Zpráva o stavu lidských práv v ČR v roce 2012
Obsah Úvodní slovo ........................................................................................................................ 5 1. Diskriminace ................................................................................................................. 7 1.1. Vzdělávání ............................................................................................................... 7 1.2. Zaměstnávání .........................................................................................................10 1.3. Bydlení....................................................................................................................11 1.4. Zdravotní péče ........................................................................................................12 2. Hate crime – zločiny z nenávisti .................................................................................13 2.1. Politika: extremismus, populismus, fašizace ...........................................................13 2.2. Hatespeech.............................................................................................................14 2.3. Násilí z nenávisti .....................................................................................................15 2.4. Ze statistik...............................................................................................................16 2.5. Nepřijatelná námitka podjatosti ...............................................................................16 3. Vězeňství......................................................................................................................18 3.1. Kapacitní stav českých věznic a délka trestů ..........................................................18 3.2. Monitoring vazebních věznic ...................................................................................19 3.3. Navrhované změny týkající se výkonu vazby a trestu odnětí svobody ....................21 3.4. Dluhy odsouzených .................................................................................................24 4. Policie ..........................................................................................................................25 4.1. Generální inspekce bezpečnostních sborů..............................................................25 4.2. Vyřizování stížností na postup policie .....................................................................25 4.3. (Ne)zákonné postupy strážníků a policistů ..............................................................25 5. Svoboda projevu .........................................................................................................26 5.1. Svoboda projevu a její postih ..................................................................................26 6. Sociální práva ..............................................................................................................28 6.1. Sociální reforma ......................................................................................................28 6.2. Životní úroveň .........................................................................................................30 6.3. Zaměstnání .............................................................................................................31 6.4. Bydlení....................................................................................................................33 6.5. Veřejná služba ........................................................................................................34 6.6. DONEZ ...................................................................................................................36 6.7. sKarty .....................................................................................................................36 6.8. Nezákonné postupy ve správním řízení ..................................................................38 7. Sociální bydlení ...........................................................................................................39 7.1. Chybějící zákon o sociálním bydlení .......................................................................39 7.2. Ubytovny jako jedna z forem sociálního bydlení ......................................................40 7.3. Nový občanský zákoník a úprava některých aspektů nájemního vztahu .................42 8. Protiústavní a populistické předpisy .........................................................................43 8.1. Novela zákona o přestupcích ..................................................................................43 8.2. Obecně závazná vyhláška města Krupka ...............................................................44 9. Postavení Romů v České republice ...........................................................................45 9.1. K příčinám patří chudnutí a stereotypy ....................................................................45 9.2. Diskriminace jako součást „řešení“ .........................................................................45 9.3. Vnitřní nepřítel, frustrace .........................................................................................47 9.4. Změna u běžných lidí ..............................................................................................47 9.5. Média: neprofesionalita a neetičnost trvá ................................................................47 9.6. Vymyšlené případy .................................................................................................48 9.7. Rasismus, xenofobie a populismus politiků .............................................................48 10. Práva dětí .....................................................................................................................49 10.1. Systém ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti .................................................49 10.2. Násilí na dětech ....................................................................................................50 10.3. Tělesné tresty dětí.................................................................................................50 10.4. Podpora rodinného života .....................................................................................50 11. Práva žen .....................................................................................................................52
2
www.helcom.cz
11.1. Prosazování rovnosti mužů a žen..........................................................................52 11.2. Kvóty – snaha o dosahování rovnosti ....................................................................52 11.3. Důsledky nerovnosti mužů a žen ...........................................................................53 11.4. Domácí násilí ........................................................................................................54 11.5. Předporodní, porodní a poporodní péče ................................................................55 11.6. Protiprávně sterilizované ženy ...............................................................................55 12. Práva seniorů ..............................................................................................................56 12.1. Situace seniorů v České republice ........................................................................56 12.2. Tíživá situace v oblasti bydlení ..............................................................................56 12.3. Nenávistné projevy ................................................................................................57 12.4. Diskriminace .........................................................................................................57 12.5. Starší osoby jako zranitelní spotřebitelé ................................................................57 12.6. Násilí na seniorech ................................................................................................58 13. Práva osob se zdravotním postižením .......................................................................59 13.1. Organizační změny ve výkonu agendy nepojistných dávek ...................................59 13.2. Situace rodin osob se zdravotním postižením .......................................................59 13.3. Správní řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a příspěvku na péči… ....................................................... ……………………………………………..60 13.4. Posuzování zdravotního stavu pro účely posouzení nároku na dávky – průkazu pro osoby se zdravotním postižením a příspěvku na péči .............................................61 13.5. K některým projevům diskriminace ........................................................................62 14. Práva pacientů .............................................................................................................64 14.1. Zdravotní reforma. Zdravotní péče v. zdravotní služby ..........................................64 14.2. Standard a nadstandard. Regulační poplatky ........................................................64 14.3. Národní zdravotnický informační systém ...............................................................65 14.4. Restrukturalizace lůžkového fondu ........................................................................65 14.5. Omezovací prostředky ..........................................................................................66 14.6. Případy používání omezovacích prostředků v praxi ..............................................67 14.7. Chirurgické kastrace..............................................................................................69 15. Práva sexuálních menšin ............................................................................................70 15.1. Adopce dětí ...........................................................................................................70 15.2. Co přináší nový občanský zákoník ........................................................................71 15.3. Homofobní a nenávistné projevy ...........................................................................71 16. Cizinci v ČR .................................................................................................................73 16.1. Legislativní rámec .................................................................................................73 16.2. Vízová politika a ochrana státních hranic ..............................................................74 16.3. Pobyt na území – praktické problémy povolovacího řízení ....................................75 16.4. Přístup a postavení cizinců na českém trhu práce .................................................76 16.5. Integrační politika ..................................................................................................79 16.6. Přístup ke zdravotní péči pro cizince .....................................................................80 16.7. Politická participace cizinců ...................................................................................81 16.8. Mezinárodní ochrana.............................................................................................81 16.9. Nová právní úprava nabývání státního občanství ..................................................82 17. Extradice ......................................................................................................................83 17.1. Zákaz mučení a právo na spravedlivý proces ........................................................83 17.2. Záruky dožadující strany .......................................................................................85 17.3. Extradiční v. azylové řízení....................................................................................85 17.4. Další problematická zjištění extradičních řízení .....................................................86 Příloha č. 1: Případy násilí z nenávisti a diskriminace - příklady ..........................................87 Příloha č. 2: Případy zásahů příslušníků Policie ČR a obecní policie ...................................89 Příloha č. 3: Příklady smyšlených a mediálně zkreslených případů .....................................91 Příloha č. 4: Příklady rasistických, xenofobních či populistických ........................................93 výroků politiků ................................................................................................................93 Zdroje ..................................................................................................................................99
3
www.helcom.cz
Poděkování Vřelý dík patří všem níže uvedeným, kteří finančně podpořili vydání Zprávy o stavu lidských práv v ČR za rok 2012: Bunžová Monika, bývalá kolegyně a stálá příznivkyně ČHV Došková Miluše, soudkyně Nejvyššího správního soudu Formánková Vlasta, soudkyně Ústavního soudu Šimáčková Kateřina, soudkyně Ústavního soudu a Karel Čermák, vedoucí společník Advokátní a patentové kanceláře Čermák a spol.
4
www.helcom.cz
Úvodní slovo Vážení čtenáři, dříve než se dostanu k věcnému hodnocení úrovně lidských práv za rok 2012, musím velice poděkovat Anně Šabatové, která vedla Český helsinský výbor znamenitým způsobem minulá léta a ještě v loňském roce tento úvod psala ona. Lidským právům se věnovala celý život, a proto je velmi těžké udržet jí nasazenou laťku. Mohu se o to jenom snažit a navázat na práci její i všech členů ČHV a jejich spolupracovníků. Pokud jde o stav lidských práv a jejich dodržování v minulém roce, musíme bohužel opětovně konstatovat, že se situace nelepší. Problematických otázek přibývá a není téměř oblasti, ve které by nedocházelo ke zhoršení. V důsledku narůstajících sociálních problémů ve společnosti zůstávají základní lidská práva a jejich dodržování i nadále na okraji zájmu a to nejen politické veřejnosti. Je nutné připustit, že v oblasti sociálních práv je situace mnohých lidí nejen neradostná, ale přímo zoufalá. Lidé přicházejí o práci nikoli vlastní vinou, jen stěží získávají novou a bez finančních prostředků nejsou schopni dostát svým závazkům. Nastává začarovaný kruh, pocit beznaděje a absolutní frustrace. V souvislosti s výše uvedeným dochází pro většinu občanů, z nejrůznějších skupin obyvatel, ke zhoršování kvality života prakticky ve všech oblastech. Snižuje se dostupnost zdravotní péče. Stále přibývá lidí s nejistou bytovou situací a lidí bez domova. Zákon o sociálním bydlení stále neexistuje, ani se na něm nepracuje a situace se v této oblasti prudce zhoršuje. Vláda, která končí, neudělala nic proti spekulantům s ubytovnami a nechala těmto „majitelům“ volné pole pro lichvu. Nadále se věnujeme situaci Romů žijících v České republice, která se prudce zhoršuje a protiromské nálady se šíří do dalších krajů. K radikálním projevům osob a uskupení, které můžeme označit za extremistické, se přidává „běžná“ veřejnost a osvojuje si výroky, které by ještě donedávna nevyslovila. Vzrůstající nenávist vůči romské komunitě bezpochyby vyplývá i z neutěšené situace občanů majoritní společnosti. Hledat viníky takového stavu je třeba především mezi politickou veřejností, která svou nečinností a přehlížením zásadních problémů přispívá k celkové radikalizaci obyvatel. Palčivým problémem loňského roku bylo zavedení tzv. sKaret, které přivedly mnoho příjemců dávek do kritické situace. Příznivou zprávou je, že jejich platnost bude s největší pravděpodobností ukončena. Škody, které byly napáchány za relativně krátkou existence tohoto opatření, ale přetrvávají. Pozitivní reakce vyvolalo rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo ukládání sankce vyplývající z nepřijetí nabídky výkonu veřejné služby. Sankční vyřazení z evidence Úřadu práce kritizovala loňská zpráva jako šikanu nezaměstnaných, díky postoji Ústavního soudu podařilo významně zamezit. Šikanózní systém DONEZ byl již od počátku svého zavedení kritizován. Svému deklarovanému účelu – zamezení nelegálního zaměstnávání – nedosáhl, dosáhnout ani nemohl, naopak vedl k vytěsňování osob z přístupu k systému sociálního zabezpečení. Rovněž systém DONEZ by měl být brzy ukončen. Publikovali jsme kritickou zprávu o vazebních podmínkách ve věznicích, která vzbudila oprávněný zájem. Věříme, že subjekty odpovědné za tuto oblast přijmou naše připomínky jako podnět a ČHV tím přispěje ke zlepšení podmínek vazby, kde se na obviněné musí pohlížet jako na nevinné. Podpořili jsme stanovisko k návrhu nového cizineckého zákona, kterým dochází k zásadnímu zhoršení práv cizinců v naší zemi. Věříme, že ve stávající podobě nebude zákon přijat.
5
www.helcom.cz
Odsuzujme extradice osob do zemí, ve kterých podle našeho názoru není garantováno dodržování základních práv osob, s nimiž bylo nebo má být vedeno trestní řízení. Především je nepřípustné vydat osobu bez ukončeného azylového řízení. Případ Alexeje Torubarova byl znakem toho, jak se naše země chová k lidem, kteří jsou často ve vlastních zemích ohroženi na zdraví nebo i na životě. Lidská práva jsou právem každé lidské bytosti na důstojné zacházení. Protože za prioritu se v dnešním světě považuje ekonomika a technika, zůstávají lidská práva stále na konci všech žebříčků a jsou nadále pošlapávána. Naše práce tedy pokračuje. Za přípravu Zprávy o stavu lidských práv, již devatenáctou v řadě, děkuji především Michaele Tejnorové a dalším spoluautorům, Evě Valentové, Františkovi Kostlánovi, Lucii Rybové a Sylvii Kruml Singerové. Děkuji všem, kdo v ČHV pracovali a pracují, i všem, kdo spolupracují na lepším obraze světa. Táňa Fischerová Předsedkyně Českého helsinského výboru
6
www.helcom.cz
1.
Diskriminace
Diskriminace je v české společnosti, i přes téměř čtyřletou existenci antidiskriminačního zákona1, stále běžným jevem. Naopak lze říci, že v důsledku ekonomické a sociální krize společnosti jsou diskriminační praktiky četnější a sofistikovanější. Již méně se dnes lze setkat s přístupem, kdy je osoba znevýhodněna přímo v souvislosti se znakem, který patří mezi diskriminační důvody. S diskriminací se v mnoha oblastech života (zaměstnávání, vzdělávání, bydlení, zdravotní péče a další) setkávají nejrůznější skupiny osob – ženy, senioři, mladí lidé, příslušníci národnostních i sexuálních menšin nebo osoby se zdravotním postižením. Diskriminace přitom může být pouhým předstupněm projevu nenávisti. V otázkách diskriminace je klíčové, aby se oběti diskriminace obracely na soudy a vymáhaly své zákonné nároky. Zejména touto cestou lze docílit změny společenského a právního prostředí, v němž bude diskriminační jednání postupně účinně potíráno. Diskriminačních sporů je však velmi málo. Např. ze zjištění veřejného ochránce práv vyplývá, že osoby, v jejichž případech ochránce shledal diskriminaci, většinou nechtějí žalobu podávat. Nejčastěji z důvodů nejistoty ohledně výsledku řízení, výše soudních výloh a nemožnosti nalézt kvalifikovanou právní pomoc. 2 Nedostatkem je také neexistence komplexní úpravy bezplatné právní pomoci. Rovněž zavedení možnosti tzv. actio popularis by zejména v diskriminačních sporech bylo účinným nástrojem. Velkým deficitem v oblasti diskriminace je skutečnost, že ČR doposud neratifikovala Protokol č. 12 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Protokol stanoví všeobecný zákaz diskriminace, neváže se tedy pouze k užívání práv garantovaných Úmluvou, ale působí ve vztahu ke každému právu zakotvenému ve vnitrostátním právním řádu. Českou republiku k ratifikaci v loňském roce vyzvalo mj. Parlamentní shromáždění Rady Evropy.3
1.1.
Vzdělávání
Vzdělávací systém České republiky přispívá spíše k exkluzi než k inkluzi. Stále trvá segregace zejména romských dětí v systému základního vzdělávání. Snahy o zavádění inkluzivních hodnot do systému základního vzdělávání, které byly promítnuty do Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání schváleného vládou v roce 2010, byly zastaveny s příchodem ministra Josefa Dobeše (2010). V květnu 2011 se v reakci na zastavení procesu většina expertů rozhodla vystoupit z pracovních skupin, které byly ustanoveny za účelem naplňování výše uvedeného plánu.4 V současné době lze o inkluzi hovořit pouze v případě jednotlivých škol. Například Komisař Rady Evropy pro lidská práva po své návštěvě ČR v roce 2012 ve své zprávě upozornil na nutnost zásadní změny přístupu, který klade důraz na začlenění všech žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Komisař vyzval příslušné orgány, aby se zavázaly k postupnému vyřazování praktických škol ze systému vzdělávání a přijaly inkluzivní vzdělávání jako základní zásadu vzdělávacího systému, která se týká také dětí se zdravotním postižením.5 1
Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 2 Srov. Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/zpravy-o-cinnosti/zpravy-pro-poslaneckou-snemovnu/. 3 Viz Parlamentní institut. Vybraná témata 11/2012. I. Výňatky z aktuálních rezolucí PS RE obsahující výzvy, aby ČR ratifikovala některé úmluvy RE II. Národní parlamenty – garanti lidských práv v Evropě III. Zajištění dodržování a účinnosti Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=3. 4 Viz Inkluze.cz. NAPIV se rozpadá. Dostupné z: http://www.inkluze.cz/clanek-394/napiv-se-rozpada. 5 Srov. Council of Europe. Report by Nils Muižnieks, Council of Europe Commissioner for Human Rights, following his visit to the Czech Republic, from 12 to 15 November 2012. Dostupné z: https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?id=2030637;
7
www.helcom.cz
Open Society Foundations vyzvala v listopadu 2012 vládu ČR, aby ukončila systematickou segregaci romských dětí ve vzdělávání.6 Ve svém společném dopise z dubna 2013 vyzvali Evropské centrum pro práva Romů, Amnesty International a Open Society Justice českou vládu, aby zastavila segregaci romských dětí ve vzdělávacím systému.7 Veřejný ochránce práv, který je zákonem pověřen zabývat se otázkami diskriminace, provedl v období prosince 2011 až května 2012 výzkum zaměřený na neadresný sběr etnických dat žáků základních škol praktických. 8 Výzkum byl proveden mj. v návaznosti na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva D. H. a ostatní proti České republice z roku 20079, který v posuzovaných případech shledal nepřímou diskriminaci způsobenou zařazováním romských dětí do zvláštních škol (nyní označovaných jako praktické), určených pro děti se zdravotním postižením. Cílem výzkumu ochránce bylo ověřit, zda je zachováváno právo dětí na rovné zacházení v oblasti základního vzdělávání. Informace byly získávány od pedagogů náhodně vybraných škol i od pracovníků ochránce, kteří zjišťovali údaje přímo ve školách. Získaná data o národnostním složení žáků praktických škol byla neadresná, názvy škol, jména učitelů nebo žáků nebyly zveřejněny. Výsledky výzkumu potvrdily již dřívější odhady a výzkumy, že více jak třetinu žáků praktických škol tvoří romské děti. Při zastoupení Romů v celkové populaci ČR mezi 1,4 – 2,8 %10 by obdobný poměr měly vykazovat také navštívené školy. Procentuální podíl však dosáhl 32 % (na základě pozorování pracovníků ochránce), resp. 35 % (na základě vyplnění dotazníků třídními učiteli). Podle ochránce jde o nepřímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání. Ochránce zdůraznil, že „nejlepšímu zájmu dítěte nepochybně odpovídá získání úplného a kvalitního vzdělání, které je podmínkou úspěšného startu do dalšího života. Mělo by být prvotním a společným zájmem celé státní správy, aby se všem dětem, bez ohledu na povahu jejich znevýhodnění, dostalo takového vzdělání a takových edukačních metod, které maximálním způsobem rozvinou jejich nadání a které naopak co nejefektivněji zmírní jejich počáteční znevýhodnění.“ Ochránce také upozornil, že podle čl. 24 odst. 2 písm. b) Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením 11, která je pro Českou republiku závazná, je povinností smluvních států zajistit, aby měly osoby s postižením „na rovnoprávném základě přístup k inkluzívnímu, kvalitnímu a bezplatnému vzdělávání“. Na základě provedeného výzkumu ochránce doporučil vládě předložit novelu školského zákona12, aby byla jednoznačně a bezrozporně zakotvena přednost individuální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné základní škole. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ochránce doporučil změnu právní úpravy tak, aby byla možnost zařazení žáka bez zdravotního postižení do speciální třídy nebo školy z vyhlášky Viz také The Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education, Czech Republic, MAIN CONCLUSIONS. Dostupné z: http://www.oecd.org/edu/school/oecdreviewonevaluationandassessmentframeworksforimprovingschooloutcomescountry reviews.htm. 6 Srov. Nadace Open Society Fund Praha. Ukončete diskriminaci romských dětí, vyzvala Open Society Foundations českou vládu. Dostupné z: http://www.osf.cz/novinky/ukoncete-diskriminaci-romskych-deti-vyzvala-open-society-foundationsceskou-vladu. 7 Srov. Amnesty International. Česká vláda slevuje ze svých závazků ohledně inkluzivního vzdělávání. Dostupné z: http://www.amnesty.cz/z782/ceska-vlada-slevuje-ze-svych-zavazku-ohledne-inkluzivniho-vzdelavani, znění společného dopisu dostupné z: http://www.errc.org/article/czech-government-takes-backwards-step-on-inclusive-education%E2%80%93-ngos-sound-alarm/4134. 8 Viz Veřejný ochránce práv. Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/vyzkum/. 9 Rozsudek ESLP ze dne 13. 11. 2007 ve věci D. H. a ostatní proti České republice, stížnost č. 57325/00. Dostupné z: http://hudoc.echr.coe.int. 10 Veřejný ochránce práv vycházel z údajů 50 – 300 tisíc Romů žijících na území ČR a celkového počtu obyvatel 10 562 214. 11 Vyhlášena pod č. 10/2010 Sb. m. s. 12 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.
8
www.helcom.cz
o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 13 vypuštěna, neboť uvedené ustanovení je v rozporu se školským zákonem. Školský zákon umožňuje zřizovat speciální školy nebo třídy pouze pro děti se zdravotním postižením. Vyhláška by proto mohla být v rozporu také s ústavně zaručeným právem na vzdělání včl.33 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Ministerstvu dále doporučil novelizovat právní úpravu tak, aby školy od 1. 9. 2012 byly povinny Ministerstvu vykázat údaje, zda vzdělávají žáky podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání – příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále jen „Příloha programu“) 14 , a případně sdělit přesný počet těchto žáků. Ministerstvo by mělo do 31. 12. 2012 vytvořit přesnou evidenci bývalých zvláštních škol spolu s informacemi o počtu žáků vzdělávaných podle Přílohy programu a zařídit její pravidelnou aktualizaci. Ministerstvo v reakci na výzkum ochránce i kritiku ze strany domácích i mezinárodních organizací připravilo Plán opatření pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní proti České republice „rovné příležitosti“(dále jen „Plán“)15. Plán zapracovává výše uvedená doporučení ochránce. Jedním z dalších cílů Plánu je např. revize diagnostických nástrojů, která má zajistit kulturně neutrální přístup. ČR má zavést nediskriminující a plně funkční diagnostický systém, prostřednictvím kterého bude znemožněno nesprávné zařazování romských dětí do programů pro žáky s lehkým mentálním postižením. Jedním z velmi podstatných záměrů Plánu je, že u základních škol praktických nebudou moci být zřizovány mateřské školy a přípravné třídy. V dnešní době tomu tak je, čímž dochází k tomu, že již v mateřských školách jsou děti „připravovány“ pro vstup do praktických škol. Zásadní požadavek priority individuální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné základní však zůstává nevyslyšen.16 Veřejný ochránce práv v loňském roce vydal doporučení v oblasti diskriminace, které se týká přístupu k předškolnímu vzdělávání.17Ochránce v něm uvedl, že hlavní úlohou mateřských škol je poskytovat dítěti vzdělání. Až jako sekundární funkci škol lze považovat hlídání dětí. O přijetí či nepřijetí dítěte k předškolnímu vzdělání rozhoduje výlučně ředitel zařízení, a to jako orgán státní správy. Ředitel musí každé rozhodnutí řádně a podrobně odůvodnit. Ve svém doporučení ochránce mj. uvádí, že rozlišování podle věku jako jednoho z kritérií přijímání dětí je legitimní, nelze však zavést paušální vyloučení stanovením bezpodmínečné minimální věkové hranice pro přijetí dítěte, která je vyšší než zákonná hranice tří let. Kritérium trvalého pobytu dítěte je legitimní, není-li bezpodmínečné, ale zvýhodňující. Trvalý pobyt jednoho nebo obou rodičů (zákonných zástupců) v obci však legitimní není. Hledisko zaměstnanosti rodičů nelze používat paušálně, ale pouze v konkrétních odůvodněných případech jako podpůrné kritérium. Pokud je při rozhodování o přijetí znevýhodněno dítě, jehož matka/otec je na mateřské/rodičovské dovolené s jiným dítětem, jedná se o diskriminaci. 13
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 14 Viz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z: http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-zv. 15 Viz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. PLÁN OPATŘENÍ PRO VÝKON ROZSUDKU EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA V PŘÍPADU D. H. A OSTATNÍ PROTI ČESKÉ REPUBLICE „ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI”. Dostupné z: http://www.msmt.cz/novinar/msmt-predstavilo-plan-opatreni-k-vykonu-rozsudku-d-hproti?highlightWords=PL%C3%81N+OPAT%C5%98EN%C3%8D+PRO+V%C3%9DKON+ROZSUDKU+EVROPSK%C3%89HO+SOU DU+PRO+LIDSK%C3%81+PR%C3%81VA+P%C5%98%C3%8DPADU+OSTATN%C3%8D+PROTI+%C4%8CESK%C3%89+REPUBLIC E. 16 Srov. Veřejný ochránce práv. Připomínky ochránce k navrhované novele školského zákona. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2013/pripominky-ochrance-k-navrhovane-novele-skolskehozakona/; Dne 1. července 2013 vstoupila v účinnost novela vyhlášky č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), podle které má každá škola předávat Ministerstvu údaje o vzdělávání žáka podle Přílohy programu, včetně informace o způsobu integrace žáka. 17 Viz Veřejný ochránce práv. Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/doporuceni-pro-verejnost/.
9
www.helcom.cz
V této souvislosti lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu z května 201218, podle něhož rozhodnutí ředitele o přijetí či nepřijetí dítěte do mateřské školy je rozhodnutím správního orgánu, které podléhá soudnímu přezkumu. Nejvyšší správní soud také upozornil na povinnost dodržovat zásadu rovnosti v přístupu ke vzdělání: „Mezi demokratické principy (principy rovnosti a zákazu diskriminace a neodůvodněně nerovného zacházení jako esenciální zásady materiálního právního státu), jistě patří i fundamentální zásady správního řízení, jako nutnost zohlednit při rozhodování konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, přičemž tyto zásady nacházejí svůj výraz právě v odůvodnění rozhodnutí. Podmínky přijímání do předškolních vzdělávacích zařízení musí být proto určeny předem a musí vycházet z principu rovnosti příležitostí.“
1.2.
Zaměstnávání
Diskriminace v oblasti práce a zaměstnávání se netýká pouze zaměstnanců, ale také uchazečů o zaměstnání. Nelze zpochybňovat zaměstnavatelovo právo vybrat si do svého pracovního kolektivu osoby podle svého uvážení a potřeby, při svém výběru však nesmí s uchazeči zacházet diskriminačně. V období března až června 2012 ČHV provedl malý průzkum pracovních inzercí (500 inzercí), který navazoval na rozsáhlý průzkum veřejného ochránce práv provedený v roce 2011. 19 Z našeho průzkumu vyšlo přes 12 % z celkového počtu analyzovaných inzercí závadných (diskriminačních). K nejčastějším důvodům přitom stále patří věk a pohlaví, pod nějž se řadí také těhotenství, mateřství nebo otcovství. Největším problémem spočívá ve formulaci jednotlivých inzerátů, což může např. starší/mladší uchazeče či ženy/muže odradit, aby se na avizovanou pozici hlásili. Přednastavený systém zadávání inzercí obsahuje katalog oborů a profesí, který člení pracovní nabídky způsobem, který je již sám o sobě zavádějící – užitím pojmu např. asistentka, hosteska, pokojská. Správné strukturování pracovních nabídek by mohlo výrazně podpořit úbytek diskriminačních a zavádějících inzerátů. V inzerátech se nejčastěji objevují skryté „výhody“, jako je práce v mladém kolektivu, v této souvislosti se objevuje též pojem „dynamický kolektiv“. V případech přímé diskriminace je výslovně uvedena věková hranice, která je jedním ze zaměstnavatelova pohledu rozhodujících kritérií (např. „vhodné pro věkovou hranici nad 45 let“, „my jsme usměvaví, ve věku 20-30 let, a Vy?“). Diskriminace na základě národnosti nebo státní příslušnosti se objevila ve zkoumaných inzerátech pouze ve formě diskriminace nepřímé. Může na ni ukazovat požadavek zaměstnavatele zaslat spolu s životopisem také fotografii a/nebo požadavek plynulé češtiny jazykem i písmem či 100 % ovládání českého jazyka bez chyb. Obojí je samozřejmě vždy nutné posuzovat s ohledem na konkrétní druh pracovní pozice. Požadavek lze považovat za závadný zejména u pozice, jejíž náplní je většinou manuální práce. Třebaže diskriminaci v přístupu k zaměstnání z důvodu rasy, etnicity nebo národnosti nelze na základě provedeného průzkumu inzercí považovat za převažující, realita je zcela odlišná. Zajímavé bylo naše zjištění, že u pracovních míst manuálního charakteru převažovala diskriminace na základě pohlaví, zatímco u pracovních pozic vedoucích či tvůrčích pracovníků se častěji objevovala diskriminace na základě věku. Diskriminačním praktikám v přístupu k zaměstnání čelí i jiné skupiny osob, např. osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatel nesmí nepříznivě zacházet se zaměstnanci z důvodu 18
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, č. j. 1 As 35/2012 – 40. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main0Col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&menu=262. 19 Viz Český helsinský výbor. Průzkum pracovních inzercí. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012081601; Výzkumem pracovních inzercí se již v roce 2007 zabývala Poradna pro občanství, občanská a lidská práva.
10
www.helcom.cz
zdravotního postižení, naopak musí být aktivní v otázkách odstranění objektivních překážek, které zaměstnanci ztěžují nebo znemožňují výkon pracovní činnosti (tj. má povinnost přijmout přiměřená opatření). Opomenutí přijmout přiměřená opatření může být považováno za nepřímou diskriminaci, ledaže by přijetí přiměřeného opatření představovalo pro zaměstnavatele nepřiměřené zatížení. 20 Například v konkrétním případě veřejný ochránce práv dospěl k hodnocení, že pokud by byl zaměstnanec se sluchovou vadou odmítnut pouze na základě domněnky o problematické komunikaci, jednalo by se o přímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení.21 Současná situace, tedy vysoká míra nezaměstnanosti a důvodné obavy mnoha osob ze ztráty zaměstnání, vedou k posilování zaměstnavatelovy pozice na úkor postavení zaměstnance. Zkušenosti z Poradenského centra ČHV naznačují, že v mnoha případech dochází k jednání, které lze přinejmenším označit za šikanózní, případně jde dokonce o diskriminační jednání. Některé osoby však z obavy ze ztráty zaměstnání nebo jiných následných postihů nechtějí řešit podstatu problému, ale spíše jen důsledky takového zacházení, a to způsobem, který nepovede k ukončení výdělečné činnosti. Problémy bývají také s dokazováním diskriminačního jednání. V této souvislosti se veřejný ochránce práv vyjádřil k možnosti pořízení videonahrávek rozhovorů s potenciálním zaměstnavatelem, tedy za situace, kdy se nejedná o projev osobní povahy a nahrávka se netýká soukromí zúčastněných osob, a potvrdil tak dlouhodobější pozitivní vývoj v této oblasti.22
1.3.
Bydlení
Další oblast, ve které významně dochází v České republice k diskriminaci, je sektor bydlení. Přitom v důsledku mj. diskriminace v přístupu k bydlení dochází k segregaci osob, která je jednou z příčin jejich sociálního vyloučení a vytváření sociálně vyloučených lokalit. Jejich obyvateli jsou v ČR převážně Romové žijící v sociálním vyloučení. Vznik sociálně vyloučených lokalit je připisován také nedobrovolnému sestěhovávání osob, což lze označit za specifickou formu diskriminace. Komisař Rady Evropy pro lidská práva po své návštěvě v roce 2012 vyzval české úřady, aby zvýšily své úsilí v boji proti praktikám, které vedou k územní segregaci Romů.23 Za tímto účelem by měly české úřady zajistit, aby bylo zabráněno iniciativám na místní nebo krajské úrovni, které jsou zaměřeny na odsouvání Romů do segregovaných oblastí. Diskriminace řady Romů na volném trhu s byty přetrvává. Romové ucházející se o pronájem či koupi bytu jsou častokrát vyloučeni z řad žadatelů pro svou národnost, nikoli na základě svých skutečných finančních možností. Mají proto velmi nízkou šanci dostat se do nájemního vztahu a v důsledku toho musejí často přijmout nevýhodné nabídky v nevyhovujícím prostředí k bydlení, aby se neocitli na ulici.24 20
Viz např. Veřejný ochránce práv. Diskriminace v zaměstnání z důvodu zdravotního postižení (bossing a nepřijetí přiměřených opatření). Zpráva o šetření ze dne 2. 1. 2012, sp. zn. 93/2011/DIS/AHŘ. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dle-zakazanych-duvodu/diskriminace-na-zakladezdravotniho-postizeni/. 21 Srov. Veřejný ochránce práv. Nepřijetí uchazeče o zaměstnání se sluchovou vadou. Zpráva o šetření ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 217/2011/DIS/JKV. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dle-zakazanychduvodu/diskriminace-na-zaklade-zdravotniho-postizeni/. 22 Srov. Veřejný ochránce práv. Nabídka práce na pozici prodávající pouze ženám. Zpráva o šetření ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. 264/2011/DIS/JKV. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dle-zakazanychduvodu/diskriminace-na-zaklade-pohlavi/. 23 Viz Council of Europe. Report by Nils Muižnieks, Council of Europe Commissioner for Human Rights, following his visit to the Czech Republic, from 12 to 15 November 2012. 24 Čerstvé údaje přineslo tzv. situační testování, které zorganizovala síť protirasistických organizací EGAM v květnu a červnu 2013 v pěti zemích Evropy. V České republice ho provádělo občanské sdružení Konexe v Ústí nad Labem na vzorku 20 inzerátů. Podle zjištěných výsledků byli v ČR nejvíce diskriminováni Romové, jednalo se až o 62 % případů. Viz Ryšavý, Z. Průzkum: Sehnat pronájem bytu pro Romy na volném trhu? Skoro nemožné!. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/pruzkum-sehnat-pronajem-bytu-pro-romy-na-volnem-trhu-skoro-nemozne.
11
www.helcom.cz
Velký problém stále představují některé ubytovny nebo jiné prostory, které jsou pronajímány často v nevyhovujícím až dezolátním stavu. Často jde jen o pokoje bez vlastní kuchyně a sociálního zařízení. Výše nájemného se přitom v některých ubytovnách pohybuje nad úrovní tržního nájemného v obci, a to i několikanásobně. Platba není nastavena podle velikosti užívaného prostoru, ale podle počtu ubytovaných osob. Vlastníci ubytoven pak část či celou výši úhrady nájemného získávají z veřejných rozpočtů, neboť dávky na bydlení mohou být vypláceny přímo na účet tzv. zvláštního příjemce, kterým může být vlastník nemovitosti nebo provozovatel zařízení. Jedná se tedy jak o problém materiálních a hygienických podmínek, tak o problém finanční. Více viz kapitola Sociální bydlení. Český helsinský výbor v roce 2012 provedl na malém vzorku také průzkum inzercí v oblasti realit, konkrétně na pronájem bytů, domů a nebytových prostor.25 Podnětem byly zkušenosti Poradenského centra ČHV i jiných subjektů, týkající se překážek v přístupu k nájemnímu bydlení nebo pronájmu nebytových prostor ze strany příslušníků národnostních menšin nebo cizinců. Výsledky potvrdily naši domněnku, že výslovně v inzerátech je diskriminační požadavek jen málokdy uveden, že se tedy jedná až o faktickou diskriminaci, na místě. Přesto jsme zaznamenali inzerce typu „nepronajímám kuřákům a cizincům“, nebo „pronajmu mladému páru z CZ nebo SK bez zvířat!!! RK A CIZINCI OPRAVDU NEVOLAT!!!". Při monitoringu inzercí jsme objevili také požadavky na bezdětnost zájemců. Z takového požadavku lze dovodit přímou diskriminaci osob z důvodu pohlaví, neboť antidiskriminační zákon uvádí, že „za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace“ (§ 2 odst. 4). Lze ovšem hovořit i o diskriminaci nepřímé z důvodu etnicity. Veřejný ochránce práv v jednom ze svých doporučení uvedl, že kritérium počtu dětí je s vysokou pravděpodobností možné považovat za nepřímo diskriminační vůči Romům.26
1.4.
Zdravotní péče
Nezisková organizace IQ Roma servis se setkala s informacemi o diskriminačním jednání ze strany stomatoložky vůči potenciálním pacientům z důvodu jejich romské národnosti. IQ Roma servis pořídil z tzv. situačního testování videonahrávky a záznamy telefonického hovoru a věc předložil k posouzení veřejnému ochránci práv. Je důležité upozornit, že lékař sice má právo odmítnout pacienta či pacientku, ale pouze z důvodů vymezených zákonem. Nemůže se přitom rozhodovat až při osobním kontaktu s pacientem či pacientkou, zda je přijme k registraci. Rozlišování založená na etnicitě představuje „nejzávažnější formu diskriminace, protože přisuzuje poškozeným status osob nižší kategorie a vyvolává v nich pocit ponížení.“27
25
Viz Český helsinský výbor. Projevy diskriminace v realitní inzerci v ČR. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012081602. 26 Srov. Veřejný ochránce práv. Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/doporuceni-pro-verejnost/. 27 Srov. Veřejný ochránce práv. Neposkytnutí zdravotní péče z důvodu etnického původu. Zpráva o šetření ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 67/2012/DIS/JKV. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dleoblasti/zdravotni-pece/.
12
www.helcom.cz
2.
Hate crime – zločiny z nenávisti
Podstata nenávistných trestných činů spočívá v jejich motivu. Jedná se o činy, které směřují vůči osobě, skupině osob či objektům, které jsou podle konkrétního i domnělého znaku přiřazeny k vymezené sociální skupině. Jejich definičním znakem je rasa, etnická či národnostní příslušnost, sexuální orientace, sociální status, věk nebo náboženské vyznání. Trestný čin spáchaný z nenávisti se popisuje jako „symbolický zločin“, který svým záměrem cílí nejen na způsobení újmy konkrétnímu subjektu, jde o „vzkaz“ celé komunitě.28 Trestní postih osob za jednání spáchané z nenávisti je prostředkem ochrany všech fyzických osob, celé společnosti a nesměřuje pouze k ochraně menšin, jak je někdy nesprávně vnímáno a interpretováno.29 Nenávistné trestné činy jsou hojně spojovány s příslušníky pravicového extremismu. V ČR je boj proti rasismu a diskriminaci v otázce nenávistných projevů zaměřen téměř výlučně na neonacismus a pravicový extremismus.30 Pachateli nenávistných trestných činů jsou ale také lidé, kteří se takto projevují z „pouhé“ např. rasistické nenávisti a nelze o nich hovořit jako o členech nebo přívržencích určitého hnutí. Naopak většina pachatelů pochází z řad „běžné“ populace a není nijak organizována.31 Ze strany příslušných státních orgánů přitom často dochází k bagatelizaci této trestné činnosti, pokud je páchána právě běžnými osobami.
2.1.
Politika: extremismus, populismus, fašizace
Zhoršování životní úrovně u mnoho lidí zapříčiňuje vznik frustrace. Důsledky této frustrace běžných lidí jsou velmi nebezpečné, protože na povrch společně s každým zhoršením společenské atmosféry vyplouvá latentní rasismus. To následně některým z těchto lidí umožňuje demonstrovat společně s extremisty, protože v ten moment pokládají radikální „řešení“, včetně těch násilných, za správná. V roce 2012 sice klesl počet akcí krajně pravicových extremistů, jde však jen o klid před bouří. Neonacistické, ultrakonzervativní i fašizující bojůvky se připravují na několikery volby, které má Česká republika před sebou – do Evropského parlamentu, Poslanecké sněmovny, Senátu a na radnice měst a obcí. (To potvrdily i letošní protiromské bouře v Duchově a v Českých Budějovicích, při nichž extremisté započali svou předvolební kampaň.) Každé předvolební období je příležitostí pro krajní pravici prosazovat své „řešení“ problémů tak, aby byla slyšet v celé společnosti. Způsobů, jakým se to děje, je více. Krajní pravice má nyní několik politických subjektů, které spolu ad hoc spolupracují či jsou provázány personálně. Neznámější jsou Akce D.O.S.T. a Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). Akce D.O.S.T. a DSSS Akce D.O.S.T. tvoří intelektuální zázemí ultrakonzervatismu, který ideově navazuje na předválečné české fašistické hnutí. V jejích řadách jsou jak lidé koketující s klerofašismem či antisemité „křesťanského střihu“, tak různí „národovci“ (nacionalističtí šovinisté), odpadlí od různorodých straniček a iniciativ předchozích. DSSS pak pokračuje v činnosti neonacistické Dělnické strany, kterou rozpustil Nejvyšší správní soud – jde o stejné lidi se stejnými představami o politice i světě jako takovém. 28
Viz Muhič Dizdarevič, S. Zločin z nenávisti, zločin proti všem. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravy/selmamuhic-dizdarevic-zlocin-z-nenavisti-zlocin-proti-vsem. 29 Srov. Muhič Dizdarevič, S. Zločin z nenávisti, zločin proti všem. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravy/selma-muhic-dizdarevic-zlocin-z-nenavisti-zlocin-proti-vsem. 30 Viz např. Centrum pro lidská práva a demokratizaci. ENAR Stínová zpráva, Rasismus a diskriminace v České republice2011/2012. Dostupné z: http://enar.helcom.cz/stinove-zpravy/. 31 Srov. In IUSTITITA. Stanovisko In IUSTITIA, o.s., k textu doc. JUDr. PhDr. Miroslava Mareše, PhD., Problematika Hate Crime. Zahraniční zkušenosti a možnost aplikace tohoto přístupu v ČR s důrazem na trestné činy z nenávisti proti cizincům. Dostupné z: http://www.in-ius.cz/ke-stazeni/tiskove-zpravy-stanoviska/.
13
www.helcom.cz
DSSS úzce spolupracuje s německými neonacisty a extremisty z dalších zemí. Jejich metodami jsou demonstrace a publicita s tím spojená, jakož i publicita vlastní, především prostřednictvím nových médií. Především DSSS cíleně využívá shora popsané frustrace a získává body v místech, kde žije více Romů pohromadě. Během svých akcí místní Romy zastrašuje a ponižuje či se o to alespoň pokouší. Účastní se jich pouliční bijci, kteří procházejí neonacistickými iniciativami tak, jak postupně vznikají a zanikají - jmenujme alespoň ty z poslední doby: Národní odpor, Autonomní nacionalisté. Tato pouliční část krajní pravice se svým rasismem nijak netají. Existuje více případů, v nichž hlavními násilníky byli právě lidé z Národního odporu, Autonomních nacionalistů či dalších neonacistických iniciativ. Krajní pravici se kvůli frustraci a dovednosti, s níž ji dovedla využít, povedlo posílit v politické oblasti svého působení. Zatímco brutální násilí pořád ještě mnoho lidí odrazuje (i když i zde čím dál méně), idejím hlásaných intelektuály z D.O.S.T. či protiromským výpadům předáků DSSS naslouchá se sympatiemi prudce stoupající počet frustrovaných lidí. DSSS tak v roce 2012 v říjnových volbách do krajských zastupitelstev získala v Ústeckém kraji 4,37 % hlasů, což bylo jen kousek od vstupu do zastupitelstva.
2.2.
Hatespeech
Nenávistné verbální projevy lze sledovat při příležitosti různých shromážděních, do nedávné doby pořádaných především krajně pravicovou scénou. V souvislosti s rostoucím společenským napětím napomáhá vytvářet prostor pro takové projevy a aktivně „jedná“ také běžná veřejnost. Tento posun ve společnosti je patrný z monitorování mnoha protiromských protestů, které doprovázejí xenofobní, rasistická a nenávistná hesla např. „Čechy Čechům“, „Cikáni do práce“, „Stop černému rasismu“ nebo „Cikáni do plynu“. Slova, která donedávna veřejně prezentovala téměř výlučně krajní pravice. Protiromské pochody a shromáždění jsou spojovány s obviňováním Romů za mnohé problémy ve společnosti, dochází k záměrné kriminalizaci Romů. Například webové stránky wikipus.net se snaží monitorovat „cikánskou kriminalitu“ (dále také kriminalitu vietnamskou a ostatních menšin). Vytváření podvědomí o Romech jako pachatelích trestné činnosti podporuje také řada médií. 32 Např. v článku deníku Blesk autor Pavel Ryšlink píše: „Že potkat skupinu Romů znamená skončit v nemocnici platí už i v Olomouci.“ 33 Nutno připomenout, že taková nařčení jsou založena na nepřípustné kolektivní vině a odpovědnosti. Skutečnosti, které vyvolávají a podporují protiromské nálady, mnohdy vycházejí ze lží, zkreslených nebo neúplných údajů a neobjektivních hodnocení. Názorným příkladem podobného lživého obvinění bylo údajné napadení chlapce v Břeclavi (více v kapitole Postavení Romů v České republice). Populistická, xenofobní a rasistická rétorika znějí také ze strany některých politických stran či jednotlivých politiků, a to zejména v předvolebních obdobích (viz Příloha č. 4: Příklady rasistických, xenofobních či populistických výroků politiků). Výraz „nepřizpůsobivý“, dehonestující označení zejména pro Romy žijící v sociálním vyloučení, na jehož nevhodné používání poukázali v roce 2011 Petr Uhl a Anna Šabatová ve
32
Viz Agentura pro sociální začleňování. Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, uvádí výzkum. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/obraz-romu-v-mediich-je-stale-jednotvarny-uvadi-vyzkum; Melichar, M. Rom v médiích? Nepřizpůsobivý kriminálník. Radio Wave. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiowave/publicistika/_zprava/rom-v-mediich-neprizpusobivy-kriminalnik--1198309. 33 Srov. Ryšlink, P. Exkluzivní zpověď napadených chlapců: Cikáni nás kopali do hlavy! Blesk. Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/173306/exkluzivni-zpoved-napadenych-chlapcu-cikani-nas-kopali-do-hlavy.html.
14
www.helcom.cz
svém podnětu adresovaném Radě pro rozhlasové a televizní vysílání 34 , přejala téměř všechna média a dostal se do slovníku některých státních orgánů. Významný prostor pro zveřejňování a šíření nenávistných projevů představuje internet – webové stránky, internetové blogy, diskuse nebo sociální sítě. V rámci dlouhodobé monitorovací činnosti (nejen) extremistických webů ČHV analyzoval např. Whitemedia – odboj proti multi-kulti. Tyto webové stránky obsahují nenávistná vyjádření, která kladou důraz na poškození jednotlivce nebo skupiny, kteří vykazují nějakou kolektivní odlišnost (barva pleti, příslušnost k národnostní menšině, etnické skupině, sexuální orientaci apod.). V případě střetu svobody projevu, která je jedním ze základů demokratické společnosti a podmínkou jejího rozvoje, a práva nebýt diskriminován z rasových důvodů, však právo na ochranu před projevy rasové nenávisti útočící na lidskou důstojnost musí převážit. Zneužití práva na svobodu projevu má za následek ztrátu tohoto práva.35 Častou překážkou řádného vyšetřování nenávistných projevů na internetu bývá skutečnost, že webové stránky jsou registrované v zahraničí, zejména ve Spojených státech amerických. V důsledku aplikace prvního dodatku americké ústavy jsou takoví pachatelé fakticky nedostižitelní a nepostižitelní.36 Takovým případem jsou také webové stránky Whitemedia – odboj proti multi-kulti. Prošetřování této trestné činnosti jistě není snadné, jednotlivé státy by však měly účinně spolupracovat při jejím potírání, zvláště pokud je jejich cílem vyvolat protiprávní jednání. K trestnímu stíhání projevů rasové nenávisti zavazuje Českou republiku mimo jiné Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace37.
2.3.
Násilí z nenávisti
Násilná trestná činnost s nenávistným podtextem, namířená na fyzickou integritu člověka, představuje nejzávažnější podobu trestných činů páchaných z nenávisti. Předmětem útoku není „pouhá“ důstojnost nebo čest osob, terčem útoku je zdraví a život člověka. Pachateli násilných nenávistných útoků jsou lidé spíše mladého věku. Z policejních statistik zveřejněných ve zprávě o extremismu vyplývá relativně nízký věk pachatelů zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem: na prvním místě je 44,7 % pachatelů ve věku 21 – 29 let, 17,8 % dále ve věku 30 – 39 let a 17,3 % ve věku 18 – 20 let.38 Nejčastějšími oběťmi násilných trestných činů páchaných z nenávisti jsou Romové, dále příslušníci ostatních národnostních menšin, cizinci, příslušníci sexuálních menšin nebo členové různých subkultur. Objevují se také velmi brutální útoky namířené proti lidem bez domova, v řadě případů vyznačující se neobyčejnou brutalitou. „Pachatelé bývají tzv. 34
Viz Uhl, P., Šabatová, A. Dopis Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o používání slova "nepřizpůsobiví". Dostupné z: http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011120602. 35 Smyslem uvedených stránek také je shromažďovat informace o výskytu imigrantů v ČR se zaměřením na „nejrizikovější“ – černochy a muslimy – které mají mj. posloužit nacionálním silám pro zacílení jejich aktivismu. Na těchto webových stránkách jsou zveřejněny osobní údaje imigrantů žijících na území České republiky. Jedná se o informace, které mají charakter osobních údajů ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů a v některých případech i údajů citlivých. Na základě všech zmíněných osobních údajů je tak možné přímo identifikovat subjekty údajů, neboť jde o údaje specifické pro jejich fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. V dubnu 2013 se ČHV obrátil s podnětem k prošetření na Ministerstvo vnitra ČR ve věci extremistického portálu White media – odboj proti multi-kulti, neboť vzhledem k obsahu zde prezentovaných projevů máme důvodné podezření, že autor/ři těchto projevů se přinejmenším dopouští jednak trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 trestního zákoníku, jednak trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 trestního zákoníku. Více viz ČHV se obrací s podnětem k prošetření ve věci extremistického portálu na Ministerstvo vnitra. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2013040401. 36 Viz Ministerstvo vnitra. Projevy extremismu na internetu. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/projevy-extremismuna-internetu.aspx. 37 Vyhlášena pod č. 95/1974 Sb. 38 Podle zprávy o extremismu z policejních zjištění vyplynulo, že ideologie pravicového extremismu a obecně veřejný populismus získávaly nejvýraznější ohlas mezi osobami ve věku 14 – 20 let. Závažná trestná činnost u tak mladých pachatelů vede k jednoznačnému závěru, že je nutné posílit preventivní programy směřující zejména mezi mladou generaci osob.
15
www.helcom.cz
pachatelé na misi, tedy osoby, které považují svůj útok na bezdomovce za ospravedlnitelný až vítaný, konaný ve prospěch celé společnosti,“ tvrdí právnička In IUSTITIA Klára Kalibová.39 Příklady některých násilných trestných činů z nenávisti uvádíme v Příloze č. 1: Případy násilí z nenávisti a diskriminace – příklady.
2.4.
Ze statistik
Statistické informace ohledně počtu nenávistných trestných činů předložilo Ministerstva vnitra ve Zprávě o extremismu na území České republiky v roce 2012 (dále jen „zpráva o extremismu“) 40 , podle níž se zejména násilná trestná činnost vyznačovala vysokým stupněm latence a statistiky jsou proto pouze ilustrativní. Trestnou činnost evidují statistiky policejní, soudní a Nejvyššího státního zastupitelství. Neprovázanost těchto statistik je podle Ministerstva velkým handicapem, který však v současné době není možné technicky vyřešit.41 Podle některých odhadů nahlásí trestnou činnost pouze omezený počet obětí, např. z důvodu špatné zkušenosti s vymáháním svých práv. 42 Pokud některé oběti trestný čin oznámí, ne vždy se orgánům činným v trestním řízení podaří nenávistnou motivaci prokázat. Zjištění a prokázání nenávistného podtextu tak závisí od činnosti policejních orgánu a státního zastupitelství. Nedostatečné nebo špatně provedené úkony trestního řízení se projeví na (ne)možnosti soudu pachatele za nenávistné jednání potrestat, případně dochází k zmírnění trestněprávní kvalifikace a pominutí nenávistného motivu. Problém je také v nedůslednosti evidovaných dat, z nichž se např. nedovíme, kdo je obětí takové trestné činnosti. V případě napadaní aktivisty Ondřeje Cakla, který se dlouhodobě zabýval monitorováním neonacistické scény, během neonacistické demonstrace v listopadu 2009 v Litvínově – Janově, Okresní soud v Mostě na podzim 2012 znovu zprostil viny neonacistu, který aktivistu napadl. Podle Kláry Kalibové, zmocněnkyně Ondřeje Cakla, „rozsudek může vést k radikalizaci mládeže, protože prominentní antifašista, který zvolil cestu trestného řízení, se nedočkal spravedlivého rozhodnutí."43
2.5.
