ZPRÁVA O SOCIÁLNÍ PÉČI VE MĚSTĚ BRNĚ ZA ROK 2014

ZPRÁVA O SOCIÁLNÍ PÉČI VE MĚSTĚ BRNĚ ZA ROK 2014 Magistrát města Brna Odbor sociální péče Oddělení koncepce a plánování služeb Referát komunitního plánování sociálních služeb květen 2015

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................................................................4 1 Sociálně demografické údaje ..............................................................................................................................5 2 Sociální práce a sociální služby v městě Brně..............................................................................................7 2.1 Sociální služby..................................................................................................................................................7 2.1.1

Poskytovatelé sociálních služeb......................................................................................................8

2.1.2

Komunitní plánování sociálních služeb .......................................................................................8

2.2 3

4

Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou ............................................................................................... 12 3.1 Magistrát města Brna, Odbor sociální péče ...................................................................................... 12 3.2

Úřady městských částí ............................................................................................................................... 13

3.3

Zařízení sociálních služeb pro rodiny s dětmi zřizované městem Brnem ........................... 13

3.4

Nestátní neziskové organizace ............................................................................................................... 14

Oddělení sociálně právní ochrany dětí ........................................................................................................ 17 4.1 Funkce a hlavní činnosti oddělení ........................................................................................................ 17 4.2

5

Odbor sociální péče..................................................................................................................................... 11

Vymezení pojmu stěžejních agend oddělení .................................................................................... 18

4.2.1

Agenda sociálně-právní ochrany dětí ........................................................................................ 18

4.2.2

Agenda funkce veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti ................ 18

4.2.3

Agenda ustanovování zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění ................ 19

4.3

Výsledky oddělení v oblasti kontrolní a metodické činnosti ..................................................... 19

4.4

Celkové hodnocení kontrolní činnosti roku 2014 .......................................................................... 20

4.5

Další činnosti oddělení sociálně právní ochrany dětí ................................................................... 21

Péče o seniory a osoby se zdravotním postižením ................................................................................. 23 5.1 Zařízení sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením ........................ 23 5.1.1

Domovy pro seniory zřizované městem Brnem .................................................................... 23

5.1.2

Střediska pečovatelské služby při úřadech městských částí Brno v roce 2014 ....... 24

5.1.3

Stacionáře a domovy pro děti, mládež a dospělé osoby se zdravotním postižením ... .................................................................................................................................................................... 26

5.2 Zařízení sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené občany poskytované nevládními organizacemi ............................................................................................................................. 27 5.2.1

Zařízení sociálních služeb pro seniory poskytované NNO ................................................ 27

5.2.2

Pečovatelská služba zabezpečovaná NNO ............................................................................... 29

5.3 Sociální služby pro zdravotně postižené občany poskytované nestátními neziskovými organizacemi ..................................................................................................................................................... 29

6

5.3.1

Pobytová zařízení sociálních služeb pro zdravotně postižené občany........................ 29

5.3.2

Další sociální služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO ........ 30

5.3.3

Další neregistrované služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO .......................................................................................................................................................... 31

Péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením ......................................................................................... 33 6.1 Magistrát města Brna, Odbor sociální péče ...................................................................................... 33

2

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 6.1.1

Oddělení sociální prevence a pomoci ........................................................................................ 33

6.1.2

Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé ............................................ 40

6.2 7

Koordinační centrum prevence ...................................................................................................................... 44 7.1 Programy prevence kriminality............................................................................................................. 44 7.2

8

Nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby osobám v krizové situaci .... 42

Protidrogová politika v městě Brně ..................................................................................................... 44

Projekty, tvorba strategií a plánování sociálních služeb ...................................................................... 46 8.1 Komunitní plánování sociálních služeb .............................................................................................. 46 8.2 Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi působícími v sociální oblasti a financování NNO .............................................................................................................................................. 47 8.3

Spolupráce s organizacemi národnostních menšin ....................................................................... 49

8.4

Aktivity města v oblasti integrace cizinců ......................................................................................... 50

8.5

Aktivity města Brna v oblasti integrace romské menšiny .......................................................... 50

8.6

Socio-info centrum ...................................................................................................................................... 52

8.7

Zahraniční spolupráce ............................................................................................................................... 53

9 Výdaje na sociální péči v roce 2014 .............................................................................................................. 54 ZÁVĚR .................................................................................................................................................................................. 55

3


ÚVOD „Zpráva o sociální péči v městě Brně za rok 2014“ podává informace o sociální péči za uplynulý rok a

představuje přehled základních aktivit Odboru sociální péče magistrátu a dalších subjektů působících v sociální oblasti ve městě Brně za období jednoho roku. Úvodní kapitoly popisují současnou sociálně demografickou situaci v městě Brně včetně situace na trhu práce za uplynulý rok, zabývají se posláním sociální práce a plánováním sociálních služeb v městě Brně. V souladu s cílovými skupinami, na něž se zaměřuje sociální práce i plánování sociálních služeb a v souladu s administrativním členěním Odboru sociální péče MMB, jsou jednotlivé kapitoly zprávy věnovány specifickým cílovým skupinám (rodiny s dětmi s nízkými příjmy, senioři, zdravotně postižení občané, osoby v krizové sociální situaci ohrožené sociálním vyloučením, děti a mládež v krizových situacích). Jedna z kapitol se rovněž zabývá problematikou sociálně právní ochrany dětí (SPOD) včetně metodické pomoci a kontrolní činnosti u úřadů městských částí v oblasti OSPOD a odvolacího řízení II. stupně, další kapitola je zaměřena na programy prevence kriminality a protidrogovou prevenci. Jedna z posledních kapitol popisuje koncepční a projektovou činnost odboru, spolupráci s neziskovými organizacemi působícími v sociální oblasti včetně dotačních titulů určených na podporu činnosti těchto NNO, zaměřuje se na proces komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně i na spolupráci se zahraničními partnery v rámci společných projektů a další aktivity. Předposlední kapitola pak poskytuje přehled výdajů v oblasti sociální péče v městě Brně ve srovnání s výdaji za uplynulý rok. Závěrečná kapitola pak shrnuje základní informace uvedené ve zprávě. Zpráva uvádí aktuální přehled organizací poskytujících sociální služby v Brně, a to jak zřízených městem, tak i neziskových, jimž město ze svého rozpočtu přispívá na jejich činnost, a také dalších subjektů, jejichž počet neustále narůstá. Přehled organizací působících v sociální oblasti a přehled nestátních organizací včetně druhů poskytovaných sociálních služeb je uveden vždy za každou kapitolou věnovanou určité cílové skupině.

4


1 Sociálně demografické údaje Pohyb obyvatelstva města Brna k 31.12.2014 Rok 2013 Absolutní údaje r. 2013 Počet obyvatel města Brna muži ženy

377 508 181 963 195 545

Absolutní údaje r. 2014 377 440 195 555

Relativní údaje r. 2014 100 % 48 % 52 % Na 1000 obyvatel* 11,7 10 4,7 2,6 1,7 22,5 24,4

Živě narození 4 308 4 427 Zemřelí 3 871 3 777 Sňatky 1 735 1 760 Rozvody 1 006 994 Přirozený přírůstek 437 650 Přistěhovalí 8 215 8 471 Vystěhovalí 9 471 9 189 Přírůstek stěhováním - 1 256 - 718 (migrační saldo) Celkový přírůstek - 819 - 68 Zdroj: ČSÚ, Krajská správa ČSÚ v Brně, Časové řady vybraných ukazatelů – Brno-město, 2014

- 1,9 - 0,2

Ve srovnání s rokem 2013 je počet obyvatel zhruba stejný, tradičně přetrvává vyšší podíl žen z počtu obyvatel, což souvisí s vyšším podílem osob ve věku nad 64 let. Věková struktura obyvatelstva města Brna podle hlavních skupin obyvatelstva k 31. 12. 2014:

0 – 14 15 – 64 65 +

54 492 248 709 74 239 377 440

14,4 % 65,9 % 19,7 % 100,0 %

ZDROJ: ČSÚ, Krajská správa ČSÚ v Brně, Časové řady vybraných ukazatelů – Brno-město, 2014 V Brně, podobně jako v dalších velkých městech, dlouhodobě klesá počet obyvatel v produktivním věku a zvyšuje se počet osob ve věku nad 65 let. V roce 2014 byl zaznamenán mírný nárůst obyvatel v předproduktivním a postproduktivním a věku na úkor skupin obyvatel v produktivním a věku. Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let je naopak podstatně lepší ve srovnání s ČR díky husté síti středních a vysokých škol.

5


Údaje o trhu práce v Brně v letech 2013 a 2014 2013

2014

8,73

8,76

22 574

22 501

z toho ženy

11 355

11 539

muži

11 219

Osoby zdravotně postižené

1 893

1 830

390

1 524

57,9%

14,8 %

Podíl nezaměstnaných osob (na obyvatelstvu 15-64 let) Celkový počet uchazečů o zaměstnání

Volná pracovní místa Uchazeči na jedno volné místo

Míra nezaměstnanosti se v průměru pohybovala okolo 8,7 procentního bodu. K 31. 12. 2014 bylo v Brně k dispozici 1524 volných pracovních míst, počet uchazečů na jedno volné pracovní místo činil 14,8%. Počet volných míst se ve srovnání s loňským rokem takřka ztrojnásobil. V případě nezaměstnaných mužů tvořili nejpočetnější skupinu uchazeči o práci ve věku 20-24 let (čili málo kvalifikovaní mladiství uchazeči nebo absolventi středních škol), u evidovaných žen převládala kategorie 35-39 let, a to většinou z důvodu návratu žen z rodičovské dovolené na trh práce. K dlouhodobě obtížně umístitelným skupinám uchazečů o práci patří osoby nad 50 let věku, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby zdravotně postižené, absolventi zejména středních škol a mladiství, při čemž se všechny skupiny navzájem prolínají.

6


2 Sociální práce a sociální služby v městě Brně Posláním Odboru sociální péče MMB, který předkládá tuto zprávu, je pomáhat občanům města Brna v nepříznivé sociální situaci, a to formou sociální práce a sociálních služeb. Sociální práce Sociální reforma v roce 2012 změnila postavení obce v systému sociální péče. Zásadní změnou bylo převedení výplaty nepojistných sociálních dávek na Krajské pobočky Úřadu práce ČR a nová definice výkonu sociální práce na obcích, která spočívá především v poradenství, sociální depistáži (vyhledávání jednotlivců či skupin ohrožených sociálním vyloučením nebo jinou nepříznivou sociální situací), práci s klientem v jeho přirozeném prostředí, pomoci při řešení obtížných životních situací včetně zprostředkování kontaktu s příslušnými institucemi. Tuto činnost vykonává Odbor sociální péče magistrátu, spolupracuje přitom s poskytovateli sociálních a zdravotních služeb, krajskou pobočkou Úřadu práce v Brně, odbory sociálních věcí a orgány sociálně-právní ochrany dětí ÚMČ Brno, Policií České republiky, občanskými a právními poradnami a dalšími dotčenými orgány a organizacemi. Sociální práce je zaměřena na následující cílové skupiny: rodiny s nezaopatřenými dětmi, seniory, zdravotně postižené občany a osoby ohrožené sociálním vyloučením.

2.1

Sociální služby

Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální služby jsou činnosti, jež zajišťují pomoc a podporu lidem, kteří se potýkají s nejrůznějšími problémy vinou dlouhodobého nepříznivého stavu, zdravotního postižení či krizové sociální situace a kteří je nejsou schopni řešit bez pomoci druhých. Příčiny těchto situací jsou různé, proto existuje pestrá nabídka různých typů a druhů sociálních služeb, které jsou občanům poskytovány městskými, popřípadě krajskými a státními organizacemi, nevládními neziskovými organizacemi či soukromými subjekty. Podle zákona o sociálních službách existuje 33 druhů služeb, z nichž v Brně jsou kromě služby tísňové péče poskytovány všechny. Téměř polovina služeb registrovaných v Jihomoravském kraji je poskytována právě v Brně. Sociální služby se snaží: – podporovat rozvoj nebo alespoň zachovat stávající soběstačnost uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovit nebo zachovat jeho původní životní styl; – rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho jsou schopni, vést samostatný život; – snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem jejich života. Typy sociálních služeb:  pobytové – služby, spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb, kde člověk žije (příkladem mohou být domovy pro seniory, chráněné bydlení či azylové domy);  ambulantní – služby, za kterými člověk dochází nebo je doprovázen či dopravován (např. poradny a denní centra);  terénní – služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí tam, kde člověk žije, tj. v domácnosti, v místě, kde se vzdělává či pracuje (příkladem je pečovatelská služba či osobní asistence). Sociální služby se dále člení na:  služby odborného sociálního poradenství  služby sociální péče  služby sociální prevence

7


2.1.1 Poskytovatelé sociálních služeb Sociální služby jsou poskytovány prostřednictvím zařízení Odboru sociální péče MMB, středisek pečovatelských služeb při šesti úřadech městských částí a prostřednictvím příspěvkových organizací zřizovaných městem (11 domovů pro seniory, Centrum sociálních služeb) a státem (Centrum Kociánka a Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích). Nabídku sociálních služeb pak doplňují nestátní neziskové organizace, jimž město přispívá formou dotací na jejich činnost. V Brně poskytují sociální služby tyto instituce a organizace: – statutární město Brno – Odbor sociální péče Magistrátu města Brna a střediska pečovatelské služby při úřadech městských částí – příspěvkové organizace (zřizované městem a státní příspěvkové organizace) – nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církevní organizace apod.) V městě Brně poskytuje celkem 98 organizací 258 registrovaných sociálních služeb.

Poskytovatel

počet poskytovatelů

počet sociálních služeb

město Brno (středisko DROM, 6 středisek pečovatelské služby při MČ) příspěvkové organizace města Brna, z toho 2 státní příspěvkové organizace zřizované MPSV nestátní neziskové organizace (spolky, církevní organizace, obecně prospěšné organizace)

1

21

15

51

celkem

98

82

186

258

Téměř třetina sociálních služeb je poskytována cílové skupině senioři, další nejpočetnější cílovou skupinou jsou děti, mládež a rodiny.

2.1.2 Komunitní plánování sociálních služeb Plánování sociálních služeb je nástrojem rozvoje dostupných, efektivních a kvalitních sociálních služeb. Komunitní plánování je vlastně metoda spočívající v aktivní spolupráci těch, kterých se daná oblast nějakým způsobem dotýká. Jedná se o způsob zpracování rozvojových koncepcí, plánů či strategií, do jejichž tvorby se města či obce snaží vtáhnout co nejširší veřejnost, tedy komunitu dané obce. V případě komunitního plánování sociálních služeb (dále KPSS) je cílem zjistit skutečné potřeby v oblasti sociálních služeb a zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají a těch, kdo je zajišťují. Vychází se zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami uživatelů služeb. Řešení přitom vždy představuje kompromis mezi zjištěnými potřebami a realitou na jedné straně a dostupnými zdroji financí, prostor, lidského potenciálu, legislativy apod. na straně druhé. Výsledek pak slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb, pro vytvoření komunitního plánu sociálních služeb a zejména pro financování sociálních služeb.

8


Tři komunitní plány V Brně byl proces komunitního plánování sociálních služeb (dále KPSS) zahájen v roce 2005 v rámci projektu „Zavedení komunitního plánování sociálních služeb a posílení spolupráce nestátních neziskových organizací na území města Brna“, který byl finančně podpořen z fondů EU a který realizoval Sociální nadační fond „Domovy potřebných“ ve spolupráci s městem Brnem (odbor sociální péče), Fakultou sociálních studií a Asociací vzdělavatelů v sociální práci. Výstupem projektu bylo vytvoření organizačních struktur potřebných pro komunitní plánování, Adresář organizací působících v sociální oblasti v městě Brně a první „Komunitní plán města Brna do roku 2009“. Agenda plánování služeb byla z nadačního fondu převedena na magistrát, Odbor sociální péče, referát komunitního plánování. Proces plánování služeb kontinuálně pokračoval, v roce 2009 byl orgány města schválen druhý „Komunitní plán sociálních města Brna pro období 2010-2013“. V březnu 2012 byl zahájen dvouletý projekt „Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně“ financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Realizátorem projektu se opět stal Sociální nadační fond města Brna „Domovy potřebných“, který jej uskutečňoval v partnerství s městem Brnem a za odborné garance Odboru sociální péče MMB. Cílem projektu byla kontinuální podpora plánování sociálních služeb v městě Brně metodou komunitního plánování, hlavním výstupem projektu bylo zpracování v pořadí již 3. Komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období 2013-2015 a akčních plánů na roky 2013 a 2014. V rámci projektu byly rovněž zpracovány odborné studie a analýzy, jejichž řešitelem byla Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Expertní studie se zabývaly oblastmi přesahujícími rámec sociálních služeb vymezený zákonem o sociálních službách. Pro účely projektu byly rovněž vytvořeny 3 nové pracovní skupiny, které řešily (podobně jako odborné studie) problematiku bydlení s doprovodnou sociální službou, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a problematiku propojování sociálních a zdravotnických služeb. Výstupy z jednání těchto skupin byly shrnuty do tří informativních zpráv. Projekt byl ukončen v únoru 2014, komunitní plánování sociálních služeb v Brně samozřejmě pokračuje i nadále. Významná je spolupráce s Jihomoravským krajem v rámci tvorby optimální sítě sociálních služeb v jihomoravském regionu. Stejně jako ostatní obce s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji je město Brno partnerem v Individuálním projektu JMK „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji III“.

9


Organizační struktura brněnského procesu KPSS

ZASTUPITELSTVO MĚSTA BRNA politické projednávání a rozhodování RADA MĚSTA BRNA politické projednávání a rozhodování ODBOR SOCIÁLNÍ PÉČE garant KPSS

SOCIÁLNÍ KOMISE RADY MĚSTA BRNA

konzultace, data, příprava materiálů k projednávání rady a zastupitelstva

konzultace, připomínkování, stanoviska pro jednání rady a zastupitelstva

KOORDINAČNÍ SKUPINA zadavatelé – poskytovatelé – uživatelé

PRACOVNÍ SKUPINY

Senioři

Děti, mládež a rodina

Etnické menšiny a cizinci

Osoby s tělesným postižením

Osoby s mentálním postižením, kombinovaným postižením a autismem

Osoby se smyslovým postižením

Osoby s duševním onemocněním

Osoby ohrožené sociálním vyloučením

10


2.2 Odbor sociální péče Následující kapitoly této zprávy jsou členěny dle cílových skupin, na něž se zaměřuje sociální práce i sociální služby (rodiny s nezaopatřenými dětmi s nízkými příjmy, senioři, osoby ohrožené sociálním vyloučením, děti a mládež v krizových situacích, národnostní menšiny, cizinci) a také v souladu s administrativním členěním Odboru sociální péče Magistrátu města Brna v roce 2014. Organizační schéma Odboru sociální péče MMB v roce 2014

ORGANIZAČNÍ SCHÉMA OSP Vedoucí odboru

Oddělení ekonomiky a péče o seniory a osoby se zdravotním postižením Oddělení Sociálně právní ochrany dětí

Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé

Oddělení Koncepce a plánování sociálních služeb

Oddělení péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou

Oddělení sociální prevence a pomoci

Oddělení Koordinační centrum prevence

c k e m 1 4 5 p r a c o v n í k ů

11


3 Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou Péči o rodinu a děti zajišťuje Odbor sociální péče Magistrátu města Brna a sociální odbory 24 úřadů městských částí (rozdělení působnosti určuje statut města Brna), Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace založená městem, a nestátní neziskové organizace.

