 a Indexy prùmyslových výrobcù, Revize 1994) 2) Index prosinec 1993 = 100 3) V roce 1996 propoèet VÚZE na základì podkladù ÈSÚ Pramen: ÈSÚ Ceny zemìdìlských výrobcù, ceny prùmyslových výrobcù a spotøebitelské ceny potravináøského zboí; Index cen dodávek výrobkù a slueb do zemìdìlství; Index cen prùmyslových výrobcù; Indexy spotøebitelských cen Zpracoval: F. Vaníèek (VÚZE), odbor 2410 ÈSÚ

193


A3.3/02 Vývoj indexù cen zemìdìlských výrobcù podle jednotlivých komodit (rok 1993 = 100)1) Výrobek Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen krmný Žito Oves krmný Kukuřice krmná Semeno řepky olejné Semeno slunečnice Chmel sušený Cukrovka technická Brambory pozdní konzumní (bez sadby) Brambory průmyslové Ovoce Zelenina Mléko kravské tř. Q Mléko kravské I. tř. Mléko kravské II. tř. Býci jateční tř. j. A v živém Jalovice jatečné tř. j. A v živém Krávy jatečné tř. j. A v živém Prasata jatečná tř. j. I. v živém Kuřata jatečná tř. j. I. Vejce slepičí konzumní tříděná

1997 131,6 136,0 130,1 138,7 136,3 133,0 115,2 124,0 102,1 67,5 104,6 103,7 153,7 124,3 125,7 . 119,5 127,1 129,0 122,6 129,3 132,9 117,4 131,2

1998 120,9 115,6 120,2 115,3 128,0 118,0 103,3 131,9 111,3 69,6 98,2 171,7 144,9 118,6 130,1 131,8 . 132,5 144,4 132,0 147,7 131,1 121,1 124,8

1999 99,4 92,2 100,8 88,0 97,6 93,3 93,9 101,6 103,5 74,1 94,1 132,4 161,0 128,6 112,4 121,1 . 119,1 138,0 125,4 140,4 114,0 99,8 104,0

2000 105,7 105,4 119,8 103,3 99,4 102,3 113,1 115,8 108,0 75,0 119,6 138,8 153,8 119,7 118,2 125,0 . 114,1 146,8 134,4 150,5 134,2 95,2 134,3

2001 118,3 121,5 140,5 126,2 135,5 131,6 121,8 130,4 124,3 75,9 119,1 99,7 159,3 122,7 138,4 129,6 . 0,0 121,6 110,7 116,6 163,1 112,3 130,7

1) V roce 1994 byly podrobeny komplexní revizi indexy cen (viz Indexy cen zemìdìlských výrobcù a výrobcù v lesnictví, Revize 1994) Pramen: ÈSÚ Ceny zemìdìlských výrobcù, ceny prùmyslových výrobcù a spotøebitelské ceny potravináøského zboí Zpracoval: F. Vaníèek (VÚZE), odbor 2410 ÈSÚ

A3.3/03 Vývoj prùmìrných cen zemìdìlských výrobkù (Kè/t) Výrobek Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen krmný Žito Kukuřice krmná Semeno řepky olejné Cukrovka technická Brambory pozdní konzumní (bez sadby) Brambory průmyslové 1) Jablka česaná Zelí bílé hlávkové Cibule suchá Mléko kravské tř. j. Q (Kč/tis. l) Mléko kravské tř. j. I. (Kč/tis. l) Býci jateční tř. j. A v živém Krávy jatečné tř. j. A v živém Jalovice tř. j. A v živém Prasata jatečná tř. j. I. v živém Kuřata jatečná tř. j. I. Vejce slepičí konzumní tříděná (Kč/tis. ks)

1997 4 331 3 725 4 119 3 523 3 762 3 844 6 535 848 2 816 1 837 8 409 3 655 6 842 . 7 145 35 478 23 277 28 813 35 532 26 802 1 931

1) Poèínaje rokem 1998 vedené jako jablka konzumní Pramen: ÈSÚ Indexy cen zemìdìlských výrobcù Zpracoval: F. Vaníèek (VÚZE), odbor 2410 ÈSÚ

'"

1998 3 973 3 166 3 804 2 930 3 533 3 441 6 949 795 4 941 1 755 7 784 3 525 8 528 7 886 . 39 564 26 494 30 928 34 059 27 629 1 827

1999 3 269 2 528 3 196 2 240 2 693 3 129 5 349 763 3 748 1 925 8 219 3 523 5 180 7 247 . 37 866 25 235 29 434 30 477 22 764 1 542

2000 3 475 2 886 3 782 2 622 2 745 3 763 6 099 969 3 972 1 847 8 342 3 596 5 308 7 476 . 40 308 27 049 31 560 35 586 21 728 1 970

2001 3 878 3 339 4 429 3 234 3 801 3 858 6 904 964 2 838 1 945 8 246 3 986 5 023 7 758 . 33 811 21 397 26 253 44 064 25 963 1 899


A3.3/04 Index cen vstupù do zemìdìlství (prùmìr roku 1994 = 100) Ukazatel Index cen vstupů do zemědělství celkem Index cen vstupů ze sektoru – průmyslu z toho – krmiva hotová (průmyslová) 1) – hnojiva průmyslová – pesticidy – PHM – stroje pro zemědělství – dvoustopá motorová vozidla – díly a příslušenství k motorovým vozidlům – elektrická energie – stavebnictví – dopravy silniční a nákladní – služby pošt a telekomunikací – lesnictví – zemědělství z toho – rostlinné výrobky – živočišné výrobky a zvířata – pojištění zemědělské produkce 2) – služeb vstupujících do zemědělství

1997 126,2

1998 125,5

1999 117,5

2000 129,5

2001 136,6

126,5 139,4 118,6 108,4 122,6 116,0 115,4 117,7 103,2 134,2 111,8 135,5 116,0 125,0 129,2 116,8 94,3 133,1

124,1 131,1 135,5 112,4 103,0 122,1 120,1 120,7 107,8 147,3 120,8 146,3 139,6 126,5 128,1 123,3 81,6 140,6

117,5 112,5 . 112,5 120,1 124,7 120,1 121,5 110,5 154,4 122,4 159,6 142,4 109,0 108,2 110,5 72,0 147,3

132,0 115,7 . 115,5 195,5 126,4 120,3 123,0 114,5 160,6 127,2 170,1 142,5 115,7 113,8 119,5 71,1 153,0

137,7 132,5 . 118,0 165,7 129,4 125,7 128,1 121,1 167,5 129,8 166,4 139,1 127,5 126,3 129,9 71,2 159,7

1) Od roku 1999 ÈSÚ neuvolòuje 2) V roce 1996 a 1997 index cen vstupù ostatních slueb Pramen: ÈSÚ index cen dodávek výrobkù a slueb do zemìdìlství Zpracoval: F. Vaníèek (VÚZE), odbor 2410 ÈSÚ

A3.3/05 Meziroèní indexy cen ve výrobkových vertikálách Ceny Zemědělských výrobců

Průmyslových výrobců Spotřebitelské Zemědělských výrobců

Průmyslových výrobců Spotřebitelské Zemědělských výrobců Spotřebitelské Zemědělských výrobců Průmyslových výrobců Spotřebitelské Zemědělských výrobců Průmyslových výrobců Spotřebitelské Zemědělských výrobců Průmyslových výrobců Spotřebitelské Zemědělských výrobců Průmyslových výrobců Spotřebitelské

Reprezentant 1997/96 Maso a masné výrobky býci jateční tř. j. A v živém 99,0 krávy jatečné tř. j. A v živém 92,5 prasata jatečná tř. j. I. v živém 99,8 kuřata tř. j. I. v živém 113,4 výrobky jatečné – maso 103,0 maso a masné výrobky 103,3 Mléko a mléčné výrobky mléko kravské tř. j. Q . mléko kravské tř. j. I. 103,5 mléko kravské tř. j. II. 106,1 mlékárenské výrobky a zmrzlina 106,8 mléko, mléčné výrobky, vejce 105,3 Vejce a vaječné výrobky vejce slepičí konzumní netříděná 114,9 vejce slepičí konzumní tříděná 109,0 vejce a vaječné výrobky 112,5 Tuky semeno řepky olejné 109,9 semeno slunečnice 92,3 oleje a tuky živočišné a rostlinné 101,9 oleje a tuky 104,0 Mlýnské, pekárenské a těstárenské výrobky pšenice potravinářská 108,8 žito 107,1 mlýnské a škrobárenské výrobky 113,6 výrobky pekárenské a cukrářské 116,7 pekárenské výrobky, obiloviny 111,6 Cukr, cukrovinky a cukrářské výrobky cukrovka technická 91,1 cukr 80,0 cukr, marmeláda, cukrovinky, cukr. výrobky 98,1 Brambory a bramborové výrobky brambory pozdní konzumní 58,2 brambory průmyslové 98,9 brambory upravené a konzervované 94,1 brambory 82,2 bramborové výrobky 89,0

1998/97

1999/98

2000/99

2001/00

111,9 114,2 98,7 103,1 104,5 103,3

95,6 95,1 87,0 82,4 91,3 90,9

106,4 107,2 117,6 95,3 106,3 104,2

82,8 77,5 121,5 118,0 109,4 108,2

110,4 . 104,2 109,3 106,0

91,9 . 89,9 95,1 93,4

103,2 . 95,8 102,8 105,7

103,7 . . 103,7 102,8

92,1 95,1 97,1

80,2 83,4 81,9

126,7 129,1 126,1

97,4 97,3 101,0

106,3 109,1 114,3 105,7

77,0 92,9 97,2 94,5

114,0 104,4 102,7 97,4

112,6 115,1 101,1 102,3

91,8 93,9 97,8 101,3 108,3

82,3 76,3 91,5 97,5 95,3

106,3 101,9 94,0 98,0 96,4

111,9 136,3 105,4 104,4 105,6

93,8 115,2 107,0

95,9 106,9 103,8

127,0 111,7 103,4

99,6 106,2 103,5

165,5 94,3 112,0 119,0 104,5

77,1 111,1 102,1 82,8 102,1

104,8 95,6 92,6 112,1 197,8

71,8 103,6 71,8 98,5 98,4

Pramen: ÈSÚ ceny zemìdìlských výrobcù, ceny prùmyslových výrobcù a spotøebitelské ceny potravináøského zboí; indexy cen zemìdìlských výrobcù a výrobcù v lesnictví, revize 1994; indexy cen prùmyslových výrobcù; indexy spotøebitelských cen Zpracoval: F. Vaníèek (VÚZE), odbor 2410 ÈSÚ

'#


A3.3/06 - Meziroèní indexy spotøebitelských cen potravináøského zboí1) Ukazatel Maso a masné výrobky v tom – maso hovězí výsekové – maso vepřové výsekové – drůbež – ostatní masa a vnitřnosti – uzenářské zboží – masové konzervy a ostatní masné výrobky Ryby a rybí výrobky Mléko, mléčné výrobky, vejce v tom – mléko čerstvé, trvanlivé – mléko konzervované a sušené – sýry – ostatní mléčné výrobky – vejce a vaječné výrobky Oleje a tuky v tom – máslo – sádlo a slanina – jedlé oleje – rostlinné a ostatní tuky Pekárenské výrobky, obiloviny v tom – mouka pšeničná – chléb – pečivo běžné – pečivo jemné – pečivo trvanlivé – těstoviny – ostatní výrobky z obilovin – rýže Cukr, marmeláda, cukrovinky, cukrářské výrobky z toho – cukr – čokoláda a čokoládové cukrovinky – nečokoládové cukrovinky – cukrářské výrobky Ovoce a ovocné výrobky z toho – čerstvé ovoce mírného pásma – čerstvé jižní ovoce – ovocné výrobky – suché plody Zelenina a zeleninové výrobky, brambory z toho – čerstvá zelenina – mražená zelenina – zeleninové výrobky – brambory – bramborové výrobky Ostatní potravinářské výrobky a přípravky Káva, čaj, kakao z toho – káva – čaj – kakao Minerální vody, ostatní nealkoholické nápoje z toho – minerální a stolní vody – ovocné a zeleninové šťávy – ostatní nealkoholické nápoje

1997/96 103,3 101,5 102,6 108,4 101,3 103,1 102,4 112,3 105,3 98,2 111,8 107,5 106,7 112,5 104,0 106,8 100,3 99,7 103,3 111,6 107,3 117,0 112,9 109,6 105,4 105,3 112,4 96,6 98,1 76,1 102,4 112,7 107,8 103,7 96,6 105,5 112,4 122,2 95,8 103,7 99,6 98,2 82,2 89,0 107,8 102,7 101,5 108,9 102,0 101,9 102,9 95,5 108,2

1998/97 103,3 107,5 99,4 108,1 103,6 102,5 104,3 113,1 106,0 105,4 111,9 109,6 106,3 97,1 105,7 107,7 102,9 101,9 106,0 100,3 92,3 100,4 97,4 103,9 106,4 99,7 102,6 102,8 107,0 111,0 103,6 110,9 106,1 99,5 95,5 97,7 113,0 121,9 108,3 105,2 105,4 97,9 119,0 104,5 109,1 113,9 114,4 110,8 96,0 98,5 101,2 100,0 100,8

1999/98 90,9 99,7 84,7 79,1 95,5 93,2 94,1 99,7 93,4 88,9 103,1 96,1 97,0 81,9 94,5 85,1 93,8 100,4 105,2 95,3 88,2 94,1 90,0 100,9 104,6 96,2 101,6 97,8 103,8 107,0 104,9 105,0 101,4 94,9 92,1 96,0 100,6 95,0 89,7 88,9 92,2 96,0 82,8 102,1 100,6 97,1 96,0 100,8 101,0 97,5 96,3 102,0 99,1

2000/99 104,2 105,3 111,0 104,5 101,2 102,1 95,5 98,3 105,7 111,0 102,9 102,9 98,6 126,1 97,4 95,4 109,4 96,7 98,8 96,4 88,6 96,5 93,1 100,8 101,7 96,5 99,5 93,6 103,4 108,6 101,5 102,1 102,6 94,8 89,1 99,0 99,6 86,7 99,6 96,4 87,3 96,3 112,1 97,8 100,3 95,1 94,1 100,0 96,8 100,9 97,6 100,4 103,2

2001/00 108,2 99,0 114,7 115,8 104,6 106,0 101,8 105,0 102,8 101,5 105,5 104,3 102,0 101,0 102,3 103,5 115,2 99,0 101,7 105,6 113,1 107,2 106,8 106,5 101,3 99,1 102,4 100,8 103,5 103,5 102,1 105,6 103,5 113,2 111,0 118,1 98,7 98,1 101,4 109,1 96,0 103,8 98,5 98,4 101,4 96,7 94,3 101,1 103,8 101,3 99,7 100,0 102,7

1) Od roku 2001 se vývoj indexù spotøebitelských cen sleduje na nových spotøebních koích zaloených na novém výbìru reprezentantù vèetnì nové konstrukce jejich váhového systému. Souèasnì dolo ke zmìnì v èlenìní úhrnných indexù spotøebitelských cen. Pro zajitìní návaznosti èasových øad publikovaných do konce roku 2000 a revidovaných indexù publikovaných od ledna 2001 byly pro pøedchozí roky pracovníky ÈSÚ provedeny pøepoèty indexù spotøebitelských cen na základì koeficientù, tzv. pøepoètových mùstkù (vypoètených z pomìru pùvodních indexù za prosinec 2000 k prosinci 1999). Èasové øady publikované do konceroku 2000 zùstávají v platnosti. Pramen: interní materiály ÈSÚ Zpracoval: I. Mrhálková (VÚZE)

'$


A3.4/01 Vývoj celkového a agrárního zahranièního obchodu ÈR Ukazatel Obrat celkem Vývoz celkem Dovoz celkem Saldo celkem Obrat agrárního obchodu Agrární vývoz Agrární dovoz Saldo agrárního obchodu Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu Podíl pasiva agrárního obchodu na celkovém obchodním deficitu

MJ mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč % % %

1996 1 346 973 594 629 752 344 -157 715 80 184 29 147 51 037 -21 890 4,90 6,78

1997 1 584 271 722 501 861 770 -139 269 87 789 32 207 55 582 -23 375 4,46 6,45

1998 1 779 247 850 308 928 939 -78 631 89 527 33 723 55 804 -22 081 3,97 6,01

1999 1 881 925 908 756 973 169 -64 413 90 457 32 700 57 757 -25 058 3,60 5,93

2000 2 363 023 1 121 099 1 241 924 -120 825 100 282 39 159 61 123 -21 965 3,49 4,92

2001 2 656 029 1 268 522 1 387 507 -118 985 103 274 38 956 64 318 -25 361 3,07 4,64

13,88

16,78

28,08

38,90

18,18

21,31


'%

A3.4/02 Teritoriální struktura agrárního vývozu a dovozu komoditních agregací kapitol 01 24 celní nomenklatury (mil. Kè) Z toho CN

Agregace komodit

02

Maso a droby

03

Ryby, korýši, měkkýši a ostatní vodní bezobratlí

04

Mléko a mléčné výrobky, ptačí vejce, med

05

Ostatní živočišné produkty

06

Živé rostliny a květinářské výrobky

07

Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny, hlízy

08

Ovoce, ořechy

09

Káva, čaj, maté, koření

1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001

vývoz 1 793,4 2 011,1 1 259,6 1 170,9 1 481,0 1 226,2 1 682,5 972,3 1 203,7 2 217,5 934,6 1 000,3 925,1 955,6 1 131,3 5 424,9 5 943,3 5 541,9 6 705,6 7 687,0 122,0 157,0 203,9 251,7 277,7 97,8 110,4 99,4 116,5 135,5 637,1 411,5 599,3 530,8 556,0 838,5 742,5 873,9 1 021,9 724,3 653,0 886,9 543,9 572,0 583,4

dovoz 314,2 491,5 429,9 461,9 345,6 1 101,6 1 894,3 1 760,5 2 357,6 2 541,3 1 437,0 1 435,3 1 316,6 1 457,0 1 768,3 1 396,8 1 525,1 2 044,7 2 435,7 2 797,1 717,5 862,5 847,5 892,7 987,4 1 140,3 1 193,0 1 489,9 1 759,7 1 922,2 3 847,9 4 435,1 4 130,5 4 436,7 4 844,3 7 171,9 6 730,4 7 093,1 6 852,2 7 454,1 3 205,5 2 929,6 2 636,4 2 335,6 1 967,7

EU vývoz 893,0 813,7 671,2 585,3 670,0 685,9 504,4 595,6 683,6 904,5 709,8 744,6 714,8 697,0 738,3 1 389,0 1 768,1 1 272,4 1 763,4 1 876,1 96,1 101,8 130,4 212,3 214,7 38,4 44,5 46,4 51,1 61,4 446,7 198,5 356,5 247,0 152,2 684,3 535,3 587,4 733,9 446,9 123,3 165,7 30,6 29,4 50,1

dovoz 216,2 237,9 213,7 223,6 242,5 475,6 1 224,8 919,1 1 497,8 1 598,4 671,4 727,2 599,7 529,3 608,0 831,6 917,4 1 039,7 1 126,3 1 159,4 394,8 577,4 570,2 549,6 519,6 887,7 953,2 1 162,7 1 378,3 1 543,6 2 110,3 2 671,9 2 485,3 2 604,0 2 840,2 3 514,2 3 259,6 3 443,5 3 343,4 3 358,7 505,9 529,4 582,8 539,1 552,5