Nepřijatelná námitka podjatosti
Kárný senát České advokátní komory projednával námitku podjatosti vznesenou v trestním řízení ze strany obhájce Petra Kočího proti soudnímu znalci Michalu Mazlovi. Petr Kočí, který obhajoval Lucii Šlégrovou za projevy neonacismu před Okresním soudem v Mostě, vinil znalce z podjatosti kvůli údajnému židovskému původu, který dovozoval z příjmení znalce. Michal Mazel následně rezignoval na pozici soudního znalce. 39
Srov. Kostlán, F. Oběťmi násilí se čím dál častěji stávají bezdomovci. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/obetmi-nasili-se-cim-dal-casteji-stavaji-bezdomovci. In IUSTITIA je občanské sdružení, které se zabývá násilím z nenávisti. Více viz http://www.in-ius.cz/. 40 Viz Ministerstvo vnitra. Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2012. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx. 41 Policejní statistiky uvádí počet 173 spáchaných trestných činů s extremistickým podtextem, tj. 0,06 % podílu na celkové trestné činnosti. Podle soudních statistik bylo odsouzeno 159 osob za 163 trestných činů s rasovým podtextem, což představuj 0,22 % osob z celkového počtu odsouzených. Nejvyšší státní zastupitelství uvádí celkem 224 stíhaných osob a 213 osob obžalovaných, tj. necelé 1 % ze všech trestných činů. V roce 2012 bylo zaevidováno 9 trestných činů s antisemitským podtextem (oproti 18 v roce 2011), přitom se jednalo o 5,2% podíl z celkového počtu trestných činů majících extremistický podtext. Trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům bylo zaevidováno celkem 52 (v roce 2011 se jednalo o 69 trestných činů). Tyto trestné činy představují téměř jednu třetinu (30,1 %) celkového počtu evidovaných trestných činů s extremistickým podtextem. 42 Srov. Mazel, M. Zločiny z nenávisti a jejich vztah k extremismu. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravy/michal-mazel-zlociny-z-nenavisti-a-jejich-vztah-k-extremismu. 43 Srov. Kostlán, F. Případy násilí z nenávisti: Brutalita pachatelů a špatná práce policie. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/pripady-nasili-z-nenavisti-brutalita-pachatelu-a-spatna-prace-policie.
16
www.helcom.cz
Dovozovat práva či povinnosti osoby na základě jejího rasového původu musí být jednoznačně odmítnuto. Zvolený způsob obhajoby je nedůstojný a nepřijatelný v demokratickém právním státě. Kárný senát advokátovi v říjnu 2012 uložil kárné opatření spočívající v dočasném zákazu výkonu advokacie na dobu 12 měsíců. Odvolací kárný senát rozhodnutí zrušil a věc vrátil kárnému senátu k dalšímu projednání. V dubnu 2013 kárný senát opakovaně rozhodl o dočasném zákazu činnosti.44
44
Viz Česká advokátní komora. Kárné řízení s advokátem JUDr. Petrem Kočím, Ph.D. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10182; Česká advokátní komora. Kárné řízení s JUDr. Petrem Kočím, Ph.D.: věc vrácena k novému rozhodnutí. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10962; Česká advokátní komora. Kárný senát ČAK opakovaně uložil kárné opatření advokátovi JUDr. Petru Kočímu, Ph.D. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=11191.
17
www.helcom.cz
3.
Vězeňství
Vězeňství se ani v roce 2012 nedostalo do hlubšího zájmu veřejnosti. V roce 2012 ČHV provedl monitoring médií v této oblasti. 45 Podle výsledků tohoto monitoringu média informovala především o přeplněnosti českých věznic a v návaznosti na tento fakt o otevření nových věznic (Velké Přílepy, Rapotice). Příčinami ani důsledky tohoto nevyhovujícího stavu (např. stoupající počet vězněných osob, nepříznivé hygienické podmínky, rušení prostor pro realizaci aktivit programu zacházení v zájmu navýšení ubytovacích kapacit, zvýšené napětí a riziko konfliktů mezi odsouzenými atd.), na které ČHV dlouhodobě poukazuje, se bohužel blíže nezabývala. Podrobnější analýzu přinesl pouze článek Hany Čápové v Respektu 46 , v němž autorka rozebírá studii Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, který si položil otázku, proč vězňů v České republice stále přibývá. Studie mapuje vývoj v letech 2003 až 2011, kdy počet vězňů stoupl o bezmála sedm tisíc lidí navzdory poklesu kriminality a při stále stejné schopnosti policie objasnit případy (která tu už léta stagnuje na zhruba 40 %). Za jednu z příčin je uveden fakt, že soudci stále častěji volí nepodmíněný trest. I když u méně závažných trestných činů mohou kromě podmínky sáhnout také po peněžitém trestu, obecně prospěšných pracích či domácím vězení, stoupla pravděpodobnost uložení trestu odnětí svobody ve sledovaném období o třetinu. Mediální zájem dále mírně vzrostl v souvislosti s vazebním stíháním Davida Ratha v květnu 2012 a v počátku roku 2013 v návaznosti na vyhlášení amnestie prezidenta (viz dále).
3.1.
Kapacitní stav českých věznic a délka trestů
Přeplněnost českých věznic je fakt, na nějž je dlouhodobě upozorňováno a Česká republika je za něj kritizována, naposledy např. ze strany Výboru OSN proti mučení (dále také „CAT“) z jeho návštěvy ČR v roce 2012. 47 CAT doporučil častější využívání alternativních nevazebních opatření v souladu se Standardními minimálními pravidly OSN pro nevazební opatření (Tokijská pravidla) a omezení množství trestů odnětí svobody, jež jsou důsledkem nedostatečné implementace alternativních trestů a jejich následného převedení na trest odnětí svobody. Vězeňská služba ČR (dále jen „vězeňská služba“) ve Statistické ročence za rok 2012 uvedla: „Rok 2012 se rovněž zapisuje do dějin novodobého vězeňství historickým maximem při překročení hranice 23 500 vězněných osob.“48 Průměrný stav vězněných osob byl 23 337,71. Průměrný stav ubytovacích kapacit dosáhl 111,59 % (např. ve Věznici Kuřim činil stav 134,9 %). Krátkodobé uvolnění stavu přinesla amnestie dnes již bývalého prezidenta Václava Klause ze dne 1. 1. 2013. 49 První část amnestie se týkala prominutí, zahlazení nebo zmírnění některých trestů, v důsledku čehož bylo mj. z českých věznic propuštěno 6 443 osob. 50 45
Viz Český helsinský výbor. Monitoring médií v oblasti vězeňství za rok 2012. Dostupné z: http://helcom.cz/monitoringmedii-v-oblasti-vezenstvi-za-rok-2012/. 46 Viz Čápová, H. Věznice praskají ve švech. Respekt. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/c1-56983020-veznice-praskaji-vesvech. 47 Viz Výbor proti mučení. Závěrečná doporučení Výboru OSN proti mučení k 4. a 5. periodické zprávě. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/dokumenty/zpravy-plneni-mezin-umluv/umluva-proti-muceni-a-jinemu-krutemu-nelidskemu-ci-ponizujicimu-zachazeni-nebo-trestani-17700/, originální znění v angličtině dostupné z: http://www2.ohchr.org/english/bodies/cat/cats48.htm. 48 Srov. Vězeňská služba ČR. Statistická ročenka Vězeňské služby za rok 2012. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalnireditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky-1218/. 49 Viz Amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013. Dostupné z: http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnutiprezidenta/amnestie-a-milosti/. 50 Viz Vězeňská služba ČR. Informace k amnestii. Stav propuštěných na amnestii k datu 4. 3. 2013, 7:00. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/amnestie-1681/.
18
www.helcom.cz
Trestní politika by však měla být naplňována jinými prostředky, které jsou dlouhodobě efektivnější a mohou přinést lepší výsledky, než jednorázové amnestie, které jsou vždy selektivní a plošné zároveň a které nastaví situaci nespravedlivě, ačkoli to nemusí být jejich záměrem. Individuální zvažování podmíněných propuštění je daleko efektivnější. Nejlepším způsobem je propouštění s dohledem, což je i prevencí do budoucna, že trestné činy nebudou opakovány. Tristní byla absolutní nepřipravenost amnestie, resp. její okamžité důsledky na situaci propouštěných osob. Mnohdy se tito lidé neměli kam vracet. Stávalo se, že osoby opouštěly věznice v letním oblečení, uprostřed noci, bez možnosti ihned nalézt ubytování, bez dostatečného obnosu peněz apod. Je pro nás příjemným zjištěním, že počet osob, které se (do konce května) navrátily po amnestii do vězení, byl podle údajů Ministerstva spravedlnosti 459.51 Druhá část amnestie, mnohem závažnější a s dalekosáhlými důsledky, se týkala zastavení těch trestních stíhání, která trvala déle než osm let. Tato část amnestie byla podrobena velmi silné, oprávněné kritice. Prezident republiky se zcela nesprávně odvolával na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, kterou tímto způsobem, paušálně a absolutně, bez zohlednění individuálních okolností, nelze vykládat.52 Bohužel statistiky stále vykazují údaje, že za relativně méně závažné trestné činy je ukládán trest odnětí svobody. Více jak polovina odsouzených v českých věznicích vykonávala v roce 2012 trest odnětí svobody maximálně do výše dvou let, jednalo se o 11 567 osob z celkem 20 429 odsouzených, tj. 56,6 %. Do maximální výše pěti let odnětí svobody vykonávalo trest 16 841 osob, tj. 82,4 % odsouzených. Mezi nejčastěji páchané trestné činy odsouzených patří např. výtržnictví (1 241 osob), zanedbání povinné výživy (1 659 osob), krádež (8 674 osob) nebo maření výkonu úředního rozhodnutí (1 738 osob). Přitom s těmito trestnými činy bývá často spojena i povinnost k náhradě škody. Uvězněním však osoba většinou ztrácí svůj pravidelný příjem, resp. možnost udržet si či získat příjem, ze kterého by škodu hradila. Reálná zaměstnanost vězněných osob v roce 2012 činila 58,83 % (ve srovnání s rokem 2011 klesla z hodnoty 59,63 %). Míra recidivy je stále vysoká, v roce 2012 dosáhla 64 %. V roce 2012 se počet obviněných přijatých do vazby poprvé od roku 2002 snížil pod hranici šesti tisíc osob, jednalo se o 5409 osob.
3.2.
Monitoring vazebních věznic
Český helsinský výbor uskutečnil se souhlasem Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR v říjnu a listopadu 2012 monitorovací návštěvy v šesti vazebních věznicích. Následně vyhotovil zprávu, která se zaměřovala na zjištění aktuálního stavu a podmínek výkonu vazby. 53 Mezi zkoumané oblasti patřilo špatné zacházení, umisťování obviněných, materiální a sociální podmínky, zdravotní péče, kontakt s vnějším světem, informovanost obviněných o jejich právech, vnitřní řády věznic a některé další otázky. Zpráva si nekladla za 51
Viz Lidovky.cz. Zpět za mříže se zatím vrátilo 459 amnestovaných vězňů. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/ke-koncikvetna-se-vratilo-za-mrize-459-amnestovanych-veznu-pnj-/zpravydomov.aspx?c=A130618_191725_ln_domov_ml#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_lidovky&utm_co ntent=main. 52 Více viz Drda, A., Vojtek, M. Druhá část amnestie je hanebnost a naprosto neomluvitelný akt, tvrdí předsedkyně Českého helsinského výboru Šabatová. Český rozhlas. Dostupné z: http://m.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/druha-castamnestie-je-hanebnost-a-naprosto-neomluvitelny-akt-tvrdi-predsedkyne-ceskeho-helsinskeho-vyboru-sabatova--1157062. 53 Viz Český helsinský výbor. Zpráva Českého helsinského výboru z monitorovacích návštěv vazebních věznic. Dostupné z: http://helcom.cz/zprava-chv-z-monitorovacich-navstev-vazebnich-veznic/. Mezi navštívené vazební věznice patřily: Vazební věznice Praha – Pankrác, Vazební věznice Praha – Ruzyně, Věznice Plzeň, Vazební věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Brno, Vazební věznice Litoměřice a Vazební věznice Ostrava.
19
www.helcom.cz
cíl obsáhnout všechny problémy současného vězeňství při výkonu vazby, jejím záměrem bylo poukázat na okruhy otázek, s nimiž se ČHV při monitorovacích návštěvách jednotlivých věznic opakovaně setkal, doporučit možná řešení a vyvolat diskusi za účelem dosažení kýžených pozitivních změn. Ze závěrů Zprávy vyplynulo, že problém spojený s přeplněností českých věznic se týká i výkonu vazby. Výrazný negativní dopad se týká zejména kvality a kvantity poskytovaných služeb a činností uvnitř věznice. Jako nejvíce problematické oblasti jsme vyhodnotili nevyhovující materiální a hygienické podmínky, a s tím související téměř celodenní uzavření osob na cele bez možnosti smysluplného trávení času a porušování soukromí při poskytování zdravotní péče. Znepokojující je skutečnost, že se nepříznivé podmínky často kumulují. To samo o sobě má velmi škodlivý účinek na obviněné a může představovat špatné zacházení ve smyslu čl. 3 Úmluvy. Paradoxní přitom je, že se obvinění nacházejí v podstatně horších podmínkách než odsouzení, přestože jde o osoby, u nichž je třeba důsledně ctít zásadu presumpce neviny a omezovat jejich práva jen v míře nezbytně nutné k provedení úkonů trestního řízení. Tuto nepříznivou situaci nelze omlouvat nedostatkem financí či nedostatkem personálu a stavebně-technickou zastaralostí vězeňských objektů, ale je třeba učinit patřičné kroky za účelem postupného zlepšování tohoto stavu, zejména modernizaci vazebních věznic a odpovídající pokrytí odborných pracovníků pro přímou práci s vězněnými osobami. Špatná úroveň materiálních a sociálních podmínek přímo souvisí s objemem finančních prostředků, které jsou ze státního rozpočtu uvolňovány na vězeňství. Ty se pohybují prakticky stále ve stejné výši, přestože každým rokem stoupal počet vězňů. V tomto směru nelze hledat chybu u vězeňské služby, ale především u státu, který tímto přístupem dává najevo, že oblast vězeňství považuje za marginální. K tomu je nezbytné podotknout, že pokud stát prostřednictvím soudu posílá do vězení stále vetší počet odsouzených, musí to být právě stát, kdo navýší peněžní částky poskytované na vězeňství tak, aby vězeňské a vazební podmínky splňovaly požadavek na důstojný výkon vazby a trestu. To je nevyhnutelné do té doby, než stát přehodnotí praxi týkající se ukládání trestu odnětí svobody a využívání institutu vazby, a to v zájmu upřednostnění alternativních trestu či jiných opatření tam, kde je to možné, jakož i ostatních zajišťovacích institutů v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe ultima ratio. Současný problém s přeplněností českých věznic sice krátkodobě vyřešila amnestie prezidenta republiky. Pokud se však nezmění trestní politika státu, budou věznice v nejbližších letech opět zaplněné. Takový vývoj lze očekávat s ohledem na dlouhodobý trend růstu počtu vězněných osob od roku 2003, i s ohledem na míru kriminální recidivy v České republice. Česká republika by se mohla ocitnout v situaci, kdy bude vystavena hrozbě sankcí ze strany Evropského soudu pro lidská práva v důsledku porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ten v nedávné době v jednom ze svých rozhodnutí např. vyzval Itálii k řešení neúnosného stavu přeplněnosti italských věznic.54 ČHV si je vědom, že náprava nedostatků, s nimiž se během monitorovacích návštěv setkal, nebude vždy snadná, přesto v závěru zprávy shrnuje svá doporučení a věří, že tato přispějí k postupnému zlepšování podmínek výkonu vazby a posílení práv obviněných osob. Mezi doporučení adresovaná Veřejné službě ČR patřilo zejména: - nadále navyšovat podíl oddělení vazeb se zmírněným režimem, - zlepšovat materiální podmínky vazby, zejména modernizaci a estetizaci ubytovacích prostor a základního vybavení cel,
54
Srov. rozhodnutí ESLP ze dne 8. 1. 2013 ve věci Torreggiani a další proti Itálii, stížnost č. 43517/09, v němž ESLP shledal 2 2 porušení čl. 3 Úmluvy, neboť stěžovatelé byli ubytováni po 3 osobách na celách s výměrou 9 m (tedy jen 3 m na osobu), přičemž danou situaci zhoršily ještě další podmínky umístění, jako nedostatek teplé vody k osprchování a v některých případech i nedostatečné osvětlení a špatná ventilace.
20
www.helcom.cz
- umožnit každodenní účast obviněného na různorodých volnočasových aktivitách tak, aby trávil převážnou část dne mimo celu, - upustit od plošného uplatňování oddělování obviněných od jejich návštěv mřížemi a k tomuto opatření přistupovat pouze po individuálním vyhodnocení bezpečnostních rizik, - výslovně uvést nárok na každodenní koupání obviněných těhotných žen a žen v době menstruace ve vnitřních řádech všech věznic a zajišťovat jej v praxi, - nepožadovat povstání obviněného při každém kontaktu s příslušníkem vězeňské služby, ale pouze v případech, kdy je to pro výkon činnosti příslušníka nezbytné. Ministerstvu spravedlnosti a vládě ČHV adresoval např. doporučení, aby obviněný, který není v koluzní vazbě, měl nárok na použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou vždy, tedy ne jen v odůvodněných případech. Další doporučením bylo, aby obvinění byli zařazeni mezi osoby, které jsou vyňaty z povinnosti hradit regulační poplatky ve zdravotnictví. V této souvislosti ČHV podotkl, že zásadním způsobem nesouhlasí s navrhovanou novelou, podle které by nepojištěným cizincům měla být poskytována pouze neodkladná zdravotní péče (k oběma bodům viz dále).
3.3.
Navrhované změny týkající se výkonu vazby a trestu odnětí svobody
Český helsinský výbor v červnu 2012 připomínkoval návrh zákona, kterým se mění zákon o výkonu vazby55, zákon o výkonu trestu odnětí svobody56 a některé další zákony (dále jen „návrh“) z dílny Ministerstva spravedlnosti. Návrh zásadním způsobem zhorší postavení specifických kategorií odsouzených a vazebně stíhaných, zejména osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin. Konkrétně ČHV nesouhlasí s tím, aby obviněným cizincům, kteří nejsou pojištěni, byla poskytována pouze neodkladná zdravotní péče. Z hlediska přístupu a rozsahu poskytované zdravotní péče je třeba takovou úpravu ve vztahu k cizincům považovat za diskriminační, neboť někteří cizinci z důvodu svého právního postavení nemohou být v České republice účastni veřejného zdravotního pojištění.57 Taková úprava je rovněž v rozporu s bodem 40.3 doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec (2006) 2 k Evropským vězeňským pravidlům, podle něhož vězni musí mít přístup ke zdravotnickým službám dostupným v zemi bez diskriminace z důvodu jejich právního postavení. V této souvislosti je nutné zdůraznit obecnou zásadu CPT, že vězni mají nárok na stejnou úroveň zdravotní péče, jaká je poskytována ostatním občanům. Tato zásada je neodmyslitelnou součástí základních práv jednotlivce. ČHV považuje za nepřípustné, aby se na nepojištěné cizince nevztahoval požadavek CPT na rovnocennost péče (equivalence of care). Návrh počítá se zavedením povinnosti pro obviněné oznámit již při příjmu do věznice, zda jsou účastni důchodového spoření. Jestliže záměrem navrhovaného ustanovení je získat informace o důchodovém spoření za účelem jeho případného využití k hrazení nákladů spojených s výkonem vazby, považujeme takový záměr za zcela nepřípustný. Účelem důchodového spoření je příprava na stáří a v žádném případě by nemělo být dotčeno výkonem vazby či trestu odnětí svobody. V tomto kontextu je nutné zdůraznit, že dluhy odsouzených jsou nejvýznamnějším faktorem, který zabraňuje jejich sociální reintegraci. Rozšiřování nákladů spojených s výkonem vazby a trestu odnětí svobody, které jsou obvinění a odsouzení povinni hradit, při současném rozšiřování příjmů, z nichž se provádějí srážky na úhradu těchto nákladů, vede 55
Zákon č. 293/1993 Sb., zákon o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 56 Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 57 Srov. kritéria stanovená v ust. § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.
21
www.helcom.cz
k prohlubování dluhové pasti vězňů. Tento nepříznivý trend se proto může výrazně negativně promítnout do míry recidivy. Další připomínku ČHV uplatnil vůči navrhovanému zrušení sociálního kapesného ve výši 100 Kč a jeho nahrazení balíčkem obsahujícím základní věci osobní potřeby. Účelem sociálního kapesného je poskytnout nemajetným odsouzeným alespoň minimální ekonomický standard, v němž mohou realizovat svou svobodnou volbu a krýt drobné náklady na každodenní potřeby. Těmi jsou např. potřeby pro psaní dopisů v zájmu udržování sociálních kontaktů s osobami na svobodě, doplatky na léky a regulační poplatky či nákup drobného zboží. Jeho účelem tak není poskytnout nemajetným odsouzeným finanční prostředky na nákup nezbytných hygienických prostředků, ty by měly být odsouzenému zajištěny ze strany správy věznice. Zrušením sociálního kapesného dle našeho názoru dojde k nepřijatelnému zhoršení postavení sociálně slabých odsouzených. Ti se ocitnou zcela bez finančních prostředků bez nároku na jakékoli sociální dávky. Výkon vazby nebo trestu odnětí svobody je totiž překážkou, aby daná osoba mohla být uznána za osobu v hmotné nouzi. V důsledku přijetí navrhované změny dojde k nárůstu počtu odsouzených, kteří nebudou disponovat nezbytnými finančními prostředky na úhradu regulačních poplatků, a proto se lze důvodně obávat rozšíření praxe, kdy těmto odsouzeným bude poskytována zdravotní péče pouze v omezeném rozsahu (tzv. neodkladná zdravotní péče či nutná k záchraně života). Zvýší se tedy počet odsouzených, pro něž úhrada regulačního poplatku bude představovat okolnost zabraňující v přístupu k péči hrazené ve smyslu čl. 31 Listiny z veřejného zdravotního pojištění, tj. která není život zachraňující, ale která má za cíl zlepšit nebo zachovat zdravotní stav odsouzeného. Návrh se nachází v legislativním procesu (sněmovní tisk č. 928). Vzhledem k nezapracování výše rozvedených připomínek ČHV v dubnu 2013 zaslal své připomínky Podvýboru pro vězeňství při Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, které v návaznosti na monitorovací návštěvy vazebních věznic rozšířil o další body. Zároveň upozornil na stanovisko Výboru OSN proti mučení z května 2012 k situaci v českém vězeňství obecně a zejména na jeho doporučení zcela zrušit povinnost hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby: „Výbor je znepokojen pokračující politikou ukládání povinnosti hradit až 32 procent nákladů výkonu trestu odnětí svobody určitým kategoriím vězňů. Výbor doporučuje smluvní straně okamžitě ukončit politiku ukládání povinnosti hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody určitým kategoriím vězňů.“58 ČHV navrhl přijmout změnu zákona o výkonu vazby, aby obviněný, který není v koluzní vazbě, měl nárok na použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou vždy, tedy nejen „v odůvodněných případech“, jako je tomu doposud. Omezení tohoto práva jen na odůvodněné případy není nijak ospravedlněno (např. bezpečnostními riziky) a jak se ukázalo během monitorovacích návštěv, může bránit v udržování pravidelného kontaktu s blízkými osobami. V této souvislosti je vhodné uvést, že požadavek na zaručení pravidelného přístupu obviněným a odsouzeným k telefonu vznesl též CPT opakovaně ve svých zprávách z návštěv České republiky. Zároveň poukázal na to, že v mnoha evropských zemích mají vězni zajištěn pravidelný přístup k telefonu bez povolovacího režimu. Další návrh se týkal přijetí změny zákona o výkonu vazby tak, aby bylo obviněným zaručeno, že budou moci nejméně osm hodin denně trávit mimo celu při účasti na preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programech. Na základě zjištění vyplývajících z monitorovacích návštěv se obviněný dostane na nabízenou volnočasovou aktivitu v průměru jednou za tři týdny, mladistvý častěji. Situace obviněných v této oblasti je podstatně horší než v případě odsouzených. Menší důraz na zacházení s obviněnými je odůvodňován vlastním charakterem vazby, kdy se předpokládá pouze krátkodobé omezení osobní svobody. V praxi ovšem není výjimkou, že s ohledem na délku trestního řízení doba strávená ve vazbě přesahuje výměru některých trestů odnětí svobody. Požadavek na 58
Srov. Výbor proti mučení. Závěrečná doporučení Výboru proti mučení k 4. a 5. periodické zprávě.
22
www.helcom.cz
zajištění obviněným strávit přiměřenou část dne (tj. 8 a více hodin) mimo celu při účasti na účelných aktivitách opakovaně vznesl také CPT ve svých zprávách z návštěv České republiky. Česká republika však tyto požadavky dlouhodobě nerespektuje. V neposlední řadě ČHV navrhl přijmout změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění tak, aby obvinění a odsouzení, kteří jsou nezaviněně bez práce, byli zařazeni mezi osoby, které jsou vyňaty z povinnosti hradit regulační poplatky ve zdravotnictví. Na podzim 2012 byly novelizovány trestní zákoník59 a trestní řád60 v otázkách podmíněného propouštění. Novelou došlo ke zmírnění podmínek pro možnost podmíněného propuštění. Nově právní úprava také počítá s možností přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení pro odsouzené za přečin, tedy méně závažné trestné činy. 61 Novelizaci ČHV vítá, neboť rozšiřuje možnost používání alternativních trestů. V roce 2012 započal legislativní proces návrhu zákona, kterým se mění trestní zákoník a zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Zákon počítá se změnou vnější diferenciace věznic (ze současných čtyř typů – věznice s dohledem, dozorem, ostrahou a zvýšenou ostrahou pouze – na dva typy, a to věznici a věznici s ostrahou) s tím, že věznice se bude dále členit na tři oddělení – otevřené, polootevřené a uzavřené. O zařazení odsouzeného do jednotlivých typů věznic bude podle trestněprávního kritéria i nadále rozhodovat příslušný soud, zatímco o přeřazování mezi odděleními v rámci věznice vězeňská služba podle míry kriminogenního rizika za využití nástroje SARPO (Souhrnná analýza rizik a potřeb odsouzených)62. K návrhu ČHV vyjádřil kladné připomínky, neboť vítá, aby o zařazení do konkrétního oddělení v rámci věznice rozhodovala vězeňská služba, která pracuje přímo s odsouzeným a může tak pružně reagovat na pozitivní či negativní změny v chování odsouzeného z hlediska naplňování účelu výkonu trestu. Doufejme tedy, že navrhovaná změna přispěje k individuální a skutečně efektivní práci s každým odsouzeným, neboť prvotním hlediskem při přeřazování budou kriminogenní faktory, což v konečném důsledku povede k lepší sociální reintegraci odsouzených po propuštění z výkonu trestu a k minimalizaci rizika recidivy. Novelou prochází také zákon o Vězeňské službě ČR. 63 Prezident 31. 5. 2013 podepsal zákon, jehož návrh ve smyslu zavedení výslovného zmocnění pro vězeňskou službu k používání kamer v objektech jí střežených připomínkoval v roce 2012 veřejný ochránce práv. Podle ochránce by vězeňská služba měla mít takové oprávnění, neboť současný stav může být rozporný s čl. 8 odst. 2 Úmluvy. Naopak z pohledu Úmluvy je použití kamer legitimní zejména v zájmu bezpečnosti zdraví a majetku.64 Požadavek zavedení kamer jako opatření pro předcházení nebo zabránění rizika sebevražd a násilí mezi vězni požaduje také CAT: „Výbor také doporučuje vypracování studie o příčinách sebevražd ve vězení, aby vězeňská služba zlepšila monitoring a odhalování rizikových vězňů a podnikla preventivní kroky ohledně rizika sebevražd a násilí mezi vězni včetně instalace kamer a zvýšením počtu příslušníků vězeňské služby.“ 65 Novela zákona o Vězeňské službě ČR bohužel zavedla možnost, nikoli nutnost pořizování zvukových a obrazových záznamů.
59
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 60 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 61 Více viz Český helsinský výbor. Informace o změnách podmíněného propouštění odsouzených z výkonu trestu odnětí svobody. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012120601. 62 Více viz Vězeňská služba ČR. Zavedení nástroje SARPO do praxe. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi19/informacni-servis/aktuality-220/zavedeni-nastroje-sarpo-do-praxe. 63 Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 64 Srov. Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. 65 Srov. Výbor proti mučení. Závěrečná doporučení Výboru OSN proti mučení k 4. a 5. periodické zprávě.
23
www.helcom.cz
Český helsinský výbor uvítal ustavení Rady pro vězeňství, stálý poradní orgán ministra spravedlnosti, která má diskutovat a dohlížet na plánované změny ve vězeňství. Členkou nově zřízena rady, která poprvé zasedala 30. 4. 2013, je také Anna Šabatová, bývalá předsedkyně Českého helsinského výboru. Podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti patří mezi zásadní změny např. redukce typů věznic, zavedení elektronického monitoringu odsouzených nebo zlepšení podmínek pro zaměstnávání obviněných. „Vazba celkově nesmí být ponižující, nedůstojná, měla by například i po stránce hygienických podmínek odpovídat 21. století.“ 66 Mezi další opatření se řadí rozšíření možnosti telefonování obviněných s rodinami tak, že by zákaz platil jen ve výjimečných případech (opak dosavadního stavu). Diskuse se týkala také možnosti zlepšení návštěvních místností pro rodiny s dětmi (vybavení dětským koutkem tak, aby prostředí bylo pro děti co nejméně stresující). Řadu z těchto opatření ČHV již v minulosti a také v návaznosti na jím provedený monitoring vazebních věznic navrhoval. Zejména zřízení návštěvních koutků pro rodiny s dětmi, neboť vycházel z dlouhodobé realizace svého projektu Děti vězněných rodičů67.
3.4.
Dluhy odsouzených
Jak jsme již uvedli výše, dluhy odsouzených jsou nejvýznamnějším faktorem, který zabraňuje sociální reintegraci vězňů zpět do společnosti po návratu z vězení. Rozšiřování nákladů spojených s výkonem vazby a trestu odnětí svobody, které jsou obvinění a odsouzení povinni hradit, při současném rozšiřování příjmů, z nichž se provádějí srážky na úhradu těchto nákladů, vede k prohlubování zadlužení vězňů, což snižuje naději na řádný život po propuštění. Lze hovořit o dluhové pasti, do níž se někteří odsouzení dostávají. Podle analýzy RUBIKON Centra (dříve Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o. s.) z roku 2012 vězni nevědí, jak řešit své dluhy. „Vězni v českých nápravných zařízeních nemají o svých dluzích přehled, chybí jim základní povědomí o možnostech, jak předejít eskalaci zadluženosti během pobytu ve vězení, a ani nemají výraznější představu o možnostech řešení problémů s dluhy na svobodě. Během pobytu ve vězení žijí v představě, že ve výkonu trestu své dluhy řešit nemohou a že jsou vůči pohledávkám věřitelů „chráněni“. Odsouzení tak s věřiteli zpravidla nekomunikují, úřední korespondencí se nezabývají, a pokud mají v úmyslu řešit své dluhy, pak většinou až po svém propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.“68
66
Srov. Ministerstvo spravedlnosti. Rada pro vězeňství začala debatovat o plánech změn v českých věznicích. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=328947. 67 Více viz Český helsinský výbor. Děti vězněných rodičů. Dostupné z: http://helcom.cz/deti-veznenych-rodicu/. 68 Srov. RUBIKON Centrum. Čeští vězni nevědí, jak řešit své dluhy, vyplývá z analýzy Rubikon Centra. Dostupné z: http://www.rubikoncentrum.cz/kdo-jsme-zpravy-o-cinnosti.php; z uvedeného odkazu je dostupná Analýza zadluženosti klientů ve výkonu trestu odnětí svobody.
24
www.helcom.cz
4.
Policie
4.1.
Generální inspekce bezpečnostních sborů
Počátkem roku 2012 zahájila činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která má představovat nezávislý kontrolní orgán pro vyšetřování trestných činů policistů.69 Dosavadní činnost inspekce, která byla zařazena rovněž pod Ministerstvo vnitra, nepředstavovala záruku objektivního hodnocení. Webové stránky GIBS krátce informují o prověřovaných kauzách – jedná se např. o problém zneužívání informací z evidenčních systémů (tzv. neoprávněné lustrace) nebo nezákonné odposlechy několika veřejně činných osob. Zatímco o kauzách, v nichž dojde ke sdělení obvinění, lze tisková prohlášení, ačkoli často stručného znění, dohledat, k odloženým věcem podrobnější vyjádření chybí, a to i v mediálně diskutovaných případech. GIBS rovněž nezveřejnilo po prvním roce svého působení zprávu o činnosti, ve které by své aktivity shrnula.
4.2.
Vyřizování stížností na postup policie
Dlouhodobě zůstává problematickou otázkou šetření stížností na příslušníky policie. Zlepšení situace lze spatřovat ve vydání Závazného pokynu policejního prezidenta č. 230/2012, který se týká mj. problematiky vyřizování stížností. Pokyn zavádí do policejní praxe požadované odůvodnění v případě, kdy policie vyhodnotí stížnost jako nedůvodnou.70 Právě chybějící odůvodnění v případě zamítnutí či odložení stížnosti vedlo k podezřením, zda policie má skutečně snahu a úmysl se s napadaným jednáním svých příslušníků vypořádat. Zavedení této praxe tudíž může přispět také k minimalizování takových pochybností vznášených na adresu policistů.
4.3.
(Ne)zákonné postupy strážníků a policistů
V České republice neexistuje účinný mechanismus, který by zajišťoval nezávislé prověření zákonnosti postupu strážníků.71 Obecní policie, na rozdíl od příslušníků Policie ČR, nespadá pod kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů a je kontrolována pouze svým zřizovatelem (kontrolu vykonává starosta, zastupitelstvem pověřený člen zastupitelstva nebo zastupitelstvo obce může pověřit určeného strážníka). Trestnou činnost strážníků prošetřuje Policie ČR. Jednotlivé případy zásahů strážníků a také policistů, detailněji popsané v Příloze č. 2, vzbuzují podezření, že orgány činné v trestním řízení mají snahu kriminalizovat osoby, které projeví svůj nesouhlas s postupem policie (v tuto chvíli nehovoříme o zjevných útocích proti policistům). V některých případech strážníci nebo policisté v roli svědků nebo poškozených chování dotčené osoby dokonce v její neprospěch zkreslovali nebo uváděli nepravdy (viz také trestní stíhání manželů Čápových popsané ve Zprávě o stavu lidských práv v ČR za rok 2011). Problematická se stává situace především v okamžiku, pokud neexistuje důkaz, který vinu kladenou údajnému útočníkovi jednoznačně vyvrátil.
69
GIBS byla zřízena zákonem č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 70 Viz Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. 71 Srov. Liga lidských práv. Zásah na Andělu potvrzuje nutnost nezávislé kontroly strážníků. Dostupné z: http://llp.cz/2012/10/zasah-na-andelu-potvrzuje-nutnost-nezavisle-kontroly-strazniku/.
25
www.helcom.cz
5.
Svoboda projevu
5.1.
Svoboda projevu a její postih
Svoboda projevu patří k jednomu ze základních práv, na nichž je budována demokratická společnost. Garance svobody projevu a ochrana před zásahy do výkonu této svobody nabývají na zvláštním významu v zemích, které ve 20. století prošly totalitními režimy. Přesto nelze na svobodu projevu nahlížet absolutně, neomezeně. Listina základních práv a svobod chrání mj. důstojnost osoby, její čest a pověst, do nichž může projev jiné osoby zasáhnout. Garance svobody slova tedy neznamená, že člověk není zcela neodpovědný. Následnou odpovědnost za své jednání však nelze zaměňovat s předběžnou odpovědností, tj. cenzurou. Svoboda musí být garantována každému projevu, naopak omezit jej je možné, jen je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti (čl. 17 odst. 4 Listiny). Jedná se tedy o výjimečné předpoklady pro možné omezení tohoto významného politického práva. Ačkoli může být obsah projevu i způsob jeho vyjádření nekonvenční nebo pobuřující, pokud neohrozí nebo nezasáhne do výše uvedených chráněných statků, je takový projev Listinou chráněný. Zejména politická a umělecká forma projevu vyžaduje ze své podstaty vyšší míru takové ochrany. Silný nesouhlas ČHV vyjádřil v případu trestního stíhání a odsouzení Romana Smetany, známého kauzou tzv. tykadel na autobusech, stejně tak v případě trestního stíhání Romana Týce.72 Roman Smetana byl za pomalování volebních plakátů politických stran kandidujících do poslanecké sněmovny odsouzen k trestu obecně prospěšných prací (100 hodin). Podle rozsudku měl také nahradit škodu, kterou uhradil. Odmítal však, že by měl být za svůj čin trestně souzen, proto odmítl vykonat trest obecně prospěšných prací. Soud následně tento trest přeměnil v trest odnětí svobody v délce trvání 100 dnů. Argumenty, že Roman Smetana měl využít opravného prostředku a proti rozhodnutí soudu podat odvolání, nebo že měl obecně prospěšné práce vykonat, jsou irelevantní a uhýbají od podstaty věci – tedy že trestní stíhání nemělo být vůbec zahájeno (lze uvažovat nanejvýš o spáchání přestupku). Pro případné nároky na náhradu škody byly k dispozici dostatečné soukromoprávní prostředky. Ve vztahu ke vzniku údajné škody lze navíc uvažovat, zda vůbec k poškození majetku mohlo dojít. Na plakátu přibyl názor voliče, aniž by byl odstraněn jeho původní význam. Neopomenutelný je také fakt, že plakáty by po určité době byly z autobusu odstraněny, nejednalo se tedy o trvalé znehodnocení. Podobný byl případ Romana Týce (vlastním jménem David Hons), který vyměnil skla na semaforech pro chodce. Za tento svůj projekt, za který byl mimochodem oceněn na vídeňském festivalu Cidewalk cinema, byl odsouzen k náhradě škody, kterou uhradil. Podle rozsudku mu byl uložen také peněžitý trest. Jeho vykonání Roman Týc odmítl, soud mu jej následně přeměnil v trest odnětí svobody v délce trvání jednoho měsíce. Podle názoru ČHV se v obou případech jednalo o projevy, jež v sobě nesly, kromě diskutabilního vzniku poškození majetku nebo jiné hmotné škody, další poselství. Přisvědčíme-li vzniku zanedbatelného poškození majetku, tato skutečnost nemůže sama o sobě vézt k názoru, že je ihned nutné uplatnit prostředky trestního práva.
72
Viz Český helsinský výbor. Stanovisko k odsouzení Romana Týce a Romana Smetany. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012022701; Český helsinský výbor. Podnět Českého helsinského výboru ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012042302; Český helsinský výbor. Stanovisko ČHV: Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci Romana Smetany je pro nás zklamáním. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012083102; Český helsinský výbor. Stanovisko ČHV k dalšímu trestnímu stíhání Romana Smetany. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012112702.
26
www.helcom.cz
Umělecký a politický rozměr obou aktů byl zřejmý a podle našeho názoru převažující. Kritické projevy a svobodomyslná umělecká vyjádření nesmějí být předmětem trestní represe státu. Podle našeho názoru v těchto případech došlo k evidentnímu popření zásady subsidiarity trestní represe. Kriminalizování takových projevů, jež je možno chápat jako reakci, byť svéráznou, na prohlubující se krizi společnosti, je nebezpečnou ukázkou současné trestní politiky státu.
27
www.helcom.cz
6.
Sociální práva
6.1.
Sociální reforma
Počátkem roku 2012 byla zahájena podstatná část tzv. sociální reformy. Podle prohlášení premiéra Petra Nečase „sociální reforma vede ke zjednodušení systému a posílení adresnosti vyplácení dávek."73 Vláda také prostřednictvím ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka prohlásila: „Při tvorbě sociální reformy bylo jednou z priorit tvůrců lépe zacílit a adresovat sociální dávky, zároveň pak dosáhnout jejich maximální možné účelnosti. Snahou ministerstva je také zefektivnění práce orgánů státní správy a s tím související snížení administrativní zátěže pro uživatele služeb."74 Již v roce 2011, kdy se připravovala finální podoba sociální reformy a některé její části již vstoupily v účinnost, byli mnozí přesvědčeni, že navržená opatření deklarovaného účelu nedosáhnou, resp. k němu ani nesměřují, některá z opatření byla hodnocena přímo jako protiústavní, snižující důstojnost lidí. Ve svém celku reforma snížila i materiální standard podstatné části společnosti. Klíčovým heslem argumentace vlády pro zavedení sociální reformy bylo „zneužívání sociálních dávek“. Téma hrálo svou zásadní roli i ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010, zejména ze strany ODS 75 , která byla součástí vládní koalice. Přitom podle současných odborných odhadů lze hovořit o případném možném zneužívání ve výši 0,35 % státního rozpočtu. Podle Ondřeje Lánského, mluvčího iniciativy ProAlt 76 , jde o ztráty maximálně v rozsahu jednotek miliard korun za rok, kterým by šlo zabránit za pomoci již existujících zákonů. Velké škody působí především nelegální zaměstnávání, kterému by mělo být bráněno důslednými kontrolami na pracovištích a postihem zaměstnavatelů.77 Advokát Pavel Čižinský, mluvčí ProAltu, rozvedl úvahu nad současnými pokusy některých orgánů činných v trestním řízení stíhat zneužívání sociálních dávek jako trestný čin podvodu: „Bylo by nejen nespravedlivé ale i nelogické, aby zneužívání dávek bylo trestáno přísněji než neplacení daní.“78 ODS se přitom již před volbami v roce 2010 vyjadřovala ve smyslu, že zneužívání sociálních dávek by mělo být trestným činem.79 Za pozornost stojí skutečnost, že podle české právní úpravy příjemce dávky (např. státní sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi), kterému lze přičítat, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit, a to i tehdy, když (třeba částečné) pochybení bylo na straně státu. Povinnost navrátit dávky platí až 3 roky zpětně ode dne, kdy byla dávka vyplacena, s možným individuálním prominutím v případě dávek v hmotné nouzi, nikoli dávek státní sociální podpory. V právním řádu ale také existuje institut prominutí daně. To svědčí o tom, že chudým lidem stát měří přísněji.
73
Srov. Informační centrum vlády. Říkají o reformě. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/socialni-reforma/rikaji-o-reforme/. Srov. Vláda České republiky. Sociální reforma míří na vládu. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/aktualne/socialni-reforma-miri-na-vladu-84077/. 75 Viz ODS. Řešení, která pomáhají. Volební program pro volby do Poslanecké sněmovny 2010. Dostupné z: http://www.ods.cz/politicky-program/volebni-programy. 76 ProAlt, Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ. Více viz http://www.proalt.cz/. 77 Srov. Lánský, O. Kdo zneužívá sociální dávky? Deník Referendum. Dostupné z: http://www.denikreferendum.cz/clanek/11822-kdo-zneuziva-socialni-davky; Viz také Pražská škola alternativ. Kdo zneužívá sociální dávky? Privatizace státu:dopady škrtů v sociální oblasti. Sborník č. O4. Dostupné z: http://www.ekumakad.cz/cz/projekty/prazska-skola-alternativ. 78 Srov. ProAlt, Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ. Zneužívání sociálních dávek? Dostupné z: http://www.proalt.cz/?p=2555. 79 Viz Kučera, P. Zneužití dávek je trestné. ODS chce ale ještě přitvrdit. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=680108. 74
28
www.helcom.cz
Podle části reformy, která novelizovala zákon o pomoci v hmotné nouzi80, zákon o sociálních službách81, zákon o státní sociální podpoře82 a další související zákony, bylo hlavním cílem reformy „zefektivnění práce orgánů pomoci v hmotné nouzi a snížení administrativní zátěže, a to sjednocením výplatního místa na jeden orgán státní správy - na Úřad práce ČR.“ „Dalším cílem úpravy zákona o pomoci v hmotné nouzi je zjednodušení řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi, zvýšení motivace osob k řešení své nepříznivé sociální situace a položení důrazu na sociální práci s osobami, které dlouhodobě setrvávají ve stavu hmotné nouze.“83 Situace však byla taková, že kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR (dále také „úřady práce“ nebo „ÚP“) nebyla dostatečně připravena a personálně zajištěna, velké problémy vznikly v souvislosti se zavedením nového počítačového systému. Úředníci byli v důsledku nepřipravenosti reformy nuceni pracovat i o víkendech. 84 V důsledku toho se především v prvních měsících 2012 zpožďovaly výplaty dávek nebo docházelo k chybám při jejich výpočtu, pro některé osoby jediný zdroj příjmu. Veřejný ochránce práv v květnu 2012 konstatoval, že „úřady práce nezvládají provádět sociální šetření v zákonné lhůtě do 60 dnů od doručení žádosti. Na jednoho pracovníka připadá třeba i 800 klientů. Průtahy při jeho přiznání uvrhávají lidi do tíživé situace, neboť nemají z čeho hradit sociální služby, které s ohledem na svůj stav nutně potřebují."85 Rovněž informovanost úředníků a poradenství poskytované na kontaktních pracovištích úřadů práce mělo, zvláště v prvních měsících, nízkou úroveň a značně chaotickou podobu. Pracovníci pověření výkonem příslušné agendy se stali zaměstnanci úřadu práce na základě delimitace až v lednu 2012, kdy poprvé začali postupně absolvovat školení v oblasti změny právních předpisů a práce v novém aplikačním vybavení. V květnu roku 2012 MPSV předložilo sociálnímu výboru sněmovny materiál, z nějž vplývá, že v prvním čtvrtletí roku 2012 úřady práce kvůli novému softwaru poslaly zhruba 10 000 servisních hlášení a jejich pracovníci odpracovali 190 tisíc přesčasových hodin.86 Při extrémním nasazení a ztížených podmínkách pracovníci úřadů práce mnohdy podávali nepřesné informace a osoby tak často nebyly dostatečně poučeny o dávkách a nárocích, které mohly žádat a využívat od počátku roku 2012. S přetížeností a především nedostatečným personálním a odborným zajištěním se úřady práce potýkaly i nadále v průběhu loňského roku a problémy přetrvávaly i v roce 2013. Nedostatečná odbornost a kapacita pracovníků ÚP má za následek nedostatečnou kvalitu prováděných či téměř absentujících sociálních šetření, potřebných v souvislosti s posuzováním nároku na přiznání dávky. Především se však pro některé osoby, často v tíživé finanční situaci, tato ještě zhoršila, neboť zpoždění výplaty dávek pro ně znamenalo prodlení při úhradě jejich závazků, např. na nájemném, a v důsledku toho povinnost platit penále. 80
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 81 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 82 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 83 Srov. Poslanecká sněmovna PČR. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, sněmovní tisk č. 372. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=372&CT1=0#prilohy. 84 Viz Mikulincová, H. Zaměstnanci Úřadů práce nestíhají. Český rozhlas. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/vysocina/zpravy/_zprava/zamestnanci-uradu-prace-nestihaji--1009103; Viz také Mužíková, M., Eliášová, K. Stát nestíhá vyplácet sociální dávky. Tisíce úředníků budou o víkendu povinně v práci. IHNED.cz. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54479470-stat-nestiha-vyplacet-socialni-davky-tisice-uredniku-budou-o-vikendu-povinne-v-praci. 85 Srov. Fránek, T. Realita na úřadech práce: Přetížení úředníci nestíhají. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=745142. 86 Viz Jiřička, J. Program na výplatu dávek běží pořád jen na 50 procent, říká odborář. iDNES.cz. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/na-uradech-prace-podle-odboru-zustavaji-problemy-s-vyplatou-davek-1cl/domaci.aspx?c=A120615_111703_domaci_jj.
29
www.helcom.cz
V souvislosti se spuštěním sociální reformy a v důsledku provedených změn v roce 2012 zaznamenal veřejný ochránce práv nárůst podnětů o 36 % ve srovnání s předchozím rokem. Stížnosti se nejčastěji týkaly nedostatku informací o změnách v právní úpravě, zpoždění při výplatě dávek pomoci v hmotné nouzi nebo nepřijímání žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc.87 S problémem nepřijímání žádostí (nejen) o dávku mimořádné okamžité pomoci se setkal rovněž Český helsinský výbor ve své poradenské činnosti, viz dále.
6.2.
