Odštěpný závod Vodovody a kanalizace
Zpráva o stavu pronajatého vodárensko – kanalizačního systému Brandýs nad Labem – Stará Boleslav za období listopad 2013 – říjen 2014
Vypracoval: Technický útvar odštěp. závodu Vodovody a kanalizace
datum: 31.10.2014
1.
ÚVOD ............................................................................................................................................................. 2
2.
EVIDENCE A DOKUMENTY VODOVODŮ A KANALIZACÍ: ........................................................... 2 2.1. MAJETKOVÁ A PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODU A KANALIZACE ............................................................ 2 2.1.1. Pasport – zaměření skutečného stavu ................................................................................................... 2 2.1.2. Generel vodovodu a kanalizace ............................................................................................................ 3 2.1.3. Graficko informační systém (GIS) ......................................................................................................... 4 2.2. KANALIZAČNÍ ŘÁD, PROVOZNÍ ŘÁDY VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY ........................................ 4 2.3. PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ ........................................................................ 5 2.4. ZHODNOCENÍ - ZÁVĚR .............................................................................................................................. 6
3.
VODÁRENSKÝ SYSTÉM - VODOVODNÍ SÍŤ A VODÁRENSKÉ OBJEKTY: ................................. 6 3.1. VODOVODNÍ SÍŤ ....................................................................................................................................... 6 3.1.1. Šoupata a uzávěry ................................................................................................................................. 9 3.1.2. Vodovodní přípojky ............................................................................................................................. 10 3.1.3. Vodoměry ............................................................................................................................................ 10 3.1.4. Hydranty.............................................................................................................................................. 10 3.1.5. Stavební objekty na síti........................................................................................................................ 11 3.1.6. Kontrola kvality dodávané vody .......................................................................................................... 11 3.2. VODÁRENSKÉ STAVEBNÍ OBJEKTY: ........................................................................................................ 11 3.2.1. Zemní vodojem 2x 1000 m3 ................................................................................................................. 11 3.2.2. Nadzemní vodojem 1x 200 m3 ............................................................................................................. 12 3.2.3. Chlorovací stanice „Praporce“ .......................................................................................................... 12 3.2.4. Čerpací stanice a chlorovna „Motorlet“ ............................................................................................ 12 3.3. VODNÍ ZDROJE A STUDNY ...................................................................................................................... 13 3.3.1. Prameniště „ Praporce“ ..................................................................................................................... 13 3.3.2. Prameniště „Motorlet“ ....................................................................................................................... 14 3.3.3. Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů ......................................................................................... 15
4.
STOKOVÁ SÍŤ A OBJEKTY NA STOKOVÉ SÍTI ............................................................................... 15 4.1.1. Stoková síť ........................................................................................................................................... 15 4.1.2. Objekty na stokové sítí ........................................................................................................................ 20
5.
ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD ................................................................................................................ 22
6.
ZÁVĚR: ....................................................................................................................................................... 24
Přílohy: Fotodokumentace Plán obnovy 2015
č.1 č.2
1
1. Úvod Předmětem této zprávy je informovat vlastníka systému, Město Brandýs nad Labem Stará Boleslav, o stavu vodárensko-kanalizačního systému provozovaného naší společností za období od 1.11.2013 do 31.10.2014. Jedná se především o zhodnocení technického stavu stávajícího spravovaného majetku a vzniklých nových skutečností za období, kdy byla městu předložena minulá zpráva o stavu vodárensko – kanalizačního majetku. Při provozování vodohospodářské infrastruktury města postupujeme především dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích – dále jen ZVK) a jeho prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. (obojí v platném znění). Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů, kanalizací sloužící veřejné potřebě a přípojek odběratelů služby, jakož i působnost orgánů územních samosprávních celků a správních úřadů na tomto úseku. Dále postupujeme dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) v platném znění.
2. Evidence a dokumenty vodovodů a kanalizací: 2.1. Majetková a provozní evidence vodovodu a kanalizace ZVK ukládá vlastníkovi vodovodů a kanalizací povinnost každoročního zpracování majetkové evidence (§ 5 zákona) a na ni přímo navazující evidence provozní (§ 5, § 39 zákona). ZVK požaduje každoroční aktualizaci, kterou pro vodoprávní úřad za město jako provozovatel zpracováváme a předáváme podle „Metodického pokynu pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“. Pro představu jsme vybrali základní hodnoty z majetkové evidence, která se pravidelně aktualizuje za uplynulý kalendářní rok do 28. 2. roku následujícího. Hodnota zařízení vodovodu (vodní zdroje, vodojemy, přivaděče a zásobní řady) města Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi a Popovic činí dle výpočtu 426,12 mil. Kč. Hodnota zařízení kanalizace (stoková síť, čerpací stanice odpadních vod, ČOV) města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav činí 753,66 mil. Kč.
Nově tedy činila v roce 2012 celková hodnota vodohospodářské infrastruktury města dle metodických podkladů z MZE 1179,78 mil. Kč. 2.1.1. Pasport – zaměření skutečného stavu Základním prvkem celé evidence je přesná pasportizace stávající vodohospodářské infrastruktury. V prvé řadě se jedná o geodetické (digitální) zaměření stávajících vodovodů a kanalizací s určením trasy, profilu a materiálu potrubí a jeho délky. V minulosti byl zpracován pasport vodovodu, převedením tras vodovodu z mapových listů do digitální podoby, připojený k polohopisu z digitální mapy města. V roce 2008 byl pasport doplněn o orientační zákresy vodovodních přípojek a dále připojen k digitalizovaným katastrálním mapám. V roce 2008 proběhlo zaměření kanalizace a kanalizačních šachet, kamerové prohlídky některých úseků, monitorovací kampaň a na základě těchto podkladů bylo provedeno i zpracování digitálního pasportu kanalizace s termínem dokončení 12/ 2008.
2
Dlouhodobým úkolem provozovatele je prostřednictvím svého technického útvaru oba pasporty dále rozvíjet, to znamená, že probíhají jejich kontinuální aktualizace na základě digitálních zaměření nových investic a rekonstrukcí, včetně přípojek, která jsou od stavebníků důsledně vyžadována. Pasporty jsou nutným předpokladem pro tvorbu kvalifikovaných vyjádření a stanovisek pro vlastníka infrastruktury, orgány státní správy a stavebníky a rovněž také tvoří datový podklad pro další koncepční činnost v oblasti modelování provozních stavů, plánování a generelu, jakož i pro tvorbu provozní dokumentace. Technický útvar provozovatele vydal za sledované období 165 vyjádření souvisejících s rozvojem vodohospodářské infrastruktury města (včetně přípojek). Stěžejní význam aktuálních pasportů pro vlastníka technické infrastruktury, tedy pro město, jak plyne ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“, je v povinnosti poskytování údajů o infrastruktuře (v digitální formě) v rámci aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) pro úřad územního plánování ORP. Ten je povinen ze zákona provádět úplnou aktualizaci ÚAP každé dva roky. Tím se pasporty stávají i součástí údajů o území, tedy přeneseně i součástí územně plánovacích podkladů, které slouží s ostatními podklady k tvorbě územně plánovací dokumentace. 2.1.2. Generel vodovodu a kanalizace Generely vodovodů a kanalizací mají za cíl stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod města, to vše spolu s časovým upřednostněním rekonstrukcí a oprav v jednotlivých lokalitách řešeného území, možností financování a ekonomickou průchodností navržených postupů. Při zpracování generelu je nezbytně nutné vzít v úvahu nová území města dle schváleného územního plánu. Na základě digitálně zpracovaného zaměření skutečného stavu je možné stávající vodovodní nebo kanalizační síť hydraulicky posoudit a následně zpracovat návrh sítě - generel. V roce 2006 byl zpracován generel vodovodu, který ve svém závěru shrnul nejnutnější požadavky pro jeho další rozvoj. Potřeba vypracování generelu vyplynula také u kanalizace, a to ve vztahu k připravované rekonstrukci ČOV, zejména k odstranění balastních vod z kanalizace. Balastní vody jsou vody neznečištěné, které se dostaly do stokové sítě za nepředvídaných okolností, jedná se o vody podzemní, vody pramenité a neznečištěné dešťové. Tyto pak činí z celkového množství přitékajícího na ČOV významný podíl (v době zpracování generelu více jak 50%), zbytečně zatěžují hydraulicky kanalizaci a ČOV a obsazují její volnou kapacitu. Jejich monitoring a odstranění je velmi zdlouhavou a složitou činností a ve výsledné fázi i nákladnou akcí. Pro jejich monitoring a definování slouží právě generel kanalizace. Při jednání o intenzifikaci a vydání nového povolení k vypouštění z ČOV bylo vypracování generelu kanalizace podmiňováno i Českou inspekcí životního prostředí a odborem životního prostředí Krajského úřadu. Na základě již zpracovávané pasportizace kanalizace v prosinci 2008, v rámci níž proběhla i monitorovací kampaň, byl v r. 2009 zpracován generel kanalizace; tzv. „Generel odvodnění města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav“a to na základě kalibrovaného a verifikovaného modelu srážko-odtokových poměrů. Globálním cílem Generelu odvodnění, jako jednoho z nástrojů strategického plánování trvale udržitelného rozvoje města, je stanovit ucelenou koncepci odvodnění území tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění srážkových a splaškových vod a bylo zajištěno jejich čištění v takové úrovni, aby nedošlo k překročení přípustného stupně znečištění recipientů. Generel odvodnění definuje hlavní směry vývoje systému a určuje, jakým způsobem mají být důležité prvky systému udržovány a rozvíjeny.
3
Dílčí cíle Generelu odvodnění zahrnují především: stanovení koncepce odvodnění území města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav s výhledem k roku 2020 ve vazbě na státní a evropskou legislativu vytvoření podkladu strategického plánování pro územně plánovací dokumentaci vytvoření moderního nástroje pro poznání chování stokové sítě, efektivní provozování stokové sítě a zefektivnění vynaložených finančních prostředků do systému v rámci plánu obnovy a také plánu údržby a oprav stokové sítě zajištění technické, ekonomické a ekologické vyváženosti návrhu rekonstrukcí a nových investičních prostředků souvisejících s dalším rozvojem systému v rámci plánu investic města Dílčí technické cíle zahrnují zejména: navržení opatření pro optimalizaci funkce stokové sítě zabezpečení funkce stokové sítě a ČOV za povodňových stavů v recipientu snížení akutní toxické ohroženosti recipientu stokovou sítí při srážkových událostech zamezení kontaminace podzemních vod vodami odpadními stanovení podmínek pro připojení splaškových a průmyslových odpadních vod do stokové sítě a jejich následné čištění s ohledem na plánovaný rozvoj území určení zásad pro nakládání se srážkovými vodami s ohledem na plánovaný vývoj urbanizace v území Generely vodovodů a kanalizací jsou „živoucím“ nástrojem udržování a rozvíjení systému vodohospodářské infrastruktury. Z tohoto důvodu je nutno je periodicky aktualizovat, zejména z důvodu změn při rozvoji území, postupného plnění dílčích nápravných opatření dle naléhavosti a nastavených priorit a také z důvodu vývoje a změn legislativy s dopadem do technického řešení infrastruktury. Dlouhodobým úkolem provozovatele je prostřednictvím svého technického útvaru oba generely dále aktualizovat a rozvíjet, to znamená, že jsou průběžně registrovány podněty k aktualizaci, která se obecně doporučuje s periodicitou 5 let. 2.1.3. Graficko informační systém (GIS) Další nadstavbou digitálně zpracovaného pasportu vodovodu i kanalizace je graficko informační systém (GIS), ve kterém, při současných možnostech využití výpočetní techniky, je možné evidovat provozní opatření (vč. fotodokumentace), využívat průběžně aktualizované databáze a vytvořené výstupy předávat zainteresovaným subjektům. Graficko informační systém dosud nebyl pro finanční náročnost pořízen, informační data jsou ukládána do Informačního systému vodovodů a kanalizací – ISVAK, který je průběžně dle potřeby rozvíjen. V případě pořízení GIS by bylo možno provádět grafické pasportizace na sítích VaK, jako pasport kamerových prohlídek, poruch a opotřebení kanalizace, výměny armatur vč. hydrantů a oprav poruch na vodovodu apod. 2.2. Kanalizační řád, provozní řády vodohospodářské infrastruktury Naše společnost vypracovala v březnu 2004 kanalizační řád města v souladu s požadavky zákona č. 274/ 2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. V roce 2006 byl aktualizován z důvodu udělení povolení k vypouštění odp. vod společnosti PURUM s.r.o. v bývalém areálu BSS. Rekonstrukce a intenzifikace ČOV v roce 2009 si vyžádala zásadní
4