OSVTE vývoz dovoz 3,2 14,3 16,8 7,9 22,5 13,9 23,0 7,5 26,6 10,2 0,0 72,9 0,2 123,2 0,7 54,4 0,0 30,5 0,0 45,4 4,1 28,0 11,9 31,1 9,0 30,5 13,6 38,1 15,0 159,2 19,8 43,8 102,7 33,4 107,2 18,3 115,4 33,2 143,8 7,3 0,5 112,2 1,9 94,5 0,2 75,1 0,3 85,5 0,5 134,8 0,0 28,2 0,1 33,7 0,0 77,1 0,0 81,1 0,0 74,6 0,1 264,0 0,3 221,3 0,5 205,7 1,1 199,6 0,6 190,4 1,9 785,6 2,6 763,2 1,0 886,8 0,3 887,8 2,5 1 102,5 11,4 11,8 11,2 18,9 0,9 14,9 0,1 18,4 1,0 19,6

EFTA vývoz 1,0 3,7 0,8 3,0 4,1 9,8 10,0 8,0 16,8 34,9 9,1 14,2 9,5 16,8 10,4 52,1 96,4 74,8 53,0 48,1 0,8 0,4 3,3 1,9 0,0 0,6 0,3 0,9 0,3 0,3 7,6 2,5 6,1 7,6 11,4 6,3 3,9 2,6 8,5 3,5 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0

z toho

CEFTA

dovoz vývoz 0,8 414,3 0,1 736,8 0,1 403,9 1,4 424,7 1,3 596,2 0,5 357,5 0,7 878,9 21,4 364,7 0,8 477,4 0,2 973,5 145,4 206,0 102,8 171,1 139,2 173,3 120,7 206,0 164,2 329,7 11,7 899,4 14,9 859,4 15,3 934,0 11,3 1 487,5 11,4 1 459,5 0,6 20,9 0,5 51,7 12,9 68,9 18,5 30,9 19,0 58,4 0,0 55,2 0,1 61,3 0,4 48,3 0,4 59,8 0,3 66,0 2,8 150,5 1,1 188,6 0,3 215,4 0,3 252,7 0,3 351,2 2,3 128,8 5,1 178,0 3,1 267,2 1,3 273,4 0,2 267,3 5,2 438,0 7,5 586,6 2,2 429,0 2,3 489,1 0,9 488,5

dovoz 68,6 226,2 179,0 215,9 78,1 190,0 206,5 347,9 328,1 420,5 121,3 82,4 82,6 69,8 66,9 467,3 514,8 939,4 1 203,6 1 573,2 18,7 45,8 46,7 67,4 50,6 94,8 84,5 99,1 125,2 119,7 1 175,4 1 222,7 1 141,3 1 307,0 1 389,5 365,3 359,6 396,1 412,9 549,6 189,0 171,5 216,6 193,3 198,1

SR vývoz 223,1 590,9 291,8 284,9 383,5 308,5 632,1 317,1 440,7 672,6 191,0 161,0 141,3 157,0 231,8 525,3 484,9 533,7 695,8 809,4 12,0 14,3 53,6 12,9 11,1 47,4 55,3 43,1 51,2 54,3 102,7 104,4 136,2 132,4 151,3 81,7 98,5 152,6 206,3 225,5 313,3 512,3 338,5 299,0 238,6

MR dovoz 62,4 71,6 67,9 87,2 52,5 55,9 37,1 116,1 97,4 296,0 21,3 25,9 19,7 18,6 16,2 322,4 276,9 381,2 601,6 839,0 13,4 38,7 17,7 15,6 29,6 48,1 46,3 62,2 75,0 63,1 644,1 584,4 488,9 505,8 493,2 95,6 72,4 89,4 130,4 180,6 15,6 23,3 27,4 9,0 5,9

vývoz 31,0 16,5 23,3 4,8 22,9 8,7 53,1 0,5 10,1 5,0 10,1 0,7 13,6 1,6 18,2 173,7 109,8 81,2 83,1 94,2 0,6 3,2 1,3 0,9 5,3 1,3 2,6 1,9 4,4 8,1 12,6 26,3 25,8 27,5 39,7 4,7 0,9 9,5 13,6 7,6 48,3 6,0 10,6 12,4 20,6

PR dovoz 1,3 0,8 0,7 1,4 0,2 131,1 152,1 206,6 202,9 111,3 4,4 4,6 16,6 19,2 5,6 34,9 38,6 65,7 22,4 1,9 4,6 2,7 8,8 15,9 8,3 34,8 25,0 22,1 26,8 19,9 230,3 265,6 229,5 239,0 258,0 95,4 101,0 119,5 114,6 190,4 134,2 73,6 89,1 76,8 86,2

vývoz 85,1 80,0 50,3 100,3 180,0 4,1 4,0 22,6 4,6 3,7 4,8 7,1 14,4 44,2 76,6 160,5 178,9 261,4 621,3 466,6 3,2 32,3 13,9 16,2 39,3 6,1 2,8 3,0 3,4 3,2 31,2 54,9 51,4 86,0 147,3 39,3 72,2 102,3 49,1 29,5 4,8 3,3 3,9 78,3 112,2

SNS dovoz vývoz 4,9 30,2 153,7 55,6 110,4 1,9 127,3 2,4 25,4 4,4 2,6 33,2 13,0 274,0 20,8 3,3 16,4 1,2 12,8 34,1 88,5 2,3 46,8 6,8 44,6 0,0 25,3 2,6 38,2 0,2 97,5 1 121,4 198,3 1 052,8 491,3 615,8 579,3 259,3 731,4 256,7 0,7 3,2 6,7 1,0 15,0 0,7 21,4 3,4 6,8 2,8 11,1 2,5 12,7 2,2 11,9 2,6 19,6 4,3 28,0 4,8 231,9 6,2 297,0 7,1 362,0 3,3 499,3 4,4 562,8 3,0 143,5 12,0 167,0 15,4 167,3 12,9 154,1 3,7 161,9 1,4 38,9 66,9 74,4 92,4 99,1 65,6 102,7 45,9 104,5 33,4

dovoz 2,3 6,9 6,5 4,1 2,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 74,3 52,3 20,3 24,9 19,9 31,7 22,0 14,3 41,2 30,9 4,4 3,7 5,6 10,6 10,1 1,0 0,6 0,3 0,0 0,0 2,1 2,0 0,7 1,7 6,0 15,1 29,2 55,5 104,4 49,3 1,6 2,5 0,7 4,6 3,8

RZ vývoz 134,3 86,2 11,2 132,1 162,5 2,5 0,2 0,7 0,0 191,9 0,4 0,0 0,0 2,7 3,7 1 462,4 1 561,2 1 853,2 2 735,9 3 646,9 0,3 0,1 0,0 0,3 0,1 0,4 0,0 0,1 0,7 1,2 0,0 0,0 0,0 13,6 33,8 0,2 0,1 0,0 0,5 2,7 4,2 0,2 0,8 2,7 2,0

dovoz 11,2 11,6 16,0 9,5 12,0 355,6 340,7 418,0 499,9 475,1 390,4 435,3 442,5 660,6 745,6 7,4 14,1 12,1 19,0 15,7 186,0 141,0 136,6 145,8 247,4 134,2 127,3 140,7 173,9 179,2 278,6 297,5 280,7 308,0 393,7 3 073,0 2 625,2 3 053,1 2 405,3 2 759,7 2 484,9 2 197,8 1 819,7 1 575,5 1 191,3


Živá zvířata

'&

01

Období

Celkem

Pokraèování tabulky Z toho CN

Agregace komodit

Obiloviny

11

Mlýnské výrobky, slad, škroby apod.

12

Olejnatá semenaa plody

13

Rostlinné výtažky a šťávy

14

Rostlinné pletací materiály

15

Živočišné a rostlinné tuky a oleje

16

Přípravky z masa, ryb, korýšů apod.

17

Cukr a cukrovinky

18

Kakao a kakaové přípravky

1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001

Celkem vývoz 274,5 1 007,0 2 516,8 4 307,9 883,0 1 689,8 1 779,3 1 436,5 2 218,7 1 243,2 2 759,7 2 750,8 4 955,0 4 944,3 4 810,0 91,3 104,8 113,2 126,5 165,2 3,3 4,5 3,0 8,6 3,2 1 636,3 1 779,5 1 585,4 1 421,2 1 682,4 750,1 1 052,6 780,4 883,6 834,1 1 765,6 1 167,1 577,9 978,3 1 727,2 1 029,4 892,6 701,1 1 021,4 1 185,6

dovoz 3 056,2 1 545,9 1 436,8 1 266,2 1 042,2 306,9 399,1 357,7 299,9 322,2 1 352,9 1 425,0 1 439,5 1 503,2 1 776,8 347,6 333,7 364,4 330,2 313,2 79,1 92,5 57,5 108,5 97,0 2 067,6 2 762,6 2 509,0 2 639,0 3 179,5 1 609,1 1 630,2 1 550,1 1 657,1 1 720,0 928,6 1 291,4 1 309,0 1 769,2 1 577,4 2 625,5 2 524,4 2 867,1 2 842,9 3 225,8

EU vývoz 51,6 232,2 732,4 518,7 160,6 186,3 138,0 93,0 111,1 144,5 1 710,4 1 533,5 3 549,3 3 700,7 3 559,7 37,2 31,7 24,0 19,4 46,2 1,3 2,5 1,8 6,8 1,6 230,4 113,3 116,3 166,3 97,8 3,5 18,3 16,0 16,6 35,5 241,5 195,6 157,9 156,3 137,0 33,8 33,2 31,1 83,0 46,2

OSVTE dovoz 1 895,1 187,8 190,6 426,0 454,0 105,8 168,6 195,9 156,2 183,1 831,4 817,7 739,4 645,1 817,8 249,5 275,0 270,9 210,2 186,6 41,6 27,5 25,2 49,4 40,5 1 425,7 1 973,7 1 734,3 1 889,4 2 200,5 723,1 668,7 564,2 534,2 633,6 464,1 461,9 513,5 648,9 692,4 1 171,7 1 179,8 1 147,0 1 128,3 1 219,2

vývoz 0,0 0,0 0,0 2,8 0,0 133,2 98,9 93,7 84,5 34,1 481,1 518,8 474,4 458,7 438,6 0,5 0,4 11,6 7,1 32,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 0,6 0,3 5,4 3,0 0,0 0,7 1,7 1,5 2,3 6,8 92,3 8,0 3,1 5,7 12,9 10,2 1,4 2,2 4,8

dovoz 104,2 47,9 28,6 19,4 41,1 1,0 2,9 2,7 1,2 1,1 84,7 87,2 91,3 84,7 249,2 28,5 5,9 20,2 4,0 11,9 21,4 23,3 16,7 21,8 12,9 4,7 4,9 15,9 8,1 120,4 11,0 8,5 10,9 19,0 3,2 34,1 32,4 36,7 46,5 55,6 7,8 5,9 5,2 5,6 14,4

EFTA vývoz 3,9 20,6 28,3 11,3 2,8 85,1 101,5 69,4 27,2 14,1 14,1 15,6 36,0 19,2 22,1 0,0 1,8 7,5 15,1 15,6 0,7 0,8 0,3 0,4 0,4 0,2 2,1 1,6 21,4 1,9 0,1 1,0 0,0 0,7 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,8 0,5 0,3 0,2 0,0

dovoz 2,2 0,0 8,7 0,0 0,0 3,4 4,1 1,8 2,4 1,9 3,8 1,5 1,3 0,2 1,4 1,9 1,5 1,6 20,6 12,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 13,0 10,6 2,1 13,4 2,6 52,8 44,0 22,9 26,5 18,8 55,8 7,8 36,5 2,5 3,1 12,1 10,5 17,4 12,6 22,1

CEFTA vývoz 184,0 736,8 1 462,0 1 746,6 716,4 694,7 671,5 784,1 1 662,7 844,5 352,5 499,5 739,5 599,8 624,0 43,8 45,9 40,9 36,9 29,2 1,3 1,2 0,8 1,5 1,2 1 137,8 1 297,8 1 050,1 1 103,9 1 411,1 375,3 703,8 542,6 664,4 710,8 644,0 391,8 348,8 337,5 632,0 676,2 699,9 628,4 919,4 1 100,6

dovoz 656,8 744,7 675,2 340,4 202,0 190,2 219,0 152,1 133,4 123,4 162,5 240,1 246,0 346,9 232,7 11,4 11,3 18,8 9,1 7,4 0,5 0,5 0,7 0,7 0,9 263,4 406,0 414,8 449,1 579,1 403,7 463,2 448,3 533,5 434,3 320,8 690,8 601,1 855,7 710,3 657,4 806,4 1 009,0 1 018,7 1 171,4

z toho SR vývoz 130,9 177,7 162,5 203,3 601,2 63,8 55,2 90,2 203,9 283,6 166,3 271,2 406,5 175,7 266,9 20,9 25,4 23,0 24,4 19,7 1,3 1,2 0,8 1,5 1,1 804,0 783,3 633,5 816,5 1 057,2 339,5 460,3 415,5 456,1 555,6 244,2 234,6 248,7 206,4 261,3 664,9 649,2 551,5 587,8 652,9

MR dovoz 243,5 613,9 546,4 250,1 79,9 190,1 210,7 142,3 130,9 122,3 127,3 182,2 179,1 240,2 159,9 0,7 6,7 7,1 3,6 4,3 0,5 0,2 0,1 0,5 0,3 214,4 338,2 341,7 390,1 520,1 33,1 37,1 22,8 7,6 5,6 206,4 542,7 371,1 540,3 387,7 389,3 410,6 454,8 411,3 541,4

vývoz 0,1 10,5 0,8 1,9 1,2 7,0 11,1 12,1 27,7 7,9 60,1 39,6 72,7 46,5 27,5 1,4 0,9 2,0 6,9 4,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 12,9 67,5 96,6 149,6 154,7 0,2 0,4 0,1 22,0 11,0 2,5 26,1 29,4 60,2 107,6 1,5 20,1 18,6 57,8 141,6

SNS

PR dovoz 410,5 147,9 126,1 89,4 118,6 0,0 8,0 6,2 1,3 0,0 17,7 22,7 22,9 49,4 17,9 10,5 4,7 6,9 4,9 2,5 0,0 0,3 0,5 0,1 0,1 25,7 30,8 28,9 10,7 26,1 175,9 187,2 204,9 235,5 186,1 25,4 32,2 51,7 93,3 33,9 48,5 56,4 176,4 248,2 175,9

vývoz 39,3 499,2 395,0 1 280,1 109,3 468,2 356,8 484,4 1 241,4 471,3 114,8 172,9 253,1 372,2 317,8 21,1 18,0 9,9 1,7 2,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 316,8 412,8 279,6 112,7 187,7 6,1 7,4 8,6 11,5 8,3 395,6 102,9 54,3 49,6 217,4 2,8 10,3 51,7 262,0 255,1

dovoz 1,5 0,6 2,1 0,9 1,6 0,1 0,3 3,6 1,2 1,1 13,8 21,1 36,5 44,8 45,7 0,3 0,2 4,7 0,5 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 0,5 12,2 40,9 39,7 41,5 29,8 166,5 206,9 199,8 284,8 240,0 82,2 119,4 167,6 216,0 279,1 215,6 334,4 370,1 353,4 447,7

vývoz 17,7 5,1 287,4 2 017,2 1,6 255,0 206,1 211,6 163,8 83,1 149,0 135,8 109,9 114,4 94,4 5,6 24,9 7,1 15,5 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 177,6 257,7 348,4 27,7 5,9 359,1 307,6 199,2 185,0 78,4 753,9 427,0 21,3 395,4 449,7 284,1 113,8 24,8 8,8 25,6

dovoz 6,1 24,5 1,3 0,4 4,1 0,0 2,2 0,7 2,3 1,8 6,9 4,8 0,8 3,1 0,9 0,0 0,1 0,2 0,3 0,2 1,0 19,9 0,0 13,3 21,8 0,1 0,0 0,0 0,0 3,6 11,7 14,4 25,5 15,5 11,3 0,3 0,0 0,2 4,4 2,9 0,7 0,2 0,2 0,2 0,1

RZ vývoz 0,0 0,0 0,0 3,1 0,2 189,5 465,7 123,7 99,5 91,6 7,3 25,6 21,6 48,6 66,5 3,3 0,1 12,5 27,4 29,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 11,4 4,3 0,0 56,2 118,9 6,0 0,5 0,0 6,0 4,2 26,2 21,4 21,4 48,7 320,5 10,2 8,3 4,8 6,4 7,7

dovoz 393,7 527,3 526,4 478,4 341,2 6,5 1,8 4,1 4,1 1,0 252,0 261,6 340,8 417,8 466,5 21,1 31,4 30,6 69,1 90,7 14,5 20,9 14,7 22,3 20,6 267,3 281,0 314,0 246,0 273,3 177,9 183,4 266,0 381,4 413,1 46,0 33,9 42,5 70,7 46,7 746,0 502,9 657,0 672,7 794,8


''

10

Období


Agregace komodit

20

Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů aj.