3.1 Magistrát města Brna, Odbor sociální péče Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou Referát péče o rodinu a referát péče o osoby ohrožené chudobou poskytují formou sociální práce rodinám s dětmi i ostatním občanům, kteří se ocitli v obtížné životní situaci, pomoc spočívající zejména v poradenství, sociální depistáži, přímé práci s klientem i v jeho přirozeném prostředí, pomoci při vyřizování sociálních dávek, zákonných nároků a pohledávek a řešení bytové situace. V roce 2014 byla pomoc poskytnuta celkem 2717 klientům. Náhradní rodinná péče Referát náhradní rodinné péče, oddělení péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou, zpracovává agendu osvojení a pěstounské péče, vykonává funkci opatrovníka dětem v náhradní rodinné péči a poskytuje poradenskou a výchovnou pomoc rodinám a dětem v náhradní rodinné péči. Nově od roku 2013 uzavírá s pěstouny dohody o výkonu pěstounské péče a zajišťuje potřebné služby pro pěstounské rodiny. V říjnu 2003 byla v městě Brně zahájena činnost SOS dětské vesničky v Medlánkách. V současné době žije ve vesničce 9 rodin s celkovým počtem 33 dětí. Náhradní rodinná péče

rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

Do péče budoucích osvojitelů svěřeno

7 dětí

17 dětí

9 dětí

13 dětí

277 dětí

291 dětí

304 dětí

360 dětí

Do pěstounské péče na přechodnou dobu bylo ve sledovaném roce přijato

-

2

7

24

Počet platných dohod o výkonu pěstounské péče k 31. 12. sledovaného roku

-

-

201

234

V pěstounské péči a poručenství žilo

Referát náhradní rodinné péče evidoval ke konci roku 2014 celkem 132 žadatelů o náhradní rodinnou péči, z toho 70 žadatelů o osvojení a 60 žadatelů o pěstounskou péči. Ve sledovaném roce vedl v evidenci 278 pěstounů (z toho 153 prarodičů dětí), 9 pěstounů na přechodnou dobu a 42 poručníků osobně vykonávající poručnickou péči. Ubytovna pro přechodný pobyt Oddělení péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou také zařizuje přijetí osamělých rodičů s nezaopatřenými dětmi do Ubytovny pro přechodný pobyt, Koniklecová 5, poskytuje poradenství občanům v obtížné životní situaci. Provoz Ubytovny pro přechodný pobyt v roce 2014 Ubytovna pro přechodný pobyt, Koniklecová 5 (pro osamělé rodiče s nezaopatřenými dětmi v tísni) Kapacita 49 ubytovacích jednotek Kapacita lůžek

126

12


Počet osob umístěných v roce 2014

216

Náklady na provoz ubytovny v roce 2014

839 tis. Kč

3.2 Úřady městských částí Výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje celkem 24 úřadů městských částí rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

114

120

130

125

Spory o určení otcovství

19

31

22

18

Nahlášeno případů týrání a zneužívání dětí

61

65

86

84

Sociálně právní ochrana dětí Počet případů domácího násilí v přítomnosti dětí

Péče o mladistvé a děti s trestnou činností

rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

205

166

148

148

205 0 140

rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

463

437

400

396

412

436

426

250

Mladiství s trestnou činností 15 – 18 let

190

Děti s jinak trestnou činností do 15 let

149

Sledování výchovy a výkon dohledu Děti v ústavní a ochranné výchově Nad výchovou nařízen dohled

Mezi zařízení a služby sociální péče pro rodiče a děti v tísni patří manželské a rodinné poradny a azylová zařízení různého typu.

3.3 Zařízení sociálních služeb pro rodiny s dětmi zřizované městem Brnem Manželské a rodinné poradny Manželské a rodinné poradny, organizačně začleněné do Centra sociálních služeb v Brně, poskytují poradenskou, terapeutickou a výchovnou péči zaměřenou na rodinné, partnerské a jiné mezilidské vztahy. Pracovníci manželských a rodinných poraden poskytují pěstounským rodinám psychologické poradenství a rodinnou terapii. V rámci víkendových pobytů připravují přednáškové programy pro žadatele o náhradní rodinnou péči.

Rok 2014

Počet případů

Vedeno v evidenci celkem

1 967

Intervence celkem

29 241

Nové případy

1 333

13

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 Azylová zařízení – domovy pro matky s dětmi Kapacita Ubytovací jednotky

Lůžka

Náklady na provoz v roce 2014 (v mil. Kč)

14

30

3 871

17

50

3 927

31

80

7 798

Zařízení Domov pro matky s dětmi „Zvonek“ (T. Novákové 62a) Domov pro matky s dětmi „Společná cesta“ (Heyrovského 11) Celkem

Azylová zařízení – střediska sociální pomoci dětem Středisko sociální pomoci dětem na ul. Hapalova 4, Brno-Řečkovice. Středisko je určeno dětem a mládeži ve věku od 0 do 18 let v krizi i jejich rodinám, hledajícím pomoc. Jeho součástí je krizové centrum, zajišťující ambulantní nebo pobytové služby s kapacitou 12 lůžek.

3.4 Nestátní neziskové organizace V oblasti péče o rodinu a děti působí řada nestátních neziskových organizací, jež provozují jak azylová zařízení, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, tak také poskytují poradenství rodinám a dětem v obtížných životních situacích a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Převážné většině z nich město přispívá na jejich činnost v rámci dotačního řízení z rozpočtu města. Azylová zařízení Název organizace

Zaměření činnosti

Kapacita

Diecézní charita Brno – Služby Brno

Domov sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni

Fond ohrožených dětí

Zařízení FOD Klokánek v Brně - Líšni

43 lůžek

Občanské sdružení Magdalenium

Azylový dům Helena - zařízení pro týrané ženy a jejich děti, oběti domácího násilí Azylový dům Magdalenium - zařízení pro týrané ženy a jejich děti, oběti domácího násilí

celkem 37 lůžek

Sdružení pěstounských rodin

Dům na půl cesty - přechodné bydlení pro mladé dospělé

Armáda spásy v ČR

Azylový dům Staňkova 4 je určen pro celé rodiny s dětmi, které se ocitly bez přístřeší

Na počátku, o. s.

Domov pro dětský život (azylový dům) pro těhotné ženy v nepříznivé sociální situaci, které si přejí své dítě donosit, ale ve svém přirozeném prostředí na to nemají podmínky Sociální rehabilitace - byty Na počátku. Navazují na službu azylové domy. Cílem služby je, aby byly uživatelky schopny samostatně a vlastními silami zvládat nároky spojené s rodičovstvím a samostatným životem.

100 lůžek (28 bytových jednotek)

15 lůžek 60 lůžek (11 bytových jednotek) 17 lůžek

15 lůžek

14

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 Poradenské služby Název nestátní organizace Sdružení pěstounských rodin Modrá linka o. s. Centrum naděje a pomoci CENAP

Občanské sdružení Anabell

Centrum pro rodinu a sociální péči

Občanská poradna Brno

TRIADA, poradenské centrum, o. s.

Zaměření činnosti Poradenství rodinám s dětmi v náhradní rodinné péči Telefonická krizová intervence nejen dětem a mladým lidem v obtížných životních situacích Poradenské služby zaměřené na plánované rodičovství, těhotenství, antikoncepci, partnerské vztahy Kontaktní centrum Anabell Brno – poradenství pro osoby s poruchami příjmu potravy Linka Anabell – telefonická krizová pomoc Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Služba poskytuje programy pro neúplné a doplněné rodiny, rodiny s hyperaktivními a neklidnými dětmi a rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra. Bezplatné poradenství v oblasti rodinných vztahů, bydlení, nezaměstnanosti, sociálního zabezpečení Občanská poradna - bezplatné poradenství v oblasti rodinných vztahů, bydlení, nezaměstnanosti, sociálního zabezpečení, psychosociální služby pro rodiny se specifickými problémy, program Kontakt podpora při zprostředkování kontaktů rodiče s dítětem (při nebo po rozvodovém řízení, s dětmi v pěstounské péči, v ústavní výchově).

Bílý kruh bezpečí, o. s.

Poradna pro oběti trestných činů a domácího násilí

Právní občanská poradna DIALOG

Bezplatné právní poradenství občanům v sociální nouzi Komplexní právní a psychologické poradenství pro oběti domácího násilí Poskytování pomoci těhotným ženám a dívkám v tíživé životní situaci.

Persefona, o. s. Na počátku, o. s. HoSt Home - Start Česká republika

Pomoc rodičům pečujícím o dítě mladší 6 let.

SPONDEA, o.p.s.

Krizové centrum pro děti, dospívající a rodinu Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím a nebezpečným pronásledováním

Diecézní charita Brno

CELZUS - odborné sociální poradenství

IQ Roma servis, o. s.

Teen Challenge International ČR Fond ohrožených dětí Petrov - občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze

RATOLEST BRNO, o. s.

Centrum poradenství a zaměstnanosti poskytuje informace a podporu při řešení nepříznivé sociální situace zejména lidem romského původu a jejich rodinám tak, aby mohli sami převzít odpovědnost za sebe a svůj život. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi aktivity pro předškolní děti přizpůsobené jejich potřebám Pobočka FOD Brno poskytuje ohroženým dětem pomoc především sanací vlastního rodinného prostředí Dětský dům Zábrdovice – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Posláním je spolupráce s dětmi a jejich rodinami, příprava dětí na bezproblémový vstup do základní školy. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Podpora rodin s dětmi, které se dlouhodobě nacházejí v krizové životní situaci, v jejímž důsledku je ohrožen zdravý vývoj dítěte

15


Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež RATOLEST BRNO, o. s. Armáda spásy v ČR Sdružení pěstounských rodin Teen Challenge International ČR

Nízkoprahový klub Likusák Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pavlač Komunitní centrum Dživipen Körnerova Sbor a Komunitní centrum Staňkova Nízkoprahové centrum pro děti a mládež Jonáš NZDM Pestrá klubovna Dětské centrum Brno pro děti a mládež ze sociálně vyloučených romských lokalit

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

DROM, romské středisko

Nízkoprahová klubovna a klub Brána

Petrov - občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze

Dětský dům Zábrdovice

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

IQ Roma servis, o. s.

Centrum motivace a stimulace

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

16


4 Oddělení sociálně právní ochrany dětí Oddělení sociálně právní ochrany dětí je druhoinstančním orgánem výkonu: -

sociálně-právní ochrany dětí,

-

výkonu funkce veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti,

-

institutu zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění,

pro úřady městských částí města Brna, tzn. svojí činností plní stejnou funkci v daných agendách, jako krajské úřady. Stěžejním úkolem Oddělení sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) Odboru sociální péče Magistrátu města Brna (dále jen OSP, MMB), je sjednotit a kontrolovat výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí a sociální péče u 24 pověřených úřadů městských částí statutárního města Brna (dále jen ÚMČ) v souladu s platnou legislativou a metodickými pokyny MPSV ČR. Oddělení má dále za úkol přispívat ke zkvalitnění dané odbornosti a profesních postupů sociálních pracovníků ve smyslu správné aplikace jednotlivých metod sociální práce, aplikace požívání právních norem a předpisů, správné a účelné řešení konkrétních případů a také ve smyslu prohlubování jejích profesionálních návyků posilovat pozici a prestiž odborů sociální péče v rámci organizační struktury úřadů městských částí města Brna.

4.1 Funkce a hlavní činnosti oddělení Náplň OSPOD je u všech výše uvedených agend rozdělena do hlavních činností:     

Odvolací řízení II. stupně Přezkumné řízení II. stupně Stížnosti v režimu II. stupně na nesprávný úřední postup Kontrolní činnost (dle zákona o kontrole č. 255/2012 Sb.) Metodická činnost

Metodická pomoc a kontrolní činnost u úřadů městských částí ve městě Brně probíhala zejména na úseku sociálně-právní ochrany dětí, výkonu funkce veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti a institutu zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění. Oddělení zajišťovalo pravidelné kontroly spisové dokumentace, v každém zápisu - Protokolu z provedené kontroly, byly promítnuty závěry, zjištěné nedostatky a podrobná metodická doporučení. V oblasti metodiky byl důraz kladen na správnou aplikaci příslušných zákonů a všech právních norem v daných agendách a na metodiku řešení složitých kauz - případů. Oddělení sociálně právní ochrany dětí bylo také odvolacím orgánem II.stupně pro úřady městských částí města Brna v agendě sociálně-právní ochrany dětí a v agendě zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění, kdy tyto úřady městských částí rozhodovaly ve správním řízení I.stupně. Oddělení sociálně právní ochrany dětí bylo rovněž orgánem, který byl příslušný pro úřady městských částí města Brna, ve věci přezkumného řízení II.stupně dle zákonné úpravy – správního řádu. Další součástí oddělení bylo dále, v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, řešení stížností, v režimu druhoinstančním, občanů na nesprávný úřední postup sociálních pracovníků úřadů městských částí města Brna zmíněných agend, což je zvláště u agendy sociálně-právní ochrany dětí vždy velmi náročné a citlivé. Důležitou součástí práce pracovníků-metodiků, či kontrolorů-metodiků oddělení, byly rovněž četné osobní i telefonické konzultace (případně i prostřednictvím e-mailu) k dané problematice s odbornými pracovníky ÚMČ, s pracovníky dalších odborných organizací a institucí. Rovněž tak probíhalo četné všeobecné sociálně-právní poradenství, kdy se na metodiky OSPOD obrátily samy osoby zodpovědné za výchovu nezletilých dětí, popřípadě z řad širšího příbuzenského svazku nebo i běžní občané zajímající se o problematiku nezletilých dětí a rodin.

17


4.2 Vymezení pojmu stěžejních agend oddělení 4.2.1 Agenda sociálně-právní ochrany dětí a) Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte, která je širším pojmem než sociálně-právní ochrana, tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly. Tvoří tak předmět činnosti celé řady orgánů, právnických a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti. Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodinně-právní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod., a z toho také vyplývá okruh subjektů, které ji realizují. Z této skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu. Deklarace práv dítěte, přijatá VS OSN 20. listopadu 1959 a Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989, deklarují rodinu jako základní jednotku společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, která musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla plnit svou úlohu. Dítě tak ve smyslu těchto mezinárodních dokumentů potřebuje pro svou tělesnou a duševní nezralost zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením a po něm.

b) Na tomto úseku se Magistrát města Brna a ÚMČ Brno-střed, Brno-sever a ÚMČ Brno-Královo Pole, zapojily do pilotního projektu Systému včasné intervence (SVI). Projekt je postaven na třech pilířích. První z nich je vytvoření metodické spolupráce mezi institucemi, které jsou účastníky SVI. To v praktické rovině znamená vytvoření podmínek pro koordinované, interdisciplinární řešení „delikvence dětí“ mezi všemi zainteresovanými složkami SPOD, Policií ČR, justičními orgány, Probační a mediační službou, Městskou policií, zdravotnickými zařízeními, psychologickými poradnami, školami a školskými zařízeními, neziskovými organizacemi atd., což umožňuje efektivně pracovat s klientem, jeho rodinou a prostředím (komunitou), kde žije. Zvýšená pozornost by měla být věnována období před spácháním trestného činu, kdy existuje řada signálů o problematickém chování nebo prostředí v okolí dítěte. Hlavním cílem projektu bylo tedy odklonit dítě od kriminální kariéry a informačního propojení a vznik databáze tvořící podklad koordinované aktivity příslušných institucí ve vztahu ke klientovi, rodině a komunitě. Druhým pilířem je vytvoření jednotného informačního prostředí, které umožňuje předávání, doplňování, sdílení a vyhodnocování mezi účastníky SVI. Technické (počítačové) propojení orgánů sociálně právní ochrany a dalších hlavních subjektů nebylo dosud ze strany MPSV legislativně dořešeno. Projekt v pilotní fázi byl již ukončen a pokračoval ve formě třetího pilíře a to pravidelného setkávání odborníků v Týmu pro mládež Systému včasné intervence, který je nezbytnou a důležitou součástí celého projektu. Zde se řeší konkrétní problémy práce SPOD na území města Brna v součinnosti s dalšími subjekty. Tým vede a zodpovídá za něj pracovnice oddělení SPOD, odboru sociální péče, MMB.

4.2.2 Agenda funkce veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti Důležitá byla dále metodická a odborná spolupráce na úseku opatrovnictví osob omezených ve svéprávnosti a institutu zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění. Opatrovnictví je instituce na ochranu práv a zajištění základních potřeb osob, které z důvodu svého psychického onemocnění či mentálního postižení nebo závažného zdravotního stavu nejsou schopny pochopit dopad svého jednání. Opatrovník je vždy ustanoven pravomocným usnesením příslušného soudu, jeho oprávnění k zastupování při právních úkonech a správě majetku je vždy přesně vymezeno rozsudkem o úpravě právní způsobilosti. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. stanoví, že omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. Pokud nelze opatrovníkem ustanovit žádnou fyzickou osobu, soud v těchto případech ustanovuje opatrovníkem statutární město Brno, tedy jde konkrétně o výkon tzv.

18

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 veřejného opatrovnictví. Osoba, které byl opatrovník ustanoven, se za dobu trvání opatrovnictví stává opatrovancem. K povinnostem ustanoveného opatrovníka náleží zejména povinnost udržovat s opatrovancem pravidelné spojení, a to v potřebném rozsahu a vhodným způsobem. Musí též projevovat o opatrovance skutečný zájem, dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění jeho práv. Pokud opatrovník rozhoduje o opatrovancových záležitostech, je povinen srozumitelně mu vysvětlit povahu a následky rozhodnutí.