Životní úroveň
Podle výsledků šetření životních podmínek Českého statistického úřadu 88 se zastavil růst počtu osob ohrožených chudobou, který započal v roce 2010 a pokračoval v roce 2011. Míra příjmové chudoby v roce 2012 byla srovnatelná se stavem v roce 2011. Pod hranicí chudoby v ČR žilo 990,3 tis. obyvatel, tedy 9,6 % všech obyvatel. Hranice příjmové chudoby činila 114 953 Kč.89 K nejvíce ohroženým skupinám patřily neúplné rodiny s dětmi a úplné rodiny se třemi a více dětmi, podle pohlaví se jednalo o více žen než mužů.90 Vzrostl podíl domácností s absolutně nejnižšími příjmy, tedy s příjmy pod hranicí životního minima, na celkem 160,1 tisíc, tedy 3,8 % z celkového počtu domácností. Tyto domácnosti průměrně hospodařily s příjmem 49 744 Kč čistého na osobu za rok.91 Je však nutné si uvědomit, že vzhledem k použité metodice provedeného šetření se nejedná o konečná čísla. Předmětem šetření Českého statistického úřadu totiž byly pouze osoby obvykle bydlící v bytech. Odlišně od předchozích let se šetření netýkalo osob žijících v ústavních zařízeních (např. domovy důchodců, ústavy sociální péče, věznice apod.), ale také osob žijících na ubytovnách a mimo bytový fond. 92 S velkou jistotou lze přitom předpokládat, že právě nejvíce osob žijících pod hranicí chudoby, popřípadě pohybující se s příjmy na její hranici, jsou právě lidé, kteří žijí na ubytovnách (a obecně mimo bytový fond). Systém pomoci v hmotné nouzi je dle webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí „moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.“93 Novelizací zákona o pomoci v hmotné nouzi od ledna 2012 byla zrušena ustanovení, na jejichž základě byla u příjemců dávek správním orgánem sledována snaha zvýšit si příjem vlastní prací. Podle těchto ustanovení byla osobám, které se prokazatelně snažily zvýšit si příjem vlastní prací nad rámec běžných povinností osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání (využití služeb agentur práce, využitím inzerce, internetu, výkon veřejně prospěšných prací, krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce atd.), měsíčně dávka navyšována o 20 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem osoby (§ 25, § 12 ve znění účinném do 31. 12. 2011). Dále zákon umožňoval navýšit dávku příspěvek na živobytí o 300 Kč osobě, která prokázala zvýšené náklady při hledání zaměstnání – např. na dopravu, telefon a korespondenci (§ 30 87
Více viz Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. Viz Český statistický úřad. Životní podmínky českých domácností. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zivotni_podminky_ceskych_domacnosti_20130626. 89 Stanovená hranice chudoby se nejčastěji stanovuje jako 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti. Více viz Životní podmínky českých domácností. 90 Srov. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/15241. 91 Srov. Český statistický úřad. Příjmy a životní podmínky domácností 2012. Tab. 5 Domácnosti podle výše čistého peněžního příjmu ve vztahu k životnímu minimu. a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč). Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3012-13. 92 Viz Český statistický úřad. Příjmy a životní podmínky domácností 2012. Stručný komentář. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3012-13. 93 Srov. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pomoc v hmotné nouzi. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5. 88
30
www.helcom.cz
ve znění účinném do 31. 12. 2011). Na druhé straně, pokud osoby prokazatelně neprojevovaly dostatečnou snahu využít možností zvýšit si příjem vlastní prací, mohla jím být dávka odejmuta, protože z tohoto důvodu nadále nebyly považovány za osoby v hmotné nouzi (§3 odst. 1 písm. c) a § 11 odst. 2 písm. a) ve znění účinném do 31. 12. 2011). Tato ustanovení, od nichž se také odvíjela značná část sociální práce v systému pomoci v hmotné nouzi, jejímž cílem byla snaha předcházet sociálnímu vyloučení a pomoc osobám v hmotné nouzi a zároveň umožňovala částečně kontrolovat využívání dávek a motivovat osoby v hmotné nouzi k zvýšení příjmu vlastním přičiněním, byla zrušena. Z jakých důvodů byly tyto motivační nástroje prevence sociálního vyloučení zrušeny bez náhrady, není zřejmé. Při současném personálním stavu, kdy sociální pracovníci ÚP nejsou ani schopni provádět sociální šetření v domácnostech osob v hmotné nouzi, by sociální práce vyžadující opakované návštěvy příjemců a společně posuzovaných osob v jednom měsíci na úřadech práce nebyla možná. Vzhledem k tomu, že referenti zaměstnanosti nejsou kvalifikovanými sociálními pracovníky a na jednoho pracovníka připadá několik set uchazečů, pro individuální sociální práci s nezaměstnanými nejsou v současném systému sociálního zabezpečení vytvořeny podmínky. Do systému byly naopak včleněny prvky kontroly a donucení popsané níže v samostatných kapitolách – veřejná služba nebo systém DONEZ.
6.3.
Zaměstnání
Je neodpustitelné, že od roku 2007 nedošlo k navýšení úrovně minimální mzdy, která ještě v první polovině roku 2013 zůstávala na hodnotě 8 tis. měsíčně nebo alespoň 48,10 Kč/hod. Minimální mzda se od roku 1991 až na výjimky (v dobách pravicové vlády v letech 1992 – 1996 a 1996 – 1998) navyšovala každoročně.94 Stagnaci úrovně minimální mzdy po dobu šesti let je, zejména s ohledem na zvyšování nákladů na životní potřeby, neakceptovatelná nečinnost ze strany vlády, která má velmi negativní dopady na životní úroveň části pracujících lidí a vede ke vzniku nežádoucího jevu tzv. „pracující chudoby“, tedy k tomu, že ani lidé (část), kteří pracují, nejsou schopni pokrýt své, byť skromné, životní potřeby. Částečně pozitivní krok lze vidět ve zrušení snížených sazeb minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance. Podle vládního nařízení95 se toto omezení týkalo prvního pracovního poměru zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu šesti měsíců ode dne vzniku pracovního poměru (90 % výše minimální mzdy nebo zaručené mzdy), mladistvého zaměstnance (80 %), zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně (75 %), zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve třetím stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (50 %). Uvedené kategorie osob, které měly nárok pouze na nižší úroveň minimální mzdy, přitom často patří k osobám, které jsou znevýhodněny na trhu práce. Omezení bylo zrušeno nařízením vlády č. 246/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2013.96 94
Viz Český statistický úřad. Česká republika od roku 1989 v číslech. Vývoj minimální mzdy v ČR od jejího zavedení v roce 1991. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#05. 95 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 96 Dne 1. srpna 2013 nabyla účinnosti další novela nařízení, a sice novela č. 210/2013 Sb., která zvýšila základní sazby minimální mzdy na 8 500 Kč za měsíc a 50,60 Kč za hodinu a příslušným způsobem také nejnižší úrovně zaručené mzdy. Novela bohužel opět zavedla rozlišení výše sazby pro různé skupiny zaměstnanců. Zvýšení sazeb tak platí pouze pro zaměstnance bez omezeného pracovního uplatnění, zatímco pro ty s omezeným pracovním uplatněním, konkrétně zaměstnance požívající invalidní důchod, zůstaly sazby pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin na předchozí výši, tedy 8 000 Kč za měsíc a 48,10 Kč za hodinu. Tento přístup je podle našeho názoru v rozporu s principem rovnosti a nediskriminace, který je vyjádřen v Listině základních práv a svobod i v četných mezinárodních úmluvách z oblasti ochrany lidských práv, jimiž je Česká republika vázána, např. v čl. 27 odst. 1 písm. b) Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
31
www.helcom.cz
Na konci roku 2012 rostla míra nezaměstnanosti, která v lednu 2013 podle staré metodiky výpočtu přesáhla 10 %, což byl nejvyšší údaj od vzniku samostatné ČR.97 Od nového roku se totiž míra nezaměstnanosti vypočítává podle nové metodiky jako podíl nezaměstnaných osob ze všech obyvatel ve věku 15 – 64 let, zatímco dosavadní metodika představovala podíl pouze vůči ekonomicky aktivním osobám v tomto věku. 98 Data s hodnotami přesahujícími 10 % tedy již v lednu nebyla součástí oficiálních statistik, které podle nového výpočtu vypadala příznivěji. V oblasti pracovněprávních vztahů situaci zhoršují šikanózní a diskriminační praktiky některých zaměstnavatelů. Zhoršení situace přitom napomáhá i samotná zákonná úprava. Např. rozhodování majetkových sporů z pracovněprávních vztahů může být řešeno v rozhodčím řízení. Zaměstnavatelé tedy mohou vnucovat svým zaměstnancům do pracovních smluv nevýhodné rozhodčí doložky. Rozhodnutí – rozhodčí nález – nelze napadnout opravným prostředkem, není-li možnost přezkumu jiným rozhodcem výslovně ve smlouvě upravena, nejedná se tedy o nárok vyplývající ze zákona. Soud na návrh zruší rozhodčí nález jen tehdy, pokud nejsou splněny základní podmínky pro projednání a rozhodnutí věci rozhodci. Rozhodce nemusí své rozhodnutí ani odůvodnit (smluvně lze dohodnout, že odůvodnění není třeba). Rozhodčí nález je konečný a lze dle něj nařídit exekuci. 99 V únoru 2012 předložila skupina poslanců návrh na změnu zákoníku práce 100 , podle které by spory z pracovněprávních vztahů projednávaly a rozhodovaly výhradně soudy a ustanovení ve smlouvách zakládajících pracovněprávní vztahy, která by obsahovala rozhodčí doložku, by byla neplatná.101 V České republice přibývá lidí, kteří jsou v zaměstnání vykořisťováni. 102 Jde o významný nárůst ve srovnání se situací před rokem 2008. Vykořisťování se v ČR týká především cizinců, zneužíváni jsou však také obyvatelé ghett či bezdomovci. Pachatelé již k zotročování nepoužívají „jen“ násilí, ale nacházejí nové metody – zneužívají nejčastěji tísně, jazykové bariéry a zranitelnosti osob. České soudy v roce 2012 vynesly první tři rozsudky nad „novodobým otroctvím“, ke kterému docházelo ve stavebnictví, v práci na polích s chřestem a v masokombinátu a najímáním lidí z ghett na práci v Británii. Podle zástupce Ministerstva vnitra „stávající skutková podstata činu neodpovídá přesně tomu, co se děje v reálném světě. Je to teoretický konstrukt, který neodráží praxi.“103 Také Výbor OSN proti mučení v Závěrečných doporučeních ze své návštěvy ČR v roce 2012 doporučuje, aby ČR „podpořila vyšetřování všech druhů obchodu s lidmi, stíhala pachatele a poskytla všem obětem včetně těch, které byly obchodovány za účelem sexuálního a pracovního vykořisťování, stejnou ochranu, přístup ke zdravotní péči a poradenství, přístřeší a nápravu, včetně kompenzace a rehabilitace. Mělo by být vyvinuto úsilí pro zvýšení
97
Viz Karlík, M., Kopp, M. Míra nezaměstnanosti je podle staré metodiky nejvyšší v historii ČR. Český rozhlas. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/mira-nezamestnanosti-je-podle-stare-metodiky-nejvyssi-vhistorii-cr--1172961; Česká televize. Lednová nezaměstnanost vzrostla. Vyšší byla jen při krizi ve 30. letech. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/214258-lednova-nezamestnanost-vzrostla-vyssi-byla-jen-pri-krizi-ve-30letech/. 98 Srov. Český statistický úřad. Nezaměstnanost k 31. prosinci 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/nezamestnanost_k_31_prosinci_2012. 99 Viz např. Uhlíř, A. Jak se Česko odklání od právních principů platných v západoevropských zemích. Britské listy. Dostupné z: http://www.blisty.cz/art/67478.html; právní úprava zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 100 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 101 Poslanecký návrh nebyl do rozpuštění Poslanecké sněmovny ke dni 20. 8. 2013 schválen. Viz Poslanecká sněmovna PČR. Novela zákoníku práce, sněmovní tisk č. 618. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=618. 102 Srov. Česká tisková kancelář. Vykořisťovaných a nucené práce přibývá, situaci zhoršila krize. České noviny.cz. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vykoristovanych-a-nucene-prace-pribyva-situaci-zhorsila-krize/930130. 103 Tamtéž.
32
www.helcom.cz
povědomí a vyškolení policistů, soudců a státní zástupců o opatřeních pro potírání obchodu s lidmi a ke zlepšení identifikace obětí obchodu s lidmi.“104
6.4.
Bydlení
Dne 1. 1. 2012 vstoupila v účinnost novela, podle které je vyplácení dávek na bydlení (příspěvek na bydlení, dávka státní sociální podpory, a doplatek na bydlení, dávka v hmotné nouzi) nově časově omezeno, a to tak, že je lze poskytovat nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období deseti kalendářních let. Časové omezení se netýká osob starších 70 let105 a dále osob se zdravotním postižením nebo osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje specifickou úpravu bytu. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí „časově omezeným poskytováním sociálních dávek má být obyvatelstvo více motivováno k hledání přiměřeného bydlení podle svých výdělkových poměrů a ke změně bydlení v souvislosti s přijetím zaměstnání i mimo původní bydliště. To by mělo přispět i k uvolnění a rozproudění trhu s byty. Doba 84 měsíců (tzn. sedmi let), po kterou stát garantuje finanční pomoc při krytí nákladů na bydlení, by měla být dostatečně dlouhá na to, aby si každý mohl sám nebo s pomocí rodiny, zaměstnavatele či s pomocí obce najít ubytování nebo bydlení přiměřené jeho sociální, příjmové a majetkové situaci.“106 Uvedené je součástí informativního materiálu, který zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a v prosinci 2012 jej předložilo vládě jako jeden z úkolů Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (více viz kapitola Sociální bydlení). Přijatá novela týkající se časového omezení se vztahuje na všechna řízení, i na nově zahájená po 1. 1. 2012. V souvislosti s neexistencí zajištění systému sociálního bydlení, rozjetým byznysem s ubytovnami nebo nízkou životní úrovní mnoha kategorií osob se jedná o další krok, kterým stát ustupuje ze své role sociálního státu a kdy lidé více a častěji upadají do těžké sociální situace. V situaci ukončené deregulace nájemného je neexistence zákona o sociálním bydlení závažným nedostatkem sociální politiky státu. Vyjádření Ministerstva, že lidé mají být více motivováni „k hledání přiměřeného bydlení podle svých výdělkových poměrů“ podle našeho názoru přispívá k sociální segregaci osob. V určitých částech obcí a měst bude bydlení pouze pro bohaté, jiné části budou určeny pouze pro ty chudší. Vláda v květnu 2012 předložila Poslanecké sněmovně další návrh, podle něhož měly být obě dávky sloučeny do jedné spolu se zvýšením koeficientu, který je klíčový pro výpočet nároku na dávku. Zvýšením koeficientu by došlo ke zvýšení hranice, od níž se odvíjí posouzení, zda dávka bude přiznána či nikoli. V důsledku toho by na dávku dosáhlo méně osob. Tyto změny by nedopadly jen na sociálně nejslabší a nejohroženější skupiny obyvatel, mohly by zhoršit situaci také stávající střední třídy. 107 Poslanecká sněmovna i přes tyto výhrady zákon odhlasovala, Senát jej však zamítl. Z nově předloženého návrhu tzv. daňového balíčku byla tato úprava vyjmuta. Naopak došlo k navýšení normativních nákladů na bydlení, čímž se zvýšila hranice, po kterou je stát ochoten na bydlení přispívat. Nicméně je nutné zároveň uvést, že reálné náklady na bydlení stále rostou, tudíž lze předpokládat, že zvýšením normativních nákladů nedojde k výraznému zlepšení situace osob, jde pouze o snahu o vyrovnání růstu cen. Podle výsledků šetření Českého statistického úřadu výdaje na bydlení rostly rychleji než příjmy domácností. 108 Podíl příjmů vynakládaných na bydlení se zvýšil na 18,2 %, zejména důsledkem rychlejšího růstu výdajů na bydlení, v průměru o 2 388 Kč na domácnost za rok. 104
Srov. Výbor proti mučení. Závěrečná doporučení Výboru OSN proti mučení k 4. a 5. periodické zprávě. Všechny osoby společně posuzované musí být starší 70 let. Původní návrh počítal dokonce s hranicí až 75 let. 106 Srov. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza stávajícího legislativního prostředí v oblasti péče o sociálně ohrožené skupiny obyvatel s vyšším prahem dostupnosti kvalitního bydlení a návrh jeho úpravy. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4306&td=18&cu=203. 107 Více viz Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. 108 Viz Český statistický úřad. Životní podmínky českých domácností. Dostupné z: 105
33
www.helcom.cz
6.5.
Veřejná služba
Jedním z hlavních témat sociální reformy byla veřejná služba. Počátkem roku 2012 vstoupila v účinnost novela zákona o zaměstnanosti109 a zákona o pomoci v hmotné nouzi, která mj. upravila podmínky výkonu veřejné služby. Doposud osoba, která byla evidována na úřadu práce, ale neměla nárok na podporu v nezaměstnanosti, mohla pobírat příspěvek na živobytí v částce životního minima, pokud vykonávala veřejnou službu (jinak mohla pobírat dávku ve výši existenčního minima), případně ještě zvýšenou o polovinu rozdílu mezi částkou jejího životního minima a existenčního minima pokud vykonávala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hod v měsíci. Novelou ust. § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti došlo k rozšíření počtu osob, které budou „muset“ veřejnou službu vykonat, a ke zpřísnění podmínek pro její výkon. Výraz muset uvádíme do uvozovek záměrně. Podle této změny totiž osoba, která nesouhlasila s návrhem úřadu práce na uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby, byla v důsledku svého nesouhlasu vyřazena z evidence úřadu práce, a tím ztratila práva s touto evidencí spjatá. Například přišla o podporu v nezaměstnanosti, případně o dávky pomoci v hmotné nouzi, byla povinna si sama hradit zdravotní pojištění a do evidence úřadu práce se mohla znovu přihlásit až po uplynutí šesti měsíců od svého vyřazení. Zásadní pro hodnocení byly také podmínky nastavené, resp. nenastavené zákonem. Podle novely byl uchazeč povinen vykonávat veřejnou službu v rozsahu až 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než dva měsíce. Z motivačního nástroje, který měl sloužit k podpoře udržení pracovních návyků a jehož prostřednictvím bylo možné získat navýšení dávky pomoci v hmotné nouzi v řádu několika stovek korun, se stala povinnost pracovat bez nároku na odměnu v rozsahu až poloviny běžného pracovního úvazku. Nejrozpornější byly následující podmínky výkonu veřejné služby: -
faktická absence svobodného souhlasu ze strany uchazeče, sankce ze strany úřadu práce, pokud osoba smlouvu neuzavřela, rozsah výkonu služby až 20 hod týdně (tedy polovinu stanovené týdenní doby), bez nároku na odměnu, neexistence předem jasně stanovených podmínek pro výběr osob, jimž má být smlouva nabídnuta, nebo skutečnost, že ačkoli osoby ze svého příjmu přispívají na politiku zaměstnanosti, tudíž i na svou případnou výplatu podpory v nezaměstnanosti, nyní si musely její vyplácení opět zasloužit, prostřednictvím výkonu veřejné služby.
Později se objevily další problematické otázky, např. neproplácení cestovného osobám, které se musely za výkonem služby dopravovat, zda a jaká ustanovení zákoníku práce lze na výkon služby aplikovat, zjištění, že při výkonu služby byl zákoník práce porušován, ovšem ze strany úřadu práce, který měl dohlížet na výkon služby, nebyla zjednána náprava. Podle veřejného ochránce práv „za velmi spornou lze považovat zejména snahu státu namísto důsledné kontroly osob, u nichž existuje podezření na dlouhodobé vyhýbání se práci a zneužívání sociálního systému, vytvoření „preventivního“ systému, který ovšem postihne osoby, jejichž jediným problémem na trhu práce je kupříkladu věk, či rodičovství.“110 Ústavní soud v loňském roce posuzoval soulad zákonné úpravy s ústavním pořádkem. Návrh předložila skupina 45 poslanců. Ústavní soud v listopadu 2012 rozhodl tak, že zrušil ust. § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti pro rozpor s Ústavou, Listinou, Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodním paktem o občanských a http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zivotni_podminky_ceskych_domacnosti_20130626. 109 Zákon č. 435/2003 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 110 Srov. Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012.
34
www.helcom.cz
politických právech a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech.111 Ústavní soud mj. uvedl: „Skutečnost, že uchazeč o zaměstnání vykonává veřejnou službu, nemění nic na tom, že nadále zůstává nezaměstnaným a po příjmové stránce dostává příslušnou sociální podporu ze strany státu. Jen stěží lze proto nalézt oporu pro závěr o zlepšení jeho sociálního postavení. Ústavní soud se naopak domnívá, že s ohledem na specifika veřejné služby je její účinek přesně opačný. Stát přiznává práci jejích vykonavatelů nižší hodnotu, než je tomu v jiných obdobných případech, což se samo o sobě promítá i do způsobu, jakým výkon veřejné služby vnímá širší veřejnost. V tomto směru však nelze opominout ani podobnost mezi výkonem veřejné služby a výkonem trestu obecně prospěšných prací (§ 65 trestního zákoníku), v jejímž důsledku se v očích veřejnosti stírají rozdíly mezi oběma instituty. O tom svědčí zejména to, že druh a rozsah vykonávaných prací jsou obdobné, že zpravidla jsou totožní i „dohlížitelé“ na jejich řádný výkon a že v obou případech dochází k tomuto výkonu bez nároku na odměnu. Uvedený důsledek je k tomu často umocněn viditelným označováním dotčených pracovníků vestami s nápisem „veřejná služba“. Ve svém souhrnu tak s nimi stát zachází stejným způsobem jako s osobami odsouzenými pro trestný čin, a to pouze z důvodu, že se stali nezaměstnanými a uplatňují si zákonem přiznaná práva, aniž by přitom porušili jakoukoliv právní povinnost. Povinnost přijmout nabídku veřejné služby proto neslouží zamezení sociálního vyloučení, ale jeho prohloubení, a svým vykonavatelům, jejichž práce má navenek (pro ostatní lidi) shodné prvky jako výkon trestu, může způsobit ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti.“112 Ústavní soud zrušil toliko ustanovení, podle něhož úřad práce vyřadí z evidence uchazečů o zaměstnání osobu, která bez vážného důvodu odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než dva měsíce. Veřejná služba je tedy nedále účinná, resp. ji lze „dobrovolně“ nadále vykonávat, a to bez nároku na odměnu. Problematické dále je, že zákon o pomoci v hmotné nouzi za veřejnou službu považuje pomoc obcím, ale také dalším subjektům. Osoby tedy mohou bezplatně konat práci např. pro podnikatele. Podle zákona se jedná o pomoc zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Obavu vzbuzuje výraz „zejména“, který jasně naznačuje, že výčet činností není úplný, tudíž že služba může být vykonávána i v jiných oblastech. Přitom zákon neuvádí, že se má jednat o činnost ve veřejném zájmu. Ústavní soud tyto mantinely ve svém nálezu Pl. ÚS 1/12 nastavil: „Vlastní obsah činnosti, jež přichází v úvahu jako veřejná služba, zákon nedefinuje, musí však existovat souvislost mezi touto činností a oblastmi (nebo přesněji řečeno účely) stanovenými v § 18a odst. 1 první větě zákona o pomoci v hmotné nouzi. Zákon konkrétně stanoví oblasti zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Jde o demonstrativní výčet, a tedy lze připustit i činnosti v jiných oblastech veřejného zájmu na místní úrovni, jež budou typově srovnatelné.“
111
Jednalo se konkrétně o čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 1, čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a 3 a čl. 28 Listiny, čl. 4 odst. 2 Úmluvy a čl. 8 odst. 3 písm. a) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 7 písm. a) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Srov. Nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 1/12, vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 437/2012. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx. 112 Za zcela nevhodné, urážející a dokladující, že jde o projev osoby absolutně neznalé skutečné situace, považuje Český helsinský výbor výroky soudce Stanislava Balíka, který ve svém odlišném stanovisku k nálezu uvedl: „Lehkoživkům, kvůli nimž byla mimo jiné právě zrušená právní úprava přijata, aby nadále nemohli jako pijavice vysávat veřejné finanční zdroje, Ústavní soud bohužel vyslal signál přibližně tohoto znění: „Až se zítra před polednem probudíte, můžete si v televizi bez obav a v klídku sledovat poněkud přisprostlou reality show a popíjet při tom lahváče. Narušit tuto pohodičku smí už jen zavolání kamarádů, nabízejících finančně zajímavou fušku…““
35
www.helcom.cz
6.6.
DONEZ
Docházka nezaměstnaných, tzv. DONEZ, jehož účelem podle Ministerstva práce a sociálních věcí mělo být omezení výkonu nelegálního zaměstnávání. Podle hodnocení občanského sektoru i veřejného ochránce práv šikanózní opatření, které k omezení tzv. zaměstnání na černo nevede a vést nemůže, naopak vede k vytěsňování osob z přístupu k systému sociálního zabezpečení. Systém spočívá v pravidelné docházce nezaměstnaných na kontaktní místa, kterými jsou pobočky České pošty. Ačkoli je tato kontrola limitována maximální tříměsíční lhůtou, nezaměstnaní docházejí na kontaktní místa dvakrát až třikrát týdně. Zde však nedochází ke zprostředkování práce, nezaměstnaní se pouze ohlašují. I nepatrné zpoždění může být důvodem pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, pokud se nejedná o tzv. vážný důvod, které je spojeno s negativními důsledky (např. vznikem povinnosti osoby hradit pojistné na zdravotní pojištění). Lidé, kteří jsou vyzvání k této docházce, nemají nárok na proplácení cestovních nákladů, které mohou dosahovat až několik stovek korun měsíčně. Veřejný ochránce práv označil DONEZ za rozporný se zákonem o zaměstnanosti i s Listinou a požadoval jeho zrušení. 113 Podle ochránce „uchazeč o zaměstnání nemůže být úřadem práce nucen ke splnění povinnosti, která není výslovně stanovena zákonem, natož být za její nesplnění vyřazen z evidence.“114 Nakolik zasáhla nová úprava veřejné služby a systému DONEZ nejen do práv, ale také do faktické každodenní situace mnoha lidí, lze usuzovat ze statistik podání adresovaných veřejnému ochránci práv. Ve své souhrnné zprávě za rok 2012 ochránce uvedl, že nejvíce podnětů z úseku správy zaměstnanosti se týkalo právě systému DONEZ a výkonu veřejné služby. Stížnosti osob nejčastěji obsahovaly nesouhlas se zařazením do systému DONEZ (z důvodu věku, zdravotního stavu nebo péče o děti) a s pravidly a dopady vzniklými z tohoto zařazení (výše nákladů na dopravu, jednostranné stanovení termínu schůzky na kontaktním místě nebo omezené možnosti vycestování mimo území bydliště). DONEZ je bohužel stále účinný, nicméně v září 2013 by mělo dojít k jeho ukončení.115
6.7.
sKarty
Nejznámější novinkou sociální reformy, bylo zavedení výplaty dávek prostřednictvím karty sociálních systémů (dále jen sKarta). Dříve existovala možnost výplaty dávek prostřednictvím elektronického platebního prostředku pouze v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, nebyla však v praxi vůbec využívána. V polovině roku 2012 začaly být příjemcům nepojistných sociálních dávek vydávány sKarty, ty měly sloužit jako platební prostředek a v případě osob se zdravotním postižením měly zároveň plnit funkci průkazu osoby se zdravotním postižením. Zavedení distribuce dávek prostřednictvím sKarty Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňovalo především úsporou prostředků státního rozpočtu, nahrazení dosavadního způsobu rozesílání dávek poštou měl stát ušetřit až čtvrt miliardy korun. 116 Pro příjemce dávek měl podle Ministerstva tento způsob výplaty znamenat pouze vyšší komfort. „Výhodou sKarty je zejména dostupnost a pohodlí, příjemce pro dávky nemusí chodit na poštu nebo na 113
Viz Veřejný ochránce práv. Zpráva za 1. čtvrtletí roku 2012. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/zpravy-ocinnosti/zpravy-pro-poslaneckou-snemovnu/. 114 Srov. Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. 115 Viz Veřejný ochránce práv. Avizované skončení systému DONEZ. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskovezpravy/tiskove-zpravy-2013/avizovane-skonceni-systemu-donez/; Veřejný ochránce práv. Za nedostavení se na Czech POINT již nebude možné vyřadit nezaměstnaného z evidence úřadu práce. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskovezpravy/tiskove-zpravy-2013/za-nedostaveni-se-na-czech-point-jiz-nebude-mozne-vyradit-nezamestnaneho-z-evidenceuradu-p/. 116 Viz MF Dnes. Lidem přináší komfort, stát za ni neutratí ani korunu (MF Dnes). Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13559.
36
www.helcom.cz
úřad. Prostřednictvím karty je možné čerpat dávky v kterémkoli bankomatu nebo přímo platit v obchodech, sKarta je navíc chráněna stejně jako kterákoli jiná bankovní karta, jen těžko je zneužitelná a v případě její ztráty ji lze zablokovat.“117 Proti zavedení sKaret od počátku výrazně protestovaly neziskové organizace a především Národní rada osob se zdravotním postižením, jejíž masivní kampaň se snad nejvíce zasloužila na odhalení problematických aspektů tohoto projektu. Námitky směřovaly proti povinnému převzetí sKarty, ke které byl příjemci založen tzv. technický účet u správce systému sKaret – České spořitelny, dále proti možnosti uvalení exekuce na těchto účtech, přestože vyplacené prostředky byly v mnoha případech dávkami, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, proti poskytování osobních údajů klientů úřadu práce České spořitelně, proti sloučení platební a identifikační funkce a konečně proti ztížení životních podmínek, které zavedení sKarty přinášelo především seniorům a osobám se zdravotním postižením z důvodů nedostatečné dostupnosti bankomatů České spořitelny a zpoplatnění některých služeb (opakovaný výběr, více než jeden bezhotovostní převod atd.). Rovněž veřejný ochránce práv upozorňoval na mnohé problematické aspekty sKaret a vzhledem k tomu, že se mu nepodařilo při jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí docílit nápravy, vyzval v srpnu 2012 poslance a senátory, aby zvážili možnost obrátit se na Ústavní soud.118 SKartě byla a stále je věnována značná pozornost v médiích a proto není naším úmyslem zde popisovat celou historii a všechny důsledky tohoto projektu. Rádi bychom pouze upozornili na následující zkušenosti z Poradenského centra ČHV, které opravdu ukazovaly na nesprávný, a nezákonný postup správních orgánů vůči příjemcům nepojistných dávek, kterým byla porušována jejich práva. Na základě našich zkušeností v Poradenském centru byli příjemci sociálních dávek v roce 2012 pracovníky Úřadu práce nuceni sKarty přebírat, alespoň formálně s nastavením trvalého příkazu k převedení prostředků na soukromý účet, navzdory znění zákona, které nezakládalo povinnost sKartu převzít. V případě, že se příjemci dávek převzetí bránili, bylo jim vyhrožováno zastavením výplaty dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí ani po opakovaném upozorňování i ze strany veřejného ochránce práv, že zákonem není uložena povinnost sKartu převzít, nemělo v úmyslu upustit od tohoto způsobu vydávání sKaret. V Poradenském centru jsme se setkali i s opakovanými dotazy klientů, kteří spolu s korespondencí úřadu práce vztahující se k jejich nárokům obdrželi formulář žádosti o sKartu. Pokud se telefonicky nebo osobně dotazovali na kontaktním pracovišti ÚP na své možnosti, byly jim podávány nesprávné informace o povinnosti o sKartu požádat. Na portálu www.skontakt.cz provozovaném k sKartě Českou spořitelnou je stále informace, že sKarty budou vydány všem příjemcům vyjmenovaných dávek, s tím, že sKartu budou muset mít i ty osoby, které nebudou sKartu využívat jako platební prostředek, protože sKarta bude sloužit jako „klíč ke státní správě“ (sic!), bude mít autentizační a identifikační funkci.119 Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých stránkách informuje, že sKarty zřejmě skončí, protože poslanci podpořili ve druhém čtení návrh zákona, který počítá s ukončením projektu sKarty do konce roku 2013. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová říká: „Uděláme vše pro to, aby byl konec projektu pro uživatele sKaret pokud možno komfortní. Oslovíme všechny občany, kteří sKarty dnes využívají a ti si budou moci vybrat, jakou cestou chtějí dál dostávat od státu své dávky." 120 Nezbývá než doufat, že se tento slib podaří dodržet.
117
Srov. Sociální reforma. Přechod na nový systém. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/72. Viz Česká tisková kancelář. Ombudsman si stěžuje na sKartu i na Drábkův úřad. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=753842. 119 Viz Skontakt. Otázky a odpovědi. Dostupné z: http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_faq1#_toc2. 120 Srov. Ministerstvo práce a sociálních věcí. MPSV: sKarty zřejmě skončí. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/15516. 118
37
www.helcom.cz
6.8.
Nezákonné postupy ve správním řízení
V roce 2012 jsme v Poradenském centru Českého helsinského výboru zaznamenali řadu případů, kdy došlo k významným omezením práv účastníků správního řízení. Domníváme se na základě intervencí ve prospěch klientů u příslušných správních orgánů i na základě zpráv veřejného ochránce práv 121 , že příčinou může být i výrazný pokles pracovníků vykonávajících agendy nepojistných dávek, k němuž došlo v rámci výše zmíněných organizačních změn. Všeobecně známým problémem je nedodržování stanovených lhůt. Správní řízení zahájená podáním žádosti o dávku se v roce 2012 ještě prodloužila na řadu měsíců, v mnoha případech nebyly žádosti vyřízeny ani v průběhu tohoto roku. Průtahy v řízení představují porušení zásady rychlosti a hospodárnosti řízení, vyjádřené v ust. § 6 správního řádu122. Důležitým zjištěním je fakt, že osobám bývá často znemožňováno nahlédnout do správního spisu a seznámit se tak s podklady pro vydání rozhodnutí. S tím je spojena také nemožnost pořízení si kopie spisové dokumentace. Zdá se, že prvostupňové správní orgány se snaží „problém“ rychle „vyřešit“ vydáním rozhodnutí, čímž se však zásadní otázka k posouzení posouvá před odvolací orgán a prodlužuje se celková doba řízení. Tímto postupem je výrazným způsobem upíráno právo účastníkům na jejich aktivní zapojení se do řízení a na ovlivnění jeho výsledku. Dochází tak k omezování a porušování především práva nahlížet do spisu a činit si výpisy a požadovat kopie spisu (ve smyslu ust. § 38 správního řádu) nebo práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním (podle ust. § 36 odst. 3 správního řádu). Setkáváme se také s přístupem, kdy některé správní orgány nepřijímají žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoc. Dokonce jsme zaznamenali, že na jednotlivých úřadech chybějí volně k dispozici formuláře s žádostmi o jednotlivé typy dávek. Osoby, které si chtěly o určitou dávku požádat, nejprve musely úředníka o formulář požádat. Úředník však rozhodl, že formulář nevydá, neboť podle jeho názoru určitá osoba nesplňovala požadavky pro přiznání dávky. Úředník, aniž by vydal správní rozhodnutí, fakticky rozhodl o tom, že osoba nárok na dávku nemá. Osoba se tak nedomohla potřebné pomoci, zároveň se však (do okamžiku, než si byla schopna formulář jinak zajistit) nemohla proti nezákonnému postupu úředníka nijak bránit. Nelze využít opravných prostředků, neboť právně žádné rozhodnutí neexistuje. Taková praxe je však zcela v rozporu s principy správního řízení, zejména povinnosti správního orgánu umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy (viz § 4 odst. 4 správního řádu). Porušení těchto jednotlivých zásad a práv účastníků řízení, na nichž je správní řízení vystavěno, představuje porušení základního práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 Listiny.
121
Viz Veřejný ochránce práv. Sociální reforma - poznatky z praxe veřejného ochránce práv. Příloha Zprávy za 1. čtvrtletí roku 2012. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/zpravy-o-cinnosti/zpravy-pro-poslaneckou-snemovnu/. 122 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.
38
www.helcom.cz
7.
Sociální bydlení
7.1.
Chybějící zákon o sociálním bydlení
Odborná veřejnost, řada neziskových organizací i veřejný ochránce práv dlouhodobě a opakovaně upozorňují na potřebnost přijetí právní úpravy v otázce sociálního bydlení. Zákon přesto doposud přijat nebyl. V posledních dnech se zintenzivnila diskuse o nutnosti přijetí zákona, a to zejména v reakci na studii Ústavu územního rozvoje, podle níž jsou ubytovny určené pro dlouhodobé bydlení potřebné pro plnění úlohy sociálního bydlení v ČR (viz dále). Neexistence zákona o sociálním bydlení a faktické tolerování a podpora bydlení na ubytovnách znamenají popření práva na důstojné bydlení, základního práva každého člověka. Vhodně nastavený systém sociálního bydlení je jedním z důležitých opatření pro zabránění vzniku nebo prohlubování sociálního vyloučení, které se dotýká stále více osob. Sociální vyloučení se nejvýrazněji projevuje v existenci sociálně vyloučených lokalit123, v nichž drtivá většina obyvatel se potýká s problémy, jako jsou nestabilní zaměstnání nebo jeho ztráta, chudoba, zadluženost, lichva, ztížený přístup ke službám, sociální i prostorová segregace a další. Lidé žijící v sociálním vyloučení často bydlí v nevhodných a nedůstojných podmínkách. Zřejmě nejhorší jsou na některých ubytovnách, které se v ČR ukázaly jako velmi výhodný byznys. Chudé lidi žijící v sociálně vyloučených lokalitách vykořisťují tzv. obchodníci s chudobou, často ve spolupráci s městy a obcemi. Někteří komunální politici například stále povolují herny a kasina (zatímco místní politici v jiných městech je ruší), protože část jejich výnosu jde do městské poklady či rovnou do kapes zúčastněných. Tyto herny často vlastní místní mafiány či lichváři – někteříz nich jsou také Romové, což svědčí o tom, že vedle pohrdání Romy jde i o problém sociální. Ti z chudých lidí, kteří hrají na automatech, tak vracejí část peněz tomu, kdo jim je na lichvářský úrok půjčil. Z těchto a dalších pochybných prostředků financovali výrobci drog a kuplíři rozjezd své činnosti. Kvůli bludnému kruhu zadlužení narůstá v sociálně vyloučených lokalitách drobná kriminalita a prostituce. Kvůli beznaději a nulové životní perspektivě pak roste i užívání drog a gamblerství. Vše je podle náznaků doprovázeno korupcí. Kvůli všemu řečenému klesá i možnost či účinnost integračních záměrů i konkrétních „začleňovacích programů“. Sociální pracovníci měst i neziskových organizací jsou rádi, že mají prostředky alespoň na řešení všedních problémů. Se špatnými finančními a sociálními podmínkami se nepotýkají pouze lidé žijící na ubytovnách, ale také řada osob bydlících v nájemních bytech. V důsledku deregulace nájemného, která se plně projevila v době sociální a hospodářské krize, se mnoho osob a rodin dostalo do velmi těžké životní situace. Nejtvrději situace dopadá na seniory, zejména osamoceně žijící, na ženy, které samy vychovávají své děti, a na dlouhodobě nezaměstnané. Ze statistických údajů vyplývá, že výdaje na bydlení u osob, které jsou příjemci doplatku na bydlení, jsou vyšší než u osob, které tyto příspěvky nepobírají. Platí tak, že čím chudší osoby, tím vyšší mají náklady na bydlení.124
123
V současné době nejsou dostupná přesná data ohledně počtu sociálně vyloučených lokalit, podle odhadů jich ale v ČR existuje přes 400. 124 Srov. Sokačová, L. Řešením problému s bydlením nejsou ubytovny, nýbrž koncept veřejného bydlení. Deník Referendum. Dostupné z: http://www.denikreferendum.cz/clanek/15414-resenim-problemu-s-bydlenim-nejsou-ubytovny-nybrzkoncept-verejneho-bydleni.
39
www.helcom.cz
7.2.
Ubytovny jako jedna z forem sociálního bydlení
Veřejnost z řad neziskových organizací i některých odborníků již dlouho upozorňuje na skutečnost, že bydlení je v mnoha ubytovnách předražené a že si jejich vlastníci či provozovatelé vytvořili velmi výhodný byznys.125 Výše plateb za ubytování je natolik vysoká, že ji obyvatelé ubytoven, často lidé s nestabilním zaměstnáním, nezaměstnaní a lidé fakticky vyřazení z trhu práce, nejsou schopni hradit. K pokrytí plateb proto slouží státem vyplácené dávky – příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, které mohou být vyplácené na účet tzv. zvláštního příjemce, tedy přímo vlastníkovi či provozovateli zařízení. Často ani tyto dávky nepostačují, platbu proto musí ubytované osoby doplatit z jiných dávek, které jsou určeny k hrazení životních potřeb, nikoli nájemného a s ním spojených plateb. Těmto lidem pak na živobytí zbývá třeba jen několik stokorun měsíčně. V kontextu předražených ubytoven hovoříme také o ubytovnách vlastněných obcemi, nikoli jen vykořisťujícími podnikateli. Podle současných odhadů žije na ubytovnách 50 – 60 tisíc osob.126 Převážnou část obyvatel těchto ghett tvoří Romové. Příkladů v tomto ohledu je mnoho: setkali jsme se i s tím, že v jednom pokoji o velikosti 20 m2 žije pět až osm lidí, z toho několik školáků. Rodiny nesmějí nic mít na chodbě, takže vše probíhá v pokoji, od sušení prádla, přes psaní školních úkolů až po spánek. Umístěn je zde i odpadkový koš. Jde o naprostou ztrátu soukromí. Rodiny platí za takový pokoj až 3 500 korun na hlavu za dospělého, o něco méně na děti (v roce 2013 některé ubytovny ještě podražily). V ubytovnách mnohdy teče teplá voda jen občas, na jednu sprchu či záchodovou mísu připadá až okolo dvaceti lidí. V některých ubytovnách a azylových domech je domácí řád omezující osobní svobodu zdejších obyvatel – musejí například hlásit návštěvy, své odchody a příchody, přičemž objekty se zavírají v určitou večerní hodinu a pokud přijdou později, již se dovnitř nedostanou, protože klíče od domovních dveří nemají. Ústav územního rozvoje zpracoval a v prosinci 2012 předložil Ministerstvu pro místní rozvoj zprávu ze šetření Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé127. Šetření Ústavu se mělo zaměřit na zodpovězení otázky, zda za určitých podmínek mohou ubytovny sloužit k dlouhodobému bydlení. Získané informace by měly být jedním z podkladů pro přípravu komplexního řešení sociálního bydlení, které je součástí Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Šetření Ústavu probíhalo na vzorku sedmi ubytoven, více ubytoven neprojevilo zájem se do šetření zapojit. Vlastní šetření probíhalo mj. na základě řízených rozhovorů s vlastníkem ubytovny, zástupcem vlastníka, provozovatelem nebo jinou kompetentní osobou. Autoři k dotazování nepřizvali ubytované osoby, kterých se přitom účel šetření dotýká nejintenzivněji. Přesto Ústav na jejich adresu činí podstatné závěry, např. ve smyslu, že se rozšiřuje poptávka po bydlení v ubytovnách v důsledku skutečnosti, že určitý okruh osob není a nechce být klienty pobytových sociálních služeb. Jedná se prý o přijatelnou alternativu, která poskytuje více svobody než třeba bydlení v azylovém domě. Autoři dospěli k závěru, že ubytovny určené pro dlouhodobé bydlení jako jedna z forem sociálního bydlení jsou potřebné a tento svůj závěr předložili pro účely koncepce bydlení. 125
Viz Čopjaková, K. Ubytovny pro chudé: stále výnosný byznys. Hospodářské noviny. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c156027040-ubytovny-pro-chude-stale-vynosny-byznys; Smatana, L.. Občané ve Varnsdorfu poukazují na byznys s příspěvky na bydlení. Romové v České republice. Dostupné z: http://romove.radio.cz/cz/clanek/24395/limit; Motlová, Ž. Parazitování na sociálním systému. Byznys, který prožívá zlaté časy. iDNES.cz. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/parazitovani-nasocialnim-systemu-byznys-ktery-proziva-zlate-casy-11k-/domaci.aspx?c=A111129_1692819_ostrava-zpravy_jog; Trdla, M. Kšeftování s chudobou na ubytovnách musí přestat, prohlašuje ministr. iDNES.cz. Dostupné z http://liberec.idnes.cz/ministrkuba-chce-zamezit-podnikani-s-ubytovnami-fbh-/liberec-zpravy.aspx?c=A130410_083014_liberec-zpravy_tm. 126 Srov. Šimáček, M. Novým problémem chudých jsou ubytovny! Rádio Impuls. Dostupné z: http://www.impuls.cz/clanek/martin-simacek-novym-problemem-chudych-jsou-ubytovny/235057. 127 Srov. Ústav územního rozvoje. Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé. Závěrečná zpráva. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Bytova-politika/Statistiky-Analyzy/Analyzy-a-odbornetexty-z-oblasti-bydleni/Ubytovny-situacni-zprava.
40
www.helcom.cz
Zpráva vychází ze zcela zanedbatelného vzorku zkoumaných ubytoven, její autoři přitom výslovně předpokládají, že se jedná o ubytovny bezproblémové. Analýza obsahuje řadu hodnocení, která pro ubytovny celkově vyznívají zcela jasně pozitivně, ačkoli v samotném textu zprávy lze nalézt údaje, které jednotlivá hodnocení rozporují nebo vyvracejí. Dochází k bagatelizování řady negativních jevů. Šikanózní, nezákonné nebo diskriminační praktiky, které autoři ve zprávě popisují, vykládají účelově ve prospěch ubytovaných osob, např. praxi dohod uzavíraných ústně autoři zprávy hodnotí pozitivně ve smyslu vyžadování minimálních formalit po ubytovaných osobách. Oponentní názory představilo Občanské sdružení Vzájemné soužití ve své Zprávě o ubytovnách na Ostravsku aneb Jsou ubytovny opravdu vhodným řešením pro bydlení rodin s dětmi a lidí bez domova?.128 Sdružení publikovalo zprávu v reakci na závěrečnou zprávu Ústavu územního rozvoje, především ale chtělo prezentovat vlastní zkušenosti s ubytovnami v Ostravě a poukázat na jejich nárůst, nevhodné podmínky a nedůstojný způsob žití v ubytovnách, na rekordní vynakládání financí v podobě dávek na bydlení ze státního rozpočtu do kapes majitelů ubytoven a na byznys s chudobou, který se v ČR v oblasti bydlení rozmáhá. Sdružení poukazuje také na Studii o stavu bezdomovectví v Ostravě129, která předkládá mj. počet osob žijících na ubytovnách. Ubytovny totiž představují jedinou možnou alternativu před zjevným bezdomovectvím a životem na ulici (jedná se o tzv. skryté (latentní) bezdomovectví). Podle studie je v ostravských komerčních ubytovnách kapacita 7 125 osob, v nichž žije přes 1 700 osob, které lze označit za skryté bezdomovce. Ztrátou bydlení je ohroženo dalších přibližně 18 tisíc osob žijících v nejistých podmínkách, mezi něž patří např. osoby před opuštěním dětských domovů, osoby po vykonání trestu odnětí svobody nebo osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, hovoří se o tzv. potenciálním bezdomovectví. Po zveřejnění studie Ústavu územního rozvoje se zástupci akademických a výzkumných pracovišť, asociací a organizací otevřeným dopisem obrátili na ministra pro místní rozvoj a ministryni práce a sociálních věcí, ve kterém vyjádřili své znepokojení nad průběhem šetření a jeho výsledky. 130 Odborníci vyjádřili svůj nesouhlas, aby ubytovny byly součástí systému sociálního bydlení, a požadují přijetí zákona, který zajistí kvalitní, cenově dostupné a nesegregované bydlení pro chudé.131 Podle vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj studii nelze považovat za výzkum, ale za dílčí informaci o službách a podmínkách několika ubytoven. Ministerstvo prý nikdy nedeklarovalo, že by ubytovny ve své stávající podobě měly být základem řešení sociálního bydlení. Zároveň však dodává, že ubytování, které není založeno na nájemním vztahu, již dnes poskytuje zázemí a bezpečí určité skupině obyvatel. Není proto vyloučeno, že s předpokládaným vývojem ekonomiky jeho význam bude narůstat a proto by podle Ministerstva měla podpora pro existenci tohoto způsobu zajištění bydlení, jako poslední možnost před vystěhováním na ulici, v koncepci sociálního bydlení zůstat.132
128
Srov. Občanské sdružení Vzájemné soužití. Zpráva o ubytovnách na Ostravsku aneb Jsou ubytovny opravdu vhodným řešením pro bydlení rodin s dětmi a lidí bez domova? Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odborymagistratu/odbor-socialnich-veci-skolstvi-sportu-a-volnocasovych-aktivit/oddeleni-koncepce-a-rozvoje-socialnichsluzeb/aktualni-informace/. 129 Srov. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ve spolupráci s ACCENDO – Centrem pro vědu a výzkum, o.p.s. Studie o stavu bezdomovectví v Ostravě. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odborsocialnich-veci-skolstvi-sportu-a-volnocasovych-aktivit/oddeleni-koncepce-a-rozvoje-socialnich-sluzeb/aktualni-informace/. 130 Viz Otevřený dopis akademických a výzkumných pracovišť, asociací a organizací ministrům MMR a MPSV. Dostupné z: http://www.academia.edu/3155752/Otevreny_dopis_akademickych_a_vyzkumnych_pracovist_asociaci_a_organizaci_mini strum_MMR_a_MPSV. 131 Srov. Ryšavý, Z., Votavová, J., ČTK. Experti nesouhlasí s tím, aby ubytovny tvořily sociální bydlení. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/experti-nesouhlasi-s-tim-aby-ubytovny-tvorily-socialni-bydleni. 132 Srov. Ministerstvo pro místní rozvoj. Reakce MMR ČR na otevřený dopis akademických a výzkumných pracovišť, asociací a organizací. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Medialni-reakce/Reakce-MMR-CRna-otevreny-dopis-akademickych-a-vyz.
41
www.helcom.cz
V květnu 2013 vznikla v reakci na dlouhodobou absenci systémového a smysluplného přístupu k problematice sociálního bydlení v ČR Platforma pro sociální bydlení. Platforma sdružuje neziskové organizace, odborníky a veřejnost s cílem definovat a zavést sociální bydlení v České republice. Platforma je připravena podílet se společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem práce a sociálních věcí na přípravě veškerých politik sociálního bydlení a proto ve svém tiskovém prohlášení vyzvala obě ministerstva, aby umožnila zástupcům platformy diskutovat a podílet se na jejich přípravě.133
7.3.
Nový občanský zákoník a úprava některých aspektů nájemního vztahu
Potřeba zakotvení právní úpravy sociálního bydlení narůstá v souvislosti s blížící se účinností nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Nová právní úprava nájemních vztahů ve srovnání se stávající úpravou v podstatných otázkách oslabuje pozici nájemníků. Zejména se jedná o úpravu výpovědi z nájmu, která rozšiřuje dosud taxativně stanovený výčet výpovědních důvodů prostřednictvím formulace „je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu“ (blížeji zákonem nedefinovaný). Dále, v případě porušení povinnosti ze strany nájemce „zvlášť závažným způsobem“ (zákonem definovaným) bude mít pronajímatel právo vypovědět nájem ihned, aniž by bylo požadováno uplynutí výpovědní doby, a požadovat, aby mu nájemce byt odevzdal bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Vypovědět nájem bude možno ve všech případech bez přivolení soudu a zcela mizí institut bytových náhrad. Na ztížení přístupu k nájemnímu bydlení bude mít nepochybně velký vliv zvýšení maximální hranice tzv. kauce (nový občanský zákoník užívá pojmu jistota), kterou si může pronajímatel v nájemní smlouvě vymínit. Ze stávajícího maximálního trojnásobku měsíčního nájemného (včetně záloh na služby) se tato částka zvyšuje až na jeho šestinásobek (bez záloh), což je na prvním místě opatření namířené proti Romům a chudým lidem vůbec.
133
Viz Tisková zpráva Platformy pro sociální bydlení. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2013052103; Ustavující prohlášení Platformy pro sociální bydlení. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2013052102.
42
www.helcom.cz
8.
Protiústavní a populistické předpisy
8.1.