21

Různé potravinářské přípravky

22

Nápoje, lihové tekutiny a ocet

23

Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu, krmivo

24

Tabák a tabákové výrobky

Celkem dovoz 2 459,3 2 761,1 3 277,6 3 714,4 4 169,3 3 258,6 3 366,3 3 316,4 3 154,3 3 136,8 4 933,7 5 163,0 5 783,0 5 919,1 5 979,7 3 165,7 2 438,1 2 798,7 3 429,1 3 868,0 5 879,0 5 845,5 5 074,0 6 292,3 7 016,5 3 179,5 2 728,1 3 867,7 3 208,9 2 265,3

vývoz 166,5 170,1 149,4 165,6 288,4 244,0 192,2 336,5 352,2 174,7 130,5 159,9 269,6 352,5 437,7 1 896,1 1 827,9 2 034,0 2 722,2 2 562,9 1 040,3 898,8 651,4 951,6 1 002,8 47,3 2,9 2,9 0,8 0,1

OSVTE

EFTA

dovoz 1 571,3 1 823,9 1 974,2 2 075,4 2 141,2 1 642,3 1 677,1 1 455,2 1 514,2 1 377,8 2 552,8 2 611,8 2 743,5 2 626,3 2 765,2 2 310,6 1 556,8 1 784,2 2 046,0 2 362,3 3 759,2 3 940,8 3 658,7 4 387,3 4 948,3 518,4 850,2 724,3 609,8 628,5

vývoz 1,1 3,8 3,2 3,5 8,7 12,9 22,0 5,2 6,3 10,0 2,2 1,6 3,5 10,4 12,5 287,1 325,8 289,4 306,2 362,2 0,1 0,0 0,3 2,8 2,6 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0

dovoz 36,0 35,5 40,0 44,9 69,8 133,8 194,2 188,3 122,1 180,5 339,1 408,4 646,9 624,7 714,6 187,3 142,3 177,0 213,8 207,4 145,6 332,2 179,9 134,4 282,7 675,8 712,4 1 236,4 1 370,3 800,1

vývoz 0,6 1,3 0,6 0,2 0,3 6,4 4,3 2,2 1,7 4,3 11,9 22,1 51,3 46,5 44,8 38,9 43,5 34,7 39,7 35,5 8,8 0,7 0,1 0,9 6,8 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3

1997

32 207,0 55 582,0 11 087,2 28 870,3

980,1

3 175,9

1998

33 722,6 55 803,7 10 426,7 29 320,1

1 222,7

1999

32 699,5 57 757,4 12 571,7 28 736,9

2000 2001

1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001

vývoz 1 894,5 1 881,8 1 477,2 1 630,1 1 883,3 1 219,2 994,5 976,0 1 088,5 900,7 1 363,0 1 593,4 1 405,1 1 680,5 1 984,0 4 283,6 4 062,8 3 719,9 4 577,5 4 839,5 1 379,2 1 349,4 1 129,9 1 734,8 2 000,1 340,0 357,0 303,0 7,8 21,1

EU

CEFTA

dovoz 3,4 1,6 1,5 3,8 3,9 2,9 3,7 3,9 4,5 7,2 184,6 96,0 134,5 101,9 158,6 7,3 1,3 0,2 8,2 0,5 8,0 35,3 7,8 9,6 11,1 239,1 60,6 129,6 113,3 14,6

vývoz 1 084,3 1 249,5 1 109,7 1 255,4 1 370,8 680,8 687,4 582,2 665,2 651,7 829,4 919,8 894,1 1 115,0 1 260,9 1 399,2 1 374,2 1 219,4 1 326,5 1 578,9 285,5 399,5 436,6 722,2 829,7 184,9 221,5 172,7 6,2 17,1

z toho SR

MR

SNS

PR

RZ

dovoz 805,4 876,5 1 222,0 1 530,2 1 886,8 645,6 715,4 711,3 604,3 692,9 1 583,3 1 746,3 1 866,9 2 121,5 1 825,6 510,5 549,5 627,3 984,0 1 085,1 329,6 345,4 390,9 392,9 457,6 850,2 848,9 1 006,8 586,7 519,7

vývoz 804,8 898,4 863,2 976,5 995,9 530,9 540,9 403,0 473,0 488,0 690,5 723,6 757,8 775,8 862,3 1 267,2 1 180,1 1 037,7 1 102,9 1 266,0 208,7 268,4 212,2 279,2 365,0 184,9 221,5 172,7 6,0 17,0

dovoz 463,9 397,2 487,0 639,8 775,0 144,4 134,8 191,7 142,8 131,9 408,5 276,7 357,0 629,9 633,9 374,9 358,4 372,3 559,1 648,1 72,4 114,7 79,3 57,7 61,5 815,6 820,7 939,5 517,1 427,5

vývoz 90,6 108,2 87,4 64,9 87,1 4,2 30,6 60,5 108,3 34,1 10,8 7,7 12,3 23,9 68,3 30,4 61,5 68,5 87,7 61,6 2,8 21,8 30,1 28,9 39,7 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0

dovoz 172,0 147,0 151,6 166,1 163,1 339,1 339,8 225,8 154,8 141,3 528,8 646,5 623,5 411,5 330,7 102,0 145,7 197,1 332,8 277,3 133,6 143,8 202,6 304,1 332,9 26,4 16,6 14,8 15,5 17,4

vývoz 182,9 231,4 138,0 183,0 231,4 122,5 69,9 24,2 26,3 80,0 119,3 148,4 83,6 264,8 252,9 78,3 79,3 95,4 108,1 224,2 73,6 102,4 178,1 385,0 385,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

dovoz 154,7 309,0 541,0 682,9 834,2 147,5 221,0 266,4 289,1 406,5 619,7 807,1 873,8 1 069,0 854,8 9,5 15,4 9,8 32,9 44,1 121,2 84,0 108,4 29,8 56,4 1,8 7,8 32,6 45,4 74,0

vývoz 472,2 286,6 55,2 66,2 50,2 258,8 52,0 16,4 29,9 26,8 323,7 383,5 86,5 52,9 96,7 493,9 324,1 42,3 62,3 67,3 39,6 48,7 40,3 48,1 121,7 107,5 131,0 126,7 0,0 0,0

dovoz 8,1 8,1 9,0 8,0 6,4 5,0 6,4 17,3 7,2 11,2 20,2 19,3 21,6 20,3 33,3 29,5 1,9 7,9 13,5 13,4 2,3 9,2 1,9 11,5 20,7 0,4 0,0 0,0 0,4 0,0

vývoz 93,2 83,6 69,5 65,9 66,5 3,2 4,7 1,4 25,8 27,2 1,9 0,0 0,0 27,4 36,9 0,0 12,0 13,6 51,4 93,2 1,0 0,1 0,3 0,7 16,5 1,0 0,0 0,0 0,5 3,9

262,1

759,7 11 244,3 10 081,7

7 927,8

4 963,8

515,5

2 687,1

2 280,4

2 166,2

4 975,6

224,8

1 958,9

dovoz 19,4 12,2 26,8 50,1 57,8 825,9 757,3 935,6 905,4 866,0 152,5 226,5 262,4 413,3 439,2 25,6 17,0 49,2 73,7 114,8 1 628,1 1 165,5 820,6 1 325,0 1 277,3 895,5 254,4 744,0 521,5 296,0 12 393,3

3 371,1

347,3

411,3 13 612,5 11 578,0

9 144,7

5 621,4

625,1

2 593,6

2 647,2

3 137,7

4 211,2

230,2

2 274,3

10 467,6

1 034,8

4 073,4

338,8

564,5 12 916,6 12 839,9

7 986,7

5 762,7

658,8

2 798,5

2 579,3

3 978,6

2 283,2

190,5

2 134,8

11 354,1

39 158,5 61 123,3 14 326,6 30 738,1

1 048,4

4 102,2

293,0

476,7 15 864,7 13 830,1

8 569,2

6 061,5

845,1

2 836,6

5 301,8

4 637,7

3 514,3

292,0

3 356,1

11 449,0

38 956,3 64 317,7 13 809,9 33 073,9

1 106,5

4 508,9

261,8

455,6 16 369,2 14 375,4 10 471,8

6 475,5

968,8

2 505,6

3 801,7

4 987,4

1 445,5

253,8

4 927,6

11 518,7

Celkem



Přípravky z obilovin

19

Období

A3.4/03 Objem vývozu a dovozu základních zemìdìlských a potravináøských komodit (t) Z toho CN

0102

Agregace komodit

Živý skot

0201 – Hovězí maso 0202

Vepřové maso

0207

Drůbeží maso

0402

Mléko a smetana zahuštěná

0403

Kysané mléčné výrobky

0405

Máslo

0406

Sýry a tvaroh

07

Zelenina

1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001

vývoz 22 270 18 184 11 969 8 742 11 808 2 435 1 396 2 249 1 476 12 556 7 285 19 060 5 739 4 054 8 154 3 858 2 948 4 382 7 147 8 992 48 011 50 604 54 331 56 789 62 586 5 171 7 317 9 599 10 198 10 500 22 108 24 682 25 551 22 220 24 286 17 364 19 871 19 186 18 761 19 624 82 939 43 592 95 923 52 439 56 241

dovoz 1 482 6 910 5 981 4 881 232 1 107 4 903 3 252 3 939 41 2 269 22 807 16 475 13 524 15 720 16 378 11 798 13 730 16 164 15 600 1 137 1 062 1 357 1 300 1 548 4 007 11 489 21 975 25 529 28 498 1 126 870 657 673 2 432 10 750 11 098 15 363 16 787 17 599 275 969 313 328 272 207 329 574 315 757

EU vývoz 11 361 10 943 8 280 5 774 6 596 990 770 1 167 467 887 1 785 629 156 269 995 2 543 1 825 3 238 3 637 4 607 22 337 24 436 19 066 19 879 15 067 40 40 28 1 0 2 655 4 057 2 482 3 470 5 595 1 043 2 248 2 085 1 902 3 874 70 211 30 429 75 581 30 791 13 649

dovoz 1 258 735 725 301 87 839 4 501 2 434 3 143 0 1 881 22 224 15 451 13 484 15 597 3 700 3 935 2 682 4 247 5 286 21 35 209 92 42 4 001 8 842 13 972 17 369 18 141 1 005 548 516 673 1 731 5 242 4 927 5 111 4 610 3 041 157 361 183 043 148 559 197 420 171 466

OSVTE vývoz 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 22 0 0 72 497 821 1 279 461 0 0 0 25 62 0 967 577 237 1 567 111 299 626 227 255 15 19 59 39 1

dovoz 5 1 0 0 0 4 21 0 0 4 342 520 48 0 0 20 190 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 72 0 0 52 39 13 200 12 535 11 685 10 343 11 341

EFTA vývoz 0 29 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 2 11 76 152 621 239 73 0 150 0 1 0 0 0 45 41 0 0 65 0 2 0 1 0 1 059 189 1 208 694 1 263

dovoz 2 0 0 5 5 17 0 436 20 0 0 0 102 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 118 158 144 92 65 94 24 12 10 12

CEFTA vývoz dovoz 2 056 216 765 6 174 1 078 5 257 797 4 580 801 141 1 120 1 590 381 1 082 380 1 009 753 5 784 37 2 951 39 13 359 63 5 543 874 3 301 41 6 542 118 1 083 4 480 895 3 004 1 009 6 248 3 370 5 079 4 165 5 333 3 429 1 105 3 350 1 027 4 313 1 128 5 051 1 205 7 420 1 505 4 657 6 7 149 2 609 9 570 8 003 10 047 8 160 10 354 10 355 1 480 121 1 339 302 2 699 141 8 553 0 2 116 701 2 689 4 567 3 135 5 429 2 761 9 650 4 232 11 188 4 428 13 531 10 043 90 163 12 258 103 199 18 298 96 991 19 538 105 478 34 388 113 696

z toho SR vývoz 102 92 10 48 205 499 522 1 082 969 1 430 2 609 8 989 3 927 2 935 4 949 1 029 885 1 009 3 331 4 140 3 231 2 061 1 773 2 526 2 986 3 640 5 441 9 569 10 046 10 215 274 131 43 138 149 1 932 2 074 1 619 2 665 3 208 5 884 5 768 10 788 7 990 8 003

MR dovoz 155 427 578 683 141 0 18 113 327 35 0 0 0 0 98 2 110 605 1 959 1 091 3 809 1 102 1 025 1 128 1 205 1 491 5 179 31 5 146 8 620 121 302 141 0 561 2 069 1 704 1 957 1 885 2 556 49 593 47 927 43 823 40 774 35 396

vývoz 1 320 0 437 101 502 132 0 0 0 0 40 1 049 0 0 0 54 8 0 20 0 68 510 1 221 799 388 0 0 0 0 0 103 40 0 0 0 57 141 130 161 286 724 1 247 1 597 1 570 5 051

SNS

PR dovoz 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 38 62 873 40 20 2 349 2 398 4 082 3 987 1 523 0 0 0 0 6 1 1 430 2 979 365 26 0 0 0 0 0 119 43 63 112 2 13 198 16 739 14 949 12 829 15 972

vývoz 0 0 14 46 48 46 0 0 0 0 0 40 955 21 0 0 2 0 0 0 25 81 298 661 3 304 1 017 1 708 1 0 0 704 494 2 603 8 335 1 889 578 872 1 007 1 381 925 2 629 4 845 5 591 8 968 18 596

dovoz 61 5 746 4 678 3 898 0 1 253 200 129 1 0 1 1 1 1 22 1 183 1 1 3 2 0 0 9 0 1 000 4 993 2 648 1 709 0 0 0 0 140 2 379 3 681 7 630 9 183 10 973 22 353 31 181 33 505 47 543 55 885

vývoz 0 41 0 0 18 22 1 0 0 771 382 4 883 40 0 44 147 225 103 46 0 1 575 2 291 1 282 33 103 7 20 0 0 0 14 860 14 095 13 436 4 838 5 417 2 582 2 100 210 134 159 471 229 186 257 138

dovoz 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 20 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 732 584 459 845 922 100 133 45 180 243

RZ vývoz 4 572 2 019 16 38 3 059 0 0 0 0 20 0 0 0 0 0 0 0 22 0 27 16 372 15 255 23 626 20 812 31 277 465 105 0 150 137 172 1 666 1 686 777 4 374 10 095 10 782 12 092 11 412 10 157 0 0 22 47 45

dovoz 0 0 0 0 0 88 246 1 23 1 38 0 0 0 0 6 491 8 106 4 800 6 839 4 978 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 12 392 12 733 14 188 12 694 16 547


0203

Období

Celkem


Agregace komodit

0701

z toho – brambory

08

Ovoce

Obiloviny s výjimkou rýže

1101

Pšeničná mouka

1107

Slad

1205

Semena řepky

1206

Slunečnicová semena

1210

Chmel

10

1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001

vývoz 2 405 2 929 6 984 3 284 13 191 143 207 84 167 76 464 151 891 63 390 124 180 62 507 53 131 129 440 41 231 16 038 212 001 774 362 1 065 908 180 312 9 455 6 121 21 190 60 916 39 901 136 763 162 060 160 343 208 937 72 915 93 242 71 991 379 694 419 120 327 509 11 274 2 540 41 399 38 065 40 892 5 490 4 995 4 987 4 044 4 731

dovoz 11 602 40 045 12 776 50 512 18 138 440 331 411 136 464 828 443 174 451 164 47 786 39 737 40 325 46 700 37 635 537 958 227 688 153 962 86 834 62 259 191 974 303 253 455 32 4 636 1 027 4 033 2 693 53 99 13 460 15 135 6 348 12 514 20 207 3 172 13 753 9 066 148 297 517 281 184

EU vývoz 40 116 112 0 0 137 758 78 411 64 315 140 377 49 156 123 646 62 255 46 305 124 691 34 524 7 672 64 699 251 442 144 839 32 577 1 49 1 1 52 15 821 13 339 10 250 13 767 11 823 88 508 56 784 343 625 400 547 325 722 9 673 2 424 40 101 36 523 39 469 3 129 2 340 2 418 1 589 2 106

dovoz 11 572 39 955 12 261 50 021 17 697 231 546 213 989 227 529 237 750 212 512 42 048 36 569 37 966 45 530 27 261 392 200 10 266 2 089 47 144 51 635 191 74 196 205 223 32 673 527 1 256 318 53 98 149 255 276 72 63 145 146 130 134 231 399 140 104

OSVTE vývoz 0 0 0 0 0 153 72 52 12 0 0 0 0 0 0 0 1 1 636 0 0 1 113 2 407 0 6 9 793 5 240 6 735 6 695 212 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 790 1 871 1 779 1 835 1 854

dovoz 0 2 52 2 0 20 904 22 844 28 188 32 855 0 381 607 885 545 431 847 401 138 296 1 383 0 0 0 0 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 687 847 704 638 438 8 0 0 0 0

EFTA vývoz 0 0 0 0 0 80 95 53 113 0 0 0 0 20 0 681 6 036 9 672 3 415 379 0 0 0 0 1 8 471 10 100 8 803 3 803 2 072 217 0 2 630 0 100 302 90 336 136 183 5 0 5 0 0

dovoz 0 0 0 0 0 16 41 225 30 0 0 0 217 1 0 423 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CEFTA

z toho SR

vývoz dovoz vývoz dovoz 2 117 1 1 140 1 2 682 67 2 491 67 6 624 21 6 372 0 2 816 9 2 451 9 6 826 76 920 60 4 463 34 818 3 306 8 165 4 644 35 988 3 155 8 167 11 372 53 575 7 981 10 597 11 225 48 158 9 549 11 867 13 915 74 028 12 827 17 426 256 4 851 206 1 452 210 2 258 206 1 030 6 730 762 4 645 242 4 749 915 4 605 546 6 689 9 623 6 684 1 320 7 316 145 659 5 982 48 364 140 983 212 170 9 737 179 000 437 771 151 591 2 857 146 970 427 268 39 311 27 763 37 151 149 986 8 426 126 009 1 311 2 244 0 574 0 3 590 885 687 2 11 304 106 8 044 101 55 094 46 23 257 0 38 704 83 30 928 72 58 237 0 2 130 0 59 613 3 963 18 3 963 84 727 501 102 501 151 260 2 777 660 2 777 39 636 1 289 1 161 1 289 4 514 0 280 0 15 198 0 14 919 0 33 378 13 311 33 378 13 311 18 573 14 880 21 14 868 1 687 6 071 1 687 6 071 1 288 11 315 36 11 312 23 19 232 0 19 209 939 2 233 80 2 110 1 368 12 957 66 10 025 1 240 8 472 51 8 100 172 6 90 6 344 66 76 66 383 118 98 81 154 141 123 27 336 77 260 35

MR vývoz 2 24 79 20 2 800 430 22 344 640 368 0 0 0 0 0 10 368 21 535 202 0 16 7 0 0 466 40 44 2 500 0 2 403 23 0 0 0 942 0 0 0 0 26 27 32 20 27

PR dovoz 0 0 0 0 0 16 861 21 008 34 974 29 255 37 880 1 235 113 4 20 127 96 860 33 028 4 219 2 071 6 956 0 883 0 22 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 3 23 38 2 770 177 0 0 0 0 0

vývoz 650 12 40 166 1 660 655 1 300 2 867 852 599 0 5 2 062 144 5 1 235 116 597 134 778 323 453 23 058 1 620 2 881 3 247 31 560 7 523 39 675 32 991 58 529 124 736 31 428 1 831 256 0 18 511 0 310 23 859 1 302 1 167 19 122 231 2 24

SNS dovoz vývoz 0 98 0 0 1 8 0 88 1 16 6 851 566 5 135 577 5 488 511 6 221 116 16 664 57 1 699 114 1 075 0 516 96 349 0 8 176 0 240 331 120 139 231 75 330 89 488 329 129 145 0 7 100 0 1 171 5 4 033 24 3 260 11 1 128 0 13 110 0 16 772 0 25 104 0 15 904 0 7 280 0 3 0 10 0 42 0 0 0 0 0 5 0 0 30 0 140 0 174 0 0 158 0 166 37 175 113 247 42 166

dovoz 0 0 0 0 0 419 984 811 1 358 653 0 0 8 0 0 827 4 407 172 23 679 0 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 384 0 0 1 0 0 0 0 0 0

RZ vývoz 0 0 0 0 45 2 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 202 0 71 0 3 207 2 526 0 17 815 48 363 17 150 10 220 7 626 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 38 187 175 247 151

dovoz 29 22 467 482 302 188 622 156 636 204 784 140 715 106 119 349 894 1 202 225 736 160 9 115 65 99 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 41 20 52 12 26 0 0 0 0 0


08081 z toho - jablka 0

Období

Celkem


Agregace komodit

1514

Řepkový olej

1517

Margarin a ostatní jedlé tuky

1701

Cukr

1902

Těstoviny

1905

Pekařské zboží

2009

Ovocné a zeleninové šťávy

2202

Limonády (hl)

2203

Pivo (hl)