4.2.3 Agenda ustanovování zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění Kontrolní a metodická činnost u agendy ustanovování zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění byla zaměřena vedle správnosti dodržování platné legislativy na skutečnost, aby při ustanovování zvláštního příjemce bylo ve všech případech postupováno vždy v souladu se zájmy a potřebami oprávněné osoby, což lze zajistit zejména pravidelnou dohlížecí činností ze strany úřadu, jak zvláštní příjemce plní své stanovené povinnosti. Zvláštní příjemce dávky důchodového pojištění je osoba, která je na základě rozhodnutí obce zmocněna přijímat a hospodařit s dávkami důchodového pojištění (důchodem) za oprávněného příjemce této dávky, který není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen samostatně přebírat svůj důchod a hospodařit s ním. Zvláštní příjemce je povinen používat dávky důchodového pojištění podle pokynů oprávněného, ve prospěch oprávněného a osob, které je případně oprávněný povinen vyživovat.

4.3 Výsledky oddělení v oblasti kontrolní a metodické činnosti Formou hloubkové analýzy byly v roce 2014 provedeny kontroly výkonu státní správy v rámci přenesené působnosti dle spisové dokumentace na úseku sociálně-právní ochrany dětí a sociální péče, to je v daném a výše uvedeném rozsahu, u 6 úřadů městských částí v městě Brně, a to: ÚMČ Brno-Černovice (25.04.-03.06.), Brno-Kohoutovice (04.06.-30.06.), Brno-Vinohrady (02.07.21.08.), Brno-Žabovřesky (08.08.-17.09.), Brno-Maloměřice a Obřany (15.09.-22.10), Brno-Líšeň (29.10.-10.12). Dále byly kontrolním orgánem provedeny následné kontroly za účelem zjištění, zda došlo k odstranění nedostatků, které byly zjištěny při řádné kontrole, a které bylo možno po řádné kontrole odstranit. V roce 2014 byly provedeny následné kontroly u 5 úřadů městských částí v městě Brně, a to: ÚMČ Brno-Černovice (10.07-11.07.), Brno-Kohoutovice (08.08.-13.08), Brno-Vinohrady (15.10.30.10.), Brno-Žabovřesky (10.11.-19.11.), Brno-Maloměřice a Obřany (12.12.-17.12). Z každé kontroly byl vždy vyhotoven vícestránkový podrobný zápis formou Protokolu o provedené kontrole, který obsahuje podrobný rozbor kontrolovaných spisů. Jsou v něm uvedeny závěry z provedené kontroly, případné zjištěné nedostatky a podrobná metodická doporučení ke zkvalitnění práce v dané oblasti. Rovněž jsou vyhotovovány protokoly z každé provedené následné kontroly. Snahou kontrolní činnosti je snížit procento chybovosti při výkonu vlastní činnosti na akceptovatelné minimum, snahou metodické práce je co nejvíce sjednotit postup a činnost sociálních pracovníků na území města Brna, tedy volba správných pracovních postupů a správné aplikace jednotlivých zákonů a patřičných právních norem v praxi. Dále početnými telefonickými a osobními konzultacemi mimo stanovený termín kontrol tuto snahu o kvalitní práci podpořit. Dále oddělení realizovalo v průběhu roku 2014 pravidelně pracovní porady s odbornými pracovníky úřadů městských částí a pravidelné metodicko-konzultační dny pro pracovníky OSPOD a pracovníky na úseku zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění a na úseku veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti. Na zmíněných metodicko-konzultačních dnech, které probíhají zhruba 1x za 3 měsíce, jsou řešeny nejen postupy v kauzách sociálních pracovníků, ale i zjištěné problémy při kontrolní či odvolací činnosti, včetně dotazů od pracovníků SPOD i pracovníků na úseku zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění a na úseku opatrovnictví osob omezených ve svéprávnosti. S ohledem na metodickou činnost jsou také postupně zpracovávány metodická doporučení v často chybujících oblastech, zejména v oblasti správního řízení, jakož i pořádání interních seminářů pro pracovníky úřadů městských částí na daná témata.

19


4.4 Celkové hodnocení kontrolní činnosti roku 2014 Sociální pracovníci všech kontrolovaných úřadů městských částí prokazovali ve své většině zájem o sociální problematiku, dobré pracovní návyky, dovednosti a patřičnou odbornost v daných agendách, dále z obsahu spisové dokumentace byl i evidentní pozitivní vztah ke klientům, problematice a snaha o řešení dané situace. Vydaná správní rozhodnutí ve své většině splňovaly požadavky zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, průběžně byly v převážné míře dodržovány i další zákonné předpisy, dle kterých bylo v této oblasti rozhodováno. Z celkového hlediska metodiky a aplikace metod sociální práce ve zmíněných agendách, nebylo opět ve své většině zjištěno závažné porušení stanovených a doporučovaných obecných standardů a etiky práce. Sociální práci lze převážně vyhodnotit jako práci splňující svá kritéria. Sociální pracovníci měli dobře zmapovaný terén, jejich práce byla konstruktivní se snahou o komplexní přístup. Spisy převážně splňovaly požadované nároky na dokumentaci sociální práce, obsahovaly potřebný podkladový materiál pro rozhodovací procesy a pro hodnocení celkové efektivnosti sociální práce. Některé zjištěné nedostatky, se týkaly zejména značně náročné, specifické agendy sociálně-právní ochrany dětí a to ve vyhodnocení a specifikace cílů daného případu a postupů sociální práce. Dlouhodobým problémem, který se odrážel v práci sociálních pracovníků, byla nutnost aplikace Standardů kvality sociální práce pro výkon sociálně-právní ochrany dětí a sjednocení postupů sociální práce. Ve vedení spisové dokumentace šlo například o nesprávné aplikace a zákonný výklad některých ustanovení správního řádu, zejména v oblasti náležitostí vydávaných správních rozhodnutí, kdy se jednalo o chybnou nebo nedostatečnou citaci ustanovení zákonů, podle kterých bylo rozhodováno, popřípadě vedeno celé správní řízení, jakož i často nedostatečné zdůvodnění vydávaných rozhodnutí. Rovněž tak nebyly vždy zcela využity všechny možnosti k odstranění vzniklých problémů v rodině a tím nápravy věci samotné, jako např. návštěva rodinné poradny, psychologické či pedagogicko-psychologické poradny, využití mediace či supervize případu nebo asistence soc.pracovníků neziskových organizací atd. Návštěvám v rodinách u osob odpovídajících za výchovu dítě umístěného ve výchovných a ochranných typech zařízení také není vždy věnována náležitá pozornost, jak ukládá zákonná úprava č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochrany dětí, ve znění pozdějších předpisů. V rámci vedení spisové dokumentace se vyskytují nedostatky například typu: absence spisového přehledu dokumentů, číslování listů ve spise, vyznačení úředně oprávněné osoby, nesprávné používání úředních razítek, nesprávná identifikace obalu spisové dokumentace, absence učiněných úředních záznamů, či protokolů a jejich nedostačující obsah, případně chybějící náležitosti zmíněných dokumentů, nečitelnost záznamů, jejich pořizovaní obyčejnou tužkou, dále velmi důležité základní úkony jako Vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby Individuálního plánu dítěte. U agendy ustanovování zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění se nedostatky týkaly především nedostatečného počtu sociálních šetření v souladu s ustanovením zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kde se v § 10 uvádí, že obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti. Dále se nedostatky objevily při aplikaci zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, u náležitostí vydávaných rozhodnutí, dále byly nedostatky u vyjádření lékařů, kdy nebylo vždy zřejmé, zda oprávněná osoba vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mohla podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce v souladu s § 118 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. K vedení spisové dokumentace nebyly žádné zásadní připomínky; dokumentace byla vedená ve své většině přehledným a pečlivým způsobem, byly dokládány podkladové materiály potřebné pro rozhodovací procesy Úřední zápisy u této agendy ve své většině svědčily o dobré schopnosti sociálních pracovníků pomáhat klientům jak při vyřizování jejich úředních záležitostí, tak při jejich plnění povinností souvisejících s ustanovením zvláštního příjemce za danou oprávněnou osobu. U agendy osob omezených ve svéprávnosti, kdy opatrovníkem je jiná fyzická osoba a soud vykonává dohled prostřednictvím ÚMČ, byly zpracovávané zprávy ze sociálních šetření ne vždy zaslané soudu dle jejich požadovaného termínu, ne vždy měly dobrou vypovídací hodnotu. Dále se vyskytly nedostatky ve vedení spisové dokumentace typu absence spisových značek, spisových přehledů, doklady či písemné záznamy o způsobu a termínu doručení zpráv na příslušný soud.

20

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 U veřejného opatrovnictví bylo z obsáhlých spisových dokumentací patrné, že opatrovníci plní veškeré své povinnosti v rozsahu určeném soudním rozhodnutím. Spisové dokumentace ve své většině jsou vedené velmi podrobně a sestávají z více dílů, to je z osobního spisu opatrovance, záznamníku úkonů opatrovníka, peněžního deníku a vedení evidence majetku. Celková úroveň vedení této dokumentace byla dobrá, vždy spisy obsahovaly nezbytné podkladové materiály, nebyly zjištěny žádné nedostatky zásadního charakteru. Veřejní opatrovníci na území města Brna mají dobrou znalost o rodinném prostředí opatrovanců, jsou obeznámeni se způsobem jejich chování v různých životních situacích, a mají eminentní zájem být nápomocni o co nejkvalitnější zajištění všech jejich základních životních potřeb.

4.5 Další činnosti oddělení sociálně právní ochrany dětí Sociálně právní ochrana dětí se věnuje dalším činnostem a agendám, kdy je někdy vhodná, ne-li nutná, případná spolupráce s různými orgány a institucemi. Jedná se o následující činnosti: 1) Komise pro sociálně-právní ochranu dětí Činnosti spojené v případné spolupráci s Komisí pro sociálně-právní ochranu (§ 38 zák.č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). Na oddělení jsou evidovány záznamy hlášení o podezření na týrané, zneužívané a šikanované nezletilé děti ve městě Brně. Tyto jsou následně projednávané, na žádost tajemníka ÚMČ, ve shora uvedené Komisi. 2) Koordinace dotací pro sociálně-právní ochranu dětí V této agendě jsou přerozdělovány finanční prostředky (státní dotace), ve spolupráci s oddělením ekonomiky Odboru sociální péče MMB, určené pro zabezpečení výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí na úřadech městských částí města Brna, včetně agendy náhradní rodinné péče OSP MMB. Tyto dotace pololetního intervalu jsou rozdělovány dle koeficientu a vzorce na základě metodiky MPSV. Dotace slouží nejen k úhradě nákladů na provoz kanceláří, mezd pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, vzdělávání pracovníků, ale i na pořízení nutného vybavení pro chod oddělení a náklady spojené s výkonem sociálně-právní ochrany dětí. Nákup potřebného materiálu pro výkon dané agendy je pro pracoviště Odboru sociální péče Magistrátu města Brna zajišťováno výběrovým řízením. Pracovníci úřadů městských částí v městě Brně jsou při osobních konzultacích i formou písemného styku, průběžně seznamováni s danými metodikami ohledně řádného možností využívání uvedených dotací. 3) Koordinace pracovní pohotovosti mimo pracovní dobu Pracovnice oddělení organizačně koordinuje zajištění celoroční pracovní pohotovosti pro výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí, kterou je nutno zabezpečit po ukončení pracovní doby sociálních pracovníků SPOD úřadů městských částí v městě Brně, a to i o víkendech a v době státem uznávaných svátků. Jedná se zde o poskytování nejen pomoci ohroženým nezletilým dětem v součinnosti s Městským soudem v Brně a pracovníky Policie, ale i v dalších nutných případech. Tyto pohotovostní služby jsou plánovány vždy dopředu na období jednoho pololetí. Oddělení zajistí, aby seznamy naplánovaných služeb pohotovostí jednotlivých pracovníků SPOD a soudu, byly řádně a včas předány mezi těmito institucemi ÚMČ, Městským soudem v Brně a Policií ČR za účelem jejího plnění a následné součinnosti. 4) Garance služebního vozidla Na oddělení jsou dva pracovníci oprávněni k užívání a řízení služebního osobního vozidla. Jsou nápomocni, v případě nutnosti, při zajišťování pracovních návštěv u dětí v zařízeních a pěstounských rodinách pro náhradní rodinnou péči. Dále jsou nápomocni při zajišťování ze zákona povinných návštěv dětí v zařízeních ústavní výchovy na území české republiky i pro sociální pracovníky úřadů městských částí v městě Brně. Zákonná povinnost návštěvy dětí v zařízeních a pěstounských rodinách pro náhradní rodinnou péči, dětí v zařízeních ústavní výchovy na území České republiky (včetně zákonných zástupců dětí odpovědných za jejich výchovu, kteří jsou umístěny v zařízení ústavní výchovy) je pravidelně každé 3 měsíce v roce. 5) Systém včasné intervence Na oddělení je prováděna koordinace Systému včasné intervence ve městě Brně, jak již bylo podrobněji uvedeno, viz výše.

21


6) Vyhotovení ročních statistických údajů Na oddělení je zajištěno zpracování statistických výkazů za celý uplynulý rok výkonu sociálně-právní ochrany dětí na území města Brna, kde je vedena evidence počtu sociálních pracovníků, dále údaje o týraných a zneužívaných dětí, počet rodin se stanoveným dohledem, počet dětí umístěných v ústavní výchově, spolupráce se státními i nestátními zařízeními, odbornými poradnami a všemi souvisejícími s danou problematikou sociálně-právní ochrany dětí a další kritéria potřebná pro zpracování souhrnných statistických údajů za uplynulý rok. 7) Sociálně-právní poradenství rodinám a dětem vyžadujícím zvláštní péči, je poskytováno v případě, že se na oddělení obrátí rodiče, další osoba odpovědná za výchovu dítěte, ale také i běžný občan v rámci řešení otázek sociálně-právní ochrany dětí. 8) Poskytování pomoci prostřednictvím internetového podání (v agendě SPOD) a) OZNAM TO - v případech, kdy se jakýkoliv občan (nejen rodič nebo samotné dítě zletilé i nezletilé), obrátí na naše oddělení prostřednictvím projektu OZNAM TO. V dubnu roku 2014 odstartoval celonárodní projekt OZNAM TO. Jeho cílem je velmi rychlou, jednoduchou a navíc anonymní cestou upozornit na problém týrání dítěte, který kdokoli z nás může zaznamenat ve svém okolí. O projektu OZNAM TO: Za účelem rychlého oznámení nebo upozornění na možnost týrání dítěte byly na jaře spuštěny webové stránky www.oznamto.com. Na hlavní straně najde každý návštěvník stránek stručný formulář, kde vyplní základní údaje o dítěti a popíše situaci, která ho vedla k domněnce o týrání dítěte. Veškerá oznámení, která doputují na emailovou adresu OZNAM TO adresu [email protected], jsou vyškoleným pracovníkem okamžitě předána Policii ČR do konkrétního kraje nebo Odboru sociální péče a ochrany dětí v místě bydliště dítěte. V daném případě, je podání přesměrováno na emailovou adresu našeho oddělení, kdy je okamžitě dále řešeno, dle jeho konkrétního obsahu. V případě, že podatel uvede na sebe kontakt, je vyrozuměn, co se s podáním následně učinilo. b)[email protected] - email noreply@… je generická emailová adresa, automaticky vytvořená při založení domény s www službami, která se používá pro odesílání emailů z www serveru PHP funkcí mail(). Adresa je vložena do hlavičky emailu jako: Return-Path: <noreply@…>.tj. v našem případě [email protected]., které je přesměrováno rovněž na naše oddělení. Podání učiněná přes tuto variantu je rovněž okamžitě vyřizováno dle jeho konkrétního obsahu. V případě, že podatel uvede na sebe kontakt, je vyrozuměn, co se s podáním následně učinilo. 9) Archiv civilní služby V dřívějších letech byla na oddělení sociálně právní ochrany dětí (původně oddělení odborné pomoci a kontroly) vykonávána správní řízení v rámci agendy civilní služby, dle zák. č. 18/1992 Sb., o civilní službě; tato civilní služba byla zrušena zák. č. 587/2004 Sb. Stávající oddělení vede nadále archiv civilní služby, to je části spisové dokumentace, která slouží jako podklad pro vyřizování žádostí občanů o potvrzení výkonu civilní služby pro zápočet ve věcech důchodového pojištění.

22


5 Péče o seniory a osoby se zdravotním postižením Seniorům a osobám se zdravotním postižením je sociální pomoc zprostředkována formou sociální práce a sociálních služeb. Sociální práce se seniory a osobami se zdravotním postižením spočívá především v poradenství, sociální depistáži, práci s klientem v jeho přirozeném prostředí, pomoci při řešení obtížných životních situací včetně zprostředkování kontaktu s příslušnými institucemi. Pomoc sociálních pracovníků opakovaně vyhledávají nejčastěji lidé, kteří se ocitli v obtížné životní situaci v souvislosti s nezaměstnaností a materiálními problémy, lidé hledající pomoc při řešení bytové situace a osoby se sníženou mírou soběstačnosti z důvodu zdravotního handicapu či věku. Sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou nabízeny městem Brnem, šesti středisky pečovatelské služby při úřadech městských částí, příspěvkovými organizacemi města, nestátními neziskovými organizacemi, jimž město přispívá na činnost formou dotací ze svého rozpočtu a dalšími subjekty.

5.1 Zařízení sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením Mezi nejčastěji využívaná zařízení sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením patří domovy pro seniory a pečovatelské služby v různých formách.

5.1.1 Domovy pro seniory zřizované městem Brnem V městě Brně bylo k 31. 12. 2014 jedenáct domovů pro seniory, jež jsou příspěvkovými organizacemi města s vlastní právní subjektivitou. Pět z těchto domovů je také zaregistrováno jako poskytovatel služby „domov se zvláštním režimem“ určené osobám s demencí a Alzheimerovou chorobou a čtyři mají zaregistrováno poskytování služby „centrum denních služeb“. Pobytové služby jsou poskytovány seniorům, kteří jsou závislí na pomoci dalších osob při běžných každodenních činnostech a vyžadují komplexní celodenní péči. Domovy pro seniory měly k 31. 12. 2014 celkovou kapacitu 1 925 lůžek. Součástí Domova pro seniory Kociánka, p. o., je i budova na Štefánikově ulici s 58 lůžky, k Domovu pro seniory Vychodilova, p. o., patří budova na ulici Tábor s kapacitou 48 míst. Pobytové služby v domovech pro seniory jsou financovány vícezdrojově: ze státního, krajského i městského rozpočtu, úhradami od klientů i příspěvkem na péči. V domovech pro seniory je poskytováno ubytování v jedno, dvou i více lůžkových pokojích, stravování, nepřetržitá ošetřovatelská péče, podmínky a pomoc při osobní hygieně, lékařská péče a rehabilitace Dále domovy pro seniory zprostředkovávají svým klientům kontakt se společenským prostředím, pomáhají při uplatňování práv, zájmů a obstarávání osobních záležitost a nabízejí různé sociálně terapeutické a aktivizační činnosti včetně pořádání besed, přednášek, hudebních představení, tanečních zábav a zájezdů.