Novela zákona o přestupcích
V roce 2012 byla přijata novela zákona o přestupcích, která výrazným způsobem zasahuje do základních práv a svobod člověka.134 V důsledku provedené novely je možné za spáchání přestupku a po splnění dalších v zákoně uvedených podmínek uložit sankci spočívající v zákazu pobytu. Zákaz pobytu lze uložit za úmyslná jednání významně narušující místní záležitosti veřejného pořádku, pokud byla osoba obviněná z přestupku v posledních dvanácti kalendářních měsících pravomocně uznána vinnou za obdobné jednání na území stejné obce. Zároveň je nezbytné, aby uložení sankce směřovalo k zajištění ochrany místních záležitostí veřejného pořádku na území obce.135 Jedná se zejména o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, proti majetku a přestupky proti pořádku ve věcech územní samosprávy při porušení povinností stanovených obecně závaznými vyhláškami obcí a krajů, které jsou vydány na úseku jejich samostatné působnosti. Pachatelé takových přestupků budou moci být trestáni až tříměsíčním zákazem pobytu v místě, kde se protiprávního jednání opakovaně dopustili. Omezením pro uložení zákazu je, že sankce se vztahuje pouze na ty pachatele, kteří v daném místě nemají trvalý nebo hlášený pobyt. Svoboda pohybu a pobytu je základním právem chráněným čl. 14 Listiny. Omezení svobody pohybu a pobytu je podle Listiny možné pouze tehdy, je-li nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých. Jsme přesvědčeni, že situace, které zákon o přestupcích pro uplatnění sankce předpokládá, rozhodně nespadají pod kategorii, které bychom přiřadili atribut nevyhnutelný. Sankce zákazu pobytu nesleduje legitimní cíl a je zcela nepřiměřená povaze oněch protiprávních jednání. Podle článku 4 odst. 4 Listiny musí být při omezení základních práv a svobod prostřednictvím zákona šetřeno jejich podstaty a smyslu. V tomto případě lze však za bagatelní jednání zasáhnout velmi citelně a poměrně dlouhodobě do základního práva svobody pobytu a pohybu. Závažná je dále skutečnost, že tento zásah není důsledkem porušení zákona, nýbrž porušením obecní vyhlášky. O omezení práva nebude rozhodovat soud, ale správní orgán. Zcela neadekvátním způsobem je pak řešena otázka, kdy osoba porušuje uloženou sankci zákazu pobytu. Její jednání je kriminalizováno a klasifikováno jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Při aplikaci zákona hrozí zneužití, které zasáhne nejen do práva na svobodu pobytu, ale může zasáhnout výrazně i do práva na soukromí a do práva na rodinný život. Upozornili jsme, že institut „trvalého pobytu" se již dávno nekryje s místem faktického pobývání osoby. Více než sto padesát tisíc osob je hlášeno k trvalému pobytu na ohlašovnách a fakticky mají svůj domov a soukromí jinde. Těmto osobám tedy hrozí zákaz pobytu i tam, kde fakticky bydlí a realizují svůj soukromý a rodinný život. Přestupky, na něž novela údajně reaguje, vyplývají převážně z neutěšené a neřešené sociální situace v místech s vysokou mírou nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Přiléhavou reakcí na dané jevy je prevence a investice do sociálního a hospodářského rozvoje regionů, jež se se zvýšenou přestupkovou kriminalitou potýkají. Stát však volí represivní opatření, jimiž se jednak problémy pouze přesouvají jinam, jednak přinášejí další těžkosti: někteří z lidí bez prostředků, zahnaných do kouta a zbavených možnosti sdílet své těžkosti se širší rodinou, si hledají prostředky k obživě nelegální cestou. Represe tak vede i ke zvýšení kriminality. 134
Zákon č. 494/2012 Sb., který novelizoval zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. Zákon nabyl účinnosti dne 15. ledna 2013. 135 Viz ust. § 15a zákona o přestupcích.
43
www.helcom.cz
8.2.
Obecně závazná vyhláška města Krupka
V červnu 2012 se zastupitelstvo města Krupka usneslo na vydání obecně závazné vyhlášky o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města. 136 Vyhláška stanoví škodlivé činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, veřejné zeleně nebo narušovat estetický vzhled města. Za škodlivou činnost obec považuje umisťování předmětů sloužících k odpočinku, rekreaci a stravování a přípravě pokrmů, jakož i používání těchto předmětů na veřejné zeleni a některých veřejných prostranstvích (viz dále). Tato činnost je bez souhlasu vlastníka zakázána. Také sezení na stavebních částech, předmětech a zařízeních umístěných na veřejném prostranství, které k takovému účelu nejsou určeny, je škodlivou činností a je povolena jen se souhlasem vlastníka. Tato vyhláška je podle našeho názoru v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, jak ji garantuje Listina, resp. že rozsah a intenzita omezení této svobody v podobě výše přijaté vyhlášky jde zcela mimo požadavek nevyhnutelnosti, jak jej Listina v čl. 14 odst. 3 zamýšlí. Podstatnou je rovněž skutečnost, že vyhláška první uvedenou činnost zakazuje pouze na některých veřejných prostranstvích. Údajně jde o prostranství, kde žije místní romská komunita a kde se Romové nejvíce pohybují.137 V takovém případě je vyhláška v rozporu nejen s výše uvedeným čl. 4 odst. 4 Listiny, ale také s čl. 3 odst. 1, podle něhož základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Listina přímo ve svém úvodním článku deklaruje, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Podle našeho názoru tato obecně závazná vyhláška nesleduje deklarovaný účel, tj. zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města, ale jejím skutečným účelem je separace a nastavení dalšího šikanózního opatření vůči sociálně slabým občanům, zejména Romům.
136
Obecně závazná vyhláška č. 3/2012 o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města. Dostupné z: http://www.krupka-mesto.cz/platne-predpisy-mesta/ms-1345/p1=1345. 137 Srov. Pirátská strana. Pirátská strana podporuje občany v Krupce v boji proti nesmyslné vyhlášce. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/piratska-strana-podporuje-obcany-v-krupce-v-boji-proti-nesmyslnevyhlasce.
44
www.helcom.cz
9.
Postavení Romů v České republice
Zkušenosti, které plynou přímo z naší práce, respektive z témat, kterými se v jejím rámci zabýváme, jsou varující. Obecně vzato v Evropě probíhá ve společnosti i v konání některých politických stran odklon od humanistických idejí a zesilují návrhy „řešení problémů“, které jsou v rozporu s lidskými právy, pokud rovnou nemají násilný charakter. V České republice, na Slovensku či v Maďarsku se to nejvíce týká Romů. Již delší dobu dochází ke zhoršování společenské atmosféry, narůstá nesnášenlivost, nenávist, xenofobie a rasismus, v českých podmínkách pak především anticiganismus, který se také často projevuje rasisticky. Solidaritu, bez níž je společenská soudržnost nemožná, ponížila vláda Petra Nečase na opatření, která mají v prvé řadě dopad na nejchudší občany ČR. Jde o krátkozrakou politiku, sociální soudržnost je důležitá pro zdraví celé společnosti, odvíjí se od ní i spokojenost lidí majetnějších. To dobře věděli němečtí politici, kteří válkou zničenou zemi postavili na nohy zavedením sociálního státu – tento model byl skvělým evropským přínosem do diskuse o řešení vzájemného soužití. Namísto toho volí představitelé České republiky i měst a obcí čím dál častěji represivní metody, zatímco sociální pomoc snižují a komunitními metodami se nezabývají vůbec. Komunitními metodami máme na mysli mimo jiné i utváření platforem, kde spolu mohou místní lidé bez ohledu na barvu pleti mít společné zážitky (třeba při sportování či kulturních pořadech) a společně diskutovat o problémech, které sebou nese vzájemné soužití. Dokud spolu lidé nezačnou hovořit a naslouchat si, jsou integrační snahy velmi oslabené. Je také velmi potřebné, aby se demokratičtí politici začali vyslovovat ke konkrétním rasistickým a xenofobním počinům i k takovým náladám jako celku. Politika Nečasovy vlády těchto nálad naopak využívala k lepšímu skrývání vlastních problémů. Zklamali ale i známí zastánci lidských práv mezi politiky, kteří v očekávání voleb většinou mlčeli.
9.1.
K příčinám patří chudnutí a stereotypy
Snažíme se zde pojmenovat ve zkratce několik příčin, které vedou k celkovému zhrubnutí Evropy, respektive české společnosti. Příčin takového stavu je jistě více. „Změna doby“, jakou prožíváme, sebou vždy nesla nejistotu z budoucího, měnil se žebříček hodnot i pohled na význam či smyl morálky, měnily se mezilidské vztahy. To vše je dnes umocněno propojením světa prostřednictvím internetu. K bezprostředním příčinám patří zhoršená ekonomicko-sociální situace lidí, zažité vzorce jejich uvažování a chování, tedy stereotypy a předsudky, „díky“ internetu čím dál silněji kolektivně sdílené a tudíž i mnohem hůře změnitelné. Společenská atmosféra se vyznačuje hledáním a označováním „viníků odpovědných za zhoršení situace,“ a to mezi těmi nejslabšími – mezi těmi, kteří se nějak odlišují, vymykají a kteří se kvůli vlastní slabosti nemohou nařčením účinně bránit, což jsou v České republice především Romové, ale i bezdomovci a další chudí lidé. Z viníka se stává vnitřní nepřítel, proti němuž je možno bojovat a porazit jej, a tím problém „vyřešit“. V rámci tohoto způsobu uvažování probíhá verbální dehonestování Romů a protiromské demonstrace spojené téměř vždy s pokusem o pogrom či se snahou o jejich vyhnání. Stoupá počet konkrétních případů násilí z nenávisti, diskriminace Romů se stala neskrývanou záležitostí, za niž se již málokdo stydí.
9.2.
Diskriminace jako součást „řešení“
V 90. letech došlo v České republice ke dvaceti rasistickým vraždám a v minulém desetiletí probíhala diskriminace ve všech oblastech života. Dnes je mnohé z toho, co ještě před pár lety bylo běžně označováno jako rasismus a diskriminace, bráno jako „běžné“, správné“ či dokonce „žádoucí“.
45
www.helcom.cz
V roce 2012 byla v tomto směru viditelná změna v přístupu k bydlení nejchudších lidí, mezi nimiž je mnoho Romů. Byli jsme svědky neskrývané diskriminace v podobě vytěsňování lidí z určitých městských čtvrtí jinam, většinou do předražených ubytoven. S neúnosnými životními podmínkami, které v těchto ubytovnách panují, nedělají nic ani města ani stát. Města se někdy na „byznysu“ s ubytovnami přiživují, stát přidává na represivních opatřeních, ale o zlepšení životních podmínek sociálně vyloučených lidí, kteří zde žijí hluboko pod hranicí chudoby, nikdo zájem nemá. Od způsobu života se přitom odvíjí i další jevy včetně zadlužování a kriminality. Kromě zastánců lidských práv se také nikdo nepozastavuje nad tím, že Romové jsou donucováni se vystěhovávat, protože jim majitel zavře vodu, elektřinu a teplo. Popsaná diskriminace je velmi často součástí problému, který nazýváme násilí či zločiny z nenávisti. Při zjišťování informací o důvodech vystěhování z dosavadních bydlišť jsme se setkali s případy, kdy Romům vyhrožovali, například tím že jim zabijí děti či že budou zmláceni. Stalo se také, že někdo z úředníků či sociálních pracovníků Romům vyhrožoval odebráním dětí a jejich předáním do ústavů. Těmito případy se nikdo neobtěžuje zabývat, a zdá se, že policie i místní úřady tomu někdy i skrytě fandí. Ostrava Nejznámější příklady takové diskriminace jsou známy z Ostravy a Ústí nad Labem. Čtvrť Moravská Ostrava a Přívoz vytěsňuje Romy mj. i kvůli „zkulturnění prostředí“, jak radnice sama sdělila ve svém prohlášení. Romové se proto museli vystěhovat z ulice Přednádraží, z Palackého ulice a z ubytovny v Božkově ulici. Když současný radní této ostravské čtvrti Lukáš Semerák (hnutí Ostravak) zdůvodňoval, proč kupoval domy v Palackého ulici, kde žili Romové, které posléze vystěhoval, řekl pro server Novinky.cz: „Jediným mým záměrem je to, aby se tato celá lokalita zvedla a vrátili se sem přizpůsobiví občané. Přívoz patří k nejstarším částem Ostravy s velkou historií. Bohužel po velkých povodních v roce 1997, kdy byl vodou zasažen Hrušov, skončili hrušovští Romové na Přednádraží. Mrzí mě, že se z této ostravské čtvrti stal odpadkový koš… Šlo nám o to zajistit klidné prostředí a vyjít vstříc vedení soukromé Vysoké školy Karla Engliše, která naproti našim domům v Palackého ulici má své sídlo a od září zde začne výuku.“ Ústí nad Labem Jako příklad lhostejnosti k osudu vlastních občanů, uvádíme příběh rodu Červeňákových. Ústí nad Labem vystěhovalo několik rodin z tohoto rodu z jednoho domu v Předlicích – o dům se jeho soukromý majitel nestaral, a proto se postupně stal neobyvatelným. Tito lidé napřed žili v tělocvičně jedné ze škol, potom byli na tři měsíce umístěni do ubytovny v Krásném Březně. Stěhovat se z Předlic ani poté do ubytovny nechtěli a bránili se tomu. Někteří úředníci jim však vyhrožovali odebráním dětí. V ubytovně v Krásném Březně, pro příklad, čtyřčlenná rodina (dva dospělí a čtyři děti) platila měsíčně za byt o velikosti 1+1 nájem 11 500 korun. Z toho okolo 7 tisíc uhradil příspěvek na bydlení. Jedna z nejchudších rodin ovšem musela doplatit 4 300 korun. V Předlicích přitom dávali za větší byt a elektřinu dohromady 6 800 korun, z toho okolo 2 tisíc ze svého. Další rodina, sedmičlenná (pět dětí), platila na ubytovně v Krásném Březně nájem 14 500 korun měsíčně za byt 1+1. Životní podmínky v této ubytovně přitom v mnohém odpovídaly našemu předešlému popisu (viz kapitola Sociální bydlení). Další peníze, které musely přestěhované rodiny (rod) zaplatit navíc oproti životu v Předlicích, šly na dopravu dětí do školy. Rodiny nechávaly děti v předlické škole, protože by je podle všech dosavadních zkušeností jinde nevzali. A také nevěděly, jakou před sebou mají perspektivu, jelikož před nimi bylo další stěhování. Například jedna z matek jezdila do Předlic každý den se dvěma dětmi. Lístek na autobus pro dospělého stojí 18 korun, pro dítě 10
46
www.helcom.cz
korun. Každý den tak zaplatila 112 korun, za měsíc 2 240 korun. Matka pěti dětí na tom byla ještě hůře. Jen za dopravu z Krásného Března do Předlic zaplatila měsíčně 3 440 korun. Ústí nad Labem postupovalo pštrosí metodou hlavy v písku. Pro své občany zbavených bydlení neudělalo téměř nic: nabídlo jim ubytovny mimo město.
9.3.
Vnitřní nepřítel, frustrace
Při hledání viníka, který je vhodným objektem k utvoření vnitřního nepřítele, jde asi většinou o iracionální jev: po rozhovorech s „bílými“ účastníky protiromských demonstrací na Šluknovsku lze říci, že většina z nich nejsou rasisté, ale lidé frustrovaní z toho, že se jejich životní úroveň prudce zhoršuje a pozvolna se dostává na úroveň těch nejchudších. Vymezují se vůči Romům, protože jde o cestu nejmenšího odporu: říct o Romech, že za vše mohou, nic nestojí a mnozí tomu rádi přitakají. I proto jsme mohli být svědky toho, že heslo „Cikáni do práce“ na demonstracích pokřikovali i ti „bílí“, kteří sami delší dobu žádnou práci nemají, a vědí tudíž, že v kraji není práce pro nikoho (či jen nárazově). Například, dva mladí muži, účastníci protiromské demonstrace ve Varnsdorfu, skandovali s ostatními „Cikáni do práce, Cikáni, do práce“. Potom jeden druhému říkal, že o práci není schopen zavadit už nejméně rok. A vzápětí se shodli na tomto závěru: „Cikána bych nezaměstnal, protože přednost mají normální lidi“.
9.4.
Změna u běžných lidí
Pro příklad stoupajícího nebezpečí v podobě nárůstu protiromsky zaměřeného násilí uvádíme změnu, která se odehrála během necelého roku. Ještě v říjnu 2012 pochodovali neonacisté v Ústí nad Labem kolem ubytoven obývaných převážně Romy a proti nim se postavili jejich odpůrci i z řad místních lidí. O několik měsíců později již demonstrovali běžní lidé společně s extremisty proti Romům, v již zmíněných městech – Duchově a Českých Budějovicích. Běžní lidé demonstrovali společně s neonacisty a dalšími extremisty i při protiromských nepokojích na podzim 2011, ale zde se časem od nich – alespoň ve Varnsdorfu – dokázali distancovat: řečníci přímo říkali, že na svých akcích žádné extremisty nechtějí.
9.5.
Média: neprofesionalita a neetičnost trvá
Celostátní média i nová média (internetová) v této oblasti ve své většině selhávají. Některá média se sice v poslední době oproti dřívějšku v informování o Romech mírně zlepšila, jiná však svůj rasismus již ani ničím nemaskují. Média přestala plnit svou společenskou roli, kterou dříve opisoval bonmot, že „novináři jsou hlídacími psy demokracie“. Nyní napomáhají ke zhoršování společenské atmosféry neetickým a neobjektivním zpravodajstvím, ba někdy i informováním tendenčním a protiromsky zaměřeným. Veřejnosti tak chybí korektiv, který by ji vracel od populismu či lhostejnosti a mlčení k běžným normám chování a přístupu k lidským právům. V ČR média čím dál silněji negativně ovlivňují veřejné mínění ve vztahu k Romům. Činí tak nejčastěji těmito způsoby: -
47
Zveřejní zcela vymyšlenou zprávu o Romech. Zveřejní prohlášení veřejně činné osoby, nejčastěji politika, který na Romy verbálně zaútočí. Romům a pracovníkům nevládních organizací přitom nijak neumožní reagovat na toto prohlášení.
www.helcom.cz
-
-
-
Média leckdy informují o konkrétním dění jednostranně (například o střetech mezi lidmi z většinové a menšinové části společnosti) – vydávají tvrzení někoho z většiny za pravdu, přičemž druhé straně, romské, slovo nedají. Novináři často paušalizují, nejčastěji v případě spáchání trestného činu jedincem hovoří o romské menšině jako celku. Většina médií průběžně informuje v souvislosti s kriminalitou spáchanou Romy a uvádějí jejich etnickou příslušnost, ačkoli u kriminality páchané příslušníky většinového obyvatelstva etnicitu neuvádějí. Etnicita pachatelů by se neměla uvádět vůbec, pokud k tomu není dán zvláštní důvod. Používají ve vztahu k Romům výrazy, které se běžně užívají pejorativně, například: „nedotknutelný“, „nepřizpůsobivý“, „cikán“. A dost často i v souvislosti s negativním děním.
Příčin zhoršování přístupu médií je více. Snížená odpovědnost vydavatelů, redakcí i novinářů za vlastní konání proti prvnímu polistopadovému desetiletí. Média prakticky nejsou předmětem kritiky. Jejich chování se v posledním desetiletí rapidně zhoršilo i proto, že lidé z této branže ztratili povědomí o společenské roli médií a upřednostňují zisk před snahou o objektivitu zpravodajství a profesní etikou. Z toho plyne nadbíhání populistickým a radikálním společenským proudům ve zpravodajství i v publicistice. A konečně, i novináři jsou lidé, kteří se zhoršující společenskou atmosférou nechají ovlivnit či jsou mezi nimi i rasisté.
9.6.
Vymyšlené případy
Jako příklad práce médií upozorňujeme na jejich roli ve smyšlených případech. Počet případů, na jejichž začátku stojí smyšlenky, že někoho přepadli Romové (apod.), stoupá. V roce 2012 byla z těchto případů nejznámější tzv. břeclavská lež. Petr (15 let) si vymyslel, že jej přepadli Romové, v Břeclavi kvůli tomu proběhla společná protiromská demonstrace extremistů a místních lidí. Až poté chlapec přiznal, že si zranění způsobil sám. Neblahou roli sehrála v případu jeho matka, která nepravdivě informovala o tom, že jejího syna přepadli tři Romové a poté spolupracovala s představiteli extremistické DSSS na přípravě demonstrace. Server Romea v této souvislosti popsal patnáct případů, kdy smyšlená zpráva vzbudila negativní emoce vůči Romům. Negativní role médií spočívala v tom, že u každého z těchto případů vydávala tvrzení jedné ze zúčastněných stran (té „bílé“) za pravdu, aniž by si její tvrzení jakkoli ověřovala. A že nedala slovo protistraně. Byla to média, která v těchto případech přispěla k velkému vzedmutí negativních emocí a tudíž i k následným protiromsky zaměřeným nepokojům a násilí. Další příklady smyšlených a mediálně zkreslených případů uvádíme v příloze č. 3.
9.7.
Rasismus, xenofobie a populismus politiků
Stoupající počet politiků se dopouští populistických, xenofobiích či rasistických výroků, aniž by za to byli jakkoli postihováni - ba právě naopak, získávají tím politické body. Na tyto výroky většinou nikdo nereaguje, ani demokratičtí politici, ani lidé z neziskových organizací, o médiích ani nemluvě – mnohá z nich naopak tyto výroky propagují. Populismus a rasismus politiků se tak stává běžnou součástí veřejného diskursu, což pokládáme za velmi nebezpečný trend. V poslední době jde především o poslance Věcí Veřejných Otto Chaloupku a senátora Tomio Okamuru, obdobě se však vyslovují i další vrcholní politici. Podrobnosti uvádíme v příloze č. 4. Důsledkem popsaného chování politiků a neetické práce českých médií jsou i konkrétní případy násilí páchaného kvůli etnicitě obětí, kterému se odborně říká násilí z nenávisti (zločiny z nenávisti). Příklady uvádíme v příloze č. 1.
48
www.helcom.cz
10.
Práva dětí
10.1. Systém ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti Problém nedostatečné koordinace systému ochrany dětských práv, který byl v předchozích letech kritizován např. ve Zprávě o stavu lidských práv za rok 2011, tak i Výborem OSN pro práva dítěte, zůstal nedořešen i v uplynulém roce.138 Kompetence v oblasti ochrany práv dětí jsou totiž rozděleny mezi několik resortů, kdy jednotlivá ministerstva plní dílčí cíle často bez potřebného propojení a jednotné koordinace. Určitým náznakem řešení tohoto problému bylo schválení Národní strategie ochrany práv dětí Právo na dětství v lednu 2012, na kterou mají navazovat dva Akční plány k naplnění Národní strategie ochrany práv dětí: plán na období 2012 – 2015 a plán na období 2016 – 2018. Schválením Národní strategie ochrany práv dětí se vláda České republiky zavázala vytvořit do roku 2018 funkční systém zajišťující důslednou ochranu všech práv dětí a naplňování jejich potřeb. Strategie definuje základní cíle a přístupy v ochraně práv dětí a v péči o ohrožené děti. Mezi deklarované cíle patří zvyšování kvality života rodin a dětí, podpora všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí, eliminace diskriminace a nerovného přístupu vůči dětem, včetně podpory zapojení mladých lidí na rozhodování o věcech, které se jich bezprostředně týkají. Národní strategie obsahuje celkem šestnáct oblastí aktivit, jejichž postupným naplňováním má být těchto cílů dosaženo. Klíčové aktivity budou realizovány, monitorovány a vyhodnocovány právě na základě akčních plánů. První Akční plán k plnění strategie na období 2012 – 2015 byl vládou schválen v dubnu 2012. Obsahuje konkrétní úkoly pro jednotlivá ministerstva v tomto období včetně termínů a odpovědnosti konkrétních ministerstev a dalších orgánů za realizaci těchto opatření. Přínos Strategie i Akčních plánů pro zlepšení systému ochrany práv dětí bude velmi záviset na tom, zda a v jaké míře budou navržená opatření či aktivity realizovány, a jak důsledně bude postupováno v případě prodlev či neaktivity jednotlivých resortů. Problém působí i neexistence vertikální podřízenosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) Ministerstvu práce a sociálních věcí. Praxe těchto orgánů se tedy z důvodu nesjednoceného řízení liší. Pozitivní změny zejména v činnosti OSPOD by měla přinést velká novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí139 rovněž přijatá v uplynulém roce. Novela zavedla povinnost OSPOD, pověřených osob i zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc řídit se standardy kvality při poskytování sociálně-právní ochrany dětí a využívat metod sociální práce jako je vyhodnocování situace ohroženého dítěte a rodiny, zpracování individuálního plánu ochrany dítěte a provádění případové konference. Zda novela splní svůj účel a dojde ke sjednocení a zkvalitnění práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí bude možné zhodnotit až v delším časovém horizontu. Ačkoliv již od roku 2009 probíhají na úrovni ministerstev a poradních orgánů vlády diskuze o ustavení tzv. dětského ombudsmana, který by zastřešil a sjednotil systém ochrany práv dětí v České republice, koordinoval realizaci práv vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte140, prosazoval zájem dětí a zvyšoval povědomí o právech dětí, nebyl ani v roce 2012 tento institut zřízen. Neexistence nezávislého mechanismu kontroly dětských práv je přitom dlouhodobě kritizována ze strany Výboru OSN pro práva dítěte. Za pozitivní krok v tomto směru lze označit pouze zřízení nové internetové stránky pro děti (www.deti.ochrance.cz) veřejným ochráncem práv, které by měly usnadnit dětem komunikaci s úřadem a zpřístupnit jim jeho služby. V roce 2012 ochránce obdržel celkem 25 podání přímo od dětí, což je za rok nárůst o více než 100 %. V roce 2011 to bylo pouze 9 stížností. V této souvislosti je nutné připomenout, že již nyní se ochránce v rámci své činnosti z kapacitních důvodů systematicky nevěnuje naplňování Úmluvy o právech dítěte ani ochraně všech práv v Úmluvě dětem garantovaným. 138
Výbor pro práva dítěte v roce 2011 ČR vyzval, aby zajistila nezbytné lidské, technické a finanční zdroje pro realizaci komplexní, ucelené a důsledné politiky práv dítěte na národní, regionální i úrovni obcí. 139 Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 140 Vyhlášena pod č. 104/1991 Sb.
49
www.helcom.cz
10.2. Násilí na dětech Ministerstvo práce a sociálních věcí sice disponuje statistickými údaji o dětech, které se staly obětí sexuálního zneužívání nebo komerčního sexuálního zneužívání, tj. byly zneužity k dětské prostituci nebo k výrobě dětské pornografie, ale jde pouze o případy, které byly v daném roce evidovány orgány sociálně-právní ochrany dětí (obecními úřady obcí s rozšířenou působností). V roce 2012 bylo orgánům sociálně-právní ochrany dětí nahlášeno celkem 655 případů sexuálního zneužití dívek a 185 případů sexuálního zneužití chlapců. Z toho v 85 případech se jednalo o dívky ve věku do 6 let a v 37 případech o chlapce ve věku do 6 let. Nárůst počtu zneužívaných dětí v této věkové kategorii vyplývá jak ze statistik, tak i z vyjádření pracovníků linek důvěry. Srovnáme-li celkové počty evidovaných případů sexuálního zneužívání dětí včetně údajů v rámci věkové kategorie dětí předškolních, která je nejzranitelnější, s údaji v uplynulých letech, jde o negativní a velmi nežádoucí trend. V roce 2011 bylo dle statistik sexuálně zneužito celkem 640 dívek a 166 chlapců, v roce 2010 bylo sexuálně zneužito 633 dívek a celkem 153 chlapců. Ze statistických výkazů Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá i vzrůstající počet případů zneužívání dětí k prostituci. V roce 2012 bylo zneužito pro účely dětské prostituce celkem 21 dívek a 1 chlapec, v roce předchozím přitom pouze 6 dívek a 3 chlapci. Otázkou nadále zůstává, do jaké míry počty zaznamenaných případů sexuálního zneužívání dětí a dětské prostituce odpovídají skutečnému rozsahu, ve kterém se tento nebezpečný jev v České republice vyskytuje. Je realitou, že řada případů dětské prostituce i sexuálního zneužívání dětí zůstává neodhalena. Posílit ochranu dětí před touto formou násilí by měla ratifikace Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii a Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním (tzv. Lanzarotská úmluva), ke které Česká republika dosud nepřistoupila.
10.3. Tělesné tresty dětí Ačkoliv již Zpráva o stavu lidských práv v ČR za rok 2006 upozornila, že v České republice je oproti západoevropským zemím stále poměrně vysoký výskyt používání tělesných trestů vůči dětem, a že tělesné tresty jednoznačně poškozují zejména psychické zdraví dětí a snižují jejích sebeúctu, přispívají k šíření násilí v rodině, komunitě a ve společnosti, nedošlo v uplynulých letech v této oblasti k významnějšímu pokroku. ČR byla proto v roce 2012 znovu vyzvána Výborem OSN proti mučení, aby přijala zákon výslovně zakazující tělesné tresty v domácím i v jiném prostředí poskytujícím péči dětem. Toto doporučení je shodné i se stanoviskem Výboru OSN pro práva dítěte, který dříve vládu ČR vyzval, aby přijala další opatření ke zvýšení povědomí veřejnosti o nenásilných formách trestání dětí a aby účinněji bojovala proti stále rozšířené toleranci vůči tělesným trestům.
10.4. Podpora rodinného života Ačkoliv odborníci včetně členů Výboru pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva dlouhodobě upozorňují, že neexistuje ucelený koncepční materiál týkající se rodinné politiky, nedošlo v uplynulém roce v tomto ohledu k žádné zásadní změně. Česká (pro)rodinná politika několik let zůstává prázdným pojmem. Naopak dosavadní vývoj v oblasti podpory rodin ze strany státu naznačuje, že podpora rodin s více dětmi je prioritou pouze proklamovanou. Jasný signál o postoji státu vůči rodinám s více dětmi byl dán v roce 2011, kdy došlo ke změně zákona o státní sociální podpoře a ke zrušení porodného na druhé a každé další narozené dítě. Toto opatření nejvíce dolehlo na rodiny s více dětmi, které obecně patří mezi skupiny obyvatelstva nejvíce ohrožené chudobou. Velmi obtížné období nastává pro rodiny s více dětmi v momentě, kdy se rodiče chtějí vrátit zpět do zaměstnání. Práce na zkrácený úvazek či práce z domova je obecně pro většinu
50
www.helcom.cz
českých žen a mužů nedosažitelnou záležitostí. Také Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrzuje, že v České republice nejsou zkrácené pracovní úvazky příliš rozšířené.141 Zatímco v jiných státech evropské sedmadvacítky míst s flexibilním pracovním režimem přibývá (v roce 2010 ho vyžívalo cca 19 % lidí, ke konci třetího čtvrtletí 2012 pak cca 20 %), v České republice je to naopak. V roce 2010 kratší pracovní dobu využívalo 5,8 % zaměstnanců, ke konci loňského třetího čtvrtletí to bylo 5,5 %. Méně tento způsob práce využívají podle informací Ministerstva pouze v Bulharsku a na Slovensku, naopak více než 25 % využití této formy zaměstnání dosahují v Belgii, Rakousku či Švédsku, v Nizozemsku to je dokonce 49,6 %. Dalším obecným negativním dlouhodobým jevem, je obtížná zaměstnatelnost žen a zejména pak žen s více dětmi. Podle aktuálních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ženy tvoří víc než polovinu všech uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce déle než rok. Podílem zaměstnaných žen se třemi a více dětmi (26,4 %) se ČR v porovnání s dalšími zeměmi EU řadí na poslední příčky Na relativně vysoké procentu nezaměstnaných žen s dětmi má dle výzkumů podíl neochota zaměstnavatelů ženy-matky do zaměstnání přijímat, jakož i tendence k jejich přednostnímu propouštění. Stejně jako kratší úvazky usnadňuje návrat rodičů do práce také dostupnost služeb péče o dítě, zejména pak o ty nejmladší. Určitou podporou rodičů při sladění profesního, rodinného a osobního života v oblasti služeb péče o děti v uplynulém roce proto bylo vypracování věcného záměru zákona o dětské skupině Ministerstvem práce a sociálních věcí. Věcný záměr zákona byl zpracován v návaznosti na Programové prohlášení vlády ČR podpořit rozvoj alternativních předškolních zařízení a vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti. Hlavním záměrem nově navrhované úpravy je vytvořit nástroj služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, který zvýší dostupnost služeb péče o děti a usnadní participaci rodičů s malými dětmi na trhu práce. Tzv. dětská skupina je charakterizována jako služba spočívající v pravidelné péči o dítě od šesti měsíců věku do zahájení povinné školní docházky mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, mimo režim předpisů o školách a školských zařízeních. Služba může být poskytována za dohodnutou úhradu, maximálně však ve výši zřizovacích a provozních nákladů. Od této nové služby Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává, že může výrazně pomoci sladit profesní a rodinný život a také zabránit nezaměstnanosti mladých žen-matek. Dětská skupina by kromě usnadnění návratu rodičů na trh práce měla zvýšit příjmy veřejného rozpočtu. MPSV odhaduje z počtu rodičů, kteří vstupují na trh práce, kdy 30 procent z nich obsadí pracovní místa, a z počtu pečujících osob na nově vzniklých pracovních místech, že by se v roce 2014 jednalo o 191 milionů, v roce 2017 až o 1,41 mld. Kč.
141
Viz Dostál, V. Ministerstvo práce podpoří zaměstnanost matek s dětmi. Deník Referendum. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/15290-ministerstvo-prace-podpori-zamestnanost-matek-s-detmi.
51
www.helcom.cz
11.
Práva žen
11.1. Prosazování rovnosti mužů a žen Obecně je nutno konstatovat, že rozdíly v postavení žen a mužů v mnoha oblastech přetrvávají, ženy nejsou považovány za rovnocenné partnery. Účast žen v procesu (nejen) politického rozhodování je slabá. Na trhu práce jsou ženy stále nadměrně zastoupeny v odvětvích s nižšími výdělky a zároveň nedostatečně zastoupeny na vedoucích pozicích. Statistiky stále vykazují existenci příjmové nerovnosti u mužů a žen. Slaďování pracovního a rodinného života je nadále plné překážek, chybí dostatek flexibilních pracovních pozic i míst v předškolních zařízeních. Zejména u žen, které jsou zároveň matkami, je míra nezaměstnanosti mnohem vyšší než u mužů. Prosazování rovnosti mužů a žen v ČR ani není politickou prioritou. Výše uvedené skutečnosti lze označit za hlavní příčiny zvýšeného rizika vzniku chudoby a majetkové a sociální závislosti u žen; matky samoživitelky přitom patří ke skupinám osob nejvíce ohrožených chudobou.
11.2. Kvóty – snaha o dosahování rovnosti V březnu 2012 Evropský parlament přijal rezoluci, ve které vyzval Komisi k předložení legislativy, zahrnující kvóty, za účelem zvýšení účasti žen v dozorčích radách společností. Podle připraveného návrhu směrnice o genderové vyváženosti je cílem dosáhnout 40 % zastoupení doposud méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů. 142 Návrh se dotýká velkých společností, tj. společností, jejichž cenné papíry jsou obchodované na trhu některého z členských států, které mají více než 250 zaměstnanců a roční tržby nad 50 milionů eur. Odhadem jde přibližně o pět tisíc společností v EU. Pro případy nedodržení směrnice musejí jednotlivé státy nastavit přiměřené a odrazující sankce. Návrh směrnice Evropská komise přijala v listopadu 2012, posoudit ji ještě musí Evropský parlament a Rada EU. Je důležité zdůraznit, že směrnice nesměřuje a nepracuje s konceptem upřednostňování žen, ale upřednostňování méně zastoupeného pohlaví. Návrh neumožňuje přijímat méně kvalifikované ženy na úkor více kvalifikovaných mužů.143 V souvislosti s mediální prezentací problematiky se totiž objevovala řada argumentů, že směrnice fakticky zavede diskriminaci mužů, ačkoli efekt má být zcela opačný – dosažení genderové vyváženosti. Kvóty mohou být významným prostředkem pro řešení důsledků diskriminace. Je ovšem nutné začít pracovat také na řešení jejích příčin. Vláda ČR je přesvědčena, že kvót není třeba, a zavádění regulace na úrovni EU odmítla. Vláda uvádí, že vycházela mj. z konzultací se zástupci organizací zaměstnavatelů, z nichž vzešlo její přesvědčení, že adekvátní a společensky všeobecně akceptovaný nástroj řešení prosazování rovnováhy v zastoupení mužů a žen ve vedení podniků představuje samoregulace podniků.144 Některé nestátní neziskové organizace nebo vědecká pracoviště,
142
Viz Evropská komise. Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on improving the gender balance among non-executive directors of companies listed on stock exchanges and related measures. Dostupné z: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/gender-equality/news/121114_en.htm. 143 Viz např. Špondrová, P. Bijte na poplach! Směrnice o "kvótách" je tady!!! (Skoro). Jiné právo. Dostupné z: http://jinepravo.blogspot.cz/2012/12/pavla-spondrova-bijte-na-poplach.html; Asociace pro mezinárodní otázky. Povinné kvóty pro obsazování žen do vedení firem. Dostupné z: http://www.studentsummit.cz/data/1359507823711BGR_EU_I.pdf. 144 Viz vláda ČR. Příspěvek vlády ČR k veřejné konzultaci EK k Genderové nevyváženosti ve vedení podniků v EU. Dostupné z: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/gender-equality/opinion/files/120528/pa/278_cs.pdf.
52
www.helcom.cz
které se genderovými otázkami zabývají, se naopak vyjádřili ve smyslu, že samoregulace je neefektivní a nedostatečné řešení, které nevede ke skutečnému zlepšení.145
11.3. Důsledky nerovnosti mužů a žen Důsledky nerovnosti mužů a žen ve společnosti můžeme posuzovat na základě těchto průřezových oblastí: 1) počet žen – absolventek terciárního vzdělávání, 2) Gender Pay Gap a 3) účast žen v rozhodovacím procesu. Jedním z důvodů, proč přišla komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová s návrhem na legislativně dané kvóty, které by měly posílit účast žen v rozhodovacích procesech, je trend vzrůstajícího počtu terciárně vzdělaných žen. Míra zastoupení vysokoškolský vzdělaných žen ve společnosti by měla podmiňovat jejich účast na rozhodovacích procesech.146 Problematika Gender Pay Gap, ukazatele příjmové nerovnosti mužů a žen, navazuje na předchozí roky. Příjmová nerovnost přetrvává, ačkoli ženy a muži zastávají stejné pracovní pozice. Gender Pay Gap v ČR dosahuje jedné z nejvyšších hodnot v rámci EU, v roce 2010 vykazovala hodnotu 24,1 %.147 Jednou z hlavních příčin tohoto jevu jsou genderové stereotypy, které vedou k diskriminačnímu způsobu odměňování žen a mužů. Nerovné zacházení je faktorem podporujícím ekonomickou a sociální závislost žen a má za následek zvýšené riziko chudoby u žen, jde o tzv. „feminizaci chudoby“. Sociálně slabší situace žen je též odrazem skutečnosti, že ženy jsou skupinou, která stabilně čelí vyšší míře nezaměstnanosti, tento problém se týká zejména žen, které vychovávají děti. Ve společnosti přetrvávají tendence pohlížet na muže jako na živitele rodiny, jehož zaměstnání zasluhuje vyšší míru ochrany, a na ženy jako na sekundární zdroje rodinného příjmu.148 Genderové stereotypy na pracovním trhu se zcela logicky promítají nejen do výše mezd a platů, ale i dalších plnění, které jsou od výše příjmu závislé, například nemocenského, podpory v nezaměstnanosti, peněžitého příspěvku v mateřství nebo starobního důchodu. Existuje opět úzká spojitost mezi genderovými stereotypy a nedostatečným zastoupením žen v politických a hospodářských rozhodovacích procesech ve veřejné i soukromé sféře, včetně vnitrostátních parlamentů, vlád členských států a orgánů EU. Hovoříme o tzv. „skleněném stropu“, na který ženy narážejí. Zastoupení žen v rozhodovacích pozicích je stále nízké, stát přesto nenavrhuje žádné nástroje vedoucí ke zlepšení situace. V oblasti politiky po podzimních volbách v roce 2012 pokleslo zastoupení žen v Senátu (z 18,5 % na 17,3 %), počet žen v krajských zastupitelstvech se naopak zvýšil (z 17,6 % na 19,7 %). Na post hejtmana kraje ovšem nebyla zvolena ani jedna žena.149
145
Viz Fórum 50 %. Příspěvek Fóra 50 % k veřejné konzultaci k genderovému složení představenstev společností v EU. Dostupné z: http://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/prispevek-fora-50-k-verejne-konzultaci-k-genderovemu-slozenipredstavenstev-spolecnosti; Oddělení Gender & Sociologie, Sociologický ústav AV ČR. Response to the EC Public Consultation on Gender Imbalance in CorporateBoards in the EU. Dostupné z: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/gender-equality/opinion/files/120528/all/154_en.pdf. 146 V ČR v akademickém roce 2011/2012 dosahoval počet vysokoškolských studentů 172 802, studentek 219 627. Viz Český statistický úřad. Zaostřeno na ženy a muže 2012. 3. Vzdělání. 3 – 1. Žáci na jednotlivých typech a druzích škol podle pohlaví. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1413-12-r_2012-13. 147 Viz Český statistický úřad. Zaostřeno na ženy a muže 2012. 4. Práce a mzdy. 4. – 37. Mezinárodní srovnání – průměrná roční mzda žen a mužů (EUR). Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1413-12-r_2012-14. 148 Srov. Aperio. ČESKÝ TRH PRÁCE OPTIKOU GENDEROVÝCH STATISTIK. Dostupné z: http://www.aperio.cz/210/cesky-trhprace-optikou-genderovych-statistik. 149 Viz Fórum 50 %. Statistiky a analýzy. Dostupné z: http://padesatprocent.cz/cz/zeny-v-politice; Kongres žen. České ženy v číslech. Dostupné z: http://www.kongreszen.cz/o-kongresu/ceske-zeny-v-cislech.
53
www.helcom.cz
11.4. Domácí násilí Domácí násilí je specifický a závažný druh násilí, pro něž je typické zejména blízký fyzický kontakt ve smyslu, že oběť a pachatel žijí často ve společné domácnosti. Domácí násilí má podobu psychického, fyzického, ekonomického a sexuálního projevu. V ČR se domácí násilí týká téměř výhradně žen coby obětí (až 90 %150). Jedná se o typicky latentní trestnou činnost – podle odhadů pouze 20 % případů je hlášeno policii a přibližně pouze 3 % ze všech případů domácího násilí projednávají soudy.151 Podle odhadů až třetina žen v ČR je obětí různých forem domácího násilí.152 V únoru 2012 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o obětech trestných činů 153 , který byl po roce projednávání schválen a jeho účinnost nastává v srpnu 2013. Zákon přináší pozitiva – zvyšuje částky finanční pomoci obětem, nově si o ni budou moci žádat oběti také v případě, že trestní stíhání pachatele bylo zastaveno, nebo jestliže pachatel není trestně odpovědný. Subjekt, který hodlá poskytovat podporu obětem trestných činů podle tohoto zákona a získat dotaci ze státního rozpočtu na svou činnost, se musí akreditovat pro jednu nebo obě služby, kterými jsou a) poskytování právních informací a b) restorativní programy. Podle zákona akreditací pro službu poskytování právních informací nejsou dotčena ustanovení o zastupování v řízení podle jiných právních předpisů (§ 39 odst. 3). Právní pomoc obětem podle tohoto zákona mohou za úplatu poskytovat pouze advokáti (§ 6 odst. 3). Neziskové organizace, které nabízejí pomoc obětem trestné činnosti spočívající v právním zastupování, však na základě tohoto zákona žádné prostředky na tuto činnost nezískají.154 Domácí násilí je přitom velmi citlivé téma, kontakt s obětí často není pouze o poskytování právní pomoci, ale současně o podpoře po stránce psychické a sociální. Neziskové organizace, které mají s pomocí poskytovanou obětem domácího násilí dlouhodobé zkušenosti, by proto bylo vhodné zapojit také do systému poskytování právního zastupování a podpořit tuto jejich činnost především v zájmu obětí domácího násilí. V kontextu s přijetím této úpravy je nutné poukázat na velký deficit, kterým je stále chybějící komplexní právní úprava týkající se bezplatné právní pomoci. V roce 2011 Rada Evropy přijala Úmluvu o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Česká republika Úmluvu doposud neratifikovala. Podle prohlášení premiéra Petra Nečase je nutné nejprve provést analýzu dopadu jednotlivých ustanovení na vnitrostátní právní úpravu za účelem zjištění, zda jsou právně ošetřeny všechny požadavky Úmluvy. Po vyřešení dílčích problémů ČR podle slov premiéra nebude mít problém k Úmluvě přistoupit a to za použití extenzivního výkladu – Úmluva by byla aplikována na všechny oběti násilí, nejen na ženy. 155 S přijetím výše uvedeného zákona o obětech trestných činů je proto namístě Úmluvu ratifikovat.
150
Srov. Smiggels Kavková, J., Adamusová, M. Ne násilí na ženách! IHNED.cz. Dostupné z: http://kavkova.blog.ihned.cz/c159273740-ne-nasili-na-zenach. 151 Srov. ProFem. Průzkum o domácím násilí v ČR 2012. Dostupné z: http://www.profem.cz/clanek.aspx?a=84. 152 Viz ROSA. Nenechte si ubližovat : ženy stále umírají v důsledku násilí. Dostupné z: http://www.rosa-os.cz/onas/informace-pro-tisk/. 153 Zákon č. 45/2013 Sb. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 154 Srov. např. La Strada. TZ - Zákon o obětech trestných činů poskytne od srpna lepší ochranu obětem kriminality. Dostupné z: http://www.strada.cz/cz/aktuality/118-tz-zakon-o-obetech-trestnych-cinu-poskytne-od-srpna-lepsi-ochranu-obetemkriminality. 155 Viz ústní interpelace v Poslanecké sněmovně PČR na premiéra Petra Nečase dne 9. 6. 2011. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/019schuz/s019102.htm.
54
www.helcom.cz
11.5. Předporodní, porodní a poporodní péče V ČR nejsou respektována práva a požadavky žen v souvislosti s těhotenstvím, porodem a poporodní péčí. Nejčastěji jde o otázku způsobu vedení porodu a volby místa porodu. Nelze bezesporu odhlížet od nejlepšího zájmu dítěte, kterým je především právo na ochranu života a zdraví. Právo na plnohodnotnou účast v diskusi zejména o průběhu porodu je však ženám mnohdy upíráno ve prospěch jediného správného názoru lékařů a zdravotnického personálu. Projevem nerespektování práv žen v této otázce je také vyloučení zástupkyň rodiček, porodních asistentek a zmocněnkyně vlády pro lidská práva z pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví, která má projednávat koncept porodní péče.156
11.6. Protiprávně sterilizované ženy Protiprávně sterilizované ženy se až na výjimky doposud nedomohly finančního odškodnění. Jednotlivé peněžité nároky vznesené prostřednictvím žaloby jsou českými soudy s ohledem na vývoj judikatury zamítány pro jejich promlčení. Vznesenou námitku promlčení lze shledat v rozporu s dobrými mravy pouze při výjimečných okolnostech, např. pokud se žena o provedené sterilizaci dozvěděla až v okamžiku, kdy již byl její nárok podle právní úpravy promlčen. Rada vlády pro lidská práva schválila dne 17. února 2012 Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ke sterilizacím že v ČR prováděným v rozporu s právem (dále jen „Podnět“), v němž vyzvala českou vládu k zavedení kompenzačního mechanismu pro oběti nedobrovolné sterilizace. Rada navrhla odškodnit ženy, které byly podrobeny protiprávním sterilizacím v období let 1972 až 1991 a podle tehdejších předpisů jim vznikl nárok na peněžitý příspěvek. Ženy, které nelze zařadit do uvedené skupiny a které neměly rozumnou možnost požadovat odškodnění soudní cestou z důvodu promlčení nároku, by měly být rovněž odškodněny.157 V průběhu roku 2013 probíhalo mezirezortního projednávání Podnět, který měl být připraven ke schválení. V důsledku pádu vlády ke schválení Podnětu nedošlo a úkol zde leží pro příští vládu. V dubnu 2012 se stal účinným zákon o specifických zdravotních službách, který ve svých ustanoveních § 12 až 16 nastavuje zákonný rámec prováděných sterilizací a upravuje pravidla svobodného a informovaného souhlasu. Česká republika tak po mnoha letech splnila výtku řady domácích i zahraničních subjektů, které ji za tento deficit kritizovaly.
156
Viz Česká ženská lobby, Liga lidských práv. Ministerstvo zdravotnictví nečekaně vyloučilo z diskuze o koncepci porodnictví zástupkyně rodiček a porodních asistentek. Dostupné z: http://www.czlobby.cz/novinky/226-1/tiskova-zprava-k-situaci-vporodnictvi/. 157 Viz Rada vlády ČR pro lidská práva. Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ke sterilizacím že v ČR prováděným v rozporu s právem. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/cinnost-rady/zasedani-rady/zasedani-rady-dne-17--unora-201298737/.
55
www.helcom.cz
12.
Práva seniorů
12.1. Situace seniorů v České republice Postavení seniorů, jejich situace a životní podmínky se ani v uplynulém roce významně nezlepšily. Spíše naopak, senioři, zejména osamoceně žijící, patří ke skupinám nejvíce ohroženým chudobou a sociálním vyloučením. Na seniory kumulativně a výrazně dopadají změny provedené sociální reformou, důsledky ekonomické a sociální krize i deregulace nájemného. To se týká také osob v předdůchodovém věku, které přišly o zaměstnání a nemají šanci si najít nové zaměstnání, zejména odpovídající jejich kvalifikaci a schopnostem. V roce 2012 průměrná výše starobního důchodu dosáhla úrovně 10 770 Kč, v reálném vyjádření došlo ke snížení o 2,3 %. Průměrná výše důchodu představovala 42,9 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. Průměrný nominální důchod žen činil 9 797 Kč, představoval tak 81,9 % průměrného důchodu mužů (11 962 Kč). Nejčastěji byly důchody vypláceny ve výši 9 – 11 999 Kč. Nejčetnější skupinu vyplácených důchodů ve výši 10 – 10 999 Kč zastupují muži i ženy přibližně stejně, ve skupinách s důchodem nižším než 10 000 Kč převládají výrazně ženy, ve skupinách nad 11 000 Kč muži.158 Příčinu rozdílné výše důchodů vyplácených ženám a mužům lze spatřovat v přetrvávající diskriminační mzdové politice mnohých zaměstnavatelů. Z uvedených dat je zřejmé, že výše vyplácených starobních důchodů, zejména v jednočlenných domácnostech seniorů, nemusí ani postačit na úhradu nezbytných životních výdajů. Zajištění důstojného života ve stáří je proto pro některé osoby nedosažitelné. Evropská unie vyhlásila rok 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Důraz byl kladen na podporu vitality a důstojnosti všech osob a jako cíl bylo vytyčeno usnadnění vytvoření kultury aktivního stárnutí založené na společnosti vstřícné pro všechny věkové skupiny. Hlavním výstupem Evropského roku je Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, který zpracovalo MPSV a který v únoru 2013 schválila vláda. ČR se chce prostřednictvím nového strategického dokumentu zaměřit na zajištění dodržování a ochrany lidských práv seniorů, zejména práva na respekt a práva na důstojné zacházení, dále také na podmínky a participaci starších osob ve společnosti, plné požívání politických a občanských práv a naplnění sociálních, kulturních a dalších práv. Mezi stěžejní oblasti zájmu patří např. celoživotní učení, zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění, dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce, kvalitní prostředí pro život seniorů, zdravé stárnutí a péče o nejkřehčí seniory s omezenou soběstačností.