1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001 1997 1998 1999 2000 2001

vývoz 4 089 450 502 5 834 3 054 18 813 19 953 21 256 29 393 43 493 30 813 30 908 35 547 23 759 28 944 129 545 76 588 15 491 62 754 133 278 35 971 26 821 14 936 16 993 19 124 26 565 23 335 19 140 25 113 27 226 25 171 25 327 21 693 26 291 19 113 670 729 568 882 667 921 1 532 422 3 076 485 2 086 367 1 759 165 1 410 157 1 555 207 1 829 367

dovoz 13 066 12 714 8 651 12 436 11 383 1 932 12 324 15 517 17 899 18 626 3 188 3 715 6 428 8 646 11 998 926 35 579 30 304 27 624 24 527 6 299 5 546 6 718 5 836 10 270 19 048 21 655 28 997 33 011 41 020 68 960 65 134 43 230 35 649 28 594 170 720 264 826 330 811 608 743 713 741 135 874 142 564 156 779 165 833 169 179

EU vývoz 43 47 56 188 48 164 1 400 77 1 0 4 185 1 762 47 19 24 12 247 11 376 8 115 12 415 3 812 1 244 1 087 529 804 46 1 135 1 406 1 453 1 757 4 006 12 653 14 202 16 349 19 099 9 667 143 534 255 099 455 824 1 205 009 2 573 517 1 057 775 931 262 884 014 887 596 970 462

OSVTE dovoz 7 291 9 006 8 082 11 872 8 140 10 3 905 5 250 7 495 7 223 3 092 2 941 3 441 5 275 7 336 17 823 3 211 8 698 13 630 4 522 4 184 4 686 5 213 6 702 7 755 9 002 11 209 11 257 12 837 31 248 27 776 19 730 18 695 11 673 121 932 192 453 225 562 272 619 257 607 51 691 23 772 36 754 43 584 41 512

vývoz 0 0 0 0 0 36 0 4 0 0 0 18 5 0 21 100 9 177 49 0 14 0 0 60 41 63 7 33 35 25 69 0 38 0 0 2 196 84 650 3 821 5 481 92 504 101 736 102 394 134 664 193 364

EFTA

dovoz 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16 12 2 3 0 4 5 2 3 3 5 8 2 3 6 584 575 571 719 1 192 1 235 481 492 352 397 18 16 80 336 435 36 17 52 36 35

vývoz 0 0 0 0 0 0 0 0 491 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 19 0 0 0 0 3 20 5 2 0 175 126 50 37 10 221 0 173 400 5 970 14 795 14 316 12 111 14 154 15 496

CEFTA

dovoz 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 27 0 6 16 8 4 8 2 3 7 4 1 2 0 2 972 400 0 6 316 53 1 0 5 0 0

vývoz dovoz 3 886 5 775 359 3 708 412 459 4 746 564 2 992 3 243 15 970 1 920 17 780 8 419 20 508 10 208 26 326 10 404 37 478 11 081 22 176 79 21 105 618 20 948 2 880 21 205 3 103 26 495 4 656 42 592 793 14 483 30 566 5 845 21 375 3 485 8 475 28 453 6 554 3 124 1 358 4 242 984 4 944 1 293 5 286 1 857 8 223 1 580 18 221 10 269 18 327 11 826 15 439 16 962 21 580 20 627 21 483 26 522 11 243 28 860 10 206 30 561 5 109 15 829 6 654 8 681 8 852 8 390 505 525 39 088 297 670 62 659 202 998 93 529 306 333 317 777 479 193 443 859 573 534 48 926 476 925 55 759 362 883 72 770 454 238 89 145 527 029 97 310

z toho SR

MR

PR

SNS

RZ

vývoz dovoz vývoz dovoz vývoz dovoz vývoz dovoz vývoz dovoz 320 5 596 52 179 3 513 0 84 0 39 0 350 3 708 7 0 0 0 11 0 25 0 261 313 148 143 3 1 0 0 0 0 1 025 563 2 600 1 205 0 49 1 0 0 323 3 220 2 668 23 0 0 14 0 0 0 4 305 1 920 7 0 11 556 0 2 302 0 93 0 6 745 8 401 9 0 9 439 18 1 016 0 33 0 7 768 10 208 885 0 10 072 0 187 0 0 0 22 337 10 232 1 884 0 1 917 0 6 0 182 0 34 813 11 081 1 790 0 547 0 38 319 47 0 21 766 78 403 1 8 0 2 163 0 169 0 17 079 581 2 255 0 1 762 37 5 432 0 25 0 16 392 2 250 2 572 0 1 794 630 12 583 0 34 0 15 195 2 653 3 406 73 2 437 377 838 0 0 0 14 505 4 079 4 792 95 7 073 482 73 0 0 1 5 715 740 1 4 36 846 50 66 065 0 813 0 1 934 18 957 2 526 1 8 073 11 607 38 222 0 94 2 3 944 2 985 108 0 394 18 390 1 0 19 2 350 3 944 267 0 1 089 4 530 40 683 0 1 000 3 3 174 2 492 1 785 0 19 209 4 061 47 843 0 0 22 2 516 929 0 24 594 406 29 302 0 314 386 3 591 984 221 0 430 0 18 218 0 265 360 4 433 1 268 222 6 249 7 5 039 33 63 687 4 992 1 723 33 8 211 122 5 882 32 158 1 265 8 005 1 273 42 0 63 304 4 002 0 139 1 841 13 230 6 725 1 796 1 970 3 101 1 541 4 940 174 1 487 18 12 787 6 097 2 108 1 886 3 269 3 667 1 393 174 1 553 26 11 239 7 308 1 514 2 208 2 385 6 967 237 170 1 391 59 14 200 9 017 1 270 2 232 5 524 8 825 324 177 1 414 59 13 329 11 366 1 408 2 608 5 655 11 004 198 169 1 063 69 10 409 496 58 25 990 721 2 153 724 0 136 8 162 9 538 146 115 28 957 421 1 333 519 0 123 6 335 4 898 432 8 14 544 68 576 12 274 50 6 518 5 831 1 581 26 5 486 646 1 417 238 0 111 7 875 4 872 1 707 53 5 515 3 888 935 323 26 73 7 868 491 737 4 321 7 555 27 967 3 406 3 870 14 524 207 1 521 0 275 134 7 104 14 524 47 490 5 304 4 267 7 345 4 0 641 181 309 22 826 13 670 58 048 4 171 2 520 3 377 47 1 602 709 278 633 243 154 15 778 50 615 443 6 123 4 938 16 1 701 1 081 406 308 353 127 11 931 62 334 5 240 1 158 479 2 2 161 935 527 145 48 922 10 841 0 29 878 4 287 250 28 25 459 867 408 480 55 750 10 609 0 36 893 0 178 349 0 21 866 1 475 293 492 72 770 14 002 0 42 042 0 17 201 2 5 165 1 274 317 317 89 145 36 338 0 90 718 0 23 711 0 8 029 1 279 331 381 97 307 33 633 0 15 222 0 2 674 0 6 421 1 427


Slunečnicový olej

!

1512

Období

Celkem


Agregace komodit

2204

Víno (hl)

2207 – 2208

Ethylalkohol a destiláty (hl)

Období

Celkem

EU

1997 1998 1999 2000 2001 1997

vývoz 9 274 10 162 12 080 28 029 15 814 256 751

dovoz vývoz 696 169 4 202 482 173 4 260 515 456 3 555 631 732 3 306 917 317 3 602 184 879 120 660

1998

131 120

1999

128 524

2000 2001

OSVTE

dovoz 491 838 258 497 276 247 334 456 599 152 166 392

vývoz 265 321 117 411 114 328

138 876

41 660 121 011

146 389

14 693 121 010

127 090

133 918

132 983

164 453

EFTA

CEFTA

z toho SR

MR

SNS

PR

dovoz 1 195 575 1 058 2 001 2 245 13 379

vývoz 60 199 90 47 62 392

dovoz 13 3 6 12 6 47

vývoz 3 674 3 959 6 067 22 915 9 953 117 406

dovoz vývoz 161 767 3 342 201 138 3 523 224 621 5 043 278 687 16 593 269 685 8 730 2 881 113 451

dovoz 97 469 97 654 72 619 50 479 96 709 2 263

vývoz 20 18 0 5 083 522 561

dovoz 53 382 93 313 128 617 215 758 120 149 536

1 281

9 994

692

1

127 033

5 333 110 306

4 837

630

127

362

13 721

638

1

111 285

5 705 109 980

4 302

170

287

15 187 105 579

296

15 986

893

5

108 770

7 891 107 025

3 949

1 023

267

28 169 131 926

661

16 301

34

0

103 275

11 854 103 123

7 352

143

167

vývoz 129 417 1 015 626 71 13

dovoz

RZ

6 51 52 80 4 45

vývoz 110 236 514 5 7 8 305

dovoz 27 652 118 4 332 6 343 602 109

vývoz 647 228 856 899 1 380 0

dovoz 0 0 1 132 2 130 2 554 1 748

446

314

174

1 109

1 084

290

191

0

2 240

315

24

718

3 516

3 905

1 030

510

17

608

566

3 721

62

71

209

3 069

A3.4/04 Vývoz a dovoz vybraných komodit tvoøících hlavní podíl na celkovém agrárním zahranièním obchodu ÈR CN

2000 mil. Kč %

Název

2001 mil. Kč %

CN

Vývoz

"

0402 Sušené a kondenzované mléko 2203 Pivo 0406 Sýry a tvaroh 2202 Nápoje nealkoholické 1905 Pekařské zboží 1701 Cukr 0405 Máslo 0301 Ryby živé 1210 Chmel 2306 Pokrutiny po extrakci olejů (ne sójových) 1107 Slad 1806 Kakaový prášek, čokoláda a čokoládové výrobky 1001 Pšenice a sourež 0207 Drůbež chlazená nebo zmrazená 1602 Přípravky, konzervy z masa, drobů a krve 0203 Vepřové maso 1517 Margarin a ostatní jedlé tuky 0102 Živý skot 1704 Cukrovinky neobsahující kakao 2208 Destiláty 1205 Semena řepky Celkem Pramen: Celní statistika Zpracoval: J. Voloin (VÚZE)

Název

2000 mil. Kč %

2001 mil. Kč

%

3 538,0 3 277,7 2 133,1 2 045,9 1 734,9 1 507,9 1 202,2 1 019,2 1 612,0 1 063,4 952,3 1 102,5 980,6 1 055,3 974,6 821,5 966,3 737,3 833,1 856,9 730,2 29 144,9

4 063,5 3 265,0 2 530,9 2 361,3 1 786,9 1 657,6 1 351,8 1 311,1 1 290,5 1 198,8 1 197,7 1 128,6 1 071,5 1 051,8 1 024,8 946,6 983,6 939,2 829,7 684,7 693,5 31 369,1

6,3 5,1 3,9 3,7 2,8 2,6 2,1 2,0 2,0 1,9 1,9 1,8 1,7 1,6 1,6 1,5 1,5 1,5 1,3 1,1 1,1 48,8

Dovoz 3 174,8 2 328,8 1 409,2 1 418,1 1 136,9 533,5 1 123,8 792,0 756,7 759,4 1 623,5 683,1 3 495,0 519,5 717,0 244,8 523,2 466,3 425,4 439,2 2 618,1 25 188,3

8,1 4 012,7 5,9 2 653,4 3,6 1 551,0 3,6 1 373,2 2,9 1 300,4 1,4 1 210,7 2,9 1 095,3 2,0 921,2 1,9 827,5 1,9 788,4 4,1 747,1 1,7 745,6 8,9 683,1 1,3 666,0 1,8 651,9 0,6 607,4 1,3 571,4 1,2 528,1 1,1 467,4 1,1 346,4 6,7 245,4 64,3 21 993,6

10,3 6,8 4,0 3,5 3,3 3,1 2,8 2,4 2,1 2,0 1,9 1,9 1,8 1,7 1,7 1,6 1,5 1,4 1,2 0,9 0,6 56,5

2304 2106 1905 1806 0805 0803 0406 2204 0901 2208 0304 1604 2008 1901 0702 0207 2101 0203 0603 2009 0707

Sójové šroty Přípravky potravinářské ostatní Pekařské výrobky Kakaový prášek, čokoláda a čokoládové výrobky Citrusové plody Banány Sýry a tvaroh Vína a mošt vinný Káva Destiláty Ryby opracované Přípravky, konzervy z ryb Ovoce konzervované Přípravky potravinářské z mouky, krupice a škrobu Rajčata čerstvá Drůbež chlazená nebo zmrazená Výtažky, esence, koncentráty z kávy, čaje Vepřové maso Květiny řezané Šťávy a směsi šťáv Okurky čerstvé Celkem

5,8 5,4 3,5 3,3 2,8 2,5 2,0 1,7 2,6 1,7 1,6 1,8 1,6 1,7 1,6 1,3 1,6 1,2 1,4 1,4 1,2 47,7


Pramen: Celní statistika Zpracoval: J. Voloin, . Dubovická, K. Pohlová (VÚZE)


A3.5/01 - Trní ceny zemìdìlských kultur a lesa podle velikosti prodávaných pozemkù za období 1993 - 2001 Ukazatel Tržní ceny jednotlivých druhů pozemků 2 (Kč/m )

orná půda chmelnice vinice zahrada ovocný sad trvalý travní porost celky zemědělská půda les Uskutečněný počet prodejů prodej (%) prodaná výměra 2 Průměrná velikost pozemku (m )

do 0,10 197,06 · 13,82 114,75 110,12 46,32 123,72 127,67 71,71 54,11 3,97 432

0,10-0,25 121,74 50,84 68,69 104,45 86,52 41,24 73,43 95,94 54,04 19,94 5,20 1 536

Velikost prodávaných pozemků (ha) 0,25-0,50 0,50-1,00 1,00-2,00 2,00-5,00 65,78 79,57 22,31 18,74 139,19 5,93 8,49 8,82 23,06 7,84 5,87 · 54,07 35,01 16,96 17,54 55,96 61,51 51,56 11,83 31,52 15,72 6,63 4,50 37,66 22,95 13,77 6,23 52,89 55,76 17,23 12,63 23,53 14,30 9,45 9,01 8,72 6,77 4,61 3,60 5,24 8,19 11,10 18,83 3 535 7 117 14 154 30 776

5,00-10,00 nad 10,00 9,57 5,83 9,89 4,50 · · 16,67 10,83 · · 2,38 2,87 4,74 3,42 6,22 4,78 8,32 11,62 1,38 0,86 16,52 30,95 70 292 212 504

Celkem 31,65 9,08 23,11 76,35 60,19 8,88 8,53 25,14 11,74 100,00 100,00 5 886

Pramen: výbìrové etøení VÚZE o trních cenách zemìdìlské pùdy (grant NAZV QC 0261) Zpracoval: E. Vrbová (VÚZE)

A4.2/01 - Základní souhrnné ukazatele podnikù hospodaøících na pùdì podle podnikatelských forem (mil. Kè) Ukazatel

Rok

1)

2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000

Hrubá zemědělská produkce v tom - rostlinná produkce - živočišná produkce Tržby za prodej zboží

Tržby za prodej výrobků a služeb 2)

Výkony

3)

Výnosy celkem

Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba

4)

Osobní náklady Odpisy douhodobého nehmotného a hmotného majetku 5) Náklady celkem Obchodní marže Účetní přidaná hodnota Majetek celkem Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Pohledávky celkem 6)

Peněžní prostředky Kapitál celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Závazky celkem Úvěry

Zemědělská družstva 1 601 1 390 30 493 31 258 33 300 34 438 42 542 41 530 1 356 1 149 20 575 21 610 9 363 9 270 4 132 3 900 41 193 40 855 245 241 12 970 13 069 63 186 58 619 35 571 32 572 14 978 14 477 6 047 5 771 2 300 2 519 63 186 58 619 29 455 29 217 33 460 29 113 26 708 22 899 6 261

1) Za celé zemìdìlství ve stálých cenách roku 1989 2) U fyzických osob pøíjmy za prodej výrobkù a slueb 3) U fyzických osob pøíjmy celkem 4) U fyzických osob = nákup materiálu + provozní reie - pojistné - nákladové úroky 5) U fyzických osob výdaje celkem 6) U zemìdìlských drustev a obchodních spoleèností finanèní majetek Pramen: výbìrové etøení FADN; ÈSÚ - hrubá zemìdìlská produkce v Èeské republice za rok 2000; hrubá zemìdìlská produkce za rok 2001 Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

#

Obchodní společnosti 2 586 3 118 48 855 51 087 52 029 55 514 66 740 68 317 2 297 2 742 33 752 36 444 13 629 14 142 6 178 6 008 64 857 67 283 289 376 18 566 19 446 90 364 89 726 51 360 51 005 20 174 21 026 9 814 9 886 3 395 3 344 90 364 89 726 55 129 55 474 34 723 33 737 24 075 22 452 9 100

Fyzické osoby 658 208 17 137 17 486 17 137 17 486 20 015 20 348 672 163 13 400 13 091 1 528 1 308 2 459 2 475 18 891 18 149 -14 45 3 723 4 440 40 279 40 585 29 607 30 334 6 027 5 588 2 352 1 976 2 068 2 517 40 279 40 585 32 520 34 308 7 759 6 277 2 932 2 322 4 699

Celkem 74 269 76 135 33 700 35 443 40 569 40 692 4 845 4 716 96 485 99 831 102 466 107 438 129 297 130 195 4 325 4 054 67 727 71 145 24 520 24 720 12 769 12 383 124 941 126 287 520 662 35 259 36 955 193 829 188 930 116 538 113 911 41 179 41 091 18 213 17 633 7 763 8 380 193 829 188 930 117 104 118 999 75 942 69 127 53 715 47 673 20 060


A4.2/02 Hrubá zemìdìlská produkce (mil. Kè ve s. c. 1989) Ukazatel Hrubá zemědělská produkce v tom - rostlinná produkce - živočišná produkce

1989 108 633 44 694 63 939

1997 76 803 35 138 41 665

1998 77 351 34 535 42 816

1999 77 798 36 250 41 548

2000 74 269 33 700 40 569

2001 76 135 35 443 40 692

Pramen: ÈSÚ Statistická roèenka 1992; hrubá zemìdìlská produkce v ÈR za rok 1997; Hrubá zemìdìlská produkce a koneèná zemìdìlská produkce v ÈR za rok 1998; Hrubá zemìdìlská produkce a souhrnný zemìdìlský úèet v Èeské republice za rok 1999; Hrubá zemìdìlská produkce v Èeské republice za rok 2000; Hrubá zemìdìlská produkce za rok 2001 Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

A4.2/03 Základní souhrnné ukazatele podnikù hospodaøících na pùdì (mil. Kè) Ukazatel Tržby za prodej zboží Tržby za prodej výrobků a služeb 1) Výkony 2) Výnosy celkem Náklady vynaložené na prodané zboží 3) Výkonová spotřeba Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 4) Náklady celkem Obchodní marže Účetní přidaná hodnota 5) Hospodářský výsledek Majetek celkem Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Pohledávky celkem 6) Peněžní prostředky Kapitál celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Závazky celkem Úvěry celkem