aktualizaci Kanalizačního řádu v prosinci 2010. Aktualizace již vycházela z Generelu odvodnění zpracovaném v roce 2009 a z technických prací, které jeho vzniku předcházely. V rámci pravidelných kontrol provozu ČOV je jeho dodržování sledováno i Českou inspekcí životního prostředí. V roce 2012 byla v souvislosti se změnou legislativy a rekonstrukcí stok na náměstí (včetně nového oddělovače OK1E) provedena aktualizace KŘ, který byl schválen vodoprávním orgánem rozhodnutím 100/16625/2012, ze dne 21.3.2012. Platnost kanalizačního řádu města je nyní do 31.12.2017. V červnu 2013 byl zpracován Doplněk č. 1 k tomuto kanalizačnímu řádu, který byl schválen vodoprávním orgánem rozhodnutím č.j. 100/35850/2013, ze dne 11.9.2013. Předmětem doplňku je rozšíření ukazatelů nejvyšší přípustné míry znečištění stanovených v kapitole G. kanalizačního řádu pro skupinu pravidelně sledovaných odběratelů dle odst. A. kap. J., u nichž je četnost a způsob kontroly smluvně stanoven v rámci smlouvy mezi provozovatelem a odběratelem. V květnu 2014 byl zpracován Doplněk č. 2 k výše uvedenému kanalizačnímu řádu, který byl schválen vodoprávním orgánem rozhodnutím č.j. 100/41722/2014, ze dne 23.7.2014. Předmětem doplňku je rozšíření kanalizačního systému o splaškovou kanalizaci včetně ČS 18 v lokalitě „Na Mýtce“ (obytný soubor Pozemky Park Stará Boleslav – IV. Kvadrant). Kanalizační řád je základním dokumentem pro stanovení podmínek, za jakých jednotliví producenti odpadních vod mohou vypouštět své odpadní vody do městského kanalizačního systému, aniž by ohrozili kanalizační síť, čistírenský proces a recipient. V kanalizačním řádu se limituje znečištění vypouštěných odpadních vod, které jsou následně odváděny kanalizací a přiváděny na čistírnu odpadních vod. Limity v KŘ jsou stanovovány s ohledem na aktuální technologii ČOV tak, aby mohly být plněny limity zbytkového emisního znečištění při vypouštění do toku. Kanalizační řád je i nástroj, na jehož podkladě se u producentů nevyhovujících odpadních vod (znečištění překračuje limity stanovené kanalizačním řádem) vyžadují předčistící, případně separační technologická zařízení, už v místě jejich vzniku. V současné době stále platí provozní řád kanalizace z roku 2000, revidovaný v roce 2001, zpracovaný VIS, a.s., Praha 5 a schválený RŽP OkÚ Praha – východ. Pro rekonstruovanou a modernizovanou ČOV platí od ukončení zkušebního provozu provozní řád pro trvalý provoz ČOV, zpracovaný dodavatelem technologie (FORTEX – AGS, a.s., Šumperk), který nahradil od září 2011 provozní řád pro zkušební provoz z října 2009. V roce 2004 naše společnost vypracovala provozní řád vodovodu. Vypracování tohoto dokumentu bylo požadavkem zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a tehdy nově vydané vyhlášky č. MZd 252/2004 Sb., kterou se stanovují požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. V roce 2012 proběhla aktualizace provozního řádu vodovodu, která byla schválená KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze 25.6.2012 rozhodnutím KHSSC 30149/2012. Následným opatřením z 23.7.2012 byla stanovena „stálá a proměnlivá místa kontrolních odběrů“ pitné vody z veřejné sítě. Provozní řád vodovodu je základním dokumentem pro kontrolu kvality dodávané vody distribuovanou vodovodem a pro správné provozování vodovodní sítě v návaznosti na výše uvedené zákony. Činnost při průchodu velkých vod se řídí povodňovým plánem ČOV z roku 2008, který v souladu s povodňovým plánem města zpracoval Jaroslav Moucha, a schválilo Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. 2.3. Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací Vlastník vodohospodářské infrastruktury je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů a kanalizací a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Tento plán financovaní obnovy vodovodů a kanalizací musel být dle požadavku legislativy zpracován nejpozději do 31.12.2008. Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se aktualizuje
5
nejpozději po 5 letech od jejich zpracování. Každá provedená aktualizace je nedílnou součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací. Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací byl zpracován naší společností pro vlastníka infrastruktury VaK, vznikl začátkem prosince 2008 tak, aby mohl být využit jako podklad pro návrh kalkulace ceny vodného a stočného pro rok 2009. Tento dokument by měl být nadále využíván k plánování obnovy VaK pro následující roky a při tvorbě rozpočtu města by se měly vzít v úvahu hodnoty majetku a zpětné investice do vodohospodářského systému. Tvorba obnovy by měla probíhat zejména prostřednictvím nájemného vybíraného prostřednictvím vodného a stočného od odběratelů města a kofinancována ze zdrojů města a případně dotačních titulů. 2.4. Zhodnocení - závěr Průběžně aktualizovaný Pasport vodovodů a kanalizací (zaměření skutečného stavu) je důležitým podkladem pro správné určování vedení stávajících tras vodovodů a kanalizací, periodicky aktualizovaný Generel vodovodů a kanalizací je velmi důležitý nástroj pro další plány rozvoje vodovodů a kanalizací a koncepční řešení urbanizovaného území. Zpracováním generelů bude vlastník i provozovatel v budoucnu schopen předcházet problémům s pozdním řešením „patových stavů“ a problémům s případnou nedostatečnou kapacitou vodních zdrojů, vodovodního a kanalizačního systému včetně čistírenské koncovky. V případě jejich vzniku bude schopen je koncepčně a efektivně řešit. Ve vztahu k občanům města a případným dalším investorům v regionu tak zajistí racionální a plynulý rozvoj území a bezpečné provozování vodohospodářské infrastruktury města v souladu s hygienickými a technickými standardy a také legislativními požadavky.
3. Vodárenský systém - vodovodní síť a vodárenské objekty: Na základě investic do obnovy a oprav objektů zaznamenal vodárenský systém proti minulosti další technický a provozní pokrok. Jednalo se především o investice do výměn a oprav šoupat a hydrantů, výměny vodovodních řadů v rámci oprav komunikací. Zásadní modernizaci vodovodní sítě v centru města přinesla rekonstrukce sítí VaK na Masarykově náměstí v roce 2011. 3.1. Vodovodní síť Vodovodní síť o celkové délce (podle majetkové evidence zpracované v únoru 2014) cca 100,27 km prošla v uplynulém období dalšími dílčími technickými změnami, které budou mít dobrý vliv na provoz a údržbu vodovodní sítě. Jedná se o stále pokračující plánované výměny šoupat a hydrantů. Výměna šoupat v roce 2011 byla naplánována v návaznosti na realizovanou stavbu „Rekonstrukce Masarykova náměstí“ tak, aby v průběhu prací na výměně vodovodu na náměstí bylo možné odstavit pouze oblast náměstí nikoliv další navazující části. Další plánovaná výměna šoupat byla koncem roku 2011 provedena v lokalitě Motorlet v návaznosti na rozšiřující se průmyslovou zónu na katastru Hlavence (bývalý areál Motorlet) a areál vojenského útvaru. Ze zpracovaného generelu vodovodu vyplynula potřeba rozdělit vodovodní síť na několik okrsků, které budou měřeny sekčními vodoměry a kde zároveň bude na vstupu do těchto okrsků redukován tlak z důvodu snižování ztrát v síti. V roce 2008 byly vybudovány dvě „okrskové“ šachty ve Staré Boleslavi v ul. ČSLA a ul. Vestecká. V r. 2009 byly v rámci rekonstrukce mostů a přeložky vodovodního potrubí pod Labem vybudovány dvě vodoměrné
6
šachty. Jedna je umístěna v ul. Švabinského (naproti tělocvičně U Karla) a druhá v křižovatce ulic Olbrachta a Na prádle. Tyto šachty monitorují průtoky v hlavním zásobním řadu z pramenišť do spotřebiště před vstupem vodovodního potrubí pod Labe a zpod Labe a do části spotřebiště v Brandýse nad Labem. Průtoky jsou přenášeny na vodárenský dispečink provozovatele. Často se stává, že v rozpočtu není schválena položka na výstavbu dalších „okrskových“ šachet. V budoucnu je však nutné v započaté výstavbě pokračovat. Na přelomu listopadu a prosince roku 2009 bylo realizováno rozdělení horního tlak. pásma připoložením potrubí DN 200 na pozemku vodojemu. Průtok do horního tlak pásma byl rozdělen na 2 potrubí. Z toho jedno DN 200 zásobuje vodou lokalitu Vrábí a vše nad železniční tratí směrem na Prahu. Druhé potrubí DN 400 zásobuje horní tlakové pásmo pod tratí – sídliště, nemocnice, část ul. Kostelecké a Martinovské. V roce 2013 proběhla rekonstrukce vodovodu a kanalizace v sídlišti Na Kloboučku ve Staré Boleslavi. Významné zlepšení vodovodní i kanalizační sítě přinese plánovaná „Rekonstrukce místních komunikací ve městě Brandýs nad Labem Stará Boleslav – 2. Etapa“. Předmětem akce je kompletní rekonstrukce celého uličního prostoru 18-ti místních komunikací včetně inženýrských sítí, to znamená i sítí VaK. Do akce byly zahrnuty v Brandýse tyto komunikace: Dělnická, Družstevní, U Cihelny, Janáčkova, Na Tvrzi, U Vodárny, U Špejcharu, Zahradní, U Parku, Josefa Kožíška, Na Sádkách I, Na Sádkách II, Spořilov (slepý úsek směrem k ulici Slunečné), Spořilov I (slepé rameno). Ve Staré Boleslavi se jedná o ulice Březinova, Sportovní, Žižkova a Benátecká. Ke konci roku 2012 byly tyto ulice vyprojektovány a začalo jejich projednávání s dotčenými orgány, stavební povolení byla získána v průběhu roku 2013 a dle finančních možností města jsou ulice připraveny postupně k rekonstrukci. V roce 2014 proběhla v Brandýse v rámci rekonstrukce uličního prostoru v Riegrově a Palachově ulici (až po křižovatku s ulicí Královická) také výměna vodovodu a kanalizace, což bylo žádoucí vzhledem k návaznosti sítí na plánovanou rekonstrukci uličního prostoru Pražská. Další rekonstrukce některých sítí proběhla v ulici Kralupská v souvislosti s rekonstrukcí uličního prostoru a zvýšením únosnosti vozovky. V roce 2014 byla provedena projektová příprava na rekonstrukci uličního prostoru v ulicích Tyršova a Výletní včetně sítí vodovodu a kanalizace. Ke zlepšení stavu vodovodní a kanalizační sítě přispěje i pokračování rekonstrukce ulice Pražská od křižovatky s ulicí Výletní a Tyršova až po kruhovou křižovatku s ulicí Průmyslová, která se projektově připravuje včetně rekonstrukce vodovodu a kanalizace. Rovněž je na konci roku 2014 v projektové přípravě rekonstrukce vodovodu a kanalizace v ulici F. X. Procházky a Podkostelní. V souvislosti s projektovanou úpravou uličního prostoru v ul. Na Potoce se plánuje i výměna vyhospodařeného stávajícího litinového vodovodního řadu a oprava jednotné betonové kanalizace DN 800 v části trasy sanační reprofilací a v části vyvložkováním. Vodárenský dispečink Vodárenský dispečink, který se stal nezbytnou součástí vodovodního systému, podrobně monitoruje stav základních bodů vodovodní sítě a poskytuje přesné informace o jeho stavu. Význam vodárenského dispečinku lze vidět v několika rovinách. Jednou z nejdůležitějších je kvalitní měření průtoků, především jejich nočních minimálních hodnot, které slouží k vyhodnocení ztrát ve vodovodní síti a tím snížení provozních nákladů. Získáváme také podrobný obraz chování sledovaných objektů vodovodu a lze vzájemným porovnáváním stejných časových úseků dne nebo týdne zjistit odchýlení z mezí normálu.
7
Vodárenský dispečink byl rozšířen v roce 2010 o přenos vodoměru měřící průtok do horního tlakového pásma potrubím DN 200 zásobující vodou lokalitu Vrábí a vše nad železniční tratí směrem na Prahu. Do plánu obnovy na rok 2014 byl zařazen požadavek na přenos provozních údajů z ulice Lipová a Vrbová. Tento požadavek nebyl dosud realizován. V souvislosti se stavbou investora Pražské vodohospodářské společnosti, a.s., „Rekonstrukce propojení Káranských řadů, k.ú. Dřevčice“, vyvstal požadavek na dálkový přenos provozních údajů z tohoto armaturního uzlu a ovládání uzávěrů z vodárenského dispečinku města. Akci investor zatím neuskutečnil, proto přenos nemohl být realizován. Havárie a stav sítě Na vodovodní a kanalizační síti bylo souhrnně od listopadu 2013 až do konce října 2014 opraveno celkem 17 havárií. Z toho vodovodní sítě se jich týkalo 15, z toho 3 poruchy vznikly na přípojkách (na navrtávacích pasech 1 x, prasknutí potrubí přípojek 2 x). Ostatní poruchy byly podélné praskliny, poruchy svařovaných spojů nebo bodové propíchnutí potrubí od kamene na PE, nebo lomy na litinových uličních řadech případně porucha hrdla nebo temování (3 x PE, 3 x litina, 2 x PVC). Zbývající 4 poruchy se týkaly poškození přenosového čidla AŠ Kralupská, prasklého injektoru na dávkovacím čerpadle Motorlet a 2x havarijní opravy elektrického kabelu přípojky (starý ještě olejový kabel) k prameništi Motorlet (viz příloha č. 1 Fotodokumentace) Nejvíce havárií vzniká v podzimních a zimních měsících. Bohužel, vzhledem ke stárnutí a opotřebování vodovodu a vzhledem ke zvyšující se kilometráže sítě, se nedá v budoucnu předpokládat výrazné snížení množství poruch, pokud nebudou investovány vyšší prostředky do rekonstrukcí a obnovy. Opravy havárií provádíme okamžitě po vytýčení podzemních inženýrských sítí ostatními správci sítí. V případě havárií s delší dobou oprav zajišťujeme náhradní zásobování pitnou vodou mobilními cisternami. Většinou po provedených opravách a znovuuvedení do provozu, dochází k zakalení vody s nepříznivým dopadem na odběratele. Zakalení je způsobeno uvolněním usazenin z potrubí. Potrubí řadů a přípojek, i přes pravidelné periodické odkalování sítě, jsou často zanesena 10 – 20 mm usazeninami, které se v případě odstávky vody uvolňují. Proto je celý systém citlivý na případné havárie a jakékoliv manipulace na síti. Hlavní příčinou většiny poruch je únava a stáří vodovodního potrubí a na ně napojených vodovodních přípojek. Podrobné popisy a údaje k jednotlivým haváriím jsou vedeny v evidenci poruch naší firmy; některé opravy jsou presentovány v rámci přílohy č. 1 Fotodokumentace. V případě zájmu je možné do této evidence nahlédnout a získat podrobnější informace. Při hledání drobných úniků ze skrytých poruch vodovodu nebo černých odběrů (odposlechy), trasování potrubí a vyhledávání poklopů je zapotřebí řada přístrojů. Do letošní zprávy, přílohy č. 1 Fotodokumentace, jsme zařadili ukázku některých z nich. Z hlediska historického výskytu enormního množství poruch a celkové vyhospodařenosti vodovodu bylo žádoucí provést rekonstrukci vodovodního řadu v ulici Lázeňská. Ta již proběhla v roce 2013. Jak jsme již v minulých zprávách uváděli, při kontrole vodovodní sítě bylo zjištěno, že některá vodovodní potrubí jsou uložena na soukromých pozemcích (v zahradách rodinných domů), kde v případě havárie nelze okamžitě pracovat na jejich odstranění. Vzhledem k tomu, že při opravách je používána těžká mechanizace, dochází tak k poškozování majetku soukromých osob s následným složitým uvedením majetku do původního stavu. K přeložení projekčně připravené potrubní trasy v ul. Kostelecká a Brázdimská (za lékárnou) došlo v roce 2014.