12.2. Tíživá situace v oblasti bydlení Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí se životní náklady domácností důchodců se zvedly o 4,6 % (v Praze o 3 %). Mnozí senioři se dostávají do těžké finanční situace. Kapacity sociálních služeb nepostačují, pouze necelé procento seniorů má možnost bydlet v ubytování se speciální péčí. Čekací doby na umístění jsou dlouhé, např. v Praze dosahuje čekací doba na jednolůžkový pokoj 10 let.159 Deficitem je chybějící zákon o sociálním bydlení. V důsledku všech uvedených okolností senioři nově patří ke skupině osob, která se dostává na ubytovny. Mnoha seniorům, kteří celý život pracovali a přispívali tak do veřejných rozpočtů, reálně hrozí bezdomovectví.
158
Viz Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/15242/Analyza_2012_text.pdf. 159 Srov. Hoplíčková, J. ZPRÁVA O ŽIVOTĚ SENIORŮ V ČR. Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory s komplexními službami. Dostupné z: http://www.senior-penzion.cz/Pages/Text/zprava.html.
56
www.helcom.cz
12.3. Nenávistné projevy Lidé, kteří si v rámci svých možností snaží v důchodu nalézt zaměstnání, ať již z důvodu finančního přilepšení nebo za účelem zachování sociálních vazeb, bývají někdy terčem útoků, že „zabírají místa pro mladé“. Senioři jsou vnímáni jako jakási zátěž systému. 160 Narůstá intenzita a míra hanlivých, urážlivých a nenávistných projevů namířených proti seniorům a starším osobám. Například na sociální síti Facebook jsme zaznamenali skupiny s těmito názvy: „Lidé nad 50 let nemají právo žít“, „Smrt důchodcům“, „Důchodci, umyjte se už konečně!“, „Někteří důchodci se nám skoro rozkládají před očima....a je to cítit..!!!“ Pejorativní projevy se objevovaly také v souvislosti s volbami: „Lidé nad 60 let by neměli mít právo volit“ nebo „Bojujme za budoucnost této země! Nenechme senilní důchodce rozhodovat o naší budoucnosti!“161 Podobné výroky je třeba hlasitě odmítnout. Podporování této zášti povede „pouze“ k negativnímu prohlubování vztahů mezi mladší a starší generací a zřejmě i k úmyslné separaci obou skupin. Tyto slovní útoky se vyznačují také zvláštním paradoxem – nenávistné a netolerantní výroky proti seniorům vedou ti, kteří se časem mohou ocitnout v naprosto stejné roli.
12.4. Diskriminace Osoby starší 50 a 55 let jsou skupinou diskriminovanou na trhu práce. Pokud tyto osoby ztratí své zaměstnání, nesnadno nacházejí nové. U žen se navíc může jednat o vícečetnou diskriminaci, tedy o nerovné zacházení v přístupu k zaměstnání na základě více znaků – tedy věku a pohlaví (specifickou kategorii pak mohou představovat romské ženy, u nichž se přidává další důvod, národnost). Lidé vyššího věku se setkávají s diskriminací i v přístupu ke službám. Někteří dodavatelé odmítají poskytovat své služby z důvodu vysokého věku potenciálního spotřebitele, kdy právě věk osoby představuje výlučné kritérium pro takové posouzení, například v případech dodání finančních služeb (poskytnutí kreditní karty). Pokud dodavatel odepře přístup k využití služby bez ohledu na doložení či přezkum relevantních požadavků (ve výše uvedeném případě neposkytnutí kreditní karty bez ohledu na individuální majetkové poměry osoby a ověření její schopnosti dostát svým závazkům), dopouští se vůči zájemcům o službu přímé diskriminace.162
12.5. Starší osoby jako zranitelní spotřebitelé Zejména senioři představují početnou skupinu mezi spotřebiteli, kteří doplácejí na nekalé a nezákonné praktiky některých dodavatelů služeb. Typicky se jedná o předváděcí akce, kterých se účastní především senioři a na nichž jsou mnohdy nuceni k zakoupení prezentovaného zboží, bez ohledu na jeho skutečnou potřebnost a své finanční možnosti. Spotřebitelé tak pod nátlakem kupují předražené zboží. Obchodníci zneužívají důvěřivosti některých starších osob a také potřeby společenského kontaktu především osamoceně žijících seniorů. Podle zkušeností občanského sdružení dTest roste počet podvedených seniorů a praktiky mnohých prodejců zacházejí k vydírání a výhružkám. Česká republika by proto měla upravit legislativu tak, aby předváděcí akce nadále nebyly záminkou pro nátlak 160
Tamtéž. Více viz Český helsinský výbor. Monitoring médií – únor 2013. Dostupné z: http://helcom.cz/ke-stazeni/monitoring-medii/; Český helsinský výbor. Monitoring médií – březen 2013. Dostupné z: http://helcom.cz/ke-stazeni/monitoring-medii/. 162 Srov. Veřejný ochránce práv. Odmítnutí sepsat žádost o kreditní kartu s klienty staršími 70 let. Zpráva o šetření ze dne 26. 11. 2012, sp. zn. 117/2012/DIS/JKV. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dlezakazanych-duvodu/diskriminace-na-zaklade-veku/. 161
57
www.helcom.cz
a agresivitu vůči seniorům. 163 V důsledku zakoupení často nepotřebného a předraženého zboží se mnohé osoby dostávají do svízelné finanční situace a následně do dluhů. Vymahatelnost práv spotřebitelů, kteří se rozhodnou od smlouvy odstoupit, je fakticky téměř nemožná. Prodejci vymýšlejí nejrůznější strategie, jak obejít zákon a vyhýbat se zodpovědnosti. Vítaná novela občanského zákoníku 164 v roce 2012 odstranila nemožnost odstoupení od smlouvy v případě, kdy si spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky. Praxe naznačovala, že obchodníci této nemožnosti odstoupení zneužívali a formulovali výslovné sjednání návštěvy do předem připravených smluv.
12.6. Násilí na seniorech Občanské sdružení Život 90 násilí na seniorech definuje jako „donucovací chování užívané jednou osobou k ovládání jiné nebo jiných osob“.165 Typické je opakovanost, dlouhodobost a téměř každodenní přítomnost takového jednání. Týrání může spočívat v psychickém, fyzickém nebo ekonomickém zneužívání, tedy i vydírání nebo ponižování. Týrání je podle odhadů vystaveno až 20 % osob starších 60 let, přitom až 85 % případů zůstává skryto. Důvodem neřešení týrání bývá ostych některých osob jednání oznámit, ale také neschopnost rozpoznat, že se staly oběťmi násilí. Průměrně každý den se objeví nový případ týrání seniora a v každém druhém případě seniora týrá jeho rodina. V České republice přitom neexistují souhrnná data ohledně počtu týraných a zanedbávaných seniorů. Mezi nejčastější podoby patří mezigenerační forma domácího násilí. Výjimkou však není ani týrání v ústavech sociální péče nebo zdravotnických zařízení, kde stále chybí dostatečná kontrola.
163
Srov. dTest. Řekněte předváděcím akcím ne. Dostupné z: http://www.dtest.cz/clanek-2739/reknete-predvadecim-akcimne; dTest. Boj proti pořadatelům předváděcích akcí získává silné příznivce. Dostupné z: http://www.dtest.cz/clanek2902/boj-proti-poradatelum-predvadecich-akci-ziskava-silne-priznivce. 164 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 165 Srov. Život 90. Týrání, špatné zacházení, zanedbávání. Dostupné z: http://www.zivot90.cz/4-socialni-sluzby/14-seniortelefon--telefonicka-krizova-pomoc/143-tyrani.
58
www.helcom.cz
13.
Práva osob se zdravotním postižením
V lednu 2012 bylo novelizováno několik zákonů týkajících se osob se zdravotním postižením.166 Novelizací právní úpravy došlo k významným změnám v poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zhoršení sociální situace osob se zdravotním postižením. Proklamovaným cílem reformy bylo ušetřit prostředky na administrativě, modernizovat způsob posuzování zdravotního stavu pro účely posouzení nároku na dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči a zajistit tak efektivnější využití vynaložených prostředků.167
13.1. Organizační změny ve výkonu agendy nepojistných dávek Jednou ze změn dosavadního systému bylo převedení agendy spojené s výplatou nepojistných dávek na úřady práce (novelou č. 366/2011 Sb.). Nové žádosti i již přiznané dávky měly být od ledna 2012 také zpracovávány v novém aplikačním vybavení. Vzhledem k snížení počtu pracovníků oproti předchozímu období, kdy byly tyto agendy vykonávány v přenesené působnosti na obecních úřadech a rovněž díky častým výpadkům nových počítačových programů, docházelo především v prvních měsících roku 2012 k chybám a zpoždění ve výplatě přiznaných nároků. Na mnoha úřadech práce lidé čekali v několikahodinových frontách na projednání svých záležitostí. Tyto podmínky samozřejmě zvláště těžce dopadaly na osoby se zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že na základě selhávání počítačového vybavení docházelo ke zpoždění výplaty všech nepojistných dávek poskytovaných úřady práce, lidé se zdravotním postižením se v mnoha případech dostávali do závažné finanční nouze a neměli prostředky na úhradu sociálních služeb.
13.2. Situace rodin osob se zdravotním postižením Dávka sociální příplatek poskytovaná v roce 2011 rodinám osob se zdravotním postižením podle zákona o státní sociální podpoře od ledna roku 2012 zanikla a byla částečně transformována do dávky zvýšení příspěvku na péči ve výši 2 000 Kč, na kterou mají nárok tyto rodiny za podmínek stanovených v zákoně o sociálních službách. Nejenže se v důsledku jednalo o výrazné snížení příjmů těchto rodin, ale bohužel tato informace často nebyla těmto rodinám podána. Ještě ve druhé polovině roku 2012 jsme se v Poradenském centru setkávali s případy, kdy rodiny žádaly na úřadu práce, který jim vyplácel příspěvek na péči, o dávky pomoci v hmotné nouzi. Tyto jim z důvodů celkových příjmů nedosahujících životního minima byly přiznány, ale o možnosti čerpání zvýšení příspěvku na péči168 nebyli tito lidé poučeni. Rovněž s možností žádat a čerpat alespoň přechodně v počátku roku dávku mimořádné okamžité pomoci ze systému hmotné nouze k zmírnění dopadů sociální reformy na rodiny osob se zdravotním postižením s nízkými příjmy169 nebyli rodiny a někdy bohužel ani pracovníci úřadů práce seznámeni. Dávka zvýšení příspěvku na péči byla později medializována v souvislosti se změnou podmínek pro její čerpání, které byly zavedeny novelizací zákonů o státní sociální podpoře a o sociálních službách. 170 Touto novelizací bylo především umožněno souběžné čerpání příspěvku na péči a rodičovského příspěvku do 4 let věku dítěte. Bohužel rodiče dětí se 166
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 167 Viz Ministerstvo práce a sociálních věcí. Webové stránky sociální reformy. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/7. 168 Tuto možnost mají rodiny pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby, jejichž celkový příjem nedosahuje dvojnásobku životního minima. 169 Metodický pokyn MPSV k zákonu o hmotné nouzi č. 1/2012. 170 Během roku 2012 byly dopady sociální reformy částečně zmírněny přijetím zákona č. 331/2012 Sb., jímž byly s účinností od 1. 12. 2012 novelizovány výše uvedené zákony.
59
www.helcom.cz
zdravotním postižením, které dosáhly v roce 2012 věku 3 let, ukončili pobírání rodičovského příspěvku, aniž by vyčerpali celkovou částku a začali pobírat příspěvek na péči. V prosinci roku 2012 zjistili, že úřady práce se domnívají, že jejich situace se novelizace netýká. Žádosti o obnovení výplaty rodičovského příspěvku byly zamítány nebo dokonce je některá pracoviště ani nepřijímala, žadatelé byli poučováni, že obnovení výplaty této dávky v jejich případě není možné. Situace se vyjasnila až v počátku roku 2013, kdy Generální ředitelství ÚP a MPSV vypracovalo metodiku, podle níž byly tyto žádosti přijímány a řízení o nich přerušováno. Softwarové vybavení úřadů práce umožnilo přiznání a výplatu těchto dávek v těchto případech až v posledních dnech února 2013. Ještě v dubnu 2013 jsme se v Poradenském centru setkali s případem, kdy matce bylo sděleno pracovnicí kontaktního pracoviště, že nárok na příspěvek na péči, který uplatnila v prosinci 2012, jí vznikne až od dubna, protože do března 2013, kdy dítě dosáhlo věku 3 let, pobírala rodičovský příspěvek.
13.3. Správní řízení o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a příspěvku na péči Podle zkušeností Poradenského centra ČHV dochází ke vzniku specifických problémů ve správních řízeních o dávkách pro osoby se zdravotním postižením (srov. kapitolu Sociální práva). Nejčastěji problém spočívá v neposkytnutí možnosti účastníku řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k těmto podkladům před vydáním rozhodnutí. Zásadním a rozhodujícím podkladem pro vydání rozhodnutí o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o příspěvku na péči je posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení. Po obdržení tohoto posudku úřad práce vyrozumí žadatele o možnosti vyjádřit se k podkladům a stanovuje většinou velice krátkou lhůtu 3 – 5 kalendářních dnů. Účastníci řízení bývají od podání námitek proti posouzení pravidelně odrazováni s odůvodněním, že „to stejně nemá význam“ a mají vyčkat na vydání rozhodnutí a možnost využití opravného prostředku odvolání. Jsou nuceni dokládat nové lékařské zprávy s tím, že pouhý jejich nesouhlas s posudkovým závěrem není dostatečným důvodem k přezkoumání posudku. Podle Nejvyššího správního soudu přitom posudek má být pro účastníka řízení přesvědčivý a správní orgán je povinen posudek hodnotit jako každý jiný důkaz i z hlediska jeho celistvosti a přesvědčivosti.171 Posudky často nesplňují požadavek přesvědčivosti, nicméně pracovníci správních orgánů, kteří vydávají na základě těchto posudků rozhodnutí, informují účastníky řízení, že není v jejich možnostech a kompetenci činnost posudkových orgánů hodnotit. A to ani v případech, kdy posudkový orgán změnil stanovisko v neprospěch účastníka během několika měsíců, aniž by došlo k zlepšení jeho zdravotního stavu. Stále se setkáváme s případy, kdy osobám není umožněno při seznámení se spisovou dokumentací pořídit si kopie posudku a dalších podkladů. Rovněž při sociálním šetření nejsou účastníci poučováni o možnosti vyžádat si seznámení se záznamem sociálního šetření, která je zakotvena v ust. § 25 zákona o sociálních službách. Při pokusu osoby o podání žádosti na úřadu práce v některých případech dochází k odmítnutí přijmout žádost, na základě domněnky pracovníka, že onemocnění nebo postižení žadatele nezaloží nárok na příslušnou dávku, čímž osoby ztrácejí také nárok na odvolání a možnost domáhat se svého práva u soudu. Při podání žádosti bývají žadatelé nuceni uvádět pouze kontakt na praktického lékaře. Uvedení praktického lékaře je povinné u dávek pro osoby se zdravotním postižením, účastníkům řízení však nemůže být bráněno v uvedení ošetřujících specialistů. Režimová
171
Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2009, č. j. 3 Ads 48/2009-104. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main0Col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&menu=262.
60
www.helcom.cz
opatření nařízená specialistou 172 totiž mnohdy nejsou součástí dokumentace vedené praktickým lékařem. V mnoha případech jsou osoby vzhledem k povaze svého onemocnění léčeny na specializovaných pracovištích a svého praktického lékaře ani nenavštěvují. Běžná praxe, v níž tedy zřejmě při posuzování zdravotního stavu dochází pouze ke kontaktování praktického lékaře, přináší další zátěž a znevýhodnění osob se zdravotním postižením. Dalším problémem, který vznikl v důsledku účinnosti sociální reformy, je skutečnost, že účastníci řízení nemají možnost odvolávat se proti rozhodnutím o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, pokud nesouhlasí s výsledkem posouzení a typem přiznaného průkazu. Podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením se o vydání průkazu nevydává rozhodnutí.173 Žádosti o průkazy pro osoby se zdravotním postižením se musí podávat na předtištěném formuláři, ve kterém není možné označit, zda osoba žádá o průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P. 174 Za plné vyhovění žádosti je tedy považováno přiznání kteréhokoli průkazu a řízení je ukončeno výzvou k převzetí průkazu a jeho vydáním. Mnohdy žadatelům není umožněno ani podání námitky proti posouzení, odvolání proti rozhodnutí v této situaci není vůbec možné. Podle našeho názoru se jedná o další projevy porušování práv účastníků správního řízení a zásad, na nichž je správní řízení budováno. Jedná se především o porušení práva nahlížet do spisu, činit si výpisy a požadovat kopie spisu (§ 38 správního řádu), práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním (§ 36 odst. 3 správního řádu), povinnosti správního orgánu umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy (§ 4 odst. 4 správního řádu) nebo zásady materiální pravdy (§ 3 správního řádu). Jednotlivá práva a principy je přitom nutné aplikovat ve smyslu garance práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny. Ve svém důsledku však tato porušení zatěžují faktický život mnoha rodin osob se zdravotním postižením a mohou ztěžovat a omezovat zapojení osob s handicapem do společnosti, jak jej předvídá Úmluva o právech osob se zdravotním postižením.
13.4. Posuzování zdravotního stavu pro účely posouzení nároku na dávky – průkazu pro osoby se zdravotním postižením a příspěvku na péči Novelou zákona o sociálních službách byla nově nastavena kritéria pro posouzení stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Nyní je dle ust. § 9 zákona o sociálních službách posuzováno zvládání deset oblastí základních životních potřeb. Aktivity, které mají být v jednotlivých oblastech posuzovány, jsou vymezeny v Příloze 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb.175 Posuzování podle nových kritérií se nadále vyznačuje nejednotností nejen v jednotlivých krajích či okresech, ale i v rámci dvou různých posouzení v rozmezí několika měsíců u osoby, u níž nedošlo ke změnám zdravotního stavu, jedním posudkovým orgánem. Na základě nového posouzení dochází v mnoha případech k snížení stupně závislosti nebo i k zániku nároku na dávky, aniž by došlo k zlepšení zdravotního stavu. Mnoho osob, kterým dříve byly přiznány podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2011 mimořádné výhody II. nebo III. stupně, mělo podle předchozí právní úpravy právo na vydání průkazu ZTP nebo ZTP/P. Pokud se pravidelně přepravovaly, mohly čerpat za stanovených podmínek příspěvky na individuální dopravu nebo na provoz motorového vozidla. Na základě posouzení podle nových podmínek však tyto osoby nesplnily podmínky nároku na průkazy a zanikly jim tak výhody v oblasti dopravy, jako např. slevy na jízdném a nárok na využívání parkovacích míst pro invalidy. Mnozí využívali tyto výhody k dopravě do zaměstnání, do vzdělávacích institucí apod. Zánik nároku na průkazy ZTP a ZTP/P má na osoby se 172
Ve smyslu vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 173 Úřady práce postupují podle výkladu Normativní instrukce č. 13/2012 k ust. § 151 odst. 2 správního řádu. 174 Průkaz osoby s těžkým zdravotním postižením (průkaz TP) nebo průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením (průkaz ZTP) anebo průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce (průkaz ZTP/P). 175 Viz pozn. pod čarou č. 167.
61
www.helcom.cz
zdravotním postižením zvláště negativní dopad, protože se jedná o významný prostředek sociální integrace těchto osob. Podle ustanovení § 34 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením průkazy osob se zdravotním postižením náleží osobám, které jsou považovány za osoby závislé na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách. Mnoha lidem se zdravotním postižením, kterým končila platnost průkazů v roce 2012, nebyly tyto průkazy vydány na základě přiznaného stupně závislosti, nebyli poučeni o příslušných ustanoveních zákona o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a byli nuceni projít novým posouzením stupně závislosti, které trvalo mnoho měsíců. Stupeň závislosti se přitom podle nových pravidel v mnoha případech snížil. Tyto osoby tak zcela nebo na řadu měsíců pozbyly možnosti využívat výhody spojené s držením průkazu, na jehož vydání měly ze zákona nárok, aniž by bylo nutné nové posouzení zdravotního stavu. Rovněž posouzení nároků na příspěvek na péči vede v novém systému k častému snižování stupně závislosti, případně jsou posuzovaní nově shledáni nadále nezávislými na pomoci jiné osoby, aniž by docházelo k zlepšení jejich zdravotního stavu. Změnou 36 posudkových kritérií na 10 oblastí došlo k subjektivizaci posuzování, která se odráží v rozdílných závěrech jednotlivých posudkových lékařů a posudkových komisí. Ve svém Manifestu k dopadům sociální reformy upozornila Národní rada osob se zdravotním postižením, že nové hodnocení zdravotního stavu na základě těchto změn není objektivní a ztěžuje tak osobám se zdravotním postižením obranu proti závěrům posudkových lékařů.176 Podle posledních zpráv Ministerstvo práce a sociálních věcí připouští, že postup úřadu byl v některých případech příliš přísný, a zvažuje změny, které povedou především k administrativnímu zjednodušení posouzení nároku na průkazy a dávky pro osoby se zdravotním postižením.177
13.5. K některým projevům diskriminace Veřejný ochránce práv v roce 2012 vydal doporučení týkající se zřizování parkovacích míst na místních komunikacích pro osoby se zdravotním postižením.178 Ochránce zdůraznil, že v případě zdravotního postižení osob je žádoucí aktivně konat, naopak pasivita může osobám se zdravotním postižením znemožnit rovný přístup ke službám. Podle antidiskriminačního zákona se totiž nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup mj. ke službám určeným veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení (§ 3 odst. 2) Žádosti osoby se zdravotním postižením tak má být vyhověno v co nejširší možné míře, pokud zřízení vyhrazeného parkování nebrání žádná překážka (např. finanční nebo nedostatečná kapacita v lokalitě atd.). Teprve tehdy, když nelze pro objektivní překážky vyhovět všem, může vlastník komunikace vzít v úvahu další okolnosti, např. druh a míru zdravotního postižení. Uvedené diskriminační jednání spolu s výše popsanou problematikou nového posuzování při vydávání průkazů ZTP a ZTP/P negativním způsobem ovlivňuje mobilitu osob se zdravotním postižením.
176
Srov. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. MANIFEST Národní rady osob se zdravotním postižením ČR o dopadech reforem na osoby se zdravotním postižením. Dostupné z: http://nrzp.cz/aktualne/informace-predsedy-nrzpcr/973-informace-c-23-2013.html. 177 Viz Fránek, T. Drábek je uzdravil. Papírově. Teď se jich zastaly soudy. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=783626. 178 Viz Veřejný ochránce práv. Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení při zřizování vyhrazeného parkování na místních komunikacích. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/doporuceni-proverejnost/.
62
www.helcom.cz
Komisař Rady Evropy pro lidská práva po své návštěvě ČR v listopadu 2012179 upozornil na nedostatky v právní úpravě. Antidiskriminační zákon definuje zdravotní postižení úžeji, než Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou je ČR vázána, což má vliv na rozsah ochrany poskytované osobám se zdravotním postižením v případech diskriminačního zacházení. Rovněž poznamenal, že mezi přitěžujícími okolnostmi trestního zákoníku není výslovně uvedeno zdravotní postižení. Komisař proto ČR vyzval, aby posílila ochranu proti trestným činům páchaným z nenávisti vůči osobám se zdravotním postižením.
179
Viz Council of Europe. Report by Nils Muižnieks, Council of Europe Commissioner for Human Rights, following his visit to the Czech Republic, from 12 to 15 November 2012.
63
www.helcom.cz
14.
Práva pacientů
14.1. Zdravotní reforma. Zdravotní péče v. zdravotní služby Dne 1. dubna 2012 nabyly účinnosti zákon o zdravotních službách, zákon o specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě180, jako součást tzv. druhé reformy zdravotnictví. Poslanecká sněmovna schválila zákony na své schůzi dne 6. listopadu 2011, na které přehlasovala zamítavá usnesení Senátu.181 Nejproblematičtější otázkou reformy je nově zavedený pojem „zdravotní služba“, namísto dosavadního termínu „zdravotní péče“. Zdravotní péče přestává být prioritou, na které je zdravotnictví stavěno, je považována pouze za jeden z druhů poskytovaných zdravotních služeb. Podle dosavadní právní úpravy se výkon zdravotní péče řídil principem tzv. lege artis, který skýtal záruky kvalitního zdravotnictví zejména na straně pacienta. Nová právní úprava zavedla institut náležité odborné úrovně, definované v ust. § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách: „Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.“ Zákonná definice však pojetí poskytované zdravotní péče relativizuje. Zákon v žádném ustanovení nevymezuje, do jaké míry je nutno respektovat individualitu pacienta a co je vlastně tou individualitou myšleno, jaké podmínky mají být konkrétně zohledněny a jaké objektivní možnosti je třeba vzít v úvahu, zejména v podmínkách jednotlivých zdravotnických zařízení. Zákon nemůže být příliš kazuistický, nemůže však být ani příliš vágní, zejména v otázce natolik citlivé, jako je poskytování zdravotní péče. Co je však důležitější, odpovědnost za výkon zdravotní péče vždy ponesou jednotlivé nemocnice a jednotliví lékaři. Pokud lékaři budou chtít poskytnout „kvalitnější“ péči, než jakou „doporučují“ právní předpisy, možná se tím vystavují riziku, že jim pojišťovny poskytnutou úroveň péče neproplatí. Ústavní soud rozhodl v listopadu 2012 nálezem o návrzích některých poslanců a senátorů na zrušení (části) právních předpisů tzv. sociální a zdravotní reformy. Napadená ustanovení týkající se poskytování zdravotních služeb Ústavní soud až na výjimky nezrušil. Podle Ústavního soudu „zavedení pojmu zdravotní služby neznamená omezení rozsahu ústavně garantované zdravotní péče, a tedy ani porušení čl. 31 Listiny.“182
14.2. Standard a nadstandard. Regulační poplatky Ministerstvo zdravotnictví také zvýšilo regulační poplatky a zavedlo tzv. dvojí standard zdravotní péče. Proti novele zákona o veřejném zdravotním pojištění183 se postavila vládní opozice a podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení vybraných ustanovení zákona pro jejich rozpor s ústavou a mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána. Ministr
180
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 181 Zákon o zdravotnické záchranné službě Senát vrátil s pozměňovacími návrhy. Legislativní proces přijímání zákona o zdravotních službách Poslaneckou sněmovnou. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=405&O=6. Hlasování o zákonu o zdravotních službách v Senátu. Dostupné z: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasa?O=8&S=12&T=183. 182 Srov. Ústavní soud. ÚS zrušil tzv. veřejnou službu a některá ustanovení zákona o zdravotních službách pro rozpor s ústavou. Dostupné z: http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews[tt_news]=175&cHash=0b63d8ae3e3d820ca1bbcdf97d437e46; nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 1/12, vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 437/2012. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx. 183 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.
64
www.helcom.cz
zdravotnictví Leoš Heger prohlásil, že pokud Ústavní soud poplatky a nadstandard nezruší, je připraven pokračovat a rozšířit systém poplatků a nadstandardní péči. Úprava regulačních poplatků se týkala zvýšení platby za pobyt v nemocnici z dosavadních 60 na 100 Kč za den. Platba přitom nebyla limitována maximální výší poplatku či délkou hospitalizace. Proti zvýšení poplatku protestovali Svaz pacientů, veřejnost nebo občanské iniciativy, kriticky se vyjádřil také veřejný ochránce práv. Zvýšení poplatků a záměr o jejich rozšíření byly dalším z asociálních opatření současné vlády, která nejvíce dopadají na chudé obyvatele, starší osoby a zdravotně postižené osoby. Zavedením nadstandardů došlo k popření rovného přístupu pacientů ke zdravotní péči, která je za současného vyloučení postupu lege artis vymezena nejasně definovanými standardy. V červnu 2013 Ústavní soud napadená ustanovení zrušil.184
14.3. Národní zdravotnický informační systém Zákon o zdravotních službách nově zavedl možnost vytvořit národní zdravotnický informační systém, tzv. NZIS. Nejedná se o pouhé vzájemné propojení dosud existujících registrů, ale také o rozšíření stávajících a vytváření nových databází či propojení s registry spravovanými Ministerstvem vnitra nebo Policií České republiky. Zejména se jedná o národní zdravotní systémy. Právní úprava vykazuje řadu nedostatků. Národní informační systém pracuje s obrovským objemem dat, přitom k předávání dat dochází bez souhlasu dotčené osoby. Není také jasně definován výčet údajů, které lze předávat. Nejasná je právní úprava také v části, která se týká otázky, kde všude, v jakých částech informačního systému budou údaje zpracovávány. Ministerstvo zdravotnictví v zákoně jasně nedefinovalo účel vedení jednotlivých registrů. Zpracování osobních údajů pacienta u většiny zdravotních registrů lze považovat za bezdůvodné a dobu jejich uchovávání za nepřiměřenou. Není ani jednoznačně stanoveno, které subjekty budou oprávněny data zpracovávat.185 Stát tímto nepřiměřeně zasáhl do práv osob, která garantuje Listina, zejména do práva na nedotknutelnost soukromí (čl. 7 odst. 1) a práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě (čl. 10 odst. 3). Právo každého na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví zaručuje Úmluva o lidských právech a biomedicíně (čl. 10 odst. 1), kterou je Česká republika vázána.186
14.4. Restrukturalizace lůžkového fondu Ministerstvo zdravotnictví přišlo s návrhem na rušení akutní lůžkové péče, neboť akutních lůžek je podle Ministerstva příliš. Klíčovým dokumentem je Memorandum zdravotních pojišťoven o restrukturalizaci lůžkového fondu za účelem jeho optimalizace187. Proti záměru vystoupily např. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR a Svaz pacientů ČR. 184
Viz Ústavní soud. Ústavní soud zrušil právní úpravu tzv. zdravotnických standardů a nadstandardů, zvýšení poplatku za hospitalizaci a sankční pravomoci zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotnických služeb. Dostupné z: http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews[tt_news]=1936&cHash=b151b0a366e239bf8741960a1263445c. Nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 36/11. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx. 185 Srov. např. Iuridicum Remedium. Stanovisko občanského sdružení Iuridicum Remedium k ústavní konformitě úpravy národních zdravotních registrů v zákoně o zdravotních službách. Dostupné z: http://slidilove.cz/content/problem-sezdravotnimi-registry-se-s-novym-zakonem-prohlubuje-stat-chce-stale-vice-osobnich-. 186 Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. Vyhlášena pod č. 96/2001 Sb. m. s. 187 Viz Ministerstvo zdravotnictví. Memorandum zdravotních pojišťoven o restrukturalizaci lůžkového fondu za účelem jeho optimalizace. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/memorandum-zdravotnich-pojistoven-a-restrukturalizaciluzkoveho-fondu-za-ucelem-_6414_2501_1.html.
65
www.helcom.cz
Podle společného prohlášení těchto organizací je cílem Memoranda rušit nejen počty lůžek, ale také nemocniční oddělení či celé nemocnice. Organizace kritizují, že proces optimalizace nedoprovázela žádná diskuse, a to ani na vládní úrovni. Pro záměr na rušení nemocnic neexistují odborné analýzy, srovnání statistických údajů, chybí expertní vyjádření. Restrukturalizace byla svěřena do rukou zdravotních pojišťoven. Organizace varovaly před nepromyšlenou změnou, která by podle nich měla za následek ohrožení poskytování zdravotní péče pacientům a tisíce propuštěných zaměstnanců, a vyzvaly vládu, aby zastavila připravované rušení nemocnic a začala se zabývat postupy Ministerstva zdravotnictví, které postupnými kroky likviduje stávající systém zdravotnictví a dostupnost zdravotní péče.188 V závěru roku 2012 Asociace českých a moravských nemocnic varovala, že se úsporné kroky mohou dotknout i lůžek následné péče a léčeben dlouhodobě nemocných. Zdravotní pojišťovny toto varování popřely.189 Proti rušení lůžek protestovali zdravotníci z ČR (společně se zdravotníky z Polska, Maďarska a Slovenska) v listopadu 2012. Půlhodinový protest se týkal také obecně současného stavu ve zdravotnictví, zhoršování podmínek pro pacienty i pro zaměstnance pracující ve zdravotnictví: „Veškerá legislativa směřuje spíše ke zhoršení stavu, prodlužují se dojezdové doby za lékařem, čili se snižuje dostupnost péče, snižuje se kvalita, protože stovky doktorů, často kvalifikovaných, odchází do zahraničí.“190
14.5. Omezovací prostředky Zákon o zdravotních službách nově definoval druhy tzv. omezovacích prostředků191 a jejich používání. Zákon stanoví podmínky, za nichž lze omezovací prostředky použít. Podle zákona lze omezovací prostředky použít: a) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, a zároveň b) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a). Podle zákona tedy může být osoba omezena na pohybu jen v případech uvedeného ohrožení a pouze po dobu, kdy toto ohrožení trvá. Omezovací prostředky nelze používat jako preventivní nástroj nebo rutinní praxi. Podle veřejného ochránce práv „v případě použití omezovacího prostředku je nutné důsledně dodržovat požadavek použití pouze v krajním případě po vyčerpání alternativních nástrojů zklidnění a náležitého zdokumentování použití
188
Viz Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR a Svaz pacientů ČR. Tisková konference - společné prohlášení. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2950. 189 Viz Sedláčková, V. Kopp, M. Pojišťovny chtějí podle nemocnic rušit vedle akutních i lůžka následné péče. Český rozhlas. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1146186. 190 Viz Rauerová, L. Lékaři ze 70 nemocnic protestovali proti rušení lůžek. Týden.cz. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zdravotnictvi/lekari-ze-70-nemocnic-protestovali-proti-ruseni-luzek_252889.html. 191 Ust. § 39 zákona o zdravotních službách (1) K omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb lze použít a) úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem, b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty, c) umístění pacienta v síťovém lůžku, d) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu, e) ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin pacienta, f) psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky podávané parenterálně, které jsou vhodné k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na žádost pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy, nebo g) kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až f), (dále jen „omezovací prostředky“).
66
www.helcom.cz
omezovacího prostředku [jak je stanoveno v § 39 odst. 1 zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů)].“192 Zdravotnická zařízení mohou nadále užívat síťových lůžek jako jednoho ze způsobů omezení volného pohybu pacienta. Ministerstvo zdravotnictví vložilo do nového zákona tento druh opatření, které kritizoval např. Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále jen „CPT“) již při své návštěvě České republiky v roce 2002. CPT doporučil co nejdříve ukončit praxi používání síťových lůžek. Také Výbor OSN proti mučení ve svých Závěrečných doporučeních v roce 2012193 vyjádřil znepokojení nad používáním síťových lůžek, ale i jiných omezovacích prostředků používaných často v nehygienických podmínkách a při zanedbávání fyzické péče. Podle Výboru dochází k nedostatečnému vyšetřování špatného zacházení a úmrtí osob v institucionální péči, upoutaných na klecová či síťová lůžka, včetně sebevražd. Výbor doporučil ČR zakotvit v zákoně o zdravotních službách zákaz používání síťových lůžek.
14.6. Případy používání omezovacích prostředků v praxi V lednu 2012 zemřela pacientka Psychiatrické léčebny v Dobřanech na Plzeňsku oběšením v síťovém lůžku. Veřejný ochránce práv v důsledku této události provedl systematickou návštěvu léčebny a zaměřil se na podmínky používání síťových lůžek v tomto zařízení. Podle ochránce „léčebna sice po tragické události přijala opatření ke zvýšení bezpečnosti pacientů, včetně organizačních, ovšem ochránce nebyl spokojen s tím, že se vyšetřování události léčebnou a jejím zřizovatelem podle jeho názoru nevypořádalo se spornými momenty ohledně legálnosti použití síťového lůžka v době, kdy došlo k úmrtí.“ 194 Ochránce přitom v případě tohoto zařízení opakovaně zjistil, že používání omezovacích prostředků bylo na daném oddělení preventivního rázu – reakcí na pouhý neklid osoby, tedy v rozporu se zákonem striktně stanovenými podmínkami. Mezi omezovací prostředky se řadí také podání psychofarmak, jejichž aplikací má být dosaženo zvládnutí akutního neklidu, mimo soustavnou léčbu pacienta. Podle zjištění ochránce je v některých psychiatrických léčebnách obvyklé, že je při příjmu pacienta stanovena tzv. „neklidová ordinace“, kterou ošetřovatelský personál nadále, mimo pracovní dobu lékaře, aplikuje. „Za současné právní úpravy je aplikace omezovacího prostředku možná z rozhodnutí nelékaře jen ve výjimečných případech a toto pravidlo by mělo být promítnuto i do pracovních postupů personálu Psychiatrické léčebny Bohnice. Není tedy možné nadále považovat za standardní postup, že je neklidová ordinace lékaře na příjmu později na oddělení aplikována bez dalšího.“195 Případ se týkal ženy, která byla shledána vinou z trestného činu pomluvy, když na svém internetovém blogu označila konkrétního muže za bývalého spolupracovníka StB. Od potrestání soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 upustila, ženě ale nařídila ochranné léčení.196 Evropský soud pro lidská práva se zabýval případem českého občana, na kterém byly použity omezovací prostředky během jeho hospitalizace na záchytné stanici. Zde se ocitl v důsledku neúmyslného předávkování léky, které mu předepsal jeho psychiatr. 197 192
Srov. Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. Výbor proti mučení. Závěrečná doporučení Výboru OSN proti mučení k 4. a 5. periodické zprávě. 194 Srov. Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. 195 Srov. Veřejný ochránce práv. Používání omezovacího prostředku poskytovatelem zdravotních služeb. Zpráva o šetření ze dne 20. 7. 2012, sp. zn. 461/2012/VOP/MLU. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/pripady-a-stanoviskaochrance/stanoviska-zdravotnictvi/sprava-na-useku-zdravotnictvi/. 196 Viz Benešová, P. Za pomluvu na blogu se důchodkyně ocitla v psychiatrické léčebně. Český rozhlas. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1055719; Benešová, P. Soud propustil z psychiatrické léčebny ženu, která tam byla za pomluvu na blogu. Český rozhlas. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/soud-propustil-zpsychiatricke-lecebny-zenu-zavrenou-za-pomluvu-na-blogu--1056913. 197 Rozhodnutí ESLP ze dne 18. 10. 2012 ve věci Bureš proti České republice, stížnost č. 37679/08. Anglická verze (oficiální znění) dostupná z: 193
67
www.helcom.cz
V záznamu předaném při příjmu osoby v léčebně bylo uvedeno, že muž byl v minulosti léčen na psychiatrii a dále že během převozu byl klidný. Při příjmu muž neměl na těle zjištěna žádná zranění, a to ani při následném příjmu na záchytné stanici. Následujícího dne při převozu muže na jednotku intenzivní psychiatrické péče byly v přijímací zprávě zaznamenány jednotlivé typy zranění, která muži způsobila dlouhodobé následky.198 ESLP ve svém rozhodnutí zdůraznil, že důležitou skutečností pro posouzení případu je již samotné použití omezovacího prostředku, nikoli až způsobená zranění osoby, tedy důsledek použití omezovacího prostředku. ESLP uvedl, že „použití omezovacích prostředků je závažným opatřením, které musí být vždy odůvodněno tím, že zabraňuje bezprostřední újmě pacienta nebo okolí, a které musí být přiměřené ve vztahu k tomuto cíli. Pouhý neklid tedy nemůže odůvodnit připoutání člověka k posteli po dobu téměř dvou hodin.“ „Pokud jde o použití omezovacích prostředků z důvodu tvrzené agresivity stěžovatele během noci a rána, Soud souhlasí, že napadení zdravotnického personálu může být dostatečným důvodem pro použití omezovacích prostředků. Soud nicméně není přesvědčen, že bylo průkazně doloženo, že omezovací prostředky byly použity pro zabránění dalším útokům a že byly bez úspěchu vyzkoušeny jiné způsoby uklidnění stěžovatele nebo méně omezující prostředky. V této souvislosti má Soud za to, že použití omezovacích prostředků jako trestu je nepřijatelné.“199 Použití omezovacího prostředku v tomto případě bylo úmyslným jednáním, které představovalo nelidské a ponižující zacházení. Vyšetřování orgánů činných v trestním řízení neposkytlo stěžovateli účelnou a účinnou ochranu jeho práv garantovaných článkem 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V daném případě došlo k porušení jak hmotně-právní, tak procesní složky článku 3. Soud také upozornil, že již ve své předchozí judikatuře zdůraznil potřebu vést řádné zdravotnické záznamy, které mj. mohou napomoci následnému přezkoumání oprávněnosti jejich použití. Také veřejný ochránce práv se zabýval případy osob převezených na protialkoholní záchytné stanice, v souvislosti s problematikou omezování svobody. Podle ochránce o umístění osoby vždy rozhoduje lékař. Nelze však opominout skutečnost, že pokud osobu na záchytnou stanici předává policie, informace o jejím stavu má a lékaři je sdělují policisté. Lékař je tedy nutně odkázán na jejich zprávy. Podle zákonné úpravy „pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace.“200 Podle ochránce již v okamžiku, kdy je osoba nekontrolující své chování převážena na záchytnou stanici, musí být u této osoby dány všechny zákonem předvídané důvody, aby mohla být na své osobní svobodě takto omezena. Pokud tyto důvody přítomny nejsou
http://hudoc.echr.coe.int/, český překlad dostupný z: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=390&d=326175; Liga lidských práv. Štrasburský soud: Pacient psychiatrické léčebny v Brně byl podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení. Dostupné z: http://llp.cz/2012/10/strasbursky-soud-pacient-psychiatricke-lecebny-v-brne-byl-podroben-nelidskemu-aponizujicimu-zachazeni/. 198 Muž měl viditelné oděrky na přední straně krku a na obou zápěstích a kotnících, oděrky byly pravděpodobně způsobeny třením látkou. Na kolenou měl blíže nespecifikované odřeniny. 199 Odst. 96 – 98 rozsudku. 200 Ust. § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.
68
www.helcom.cz
a osoba je na základě rozhodnutí lékaře, který vycházel z údajů poskytnutých policisty, umístěna na záchytné stanici, jedná se o pochybení na straně policie.201 Vítáme proto návrh ochránce na novelizaci zákonné úpravy tak, aby odpovídala požadavkům Úmluvy, tedy požadavku na jasnost a předvídatelnost ustanovení zákona, na základě kterého dochází k omezení svobody. Současná formulace tento požadavek nesplňuje. Zákon by měl dále jasně stanovit, že umístění osoby na záchytné stanici je až krajním řešením, aplikovatelným v nezbytných případech a při nemožnosti využití jiných mírnějších opatření.
14.7. Chirurgické kastrace Česká republika je poslední evropskou zemí, kde se ve větší míře provádějí chirurgické kastrace sexuálních delikventů. Ačkoli CPT opakovaně Českou republiku vyzval k ukončení této praxe, zákon o specifických zdravotních službách s jejich prováděním nadále počítá. V úvahu v dnešní době připadají jiné možnosti léčby, které jsou považovány za minimálně stejně účinné jako chirurgické kastrace. Chirurgické kastrace představují ponižující a v současné době nikoliv nezbytný způsob léčení. Rovněž Výbor OSN proti mučení vyjádřil znepokojení nad přetrvávajícím užíváním chirurgické praxe u vězněných sexuálních delikventů. „Výbor je znepokojen, že tyto kastrace se často uskutečňují v kontextu opatření ochranného léčení (povinná léčba v psychiatrické léčebně) a že z článku 99 trestního zákoníku vyplývá, že pacienti mohou být umístěni a léčeni bez svého souhlasu. Je také znepokojen, že sexuální delikventi mohou být podle nového zákona o zabezpečovací detenci zadrženi na neurčitou dobu. Výbor je také znepokojen praxí z minulosti, kdy osoby byly vedeny k domněnce, že odmítnutí kastrace by znamenalo doživotní detenci (čl. 2 a 16).“ 202 Výbor proto doporučil ČR, aby upustila od provádění chirurgických kastrací. V souladu s mezinárodní úpravou, se Standardy péče při léčbě dospělých sexuálních delikventů (Standards of Care for the Treatment of Adult Sex Offenders), by měly být zakotveny procedurální záruky, přesná pravidla a odborné instrukce jak k léčbě dospělých sexuálních delikventů, tak k jejich detenci, včetně jejího trvání.
201 202
69
Viz Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. Srov. Výbor proti mučení. Závěrečná doporučení Výboru proti mučení k 4. a 5. periodické zprávě.
www.helcom.cz
15.
Práva sexuálních menšin
Agentura Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights – FRA) provedla v roce 2012 průzkum týkající se dodržování, ochrany a naplňování základních práv příslušníkům LGBT (lesbické, gay, bisexuální a transgender) komunity.203 Jedná se o první online průzkum napříč EU a v Chorvatsku, který shrnuje a analyzuje postavení osob z řad sexuálních menšin starších 18 let. Cílem bylo získat informace o zkušenostech LGBT osob s diskriminací, obtěžováním a násilnými činy, se kterými se setkali, a následně je využít jako zdroj pro tvorbu koncepcí rovného zacházení za účelem odstranění diskriminace LGBT menšin. Podle výsledků patří Česká republika k zemím relativně tolerantním k sexuálním menšinám. Ve všech předložených statistikách se míra diskriminace v ČR pohybovala pod Evropským průměrem a ČR se řadila na stejnou úroveň jako například Belgie či Finsko. Přesto až 36 % respondentů uvedlo, že se setkalo s diskriminací nebo obtěžováním souvisejícím s jejich sexuální orientací. V zaměstnání nebo při hledání zaměstnání pociťovalo diskriminaci z důvodu své příslušnosti k LGBT komunitě 13 % dotázaných osob a v jiné oblasti než zaměstnání (např. vzdělání, přístup ke zdravotní péči, k bydlení a dalším službám dostupným veřejnosti) se jednalo o 27 %. Přestože je tedy ČR a česká společnost k příslušníkům sexuálních menšin relativně tolerantní, v mnoha oblastech je situace pro tuto minoritu stále neuspokojivá. Obecně není v ČR rozdílu mezi neformálními způsoby soužití osob opačného a stejného pohlaví. Výrazné rozdíly v postavení osob přicházejí okamžikem formálního uzavření svazku. Partneři stejného pohlaví jsou znevýhodněni při registrování partnerství (partneři nemají nárok na pracovní volno jako muž se ženou při příležitosti uzavření manželství), v některých majetkových věcech (neexistence společného jmění, absence nároku na vdovecký/vdovský důchod) a především ve věci adopce dětí (existence registrovaného partnerství je zákonnou překážkou pro osvojení dítěte). Právě nemožnost adoptovat dítě může být pro páry stejného pohlaví zásadním argumentem, proč svůj svazek oficiálně neregistrovat. V roce 2012 uzavřelo registrované partnerství 206 párů.204
15.1. Adopce dětí Hlavní otázkou, diskutovanou i v roce 2012, zůstává nemožnost osvojení dítěte jednoho z partnerů druhým ani párem. Registrované partnerství je v ČR právní překážkou pro osvojení dítěte.205 Tato úprava zakazuje adopce dětí registrovanými partnery, zároveň vede k tomu, že fakticky existující stejnopohlavní rodiny se dostávají do právního vakua. Jde o problematiku dětí, které nemají k partnerovi biologického rodiče právní vztah, a to i přes to, že s ním dlouhodobě v rodině žijí, je jim osobou blízkou a děti je vnímají jako rodiče. Tyto rodiny se tak dostávají do nejistoty například v případě úmrtí biologického rodiče dítěte.206
203
Viz European Union Agency for Fundamental Rights. European Union lesbian, gay, bisexual and transgender survey. Results at a glance. Dostupné z: http://fra.europa.eu/sites/default/files/eu-lgbt-survey-results-at-a-glance_en.pdf; PROUD. Evropský průzkum LGBT menšin prováděný Agenturou EU pro základní lidská práva. Dostupné z: http://www.proudem.cz/novinky/evropsky-przkum-lgbt-menin-provadny-agenturou-eu-pro-zakladni-prava.html. 204 Viz Kočí, P. Registrované partnerství uzavřelo 1494 párů, "rozvádí" se méně než každý desátý. IHNED.cz. Dostupné z: http://data.blog.ihned.cz/c1-59369400-aktualni-data-o-registrovana-partnerstvi. 205 Viz ust. § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 206 Na tuto skutečnost reaguje návrh zákona předložený skupinou poslanců v červnu 2013, který navrhuje v zákoně o registrovaném partnerství stanovit výjimku, podle které může registrovaný partner osvojit dítě svého partnera. Takové dítě bude společným dítětem partnerů a v případě zrušení partnerství se bude výkon rodičovských práv upravovat stejně jako při rozvodu manželství. Sněmovní tisk č. 1080. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=1080.
70
www.helcom.cz
Evropský soud pro lidská práva v únoru 2013 vynesl průlomový rozsudek ve věci X a další proti Rakousku, který se týká možnosti osvojení dítěte partnerem rodiče dítěte. Soud v uvedeném případě došel k závěru, že právní úprava absolutně zakazující adopci dítěte druhým registrovaným partnerem, ačkoli nesezdaným heterosexuálním partnerům umožněna je, je nepřiměřená a nesledující legitimní cíl, jedná se tedy o úpravu diskriminační. Stěžejní argument musí vždy spočívat v posouzení faktické situace dítěte a především jeho zájmů, což může vést k nutnému požadavku ochrany práv faktické rodiny, ve které dítě vyrůstá. Ve smyslu uvedeného rozsudku proto lze dospět k závěru, že také česká právní úprava je diskriminační.207
15.2. Co přináší nový občanský zákoník Nový občanský zákoník představuje kodex soukromého práva v ČR, jehož cílem je úprava téměř veškerých soukromoprávních vztahů. Do nového občanského zákoníku ovšem není zahrnuta úprava registrovaného partnerství, což lze považovat za projev méněcenného pohledu zákonodárce vůči stejnopohlavním rodinám.208 Podle nové právní úpravy nastává změna pohlaví člověka v důsledku provedení chirurgického zákroku při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. V důsledku změny pohlaví automaticky (ze zákona) zaniká manželství nebo registrované partnerství osoby. Jednotlivé právní úpravy, které jsou založeny na absolutním požadavku tělesných zásahů osob za účelem právního uznání změny pohlaví, jsou přitom stále více zpochybňovány z hlediska respektu k základním lidským právům, jako jsou právo na zachování lidské důstojnosti, podrobení nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, či právo na ochranu zdraví.209
15.3. Homofobní a nenávistné projevy Lucie Otáhalová provedla v období června 2011 až září 2012 monitoring webových stránek pravicových extremistických hnutí a webových stránek s pravicovým obsahem, které propagují homofobii a nenávistné výroky vůči sexuálním menšinám.210 Výstup z monitoringu zachycuje ironizující komentáře, označování homosexuality za sexuální úchylku, specifickou sexuální praktiku nebo zdravotní postižení, redukce Prague Pride na veřejné vystavování sexuality nebo používání vulgárního označování. Monitoring potvrdil, že radikální názory a podněcování k nenávisti vůči sexuálním menšinám mnohdy nepatří těm autorům, které lze prvoplánově označit za extremistické. Zejména reakce na Prague Pride 2012 vycházely v naprosté většině od subjektů blízkých Václavu Klausovi, tehdejšímu prezidentu republiky, který některým otevřeně vyjadřoval podporu. Homofobní názory s tichou podporou prezidenta prezentoval Petr Hájek, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky pro oblast komunikace a kultury. 207
Srov. Veřejný ochránce práv. Absolutní zákaz osvojení dítěte druhým registrovaným partnerem je diskriminační, vyslovil ESLP ve svém průlomovém rozsudku. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/aktuality-z-diskriminace/aktualityz-diskriminace-2013/absolutni-zakaz-osvojeni-ditete-druhym-registrovanym-partnerem-je-diskriminacni-vyslovil-e/. Rozsudek ESLP ze dne 19. 2. 2013 ve věci X a další proti Rakousku, stížnost č. 19010/07. Dostupné z: http://hudoc.echr.coe.int/. 208 Srov. PROUD. Czech Republic: The Status of Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender Human Rights. Submission to the United Nations Human Rights Council for its Universal Periodic Review of the Czech Republic. Dostupné z: http://www.proudem.cz/pravni/index.html. 209 Viz Baršová, A. Skalpel a duše. Ke změně pohlaví podle nového občanského zákoníku. Časopis zdravotnického práva a bioetiky. Dostupné z: http://www.ilaw.cas.cz/medlawjournal/index.php/medlawjournal/article/view/43/49. 210 Srov. Otáhalová, L. Monitoring médií propagujících homofobii a nenávistné výroky vůči sexuálním menšinám. Dostupné z: http://lgbt.poradna-prava.cz/.