23

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 Domovy pro seniory, příspěvkové organizace města Z celkové kapacity: Centra denních služeb (počet míst)

Domovy pro seniory

Celková kapacita (počet lůžek)

Domov pro seniory

Domov se zvláštním režimem

Věstonická

404

104

300

244

Kociánka - Štefánikova

387

329

58

219

Nopova

225

0

225

140

Mikuláškovo Náměstí

120

90

30

Holásecká

105

105

0

75

Kosmonautů

119

0

119

64

Foltýnova

213

177

36

119

143

143

0

Koniklecová

70

70

0

Okružní

69

69

0

110*

37

Podpěrova

70

70

0

120*

42

Celkem

1 925

1 157

632

486

1 138

Počet zaměstnanců

6

80

Vychodilova 250*

79 39

*včetně poskytování obědů seniorům, kteří sice denní pobyt nenavštěvují, ale odebírají obědy Domovy pro seniory, příspěvkové organizace města evidují více než 10 tisíc žádostí o umístění. Skutečně aktivních a akutních žádostí je přes 2 tisíce, tzn., že se jedná o žadatele, jejichž zdravotní nebo sociální situace vyžaduje umístění v řádech týdnů, max. měsíců.

5.1.2 Střediska pečovatelské služby při úřadech městských částí Brno v roce 2014 V Brně je pečovatelská služba poskytována prostřednictvím 6 středisek pečovatelské služby při ÚMČ Brno-střed, Brno-Žabovřesky, Brno-sever, Brno-Židenice, Brno-Královo Pole a Brno-Bystrc. Je poskytována potřebným občanům ze všech 29 městských částí. Pečovatelskou službu poskytují i nestátní organizace. Údaje o městské pečovatelské službě za rok 2014

Městská část

Příjmy za Provozní poskytování náklady včetně PS v roce 2014 investic v Kč v Kč

Počet pečovaných osob v r. 2014

Náklady na 1 pečovanou osobu za měsíc v Kč

Evidenční počet pracovníků PS celkem

Pracovníci v sociálních službách

Brno-střed BrnoŽabovřesky

13 185 588

2 348 943

866

1 269

35

23

20 970 509

4 982 471

1 519

1 120

49

35

Brno-sever

17 410 260

3 864 944

978

1 483

52

23

24


Brno-Židenice

24 711 578

4 887 937

1 327

1 551

62

40

Brno-Kr. Pole

20 375 422

4 235 688

1 041

1 631

50

28

Brno-Bystrc

13 151 463

3 591 158

799

1 371

29

17

celkem

109 804 820

23 911 141

6 530

277

166

Průměrné náklady na jednu pečovanou osobu za měsíc činily 1 086,- Kč. V průběhu roku 2014 bylo pečovatelskou službou vypráno 73 425 kilogramů prádla (ve střediscích je celkem 56 praček). Pečovatelskou službou bylo rozvezeno celkem 588 691 obědů. Ve Střediscích osobní hygieny bylo provedeno celkem 27 740 očistných úkonů (14 682 celkových koupelí, 11 349 úkonů pedikúry).

Centra denních služeb Městská část

Počet

% využití

kapacita

Brno-střed Brno-Žabovřesky Brno-Židenice Brno-Královo Pole Brno-Bystrc

1 1 1 1 1

10 15 6 10 6

celkem

5

47

70 72 78 90 86

Odlehčovací služby pro občany při pečovatelské službě Odlehčovací služby (dříve se také nazývaly přechodné pobyty) umožňují rodinným příslušníkům pečujícím o své seniory např. lázeňskou péči, dovolenou, rekonstrukce a adaptace v bytě apod. až po dobu 3 měsíců. Zřízeno 5 odlehčovacích služeb (přechodných pobytů pro klienty) při střediscích pečovatelských služeb. Městská část Brno-Žabovřesky Brno-sever Brno-Židenice Brno-Královo Pole Brno-Bystrc celkem

kapacita 15 15 15 15 10 70

počet osob 103 112 44 67 54 380

Odlehčovací služby významným způsobem přispívají k setrvání seniorů v přirozeném prostředí. Osobám pečujícím o seniory (rodinní příslušníci či jiné blízké osoby) tato služba umožní odpočinek od náročné péče. Domy s pečovatelskou službou Jedná se o domy s tzv. byty zvláštního určení a bezbariérovými byty. Jsou to byty obecní, seznamy žadatelů vede Bytový odbor Magistrátu města Brna, který čtvrtletně sestavuje pořadník. Podmínkou pronájmu bytu v domě s pečovatelskou službou (DPS) je to, že zdravotní stav žadatele umožňuje samostatné bydlení, žadatel je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a nevlastní žádný jiný byt či rodinný dům. Obyvatelé DPS mohou využívat služeb středisek pečovatelské služby při úřadech městských částí.

25

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 Počet domů s pečovatelskou službou v Brně Mětská část

počet DPS

Brno - střed Brno - Žabovřesky Brno - sever Brno - Židenice Brno- Královo Pole Brno - Bystrc celkem

byt. jednotek

počet pečovaných

5 3 2 8 7 2

289 53 49 394 107 94

92 18 21 168 87 59

26

920

445

Pečovatelská služba pomáhá starším lidem vést plný a nezávislý život a jejím cílem i nadále zůstává, aby starší občan zůstal co nejdéle soběstačný ve svém domácím přirozeném prostředí. Bylo by žádoucí rozšířit pečovatelskou službu i do večerních a nočních hodin a na soboty a neděle.

5.1.3 Stacionáře a domovy pro děti, mládež a dospělé osoby se zdravotním postižením Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Zařízení sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením provozuje Centrum sociálních služeb (CSS), příspěvková organizace města. CSS má zaregistrováno celkem 25 sociálních služeb, z toho 22 sociálních služeb registrovaných dle zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. a 3 služby poskytované dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999 Sb. – dvě zařízení pro výkon pěstounské péče a službu pro děti a mládež vyžadující okamžitou pomoc. Centrum sociálních služeb má velkou působnost v rámci celého Brna, své služby provozuje v 19 jednotlivých organizačních složkách s 221 zaměstnanci, ve kterých jsou realizovány odborné služby, v některých organizačních složkách je k dispozici více služeb najednou. CSS provozuje také azylové domy, noclehárnu, krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra (viz kapitola Osoby ohrožené sociálním vyloučením) a poskytuje i služby odborného sociálního poradenství (manželské a předmanželské poradny – viz kapitola Péče o rodinu). V roce 2014 se ředitelství Centra sociálních služeb přestěhovalo na Sejkorovu 6. Co se týká osob se zdravotním postižením, provozuje Centrum sociálních služeb denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením a poskytuje rovněž odlehčovací služby. Služby sociální péče v zařízeních CSS v roce 2014

Názvy zařízení

Kapacita zařízení denní stacionář

z toho:

týdenní stacionář domovy pro osoby se zdravotním postižením odlehčovací služba

Domino

Gaudium

Nojmánek

Srdíčko

Tereza

20

40

26

41

22

20

32

16

21

-

-

-

3

8

-

-

8

7

12

20

-

-

-

-

2

26


Počet uživatelů za rok

15

31

29

41

29

Průměrný počet uživatelů

14,7

30,4

26

39,7

21,3

Využití kapacity v %

73,5

75,9

100,0

96,8

96,7

Domovy pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) nabízejí nepřetržité pobytové služby nahrazující domácí prostředí (různé aktivity, kontakt s okolním prostředím) osobám s lehkým, středně těžkým a těžkým, mentálním postižením a kombinovanými vadami. DOZP Srdíčko a Nojmánek nabízejí sociální služby osobám ve věku od 16 do 64 let (DOZP Srdíčko až do 70 let) a DOZP Tereza dětem a mladým dospělým od 3 do 26 let při přijetí uživatelů do domova. Tereza také nabízí možnost využití rehabilitační třídy při MŠ a ZŠ v sousedním Centru Kociánka. Denní stacionáře nabízejí ambulantní službu, do které uživatelé docházejí, aby plnohodnotně využili svůj volný čas, byli v kontaktu s vrstevníky a měli možnost navštěvovat sportovní a kulturní akce a účastnit se různých aktivit a činností. Týdenní stacionáře nabízejí pobytovou službu pro uživatele od pondělí do pátku, nabízejí plnohodnotné využití volného času a kontakt s okolním společenským prostředím. Odlehčovací službu nabízí domov pro osoby se zdravotním postižením Tereza. Jedná se o pobytovou službu, jejímž cílem je poskytnout pečující osobě odpočinek tím, že zařízení převezme za pečující osobu péči na určitou dobu. U všech výše uvedených zařízení je klientům k dispozici i zahrada.

5.2 Zařízení sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené občany poskytované nevládními organizacemi 5.2.1 Zařízení sociálních služeb pro seniory poskytované NNO Následující dvě tabulky uvádějí přehled zařízení NNO poskytujících sociální služby pro seniory – domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, denní stacionáře, centra denních služeb, odlehčovací služby chráněné bydlení a pečovatelské služby. V tabulce jsou uvedeny organizace, jimž město přispívá na jejich činnost z rozpočtu města (viz kapitola Spolupráce s NNO). Název nestátní organizace

Zařízení (registrovaná sociální služba) Domovy pro seniory

Kapacita lůžka

Dům pokojného stáří Brno – Královo pole (domov pro seniory) Dům naděje Brno-Bohunice (domov pro seniory) Dům naděje Brno – Řečkovice (domov pro seniory)

26

Concordia Bonum

Domov sv. LUDMILY

40

Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno

Domov pokojného stáří Kamenná

43

BETÁNIE – křesťanská pomoc

Dům důstojného stáří (domov pro seniory)

75

LUMINA

Domov Norbertinum

12

NADĚJE, o. s.

27 31

27


Právo na život

Domov Slunce Domovy pro seniory celkem Domovy se zvláštním režimem

27 281 lůžek lůžka

NADĚJE, o. s.

Dům Naděje Brno – Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

30


Villa Martha (domov se zvláštním režimem)

17

LUMINA

Domov Norbertinum

35

Právo na život

Domov Slunce Senior Centrum

20 20

Domovy se zvláštním režimem NNO celkem

122

lůžek

Další zařízení sociálních služeb pro seniory Název nestátní organizace

Zařízení (registrovaná sociální služba) Chráněné bydlení


Chráněné bydlení sv. Anežky Denní stacionáře

NADĚJE, o. s.

Dům naděje Brno - Bohunice Dům naděje Brno – Řečkovice Dům naděje Brno - Vinohrady Centra denních služeb

Kapacita lůžka 15 lůžek klient 10 klientů 10 klientů 10 klientů klient

Diakonie ČCE - středisko v Brně

Centrum denních služeb Brno

8 klientů/den

Občanské sdružení LOGO

Centrum denních služeb pro seniory s poruchou hybnosti a komunikace

20 klientů/den

Odlehčovací služby pobytové Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno

Denní a přechodný pobyt pro seniory

Oblastní spolek českého Červeného kříže Brno - město

Odlehčovací pobytové služby pro seniory Odlehčovací služby terénní

Hospic sv. Alžběty, o. p. s.

Hospic sv. Alžběty - terénní odlehčovací služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Centrum pro rodinu a sociální péči

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

lůžka 15 lůžek 13 lůžek klient/rok 70 klientů/rok Klient/rok 25 klientů/rok

28

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 5.2.2 Pečovatelská služba zabezpečovaná NNO Pečovatelská služba NNO

Kapacita


95 klientů

NADĚJE, o. s. Dům naděje Brno - Bohunice

90 klientů


75 klientů

Diakonie ČCE - středisko v Brně Brigancia, o. s. Nazaria, o. p. s. Židovská obec Brno Agentura JAS Sanus Brno

45 klientů 30 klientů 27 klientů 32 klientů 145 klientů

5.3 Sociální služby pro zdravotně postižené občany poskytované nestátními neziskovými organizacemi 5.3.1 Pobytová zařízení sociálních služeb pro zdravotně postižené občany

Název nestátní organizace

Zařízení (sociální služby)


Chráněné bydlení sv. Michaela pro lidi s mentálním postižením a autismem

35 lůžek

Sdružení Práh

Chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním

9 lůžek

Diakonie ČCE - středisko v Brně Sdružení Veleta, o. s.

Chráněné bydlení „Ovečka“ pro osoby s chronickým duševním onemocněním Domov pro osoby se zdravotním postižením

Kapacita

čtyřpokojový byt (4 lůžka) a garsoniéra (1 lůžko) 14 lůžek

29

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 5.3.2 Další sociální služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO Název nestátní organizace

TyfloCentrum Brno, o. p. s.

Tyfloservis, o. p. s Středisko rané péče SPRP Brno

Zaměření činnosti Dům služeb pro nevidomé Josefa Chaloupky HapAteliér – dílna pro nevidomé Krajské středisko sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých v domácím prostředí Ranná péče v rodinách s předškolními dětmi s těžkým zrakovým a kombinovaným postižením

SNN v ČR Centrum denních služeb pro sluchově postižené

Centrum denních služeb pro sluchově postižené (CDS Vodova)

Unie neslyšících Brno, o. s.

Odstraňování komunikačních bariér

Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o. s.

Středisko rané péče Tamtam

Český klub nedoslýchavých HELP

Poradenské středisko pro sluchově postižené a poradenství v audioprotetice

Česká unie neslyšících, oblastní organizace Brno

Pomoc při jednání s úřady, vysvětlování a překlad písemných dokumentů do znakového jazyka, vzdělávací a zájmové činnosti

Sociální služba odborné sociální poradenství průvodcovské a předčitatelské služby sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociální rehabilitace sociálně – terapeutické dílny sociální rehabilitace raná péče sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením tlumočnické služby odborné sociální poradenství tlumočnické služby raná péče odborné sociální poradenství sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

o. s. LORM - Společnost pro hluchoslepé

Poradenské centrum pro hluchoslepé

odborné sociální poradenství tlumočnické služby sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociální rehabilitace

Sdružení Veleta, o. s.

Denní stacionář Veleta

denní stacionář


Effeta denní stacionář pro lidi s mentálním postižením a autismem (53 míst)

denní stacionář

Kavárna Anděl

sociální rehabilitace

Asistenční služba sv. Rafaela

osobní asistence

Hospicová poradna při Hospici sv. Alžběty

odborné sociální poradenství

Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno Hospic sv. Alžběty, o. p. s. Sdružení Filia DOTYK II

Sociálně terapeutická dílna Kamenka Služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním a poruchami autistického spektra

Liga vozíčkářů

Služby pro tělesně postižené občany, obhajoba a prosazování práv zdravotně postižených

Svaz tělesně postižených v České republice, o. s., městská organizace Brno

Poradenství, bezbariérová doprava, průvodcovská služba

Sdružení Práh

Komplexní péče a podpora dlouhodobě duševně nemocných:

sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace raná péče sociální rehabilitace centra denních služeb osobní asistence odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením odborné sociální poradenství podpora samostatného bydlení centrum denních služeb

30


ParaCENTRUM Fénix Asociace pomáhající lidem s autismem APLA – JM, o. s. AGAPO

Poradenské, informační a regenerační centrum pro vozíčkáře po úrazech páteře s poraněním míchy Asistenční služba pro děti mládež s autismem Agentura podporovaného zaměstnávání pro zdravotně postižené občany

sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace odborné sociální poradenství sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením raná péče osobní asistence sociální rehabilitace

Slezská diakonie

Poradna rané péče DOREA

raná péče

Slezská diakonie

Středisko ELIADA

odlehčovací služby osobní asistence

Domov pro mne, o. s.

osobní asistence v domácím prostředí tělesně postižených občanů

Hewer, o. s., středisko Brno

terénní osobní asistence

Maltézská pomoc, o. p. s.

terénní osobní asistence sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením

Občanské sdružení LOGO

Centrum sociálních služeb pro osoby postižené poruchami komunikace a jejich rodiny

Občanské sdružení Anabell DebRA ČR, o. s. VIDA Centrum Národní rada osob se zdravotním postižením ČR Kontakt bB – občanské sdružení pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér VODICÍ PES, o. s.

Kontaktní centrum pro osoby s poruchami příjmu potravy Poradenství pro osoby s tělesným postižením Informačně poradenské centrum pro problematiku duševního zdraví a nemoci Poradna pro uživatele sociálních služeb Brno Plavání pro osoby se zdravotním postižením Podpora zrakově postižených, kteří využívají psa jako kompenzační pomůcku nebo se na jeho využívání připravují

osobní asistence osobní asistence osobní asistence sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením odborné sociální poradenství centra denních služeb sociální rehabilitace raná péče odborné sociální poradenství telefonická krizová pomoc odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociální rehabilitace

5.3.3 Další neregistrované služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO Název nestátní organizace Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Městská organizace Brno Cantes o.s. Evropské centrum pantomimy neslyšících o.s.

KLUB CELIAKIE BRNO

Zařízení (sociální služby) Volnočasové aktivity a vzdělávací aktivity pro pečující osoby a osoby s mentálním postižením, sociální poradenství Canisterapie Festivaly, přehlídky, dětské tábory, kurzy znakového jazyka a vzdělávací výměnné akce Informace o sortimentu potravin vhodných pro bezlepkovou dietu, informace o způsobech přípravy bezlepkové stravy, rekondiční pobyty dětí postižených celiakií

Kapacita

služba není registrována služba není registrována služba není registrována

služba není registrována

31


Občanské sdružení KOLUMBUS

NIPI bezbariérové prostředí, o.p.s.

Organizace nevidomých

OS AMICUS Brno

PARKINSON KLUB BRNO

Roska Brno – město, region. org. Unie Roska v ČR

Trojrozměr – Brněnské centrum českého znakového jazyka, o. s Úsměvy-občanské sdružení pro pomoc lidem s Downovým syndromem a jejich rodinám Liga lidských práv, o. s.