8
Nyní se jedná především o vodovodní řad v ulici Pražská (v úseku od ul. U Přelízky k ul. Seifertova). Na tuto akci je zapotřebí v roce 2015 zpracovat projektovou dokumentaci, což je zahrnuto do plánu obnovy v roce 2015; v části nerealizovaná obnova 2014 a případně provést i realizaci. Dále je zapotřebí z důvodu prodeje pozemku provést realizaci přeložky přípojky k budově ZS a městské policie z ulice Zápská, což je zahrnuto do plánu obnovy na rok 2015; v části nerealizovaná obnova 2014. Projektová příprava probíhá na konci roku 2014. Přivaděč Vysoká mez (Toušeň) – Brandýs nad Labem Součástí vodovodní sítě je také přivaděč Vysoká mez (Toušeň) – Brandýs nad Labem. Jedná se o ocelové potrubí 300, na kterém jsou v šachtách vysazeny armatury pro odkalování a odvzdušňování potrubí, sekční uzávěry a odbočky pro obec Zápy. Potrubí přivaděče je chráněno systémem katodové ochrany zabezpečující potrubí proti elektrickým výbojům a koroznímu působení zeminy, na kterém je prováděna periodická revize. V průběhu roku byla jako již každoročně provedena kontrola vodovodních šachet, včetně vyčištění vnitřků šachet, drobných oprav, doplnění odcizených poklopů, odstranění náletových křovin, úpravy terénu v okolí šachet a opravy vyvrácených vytyčovacích sloupků. Dále jsou žádoucí další vnitřní a vnější stavební opravy včetně fasády a obnovení nátěrů a provedení revize funkce katodové ochrany. V souvislosti se stavbou investora Pražské vodohospodářské společnosti, a.s., „Rekonstrukce propojení Káranských řadů, k.ú. Dřevčice“, vyvstal požadavek do plánu investic na rok 2014 zařadit dálkový přenos provozních údajů z tohoto armaturního uzlu a ovládání uzávěrů z vodárenského dispečinku města. Akce se zatím neuskutečnila z důvodu nečinnosti PVS, a.s.. Předmětem stavby je rekonstrukce stávajícího havarijního propojení z oceli DN 200 mezi káranským ocelovým řadem DN 1600 a ocelovým přivaděčem pitné vody DN 300 z „Vysoké meze“ (je v infrastrukturním majetku města) do vodojemu Brandýs n. L. tak, aby propojení vyhovovalo standardu PVS (dálkové řízení provozu) z hlediska vyšších nároků na četnost manipulace v tomto uzlu vodovodního systému. Nadzemní objekt nad stávající armaturní šachtou včetně příjezdové komunikace, přípojky elektro a výměny veškerých uzávěrů za šoupata se servopohony hradí PVS, kromě právě přenosu provozních údajů na vodárenský dispečink města a dálkového ovládání. 3.1.1. Šoupata a uzávěry Od začátku správy majetku města naší firmou je kladen zvýšený důraz na vyhledání, kontrolu a údržbu sekčních a uličních uzávěrů na vodovodní síti. V minulých zprávách byly uvedeny seznamy a výsledky z těchto kontrol, které byly výchozím podkladem pro plán výměny šoupat. Každoročně je tato položka zahrnována do plánu obnovy na další rok, který je zařazen do přílohy č. 2. Výměna šoupat proběhla v roce 2011 v návaznosti na realizovanou stavbu „Rekonstrukce Masarykova náměstí“ tak, aby v průběhu prací na výměně vodovodu na náměstí bylo možné odstavit pouze oblast náměstí nikoliv další navazující části. Další plánovaná výměna šoupat byla koncem roku 2011 provedena v lokalitě Motorlet v návaznosti na rozšiřující se průmyslovou zónu na katastru Hlavence (bývalý areál Motorlet) a areál vojenského útvaru. V roce 2012 proběhla výměna sekčních šoupat na křižovatce ulic Kralupská a Brázdimská, výměna sekčních šoupat v ul. Královická (ve voj. sídlišti) a dále výměna šoupat v ulici Lipová, v roce 2013 proběhla další etapa výměny šoupat v ulici Lipová. V roce 2014 proběhla další etapa výměny šoupat v ul. Martinovská x Pavla Lista a v ul. Martinovská x Zárybská – viz příloha č. 1 Fotodokumentace.
9
Lze konstatovat, že opakované investice do výměny šoupat se kladně projevují při vzniklých haváriích, kdy nedochází k uzavírání vody velkých obydlených celků a dopad odstávek vody na odběratele se snižuje. Také práce na lokalizaci skrytých havárií, které probíhají zejména v nočních hodinách, se vlivem hustší sítě funkčních šoupat zlepšila. I nadále zůstává z celkového počtu 982 uzávěrů v současné době více jak polovina uzávěrů nepoužitelných pro manipulace na vodovodní síti. Je tedy nevyhnutelné v nastaveném trendu ve výměnách šoupat dále systematicky pokračovat. V rámci běžné údržby jsou veškerá funkční hlavní i domovní šoupata pravidelně kontrolována a protáčena tak, aby nedocházelo k zanášení vnitřních částí inkrusty z potrubí a tato šoupata mohla sloužit pro práci na vodovodní síti. Při této činnosti jsou čištěny vnitřky poklopů šoupat a hydrantů od naplavenin. 3.1.2. Vodovodní přípojky U vodovodních přípojek jsou dnes stále ještě využívána nevyhovující olověná potrubí. Podle zákona je vlastníkem vodovodní přípojky vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod a je velmi obtížné přesvědčit vlastníky přípojek k jejich rekonstrukci a tím splnit požadavky vyhlášky 252/2004 Sb., kterou se stanovují požadavky na pitnou vodu. V rámci oprav komunikací a chodníků doporučujeme průběžně a systematicky provádět výměny domovních (přípojkových) šoupat a u nevyhovujících přípojek včetně jejich potrubní části umístěné na veřejném prostranství, což v ideálním případě domluvy investora s vlastníkem přípojky vede k výměně až po vodoměrnou sestavu. Situace se však po rekonstrukci 36 komunikací v roce 2010 a rozsáhlé rekonstrukci sítí na náměstí v roce 2011 mění k lepšímu a to i vzhledem k dalším plánovaným a projekčně připraveným rekonstrukcím uličních prostorů. 3.1.3. Vodoměry Dalším z prvků, který je součástí systému, jsou fakturační měřidla – vodoměry. V celé vodovodní síti je osazeno na přípojkách více než 3500 vodoměrů. Vodoměr je stanovené měřidlo v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č 119/2000). Doba platnosti kalibrace stanoveného měřidla je 6 let. Za dobu provozování naší firmou bylo vyměněno celkem 5 331 ks vodoměrů, z toho v tomto posledním ročním sledovaném období 547 ks. Na základě kontroly technického stavu a poznatků z minulého období byl sestaven seznam nejdůležitějších výměn, který je každoročně aktualizován a dle tohoto seznamu je systematicky postupováno. Problémem při výměnách vodoměrů je nefunkční stav uzávěrů vodoměrné sestavy, zvláště před vodoměrem a dále zarůstání vodoměrů z důvodu vyšší tvrdosti distribuované vody. Vzniká tím potřeba častějších výměn z důvodu zachování přesnosti vodoměrů. Pokud se týká uzávěrů vodoměrné sestavy, ty jsou v majetku odběratelů, kteří mnohdy nesouhlasí s jejich výměnou (odmítají tak investovat do obnovy vlastního zařízení). Vzniklou situaci tedy řešíme jednáním a zápisy z místních šetření o nevyhovujícím stavu zařízení odběratelů. Poté jsou odběratelé písemně vyzýváni k rekonstrukci uzávěrů a tím umožnění výměny vodoměru. Přes výše uvedené komplikace a zejména z důvodu zachování přesnosti měření je zapotřebí ve výměnách vodoměrů pokračovat a i v návrhu plánu obnovy pro rok 2015 je s nimi počítáno. 3.1.4. Hydranty Při běžných provozních kontrolách kvality vody a po případných haváriích systému dochází k odkalování větví systému pomocí hydrantů. Na koncových větvích provádíme opakovaná měření z důvodu optimalizace chodu vodovodu.
10
Na základě požadavku města jsme také vypracovali mapu s vyznačenými funkčními hydranty využitelnými pro potřeby hasičů. Tato mapa byla také poskytnuta všem hasičským sborům působícím ve městě. V roce 2014 proběhla každoroční kontrola vybraných 20 ks požárních hydrantů se zástupci Hasičů a v rámci kontroly byly tyto přeměřeny a zaznamenány údaje o průtoku a tlaku. Ve zprávě o provozní kontrole požárního vodovodu byl i v tomto roce učiněn závěr: „Soustava odpovídá požadavkům dle příslušných norem“. 3.1.5. Stavební objekty na síti Pracovníci firmy při systematické kontrole vodovodu a výměně uzávěrů prověřují také technický stav stavebních objektů na síti, provádí jejich čištění a drobné opravy. Při prováděných prohlídkách jen potvrzujeme, jak již bylo konstatováno, že převážná většina těchto armaturních šachet je po technicko-provozní a bezpečnostní stránce nevyhovující. Jedná se především o komplikovaný přístup do těchto objektů (zaasfaltované vstupy, nefunkční poklopy a žebříky, umístění na nepřístupných pozemcích apod.), jejich značné zanesení zeminou a splachy ze silnic. Při spolupráci při tvorbě a kalibraci generelu vodovodu vznikl požadavek na zřízení okrskových měření spotřeby vody a redukcí tlaku. Vodoměry a redukční ventily bude nutné osadit do armaturních šachet umístěných na vodovodních řadech. V roce 2012 byl realizován přenos na dispečink z šachty u tunýlku (DN 200 a DN 300) v rámci její rekonstrukce. Je hotov i přenos údajů z ul. Okružní. Dále trvá požadavek na další výstavbu redukčních a vodoměrných šachet dle generelu vodovodu a to v ulici 5. května a Komenského a měření průtoku s novými šachtami v oblasti Staré Boleslavi v ul. Třebízského a v ul. Boleslavská. Také o doplnění přenosů na dispečink ze stávajících měrných míst Vrbová - spodní sídliště a Lipová - horní sídliště. Přenos průtoků Lipová a Vrbová je uplatněn do plánu obnovy na r. 2015; v části nerealizovaná obnova za rok 2014, a umožní sledovat a vyhodnocovat možné úniky vody v sídlišti „Pražská“ a v případě výskytu poruchy její rychlé odhalení. V roce 2014 byla zkolaudována okrsková vodoměrná šachta s redukcí tlaku v lokalitě „Na Mýtce“ v rámci rozšíření vodovodního systému obytného souboru Pozemky Park Stará Boleslav – IV. Kvadrant. 3.1.6. Kontrola kvality dodávané vody Při kontrole kvality dodávané vody postupujeme dle vyhlášky MZd č. 252/ 2004 Sb., kterou se stanovují hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Přesný rozsah kontroly byl stanoven v provozním řádu vodovodu, který byl schválen Krajskou hygienickou stanicí v Praze. Každoročně je prováděno téměř 50 ks rozborů v širokém spektru kontrolovaných ukazatelů a na různých odběrných místech tak, aby bylo možné zkontrolovat celou vodovodní síť. Dodávaná pitná voda ve všech parametrech vyhovuje zákonným požadavkům na kvalitu pitné vody. 3.2. Vodárenské stavební objekty: 3.2.1. Zemní vodojem 2x 1000 m3 V minulých letech byly obě akumulační nádrže zemního vodojemu opraveny (sanovány) a byla provedena oprava hydroizolací stropních konstrukcí nádrží. Dá se konstatovat, že v současnosti akumulační nádrže nepotřebují další stavební úpravy. Po provedené sanaci akumulačních nádrží bylo dohodnuto, že se bude dále pokračovat ve stavebních opravách armaturní komory (místností s potrubími) a fasády celého vodojemu dle v minulosti zpracované projektové dokumentace.