71
www.helcom.cz
Nejzávažnější sdělení nesla otevřená výzva Adama B. Bartoše k následování postoje ruských a běloruských úřadů, které pochody hrdosti tvrdě potlačují, a text Michaela Kretschmera, který „homosexualismus“ považuje za horší než komunismus nebo nacismus. Především pak v textu uvažuje o zavedení trestnosti „homosexualismu“ a dokonce obnovení trestu smrti pro tyto případy. Právní úprava v otázce nenávistných trestných činů zůstává nezměněna. Trestní zákoník výslovně neřadí příslušnost k sexuální menšině jako znak skutkové podstaty trestných činů páchaných z nenávisti. V některých skutkových podstatách se pracuje s pojmem „jiná skupina osob“. Tento motiv není explicitně zařazen ani mezi přitěžujícími okolnostmi – je nutné jej podřadit pod okolnost „jiná podobná nenávist“. Tento nedostatek je příčinou neexistence statistických údajů o počtech obětí trestných činů páchaných z nenávisti vůči LGBT osobám.
72
www.helcom.cz
16.
Cizinci v ČR
Počet cizinců na území České republiky se v roce 2012 nijak výrazně nezměnil. Ke dni 31. 12. 2012 zde pobývalo 438 213 tisíc cizinců (včetně občanů EU),211 oproti 436 319 cizincům ke konci roku 2011212 (z toho 284 894 cizinců ze třetích zemí). Na postavení cizinců pobývajících v ČR měl v tomto období zásadní vliv zejména vývoj ve státní politice zaměstnanosti, kdy stát důrazně prosazoval ochranu národního trhu práce ve snaze o maximální možné snížení míry nezaměstnanosti domácí pracovní síly. Z tohoto důvodu došlo k dalšímu posílení kontrol a postihů nelegálního zaměstnávání, a to jak v rovině legislativní, tak v rovině praktické. Krom toho Ministerstvo práce a sociálních věcí přijalo sérii opatření, která ztížila přístup a setrvání cizinců ze třetích zemí na nízko kvalifikovaných pozicích. Dále se objevily nejasnosti ohledně výkonu služebních cest cizinců. Dalšími závažnými otázkami ve vztahu k cizincům zůstávaly pro rok 2012 problematika zdravotního pojištění některých kategorií cizinců, netransparentnost registračního systému VISAPOINT a nedodržování lhůt v řízeních o vydávání pobytových povolení ze strany Ministerstva vnitra. Důležitým krokem bylo také projednávání nového zákona o nabývání státního občanství ČR. Aktuální dění v oblasti migrace jen potvrdilo, že ekonomická krize obnažila závažné problémy české migrační politiky. Přijímání ad hoc restriktivních opatření nemůže nahradit chybějící vizi a směřování migrační politiky. Restriktivní a nahodilé nastavení celého systému vede k nárůstu negativních jevů, kriminalizaci cizinců a především k nedostatečné integraci cizinců do společnosti. Podle neziskového sektoru prvním krokem ke stabilizaci situace v oblasti pracovní migrace je přijetí koncepce migrační politiky, která jasně stanoví směřování, cíle a východiska na základě veřejné diskuze ze strany akademické sféry, nevládních organizací a cizinců.213
16.1. Legislativní rámec V roce 2012 pokračovaly práce Ministerstva vnitra na nové právní úpravě vstupu a pobytu cizinců, když byl v únoru schválen její věcný záměr.214 Nová úprava má za cíl mj. odstranit současné nedostatky stávajícího zákona o pobytu cizinců, a to např. jeho přílišnou složitost či kasuistickou úpravu, což by mělo vést k vytvoření jednodušší, kompaktnější a uživatelsky přehlednější právní normy. 215 Z hlediska systematiky věcný záměr počítá, i přes opačné návrhy,216 s rozdělením právní úpravy vstupu a pobytu cizinců ze třetích zemí a občanů EU a jejich rodinných příslušníků a dále s vytvořením nového zákona o ochraně státních hranic. Tyto zákony měly dle původních plánů ministerstva vstoupit v platnost v roce 2014. Návrh v základních liniích zachovává dosavadní systém pobytových oprávnění. Nově pak umožňuje stanovit nařízením vlády kvóty pro ty migranty, kteří přicházejí za účelem zaměstnání nebo podnikání. I přes připomínky některých subjektů, např. Ministerstva 211
Srov. Ministerstvo vnitra ČR. Cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d. 212 Srov. Český statistický úřad. Cizinci v ČR 2012. 1. Demografické aspekty života cizinců. 1-6. Cizinci podle kategorií pobytu, pohlaví a občanství k 31. 12. 2011. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1414-12-r_2012-0900. 213 Viz Valentová, E. (ed.). Zvýšení role neziskového sektoru v oblasti sociální integrace pracovních migrantů v České republice – srovnání praxe v Portugalsku a Rakousku. Sdružení pro integraci a migraci. Dostupné z: http://www.migrace.com/docs/130220_simi_publikace_ke_cteni_dvoustrany.pdf. 214 Viz Usnesení vlády ze dne 29. 2. 2012 č. 121. Dostupné z: http://kormoran.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2012&02-29. 215 Viz Evropská migrační síť. Návrh nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Dostupné z: http://www.emncz.eu/aktualne/cz::BLOCK:NOVINKY|id_novinky:1903. 216 Viz např. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Připomínky Konsorcia nevládních organizací k návrhu věcného záměru nového cizineckého zákona. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/eknihovna/pripominky-konsorcia-nevladnich-organizaci-k-navrhu-vecneho-zameru-noveho-cizineckeho-zakona.
73
www.helcom.cz
průmyslu a obchodu návrh připouští zavedení cirkulární migrace v podobě národních víz na maximální dobu pobytu v ČR na jeden rok. Krom toho nová právní úprava pobytu cizinců nepřevzala některé další návrhy neziskového sektoru např. zásadu nezhoršovat postavení žádné ze skupin cizinců, řešení situace nevyhostitelných osob či odmítnutí zajištění nezletilých. Z legislativního hlediska se ve sledovaném roce cizinců nejvíce dotkla novela zákona o zaměstnanosti s účinností od 5. 1. 2012, 217 kterou byla implementována tzv. sankční směrnice 218 a posíleny prostředky boje proti nelegální práci. Mezi ně patří krom jiného i zpřesnění definice závislé práce v zákoníku práce,219 čímž je nastaven právní rámec pro postihy zastřeného výkonu závislé práce, tzv. švarc systému. Kromě toho došlo k zavedení nových povinností zejména pro zaměstnavatele a také k navýšení sankcí. Novelou došlo taktéž k zákazu agenturního zaměstnávání zaměstnanců ze třetích zemí. Na institucionální úrovni došlo k přechodu kontrolních kompetencí v oblasti zaměstnanosti z úřadů práce na inspektoráty práce, který byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu.220
16.2. Vízová politika a ochrana státních hranic Nadále zůstal nedořešen problém fungování registračního systému VISAPOINT na některých zastupitelských úřadech ČR v zahraničí (dále též „ZÚ“), jakož i nedostatku personálu a kapacit na určitých konzulárních odděleních, v důsledku čehož se mnoha cizincům vůbec nedostávalo možnosti fakticky podat své žádosti o víza pro vstup do ČR. Upozorňujíce na diskriminaci v přístupu k vízům nevládní organizace požádaly Ministerstvo zahraničních věcí o nápravu systému, přičemž bylo poukázáno i na podezření z nekalých praktik při zajišťování rezervací pořadových míst v systému. 221 Nespokojenost projevily i akademické instituce, jejichž zahraniční studenti často pro uvedené závady získávají jejich pobytová povolení pozdě nebo po dlouhých čekacích lhůtách, což jim někdy brání řádně nastoupit ke studiu.222 Systém je pak dlouhodobě kritizován Kanceláří veřejného ochránce práv, která monitoruje jeho funkčnost již od dubna 2011.223 Ten, krom faktické nemožnosti podávat žádosti o víza, upozorňoval zejména na skutečnost, že povinnost žádat výlučně přes systém VISAPOINT o tzv. nároková povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia či sloučení rodiny a k trvalému pobytu ve smyslu směrnic EU jde nad rámec zákona o pobytu cizinců, 224 který tuto podmínku stanovuje pouze pro národní víza. Jde tedy o porušení závazků České republiky, které ji plynou z evropského práva, a z tohoto titulu veřejný
217
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 218 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. 6. 2009, o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Dostupné z:http://eurlex.europa.eu/cs/index.htm. 219 Novelou zákona č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 220 Projekt v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost s názvem „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“ (registrační číslo CZ.1.04/2.2.00/11.00013). 221 Srov. Rozumek, M. Situace s přijímáním žádostí o dlouhodobá víza a dlouhodobé/trvalé pobyty na zastupitelských úřadech (systém VISAPOINT). Organizace pro pomoc uprchlíkům. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/dopis-ministru-schwarzenbergovi.pdf. 222 Srov. Jelínková, M. Zpráva z kulatého stolu na téma migrace a mobilita studentů a odborných pracovníků. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/zprava-z-kulateho-stolu-na-tema-migrace-a-mobilita-studentu-a-odbornychpracovniku. 223 Srov. Pořízek, P. Problémy s funkčností Visapointu (poznatky z šetření veřejného ochránce práv). Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/problemy-s-funkcnosti-visapointu-poznatky-z-setreni-verejneho-ochranceprav. 224 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.
74
www.helcom.cz
ochránce práv podal podnět Evropské komisi, aby posoudila funkčnost a transparentnost systému VISAPOINT.225 V souvislosti s registračním systémem VISAPOINT byl zaveden i regulační systém kvót pro vydávání pobytových povolení v některých zemích. Podle MZV si ZÚ určují kvóty ve svých zemích působnosti a MZV, resp. Analytické centrum pro ochranu státních hranic a migraci (ANACEN) jakožto koordinační orgán je schvaluje a reviduje, vyjma pěti zemí – Ukrajiny, Mongolska, Kazachstánu, Moldávie a Vietnamu, pro které kvóty určuje tajné usnesení vlády. Kvóty jsou povinné ve všech zemích, kde byl zaveden VISAPOINT, ale netýkají se povolení k pobytu za účelem sloučení rodiny.226 Tím, že jsou kvóty udržovány v tajnosti, vznikají podle neziskového sektoru pochybnosti o zachování rovného přístupu k vízům. Taktéž veřejný ochránce práv upozornil již dávněji, že tento regulační systém nemá oporu v zákoně, proto je nezbytné, aby kompetence a pravidla pro stanovení kvót byly výslovně upraveny v zákoně, k čemuž by ostatně mělo dojít v rámci nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců. Návrh stanovit kvóty pouze pro některé země však stále zůstává diskriminační.227 V praxi nevládních organizací se od druhé poloviny roku 2012 objevují případy zamítání žádostí o turistická víza rodinným příslušníkům (manželům) občanů ČR, zejména v zemích Severní Afriky, a to přestože oba manželé splňují podmínky dané směrnicí EU 2004/38/ES. Ve většině případů ZÚ zpravidla uvádějí důvody obcházení zákona za účelem zneužití nebo ohrožení národní bezpečnosti. Zamítnutí víza bývá doloženo buď pouhým zaškrtnutím předtištěných důvodů na formuláři žádosti, někdy je i proveden rozhovor se žadatelem a jeho manželkou. O rozhovoru je sice vypracován protokol, ten však obvykle nebývá žadateli předán a není ojedinělým případem, že žadatel je nucen protokol podepsat, aniž by mu rozuměl. Při opakovaných žádostech pak většinou nenásleduje opakovaný pohovor, nýbrž nová žádost se posoudí podle toho původního, aniž by byla zohledněna aktuální situace páru. Dochází tedy k tomu, že ZÚ se pasují do role rozhodovacích orgánů (OAMP), neboť při hodnocení žádostí o krátkodobá turistická víza postupují tak, jak je to příslušné pro rozhodování o žádostech o přechodný pobyt na území ČR.228
16.3. Pobyt na území – praktické problémy povolovacího řízení Přestože nedošlo k legislativním změnám v otázkách vstupu a pobytu cizinců, během celého roku 2012 přetrvávaly závažné problémy v rozhodovací praxi Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky (dále jen „OAMP“), především na území hlavního města Prahy. V důsledku nezvládnutého přechodu kompetencí v oblasti povolování pobytu z cizinecké policie na Ministerstvo vnitra s účinností k 1. 1. 2011, nedostatečného personálního obsazení, jakož i nízkého finančního ohodnocení a vysoké fluktuace úředníků OAMP a zároveň také paralelního zpřísnění povinností pro prodloužení pobytu migrantů došlo ke kolapsu cizinecké správy. OAMP není schopen dodržovat správní lhůty pro rozhodování 225
Viz Pořízek, P. Problémy s funkčností Visapointu (poznatky z šetření veřejného ochránce práv). Viz Trlifajová, L. (ed.). Jaké cesty vedou do Česka? Česká vízová politika a praxe v Mongolsku, Vietnamu a na Ukrajině mezi lety 2007 a 2010. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/jake-cesty-vedou-do-ceska-ceska-vizovapolitika-a-praxe-v-mongolsku-vietnamu-a-na-ukrajine-mezi-lety-2007-a-2010; Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Odpověď na žádost o informaci. Dopis zaslaný na žádost ze strany Sdružení pro integraci a migraci, č. j. 96615/2012-TO. 227 Viz Veřejný ochránce práv. Fungování systému Visapoint a přijímání žádostí o víza. Stanovisko ze dne 17. 8. 2011, sp. zn. 2273/2011/VOP/PP. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/pripady-a-stanoviska-ochrance/stanoviska-cizinecka-agenda/dlouhodobepobyty/; Člověk v tísni. Ombudsman: „Věcný záměr nové cizinecké legislativy snižuje v některých případech stávající standardy ochrany cizinců“. Dostupné z: http://migration4media.net/2011/08/31/ombudsman-%E2%80%9Evecny-zamer-nove-cizinecke-legislativy-snizuje-v-radepripadu-stavajici-standardy-ochrany-cizincu-%E2%80%9C/. 228 Viz Sdružení pro integraci a migraci. Response to open consultation of the European Commission: Improving procedures for obtaining short-stay ‘Schengen’ visas. Dostupné z: http://www.migrace.com/cs/pracovni-migrace. 226
75
www.helcom.cz
o povolení k pobytu cizinců na území ČR a dostal se do prodlení v desítkách tisíců případů, přičemž jde o dlouhotrvající problém, který se ani po dvou letech od přechodu kompetencí nepodařilo odstranit. V této souvislosti nevládní organizace zaznamenávají nárůst podnětů a stížností ze strany cizinců, ovšem při uvedeném rozsahu již nelze jednotlivé případy účinně řešit formou stížností či žalob na nečinnost správního orgánu.229 Příliš dlouhé rozhodování OAMP má značný dopad na situaci cizinců, kteří jsou např. nuceni nadále si platit komerční pojištění v případě nevyřízené žádosti o trvalý pobyt. OAMP nedokáže vždy poradit, jak postupovat při komplikacích způsobených průtahy. Navíc problémem není pouze nečinnost, ale i vysoké procento nekvalitních rozhodnutí, např. pokud jde o chybná odůvodnění rozhodnutí či poučení v nich obsažených. OAMP touto praxí porušuje práva osob – cizinců na spravedlivý proces. 230 Téma bylo projednáváno též na Výboru pro práva cizinců,231 který požádal Radu vlády pro lidská práva, aby navrhla vládě zajistit nápravu (např. materiálně a personálně navýšila pracoviště odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra v Praze).
16.4. Přístup a postavení cizinců na českém trhu práce Restriktivně zaměřenou státní politiku zaměstnanosti vůči pracovním migrantům potvrdilo v roce 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), když vydalo sérii metodických pokynů týkajících se vydávání pracovních povolení cizinců a jejich vstupu na trh práce.232 Na přijatá opatření reagovala celá řada subjektů velmi kriticky, především pro jejich rozpor s právním řádem. Opatření nad rámec zákona o zaměstnanosti vyžadují doložení nostrifikace dosaženého vzdělání cizincem,233 omezují přístup rodinných příslušníků občanů EU na trh práce pod podmínkou získání povolení k přechodnému pobytu, podmiňují vydání pracovního povolení odůvodněným předpokladem vážného ekonomického ohrožení zaměstnavatele a omezují dobu, na kterou je pracovní povolení vydáno, úrovní dosaženého vzdělání. V důsledku těchto pokynů pak úřady práce opouštějí základní zásadu správního řízení, tedy individuální přezkoumání žádosti, zda splňuje zákonné požadavky, a přistupují k posouzení žádostí optikou nezákonných zpřísňujících opatření. Snad nejviditelněji se proti opatřením postavil neziskový sektor, kdy 27 organizací a několik veřejných osobností podepsalo nesouhlasné stanovisko ke strategii státu, 234 které bylo dne 10. 5. 2012 odevzdáno na happeningu konaném před budovou MPSV jeho představitelům. Výbor pro práva cizinců přijal dne 22. 10. 2012 usnesení, ve kterém vyzval MPSV, aby tato opatření
229
Srov. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Upozornění na nečinnost správního orgánu: pobočky Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR nedodržují lhůty u žádostí o povolení k pobytu. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/upozorneni-na-necinnost-spravniho-organu-pobocky-odboru-azylove-amigracni-politiky-ministerstva-vnitra-cr-nedodrzuji-lhuty. 230 Viz Veřejný ochránce práv. Nedostatky systému Visapoint odporují mezinárodním závazkům ČR. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/nedostatky-systemu-visapoint-odporuji-mezinarodnimzavazkum-cr/. 231 Viz Zápis ze zasedání Výboru pro práva cizinců ze dne 22. října 2012. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-cizincu/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-22--rijna-2012-100160/. 232 Srov. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Metodické pokyny k realizaci politiky zahraniční zaměstnanosti. (Nepublikováno); Úřad práce ČR. Směrnice generálního ředitele ÚP č. 19/2012 Postup a pokyny k realizaci politiky zahraniční zaměstnanosti. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/vyzadane_informace_dle_zak__c__1061999_sb/19_12_sm_postup_a_pokyny_k_realiza ci_pzz.pdf. 233 Srov. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 234 Srov. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Stanovisko k nové strategii MPSV zásadně zpřísnit vydávání pracovních povolení cizincům na pozicích s nízkou kvalifikací. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/stanovisko-k-nove-strategii-mpsv-zasadne-zprisnit-vydavani-pracovnichpovoleni-cizincum-na-pozicich-s-nizkou-kvalifikaci.
76
www.helcom.cz
pro jejich nezákonnost zrušilo.235 Problematika zvyšování požadavků pro vstup cizinců na trh práce v podobě nostrifikací byla také projednávána na Pracovní skupině pro ekonomickou migraci (PSEM) při Ministerstvu průmyslu a obchodu. Přijatá opatření se negativně promítla do postavení pracovních migrantů. Ze zkušenosti neziskového sektoru vyplývá, že zaměstnavatelé rezignovali na možnost získání či prodloužení pracovního povolení pro cizince. Odmítají zaměstnávat cizince, a to i v případech, kdy pracovní povolení nepotřebují. Opakované vydávání, upravování a změny opatření vnášejí do celého sektoru nejistotu, značné navýšení nákladů pro zaměstnavatele (např. Škoda Auto vyčíslila náklady spojené s nostrifikací na 2,6 milionu Kč)236 a pro cizince dokonce i existenční potíže. Zvýšené nároky na státní rozpočet vznikají i na straně státu, neboť nahodilé zavádění nových pravidel zatěžuje jednotlivé úřady, např. Ministerstvo školství, krajské úřady, Magistrát hl. m. Prahy a vysoké školy při uznávání zahraničního vzdělání, pracoviště Ministerstva vnitra a krajské pobočky Úřadu práce při opakovaném vydávání povolení k pobytu a zaměstnání v krátkých časových intervalech. Kromě toho se posiluje role zprostředkovatelů, kteří začali žádat podstatně vyšší částky za vyřízení žádosti o povolení k zaměstnání a prodloužení povolení k pobytu.237 Krom výše uvedeného došlo s novelou zákona o zaměstnanosti ke dni 5. 1. 2012 k zamezení agenturního zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, kterým byla k výkonu práce na území ČR vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání.238 Důvodem této změny mělo být zajištění právní jistoty pro cizince pracujících v ČR na základě pracovního povolení, podle Asociace poskytovatelů personálních služeb ovšem toto opatření přineslo pouze další omezení regulovaného agenturního zaměstnávání, ale nevyřešilo se tím skryté zaměstnávání u jiných typů nelegálních zprostředkovatelů, kteří zaměstnance de facto vykořisťují. 239 Změna měla dopad i na sektor domácí práce, a to zejména na nový trend zaměstnávání filipínských hospodyň, kterých podle odhadů prošlo českými domácnostmi právě díky agenturám práce už několik desítek, a samotné si nedokážou s formalitami poradit.240 K dalšímu zpřísnění stávající praxe zaměstnávání cizinců došlo reinterpretací pravidla týkajícího se místa výkonu zaměstnání. Přestože v tomto směru zákon o zaměstnanosti nedoznal žádných změn, Ministerstvo práce a sociálních věcí 241 přistoupilo k rigidní interpretaci, dle které cizinci pracující na základě povolení k zaměstnání nemohou být vysíláni na pracovní cesty, a tudíž výkon práce cizince na jiném místě je považován za nelegální zaměstnávání. Pro vysílání cizince na pracovní cesty je nutné získat od příslušné krajské pobočky ÚP povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce, a to na základě vyjádření krajských poboček ÚP, v jejichž obvodech má být zaměstnání vykonáváno. Podnikatelská sféra však považuje tuto situaci za tíživou, neboť v praxi dochází k tomu, že cizinci (zejm. na vysokých manažerských pozicích) služebně jezdí na různá místa bez 235
Viz Usnesení Výboru pro práva cizinců Rady vlády pro lidská práva ze dne 22. října 2012. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-cizincu/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-22--rijna-2012-100160/; viz též Holá, E., Faltová, M., Čaněk, M. Pokyny MPSV pro rok 2012/Směrnice generálního ředitele Úřadu práce ČR a jejich rozpor s platným právem. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Dostupné z: http://migration4media.net/2012/09/25/analyza-metodickych-pokynu-mpsv-ohledne-vydavani-pracovnich-povoleni/. 236 Viz Toman, K. Drábek usnadní zaměstnávání cizinců. Ale jen vzdělaných. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/prace/clanek.phtml?id=754964. 237 Viz Holá, E., Faltová, M., Čaněk, M. Pokyny MPSV pro rok 2012/Směrnice generálního ředitele Úřadu práce ČR a jejich rozpor s platným právem. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. 238 § 66 zákona o zaměstnanosti. 239 Viz Česká televize. Zákon o zaměstnanosti prý diskriminuje cizince a invalidy. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/173923-zakon-o-zamestnanosti-pry-diskriminuje-cizince-ainvalidy/. 240 Viz Procházková, B. Asijská služba. Respekt.cz. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/c1-52627250-asijska-sluzba; viz též Valentová, E. Právní aspekty zaměstnávání cizinek na pozicích domácích pracovnic v České republice. Gender, rovné příležitosti, výzkum. Dostupné z: http://www.genderonline.cz/cs/issue/32-rocnik-13-cislo-1-2012/322. 241 Srov. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Pracovní cesty cizinců. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_cesty.
77
www.helcom.cz
příslušného povolení, z čehož jim i jejich zaměstnavatelům plynou rizika pokut a jiných pracovně-právních postihů či dokonce správního vyhoštění. Velice problematický by byl např. pracovní úraz, rizikům jsou navíc vystaveni i přijímající klienti. 242 Na základě stížností podnikatelů byl Výboru pro práva cizinců předložen podnět nevládních organizací, v němž je zastáván názor, že se jedná o změnu výkladu zákona o zaměstnanosti bez zákonné opory a že není respektována povaha pracovní cesty jakožto institutu, který nemění místo výkonu práce zaměstnance.243 Definice nelegální práce v zákoně o zaměstnanosti244 se na cizince vztahuje kromě situace bez pracovního povolení či povolení k pobytu také na výkon práce v tzv. švarc systému, tedy na výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztahy.245 V roce 2012 se díky boji státu proti nelegálnímu zaměstnávání a proti vysoké nezaměstnanosti způsobené krizí postih nelegální práce významně zpřísnil co do výše pokut. V důsledku transpozice sankční směrnice se také rozšířil výčet postihů sankcí a opatření, jež mají být uplatňovány vůči zaměstnavatelům, kteří porušují směrnicí prosazovaný zákaz zaměstnávání cizinců bez oprávnění k pobytu. Každému zaměstnanci hrozí za výkon nelegální práce pokuta ve výši až 100 000 Kč. Krom toho takto pracujícímu cizinci hrozí dle zákona o pobytu správní vyhoštění na dobu až 5 let, případně může být i zajištěn. Zaměstnavateli, který umožní výkon nelegální práce, pak hrozí pokuta ve výši od 250 000 Kč do 10 000 000 Kč. Sankční směrnice upravuje také požadavky trestního postihu neoprávněného zaměstnávání cizinců bez oprávnění k pobytu, které Česká republika reflektovala a upřesnila a rozšířila skutkovou podstatu neoprávněného zaměstnávání cizinců. V souladu se směrnicí byla zavedena také trestní odpovědnost právnických osob.246 Pokud jde o transpozici sankční směrnice, nevládní organizace ji považují, zejména v rámci zákona o zaměstnanosti, za nedostatečnou a dokonce vidí v některých ustanoveních rozpor s touto směrnicí. Jedná se zejm. o pravidlo, že uhrazení nezaplacené odměny za odvedenou práci cizinci je podmíněno uložením pokuty zaměstnavateli ze strany inspektorátu práce. Směrnice však žádné podobné omezení práva cizince na odměnu nezná. Kontrolní činnost státu směrem k zaměstnavatelům je navíc nedostatečná a neefektivní, a cizinec se tak v praxi svých práv ve většině případů nedomůže. Také ručení subdodavatelů za zaplacení dlužné odměny je podmíněno rozhodnutím Úřadu práce ČR o této skutečnosti, přičemž tato podmínka jde opět nad rámec sankční směrnice, dle které má ručení vzniknout ze zákona.247 Naopak lze ocenit, že novelou občanského soudního řádu s účinností od 1. 1. 2013248 bylo implementováno pravidlo sankční směrnice, které umožňuje právnickým osobám, zasazujícím se o práva migrantů, zastupovat migranty před soudy v postavení navrhovatelů v pracovněprávních soudních řízeních. V průběhu roku proběhla jednání o ratifikaci Úmluvy MOP č. 189 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti (dále jen „Úmluva“) ze dne 11. června 2011, která garantuje domácím pracovníkům právo na důstojné pracovní podmínky či právo na soukromí a má také zajistit vymahatelnost a možnost kontroly těchto práv. Vláda ČR doporučila parlamentu ve svém usnesení z 9. května 2012 Úmluvu neratifikovat s argumentem, že „z hlediska 242
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zápis z jednání pracovní skupiny pro ekonomickou migraci ze dne 5. 11. 2012. (Nezveřejněno). 243 Viz Zápis ze zasedání Výboru pro práva cizinců ze dne 6. prosince 2012; Čižinský, P. Podnět Výboru pro práva cizinců Rady vlády ČR pro lidská práva k otázce zákazu pracovních cest cizinců zaměstnaných na základě povolení k zaměstnání. Multikulturní centrum. Oba dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-cizincu/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-6--prosince-2012101938/. 244 § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti. 245 Pojem „závislá práce“ byl precizován novelou § 2 zákoníku práce s účinností k 1. 1. 2012. 246 Novela ust. § 342 trestního zákoníku, účinná od 1. 12. 2011. 247 Viz Jelínková, M. a kol. Otevřený dopis členům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k implementaci sankční směrnice. (Nepublikováno). 248 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.
78
www.helcom.cz
vnitrostátní praxe České republiky otázka práce v cizí domácnosti není natolik významná, aby odůvodňovala potřebu změn v pracovněprávní legislativě nutných pro případ ratifikace Úmluvy“ a má se spíše týkat rozvojových zemí.249 Dle použitých statistik MPSV tento druh práce údajně vykonává v ČR jen 49 cizinek. Proti těmto argumentům se postavila nevládní organizace Sdružení pro integraci a migraci, dle jejíchž zkušeností z praxe téměř každá migrantka prošla, především na začátku svého života v České republice, nějakou formou práce v cizí domácnosti. Tyto práce navíc často vykonávají i občanky ČR. Skutečné číslo pracovnic v domácnosti se zřejmě pohybuje v řádech desítek tisíc. 250 Senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku však nakonec potvrdil nepřipojení České republiky k ratifikaci.
16.5. Integrační politika251 Státní politiku integrace určuje rámcový dokument Aktualizovaná koncepce integrace cizinců – Společné soužití252 (dále jen „Koncepce“), jenž každoročně aktualizuje Ministerstvo vnitra a schvaluje vláda ČR. Pro rok 2012 byla realizace integrační politiky konkretizována v Postupu při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců - Společné soužití v roce 2012 (dále jen „Postup“).253 Postup zdůraznil, že s ohledem na důsledky ekonomické krize a s tím související opatření v oblasti zaměstnanosti a těžší uplatnění cizinců na českém trhu práce je nutné prohlubovat aktivní integrační politiku tak, aby nedocházelo k sociálnímu napětí a aby sami cizinci byli schopni reagovat adekvátně na změny ve společnosti. K tomu Postup předpokládal intenzivní spolupráci na realizaci integrační politiky zejména s nestátními neziskovými organizacemi, regionálními Centry na podporu integrace cizinců (dále jen „integrační centra“), samosprávami a dalšími subjekty, přičemž velký důraz byl kladen na podporu rozvoje lokální a regionální integrační politiky. Praktická realizace politiky integrace cizinců však byla limitována množstvím finančních prostředků, které stát na tyto aktivity vynaložil. Koncepce počítala na rok 2012 s rozpočtem 25 mil. Kč, který tak nepřekročil maximální hranici z minulých let. 254 Stát se dnes více spoléhá na zdroje z evropských fondů,255 z kterých je financován například vznik a provoz integračních center a obecně rozvoj integrační politiky na regionální úrovni. Efektivní realizaci integračních opatření také negativně ovlivňují časté legislativní změny v oblasti cizineckého práva a především změny výkladu praxe stávajících pravidel. Kritickou se stala zejména situace pracovních migrantů, kdy série opatření MPSV a Úřadu práce ČR z roku 2012 ohledně vydávání pracovních povolení docílila pro svou zmatenost přesný opak cílů stanovených v Koncepci ohledně ekonomické soběstačnosti cizinců 256 – informovanost cizinců o jejich právech a povinnostech se znesnadnila a vliv zprostředkovatelů opět roste. Dále Koncepce sice pro rok 2012 předpokládala posílení terénní práce a poradenství 249
Srov. Redlová, P., Hěřmanová, M. Proč odmítla česká vláda ratifikovat Úmluvu o pracovnících v cizích domácnostech a jaké to má souvislosti? Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/proc-odmitla-ceska-vlada-ratifikovatumluvu-o-pracovnicich-v-cizich-domacnostech-a-jake-to-ma-souvislosti. 250 Viz Sdružení pro integraci a migraci. Nesouhlasné vyjádření ke stanovisku a usnesení vlády týkající se Úmluvy o pracovnících v cizí domácnosti. Dostupné z: http://www.migrace.com/cs/clanky/661_stanovisko-simi-k-ratifikaci-umluvy-mop-o-pracovnicich-v-cizidomacnosti?utm_source=newsletter&utm_medium=email&utm_content=SIMI&utm_campaign=cs201203. Více k tématu domácí práce taktéž na www.pracovnicevdomacnosti.cz. 251 Částečně převzato z Valentová, E. (ed.). Zvýšení role neziskového sektoru v oblasti sociální integrace pracovních migrantů v České republice – srovnání praxe v Portugalsku a Rakousku. Sdružení pro integraci a migraci. Kapitola 4. 252 Viz Usnesení vlády ČR ze dne 9. 2. 2011 č. 99. Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2011&02-09. 253 Viz Usnesení vlády ČR ze dne 4. 1. 2012 č. 6. Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2012&01-04. 254 Viz Český helsinský výbor. Zpráva o stavu lidských práv v České republice za rok 2011. Dostupné z: http://helcom.cz/kestazeni/zpravy-o-stavu-lidskych-prav-v-cr/. 255 Viz Ministerstvo vnitra ČR. Aktualizovaná koncepce integrace cizinců – Společné soužití. S. 16. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx. 256 Viz Aktualizovaná koncepce integrace cizinců – Společné soužití. S. 9.
79
www.helcom.cz
(převážně v realizaci NNO), tyto služby však nemohou překlenout různé systémové překážky bránící cizincům v přístupu a setrvání na trhu práce. Jednu z nich představuje nové kritérium odborné kvalifikace, kdy krom toho, že jde o diskriminační opatření, stávající systém uznávání kvalifikací není novému požadavku MPSV vůbec přizpůsobený.257 Nemalou bariéru úspěšné integrace cizinců představují nesprávně nastavené mechanizmy komunikace cizinců s úřady. Tento stav lze napravit jedině tím, že veřejné instituce budou hledat cesty, jak migrantům své služby lépe zpřístupnit. Na dobré cestě jsou inspektoráty práce, které od roku 2012 poskytují všem zaměstnancům základní poradenské služby v pracovněprávní oblasti na svých oblastních pobočkách a pro cizince vytvořily speciální informační letáky v několika jazycích.258 Nicméně, přístup cizinců k poradenství inspektorátů namnoze hatí, krom jazykové bariéry, i strach z odhalení případného výkonu nelegální práce a souvisejících správních postihů. Jistá, a zdá se účinná řešení, se od roku 2011 formují v podobě dosud absentujících služeb přímé asistence kulturních mediátorů a komunitních tlumočníků v oblasti cizinecké správy jakožto prevence vzniku zbytečných nedorozumění a konfliktů mezi úřady a cizinci, ale i omezení vlivu nekalých zprostředkovatelů. Tyto služby jsou realizovány pod záštitou MV a MPSV a za nezbytného zapojení neziskového sektoru. 259 V České republice asistenční služby mediátorů prozatím systematicky fungují pouze na odděleních pobytu OAMP v Praze a ve Středočeském kraji, je proto namnoze žádoucí rozšířit je na další subjekty, které v mezích svých pravomocí přicházejí s cizinci do pravidelného styku. Jelikož asistenční služby vyžadují účast samotných migrantů na jejich realizaci, bylo by rovněž záhodno provést systémovou změnu v institutu sociální služby, kvůli jehož stávajícímu nastavení mnoho osob nemůže na asistenční službu aspirovat z důvodu nedostatečné praxe či vzdělání.260
16.6. Přístup ke zdravotní péči pro cizince Cizinci žijící v ČR stále nemají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. V průběhu roku 2012 pokračovala veřejná diskuse ohledně zdravotního pojištění některých skupin cizinců (podnikatelé, studenti a rodinní příslušníci cizinců i občanů ČR), které si mohou sjednat pouze prodražené komerční zdravotní pojištění, jehož podmínky jsou ve srovnání s veřejným zdravotním pojištěním výrazně horší. Především ombudsman, ale i Strana zelených opět kritizovali skutečnost, že rodinní příslušníci cizinců či občanů ČR nemohou využít systém veřejného zdravotního pojištění. 261 V rámci procesu rekodifikace cizineckého práva vláda požádala Ministerstvo zdravotnictví o předložení návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který by krom širšího okruhu oprávněných skupin cizinců rovněž určil dosud neexistující zákonné podmínky pro komerční zdravotní pojištění. Legislativní proces k návrhu zákona má proběhnout v roce 2013. Ve snaze prosadit nápravu Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR a sdružení Nesehnutí realizovaly na podzim 2012 rozsáhlou osvětovou kampaň, doplněnou o ekonomicko-právní analýzu. Kampaň především poukazovala na to, že státní zdravotnictví 257
Poznatky byly získané od představitelky MŠMT na zasedání Pracovní skupiny ekonomické migrace při Ministerstvu průmyslu a obchodu dne 5. 6. 2012. (Zápis nezveřejněn). 258 Viz Státní úřad inspekce práce. Základní informace pro cizince o pracovněprávních předpisech v ČR. Dostupné z: http://www.suip.cz/informacni-materialy/pracovnepravni-vztahy/. 259 Viz například projekty nevládních organizací Inbáze (www.inbaze.cz) a META (www.meta-os.cz). Více k tomu též v: Valentová, E. (ed.). Zvýšení role neziskového sektoru v oblasti sociální integrace pracovních migrantů v České republice – srovnání praxe v Portugalsku a Rakousku. Sdružení pro integraci a migraci. 260 Viz zákon o sociálních službách. 261 Viz Veřejný ochránce práv. Většinu doporučení poslanci realizovali, ochránce jim předkládá 7 dalších. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/vetsinu-doporuceni-poslanci-realizovali-ochrance-jimpredklada-7-dalsich/; Strana zelených. Pomohlo by přijetí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Dostupné z: http://www.zeleni.cz/media/aktuality/zeleni-pomohlo-by-prijeti-novely-zakona-o-verejnem-zdravotnim-pojisteni/.
80
www.helcom.cz
se připravuje o pojistné až od 100 tisíc osob, jejichž platby na pojistné představují ve velké části čistě soukromý zisk komerčních pojišťoven. 262 Analýza pak detailně porovnala nedostatky systému komerčního zdravotního pojištění s výhodami plynoucími ze zařazení všech legálně a dlouhodobě pobývajících cizinců v ČR do veřejného zdravotního systému. Na podporu kampaně vytvořili online petici, kterou podepsalo 633 osob. 263 Nevládní organizace dále zpracovaly legislativní podnět s totožným návrhem o začlenění uvedených skupin cizinců do veřejného zdravotního systému. Návrh dále napravuje legislativní chybu, která vznikla při schvalování zákonů o jednotném inkasním místě (zákon č. 458/2011 Sb.), kdy z definice účastníků veřejného zdravotního pojištění byli vypuštěni cizinci s trvalým pobytem na území ČR, čímž by dalších 200 000 osob přišlo k 1. 1. 2015 o nárok na veřejné pojištění. Podnět schválil Výbor pro práva cizinců a předloží jej Radě vlády pro lidská práva.264
16.7. Politická participace cizinců V březnu 2012 schválila vláda návrh věcného záměru volebního zákoníku, která měla mj. přinést změny i ohledně politické participace cizinců žijících v ČR. 265 Navzdory různým koncepčním materiálům (zejm. Koncepce integrace cizinců), doporučením veřejného ochránce práv, nevládních organizací či Úřadu vlády ČR se do finální podoby zákona opět nedostala možnost cizinců s trvalým pobytem v ČR volit v komunálních a regionálních volbách. Přitom k 31. 12. 2011 pobývalo v zemi 197 884 osob s tímto právním postavením.266 Obdobně nebyl prolomen ani nedostatek týkající se občanů EU s pobytem v ČR, kteří sice mají aktivní i pasivní volební právo při komunálních a evropských volbách, ale současně se podle platné právní úpravy nemohou stát členy politických stran. Nová právní úprava přinesla jedinou významnější změnu pro cizince v podobě ratifikace Úmluvy Rady Evropy o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni, která znamená podporu zapojení cizinců do poradenských orgánů.267
16.8. Mezinárodní ochrana V oblasti mezinárodní ochrany nadále přetrvával dlouhotrvající problém s nepřiměřenými průtahy OAMP při vyřizování žádostí o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Ministerstvo vnitra připravilo novelu azylového zákona, 268 a to především v kontextu transpozice dvou směrnic EU tvořících část „společného evropského azylového systému“ – směrnice rozšiřující směrnici o dlouhodobých rezidentech i na osoby požívající mezinárodní ochranu 262
Srov. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, NESEHNUTÍ. Zdraví migrantů a veřejných rozpočtů: Představení analýzy a kampaně za zdravotní pojištění migrantů a migrantek. Dostupné z: http://www.konsorciumnno.cz/zdravotni-pojisteni-migrantu.html; Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Ztrátové hospodaření veřejných zdravotních pojišťoven: zpráva pro vládu mlčí o vyvádění příjmů z pojistného až od 100 tisíc migrantů. Dostupné z: http://www.konsorcium-nno.cz/zdravotni-pojisteni-migrantu.html. 263 Petice Zahrnutí migrantů do systému veřejného zdravotního pojištění je dostupná z: http://www.petice24.com/zdravotni_pojisteni_pro_migranty. 264 Viz Zápis ze zasedání Výboru pro práva cizinců ze dne 7. února 2013. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-cizincu/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-7--unora-2013-103345/. 265 Viz Vláda ČR. Věcný záměr volebního zákoníku, č. 154/11. Dostupné z: https://apps.odok.cz//kpl-detail?pid=KORN8B9JKWOM. 266 Viz Člověk v tísni. Co říkají šetření o politických právech a aktivitách cizinců v Česku?. Dostupné z: http://migration4media.net/2012/01/30/co-rikaji-setreni-o-politickych-pravech-a-aktivitach-cizincu-v-cesku/. 267 Viz Člověk v tísni. Návrh volebního zákoníku schválen, na cizince opět zapomněl. Dostupné z: http://migration4media.net/2012/04/02/navrh-volebniho-zakoniku-schvalen-na-cizince-opet-zapomnel/. 268 Ministerstvo vnitra. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, č. 912/12, 26. 6. 2012.
81
www.helcom.cz
(2011/51/EU) a tzv. nové kvalifikační směrnice (2011/95/EU). Při vypořádání připomínek mezi rezorty a s institucemi ochrany lidských práv269 vyplynuly některé sporné body chystané novely, zejm. ve vztahu k definici podmínek pro udělení, resp. odnětí ochrany, umisťování cizinců do zařízení pro zajištění cizinců nebo přístupu dětí ke zdravotnímu pojištění. Diskuse probíhaly i ohledně sociálních a dalších dopadů sankcí na žadatele o azyl v případech porušení pobytového řádu azylových zařízení, anebo ohraničení doby poskytovaného ubytování osob s vízem za účelem strpění na maximálně jeden rok.270
16.9. Nová právní úprava nabývání státního občanství V říjnu 2012 vláda schválila návrh nového zákona o státním občanství ČR,271 který od roku 2014 zcela nahradí současnou právní úpravu. Nový zákon do určité míry reaguje na dosavadní neutěšený stav, kdy Česká republika udělovala – v poměru k celkovému počtu cizinců zde žijících – vůbec nejnižší počet státních občanství v celé Evropské unii. Zákon přináší zásadní pozitiva, mezi nimiž je třeba uvést umožnění dvojího občanství, přiznání nároku na občanství tzv. přistěhovalcům druhé generace nebo poměrně velkorysý přístup k emigrantům a všem, kteří v minulosti ztratili české nebo i československé občanství. Na druhou stranu zákon připouští poměrně razantní zvýšení pravomocí, které mají nad cizinci úředníci Ministerstva vnitra a pracovníci zpravodajských služeb. Mezi zpřísnění patří např. zvýšení počtu podmínek udělení státního ČR (včetně nepobírání sociálních dávek, znalost ústavy aj.), omezování soudního přezkumu rozhodnutí, prodloužení lhůty k rozhodnutí ze současných 90 dnů na dvojnásobek (s odvoláním bude celé řízení trvat téměř rok) nebo zavedení povinnosti některých dětí ze smíšených rodin předkládat testy DNA na otcovství.272
269
Viz Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Připomínky Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR ke změnám v zákoně o azylu navrhovaných ministerstvem v souvislosti s transpozicí některých směrnic. Dostupné z:http://www.konsorcium-nno.cz/. 270 Viz Člověk v tísni. Připomínky Konsorcia k novele azylového zákona. Dostupné z: http://migration4media.net/2012/08/16/pripominky-konsorcia-k-novele-azyloveho-zakona/; viz též Holá, E. Promarněná příležitost? K několika bodům novely zákona o azylu. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/promarnena-prilezitost-k-nekolika-bodum-novely-zakona-o-azylu. 271 Informace o schvalování návrhu nového zákona o státním občanství České republiky v Parlamentu ČR. Sněmovní tisk č. 827. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sntisk.sqw; viz též Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva. Návrh nového zákona o občanství České republiky. Dostupné z: http://cizinci.poradna-prava.cz/novy-zakon-o-statnim-obcanstvi.html. 272 Viz např. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Nový zákon o státním občanství je nepřiměřeně zpřísňující. Otevřený dopis vládě a parlamentu. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/novy-zakon-ostatnim-obcanstvi-je-neprimerene-zprisnujici-otevreny-dopis-vlade-a-parlamentu.
82
www.helcom.cz
17.
Extradice
Extradiční řízení je proces posuzující žádost o vydání osoby za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu. Proces upravuje trestní řád, jedná se o trestní řízení sui generis. K vydávání osob dochází zejména na základě Evropské úmluvy o vydávání Rady Evropy 273 , na základě dvou či vícestranných smluv mezi státy nebo na základě zásady reciprocity (vzájemnosti). Tento typ řízení je rozdělen do dvou fází – první se odehrává před soudy, které rozhodují o přípustnosti vydání, další řízení koná ministr spravedlnosti, který rozhoduje, zda vydání povolí či nepovolí. Pokud soud rozhodne o nepřípustnosti vydání, ministr již nemůže vydání povolit. Jestliže soud shledá vydání přípustným, ministr může povolit extradici osoby, ale také nemusí. Trestní řád s touto variantou počítá. Jednotlivé subjekty jsou při svém rozhodování vázány vnitrostátní úpravou i mezinárodními závazky České republiky v této otázce. Extradice osob proto musí být v souladu s podmínkami vnitrostátního práva a s mezinárodními závazky, zejména v oblasti ochrany lidských práv.
17.1. Zákaz mučení a právo na spravedlivý proces Trestní řád v ust. § 393 stanoví, že vydání osoby do cizího státu je nepřípustné, jestliže, mj. „k) je důvodná obava, že by trestní řízení v dožadujícím státě neodpovídalo zásadám článků 3 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, anebo trest odnětí svobody uložený nebo předpokládaný v dožadujícím státě by nebyl vykonán v souladu s požadavky článku 3 této Úmluvy, l) je důvodná obava, že vyžádaná osoba by v dožadujícím státě byla vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství, příslušnosti k určité národnostní nebo jiné skupině, státního občanství nebo pro své politické názory, nebo že by se zhoršilo její postavení v trestním řízení anebo při výkonu trestu odnětí svobody.“ Podle čl. 3 Úmluvy „nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu“.274 Článek 6 Úmluvy zakotvuje právo na spravedlivý proces.275 Český právní řád v extradičních věcech přikládá hledisku ochrany lidských práv značný význam, čímž vytváří prostor pro posuzování záruk ochrany lidských práv pro vydávanou osobu v dožadujícím státě jako hledisek zásadních. 273
Vyhlášena pod č. 549/1992 Sb. K zákazu mučení viz také Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (vyhlášena pod č. 143/1988 Sb.), čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nebo čl. 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 275 Čl. 6 Právo na spravedlivý proces 1. Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti. 2. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem. 3. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva: a) být neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu; b) mít přiměřený čas a možnost k přípravě své obhajoby; c) obhajovat se osobně nebo z a pomoci obhájce podle vlastního výběru nebo, pokud nemá prostředky na zaplacení obhájce, aby mu b y l poskytnut bezplatně, jestliže t o zájmy spravedlnosti vyžadují; d) vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě; e) mít bezplatnou pomoc tlumočníka, jestliže nerozumí jazyku používanému před soudem nebo tímto jazykem nemluví. 274
83
www.helcom.cz
Soudy jsou v extradičních řízeních povinny posuzovat nejen obecné podmínky přípustnosti vydání a konkrétní okolnosti případu, ale též rizika hrozící dotčené osobě v souvislosti se stavem lidských práv v dožadující zemi. Tedy posouzení otázky, zda ve smyslu výše citovaných čl. 3 a 6 Úmluvy v dožadující zemi nehrozí vydávané osobě mučení a jiné formy špatného zacházení nebo trestání včetně trestu smrti nebo nedodržení práva na spravedlivý proces. A to jak z hlediska konkrétních rizik pro konkrétního jednotlivce, tak z hlediska obecných poměrů panujících v dožadující zemi, včetně systematičnosti a běžnosti využívání takových postupů státními orgány. Ztotožňujeme se s názorem Ústavního soudu, že „soudům sice ve vztahu k čl. 3 Úmluvy a čl. 3 Úmluvy proti mučení [pozn. Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání276] nepřísluší konstatovat faktické porušování zákazu mučení, nelidského a ponižujícího zacházení či trestání v cizozemských věznicích, ale je třeba zkoumat, zda jsou podstatné důvody domnívat se, že porušení tohoto zákazu hrozí“.277 Mučení a nelidské či ponižující zacházení nebo trestání představují nejzávažnější zásah do práv jednotlivce. Od ochrany před takovým jednáním nelze za žádné situace ustoupit. Posouzení těchto podmínek v praxi však činí potíže, a to s přímým důsledkem na následný osud dotčených osob. V jednotlivých případech se setkáváme s postupem, kdy obecné soudy zpochybňují nebo pomíjejí zjištění o obecných poměrech panujících v dožadující zemi. Přestože existují zprávy na sobě nezávislých státních i nestátních organizací a institucí 278 , podle nichž státní donucovací orgány v dané zemi běžně přistupují k jednání představující mučení a jiné formy špatného zacházení nebo trestání, české orgány neshledávají riziko špatného zacházení pro vydávanou osobu a tedy ani důvod nepřípustnosti jejího vydání. Příslušné orgány mají také tendence zjištění nezávislých subjektů bagatelizovat nebo je vykládat tendenčně, například v tom smyslu, že v důsledku politických změn došlo k značnému zlepšení situace. Mnohdy také argumentují, že byl spolehlivě prokázán pozitivní vývoj na poli dodržování lidských práv v dožadující zemi, a poukazují na výrazné zlepšení situace v oblasti justice a vězeňství. Takové závěry deklarují, aniž by je podložily konkrétními důkazy, nebo je vyvozují ze zpráv pocházejících výhradně od dožadující strany. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva soudy musí v extradičním řízení zkoumat, zda ve věci vyžádané osoby existují podstatné důvody pro závěr, že jí v případě jejího vydání hrozí nebezpečí mučení, krutého nebo nelidského zacházení, případně jiná forma perzekuce, která vylučuje v případě jejího vydání záruku spravedlivého procesu či jeho obnovy (tzv. substantial grounds test). Ve vztahu k hrozbě mučení a špatného zacházení ve smyslu čl. 3 Úmluvy soudce Howard Riddle, šéf magistrátního soudu ve Westminsteru, v souvislosti s případem, ve kterém soud odmítl vydat osobu do Ruské federace, dospěl ke zjištění, že každé osobě nacházející se v ruském vězení hrozí reálné nebezpečí ponižujícího zacházení a že podobný přístup bude pravděpodobně zvolen i v dalších případech v budoucnu.279
276
Vyhlášena pod č. 143/1988 Sb. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. I. ÚS 752/02. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx. 278 Např. Rada Evropy (včetně např. CPT), OSN (např. Vysoký komisař pro uprchlíky, závěry výborů dohlížejících na dodržování závazků vyplývajících ze smluv na ochranu lidských práv uzavřených v rámci OSN, jako je Výbor pro lidská práva, Výbor proti mučení apod., zprávy zvláštních zpravodajů OSN, dokumenty Rady OSN pro lidská práva atd.), nezávislá mezinárodní sdružení na ochranu lidských práv (např. Amnesty International, Human Rights Watch atd.), nebo vládní zdroje (např. každoroční zprávy Ministerstva zahraničí USA o stavu lidských práv). 279 „Judge Riddle made the significant ruling in the light of three recent cases, after which he said he had „come to the firm conclusion that any person held in a Russian prison is at real risk of degrading treatment”. He said that in future „it is likely that a similar approach will be taken to Russian Federation cases”. Russia would have to show evidence that conditions had improved or give „specific undertakings about the conditions in which the individual prisoner will be held”. Srov. Croft, J., 277
84
www.helcom.cz
Z argumentace soudů v námi sledovaných případech je zřejmé, že ve většině případů soudy upřednostňují závazky plynoucí z mezinárodní justiční spolupráce před ochranou lidských práv jednotlivce. Při posuzování rozporu obou závazků je však podle našeho názoru třeba vždy rozhodnout v zájmu priority lidských práv a základních svobod a jejich ochrany.