Sdružení uživatelů služeb duševního zdraví KOLUMBUS sdružuje uživatele a ex-uživatele služeb psychiatrické péče. Cílem je chránit práva duševně nemocných v ČR a zkvalitnit život uživatelů Vyrovnávání příležitostí pro občany se sníženou schopností orientace a pohybu prostřednictvím konzultační činnosti pro oblast bezbariérové výstavby Sociální poradenství, průvodcovská a předčitatelská služba, osobní asistence, podpora pracovního uplatnění, klubová činnost, canisterapie, pracovní terapie, kroužky, kulturní činnost, sportovní aktivity, výtvarná činnost Občanské sdružení AMICUS BRNO sdružuje rodiče a příbuzné osob s duševní poruchou, kteří o ně pečují v domácím prostředí Organizování rehabilitačních cvičení, odborných přednášek, logopedické péče, pravidelných klubových setkávání a různých společenských akcí, vycházek apod. Podpora lidí s roztroušenou sklerózou - sociální a právní poradenství, psychologická pomoc, rehabilitační cvičení a plavání, ergoterapie, rekondiční pobyty Cílem sdružení je pořádat kurzy českého znakového jazyka a šířit osvětu o jazyce a kultuře Neslyšících Volnočasové aktivity pro děti s Downovým syndromem a poradenství pro jejich rodiče Lidská práva ve zdravotnictví, práva duševně postižených, práva dětí








služba není registrována služba není registrována

32


6 Péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením Péči o osoby v nepříznivé sociální situaci, extrémně sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené zajišťuje Odbor sociální péče Magistrátu města Brna, oddělení sociální prevence a pomoci (kurátoři) a oddělení sociální rehabilitace. Na péči o tuto cílovou skupinu se v městě Brně se podílí poskytováním sociálních služeb také Centrum sociálních služeb, p. o., a nestátní neziskové organizace.

6.1 Magistrát města Brna, Odbor sociální péče 6.1.1 Oddělení sociální prevence a pomoci Oddělení sociální prevence a pomoci (dále OSPP):  poskytuje komplexní poradenskou a sociálně terapeutickou individuální péči  zprostředkovává a zajišťuje služby azylového bydlení v azylových zařízeních Centra sociálních služeb, p. o., (noclehárny, ubytovny, byty);  nabízí a koordinuje zajištění bazálních potřeb pro klienty (ošacení, strava, hygiena, nouzový nocleh, praní prádla, pomoc s vyřízením osobních dokladů);  realizuje terénní sociální práci s klienty, zajišťuje systematickou depistážní činnost a realizuje tzv. kontinuální sociální práci (sociální práci s odsouzenými během výkonu trestu a výkonu vazby);  poskytuje služby pracovní terapie a protidrogové sociální práce; spolupracuje s nestátními poskytovateli sociálních služeb, Centrem sociálních služeb, p. o., a s ostatními dotčenými institucemi v rámci případové sociální práce a v rámci případové sociální práce i systematického budování pokud možno fungující sítě pomoci lidem v extrémní sociální tísni.  jako součást obecního úřadu obce s rozšířenou působností spolupracuje při řešení nepříznivé sociální situace klientů – občanů se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, Vězeňskou službou ČR, Probační a mediační službou ČR a dalšími správními úřady a jinými samosprávnými celky.  realizuje další projekty, které rozvíjí služby pro cílovou skupinu a přispívají ke zlepšení jejich kvality života.

6.1.1.1

Počet klientů OSPP a jejich struktura

Služby jsou poskytovány:  osobám po propuštění z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody,  osobám po ukončení léčby chorobných závislostí, propuštění ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti,  osobám po propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, resp. v 19 letech,  osoby, které nemají uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že jsou osobami bez přístřeší,  osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby,  osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Cílová skupina tak zahrnuje široké spektrum osob na okraji společnosti a za hranicí sociálního vyloučení. Klienti pracoviště jsou primárně jednotlivci, nikoli rodiny a rodinné systémy

Pracoviště OSPP v roce 2014 evidovalo celkem 2 590 klientů, což je o 12,1 % méně klientů, než v předchozím období. Pokles statisticky evidovaných klientů však automaticky neznamená pokles reálného objemu vykonané práce na pracovišti. Statistický pokles evidovaných klientů je dán především změnami v pravidlech předávání informací především mezi Vězeňskou službou ČR a sociálními kurátory a žádoucí úpravou pravidel práce s některými skupinami klientů.

33

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 Přehled vývoje počtu klientů oddělení v uplynulých letech Rok

1991

1996

2001

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Počet klientů

626

1 489

2 285

3 071

3 058

3 238

3 391

3 250

3 217

2 946

2 590

Jak naznačuje výše uvedená tabulka, počet klientů, kteří využívají služeb a činností OSPP je, i přes jejich klesající počet, stále vysoký. Vývoj počtu evidovaných klientů pracoviště (vybrané skupiny klientů) Rok 2010 2011 2012 Lidé bez domova a další skupiny klientů 1 300 1 305 1 348 Osoby propuštěné z VTOS/VV 862 696 641

2013 1 339 683

2014 1 264 412

Pro přesnější informaci uvádíme počty klientů v důležitých kategoriích (z hlediska statistického vykazování) - klienti, kteří jsou lidmi bez domova nebo v podobné tíživé situaci a je jim poskytována dlouhodobá poradensko-terapeutická a jiná další podpora a skupina klientů, kteří se navracejí z výkonu trestu odnětí svobody či výkonu vazby a usilují o své opětovné sociální začlenění. Počty klientů v těchto kategoriích zůstávají v průběhu let na konstantní úrovni. Při přepočtených úvazcích tak na jednoho kurátora v plném pracovním úvazku v roce 2014 připadalo průměrně 207 klientů. Disproporce mezi reálným a optimálním stavem počtu klientů na jednoho sociálního kurátora zůstává dlouhodobě výraznou.

Klienti OSPP dle věkové struktury a dle zastoupení mužů a žen v posledních pěti letech 18 – 19 let 20 – 30 let 31 – 50 let 51 – 60 let 61 a více 2010 3% 25% 51% 16% 5% 2011 3,3 % 25,3 % 49,2 % 16,6 % 5,6 % 2012 2,9 % 24,6 % 49,2 % 16,7 % 6,5 % 2013 2,2 % 24,6 % 47,9 % 18,4 % 6,9 % 2014 1,7 % 25,0 % 46,4 % 17,2 % 9,3 %

Podíl zastoupení mužů a žen mezi klienty pracoviště OSPP Muži Ženy 2010 85,9 % 14,1 % 2011 82,8 % 17,2 % 2012 83,1 % 16,9 % 2013 83,4 % 16,6 % 2014 81,4 % 18,6 %

Výše uvedené tabulky reflektují údaje o struktuře klientů z hlediska pohlaví a věku. V posledních 5 letech sledujeme relativně stabilní tendence ve vývoji věkové struktury klientů našeho pracoviště – po malých téměř nenápadných podílech, za to ale stabilně, přibývá klientů ve věkové kategorii nad 60 let. Současně stabilně klesá podíl mladých dospělých nebo i dospělých do 30 let. Poměr mužů a žen zůstává v letech prakticky stabilní, podíl mužů osciluje mezi 81 a 86 %, i když z dlouhodobého hlediska narůstá podíl žen. Dalším sledovaným údajem je informace o podílu klientů, kteří v daném kalendářním roce přichází jako noví klienti. V letech 2010 - 2012 byl podíl těchto klientů velmi stabilní vždy kolem 19 – 20 %. V roce 2013 poklesl tento údaj na 14,5 %, v roce 2014 se nepatrně zvýšil na 15,3 %. Co je však zásadní, je nově sledovaný ukazatel, kterým jsou nově příchozí klienti z hlediska věkové struktury. Sice v posledních dvou letech mírně klesl počet nově příchozích klientů, výrazně však roste počet klientů, kteří se jako noví u sociálních kurátorů evidují ve věkové kategorii 51+:

34


Podíl nově příchozích klientů podle věku první evidence 1996 2006 2008 51 – 60 6% 16% 21% 61 – 70 4% 4% 3%

2010 21% 4%

2013 22% 7%

Tato čísla tak ukazují, že narůstá počet osob, kteří potřebují pomoc a podporu až v tomto věku a dosud ji nepotřebovali, protože všechny svoje životní potřeby dokázali zajistit svými silami a ze svých zdrojů v životě. Výše uvedená čísla tak predikují určitou rostoucí „sociální zranitelnost“ osob v této věkové kategorii. Statisticky sledovaným údajem (ovlivňující také možnosti a hranice poskytovaných činností sociální práce) jsou fakta trvalého pobytu či státní příslušnosti. 86,3 % klientů jsou občané města Brna. Občané z jiných měst Jihomoravského kraje či jiných krajů v ČR tvoří 12,2 % podíl na struktuře klientů OSPP. Zbývající 1,4 % klientů tvoří cizí státní příslušníci, především občané Slovenské republiky.

6.1.1.2

Základní dimenze práce s cílovou skupinou

Systematická poradenská a terapeutická činnost Základní a odborné sociální poradenství (jako výkon kompetence v přenesené působnosti v souladu s ustanovením § 92 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách) je poskytováno jak klientům s trvalým bydlištěm v městě Brně, tak i mimo něj. Tuto činnost významně doplňuje a rozšiřuje specializované právní poradenství, pracovní terapie a protidrogová sociální práce a poradenství. Sociální kurátoři v roce 2014 poskytli v přímé poradenské práci klientům přímo na pracovišti celkem 12 073 poradenských sezení a kontaktů (meziroční pokles – 12,4 %), které se orientuje především na odborné sociální poradenství, posilování osobních kompetencí, pomoc při budování sebedůvěry a snahy o reintegraci do běžného prostředí, pomoc při zvládání nejrůznějších problémů klientů, pomoc při orientaci v sociální situaci, apod. Jedná se o kontakty poskytované přímo na pracovišti OSPP. Podrobněji to ilustruje následující tabulka. Vývoj počtu poskytnutých sezení přímo na pracovišti OSPP

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet kontaktů 10 944 12 121 10 568 13 484 13 780 12 073

+/+ 10,8 % - 12,8 % + 27,6 % + 2,2 % - 12,4 %

Specializované právní poradenství bylo systematicky a dlouhodobě poskytováno celkem 512 klientům pracoviště. Nejčastěji řešeným tématem je problematika dluhů a exekucí (62%). Pracovní terapie je významnou součástí sociálně terapeutického procesu při komplexní práci s klientem, které hmatatelnější formou napomáhají – prostřednictvím pozitivní sociální zkušenosti – k lepší sociální integraci do společnosti, posilování osobnosti při zvládání současných komplikovaných problémů a další. Tento cíl sledují aktivity pracovní terapie, které zahrnují „umělecké činnosti“ (práce se dřevem a železem, keramikou, sklem aj.), „činnosti kopírující běžné denní situace“ (úklid, praní, oprava oděvů a bot, vaření, práce s květinami, participace na společné práci, opravy věcí aj.) a „další aktivity“ (klubová činnost, práce se skupinami aj.). Největší oblibě se pak těší práce s počítačem, která meziročně znamená několikanásobný nárůst počtu kontaktů při relativně stejném počtu klientů. Ti se zde učí základním dovednostem práce s počítačem, dokážou si vyřídit e-mailovou korespondenci či si napsat životopis.

35

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 Celkem takto bylo poskytnuto 848 intenzivních sociálně terapeutických kontaktů a intervencí pro celkem 65 klientů. Mimo běžný provoz byly realizovány tzv. klubové středy klientů, v rámci kterých se uskutečnilo přibližně 1.000 návštěv (přesný počet s ohledem na povahu aktivity není evidován)

Terénní sociální práce Terénní sociální práce oddělení stojí na třech základních podobách: a) „Klasická“ terénní sociální práce (sociální práce s již evidovanými klienty). b) Depistážní činnost (vyhledávání klientů, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci a kteří současně nevyužívají žádné sociální služby ani poradenství) a mapování situace v terénu. c) Kontinuální sociální práce (sociální práce s ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody přímo ve vězení. V rámci terénní sociální práce byli kontaktováni klienti, se kterými kurátoři pracují v rámci poradenství a je u nich indikována návštěva v terénu a v jejich přirozeném prostředí, a dále klienti, u kterých je příslušným soudem kontrolován průběh stanovené zkušební doby po podmínečném propuštění z výkonu trestu. V rámci depistážní činnosti jsou kontaktováni a vyhledávání klienti na ulicích, v zahrádkářských koloniích, nejrůznějších nocležištích, squatech apod., tedy klienti, kteří sami pomoc z nejrůznějších důvodů nevyhledají. Zmapováno a navštěvováno bylo 60 takových lokalit. V rámci tzv. kontinuální sociální práce bylo v roce 2014 navštíveno celkem 30 věznic v celé ČR pro výkon trestu odnětí svobody i pro výkon vazby. Sociální práce s lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody byla realizována u 205 klientů.

Činnosti bazální sociální péče Odbornou poradensko-terapeutickou práci s cílovou skupinou zásadním způsobem doplňují aktivity tzv. bazální sociální péče, které pomáhají prakticky řešit ty nejzákladnější potřeby klientů (ošacení, zajištění hygieny, apod.) pro ty z klientů, kteří nemají jinou adekvátní možnost jejich zajištění. Pro tyto klienty provozuje naše pracoviště tzv. sociální šatník, zajišťuje možnost praní prádla a zprostředkovává možnost zajištění osobní hygieny ve Středisku osobní hygieny, jehož provozovatelem je Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace. Středisko osobní hygieny je zařízení pro zajištění osobní hygieny klientů Oddělení sociální prevence a pomoci. Při výskytu kožních onemocnění u klientů (veš vlasová, veš šatní, svrab aj.) je zde realizována kompletní hygiena a výměna ošacení a prádla. Cílem je poskytovat služby k zajištění osobní hygieny klientů a služby, které by zabránily či eliminovaly epidemiologické nákazy uvedeného druhu mezi majoritní částí populace. Meziroční pokles v celkovém objemu využití Střediska osobní hygieny činí – 10,5 %. Důvodem bylo zavedení limitujících pravidel (počet možných návštěv na klienta a daný časový úsek) s ohledem na extrémní přetížení tohoto zařízení v roce 2012. V současnosti jsou prostřednictvím Centra sociálních služeb realizována opatření k navýšení kapacity zařízení tohoto druhu s ohledem na indikovanou potřebu a poptávku ze strany klientů. Rámcový přehled využívání služeb Střediska osobní hygieny počet návštěv z toho: Diagnóza Diagnóza - celkem muži | ženy scabies (svrab) veš šatní | vlasová 2007 3 034 2 442 | 592 9 100 | 85 2009 4 845 3 591 | 1 254 5 43 | 19 2011 6 487 5 462 | 1 025 6 74 | 76 2012 8 057 7 214 | 843 5 145 | 76 2013 5 549 4 651 | 898 0 75 | 45 2014 4 965 4 356 | 609 1 47 | 49 Pracoviště OSPP provozuje tzv. Sociální šatník, které zajišťuje potřeby klientů v oblasti zajištění oblečení pro ty, kteří si ho jinak zajistit nemohou. Šatník je přístupný všem klientům pracoviště podle Rok

36

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 jejich reálných potřeb a možností šatníku. Pro účely zajištění chodu pracoviště mj. organizuje veřejné sbírky šatstva. Veřejné sbírky šatstva se konají pravidelně od roku 2010, vždy 1. středu v měsíci od 16 do 20 hodin. Základní myšlenkou je vrátit do oběhu a smysluplně využít již nepoužívané šatstvo, které ještě může prokázat dobrou službu. Tato aktivita OSPP se dostává do stále širšího povědomí veřejnosti, což se také projevuje na rostoucím počtu dárců. Roste také počet firem či jiných kolektivních uskupení, které realizují vnitřní sbírky mezi sebou a výsledky sbírky darují klientům našeho oddělení. Služba praní prádla byla průběžně poskytována celkem 87 klientům oddělení.

6.1.1.3

Služby azylového bydlení

Pracovníci OSPP v kooperaci a přímé spolupráci se zařízeními Centra sociálních služeb, příspěvkovou organizaci, zajišťují klientům sociálních kurátorů služby azylového bydlení v režimu zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Současně tak obec vytváří podmínky pro splnění zákonné povinnosti podle § 92, písm. a) tohoto zákona vůči své cílové skupině, tedy poskytnout nezbytnou pomoc v případě, kdy jiná pomoc z jakéhokoli důvodu není k dispozici. Azylové bydlení je efektivně koncipováno jako součást širšího terapeutického procesu a práce s klientem a tato služba není poskytována izolovaně od ostatních služeb bez návaznosti na další činnosti pracoviště OSPP či jiných odborníků – sociálních pracovníků. Azylové ubytování je poskytováno ve třech úrovních, tj. v noclehárnách, ubytovnách a bytových jednotkách se sociální intervencí. V zimním období (leden – březen, listopad – prosinec) navíc doplňuje azylová zařízení provoz tzv. nočních krizových center (NKC), které nelůžkovou formou zajišťují možnost nouzového přečkání noci pro ty, kteří z nejrůznějších důvodů nemají jinou možnost noclehu a kteří by jinak byli ohrožení na svém zdraví, či životě. OSPP organizuje a koordinuje společnou činnost města a nestátních neziskových organizací (Armáda spásy, Charita Brno), v provozu je tak efektivně propojený systém nočních krizových center flexibilně reagující na aktuální potřeby klientů i s ohledem např. na aktuální počasí a povětrnostní situaci. Azylová zařízení Centra sociálních služeb, p. o., disponují celkem v zařízeních pro cílovou skupinu (Azylový dům Křenová, Dům sociální prevence Podnásepní, Městské středisko krizové sociální pomoci Masná) 85 místy v noclehárnách, 61 místy v azylových domech a minimálně (dle aktuální dispozice) 12 místy v bytových jednotkách. Noční krizové centrum v Masné ulici má stanovenou kapacitu 53 míst. OSPP spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi i v oblasti azylového bydlení klientů a zprostředkování těchto služeb klientům ve sledované cílové skupině. Kooperace přispívá k efektivnímu využívání míst v azylových zařízeních i vhodnějšímu nastavení případové sociální práce s klienty. Hlavními partnery spolupráce v oblasti azylového bydlení jsou Oblastní charita Brno a Armáda spásy, které se cíleně zabývají prací se stejnou cílovou skupinou. Služby azylového bydlení poskytované městem Brnem

Kapacita celkem noclehárna azylový dům krizová pomoc počet uživatelů za rok

Dům sociální prevence Podnásepní

Azylový dům Křenová

86 43 43 (včetně bytových jednotek ) -

36 -

Městské středisko krizové sociální pomoci 95 42

36

-

-

53 míst

214

64

353

37

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 průměrný počet uživatelů

61,9

32,8

78,2

využití kapacity v %

72,0

91,1

82,3

6.1.1.4

Projekt motivovaného vyhledávání TBC u rizikových osob

Dlouhodobý projekt Motivovaného vyhledávání tuberkulózy (TBC) mezi lidmi bez domova ve městě Brně pokračoval v roce 2014 úspěšně již desátým rokem a pokračuje i v dalším období. Cílem projektu je přispět ke zlepšení zdravotního stavu cílové skupiny, preventivně předcházet plicním onemocněním u této skupiny, která je ze zdravotního hlediska skupinou rizikovou a přispět k eliminaci rizik rozšíření těchto nemocí mezi majoritní společnost. 19. a 20. fázi (jarní a podzimní část) projektu realizovali sociální kurátoři společně s Krajskou hygienickou stanicí a Poliklinikou Zahradníkova (Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, p. o.).