11
V roce 2009 byla dokončena kompletní rekonstrukce technologické části zemního vodojemu - výměny technologických prvků vodojemu - potrubí a armatury za nové potrubí nerezové. Stávající technologická část již byla značně zkorodovaná, nefunkční a předimenzovaná a vznikalo tak velké riziko havárie a zhoršení kvality dodávané vody. V roce 2011 bylo pokračováno v dalších opravách. Protože VDJ se stal již součástí nově vzniklé zástavby na Vrábí, byla opravena fasáda s barevným členěním na základě návrhu městského architekta. Sokl byl proveden z Marmolitu a doplněn okapový chodníček z betonových vymývaných dlaždic. Bylo doplněno oplechování zhlaví opěrných zdí, zdi byly sanovány a opatřeny sjednocujícím nátěrem, byly očištěny a natřeny klempířské výrobky a okapy včetně krytiny střechy, byly sanovány a reprofilovány betony rampy, opravena porůzná plocha a doplněno zábradlí a schodiště, bylo provedeno odrezivění a repase obou vstupních vrat včetně nových ochranných nátěrů. Dále byla provedena oprava východního okapového svodu k drenážní šachtě, doplněny skruže a zákrytová studniční deska, na východní straně byla zřízena manipulační plocha. Násypy akumulací VDJ byly zbaveny náletových křovin, bylo provedeno dosypání a doplněna orniční vrstva včetně osetí travou. V roce 2012 proběhlo dle plánu oprav další pokračování stavebních úprav a oprav vodojemu. V roce 2012 proběhla rekonstrukce stavební elektroinstalace včetně osvětlení a přemístění hlavního přívodu elektrické energie a zrušení rozvaděče v suterénu manipulační komory. Zbývá dokončení vnitřní stavební rekonstrukce, sanace betonů a podlah a dále obnovení nátěrů a výmalby, což je zařazeno do plánu obnovy na rok 2015, v části nerealizovaná obnova v roce 2014. Je zapotřebí dále provést pokládku nového sdělovacího kabelu od věžového vodojemu do vodojemu zemního. U areálu je zapotřebí provést výměnu vjezdových vrat do oplocení a opravu oplocení poškozeného vandaly, což se předpokládá při úpravě oplocení v souvislosti se stavbou přilehlé školky a chybějícího koridoru pro pěší. V říjnu bylo provedeno pravidelné vyčištění akumulačních nádrží a jejich dezinfekce. Dále byla prováděna běžná údržba VDJ např. sekání trávy apod. 3.2.2. Nadzemní vodojem 1x 200 m3 V minulých letech byla provedena kompletní rekonstrukce a oprava věžového vodojemu vč. výměny technologické části a potrubí. Po této rekonstrukci byla dokončena celková oprava vodojemu a tímto lze považovat vodojem za plně funkční a v současnosti bez potřeby dalších investic. V současnosti probíhají běžné kontrolní a udržovací práce. Trochu problémem je pronájem telekomunikačním firmám, které do dříku VDJ umísťují další trasy kabelů z důvodu zvyšování kapacity svých zařízení a mnohdy poškozují nově provedené nátěry konstrukcí proti korozi. 3.2.3. Chlorovací stanice „Praporce“ Na objektu se nevyskytly vážnější závady. Na objektu probíhají běžné kontrolní a udržovací práce. Na objektu je od roku 2011 nová fasáda, proběhly vnitřní a vnější opravy budovy, obnovení nátěrů ve chlorovně a oprava oplocení. Z důvodu zajištění vyšší provozní bezpečnosti hygienizace vody byla v roce 2014 provedena výměna dávkovacího čerpadla chlornanu sodného. 3.2.4. Čerpací stanice a chlorovna „Motorlet“ Objekt byl postupně opravován a rekonstruován. V minulých letech byla na náklady provozovatele provedena oprava havarijního stavu zastropení čerpací stanice. Stávající dřevěný strop byl stržen, střešníky vazníky ošetřeny nátěrem proti hnilobě a dřevokaznému
12
hmyzu, vybudováno odvětrání, provedena tepelná izolace a strop proveden z plastových lamel. Celý objekt byl nově vymalován. V roce 2011 byly provedeny opravy podlahy a technologických kanálů v podlaze. Dále byla oškrábána a opravena fasáda, provedena sjednocující povrchová úprava a sokl byl proveden z Marmolitu. V rámci opravy fasády byly provedeny nátěry mříží, oken a dveří včetně opravy okenních parapetů. Nadále je zapotřebí doplnit technologii o záložní dávkovací čerpadlo chlornanu sodného na zajištění vyšší provozní bezpečnosti hygienizace vody. V roce 2014 byla provedena výměna dosluhujícího dávkovacího čerpadla chlornanu sodného z důvodu zajištění vyšší provozní bezpečnosti hygienizace vody. Dále je zapotřebí provést oplocení 1. ochranného pásma u vrtu č. 2 Hájovna, které je zařazeno do plánu obnovy na rok 2015. Jak jsme již v několika minulých zprávách informovali, je nezbytné v krátkém časovém horizontu uvažovat s výstavbou nové přípojky elektrické energie od trafostanice u vlakového nádraží. Jedná se o původní olejový kabel (v roce 2014 2x porucha – viz i fotodokumentace). Objekt je v současnosti napojen na vnitroareálový rozvod areálu LOM – WALTER – Motorlet. Přípojka je dlouhá cca 800 m. Kabelová trasa vede přes hlavní železniční trať (Ústí n.L. – Kolín). Kabely jsou již v nevyhovujícím technickém stavu. Nový vlastník areálu f. PEMBROKE zruší trafostanici. Tím dojde přímo k napojení na síť ČEZ, následně změně sazby z velko-odběru na malo-odběr a tím k výraznému zdražení ceny el. energie. Jedná se o přípravu PD vč. projednání s ČEZ a následnou realizaci, což je zařazeno do plánu obnovy na rok 2015 v části nerealizovaná obnova 2014. 3.3. Vodní zdroje a studny Jak již bylo uvedeno v minulých zprávách o stavu majetku, jsou v současné době z vlastních zdrojů pokryty necelé 2/3 potřeby systému. Jedná se především o vodu z vodních zdrojů „Praporce“ a „Motorlet“. Při zpracování generelu vodovodu byla potvrzena nutnost rozšiřování vlastních vodních zdrojů z důvodu dalšího rozvoje města a předpokládané vyšší potřeby vody. Po konzultacích s odborníky v oblasti hydrogeologie se nabízí rozšíření vodních zdrojů v obou prameništích v návaznosti na kapacitu stávající sítě. Došlo by tím ke zvýšení výroby vody z vlastních zdrojů a k následným finančním úsporám při nákupu vody od PVK, a.s. V roce 2008 bylo po dlouhých jednáních prodlouženo povolení k odběru v prameništi Praporce. Podmínkou prodloužení povolení k odběru bylo vypracování matematického modelu stavu hladiny a proudění podzemní vody v obou prameništích. Matematický model potvrdil závěry posudku RNDr. Kněžka o úbytku vody v soukromých domovních studnách ve Staré Boleslavi, kdy hlavní příčinou byl stanoven úbytek srážek v povodí. Zároveň dle požadavku České inspekce životního prostředí a vodoprávního úřadu byl vybudován nepřetržitý monitoring jednotlivých vrtů (okamžité odebírané množství vody a monitoring výšky hladiny). Tímto monitoringem, který je připojen na centrální vodárenský dispečink, je zajištěna nepřetržitá kontrola a výšky hladiny podzemních vod v prameništi. Dlouhodobě došlo k ustálení čerpaného množství podzemní vody z vlastních vodních zdrojů i s ohledem na zástavbu v okolí a odběru vody z vlastních (domovních) studní. Celkovou potřebu pitné vody města je nutné i v souvislosti s probíhající další zástavbou v intravilánu města řešit zvýšeným nákupem vody od Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. 3.3.1. Prameniště „ Praporce“ Z vodních zdrojů prameniště „Praporce“ jsou využívány čtyři podzemní vrty. V každém vrtu je osazeno ponorné čerpadlo.
13
Kvalita vody z tohoto zdroje odpovídá po hygienickém zabezpečení chlorací vyhlášce 252/2004 Sb. Častěji zde dochází k výskytu zvýšeného množství dusičnanů, tato zvýšená množství zřejmě pochází z přilehlých lesních velkoškolek nebo polí, kde dochází nebo dříve docházelo k intenzivnímu hnojení. Povrchová zařízení vrtů včetně oplocení a elektrokiosků byla již uvedena do řádného technického stavu s tím, že nová oplocení se stávají předmětem častých krádeží. V roce 2014 byla provedena repase trafostanice, jejíž stav byl již havarijní (únik oleje); včetně revize. V dalším období je zapotřebí provést revize (kamerové prohlídky) vrtů, kombinované čištění vrtů a čerpací zkoušky, což je zařazeno do plánu obnovy na rok 2015 jako nerealizovaná obnova 2014. Dále je potřeba provést opravu příjezdové komunikace a vybudovat příjezdovou cestu k vrtu č.1 pro jeřáb při výměně čerpadla (projektově připraveno, řeší se vlastnické vztahy), příjezdová cesta k vrtu č.1 je zařazena do plánu obnovy na rok 2015, v části nerealizovaná obnova 2014. 3.3.2. Prameniště „Motorlet“ Na vodním zdroji „ Motorlet“ jsou využívány dva vrty – vrt S1 a S2. V každém vrtu je osazeno ponorné čerpadlo. Vrt S2 Hájovna je umístěn cca 400 m od objektu čerpací stanice. V roce 2012 byla provedena výměna nevyhovujících napájecích a ovládacích kabelů. Byl vyřezán porost a bylo realizováno nové oplocení areálu čerpací stanice. V roce 2013 byl havarijně vyměněn kabel k vrtu S2 Hájovna. Naléhavou potřebou je provést oplocení 1. ochranného pásma vrtu S2 Hájovna včetně vymýcení porostu, což je zařazeno do plánu obnovy na rok 2014. Bilance zásobování městské aglomerace Brandýs nad Labem – Stará Boleslav pitnou a užitkovou vodou je dlouhodobě v deficitu, který je řešen nákupem z externí vodárenské soustavy. Z hlediska stability a ekonomiky provozu vodovodů je proto plánováno posílení vodárenských zdrojů aglomerace. Podle předběžných hydrogeologických průzkumů je území přiléhající k prameništi Motorlet potenciálně příznivé pro zřízení nových nebo intenzifikaci stávajících zdrojů kvalitní pitné vody. V kolizi s těmito záměry je existence kontaminace ropnými látkami a chlorovanými uhlovodíky v areálu firmy Walter a.s. Při jednání s firmami provádějící likvidaci a sanaci staré ekologické zátěže (kontaminaci podzemních vod v bývalém areálu Motorlet vlivem chlorovaných uhlovodíků a úniků leteckého petroleje) avizovaly v budoucích 10-ti až 30-ti letech možný problém s kvalitou podzemních vod. Posunem mraku kontaminace staré ekologické zátěže do vrtu S2 by mohlo dojít k nutnosti jeho následného odstavení. V souvislosti s řešením bilančního deficitu a rizika odstávky prameniště byl do plánu investic na rok 2013 vznesen požadavek zařadit TE studii na možné rozšíření a navýšení potenciálu vodních zdrojů se souvisejícími průzkumy a přípravnými technickými pracemi včetně projednání. Tato rozvojová studie „Posílení zdrojů pro zásobování aglomerace Brandýs nad Labem – Stará Boleslav pitnou vodou I. etapa“ vznikla v březnu 2013 od zpracovatelů RNDr. Václav Dubánek a Mgr. Jan Hocke s tím, že práce a jejich vyhodnocení budou probíhat průběžně od listopadu 2013 a v roce 2014. Uvedená technicko-ekonomická studie vychází z podkladů zpracovaných v roce 2003 firmou G-servis Praha s.r.o. a z aktuální hydrogeologické a provozní dokumentace. Z hlediska potenciálního rozšíření jímacích území jsou prověřovány následující rozvojové varianty: Borecké polesí: prověření možnosti využití stávajících jímacích objektů v boreckém polesí, které jsou ve správě vojenských lesů. Z tohoto důvodu bude iniciováno jednání s Armádou ČR a Ministerstvem obrany,
14
-
-
Prameniště Motorlet: posouzení možnosti zřízení nových jímacích objektů, který by mělo ověřit možnost jímání bezpečnější předkvartérní zvodně (turon, cenoman) k vodárenským účelům a současně osvětlit místní geologické a hydrogeologické poměry, na základě vrtných prací, vyhodnocení čerpacích pokusů a kvality vody z hlediska její upravitelnosti na vodu pitnou, Prameniště Praporce: dtto, viz výše Stará městská vodárna: dtto, viz výše včetně průzkumu kvartérní zvodně.
3.3.3. Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů U stávajících vodních zdrojů nejsou stanovena a vytyčena ochranná pásma hygienické ochrany podle nových předpisů. Vymezení ochranných pásem u vodních zdrojů a jejich využívání podle dřívějších předpisů v lokalitě Praporce a na Motorletu bylo provedeno dle hygienické směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 51 z roku 1978, které byly vydány podle § 71 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. V současnosti v obou pásmech hygienické ochrany dochází k porušování využívání pozemků ze strany jejich vlastníků. Ve vodárenském pásmu Praporce parkují kolotoče a jejich provozovatelé, kteří zde zároveň žijí v mobilních domech, chovají se zde různé druhy zvířat (koně, pštrosy, lamy). Nezřídka se stává, že obyvatelé likvidují své odpady vyléváním v blízkosti vrtů a ohrožují tím kvalitu čerpané pitné vody. Ten samý problém jsme řešili v ochranném pásmu Motorlet, kde na pozemcích v bezprostřední blízkosti vrtů, připravovali vlastníci chov a pastvu bizonů. Zároveň uvažovali o přesunutí mobilních domů i do této oblasti. Je nezbytně nutné zabránit aktivitám v těchto lokalitách, které mohou ohrozit vodní zdroje města a jasně definovat a schválit ochranná pásma vodních zdrojů. Kromě drobných ohrožovatelů pramenišť je ohrožují i aktivity další, jako výstavba silničního obchvatu, který se dotýká i vnitřního PHO 2. stupně Motorlet, sanace území bývalého Motorletu na velmi benevolentní cílové limity, skladování leteckého petroleje a zkoušení motorů s.p. LOM Praha, další pokračování ve výstavbě průmyslového areálu firmou Pembroke, a.s., včetně přípravy výstavby nové ČOV na 2200 EO. Na konci roku 2014 existuje i projekt na zkapacitnění stávající ČOV na 470 EO do doby realizace ČOV nové. Dále je hrozbou špatný stav sběrače odpadních vod (dešťové a čištěné z ČOV) z areálu bývalého areálu Motorlet procházející hranicí vnitřního PHO 2. stupně poblíž studny „U hájovny“, provoz ČOV pro objekty armády a obce Hlavenec a Kostelní Hlavno (provozovatel Armádní servisní, p.o.) s přečerpáváním vyčištěných odpadních vod do areálu bývalého Motorletu a jejich odvádění rovněž zmíněným sběračem a také navýšení odběru pro obec Hlavenec na téměř dvojnásobek a pokus vyhlásit ochranné pásmo (provozovatel Armádní servisní, p.o.). U prameniště Praporce byla zaznamenána v roce 2012 snaha vytvořit předpoklad k zastavění území bývalé střelnice změnou územního plánu obce Skorkov.