17.2. Záruky dožadující strany Obecné soudy se také v převažující míře spoléhají na obecně proklamované záruky dodržení spravedlivého procesu a vyjádření o zlepšujících se podmínkách ve věznicích ze strany dožadujícího státu. V mnohých případech je přitom ze samotného průběhu dosavadního řízení vedeného proti vydávané osobě v dožadující zemi zřejmé, že její justiční systém nezaručuje, že trestní řízení bude vedeno způsobem, který vylučuje špatné zacházení ve výkonu vazby či trestu, persekuci dané osoby prostřednictvím trestního řízení nebo také politicky motivované trestní stíhání. Jsme toho názoru, že na záruky poskytnuté ze strany země, v níž je porušování lidských práv systematické a běžné, se nelze v žádném případě spoléhat. Přes výše uvedené se však setkáváme s přístupem, že obecné soudy frekventovaně považují diplomatické záruky obecného charakteru za dostatečné, aniž by se jimi podrobněji zabývaly. K problematice diplomatických záruk upozorňujeme, že Výbor OSN proti mučení ve svých závěrečných doporučeních z roku 2012280 vyslovil znepokojení nad tím, že Česká republika přijala diplomatické záruky zemí, kde vydávaným osobám hrozilo, že budou podrobeny mučení. Zároveň byl znepokojen tím, že ČR neposkytla žádné informace ohledně typu diplomatických záruk, které byly obdrženy či vyžadovány. V této souvislosti proto Výbor doporučil, aby Česká republika jako smluvní strana Úmluvy proti mučení odmítala přijímat diplomatické záruky zemí, kde by osobám po jejich vydání hrozilo mučení. Takové záruky nemohou být prostředkem, kterým se změní posouzení možného porušení čl. 3 Úmluvy. Výbor také požaduje, aby mu ČR předložila seznam s počty a druhem diplomatických záruk obdržených od roku 2004 a seznam zemí, kterých se tyto záruky týkají.
17.3. Extradiční v. azylové řízení Významný problém v současné době představuje souběh extradičního řízení a řízení o udělení mezinárodní ochrany (azylové řízení), které je vedeno na základě zákona o azylu. Z námi sledovaných případů plyne, že obecné soudy i ministr spravedlnosti postupují zcela nesprávně. Podle jejich názoru totiž právní mocí rozhodnutí v azylovém řízení dochází k pozbytí azylové ochrany osoby, i když v době jejich posuzování ještě nerozhodoval příslušný soud o žalobě proti správnímu rozhodnutí. Podle našeho názoru tím porušují mezinárodní závazky České republiky týkající se ochrany uprchlíků. Za eskalaci tohoto nesprávného postupu ministra spravedlnosti považujeme rozhodnutí o povolení vydání ruského státního občana Alexeje Torubarova do Ruské federace, ačkoli azylové řízení nebylo v době rozhodování ministra skončeno ani před správním orgánem. Ministr spravedlnosti tento svůj postup ospravedlnil stejnou praxí svého předchůdce, čímž přiznal, že k porušování mezinárodních závazků České republiky docházelo také v dalších případech. V souladu s názorem Nejvyššího správního soudu281 jsme přesvědčeni, že by nemělo dojít k vydání vyžádané osoby před okamžikem, než je pravomocně skončeno azylové řízení
Buckley, N. London court blocks Russian’s extradition. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/582490aa-9240-11e2a6f4-00144feabdc0.html#axzz2YuSVzjvs. 280 Viz Výbor OSN proti mučení. Závěrečná doporučení Výboru OSN proti mučení k 4. a 5. periodické zprávě. 281 Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. 3 Azs 56/2012 - 81. Dostupný z http://www.nssoud.cz/main0Col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&menu=262;
85
www.helcom.cz
(včetně eventuálního soudního přezkumu), a to s ohledem na mezinárodní závazky České republiky v oblasti uprchlického práva a práva lidských práv.
17.4. Další problematická zjištění extradičních řízení Z dosavadní praxe v otázkách extradic plyne, že k vydání osoby může dojít dříve, než Ústavní soud rozhodne o ústavní stížnosti proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání, resp. než je tato stížnost podána. Právní řád však nestanoví žádnou odkladnou lhůtu pro ministra spravedlnosti, není proto vyloučeno, že dojde k realizaci extradice po vydání rozhodnutí ministra spravedlnosti ještě předtím, než uplyne lhůta k podání ústavní stížnosti proti jeho rozhodnutí nebo než Ústavní soud rozhodne o ústavní stížnosti. Další problematickou otázkou je praxe Ministerstva spravedlnosti, podle níž Ministerstvo nemusí rozhodnutí o povolení vydání doručit osobě, o jejíž vydání se jedná, ani jejímu právnímu zástupci. Vydání rozhodnutí Ministerstvo dotčené osobě a/nebo jejímu právnímu zástupci pouze oznamuje. Osoba či její právní zástupce jsou tak v nejistotě, zda a jakým způsobem formulovat případnou ústavní stížnost. Jsme přesvědčeni, že uvedená praxe, kdy rozhodnutí není doručováno, ztěžuje osobám přístup k soudnímu přezkumu a představuje porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny. Podle našich zjištění také dochází k nepřijatelnému nadužívání institutu předběžné vazby. Vyžádané osoby jsou v předběžné vazbě drženy v řádu několika měsíců až několika let.
viz také Český helsinský výbor. Reakce ČHV na vyjádření ministra spravedlnosti „Fakta o kauze Torubarov“. Dostupné z: http://helcom.cz/reakce-chv-na-vyjadreni-ministra-spravedlnosti-fakta-o-kauze-torubarov/.
86
www.helcom.cz
Příloha č. 1: Případy násilí z nenávisti a diskriminace - příklady Počátku roku 2012 dominovala kauza zastřelení Roma v Tanvaldu. Případ zhoršil již tak napjaté vztahy mezi Romy a Neromy. V prvních minutách roku byl zastřelen mladý muž (22 let). Jeho bratr byl postřelen a s vážným zraněním skončil v nemocnici. Již druhý den po střelbě byl střelec propuštěn. Státní zástupkyně i policisté uvěřili jeho tvrzení, že střílel v sebeobraně. To vyvolalo v romské komunitě vlnu nevole. Střelec tvrdil, že ho Romové napadli nožem. V dokumentu Českého žurnálu, který je natočen pro Českou televizi, se však objevil svědek, který tvrdí, že to není pravda. Státní zastupitelství však kauzu již před tím uzavřelo. Nejasný případ úmrtí Roma, který zemřel po policejním zásahu. Šlo o otce tří dětí (33 let) z Kynšperka nad Ohří. Jeho příbuzný vylíčil událost takto: Ludovít, mírně napitý, strčil do nějaké ženy, aniž by jí ublížil. Ta zavolala policisty. Ti přijeli, dali mu pouta a začali jej kopat a mlátit. Při tom použili buď obušky, nebo elektrické paralyzéry, to není jisté. Mluvčí záchranné služby k tomu řekla: „Muž měl zástavu srdce, nedýchal. Zhruba za 20 minut se lékaři podařilo muže oživit. Převezli jsme ho na oddělení ARO sokolovské nemocnice. Muž měl na těle mnohačetné podlitiny.“ Nikdo nebyl obviněn. Útoky na bezdomovce v roce 2012 prudce vzrostly. V červnu došlo v Olomouci ke dvěma útokům, což bylo ten rok již čtvrté takové napadení v tomto městě. V Ústí nad Labem vyhořel bývalý hotel Máj, obývaný asi deseti bezdomovci. V pražské Libuši strážníci ubili k smrti psa jednoho z bezdomovců. Trojice mladíků, která se v lednu doznala k vraždě Romky v Praze 3, přepadávala lidi v této čtvrti pravidelně, nejčastěji právě bezdomovce. Podle bezdomovců šlo o sympatizanty extremistických hnutí, kteří na ulici hajlovali. Tuto verzi potvrdil místní obyvatel, kterého násilníci napadli při venčení psa. V roce 2012 a 2013 pokračovalo projednávání žhářského útoku v obci Býchory na Kolínsku. V noci z 10. na 11. července 2011 pochodovala skupina osob obcí a vykřikovala rasistická hesla. Vojtěch Vyhnánek vhodil zapálenou pochodeň do okna romské rodiny. Rodina je dodnes postižena především psychicky, odešla z bytu, který vlastnila, a dodnes se do obce ze strachu nevrátila. Pachatelé se před útokem na Facebooku vyjadřovali rasisticky a protiromsky. Nejtvrdší trest byl přidělen Vojtěchovi Vyhnánkovi, soud mu uložil 4 roky nepodmíněně za pokus o těžké ublížení na zdraví s rasovým motivem. V domě bylo v době útoku pět dospělých a čtyři děti. Ostatní tři dostali podmínečné tresty za násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. V dubnu 2013 Vrchní soud předchozí rozsudek Krajského soudu zrušil. U prvního obžalovaného soud změnil kvalifikaci na násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a uložil podmíněný trest. U zbylých třech také změnil kvalifikaci na hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a zmírnil trest. Podle zmocněnkyně poškozených, právničky Kláry Kalibové, soud vydal průlomové rozhodnutí, neboť jde o vůbec první přiznání nemajetkové újmy za trestný čin násilí z nenávisti v rámci hlavního líčení. V Klatovech proběhl soud se dvěma rasistickými násilníky, kteří přepadli romskou rodinu v Nýrsku. Obžalovaní nejprve napadli bezdůvodně děti. Ty před nimi začaly utíkat a část z nich se běžela schovat k rodičům. Útočníci se začali do domu dobývat a chtěli udeřit baseballovou pálkou dívku, která stála u okna v přízemí. Otec rodiny poté otevřel dveře od bytu a snažil se dostat útočníky co nejdále od dětí. Jeden z obžalovaných ho však srazil na zem a začal ho škrtit mikinou. Rasisticky přitom pokřikovali. Oběma soud uložil podmíněné tresty za trestný čin násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a výtržnictví. Zmocněnec poškozených projevil nesouhlas s právní kvalifikací činu s ohledem na vysokou intenzitu útoku. Oba pachatelé útoku byli v důsledku novoročního rozhodnutí prezidenta republiky amnestováni. Na trestný čin těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti překvalifikovala policie počínání muže, který v Chotěbuzi na Karvinsku zastřelil Roma do hlavy výstřelem šípu z kuše. Nedaleko jeho obydlí zastavilo auto se čtyřmi Romy, kteří dle vlastního vyjádření přijeli na vedlejší zbořeniště sbírat kovový šrot. Během vyšetřování se nepotvrdilo tvrzení pachatele, že Romové přijeli krást. Policejní pes nenašel žádné pachové stopy, které by svědčily
87
www.helcom.cz
o přítomnosti Romů přímo u jeho domu. Podle bratrance zastřeleného na ně útočník křičel: „Vy kurvy černé, já vás zabiju!“ Útočník nakonec dostal za zabití 10 let. Napadení zastupitele města Lom Mariana Dancsa, lídra kandidátky hnutí OMMO v Ústeckém kraji. Dancso byl přepaden dvěma neznámými pachateli, kteří jej po východu z domu udeřili neznámým předmětem. Snažil se bránit, ale následovaly údery pěstmi, když byl sražen na zem, také kopance. Jeho napadení má dle vedení OMMO i nepřímou souvislost s tím, jakým způsobem je eskalována celková situace na Mostecku, Varnsdorfsku a dalších místech Ústeckého kraje směrem k menšinám, zejména Romům. Čtrnáctiletý chlapec z Ostravy skončil v nemocnici s krvácením do mozku. Chlapec držel kolo, které dostal jeho kamarád k narozeninám. Načež ho začal honit údajný majitel kola, který tvrdí, že mu bylo ukradeno. Podle chlapcovy výpovědi jej tento člověk za pomoci dalších zmlátil, včetně zkopání, když ležel na zemi. Policie přesto zhodnotila jeho napadení jako pouhý přestupek proti soužití. Osvobozen byl opětovně muž, který napadl lidskoprávního aktivistu Ondřeje Cakla během neonacistické demonstrace, v listopadu 2008 v Litvínově. Odvolací soud v Mostě zprostil viny obžalovaného stejně, jako rok předtím. Podle Caklovy zmocněnkyně Kláry Kalibové je to projevem neschopnosti justice. Vyšetřování tzv. mačetového útoku v Boru ze srpna 2011 objasnilo, že za napadením ze strany Romů nestál rasistický motiv, jak zpočátku média prezentovala. Neexistence rasového motivu však neospravedlňuje způsob, jakým byl čin proveden. Neakceptovatelný je útok také podle vyjádření obhájkyně obviněných, JUDr. Kláry Samkové, která dne 17. ledna 2012 převzala obhajobu útočníků. Klára Samková se obávala pokusu o exemplární potrestání pachatelů ze strany státních orgánů bez ohledu na to, co se ve skutečnosti odehrálo. Napadení však vyvolalo vlnu nenávisti vůči Romům a bylo jedním ze spouštěčů demonstrací na Šluknovsku. Na tomto případě byl zcela jednoznačně demonstrován princip kolektivní viny. Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem obžalovalo pět údajných útočníků z pokusu vraždy, pokusu o ublížení na zdraví a z výtržnictví, hrozí jim 15 až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Podle Samkové je obžaloba z pokusu vraždy pro většinu obžalovaných neadekvátní. Podle psycholožky nebyl útok plánovaný, ale byla to akce vyvolaná hněvem. Také se v průběhu vyšetřování potvrdilo tvrzení obhájkyně, že se nejednalo o první konflikt na obou stranách. Klára Samková, obhájkyně nejprve všech obviněných, poté jen zbývajících čtyř, byla rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v únoru 2013 vyloučena z obhajoby. První návrh na vyloučení podal již v dubnu 2012 krajský státní zástupce. Okresní soud v Liberci tehdy rozhodl o vyloučení, odvolací soud rozhodnutí zrušil. Druhý návrh v lednu 2013 podala nová obhájkyně posledního z obviněných z důvodu kolize zájmů na straně obviněných. Krajský soud v Liberci návrhu nevyhověl, Vrchní soud v Praze poté rozhodl o vyloučení. V květnu 2013 podala K. Samková proti rozhodnutí soudu ústavní stížnost.
88
www.helcom.cz
Příloha č. 2: Případy zásahů příslušníků Policie ČR a obecní policie V roce 2012 Nejvyšší soud projednával případ údajného napadení strážníků ze strany Johna Boka, lidskoprávního aktivisty. Tři strážníci v květnu 2010 v Praze řešili dopravní přestupek. Podle Boka jeden ze strážníků vyhrožoval ženě z auta zatčením a předvedením na stanici, choval se agresivně a xenofobně (ve vozidle se nacházely osoby romské národnosti). Strážníci prý také bezdůvodně lustrovali všechny osoby ve vozidle a měli rasistické narážky. Bok se posádky vozu zastal, následovala výměna názorů se strážníky a došlo i k fyzickému kontaktu. Obvodní soud pro Prahu 8 a následně Městský soud v Praze, který zamítl odvolání, uznali Boka vinným z násilí proti úřední osobě a odsoudili jej k podmíněnému trestu odnětí svobody. Podle Nejvyššího soudu však strážníci Městské policie výrazně vybočili z mezí své pravomoci a jejich jednání vůči osobám ve vozidle, pokud se netýkalo samotného projednání přestupku řidiče, mělo zjevné rysy svévole. Jednání obviněného, který reagoval na nesprávný postup strážníků nejprve jejich slovním napadením a posléze i vyvoláním potyčky včetně fyzického útoku proti jednomu z nich, proto nelze považovat za přečin násilí proti úřední osobě. V úvahu podle soudu případně přicházejí trestní kvalifikace, kterými je obecně chráněna osobní integrita kohokoli bez ohledu na to, zda má zvláštní postavení úřední osoby, nebo prošetření jednání jako přestupku. V uplynulém roce bylo médii zaznamenáno několik případů týkajících se postupu obecní policie. Se strážníky se dostal do konfliktu Roman Týc (vlastním jménem David Hons). Podle svých slov se Týc zastal ženy, která se strážníky řešila odtah svého vozidla. Následovala slovní přestřelka, po níž Týc skončil spoután na zemi. Strážníci údajně Týce zbili, když se jej pokoušeli naložit do policejního vozidla. Podle vyjádření městské policie to byl naopak Týc, který strážníka slovně a fyzicky napadl. Následně však byl obviněn pouze Týc a to rovněž z trestného činu násilí proti úřední osobě. Státní zástupce podal na Romana Týce obžalobu pro podezření ze spáchání trestného činu. Prvoinstanční a později i odvolací soud rozhodly o tom, že uvedené jednání trestným činem není. Městský soud v Praze, který rozhodl o stížnosti státního zástupce, postoupil případ v srpnu 2012 přestupkové komisi. Podle soudů se Roman Týc pouze bránil usazení do vozu a převezení na služebnu, nejednalo se tedy o útok proti strážníkům. Úřad Městské části Praha 1 shledal Romana Týce za uvedené jednání vinným z přestupku a uložil mu pokutu 3 000 Kč. Nejvíce mediálního prostoru bylo věnováno zásahu strážníků na pražském Andělu. Strážníci na místě zasahovali proti dvěma osobám, muži a ženě, pravděpodobně kvůli údajnému popíjení alkoholu na místě a pokřikování na strážníky. Zatímco strážníci spoutávali muže, údajný atak ženy na jednoho ze strážníků byl důvodem nepřiměřeného zásahu vůči ní (povalením a smýkáním po zemi). Otázku vzbuzovala již důvodnost a zákonnost samotného zásahu strážníků proti oběma osobám. Do zásahu se zapojil přihlížející Richard Frištenský, který nejprve slovně strážníka „upozorňoval“, aby svůj zásah nepřeháněl, poté chtěl strážníka odstrčit. V tu chvíli se pozornost strážníků obrátila proti Frištenskému, kteří o chvíli později, kdy se již situace zdála uklidněná, použili proti muži pepřový sprej. Sprej strážník použil z velmi blízké vzdálenosti (asi 5 cm), ačkoli se prostředek nemá používat na vzdálenost kratší než 1 m. Poté strážníci Frištenskému nasadili pouta a odvedli jej na služebnu a na několik hodin zadrželi. Následně policie muži sdělila obvinění z násilí proti úřední osobě, neboť měl jednoho ze zasahujících strážníků praštit do zátylku, až prý upadl do kolejiště. Usnesení o zahájení trestního stíhání proti Frištenskému státní zástupce později zrušil, neboť chování obviněného podle něj nedosáhlo takové intenzity, aby mohlo být kvalifikováno jako trestný čin, a případ vrátil policii. Z uvedeného šetření dále vyplynulo závažné zjištění, že strážník si údajný úder do zátylku vymyslel. Velkou roli v uvedené věci hrála skutečnost, že jeden z přihlížejících svědků incidentu pořídil audiovizuální záznam. Městská policie ze skutečnosti, že strážník lhal, žádné následky nevyvodila. Zásah vůči Frištenskému vyvolal velkou debatu nad přiměřeností postupu strážníků. Případem se zabývala Inspekce Městské policie hlavního města Prahy, která došla k závěru, že zásah byl proveden v souladu se zákonem a přiměřeně, s výjimkou nepřiměřeného použití pepřového
89
www.helcom.cz
spreje vůči muži, což zní samo o sobě rozporně a pochybnosti tak ohledně postupu nevyvrátilo. Nejvyšší soud v roce 2012 projednával případ úmrtí osoby v důsledku policejního zásahu v roce 2009. Jeden z policistů, kteří byli přivoláni do brněnského bytu kvůli údajnému výtržnictví muže pod vlivem drog, se na muži dopustil násilí. Na bití muže, osoby vietnamské národnosti, se za přítomnosti policistů podílela dokonce i jeho sousedka. Další dva přítomní policisté bití přihlíželi. Muž v důsledku vnitřních zranění zemřel několik hodin po převozu na policejní celu. V organismu neměl nalezeny známky drog ani alkoholu. Soudy všechny čtyři osoby shledali vinnými – útočícího policistu a sousedku za těžké ublížení na zdraví s tresty 10 a 8 let, policistu soud odsoudil také za zneužití pravomoci úřední osoby a zakázal mu na dobu osm let činnost v ozbrojených sborech a silách České republiky. Oba byli také zavázáni k náhradě škody. Dva přihlížející kolegy soud shledal vinnými z trestného činu usmrcení z nedbalosti a uložil tříletý trest odnětí svobody a také zákaz činnosti v ozbrojených sborech a silách České republiky a o obecní policii na dobu pěti let. Nejvyšší soud v dubnu 2012 dovolání všech policistů odmítl. Rasovou motivaci soudy v uvedeném případě neshledaly. Odsouzení podali ústavní stížnosti, o kterých Ústavní soud zatím nerozhodl. Na jaře 2013 Městský soud v Brně uložil ČR povinnost k náhradě nemajetkové újmy vzniklé synovi a matce usmrceného muže. Policisté, kteří se na zásahu podíleli, byli součástí tzv. delta týmu. Jednalo se o šest členů elitní zásahové jednotky, kteří mezi sebou soupeřili v tvrdosti zásahů nebo ponižování zatýkaných osob, údajně pod vlivem nacistické ideologie. Svou agresivitou se zaměřovali především na cizince a příslušníky menšin. Příslušníci týmu si při svých zásazích pořizovali fotografie. Podle Inspekce Policie ČR se jednalo o selhání konkrétních policistů a chybu kontroly. Přesto šetření ukončené v roce 2011 vyústilo v uložení jediného kázeňského trestu. Obvinění v této věci nebylo sděleno žádné. Ačkoli členové měli blízko k neonacismu, jeho myšlenky prý nešířili, a přestože překročení pravomoci dokumentuje řada fotografií, chyběli věrohodní svědci. Zcela neadekvátní bylo následné vyjádření Jaroslava Vaňka, náměstka ředitele Policie ČR Zlínského kraje, který na adresu členů týmu uvedl, že se jedná o jedny z nejlepších policistů. O odsouzení policistů v případě úmrtí muže (viz výše) se vyjádřil tak, že „policie i státní služba ztratila velmi dobré policisty."282 Závěry inspekčního šetření a výroky ze strany vedení krajského ředitelství posilují pochybnosti, že policie v ČR není připravena a ochotna trestně postihovat jednání svých příslušníků. Generální inspekce bezpečnostních sborů prošetřuje okolnosti úmrtí muže, proti kterému loni v květnu zasáhli policisté poté, kdy muž v mírně podnapilém stavu měl údajně napadat ostatní osoby. Kvůli jeho údajné agresivitě policisté proti němu na místě použili donucovací prostředky a spoutali jej, podle jiného sdělení policisté muže také bili a kopali. Muž na místě zkolaboval a po převozu do nemocnice zemřel. Podle sdělení záchranné služby měl muž na těle mnohačetné podlitiny, ačkoli před zásahem policistů prý žádné zranění neměl. Okolnosti případu budí podezření, zda muž zemřel v důsledku neadekvátního a nepřiměřeného postupu policistů. Inspekce by proto měla předložit důvěryhodné vysvětlení okolností, za nichž k úmrtí muže došlo.
282
Viz Česká televize. V kauze Delta týmu zřejmě selhali nadřízení. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/131349-v-kauze-delta-tymu-zrejme-selhali-nadrizeni/; Česká televize. Elitní policisté soutěžili v tvrdosti zásahů proti zatýkaným. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvibrno/zpravy/147473-elitni-policiste-soutezili-v-tvrdosti-zasahu-proti-zatykanym/.
90
www.helcom.cz
Příloha č. 3: Příklady smyšlených a mediálně zkreslených případů 6. září 2007 – Policie oznámila, že případ pětačtyřicetiletého Slováka, jehož v Přerově údajně napadla skupina Romů a basebalovými pálkami mu způsobila vážné zranění, je vymyšlený. Muž přiznal, že ho ve skutečnosti zranil jeho příbuzný. 8. ledna 2011 – Sedmatřicetiletý muž ohlásil, že jej v Novém Bydžově přepadla skupinka Romů (tisk tehdy ještě hovořil o mladících), kteří mu odcizili peněženku s penězi. Policisté však zjistili, že si muž celou historku vymyslel. K objasnění případu stačilo hradeckým kriminalistům několik hodin. Při dechové zkoušce muž nadýchal 1,99 promile alkoholu. Při vyšetřování případu vyšlo najevo, že si přepadení vymyslel kvůli tomu, že chtěl zakrýt páteční zpronevěru peněz ve firmě. Část peněz použil na zaplacení útraty v restauraci a část prohrál na automatech. Podle předložených dokladů zpronevěřil asi 28 tisíc korun. Září 2011 – Server iDnes přinesl k běžné hospodské rvačce ve Šluknově postupně dvě zprávy, z nichž každá tvrdila něco jiného. Napřed uvedl, že Romové po barmanovi požadovali výpalné. Poté, kdy to starostka Šluknova Eva Džumanová popřela, tvrdil iDnes.cz, že Romové vyhrožovali kvůli tomu, že jim nebyla vyplacena výhra dva až tři tisíce korun, které právě vyhráli na automatech. A redaktor to napsal způsobem, který proti Romům úmyslně štval: „V nedalekém Šluknově zaútočili v noci na čtvrtek v restauraci Bohemia tři Romové na hosty... Jeden Rom nejprve vyhrožoval jednomu z hostů, že ho podřízne. Dalším dvěma Romové, že je zbijí, pokud jim dobrovolně nevydají dva až tři tisíce korun, které právě vyhráli na automatech. Údajně měli v podniku ukrást také alkohol. Jeden z hostů má zlomený nos.“ Pro srovnání - toto o incidentu řekla starostka Eva Džumanová: „Nebyla jsem tam, ale co mám informace, tak to byla malá skupinka Romů a místní. Policie byla na místě několikrát, nikdo ale s nimi nechtěl nic řešit, tvářili se prý jakoby nic… Rozhodně nešlo o žádné výpalné." 23. 9. 2011 – Petr Strkal, předseda sdružení Severočeši.cz v Lounech, tvrdil, že ho napadla skupina Romů. Média přinesla záběry a fotografie, na nichž byl „ozdoben" monoklem a přinesla jeho vyjádření, že mu Romové ukradli kolo a mobil. Podle policie Strkal během noci opakovaně vnikl na ubytovnu obývanou převážně Romy a dožadoval se tam svých věcí, z jejichž krádeže obyvatele ubytovny vinil, aniž by kohokoli viděl při činu či měl k tomu jediný důkaz. Nejprve na ubytovně rozbil skleněnou výplň vchodových dveří a poté napadl jednoho z místních, který mu následně způsobil monokl. Podruhé během noci šel na ubytovnu vyzbrojený dřevěnými násadami, s hasičskou helmou a chrániči na kolenou. Tyčemi bušil do zavřených dveří a dožadoval se svého mobilu a kola. Policie ho obvinila z výtržnictví a na několik hodin ho zadržela. Obviněný poté vyhrožoval, že uspořádá v Lounech protiromskou demonstraci. Tu nakonec neuspořádal, údajně proto, že připojit se chtěla DSSS. Říjen 2011 – V Ústí nad Labem se střetli Romové se dvěma občany české národnosti. TV Nova o tom informovala zcela jednostranně – podala tvrzení „bílých“ jako pravdu. A vůbec neinformovala o tom, co tomu předcházelo. Střetu předcházel útok občanů české národnosti na Romy. „Viděla jsem, jak utíká Romka, její muž a syn - a za nimi utíkal pán s nožem a řval na ně: já vás zabiju vy černý svině, vy černý huby, tady chcípnete. Napadení Romové křičeli o pomoc a utíkali sem k baráku, paní upadla. Její muž se pro ní vrátil a útočníka, který ležící ženě šermoval nožem u obličeje, odstrčil a pak se jim podařilo schovat do baráku.. Asi po třech minutách už jsem viděla houf lidí před barákem," řekla svědkyně. Poté se strhla rvačka mezi Romy, kteří bránili napadenou romskou rodinu, a útočníky s noži a mačetami. „Byla jsem v šoku a naštvaná, když jsem viděla reportáž v televizi Nova, jakým způsobem celý incident popsala. Obrátili to proti Romům, ale tak to vůbec nebylo," řekla svědkyně. 8. prosince 2011 – Deník Právo informoval o případu sedmnáctileté dívky z Klatov, která tvrdila, že byla na ulici přepadena skupinou Romů. Údajně jí způsobili zranění, se kterým byla následně ošetřena u lékaře. Policie ale dospěla k závěru, že si dívka útok vymyslela.
91
www.helcom.cz
23. ledna 2012 – Třiačtyřicetiletý muž tvrdil, že ho na toaletách baru Horník v České Lípě napadli dva Romové, kterým odmítl dát 50 korun. S bodným poraněním břicha byl muž převezen do českolipské nemocnice. Po několika dnech se muž přiznal, že si přepadení vymyslel a zranění si ve skutečnosti způsobil sám – chtěl zakrýt, že propil a utratil peníze a neměl na zaplacení alimentů. 9. února 2012 – Bulvární server Parlamentní listy zveřejnil článek Václava Prokůpka o zakládání romské strany, kterou okradl pokladník. Jak prokázal server Romea, tato zpráva byla zcela vymyšlená. Tyto informace převzala téměř všechna média bez jakéhokoli ověřování, četly je miliony lidí a vzbudil proto mnoho negativních emocí vůči Romům. Prokůpek před tím kandidoval za neonacistickou Dělnickou stranu. Do Parlamentních listů či na spřízněné weby píšou další extremisté. 19. dubna 2012 – Patnáctiletá dívka tvrdila, že na ni v Liberci zaútočila trojice Romů. Skupinka údajně chtěla dívku okrást, ale když zjistila, že u sebe nic nemá, pořezali ji žiletkou na celém těle. Jak se nakonec ukázalo, dívka si vše vymyslela a ublížila si sama. 23. května 2012 – Policie oznámila, že patnáctiletý chlapec z Břeclavi lhal, když tvrdil, že na něj v dubnu zaútočila skupinka tří Romů. Podle vyšetřovatelů si hoch vážná zranění ve skutečnosti přivodil sám při pádu z výšky na zábradlí v domě, když dívkám předváděl, jaká umí gymnastická cvičení.
92
www.helcom.cz
Příloha č. 4: Příklady rasistických, xenofobních či populistických výroků politiků Otto Chaloupka (poslanec, Věci veřejné) Chaloupka zveřejnil své návrhy změn zákonů, evidentně protiromsky zaměřených. Hlavním bodem jeho návrhu „řešení“ je institut rizikové osoby či rodiny (osoba / rodina, která pobírá dávky v hmotné nouzi dlouhodobě; navštěvuje herny/casina; požívá alkohol nebo omamné látky; použila dávku v hmotné nouzi na jiný účel než na naplnění životních potřeb; nepodporuje děti v řádné školní docházce; páchá trestnou činnost, atd.). „Tzv. riziková osoba bude povinná se dostavovat v určenou hodinu v pracovních dnech na určené místo. Na daném místě se bude muset zdržovat 8 hodin a dbát pokynů pověřené osoby. Při nedodržení této povinnosti budou dávky odejmuty," napsal Chaloupka. Další výroky tohoto poslance: •
„Romští předáci by se v první řadě měli začít nějak slušně živit. To jsou stejní paraziti na romské komunitě jako je romská komunita parazitem na většinové společnosti…“
•
„Romové zakládají politickou stranu. Zase. Co od toho očekávají? Větší páku na získání dalších výhod? Potom se ptám, jaké další výhody ještě můžou chtít?“
•
„Dneska nemusí pracovat, pořád si jenom stěžují, roste vlna fyzického násilí vůči většinové společnosti a my jim pořád ustupujeme...“
•
„Já chápu tu snahu něco s tím udělat a snažit se je začlenit, převychovat jednu generaci těchto nepřizpůsobivých a dát jim všechny podmínky, aby se mohli stát slušnými lidmi, kteří nejsou na obtíž a nikdo jimi nemusel opovrhovat. Ale kolik let už to trvá, že se je snažíme nějakým způsobem začlenit a ono to nemá žádný efekt?“
•
„Problematické je, že stojí hodně peněz, a nic nepřináší, a tak je to u nich po generace a není u nich žádná snaha na tom něco změnit. Stojí nás stovky milionů korun, a co se nám dostává zpátky? Fyzické ataky, krádeže, loupeže a podobně.“
•
„Nepracuješ? Nemáš nárok. Začneš krást? Hop do vězení. Slyšel jsem názor, že když jim sebereme dávky, tak budou páchat ještě větší kriminalitu. Ne, něco uděláš a prostě budeš sedět a příště si to rozmyslíš. Do revoluce taky existovala povinnost pracovat. Cigáni museli makat. Dostali lopatu, někteří se o ni sice jen opírali, ale někde museli být po pracovní dobu a aspoň předstírat, že pracují. Dneska nemusí pracovat, pořád si jenom stěžují, roste vlna fyzického násilí vůči většinové společnosti a my jim pořád ustupujeme. Na co čekáme? Až nás začnou beztrestně na ulicích sekat mačetama a krást důchodcům peněženky a podobně?“
•
„Když někdo napadne Cigána, tak je to rasový trestný čin a dostane trest v nejvyšší sazbě, a když Cigán zmlátí bělošku, okrade stařenku nebo znásilní, týrá a terorizuje dvanáctiletého bílého kluka, tak dostane trest, jako by někomu jenom sebral peněženku. Takhle to nejde dál a směřuje to do průšvihu. Pokud lidé vidí, že stát se o ně nepostará, tak vezmou tu věc do vlastních rukou a bude zle. A já se tomu nedivím.“
Chaloupka také reagoval na výzvu romského předáka Františka Tomáše starostce Duchcova, aby přišel na romský mítink, těmito slovy: „Velmi chytré od cikánského vůdce. Arogance a sebevědomí jim tedy nechybí. Ale lidi jsou na hraně a ještě pár takovýchto cikánských provokací a začne mazec. A pak je neochrání ani těžkooděnci.“ Vzápětí umístil Chaloupka na svůj facebookový profil otevřený dopis: „Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněně požadavky na další a další výhody. Ale jak každý rozumný člověk ví, tohle nemohlo pokračovat donekonečna (...)
93
www.helcom.cz
Lidé už toho mají dost, pane Tomáši. Už nemají trpělivost. A vy se jen každou další provokaci posunujete přes tu pomyslnou hranu. Tlačíte a něco nutně musí prasknout. Brzy. Nespoléhejte na to, že jste státem chráněni a že je vám vše dovoleno. Lidé necítí ochranu od státu a je jen otázkou času, kdy vezmou svou ochranu do svých rukou. A potom, pane Tomáši, bude zle. Berte to ode mne jako dobrou radu. Máte ji zadarmo.“ Tomio Okamura (senátor, bez politické příslušnosti) Cikáni si mohou za to, že jsou vnímáni hanlivě „To, že Cikán je dnes vnímané hanlivě, to není vina ani neonacistů ani Čechů ani Turků. To je v prvé řadě hanba Romů. Jejich dlouhá staletí pěstovaný životní styl a životní hodnoty chtěj nechtěj kolidují a kolidovaly s hodnotami ve všech civilizovaných zemích.“ (7. 11. 2012 v komentáři reagujícím na vystoupení Elišky Wagnerové z nově vzniklého senátního Klubu pro obnovu demokracie, mimo jiné kvůli členství Tomia Okamury či Jiřího Čunka. A taktéž 14. 2. 2011 v komentáři „Buďme politicky nekorektní!“) Ženy jsou méně inteligentní „Norsko už kvóty na ženy ve vedení firem zavedlo a teorie, že muži jsou kreativnější a dynamičtější než ženy se ihned potvrdila - hodnota firem, které posílily ženské vedení, klesla o 18 procent. Až kvóty dovedeme k dokonalosti a firmy povede správný poměr Romů, zahrádkářů, Arabů, mulatů, Asijců a klavíristů, určitě se jejich hodnota a výkon radikálně posune... Lidská inteligence se výrazně liší, a to jak mezi rasami, tak i mezi muži a ženami. Ženy mají ve většině průměrné IQ – je mezi nimi méně geniálních či naopak totálně hloupých než mezi muži. Ti mají naopak mezi sebou více talentovaných stejně jako je mezi nimi větší množství velmi hloupých a méně těch průměrných. To je prostě statistika, která se pak odráží i ve společnosti – větší procento nadprůměrně schopných mužů se holt odráží v reálném životě.“ (3. 8. 2011 v komentáři „Ženy vpřed!“) Podpora vystěhování cikánů není extremistická „O Dělnické straně píšeme, že je extrémistická, ale čím doopravdy? V čem je například extrémní názor, že Cikáni by si měli založit vlastní stát a že Česká republika by měla podpořit jejich vystěhovalectví do země, odkud pochází jejich prapředci?“ (14. 2. 2011 v komentáři „Buďme politicky nekorektní!“) Hlásit se ke komunistům není ostuda, ale čest „KSČM je demokratická legální parlamentní strana... Pokud máme dnes občanskou rovnost a svobodu, pak i díky komunardům, komunistům a socialistům a jejich pokračovatelům, kteří rovná volební a občanská práva prosazovali proti konzervativcům, navzdory tzv. pravici. Prosazovali sociální práva - osmihodinovou pracovní dobu, právo na stávku, bezplatné školství, důchodové a zdravotní pojištění. Vždy navzdory pravici. Za dnešní sociální a demokratický systém kdysi bojovali a umírali vraždění pravičáky výše zmínění „komunisté“. Hlásit se k takovým lidem není ostuda. Je to čest.“ (20. 11. 2012 v komentáři „Zase tu běhá strašák komunismu“) Národní strana dodržuje lidská práva a nepropaguje násilí „Národní strana... byla v každém případě legitimní politický subjekt zaregistrovaný na Ministerstvu vnitra a splňující zákonnou podmínku, že jejich program není v rozporu s listinou práv a svobod a nepropaguje násilí na jednotlivci ani skupině obyvatel. Národní strana byla řádně zaregistrovanou politickou stranou a nikdy nebylo proti ní vedeno soudní řízení o zastavení činnosti.“ (1. 3. 2011 v komentáři „Hon na Bátoru, ostuda politiků a novinářů“)
94
www.helcom.cz
Spis konečné řešení cikánské otázky nepropagoval vystěhovávání Romů „Národní strana podle médií vystupuje proti EU, přistěhovalcům a Romům. Jeden z jejích členů zveřejnil Konečné řešení otázky cikánské, která mimo jiné obsahuje myšlenku vystěhovat Romy do Indie. Kontroverzní spis o konečném řešení cikánské otázky jsem četl. Nepropagoval žádné vystěhovávání romských spoluobčanů do Indie. Navrhoval v kontextu s dřívějšími vystěhovaleckými vlnami Romů do zahraničí koordinaci vystěhovalectví nejlépe do některého ze státu Indie. Podpora vystěhovalectví samozřejmě jen pro ty, kdo sami chtějí, se státní podporou na založení nové existence v zahraničí a navíc po oboustranné dohodě s cílovým státem či provincií. Třebaže tahle myšlenka je v praxi nereálná, nelze na ní shledat nic jiného, než inspiraci ve staré sionistické idei budování židovského státu a vystěhování do něj.“ (1. 3. 2011 v komentáři „Hon na Bátoru, ostuda politiků a novinářů“) Hysterie proti Bátorovi „Nekompetentní neonacista se měl stát náměstkem ministra školství. Tahle zpráva spustila vlnu hysterie. Jedinou záminkou byla hra na boj za správnou věc. Zvrhla se ve lži, překrucování a ostouzení nevinného člověka. Jeho jedinou vinou jsou údajné „extrémistické“ či „politicky nekorektní názory“. Případ Ladislav Bátora ukázal v nejhorší nahotě jak se hra na korektnost, stává zlou, nenávistnou a nebezpečnou. V obhajobě správného jsme schopní a ochotní ničit každého na koho dav ukáže. Slabí jedinci si bez nebezpečí a rizik zakoušejí „hrdinský boj“ proti zlu. Kolektivní štvanice dává aktérům zakusit společnou euforii a radost z boje o správnou věc. Tady už nejde o Bátoru, ale o psychopatii davu. Všem kdo volali a volají „psovi psí smrt“ připomínám, že každý z nás jednou může být Bátora. Hilsner, Pechanec. Odsouzený předem a na doživotí, bez šance na obranu. Bez viny.“ (1. 3. 2011 v komentáři „Hon na Bátoru, ostuda politiků a novinářů“) Národní strana nebyla extrémní svými názory „Připomeňme, že to, co před lety říkali třeba lidé z té extrémistické Národní strany o nebezpečích plynoucích z příliš tolerantního multikulturalismu nebo z benevolence ke kriminalitě i příživnictví etnických minorit, dnes už opakují premiér i pan Kocáb. Pokud vím, Národní strana byla extrémní ne názory, ale spíš okruhem některých příznivců zamilovaných do Hitlera a podobné sebranky. Jenže obdiv k nacistům šel vypozorovat u pobočníka premiéra Topolánka Dalíka i u pana Topolánka, minimálně občasnou inspirací nacistickou terminologií. Myslím zcela vážně, že navzdory tomu, nacista ani extrémista není ani jeden. Pokud by měli jít z veřejného života, tak za jiné poklesky. Jenže – co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.“ (18. 10. 2011 v komentáři „Vážení spoluobčané, naštvěte se!“) Extremisté říkají to, co si většina z nás myslí „Co to je takzvaná politická korektnost? V praxi to je pravidlo politiků a médií neříkat nepříjemné pravdy. Důležitá je společenská nezávadnost. Úmysl je dobrý, intelektuálové mají pocit, že tak zmírní pnutí ve společnosti. Jenže dobré úmysly často opravdu vedou do pekla. Pokud dnes roste podpora takzvaných extrémistů, pak je to tím, že jako jedni z mála říkají nahlas to, co si většina z nás myslí. Bez včasné diagnózy nejde léčit – řekl by lékař a hledat nápravu, když úmyslně přehlížím příčiny, je nemožné. V případě českých „extrémistů“ pak rozhodně nejsou řešením zákazy. Svoboda projevu je pro každého – byť by ten člověk říkal sebevětší blbost. Řešením je otevřená a věcná diskuze, bez nálepkování a shazování diskutujících.“ (14. 2. 2011 v komentáři „Buďme politicky nekorektní!“)
95
www.helcom.cz
V ČR jsou největším „mulitkulturním“ problémem zřejmě Romové „Spousta takzvaně obecně prospěšných lidskoprávních organizací žije právě z toho, že tyto problémy existují. Jejich likvidace by existenčně ohrozila i je. V České republice jsou největším „multikulturním“ problémem zřejmě Romové. Ať mi odpustí ti, kterých se to netýká, ale velká část je prostě pro společnost obrovská přítěž. Podívejte se do věznic, kojeneckých ústavů nebo dětských domovů – každý hned pozná, že Romů tu je násobně víc, než by odpovídalo jejich podílu oproti bílé většině. Počet Romů ve společnosti roste, ale úměrně tomu se nezvyšuje jejich podíl na tvorbě společného bohatství. Naopak. A to drtivou část veřejnost štve. Oprávněně. Tohle je problém. A je to problém i těch pracujících a slušných Romů.“ (14. 2. 2011 v komentáři „Buďme politicky nekorektní!“) Stačil by mozek a trocha dobré vůle „Když okamžitě vyhostíme každého cizince, který tu páchá zločiny, ušetříme nervy i peníze nám všem. Když úřady i soudy začnou používat zdravý rozum, opět přibyde na spokojenosti občanů. Když politici a úředníci přestanou přihrávat předražené kšefty spřízněným firmám, hned se našim peněženkám uleví. Není k tomu všemu třeba ani vyšší HDP ani dotace z EU. Stačil by mozek a trocha dobré vůle.“ (11. 9. 2012 v komentáři „K lepšímu životu stačí občas jen mozek a dobrá vůle“) Nadávají mi, že jsem populista „Na jedné straně mi lidé nadávají, že jsem populista, protože prý slibuju nesplnitelné - na straně druhé vidím, že jsem špatný, když pro splnění svých slov dělám maximum. (...) Protože kdybych v Senátu jen vykřikoval a hrál si na solitéra, je mi to houby platné a pak by skutečně platilo, že jsem populista, kterému je bližší popularita než vlastní výsledek práce. A já v Senátu nejsem, abych byl populární, ale abych odvedl svou práci co nejlépe a na maximum.“ (29. 10. 2012 v komentáři „České rádio Jerevan – z Okamury je lidovec“) Chvála masivních bičů „Mám oblíbený citát – jak dokázali Egypťané vystavět tak masivní stavby? Měli masivní biče. Ideální stát má mít jasná a pevná pravidla – a za jejich porušení musí přijít okamžitý trest. To není volání po diktatuře - to je volání po vládě práva. (...) Řešení je jednoduché populistické – jak jinak – na masivní zlodějny masivní biče. (...) Masivní biče na masivní zlodějny jsou po ruce. Milí a drazí spoluobčané – vemte je konečně do ruky. Je jich třeba jako soli.“ (28. 8. 2012 v komentáři „Na masivní zlodějny masivní biče“) Jako senátor mám za sebou kraj, chci mít za sebou celou zemi „Jako senátor za Zlín mám za sebou svůj kraj. K tomu, abych změny prosadil, je třeba ale víc – je třeba opora občanů celé země. Prezidentská volba je jedinečná příležitost, jak tuto podporu získat.“ (22. 10. 2012 v komentáři „Proč je dobré kandidovat na prezidenta“) Miroslav Krejča (senátor, ČSSD) „Pohled veřejnosti na Romy je zcela oprávněný a k této nepřizpůsobivé a parazitující minoritě jsme až příliš tolerantní.“ „U romské části společnosti až na pár výjimek nevidím snahu, aby řešila své problémy. To jsou jejich problémy, do kterých se dostali oni. A těží z toho, že my, politici, se bojíme změnit zákony tak, aby byli skutečně spravedlivé a těží z toho, že ti úředníci, kteří konkrétně rozhodují v těch místech, se jich přímo fyzicky bojí a raději jim vychází vstříc, než aby
96
www.helcom.cz
uplatňovali stejný metr, který uplatňují na většinovou část společnosti. To je skutečná diskriminace nás, ne Romů. A je to i naše zbabělost.“ „Než propukly povodně, tak byl například celý český národ nucen sledovat, jak se romské rodině narodí paterčata. Určitě celá řada našich rodin s více dětmi skřípe zuby, že takové bonusy jako tato romská rodina nedostala. To ale není medializováno." (Pozn.: Medializováno to bylo, ovšem aniž by se řeklo, že česká rodina, které se narodila čtyřčata, dostala od státu také velkou podporu.) „Podívejme se na další příklad diskriminace naruby. Ivan Demeter srazil kvůli cigaretě pěstí k zemi člověka a zabil ho. Dostal dva roky. Jaromír Šebesta, který zabil zloděje šrotu kuší, jde sedět na deset let. Čili soudy rozdílně posuzují romské a neromské delikventy. Pokud je někdo diskriminován, tak je to většinová společnost.“ Jaroslav Doubrava (senátor, dříve KSČM, nyní sdružení Severočeši.cz) „Mám za to, že armáda by měla být v každém případě připravena, protože to, co se začíná dít, už přesahuje veškeré meze únosnosti… Vláda a zodpovědné orgány státní správy už přehlížejí doslova rasismus ze strany Cikánů… Poslední události jenom nasvědčují tomu, co říkám. Jednoznačně je potřeba zpřísnit tresty, jít do nejvyšších sazeb a nebát se tyto grázly odsoudit. Také zpřísnit zákon a zvýšit sazby. Tady už končí veškerá legrace. Situace je velmi vážná. Chceme, aby nám Cikáni zapalovali města podobně jako v Anglii? … Chystám se obrátit na příslušné orgány, aby situaci důrazně řešily a v Senátu se pokusím předložit návrhy, které by zpřísnily legislativu. V každém případě budu mluvit s kolegy a budu se snažit, abychom přestali před tímto terorem a agresivitou zavírat oči. Už se musí konat.“ „Slyšel jsem cikánského výrostka, jak říká svému kamarádovi: ´Člověče, mě už nebaví šukat tu mámu, to já bych si radši zašukal se ségrou, ale tu šuká táta a ten by mi dal přes držku´. Na mě šly mrákoty.“ „Bohužel stále platí, že většina Cikánů považuje práci za nejhorší možný způsob obživy... My se nechceme dívat na to, jak nám ničí náš kraj a bez ohledu na plané kecy o lidských právech a toleranci s tím budeme něco dělat. Než bude pozdě.“ „Tato komunita je negramotná. Ale kdo jim brání v přístupu ke vzdělání? Jsou to jenom oni sami, protože se vysloveně učit nechtějí.“ Vladimír Dryml (senátor, dříve ČSSD, poté Zemanovi - SPOZ) „Vysoká kriminalita Romů a pocit beztrestnosti spojený s uplatňováním pozitivního rasismu českou justicí a falešnými a prázdnými názory podivných ochránců lidských práv v EU i u nás přináší své ovoce… Zákony mají platit pro všechny stejně a vymahatelnost práva musí být rychlá a v případě rasismu i tvrdá, a to platí pro všechny, zejména pak pro Romy.“ Pavel Lebeda (senátor, ČSSD) „Pro povalečství, odpor k práci, parazitování na většinové populaci a kriminalitu většiny Romů je postoj veřejnosti pochopitelný a je umocňován nepřijatelnou pozitivní diskriminací v oblasti sociální, ale dokonce i v justici. Pocit hájení a beztrestnosti vede Romy vedle tradiční majetkové kriminality stále více k brutální trestné činnosti. Připočteme-li problémy v občanském soužití a rozšířenou drogovou závislost mezi Romy, nemůže averze většinové populace nikoho překvapit.“ Zdeněk Schwarz (senátor, ODS)
97
www.helcom.cz
„Pojem rasismus v souvislosti s problémy Romů je zneužíván účelově samotnými problémovými Romy a některými politiky, kteří na problému jen parazitují a neumí jej řešit. Bohužel média situaci ještě komplikují, když neobjektivně a nedostatečně či jednostranně ve prospěch Romů informují veřejnost. Typickým příkladem je poslední kauza těžce zraněného a doživotně invalidizovaného patnáctiletého chlapce z Břeclavi. Proč stejným rozsahem a intenzitou média tuto kauzu nesledují, jak se věnovaly kauze popálené romské Natálky.“ (Pozn.: Břeclavský případ se medializoval stejně hojně jako případ malé Natálky. Navíc se později ukázalo, že si přepadení Romy onen invalidizovaný patnáctiletý chlapec zcela vymyslel – počet takových smyšlených případů strmě roste.) Petr Pakosta (senátor, BEZPP) „Za negativní postoje české veřejnosti vůči Cikánům si Cikáni můžou sami. Jejich vyhýbání se práci, jejich narůstající agresivita, jejich způsob života na úkor většinové populace je jen jejich rozhodnutí.“ Ivana Řápková (poslankyně, ODS) Ještě jako chomutovská primátorka po demonstraci Romů a zastánců lidských práv, kterou za přihlížení policie a městských úředníků napadli zastánci krajní pravice, řekla toto: „V Chomutově chceme klid, proto již nebudeme povolovat žádné podobné demonstrace, ať již ze strany Romů nebo levicových či pravicových extremistů.“ Liana Janáčková, (tehdejší i dnešní starostka ostravské městské části Mariánské Hory a Hulváky) Na veřejném jednání bytového odboru: „Chápu, že je to vůči vám nespravedlivé, ale já už ty cikány opravdu nemám kam dávat, já bych prostě musela jenom mít ten dynamit a odstřelit je… Bohužel jsem rasistka, nesouhlasím s integrací cigánů, aby plošně byli po obvodu. Vybrali jsme Bedřišku, takže tam budou. S vysokým plotem, s elektrikou, mně je to jedno… klidně to budu křičet do celého světa.“ Jiří Jezerský (tehdejší i dnešní místostarosta ostravské městské části Mariánské Hory a Hulváky, TOP 09) Na veřejném jednání bytového odboru, při debatě o Romech v ostravské osadě Bedřiška: „Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat.“ Jiří Čunek (v době výroku předseda strany a ministr pro místní rozvoj, KDU-ČSL) Na dotaz čtenáře Blesku, zda se budou dotovat i ostatní lidé jako Romové, odpověděl: „To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou – on je chudák.“
98
www.helcom.cz
Zdroje -
Agentura pro sociální začleňování. Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, uvádí výzkum. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/obraz-romu-v-mediich-je-stale-jednotvarny-uvadi-vyzkum.