1996 4 565 96 564 105 067 123 382 3 858 66 863 25 757

1997 4 796 98 902 105 607 126 142 4 001 68 261 25 840

1998 3 628 95 904 100 141 121 240 3 101 64 510 24 952

1999 5 261 92 303 97 763 123 046 4 524 65 490 24 963

2000 4 845 96 485 102 466 129 297 4 325 67 727 24 520

2001 4 716 99 831 107 438 130 195 4 054 71 145 24 720

11 788 123 122 707 38 911 -498 202 380 123 708 41 310 21 323 5 346 202 380 90 618 111 762 84 139 25 083

11 722 126 513 795 38 141 -1 262 196 967 120 271 41 097 20 859 4 697 196 967 91 205 105 177 76 639 26 964

11 852 121 024 527 36 158 -648 201 889 125 496 40 645 17 531 6 945 201 889 109 881 91 269 66 971 23 106

12 929 124 461 737 33 010 -2 229 199 484 120 108 41 704 19 682 5 724 199 484 106 698 92 151 65 213 25 318

12 769 124 941 520 35 259 3 409 193 829 116 538 41 179 18 213 7 763 193 829 117 104 75 942 53 715 20 060

12 383 126 287 662 36 955 2 728 188 930 113 911 41 091 17 633 8 380 188 930 118 999 69 127 47 673 18 108

1) U fyzických osob v letech 1996, 1997 = pøíjmy za prodej výrobkù a slueb + ostatní pøíjmy, v letech 1998, 1999, 2000, 2001 = pøíjmy za prodej výrobkù a slueb 2) U fyzických osob pøíjmy celkem 3) U fyzických osob v letech 1996, 1997 = nákup materiálu + provozní reie v letech 1998, 1999, 2000, 2001 = nákup materiálu + provozní reie pojistné nákladové úroky 4) U fyzických osob výdaje celkem 5) U fyzických osob po odpoètu odmìny podnikatele a jeho rodiny 6) U právnických osob finanèní majetek Pramen: výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek (VÚZE)

A4.3/01 Výsledky hospodaøení z hlediska forem podnikání právnických osob (Kè/ha z. p.) Ukazatel Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Zúčtování rezerv a časového rozlišení provozních výnosů Zúčtování opravných položek do provozních výnosů Převod provozních výnosů Provozní výnosy Náklady vynaložené na prodané zboží Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Ostatní provozní náklady Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů

Zemědělská družstva 2000 2001 1 417 1 338 26 985 30 085 -129 243 2 613 2 817 2 264 1 874 2 982 2 164 84 105 82 117 7 0 36 305 38 743 1 200 1 106 14 467 16 606 3 741 4 193 8 286 8 922 536 544 3 657 3 754 1 836 1 595 809 874 165 269

$

Obchodní společnosti 2000 2001 1 521 1 876 28 738 30 738 -405 298 2 272 2 366 2 266 2 044 3 291 2 160 138 258 133 152 -1 3 37 953 39 895 1 351 1 650 15 324 16 774 4 530 5 154 8 017 8 509 520 519 3 634 3 615 1 893 1 725 680 664 460 498

Právnické osoby 2000 2001 1 592 1 786 27 782 30 484 -261 270 2 401 2 563 2 254 1 966 3 157 2 183 110 203 108 136 3 2 37 146 39 593 1 382 1 533 14 840 16 687 4 199 4 758 8 110 8 718 523 529 3 622 3 681 1 836 1 660 755 763 307 395

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pokraèování tabulky Ukazatel Zúčtování opravných položek do provozních nákladů Převod provozních nákladů Provozní náklady Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů Výnosy z finančního dlouhodobého majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Ostatní finanční výnosy Zúčtování rezerv do finančních výnosů Zúčtování opravných položek do finančních výnosů Výnosové úroky Převod finančních výnosů Finanční výnosy Prodané cenné papíry a vklady Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Tvorba rezerv na finanční náklady Zúčtování opravných položek do finančních nákladů Převod finančních nákladů Finanční náklady Hospodářský výsledek z finančních operací Daň z příjmů za běžnou činnost Hospodářský výsledek za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný hospodářský výsledek Převod podílu na hospodářském výsledku společníkům (+/-) Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním Výnosy celkem Náklady celkem Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Účetní přidaná hodnota Mzdové náklady

Zemědělská družstva 2000 2001 211 126 0 0 34 908 37 989 1 397 754 233 144 23 18 1 2 239 253 2 1 7 2 260 219 0 0 765 639 282 154 721 650 312 314 5 4 34 32 -2 0 1 352 1 154 -587 -515 35 44 775 195 578 589 157 130 2 20 419 439 0 -16 1 194 650 1 231 698 37 648 39 971 36 454 39 321 217 232 29 469 33 145 18 208 20 799 11 478 12 578 6 097 6 556

Obchodní společnosti 2000 2001 274 108 6 0 36 689 39 216 1 264 679 206 61 14 14 2 4 259 226 2 5 3 4 226 191 0 0 712 505 200 94 727 614 331 347 10 1 7 5 2 0 1 277 1 061 -565 -556 27 45 672 78 594 705 151 142 6 7 437 556 1 12 1 108 622 1 142 686 39 259 41 105 38 151 40 483 170 226 30 605 33 402 19 854 21 928 10 921 11 700 5 894 6 236

Právnické osoby 2000 2001 239 115 3 0 35 816 38 839 1 330 754 215 100 20 17 1 3 249 239 2 2 5 3 242 208 0 0 734 572 237 122 721 638 323 337 7 2 22 19 0 0 1 310 1 118 -576 -546 31 45 723 163 583 646 155 138 4 12 424 496 0 -2 1 147 661 1 182 716 38 463 40 811 37 316 40 150 210 253 29 922 33 317 19 039 21 445 11 093 12 125 5 964 6 398

Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek, F. Slavík (VÚZE)

A4.3/02 Majetek a jeho struktura z hlediska forem podnikání právnických osob (Kè/ha z. p.) Ukazatel Aktiva (majetek) celkem Pohledávky za upsaný kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek z toho - pozemky - stavby - stroje a zařízení - trvalé porosty - základní stádo - nedokončený DHM Finanční dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby z toho - materiál - nedokončená výroba - výrobky - zvířata - zboží Dlouhodobé pohledávky z toho - po lhůtě splatnosti Krátkodobé pohledávky z toho - po lhůtě splatnosti Finanční majetek Ostatní aktiva

Zemědělská družstva 2000 2001 55 917 56 419 21 20 34 349 34 077 3 2 31 479 31 349 393 482 21 958 21 759 5 540 5 594 196 224 2 495 2 554 865 613 2 867 2 726 20 641 21 912 13 255 13 934 1 366 1 400 2 389 2 359 4 346 4 963 4 946 5 021 80 59 253 250 62 48 5 098 5 304 1 970 2 111 2 035 2 424 906 410


%

Obchodní společnosti 2000 2001 53 155 53 987 96 14 32 271 32 795 -11 17 30 212 30 689 525 595 20 301 20 433 6 143 6 109 298 276 2 287 2 305 579 593 2 070 2 089 19 637 20 611 11 867 12 651 1 221 1 271 2 442 2 493 3 845 4 442 4 231 4 265 57 58 242 257 70 88 5 531 5 691 2 045 2 361 1 997 2 012 1 151 567

Právnické 2000 54 115 57 32 970 -4 30 550 467 20 910 5 785 244 2 377 777 2 424 20 049 12 461 1 288 2 396 4 039 4 554 77 298 68 5 288 2 018 2 002 1 039

osoby 2001 55 087 17 33 301 9 30 923 548 21 043 5 853 246 2 419 613 2 369 21 269 13 224 1 332 2 423 4 664 4 608 66 253 66 5 572 2 274 2 220 500


A4.3/03 Kapitál a jeho struktura z hlediska forem podnikání právnických osob (Kè/ha z. p.) Ukazatel Pasiva (kapitál) celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku v tom - zákonný rezervní fond - nedělitelný fond - statutární a ostatní fondy Hospodářský výsledek minulých let z toho - neuhrazená ztráta - minulých let Hospodářský výsledek běžného účetního období Cizí zdroje (cizí kapitál) Rezervy Dlouhodobé závazky z toho - po lhůtě splatnosti Krátkodobé závazky z toho - po lhůtě splatnosti Bankovní úvěry a výpomoci v tom - dlouhodobé - běžné - krátkodobé finanční výpomoci Ostatní pasiva

Zemědělská družstva 2000 2001 55 917 56 419 26 066 28 120 14 652 14 532 1 843 2 528 9 895 10 859 744 836 2 728 3 129 6 423 6 894

Obchodní společnosti 2000 2001 53 155 53 987 32 429 33 378 28 012 28 510 1 262 1 527 2 666 2 931 1 472 1 615 114 47 1 080 1 269

Právnické osoby 2000 2001 54 115 55 087 28 817 30 488 20 919 21 325 1 545 2 006 6 272 6 800 1 092 1 211 1 402 1 551 3 778 4 038

-1 518

-449

-619

-212

-1 066

-304

-1 944

-1 370

-1 787

-1 691

-1 856

-1 504

1 194 29 611 435 17 775 2 888 5 860 1 792 5 541 4 308 1 216 17 240

650 28 020 675 16 155 4 334 5 884 1 584 5 306 4 114 1 175 17 279

1 108 20 425 910 7 465 1 159 6 697 2 462 5 353 4 193 1 092 68 301

622 20 299 1 529 6 860 1 953 6 649 2 564 5 261 4 375 835 51 310

1 147 25 025 675 12 567 2 013 6 350 2 184 5 433 4 184 1 195 54 273

661 24 285 1 100 11 511 3 098 6 342 2 127 5 332 4 269 1 018 45 314


A4.3/04 Základní ukazatele podnikù právnických osob hospodaøících na pùdì (Kè/ha z. p.) Ukazatel Tržby za prodej zboží Tržby za prodej výrobků a služeb Výkony Výnosy celkem Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Náklady celkem Obchodní marže Účetní přidaná hodnota Hospodářský výsledek za účetní období Majetek celkem Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Pohledávky celkem Finanční majetek Kapitál celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Závazky celkem Úvěry celkem

1996 1 362 27 185 29 870 35 840 1 144 18 555 8 258

1997 1 411 27 543 29 636 36 321 1 204 18 841 8 440

1998 1 195 27 258 28 788 35 468 997 17 937 8 210

1999 1 799 26 045 27 891 35 618 1 498 17 922 7 940

2000 1 592 27 782 29 922 38 463 1 382 19 039 8 110

2001 1 786 30 484 33 317 40 811 1 533 21 445 8 718

3 263 36 076 218 11 533 -236 57 364 33 422 12 566 6 494 1 346 57 364 23 500 33 593 27 209 6 021

3 197 37 056 207 11 002 -735 57 249 33 421 12 933 6 234 1 247 57 249 23 769 33 279 25 815 7 144

3 178 35 508 198 11 049 -40 55 531 32 614 12 441 5 380 1 468 55 531 25 663 29 616 23 132 6 144

3 580 36 239 301 10 270 -621 55 250 31 588 12 200 5 747 1 537 55 250 26 415 28 613 21 650 6 539

3 622 37 316 210 11 093 1 147 54 115 30 550 12 461 5 586 2 002 54 115 28 817 25 025 18 917 5 433

3 681 40 150 253 12 125 661 55 087 30 923 13 224 5 825 2 220 55 087 30 488 24 285 17 853 5 332


&


A4.3/05 Výdaje a pøíjmy podnikù fyzických osob (Kè/ha z. p.) Ukazatel

Rok

1)

Výdaje celkem

z toho - nákup materiálu - nákup zboží - mzdy - platby do fondů - provozní režie - odpisy Příjmy celkem z toho - prodej zboží - prodej výrobků a služeb v tom - tržby z RV - tržby z ŽV - ostatní tržby - ostatní příjmy Rozdíl příjmů a výdajů

5 - 50 23 371 23 676 12 861 12 804 655 595 446 337 708 696 5 210 5 747 3 003 3 139 24 951 26 842 778 877 22 011 23 755 11 225 13 469 9 481 8 797 1 305 1 489 1 967 2 119 1 580 3 166

2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 20 142 18 819 21 431 18 975 11 089 10 149 11 061 9 815 28 109 517 29 412 756 533 698 577 512 599 682 4 579 4 406 4 890 4 558 2 876 2 474 3 072 2 474 21 366 19 746 23 909 21 486 33 93 599 51 18 835 17 308 20 719 18 762 10 837 10 342 12 483 10 970 6 992 6 037 7 386 6 986 1 006 929 850 806 2 124 2 053 2 492 2 505 1 224 927 2 479 2 511

nad 300 21 655 16 701 9 865 8 438 1 671 26 1 576 1 065 900 634 4 644 3 947 2 692 2 344 23 070 18 478 1 612 18 18 951 15 280 13 571 10 668 3 784 3 481 1 596 1 131 2 322 2 941 1 415 1 777

Průměr 20 534 19 084 10 460 9 851 730 171 974 761 687 614 4 601 4 521 2 673 2 602 21 755 21 396 715 219 18 627 18 387 11 714 11 381 5 686 6 012 1 227 994 2 157 2 617 1 221 2 313

1) Bez osobní spotøeby podnikatele Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková, Z. Kubíková (VÚZE)

A4.3/06 Majetek a závazky podnikù fyzických osob (Kè/ha z. p.) Ukazatel Majetek celkem (aktiva) z toho - dlouhodobý hmotný majetek z toho - pozemky - stavby - stroje a zařízení - trvalé porosty - základní stádo - zásoby z toho - materiál - nedokončená výroba, výrobky, zvířata - pohledávky 1)

- peněžní prostředky Součet závazků (cizí zdroje) z toho - závazky - úvěry Rozdíl majetku a závazků (vlastní jmění)

Rok 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001 2000 2001

5 - 50 74 266 73 316 57 429 56 786 26 717 26 289 17 518 15 613 10 325 11 896 205 193 2 630 2 732 9 889 8 573 784 1 073 8 976 7 496 2 547 2 198 4 002 5 659 4 406 2 415 1 563 1 233 2 779 1 075 69 860 70 901

1) Penìní prostøedky = peníze a ceniny + bankovní úèty +/- prùbìné poloky. Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková, Z. Kubíková (VÚZE)

'

Skupina v ha z. p. 51 - 100 101 - 300 50 409 43 459 55 455 40 938 37 532 32 424 41 291 30 398 13 393 8 942 15 537 7 903 14 232 14 225 13 542 12 872 8 112 7 486 10 135 7 512 3 5 156 0 1 780 1 744 1 877 2 057 7 779 6 241 8 124 5 885 600 539 899 762 7 155 5 687 7 206 5 043 2 316 2 633 2 235 2 012 2 533 1 842 3 597 2 543 6 312 9 732 5 729 7 396 1 938 3 760 1 703 2 772 4 318 5 679 3 854 4 558 44 097 33 727 49 726 33 542

nad 300 33 300 29 361 23 066 21 686 4 895 4 767 9 356 8 694 8 085 6 838 56 79 674 1 308 5 445 3 947 652 539 4 757 3 408 2 590 2 035 2 067 1 426 9 155 7 368 3 606 2 810 5 504 4 433 24 145 21 993

Průměr 43 782 42 676 32 182 31 897 9 879 9 978 12 725 11 803 8 086 8 178 43 75 1 436 1 829 6 551 5 876 615 739 5 901 5 103 2 556 2 078 2 248 2 647 8 434 6 600 3 187 2 442 5 108 4 049 35 348 36 076


A4.3/07 Základní ukazatele podnikù fyzických osob hospodaøících na pùdì (Kè/ha z. p.) Ukazatel Příjmy celkem Prodej zboží Prodej výrobků a služeb Ostatní příjmy Výdaje celkem Nákup materiálu Nákup zboží Mzdy Platby do fondů Provozní režie Odpisy Obchodní marže 1) Přidaná hodnota Rozdíl příjmů a výdajů Majetek celkem Dlouhodobý hmotný majetek Zásoby Pohledávky Peněžní prostředky Součet závazků Závazky Úvěry Rozdíl majetku a závazků

1996 18 144 324 16 700 816 17 197 6 749 295 1 054 488 5 608 2 383 29 5 188 947 35 617 26 825 5 037 1 712 1 580 12 617 4 318 7 726 23 000

1997 20 248 391 18 518 956 18 685 7 115 220 1 127 499 5 973 2 581 171 6 557 1 563 32 304 24 401 4 564 1 852 1 217 10 782 3 812 6 448 21 522

1998 18 770 47 17 060 1 544 18 183 9 216 97 865 524 4 485 2 786 -50 4 733 587 40 613 31 117 5 003 1 428 2 852 8 232 2 746 5 398 32 381

1999 20 142 346 17 001 2 330 19 622 9 586 381 1 184 697 4 804 2 598 -35 3 246 520 39 476 28 853 6 186 2 847 1 367 11 174 4 541 6 259 28 302

2000 21 755 715 18 627 2 157 20 534 10 460 730 974 687 4 601 2 673 -15 4 047 1 221 43 782 32 182 6 551 2 556 2 248 8 434 3 187 5 108 35 348

2001 21 396 219 18387 2617 19 084 9 851 19 084 761 614 4 517 2 602 48 4 670 2 313 42 676 31 897 5 876 2 078 2 647 6 600 2 442 4 049 36 076

1) V letech 1996, 1997 = obchodní mare + trby za prodej výrobkù a slueb + ostatní pøíjmy (nákup materiálu + provozní reie), v letech 1998, 1999, 2000, 2001 = obchodní mare + trby za prodej výrobkù a zvíøat (nákup materiálu + provozní reie pojistné nákladové úroky) Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková, M. Vojtíek (VÚZE)