Souhrnné informace o projektu vyhledávání TBC mezi lidmi bez domova v letech 2005-2014 Počet rtg. vyšetření celkem

muži | ženy

Odeslaných k vyšetření

Nález ů TBC

Další zjištěná onemocnění 5x zánětlivé plicní onemocnění, 1xplicní zápaltumor plic, 1x 1x nespecifická 2x plicní tumor, 2x pneumonie podezření na TBC, 2x 1x nespecifická komunitní pneumonie pneumonie

2005

566

-

744

4

2006

178

-

232

1

2007

247

187 | 60

327

1

2008

141

103 | 38

199

3

2009

203

147 | 56

275

2

3x těžká pneumonie

2010

198

165 | 33

250

1

1x chronický plicní nález

2011

154

128 | 26

200

1

1x nespecifické plicní onem.

2012

149

-

188

2

2013

192

163 | 29

251

1

2014

103

79 | 24

138

0

celkem

2 131

-

2 804

16

18x jiné onemocnění

Projekt „Motivovaného vyhledávání TBC u rizikových osob“ je nedílnou součástí činnosti pracoviště a jedním ze stabilních podpůrných nástrojů práce s cílovou skupinou (především jako výrazný motivační a podpůrný prvek).

38


6.1.1.5

Další činnosti oddělení a výhled do dalšího období

Oddělení sociální prevence a pomoci se v roce 2014 kromě již výše uvedeného zabývalo mj. také těmito dalšími aktivitami a řešilo následující situace: Pracoviště OSPP realizovalo v roce 2014 klíčový projekt „Zjišťování počtu lidí bez domova - 2014“, který realizuje pravidelně jednou za čtyři roky. Výsledky projektu používá samotné město k mapování potřeb občanů v extrémní tísni a k plánování své lokální sociální práce a politiky, tak široká odborná i neodborná veřejnost a výsledky projektu se stávají součástí odborné znalostní báze o fenoménu bezdomovství. Dílčí výsledky byly publikovány zvlášť, mimo tuto zprávu, v první polovině roku 2015 bude vydána širší odborná publikace k tomuto tématu. V listopadu 2014 se město Brno prostřednictvím pracoviště OSPP připojilo myšlenkou i praktickou přípravou a realizací k akci s názvem Noc venku 2014. Cílem akce je přístupným způsobem komunikovat s širokou veřejností téma bezdomovství a odbourat zažité mýty a předsudky. Projekt se stal sociálně kulturní akcí, která pozitivně zaujala veřejnost i média. Pracoviště OSPP se intenzivně věnovalo činnosti orientované na profesní přípravu studentů, osvětovou a přednáškovou činnost. Poskytlo dlouhodobé stáže celkem 8 studentům (orientujeme se na dlouhodobé stáže) v celkovém rozsahu 752 hodin, realizovali několik exkurzí pro studenty VOŠ a VŠ a účastnili se několika konferencí, na kterých přednášeli příspěvky na témata blízká praktické i výzkumné činnosti oddělení: konference Masarykovy české sociologické společnosti – sekce sociální patologie, konference Sekce sociálních kurátorů Společnosti sociálních pracovníků a mezinárodní konference Hradecké dny sociální práce. Pracoviště OSPP se zapojilo do mezinárodních aktivit města Brna a Odboru sociální péče, v průběhu roku 2014 jsme se zúčastnili jednání pracovní skupiny pro bezdomovství v rámci sítě Eurocities v New Castle a v Bruselu.

Potřeby v oblasti péče o osoby v krizové sociální situaci Mezi základní problémy snižující výslednou efektivitu sociálně terapeutické práce s cílovou skupinou je absence systému sociálního zaměstnávání (možnosti alespoň částečného vstupu na reálný trh práce) a prostupnosti bydlení z bydlení sociálního (asistovaného a kontrolovaného – v režimu sociální služby) do systému samostatného (běžného nájemního) a ekonomicky dostupného bydlení. Možnosti běžného bydlení jsou značně nedostupné i pro jinak úspěšné klienty na konci resocializačního procesu a sociálně terapeutické práce. Dlouhodobě přetrvává problém absence zařízení pro klienty s duální (či vícečetnou) sociální diagnózou a zařízení urgentní péče pro osoby, které, například po propuštění z hospitalizace nemají žádné zázemí, zdroje pro řešení své sociální situace a stávající systém sociálních služeb nemůže nebo nedokáže ošetřit jejich legitimní potřeby, nebo na stávající služby nemají finanční prostředky (např. proto, že jsou starobními či invalidními důchodci bez nároku na výplatu těchto důchodů). Řešením může být realizace zařízení typu domova se zvláštním režimem určené výše uvedeným a dalším cílovým skupinám potřebujícím trvalou nebo také urgentní pobytovou službu jako adekvátní nástroj k řešení své sociální situace.

39

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 6.1.2 Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé provozuje otevřené, integrované sociální a výchovné zařízení, které je určeno pro mládež a mladé dospělé ve věku od 15-26 let. Pobyt mládeže v zařízení je dobrovolný. Oddělení sociální rehabilitace vzniklo v roce 1993 a jeho zřizovatelem a provozovatelem je Magistrát města Brna, Odbor sociální péče. V uplynulém roce byly služby sociální prevence poskytované oddělením financovány v rámci Individuálního projektu na vybrané služby sociální prevence v Jihomoravském kraji financovaného z fondů EU. Oddělení poskytuje tyto sociální služby (služby sociální prevence):    

Azylový dům pro mladistvé od 15-18 let (mládež ohrožená sociálně patologickými jevy a sociálním vyloučením); služba je poskytována 24 hodin denně po celý rok-AD I Azylový dům pro mladé dospělé od 18-26 let (mladí dospělí ohrožení sociálním vyloučením); služba je poskytována 24 hodin denně po celý rok – AD II Dům na půl cesty (mladí dospělí navracející se ze zařízení pro ústavní a ochrannou výchovu a z výkonu trestu odnětí svobody); služba je poskytována 24 hodin denně po celý rok – DPC Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 15-26 let (mládež a mladí dospělí ohrožení sociálně patologickými jevy a sociálním vyloučením) – nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Kumbál

Služby sociální prevence pro mládeže Služby sociální prevence v azylovém domě pro mladistvé klienty spojený s pobytem v Oddělení sociální prevence Celní 3, absolvovalo v roce 2014 celkem 51 klientů. Důvodem přijetí těchto klientů byly sociální důvody, výchovné, výukové problémy, záškoláctví, zanedbaná výchovná péče v rodinách a trestná činnost. Pobyty těchto klientů byly většinou dlouhodobé (1/2 roku i déle), zpravidla do doby úspěšného dokončení profesní přípravy nebo vyřešení sociálního problému klienta. V průběhu roku pokračovala spolupráce s Probační a mediační službou ČR, která otevřela možnosti vstupovat do trestních řízení s mladistvými klienty. Tato činnost se výrazně a prakticky podílí na řešení problematiky prevence kriminality v městě Brně.

Dlouhodobý azylový program pro mladé dospělé (18 – 26 let) Jedná se o dlouhodobý azylový program, tzv. Dům na půl cesty a Azylový dům pro mladé dospělé. K pobytu bylo přijato a program v roce 2014 absolvovalo celkem 38 klientů, z toho bylo 19 klientů Domu na půl cesty a 19 klientů Azylového domu pro mladé dospělé. Důvodem přijetí těchto klientů bylo ukončení ústavní nebo ochranné výchovy, návrat z výkonu trestu, sociální tíseň (klient bez přístřeší). V tomto dlouhodobém azylovém programu bylo klientům zajištěno diferencované ubytování (od úrovně nadstandard až po úroveň nižší standard), podle dosahovaných výsledků v resocializaci a délky zaměstnání. Klienti absolvovali výcvik v základních sociálních dovednostech podle předem vypracovaných individuálních plánů a byla jim poskytována pomoc při zprostředkování zaměstnání. V případě nutnosti byla klientům poskytována sociální asistence ve styku s úřady, zaměstnavateli, popřípadě jinými institucemi.

Volnočasový program pro mládež z ulice V roce 2014 se registrovalo za členy kontaktního klubu Kumbál pro mládež z ulice 84 osob ve věku od 15 do 26 let. Klub organizuje alternativní formy využití volného času pro tuto cílovou skupinu. Denní účast se pohybuje okolo 15 – 30 osob. V rámci klubu je podporována aktivita členů ve prospěch klubu (účast na tvorbě programů, činnost v hudebních skupinách, pomoc při organizaci volnočasových akcí apod.) V roce 2014 došlo opět k realizaci výjezdových resocializačních prázdninových aktivit.

40


Klienti v interní péči oddělení sociální rehabilitace Rok 2011

Důvod přijetí

Rok 2012

Rok 2013

Rok 2014

15 - 18

18 - 26

15 - 18

18 - 26

15 - 18

18 - 26

15 - 18

18 - 26

Návrat z výkonu trestu odnětí svobody

0

5

0

2

0

4

0

3

Propuštěni z ústavní výchovy

4

15

7

24

9

10

4

7

Sociální důvody, bez přístřeší, osamocení,

10

52

33

23

9

69

7

68

Výkon obecně prospěšných prací

8

6

2

14

0

2

0

3

Mladiství / zletilí do 26 let

22

78

42

63

18

85

11

81

CELKEM V interní péči oddělení

100

105

Klienti v externí péči oddělení sociální prevence Rok 2011 Klienti kontaktního klubu pro mládež – účast na alternativních volnočasových programech Probačně resocializační program

103

Rok 2012

92

Rok 2013

Rok 2014

15 - 26

15 - 26

15 - 26

15 - 26

74

52

61

84

12

0

0

0

26

28

9

12

112

80

70

96

Ambulantní péče CELKEM v externí péči

41


6.2 Nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby osobám v krizové situaci V oblasti péče o osoby v nepříznivé sociální situaci působí řada nestátních neziskových organizací, s nimiž odbor sociální péče úzce spolupracuje. Významnými partnery při pomoci osobám v extrémní sociální nouzi představují především Armáda spásy a Diecézní charita Brno – Služby Brno. Spolupráce přispívá k efektivnímu využívání míst v azylových zařízeních i vhodnějšímu nastavení případové sociální práce s klienty. Azylová zařízení Noclehárny

Kapacita (lůžka)

Armáda spásy – Centrum sociálních služeb Josefa Korbela

50

Diecézní charita Brno - Správa DCHB a Služby Brno, Bratislavská

34

Celkem

84 Azylové domy

Kapacita (lůžka)

Armáda spásy, AD pro rodiny s dětmi, Staňkova

60

Následující tabulka uvádí další zařízení určená pro pomoc dané cílové skupině a nízkoprahová zařízení NNO pro děti a mládež ohrožené sociálně patologickými jevy (nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – pro úplnost jsou uvedena i v přehledu NNO poskytujících služby pro rodiny s dětmi). Další zařízení sociálních služeb pro osoby v krizové situaci včetně nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Název nestátní organizace


Sociální služba

Armáda spásy

Centrum sociálních služeb Josefa Korbela

nízkoprahové denní centrum

Diecézní charita Brno Správa DCHB a Služby Brno

Denní centrum pro lidi bez domova

nízkoprahové denní centrum

Sdružení Podané ruce, o. s.

Prevence a léčba závislostí zejména na nealkoholických návykových látkách: Denní psychoterapeutické sanatorium Elysium Kontaktní centrum Drug Azyl Doléčovací centrum Jamtana Terapeutická komunita Podcestný mlýn Terénní programy Brno Drogové služby ve vězení a následná péče Speciální prevence

Nový prostor, o. s.

Sociální rehabilitace

kontaktní centra služby následné péče terapeutické komunity terénní programy odborné sociální poradenství sociální rehabilitace

42


Rozkoš bez rizika o.s. A Kluby ČR, o.p. s. Středisko výchovné péče pro děti a mládež HELP ME INEX – Sdružení dobrovolných aktivit, o.s. Lotos Brno, o.s. Agapo o.s. Diecézní charita Brno

Poradna a programy pro ženy provozující prostituci Intervence a sociální poradenství pro uživatele návykových látek všech věkových skupin – nízkoprahové kontaktní centrum Práce s dětmi s výchovnými problémy: Internátní preventivní pobyt trvá 2-3 měsíce, kapacita 16 lůžek Centrum preventivních projektů pro děti a mládež Byty na půl cesty pro osoby závislé na alkoholu, 14 lůžek pro muže + 5 pro ženy Poradna pro osoby znevýhodněné na trhu práce a hledající zaměstnání CELSUZ – sociální rehabilitace

terénní programy odborné sociální poradenství odborné sociální poradenství kontaktní centrum služba není registrována sociálně aktivizační služby pro děti a mládež terapeutické komunity služby následné péče sociální rehabilitace sociální rehabilitace

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Občanské sdružení Ratolest Armáda spásy Plán B o.s. Sdružení pěstounských rodin Teen Challenge International

Nízkoprahový klub Likusák Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pavlač Komunitní centrum Körnerova Sbor a Komunitní centrum Staňkova Nízkoprahové centrum pro mládež Jonáš Klub Labyrint NZDM Pestrá klubovna Dětské centrum Brno pro děti a mládež ze sociálně vyloučených romských lokalit

Drom romské středisko

Nízkoprahová klubovna a klub Brána

Petrov o. s.

Dětský dům Zábrdovice

IQ Roma servis

Centrum motivace a stimulace

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež terénní programy nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odborné sociální poradenství terénní programy

43


7 Koordinační centrum prevence Koordinační centrum prevence, které je rovněž jedním z oddělení Odboru sociální péče MMB, zabezpečuje Program prevence kriminality v městě Brně, koordinuje aktivity v oblasti prevence kriminality na území města, administruje dotace na projekty prevence a komplexně zajišťuje protidrogovou politiku města.

7.1 Programy prevence kriminality Prevence kriminality má své nezastupitelné místo v činnosti MMB od května roku 1995. Městský program prevence kriminality započal pod tímto názvem rokem 2008. Zastupitelstvo města Brna schválilo novou střednědobou koncepci prevence kriminality na léta 2013 – 2016. V rámci tohoto programu se v roce 2014 v Brně uskutečnilo celkem 35 dílčích projektů, přičemž z rozpočtu města Brna bylo na programy prevence kriminality přiděleno 2 500 tis. Kč, na 7 projektů obdrželo město Brno státní účelovou dotaci ve výši 523 tis. Kč. Projekty prevence kriminality v roce 2014 Realizované projekty prevence Celkem kriminality v roce 2014 Počet realizovaných projektů 35 v roce 2014 Počet projektů podpořených státní 7 účelovou dotací v roce 2014

Obligatorní

Sociální

Situační

Informace pro občany

0

27

1

7

0

7

0

0

V rámci spolupráce s EFUS (Evropské fórum pro bezpečnost ve městě) město Brno prostřednictvím KCP pokračovalo v činnosti pracovní skupiny pro technologie, která je pokračováním dvouletého projektu „Lidé, města a kamerové systémy“. Město Brno iniciovalo ve spolupráci s regionem Katalánsko a městem Mathosinhos v Portugalsku vznik nové pracovní skupiny Evropského fóra pro bezpečnost ve městě, která se bude věnovat bezpečnosti rizikové skupiny seniorů. Do konce roku 2014 se k této iniciativě přihlásilo 15 měst a regionů z celé Evropy. V rámci celoevropského výzkumu v oblasti prevence jsme spolupracovali s prof. Dr. A. C. M. Spapensem z univerzity v Tilburgu. Pokračovala spolupráce s Fórem sociálních věcí Eurocities v pracovní skupině „Migrace a integrace“, která také řeší otázky bezpečnosti a kriminality. S Odborem prevence kriminality MV ČR jsme spolupracovali na návrzích na potřebnost právní úpravy prevence kriminality, s Institutem pro kriminologii a sociální prevenci na realizaci celostátního semináře „Bezdomovectví a kriminalita“ konaného v Brně, s Masarykovou českou sociologickou společností na konferenci sekce sociální patologie s vlastním odborným vystoupením a příspěvek z Brna zazněl i na Mezinárodní konferenci prevence kriminality Městské policie v Praze. Náš projekt prevence kriminality Bezpečná lokalita, bezpečné bydlení se probojoval mezi 20 finalistů ze 155 projektů ze všech zemí Evropy v soutěži Bloombergovy nadace. Statutární město Brno přihlásilo v roce 2014 do čtvrtého ročníku soutěže o nejlepší projekt prevence kriminality krajů, měst a obcí, který pořádá Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, projekt „Brno lepším místem pro život“ Sdružení ochrany spotřebitelů – asociace.

7.2 Protidrogová politika v městě Brně V souladu s protidrogovou politikou města Brna bylo v roce 2014 podpořeno celkem 18 projektů protidrogové prevence částkou ve výši 7 850 tis. Kč. Mezi priority protidrogové politiky města Brna patří ochrana veřejného zdraví, bezpečnost a předcházení problémům z užívání návykových látek se zvláštním zřetelem na cílovou populaci děti a mládež. Část projektů protidrogové prevence nově spadá, v souladu se ZMB schválenou Koncepcí prevence kriminality, do Městského programu prevence kriminality.

44


Dotace na protidrogovou politiku města v roce 2014 Počet organizací

Počet projektů

Výše dotace v tis. Kč

Dotace typu A Dotace směřující k prevenci kriminality spojené se zneužíváním drog

3

4

3 768

5

14

4 082

celkem

8

18

7 850

Typ dotace

Na realizaci projektů prevence kriminality i projektů prevence drogových závislostí se podílely nestátní neziskové organizace, městské části, Policie ČR, Městská policie Brno, základní školy, centra volného času dětí a mládeže, romské a církevní organizace.

45


8 Projekty, tvorba strategií a plánování sociálních služeb Oddělení koncepce a plánování sociálních služeb Odboru sociální péče má na starosti spolupráci s organizacemi a institucemi působícími v sociální oblasti nejen v Brně a České republice, ale i v zahraničí (zejména v rámci evropské sítě větších měst EUROCITIES a s partnerskými městy). Podílí se na tvorbě sociálních programů a koncepčních dokumentů v oblasti sociální péče a spolupracuje při přípravě projektů financovaných z fondů EU. Dále koordinuje komunitní plánování sociálních služeb v městě Brně, zpracovává informativní materiály a zprávy o sociální péči v Brně, zabezpečuje veškeré činnosti související s administrací dotací nestátním neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby na území města Brna, spolupracuje s národnostními menšinami a administruje dotace pro organizace národnostních menšin, podílí se na programech integrace cizinců a poskytuje poradenství v oblasti sociální v Socio- info centru.