-
Amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013. Dostupné z: http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnutiprezidenta/amnestie-a-milosti/.
-
Amnesty International. Česká vláda slevuje ze svých závazků ohledně inkluzivního vzdělávání. Dostupné z: http://www.amnesty.cz/z782/ceska-vlada-slevuje-ze-svych-zavazku-ohledne-inkluzivniho-vzdelavani.
-
Aperio. ČESKÝ TRH PRÁCE OPTIKOU GENDEROVÝCH STATISTIK. Dostupné z: http://www.aperio.cz/210/cesky-trh-prace-optikou-genderovych-statistik.
-
Asociace pro mezinárodní otázky. Povinné kvóty pro obsazování žen do vedení firem. Dostupné z: http://www.studentsummit.cz/data/1359507823711BGR_EU_I.pdf.
-
Baršová, A. Skalpel a duše. Ke změně pohlaví podle nového občanského zákoníku. Časopis zdravotnického práva a bioetiky. Dostupné z: http://www.ilaw.cas.cz/medlawjournal/index.php/medlawjournal/article/view/43/49.
-
Benešová, P. Soud propustil z psychiatrické léčebny ženu, která tam byla za pomluvu na blogu. Český rozhlas. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/soud-propustil-z-psychiatricke-lecebnyzenu-zavrenou-za-pomluvu-na-blogu--1056913.
-
Benešová, P. Za pomluvu na blogu se důchodkyně ocitla v psychiatrické léčebně. Český rozhlas. Dostupný z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1055719.
-
Berná, V. Frištenský strážníka nenapadl, rozhodl návladní. Lidovky.cz. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/fristensky-straznika-nenapadl-rozhodl-navladni-fuz-/zpravydomov.aspx?c=A121024_113738_ln_domov_kh.
-
Centrum pro lidská práva a demokratizaci. ENAR Stínová zpráva, Rasismus a diskriminace v České republice2011/2012. Dostupné z: http://enar.helcom.cz/stinove-zpravy/.
-
Council of Europe. Report by Nils Muižnieks, Council of Europe Commissioner for Human Rights, following his visit to the Czech Republic, from 12 to 15 November 2012. Dostupné z: https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?id=2030637.
-
Croft, J., Buckley, N. London court blocks Russian’s extradition. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/582490aa-9240-11e2-a6f4-00144feabdc0.html#axzz2YuSVzjvs.
-
Čápová, H. Věznice praskají ve švech. Respekt. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/c1-56983020-veznicepraskaji-ve-svech.
-
Černá, M. Jak dál v inkluzivním vzdělávání?. Inkluze.cz. Dostupné z: http://www.inkluze.cz/clanek-463/jakdal-v-inkluzivnim-vzdelavani.
-
Česká advokátní komora. Kárné řízení s advokátem JUDr. Petrem Kočím, Ph.D. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10182.
-
Česká advokátní komora. Kárné řízení s JUDr. Petrem Kočím, Ph.D.: věc vrácena k novému rozhodnutí. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10962.
-
Česká advokátní komora. Kárný senát ČAK opakovaně uložil kárné opatření advokátovi JUDr. Petru Kočímu, Ph.D. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=11191.
-
Česká televize. Bok dostal za napadení strážníka s konečnou platností podmínku. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/157144-bok-dostal-za-napadeni-straznika-s-konecnou-platnostipodminku/.
-
Česká televize. Elitní policisté soutěžili v tvrdosti zásahů proti zatýkaným. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/147473-elitni-policiste-soutezili-v-tvrdosti-zasahu-protizatykanym/.
-
Česká televize. Lednová nezaměstnanost vzrostla. Vyšší byla jen při krizi ve 30. letech. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/214258-lednova-nezamestnanost-vzrostla-vyssi-byla-jen-prikrizi-ve-30-letech/.
-
Česká televize. Reportéři ČT. Zásah městské policie u Anděla proti bezdomovcům. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/212452801240046/obsah/230390-zasahmestske-policie-u-andela-proti-bezdomovcum/.
-
Česká televize. Soud potvrdil tresty za ubití Vietnamce při policejním zásahu. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/170754-soud-potvrdil-tresty-za-ubiti-vietnamce-pri-policejnimzasahu/.
99
www.helcom.cz
-
Česká televize. V kauze Delta týmu zřejmě selhali nadřízení. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/131349-v-kauze-delta-tymu-zrejme-selhali-nadrizeni/.
-
Česká televize. Zákon o zaměstnanosti prý diskriminuje cizince a invalidy. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/173923-zakon-o-zamestnanosti-pry-diskriminuje-cizince-ainvalidy/.
-
Česká tisková kancelář. Ombudsman si stěžuje na sKartu i na Drábkův úřad. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=753842.
-
Česká tisková kancelář. Spor Týce se strážníky: Nanejvýš přestupek, řekl soud. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/praha/clanek.phtml?id=755334.
-
Česká tisková kancelář. Úřad: Umělec Týc musí za konflikt se strážníky zaplatit 3000 Kč. České noviny.cz. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/urad-umelec-tyc-musi-za-konflikt-se-strazniky-zaplatit-3000kc/893116.
-
Česká tisková kancelář. Vykořisťovaných a nucené práce přibývá, situaci zhoršila krize. České noviny.cz. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vykoristovanych-a-nucene-prace-pribyva-situaci-zhorsilakrize/930130.
-
Česká ženská lobby, Liga lidských práv. Ministerstvo zdravotnictví nečekaně vyloučilo z diskuze o koncepci porodnictví zástupkyně rodiček a porodních asistentek. Dostupné z: http://www.czlobby.cz/novinky/2261/tiskova-zprava-k-situaci-v-porodnictvi/.
-
Český helsinský výbor. ČHV se obrací s podnětem k prošetření ve věci extremistického portálu na Ministerstvo vnitra. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2013040401.
-
Český helsinský výbor. Informace o změnách podmíněného propouštění odsouzených z výkonu trestu odnětí svobody. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012120601.
-
Český helsinský výbor. Monitoring médií – březen 2013. Dostupné z: http://helcom.cz/ke-stazeni/monitoringmedii/.
-
Český helsinský výbor. Monitoring médií – únor 2013. Dostupné z: http://helcom.cz/ke-stazeni/monitoringmedii/.
-
Český helsinský výbor. Monitoring médií v oblasti vězeňství za rok 2012. Dostupné z: http://helcom.cz/monitoring-medii-v-oblasti-vezenstvi-za-rok-2012/.
-
Český helsinský výbor. Podnět Českého helsinského výboru ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012042302.
-
Český helsinský výbor. Projevy diskriminace v realitní inzerci v ČR. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012081602.
-
Český helsinský výbor. Průzkum pracovních inzercí. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012081601.
-
Český helsinský výbor. Reakce ČHV na vyjádření ministra spravedlnosti „Fakta o kauze Torubarov“. Dostupné z: http://helcom.cz/reakce-chv-na-vyjadreni-ministra-spravedlnosti-fakta-o-kauze-torubarov/.
-
Český helsinský výbor. Stanovisko ČHV k dalšímu trestnímu stíhání Romana Smetany. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012112702.
-
Český helsinský výbor. Stanovisko ČHV: Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci Romana Smetany je pro nás zklamáním. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012083102.
-
Český helsinský výbor. Stanovisko k odsouzení Romana Týce a Romana Smetany. Dostupné z: http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2012022701.
-
Český helsinský výbor. Zpráva Českého helsinského výboru z monitorovacích návštěv vazebních věznic. Dostupné z: http://helcom.cz/zprava-chv-z-monitorovacich-navstev-vazebnich-veznic/.
-
Český statistický úřad. Cizinci podle kategorií pobytu, pohlaví a občanství k 31. 12. 2011. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/0F00428C47/$File/c01b10t.pdf.
-
Český statistický úřad. Česká republika od roku 1989 v číslech. Vývoj minimální mzdy v ČR od jejího zavedení v roce 1991. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#05.
-
Český statistický úřad. Nezaměstnanost k 31. prosinci 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/nezamestnanost_k_31_prosinci_2012.
-
Český statistický úřad. Příjmy a životní podmínky domácností 2012. Tab. 5 Domácnosti podle výše čistého peněžního příjmu ve vztahu k životnímu minimu. a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč). Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3012-13.
100
www.helcom.cz
-
Český statistický úřad. Příjmy a životní podmínky domácností 2012. Stručný komentář. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3012-13.
-
Český statistický úřad. Zaostřeno na ženy a muže 2012. 3. Vzdělání. 3 – 1. Žáci na jednotlivých typech a druzích škol podle pohlaví. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1413-12-r_201213.
-
Český statistický úřad. Zaostřeno na ženy a muže 2012. 4. Práce a mzdy. 4. – 37. Mezinárodní srovnání – průměrná roční mzda žen a mužů (EUR). Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1413-12-r_2012-14.
-
Český statistický úřad. Životní podmínky českých domácností. Dostupné z:
-
Český statistický úřad. Životní podmínky českých domácností. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zivotni_podminky_ceskych_domacnosti_20130626.
-
Čižinský, P. Podnět Výboru pro práva cizinců Rady vlády ČR pro lidská práva k otázce zákazu pracovních cest cizinců zaměstnaných na základě povolení k zaměstnání. Multikulturní centrum. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-cizincu/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-6--prosince2012-101938/.
-
Člověk v tísni. Co říkají šetření o politických právech a aktivitách cizinců v Česku?. Dostupné z: http://migration4media.net/2012/01/30/co-rikaji-setreni-o-politickych-pravech-a-aktivitach-cizincu-v-cesku/.
-
Člověk v tísni. Návrh volebního zákoníku schválen, na cizince opět zapomněl. Dostupné z: http://migration4media.net/2012/04/02/navrh-volebniho-zakoniku-schvalen-na-cizince-opet-zapomnel/.
-
Člověk v tísni. Ombudsman: „Věcný záměr nové cizinecké legislativy snižuje v některých případech stávající standardy ochrany cizinců“. Dostupné z: http://migration4media.net/2011/08/31/ombudsman%E2%80%9Evecny-zamer-nove-cizinecke-legislativy-snizuje-v-rade-pripadu-stavajici-standardy-ochranycizincu-%E2%80%9C/.
-
Člověk v tísni. Připomínky Konsorcia k novele azylového zákona. Dostupné z: http://migration4media.net/2012/08/16/pripominky-konsorcia-k-novele-azyloveho-zakona/.
-
Čopjaková, K. Ubytovny pro chudé: stále výnosný byznys. Hospodářské noviny. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-56027040-ubytovny-pro-chude-stale-vynosny-byznys.
-
Drda, A., Vojtek, M. Druhá část amnestie je hanebnost a naprosto neomluvitelný akt, tvrdí předsedkyně Českého helsinského výboru Šabatová. Český rozhlas. Dostupné z: http://m.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/druha-cast-amnestie-je-hanebnost-a-naprostoneomluvitelny-akt-tvrdi-predsedkyne-ceskeho-helsinskeho-vyboru-sabatova--1157062.
-
dTest. Boj proti pořadatelům předváděcích akcí získává silné příznivce. Dostupné z: http://www.dtest.cz/clanek-2902/boj-proti-poradatelum-predvadecich-akci-ziskava-silne-priznivce.
-
dTest. Řekněte předváděcím akcím ne. Dostupné z: http://www.dtest.cz/clanek-2739/reknete-predvadecimakcim-ne.
-
European Union Agency for Fundamental Rights. European Union lesbian, gay, bisexual and transgender survey. Results at a glance. Dostupné z: http://fra.europa.eu/sites/default/files/eu-lgbt-survey-results-at-aglance_en.pdf.
-
Evropská komise. Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on improving the gender balance among non-executive directors of companies listed on stock exchanges and related measures. Dostupné z: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/genderequality/news/121114_en.htm.
-
Evropská migrační síť. Návrh nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Dostupné z: http://www.emncz.eu/UserFiles/files/navrh_nove_pravni_upravy_cizinci.pdf.
-
Evropské centrum pro práva Romů, Amnesty International a Open Society Justice. Czech Government Takes Backwards Step on Inclusive Education – NGOs Sound Alarm. Dostupné z: http://www.errc.org/article/czechgovernment-takes-backwards-step-on-inclusive-education-%E2%80%93-ngos-sound-alarm/4134.
-
Fórum 50 %. Příspěvek Fóra 50 % k veřejné konzultaci k genderovému složení představenstev společností v EU. Dostupné z: http://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/prispevek-fora-50-k-verejne-konzultaci-kgenderovemu-slozeni-predstavenstev-spolecnosti.
-
Fórum 50 %. Statistiky a analýzy. Dostupné z: http://padesatprocent.cz/cz/zeny-v-politice.
-
Fránek, T. Drábek je uzdravil. Papírově. Teď se jich zastaly soudy. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=783626.
-
Fránek, T. Realita na úřadech práce: Přetížení úředníci nestíhají. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=745142.
101
www.helcom.cz
-
Gálová, A. Trest pro žháře z Býchor zmírněn na podmínku, přiznána nemajetková újma napadeným. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/trest-pro-zhare-z-bychor-zmirnen-na-podminku.
-
Holá, E. Promarněná příležitost? K několika bodům novely zákona o azylu. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/promarnena-prilezitost-k-nekolika-bodum-novely-zakona-o-azylu.
-
Holá, E., Faltová, M., Čaněk, M. Pokyny MPSV pro rok 2012/Směrnice generálního ředitele Úřadu práce ČR a jejich rozpor s platným právem. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Dostupné z: http://migration4media.net/2012/09/25/analyza-metodickych-pokynu-mpsv-ohledne-vydavani-pracovnichpovoleni/.
-
Hoplíčková, J. ZPRÁVA O ŽIVOTĚ SENIORŮ V ČR. Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory s komplexními službami. Dostupné z: http://www.senior-penzion.cz/Pages/Text/zprava.html.
-
http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx.
-
In IUSTITITA. Stanovisko In IUSTITIA, o.s., k textu doc. JUDr. PhDr. Miroslava Mareše, PhD., Problematika Hate Crime. Zahraniční zkušenosti a možnost aplikace tohoto přístupu v ČR s důrazem na trestné činy z nenávisti proti cizincům. Dostupné z: http://www.in-ius.cz/ke-stazeni/tiskove-zpravy-stanoviska/.
-
Informační centrum vlády. Říkají o reformě. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/socialni-reforma/rikaji-oreforme/.
-
Inkluze.cz. NAPIV se rozpadá. Dostupné z: http://www.inkluze.cz/clanek-394/napiv-se-rozpada.
-
Iuridicum Remedium. Stanovisko občanského sdružení Iuridicum Remedium k ústavní konformitě úpravy národních zdravotních registrů v zákoně o zdravotních službách. Dostupné z: http://slidilove.cz/content/problem-se-zdravotnimi-registry-se-s-novym-zakonem-prohlubuje-stat-chce-stalevice-osobnich-.
-
Jelínková, M. a kol. Otevřený dopis členům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k implementaci sankční směrnice. (Nepublikováno.)
-
Jelínková, M. Zpráva z kulatého stolu na téma migrace a mobilita studentů a odborných pracovníků. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/zprava-z-kulateho-stolu-na-tema-migrace-a-mobilitastudentu-a-odbornych-pracovniku.
-
Jiřička, J. Program na výplatu dávek běží pořád jen na 50 procent, říká odborář. iDNES.cz. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/na-uradech-prace-podle-odboru-zustavaji-problemy-s-vyplatou-davek-1cl/domaci.aspx?c=A120615_111703_domaci_jj.
-
Karlík, M., Kopp, M. Míra nezaměstnanosti je podle staré metodiky nejvyšší v historii ČR. Český rozhlas. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/mira-nezamestnanosti-je-podle-staremetodiky-nejvyssi-v-historii-cr--1172961.
-
Klang, M., Válková, H., Zelený, P. Bili mě do hlavy i ledvin, popsal Týc u soudu potyčku se strážníky. iDNES.cz. Dostupné z: http://praha.idnes.cz/vytvarnik-tyc-opet-u-soudu-ddl-/prahazpravy.aspx?c=A120521_095507_krimi_hv.
-
Kočí, P. Registrované partnerství uzavřelo 1494 párů, "rozvádí" se méně než každý desátý. IHNED.cz. Dostupné z: http://data.blog.ihned.cz/c1-59369400-aktualni-data-o-registrovana-partnerstvi.
-
Kongres žen. České ženy v číslech. Dostupné z: http://www.kongreszen.cz/o-kongresu/ceske-zeny-v-cislech.
-
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Připomínky Konsorcia nevládních organizací k návrhu věcného záměru nového cizineckého zákona. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/eknihovna/pripominky-konsorcia-nevladnich-organizaci-k-navrhu-vecneho-zameru-noveho-cizineckehozakona.
-
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Stanovisko k nové strategii MPSV zásadně zpřísnit vydávání pracovních povolení cizincům na pozicích s nízkou kvalifikací. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/stanovisko-k-nove-strategii-mpsv-zasadne-zprisnit-vydavanipracovnich-povoleni-cizincum-na-pozicich-s-nizkou-kvalifikaci.
-
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Upozornění na nečinnost správního orgánu: pobočky Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR nedodržují lhůty u žádostí o povolení k pobytu. Dostupné z: http://www.konsorcium-nno.cz/dokumenty/necinnost_oamp_201210290836354.pdf.
-
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, NESEHNUTÍ. Zdraví migrantů a veřejných rozpočtů: Představení analýzy a kampaně za zdravotní pojištění migrantů a migrantek. Dostupné z: http://www.konsorcium-nno.cz/dokumenty/tiskova-zprava-k-zdravotnimupojisteni_201210012120223_201210032033243.pdf.
-
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Zahrnutí migrantů do systému veřejného zdravotního pojištění. Dostupné z: http://www.petice24.com/zdravotni_pojisteni_pro_migranty.
102
www.helcom.cz
-
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Nový zákon o státním občanství je nepřiměřeně zpřísňující. Otevřený dopis vládě a parlamentu. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/eknihovna/novy-zakon-o-statnim-obcanstvi-je-neprimerene-zprisnujici-otevreny-dopis-vlade-a-parlamentu.
-
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Připomínky Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR ke změnám v zákoně o azylu navrhovaných ministerstvem v souvislosti s transpozicí některých směrnic. Dostupné z: http://www.konsorciumnno.cz/dokumenty/pripominky_konsorcium_novela_zakona_o_azylu0712_201208051518305.pdf.
-
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Ztrátové hospodaření veřejných zdravotních pojišťoven: zpráva pro vládu mlčí o vyvádění příjmů z pojistného až od 100 tisíc migrantů. Dostupné z: http://konsorcium-nno.cz/dokumenty/tiskova-zprava-10_201210101228094.Pdf.
-
Kostlán, F. Kynšperk: Pohřbu Ludovíta Kašpara, který zemřel po policejním zásahu, se zúčastnilo přes 200 lidí. Ti chystají protestní pochod. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/kynsperk-pohrbo-ludovita-kaspara-ktery-zemrel-po-policejnimzasahu-se-ucastni-pres-200-lidi-z-celeho-kraje.
-
Kostlán, F. Oběťmi násilí se čím dál častěji stávají bezdomovci. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/obetmi-nasili-se-cim-dal-casteji-stavaji-bezdomovci.
-
Kostlán, F. Případy násilí z nenávisti: Brutalita pachatelů a špatná práce policie. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/pripady-nasili-z-nenavisti-brutalita-pachatelu-a-spatna-prace-policie.
-
Kostlán, F. Rodina, napadená rasisty v Nýrsku, se odškodnění v trestně právním řízení nedočkala. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/rodina-napadena-rasisty-v-nyrsku-se-odskodneniv-trestne-pravnim-rizeni-nedockala.
-
Kottová, A. Vrchní soud vyloučil advokátku Samkovou z mačetové kauzy. Český rozhlas. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/vrchni-soud-vyloucil-advokatku-samkovou-z-macetove-kauzy-1178982.
-
Kučera, P. Zneužití dávek je trestné. ODS chce ale ještě přitvrdit. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=680108.
-
Kudláčková, L. Strážníci Týce napadli, popisuje střet svědkyně. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/praha/clanek.phtml?id=734488.
-
Kudláčková, L., Štefaniková, S. Inspekce: Strážníci zásahem na Andělu neporušili zákon. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/praha/clanek.phtml?id=760200.
-
La Strada. TZ - Zákon o obětech trestných činů poskytne od srpna lepší ochranu obětem kriminality. Dostupné z: http://www.strada.cz/cz/aktuality/118-tz-zakon-o-obetech-trestnych-cinu-poskytne-od-srpnalepsi-ochranu-obetem-kriminality.
-
Lánský, O. Kdo zneužívá sociální dávky? Deník Referendum. Dostupné z: http://www.denikreferendum.cz/clanek/11822-kdo-zneuziva-socialni-davky.
-
Lidovky.cz. Zpět za mříže se zatím vrátilo 459 amnestovaných vězňů. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/kekonci-kvetna-se-vratilo-za-mrize-459-amnestovanych-veznu-pnj-/zpravydomov.aspx?c=A130618_191725_ln_domov_ml#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_lid ovky&utm_content=main.
-
Liga lidských práv. Štrasburský soud: Pacient psychiatrické léčebny v Brně byl podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení. Dostupné z: http://llp.cz/2012/10/strasbursky-soud-pacient-psychiatricke-lecebny-vbrne-byl-podroben-nelidskemu-a-ponizujicimu-zachazeni/.
-
Liga lidských práv. Zásah na Andělu potvrzuje nutnost nezávislé kontroly strážníků. Dostupné z: http://llp.cz/2012/10/zasah-na-andelu-potvrzuje-nutnost-nezavisle-kontroly-strazniku/.
-
Mazel, M. Zločiny z nenávisti a jejich vztah k extremismu. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravy/michal-mazel-zlociny-z-nenavisti-a-jejich-vztah-k-extremismu.
-
Melichar, M. Rom v médiích? Nepřizpůsobivý kriminálník. Radio Wave. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiowave/publicistika/_zprava/rom-v-mediich-neprizpusobivy-kriminalnik--1198309.
-
Metodický pokyn MPSV k zákonu o hmotné nouzi č. 1/2012. (Nepublikováno).
-
MF Dnes. Lidem přináší komfort, stát za ni neutratí ani korunu (MF Dnes). Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13559.
-
Mikulincová, H. Zaměstnanci Úřadů práce nestíhají. Český rozhlas. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/vysocina/zpravy/_zprava/zamestnanci-uradu-prace-nestihaji--1009103.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Metodické pokyny k realizaci politiky zahraniční zaměstnanosti. (Nepublikováno).
103
www.helcom.cz
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Pracovní cesty cizinců. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_cesty.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza stávajícího legislativního prostředí v oblasti péče o sociálně ohrožené skupiny obyvatel s vyšším prahem dostupnosti kvalitního bydlení a návrh jeho úpravy. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=142054.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza stávajícího legislativního prostředí v oblasti péče o sociálně ohrožené skupiny obyvatel s vyšším prahem dostupnosti kvalitního bydlení a návrh jeho úpravy. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4306&td=18&cu=203.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/15241.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/15242/Analyza_2012_text.pdf.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí. MPSV: sKarty zřejmě skončí. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/15516.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pomoc v hmotné nouzi. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Webové stránky sociální reformy. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/7.
-
Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/66bfa9e5-dcca-402e-a8ae-1d3fbfe415ef/Koncepce-bydleni-CR-do-roku2020.pdf.
-
Ministerstvo pro místní rozvoj. Reakce MMR ČR na otevřený dopis akademických a výzkumných pracovišť, asociací a organizací. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Medialnireakce/Reakce-MMR-CR-na-otevreny-dopis-akademickych-a-vyz.
-
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Projekt zrychlené procedury pro vnitropodnikově převáděné zaměstnance. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument107338.html.
-
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument89411.html.
-
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zápis z jednání pracovní skupiny pro ekonomickou migraci ze dne 5. 11. 2012. (Nepublikováno.)
-
Ministerstvo spravedlnosti. Rada pro vězeňství začala debatovat o plánech změn v českých věznicích. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=328947.
-
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. PLÁN OPATŘENÍ PRO VÝKON ROZSUDKU EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA V PŘÍPADU D. H. A OSTATNÍ PROTI ČESKÉ REPUBLICE „ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI”. Dostupné z: http://www.msmt.cz/novinar/msmt-predstavilo-plan-opatreni-k-vykonurozsudku-d-hproti?highlightWords=PL%C3%81N+OPAT%C5%98EN%C3%8D+PRO+V%C3%9DKON+ROZSUDKU+EVR OPSK%C3%89HO+SOUDU+PRO+LIDSK%C3%81+PR%C3%81VA+P%C5%98%C3%8DPADU+OSTATN %C3%8D+PROTI+%C4%8CESK%C3%89+REPUBLICE.
-
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z: http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-zv.
-
Ministerstvo vnitra ČR. Aktualizovaná koncepce integrace cizinců – Společné soužití. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx.
-
Ministerstvo vnitra ČR. Cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d.
-
Ministerstvo vnitra. Projevy extremismu na internetu. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/projevyextremismu-na-internetu.aspx.
-
Ministerstvo vnitra. Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2012. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx
-
Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Odpověď na žádost o informaci. Dopis zaslaný na žádost ze strany Sdružení pro integraci a migraci, č. j. 96615/2012-TO. (Nepublikováno).
-
Ministerstvo zdravotnictví. Memorandum zdravotních pojišťoven o restrukturalizaci lůžkového fondu za účelem jeho optimalizace. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/memorandum-zdravotnich-pojistovena-restrukturalizaci-luzkoveho-fondu-za-ucelem-_6414_2501_1.html.
104
www.helcom.cz
-
Motlová, Ž. Parazitování na sociálním systému. Byznys, který prožívá zlaté časy. iDNES.cz. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/parazitovani-na-socialnim-systemu-byznys-ktery-proziva-zlate-casy-11k/domaci.aspx?c=A111129_1692819_ostrava-zpravy_jog.
-
Muhič Dizdarevič, S. Zločin z nenávisti, zločin proti všem. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravy/selma-muhic-dizdarevic-zlocin-z-nenavisti-zlocin-proti-vsem.
-
Mužíková, M., Eliášová, K. Stát nestíhá vyplácet sociální dávky. Tisíce úředníků budou o víkendu povinně v práci. IHNED.cz. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54479470-stat-nestiha-vyplacet-socialni-davky-tisiceuredniku-budou-o-vikendu-povinne-v-praci.
-
Nadace Open Society Fund Praha. Ukončete diskriminaci romských dětí, vyzvala Open Society Foundations českou vládu. Dostupné z: http://www.osf.cz/novinky/ukoncete-diskriminaci-romskych-deti-vyzvala-opensociety-foundations-ceskou-vladu.
-
Nález Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. I. ÚS 752/02. Dostupné z:
-
Nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 36/11. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx.
-
Nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 1/12, vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 437/2012. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx.
-
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. MANIFEST Národní rady osob se zdravotním postižením ČR o dopadech reforem na osoby se zdravotním postižením. Dostupné z: http://nrzp.cz/aktualne/informacepredsedy-nrzp-cr/973-informace-c-23-2013.html.
-
Novák, J. Amnestie v praxi: Takto pomohla neonacistům a rasistům. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=767877.
-
Občanské sdružení Vzájemné soužití. Zpráva o ubytovnách na Ostravsku aneb Jsou ubytovny opravdu vhodným řešením pro bydlení rodin s dětmi a lidí bez domova? Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-socialnich-veci-skolstvi-sportu-avolnocasovych-aktivit/oddeleni-koncepce-a-rozvoje-socialnich-sluzeb/aktualni-informace/.
-
Obecně závazná vyhláška č. 3/2012 o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města. Dostupné z: http://www.krupka-mesto.cz/platne-predpisy-mesta/ms-1345/p1=1345.
-
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR a Svaz pacientů ČR. Tisková konference - společné prohlášení. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=2950.
-
Oddělení Gender & Sociologie, Sociologický ústav AV ČR. Response to the EC Public Consultation on Gender Imbalance in CorporateBoards in the EU. Dostupné z: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/genderequality/opinion/files/120528/all/154_en.pdf.
-
ODS. Řešení, která pomáhají. Volební program pro volby do Poslanecké sněmovny 2010. Dostupné z: http://www.ods.cz/politicky-program/volebni-programy.
-
Otáhalová, L. Monitoring médií propagujících homofobii a nenávistné výroky vůči sexuálním menšinám. Dostupné z: http://lgbt.poradna-prava.cz/.
-
Otevřený dopis akademických a výzkumných pracovišť, asociací a organizací ministrům MMR a MPSV. Dostupné z: http://www.academia.edu/3155752/Otevreny_dopis_akademickych_a_vyzkumnych_pracovist_asociaci_a_or ganizaci_ministrum_MMR_a_MPSV.
-
Parlamentní institut. Vybraná témata 11/2012. I. Výňatky z aktuálních rezolucí PS RE obsahující výzvy, aby ČR ratifikovala některé úmluvy RE II. Národní parlamenty – garanti lidských práv v Evropě III. Zajištění dodržování a účinnosti Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=3.
-
Pirátská strana. Pirátská strana podporuje občany v Krupce v boji proti nesmyslné vyhlášce. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/piratska-strana-podporuje-obcany-v-krupce-v-bojiproti-nesmyslne-vyhlasce.
-
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva. Návrh nového zákona o občanství České republiky. Dostupné z: http://cizinci.poradna-prava.cz/novy-zakon-o-statnim-obcanstvi.html.
-
Pořízek, P. Problémy s funkčností Visapointu (poznatky z šetření veřejného ochránce práv). Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/problemy-s-funkcnosti-visapointu-poznatky-z-setreni-verejnehoochrance-prav.
-
Poslanecká sněmovna PČR. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, sněmovní tisk č. 372. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=372&CT1=0#prilohy.
105
www.helcom.cz
-
Poslanecká sněmovna PČR. Novela zákoníku práce, sněmovní tisk č. 618. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=618.
-
Pražská škola alternativ. Kdo zneužívá sociální dávky? Privatizace státu:dopady škrtů v sociální oblasti. Sborník č. O4. Dostupné z: http://www.ekumakad.cz/cz/projekty/prazska-skola-alternativ.
-
ProAlt, Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ. Zneužívání sociálních dávek? Dostupné z: http://www.proalt.cz/?p=2555.
-
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ve spolupráci s ACCENDO – Centrem pro vědu a výzkum, o.p.s. Studie o stavu bezdomovectví v Ostravě. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-socialnich-veci-skolstvi-sportu-avolnocasovych-aktivit/oddeleni-koncepce-a-rozvoje-socialnich-sluzeb/aktualni-informace/.
-
ProFem. Průzkum o domácím násilí v ČR 2012. Dostupné z: http://www.profem.cz/clanek.aspx?a=84.
-
Procházková, B. Asijská služba. Respekt. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/c1-52627250-asijska-sluzba.
-
PROUD. Czech Republic: The Status of Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender Human Rights. Submission to the United Nations Human Rights Council for its Universal Periodic Review of the Czech Republic. Dostupné z: http://www.proudem.cz/pravni/index.html.
-
PROUD. Evropský průzkum LGBT menšin prováděný Agenturou EU pro základní lidská práva. Dostupné z: http://www.proudem.cz/novinky/evropsky-przkum-lgbt-menin-provadny-agenturou-eu-pro-zakladniprava.html.
-
Rada vlády ČR pro lidská práva. Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ke sterilizacím že v ČR prováděným v rozporu s právem. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/cinnost-rady/zasedani-rady/zasedani-radydne-17--unora-2012-98737/.
-
Rauerová, L. Lékaři ze 70 nemocnic protestovali proti rušení lůžek. Týden.cz. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zdravotnictvi/lekari-ze-70-nemocnic-protestovali-proti-ruseniluzek_252889.html.
-
Redlová, P. (ed.). STUDIE „VÝCHODISKA MIGRAČNÍCH POLITIK“. POLITICKÁ A OBČANSKÁ PARTICIPACE IMIGRANTŮ V ČESKÉ REPUBLICE. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Dostupné z: http://www.konsorcium-nno.cz/dokumenty/politicka-a-obcanskaparticipace_201112071116411.doc.
-
Redlová, P., Hěřmanová, M. Proč odmítla česká vláda ratifikovat Úmluvu o pracovnících v cizích domácnostech a jaké to má souvislosti? Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/procodmitla-ceska-vlada-ratifikovat-umluvu-o-pracovnicich-v-cizich-domacnostech-a-jake-to-ma-souvislosti.
-
Ripka, Š. Místo sociálního bydlení antisociální ubytovny. Lidové noviny. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/stepan-ripka-misto-socialniho-bydleni-antisocialni-ubytovani.
-
ROSA. Nenechte si ubližovat : ženy stále umírají v důsledku násilí. Dostupné z: http://www.rosa-os.cz/onas/informace-pro-tisk/.
-
Rozsudek ESLP ze dne 13. 11. 2007 ve věci D. H. a ostatní proti České republice, stížnost č. 57325/00. Dostupné z: http://hudoc.echr.coe.int.
-
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. 3 Azs 56/2012 - 81. Dostupný z http://www.nssoud.cz/main0Col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&menu=262.
-
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, č. j. 1 As 35/2012 – 40. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main0Col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&menu=262.
-
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2009, č. j. 3 Ads 48/2009-104. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main0Col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&menu=262.
-
Rozumek, M. Situace s přijímáním žádostí o dlouhodobá víza a dlouhodobé/trvalé pobyty na zastupitelských úřadech (systém VISAPOINT). Organizace pro pomoc uprchlíkům. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/dopis-ministru-schwarzenbergovi.pdf.
-
RUBIKON Centrum. Čeští vězni nevědí, jak řešit své dluhy, vyplývá z analýzy Rubikon Centra. Dostupné z: http://www.rubikoncentrum.cz/kdo-jsme-zpravy-o-cinnosti.php.
-
Ryšavý, Z. Průzkum: Sehnat pronájem bytu pro Romy na volném trhu? Skoro nemožné!. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/pruzkum-sehnat-pronajem-bytu-pro-romy-na-volnem-trhuskoro-nemozne.
-
Ryšavý, Z. Tzv. Mačetový útok: Jeden z poškozených oslavoval před deseti lety narozeniny Adolfa Hitlera a rval se s nynějším obviněným. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/rvacka-vnovem-boru-jeden-z-poskozenych-oslavoval-pred-deseti-lety-narozeniny-adolfa-hitlera-a-rval-se-s-nynejsimobvinenym.
106
www.helcom.cz
-
Ryšavý, Z., Votavová, J., ČTK. Experti nesouhlasí s tím, aby ubytovny tvořily sociální bydlení. Romea. Dostupné z: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/experti-nesouhlasi-s-tim-aby-ubytovny-tvorilysocialni-bydleni.
-
Ryšlink, P. Exkluzivní zpověď napadených chlapců: Cikáni nás kopali do hlavy! Blesk. Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/173306/exkluzivni-zpoved-napadenych-chlapcu-cikani-nas-kopali-dohlavy.html.
-
Samková, K. DNE 31.5. 2013 - ústavní stížnost proti vyloučení JUDr. Kláry Samkové, Ph.D. z obhajoby. Dostupné z: http://www.macetovyutok.cz/index.php?r=post/view&id=170.
-
Sdružení pro integraci a migraci. Nesouhlasné vyjádření ke stanovisku a usnesení vlády týkající se Úmluvy o pracovnících v cizí domácnosti. Dostupné z: http://www.migrace.com/docs/120807_simi-stanovisko-umluvao-pracovnicich-v-cizi-domacnosti.pdf.
-
Sdružení pro integraci a migraci. Response to open consultation of the European Commission: Improving procedures for obtaining short-stay ‘Schengen’ visas. Dostupné z: http://www.migrace.com/cs/pracovnimigrace.
-
Sedláčková, V. Kopp, M. Pojišťovny chtějí podle nemocnic rušit vedle akutních i lůžka následné péče. Český rozhlas. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1146186.
-
Skontakt. Otázky a odpovědi. Dostupné z: http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_faq1#_toc2.
-
Smatana. L. Občané ve Varnsdorfu poukazují na byznys s příspěvky na bydlení. Romové v České republice. Dostupné z: http://romove.radio.cz/cz/clanek/24395/limit.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. 6. 2009, o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:168:0024:0032:CS:PDF..
-
Smiggels Kavková, J., Adamusová, M. Ne násilí na ženách! IHNED.cz. Dostupné z: http://kavkova.blog.ihned.cz/c1-59273740-ne-nasili-na-zenach.
-
Sociální reforma. Přechod na nový systém. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/72.
-
Sokačová, L. Řešením problému s bydlením nejsou ubytovny, nýbrž koncept veřejného bydlení. Deník Referendum. Dostupné z: http://www.denikreferendum.cz/clanek/15414-resenim-problemu-s-bydlenimnejsou-ubytovny-nybrz-koncept-verejneho-bydleni.
-
Státní úřad inspekce práce. Základní informace pro cizince o pracovněprávních předpisech v ČR. Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-bed0c07ee3bbac02640b4a8664b2da54/cz_info_cizinci.pdf.
-
Strana zelených. Pomohlo by přijetí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Dostupné z: http://www.zeleni.cz/media/aktuality/zeleni-pomohlo-by-prijeti-novely-zakona-o-verejnem-zdravotnimpojisteni/.
-
Šimáček, M. Novým problémem chudých jsou ubytovny! Radio Impuls. Dostupné z: http://www.impuls.cz/clanek/martin-simacek-novym-problemem-chudych-jsou-ubytovny/235057.
-
Špondrová, P. Bijte na poplach! Směrnice o "kvótách" je tady!!! (Skoro). Jiné právo. Dostupné z: http://jinepravo.blogspot.cz/2012/12/pavla-spondrova-bijte-na-poplach.html.
-
The Organisation for Economic Co-operation and Development. OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education, Czech Republic, MAIN CONCLUSIONS. Dostupné z: http://www.oecd.org/edu/school/oecdreviewonevaluationandassessmentframeworksforimprovingschooloutco mescountryreviews.htm.
-
Tisková zpráva Platformy pro sociální bydlení. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2013052103.
-
Toman, K. Drábek usnadní zaměstnávání cizinců. Ale jen vzdělaných. Aktuálně.cz. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/prace/clanek.phtml?id=754964.
-
Trdla, M. Kšeftování s chudobou na ubytovnách musí přestat, prohlašuje ministr. iDNES.cz. Dostupné z: http://liberec.idnes.cz/ministr-kuba-chce-zamezit-podnikani-s-ubytovnami-fbh-/libereczpravy.aspx?c=A130410_083014_liberec-zpravy_tm.
-
Trlifajová, L. (ed.). Jaké cesty vedou do Česka? Česká vízová politika a praxe v Mongolsku, Vietnamu a na Ukrajině mezi lety 2007 a 2010. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/jake-cesty-vedou-doceska-ceska-vizova-politika-a-praxe-v-mongolsku-vietnamu-a-na-ukrajine-mezi-lety-2007-a-2010.
-
Uhl, P., Šabatová, A. Dopis Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o používání slova "nepřizpůsobiví". Dostupné z: http://helcom.cz/view.php?cisloclanku=2011120602.
107
www.helcom.cz
-
Uhlíř, A. Jak se Česko odklání od právních principů platných v západoevropských zemích. Britské listy. Dostupné z: http://www.blisty.cz/art/67478.html.
-
Úřad práce ČR. Směrnice generálního ředitele ÚP č. 19/2012 Postup a pokyny k realizaci politiky zahraniční zaměstnanosti. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/vyzadane_informace_dle_zak__c__1061999_sb/19_12_sm_postup_a_poky ny_k_realizaci_pzz.pdf.
-
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, č. j. 7 Tdo 629/2012-43. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/.
-
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2012, č. j. 6 Tdo 212/2012-46 a č. j. 6 Tdo 213/2012-41. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/.
-
Usnesení vlády ČR ze dne 4. 1. 2012 č. 6. Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2012&01-04.
-
Usnesení vlády ČR ze dne 9. 2. 2011 č. 99. Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2011&02-09.
-
Usnesení vlády ze dne 29. 2. 2012 č. 121. Dostupné z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/4D73A3906246B880C12579B9004B5945/$FILE/1 21%20uv120229.0121.pdf.
-
Usnesení Výboru pro práva cizinců Rady vlády pro lidská práva ze dne 22. října 2012. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-cizincu/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-22--rijna-2012100160/.
-
Ústav územního rozvoje. Sociální ubytovny jako dlouhodobé bydlení pro sociálně slabé. Závěrečná zpráva. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4ac18d7b-9914-413e-b43a-52c4e8b7fdf9/B10-Zaverecna-zpr2012.pdf.
-
Ústavní soud. ÚS zrušil tzv. veřejnou službu a některá ustanovení zákona o zdravotních službách pro rozpor s ústavou. Dostupné z: http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews[tt_news]=175&cHash=0b63d8ae3e3d820ca1bbcdf97d437e46.
-
Ústavní soud. Ústavní soud zrušil právní úpravu tzv. zdravotnických standardů a nadstandardů, zvýšení poplatku za hospitalizaci a sankční pravomoci zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotnických služeb. Dostupné z: http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews[tt_news]=1936&cHash=b151b0a366e239bf8741960a1263445c.
-
Ustavující prohlášení Platformy pro sociální bydlení. Dostupné z: http://old.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2013052102.
-
Ústní interpelace v Poslanecké sněmovně PČR na premiéra Petra Nečase dne 9. 6. 2011. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/019schuz/s019102.htm.
-
Valentová, E. Právní aspekty zaměstnávání cizinek na pozicích domácích pracovnic v České republice. Gender, rovné příležitosti, výzkum. Dostupné z: http://www.genderonline.cz/cs/issue/32-rocnik-13-cislo-12012/322.
-
Valentová, E., (ed.). Zvýšení role neziskového sektoru v oblasti sociální integrace pracovních migrantů v České republice – srovnání praxe v Portugalsku a Rakousku. Sdružení pro integraci a migraci. Dostupné z: http://www.migrace.com/docs/130220_simi_publikace_ke_cteni_dvoustrany.pdf
-
Veřejný ochránce práv. Absolutní zákaz osvojení dítěte druhým registrovaným partnerem je diskriminační, vyslovil ESLP ve svém průlomovém rozsudku. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/aktuality-zdiskriminace/aktuality-z-diskriminace-2013/absolutni-zakaz-osvojeni-ditete-druhym-registrovanym-partneremje-diskriminacni-vyslovil-e/.
-
Veřejný ochránce práv. Avizované skončení systému DONEZ. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskovezpravy/tiskove-zpravy-2013/avizovane-skonceni-systemu-donez/.
-
Veřejný ochránce práv. Diskriminace v zaměstnání z důvodu zdravotního postižení (bossing a nepřijetí přiměřených opatření). Zpráva o šetření ze dne 2. 1. 2012, sp. zn. 93/2011/DIS/AHŘ. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dle-zakazanych-duvodu/diskriminacena-zaklade-zdravotniho-postizeni/.
-
Veřejný ochránce práv. Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/doporuceni-proverejnost/.
-
Veřejný ochránce práv. Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/doporuceni-proverejnost/.
108
www.helcom.cz
-
Veřejný ochránce práv. Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení při zřizování vyhrazeného parkování na místních komunikacích. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/doporuceni-pro-verejnost/.
-
Veřejný ochránce práv. Fungování systému Visapoint a přijímání žádostí o víza. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/pripady-a-stanoviska-ochrance/stanoviska-cizineckaagenda/dlouhodobe-pobyty/.
-
Veřejný ochránce práv. Nabídka práce na pozici prodávající pouze ženám. Zpráva o šetření ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. 264/2011/DIS/JKV. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripadyochrance/diskriminace-dle-zakazanych-duvodu/diskriminace-na-zaklade-pohlavi/.
-
Veřejný ochránce práv. Nedostatky systému Visapoint odporují mezinárodním závazkům ČR. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/nedostatky-systemu-visapoint-odporujimezinarodnim-zavazkum-cr/.
-
Veřejný ochránce práv. Neposkytnutí zdravotní péče z důvodu etnického původu. Zpráva o šetření ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 67/2012/DIS/JKV. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripadyochrance/diskriminace-dle-oblasti/zdravotni-pece/.
-
Veřejný ochránce práv. Nepřijetí uchazeče o zaměstnání se sluchovou vadou. Zpráva o šetření ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 217/2011/DIS/JKV. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripadyochrance/diskriminace-dle-zakazanych-duvodu/diskriminace-na-zaklade-zdravotniho-postizeni/.
-
Veřejný ochránce práv. Odmítnutí sepsat žádost o kreditní kartu s klienty staršími 70 let. Zpráva o šetření ze dne 26. 11. 2012, sp. zn. 117/2012/DIS/JKV. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripadyochrance/diskriminace-dle-zakazanych-duvodu/diskriminace-na-zaklade-veku/.
-
Veřejný ochránce práv. Používání omezovacího prostředku poskytovatelem zdravotních služeb. Zpráva o šetření ze dne 20. 7. 2012, sp. zn. 461/2012/VOP/MLU. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/stiznosti-naurady/pripady-a-stanoviska-ochrance/stanoviska-zdravotnictvi/sprava-na-useku-zdravotnictvi/.
-
Veřejný ochránce práv. Připomínky ochránce k navrhované novele školského zákona. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2013/pripominky-ochrance-k-navrhovane-noveleskolskeho-zakona/.
-
Veřejný ochránce práv. Sociální reforma - poznatky z praxe veřejného ochránce práv. Příloha Zprávy za 1. čtvrtletí roku 2012. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/zpravy-o-cinnosti/zpravy-pro-poslaneckousnemovnu/.
-
Veřejný ochránce práv. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/zpravy-o-cinnosti/zpravy-pro-poslaneckou-snemovnu/.
-
Veřejný ochránce práv. Většinu doporučení poslanci realizovali, ochránce jim předkládá 7 dalších. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/vetsinu-doporuceni-poslanci-realizovaliochrance-jim-predklada-7-dalsich/.
-
Veřejný ochránce práv. Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/diskriminace/vyzkum/.
-
Veřejný ochránce práv. Za nedostavení se na Czech POINT již nebude možné vyřadit nezaměstnaného z evidence úřadu práce. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2013/zanedostaveni-se-na-czech-point-jiz-nebude-mozne-vyradit-nezamestnaneho-z-evidence-uradu-p/.
-
Veřejný ochránce práv. Zpráva za 1. čtvrtletí roku 2012. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/zpravy-ocinnosti/zpravy-pro-poslaneckou-snemovnu/.
-
Vězeňská služba ČR. Informace k amnestii. Stav propuštěných na amnestii k datu 4. 3. 2013, 7:00. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/amnestie-1681/.
-
Vězeňská služba ČR. Statistická ročenka Vězeňské služby za rok 2012. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky-1218/.
-
Vězeňská služba ČR. Zavedení nástroje SARPO do praxe. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalnireditelstvi-19/informacni-servis/aktuality-220/zavedeni-nastroje-sarpo-do-praxe.
-
Vláda České republiky. Sociální reforma míří na vládu. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/aktualne/socialni-reforma-miri-na-vladu-84077/.
-
Vláda ČR. Příspěvek vlády ČR k veřejné konzultaci EK k Genderové nevyváženosti ve vedení podniků v EU. Dostupné z: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/gender-equality/opinion/files/120528/pa/278_cs.pdf.
-
Vláda ČR. Věcný záměr volebního zákoníku, č. 154/11. Dostupné z: https://apps.odok.cz//kpldetail?pid=KORN8B9JKWOM.
109
www.helcom.cz
-
Vládní návrh zákona o státním občanství České republiky. Sněmovní tisk č. 827. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sntisk.sqw.
-
Výbor proti mučení. Závěrečná doporučení Výboru OSN proti mučení k 4. a 5. periodické zprávě. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/dokumenty/zpravy-plneni-mezin-umluv/umluva-proti-muceni-a-jinemukrutemu--nelidskemu-ci-ponizujicimu-zachazeni-nebo-trestani-17700/, originální znění v angličtině dostupné z: http://www2.ohchr.org/english/bodies/cat/cats48.htm.
-
Zápis ze zasedání Výboru pro práva cizinců ze dne 22. října 2012. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-cizincu/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-22--rijna-2012100160/.
-
Zápis ze zasedání Výboru pro práva cizinců ze dne 6. prosince 2012. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-cizincu/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-6--prosince2012-101938/.
-
Zápis ze zasedání Výboru pro práva cizinců ze dne 7. února 2013. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-cizincu/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-7--unora2013-103345/.
-
Život 90. Týrání, špatné zacházení, zanedbávání. Dostupné z: http://www.zivot90.cz/4-socialni-sluzby/14senior-telefon--telefonicka-krizova-pomoc/143-tyrani.
110
www.helcom.cz