A4.3/08 Výsledky hospodaøení právnických osob podle oblastí za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Typy oblastí Ukazatel Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Zúčtování rezerv a časového rozlišení provozních výnosů Zúčtování opravných položek do provozních výnosů Převod provozních výnosů Provozní výnosy Náklady vynaložené na prodané zboží Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Ostatní provozní náklady Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů Zúčtování opravných položek do provozních nákladů Převod provozních nákladů Provozní náklady Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů Výnosy z finančního dlouhodobého majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Ostatní finanční výnosy Zúčtování rezerv do finančních výnosů Zúčtování opravných položek do finančních výnosů Výnosové úroky

horské a podhorské oblasti 1 003

1 027

méně produkční oblasti 3 050

17 394 127 1 715

26 702 356 2 287

1 362 3 925 113 96 0 25 735 693 9 837 2 928 6 661 258

ostatní méně příznivé oblasti

produkční oblasti

Celkem

2 367

1 786

33 629 -244 3 026

37 027 419 2 916

30 484 270 2 563

1 923 2 115 226 136 0 34 772 886 14 713 3 869 8 050 429

2 454 2 302 152 82 11 44 462 2 592 18 504 5 337 9 249 561

1 969 1 770 220 168 2 46 858 2 080 20 037 6 042 9 819 705

1 966 2 183 203 136 2 39 593 1 533 16 687 4 758 8 718 529

3 082

3 506

4 134

3 855

3 681

1 204 501 231 99 0 25 494 241

1 652 678 298 111 0 34 192 580

2 108 1 031 308 127 0 43 951 511

1 601 820 588 118 1 45 666 1 192

1 660 763 395 115 0 38 839 754

33 33 0 99 0 0 138

146 19 1 226 5 2 223

57 5 5 349 2 0 192

81 17 4 245 0 5 214

100 17 3 239 2 3 208

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK 2001 Pokraèování tabulky Typy oblastí Ukazatel Převod finančních výnosů Finanční výnosy Prodané cenné papíry a vklady Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Tvorba rezerv na finanční náklady Zúčtování opravných položek do finančních nákladů Převod finančních nákladů Finanční náklady Hospodářský výsledek z finančních operací Daň z příjmů za běžnou činnost Hospodářský výsledek za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný hospodářský výsledek Převod podílu na hospodářském výsledku společníkům (+/-) Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním Výnosy celkem Náklady celkem Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Účetní přidaná hodnota Mzdové náklady

horské a podhorské oblasti 0 303 49 396 166 0 2 0 613 -310 36 -105 552 95 1 456 0 351 388 26 590 26 239 310 19 236 12 765 6 781 4 862

ostatní méně příznivé oblasti 0 622 165 623 268 0 21 0 1 077 -455 27 98 586 124 3 459 17 540 587 35 980 35 440 141 29 345 18 582 10 904 5 910

méně produkční oblasti 0 610 107 812 383 10 50 0 1 362 -752 101 -342 649 104 2 543 0 201 304 45 721 45 520 458 36 411 23 841 13 028 6 805

produkční oblasti

Celkem

0 566 94 646 444 2 9 0 1 195 -629 44 519 740 179 34 527 -26 1 072 1 124 48 164 47 092 287 40 362 26 079 14 570 7 202

0 572 122 638 337 2 19 0 1 118 -546 45 163 646 138 12 496 -2 661 716 40 811 40 150 253 33 317 21 445 12 125 6 398


A4.3/09 Majetek a jeho struktura u podnikù právnických osob podle oblastí za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Typy oblastí Ukazatel Aktiva (majetek) celkem Pohledávky za upsaný kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek z toho - pozemky - stavby - stroje a zařízení - trvalé porosty - základní stádo - nedokončený DHM Finanční dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby z toho - materiál - nedokončená výroba - výrobky - zvířata - zboží Dlouhodobé pohledávky z toho - po lhůtě splatnosti Krátkodobé pohledávky z toho - po lhůtě splatnosti Finanční majetek Ostatní aktiva

horské a podhorské oblasti 40 874 -1 26 825 22 25 583 345 18 483 3 792 24 2 335 446 1 220 13 614 8 673 750 1 011 2 773 4 028 49 87 2 3 114 1 165 1 740 436


méně produkční oblasti

produkční oblasti

50 456 14 30 745 11 28 787 452 19 856 5 270 99 2 521 556 1 947 19 204 12 844 1 236 2 263 4 521 4 661 45 211 59 4 137 1 807 2 012 493

62 416 49 38 559 4 35 468 550 22 796 6 927 699 2 469 868 3 087 23 219 14 200 1 638 2 497 5 251 4 584 102 379 115 6 357 2 814 2 283 589

61 203 12 35 826 6 32 952 712 22 384 6 630 291 2 297 617 2 868 24 875 14 437 1 469 2 944 5 075 4 702 80 292 69 7 583 2 889 2 563 490


Celkem 55 087 17 33 301 9 30 923 548 21 043 5 853 246 2 419 613 2 369 21 269 13 224 1 332 2 423 4 664 4 608 66 253 66 5 572 2 274 2 220 500


A4.3/10 Kapitál a jeho struktura u podnikù právnických osob podle oblastí za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Typy oblastí Ukazatel Pasiva (kapitál) celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku v tom - zákonný rezervní fond - nedělitelný fond - statutární a ostatní fondy Hospodářský výsledek minulých let z toho - neuhrazená ztráta minulých let Hospodářský výsledek běžného účetního období Cizí zdroje (cizí kapitál) Rezervy Dlouhodobé závazky z toho - po lhůtě splatnosti Krátkodobé závazky z toho - po lhůtě splatnosti Bankovní úvěry a výpomoci v tom - dlouhodobé - běžné - krátkodobé finanční výpomoci Ostatní pasiva

horské a podhorské oblasti 40 874 18 493 11 541 1 800 4 790 378 986 3 426

Celkem



produkční oblasti

50 456 27 314 20 113 1 890 5 129 631 1 320 3 178

62 416 35 657 25 311 2 329 8 923 2 254 2 118 4 551

61 203 35 193 23 620 2 063 8 426 1 684 1 736 5 006

55 087 30 488 21 325 2 006 6 800 1 211 1 551 4 038

11

-358

-1 107

12

-304

-1 003 351 22 159 583 13 994 3 583 4 065 1 177 3 517 3 134 360 23 222

-1 588 540 22 880 828 11 831 3 255 5 030 1 698 5 191 4 399 758 34 262

-1 910 201 26 489 735 10 124 4 650 8 845 3 096 6 785 5 565 1 182 38 270

-1 365 1 072 25 592 1 707 11 069 2 148 7 452 2 480 5 364 3 870 1 428 66 418

-1 504 661 24 285 1 100 11 511 3 098 6 342 2 127 5 332 4 269 1 018 45 314


A4.3/11 Výdaje a pøíjmy podnikù fyzických osob podle oblastí za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Typy oblastí Ukazatel Příjmy celkem z toho - prodej zboží - prodej výrobků a služeb v tom - tržby z RV - tržby z ŽV - ostatní tržby - ostatní příjmy z toho - dotace a provozní podpory 1) Výdaje celkem z toho - nákup materiálu - nákup zboží - mzdy - platby do fondů - provozní režie - odpisy Rozdíl příjmů a výdajů

horské a podhorské oblasti 14 025 0 9 358 1 880 6 628 850 4 479 4 019 11 706 5 418 59 680 572 2 570 1 927 2 319

ostatní méně příznivé oblasti 19 996 37 17 157 9 100 7 220 838 2 672 2 212 17 976 9 023 34 743 619 4 093 2 588 2 021

1) Bez osobní spotøeby podnikatele Zpracoval: A. Picková, Z. Kubíková (VÚZE)

méně produkční oblasti 21 350 36 17 343 9 422 6 069 1 852 3 959 2 936 18 682 9 417 32 397 838 4 866 2 986 2 668

produkční oblasti 24 016 413 21 305 15 236 4 987 1 082 2 086 1 621 21 513 11 442 306 816 605 5 231 2 732 2 503

Celkem 21 396 219 18 387 11 381 6 012 994 2 617 2 136 19 084 9 851 171 761 614 4 521 2 602 2 313


A4.3/12 Majetek a závazky podnikù fyzických osob podle oblastí za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Typy oblastí Ukazatel Majetek celkem z toho - dlouhodobý hmotný majetek z toho - pozemky - stavby - stroje a zařízení - trvalé porosty - základní stádo - zásoby z toho - materiál - nedokončená výroba, výrobky, zvířata - pohledávky 1) - peněžní prostředky Součet závazků z toho - závazky - úvěry Rozdíl majetku a závazků (vlastní jmění)

horské a podhorské oblasti 37 561 28 253 4 960 13 689 5 924 0 3 679 5 638 410

Celkem



produkční oblasti

41 215 30 313 8 322 12 527 7 150 107 2 147 6 980 927

43 399 33 639 13 531 8 642 8 806 0 2 660 4 608 72

44 803 33 728 12 037 11 078 9 377 72 1 140 5 200 717

42 676 31 897 9 978 11 803 8 178 75 1 829 5 876 739

6 047 1 659 2 015 8 105 3 687 4 356 33 110

4 536 1 706 2 843 5 509 2 126 2 860 37 891

4 421 2 676 3 111 5 950 1 744 4 072 38 852

5 103 2 078 2 647 6 600 2 442 4 049 36 076

5 224 853 2 593 4 816 1 532 3 261 32 745

1) Penìní prostøedky = peníze a ceniny + bankovní úèty +/ prùbìné poloky Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková, Z. Kubíková (VÚZE)

A4.3/13 Výsledky hospodaøení podnikù právnických osob podle standardního výstupu EU v roce 2001 (Kè/ha z. p.) Typy oblastí Ukazatel Celková produkce v tom - produkce RV - produkce ŽV - ostatní produkce Výrobní spotřeba z toho - vlastní spotřeba - vnitropodniková spotřeba Odpisy Externí faktory v tom - mzdové náklady - pachtovné - úroky Dotace provozní Dotace investiční Daně Hrubá přidaná hodnota Čistá přidaná hodnota Důchod ze zemědělské činnosti 1) Vstup placené prac. síly v AWU na 100 ha 2) Vstup neplac. prac. síly v FWU na 100 ha Čistá přidaná hodnota/AWU

horské a podhorské oblasti 24 272 7 910 14 259 2 103 17 194 96 4 436 3 054 7 221 6 457 390 374 3 601 7 250 10 429 7 375 161 3,28 0,00 224 715

ostatní méně příznivé oblasti 30 303 12 240 15 039 3 024 20 181 484 4 014 3 229 7 741 6 884 375 482 1 892 60 402 11 611 8 382 701 3,58 0,04 233 898

1) Roèní pracovní jednotka 2) Jednotka rodinné práce Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: M. Vojtíek, F. Slavík (VÚZE)

!

méně produkční oblasti 36 114 14 943 16 568 4 603 24 121 535 5 119 3 837 9 352 7 787 960 605 1 977 70 531 13 439 9 602 321 3,65 0,00 263 052

produkční oblasti 40 193 17 865 17 331 4 997 26 444 590 4 052 3 666 10 100 8 684 975 441 1 345 75 685 14 409 10 743 717 3,80 0,00 282 455

Celkem 34 144 14 272 16 006 3 866 22 718 496 4 202 3 451 8 765 7 622 670 473 1 850 62 509 12 767 9 316 613 3,65 0,02 255 473


A4.3/14 - Výsledky hospodaøení podnikù fyzických osob podle standardního výstupu EU za rok 2001 (Kè/ha z. p.) Typy oblastí Ukazatel Celková produkce v tom - produkce RV - produkce ŽV - ostatní produkce Výrobní spotřeba z toho - vlastní spotřeba - vnitropodniková spotřeba Odpisy Externí faktory v tom - mzdové náklady - pachtovné - úroky Dotace provozní Dotace investiční Daně Hrubá přidaná hodnota Čistá přidaná hodnota Důchod ze zemědělské činnosti 1) Vstup placené prac. síly v AWU na 100 ha 2) Vstup neplac. prac. síly v FWU na 100 ha Čistá přidaná hodnota/AWU Důchod ze zemědělské činnosti/FWU

horské a podhorské oblasti 13 096 5 334 7 011 751 10 852 99 3 604 1 927 1 555 1 023 288 244 4 019 129 126 6 136 4 210 2 783 2,08 1,53 202 550 181 632



produkční oblasti

20 588 12832 7 163 593 15 602 123 3 822 2 574 2 063 1 077 557 429 2 212 201 257 6 942 4 368 2 507 2,19 1,52 199 480 165 077

20 265 12223 6 270 1 772 15 454 105 2 659 2 986 1 958 867 642 449 2 936 165 262 7 485 4 499 2 706 1,71 1,26 263 295 215 363

23 654 17739 5 076 839 17 124 124 2 074 2 728 2 250 1 116 863 271 1 621 239 356 7 795 5 067 3 055 2,12 1,48 238 540 205 910

Celkem 21 298 14444 6 083 771 15 845 120 2 894 2 595 2 098 1 083 683 332 2 136 211 292 7 297 4 702 2 815 2,13 1,49 220 817 188 393

1) Roèní pracovní jednotka. 2) Jednotka rodinné práce. Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková, F. Slavík (VÚZE)

A5.3/01 - Podíl jednotlivých druhù výdajù na celkových výdajích domácností ÈR1) (%) Ukazatel Vydání za potraviny, nápoje a tabák 2) v tom - potraviny - nápoje - tabák Doprava a spoje, dopravní prostředky v tom - doprava a spoje - osobní dopravní prostředky 3) Rekreace, vzdělání a kulturní služby Lékařská péče v tom - léčebná péče - léčiva, zdravotní potřeby 4) Bydlení 4) v tom - nájemné a komunální služby - elektřina - plyn - ústřední topení a teplá voda - palivo Textil, obuv, potřeby pro domácnost 5) 6) Ostatní vydání 1) Celkem vydání

1989 32,9 26,9 4,6 1,4 13,0 3,1 9,9 3,4 0,3 0,1 0,2 8,3 2,6 2,4 0,9 1,5 0,9 18,9 23,2 100,0

1996 30,5 25,0 4,0 1,5 13,1 3,2 9,9 6,0 1,4 0,4 1,0 12,1 4,3 2,7 1,4 3,0 0,7 16,3 20,6 100,0

1997 29,2 23,9 3,8 1,5 12,7 3,5 9,2 6,3 1,5 0,4 1,1 13,0 4,7 2,8 1,6 3,3 0,6 15,6 21,7 100,0

1998 28,6 22,6 4,6 1,4 12,2 4,0 8,2 11,4 1,5 0,4 1,1 16,9 7,0 3,5 2,1 3,9 0,4 15,4 14,0 100,0

1999 26,6 20,8 4,4 1,4 13,8 4,3 9,5 11,3 1,5 0,4 1,1 17,6 7,3 3,8 2,3 3,8 0,4 14,7 14,5 100,0

1) Podíly výdajù za roky 1998, 1999 a 2000 nejsou srovnatelné s podíly výdajù pøedcházejících let z dùvodu transformace klasifikaèní soustavy Vydání celkem do roku 1998 zahrnují penìní vydání bez daní, pojitìní a ostatních plateb; od roku 1998 vè. se jedná o tzv. spotøební vydání, tj. penìní vydání bez daní, zdravotního a sociálního pojitìní, investièních vydání na výstavbu, resp. rekonstrukci domu nebo bytu, a vydání spojených s péèí o uitkovou zahradu a uitková zvíøata 2) Výdaje za kávu, èaj a kakao se od roku 1998 zahrnují do nápojù, do této doby byly èástí výdajù za ostatní potraviny 3) Poloka od roku 1998 zahrnuje výdaje za rekreaci, kulturu a sport 4) Poloka od roku 1998 zahrnuje (vedle náj. a komunál. slueb) i bìnou údrbu a drobné opravy bytu 5) Pro roky 1989, 1996, 1997: poloka zahrnuje výdaje za veøejné stravování, drogistické zboí, kulturní zaøízení, ostatní sluby, podíly na drustevní výstavbì, koupi nemovitostí, hospodáøské a pìstitelské potøeby 6) Pro roky 1998, 1999, 2000: poloka zahrnuje výdaje za vzdìlání, stravovací a ubytovací sluby, osobní a sociální péèi, osobní doplòky, pojitìní, finanèní a ostatní sluby Pramen: výpoèty VÚZE podle Statistiky rodinných úètù, I. díl, ÈSÚ, 1990 - 2001 Zpracoval: H. Sekavová (VÚZE)

"

2000 26,4 20,7 4,3 1,4 14,2 5,4 8,8 10,8 1,7 0,4 1,3 18,4 7,8 4,1 2,4 3,7 0,4 13,9 14,6 100,0


A7/01 - Smìrná èísla pro dílèí cíle EU podílu elektøiny z OZE k celkové spotøebì elektøiny do roku 2010 1)

1)

1)

Procentní podíl OZE Procentní podíl OZE roku 1997 roku 2010

Stát Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Řecko Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Portugalsko Španělsko Švédsko Spojené království Evropská unie

72,7 1,1 8,7 24,7 15,0 4,5 8,6 3,6 16,0 2,1 3,5 38,5 1,9 49,1 1,7 13,9

78,1 6,0 29,0 35,0 21,0 12,5 20,1 13,2 25,0 5,7 12,0 45,6 29,4 60,0 10,0 22,1

Procentní podíl OZE roku 1997 bez vodních elektráren nad 10 MW 10,7 0,9 8,7 10,4 2,2 2,4 0,4 1,1 4,5 2,1 3,5 4,8 3,6 5,1 0,9 3,2

1)

Procentní podíl OZE roku 2010 bez vodních elektráren nad 10 MW 21,1 5,8 29,0 21,7 8,9 10,3 14,5 11,7 14,0 5,7 12,0 21,5 17,5 15,7 9,3 12,5

1) Spotøeba elektøiny z OZE jako procentní podíl celkové spotøeby elektøiny z 3058 TWh (terrawatthodin) pøedvídané scénáøem pozadí. Pramen: Návrh Smìrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoøe elektøiny z OZE na vnitøním trhu s elektøinou Zpracoval: H. Souèková (VÚZE)

A7.3/01 - Pøehled vybraných akcí v rámci Státního programu realizovaného ÈEA Podprogram I

1)

EA Průmysl Bytové domy Veřejné objekty 2) MT

Celkem I II III IV V VI VII VIII

Kogenerace 3) EPC Výzkum a vývoj OZE Teplárenství Energetické koncepce EKIS4) Produkty Celkem Program 2001

Počet podpořených akcí 126 3 14 14 2 159 2 2 6 19 6 17 56 133 400

Investice (tis. Kč) 36 079 26 496 104 258 121 967 3 795 292 595 8 377 7 438 19 733 84 767 103 203 5 761 18 440 45 725 586 039

Podpora (tis. Kč) 17 214 2 900 12 105 10 292 1 645 44 156 875 1 114 4 552 9 115 8 000 2 773 10 997 16 000 97 582

Úspora energie (GJ/rok) 34 198 21 914 16 406 13 946 86 464 7 168 2 804 95 102 49 008 240 546

1) EA - energetické audity 2) MT - nízkonákladová opatøení ke sníení energetické nároènosti v prùmyslu 3) EPC - rozvoj projektù financovaných z úspor energie 4) EKIS - poradenské støedisko ÈEA Pramen: Èeská energetická agentura Zpracoval: H. Souèková (VÚZE)

A8.5/01 - Vývoj poètu strojù v zemìdìlství ÈR (ks) Druh stroje

1960 52 515 5 290 4 328 6 704 699

Traktory Nákladní automobily Sklízecí mlátičky Sklízecí řezačky Sklízeče brambor Pramen: ÈSÚ - Statistické etøení AGROCENZUS Zpracoval: V. Pokorný (VÚZE)

#

1970 99 016 9 773 11 845 22 213 3 222

1980 101 465 25 885 12 337 14 927 3 662

1990 101 722 34 565 14 793 11 319 3 529

1995 90 443 20 518 14 592 9 308 4 420


A8.7/01 Podíl jednotlivých pojioven na trhu zemìdìlského pojitìní (%) Pojištění plodin 2000 2001 83,12 79,78 8,26 14,08 1,75 1,98 0,53 0,61 3,58 0,85 2,73 2,70

Pojišťovny Česká pojišťovna, a. s. ČSOB Pojišťovna, a. s. Generali pojišťovna, a. s. Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. Kooperativa pojišťovna, a. s. Pojišťovna České spořitelny, a. s.