4. Stoková síť a objekty na stokové síti 4.1.1. Stoková síť Délka stokové sítě města je (dle majetkové evidence zpracované v únoru 2014) cca 79,44 km. V rámci zrealizované rekonstrukce Masarykova náměstí v roce 2011 se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce kanalizace a vodovodu. Realizací této stavby se vytvořil předpoklad i pro pokračování obnovy sítí v navazujících ulicích (ul. Pražská, ul. F. X. Procházky). V rámci stavby došlo, kromě zavedení dešťových svodů do kanalizačního systému, i k odlehčení části dešťových vod mimo jednotnou kanalizaci přímo do odlehčovací stoky a Vinořského potoka. Nový dešťový
15
oddělovač nahradil již nevyhovující odlehčovací komoru OK1E. Dešťový oddělovač je vybaven česlemi, které chrání Vinořský potok před pronikem předmětů z naředěných odpadních vod při přívalových deštích. Ve směru ČOV odcházejí odpadní vody přes regulační orgán dešťového oddělovače (vírový ventil) kanalizačním systémem splaškové vody s definovaným poměrem naředění, který je povolen vodoprávním orgánem. V rámci stavby bylo zrekonstruováno 465 m vodovodních řadů a 711 m řadů kanalizačních včetně mnoha navazujících přípojek k nemovitostem a k uličním vpustím. Stavební povolení rekonstrukce vodovodu a kanalizace je připraveno i v ul. Pražská a to až nad železniční přejezd v souvislosti s celkovou revitalizací uličního prostoru, který bude navazovat na náměstí pěší zónou. Další pokračování rekonstrukce ulice Pražské je připravováno až po ukončení kruhovou křižovatkou na úrovni ul. Průmyslová. Tyto navazující projekty byly již zpracovány v souladu s Generelem odvodnění města, který byl v roce 2009 dopracován (viz výše kap. 2.1.2.). Po realizaci těchto rozsáhlých a investičně náročných projektů by mělo dojít také k odstranění letitého problému v křižovatce ul. Pražská, Výletní a Tyršova, kde při přívalových srážkách je kapacita stoky překročena a vlivem tlakového proudění dochází ke zpětnému vývěru odpadní a srážkové vody z kanalizačních šachet a uličních vpustí zpět na vozovku. Na rekonstrukci ulice Pražská navazuje projektová příprava rekonstrukce uličních prostorů včetně sítí VaK ulic Tyršova a Výletní. V obou částech města dochází z důvodu častěji se opakujících extrémních srážkových událostí (o větší intenzitě a delší době trvání) a nedostatečné kapacity stok k přeplňování částí stok, a to i přes systematickou údržbu, a tím i k zaplavování přilehlých nemovitostí. Při řešení celé situace je nutné nadále pokračovat, zejména v oblasti nových investic a rekonstrukcí, v souboru priorit a opatření, která v rámci prací na generelu odvodnění vznikla. Ten na základě srážko-odtokového modelu stanovil hydraulicky slabá místa stokového systému. Dále je zapotřebí upřednostňovat odvodňování ploch (střechy, komunikace s vysokým koeficientem odtoku) mimo jednotný stokový systém města (vsakování, trubní retence, dešťové zdrže, oddílné kanalizace apod.). Prevencí, kromě systematického čištění stok, je zajistit kontrolu vypouštěných odpadních vod od producentů, které zanáší jednotnou kanalizaci (např. tuky z restaurací apod.). Dochází k nalepování tuků na stěnách kanalizace a tím zmenšování průtočného profilu stoky a následně ke snížení kapacity stoky. Tyto producenty je zapotřebí případně sankcionovat za vypouštění odpadních vod v rozporu s kanalizačním řádem. Na nových objektech (v rámci vyjádření k PD) je u gastronomických provozů, vyvařoven, jídelen apod. důsledně vyžadována segregace odpadních vod a na kanalizaci obsahující tuky před napojením na přípojku kanalizace pro veřejnou potřebu osadit předčistící zařízení (lapák tuků). V roce 2012 byl řešen problém v oblasti proniků tuků do kanalizace a s překračováním limitů dle KŘ s vlastníky Continentalu (proběhla vodoprávní kontrola a monitorovací kampaň na objasnění příčiny vysoké koncentrace odpadních vod, lapák tuků z kuchyně a jídelny jako hlavní příčina problému měl být zkapacitněn). V roce 2014 proběhlo uvedení nového lapáku tuků fy Continental do zkušebního provozu. Další problém nadměrného proniků tuků do kanalizačního systému se týká restaurace „Ponorka“, kde vlastník objektu učinil po výzvě provozovatele k řešení separace tuků na přípojce projektovou přípravu k osazení lapače tuků na odpadních vodách z kuchyně a následně proběhlo vodoprávní povolení stavby. Důležitým a dominantním úkolem by měla být lokalizace a odstranění balastních vod přitékající ze stokové sítě na ČOV na základě zpracovaného generelu. Balastní vody jsou vody, které do stokového systému nepatří a které pak zbytečně zatěžují kanalizaci a ČOV, jak již bylo výše uvedeno. Jedná se o vody neznečištěné, které se dostaly do stokové sítě za nepředvídaných okolností, jedná se o vody podzemní, pramenité, neznečištěné dešťové apod. Na stokové sítí opakovaně dochází k haváriím zejména z titulu dříve používaných materiálů s krátkou životností. Jedná se zejména o propady pláně vozovek a konstrukčních
16
vrstev komunikací do kanalizace. Havárie a poruchy se stávají stále častějšími vzhledem ke zvyšujícímu se stáří potrubních materiálů (zejména nekvalitní betonová a kameninová potrubí) a revizních šachet provozovaných kanalizací. Děje se tak narůstající zátěži hydraulickou (obrus unášenými látkami, při vyšších rychlostech proudění kavitační jevy při disipaci kinetické energie), zátěží dopravou (zatížení zvýšeným tlakem a otřesy na mělce uložená potrubí) a také charakterem vypouštěných odpadních vod (chemismus a agresivita na použité materiály, zejména beton). Dalším faktorem, který je kromě nekvalitních materiálů, také dědictvím z minulosti, je nevhodné napojení kanalizačních přípojek a přípojek uličních vpustí na hlavní řady (průrazy ve stěnách trub) a tím nadměrné porušení materiálů uličních řadů trhlinami. Některá místa starých stok jsou i postižena prorůstajícími kořeny, jsou lokalizována v rámci dřívějších prací na generelu odvodnění, a i tento problém je třeba postupnými kroky odstraňovat. Minimální sklon potrubí předurčený v některých lokalitách morfologií území a snahou o minimalizaci čerpání způsobuje, že jsou stoky neustále zanášeny splaveninami zejména z nezpevněných komunikací a také značnou stavební činností. Je nutné nadále provádět zvýšenou údržbu a čištění stok kanalizačním vozem. I v letošním období jsme při čištění postupovali dle sestaveného harmonogramu čištění. I v letošním roce byly z důvodu připravovaných oprav povrchů komunikací provedeny kamerové prohlídky se zhodnocením stavu kanalizačních stok v místech plánovaných oprav komunikací nebo rekonstrukcí uličních prostorů. Další podněty k provedení kamerových prohlídek stok vyšly ze zpracovaného generelu stokové sítě. U kanalizačních stok bude pokračováno v kamerových prohlídkách, zejména v problematických úsecích a místech vytipovaných v generelu odvodnění. Za tímto účelem a za účelem zvýšení akceschopnosti při haváriích na stokovém systému a také pro operativní možnost kontroly oprav a předávaného majetku do provozování byl provozovatelem v roce 2013 pořízen kamerový vůz. Součinnost tlako-sacího vozu MAN a kamerového vozu Ford Transit – viz příloha č. 1 Fotodokumentace; včetně vybraných obrázků z kamerových prohlídek. Dále v této příloze je ukázka pojízdné kamery REVI 550 a kamery nástrčné pro prohlížení potrubí malých dimenzí. Kamerový vůz je vybaven pro případ odhalení nedovoleného vypouštění dešťových vod do oddílné splaškové kanalizace i kouřostrojem. Díky vybavení a mimořádné kvalitě obsluhy kamerového vozu je při průzkumu možno, kromě vlastní kamerové prohlídky, provést najednou i zaměření stoky, určení dimenze, materiálu a správné segregace odpadní vody splaškové od vody dešťové (kde je oddílná kanalizace). V rámci vyhodnocení kamerové prohlídky obsluhou kamerového vozu jsou potom známé lokální defekty na materiálu a závady v provedení stoky (hrdla, ovalita, zaústění přípojek, měření sklonu potrubí, vnik balastních vod,…) a stav z hlediska zanášení, opotřebení, překážek a prorůstání kořenů do průtočného profilu. Brandýs nad Labem: V Brandýse se již dlouhodobě vyskytuje problém s nedostatečnou kapacitou stok v době přívalových srážek. Většina níže uvedených problémů již byla zmiňována v minulých zprávách o stavu VaK majetku města. V Brandýse nad Labem nadále trvá problém u stoky v ul. Pražská, kde dochází k přeplnění jednotné stoky v místě křižovatky Pražská, Výletní a Tyršova a dále pod kolejištěm a v navazujícím úseku, což se projevuje vyplavováním přilehlých nemovitostí a ulic a značným povrchovým odtokem naředěných splašků přes železniční přejezd směrem k náměstí (je řešeno rekonstrukcí ul Pražská a navazujících staveb - viz výše). Zpětným vzdutím odpadních vod ve stoce je namáhána nemovitost č.p. 501 v ul. Jiřího Wolkera, kde na hlavní kanalizaci byla umístěna zpětná klapka nového technického řešení. „Úzké“ místo na
17
kanalizaci limituje rozvoj výše položeného povodí stoky a i z hygienických důvodů je nutno naléhavě tento stav řešit. Projektová dokumentace stavby je připravena vč. vydaného stavebního povolení a problém vyšší kapacity jednotné stoky bude řešen v rámci náročné úpravy celého uličního prostoru v ul. Pražské. Rovněž k řešení problému přispěje rekonstrukce uličního prostoru v ulici Výletní včetně zkapacitnění kanalizace, zejména v místě a pod napojením ul. Jiřího Wolkera. Nad železničním přejezdem v ul. Pražská vznikne nová spojná komora spojující hydraulicky vhodným způsobem zkapacitněné stoky ulic Pražská a Výletní a také stoku z ulice Tyršova. Na řešení uličního prostoru ul. Pražská (v úseku pod železničním přejezdem) úzce navazuje z hlediska řešení uložených sítí ulice Riegrova. Zde v rámci nové úpravy uličního prostoru proběhla v roce 2014 i rekonstrukce vodovodu i kanalizace včetně s navazujícího úseku v ul. Palachova až po křižovatku s ul. Královická. Dále dlouho přetrvával problém s havarijní situací některých stok. Nejzávažnější z nich byla na kanalizaci v ul. Kaštanová, která byla realizována na konci roku 2012. Rovněž v roce 2014 proběhla havarijní oprava odkanalizování bytových domů na ul. Pražské (odvedení srážkových vod, výškově by nenavazovalo na výše uloženou stoku v ul. Pražské) včetně výměny nevyhovující jednotné stoky až do ulice Lipová. Rekonstrukce kanalizace v ulici Poleradská (úsek kolmý na ul. Kosteleckou) je projekčně připravena a je zařazena do plánu obnovy na rok 2015 v části nerealizovaná obnova 2014. I v této ulici bylo zjištěno dožití betonového potrubí stoky a hrozí další poškozování povrchů komunikací propady jejich podloží a znemožnění odvádění dešťových a splaškových odpadních vod. Dalšími ulicemi, které jsou ve velmi špatném technickém stavu, jsou v oblasti Vrábí ul. Družstevní, Dělnická, U Cihelny navazující na rekonstrukci kanalizace a komunikace v ul. Květnová. V těchto ulicích by mělo dojít k oddělení dešťových a splaškových vod vybudováním oddílné kanalizace resp. k rekonstrukci stoky jednotné na splaškovou a k doplnění kanalizace dešťové. Oddělením dešťových vod z této lokality by došlo k odlehčení kanalizace v ul. Seifertova a problémům se zatápěním nemovitostí. Úplným dořešením problémům v ul. Seifertova bude rekonstrukce a oddělení dešťových vod v ul. Janáčkova a Na tvrzi. Tyto ulice jsou již ve stádiu před realizací v rámci 18 ulic, kde proběhne úprava celého uličního prostoru. Do akce byly zahrnuty v Brandýse tyto komunikace: Dělnická, Družstevní, U Cihelny, Janáčkova, Na Tvrzi, U Vodárny, U Špejcharu, Zahradní, U Parku, Josefa Kožíška, Na Sádkách I, Na Sádkách II, Spořilov (slepý úsek směrem k ulici Slunečné), Spořilov I (slepé rameno). V centru města jsou to ul. F. X. Procházky a Podkostelní, kde v roce 2014 probíhá projektová příprava a v dalších letech se počítá s rekonstrukcí kanalizace včetně vodovodu. Řešení nové oddílné kanalizace na náměstí vytvořilo předpoklad do ul. F. X. Procházky tento systém rozšířit. Dále jsou to ulice Pod Hrádkem a ul. Martinovská (od ul. Dělnické domky k ul. Na Nižším hrádku). V ul. Spořilov I je ve velmi špatném technickém stavu kameninová stoka v úseku od ulice Kostelecká po křižovatku s ul. Spořilov II. Provedení kanalizace neumožňuje jakoukoliv údržbu, šachty jsou nestandardní a ve velmi špatném technickém stavu, hrozí propad vozovky – viz fotodokumentace ve zprávě za minulé období. Projektová příprava i realizace je zařazena do plánu obnovy na rok 2015 v části nerealizovaná obnova 2014. Havarijní stav na kanalizaci je i v ulici Neratovická a v navazujícím sídlišti BSS, kde v roce 2013 proběhla projektová příprava. Realizace je zařazena do plánu obnovy na rok 2015 v části nerealizovaná obnova 2014. V souvislosti s developerským projektem bytových domů v ulici Na Nižším hrádku, je žádoucí provést i rekonstrukci sítí ve zbytku této ulice, které nejsou zahrnuty do