8.1 Komunitní plánování sociálních služeb Brno začalo sociální služby poskytované na svém území plánovat metodou komunitního plánování v roce 2005. Zavedení tohoto procesu schválilo Zastupitelstvo města Brna již v roce 2004 a díky tomu se komunitní plánování ve městě Brně stalo standardním procesem, který má podporu politické reprezentace. Od roku 2005 již byly zpracovány 3 komunitní plány, poslední z nich je 3. Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2013-2015, který byl schválen Zastupitelstvem města Brna v květnu 2013. Dokument představuje jeden ze stěžejních výstupů dvouletého projektu zahájeného v březnu 2012 a ukončeného v únoru uplynulého roku, který byl financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu. Projekt pod názvem „Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně“ realizoval Sociální nadační fond města Brna „Domovy potřebných“ v partnerství s městem Brnem. Komunitní plány jsou zpracovávány na základě výstupů z jednání pracovních skupin, ekonomických a dalších analýz všech dostupných zdrojů i odborných studií. Komunitní plán pro období 2013-15 je souhrnem zjištěných potřeb občanů v oblasti sociálních služeb, zároveň definuje priority a cíle, jichž by mělo být dosaženo do konce roku 2015. Je z něj čitelné, které sociální služby občanům města Brna chybí nebo jsou nedostatečné. 3. komunitní plán sociálních služeb představuje oporu pro financování sociálních služeb a pro dotační řízení z rozpočtu města na sociální služby poskytované nevládními organizacemi. Klíčové je propojování plánování a financování sociálních služeb. V tomto ohledu je velmi důležitá spolupráce s Jihomoravským krajem, díky níž bylo v dotačním řízení na sociální služby pro rok 2014 i 2015 použito při hodnocení projektových žádostí kritérií z Metodiky hodnocení registrovaných sociálních služeb. Tuto metodiku nechal JMK zpracovat v rámci svého individuálního projektu, ostatní ORP JMK měla možnost metodiku připomínkovat. Metodika nastavuje způsob, jak transparentně stanovit pořadí jednotlivých služeb v rámci identického typu služeb podle jednotných pravidel a kritérií. Kritéria a jejich bodové ohodnocení vycházejí z parametrů pro síťování sociálních služeb, tedy potřebnosti, dostupnosti, nákladovosti, kvality a provázanosti služeb. Nové hodnocení by mělo přinést spravedlivější rozdělování dotací díky srovnávání efektivnosti a kvality jednotlivých typů služeb v souladu s komunitním plánem a změnit tak do jisté míry nepřehledné rozdělování dotací vycházející z dlouhodobého historického vývoje v rámci jednotlivých dotačních zdrojů. Komunitní plánování včetně administrace dotačního řízení na sociální služby poskytované NNO má na starosti referát komunitního plánování sociálních služeb Oddělení koncepce a plánování služeb OSP MMB. Organizačně a metodicky pak proces zajišťuje koordinační skupina složená ze zástupců triády (zadavatelé sociálních služeb, jejich poskytovatelé a jejich uživatelé), kteří jsou zároveň vedoucími jednotlivých pracovních skupin, zaměřených na specifické cílové skupiny (viz schéma na str. 10).

46


8.2 Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi působícími v sociální oblasti a financování NNO Již od roku 1992 město Brno přispívá každoročně za svého rozpočtu finanční částkou na činnost nestátních neziskových organizací, které poskytují sociální služby různým cílovým skupinám. Jejich přehled je uveden na závěr každé z předešlých kapitol. Nestátní neziskové organizace doplňují nabídku sociálních služeb ve městě Brně a díky grantům a dalším dotacím z různých zdrojů přinášejí další prostředky do sociální oblasti v městě Brně. Spolupráce města Brna s NNO získala kvalitativně nový rozměr zavedením komunitního plánování sociálních služeb, v jehož rámci se zástupci organizací poskytujících sociální služby v Brně pravidelně scházejí, navazují nové kontakty a formy spolupráce a společně se podílejí na strategii zkvalitňování a rozvoje stávající sítě sociálních služeb ve městě. Financování NNO je vícezdrojové, jeden ze zdrojů představují dotace z rozpočtu města Brna na sociální služby. Poskytování dotací z rozpočtu města Brna se řídí aktualizovanými Zásadami pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna schválenými ZMB v červnu 2012, které platí pro všechny typy dotací, a Pravidly pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna, která schválila Rada města Brna v září 2012. Pravidla mají obecnou část platnou pro všechny typy dotací a část B pro specifickou oblast (sociální, služby, kultura, školství, sport atd.). Pravidla pro oblast sociálních služeb jsou upravena pro Program I a Program II. V Programu I jsou dotace pro NNO poskytující sociální služby registrované dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. V Programu II, který byl nově schválen v roce 2010 (a byla pro něj vyčleněna částka 150 tis. Kč), se podařilo vytvořit prostor pro organizace, které sice nejsou registrovány jako poskytovatelé sociálních služeb, nicméně vhodným způsobem navazují na sociální služby nebo je doplňují. Příkladem jsou svépomocné aktivity osob se zdravotním postižením nebo rodičů postižených dětí, uspořádání vzdělávací akce k aktuálnímu tématu v sociálních službách atd. Jedná se spíše o drobné doplňkové projekty, které však představují významný přínos pro danou skupinu uživatelů. Přijímání projektových žádostí o dotaci z rozpočtu města na další rok probíhá pro oba dotační tituly v termínu od 15. září do 30. října předešlého roku. Následující tabulka ukazuje počet neziskových organizací i t objem finančních dotací, a to v roce 1992, kdy neziskový sektor v městě Brně zahájil svou činnost v oblasti poskytování sociálních služeb. Další vývoj dotací je pak uveden od roku 2005, kdy bylo zahájeno komunitní plánování sociálních služeb. Z tabulky je rovněž patrné, že v roce 2010 se snížil celkový objem dotací pro NNO na sociální služby, snížení bylo důsledkem zejména ekonomické recese a obecného trendu úspor. Celková částka poskytnutá NNO na sociální a navazující služby se od té doby opět navyšuje. Vývoj počtu NNO a poskytovaných dotací Výše dotace v tis. Kč Počet podpořených Rok z kapitoly organizací odboru soc. péče 1992 5 000 12 2005 42 407 48 2006 44 427 56 2007 46 619 48 2008 47 738 53 2009 49 533 51 2010 46 200 50 2011* 44 200 59 2012 44 320 62 2013 44 680 62 2014** 50 900 71 *V roce 2011 byly poprvé poskytnuty dotace v rámci Programu II dotace na služby, které vhodným způsobem navazují na sociální služby nebo je doplňují. Na tento program byla z celkové částky 44 200 tis. Kč vyčleněna částka 150 tis. Kč.

47

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 **Od roku 2012 byla v rozpočtu na další rok na sociální a doplňující služby alokována částka 44 200 tis. Kč. V celkových částkách uvedených v tabulce jsou zahrnuty i mimořádné dotace, poskytnuté mimo obvyklé dotační řízení. Patří sem např. mimořádné dotace Armádě spásy a Diecézní charitě (Služby Brno) v souvislosti s poskytováním služeb osobám bez přístřeší v zimních měsících a další podpořené projekty. Vícezdrojové financování NNO poskytujících registrované sociální služby (program I) NNO poskytující registrované sociální služby dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou financovány z více zdrojů. Zdroje příjmů NNO v roce 2014

46 950 000 Kč 2 486 600 Kč 1 269 288 Kč 25 068 300 Kč 91 071 904 Kč 2 775 549 Kč 5 374 075 Kč 9 459 931 Kč 1 180 711 Kč 125 237 623 Kč

14,0% 0,7% 0,4% 7,5% 27,1% 0,8% 1,6% 2,8% 0,4% 37,3%

nadace, sponzoring a jiné

3 042 038 Kč 22 172 191 Kč

0,9% 6,6%

celkem

336 088 210 Kč

100,0%

OSP jiný odbor MMB ÚMČ JMK MPSV jiný resort státní správy ÚP EU příspěvek zřizovatele příjmy od klientů fondy zdrav. pojišťoven

V roce 2014 tedy získalo 59 nestátních organizací poskytujících v městě Brně registrované sociální služby (zařazené v programu I) z různých zdrojů celkem přes 336 milionů Kč. Dotace z kapitoly OSP MMB činila v průměru 14% celkových nákladů.

48


8.3 Spolupráce s organizacemi národnostních menšin Město Brno přispělo v roce 2014 ze svého rozpočtu částkou 800 tis. Kč na činnost 15 organizací 10 národnostních menšin a 150 tis. Kč na festival Babylonfest. Město těmto organizacím přispívá zejména na jejich sociální a kulturní aktivity, směřující k udržování národních kulturních tradic, zvyklostí a původního mateřského jazyka. Č. 1.

2. 3. 4.

Organizace

Projekt v roce 2014

Dotace v tis. Kč.

Brněnské sdružení občanů německé národnosti ČR - žádost 30 tis. Kč Bulharské kulturně osvětové sdružení v Brně - žádost 110 tis. Kč FC Romstar - žádost 44 tis. Kč Folklorní sdružení Púčik - žádost 18 tis. Kč

Zachování německého jazyka, kultury a zapojení se do dění města Brna

23

Bulharská kultura, jazyk a lidové tradice

80

5.

Folklorní sdružení Púčik - žádost 150 tis. Kč

6.

IQ Roma servis - žádost 86 tis. Kč

7.

Německé kulturní sdružení – Region Brno - žádost 41 tis. Kč

8.

Německý jazykový a kulturní spolek Brno – DSKV - žádost 45 tis. Kč

9. 10. 11. 12. 13. 14.

Obec Slovákov v Brne - žádost 92 tis. Kč Petrov - žádost 57 tis. Kč Pirin - žádost 35 tis. Kč. POLONUS – Klub Polski v Brně - žádost 87 tis. Kč Přátelé Podkarpatské Rusi - žádost 35 tis. Kč Ruské kulturní osvětové sdružení na Moravě - žádost 97 tis. Kč

Mistrovství republiky Romů v malé kopané 2014 Krojovna – záchrana pro lidové kroje a krojové součástky Babylonfest 2014 - Kulturní akce, jak pro národnostní menšiny, tak pro obyvatele města Brna a turisty (září) Zvyšování kvality poskytování sociálních služeb v roce 2014 Zachování a rozvíjení kulturní identity se zaměřením na informační aktivity pro mladou generaci občanské společnosti a jejího kulturního života a zájmů Jazykové, kulturní a osvětové vzdělávání členů spolku a zájemců z řad německé jazykové komunity Kulturně společenská činnost Obce Slovákov v Brne Volnočasové kroužky v Dětském domově v Zábrdovicích Rozvoj bulharské kultury a folklóru v Brně Kulturně společenská činnost Polského klubu v roce 2014 Činnost spolku v roce 2014 Posilování kulturních a společenských vztahů RKOSM v městě Brně i na Moravě Babylonfest 2014 - Kulturní akce, jak pro národnostní menšiny, tak pro obyvatele města Brna a turisty (září)

0 0

0

0

38

43

80 0 35 80 35 86

15.

Ruské kulturní osvětové sdružení na Moravě - žádost 150 tis. Kč

16.

Asociace řeckých obcí v ČR, Řecká obec Brno - žádost 114 tis. Kč

Řekové v Brně v roce 2014

85

17.

Společenství Romů na Moravě - žádost 55 tis. Kč

Mezinárodní den Romů – Významný svátek romské komunity v městě Brně připravovaný na duben 2014

55

150

49


18.

19.

Společnost přátel jižních Slovanů - žádost 212 tis. Kč

Kulturní aktivity příslušníků šesti národností jižních Slovanů

80

Svaz Maďarů – Brno - žádost 96 tis. Kč

Provoz Maďarského kulturního a informačního střediska (MKIC) a vydávání zpravodaje Brünni Magyar Futár (Brněnský maďarský kurýr)

80

Celkem

950

Problematikou národnostních menšin se při Odboru sociální péče MMB zabývá poradce pro národnostní menšiny, který je zároveň tajemníkem pětičlenného Výboru pro národnostní menšiny Zastupitelstva města Brna. Výbor, který se skládá z členů menšin (zástupci Maďarů, Bulharů a jižních Slovanů) a 2 zastupitelů, zasedal v uplynulém roce 8x. Na programu jednání byla zejména problematika rozdělování dotací z rozpočtu města Brna. Součástí práce výboru byla i příprava kulturní akce Babylonfest 2014, doprovodným programům k Babylonfestu (sázení národních stromů Rusů a Řeků, břízu a olivu, literární večer v Knihovně Jiřího Mahena). Setkání s předsedy jednotlivých organizací národnostních menšin se uskutečnilo dvakrát. V říjnu loňského roku proběhly komunální volby, složení výboru se změnilo. Výbor v novém složení zasedal až začátkem roku 2015.

8.4 Aktivity města v oblasti integrace cizinců V souvislosti s migračním pohybem obyvatelstva v Evropě narůstá počet cizinců, kteří v Brně trvale nebo dlouhodobě žijí včetně osob s přiznaným postavením uprchlíka (azyl, či doplňková ochrana). Města Brna se problematika imigrace a procesu integrace cizinců dotýká více především proto, že je zde řada pracovních příležitostí, stavbařské a jiné činnosti zejména pro Ukrajince. Právní, psychologickou a další pomoc uprchlíkům a azylantům poskytují kromě Magistrátu města Brna i nestátní organizace SOZE – Sdružení občanů zabývajících se emigranty, OPU - Organizace pro pomoc uprchlíkům, Armáda spásy a Diecézní charita Brno. V červnu a září 2014 bylo uspořádáno 25. a 26. zasedání poradního orgánu pro otázky integrace cizinců statutárního města Brna, který se zabývá sledováním situace cizinců v Brně. Zasedání se účastnili jak pracovníci Magistrátu města Brna, tak i externí odborníci z řad cizinecké policie, Policie ČR, Městské policie, Úřadu práce Brno-město, Oblastní charity Brno, Expat Brno Centra, SOZE, OPU, ZŠ Brno Staňkova ulice a Jihomoravského kraje. Město Brno spolupracovalo na základě smlouvy o partnerství, podepsané na jaře 2014, s „Jihomoravským regionálním centrem na podporu integrace cizinců“. V uplynulém roce uskutečnilo centrum, sídlící v ulici Mezírka, několik společných akcí s dalšími partnery včetně kulturních večerů pro cizince.

8.5 Aktivity města Brna v oblasti integrace romské menšiny Integrací romské menšiny se intenzivně zabýval Odbor sociální péče Magistrátu města Brna v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně. Romská komunita v Brně nadále představuje nejpočetnější, nejméně integrovanou a sociálním vyloučením nejvíce ohroženou skupinu obyvatel, čítající 15 až 17 tisíc osob. Pro úspěšné začleňování Romů přijalo město Brno řadu konkrétních opatření:  poskytuje kvalitní sociální služby (v návaznosti na sociální reformu v roce 2012 a převod agendy nepojistných sociálních dávek z obcí na úřady práce vznikly nově při odboru sociální péče Magistrátu města Brna dva referáty (referát péče o rodinu a referát péče o osoby ohrožené chudobou) pro přímou práci s klienty;  podporuje činnost příspěvkové organizace DROM, romské středisko a neziskové organizace, které pracují s romskou komunitou;

50

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014  

přijalo systémově změny v dokumentu „Pravidla pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna a podmínky zajišťování bytové náhrady“; realizuje rozsáhlý projekt IPRM IOP pro revitalizaci deprivované zóny, v jejímž rámci se dokončují dva projekty: bytový dům s 39 bytovými jednotkami na Francouzské 42 pro osoby v bytové nouzi a nízkoprahové centrum Hvězdička se souvisejícím parkem Hvězdička vzniklého díky revitalizaci zanedbaného prostoru v ulici Hvězdová.

Ke zlepšení celkové situace však nedochází, neboť se nadále nedaří prosazovat klíčové složky integrace, zejména zaměstnanost a bydlení. Při odboru sociální péče působí romská poradkyně, která situaci podrobně monitoruje, spolupracuje se zainteresovanými stranami a je členkou Poradního sboru pro integraci, který byl ustaven jako poradní orgán v gesci náměstkyně primátora města Brna. Nestátní neziskové organizace působící v oblasti romského etnika Název nestátní organizace


IQ Roma Servis

Všestranná a systematická práce s cílovou skupinou

DROM, příspěvková organizace MČ Brno-sever

Kulturní a vzdělávací středisko pro romské děti a mládež, poradenství a projekty zaměstnanosti

Společenství Romů na Moravě

Terénní programy

Romodrom

Terénní programy

Muzeum romské kultury

Zachování romské kultury, volnočasové aktivity pro dospělé i děti

Ratolest

Sociální prevence, pomoc dětem a mládeži ohroženým sociálně patologickými jevy, provoz nízkoprahových zařízení

Dům dětí Zábrdovice

Pomoc dětem a mládeži ohroženým sociálně patologickými jevy

Teen Challenge

Dětské centrum Brno pro děti a mládež ze sociálně vyloučených romských lokalit, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

Projekty financované z fondů EU V uplynulém roce probíhala realizace projektů zařazených do Integrovaného plánu rozvoje města pro Regionální operační program (IPRM ROP) a Integrovaného plánu rozvoje b problémové obytné zóně města pro integrovaný operační program (IPRM IOP). Projekty uvedené v následujícím textu probíhají ještě v rámci operačních programů nastavených pro minulé programovací období z EU fondů 20072013. 1

Projekty zařazené do IPRM ROP

Zavedení služby tísňové péče pro seniory a zdravotně postižené v Brně Realizátor: Domov pro seniory Vychodilova, p. o. Jedná se o vybudování zázemí pro dispečink tísňové péče a 6 dispečerek, zakoupení vybavení pro klienty v domácnostech s cílem zvýšit bezpečí a pocit jistoty osaměle žijících seniorů a osob se zdravotním postižením, celková plánovaná částka činí 17 063 tis. Kč. Realizace projektu se zdržela kvůli problémům s výběrovým řízením, termín dokončení projektu je zatím nejasný. Je možné, že se realizace tohoto projektu přesune do současného programovacího období 2014-2020. Odstranění bariér v rámci transformace penzionu pro důchodce na domov pro seniory Realizátor: Domov pro seniory, Foltýnova Rekonstrukce stávajících nevyhovujících výtahů a výstavba jednoho nového evakuačního výtahu v bloku C, rozšíření lůžkové kapacity tohoto domova pro seniory zřízením služby domov se zvláštním režimem. Celková plánovaná částka činí 53 mil. Kč. Projekt by měl být dokončen v průběhu roku 2015.