Pojištění zvířat 2000 2001 83,29 82,25 6,96 9,54 1,31 2,67 0,46 0,49 3,88 0,78 3,97 4,27

Celkem 2000 83,20 7,68 1,56 0,50 3,71 3,28

2001 80,87 12,07 2,28 0,56 0,82 3,39

Pramen: Èeská asociace pojioven Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

A8.7/02 Výmìra pojitìných plodin na orné pùdì u jednotlivých pojioven (ha) Pojišťovny

2000

Česká pojišťovna, a. s. ČSOB Pojišťovna, a. s. Generali pojišťovna, a. s. Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. Kooperativa pojišťovna, a. s. 1) Pojišťovna České spořitelny, a. s. Celkem

2001

841 197 90 160 8 234 5 262 30 000 26 275 1 001 128

849 645 158 691 25 434 6 420 . 28 803 1 068 993

Meziroční index 101,00 176,01 308,89 122,01 x 109,62 106,78

1) V roce 2000 ÈS-ivnostenská pojiovna, a. s. Pramen: Èeská asociace pojioven Zpracoval: A. Picková (VÚZE)

A9.1/01 Vývoj nominálních mezd v zemìdìlství, prùmyslu a národním hospodáøství (Kè) Ukazatel 2)

Zemědělství Průmysl Národní hospodářství Relace zemědělství/průmysl (%) Relace zemědělství/NH (%)

1989 3 455 3 335 3 170 103,6 109,0

1997 8 493 10 748 10 695 79,0 79,4

1998 9 143 11 853 11 688 77,1 78,2

1999 9 405 12 674 12 658 74,2 74,3

2000 10 134 13 583 13 491 74,6 75,1

1)

2001 11 148 14 542 14 642 76,7 76,1

1) Pøedbìné údaje 2) Bez podnikù fyzických osob Pramen: Statistika zamìstnanosti a mezd FSÚ 1989, ÈSÚ 1997 2002 Zpracoval: J. Drlík (VÚZE)

A9.1/02 Vývoj indexu reálných mezd ve vybraných sektorech1) (%) Ukazatel

1989 100,0 100,0 100,0

3)

Zemědělství Průmysl Národní hospod ářství

1997 75,4 101,2 103,4

1998 73,3 100,5 102,1

1999 73,8 105,2 108,3

2000 76,6 108,5 111,1

2)

2001 80,4 111,0 115,1

1) Je odvozován z indexu ivotních nákladù, pøepoèteno na rok 1989 = 100 % 2) Pøedbìné údaje 3) Bez podnikù fyzických osob. Pramen: Statistická roèenka, FSÚ 1989; Indexy spotøebitelských cen a ivotních nákladù, ÈSÚ 1997 2002 Zpracoval: J. Drlík (VÚZE)

A10/01 Aplikace prùmyslových hnojiv (kg è. ./ha z. p.) Ukazatel N P2O5 K2O Celkem

1989 99,2 65,6 58,0 222,8

1997 55,1 11,7 10,1 76,9

1998 53,3 12,6 7,3 73,2

1999 51,1 8,6 5,9 65,6

2000 58,9 10,8 6,2 75,9

2001 72,6 12,3 7,3 92,2

Pramen: Roèenka ivotního prostøedí ÈR 1990, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 Zpracoval: J. Praan, Z. Novotná (VÚZE)

A10/02 Jakost podzemních vod (mìlké vrty) podíl vzorkù nevyhovujících státní normì1) (%) Ukazatel Dusičnany Amonné ionty 2,3) CHSKMn Ropné látky

1989 22,6 30,0 34,6 13,2

1996 22,9 33,7 21,7 3,7

1997 21,8 32,4 25,6 5,4

1998 18,7 19,4 19,4 1,4

1) ÈSN 75 7111 Pitná voda 2) CHSKMn chemická spotøeba kyslíku 3) Hodnota za rok 1997 byla upravena dle Statistické roèenky P ÈR 1999 Pramen: Roèenka ivotního prostøedí ÈR 1990, 1997, 1998; Statistická roèenka P ÈR 1999, 2000, 2001 Zpracoval: J. Praan, Z. Novotná (VÚZE)

$

1999 18,7 20,1 18,3 1,7

2000 16,4 23,3 23,3 0,7


A11.2/01 Základní národohospodáøské údaje mezinárodní srovnání Ukazatel

MJ

Celková plocha

km

Obyvatelstvo

1 000 osob

HDP/obyv. (parita kupní síly - PPS) Inflace

2

1)

USD

2)

%

Nezaměstnanost (% z pracovníků civil. sekt. NH) Obchodní bilance

%

3)

mil. EUR

Zemědělská půda

1 000 ha

Zaměstnanost v zemědělství, lesnictví, myslivosti a rybářství Zaměstnanost v zemědělství, lesnictví, myslivosti a rybářství - podíl na celk. zaměstnanosti v civil. sektoru Počet zemědělských podniků celkem Zemědělská půda na podnik

1 000 osob % 1 000 podniků

4)

Konečná zemědělská produkce

ha 3)

mil. EUR

Podíl zemědělství na HDP

%

Podíl zemědělství na hrubé tvorbě fixního kapitálu

5)

%

6)

Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu

%

6)

Obchodní bilance v potravinářských 3,6,7) a zemědělských výrobcích Podíl spotřeby potravin, nápojů a tabáku na celkových spotřebních výdajích domácnosti

% mil. EUR %

Rok

EU 15

1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000 1999 2000

3 236 180 3 236 180 375 346 376 455 20 610 22 648 1,5 1,5 9,2 8,2 -19 034 -89 059 135 825 130 443 6 898 6 770 4,5 . 6 989,0 . 18,4 . 273 658 280 090 1,8 1,7 . . 6,9 5,7 6,7 6,2 -2 425,0 -122,0 17,0 .

1) ÈR: podle ÈSÚ 2) Index spotøebiteských cen 3) Do roku 1998 ECU 4) ÈR: Pramen: Agrocenzus 1995, odhady VÚZE. Nezahrnuty podniky bez pùdy (zhruba 10 tis. podnikù) 5) ÈR: spolu s lesnictvím 6) Belgie = Belgie + Lucembursko 7) EU 15: obchod vnì EU; èlenské státy EU: obchod uvnitø a vnì EU Pramen: Eurostat; Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 2000; ÈSÚ Zpracoval: M. Fischer (VÚZE)

%

Z toho Belgie Rakousko Německo 30 518 83 858 356 970 30 518 83 858 356 970 10 214 8 083 82 037 10 239 8 103 82 163 23 343 23 178 22 463 24 074 25 017 23 759 1,0 0,9 0,9 1,4 1,2 -0,4 9,1 3,8 8,8 7,0 3,7 7,9 13 456 -4 935 65 202 14 563 -5 071 58 464 1 394 3 410 17 152 1 396 3 399 17 067 95 229 1 034 79 223 958 2,4 6,2 2,9 . . . 67,0 210,0 534,0 . . . 20,6 16,3 32,1 . . . 6 921 5 246 41 612 6 972 5 351 43 952 1,2 1,2 0,9 1,1 1,2 0,9 2,4 . 3,4 . . . 10,0 6,8 8,8 8,8 6,2 7,6 10,4 5,4 5,0 9,6 5,1 4,8 2 060,0 -1 162,0 -13 636,0 2 931,0 -1 097,0 -12 479,0 16,9 15,2 15,7 . . .

Česká republika 78 866 78 866 10 283 10 272 13 558 14 277 2,1 4,7 9,4 8,8 -1 747 -3 392 4 282 4 280 242 217 5,2 4,7 36,6 36,6 139,0 139,0 2 584 2 842 1,7 1,8 2,4 2,6 5,7 4,9 3,6 3,5 -679,4 -616,8 26,6 26,4


A11.2/02 Zemìdìlství produkce, mezispotøeba a pøidaná hodnota mezinárodní srovnání

Ukazatel

Země mil.

Konečná produkce

Mezispotřeba

Hrubá přidaná hodnota

Čistá přidaná hodnota v základních cenách

EU 15 z toho - Belgie - Rakousko - Německo Česká republika EU 15 z toho - Belgie - Rakousko - Německo Česká republika EU 15 z toho - Belgie - Rakousko - Německo Česká republika EU 15 z toho - Belgie - Rakousko - Německo Česká republika

273 658 6 921 5 246 41 612 2 584 129 963 4 224 2 942 24 549 1 809 143 695 2 697 2 304 17 062 776 107 217 2 090 1 076 9 913 450

EUR v běžných cenách a směnných kurzech 1) 1) 1999 2000 jako % konečné jako % konečné mil. produkce produkce 100,0 280 090 100,0 100,0 6 972 100,0 100,0 5 351 100,0 100,0 43 952 100,0 100,0 2 842 100,0 47,5 133 664 47,7 61,0 4 298 61,6 56,1 2 919 54,6 59,0 24 973 56,8 70,0 1 974 69,5 52,5 146 426 52,3 39,0 2 674 38,4 43,9 2 432 45,4 41,0 18 979 43,2 30,0 868 30,6 39,2 109 478 39,1 30,2 2 074 29,7 20,5 1 005 18,8 23,8 11 824 26,9 17,4 535 18,8

1) Údaje oèitìné od DPH Pramen: Eurostat; EAA; Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 1999 a 2000; ÈSÚ Zpracoval: M. Fischer (VÚZE)

A11.2/03 Indexy cen zemìdìlských výrobcù1) mezinárodní srovnání Ukazatel

Indexy nominálního vývoje (1990 = 100) 1998 1999 2000

Rostlinná výroba EU 15 z toho - Belgie - Rakousko - Německo Česká republika Živočišná výroba EU 15 z toho - Belgie - Rakousko - Německo Česká republika Celkem EU 15 z toho - Belgie - Rakousko - Německo Česká republika

Indexy reálného vývoje deflované 2) (1990 = 100) 1998 1999 2000

108,8 97,8 72,8 86,3 151,8

106,3 94,0 71,8 84,4 128,9

105,8 93,5 73,8 82,8 145,1

80,1 82,7 59,6 70,8 51,1

77,0 78,6 58,5 68,9 42,3

75,0 76,2 59,1 66,6 44,8

93,9 82,1 71,2 86,3 143,7

89,8 74,7 68,8 81,5 128,5

96,8 85,6 74,0 90,3 139,4

73,2 69,5 58,3 70,9 48,4

68,9 62,5 56,0 66,4 42,2

73,1 69,7 59,3 72,7 43,0

101,1 87,8 71,6 86,3 147,5

97,7 81,7 69,5 82,5 130,0

101,1 88,4 74,0 87,8 142,0

76,5 74,3 58,6 70,9 49,7

72,8 68,3 56,6 67,3 42,6

74,0 72,0 59,3 70,6 43,7

1) Bez DPH 2) Reálný vývoj upraven deflátorem HDP Pramen: Eurostat; Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 1998, 1999 a 2000 Zpracoval: M. Fischer (VÚZE)

A11.2/04 Rùst spotøebitelských cen potravin a nápojù mezinárodní srovnání Ukazatel

1998/97 100,8 101,9 102,0 101,0 104,6

EU 15 z toho - Belgie - Rakousko - Německo 1) Česká republika

1) Vèetnì tabákových výrobkù Pramen: Eurostat; Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 1998, 1999 a 2000; ÈSÚ; výpoèty VÚZE Zpracoval: M. Fischer

&

Meziroční index 1999/98 100,3 100,0 99,1 98,7 96,6

2000/99 101,0 100,7 101,6 99,5 101,7


A11.2/05 Sklizòové plochy, výnosy a výroba vybraných plodin mezinárodní srovnání1) Ukazatel

MJ

1998

1999

2000

Obiloviny EU 15

z toho - Belgie

- Rakousko

- Německo

Česká republika

sklizňová plocha výnos celková výroba sklizňová plocha výnos celková výroba sklizňová plocha výnos celková výroba sklizňová plocha výnos celková výroba sklizňová plocha výnos celková výroba

tis. ha t/ha tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. ha t/ha tis. t

37 367,0 5,65 211 104,0 320,0 7,93 2 536,0 840,0 5,68 4 772,0 7 042,0 6,33 44 574,0 1 678,3 3,97 6 668,9

36 401,0 5,53 201 221,0 282,0 8,54 2 407,0 810,0 5,93 4 806,0 6 635,0 6,70 44 452,0 1 591,1 4,35 6 928,4

37 672,0 5,70 214 700,0 313,0 8,03 2 513,0 830,0 5,41 4 490,0 7 016,0 6,45 45 271,0 1 624,0 4,52 7 337,0


13 979,0 6,75 94 423,0 218,0 8,13 1 772,0 248,0 5,15 1 276,0 2 791,0 7,21 20 127,0 912,3 4,21 3 844,7

13 521,0 6,59 89 130,0 181,0 8,44 1 528,0 241,0 5,47 1 318,0 2 589,0 7,55 19 551,0 867,1 4,65 4 028,3

14 412,0 6,66 95 975,0 213,0 7,92 1 688,0 278,0 4,56 1 269,0 2 960,0 7,29 21 578,0 923,2 4,85 4 476,1


1 373,0 33,10 45 446,0 57,0 50,51 2 879,0 23,0 28,13 647,0 295,0 37,63 11 102,0 71,9 21,14 1 519,8

1 404,0 34,46 48 385,0 67,0 45,13 3 007,0 23,0 30,70 712,0 309,0 37,44 11 568,0 71,5 19,69 1 406,8

1 356,0 35,99 48 808,0 66,0 44,40 2 922,0 24,0 29,30 695,0 304,0 43,40 13 193,0 69,2 21,33 1 476,0


3 136,2 3,13 9 828,8 8,0 3,44 27,5 52,0 2,48 128,9 1 008,0 3,25 3 274,9 264,3 2,57 680,2

3 589,0 3,17 11 369,0 8,0 3,50 28,0 65,0 2,89 188,0 1 207,0 3,29 3 970,0 348,9 2,67 931,1

3 035,0 3,09 9 379,0 9,0 2,89 26,0 52,0 2,38 124,0 1 096,0 3,15 3 457,0 323,8 2,61 844,4

Pšenice EU 15

z toho - Belgie

- Rakousko

- Německo

Česká republika

sklizňová plocha výnos celková výroba sklizňová plocha výnos celková výroba sklizňová plocha výnos celková výroba sklizňová plocha výnos celková výroba sklizňová plocha výnos celková výroba

Brambory EU 15

z toho - Belgie

- Rakousko

- Německo

Česká republika

sklizňová plocha 3) výnos celková výroba sklizňová plocha 3) výnos celková výroba sklizňová plocha 3) výnos celková výroba sklizňová plocha 3) výnos celková výroba sklizňová plocha 3) výnos celková výroba

Řepka olejná EU 15

z toho - Belgie

2)

- Rakousko

- Německo

Česká republika

sklizňová plocha 3) výnos celková výroba sklizňová plocha 3) výnos celková výroba sklizňová plocha 3) výnos celková výroba sklizňová plocha 3) výnos celková výroba sklizňová plocha výnos celková výroba

1) Aktualizace sklizòové plochy a celkové výroby marketingových rokù 1998 a 1999 podle Eurostatu roku 2000 2) Belgie = Belgie + Lucembursko 3) Výnos je hodnota pøevzatá z pøísluného z uvedených pramenù Pramen: Eurostat; Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 1998, 1999 a 2000; výpoèty VÚZE Zpracoval: M. Fischer (VÚZE)

'


A11.2/06 Sklizòové plochy cukrovky, výnosy1) a výroba1) cukru mezinárodní srovnání2) EU 15

3)

z toho - Belgie

- Rakousko

- Německo

3)

3,4)

Česká republika

Ukazatel sklizňová plocha 5) výnos celková výroba sklizňová plocha 5) výnos celková výroba sklizňová plocha 5) výnos celková výroba sklizňová plocha 5) výnos celková výroba sklizňová plocha 5) výnos celková výroba

MJ tis. ha t/ha tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. ha t/ha tis. t tis. ha t/ha tis. t

1999/00 1 963,0 9,14 17 942,0 104,0 10,50 1 091,0 47,0 10,30 501,0 489,0 8,96 4 401,0 59,0 6,70 395,2

2000/01 1 823,0 9,16 17 015,0 95,0 9,92 942,0 43,0 9,0 411,0 451,0 9,67 4 383,0 61,3 7,08 434,2

2001/02 1 806,0 8,07 14 877,0 96,0 8,38 804,0 45,0 8,80 420,0 449,0 8,25 3 726,0 78,0 6,31 490,0

1) V hodnotách bílého cukru 2) Aktualizace sklizòové plochy a celkové výroby roku 1999/00, 2000/01 a 2001/02 podle Eurostatu roku 2001 3) Bez ploch osetých cukrovkou pro uití v lihovarech 4) Vèetnì produkce melasy 5) Výnos je hodnota pøevzatá z pøísluného z uvedených pramenù. Pramen: Eurostat; Zpráva o stavu zemìdìlství ÈR za rok 1998, 1999 a 2000; výpoèty VÚZE Zpracoval: M. Fischer (VÚZE)

A11.2/07 Vývoj podílu výdajù za potraviny, nápoje a tabák na celkových výdajích domácností (%) Země

1995 18,2 16,4 20,0 15,2 36,6 19,7 18,2 33,3 19,3 18,2 14,3 17,1 28,0 20,5 19,5 19,9 31,2 35,3 . 22,7 28,4

EU 15 z toho - Belgie - Dánsko - SRN - Řecko - Španělsko - Francie - Irsko - Itálie - Lucembursko - Nizozemsko - Rakousko - Portugalsko - Finsko - Švédsko - Spojené království ČR Slovensko Polsko Slovinsko Maďarsko

1996 17,5 15,7 19,7 14,2 22,2 19,3 17,8 30,7 18,9 18,2 14,1 16,8 28,0 19,5 18,4 19,9 30,5 37,1 38,3 31,0 25,1

1) Údaje daného ukazatele pro nìkteré zemì EU za rok 1998 nejsou dosud k dispozici Pramen: Eurostat SEC (pro zemì EU a postsocialistické zemì); výpoèty VÚZE podle Statistiky rodinných úètù I. díl, ÈSÚ 1998, 1999 (pro ÈR) Zpracoval: H. Sekavová (VÚZE)

1997 17,4 16,3 19,7 13,9 21,3 18,6 17,9 30,5 18,1 18,2 14,1 16,3 27,0 19,1 18,4 19,9 29,2 35,6 37,0 23,4 25,1

1998 . 17,8 18,1 16,0 . . . 19,1 18,0 . 15,3 15,5 . 18,9 . . 28,6 31,8 36,9 23,4 .