18
plánovací smlouvy, měla by proběhnout alespoň projektová příprava, která je zařazena do plánu obnovy na rok 2015 v části nerealizovaná obnova 2014. Většina těchto stok ve výše uvedených ulicích byla v minulosti realizovaná jako dešťová, tzn. z betonového potrubí, které je dnes již ve velmi špatném technickém stavu. Tyto stoky jsou netěsné, v důsledku čehož dochází k k nežádoucímu vtoku balastních podzemních (drenážních) vod.; kromě jejich zanášení splaveninami ze silnic a problematickému čištění vzhledem k jejich stavu. Dále je do plánu obnovy na rok na rok 2015 v části nerealizovaná obnova 2014. zařazena realizace rekonstrukce kanalizace (včetně vodovodu) ulic Na Strouze a U Kapličky, projektová příprava proběhla. Akce je vyvolána opakovanými peticemi vlastníků nemovitostí v ulici Na Strouze, kde periodicky dochází k vyplavování nemovitostí vlivem vzdouvání v jednotné kanalizaci po přívalových deštích s vysokou intenzitou a o delší době trvání. Jedná se o nápravu neutěšeného havarijního stavu na kanalizační síti jednotné kanalizace plně v souladu s Generelem odvodnění města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav z června 2009. Prorůstání kořenů do kanalizace bylo zjištěno v ulici Průmyslová u nově zřízené jídelny Popelka – viz příloha č. 1 Fototodokumentace z minulé zprávy. Tato závada byla v roce 2014 odstraněna. Na základě vyhodnocení kamerových prohlídek provedených v roce 2014 byl zařazen do plánu obnovy na rok 2015 požadavek provést v souvislosti s plánovanou úpravou uličního prostoru v ulici Na Potoce (včetně výměny vodovodu) i opravu jednotné betonové kanalizace a to výměnou potrubí u DN 250/300 a doplněním směrových šachet. U průlezného profilu stoky DN 800 ze železobetonových trub provést v části stoky lokální opravy sanační reprofilací a v další části provést sanaci potrubí vyvložkováním – viz příloha č. 1 - Fotodokumentace. Dále byly do přílohy č. 1 - Fotodokumentace zařazeny i obrázky z kamerových prohlídek ulic: Poleradská, Vrábská, Výletní, Tyršova, Riegrova (stav před rekonstrukcí stoky a přípojek na veřejném prostranství) a Pražská. Město v roce 2006 odkoupilo některé pozemky v areálu bývalého BSS Metaco, a.s. pro budoucí páteřní komunikace. Předpokládáme, že jako u ostatních nových vlastníků, byly součástí kupní smlouvy i inženýrské sítě umístěné v koupených pozemcích. Město tím pravděpodobně získalo část kanalizačních stok uvnitř areálu (nikoliv hlavní páteřní stoky)., které jsou zatím pro nás (jako provozovatele VaK) v neznámém technickém stavu. Předpokládáme, že jejich technický stav nevykazuje zásadní provozní problém. Vzhledem k tomu, že plochy areálu jsou zpoplatněny za odvádění srážkových vod do kanalizace (součást stočného), kdy vypočítané množství činí cca 100.000 m3 ročně a jeho výběr je započítán do celkové kalkulace stočného ve městě, doporučujeme převést hlavní páteřní stoky (po provedení kamerových prohlídek a technickém zhodnocení) do vlastnictví města. To proto, aby v budoucnu byl zjednodušen výběr stočného (za odvádění srážkových vod) od jednotlivých vlastníků pozemků a staveb a ne jako v současnosti, kdy zpoplatnění a výběr stočného je velmi složitě vymahatelný. Zároveň je snahou řešit u vlastníků jednotlivých částí areálů likvidaci dešťových vod jiným způsobem (např. oddílnou dešťovou kanalizací) tak, aby nedocházelo k zatěžování navazujících jednotných stok zvláště v centru města (doporučované řešení i naší společností) nebo v omezené míře vsakem, kde je to však technicky možné. Paušální vsakování dešťových vod (bez koncepčního řešení) z takto rozsáhlých ploch bez podrobnější hydrogeologické studie a průzkumu a následné kontroly dosahu na navazující území může v budoucnu znamenat ohrožení navazujících historických obytných zón a to jak po stránce kvality individuálních (domovních) vodních zdrojů tak po stránce možného dopadu na zaplavování např. sklepních prostor či podmáčení pláně nově opravených komunikací.
19
Stará Boleslav: V minulých letech bylo dokončováno odkanalizování dle směrnice EHS 91 téměř všech částí Staré Boleslavi. Zbývá tedy dokončit kanalizaci v ul. Vlčí Krtí, která je zařazena do plánu obnovy na rok 2015, v části nerealizovaná obnova 2014. Celkově ve Staré Boleslavi zbývá odkanalizovat lokalitu kolem ul. Třebízského včetně její koncové části a ul. U Přístavu. Odkanalizování ul. Třebízského - koncová část je projekčně připravoveno a realizace je uplatněna do plánu obnovy na rok 2015, v části nerealizovaná obnova 2014. V roce 2013 proběhlo dokončení rekonstrukce sítí v sídlišti Na Kloboučku, s významným dopadem do snížení množství dešťových vod odváděných navazující jednotnou stokovou sítí, které jsou řešeny vsakem do propustného podloží. V minulosti byla také provedena rekonstrukce části kanalizace „Kmenové stoky C“ v ul. Šarochova a Mělnická (v úseku od náměstí k ul. Jezdecká). Rekonstrukce kanalizace zlepšila situaci v bytových domech č.p. 1179 a 1180, ve kterých docházelo několikrát za léto při přívalových deštích k zaplavování sklepů. Ačkoliv se problém nepodařilo úplně odstranit, potvrdilo se, že rekonstrukce celou situaci zlepšila. V roce 2002 byla provedena pouze I. etapa rekonstrukce v ul. Mělnická, II. etapa nebyla dosud realizována. Dalším pokračováním by měla být rekonstrukce kanalizace v ul. Mělnická (od ul. Jezdecká po ul. Okružní) a rekonstrukce stok na Mariánském náměstí, kde z důvodu již hotové úpravy uličního prostoru by mělo být pokračováno bezvýkopovou technologií (akce zařazena do plánu obnovy na rok 2015, na základě v minulosti provedené projektové přípravy). Projektová příprava další etapy v ul. Mělnická začala v roce 2012 zpracováním dokumentace k ÚŘ a následně zpracováním dokumentace ke stavebnímu řízení, příprava stavby však narazila na problém s vlastníkem pozemku. Realizace stavby další etapy v ul. Mělnická je zařazena do plánu obnovy na rok 2015, v části nerealizovaná obnova 2014. Havarijní stav kanalizace je v ul. Průhon a v ul. Na Dolíku, kde dochází k velmi častým propadům komunikace do kanalizace. Tento velmi špatný technický stav byl potvrzen na základě v minulosti provedených kamerových prohlídek. Stavba je projekčně připravena. Realizace rekonstrukce kanalizace je zařazena do plánu obnovy na rok 2015, v části nerealizovaná obnova 2014. Podle již dříve prováděných kamerových prohlídek upozorňujeme na zhoršené podmínky odkanalizování v ul. Březinova, Švabinského a Dvořákova. Kanalizační potrubí je zde umístěno v protispádu a dochází k zaplavování napojených nemovitostí. Ulice Březinova je předmětem přípravy kompletní rekonstrukce celého uličního prostoru 18-ti místních komunikací včetně sítí VaK (ve Staré Boleslavi se jedná, kromě ulice Březinova, i o ul. Sportovní, Žižkova a Benátecká). Dále upozorňujeme na havarijní stav kanalizace v ul. Školní – viz příloha č. 1 Fotodokumentace minulé zprávy. Projektová příprava rekonstrukce kanalizace je zařazena do plánu obnovy na rok 2015, v části nerealizovaná obnova 2014.
Popovice: Ve stínu řešení problémů na kanalizační síti souměstí byla v nedávné minulosti realizace doplnění kanalizační sítě v části města Popovice. Stav se změnil, stavby je připravena k realizaci a v současném období je hledán vhodný dotační titul k profinancování stavby. 4.1.2. Objekty na stokové sítí Jedná se o kanalizační šachty, oddělovací komory a čerpací stanice. V letošním roce byla provedena oprava dalších kanalizačních šachet. Kanalizační šachty jsou v převážné míře ve velmi špatném stavu - zkorodované a rozlámané stupačky, popraskané a netěsné betonové skruže, vymletá dna, nefunkční poklopy. Při údržbě stokového systému hrozí
20
pracovníkům obsluhy nebezpečí úrazu. Vzhledem k velkému množství splavenin je nutné provádět pravidelnou a systematickou údržbu kanalizačních šachet a oddělovacích komor. V roce 2011 přibyla v brandýské části města do systému čerpacích stanic na splaškových odpadních vodách čerpací stanice (ČS 16) v lokalitě zástavby rodinnými domy u ulice Karla Lípy s přenosem důležitých provozních údajů na dispečink provozovatele, která byla předána do provozu v roce 2012. Tato ČS plně odpovídá standardům provozovatele. Ve Staré Boleslavi je již od roku 2012 zrealizovaná další čerpací stanice v ulici Lesní s přenosem provozních údajů na dispečink, její převzetí do provozu proběhlo až v roce 2014 z důvodu komplikací při dokončení souvisejících objektů v rámci zasíťování pozemků. ČS Lesní je v systému vedena pod označením ČS 19 V roce 2014 přibyla do boleslavského kanalizačního systému čerpacích stanic odpadních vod ČS 18 v lokalitě Na Mýtce pro poměrně rozsáhlý obytný soubor Pozemky Park Stará Boleslav – IV. Kvadrant se dvěma ponornými čerpadly Hidrostal. Tato čerpací stanice je, pomineme-li hlavní čerpací stanice před ČOV, na systému kanalizace zatím největší. Je opatřena vzhledem ke značné hloubce mezipodestou a je vybavena plně v souladu s požadavky provozovatele; včetně nuceného odvětrání a přenosů důležitých provozních údajů na dispečink provozovatele. Jak jsme upozorňovali již v minulých zprávách, nadále přetrvává problém u přečerpávacích stanic na kanalizaci. Přečerpávací stanice jsou jedním z velmi citlivých prvků stokové sítě. Veškeré čerpací stanice ve Staré Boleslavi byly v minulosti (v rámci úspory finančních prostředků) vystrojeny pouze jedním čerpadlem v každé čerpací stanici. Vzhledem k tomu, že se jedná o zahraniční čerpadla, kdy se opravy pohybují v řádu několika týdnů i měsíců, nastává v případě poruchy velmi závažná havarijní situace. Proto se v minulých letech pracovalo na odstranění této slabé stránky systému. V současné době je z celkového počtu 17 čerpacích stanic (nejsou započteny 2 hlavní čerpací stanice před ČOV) 14 ČS na boleslavském kanalizačním systému a 3 ČS jsou na brandýské části kanalizace (ČS 9, 10, 12). Ze 14 ČS na boleslavském kanalizačním systému již jsou dvoučerpadlové ČS 8, 11, 13, 14, 15, 18, 19. Zbývajících 7 ČS zůstalo jako jednočerpadlové, jedná se o ČS 1, 2 ,3 ,4 ,5 ,6 ,7. Čerpadla těchto stanic jsou řešena, pokud je to možné z hlediska technických parametrů, maximálním sjednocením typů čerpadel (HIDROSTAL), a skladovou rezervou. Zatím se to podařilo u ČS 1, 3, 4, 5, 6, 7. ČS 2 nelze sjednotit s jinou ČS z důvodu podstatně většího dopravovaného množství a podstatně vyšší dopravní výšky, proto je pořízena skladová rezerva. Slabá stránka systému byla tedy prakticky už odstraněna a nové ČS se budují podle standardu provozovatele výhradně se dvěma čerpadly Hidrostal. Mezi nejvíce namáhané čerpací stanice patří hlavní čerpací stanice před ČOV - jedna na brandýské straně Labe a druhá na straně boleslavské. Proto, že přes tyto čerpací stanice procházejí veškeré odpadní vody z města, dochází k výraznému opotřebení čerpadel a celé technologie. V minulém období docházelo k velmi častým poruchám čerpadel a i k poškození potrubí vlivem koroze (dožití potrubí). Vzhledem k životnosti technologie ČS, která se pohybuje cca kolem 7 let, byla provedena kompletní rekonstrukce technologie čerpacích stanic. V jarních měsících r. 2011 došlo k postupné a důkladné stavební i technologické opravě obou čerpacích stanic. Čerpadla pracují v kaskádě (v každé ČS je nyní 5 čerpadel Hidrostal) a jsou připojeny na VH dispečink. Další z nejvíce namáhaných čerpacích stanic odpadních vod je centrální ČS 9 „Královická ul., u č.p.564“; u sídliště v ul. Královická. V rámci plánovaných investic byla v r. 2008 provedena kompletní rekonstrukce technologie ČS a připojení na vodárenský dispečink provozovatele. Ohledně přenosů na vodohospodářský dispečink je, kromě hlavních čerpacích stanic před ČOV, dále realizován přenos z ČS 8 „U dálnice“ a ČS 2 Lázeňská (v realizaci 2014). Dále jsou přenosy provozních údajů standardně vybaveny nové čerpací stanice ČS 16 Karla Lípy, ČS 18 Na Mýtce IV. Kvadrant a ČS 19 Lesní.