51


2

Projekty zařazené do IPRM IOP

Tento integrovaný plán je souborem vzájemně provázaných projektů a aktivit zaměřených na zlepšení stavu problémové obytné zóny statutárního města Brna vymezené ulicemi Cejl, Bratislavská, Stará, Francouzská a Přadlácká. Do realizace plánu je zapojena celá řada odborů Magistrátu města Brna; stěžejní roli hraje Bytový odbor, který zajišťuje přípravu a realizaci projektů komplexní regenerace vybraných bytových domů. Odbor sociální péče spolupracuje především na projektu Nízkoprahového centra Hvězdička pro děti a mládež a na revitalizaci parku Hvězdička. V nízkoprahovém centru budou nabízeny volnočasové aktivity pro všechny skupiny tamějších obyvatel, k dispozici bude multifunkční sál, učebny pro doučování, poskytováno poradenství atd. Park Hvězdička při nízkoprahovém centru bude nabízet možnost kvalitního trávení volného času (hřiště pro míčové hry, hřiště pro maminky s dětmi, odpočinkové zóny s lavičkami). Do nízkoprahového centra se přesídlí organizace DROM, p. o. Projekt by měl být dokončen v polovině roku 2015. Dále Odbor sociální péče spolupracuje s Bytovým odborem na projektu bytového domu Francouzská 42. Zrekonstruovaný bytový dům bude mít k dispozici 39 bytových jednotek určených pro rodiny v bytové nouzi. Bude se jednat o bydlení se sociální intervencí, nájemníky budou navštěvovat sociální pracovníci a pomáhat jim k získání potřebných kompetencí a k získání samostatného bydlení. Projekt by měl být dokončen na podzim roku 2015, objekt bude provozovat Centrum sociálních služeb, p. o. Projekt Sdílené bydlení pro seniory. Tento projekt realizuje statutární město Brno, Bytový odbor MMB opět ve spolupráci Odborem sociální péče. Jedná se o projekt společného bydlení (co-hausing) na ulici Zámečnická, kde adaptací rozsáhlého prostoru vznikne velký byt s devíti samostatnými pokoji, společným sociálním zázemím, kuchyní a obývacími prostorami. Dva pokoje jsou větší, takže zde může dvojice seniorů. Byt je tedy určen až pro 11 klientů, a to seniorů v bytové nouzi či velmi nízkými příjmy.

8.6 Socio-info centrum Socio-info centrum (SIC) zahájilo svoji činnost 1. října roku 2009 při Odboru sociální péče Magistrátu města Brna v bezbariérových prostorách na Kolišti 19. Jednalo se o naplnění průřezové priority prvního „Komunitního plánu sociálních služeb města Brna do roku 2009“, zaměřené na zvyšování informovanosti občanů města Brna v oblasti sociální. Poradenství poskytují dvě sociální pracovnice. Socio-info centrum je poradenské místo, kam se mohou občané obrátit ve složitých životních situacích. Nabízí pomoc a radu při pochopení a řešení dané obtížné životní situace, zprostředkuje a zajišťuje kontakt s jinými organizacemi a institucemi a nabízí komplexní informace o sociálních službách. Součástí je i telefonické a internetové poradenství. Pro činnost SIC je využíván informační portál o sociální péči v městě Brně www.socialnipece.brno.cz, jehož součástí je databáze všech organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Webový sociální portál, který je neustále aktualizován, je kromě poradenství rovněž využíván pro spolupráci s NNO poskytujícími sociální služby, pro komunitní plánování sociálních služeb a pro dotační řízení na sociální služby. V roce 2014 poskytly pracovnice SIC pomoc a radu 5 759 klientům (z toho 2 337 mužů a 3 422 ženy) a řešily dotazy spadající do různých oblastí (sociální dávky, sociální služby, oblast sociálně právní, občanskoprávní, důchodového pojištění atd.). Převažovaly osobní návštěvy klientů (4 497), telefonicky kontaktovalo SIC 1 116 klientů, elektronickou formou bylo řešeno 146 dotazů. Nejčastější dotazy se týkaly dávek hmotné nouze a dávek pro zdravotně postižené a umisťování klientů v domovech pro seniory, často však klienti řešili více problémů najednou. Stále frekventovanější jsou problémy s bydlením a s finančními dluhy. V souladu s prioritou druhého Komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období 2010-2013 byla v prostorách SIC nainstalována indukční smyčka pro kontakt s osobami se sluchovým postižením.

52


8.7 Zahraniční spolupráce Pokračovala spolupráce s Fórem sociálních věcí v rámci sdružení evropských měst EUROCITIES, a to zejména v pracovních skupinách Migrace a Integrace, Chytré sociální začleňování (Smart Social Inclusion) a skupině Bezdomovectví (Homelesness). Jednání všech tří skupin proběhlo v průběhu roku v průměru dvakrát, odbor sociální péče připravuje podklady pro jednání skupin a příklady dobré praxe, které se osvědčily. Tým EUROCITIES ve spolupráci s členskými města pak zpracovává doporučující zprávy, které předkládá Evropské komisi.

53


9 Výdaje na sociální péči v roce 2014 Výdaje na sociální péči v tis. Kč – srovnání s rokem 2013 Provozní výdaje 1.Výdaje hrazené ze státního rozpočtu: a) Dotace na úhradu nákladů v oblasti sociálně právní ochrany dětí v městě Brně c) Dotace na sociální služby příspěvkovým organizacím d) Dotace na sociální služby pečovatelské služby při 6 MČ e) Dotace na sociální služby OSP - nízkoprahové zařízení f) Dotace na prevenci kriminality ze státního rozpočtu a JMK g) Dotace na integraci azylantů 2. Výdaje hrazené z rozpočtu města (Odboru sociální péče MMB) Služby sociální péče (provozní výdaje) 12 příspěvkových organizací (11 domovů pro seniory, Centrum sociálních služeb) – příspěvek zřizovatele dotace nestátním neziskovým organizacím na sociální služby mimořádné dotace NNO na sociální služby v souvislosti s krizovou situací v zimních měsících dotace organizacím národnostních menšin dotace na programy prevence kriminality náklady na provoz v zařízeních Odboru sociální péče MMB dotace na projekty protidrogové prevence Příjmy postoupené městským částem 6 středisek pečovatelské služby DROM, romské středisko p. o., MČ Brno-sever

Rok 2013

Rok 2014

93 758

130 905

30 020

36 180

55 220

80 693

5 882

13 281

0

0

668

523

1 968

228

367 881

390 818

284 345

307 282

225 726

244 206

44 200

50 720

480

180

950

950

2 500

2 500

3 639

1 876

6 850

6 850

83 536

83 536

79 016

79 016

4 520

4 520

1 926

25 643

463 565

547 366

Investiční výdaje Investice do oblasti sociálních služeb ve městě Celkem výdaje na sociální péči v městě Brně za rok 2014 Celkové výdaje na sociální péči činily v roce 2014 celkem 547 366 tis. Kč.

54


ZÁVĚR Cílem sociální péče je pomoc občanům města Brna v nepříznivé sociální situaci, a to formou sociální práce a sociálních služeb. Sociální práce spočívá především v poradenství, sociální depistáži, v práci s klientem v jeho přirozeném prostředí, pomoci při řešení obtížných životních situací včetně zprostředkování kontaktu s příslušnými institucemi. Tuto činnost vykonává Odbor sociální péče magistrátu ve spolupráci se sociálními odbory 24 městských částí. Sociální služby jsou pak poskytovány Odborem sociální péče magistrátu, 6 středisky pečovatelské služby při úřadech městských částí, 12 příspěvkovými organizacemi města a více než 70 neziskovými subjekty. Sociální práce i sociální služby jsou zaměřeny na cílové skupiny, k nimž patří senioři, děti, mládež a rodina, občané s různým druhem zdravotního postižení, osoby ohrožené sociálním vyloučením. Ze státního rozpočtu byly hrazeny výdaje na některé sociální služby, dotace na programy prevence kriminality a drogových závislostí i dotace na úhradu nákladů v oblasti sociálně právní ochrany dětí. Celkem bylo ze státního rozpočtu na oblast sociální péče v městě Brně vynaloženo téměř 131 mil. Kč Z rozpočtu města Brna bylo v roce 2014 na služby sociální péče (na provozní výdaje) prostřednictvím odboru sociální péče vynaloženo 390 818 tis. Kč. Jednalo se o náklady na provoz v zařízeních Odboru sociální péče, příspěvky zřizovatele příspěvkovým organizacím města (Centrum sociálních služeb, 11 domovů pro seniory), dotace neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby, dotace organizacím národnostních menšin, dotace na projekty prevence kriminality a na protidrogovou politiku. Městským částem byly postoupeny příjmy na provoz 6 středisek pečovatelské služby a příspěvkové organizace Drom, romské středisko. Investice do oblasti sociálních služeb v Brně z rozpočtu města činily 25 643 tis. Kč. Rodinám s dětmi a osobám ohroženým chudobou byly zajišťovány potřebné sociální služby, poskytována pomoc při zvládání obtížných životních situací a realizována poradenská a depistážní činnost. Pomoc byla v roce 2014 poskytnuta celkem 2717 klientům. Další aktivity byly cíleny na oblast sociálně právní ochrany dětí (SPOD), v jejímž rámci magistrát spolupracuje se sociálními útvary úřadů městských částí, mezi něž také přerozděluje státní dotace na zabezpečení této agendy. Odbor sociální péče, referát náhradní rodinné péče evidoval ke konci roku 2014 celkem 130 žadatelů o náhradní rodinnou péči, z toho 70 žadatelů o osvojení a 60 žadatelů o pěstounskou péči. Ve sledovaném roce vedl v evidenci 320 pěstounů a poručníků a 346 dětí v pěstounské nebo poručnické péči. Nově od roku 2013 jsou s pěstouny uzavírány dohody o výkonu pěstounské péče. Referát náhradní rodinné péče OSP MMB a osoby pověřené výkonem SPOD uzavřely dosud celkem 280 dohod. Sociální služby pro děti a rodiny s dětmi byly poskytovány v zařízeních města i nestátních neziskových organizací. Osobám s těžkým zdravotním postižením a seniorům byly poskytovány sociální služby, pomoc při zvládání obtížných životních situací a realizována poradenská a depistážní činnost. Pečovatelskou službu pro seniory a zdravotně postižené osoby nabízelo 6 středisek městské pečovatelské služby při úřadech městských částí a 8 pečovatelských služeb provozovaných nestátními neziskovými organizacemi. Další sociální služby (pobytové i ambulantní) poskytuje této cílové skupině jak 12 příspěvkových organizací města (11 domovů pro seniory a Centrum sociálních služeb p. o.), tak řada nestátních neziskových organizací a dalších subjektů (v následujících tabulkách jsou uvedena zařízení, jež město Brno finančně podporuje ze svého rozpočtu). V roce 2014 bylo v evidenci sociálních kurátorů Odboru sociální péče MMB celkem 2 590 klientů ohrožených sociálním vyloučením (lidé bez domova a přístřeší, lidé s aktuální či minulou zkušeností s uvězněním, mladí dospělí po ukončení ústavní výchovy, osoby ohrožené závislostmi atd.). Těmto osobám byla poskytována komplexní péče spočívající v zajištění základních životních potřeb, poradenské pomoci a sociálně terapeutické činnosti či v poskytování sociálních služeb v různých azylových zařízeních města i neziskových organizací. Při poradenské a terapeutické práci s klienty na pracovišti bylo realizováno 12 073 sezení a konzultací poskytnutých sociálními kurátory. V rámci depistážní činnosti sociální kurátoři pravidelně vyhledávali a kontaktovali lidi bez domova v nejrůznějších typech nelegálních nocležišť. Takto kurátoři kontaktovali v roce 2014 cca 235 osob. Sociální práce s lidmi odsouzenými k trestu odnětí svobody ve věznicích byla realizována s 205

55

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 klienty. Pokračoval projekt „Motivované vyhledávání TBC“, který město Brno realizuje ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí a Poliklinikou Zahradníkova, a projekt sbírky šatstva (sociální šatník). V roce 2014 proběhlo sčítání lidí bez domova, které kurátoři realizují jednou za čtyři roky. Bylo zjištěno 1950 osob bez domova (včetně těch, kteří jsou v azylových domech či různých ubytovnách), z tohoto počtu 515 lidí žije přímo na ulici. Služby sociální prevence spojené s pobytem v azylovém domě pro mladistvé klienty v Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé Odboru sociální péče absolvovalo v roce 2014 celkem 51 klientů. Důvody pobytu byly sociální problémy, výchovné a výukové problémy, záškoláctví, zanedbaná výchovná péče v rodinách a trestná činnost. Pobyty těchto klientů byly většinou dlouhodobé (půl roku i déle), zpravidla do doby úspěšného dokončení profesní přípravy nebo vyřešení sociálního problému klienta. Dlouhodobého azylového programu pro mladé dospělé se účastnilo celkem 38 klientů, z toho bylo 19 klientů Domu na půl cesty a 19 klientů Azylového domu pro mladé dospělé. Důvodem pobytu bylo ukončení ústavní nebo ochranné výchovy, návrat z výkonu trestu nebo sociální tíseň (klient bez přístřeší). V roce 2014 se také nově registrovalo za členy kontaktního klubu Kumbál pro mládež z ulice 84 klientů ve věku od 15 do 26 let, denní účast se pohybuje okolo 15 – 30 osob. V rámci klubu je podporována aktivita členů ve prospěch klubu (účast na tvorbě programů, činnost v hudebních skupinách, pomoc při organizaci volnočasových akcí apod.) Součástí jsou i výjezdové resocializační prázdninové aktivity. I v uplynulém roce probíhal proces komunitního plánování sociálních služeb, pravidelně zasedala koordinační skupina řídící tento proces a setkávalo se 8 pracovních skupin. V roce 2014 byl ukončen projekt „Podpora komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně“, financovaný z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který realizoval Sociální nadační fond města Brna „Domovy potřebných“ v partnerství s městem Brnem. S plánováním služeb je spojena i spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi (NNO), které díky vícezdrojovému financování přinášejí další prostředky do sociální oblasti a doplňují nabídku sociálních služeb v městě Brně. Proces plánování sociálních služeb je úzce propojen s dotačním řízením pro NNO. V roce 2014 obdrželo více než 70 NNO poskytující sociální služby (a služby vhodně doplňující či navazující na sociální služby) z kapitoly odboru sociální péče dotace v celkové výši 50 900 tis. Kč. Při hodnocení projektových žádostí o dotace na rok 2014 bylo použito kritérií z Metodiky hodnocení registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji. Při Odboru sociální péče MMB na Kolišti 19 působí Socio-info centrum (SIC), jeho posláním je nabízet komplexní informace o nabídce sociálních služeb a poskytovat osobní, telefonické i internetové poradenství ze sociální oblasti a pomoc v obtížné životní situaci. V roce 2014 poskytly pracovnice SIC pomoc a radu 3 679 klientům (1 470 mužů a 2 209 žen) a řešily dotazy spadající do různých oblastí (sociální dávky, sociální služby, oblast sociálně právní, občansko právní, otázky zadluženosti, důchodového pojištění atd.). Převažovaly osobní návštěvy klientů (2 714), telefonicky kontaktovalo SIC 850 klientů, elektronickou formou bylo řešeno 115 dotazů. Pro činnost SIC je využíván informační portál o sociální péči v městě Brně www.socialnipece.brno.cz, jehož součástí je i databáze všech organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Webový sociální portál je kromě poradenství poskytování informací ze sociální oblasti využíván i spolupráci s NNO a pro komunitní plánování sociálních služeb. Na 14 projektů 10 národnostních menšin (celkem 13 organizací), a to zejména na jejich kulturní aktivity směřující k udržování národních kulturních tradic, zvyklostí, původního mateřského jazyka a také gastronomie bylo v roce 2014 poskytnuto z rozpočtu města celkem 950 tis. Kč. Z této částky bylo 150 tis. Kč určeno na tradiční festival Babylonfest, který se konal v měsíci září. Město Brno, resp. Odbor sociální péče magistrátu je partnerem projektu Jihomoravského regionálního centra pro integraci cizinců. Národnostními menšinami se na svých pravidelných měsíčních zasedáních zabýval Výbor pro národnostní menšiny Zastupitelstva města Brna, problematiku cizinců a imigrantů řešil Poradní orgán statutárního města Brna pro otázky integrace cizinců. Prevence kriminality má své nezastupitelné místo v činnosti magistrátu od května roku 1995. Městský program prevence kriminality započal pod tímto názvem rokem 2008. Zastupitelstvo města Brna schválilo novou střednědobou koncepci prevence kriminality na léta 2013 – 2016. V rámci tohoto programu se v roce 2014 v Brně uskutečnilo celkem 35 dílčích projektů, přičemž z rozpočtu města Brna bylo na programy prevence kriminality přiděleno 2 500 tis. Kč, na 7 projektů obdrželo město Brno státní účelovou dotaci ve výši 523 tis. Kč. V rámci spolupráce s EFUS (Evropské fórum pro bezpečnost ve městě) se město Brno prostřednictvím Koordinačního centra prevence podílelo na činnosti pracovní skupiny pro technologie,

56

Zpráva o sociální péči ve městě Brně za rok 2014 která je pokračováním dvouletého projektu „Lidé, města a kamerové systémy“. Město Brno iniciovalo ve spolupráci s regionem Katalánsko a městem Mathosinhos v Portugalsku vznik nové pracovní skupiny Evropského fóra pro bezpečnost ve městě, která se bude věnovat bezpečnosti rizikové skupiny seniorů. Do konce roku 2014 se k této iniciativě přihlásilo 15 měst a regionů z celé Evropy. Projekt prevence kriminality Bezpečná lokalita, bezpečné bydlení se probojoval mezi 20 finalistů ze 155 projektů ze všech zemí Evropy v soutěži Bloombergovy nadace. V souladu s protidrogovou politikou města Brna bylo v roce 2014 podpořeno celkem 18 projektů protidrogové prevence částkou ve výši 7 850 tis. Kč. Mezi priority protidrogové politiky města Brna patří ochrana veřejného zdraví, bezpečnost a předcházení problémům z užívání návykových látek se zvláštním zřetelem na cílovou populaci děti a mládež. Část projektů protidrogové prevence nově spadá, v souladu se ZMB schválenou Koncepcí prevence kriminality, do Městského programu prevence kriminality. Na realizaci projektů prevence kriminality i projektů prevence drogových závislostí se podílely nestátní neziskové organizace, městské části, Policie ČR, Městská policie Brno, základní školy, centra volného času dětí a mládeže, romské a církevní organizace. Město Brno, Odbor sociální péče MMB dlouhodobě spolupracuje s evropským sdružením měst Eurocities, jmenovitě s Fórem sociálních věcí, jehož prioritami jsou problematika sociálního začleňování a boj proti chudobě v evropských městech. Brno se aktivně podílí na činnosti jeho pracovních skupin, a to Sociální inkluze, Bezdomovectví a Migrace a integrace.

57

ZPRÁVA O SOCIÁLNÍ PÉČI VE MĚSTĚ BRNĚ ZA ROK 2014

Recommend Documents