1)

1999 17,0 16,9 17,7 15,7 21,3 18,7 . 18,2 17,5 . 14,8 15,2 22,7 18,7 16,8 17,8 26,6 27,7 31,2 21,2 25,0

B2.1/01 Pøehled o pøiznávání dotací Počet přiznaných žádostí

Počet přijatých žádostí

Název dotačního titulu 1)

2000 18 550 2 840 4 675 443 1 1 576 158 6 5 026

2001 12 635 207

2000 18 075

2001 12 214 79

2 818 4 462

9 413 601

9 330

415 1 1 555 156 6 4 905

1 601

514 1 588

3 652

2000 97,44

2001 96,67

2000 3 699 842

99,23 95,44

99,12

219 381 849 996

93,68 100,00 98,67 98,73 100,00 97,59

3 606

2 515 2 064

2 475 2 034

Přiznáno (tis. Kč)

85,52 99,19

173 636 79 845 182 491 19 973 32 500 587 672

98,74 98,41 98,55

2001 2 892 758 120 370 4 988 356 229 427 180 629

Čerpáno (tis. Kč) 2000 3 679 115 219 381 849 996 173 526 79 845 182 421 29 973 32 500 586 658

473 504 358 395 349 936

Podíl čerpaných prostředků (%)

2001 2 867 683 88 136

2000 99,44

2001 99,13 73,22

100,00 4 139 183 228 019 180 691

82,98 99,94 100,00 99,96 150,07 100,00 99,83

473 498 358 257 349 814

99,39 100,03

100,00 99,96 99,97

231

725

225

645

97,40

88,97

259 151

220 076

258 997

219 905

99,94

99,92

1 68 5 50 1 423

1 74

1 66 5 50 1 396

1 74

100,00 97,06 100,00 100,00 98,10

100,00 100,00

34 920 169 978

35 000 179 417 115 913 33 547 61 637

34 920 167 462

100,00 99,74 96,59 60,99 100,00

100,00 98,52

100,00 99,42

35 000 179 891 120 000 55 000 61 638

98,53 83,64

97,28 86,49

35 726 47 356

96,47 73,13

97,56 86,67

10 000 1 220 277

7 77 31 7 26 37 790

100,00

100,00

53 252

75,00

83,78

97,38

97,16

10 616 22 910 11 622 24 004 7 000 4 248 8 642 580 10 569 523

. 37 790

. 97,38

97,16

8 642 580 10 569 523

339 214

85 67 12 36

40 385

56 4 858 3 725 367 222 398 3 82 75

334 179

82 49

7 102 37 7 45 38 893

12 27

39 328 .

40 385

38 893

56 4 830 3 685 357 192 324 2 80 65

55 000 127 208 181 561 49 981 48 467 120 035 470 7 746 600 259

. . 39 328

35 701 38 228

9 615 1 129 239 28 629 10 941

8 478 350 500 648 484 685 9 463 683

33 161 127 208 181 561 49 981 45 400 117 469 470 7 746 597 503 10 616 22 910 21 863 6 047 3 801 9 625 233 465 023 600 000 10 690 256

99,93 80,72

96,15 92,54 53,76 94,14

98,10 . . .

60,29 100,00 100,00 100,00 93,67 97,86 100,00 100,00 99,54 100,00 100,00 91,08 86,39 89,48 91,07 . . .

1) V roce 2000 podle naøízení vlády è. 344/1999 Sb., kterým se stanovují podpùrné programy k podpoøe mimoprodukèních funkcí zemìdìlství, k podpoøe aktivit podílejících se na udrování krajiny a programy pomoci k podpoøe ménì pøíznivých oblastí. V roce 2001 podle naøízení vlády è. 505/2000 Sb. 2) V roce 2000 podle naøízení vlády è. 359/2000 Sb., o pouití pøíjmù Pozemkového fondu ÈR k realizaci Programu obnovy venkova, podpoøe krav bez trní produkce mléka, podpoøe chovu ovcí, pro øeení pøebytku mléèného tuku, pro zpracování tuzemského surového medu a pro podporu øeení trhu s medem v roce 2000. 3) V roce 2000 podle naøízení vlády è. 420/2000 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytnutí státní finanèní podpory ke zmírnìní následkù kod na porostech zpùsobených suchem v roce 2000. 4) Dalí èást podpor genetických zdrojù (21 452 Kè rok 2000, 21 839 Kè rok 2001) byla vyplacena rozpoètovým opatøením. Pramen: MZe Zpracoval: A. Juøica (VÚZE)


221

Podpora mimoprodukčních funkcí, krajiny a LFA Odbahnění podle Zásad ČR čj. 3553/01-6000 2) Podpora chovu krav bez tržní produkce mléka a ovcí 3) Podpora ke zmírnění následků škod dle NV Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů, prostorových a technických izolátů Podpora včelařství Podpora chovu dojných krav Pěstování lnu Podpora výroby bramborového škrobu Pastevní chov zvířat Chov krav bez tržní produkce mléka, chov ovcí a koní Sledování produkce mléka Zmírnění škod (sucho) Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat Výjimka - dotační titul č. 2.V - Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p. Udržování genetického potenciálu osiv a sádí Sladovnický ječmen 4) Genetické zdroje Nákazový fond Podpora zlepšení zdravotního stavu pšenice a kvality řepky olejné Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Podpora poradenství a informatiky Podpora mladých začínajících zemědělců Podpora rezortních vzdělávacích programů Školní závody Podpora využívání ekologických paliv Zelená nafta Podpora spotřeby mléka Zavlažování zemědělských kultur Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců Evropská integrace nevládních organizací Slintavka a kulhavka Celkem dotace do zemědělství a potravinářství Podpora hospodaření v lesích - celkem Podpora vodního hospodářství - celkem Celkem dotace ČR

Podíl přiznaných žádostí (%)


B3.1/01 Minimální a smluvní ceny a sazby vývozních subvencí uplatòované v roce 2001 Výrobek Mléko a mlékárenské výrobky Jatečná prasata Bramborový škrob

Jatečný skot Pšenice potravinářská

MJ

Kč/jedn. bez DPH

l kg ž. hm. kg ž. hm. t t t kg ž. hm. kg ž. hm. t

7,60 0,00 0,00 0,00 0,00 5 000,00 36,50 5,00 0,00

Cena minimální cena smluvní cena vývozni subvence smluvní cena brambor při 16 % škrobu za každé další procento škrobnatosti vývozní subvence minimální cena vývozní subvence zálohová smluvní cena

Pramen: Podklady SZIF Zpracoval: A. Kotouè (SZIF)

B3.1/02 Pøehled o rozsahu organizace trhu podle výrobkù (t) Komodita 1. Mlékárenské výrobky subvencované vývozy - másla - sušeného plnotučného mléka - sušeného odtučněného mléka - kondenzovaného mléka - sýrů - ostatní intervenční nákup másla do zásob ze zásob - prodej do vnitřního trhu - vývoz 2. Jateční býci a jalovice subvencované vývozy - jatečných býků a jalovic - jatečných krav intervenční nákup jatečného skotu do zásob (v živém) tj. v mase ze zásob - vývoz (v mase) dotované dodávky do vnitřního trhu (v živém) 3. Jatečná prasata subvencované vývozy intervenční nákupy do zásob (v živém) tj. v mase ze zásob - prodej do vnitřního trhu - vývoz 4. Pšenice potravinářská intervenční nákup do zásob ze zásob - prodej na vnitřní trh - vývoz - normované ztráty 5. Ostatní výrobky subvencované vývozy - konzumních brambor - bramborového škrobu - sirupu z bramborového škrobu - chmele - ječmenného sladu

1997


222

1998

1999

2000

2001

21 624 14 750 1 736 13 532 -

24 301 18 491 2 327 13 698 -

19 164 14 828 18 986 1 791 8 882 1 214 5 000 5 000

21 354 14 739 18 631 6 479 10 932 1 458 -

23 910 13 479 30 473 6 248 19 658 0 0 0 0

6 696 3 773 -

-

-

-

29 088 0 0 0 0 0

-

-

3 353 -

659 -

0 0 0 0 0

1 135 74 729 33

788 296 79 973 -

495 650 565 366 -

100 604 639 742 -

0 66 234 0 0

5 965 -

5 578 739 -

5 846 -

5 970 -

0 1 177 0 0 0


B3.1/03 Výdaje SZIF na organizaci trhu Druh výdaje

a) Subvence při vývozu - jatečných býků a jalovic - jatečných prasat - mlékárenských výrobků - brambor konzumních pozdních - bramborového škrobu - sirupu z bramborového škrobu - ječmenného sladu - chmele Celkem b) Podpory - za uvádění půdy do klidu - kompenzace za kvóty na mléko - školního mléka - snížení poř. ceny surov. na škrob Celkem c) Intervenční nákupy - mlékárenských výrobků - řepky - pšenice potravinářské Celkem d) Náklady na skladování a prodej - vepřového masa - mlékárenských výrobků - pšenice potravinářské Celkem e) Ostatní výdaje - splátka úvěru - úroky z úvěru - odvod DPH - správní výdaje - ostatní výdaje Celkem Výdaje celkem

1997 mil. Kč

%

1998 mil. Kč

%

2001 mil. Kč

129 0 1 112 0 33 0 0 0 1 274

6,2 0,0 53,5 0,0 1,6 0,0 0,0 0,0 61,3

0 0 1 263 0 31 0 0 34 1 328

0,0 0,0 25,2 0,0 0,6 0,0 0,0 0,7 26,5

0 56 1 154 0 41 0 0 0 1 251

0,0 0,8 16,4 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 17,8

0 3 823 0 33 0 0 0 859

0 0 21 0 1 0 0 0 22

438 0 967 0 6 0 0 0 1 411

10,6 0,0 23,5 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 34,3

0 0 0 0 0

0,0 0,0 0,0 0,0 0

0 0 0 0 0

0,0 0,0 0,0 0,0 0

0 0 0 0 0

0,0 0,0 0,0 0,0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

1 709 76 19 14 1 818

41,5 1,8 0,5 0,3 44,2

0 0 707 707

0,0 0,0 34,0 34,0

0 0 3 320 3 320

0,0 0,0 66,3 66,3

567 0 1 717 2 284

8,1 0,0 24,4 32,5

0 0 415 415

0 0 10 10

0 747 37 784

0,0 18,2 0,9 19,1

0 0 56 56

0,0 0,0 2,7 2,7

0 0 219 219

0,0 0,0 4,4 4,4

0 7 262 269

0,0 0,1 3,7 3,8

0 0 123 123

0 0 3 3

0 0 25 25

0,0 0,0 0,6 0,6

0 0 32 8 1 41 2 078

0,0 0,0 1,5 0,4 0,0 2,0 100,0

0 123 10 9 0 142 5 009

0,0 2,5 0,2 0,2 0,0 2,8 100,0

2 856 281 77 10 0 3 224 7 028

40,6 4,0 1,1 0,1 0,0 45,9 100,0

2 405 45 128 10 1 2 589 3 986

60,3 1,1 3,2 0,3 0,0 65,0 100,0

6 1 23 45 1 76 4 114

0,1 0,0 0,6 1,1 0,0 1,8 100,0

celkem 3 986 823 823 0 0 3 127 3 004 0 123 33 33 0 0 0 0 0 0 3 3 0 0 145 116 29 21 4 152 4 000 29 123

2000 z toho subvence 982 823 823 0 0 123 0 0 123 33 33 0 0 0 0 0 0 3 3 0 0 145 116 29 21 1 148 996 29 123

%

1999 mil. Kč

%

2000 mil. Kč

%


B3.1/04 Výdaje rezortu MZe na podporu cen na trhu (mil. Kè) Výdaje SZIF (SFTR) - Celkové výdaje na podporu cen - mlékárenské výrobky - vývoz - domácí trh - školní mléko - skladování 1) - obiloviny a řepka - vývoz - domácí trh - skladování - škrob - vývoz - domácí trh - podpora škrobu - skladování - jatečný skot - vývoz - domácí trh - skladování - jatečná prasata - vývoz - domácí trh - skladování MZe - celkem podpora cen - podpora vývozu sladu - podpora školního mléka PGRLF- program EXPORT Celkem výdaje rezortu MZe na podporu cen - vývoz - domácí trh - skladování

1) Vèetnì ostatních nákladù (splátky úvìrù a úrokù, DPH) a nákladù na správní výdaje SFTR (SZIF) Pramen: Podklady SZIF Zpracoval: F. Vaníèek, A. Juøica (VÚZE)

223

celkem 2 329 986 967 19 0 885 0 860 25 20 6 14 0 438 438 0 0 0 0 0 0 11 0 11 2 2 342 1 413 904 25

2001 z toho subvence 1 611 986 967 19 0 167 0 167 0 20 6 14 0 438 438 0 0 0 0 0 0 11 0 11 2 1 624 1 413 211 0


B3.5/01 Zatíení podnikù právnických osob majetkovými danìmi a daní silnièní (Kè/ha z. p.) Zemědělská družstva 2000 2001 264 369 237 287 27 82 100 93 63 79 427 541

Druh daně Daň z nemovitostí z toho - daň z pozemků - daň ze staveb Daň silniční 1) Ostatní daně Celkem


Právnické osoby celkem 2000 2001 263 355 236 275 27 80 96 90 71 80 430 525

Meziroční index 135,0 116,5 296,3 93,8 112,7 122,1

1) Ostatní danì = daò dìdická, daò z pøevodu nemovitostí, daò darovací, domìrky daní za minulá léta Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková, M. Vojtíek, F. Slavík (VÚZE)

B3.5/02 Zatíení podnikù fyzických osob majetkovými danìmi a daní silnièní (Kè/ha z. p.) Rok meziroční index

Druh daně Daň z pozemků

1999 2000 meziroční index 1999 2000 meziroční index 1999 2000 meziroční index 1999 2000 meziroční index 1999 2000 meziroční index

Daň ze staveb

Daň silniční

Ostatní daně

5 - 50 256 289 112,9 55 55 100,0 60 82 136,7 19 34 178,9 390 460 117,9

1)

Celkem

Skupina v ha zemědělské půdy 51 - 100 101 - 300 303 342 327 324 107,9 94,7 36 44 33 55 91,7 125,0 58 42 53 45 91,4 107,1 30 29 35 27 116,7 93,1 427 457 448 451 104,9 98,7

Průměr

nad 300 336 378 112,5 40 37 92,5 44 52 118,2 24 38 158,3 444 505 113,7

326 341 104,6 42 44 104,8 47 53 112,8 26 33 126,9 441 471 106,8

1) Ostatní danì = daò dìdická, daò z pøevodu nemovitostí, daò darovací, domìrky daní za minulá léto Pramen: Výbìrové etøení FADN Zpracoval: A. Picková, M. Vojtíek, Z. Kubíková (VÚZE)

B8.2/01 Referenèní ceny svìtové a ceny domácí (Kè/t) Ukazatel Pšenice Ječmen Řepka Cukrovka Mléko Hovězí maso Vepřové maso Drůbeží maso Vejce

1989 2)

DC 1 727 1 923 4 367 552 4 806 55 230 30 335 23 652 16 550

1997 3)

RC 2 008 1 778 3 084 307 2 385 12 946 13 016 8 879 7 385

2)

DC 3 941 3 665 6 535 848 7 116 61 822 42 433 35 736 34 372

1998 3)

RC 4 502 4 254 8 525 801 5 513 55 844 51 704 26 711 24 556

2)

DC 3 457 3 143 6 949 795 7 774 74 034 46 714 36 839 31 453

1999 3)

RC 3 465 2 743 9 450 645 4 749 59 166 40 129 22 798 19 806

2)

DC 2 767 2 504 5 349 763 7 223 67 557 36 525 30 352 27 448

2000 3)

RC 3 149 3 262 6 824 684 5 239 51 230 25 878 18 486 17 491

2)

DC 3 058 2 878 6 099 969 7 480 71 921 42 986 28 971 35 066

2001 3)

RC 3 652 4 265 7 118 825 6 443 50 123 41 281 18 280 25 305

2)

DC 3 462 3 726 7 199 964 7 717 59 940 54 300 34 933 34 710

1) 3)

RC 3 881 4 550 7 228 883 6 746 46 585 54 745 24 450 22 569

1) Odhad 2) DC (domácí cena) = váený prùmìr cen zemìdìlských výrobcù v daném roce 3) RC (referenèní cena) = oficiální cena OECD na úrovni farmy, vycházející z váeného prùmìru hranièních cen v daném roce pøi zohlednìní teritoriální struktury dovozù Pramen: Agricultural Policies in OECD Countries, OECD 2002 Zpracoval: J. laisová (VÚZE)

224


B8.2/02 Mezinárodní srovnání vývoje % OPP 2001 Země - region

1986 - 1988

1)

z toho 1999 - 2001

1999

2000

celkem

ČR

38

19

24

16

17

Slovensko

35

20

25

23

11

Maďarsko

17

18

23

20

12

4

12

19

7

10

EU

42

36

39

34

35

Švýcarsko

73

70

72

70

69

USA

25

23

25

22

21

9

5

6

4

4

Nový Zéland

11

1

1

1

1

OECD

38

33

35

32

31

Polsko

Austrálie

2)

podpora cen 40 -43 12 63 58 54 40 0 60 63

podpora vstupù 20 55 57 27 10 7 8 66 40 11

podpora celkových 3) pø íjmù farem 31 66 13 3 27 13 19 19 0 14

1) Pro ÈR, Slovensko, Maïarsko a Polsko údaje za období 1991-93 2) Odhad 3) Vèetnì podílu na platby vztaené k poètu hektarù/poètu zvíøat Pramen: Agricultural Policies in OECD Countries, OECD 2002 Zpracoval: J. laisová (VÚZE)

B8.2/03 Mezinárodní srovnání vývoje transferù do zemìdìlství Země - region ČR

Slovensko

Maďarsko

Polsko

EU

Švýcarsko

USA

Austrálie

Nový Zéland

OECD

Ukazatel KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP KNPP OPP/ha celk. transfer/HDP

MJ USD % USD % USD % USD % USD % USD % USD % USD % USD % USD %

1986 - 1988 1,67 390 5,40 1,55 276 5,00 1,20 143 2,70 1,04 28 1,10 1,76 696 3,10 3,66 3 204 3,70 1,34 98 1,40 1,10 3 0,80 1,13 34 1,70 1,62 182 2,30

1)

1) Pro ÈR, Slovensko, Maïarsko a Polsko údaje za období 1991-93 2) Odhad Pramen: Agricultural Policies in OECD Countries, OECD 2002 Zpracoval: J. laisová (VÚZE)

225

1998 - 2000 1,23 153 1,40 1,25 120 1,70 1,23 147 2,20 1,14 90 1,20 1,56 722 1,80 3,37 2 835 2,00 1,30 122 1,00 1,05 2 0,40 1,01 5 0,30 1,49 192 1,30

1999 1,31 198 1,70 1,34 159 2,20 1,30 186 2,90 1,24 139 1,80 1,63 840 1,90 3,61 3 082 2,20 1,34 132 1,10 1,06 3 0,40 1,01 6 0,30 1,54 211 1,40

2000 1,19 124 1,30 1,31 137 1,90 1,25 156 2,50 1,08 54 0,80 1,51 650 1,70 3,30 2 757 2,00 1,28 118 0,90 1,04 2 0,30 1,01 5 0,30 1,47 187 1,30

2)

2001 1,20 137 1,20 1,12 62 0,90 1,13 99 1,40 1,11 78 1,00 1,54 676 1,70 3,21 2 667 1,90 1,27 117 0,90 1,04 2 0,30 1,01 4 0,30 1,45 179 1,30

ZPRÁVA O STAVU ZEMÌDÌLSTVÍ ZA ROK POUŽITÉ ZKRATKY... III VYSVÌTLIVKY K POUŽITÝM ÈÍSELNÝM ÚDAJÙM... VII Úvod... VIII

Recommend Documents