21
Výhledově v dalších letech je zapotřebí realizovat přenos provozních údajů i z ČS 13 „Dukelská“. Ve sledovaném období (v roce 2013) proběhla výměna technologie na ČS 2 Lázeňská, Stará Boleslav - viz příloha č. 1 Fotodokumentace. Ke konci roku 2014 se realizuje připojení na vodárenský dispečink. Čerpací stanice v dané lokalitě pracuje jako centrální a je vybavena záložním čerpadlem ve skladové rezervě. Do plánu obnovy za rok 2015 je zařazen požadavek na výměnu původního čerpadla Hidrostal v ČS 10 ul. Královická z roku 1999, které je již výrazně za hranicí své životnosti. U ČS 4, U stadionu, byl na konci roku 2010 zjištěn problém s vyboulením plastového tělesa čerpací stanice způsobený vysokou hladinou podzemní vody při povodni - viz příloha č. 1 Fotodokumentace. Závada je prakticky neopravitelná, proto v plánu obnovy na rok 2015, v části nerealizovaná obnova 2014 je stále uplatněn požadavek na rekonstrukci, resp. výměnu pláště za železobetonový prefabrikovaný s povrchovou úpravou odolávající agresivnímu prostředí - viz příloha č. 1 Fotodokumentace. U ČS 11, U Starého Labe, je zapotřebí vyměnit chráničku mezi tělesem čerpací stanice a elektrokioskem z důvodu nemožnosti protažení kabelů při výměně čerpadel.
5. Čistírna odpadních vod Slavnostní otevření intenzifikované ČOV na 20 000 EO po téměř celkové rekonstrukci (stavba proběhla v letech 2008 až 2009) se uskutečnilo 13.5.2010 za účasti představitelů města, poskytovatele dotace, zhotovitele, TDI, provozovatele a občanů města. Z hlediska prověření technologie (modifikovaný R-D-N proces) během 12 měsíčního zkušebního provozu bylo možno konstatovat, že od jeho zahájení 23.2.2010 do jeho konce (včetně 6 měsíčního prodloužení) plnila ČOV projektové hodnoty v účinnosti čištění odpadních vod na odtoku a v souladu s požadavky legislativy a příslušného rozhodnutí. Na rozdíl od prakticky okamžitého náběhu technologické linky ČOV byl náběh systému hygienizace a stabilizace kalu postupný. Realizovaný systém autotermní termofilní aerobní stabilizace a hygienizace kalů – OSS Oxyterm sludge systém – nabíhal nejprve v rektoru R1 a poté v reaktoru R2 až předepsané teploty (t > 55 oC) v obou hygienizačních reaktorech dosáhly v průběhu května 2010 požadovaných hodnot. Od června 2010 jsou dosahovány projektové hodnoty stabilizace vyjádřené zbytkovým organickým podílem kalu <50%. Z důvodu, že se v průběhu zkušebního provozu objevilo velké množství technologických reklamací, hlavně na systému OSS a na kalové koncovce, což bránilo rádnému prověření technologického systému a projektových parametrů kalové koncovky v ustáleném režimu po delší dobu, jak z hlediska spolehlivosti, tak z hlediska snížení pachových emisí a snížení potřeby kyslíku, byl zkušební provoz prodloužen o dalších 6 měsíců do 30.9.2011. V závěru zkušebního provozu, který trval celkem 18 měsíců, již bylo možno konstatovat, že je provoz stabilní a systém vykazuje projektované parametry. Bylo provedeno vyhodnocení zkušebního provozu, vyhotoven definitivní provozní řád a bylo požádáno o kolaudační souhlas a o uvedení čistírny odpadních vod do trvalého provozu. Celá anabáze pořízení čistírenské koncovky na současné technologické úrovni byla završena ke dni 20.10.2011 vydáním rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje 199239/2011/KUSK OŽP/Ně, který vydává „kolaudační souhlas k užívání stavby vodního díla“. I když se spotřeba kyslíku ustálila během prodlouženého zkušebního provozu na projektovaných parametrech, jsou náklady na nákup a dovoz kapalného kyslíku značné a stále se zvyšující vlivem obchodní politiky jeho výrobců. Příležitostí ke snížení rostoucích provozních nákladů a odstranění závislosti na vývoji ceny kapalného kyslíku je doplnění technologie systému OSS na kalové koncovce
22
o vlastní výrobní zařízení na výrobu kyslíku ze vzduchu metodou PSA (adsorpce kyslíku při měnícím se tlaku). Generátor kyslíku pracuje na principu adsorpce plynu na zeolitových molekulových sítech (látky s velkým vnitřním povrchem), kdy se v absorbéru na molekulárních sítech zachycuje dusík a kyslík prochází do doby zahlcení síta. Absorbér se regeneruje snížením tlaku. Technologická linka zahrnuje v kompaktním provedení kompresor, filtraci, vymrazovací sušičku vzduchu, zásobní tank (nádrž) na vzduch, generátor a zásobní tank s vyrobeným kyslíkem. Tato akce je zařazena do plánu obnovy na rok 2015, v části nerealizovaná obnova 2014, TE studií „ČOV Brandýs - doplnění technologie výroby kyslíku pro OSS“. TE by zhodnotila ekonomický přínos, náklady a návratnost investice, začlenila by technologii do linky kalové koncovky a jejího systému řízení, zhodnotila rizika a vhodnost umístění technologie do stávajícího volného prostoru, do zděného domku, případně kontejnerové provedení. Dále by stanovila další postup přípravy stavby. V roce 2012 byly potíže s hnacím soukolím pojezdového mostu na lapáku písku a také se začínaly se projevovat poruchy související s velkým proběhem často a kontinuálně pracujících strojů a zařízení, jako jsou např. směšovací čerpadla u reaktorů, kde se měnilo v r. 2012 ložisko. V roce 2013 bylo vyměněno opotřebené oběžné kolo čerpadla. Stav ložiska po roce provozu – viz příloha č. 1 – Fotodokumentace. Dále proběhlo v roce 2013 vyjmutí ucpaného čerpadla interní recirkulace o váze 450 kg z nitrifikační části aktivačních nádrží a bylo zprůchodněno. V roce 2014 proběhlo, mimo ostatní běžnou údržbu strojů a zařízení, pravidelné čištění membrán směšovačů kyslíku OSS, repase hřídele čerpadla pro sycení OSS, výměny ucpávek obou čerpadel, plánovaná výměna řetězů stíracího zařízení u flotační jednotky pro zahuštění kalů z důvodu již vysokého opotřebení, byla opravena vyhodnocovací jednotka čerpadla interní recirkulace a také byla vyměněna poškozená membrána dávkovacího čerpadla síranu železitého – viz příloha č.1 – Fotodokumentace. I za toto hodnocené období lze konstatovat, že ČOV plnila s dostatečnou technologickou rezervou vodoprávním orgánem stanovené emisní limity zbytkového znečištění vypouštěného do toku. Poslední kontrola (tentokrát předem neohlášená, bez zástupců města) ze strany ČIŽP, oblastního inspektorátu Praha, oddělení ochrany vod, proběhla na ČOV dne 20.2.2014 Ing. Helenou Berkovou a Mgr. Jiřím Hruškou. Bylo kontrolováno vedení technologického procesu, provozní záznamy a dále související rozhodnutí a jejich plnění. Dále byly zkontrolovány provozní předpisy a rozbory současné a také za uplynulý kalendářní rok jak odpadní vody na vstupu tak vody vypouštěné do recipientu. Z inspekčního šetření byl sepsán protokol, kde v závěru bylo konstatováno: „Kontrolou ČOV Brandýs nad Labem nebyly zjištěny závady v provozu“.
23
6. Závěr: Tato každoroční zpráva hodnotí stav majetku města, který společnost Stavokomplet provozuje a spravuje. Jak již bylo uvedeno, jedná se tedy o období od 1. listopadu 2013 do 31. října 2014. V této době jsme se opět snažili v maximální míře zajistit plynulé zásobování kvalitní pitnou vodou a bezpečně odvádět odpadní vody s jejich následnou likvidací. Naší prioritou bylo zajištění dalšího rozvoje infrastruktury a veškerých obslužných problémů systému, tzn. hygienicky ošetřit a zabezpečit dodávanou vodu, na celém území Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi, provádět výměnu nejdůležitějších uzávěrů a hydrantů, snížit ztráty vzniklé na vodárenském systému a neprodleně opravovat havárie, jak na vodovodu, tak i na kanalizaci a zajišťovat provozní potřeby kanalizační koncovky s minimálním omezením plynulého provozu města a života občanů. Přílohou této zprávy č. 1 je fotodokumentace zachycující některé z činností prováděných na vodovodním a kanalizačním systému města, pořízená v příslušném období. V této zprávě je příloha věnována především provozní činnosti při opravách na síti a objektech a při kamerových a ostatních průzkumech na kanalizační a vodovodní síti a je také představena používaná technika a přístroje nezbytné k řádné činnosti provozovatele. Příloha rovněž slouží ke zdokumentování technického stavu vodohospodářské infrastruktury v souvislosti s návrhem některých akcí do plánu obnovy. Přílohou této zprávy č. 2 je plán obnovy na další rok, jak je vnímán včetně priorit provozovatelem, který slouží jako návrh pro zařazení vybraných akcí do plánu investic města. Jeho součástí je část „nerealizovaná obnova“, jejíž akce dosud nebyly realizovány, avšak z hlediska zařazení do plánu investic jsou neméně důležité. Doufáme, že tato zpráva o stavu majetku dostatečně přiblížila technicky náročnou a pestrou činnost, kterou obnáší udržování a rozvoj vodohospodářské infrastruktury města a bude podnětem k dalšímu zlepšování jeho stavu a řešení problémů s ním spojených.
V Brandýse nad Labem, dne 31. 10. 2014
Zpracoval: Technický útvar odštěpného závodu Vodovody a kanalizace
Schválil: Ing. Martin Aleš, vedoucí odštěpného závodu
24
Odštěpný závod Vodovody a kanalizace
Zpráva o stavu pronajatého vodárensko – kanalizačního systému Brandýs nad Labem – Stará Boleslav za období listopad 2013 – říjen 2014
Plán obnovy na rok 2015 (požadavky provozovatele na zařazení do plánu investic na r. 2015) příloha č. 2
Vypracoval: Technický útvar odštěp. závodu Vodovody a kanalizace
datum: 31.10.2014
Datum vydání: 22. 5. 2014
Plán obnovy vodohospodářských sítí - 2015 Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Vlastník
Provozovatel
Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
STAVOKOMPLET spol. s r.o.
Masarykovo nám. 1
Zápy, Královická 251
250 01 Brandýs nad Labem
250 01 Brandýs nad Labem
IČ:
00240078
DIČ:
IČ:
47052945
DIČ: CZ47052945
Plán obnovy OBNOVA PRO ROK 2015: VODOVOD - Brandýs Číslo Zařízení
Popis
Cena
501-013 Prameniště Motorlet
Oplocení 1. ochranného pásma u vrtu S2 Hájovna
87 000 Kč
501-022 Vodoměry
Výmena části vodoměrů
1 200 000 Kč
501-023 Vodovodní síť
Výměny nefunkčních sekčních uzavíracích armatur dle plánu výměn.
1 000 000 Kč
501-024 Vodovodní síť
Oprava vodovodu v ul. Na Potoce.
360 470 Kč 2 647 470 Kč
KANALIZACE - Brandýs Číslo Zařízení
Popis
Cena
502-014 Kanalizace Výletní
Rekonstrukce kanalizace ul. Výletní dle zpracované projektové dokumentace.
502-015 Kanalizace Tyršova
Rekonstrukce kanalizace ul. Tyršova dle zpracované projektové dokumentace.
502-016 Kanalizace Pražská
Rekonstrukce kanalizace ul. Pražská dle zpracované projektové dokumentace.
502-017 Kanalizace Na Potoce
Oprava kanalizace v ul. Na Potoce
502-018 ČS č. 10 ul. Královická
Výměna původního čerpadla Hidrostal BOBQ-SO3+BKBA2-GSEQ+NWA2-10-1,5kW.
502-020 Kanalizace Mariánské náměstí
Rekonstrukce kanalizace dle zpracované projektové dokumentace
630 340 Kč 52 000 Kč
682 340 Kč ČOV - Brandýs Číslo Zařízení 503-019 ČOV
Popis
Cena
503-019 ČOV
Čerpadlo vratného kalu Hidrostal D04M-MMN10C+DN003X4-GSEQ+NW1A20-10-2,8 kW Čerpadlo interní recirkulace AMAREX NF 100-220/034ULG-135
503-020 ČOV
Repase převodovek míchadel SCABA.
78 000 Kč 70 000 Kč 140 000 Kč 288 000 Kč
NEREALIZOVANÁ OBNOVA: 2014 Číslo
Zařízení
Popis
Cena
501-001 Prameniště Motorlet
Nová přípojka elektro vč. projektové přípravy
750 000 Kč
501-005 Prameniště Praporce
Vybudovat příjezdovou účelovou panelovou komunikaci k vrtu č1.
260 000 Kč
501-014 Prameniště Praporce
Kombinované čištění vrtů, kamerová prohlídka, čerpací zkouška
240 000 Kč
501-015 VDJ Vrábí
Dokončení vnitřní stavební rekonstrukce VDJ Vrábí
935 000 Kč
501-018 Vysoká Mez - Přivaděč
300 000 Kč
501-020 Vodovod Pražská
Dálkový přenos havarijních a provozních údajů z armaturního uzlu, dále viz. "Zpráva o stavu pronajatého vodárensko-kanalizačního systému". Přeložka vodovodu, projektová příprava
501-021 Vodovodní přípojka Zápská
Přeložka vodovodní přípojky, projektová příprava a realizace
502-001 ČS 4 U stadionu
Rekonstrukce čerpací stanice, projektová příprava a realizace
502-001a Kanalizace Spořilov I
Projekt, geodetické zaměření
502-001b Kanalizace Spořilov I
435 880 Kč
502-002a Kanalizace ul. Školní
Rekonstrukce kanalizace v úseku od poslední šachty F5J049 k šachtě F5D006. JS300 - 82m Rekonstrukce kanalizace, projektová příprava, geodetické zaměření
502-002b Kanalizace ul. Školní
Rekonstrukce kanalizace ul. Školní, St. Boleslav. JS 400 - 46,2m, JS 300 - 95.2m
944 720 Kč
1/4
200 000 Kč 95 000 Kč 500 000 Kč 40 000 Kč
50 000 Kč
Datum vydání: 22. 5. 2014
Plán obnovy vodohospodářských sítí - 2015 Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 502-003a Kanalizace a vodovod Na Nižšim Hrádku 502-003b Kanalizace a vodovod Na Nižšim Hrádku 502-006 Kanalizace Poleradská
Rekonstrukce kanalizace a vodovodu v ul. Na Nižšim Hrádku, Brandýs n/L. JS300 324m. Projekt, geodetické zaměření
2 076 840 Kč
Rekonstrukce kanalizace Poleradská, realizace
1 500 000 Kč
502-007 Kanalizace Neratovická a sídliště BSS 502-009 Kanalizace Na Strouze a U Kapličky 502-010 Kanalizace Vlčí Krtí
Rekonstrukce kanalizace Neratovická, realizace
2 000 000 Kč
Rekonstrukce kanalizace v ul. Na Strouze a U Kapličky, realizace
7 380 000 Kč
Odkanalizování ulice Vlčí Krtí, realizace
1 500 000 Kč
502-011 Kanalizace Třebízského
Odkanalizování ulice Třebízského, realizace - zadní část
2 150 000 Kč
502-012 Kanalizace Mělnická
Rekonstrukce ulice Mělnická, realizace
5 500 000 Kč
502-013 Kanalizace Průhon a Na Dolíku
Rekonstrukce ulic Průhon a Na Dolíku, realizace
2 500 000 Kč
503-011 ČOV
TE studie "ČOV Brandýs - doplnění technologie výroby kyslíku pro OSS"
100 000 Kč
65 000 Kč 29 522 440 Kč
2013 Číslo
Zařízení
501-016 Vodoměr Lipová a Vrbová
Popis
Cena
Přenos průtoků na vodárenský dispečink
250 000 Kč 250 000 Kč
Legenda: priorita nízká, střední , vysoká Podrobný popis 501-001 Prameniště Motorlet
Nová přípojka elektro vč. projektové přípravy
Stávající kabel, který napájí prameni ště je v havarijním stavu. Jedná se ještě o původní olejový kabel. Součástí akce by měl být projekt a projednání s ČEZ o možnosti připojení na trafostanici u Vlakového nádra ží. Délka trasy cca 600m. 501-005 Prameniště Praporce
Vybudovat příjezdovou účelovou panelovou komunikaci k vrtu č1.
V případě poruchy čerpadla ve vrtu 1, není možný přístup pro techniku (jeřáb) potřebnou k jeho výměně. Toto je ve fázi projektové přípravy. 501-013 Prameniště Motorlet
Oplocení 1. ochranného pásma u vrtu S2 Hájovna
Vyřezání porostu, úklid přilehlých prostor a oplocení 1. OP vrtu S2 Hájovna cca. 200m. 501-014 Prameniště Praporce
Kombinované čištění vrtů, kamerová prohlídka, čerpací zkouška
Z důvodu zachování a navýšení vydatnosti vrtů doporučujeme uskutečnit kombinovan é čištění, včetně kamerových prohlídek vrtů 1,2,3,4. A čerpacích zkoušek. 501-015 VDJ Vrábí
Dokončení vnitřní stavební rekonstrukce VDJ Vrábí
Obnovení vnitřních nátěrů a malby, sanace betonových stěn a podlach. 501-016 Vodoměr Lipová a Vrbová
Přenos průtoků na vodárenský dispečink
Jedná se o instalaci 2 přenosových zařízení, která budou sledovat a přenášet průtoky do sídliště "Pražská" na vodárenský dispečink. Bude možné vyhodnocovat možné úniky vody a v případě havárie i její rychlé odhalení. 501-018 Vysoká Mez - Přivaděč
Dálkový přenos havarijních a provozních údajů z armaturního uzlu, dále viz. "Zpráva o stavu pronajatého vodárensko-kanalizačního systému". V souvislosti se stavbou investora PVS, a.s. "Rekonstrukce propojen í Káranských řadů, k.ú. Dřevčice" je nutné aby toto propojení vyhovovalo standardu PVS z hlediska vyšších nároků na četnost manipulace v tomto uzlu vodovodn ího systému. Investice města by zahrnovala pouze přenos důležit ých provozních údajů na dispečink.
501-020 Vodovod Pražská
Přeložka vodovodu, projektová příprava
Jedná se o přeložku vodovodu vedoucího po cizích pozemcích od ulice U P řelízky po ulici Seifertova v délce cca 360m. 501-021 Vodovodní přípojka Zápská Přeložka vodovodní přípojky, projektová příprava a realizace
Projektová příprava a reaizace přeložky přípojky k budově ZS a městské policie z ulice Zápská 501-022 Vodoměry
Výmena části vodoměrů
Počet vodoměrů s propadlou dobou platnosti osazen ých na vodovodní síti Brandýs n/L - Stará Boleslav je k letošnímu roku 1344 ks. Jejich periodická výměna je nutná jak z důvodu fakturace, tak i z důvodu eliminov ání ztrát na vodovodní síti. 501-023 Vodovodní síť
Výměny nefunkčních sekčních uzavíracích armatur dle plánu výměn.
Z důvodu nefunkčnosti hlavních uzavíracích armatur je nevyhnutelná jejich postupná vým ěna, tak aby bylo možné uzavírat jednotlivé sekce (oblasti) p ři haváriích a lokalizovat úniky na vodovodní síti. Pokra čovat ve výměnách uzávěrů podle plánu výměn.
2/4
Datum vydání: 22. 5. 2014
Plán obnovy vodohospodářských sítí - 2015 Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 501-024 Vodovodní síť
Oprava vodovodu v ul. Na Potoce.
Vodovodní potrubí v této ulici patří mezi jedno z nejstarších ve městě. Délka litinového vodovodního řadu DN 80 je 113 m. 502-001 ČS 4 U stadionu
Rekonstrukce čerpací stanice, projektová příprava a realizace
Výměna pláště za železobetonový prefabrikovaný s povrchovou úpravou odolávající agresivnímu prost ředí. 502001a
Kanalizace Spořilov I
Projekt, geodetické zaměření
502Kanalizace Spořilov I Rekonstrukce kanalizace v úseku od poslední šachty F5J049 k šachtě F5D006. JS300 - 82m 001b Jedná se rekonstrukci stoky JS 300, kam. o délce 82m. Rekonstrukce by m ěla být provedena od šachtyF5J049 umístěné po šachtu F5D006. Cena je určena dle metodického pokynu 401/2010-15000 + 10%, materiál PVC, zpevněná plocha.
502002a
Kanalizace ul. Školní
Rekonstrukce kanalizace, projektová příprava, geodetické zaměření
502Kanalizace ul. Školní Rekonstrukce kanalizace ul. Školní, St. Boleslav. JS 400 - 46,2m, JS 300 - 95.2m 002b Stávající stav kanalizace je havarijní. Jedná se rekonstrukci stoky JS400, bet o délce 46,2m a o rekonstrukci stoky JS300 kam. O délce 95,2m. Cena je určena dle metodického pokynu 401/2010-15000 + 10%, materiál PVC, zpevněná plocha. 502Kanalizace a vodovod Na Rekonstrukce kanalizace a vodovodu v ul. Na Nižšim Hrádku, Brandýs n/L. JS300 - 324m. 003a Nižšim Hrádku Jedná se rekonstrukci stoky JS 300, bet o délce 324m. Rekonstrukce by m ěla být provedena od šachty F9J149 umístěné v ul. Martinovská po šachtu F9J144 umístěné na křižovatce ulic Na Nižšim Hrádku a ul. V Zahradách. Cena je určena dle metodického pokynu 401/2010-15000 + 10%, materiál PVC, zpevněná plocha. 502003b
Kanalizace a vodovod Na Nižšim Hrádku
502-006 Kanalizace Poleradská
Projekt, geodetické zaměření
Rekonstrukce kanalizace Poleradská, realizace
Projekt zpracován, není ing. činnost ke stavebnímu povolení. 502-007 Kanalizace Neratovická a Rekonstrukce kanalizace Neratovická, realizace sídliště BSS Realizace rekonstrukce kanalizace z d ůvodu havarijního stavu v ul. Neratovická a v navazujícím sídli šti BSS. 502-009 Kanalizace Na Strouze a U Rekonstrukce kanalizace v ul. Na Strouze a U Kapličky, realizace Kapličky Realizace rekonstrukce z důvodu havarijního stavu 502-010 Kanalizace Vlčí Krtí
Odkanalizování ulice Vlčí Krtí, realizace
Realizace odkanalizování 502-011 Kanalizace Třebízského
Odkanalizování ulice Třebízského, realizace - zadní část
Realizace odkanalizování 502-012 Kanalizace Mělnická
Rekonstrukce ulice Mělnická, realizace
Realizace rekonstrukce kanalizace ulice M ělnická 502-013 Kanalizace Průhon a Na Rekonstrukce ulic Průhon a Na Dolíku, realizace Dolíku Realizace rekonstrukce z důvodu havarijního stavu.
502-014 Kanalizace Výletní
Rekonstrukce kanalizace ul. Výletní dle zpracované projektové dokumentace.
Na základě vyhodnocení kamerových prohlídek a vzhledem k plánované rekonstrukci povrchu komunikace lze jednozna čně doporučit rekonstrukci kanalizace na základě zpracované projektové dokumentace. 502-015 Kanalizace Tyršova
Rekonstrukce kanalizace ul. Tyršova dle zpracované projektové dokumentace.
Na základě vyhodnocení kamerových prohlídek a vzhledem k plánované rekonstrukci povrchu komunikace lze jednozna čně doporučit rekonstrukci kanalizace na základě zpracované projektové dokumentace. 502-016 Kanalizace Pražská
Rekonstrukce kanalizace ul. Pražská dle zpracované projektové dokumentace.
Na základě vyhodnocení kamerových prohlídek a vzhledem k plánované rekonstrukci povrchu komunikace lze jednozna čně doporučit rekonstrukci kanalizace na základě zpracované projektové dokumentace.
3/4
Datum vydání: 22. 5. 2014
Plán obnovy vodohospodářských sítí - 2015 Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 502-017 Kanalizace Na Potoce
Oprava kanalizace v ul. Na Potoce
Na základě vyhodnocení kamerových prohlídek provedených v roce 2014 v ul. Na Potoce, po žadujeme v úseku F9J126 do F9J039, materiál BET 800, délka úseku 19,8m, úsek vyvložkovat. Úsek od F9J127 DN BET 800 proti sm ěru toku v délce 35m je třeba rovněž opravit vyvložkováním. Průměrná hloubka potrubí je 3,00m. Dále je v této ulici kanalizace BET/KT 300/250 v délce cca 57m od šachty F9J128 po šachtu F9J143 – nutno provést rekonstrukci položením nového potrubí včetně doplnění směrových šachet. Dále je úsek BET DN 800 od šachty F9J127 do šachty F9J126 zapotřeb í lokálně sanovat v délce 46,1m. Průměrná hloubka potrubí je 1,40m. Povrch komunikace nezpevn ěný. 502-018 ČS č. 10 ul. Královická
Výměna původního čerpadla Hidrostal BOBQ-SO3+BKBA2-GSEQ+NWA2-10-1,5kW.
Původní čerpadlo je z roku 1999 a je v současn é době za hranicí životnosti. 502-020 Kanalizace Mariánské Rekonstrukce kanalizace dle zpracované projektové dokumentace náměstí Realizace rekonstrukce kanalizace Mari ánského náměstí dle zpracované projektové dokumentace, cena dle PD. 503-011 ČOV
TE studie "ČOV Brandýs - doplnění technologie výroby kyslíku pro OSS"
Zhotovení TE studie, která by zhodnotila ekonomický p řínos, náklady a návratnost této investice, dále viz. "Zpráva o stavu pronajatého vodárensko kanalizačního systému". 503-019 ČOV
Čerpadlo interní recirkulace AMAREX NF 100-220/034ULG-135
Vzhledem k častějším a časově náročnějším opravám čerpadel je třeba zakoupit jedno čerpadlo pro potřeby okamžit é výměny tak, aby byl zajištěn kontinuelní chod ČOV.
503-019 ČOV
Čerpadlo vratného kalu Hidrostal D04M-MMN10C+DN003X4-GSEQ+NW1A20-10-2,8 kW
Vzhledem k častějším a časově náročnějším opravám čerpadel je třeba zakoupit jedno čerpadlo pro potřeby okamžit é výměny tak, aby nebyl ohrožen chod ČOV. 503-020 ČOV
Repase převodovek míchadel SCABA.
Na 2 reaktorech OSS jsou um ístěny 2 ks míchadel SCABA, kde bude nutné provést repase p řevodovek, které již vykazují značnou netěsnost a hlučnost. Doporučená lhůta repase výrobcem je 5 let.
4/4
